KARLOVARSKÝ KRAJ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU

Transkript

1 KARLOVARSKÝ KRAJ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU REGIONÁLNÍ AGENTURA ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ ZALOŽENÍ ORGANIZACE SITUAČNÍ ANALÝZA A DŮVODOVÁ ZPRÁVA DUBEN 2011 ZPRACOVAL ING. ERIK MACA 1

2 1. ÚVOD Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období v rámci svých priorit jednoznačně definuje nezbytnost vytváření a posilování organizační struktury oboru. Priorita číslo 4 pak zdůrazňuje nezbytnost realizace cílů zaměřených na systémový přístup, koordinaci činnosti jednotlivých subjektů, regionální využívání potenciálu a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu (CR). Základní kompetence v oblasti cestovního ruchu v ČR jsou sice dány, avšak organizace a řízení cestovního ruchu ať již na národní či regionální úrovni je nejvíce opomíjenou oblastí v problematice cestovního ruchu. Organizační struktura cestovního ruchu v ČR není legislativně upravena, chybí ji systémové zaměření a strukturalizace. Potřeba vytváření stabilní organizační struktury cestovního ruchu od lokální úrovně obcí, účelových sdružení přes regionální (kraje, turistické regiony a oblasti) až státní úroveň je nezbytnou podmínkou pro konkurenceschopnost nabídky CR v zahraničním i domácím pohledu.s tímto úzce souvisí zkvalitnění fungování správních orgánů a krizového managementu v oblasti cestovního ruchu v ČR a podpora vytváření klastrů cestovního ruchu. V ČR působí mnoho turistických informačních center. Nejedná se však o homogenní síť, ale organizačně, statutárně a technologicky velmi různorodý konglomerát subjektů bez garance standardu jejich služeb, vzájemné propojenosti a spolupráce při celoplošné nabídce produktů cestovního ruchu, včetně napojení na mezinárodní informační sítě. Opatření číslo 4.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu je z uvedených důvodů zaměřeno na zakládání a činnost organizací a sdružení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni. Specifikem cestovního ruchu, jako hospodářského odvětví, je nutnost spolupráce celé řady subjektů při koordinaci rozvojových aktivit. Jedná se o podnikatele a provozovatele služeb, místní a krajské samosprávy, neziskové organizace, informační centra, státní správu a dalších organizace. To vyžaduje existenci organizačních struktur, definujících roli jednotlivých subjektů a koordinující jejich činnost. V České republice se moderní organizační struktura cestovního ruchu na regionální úrovni teprve vytváří (na oblastní úrovni existují organizační struktury jen ve vybraných atraktivních lokalitách cestovního ruchu). Celkový přehled o rajonizaci CR, destinační typologii, turistických oblastech, regionálních destinačních organizacích a informačních centrech v České republice je obsažen v přílohách tohoto materiálu (přílohy 1 až 5). V současné době působí na území České republiky 28 regionálních organizací CR (tabulka 1.). Karlovarský kraj v rámci destinace Západočeské lázně má pak pouze jedinou lokální organizaci (Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s.), zaměřenou na integraci činnosti v oboru. Tabulka 1. Stavy regionálních destinačních organizací CR v roce 2011 Region - destinace Počet organizací Střední Čechy 4 Jižní Čechy 1 Západočeské lázně 1 Severozápadní Čechy 5 Českolipsko a Jizerské hory 2 Královéhradecko 1 Východní Čechy a Královéhradecko 3 Vysočina 1 Severní Morava a Slezsko 2 Střední Morava a Jeseníky 2 Východní Morava 2 Šumava 1 Krkonoše a podkrkonoší 2 Český ráj 1 Celkem 28 Zdroj: Agentura Czech Tourism 2

3 Přitom Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje na období let 2007 až 2013 jednoznačně vymezuje silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení organizace a koordinace cestovního ruchu a lázeňství (tabulka 2.). Základem je strategie chování, která musí v maximální míře eliminovat výchozí slabosti, využít vstupní silné stránky stejně tak, jako příležitosti. Strategie Karlovarského kraje se tak musí zaměřit na koncentraci činnosti prostřednictvím centrální organizace CR, nové činnosti a inovace v oblasti marketingu, informačních systémů a rozvojových projektů. Základními cíli jsou Tabulka 2. Faktory SWOT organizace a koordinace CR a lázeňství KK S - silné stránky Počet a kvalita činnosti současných turistických informačních center (TIC) Rostoucí aktivita místní a regionální samosprávy a dobrovolných sdružení obcí a měst v oblasti CR Spolupráce s mimo krajskými (centrálními) a zahraničními partnery v CR a lázeňství Podpůrné programy vyhlašované krajem na kulturu, památkovou péči a aktivity v oblasti CR Vnitřní prostředí Celkem 4 W - slabé stránky Nízký počet regionálních (krajských) a místních turistických organizačních struktur Nedostatečná spolupráce mezi významnými aktéry cestovního ruchu (veřejný a soukromý sektor) Malé zapojení turistických informačních center do organizačních struktur CR (propojení) Nedostatečné statistické a další marketingové informace o CR a lázeňství (systém) Omezený rozsah výzkumu potenciální poptávky, trendů v CR, trendů v lázeňství Nízká míra podpory rozvojových projektů v oblasti CR (poradenská podpora aktivit) Nedostatečné zavádění nových informačních technologií (lokalizace v rámci jednotlivých subjektů) Neexistence informačního a rezervačního systému cestovního ruchu na krajské úrovni (integrace) Celkem 8 O - příležitosti Vnější prostředí Centrální podpora budování organizačních struktur na krajské a místní úrovni (MMR, CZT) Centrální podpora zapojování podnikatelských subjektů do organizačních struktur v CR (MMR, CZT) Další rozvoj přes hraniční spolupráce v CR a lázeňství, v tvorbě společných turistických produktů (EU) Centrální podpora vzniku KLASTRŮ a iniciativ propojování v oblasti CR a lázeňství (MMR) Existence tržních vůdců v podnikatelském sektoru CR a lázeňství umožňujících vznik KLASTRU Celkem 5 T - ohrožení Nedocenění otázky kvality a kontroly kvality poskytovaných služeb v CR a lázeňství (certifikace) Nedostatek motivovaných a schopných vůdců - vytváření regionálních organizačních struktur Nedoceňování lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků pro podporu CR a lázeňství Celkem 3 z dlouhodobého hlediska horizontální propojení podnikatelů, samosprávy, neziskového sektoru a ostatních organizací působících v CR (obrázek 1.). Souběžným procesem je diverzifikace CR zaměřená na vytváření komplexních produktů a služeb v regionu. 3

4 Obrázek 1. Výchozí pozice a strategie organizace cestovního ruchu Příležitosti vnějšího prostředí Velká slabost Slabost Rovnováha Síla Velká síla Síla vnitřního prostředí Velká příležitost Příležitost Rovnováha Ohrožení Velké ohrožení Koncentrace činností Nové činnosti Inovace rozvoje Nové činnosti Restrukturalizace Nové trhy Horizontální spojení Diversifikace rozvoje Inovace činností Strategie Vertikální propojení Diversifikace činností Diversifikace rozvoje Slabost vnitřního prostředí Ohrožení z vnějšího prostředí Zdroj: Poznatky a studie behaviorální školy managementu 2. POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU V rámci CR Karlovarského kraje je prvotně nezbytné definovat základní segmenty trhu a s nimi spojené produkty. Je skutečností, že Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji pro období let 2007 až 2013 navrhuje ucelenou a konkrétní představu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v území vymezeném Karlovarským krajem. Vytváří koncepční rámec pro budoucí veřejné a soukromé investice v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Jedná se tak o nástroj, který umožňuje efektivně koordinovat a optimalizovat finanční prostředky vydávané na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v celém zájmovém území. Zájmovým územím je území Karlovarského kraje, které po dohodě s agenturou CzechTourism tvoří turistický region Západočeské lázně. V jeho rámci, po dohodě s Plzeňským krajem, je propagováno také město Konstantinovy Lázně. Turistický region Západočeské lázně by se tak neměl členit na menší územní jednotky. Opak a roztříštěnost organizačních struktur je však realitou. Je skutečností, že jednotlivá opatření uvedená v uvedeném Programu byla a budou významným způsobem financována především ze strukturálních fondů Evropské unie (příloha 6.). Jde především o Regionální operační program ROP NUTS II Severozápad ( ) a Operační programy přeshraniční spolupráce Česká republika - Německo. Tím je dána vstupní koncepce, která propojuje (integruje) Program rozvoje Karlovarského kraje s ROP NUTS II Severozápad s Koncepcí státní politiky CR v České republice. 4

5 Z hlediska segmentace je v rámci regionu nezbytné rozlišit polarizující, indikovaná a neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, že má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, či výrazně ovlivňuje i jiné ekonomické aktivity. Ekonomické podmínky umožňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat úspor a zvyšovat konkurenční schopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na mezinárodních trzích cestovního ruchu. V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je indikovaným (hnaným) odvětvím. Znamená to, že rozvoj regionu stimuluje, ale není jejím dynamickým odvětvím. V případě, že cestovní ruch nemá v regionu vliv na její hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho důležitým doplňkem, je pro region neutrálním odvětvím. Komplikací v řízení cestovního ruchu v regionu je skutečnost, že turistický region může zahrnovat více municipalit či oblastí. Na řízení cestovního ruchu v regionu tak musí participovat místní samosprávy, zástupci místních obyvatel, neziskové organizace, školy, obchodní komory, zástupci podnikatelů a další organizace. Struktura produktů cestovního ruchu Karlovarského kraje je následující. 1 Lázeňství 2 Zdravotní cestovní ruch 3 Městský a kulturní cestovní ruch 4 Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti) 5 Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty) 6 Kongresový a incentivní cestovní ruch 7 Venkovský cestovní ruch (agroturistika) 8 Montánní cestovní ruch (geoturistika). Obrázek 2. Zaměření cestovního ruchu v Karlovarském kraji Lázeňská střediska Horská střediska Městská střediska Venkovská oblast Z hlediska segmentů trhu (obrázek 2.) lze Karlovarský kraj z hlediska poptávky, jejích motivů a spokojenosti hostů rozčlenit a diferencovat následujícím způsobem (tabulka 3.). Za polarizující odvětví je nezbytné považovat lázeňství, zdravotní cestovní ruch a cestovní ruch vázaný na města, kulturu a významné památky. Daná odvětví významně působí na ostatní produkty (území horských středisek a zemědělský venkov). 5

6 Tabulka 3. Segmentace CR Karlovarského kraje Odvětví Produkt Polarizující Lázeňství Zdravotní cestovní ruch Městský a kulturní cestovní ruch Indikované Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti) Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty) Venkovský cestovní ruch (agroturistika) Cíl Neutrální Kongresový a incentivní cestovní ruch Montánní cestovní ruch (geoturistika) Segmentace trhu podle odvětví a produktů se plně projevuje i v pozici cestovního ruchu Karlovarského kraje v rámci České republiky (tabulka 4.). Region je charakteristický především těmito skutečnostmi (podrobné statistiky jsou uvedeny v přílohách 7. až 13.). Z hlediska tvorby HDP za rok 2009 činí podíl CR v České republice 2,84%, v Karlovarském kraji pak dosahuje přepočtem 10,71% (ukazatel metodikou TSA je zjišťován centrálně). Karlovarský kraj je tak svým podílem CR na tvorbě HDP na prvním místě v České republice a dosahuje podílu významných turistických destinací okolních států (Německo, Rakousko, Maďarsko). Pro rozvoj regionu je tak polarizujícím odvětvím rozvoje. Tato skutečnost je významná i z hlediska struktury hospodářství regionu, v jejímž rámci kraj nedisponuje významnými odvětvími s vysokou přidanou hodnotou (nové technologie). CR tak přímo vytváří stabilitu MH. Z hlediska zaměstnanosti v národním hospodářství za rok 2009 stanovené metodikou TSA činí podíl CR v ČR 5,92%. Karlovarský kraj je pak svým přepočteným podílem 12,15% opět na prvním místě v České republice a shodně se přibližuje struktuře zaměstnanosti významných turistických destinací okolních států. CR je polarizujícím odvětvím, jeho komparativní výhodou je nízká cena práce a srovnatelná kvalita služeb, především v oblasti lázeňství. Slabou stránkou je kvalita služeb v ostatních segmentech trhu, kterou v rámci poptávky nekompenzuje nižší hladina cen služeb. Polarizujícím produktem kraje je lázeňský cestovní ruch s ubytováním. Z celkového počtu dní pobytu ČR tisíc návštěvníků činil v roce 2009 podíl Karlovarského kraje tisíc dní. Podíl 50,16% tak vytváří dominantní postavení regionu a produktu. Slabostí produktu je průměrná doba pobytu, kdy 9,89 dne je pod úrovní jak průměru ČR (11,33 dne), tak především významných destinací v Německu, Francii, Belgii a Itálii. Významnou aktivitou v rámci regionu je pak spolupráce lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně) vázaná na jeho zařazení do kulturního dědictví UNESCO. Významným rozvojovým faktorem je zde i spolupráce se zahraničními destinacemi v rámci společného Evropského dědictví. Oblast ostatního cestovního ruchu s ubytováním Karlovarského kraje s tisíci statisticky evidovaných dnů pobytu činí 2,82% z ČR ( dnů pobytu). Tento rozsah odpovídá podílu obyvatel kraje z ČR (2,93%). Jako nezbytné se tak jeví propojení ostatních produktů s lázeňstvím v rámci již nezbytné diverzifikace CR. Základním cílem je tedy prodloužení doby pobytu návštěvníků regionu vázané především na produkty poznávacího cestovního ruchu (hrady, zámky, přírodní památky, muzea, galerie ostatní památky) v kombinaci s venkovským cestovním ruchem a dovolenou na horách. Doplňujícími prvky jsou kongresový a montánní ruch. Celkový cestovní ruch s ubytováním Karlovarského kraje v roce 2009 pak činil tisíc dnů. To je 9,90% z celkového počtu dnů pobytu ČR ( tisíc dnů). Podíl pobytu s ubytováním tak opět potvrzuje význam odvětví CR v národním kontextu. 6

7 Tabulka 4. Pozice cestovního ruchu Karlovarského kraje v ČR v roce 2009 Lázeňský cestovní ruch s ubytováním Ostatní cestovní ruch s ubytováním Cestovní ruch s ubytováním celkem Celková intenzita cestovního ruchu Hrubý národní produkt metodikou TSA Zaměstnanost v národním hospodářství metodikou TSA Segment - ukazatel Hosté s ubytováním osoby Česká republika Přenocování dny Pobyt dny Průměrná délka pobytu dny 11,33 Hosté s ubytováním osoby Karlovarský kraj Přenocování dny Pobyt dny Průměrná délka pobytu dny 9,89 Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR % 50,16 Hosté s ubytováním osoby Česká republika Přenocování dny Pobyt dny Průměrná délka pobytu dny 3,64 Hosté s ubytováním osoby Karlovarský kraj Přenocování dny Pobyt dny Průměrná délka pobytu dny 4,01 Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR % 2,82 Hosté s ubytováním osoby Česká republika Přenocování dny Pobyt dny Průměrná délka pobytu dny 4,05 Hosté s ubytováním osoby Karlovarský kraj Přenocování dny Pobyt dny Průměrná délka pobytu dny 7,29 Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR % 9,90 Česká republika Střední počet obyvatel osoby Pobyt na tisíc obyvatel dny Karlovarský kraj Střední počet obyvatel osoby Pobyt na tisíc obyvatel dny Podíl obyvatel Karlovarského kraje z ČR % 2,93 Poměr intenzity CR Karlovarského kraje a ČR % 337,70 Celkem miliony Kč Česká republika Cestovní ruch miliony Kč Podíl cestovního ruchu % 2,84 Celkem miliony Kč Karlovarský kraj Přepočtený cestovní ruch miliony Kč Podíl cestovního ruchu % 10,71 Poměr HDP CR Karlovarského kraje a ČR % 377,11 Celkem osoby Česká republika Cestovní ruch osoby Podíl cestovního ruchu % 5,92 Celkem osoby Karlovarský kraj Přepočtený cestovní ruch osoby Podíl cestovního ruchu % 12,15 Poměr zaměstnanosti CR Karlovarského kraje a ČR % 205,24 Zdroj: Vlastní propočty a metodika TSA, ČSÚ a Czechtourism Karlovarský region tak ve statistice hostů s evidovaným pobytem vykazuje více než trojnásobnou intenzitu (přepočet dnů pobytu na tisíc obyvatel) oproti průměru ČR (334%). Do uvedených statistik přitom není zahrnut příhraniční cestovní ruch z Německa (víkendové návštěvy a soukromé neevidované ubytování). Stejně tak nejsou místně evidovány krátkodobé návštěvy zahraničních hostů v rámci poznávacích pobytů ČR. Jedná se především o hosty z Japonska, USA, Španělska, Itálie a Francie vázané na Prahu a jednodenní návštěvy vybraných destinací ČR. Výše uvedená data plně potvrzují oprávněnost založení zastřešující regionální agentury v Karlovarském kraji. Základem je definovaná strategie umožňující výraznou synergii efektů vzájemné spolupráce všech subjektů zúčastněných na rozvoji CR (obrázek 3.). 7

8 Obrázek 3. Model partnerství regionální agentury Karlovarského kraje ZAMĚSTNANOST PARTNERSTVÍ HDP - HPH PARTNERSTVÍ KOORDINACE KONCENTACE INTEGRACE INOVACE NOVÉ PRODUKTY DIVERSIFIKACE ROZVOJ PROJEKTY KVALITA ŽIVOTA MARKETING STABILITA Na základě vymezení pozice cestovního ruchu a příloh zpracovaného materiálu byla sestavena analýza portfolia BCG, která definuje strategii dalšího rozvoje CR (obrázek 4.). Obrázek 4. Model portfolia produktů CR Karlovarského kraje Podíl na trhu Vysoký Nízký Hvězdy Otazníky Vývoj trhu Růst Pokles 1 Dojné krávy Psi 5,6,7 7 1 Lázeňství a zdravotní cestovní ruch 2 Městský a kulturní cestovní ruch 3 Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti) 4 Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty) 5 Kongresový a incentivní cestovní ruch 6 Venkovský cestovní ruch (agroturistika) 7 Montánní cestovní ruch (geoturistika). Lázeňství je nosným produktem. V letech 2000 až 2009 (desetiletá časová řada) došlo k následujícím vývojovým tendencím., potvrzujícím nezbytnost realizace již definované strategie, založené na koncentraci činnosti do jednoho centra, horizontálním propojení všech subjektů v CR, diversifikaci produktů, nových produktech a inovacích (tabulka 5.). 8

9 Segment lázeňského cestovního ruchu a motiv zdraví (spojený s ostatními produkty) je skutečnou stálou hodnotou. Může ji porušit pouze další dolování tektonického zlomu v oblasti působnosti Sokolovské uhelné, a.s. Je nezbytné si uvědomit, že sektor CR dosáhl v letech 2000 až 2009 nárůstu o 45 % (růst zahraničních turistů o 86%, průměrný růst segmentu o 44%). Tato situace komentuje tzv. dobré hráče. Jsou jimi podnikatelé v specializovaní na obor a návratnost fixního kapitálu (bez rozdílu). Souběžnou skutečností je, že Karlovarský kraj ve svém komplexu vykazuje stálý průměrný růst 6,81 %. Otázkou je, úloha všech státních a veřejných aktivit (politik). Výsledkem poslední deseti let je hluboký propad segmentů mimo lázeňství s přenocováním až na úroveň 60% v roce 2009 oproti roku 2000 (vznik disparity). Obrázek 5. Obraz cestovního ruchu v Karlovarském kraji (základ roku 2000 ) Rozsah návštěvnosti Produkty lázeňství Průměrný vývoj Ostatní segmenty Čas od 2000 Celou obecně naznačenou situaci (obrázek 5.) je nezbytné řešit. V současné době je prioritou čerpání zdrojů EU pro segmenty splňujících podmínky veřejné podpory. Zastáváme názor, že tyto prostředky je s ohledem na platnou legislativu nezbytné použít efektivně,hospodárně a účelně. Základními cíli jsou následující kategorie, jako axiom dalšího chování. Tyto cíle spojují definovanou strategii, následnou vizi, poslání a jejich provedení. Nejsme kazateli, ale dějiny úspěchu nelžou. Kooperace je změna (LSU). Pro centrální správu kraje platí zásada nebýt lhostejným. Nebýt vykonavatelem, ale svéprávnou osobností prezentující místo, ve kterém žije. Vlády a lidé padají, my ne. Pro podnikatele platí princip sounáležitosti. Zisky jsou krásná věc, ale trvalá udržitelnost mých investic je rozhodující. To co vytvoříme, zde zůstane. Nic víc. Pro všechny ostatní (obce, NNO, občané) je základem princip účasti. Tedy princip omezení pasivity. Princip vytvoření sítě. Princip pomoci s minimálními náklady. 9

10 Tabulka 5. Trend přenocování návštěvníků CR Karlovarského kraje Ukazatel Přenocování celkem (dny) z toho zahraniční hosté (dny) Ostatní přenocování (dny) z toho zahraniční hosté (dny) Lázeňská přenocování celkem (dny) z toho zahraniční hosté (dny) Přenocování celkem (index %) 100,00 99,96 106,54 100,32 100,80 100,55 114,69 116,18 118,02 111,08 z toho zahraniční hosté (index %) 100,00 111,76 111,22 107,49 112,24 116,04 139,78 139,95 146,96 134,71 Ostatní přenocování (index %) 100,00 87,48 92,17 70,83 71,43 65,57 68,72 61,65 58,45 59,27 z toho zahraniční hosté (index %) 100,00 97,65 92,67 71,76 63,84 67,85 71,86 61,20 57,92 60,56 Lázeňská přenocování (index %) 100,00 108,10 115,91 119,53 119,93 123,35 144,64 151,71 156,83 144,85 z toho zahraniční hosté (index %) 100,00 121,45 123,96 132,04 138,24 149,15 186,42 194,03 208,11 185,63 Přenocování celkem (průměr přírůstku %) 6,81 z toho zahraniční hosté (průměr přírůstku %) 22,01 Ostatní přenocování (průměr poklesu %) -28,44 z toho zahraniční hosté (průměr poklesu %) -25,49 Lázeňská přenocování celkem (průměr přírůstku %) 38,49 z toho zahraniční hosté (průměr přírůstku %) 44,51 Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism 10

11 3. VIZE A POSLÁNÍ REGIONÁLNÍ AGENTURY Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že strategické plánování a management cestovního ruchu jsou klíčovou oblastí jeho rozvoje. Je nezbytné, aby Ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj regionu mysleli integrovaně a pouze neřešili úzce odvětvovou či operativní problematiku. Základním cílem se musí stát ochrana zdrojů, které Karlovarský region dělají vyjímečným a přitahují návštěvníky. Je třeba vycházet z předpokladů, že součástí řízení cestovního ruchu jsou následující faktory. Návštěvnický management jako soubor řídících technik a nástrojů používaný organizací cestovního ruchu (OCR) za účelem usměrňování pohybu návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika, zónace, budování turistických informačních center, zpracování etických kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a dalších akcí). Model limitu přijatelné změny, který spočívá ve stanovení únosného zatížení území a využívání indikátoru udržitelného rozvoje CR, jeho jednotlivých segmentů a produktů. Spektrum rekreačních příležitostí, které jsou založené na lokalizačních předpokladech (geografické, přírodní, kulturně - historické, ostatní antropogenní), realizačních předpokladech (infrastruktura cestovního ruchu, dopravní dostupnost a ostatní infrastruktura) a selektivních předpokladech (demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu Karlovarského regionu. V regionu je tudíž nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. V OCR by v této souvislosti měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu. Koordinace zájmu všech zainteresovaných stran je pak základní podmínkou nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském regionu. Předpokladem úspěšné koordinace je systematická a kontinuální spolupráce všech zainteresovaných subjektů, podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů, vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu, znalost společných zájmů, stanovení společných cílů a vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci. Základem činnosti tak bude spolupráce regionální organizace s centrálními orgány (MMR, Czechtourism), oborovými organizacemi CR (Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst a měst), regionálními hospodářskými komorami (Cheb a Poohří), obcemi, mikroregiony, sdruženími a pořadateli významných akcí (oblast NNO). Jako významná vstupní slabost se v současné době jeví spolupráce s velkými podnikatelskými subjekty v oboru, které realizují své vlastní rozvojové aktivity. Základem je nalezení nových forem kooperace, komunikace a především jejich vhodné právní formy (podrobně kapitola 4.). Tato forma musí umožňovat nízký stupeň byrokratického řízení propojených subjektů. Míra kooperace je důležitá především ve vazbě na efekty synergie (obrázek 6.). V zásadě platí pravidlo, že míra ochoty podnikatelských subjektů je funkcí užitků poměřených transakčními náklady. V rámci malých a středních organizací (podnikatelé, veřejný sektor, neziskový sektor, obyvatelé) dochází k efektivnějšímu využívání finančních a materiálních prostředků, zavádění inovací a vzniku jednotkových úspor v rámci realizace jednotlivých aktivit. Souběžně vnikají efekty, které nejsou v silách nebo prvotním zájmů účastníků OCR (klasickým příkladem je budování společné značky). Základním principem tohoto projektu je tak vzájemná výhodnost, nalezení společných zájmů a vytvoření vhodné formy vzájemné kooperace mezi subjekty s vlastní právní subjektivitou. V případě podnikatelských subjektů s primárním cílem dosažení zisku jsou formy spolupráce ostře vymezeny. Z toho vyplývá i výsledná forma destinace. Základem je komunikace. 11

12 Obrázek 6. Model kooperace v rámci založení regionální agentury Očekávaný užitek Zóna kooperace Potenciální cílový podnik destinace Výchozí virtuální podnik destinace Očekávané náklady Na základě provedené analýzy SWOT, formulované strategie organizace a řízení, vymezení pozice CR regionu a v souladu s výše uvedenými principy definujeme na tomto místě následující základní vizi a poslání Regionální agentury Západočeské lázně (tabulka 6.). Uvedený název se jeví jako vhodný především v návaznosti na rajonizaci CR vázanou na aktivity MMR a agenturu Czechtourism (společná synergie). Značku lze změnit v rámci Tabulka 6. Formulace vize a poslání regionální agentury Vize Západočeské lázně region spojující segmenty, produkty a organizace, zúčastněné na rozvoji cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje. Poslání Profesně orientovaná organizace poskytující kvalitní služby v oboru cestovního ruchu a lázeňství. Řešení posilující intenzitu cílového sektoru na principech trvale udržitelného rozvoje, zvyšování podílu na zaměstnanosti a HDP regionu. Činnost založená na principech koncentrace, propojení, inovací a nových produktů. procesu získávání a vstupu jednotlivých oslovených organizací do zastřešující destinační agentury. Základní otázkou zůstává zapojení velkých podnikatelských subjektů lázeňství (podnikatelé v městech Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně a Jáchymov) do projektu. V případě jejich zapojení je značka Západočeské lázně optimální i z hlediska posílení pozice indikovaných a dnes spíše neutrálních produktů (tabulka 3.). V případě nezapojení velkých firem lázeňského CR bude nezbytná změna názvu vázaná na strukturu účastníků a jejich aktivity. Základními variantami je vazba na povodí řek (Ohře), horské pásmo (Krušné hory, Slavkovský les) či historii (Egrenssis, Karlsbad). Značka musí zásadně oslovit potenciální tuzemské a zahraniční hosty (vhodné je její testování prostřednictvím výběrového statistického - marketingového šetření). 12

13 4. PRÁVNÍ FORMA REGIONÁLNÍ AGENTURY Platí zásada užitku a společného efektu. Právní formy organizací CR v České republice jsou charakteristické vysokou roztříštěností. Konkrétní pohled poskytuje následující přehled o formách spolupráce registrovaných v rámci MMR a Czechtourismu v oblasti kategorie OCR (tabulka 7.). Základním charakteristickým rysem je (příloha 4.), že pro formu sdružení je typické území Moravy. Na území Čech je prioritní formou obecně prospěšná společnost. Specifikem oblasti Ústeckého kraje je zakládání příspěvkových organizací (NUTS II. Severozápad).Tato skutečnost zprostředkovaně definuje způsob regionálního myšlení v České republice. Oblasti s nízkou migrací a stálou historií usilují o sdružení, oblasti s vysokou migrací a nižší tradicí inklinují k vyšší míře centralizace. Tabulka 7. Právní formy regionálních agentur CR v ČR Právní forma organizace Počet organizací Obecně prospěšná společnost 11 Společnost s ručením omezeným 1 Sdružení 11 Příspěvková organizace 4 Akciová společnost 1 Celkem 28 Zdroj: Agentura Czech Tourism Na území Karlovarského kraje dnes působí s centrální vazbou pouze (evidence MMR a Czechtourism) Destinační společnost SOKOLOVSKO, o.p.s. Originálním produktem destinace je Hradní stezka (Burgenstrasse) spojující 15 hradů, zámků a klášterů (od Chebu do Prahy) s ostatními aktivitami volného času (památky, golf, ostatní relaxace). Právní forma organizace je z našeho pohledu závislá na následujících faktorech. Rychlosti a náročnosti vzniku organizace CR (zakládacího procesu) pro iniciátora. Autonomii a flexibilitě organizace zaměřené na horizontální propojení aktivit CR. Organizaci umožňující zvolenou strategii a její základní procesy. Finančních s možností propojení prostředků kraje prostřednictvím účelového fondu. Technických umožňujících autonomní provoz bez provozních omezení. Omezeních založených veřejnou podporou vázanou na dotace SR a EU. Obchodní činnost agentury na trhu služeb a možné narušení obchodní soutěže. V rámci existujících forem regionálních agentur lze primárně vyloučit variantu vnitřní složky Karlovarského kraje. Na základě provedené analýzy postavení regionu v rámci trhu CR jsme sestavili následující rozhodovací model (tabulka 8.). Na jeho základě se přikláníme k variantě sdružení existujících organizací vázaných na provoz, organizaci a rozvoj CR. Druhou variantou je založení centrální příspěvkové krajské organizace. Tabulka 8. Model právní formy regionální organizace CR v Karlovarském kraji Faktor Obecně prospěšná společnost Právní forma a vhodnost pro regionální agenturu Příspěvková organizace kraje Obchodní společnost Sdružení organizací Rychlost a náročnost vzniku Střední Nízká Střední Vysoká Autonomie a flexibilita Střední Nízká Střední Vysoká Organizace a řízení Střední Nízká Střední Vysoká Financování a propojení zdrojů Střední Nízká Střední Vysoké Technické a provozní omezení Střední Nízké Střední Střední Další omezení (dotace) Nízké Nízké Vysoké Vysoké 13

14 5. ORGANIZACE A ŘÍZENÍ AGENTURY V rámci organizace a řízení agentury si je primárně nezbytné uvědomit, že tato organizace není primárním podnikatelským subjektem (obchodní organizací). Základem je vytvoření organizační struktury na principu projektových týmů a sítě (obrázek 7.). Obrázek 7. Cílový model regionální organizace cestovního ruchu Statutární orgány Valná hromada Správní rada Dozorčí rada Členské organizace Veřejné NNO Podnikatelské Regionální fond CR Členské příspěvky Ostatní příjmy Ředitel - tajemník Projektové týmy Výkonný management Marketing - PR Konzultační management Informační systém - TIC Ostatní dodavatelé Rozvoj segmentů trhu Rozvoj produktů lokalit Základním předmětem činnosti agentury je pak realizace následujících aktivit, směřujících k rozvoji destinace s mezinárodní konkurenceschopností na trhu CR. Tyto aktivity budou mít následující zaměření, vázané na projektovou formu. Koordinaci, prosazování a hájení zájmů politiky cestovního ruchu Karlovarského kraje Tvorbu dobrého obchodního jména destinace a jeho značky Západočeské lázně. Realizaci aktivit v oblasti propagace a marketingu včetně reklamy a propagace, podpory prodeje a budování vztahů s veřejností (PR). Součástí je i vnitřní reklama ve vztahu k destinaci a jednotlivým organizacím v její působnosti, včetně jejích nečlenů. Tvorbu a marketingovou podporu témat a jednotlivých produktů CR destinace. Iniciaci, přípravu a realizaci projektů v oblasti cestovního ruchu v destinaci, poradenskou a projektovou činnost pro realizaci jednotlivých projektů rozvoje. Spolupráci při tvorbě strategických dokumentů týkajících se rozvoje cestovního ruchu v destinaci na úrovni národní, krajské a jednotlivých turistických segmentů trhu. Tvorbu strategických marketingových plánů destinace (rozvojové materiály). Metodickou podporu a poradenství v oblasti průzkumu trhu a jeho výzkumu v destinaci, koordinaci a realizaci průzkumů trhu a výzkumu v oblasti cestovního ruchu. Podporu rozvoje, přípravu, koordinaci a realizaci vzdělávacích aktivit pro jednotlivé subjekty (organizace) působící v oblasti CR v destinaci (zvyšování kvality produktů). Podporu rozvoje sítě turistických informačních center zaměřenou na vytváření značky. Přípravu a realizaci motivačních programů na podporu kvality služeb, podporu a koordinaci existujících systémů certifikace kvality služeb. Přípravu a realizaci nových systémů certifikace kvality včetně podpory zaměřené na bonitu značky destinace. 14

15 Zajištění koordinace aktivit subjektů působících v oblasti CR vně i uvnitř destinace. Rozvoj partnerských vztahů a spolupráce s veřejnými a soukromými subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu, podporu a realizaci partnerských projektů. Podporu realizace a realizaci příhraničních a mezinárodních aktivit v oblasti CR. Navázání a udržování komunikace s významnými institucemi a organizacemi v oboru CR. Rozvoj spolupráce a koordinace aktivit s agenturou CzechTourism a MMR. Metodickou pomoc a podporu při budování a rozvoji organizací cestovního ruchu v turistických oblastech na území Karlovarského kraje na principu vlastní autonomie a rozhodování, metodickou podporu a poradenství v oblasti marketingu CR. Zajištění provozu regionálního (centrálního) turistického informačního portálu. Zajištění informačního servisu pro subjekty působící v destinaci a její návštěvníky. Vytvoření a podpora sítě spolupracujících cestovních kanceláří a agentur (incoming partnerů) a marketingovou podporu nabídky jednotlivých produktů destinace. Aktivní účast v procesu rozhodování o umisťování investic do turistické infrastruktury, aktivní účast v procesu rozhodování o přidělování dotací a grantů z veřejných zdrojů. Organizaci a podporu akcí cestovního ruchu v destinaci Západočeské lázně. Destinace není striktně vymezena hranicemi Karlovarského kraje, ale umožňuje územní přesahy vždy ve vazbě na definovaná témata a produkty nebo na základě realizace společných rozvojových projektů. Základním principem variability hranic destinace bude pozitivní dopad aktivit na jádrové území destinace - Karlovarský kraj. Z hlediska personálního obsazení ve vstupní fázi (2011) uvažujeme týmem pěti zaměstnanců (ředitel, asistent, tři specialisté) a pro další roky s postupným zvyšováním stavu na sedm až osm přímých zaměstnanců (rozšíření o dva až tři specialisty). Pro realizaci činnosti bude využíváno i týmu stálých externích poradců (analýzy, rozvojové projekty agentury realizované na provizním principu) a stálých dodavatelů služeb (propagační materiály, konference, vzdělávací akce, propagační a jiné rozvojové akce). 6. FINANCOVÁNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM Organizace cestovního ruchu potřebuje na vykonávání finanční prostředky. Základem je vytvoření regionálního fondu (obrázek 6.), který bude tvořen především z těchto zdrojů. Členských příspěvků (členové sdružení, fyzické a právnické osoby). Výnosy z vlastní podnikatelské činnosti informačního centra (materiály a služby). Zprostředkované projektové poradenské služby (provize z činnosti týmu poradců). Příspěvky od obcí vázané na místní poplatky (lázeňství, ubytování). Granty vázané na MMR a činnost Czechtourismu (rozvojové projekty). Fondy Evropské unie vázané na jednotlivé produkty CR (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský záruční a podpůrný fond. Ostatní zdroje (záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy). Přesný rozpočet organizace bude stanoven na základě schválené právní formy organizace, schváleného rozsahu provozní činnosti agentury,schválených personálních stavů stálých zaměstnanců a zdrojů financování. Fixní náklady obdobných organizací v ČR se dnes pohybují v závislosti na rozsahu činnosti v rozmezí 8 až 12 milionů Kč ročně. Na tomto místě jsme sestavili předběžný rozpočet fixních (stálých) nákladů agentury pro období let 2011 až 2013 (tabulka 9.), který vychází z následujících vstupních předpokladů. V rámci činnosti je primárně uvažováno s nájmem prostor pro činnost agentury (100 čtverečních metrů při startu a 150 čtverečních metrů při plném provozu agentury). V rámci startu je uvažováno s nákupem vybavení kanceláří a technickým zázemím vázaným na pět zaměstnanců při startu a sedm při plném provozu organizace. Spotřeba PHM je vázána na provoz dvou vozidel pořízených formou leasingu. 15

16 Ostatní režijní materiál, náklady na reprezentaci a opravy a udržování jsou stanoveny na základě provozních zkušeností obdobných organizací formou rozpočtových limitů. Služby zahrnují leasing dvou vozidel. Telefonní služby, internetové služby, školení a vzdělávání zaměstnanců jsou stanoveny formou limitů závislých na počtu zaměstnanců. Účetnictví bude zpracováno externí formou (dodavatelsky). Softwarové služby, podpora webových stránek a ostatní služby jsou opět stanoveny formou limitů na základě provozu obdobných organizací. Publicita, propagace, konzultační, poradenské a právní služby jsou rámcově a budou na ně realizovány plány realizace. Mzdové náklady jsou rozpočtovány samostatně pro ředitele (měsíční plat 45 tisíc Kč) s specialisty (průměrný měsíční plat 25 tisíc Kč). Odvody zaměstnavatele jsou rozpočtovány ve výši 34%. Dotace z FKSP a stravenky jsou kalkulovány v běžné výši. Ostatní a jiné náklady zahrnuji rozpočtové položky předpokládaného pojištění (vozidla jsou součástí leasingu) a ostatních poplatků (bankovní, správní). Tabulka 9. Plánovaný rozpočet fixních nákladů agentury Položka Období (tis.kč) DHIM - telefony DHIM počítače DHIM ostatní technické vybavení DHIM kancelářský nábytek Materiál Softwarové vybavení Účetní a mzdový systém Pohonné hmoty Kancelářské potřeby Ostatní režijní materiál Celkem Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Nájem včetně energie Leasing vozidel Telefonní služby Internetové služby Školení a vzdělávání zaměstnanců Služby Externí účetní služby Softwarové služby Webové stránky Publicita a propagace Konzultační, poradenské a právní služby Ostatní režijní služby Celkem Osobní náklady Jiné a ostatní náklady Mzda ředitel Odvody ředitel Mzdy specialisté Odvody specialisté FKSP, stravenky Celkem Pojištění majetku Pojištění odpovědnosti Bankovní, správní a jiné poplatky Celkem Fixní náklady celkem Celkový objem fixních nákladů je ve startovací fázi (druhé pololetí 2011) uvažován ve výši přibližně tisíc Kč, pro roky 2012 a 2013 ve výši tisíc Kč. Daný objem odpovídá stavům zaměstnanců a obdobným destinačním agenturám. Samostatné projekty (variabilní náklady) se samostatným příjmovým plněním budou rozpočtovány samostatně v rámci jednotlivých aktivit (princip zakázek s vnitřním účetním výsledkem). 16

17 Realizace záměru spočívá v následujících krocích a etapách činnosti (tabulka 10.). První pololetí 2011 je zaměřeno na přípravu záměru, druhé pololetí 2011 na vlastní start agentury. Standardní provoz a rozvoj aktivit bude zabezpečen v roce Tabulka 10. Časový harmonogram realizace Aktivita/etapa Příprava založení agentury 2011 Start agentury 2011 Plný provoz agentury 2012 Příprava záměru založení agentury Předložení záměru radě kraje Oslovení potenciálních členů organizace Zpracování podrobné studie Korekce a schválení studie zastupitelstvem Právní příprava založení organizace Vstup jednotlivých členů a partnerů Založení společnosti Personální zajištění vstupních zaměstnanců Tvorba finančních zdrojů Technické a organizační zajištění provozu Příprava rozvojových aktivit (projektů) Vstupní propagace a PR agentury Zajištění stálých poradců a dodavatelů Zahájení provozní činnosti Rozšíření projektového týmu Technické a organizační zajištění provozu Plný základní provoz agentury Příprava a realizace dalšího rozvoje 7. PŘÍLOHY Přímý text materiálu a jeho závěry vychází z následujících analytických příloh. Jejich základními zdroji jsou data ČSÚ, MMR, Agentury Czechtourism a dalších organizací CR. Příloha 1. Rajonizace cestovního ruchu v České republice Příloha 2. Destinační typologie cestovního ruchu České republiky Příloha 3. Mapa turistických oblastí České republiky Příloha 4. Přehled regionálních destinačních organizací CR v roce 2011 Příloha 5. Informační centra cestovního ruchu ČR Příloha 6. Investice a rozvojové aktivity CR Karlovarského kraje Příloha 7. Trend ekonomických ukazatelů CR a národního hospodářství ČR Příloha 8. Zaměstnanost v oboru CR a národním hospodářství ČR v roce 2009 Příloha 9. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009 Příloha 10. Čisté využití kapacit v ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009 Příloha 11. Počet hostů v ubytovacích zařízeních lázeňství ČR v roce 2009 Příloha 12. Hosté v lázeňských zařízeních ČR podle zemí v roce 2009 Příloha 13. Trend hostů v ubytovacích zařízeních CR Karlovarského kraje Příloha 14. Motivy a spokojenost hostů západočeských lázní 2006 Příloha 15. Motivační faktory vnímání ČR, KK a blízkých zemí Příloha 16. Trendy vývoje cestovního ruchu 17

18 Příloha 1. Rajonizace cestovního ruchu v České republice Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism 18

19 Příloha 2. Destinační typologie cestovního ruchu České republiky Zdroj: Agentura Czech Tourism 19

20 Příloha 3. Mapa turistických oblastí České republiky Zdroj:Agentura Czech Tourism 20

21 Příloha 4. Přehled regionálních destinačních organizací CR v roce 2011 Název organizace Adresa Kontaktní e - mail Internetové stránky Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Posázaví o.p.s. Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. Rakovnicko o. p. s. Zámek Loučeň 1, Loučeň,doručovací adresa Náměstí 30.června 507, Milovice-Mladá Masarykovo náměstí 1, Piaristická kolej 1. patro, Benešov Vlašský dvůr Havlíčkovo náměstí Kutná Hora Husovo náměstí 255, Rakovník Střední Čechy Jižní Čechy hlavac@polabi.com zemanova@posazavi.com vopalkova@kh.cz dvorak@krivoklatsko.cz Jihočeská centrála cestovního ruchu U Zimního stadionu 1952/ České Budějovice info@jccr.cz Západočeské lázně Destinanční společnost Sokolovsko, o.p.s. Husovy sady 2044, Sokolov destinacereditel@sokolovsko.cz Severozápadní Čechy České Švýcarsko, o. p. s. Křinické náměstí 1161/10, Krásná Lípa david.pastva@ceskesvyca rsko.cz Centrum cestovního ruchu Litoměřice, p.o. Mírové nám. 16/8a, Litoměřice, kamil.soukup@litomericeinfo.cz Labská paroplavební společnost, o.p.s. Destinační agentura České středohoří, o.p.s. Destinační agentura Krušné hory Centrum rozvoje turismu Mostecka Mírové nám. 16/8a, Litoměřice, Tyršovo nám. 68, Litoměřice, Klíny, Rašov ev. č. 210, Radniční 1, MOST kamil.soukup@litomericeinfo.cz kamil.soukup@litomericeinfo.cz reditel@imostecko.cz V zakládacím procesu V zakládacím procesu Českolipsko a Jizerské hory Sdružení Českolipsko Jizerské hory nám.t.g.masaryka 1, , Česká Lípa Janov nad Nisou 520, Janov nad Nisou info@ceskolipsko.info starosta@janov-n-n.cz Královéhradecko BRANKA, o. p. s. Masarykovo náměstí 1, Náchod info@kladskepomezi.cz Východní Čechy Destinační společnost Východní Čechy Českomoravské pomezí - svazek obcí Zdroj:Agentura Czech Tourism Jahnova 8, Pardubice Bří Šťastných 1000, Litomyšl a.horakova@vychodnicec hy.info zamecnik@ceskomoravsk epomezi.cz

22 Příloha 4. Přehled regionálních destinačních organizací ČR v roce 2011 Název organizace Adresa Kontaktní e - mail Internetové stránky Východní Čechy a Královéhradecko Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko Panská 1492, Rychnov nad Kněžnou sutova@dsohp.cz Vysočina Vysočina Tourism Věžní 26, Jihlava tomas.cihak@vysocinatouris m.cz Severní Morava a Slezsko Destinační management Moravsko - Slezský, o.p.s. Jeremenkova 485/13, Ostrava - Vítkovice david.karcmar@tourisms.cz KLACR,o.s. Na Jízdárně 7, Ostrava info@klacr.cz Střední Morava a Jeseníky Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu Horní náměstí 5, Olomouc bekhedda@centralmoravia.cz Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská 1, Šumperk zavesicky@scrjeseniky.cz Jižní Morava Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, z.s.p.o. Radnická 2, Brno vojtova@ccrjm.cz Východní Morava Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. Region Slovácko - sdružení pro rozvoj cestovního ruchu J.A.Bati 5520, Zlín Masarykovo nám. 21, Uherské Hradiště info@slovacko.cz dana.danova@vychodnimorava.cz Šumava Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. Stachy 422, Stachy vlaskova@rras.cz Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše - svazek měst a obcí Zámek 1, Vrchlabí hlinkovakamila@muvrchla bi.cz DM Podzvičinsko Holovousy 39, Hořice info@podzvicinsko.cz Český ráj Sdružení Český ráj Zdroj:Agentura Czech Tourism A. Dvořáková 335, Turnov ledabylova@cesky-raj.info 22

23 Příloha 5. Informační centra cestovního ruchu ČR Zdroj:Agentura Czech Tourism 23

24 Příloha 6. Investice a rozvojové aktivity CR Karlovarského kraje Krajské investiční projekty Projektový záměr Popis Zdroj financování Českobavorský geopark Předmětem projektu je Předmětem projektu je zpřístupnění přírodních lokalit, naučných stezek, muzejních expozic, informačních center a kulturních akcí souvisejících s geologickou pestrostí území Karlovarského kraje a přítomnými geologickými fenomény. Toto území je charakteristické projevy stovky milionů let trvajících geologických procesů podél významné struktury tzv. oherského prolomu (riftu). Území geoparku v západních Čechách a přilehlé části Bavorska patří z geologického hlediska k unikátním oblastem v evropském i světovém měřítku. Na území Karlovarského kraje, Plzeňského kraje a čtyř bavorských okresů (Neustadt/Waldnaab, Tirschenreuth, Wunsiedel a Bayreuth) je geologická stavba důležitým faktorem ekonomického a kulturního vývoje lidské společnosti. Zdejší přírodní bohatství významnou měrou podmínilo bohatou a slavnou historii tohoto regionu, což dokládá mnoho míst a oblastí chráněných jako přírodní a technické památky nebo rezervace. Geopark prohlubuje sounáležitost s krajinou a poukazuje na zajímavosti, které často nejsou veřejnosti známy. Významně tím podporuje přes hraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu. Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 4:Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Cyklostezka Ohře Realizace cyklostezky od státní hranice se Spolkovou republikou Německo podél řeky Ohře po hranici s Ústeckým krajem Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Karlovarská karta Císařské lázně Out door knihovna v přírodě Zavedení jednotné bezkontaktní čipové karty do odbavovacího systému a systému zpracování dat pomůže přesně rozdělovat tržby mezi zúčastněné dopravce, zjišťovat reálnou poptávku po dopravě a poskytovat informace pro dopravce a orgány, podílející se na financování veřejné dopravy a tedy udržet cestující v systému veřejné dopravy; měla by poskytovat nadstavbové služby (sportovní a kulturních zařízení a identifikační karta). Další funkcí by měla být možnost jejího využití v lázeňství a turistice. Záchrana památkově chráněného objektu, podpora rozvoje kultury, cestovního ruchu a lázeňství. Díky projektu dojde k posílení vzdělávací funkce knihovny a zintenzivnění jejího působení na veřejnosti prostřednictvím nabídky kvalitních informačních zdrojů a zajištění osvětové činnosti v oblasti ŽP. Projekt vytvoří spolupracující sítě v oblasti zdělávání lidských zdrojů a organizací zabývajících se otázkou životního prostředí. Cílem projektu je vznik kooperace a partnerství mezi vzdělávacími institucemi v oblasti Krušnohoří a přenos informací mezi nimi a veřejností. Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 1: Regenerace a rozvoj měst. Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Cíl 3, OP Přes hraniční spolupráce ČR Sasko a ČR Bavorsko 24

25 Příloha 6 Investice a rozvojové aktivity CR Karlovarského kraje Vodácká Ohře Modernizace letiště III. etapa 2. část Předmětem projektu je rozvoj vodácké turistiky v Karlovarském kraji podpora budování doprovodné infrastruktury a zvýšení turistické atraktivity řeky Ohře, jejího okolí a jejích přítoků. Projekt Vodácká Ohře prohlubuje fenomén vodácké turistiky, jehož význam neustále vzrůstá (v Karlovarském kraji navštíví řeku Ohři ročně přes 50 tis. vodáků), prohlubuje sounáležitost s okolní krajinou, poukazuje na zajímavosti v okolí řeky a navazuje na další produkty cestovního ruchu.podporuje přes hraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu. Obsahem výstavby nové odbavovací budovy je dosažení standardního komfortu odbavení cestujících odpovídající standardům mezinárodního regionálního letiště formou zvýšení prostorových kapacit realizací nové veřejné odbavovací haly s nezbytnými administrativními a pronajímatelnými prostorami k poskytování souvisejících služeb cestujícím. Zahájení výstavby nové haly v rámci 2. části III.etapy modernizace se předpokládá na podzim roku 2007 s dokončením na podzim roku část III.etapy modernizace letiště Karlovy Vary navazuje na 1.část Úprava odbavovací budovy pro splnění Schengenských úmluv,která je předmětem samostatného projektu a jejíž fyzická realizace byla zahájena dne Obsahem výstavby nové odbavovací budovy je dosažení standardního komfortu odbavení Regionální operační program pro NUTS II Severozápad, OP přes hraniční spolupráce ČR Sasko, OP přes hraniční spolupráce ČR Bavorsko, OP Životní prostředí, Státní dotační programy: Státní program podpory rozvoje Severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu, Státní program podpory rozvoje cestovního ruchu, Program obnovy venkova (MMR), Státní fond životního prostředí, Dotační programy MŽP ČR Nadace a nadační fondy Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nad regionálního významu Aktivity a projekty řízené či realizované odborem kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Oblast 1. Koordinace cestovního ruchu a lázeňství 2. Propagace cestovního ruchu a lázeňství 3. Vytváření a řízení dotačních titulů na podporu CR a lázeňství 4. Přípravy založení balneologického institutu 5. Monitoring a vyhodnocování CR a lázeňství Projekt - aktivita každoroční pravidelné setkávání všech významných aktérů (sektory) CR a lázeňství pořádání konferencí, seminářů a pracovních setkání se zaměřením na CR a lázeňství vytvoření speciální webové stránky, integrující nabídku cestovního ruchu a lázeňství podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekty) podpora přes hraničních projektů podporujících rozvoj cestovního ruchu a lázeňství vydávání krajských propagačních materiálů organizování účasti KK a jeho subjektů na veletrzích, výstavách a prezentacích zvýšení propagace domácího cestovního ruchu podpora živé kultury podpora údržby a rekonstrukce památek a památkově hodnotných objektů podpora turistického využití památek příspěvky kraje na kulturu a aktivity v oblasti cestovního ruchu zpracování studie proveditelnosti balneologického institutu prověření možností spolupráce vysokoškolských pracovišť s lázeňskými zařízeními zpracování systému pravidelného monitoringu cestovního ruchu a lázeňství v kraji každoroční výzkum návštěvníků Karlovarského kraje a jeho vyhodnocení publikování výsledků výzkumu 25