Spolupráce metodik ITIL a RUP. Jan Jelínek
|
|
- Jozef Havel
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Spolupráce metodik ITIL a RUP Jan Jelínek
2 Obsah Úvod...3 Seznámení se s metodikami ITIL a (R)UP...4 Metodika ITIL (IT infrastructure Library)...4 Service Design...5 Service Operation...5 Ostatní nástroje ITILu...6 Konfigurační databáze (CMDB Configuration Management Database)...6 Change Control Board (CCB)...7 Metodika (R)UP ((Rational) Unified Process)...8 Rozdíl mezi RUP a UP...8 Popis vývoje podle metodiky RUP...8 RUP a UML Případy spolupráce metodik RUP a ITIL...11 Životní cyklus Service Managementu inspirovaný RUPem...11 Konfigurační databáze (CMDB) ve spolupráci s UML Užití metodiky RUP v Change Managementu a Problem Managementu...12 Vývojový tým a Application Managament...13 Nasazení ITILu...14 Malá společnost do 25-ti zaměstnanců...14 Středně velká společnost do 200 zaměstnanců...15 Velká společnost nad 200 zaměstnanců...17 Závěr...18 Zdroje:...19 Použitá literatura...19 Použité obrázky...19
3 Úvod Účelem této práce je najití možností spolupráce a propojení metodik ITIL a (R)UP. Obě metodiky jsou zaměřeny ať už na vývoj nebo na správu SW. Ikdyž se na první pohled zdá, že se nepropojují (všeobecné mínění praví o tom, že metodika (R)UP se věnuje pouze návrhu SW a ITIL zajišťuje správu SW vyjímaje návrhu). Pravdou však je, že se obě metodiky v několika případech prolínají nebo podporují. A právě na tyto případy se zaměří tato práce. První část poslouží jako úvod do obou metodik. V druhá část se bude věnovat jednotlivým případům spolupráce.
4 Seznámení se s metodikami ITIL a (R)UP Metodika ITIL (IT infrastructure Library) Metodika ITIL prodělala v posledních letech velice dramatický vývoj (který pro nás není zas tak zajímavý) zakončený vydáním třetí verze V3. Zde nastal obrovský posun od zkostnatělé metodiky řešící osamocené celky řízení k téměř komplexnímu řešení celého životního cyklu služeb v IT, který je popsán na Obrázku 1. Jednou z nejdůležitějších věcí při správě IT je řízení, produkování a distribuování informací. Hlavní myšlenkou metodiky ITIL je navržení struktury toku informací (potažmo práce) za účelem maximálního zefektivnění práce a zkvalitnění služeb zákazníkovi. Obrázek 1: Životní cyklus služeb. Použito z An Introductory Overview of ITIL V3
5 Jedním z nejdůležitějších pojmů v ITILu je Service Management (řízení služeb). Řízení služeb je velice důležité pokud zákazníkovi nedodáváte pouze produkt (např. webová prezentace). Pokud zákazníkovy dodáváte službu jedná se nejen o vývoj, ale také o zprávu a podporu. V některých případech se jedná o dodání kompletního HW a SW řešení společně s podporou (v tomto případě se podporou nemíní jen HotLine). ITIL nám pomáhá jak služby formulovat, navrhovat, provozovat a zdokonalovat. Pro tuto práci budou nejdůležitější dvě části ITILu. První bude Service Design (návrh služby) a druhou Service Operation (provoz služby). Tyto dvě části (společně s Service Transition) tvoří jádro celého ITILu. Service Design Zde ITIL definuje nástroje na návrh služeb: Service Level Management řeší smluvní ujednání se zákazníkem, výstupem SLM jsou Service Level Agreements (SLA), o kterých se zde ještě zmíníme Capacity Management zajišťuje IT kapacity pro projekt Avialability Management zajišťuje a řídí zdroje potřebné pro jednotlivé části projektu nebo pro celý projekt ITIL definuje několik dalších nástrojů pro návrh služeb, ale většinou pro nás nejsou tak důležité. Důležité je však si uvědomit, že v této části vzniká definice služby a její návrh. Velice důležité také je že v této fázi je při návrhu SW (jakožto jedné z možných částí služby) používána metodika (R)UP. Service Operation Hlavním cílem této části správy služby je dostání všem smluvním dohodám o správě a podpoře služby. Tato část je jednou z na organizaci nejnáročnějších a také nejopomíjenějších částí celého procesu správy služeb. ITIL zde definuje několik nástrojů řízení, které dohromady vytvářejí strukturu potřebnou pro spravování služeb. Service Desk jedná se útvar (oddělení, jednotlivec), který má na starosti kontakt se zákazníkem (povětšinou s uživateli). Slouží jako sběrna incidentů a požadavků na změnu. Incident Management zajišťuje co možná nejrychlejší řešení incidentů (Incident je neplánované narušení nebo snížení kvality služby). Problem Management - zajišťuje co možná nejrychlejší řešení problémů (Problém je
6 specifickou částí incidentu). Technical Management zahrnuje všechny technické pracovníky působící na projektu v oblasti implementace Application Management zahrnuje všechny pracovníky podílejí se na provozu aplikace. Na rozdíl od Technichical Managementu je Application Management zaměřený na pracovníky spravující spíše software než infrastrukturu. Pracovníci také velice často jsou těmi, kteří se podíleli na vývoji softwaru samotného. V této práci se budeme věnovat Application Managementu ještě jednou, jelikož je to jedna z částí, která velice souvisí s metodikou (R)UP. Ostatní nástroje ITILu Tyto nástroje jsou většinou užívány při provozování služeb, ale vyskytují se i v jiných částech životního cyklu. Jsou to většinou nástroje přímo napojené na software. Jedná se především o Change a Release Management. Change Management je zodpovědný za veškeré změny ve službě. Úzce spolupracuje s Release Managementem, Avialability Managementem a konfigurační databází. Change Managemet Release Management Availability Management Knfigurační databáze Release Management zajišťuje vydávání nových verzí SW nebo HW Konf igurační databáze (CMDB Conf iguration Management Database) CMDB je databáze všech položek (CI configuration item), nastavení a architektury služby. Konfigurační databáze je vedena z důvodu rychlého dohledání nastavení služby. S konfigurační databází komunikují téměř všechny složky a nástroje ITILu. Jsou zde uložena všechna data o službě od SLA až po release notes (poznámky k vydání nové verze). Z našeho pohledu spolupráce ITILu s (R)UPem je konfigurační databáze jedním z nejzajímavějších
7 nástrojů, jelikož v mnoha ohledech probíhá propojení ITILu s (R)UPem právě přes konfigurační databázi. Change Control Board (CCB) Change Control Board je jednotka (oddělení nebo jednotlivec), která má za úkol sledování změn v dané službě. Dále se stará (což je jeho nejčastější prací při provozu služby) o specifikování vzniklých problémů. K tomu u slouží data z konfigurační databáze.
8 Metodika (R)UP ((Rational) Unified Process) Unified Process neboli unifikovaný proces vývoje aplikací. Asi každý kdo se setkal s vývojem nějaké aplikace, třebas i malé, zjistil že proces vývoje má nějaký životní cyklus. Tento cyklus většinou začíná tím, že zjišťujeme co vlastně má aplikace dělat a končí nasazením aplikace do provozu. Metodika (R)UP nám slouží k tomu aby nám do vývoje přinesla řád a pořádek. Rozdíl mezi RUP a UP Pokud by se to mělo vyjádřit velice stručně, tak metodika RUP je komerční verzí metodiky UP. Metodika RUP (Rational Unified Process) je uváděna na trh společností IBM (ta v roce 2003 koupila společnost Rational). V podstatě se dá říci, že obě metodiky jsou postaveny na stejném základu a liší se pouze v tom, že v mnoha případech je metodika RUP propracována více do detailů a v některých případech se nepatrně liší s syntaxi. Dále v této práci budeme pracovat s metodikou RUP jelikož její obsáhlejší definice nám lépe poslouží k demonstrování případů spolupráce s ITILem. Popis vývoje podle metodiky RUP Metodika (R)UP je řazena do metodik iterativních přírůstkových, což v praxi znamená, že práce na vývoji softwaru je měřena přírůstky. Každý přírůstek, neboli fáze, je definován takzvanými milníky, které říkají, co všechno se musí splnit, aby byl daný inkrement dokončen. Což v praxi přináší ne moc viditelnou, ale přesto výraznou revoluci ve vývoji aplikací, jelikož při vývoji se nesoustředíte na celkový výsledek, ale na dosažení daného milníku. Což ve výsledku umožňuj jednoduchou separaci práce a velké zkvalitnění. Ve výsledku se zjednodušeně řečeno obě metodiky snaží popsat kdo, co, jak? Což se u dané problematiky dá brát jako stěžejní záležitost. Na obrázku 2 je vidět jak je do celého procesu vývoje začleněn Change & Confuguration Management (R)UP rozděluje proces vývoje aplikace do 4-ti fází: 1. Zahájení (inception) v této fázi se zpracovávají první požadavky na aplikaci. Vysledovávají se zde podmínky proveditelnosti. Zde se řeší základní prvky obchodního případu, kde se demonstruje zda li je aplikace přínosná. Ve výsledku by měla fáze Zahájení následné výstupy: Dokument vize a rozsahu
9 Rozpracování případů užití (10-20%) Rozpracovaný slovník (slovník slouží k vysvětlení základních pojmů užívaných v podnikovém žargonu) Rozpracované obchodní případy Zpracovaný odhad rizik Plán projektu ukazující fáze a přírůstky Prototyp (pokud je třeba) 2. Rozpracování (elaboration) V této fázi se zaměřujeme především na zpřesnění požadavků na aplikaci. Dalším výrazným výstupem z této fáze by měl být první spustitelný základ. Výstupy: První spustitelný základ nebo propracovaný prototyp Případy užití (use case model) % Zpracované funkční i nefunkční požadavky na systém Popis architektury aplikace Revize seznamu rizik Vývojový plán na celý projekt Předběžný uživatelský manuál 3. Konstrukce (construction) Zde je na řadě konstrukce samotné aplikace. K tomu je zapotřebí plné zpracování návrhu aplikace. Výstupy: Kompletní analytický model Kompletní návrh model UML Aplikace integrovaná na odpovídající platformě Uživatelský manuál Testovací sada Poznámky k prvnímu vydání 4. Zavedení (transition) Milníkem této fáze by mělo být plné nasazení aplikace do provozu po provedení testů. Výstupy: Aplikace
10 Plán uživatelské podpory Aktualizované příručky Obrázek 2: Zobrazení rozmístění prací do jednotlivých fází, Rational Unified Process, Rational Software White Paper RUP a UML2 Metodika RUP používá jako vyjádření popisu kdo, co, jak modelovací jazyk UML2 (unified modeling language). Tímto jazykem se pomocí obrázků zakresluje celá struktura aplikace. UML přesně koresponduje s postupem RUP. My se tímto jazykem do hloubky zabývat nebudeme, ale je zde nutno vypíchnout jednu důležitou věc. Tou je, že modelování aplikací pomocí jazyka UML2 má své výstupy (povětšinou jsou to diagramy, které se dělí na statické a dynamické). Tyto výstupy se nazývají artefakty. Těmito artefakty mohou být také kódy, které již většina CASE nástrojů umí vygenerovat z diagramů (kombinace diagramu tříd a sekvenčních diagramů).
11 Případy spolupráce metodik RUP a ITIL V této kapitole se zaměříme na konkrétní případy spolupráce těchto dvou metodik. Nabízí se nám krásné srovnání vývoje metodik v čase, které je důkazem, že tyto dvě metodiky by měli spolupracovat a navzájem se doplňovat. Obrovský krok byl udělán ze strany vývojářů metodiky ITIL vydáním třetí verze V3. Životní cyklus Service Managementu inspirovaný RUPem Již z předchozích verzí ITILu se nabízí myšlenka, že ITIL a RUP by měli společně v některých případech spolupracovat nebo se doplňovat. Nikdy si ale tyto metodiky nebyly tak blízko, jako teď při vydání ITILu V3. Na obrázku 1 je zachycený životní cyklus Řízení služeb (SM). Ten jednoznačně vychází z životního cyklu RUPu. Jsou zde dokonce náznaky inkrementačního (přírůstkového) procesu, který je popsán v Tabulce 1. RUP ITIL V3 Zahájení Dokument vize a rozsahu Service Identifikace požadavků Případy užití (20%) Strategy Zdroje a napojení Slovník projektu Právní ujednání Počáteční plán projektu Strategie Obchodní případ Odhad rizik Prototyp Rozpraco- První spustitelný základních Service Balíčky modelů služeb vání Model UML Design Standardy Popis architektury aplikace Architektura Vývojový plán projektu Modelová řešení Předběžný uživatelský manuál Konstrukce Spustitelný software Service Aktualizované balíčky modelů služeb Testovací sada Transition Testovací řešení Uživatelské příručky Plány nasazení Zavedení Aplikace Uživatelské příručky Plán podpory Service Operation Tabulka 1: Srovnání životních cyklů metodiky ITIL V3 a RUP Provozní plány Provoz služeb
12 Metodika ITIL V3 ještě popisuje další krok a tím je Neustálé zlepšování služeb směrem k zákazníkovi. Konf igurační databáze (CMDB) ve spolupráci s UML2 Jak již bylo napsáno konfigurační databáze slouží k uchování všech dat a informací, které se vztahují k dané službě. V praxi, hlavně při práci na velkých projektech je velice těžké udržovat CMDB stále aktualizovanou. K tomu nám zde pomáhá nástroj ITILu zvaný Configuration Management. Konfigurační databáze je jedním z hlavních demonstrativních propojení ITILu a RUPu (a jeho nástroje na modelování aplikací UML2). Propojení je v celku jednoduché. ITIL popisuje jak taková konfigurační databáze má vypadat, co má být její náplní a jak mají být zde data aktualizována. K tomu slouží umiňovaný Configuration Management. RUP dodává náplň této databáze. Tou jsou artefakty jazyka UML2 (dokumenty, diagramy, kódy, aplikace). Při správném vedení a aktualizování konfigurační databáze se získává perfektní přehled nad danou službou. Slouží jako zdroj všech informací pro danou službu. Následně je využívána Cange Control Boardem ke specifikování vzniklých incidentů. Užití metodiky RUP v Change Managementu a Problem Managementu Metodika RUP nám jeiž bohužel neříká nic o tom jak následně provozovat aplikace. Tímto problémem se naopak poměrně do hloubky zabývá ITIL. Po vydání první verze aplikace nastává fáze provozu aplikace. Při provozu je nutné garantovat podporu, která by měla mít určitou strukturu (pokud se jedná o velkou aplikaci, kterou užívá několik stovek uživatelů, pak by ta struktura měla být velice precizně propracovaná). Bude totiž velice často docházet z nahlášení defektů ze strany uživatelů. K zachycení těchto hlášení o nefunkčnosti nebo snížení funkčnosti slouží Service Desk. Ten dále předává incident ke specifikování do Cange Control Boardu. Tam dochází ke specifikaci incidentu a jeho rozpadu na určité problémy. Každý problém je následně řešen jako malý projekt. A zde jsou využívána metodika RUP pro řešení těchto problémů. Velice zestručněně (dle závažnosti problému) prochází problém všemi fázemi, o kterých mluví RUP. Obrázek 3 popisuje životní cyklus incidentu. Stejně tak je tomu u Change Managementu. Postupem času bude vyžadována, ať už ze strany zákazníka nebo ze strany poskytovatele služby, určitá aktualizace v podobě změnění nebo přidání některých funkcí do aplikace. Může se také stát že bude vyžadována změna v architektuře služby (aplikace). Pak se Change Management při aktualizování jednotlivých částí aplikace řídí metodikou RUP a přistupuje ke každé jednotlivé části jako k projektu (zde samozřejmě opět záleží na velikosti
13 a závažnosti každé jednotky). Tento proces popisuje Obrázek 2. Obrázek 3: Životní cyklus incidentu Vývojový tým a Application Managament Application Management je jednou z nejdynamičtěji se rozšiřující se částí celého frameworku ITIL. Application Management sleduje aplikace od jejich počátku až po jejich provoz a aktualizace. Jedná se o velice efektivní správu aplikací, kde vývoj a následné čerpání informací vycházejí právě z RUPu. Plné popsání funkcí Application Managementu však přesahuje tuto práci.
14 Nasazení ITILu V této kapitole se budeme zabývat nasazením ITILu. Budeme vycházet z předpokladu, že nasazujeme ITIL do společnosti, která při vývoji aplikací používá metodiku RUP. Budeme si modelovat tři různé situace nasazení na třech různě velkých společnostech. Míra nasazení a prostoupení ITILem se totiž u společností liší a většinou je závislá na velikosti společnosti. Malá společnost do 25-ti zaměstnanců U menší společnosti je nejlepší vycházet ze rčení nebrat dělo na komára. U malé společnosti, která využívá k vývoji aplikací metodiku RUP podpořenou jazykem UML je vhodné nasazení dvou základních pilířů ITILu. Těmi jsou Konfigurační databáze a Problem Management. Bohužel v této době zatím nejsou na trhu téměř žádné kvalitní aplikace nebo nástroje podporující nasazení pouze některých částí ITILu, které by neznamenali pro malou společnost velký peněžní náklad. Pro malou společnost je nejvhodnější, když si nějakou malou aplikaci vytvoří sama. Může se jednat o aplikaci fungující na webových principech vytvořenou pomocí jazyků MySQL, (X)HTML, CSS. Co se týče Konfigurační databáze, tak zde bude postačovat správa CIs (Configuration Items konfigurační jednotky/položky). Jedná se o poměrně jednoduchý záznam, který bude obsahovat id, název, popis, kategorii (například HW, zdrojový kód, artefakty UML, atd..) a přílohy. V tomto případě jednodušší pojetí umožňuje jednodušší udržení aktuálních dat. Aplikace zabývající se Problem Managementem by měla být úzce propojená s konfigurační databází. Zde je nutné vytvořit záznam o Problému (např. id, název, popis, stav, priorita, příloha, reference na CIs), životní cyklus Problému (např. nový, v řešení, vyřešen) a uživatelé, kteří budou s tímto Problémem přicházet do styku (např. service desk, vývoj, tester). Provázanost záznamu o problému s konfigurační databází napomáhá k lokalizování problému (přiřazení dané Položky k Problému). A naopak slouží jako zpětná vazba při pohledu z konfigurační databáze. Je zde vysledovatelné na jaké z Položek se událo nejvíce Problémů a z jakých důvodů byla Položka aktualizována. Výhody nasazení: zpřehlednění toku informací, práce a dat ve společnosti v návaznosti na danou aplikaci zefektivnění práce zlepšení dohledatelnosti informací o projektu či aplikaci
15 snížení rizik Nevýhody nasazení: je třeba uvolnit pracovníky na vývoj aplikace, kteří nebudou moci pracovat na svých projektech vývoj aplikace je nákladný v některých případech dochází k reorganizaci firemní struktury Středně velká společnost do 200 zaměstnanců U středně velké společnosti se už dá uvažovat o plném nasazení ITILu. Toto nasazení by se dalo rozdělit do čtyrech částí. První částí by bylo uzpůsobení firemní struktury požadavkům ITILu, druhou by bylo vytvoření konfigurační databáze, třetí částí by bylo nasazení interního informačního systému pro správu toku dat, práce a informací, čtvrtou by pak bylo zaškolení pracovníků. Firemní struktura ITIL celkem přesně definuje firemní strukturu za účelem opravdu bezpečného a efektivního toku práce a informací ve společnosti. Při rozhodování o změně firemní struktury bude záležet na míře nasazení ITILu. Jiné to bude, když bude mít společnost 50 zaměstnanců a jiné to bude když jich bude mít 200. Ovšem v obou případech je tato struktura nutná. V mnoha případech bude jeden článek ITILu zastávat pouze jeden zaměstnanec. Ale na druhou stranu vzniknou útvary, které jich budou čítat několik. U každého útvaru (tím například bude Service Desk) je potřeba perfektní definice práce. Pokud společnost využívá při vývoji praktiky metodiky RUP, bude tato reorganizace jednodušší, jelikož se budou přeorganizovávat jen jednotky zaměřené na zprávu poskytovaných služeb (HW, SW, celého řešení). Na Obrázku 4 je vidět modelová struktura společnosti dle ITILu. Vytvoření konfigurační databáze a nasazení interního informačního systému V případě středně velké společnosti máme při implementaci ITILu dvě možnosti. První možností je vytvoření vlastního informačního systému vlastní společností tak jak tomu bylo u menší společnosti. Jednalo by se samozřejmě o podrobnější a složitější aplikaci než v předchozím případě. Také by do ní vstupovalo daleko více uživatelů. Druhou možností je využití komerčních řešení v podobě různých aplikací. A to ať už navržených přímo na správu určité části ITILu nebo na celou činnost společnosti. Jednou z variant by bylo
16 například použití softwaru IBM Rational ClearQuest, který nabízí plnohodnotné schema pro kontrolu toku práce a informací při správě služby (SW, HW, řešení). Toto schema bylo přímo navrženo pro správu služeb v IT s ohledem na spolupráci s metodikou RUP. Životní cyklus Incidentu a Problému vychází přímo z metodiky RUP. Jinou možností je nasazení řešení od společnosti Ifra, která nabízí kompletní řešení pro pro práci s metodikou ITIL podporovanou metodikou RUP. Jedná se o plně webové řešení. U všech případů komerčních SW je obrovskou výhodou, že si nejen kupujete samotný SW, ale také know-how, které tyto SW obsahují. Jedná ve o prověřené SW, které bylo vyvíjeno a zlepšováno po nějakou dobu. Obrázek 4: ukázka organizační struktury ITILu, ITIL organisation structure, CEC Europe Zaškolení personálu Ve středně velké společnosti, která implementuje ITIL by měli být proškoleni všichni pracovníci na vedoucích pozicích. Jedná se o plnou znalost metodik RUP (především u vývoje) a ITIL (zde se
17 jedná o všechny vedoucí pracovníky). Všechen personál by pak měl býct perfektně proškolen v zacházení s interním informačním systémem. Výhody, nevýhody Výhody: Takováto společnost ještě více potřebuje efektivní organizaci práce Rapidní snížení rizik Transparentnější struktura společnosti Nevýhody: Nasazení informačního systému je velice nákladné Proškolení lidí je velice nákladné Reorganizace společnosti vyžaduje důkladnou přípravu V některých ohledech může přechod na organizační strukturu ITILu vyžadovat nárůst pracovníků Velká společnost nad 200 zaměstnanců U těchto společností bývá nasazení ITILu i jakýchkoli jiných metodik během na dlouho trať. Opět je zde veliká výhoda, pokud již společnost ve svých vývojových odděleních používá metodiku RUP pro vývoj SW. Proces reorganizace u takovýchto společností většinou trvá i řadu měsíců nebo let. Jelikož nelze omezit na nějaký čas chod společnosti a začít se zabývat nasazováním metodik. Co se týče informačního systému, zde většinou metodika ITIL i RUP jsou pevně zabudovány do interních celopodnikových systémů, ale není vyjímkou, kdy se využívá nástrojů jako tomu bylo v případě středně velké společnosti. U těchto společností se musí dbát perfektní důraz na organizační strukturu (Obrázek 4). Jelikož u takto velkých společností daleko více záleží na transparentnosti struktury.
18 Závěr Zde jsme si ukázali několik příkladů, kdy dvě na první pohled rozdílné metodiky spolupracují nebo se doplňují. Jedním z nejklasičtějších příkladů spolupráce ITILu a RUPu je konfigurační databáze, kde ITIL říká jakou by tato databáze měla mít podobu a právě RUP nebo spíše artefakty jazyka UML2 jí naplňují. Dalším případem je implementace metodiky RUP do Change a Problem Managementu. Faktem je, že ITIL nabádá aby každý problém nebo změna byly řízeny jako projekt. A právě v těchto případech se využívá metodika RUP. Spolupráce těchto dvou metodik, zvláště pak nová verze ITIL V3 je velkým důkazem toho, že aplikace nejsou už jen produkty a že už nestačí je jen navrhnout a vyslat do světa, ale že aplikace čím dál více jsou služby, které je potřeba řídit. Dalším faktem je, že pokud budeme implementovat ITIL do jakékoli společnosti, tak pro nás bude jednoduší, když tato společnost bude využívat metodiku RUP, kterou, jak jsme si ukázali, při mnoha případech ITIL využívá. Klasickým případem je pak spravování služby.
19 Zdroje: Použitá literatura An Introductory Overview of ITIL V3, Best Management Practice Rational Unified Process, Rational Software White Paper ITIL organisation structure, CEC Europe Použité obrázky Obrázek 1: Životní cyklus služeb. Použito z An Introductory Overview of ITIL V3 Obrázek 2: Zobrazení rozmístění prací do jednotlivých fází, Rational Unified Process, Rational Software White Paper Obrázek 3: Životní cyklus incidentu Obrázek 4: ukázka organizační struktury ITILu, ITIL organisation structure, CEC Europe
Zkouška ITIL Foundation
Zkouška ITIL Foundation Sample Paper A, version 5.1 Výběr z více možností Pokyny 1. Měli byste se pokusit odpovědět na všech 40 otázek. 2. Všechny svoje odpovědi vyznačte na samostatný formulář, který
VíceAnalýza a Návrh. Analýza
Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,
VíceMetodika analýzy. Příloha č. 1
Metodika analýzy Příloha č. 1 Příloha č. 1 1 Účel dokumentu Dokument popisuje závaznou metodiku systémové analýzy, je upraven na míru pro prostředí Podniku. Dokument je provázán s Podnikovou analýzou,
VíceVývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů
Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Teorie Praxe Cvičení Diskuze
VíceKIV/SI. Přednáška č.2. Jan Valdman, Ph.D. jvaldman@dns.cz
KIV/SI Přednáška č.2 Jan Valdman, Ph.D. jvaldman@dns.cz 8.3.2011 ITIL Information Technology Infrastructure Library ITIL v současnosti zahrnuje: Samotnou knihovnu Oblast vzdělávání a certifikace odborné
VíceObsah. Zpracoval:
Zpracoval: houzvjir@fel.cvut.cz 03. Modelem řízený vývoj. Doménový (business), konceptuální (analytický) a logický (návrhový) model. Vize projektu. (A7B36SIN) Obsah Modelem řízený vývoj... 2 Cíl MDD, proč
VíceVývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů
Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Znalosti Schopnosti Cvičení
VíceUML. Unified Modeling Language. Součásti UML
UML Unified Modeling Language 1995 počátek 1997 verze 1.0 leden dnes verze 2.0 (vývoj stále nedokončen) Standardní notace OMG podpora velkých firem (Microsoft, IBM, Oracle, HP ) popisuje struktury popisuje
VícePŘEDSTAVENÍ - KAREL HÁJEK Nasazení SD ve skupině ČEZ
PŘEDSTAVENÍ - KAREL HÁJEK 15 let na straně Dodavatele (AutoCont CZ) Implementace SD v holdingu Synot ( krabicové řešení pro standardní podporu ICT) Implementace SD pro 70x Tesco stores v Polsku (podpora
VíceCo je to COBIT? metodika
COBIT Houška, Kunc Co je to COBIT? COBIT (Control OBjectives for Information and related Technology) soubor těch nejlepších praktik pro řízení informatiky (IT Governance) metodika určena především pro
VíceUML a jeho použití v procesu vývoje. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
UML a jeho použití v procesu vývoje Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Různé pohledy na modelování Různé pohledy na modelování Unified Modeling Language UML není metodikou ani programovacím jazykem,
VíceRočníkový projekt. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
Ročníkový projekt Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Cíle předmětů Vytvoření fungující aplikace, která splňuje definované požadavky Vyzkoušet si celý životní cyklus projektu - specifikace zadání, formování
VíceBI-TIS Případová studie
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti BI-TIS Případová Cvičení č. 2 Ing. Pavel Náplava naplava@fel.cvut.cz Katedra softwarového inženýrství, ČVUT FIT, 18102 Centrum znalostního
VíceTREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE
Tel. +420 543426329 TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Autor: Vít Chvál Verze dokumentu: 1.0 Datum poslední změny: 18.2.2013 Obsah: 1 Pracovník 3 2 Pracovní činnosti (Náplň práce)
Více1.1. Správa a provozní podpora APV ROS, HW ROS a základního SW
Příloha č. 4 - Specifikace a informace o předmětu veřejné zakázky Předmětem veřejné zakázky je řízení projektu, správa a údržba programového vybavení pro informační systém Základní Registr osob (dále rovněž
VíceManažerská informatika - projektové řízení
VŠE, fakulta Podnikohospodářská Manažerská informatika - projektové řízení Projekt implementace informačního systému Jiří Mikloš 2009 Obsah Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Zadání... 4 Projektový postup... 5
VíceNovinky v UML 2.5 a agilní modelování
Novinky v UML 2.5 a agilní modelování Marek Rychlý Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Ústav informačních systémů Přednáška pro AIS 15. října 2015 Marek Rychlý Novinky v UML
Více8 Přehled OO metodik (metod, metodologií)
8 Přehled OO metodik (metod, metodologií) 8.1 OO metodiky konce 80. a začátku 90.let - všechny populární OO metodiky předpokládají, že: a) zadavatel má jasný názor na svoje požadavky, b) zadavatel a vývojáři
VíceIS pro podporu BOZP na FIT ČVUT
IS pro podporu BOZP na FIT ČVUT Závěrečná zpráva pro 2. iteraci 21. dubna 2011 Zadavatel: Ing. Jiří Chludil Řešitelský tým: Jiří Kopecký Jan Kratochvíl Milan Matějček Štefan Pinďák Kristýna Streitová Úvod
Více8 Přehled OO metodik (metod, metodologií)
8 Přehled OO metodik (metod, metodologií) 8.1 OO metodiky konce 80. a začátku 90.let - všechny populární OO metodiky předpokládají, že: a) zadavatel jasný názor na svoje požadavky, b) zadavatel a vývojáři
VíceNávrh IS - UML. Jaroslav Žáček
Návrh IS - UML Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ UML UML není metodikou ani programovacím jazykem, je to pouze vizuální modelovací nastroj pro objektově orientované systémy.
VíceSmysl metodiky IS/IT. Koncentrovaná zkušenost Checklist na nic nezapomeneme
Smysl metodiky IS/IT Koncentrovaná zkušenost Checklist na nic nezapomeneme Přínosy metodik Větší produktivita a kooperace týmů Komunikační standard Specializace projektových týmů Nezávislost na konkrétních
VíceNávrh IS - UML. Jaroslav Žáček
Návrh IS - UML Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Trochu historie neuškodí Do roku 1994 chaos ve světě objektově orientovaných metod (několik jazyků pro vizuální modelování,
VícePŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci
PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci Příloha C Požadavky na Dokumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné požadavky Dodavatel dokumentaci zpracuje a bude dokumentaci v celém rozsahu průběžně aktualizovat při každé
VíceNávrh softwarových systémů - úvod, motivace
Návrh softwarových systémů - úvod, motivace Jiří Šebek, Martin Tomášek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Obsah Motivace Integrace s ostatními obory SI Kdo / co ovlivňuje cílový SW Modely, metodiky
VíceInformační systémy ve strojírenství
3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení Informační systémy ve strojírenství Radim Farana 1 Obsah Životní cyklus vývoje SW. Informační
VíceŽivotní cyklus vývoje SW. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/
Životní cyklus vývoje SW Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Proč potřebujeme definovat proces vývoje Při vývoji SW nemáme tvrdá fakta, jako v jiných vědách (fyzika, chemie,
VíceProject management. Příprava projektu Zahájení High level plánování. Vykonávání Detailní plánování Vykonávání Řízení a monitorování
Project management Project management Příprava projektu Zahájení High level plánování Vykonávání Detailní plánování Vykonávání Řízení a monitorování Uzavření a zhodnocení (iterace, projektu) Projekt Projekt
VíceManagement informační bezpečnosti
Management informační bezpečnosti Definice V Brně dne 3. října 2013 Definice Common Criterta ITIL COBIT CRAMM Přiměřená ábezpečnostč Management informační bezpečnosti 2 Common Criteria Common Criteria
VíceUnifikovaný proces vývoje
Unifikovaný proces vývoje Karel Richta Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze richta@fel.cvut.cz, 2011 Softwarové inženýrství I., BI-SI1
VícePožadavky na parametry SLA
Příloha č.3 Požadavky na parametry SLA 1.1 Základní údaje Režim SLA pro provoz bude začínat od akceptace hlavního díla (nový portál) a je určen pro režim provozu portálu. Předmětem SLA budou následující
VícePříloha č. 2 ke smlouvě. Rozsah a podmínky provozní podpory
Příloha č. 2 ke smlouvě Rozsah a podmínky provozní podpory Předmět smlouvy v části Provozní podpora zahrnuje zejména: A) Technickou, uživatelskou a administrativní správu a provozní podporu APV IS ROS
VíceOBSAH 1. ÚVOD STRUKTURA A ÚROVNĚ PROCESNÍHO MODELU KONVENCE PRO MODELOVÁNÍ PROCESŮ KONVENCE PRO MODELOVÁNÍ ORGANIZAČNÍCH STRUK
Konvence procesního modelování v CENIA výtah z metodiky příloha č. 3 soutěžní dokumentace pro výběrové řízení na Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností OBSAH 1. ÚVOD... 4 2. STRUKTURA A ÚROVNĚ
VíceNástroje IT manažera
Obsah Nástroje IT manažera Školení uživatelů Ochrana osobních údajů Bezpečnostní politika Software a právo Legální software Management jakosti Výběr a řízení dodavatelů Pracovněprávní minimum manažerů
VíceUML - opakování I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
UML - opakování I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Co je to UML Evoluce UML Diagram komponent Diagram odbavení Diagram tříd Aktivity diagram Stavový diagram Sekvenční diagram Diagram
VíceProcesní dokumentace Process Management. Pavel Čejka
Procesní dokumentace Process Management Pavel Čejka SAP Solution Manager 7.2 SAP Solution Manager 7.2 nabízí dramatické zlepšení možností dokumentace Solution dokumentace Jednotné webové prostředí Integrovaný
VícePředmluva: Vítejte v ITIL! Úvod 15 IT Infrastructure Library O této knize ITIL (IT Infrastructure Library ) 1.3. Služby a správa služeb
Obsah Předmluva: Vítejte v ITIL! 13 Úvod 15 IT Infrastructure Library 15 Podpora podniku 15 Myšlenka ABC 15 O této knize 16 Členění knihy 16 Tým stojící za knihou 17 KAPITOLA 1 ITIL (IT Infrastructure
VíceObsah. Úvod 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Errata 10
Obsah Úvod 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Errata 10 KAPITOLA 1 Od kalkulaček po virtuální symfonické orchestry 11 Vývoj IT technologií 12 Jak se mění IT 14 Shrnutí 16 Zvažte 16 KAPITOLA 2 Je ze mě IT manažer,
VíceITIL Základní přehled. Marek Rychlý (Ivana Burgetová)
ITIL Základní přehled Marek Rychlý (Ivana Burgetová) Co to je ITIL Charakteristické rysy Přínosy Historie ITIL v3 Základní pojmy Životní cyklus služeb Strategie služeb Návrh služeb Přechod služeb Provoz
VíceÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ
ÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ Předmětem softwarového inženýrství jsou metodiky pro řízení vývoje softwaru. Proč potřebujeme tyto metodiky? Čím je vývoje softwaru specifický oproti jiným odvětvím? SOFTWAROVÉ
VíceVerze 3 základní představení
ITIL Verze 3 základní představení ICT služba Aktivity a informace dodávané poskytovatelem ICT služby příjemci (odběrateli, zákazníkovi) služby (Voříšek) definice služby by měla odpovědět na otázky: co
VíceCMMI-DEV v.1.3 PA Configuration management
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE CMMI-DEV v.1.3 PA Configuration management 4IT421 - Zlepšování procesů budování IS Pavel Neuman ZS 2012/2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Configuration Management... 2 2.1. Úvodní
VíceVývoj informačních systémů. Obecně o IS
Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu
VíceSemestrální práce z předmětu 4IT421 Téma: CMMI-DEV v.1.3 PA Project Monitoring and Control
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE náměstí W. Churchilla 4, 130 67 Praha3 Semestrální práce z předmětu 4IT421 Téma: CMMI-DEV v.1.3 PA Project Monitoring and Control Jméno a příjmení: Michal Hendrich Školní
VíceEKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013
EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE Luhačovice 24.10.2013 CRM řízení vztahů se zákazníky CRM - je zkratka z anglického Customer Relationship Management a označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky.crm
VíceCustom Code Management. Přechod na S/4HANA
Custom Code Management Přechod na S/4HANA Úvodem Vývoj vlastního kódu (Custom Code) používá většina zákazníku. Zákaznický vývoj značně ovlivňuje TCO podnikového řešení, což znamená, že je třeba efektivní
VíceNávrh softwarových systém. Návrh softwarových systémů
Návrh softwarových systém ů - úvod, motivace Jiří Šebek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Obsah Motivace Integrace s ostatními obory SI Modely, metodiky SI Verzování SW 2 Úvod Motivace SI Velké projekty
VícePrincipy UML. Clear View Training 2005 v2.2 1
Principy UML Clear View Training 2005 v2.2 1 1.2 Co je touml? Unified Modelling Language (UML) je univerzálníjazyk pro vizuální modelování systémů Podporuje všechny životní cykly Mohou jej implementovat
VíceObjektová tvorba SW, Analýza požadavků 2006 UOMO 53
Objektová tvorba SW, Analýza požadavků 2006 UOMO 53 Osnova Základní principy tvorby SW Fáze tvorby SW v předmětu UOMO Analýza požadavků Modelování typových úloh 2006 UOMO 54 Tvorba SW Dříve umění vyvolených
VíceNástroje IT manažera
Obsah Nástroje IT manažera Školení uživatelů Ochrana osobních údajů Bezpečnostní politika Software a právo Legální software Management jakosti Výběr a řízení dodavatelů Pracovněprávní minimum manažerů
VíceCobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004
CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení
VíceUnifikovaný modelovací jazyk UML
Unifikovaný modelovací jazyk UML Karel Richta katedra počíta tačů FEL ČVUT Praha richta@fel fel.cvut.czcz Motto: Komunikačním m prostředkem informační komunity se postupem času stala angličtina. Chcete-li
VíceSemestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2014/2015 Autoři Jírů Michaela, jirm42 Lisová Martina, lism25 Téma RUP v 7 v číslech Datum odevzdání 15. 5. 2015 Abstrakt Obsahem
VíceHardening ICT platforem: teorie nebo praxe. Pavel Hejduk ČEZ ICT Services, a. s.
Hardening ICT platforem: teorie nebo praxe Pavel Hejduk ČEZ ICT Services, a. s. Agenda ICT prostředí ČEZ ICT Services a. s. Hardening ICT platforem - definice Obvyklý přístup a jeho omezení zhodnocení
VíceSoftwarová podpora v procesním řízení
Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti
VíceProcesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje
Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje
VíceMODULÁRNÍ REDAKČNÍ SYSTÉM (CMS), SE ZAMĚŘENÍM PRO FIREMNÍ
MODULÁRNÍ REDAKČNÍ SYSTÉM (CMS), SE ZAMĚŘENÍM PRO FIREMNÍ PREZENTACI Petr Minařík 2.2.2010 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ZADÁNÍ PRÁCE Seznámení se s současnými redakčními systémy vyuţívanými pro
VíceX36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování
X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a
VíceAktuální otázky provozu datových skladů PAVEL HNÍK
Aktuální otázky provozu datových skladů PAVEL HNÍK K čemu slouží datové sklady IT podporuje business podniků S velikostí podniku se zvyšuje náročnost zpracování dat DWH = unifikovaná datová základna pro
VíceJak vytvořit správné Zadání IS
Jak vytvořit správné Zadání IS 26. dubna 2013 Jiří Svačina Jiří Svačina Unicorn Systems, Senior Consultant Unicorn, 1993 Vývoj Softwarová architektura Projektové řízení Business analýza Univerzita Hradec
VícePředstavení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb
Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb Luděk k Novák konzultant, ANECT Agenda Historie a souvislosti ISO/IEC 20000 Postavení vůči ITIL Procesy pro řízení služeb PDCA model pro řízení služeb
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNIKÉ Fakulta elektrotechnická. Microsoft Sharepoint 2007 Workflows Průmyslové informační systémy
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNIKÉ Fakulta elektrotechnická Microsoft Sharepoint 2007 Workflows Průmyslové informační systémy Bc. Petr Pokorný Letní semestr 2009/2010 1 Obsah 1 Úvod... 3 2 Workflow... 3 3 Workflow
VíceInformační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS z něj vycházejí detailní analytické i plánovací charakteristiky
VíceModelování procesů s využitím MS Visio.
Modelování procesů s využitím MS Visio jan.matula@autocont.cz Co je to modelování procesů? Kreslení unifikovaných či standardizovaných symbolů, tvarů a grafů, které graficky znázorňují hlavní, řídící nebo
VíceRUP - Disciplíny. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
RUP - Disciplíny Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Disciplíny Množství disciplíny v dané iteraci Disciplíny podle RUP Šest základních: Business modeling - pro pochopení problémové domény Requirements
VícePraktické zkrušenosti a poznatky ze zavádění SMS na Letišti Ostrava Mošnov a.s.
Nové trendy v civilním letectví 2012, TU Ostrava 3/1 Praktické zkrušenosti a poznatky ze zavádění SMS na Letišti Ostrava Mošnov a.s. Ing. Marek SMOLON Letiště Ostrava Mošnov, a.s. Resumé Článek se zabývá
VíceOlga Rudikova 2. ročník APIN
Olga Rudikova 2. ročník APIN Redakční (publikační) systém neboli CMS - content management system (systém pro správu obsahu) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. (webová
VíceBezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o.
Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Platnost dokumentu: 14. ledna 2015 Datum vypracování: 8. ledna 2015 Datum schválení: 13. ledna 2015 Vypracoval: Schválil: Bc. Adéla Wosková, Ing. Jaroslav
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 22. Otázka : Úvodní fáze rozpracování softwarového projektu. Postupy při specifikaci byznys modelů. Specifikace požadavků a jejich rozpracování pomocí
Vícekomplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice
strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice 19.3.2018 Zpracoval: Roman Fišer, strana 2 1. ÚVOD... 3 2. POPIS REFERENČNÍHO MODELU INTEGROVANÉHO
VíceInformační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.
3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.
VíceMETODICKÝ POKYN. Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT
METODICKÝ POKYN Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT Obsah 1. Úvod... 1 2. Definice energetického managementu... 1 3. Součásti
VíceJak na jakost v podnikovém IT Evropský týden kvality Praha 10.11.2004
Jak na jakost v podnikovém IT Evropský týden kvality Praha 10.11.2004 Jiří Sedláček AIT s.r.o, Sinkulova 83, 140 00 Praha 4 tel. 261 225 072 www.ait.cz AIT, 2004 1 Program Současné postavení IT v podniku
VíceBusiness Process Modeling Notation
Business Process Modeling Notation Stephen A. White, IBM Corporation Procesní řízení 1 Co to je BPMN? Standard Business Process Modeling Notation (BPMN) byl vyvinutý skupinou Business Process Management
VíceRočníkový projekt. Jaroslav Žáček
Ročníkový projekt Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/infs1/ Cíle předmětů Vytvoření fungující aplikace, která splňuje definované požadavky Vyzkoušet si celý životní cyklus projektu
VíceNávrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů
Návrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů Martin Tomášek, Jiří Šebek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Převzato z přednášky X36AAS M. Molhanec Co je to architektura Využívá se
VíceNávrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů
Návrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů Jiří Šebek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Převzato z přednášky X36AAS M. Molhanec Co je to architektura 2 Využívá se v různách oborech
Více7.6 Další diagramy UML
7.6 Další diagramy UML 7.6.1 Moduly (balíčky - package) a kolaborace (collaboration) Jak rozložit rozsáhlý systém na menší? - seskupování tříd (prvků modelu) do jednotek vyšší úrovně (package v UML). UI
VíceKlasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova přednášky Co to je softwarové inženýrství Softwarový proces Metodika a metoda Evoluce softwarových
Více2. Začlenění HCI do životního cyklu software
Jan Schmidt 2011 Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2011/12 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJENE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Více1.05 Informační systémy a technologie
Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh D. Marek(EOS/2) EOS VS 5 Směrnice platí pro všechny závody ŠKODA AUTO. Obsah: 1. Použité pojmy a zkratky 2. Plánování IT 3. Pořízení IT 4. Dodání IT 5. Provoz a
VíceOutsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy
Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb
VíceSeminární práce Vývoj informačního systému. Manažerská informatika 2 Ing. Miroslav Lorenc
Seminární práce Vývoj informačního systému Manažerská informatika 2 Ing. Miroslav Lorenc Vypracoval: Jan Vít (xvitj17) LS 2007/2008 1. ÚVOD...3 1.1. POPIS PROJEKTU...3 2. OBSAH PROJEKTU...3 2.1. SEZNAM
VíceMST - sběr dat pomocí mobilních terminálů on-line/off-line
MST - sběr dat pomocí mobilních terminálů on-line/off-line Stručný přehled název: MST, software pro sběr dat mobilními terminály ve skladu (příjem, výdej, inventura) autor aplikace: FASK, spol. s r.o.,
VíceNávod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace
International Organization for Standardization BIBC II, Chemin de Blandonnet 8, CP 401, 1214 Vernier, Geneva, Switzerland Tel: +41 22 749 01 11, Web: www.iso.org Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované
VíceNadpis presentace. Řízení IT v malých. útvarech aneb Light verze IT governance
Řízení IT v malých Nadpis presentace útvarech aneb Light verze IT governance Iva Steinerová Mobil: +420 605 225 016 iva.steinerova@perpartes.cz www.perpartes.cz Název a datum presentace (Zobrazit Předloha
VíceInformační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. UML - charakteristika
2 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Jazyk UML, základní modely, diagramy aktivit, diagramy entit.
VícePředmluva 11. Poděkování 11 O autorech 12 Úvodem 12 Komu je tato kniha určena 13 Jak byste měli tuto knihu číst 13 Web 14
Obsah Předmluva 11 Poděkování 11 O autorech 12 Úvodem 12 Komu je tato kniha určena 13 Jak byste měli tuto knihu číst 13 Web 14 KAPITOLA 1 Úvod do architektury softwaru 15 Použití procesu 16 Stručný popis
VíceWebové portály pro Hlavní město SR a Dopravní podnik Bratislava
Webové portály pro Hlavní město SR a Dopravní podnik Bratislava Jak jsme Hlavnímu městu a Dopravnímu podniku Bratislava zajistili větší uživatelský komfort moderními portálovými řešeními Webové portály
VíceBusiness impact analýza a zvládání rizik spojených s provozem nedůvěryhodných zařízení BVS. František Sobotka NOVICOM s.r.o
Business impact analýza a zvládání rizik spojených s provozem nedůvěryhodných zařízení BVS František Sobotka 25.4.2019 2012 All MANAGEMENT rights reserved. NETWORK HAS NEVER BEEN EASIER www.novicom.cz,
VícePříklady využití IT pro usnadnění práce měst a obcí Libereckého kraje. Ing. Zdeněk Jiráček ředitel společnosti DATRON, a.s.
Příklady využití IT pro usnadnění práce měst a obcí Libereckého kraje Ing. Zdeněk Jiráček ředitel společnosti DATRON, a.s. 1 IT a usnadnění práce? Máte pocit, že Vám informační technologie šetří práci
VíceRegulace a normy v IT IT Governance Sociotechnický útok. michal.sláma@opava.cz
Regulace a normy v IT IT Governance Sociotechnický útok michal.sláma@opava.cz Regulace a normy v IT Mezinárodní regulace Národní legislativa Mezinárodní normy Národní normy Oborové standardy Best practices
VíceIBM Analytics Professional Services
Popis služby IBM Analytics Professional Services Tento Popis služby stanovuje podmínky služby Cloud Service, kterou IBM poskytuje Zákazníkovi. Zákazník znamená smluvní stranu a její oprávněné uživatele
VíceČD Telematika a.s. Efektivní správa infrastruktury. 11. května 2010. Konference FÓRUM e-time, Kongresové centrum Praha. Ing.
ČD Telematika a.s. Efektivní správa infrastruktury 11. května 2010 Konference FÓRUM e-time, Kongresové centrum Praha Ing. František Nedvěd Agenda O společnosti ČD Telematika a.s. Efektivní správa konfigurací
VíceMETODIKY ŘÍZENÍ ICT: ITIL, COBIT, IT GOVERNANCE
METODIKY ŘÍZENÍ ICT: ITIL, COBIT, IT GOVERNANCE Jednou z klíčových úloh systémové integrace je efektivní řízení fungování IT v podniku. V konečném důsledku se jedná o poměrně složitý proces, do kterého
Více7 Jazyk UML (Unified Modeling Language)
7 Jazyk UML (Unified Modeling Language) 7.1 Základní charakteristika jazyka Motivace - vznik řady OO metod a metodologií (konec 80. let a první polovina 90.let) podobné notace vyjadřující totéž, komplikující
VíceNasazení bezpečnostního monitoringu v praxi. Jan Svoboda AEC
Nasazení bezpečnostního monitoringu v praxi Jan Svoboda AEC Obsah Kde začít Jak definovat požadavky na řešení Jak vybrat to správné řešení Kde a čím začít Identifikace základních potřeb bezpečnostního
Více1. Integrační koncept
Příloha č. 2: Technický popis integrace 1. Integrační koncept Z hlediska koncepčního budování Smart Administration na Magistrátu města Mostu je možno hovořit o potřebě integrace tří úrovní systémové architektury
Více