Prírodné a kultúrne pamiatky v okolí jaskyne
|
|
- Marcela Dostálová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Prírodné a kultúrne pamiatky v okolí jaskyne 120 Krásnohorská jaskyňa - Buzgó
2 Pěnovce Před Krásnohorskou jeskyní leží ploché, stupňovitě uspořádané těleso tvořené pěnovci - sladkovodními vápenci. Je porostlé porostem blížícímu se lužnímu lesu a přetékané vodami jeskynní vyvěračky. Prohlédneme-li si dobře průzračná jezírka, spatříme vápencem pokryté listy a větvičky. Dokonce i mech se na styku s krasovou vodou mění na kamennou síťovinu. Na samém začátku této kapitoly je nutné říct, že krásnohorské pěnovcové těleso je jeden z divů Slovenského krasu a jedno z posledních takových míst ve Střední Evropě. V samotném Slovenském krasu je několik set propastí a několik desítek velkých jeskyní, ale takto vyvinutá a dosud živá pěnovcová kaskáda je jediná. Ale ani v Čechách, Polsku, Maďarsku či Německu není situace o mnoho lepší. Na většině pěnovcových lokalit se vápenec již téměř nesráží a mnoho kdysi krásných pramenů jako např. Hrhovská vyvěračka ztratilo při úpravě na místní vodovody svůj bývalý přirozený ráz. Pěnovcová jezírka jsou nejenom krásná, ale také mají značný význam pro poznání krajiny v nejmladší geologické minulosti. Abychom pochopili význam zdejší kaskády, je nutné se s pěnovci jako svébytným krajinným i krasovým fenoménem seznámit blíž. Co jsou pěnovce? Nádherný vodopád v hrhovskom penovcovom lome. Pro většinu našich krasových oblastí jsou charakteristické sypké až polopevné usazeniny pramenných vápenců, které bývaly v první třetině minulého století nejčastěji označovány jako vápenný tuf popř. i jako vápnitá pěna, ale pro které se později vžil název travertin. Termín travertin je však vyhrazen pro takové formy sladkovodních vápenců, které prodělaly proces zvaný travertinizace, což je druhotné zpevnění pramenného vápence, které může proběhnout velmi rychle - za vhodných klimatických podmínek již během jednoho či dvou let. Na Slovensku jsou travertiny často vázány na vývěry teplých vod. Známé jsou travertiny ze spišského Dreveníku, které v podobě obkladů budov můžeme najít snad v každém větším slovenském i českém městě. I část Prahy je obložená tímto materiálem. Pěnovce bývají mladší, vznikají v holocénu v průběhu posledních asi deseti tisíc let. Jejich pevné části jsou všude v Evropě využívané jako stavební kámen. Opuštěné lomy na pevné pěnovce můžeme vidět např. ve vsi Hrhově. Odtud byly již před staletími rozváženy do okolních vsí - nalezneme je například ve zdi opevněného brzotínského kostela. Protože u krasových vývěrů nalezneme polopevné či sypké formy vápenců častěji než tvrdé travertiny, bylo nutné je nějak označit. Jako vzor posloužil švábský lidový název Dauch - pěna, který byl do odborné terminologie v roce 1961 uveden K. J. Jägerem. Tento badatel pracoval počátkem 60. let na srovnání obecné stratigrafie německých (zejména duryňských a saských), českých a slovenských pěnovcových výskytů a potvrdil, že jejich vývoj je v celé střední Evropě zhruba stejný. V roce 1963 vytvořil V. Ložek podle původního švábského názvu slovo pěnovec odpovídající jak německému Dauch, tak českému výrazu vápenná pěna. Definoval jej jako ty usazeniny pramenů a pramenných potoků, které jsou sypké až polopevné, vždy silně porézní a snadno rozpojitelné. I zdánlivě kompaktní partie, nehledě k tvrdším hlízám, lze poměrně snadno drolit... podle soudržnosti lze rozlišit pěnovce pevné a sypké. Přechodem k pevným pěnovcům jsou odrůdy tvořené 5-10 cm velkými inkrustacemi, které lze Pěnovce Krásnohorská jaskyňa - Buzgó 121
3 souborně označit jako hlízovité pěnovce. Pevné pěnovce většinou reprodukují rostlinné části, na nichž se vysrážely a proto je v souladu s K. D. Jägerem můžeme označit jako strukturní pěnovce. Jak vznikají? Pěnovce vznikají podobně jako jeskynní sintry a krápníky. Můžeme říct, že ta část rozpuštěného uhličitanu vápenatého, která se nestačila uložit v jeskyni ve formě krápníků, putuje podzemním tokem až k vývěru, kde se menší část sráží jako pěnovec, ale většina uhličitanu přechází do podzemních vod a vodotečí. Jeskyně, podzemní tok a pěnovce vytvářejí jeden nedělitelný celek. Ten samý vápenec, který se rozpustil v podzemí za vzniku podzemní dutiny, se sráží v jeskyni jako krápníková výzdoba a před jeskyní jako pěnovec. Podle objemu pěnovcového tělesa, tak můžeme odhadnout, jak velký je podzemní systém, a to si Pěnovce rostou nejrychleji na hranách různých překážek, kde se voda nejvíc čeří a tím urychluje únik CO 2. Foto: V. Cílek přitom musíme uvědomit, že možná i víc jak 95% rozpuštěného karbonátu odchází v krasové vodě, aniž by se v okolí jeskyně vysráželo. Velká pěnovcová tělesa leží pod velkými jeskynními systémy - pokud tato úměra platí, tak největší systém celého Slovenského krasu by měl ležet za Hrhovskou vyvěračkou. Karbonátový cyklus začíná po dešti nahoře na krasové planině. Srážková voda prosakující půdním profilem se obohacuje oxidem uhličitým, kterého je v půdě obsaženo x víc než v atmosféře (přibližně 0,3 %, ale někdy i víc jak 1 %). Rozpouštěním CO 2 ve srážkové vodě vzniká disociovaná kyselina uhličitá, která rozpouští kalcit za vzniku hydrogenuhličitanu. V místech, kde roztok nasycený hydrogenuhličitanem vstupuje buď do prostředí jeskyně nebo v podobě pramenu vyvěrá na povrch, dochází opět k uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry. Tím klesá rozpustnost uhličitanu vápenatého, který krystalizuje z roztoku. Děje-li se tak v prostředí jeskyně, vzniká krápníková a sintrová výzdoba, děje-li se tak na vývěru podzemních vod vznikají různé druhy sladkovodních vápenců, kterým obecně říkáme pramenné vápence a mezi nimi patří důležité místo právě pěnovcům. Celý proces je zvýrazněn tím, že nižší i vyšší rostliny zejména však řasy a mechy odebírají při fotosyntéze ve vodě rozpuštěný CO 2 a tím urychlují srážení vápence. Vápenec pak často pokrývá kořínky rostlin nebo obaluje řasové kolonie - při tom vznikají jemnozrnné tzv. algální neboli řasové vápence. Jindy pěnovce vypadají jako zkamenělý shluk větviček nebo listí - to záleží na místě, kde se sráží. Pěnovce se obvykle nesrážejí hned u výtoku podzemních vod, ale o několik desítek či stovek metrů dál, protože únik oxidu uhličitého do atmosféry nějakou dobu trvá. Pěnovce rostou nejrychleji na hranách různých překážek, kde se voda nejvíc čeří a tím urychluje únik CO 2. Postupně tak vznikají schodovitě uspořádané systémy kaskád, jako je tomu v Buzgó u mariánské kapličky. Pěnovcové těleso může růst v některých partiích rychlostí až 1-3 cm za rok. Tím dochází ke vzniku překážek, které svádí vodu dál do stran. Toky jsou pak v rámci kaskády neustále překládány, některé kaskády vyschnou, zazemní se a na jejich dně začnou růst stromy, obvykle olše, které později hynou, když je tato část tělesa opět přelita vodou. Aktivní pěnovcová kupa tak žije v neustálém přeskupování toků a stanovišť. Jsme na ní svědky toho, že život reprezentovaný zejména rostlinami funguje jako geologická síla vytvářející vápence. S. Prát nazval již v roce 1929 tento proces biolitogeneze. Většina pěnovcových těles je vázána na zónu smíšeného lesa, ale obvykle schází například v černozemní oblasti. Maximum těles se vyskytuje v nadmořských výškách m nadmořské výšky, ale vzácně až do výšek kolem 1000 m n.v. Jsou běžnější na kontaktu dvou geologických jednotek, z nichž jedna je vápencová a druhá nevápencová, než v samotných vápencích. Petrografie pě- 122 Krásnohorská jaskyňa - Buzgó Pěnovce
4 novců obvykle odráží nejenom klimatické poměry, ale také výchozí horninu - např. v pěnovcových tělesech vzniklých ze slínitých hornin převládají sypké formy. V krasových oblastech se pěnovcové kupy dají obvykle rozdělit na dvě litologicky odlišné série - ve spodní části vystupují masivní stavební pěnovce či travertiny, ale ve svrchní pozorujeme nepravidelné střídání sypkých a pevných poloh. Jaký mají význam pro poznání životního prostředí? Tvorba pěnovců má ve středoevropském pásu ležícím na sever od Dunaje a na jih od pruhu německých a polských nížin přibližně mezi Slovenským krasem a Duryňskem řadu shodných rysů, které omezují uplatnění místních vlivů a naopak svědčí o nějakém řídícím faktoru, který se uplatňuje na velké ploše - je jím podnebí a jeho změny. Totéž se týká i mechanismů destrukce pěnovcových kup - hloubkové eroze a podzemní eroze neboli subroze. Karbonátovou sedimentaci od sklonku poslední ledové doby můžeme popsat několika fázemi: 1. V pozdním glaciálu a nejstarším holocénu usazování CaCO 3 dosud neprobíhá anebo jen ve formě málo mocných vápnitých močálů vyvinutých zejména v podobě sypkých lučních kříd. Tomu odpovídá vývoj na řadě pěnovcových kup a kaskád, kde nejstarší souvrství je asi let staré. Luční křídy nejsou vyvinuté tam, kde pramen vytéká někde ve stráni či svažitém bočním údolí. 2. Ve starším a středním holocénu dochází zpočátku k rychlému růstu pěnovcových těles. Po větší část atlantiku a epiatlantiku panuje o 1-2 C teplejší klima a srážkové průměry dosahují až dvojnásobku současného stavu. Usazování je velice intenzivní, ale v epiatlantiku se zpomaluje a přerušuje. Spodní část souvrství bývá značně monotónní a bývá tvořena tzv. stavebními travertiny, t.j. pevnými, částečně diageneticky zpevněnými pěnovci až travertiny často v podobě strukturních pěnovců s hojnými otisky listů, inkrustací větévek a různých organických zbytků. Hrázky, pokud jsou vyvinuty, bývají nízké (cca 30 cm) a někdy se za nimi hromadí sypké pěnovce často v podobě inkrustované rostlinné drtě. V epiatlantiku pokračuje usazování pevných pěnovců, ale zároveň se projevuje kolísání klimatických podmínek, zejména srážek. Dochází k nepravidelnému střídání pevných a sypkých pěnovců. Delší období sucha o délce trvání přibližně let se projevují tmavě zbarvenými polohami humózních půd - iniciálních rendzin - a půdních sedimentů. V dobře vyvinutých pěnovcových profilech můžeme pozorovat 3-5 suchých výkyvů. 3. V mladším holocénu dochází nejprve v subboreálu k náhlému přerušení pěnovcové sedimentace. Na pěnovcových tělesech pravidelně nalézáme dobře vyvinutý půdní pokryv tvořený rendzinami v různém stupni vývoje, které velmi často obsahují keramické zlomky z pozdní doby bronzové nebo nejstarší doby železné. Subboreál ( B.C.) zároveň představuje nejvíc katastrofické období středoevropského holocénu, při kterém dochází k velké redukci srážek (asi na polovinu průměrných srážek v epiatlantiku a asi na 60-80% současných srážek) a celkovému ochlazení. Podnebí v subboreálu má víc kontinentální ráz s poměrně teplými léty a dlouhými, studenými zimami, které vedou k mrazové destrukci jeskynních vchodů, skalních výchozů a k tvorbě sutí. Odlesnění, ke kterému dochází jak z klimatických příčin, tak i díky pastvě, vede ke splachům a pěnovcová tělesa jsou překrývána hlínami a sutěmi. V subatlantiku dochází k částečnému oživení pěnovcové sedimentace, ale tvorba středoevropských pěnovců je na většině lokalit ukončena před počátkem našeho letopočtu, někdy již v 2-5. stol. před Kristem. 4. V mladším subatlantiku, subrecentu a v historické době se většinou pěnovec vůbec netvoří nebo jen velmi omezeně. Tělesa jsou postižena hloubkovou erozí, která Štruktúra penovcov odráža podiel vegetácie na ich vzniku. může zasáhnout až na skalní podloží. Projevuje se tendence vytvářet subrozní (subroze je podzemní eroze) systémy odvodňování. Zánik pěnovcové sedimentace pravděpodobně souvisí s poklesem letních teplot, resp. teplot vegetačního období. I ve srážkově příznivých oblastech střední Evropy totiž nedochází k větší tvorbě pěnovců, zatímco v teplejším mediteránním pásu (Plitvická jezera aj.) sedimentace pokračuje dodnes. Srážení pěnovce na výstupu krasových vod je doprovázeno rozpouštěním vápence na sestupné větvi hydrologického systému. Pro maxima tvorby pěnovce tak zároveň platí vznik hlubokých, odvápněných půdních horizontů a intenzivní tvorba jeskyní. Z uvedeného přehledu vyplývá význam pěnovcových těles - díky svému litologickému vývoji, proměňujícím se Pěnovce Krásnohorská jaskyňa - Buzgó 123
5 společenstvím fosilních organismů a geochemickému, zvláště izotopovému složení představují důležitý fosilní záznam klimatických oscilací a environmentálních změn prostředí v nejmladší geologické minulosti. Sledovaná problematika má význam nejenom při hodnocení vývoje středoevropské přírody po vyznění poslední ledové doby, ale také pro poznání přírodního rámce, v němž se odehrával vznik a vývoj pravěkých civilizací. Stepní charakter Slovenského krasu, který byl až někdy do 50. či 60. let 20. století jeho hlavním a nejvíce charakteristickým rysem, vznikal zejména na konci pozdní doby bronzové. Po omezení pastvy se do oblasti opět vrací lesní fáze. Současná lesnatost Slovenského krasu dosahuje asi 75% plochy, ale kolem roku 1950 byla jen asi 50%. Profily pěnovcovými ložisky Slovenského krasu objasňují vývoj zdejší přírody a mohou pomoci při plánování budoucí péče o tuto jedinečnou krajinu. Pěnovce Slovenského krasu V minulosti existovalo na území Slovenského krasu několik velkých pěnovcových kup a kaskád na krasových vyvěračkách - v Gombaseku, Hrhově, Hájské dolině, Eveteši u Hrušova, Teplici u Jasova, na Vápenné vyvěračce a řadě drobnějších výskytů. Například nedaleko Jovic leží drobnější pěnovcové tělesu vyplňující údolní zářez - Hangyás. Většina těles byla nejprve postižena přirozeným ukončením tvorby pěnovců někdy ve druhém až pátém století před Kristem a poté hloubkovou erozí. Od středověku pak přistoupila intenzivní těžba pevných, lehkých a snadno opracovatelných stavebních travertinů. V mnohých evropských oblastech se jedná o jeden z nejstarších použitých stavebních materiálů. V Tetíně v Českém krasu je z travertinu zbudováno ostění románského kostela. Ve 20. století byla ložiska sypkých pěnovců a lučních kříd těžena jako zemědělské hnojivo. Na některých místech jako např. v Hrhově vznikly na jejich místě rybníky. Další pohromu pěnovcům zasadily nešetrné úpravy při jímání pramenů pro místní mlýny, hamry a později hlavně pro vodovody. Podobný obraz jako aktivní pěnovcová kaskáda v Buzgó mělo dříve více lokalit. Kostel v Hrhově a část vsi leží na rozsáhlé, několikanásobné, fosilní pěnovcové kaskádě. V odkryvech na hranách teras můžeme místy pozorovat zazemněné hrázky a bývalá pěnovcová jezírka. Rozměry horní terasy jsou úctyhodné - délka 300 m při šířce až 150 m, spodní terasa, na které stojí kostel, je menší, ale je odkrytá starým lomem na výšku 8 m. Hrhovské těleso se díky svým úctyhodným rozměrům jednou může stát národ- Západní větev pěnovcové kaskády vyvěračky Buzgó je místem intezivní tvorby pěnovce i v součastnosti. 124 Krásnohorská jaskyňa - Buzgó Pěnovce
6 ním či mezinárodním opěrným profilem holocénu. Pěnovce vytvářejí i terasu pod Hrušovskou jeskyní, kaskádu v Gombaseku a řadu drobnějších výchozů na dalších vývěrech. Tyto terasy původně vypadaly podobně jako Buzgó - jako mírně ukloněná tělesa pokrytá systémem hrázek a opuštěných koryt. Pěnovcové těleso Buzgó pokrývá plochu asi jednoho hektaru. V současné době je nejaktivnější západně od pramene, kde vytváří kaskádový systém hrází a jezírek. V minulosti byl pramen jímán pro potřeby mlýna. Část přívodního náhonu je dodnes patrná, ale pěnovec rychle zahlazuje stopy po úpravách. Ve vzdálenější části je pěnovec částečně zazemněný a pokrytý převážně olšovým lesem. Součástí péče o lokalitu by mělo být - tak jako v minulých letech - vysekávání některých dřevin, které jinak spadem listí, větví i vývraty zanášejí či ničí systém kaskád. Těleso je oproti okolní louce jasně vymezené asi metr vysokým stupněm a drobným potůčkem. V posledních dvou desetiletích pozorujeme, že pěnovce začínají růst na místech, kde po staletí nedocházelo k téměř žádnému srážení vápence. Důvody jsou nejasné - srážení možná způsobilo mírné oteplení, změna půdní fauny nebo - a to nejpravděpodobněji - vzrůstající obsah dusičnanů v životním prostředí. Atmosférický přísun dusičnanů, které mají svůj původ hlavně v automobilovém provozu, hnojí půdu a urychluje tak růst vodních řas, jež mají na srážení pěnovců velký vliv. V současné době na řadě středoevropských lokalit pozorujeme srážení jemnozrnných, šedavých pěnovců podobných litému betonu. Atmosférické dusičnany mají ještě jeden závažný dopad - podle studií z Českého krasu se ukazuje, že stromy a keře začínají růst na nepřístupných, holých skalách, kde nikdy před tím nerostly, a které nikdy nebyly paseny. V posledních asi padesáti letech došlo ve Slovenském krasu k obrovským změnám. Po stepní fázi, která vznikala v pravěku a donedávna byla udržována pastvou, dochází k zarůstání planin a nástupu nové lesní fáze. Byly otevřeny mnohé vápencové lomy, došlo k velkým úpravám vodních toků. Na planinách zaniklo mnoho místních pramenů a vahadlových studní a téměř před očima zmizela skoro všechna krasová jezera. Většina velkých vyvěraček ztratila následkem jímání pro místní vodovody svůj přirozený ráz. Málokterý přírodní jev byl na celém Slovensku (a vlastně všude ve Střední Evropě) tak rychle a výrazně zničen jako vývěry krasových podzemních vod a na ně navazující tělesa sladkovodních vápenců. Teprve ve světle této bilance vynikne základní fakt, že nejenom ve Slovenském krasu, ale na celém území SR i ČR je sice mnoho krásných jeskyní, ale jen jedna takto dobře vyvinutá pěnovcová kaskáda - Buzgó. Pred Čiernou vyvieračkou v Gombaseku sa penovec dnes takmer netvorí. Orientačné kvantitatívne porovnanie intenzity tvorby penovcov s vyvieračkou Buzgó môže poskytnúť tabuľka rýchlosti rastu robot kvapľov. Pěnovce Krásnohorská jaskyňa - Buzgó 125
Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceSuchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
VíceZaniklé Chabry: Lokalita studenovodního pěnovce V Rybníčkách
Zaniklé Chabry: Lokalita studenovodního pěnovce V Rybníčkách Mgr. Tomáš Petrásek, 2012 Situační plán lokality, stav před r. 2008. Červeně jsou vyznačeny hlavní výskyty pěnovce, menší usazeniny se ale nacházejí
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceSedimenty krasových oblastí. www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf
Sedimenty krasových oblastí www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf Rozpustné horniny karbonáty - vápenec - mramor - dolomit evapority - sádrovec
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Vícehlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot
Exogenní geologie zdroj energie ve slunečním záření hlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot výraznou roli má klima hydrologický cyklus srážky
VícePodzemní vody miniprojekt
Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VíceEXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Exogenní procesy Tendence zarovnat zemský povrch Zdroje energie: sluneční záření zemská gravitace Působení: 1) rozrušení(zvětrávání) materiálu 2) transport rozrušeného materiálu
VíceJOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceOstrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
VíceJeskyně ve Hvozdecké hoře
Jeskyně ve Hvozdecké hoře Jeskyně se nachází v severním svahu vápencového vrchu Horka (též Hora nebo Hvozdecká hora), jižně od samoty Na Skalce, v malém vápencovém lomu na okraji lesa. Do literatury ji
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceRáj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceEXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
VícePřírodopis. Krasové jevy - slovníček. 9. ročník
Přírodopis Krasové jevy - slovníček 9. ročník 31. 8. 2012 Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceJinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim
Jinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim Created by zisava Okres Benešov Mapové listy 23-11 Lokalizace 3 km J od Vlašimi GPS N49 40 50.02 E14 54 07.03 Charakteristika objektu opuštěné lomy
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceGeologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
VíceZáznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů
Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň
VícePrůzkum a výzkum jeskyníčeského krasu: novépoznatky posledních 10 let. Karel Žák Geologický ústav AV ČR, v. v. i.
Průzkum a výzkum jeskyníčeského krasu: novépoznatky posledních 10 let Karel Žák Geologický ústav AV ČR, v. v. i. Jeskyně Na Javorce: největší speleologický objev posledních 10 let objevováno postupněod
VíceKRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část
11.11. 2009 ŠOV Klenčí pod Čerchovem KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY 1. část Ing. Jiří Hladík Ph.D., VÚMOP Krajina a pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceREKONSTRUKCE AREÁLU KOUPALIŠTĚ ZELENÁ ŽABA TRENČIANSKÉ TEPLICE
REKONSTRUKCE AREÁLU KOUPALIŠTĚ ZELENÁ ŽABA TRENČIANSKÉ TEPLICE Adresa: 17. novembra 15, Trenčianske Teplice Architekt: Bohuslav Fuchs Stavitelé: Adamec, Strebinger, Trenčianske Teplice projekty: I. objekt
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření 16.11. 2012 Ročník 2. Stručný obsah Geomorfologie - Kras, jeskyně Způsob využití gymnázium Autor Mgr. Magdaléna Teplá
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceSedimentární neboli usazené horniny
Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného
VíceKlima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
VíceJeskyně s excentriky
Jeskyně s excentriky Krasová oblast Vápenná Polka Jeskyně s excentriky Významnou v oblasti lomů ve Vápenné je Jeskyně s excentriky. Její vchod byl odkryt při těžbě v lomu a tvoří ho půlkruhový portál vysoký
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty
VíceKrápníky. Petr Včelák
Krápníky 12. 2. 2015 1 V říši krápníků Baldachýn Aragonit Handžár Gejzírový krápník Dóm gigantů Mumie Jehla Vosí báně K tvorbě krápníků jsou zapotřebí dvě základní přírodní podmínky: jeskyní prostory a
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceUSAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_260 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 VZNIK USAZENÝCH
VícePŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10
PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená
VíceGeologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceStruktura krajiny. NOK, přednáška
Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze
VíceKde se vzala v Asii ropa?
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceHazmburk Vladislav Rapprich
Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
Víceokolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceSoustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
Více15. NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní rezervace Chuchelské háje včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek ČÁST PRVNÍ
15. NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní rezervace Chuchelské háje včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 13. 11. 2018 vydat podle 44 odst.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceCo je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
VícePetra Oppeltová, Jiří Suchodol
ÚSTAV APLIKOVANÉ A KRAJINNÉ EKOLOGIE oppeltova@mendelu.cz ANALÝZA ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD A NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI SE ZÁSOBOVÁNÍM OBCE STUDENÉ PITNOU VODOU Petra
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceCZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
Více34.Podpovrchová voda Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 34.Podpovrchová voda Podpovrchová voda Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci
VícePřírodní rezervace Karlické údolí. Miniprůvodce trasou
Přírodní rezervace Karlické údolí Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd004 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na svém mobilním zařízení načtením
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceMINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad
MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava
VícePopis úseku vodního toku z mapy. Vyšetřit polohu úseku vodního toku, zakreslit úsek do mapy a označit jej příslušným číslem. do (horní hranice)
Popis úseku vního toku z mapy Vyšetřit polohu úseku vního toku, zakreslit úsek mapy a označit jej příslušným číslem Název vního toku Úsek č. Popis polohy úseku (lní hranice) (horní hranice) Délka úseku
VíceOchrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceVY_12_INOVACE_04_17_VL. Jeskyně na Slovensku
VY_12_INOVACE_04_17_VL Jeskyně na Slovensku VY_12_INOVACE_04_17_VL Anotace Téma Jeskyně na Slovensku Popis Autor Jazyk Očekávaný výstup Informace o jeskyních na Slovensku Mgr. Martina Mašterová čeština
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VícePodstata krápníkových jevů. Ch 8/07
Inovace výuky Chemie Podstata krápníkových jevů Ch 8/07 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda Chemie Anorganické sloučeniny
Více34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.
66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceSEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Geomorfologie a využití krajiny... 2 Geologie... 2 Závěr... 9 Zdroje... 9 Obrazová příloha...
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceTok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl
POPIS ŘÍČNÍHO ÚSEKU/PŘÍČNÉHO PROFILU č. úkolu:. Tok ř.km záznam č. Místo Dne : hod Délka úseku (m): Provedl Bližší lokalizace :... číslo listu: vh mapy:...... mapy 1:... :... fotografie: 1) celkový charakter
VíceVY_V/2_inovace_sada01
Autor: Josef Kraus Datum: 19.10.2011 Škola: Integrovaná ZŠ a MŠ Trnová, Trnová 222, okres Plzeň - Sever Šablona: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast : Člověk a
Více