Postavení použitého softwaru v právním systému některých členských států Evropské unie a dle judikatury Soudního dvora Evropské unie

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a podnikání Katedra mezinárodního a evropského práva Bakalářská práce Postavení použitého softwaru v právním systému některých členských států Evropské unie a dle judikatury Soudního dvora Evropské unie Daniel Hanslik 2013/2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Postavení použitého softwaru v právním systému některých členských států Evropské unie a dle judikatury Soudního dvora Evropské unie zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Opavě dne..... Daniel Hanslik 1

3 Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Radimu Charvátovi, Ph.D., LL.M., za odborné vedení a cenné připomínky při jejím zpracování. 2

4 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi prodeje použitého softwaru, kterým se rozumí další prodej rozmnoženiny softwaru prvním oprávněným nabyvatelem. Práce se v této souvislosti zabývá otázkou vyčerpání práv autora na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu, přičemž rozlišuje mezi prodejem rozmnoženiny softwaru na hmotném nosiči a tzv. online distribucí. Práce vychází zejména z právní úpravy evropských směrnic a rovněž zmiňuje úpravu v českém a německém právním řádu. Práce dále čerpá z několika rozsudků německých soudů a podrobně se zabývá nedávným rozsudkem Soudního dvora EU ze dne , sp. zn C-128/11, který rozhodoval o předběžné otázce v dané problematice, položené německým soudem. Klíčová slova Použitý software, počítačový program, princip vyčerpání práv, hmotný datový nosič, online distribuce, softwarová licence, volume licence Abstract This thesis deals with the possibility of selling the used software, which means the "resale" of a copy of the software by the lawful acquirer. The thesis in this context is concerned with the issue of exhaustion of the author s rights to distribute the copy of a computer program, distinguishing between the sale of a copy of the software on a physical medium and so called online distribution. This thesis is based mainly on European directives and also mentions Czech and German legislation. The thesis also draws on several judgments of German courts and in detail deals with the recent judgment of the EU Court from 3rd of July 2012, case Number C128/11, which provided the preliminary ruling of the issued questions, referred by the German court. 3

5 Keywords Software, used software, computer program, the principle of exhaustion of rights, physical data carrier, online distribution, software license, volume license. 4

6 Obsah Úvod Pojmy k danému tématu Hardware Hmotný datový nosič Software Druhy software Softwarová licence Použitý software Nakládání s použitým softwarem Právní rámec Český právní řád Vyčerpání práv Soudní rozhodnutí Německé soudy Rozhodnutí ohledně tzv. OEM verzí softwaru usedsoft vs. Microsoft usedsoft vs. Oracle Rozhodnutí českých soudů Rozhodnutí SDEU C-128/ Skutkový stav Průběh řízení před vnitrostátními soudy Právní rámec Předběžné otázky

7 3.3.5 Závěry soudu Německé soudy po SDEU usedsoft vs. Adobe OLG Frankfurt Susensoftware vs. SAP-Software Hamburk E-books Závěr Seznam použitých zdrojů Knižní publikace Elektronické zdroje Judikatura Právní předpisy Odborné články Akademické práce

8 Úvod Pokrok je neodmyslitelnou součástí lidské společnosti a žene ji kupředu mílovými kroky. V poslední době se výrazný pokrok objevoval v různých oblastech. Jedním z oborů, které zažily a zažívají velký rozvoj, je výroba a prodej počítačů, mobilních telefonů a jiných technologických zařízení. V souvislosti s tímto pokrokem se postupně oddělil i vývoj a prodej softwaru, bez kterého si dnes těžko dokážeme počítače a obdobná zařízení představit. Můžete mít skvělý nový počítač, můžete mít nejmodernější mobil, ale bez softwaru, který daný výkon, technologie a nové možnosti dokáže využít, se tato zařízení stávají prakticky nepoužitelná. Já jsem byl těmito technologiemi již od mala fascinován. Již samotný rozdíl mezi psacím strojem, kde se při zmáčknutí klávesy ihned objevilo písmeno, a mezi počítačem, kdy bylo možné text napsat, upravit a až poté tento text v libovolném počtu vytisknout, mě skutečně uchvátilo. S postupem času nebyl součásti běžného pc pouze software na úpravu textu, s přibývající dobou se začalo objevovat více a více softwaru. Od základních her, které dokázaly náramně dlouho člověka pohltit, přes různé malování, pouštění hudby, později i pouštění videí až např. ke specializovaným programům pro lékaře, stavebnictví, účetnictví a v neposlední řadě i pro právníky. Těžko si nejeden právník může dnes představit svou práci bez programů, jako jsou ASPI, Codexis či Lex Galaxy. V počítačové podobě lze nalézt všechno snáze a rychleji. Ještě na začátku tohoto tisíciletí bylo obvyklé, že se software prodával zejména na hmotných datových nosičích. Pokud pominu základní hardware, jako jsou pevné disky, tak se postupně velmi rozšířily diskety, CD a DVD. Toto nebyly jediné hmotné nosiče a ani ne poslední, nicméně se jednalo ve své době o nejrozšířenější datové nosiče a např. CD a DVD se ještě často používají dodnes. Zde se dostáváme také k jádru této bakalářské práce. Na těchto hmotných nosičích se obvykle software prodával a někteří jej takhle ještě prodávají dodnes. S postupem 7

9 času se samozřejmě software stal zastaralý a zákazníci si koupili opět nový. Zde pak vyvstala otázka. Co s neupotřebeným softwarem? Mám jej jen tak vyhodit? Možná by se dal ještě prodat. Zde se pak samozřejmě střetly zejména dva zájmy. Na jedné straně chtěl výrobce softwaru prodat co nejvíce rozmnoženin (kopií) svého softwaru a maximalizovat tak svůj zisk, na straně druhé zde máme zákazníka, který regulérně zakoupil daný software, respektive jeho rozmnoženinu, a chce takový software za určitých okolností pokud možno ještě zpeněžit. Pro účely této práce jej budeme nazývat jako použitý software. 1 Zde se nám pak otevírá nový trh, nová pravidla, samozřejmě nové spory, nové předpisy a s tím jsou spojená i zásadní rozhodnutí soudů. Koupit či prodat použitý software bylo možné pouze na hmotném nosiči, leda by vám dal autor svolení k jeho dalšímu prodeji i jinak. Tato práce se však bude zabývat zejména jiným způsobem prodeje použitého softwaru. Software nebyl samozřejmě jediným rychle se vyvíjejícím odvětvím. Jednou z velmi důležitých a také velmi rychle se rozvíjejících technologii je internet. A ačkoliv není tato práce o internetu, přeci jen s ním souvisí. Jak jsem již zmínil výše, tak se ustálila praxe, že použitý software na hmotném nosiči prodat lze. S rozšířením internetu však vyvstal nový problém. Co když si nový software zakoupím a stáhnu přes internet? Můžu jej i v takovém případě prodal další osobě, když už pro něj nebudu mít využití a učiním ho na svém zařízení nepoužitelným? Touto otázkou se v poslední době zabývaly zejména německé soudy a my se jí budeme v této práci zabývat také. Cílem této práce je tedy postihnout podmínky legálního prodeje použitého software ve světle aktuální judikatury se zaměřením se na jeho distribuci přes internet. V první kapitole si vysvětlíme některé základní pojmy, které nás budou provázet v průběhu této práce. V kapitole druhé probereme některá ustanovení právních předpisů, týkajících se dané problematiky. V 1 K samotnému vysvětlení tohoto pojmu se dostaneme později i v této práci. 8

10 další kapitole si shrneme několik podstatných rozhodnutí soudů, které se již tímto tématem zabývaly, včetně podrobné analýzy rozhodnutí SDEU, 2 které tvoří základ této práce. Na závěr této práce si také pro zajímavost uvedeme relativně čerstvý spor ohledně tzv. elektronických knížek, v souvislosti se zamyšlením, zda se dají přijaté závěry ohledně prodeje použitého softwaru použít i pro prodej jiných elektronických děl online. 2 Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr) 9

11 1 Pojmy k danému tématu Pro větší přehlednost tímto seznámím čtenáře s pojmy podstatnými pro tuto práci, se kterými se již někdy nejspíše setkali, ale neměli např. možnost zjistit přesnou definici. Stěžejním pojmem, který zde vysvětlím, je pojem software, ze kterého pak vychází i použitý software. 1.1 Hardware Abychom lépe pochopili pojem Software, tak pouze ve stručnosti definuji hardware. Pod tímto pojmem rozumíme všechna technická zařízení používaná zpravidla v oblasti informačních technologií jinými slovy tedy vše, na co si můžeme sáhnout. Převod práv a jejich ochrana má podobnou povahu jako u jiných hmotných věcí. Hardware může být například počítač, notebook, kabeláž, mobil, síťová karta nebo třeba i fotoaparát Hmotný datový nosič Zde se jedná o hardware, který je určen k uchování a uložení různých digitálních dat, mezi které řadíme i software. V této práci budeme spíše používat označení hmotný nosič. V Dnešní době se v obchodech nejčastěji setkáme s CD, DVD, dále i s flash disky a pevnými disky (tzv. Hard disk drive) a s jinými. 1.2 Software Existuje více názorů k definici pojmu software. Jedním z nich je často zažitý názor, že software je ta část technických zařízení, která není hardware. Tuto definici pojmu software považuji za příliš širokou, jelikož z ní vyplývá, že mezi software patří i data (jako audiovizuální díla, dokumenty a jiné), s čímž se osobně neztotožňuji. Pod pojmem software mám spíše představu tu, že se jedná o program (např. Word), programy (např. office obsahuje Word, Excel, 10

12 apod.) či hlavní program, kterým tyto programy dokážeme spustit (např. operační systém). Na základě tohoto postoje také budu psát tuto bakalářskou práci a užívat pojmy software a počítačový program jako zaměnitelné. Poměrně komplexní definici uvádí např. prof. Vladimír Smejkal, dle které se softwarem rozumí: sekvence instrukcí, která je prováděna prostřednictvím počítače. Tento termín se vztahuje na originální zdrojový kód nebo na proveditelnou verzi strojového jazyka. Termín program vyměřuje stupeň komplexnosti, tj. program ve zdrojovém kódu obsahuje všechny příkazy a soubory nezbytné pro kompletní interpretaci nebo kompilaci a tento proveditelný program lze vložit do daného prostředí a provést jej nezávisle na ostatních programech. 3 Software se postupem času stával komplexnější, kdy k jeho rozvoji dochází jak ve faktickém slova smyslu, tak i postupně z hlediska právního. Jak vyplývá z výše uvedeného, software je založen především na myšlenkách a jako takový je z právního hlediska nehmotným statkem, a tedy upravován právem duševního vlastnictví, konkrétně autorským právem Druhy software Postupem času se vytvořilo několik podmnožin softwaru, které se v některých znacích překrývají. Vznikly tak např. pojmy Freeware, Shareware a Open Source. Pro úvod do problematiky pouze ve stručnosti popíšu i tyto pojmy. 3 SMEJKAL, Vladimír. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. aktualiz. vyd. Praha: C.H.BECK, Počítačový program, software, s

13 Proprietární software Proprietárním softwarem se zpravidla rozumí software získaný za úplatu a nejsou k němu k dispozici volné zdrojové kódy. 4 Tato práce se bude vztahovat zejména k tomuto druhu softwaru Freeware Jedná se zpravidla o software, který je distribuován bezplatně. Často může také zákazník zaslat tvůrci dobrovolný příspěvek. Mezi freeware někteří často řadí i software, který je pro soukromé zákazníky zdarma, ale pro firemní zákazníky je placený (např. antivirové systémy) Shareware Zde se jedná zpravidla o software, který je již plně funkční, ale po dobu, než si zákazník daný software zakoupí, tak bude omezena některá z funkcí např. časové omezení, funkční omezení (nefungují všechny části programu), např. nutnost při každém zapnutí zareagovat na otázku (vyřešit rovnici, zmáčknout číslo apod.) a jiné. Tímto si může zákazník daný software vyzkoušet, aniž by hned musel zaplatit kupní cenu Open source "Open source je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost -licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat (na rozdíl od proprietárního software)" Softwarová licence V souvislosti s pojmem software je pro účely této práce důležité definovat pojem softwarová licence. Licence v právním významu znamená svolení 4 Proprietární software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5 Otevřený software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

14 s užíváním nehmotného statku, v případě softwarové licence tedy k užití softwaru. Softwarová licence tak zpravidla stanovuje konkrétní podmínky a způsoby užití daného softwaru. Dle ustanovení 12 Autorského zákona lze říci, že licence je oprávnění k výkonu práva dílo, kterým je rovněž software, užít. 6 Licence bývá udělená na základě tzv. licenční smlouvy. 1.4 Použitý software Nyní se tedy konečně dostáváme k pojmu použitý software. Použitý software je software již zakoupený od výrobce nebo distributora koncovým uživatelem. Tento koncový uživatel je v okamžiku koupě motivován zájmem software užívat, nikoliv dále prodávat, ačkoliv možnost jeho dalšího prodeje přináší bezpochyby ekonomické výhody. 7 Slovo použitý je však ze dvou důvodů mírně zavádějící. Může se totiž jednat jednak jak o software v minulosti používaný a aktivovaný, tak o software nadbytečný a neaktivovaný. A dále je daný pojem nepřesný v tom směru, že software se instalací a používáním nijak neopotřebovává jako např. automobil. Tato skutečnost však nic nemění na tom, že software rychle zastarává, a tím sám o sobě ztrácí na hodnotě. Pro pojem použitý software též bývá používán výraz software z druhé ruky autorský zákon 7 KUBEŠA, Tomáš. Právní aspekty prodeje software z druhé ruky. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 8 OTEVŘEL, Petr. Prodej software z druhé ruky. Je to legální? [online]. [cit ]. Dostupné z: 13

15 2. Nakládání s použitým softwarem Hlavní otázkou v této práci je nakládání s použitým softwarem. Nebudeme se však zabývat jeho užíváním, ale zejména jeho dalším prodejem či darováním třetímu subjektu. Na jedné straně zde existuje zájem výrobců a distributorů, kteří jsou často velkými hráči na trhu, aby použitý software, respektive konkrétní rozmnoženina softwaru, nesměla být prodána další straně, a na straně druhé je zde opodstatněný zájem zákazníků, kteří za rozmnoženinu softwaru často draze zaplatili a jsou výrobci, případně distributory, omezováni v dalším nakládání s jejich vlastnictvím. Výrobci či případně distributoři se v zájmu dosažení co největšího zisku snaží zabránit dalšímu prodeji, a to pomocí jak právních prostředků, zejména zakazováním dalšího prodeje v licenčních podmínkách, tak faktických prostředků, např. omezením počtu aktivací dané rozmnoženiny softwaru. Otázkou však zůstává, zda se vždy jedná o prostředky legitimní. Prodej či darování použitého softwaru můžeme rozlišit na 2 poddruhy, kdy se může jednat o software umístěný na fyzickém nosiči (např. CD), na který si můžeme hmatatelně sáhnout a tradičně tento software někomu předat. Použitý software nemusíme prodávat samozřejmě pouze samostatně, ale i současně s prodejem použitého hardwaru jako např. použitý funkční notebook se softwarem. Dalším druhem je poskytnutí licenčního kódu a přístupu na server či jiné místo, kde můžeme danou rozmnoženinu softwaru stáhnout a nainstalovat na svůj počítač či jiné zařízení (dále jako online verze). V poslední době se stalo diskutovanou problematikou především prodej způsobem online distribuce a jeho legalita. 14

16 . 11 Následně v roce 1996 byla přijata mezinárodní smlouva WIPO o 2.1 Právní rámec Jak bylo uvedeno výše, software spadá pod regulaci práva duševního vlastnictví, proto je nutné i kořeny jeho právní úpravy hledat v dokumentech upravující právo duševního vlastnictví. Nejstarší mezinárodní úmluvou, která upravuje duševní vlastnictví je Pařížská úmluva z roku 1883, 9 jedná se o obecnou úmluvu v oblasti průmyslového vlastnictví. Další významnou úmluvou je tzv. Bernská úmluva z roku 1886, 10 která se zabývá ochranou literárních a uměleckých děl. Tyto dvě úmluvy vzhledem ke svému stáří ochranu výslovně softwaru či počítačového programu samy o sobě nezmiňují, nicméně některé principy bylo možné později aplikovat i pro účely ochranu softwaru (respektive počítačového programu). Dále v roce 1994 vznikla Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví tzv. TRIPS. V této dohodě jsou již zařazeny počítačové programy: Počítačové programy, ať již ve zdrojovém nebo strojovém kódu, budou chráněny jako literární díla podle Bernské úmluvy právu autorském, která opět zpětně využívá Bernskou úmluvu: Počítačové programy jsou chráněny jako literární díla ve smyslu čl. 2 Bernské úmluvy. Tato ochrana se vztahuje na počítačové programy, bez ohledu na způsob nebo formu jejich vyjádření. 12 Dále v roce 2001 byla přijata na půdě Rady Evropy Úmluva o počítačové kriminalitě, která se zabývá i porušováním autorských práv. V rámci Evropské legislativy byla dne vydána směrnice týkající se počítačových programů č. 91/250/EHS, o právní ochraně počítačových programů, která opět stanovila, že programy jsou chráněny jako literární díla. 9 celým názvem Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z r celým názvem Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z r čl. 10 odst. 1 Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) 12 čl. 4 Smlouva světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském 15

17 Dále do ochrany počítačových programů zasahuje směrnice č. 2001/29/ES, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. 13 Směrnice 91/250/EHS byla později nahrazena směrnicí č. 2009/24/ES ze dne o právní ochraně počítačových programů Český právní řád V našem právním systému se s definicí pojmu software nesetkáme. Český právní řád zmiňuje pouze pojem počítačový program, a to zejména v zákoně č. 121/2000 Sb. autorský zákon, který však ani tento pojem nedefinuje, nicméně stanovuje, že dílem dle uvedeného zákona se rozumí rovněž počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. 15 Nadto pak autorský zákon uvádí, že Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. 16 Z uvedeného tak vyplývá, že ne každý počítačový program je nutně chráněn jako dílo dle autorského zákona, avšak i některé počítačové programy, které nesplňují znaky autorských děl, ale jsou ve výše uvedeném smyslu původní, jsou autorským dílem a požívají ochranu jako literární díla Vyčerpání práv Pro posouzení legální možnosti nakládání s použitým softwarem je významný především princip vyčerpání práv k duševnímu vlastnictví. Tento princip byl vyvinut v 70. letech 20. století rozhodovací praxí 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. 14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES o právní ochraně počítačových programů autorský zákon tamtéž 16

18 Soudního dvora Evropské Unie (dříve Evropský soudní dvůr), 17 kdy jako prvotní rozhodnutí, ve kterém byla konstatována předmětná zásada, je uváděn rozsudek DeutscheGrammophon 18. V daném rozhodnutí se SDEU zabýval tím, zda může být volný pohyb zboží v rámci Společenství narušen ochranou duševního vlastnictví, poskytovanou národním právem jednotlivých členských států. V této souvislosti soud dospěl k závěrům, že práva autora díla jsou omezena zásadou vyčerpání práv, jelikož pokud dojde se souhlasem nositele práv k prvnímu prodeji rozmnoženiny díla na území Společenství, 19 není již nositel práv oprávněn regulovat další rozšiřování takové rozmnoženiny na tomto území. 20 Později byl tento princip zakotven jak v předpisech evropského práva, tak v právních řádech jednotlivých členských států. Zásada tedy neplatí pouze pro autorská díla, ale obdobně i pro průmyslové vlastnictví. V současné době princip vyčerpání práv k rozmnoženině počítačového programu je zakotven ve směrnici 2009/24/ES v jejím čl. 4 odst V českém právním řádu je princip vyčerpání práv promítnut v Autorském zákoně v 14 odst. 2, který stanoví: Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních 17 dále bude používána jednotně jen zkratka SDEU 18 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku ze dne sp. zn. C-78/70 19 ŠMATERA, Jan. Vyčerpání práv z duševního vlastnictví v judikatuře Evropského soudního dvora s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Ivo Telec. s nabyvatel může dále zcizovat rozmnoženinu bez omezení majetkovými právy autora 21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES o právní ochraně počítačových programů. 17

19 stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno. 22 V německých předpisech je vyčerpání práv k počítačovému programu ukotveno v 69c odst. 3 UrhG:...Pokud se na území Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru uvede do oběhu rozmnoženina počítačového programu se souhlasem vlastníka práv, pak se tím vyčerpávají práva k této rozmnoženině Zpočátku byl přijat názor, že k vyčerpání práv na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu může dojít pouze u rozmnoženin distribuovaných na hmotných nosičích (avšak i zde nastávaly komplikace, např. u tzv. OEM verzí), následně vyvstala otázka, zda k vyčerpání práv dochází rovněž u online distribuce odst. 2 autorský zákon c odst. 3 UrhG (Urheberrechtsgesetz - autorský zákon v Německu) 18

20 3. Soudní rozhodnutí Odvětví informačních technologií je odvětvím, kde právní úprava často pokulhává za skutečným vývojem a pokrokem. Zákonodárci nejsou mnohdy schopni v této oblasti dostatečně rychle reagovat, z tohoto důvodu se musíme v některých zásadních otázkách spolehnout na rozhodovací praxi soudů Německé soudy Německé soudy jsou poměrně často nuceny se danými otázkami zabývat, proto u nich najdeme řadu pokrokových rozhodnutí. Byl to koneckonců německý soud, který inicioval předběžnou otázku u SDEU, čímž vzniklo rozhodnutí nejzásadnější, jak bude dále rozepsáno Rozhodnutí ohledně tzv. OEM verzí softwaru Již v roce 2000 vydal německý BGH 24 rozsudek, kterým rozhodl, že nelze omezit následný prodej software licenčními podmínkami výrobce. Tedy tzv. vyčerpání práv aplikoval také u tzv. OEM verzí softwaru. 25 Tehdy podal žalobu Microsoft, kterou se snažil zabránit následnému prodeji OEM-softwaru, který byl při koupi vázán na hardware, přesto však byl uváděn dále na trh samostatně. Tato žaloba byla německým BGH zamítnuta s tím, že soud mimo jiné sdělil, že již prvním prodejem jsou práva k dané rozmnoženině vyčerpána. Soud výslovně stanovil, že při prvním prodeji se tak vlastník práv...vzdává práva na tuto konkrétní rozmnoženinu Tato rozmnoženina je tak...pro další prodej volná Soud dospěl k závěrům, že obecný zájem zde převažuje nad zájmem vlastníka práv. V odůvodnění dále stojí: Pokud by mohl vlastník 24 BGH - Bundesgerichtshof překládáno jako Spolkový soudní dvůr (obdoba Nejvyššího soudu v České republice) 25 OEM verzí softwaru se rozumí software nabízený zpravidla za výrazně nižší ceny k zakoupenému hardware s upozorněním, že tento software lze dále prodávat pouze jako součást uvedeného hardware. 26 Rozsudek Spolkového soudního dvora v Karlsruhe ze dne sp. zn. I ZR 244/97 27 tamtéž 19

21 práv poté, co danou rozmnoženinu prodá nebo k jejímu uvedení dá svolení, do dalšího prodeje zasahovat, zakázat jej nebo určitým způsobem podmínit, pak by se tím neúnosně omezil volný pohyb zboží. 28 Německý soud tak rovněž stanovil, že smluvní ujednání společnosti Microsoft nemohou mít povahu absolutních práv závazných vůči všem. 29 S těmito závěry soudu musím plně souhlasit. Tímto se na první pohled vyřešila alespoň otázka prodeje použitého softwaru, pokud byl na hardwarovém nosiči usedsoft vs. Microsoft Dalším rozsudkem německého soudu, zabývajícím se tematikou prodeje použitého softwaru, je rozsudek Zemského soudu v Hamburku z 29. června ve věci usedsoft vs. Microsoft, kterým se soud zabýval, zda je možný následný prodej i u jednotlivých licencí, které byly zakoupeny v rámci tzv. volume licence. Hamburský soud dal v daném rozhodnutí za pravdu společnosti usedsoft a stanovil, že: Existuje-li byť jen jedna rozmnoženina softwaru, kterou nabyvatel spolu s právem užít software nabyl, vztahuje se princip vyčerpání ke každé jedné licenci. 31 Z uvedeného závěru soudu vyplývá, že Microsoft nemůže následný prodej zakázat či omezit, a pokud tak učiní, tak je tato část licenční smlouvy neplatná. Ani argument žalobce (Microsoftu), že prodává balíky licencí za levnější ceny a jeho odštěpení není možné, soud nepřijal a dále uvedl, že:...zájem Microsoftu na prodeji není brán v potaz. Pro otázku vyčerpání práv je toto irelevantní Rozsudek Spolkového soudního dvora v Karlsruhe ze dne sp. zn. I ZR 244/97 29 JANSA, Lukáš; OTEVŘEL, Pavel. Softwarové právo. Praktický průvodce právní problematikou v IT. 2. vyd. Brno: Computer Press s Rozsudek Zemského soudu v Hamburku ze dne , sp. zn. 315 O 343/06 31 JANSA, Lukáš; OTEVŘEL, Pavel. Softwarové právo. Praktický průvodce právní problematikou v IT. 2. vyd. Brno: Computer Press s Rozsudek Zemského soudu v Hamburku ze dne , sp. zn. 315 O 343/06 20

22 3.1.3 usedsoft vs. Oracle Tímto se konečně dostáváme k další otázce uplatnění principu vyčerpání práv, a to zda se uplatní i v případě dalšího prodeje softwaru již výše v textu zmiňovanou online distribucí. Dne 3. srpna 2006 Vrchní zemský soud v Mnichově vydal rozsudek, 33 kterým stanovil, že následný prodej licencí, aniž by výrobce převedl na kupujícího rozmnoženinu ve formě hmotného nosiče, není bez souhlasu výrobce přípustný. Soud se přiklonil k názoru, že vyčerpání práv na základě německého autorského zákona (UrhG) a směrnice 2001/29/ES v daném případě nenastane, jelikož při distribuci online není uvedena na trh žádná rozmnoženina softwaru. Soud zároveň nepopřel obecně právo prodávat použitý software. K dané problematice se ještě vrátíme v souvislosti s rozhodnutím SDEU Rozhodnutí českých soudů Ačkoliv jsem měl za to, že problematika použitého softwaru již byla před českými soudy rozhodována, nepodařilo se mi najít žádné takové rozhodnutí. Mám však za to, že pokud by byl takový spor řešen českými soudy paralelně s německými, tak by rozhodly spíše ve prospěch výrobců, zejména díky lobby mezinárodních společností. Je jen otázkou času, kdy otázka v českém prostředí vyvstane, a sám jsem zvědav, jak se k ní soudy postaví. Zejména v souvislosti s judikaturou SDEU, kterou blíže rozebírám v následujících kapitolách. 3.3 Rozhodnutí SDEU C-128/11 V roce 2011 se formou předběžné otázky, podané německým Spolkovým soudním dvorem, dostala otázka online zpřístupnění softwaru a vyčerpání práv před Soudní dvůr Evropské unie. Spolkový soudní dvůr vznesl 33 Rozsudek Vrchního zemského soudu v Mnichově ze dne , sp. zn. 6 U 1818/06 21

23 předběžnou otázku v rámci případu usedsoft GmbH vs. Oracle International Corp. 6 U 2759/ Skutkový stav Společnost Oracle je nositelem výlučných užívacích práv k počítačovým programům, které vyvíjí a rozšiřuje. Ve většině případů je rozšiřuje stahováním přes internet, kdy zákazník danou rozmnoženinu programu stáhne přímo do svého počítače, skrze online zpřístupnění softwaru na stránkách Oracle. Nabyvatel programu získal užívací právo licenční smlouvou, která zahrnuje právo mít rozmnoženinu tohoto programu trvale uloženou na serveru a oprávnění umožnit k ní přístup určitému počtu uživatelů tím, že bude nahrána do operační paměti jejich osobních počítačů. Licenční smlouva stanovila ve svých podmínkách: Platbou za služby získáváte, výhradně pro vnitřní obchodní účely, nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou ke všem produktům a službám, které Oracle vyvíjí a zpřístupňuje vám na základě této smlouvy. 34 Mimoto uživatel v rámci smlouvy o údržbě mohl stahovat aktualizace a opravy daného počítačového programu. Společnost usedsoft, která se zabývá prodejem použitého softwaru, nabývala od uživatelů použité licence mimo jiné od společnosti Oracle a nabízela je dále k prodeji, kdy nabyvatelé si měli stáhnout software sami přímo ze stránek Oraclu Průběh řízení před vnitrostátními soudy Před tím, než se uvedený spor dostal před SDEU, rozhodoval o žalobě společnosti Oracle Zemský soud v Mnichově, kterou se společnost Oracle dožadovala uložení společnosti usedsoft, aby se zdržela nabízení licencí k programům shora uvedeným způsobem. Zemský soud žalobě 34 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku ze dne sp. zn. C-128/11 bod 23 22

24 vyhověl. Následně rovněž odvolání k Vrchnímu zemskému soudu v Mnichově společností usedsoft bylo zamítnuto. Soudy obou instancí založily svá rozhodnutí na tom, že první nabyvatelé nebyli oprávněni stažené rozmnoženiny dále rozšiřovat a odmítly argumentaci společnosti usedsoft, dle které došlo k vyčerpání práva společnosti Oracle na rozšiřování Právní rámec SDEU se v posuzované otázce zabývá výkladem německého autorského zákona (UrhG) 36 konkrétně 69c a 69d, v kontextu směrnice 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti a dále směrnice 2009/24/ES o právní ochraně počítačových programů. V souladu ustanovení čl. 1 odst. 2 písmene a) směrnice 2001/29/ES nejsou touto směrnicí dotčeny a ovlivněny stávající předpisy Společenství, týkající se právní ochrany počítačových programů, tedy směrnice 2009/24/ES (která nahradila původní směrnici 91/250/EHS), a která je tímto lex specialis vůči směrnici 2001/29/ES. Směrnice 2009/24/ES mimo jiné uvádí, že pro její účely se...počítačovým programem rozumí programy v jakékoliv formě, včetně těch, které jsou součástí technického vybavení (hardware). 37 Tato směrnice dále v čl. 4 odst. 2 stanoví princip vyčerpání práv: První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Společenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin. 38 Článek 5 35 JANSA, Lukáš; OTEVŘEL, Pavel. Softwarové právo. Praktický průvodce právní problematikou v IT. 2. vyd. Brno: Computer Press s Urheberrechtsgesetz - autorský zákon v Německu 37 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů. bod 7 odůvodnění 38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů. čl. 4 odst