Etika a zájmy vlastníků, manažerů, klientů a celé společnosti

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Etika a zájmy vlastníků, manažerů, klientů a celé společnosti Diplomová práce Autor: Bc. František Kuchař Finance, Finance a hospodaření územní samosprávy Vedoucí práce: doc. Ing. Eduard Mazák, CSc. Praha Duben, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Ve Strakonicích dne 24. dubna 2010 podpis autora František Kuchař - 2 -

3 Poděkování: Při vypracování této diplomové práce se mi dostalo veliké pomoci od mnoha osob. Především bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Eduardu Mazákovi, CSc. za četné rady a doporučení, kterými přispěl k vyšší kvalitě práce, i za nadstandardní péči a čas, který mi věnoval. Mé poděkování si stejnou měrou zaslouţí také člověk, který pro mne v mém ţivotě znamená nejvíce. Má manţelka - Iveta Kuchařová. Za obrovskou trpělivost, pochopení a podporu po dobu mého vysokoškolského studia, za krásný celý náš doposud společně proţitý ţivot, věnuji tuto práci své manţelce Ivetě

4 Anotace Předmětem diplomové práce Etika a zájmy vlastníků, manaţerů, klientů a celé společnosti je rozbor jednotlivých pojmů a jejich naplňování v Celní správě České republiky. První část diplomové práce je zaměřena na obecné informace o etice a zájmech, na popis jednotlivých pojmů. Druhá a třetí část diplomové práce je zaměřena na zmapování jak se jednotlivé pojmy obecné části projevují v Celní správě České republiky. V poslední části je analyzován konkrétní celní úřad a jeho naplňování etiky a zájmů všech zúčastněných stran. Annotation Subject diploma paper Ethics and interests proprietors, managers, clients and whole society is analysis single conceptions and their topping in board of customs Czech republic. Forepart diploma paper is sight on common information on ethics and interests, on description single constructs. Second and third part diploma paper is sight on charted how individual constructs common parts display in board of customs Czech republic. At last parts is analyzed concrete douane and his topping ethicals and interests of all involved as regards

5 OBSAH ÚVOD ZÁKLADNÍ POJMY - VŠEOBECNÉ ETIKA VLASTNÍK MANAŢER KLIENT SPOLEČNOST ZÁJMY ETICKÝ KODEX FIREMNÍ KULTURA VEŘEJNÝ SEKTOR STŘET ZÁJMŮ ZÁKLADNÍ POJMY - CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY HISTORIE Období první republiky Po druhé světové válce ÚLOHA CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY Kompetence Celní správy České republiky Organizační struktura Celní správy České republiky Vlastník a manažer Celní správy České republiky Klient Celní správy České republiky DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ V CELNÍ SPRÁVĚ ČESKÉ REPUBLIKY Kázeňské odměny Kázeňský přestupek Kázeňský trest Ukládání kázeňských trestů Podmínky pro přijetí do služebního poměru STÍŢNOSTI NA ZAMĚSTNANCE, POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ KLIENTŮM Stížnosti klientů na zaměstnance Poskytování informací klientům ETIKA, ZÁJMY, SPOLEČNOST A CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY ETICKÝ KODEX CELNÍKA MANAŢER CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY VNITŘNÍ KONTROLNÍ ČINNOST MANAŢERŮ INSPEKČNÍ ČINNOST MANAŢERŮ VYŘIZOVÁNÍ STÍŢNOSTÍ, OZNÁMENÍ, PODNĚTŮ A PETIC KLIENTŮ SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM PRO KLIENTY VŠEOBECNÝ VÝČET PROVEDENÝCH ČINNOSTÍ ČASOPIS CLO DOUANE TISKOVÉ ZPRÁVY Z ČINNOSTI CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY CŘ Plzeň zajistilo za 1 den nosičů DVD a CD Celníci nacházejí při kontrolách drogy CELNÍ ÚŘAD STRAKONICE ZPRÁVY O ČINNOSTI CELNÍHO ÚŘADU STRAKONICE V TISKU INFORMACE ZÍSKANÉ POMOCÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDEK DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

6 Úvod Téma Etika a zájmy vlastníků, manaţerů, klientů a celé společnosti je v dnešní době velmi aktuální. O tuto problematiku se zajímá nejen odborná, ale současně také laická veřejnost. Tyto vztahy ovlivňují firemní kulturu 1, se kterou souvisí úspěšnost podniku. 2 Většina lidí se zajímá o stav etiky v soukromé i veřejné oblasti ţivota. Etika a zájmy mohou být odlišné, tak jako se od sebe mohou lišit zájmy vlastníků, manaţerů, klientů a také společnosti. Jako objekt praktického zkoumání jsem si vybral Celní správu české republiky. Veřejná správa, jejíţ součástí Celní správa České republiky je, má spoustu úkolů a cílů. Svojí činností na poli etiky by měla Celní správa České republiky být příkladem pro celou společnost. Pro obyvatele, podniky, podnikatele a ţivnostníky. Nejde jen o dohled nad dodrţováním zákona klienty. Jde také o chování vlastních zaměstnanců, o podporu a ochranu těch, kteří chtějí zákon dodrţovat a chovat se eticky. Volba tématu byla ovlivněna právě skutečností, ţe jsem chtěl zjistit, zda Celní správa České republiky je tím správným příkladem pro celou společnost. Cílem této diplomové práce je vymezit základní všeobecné pojmy, charakterizovat etiku, zájmy vlastníků, manaţerů, klientů a společnosti, provést deskripci a analýzu zkoumaného tématu v podmínkách Celní správy české republiky, popsat informace z praxe a výsledky praktického průzkumu. Zjistit způsoby komunikace Celní správy s klienty v souvislosti s konkrétními činnostmi a zmapovat postavení etického kodexu. Zjistit názory zaměstnanců na etiku, zájmy, manaţery, klienty, společnost na konkrétním celním úřadu. Hypotéza pro zpracování diplomové práce: Prosazováním cílů, úkolů a komunikací s veřejností se Celní správa České republiky řadí k dobrým, spolehlivým sloţkám české státní správy mezi organizacemi veřejné správy. K plnění cílů diplomové práce bude pouţito metody historické, deskriptivní a analytické, při práci s odbornými publikacemi, periodiky i internetovými zdroji. Pro získání relevantních informací z praxe bude pouţita anketa formou dotazníku. Získaná data budou 1 Mazák, Eduard. Skripta Firemní kultura a etické kodexy. BIVŠ, Katedra managementu firem a institucí. 2 Šigut, Zdeněk. Firemní kultura a lidské zdroje. vydání 1. Praha: ASPI, ISBN

7 zpracována pomocí analýzy a matematicko-statistické metody. Závěry budou vyhodnoceny pomocí syntézy a doporučení prezentována pomocí metody dedukce. První dvě kapitoly diplomové práce vysvětlují teoretický základ. Jsou zde uvedeny základní všeobecné pojmy týkající se etiky, zájmů a základní pojmy týkající se Celní správy české republiky. Třetí kapitola vyjadřuje promítání jednotlivých tezí obecné části do Celní správy České republiky. Čtvrtá kapitola analyzuje etiku a zájmy na konkrétním celním úřadu, jímţ je Celní úřad Strakonice. Pátá kapitola shrnuje výsledky předchozích kapitol diplomové práce

8 1. Základní pojmy - všeobecné Etika a zájmy vlastníků, manaţerů, klientů a celé společnosti. Problematika, která se rozšířila hlavně po sametové revoluci 3 je dnes většině lidí známa, ale pro upřesnění je potřebné, seznámit se s odbornými definicemi, které se k tomuto fenoménu váţí. Přispěje to k dokonalejšímu proniknutí do této tématiky. Etika a zájmy jsou velmi různorodé, mohou být i protichůdné Etika Etika je pojem s velmi rozsáhlou definicí. Etika bývá označována za nauku o morálce. Z překladu slova etika - mravověda, mravouka - snadno zjistíme, ţe jde o pojem, který je příbuzný s výrazem morálka. Etiku jako vědu o morálce pojímá řada autorů. Někteří autoři chápou etiku jako teorii mravnosti, jejímţ předmětem je zkoumání zákonitostí mravního chování jednotlivců i společnosti. Z toho vyvozují, ţe etika je nadřazena morálce. K pochopení pojmů etika a morálka můţe pomoci etymologie těchto slov. Slovo etika je odvozeno od starořeckého slova éthos. Toto slovo má tři významy: - bydliště, byt nebo vlast; - zvyk, mrav, ţivotní způsob; - charakter, mravnost, morálka. Morálka. Morálka se odvozuje od latinského výrazu mos, který je překládán jako mrav, předpis, vlastnost a také chování, respektive moralis, coţ znamená mravní. Pojem moralis vznikl Ciceronovým překladem řeckého ethikos do latiny. Pro vlastní pojetí etiky má bezprostřední význam pojetí étosu jako mravnosti, smýšlení, postoje. Nejde proto o pouhý popis zvyků a obyčejů, ale vědomí hodnoty morálního smýšlení a chování. Podle tohoto pojetí hraje důleţitou úlohu postoj člověka, tedy jistá dispozice chovat se určitým způsobem v určitých situacích. Étos tedy vyjadřuje má být, nikoli pouhé jest. Časové rozlišení etiky a morálky: Morálka vyjadřuje skutečnost, která je, tedy současný stav. Kdeţto etika představuje co má být. Diference mezi je a má být je významná pro formulaci návodů ke zlepšení současného stavu. 3 Události mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly ke změně politického systému v Československu

9 Etika je povaţována za vědní disciplínu, která se zabývá studiem mravního chování, jeţ v sobě zahrnuje odpovědnost za vlastní chování vůči druhým, oprávněnost a svobodu volby. Odpovědnost a oprávněnost v jednání bychom mohli charakterizovat jako jednání, které je řízeno uvědoměním si důsledků. (Jedinec zvaţuje skutečnosti, které svým jednáním způsobí, zkoumá, jak svým jednáním ovlivňuje práva druhého či druhých, a zvolí takové jednání, pro které má z uvedených hledisek nejlepší důvody). Obecně se dá konstatovat, ţe etika ustavuje, co jest právem mravné a co jest nemravné, přičemţ někdy platné názory mravní příčí se názorům správným. Veřejné mínění, zájmy jsou faktor ovlivňující postoje, názory na mravnost. Konečné úmysly ovlivňuje třeba výše závislosti na penězích, na zisku uskutečněném za kaţdou cenu. Pak se mravní názory příčí názorům správným (mravní cit). Etiku ovlivňují trvalé dispozice (cnosti) člověka a tyto dispozice (cnosti) ovlivňují základní volby. Soucit a svědomí přesně nedefinovatelné vlastnosti, jsou faktory důleţité z hlediska správných názorů. Co nemáš rád, aby druzí činili tobě, to nedělej ani ty druhým takto lze také vyjádřit vodítko pro správné jednání. V tomto smyslu je etika normativní a vymezuje rozsah platnosti etických zákonů, pokud platí například v politice, v umění a v literatuře. Etickými kategoriemi jsou například dobro a zlo, hodnoty apod. Jejich společným rysem je vysoká míra abstrakce a nesnadná definovatelnost. Dobro a zlo. Etika se někdy definuje jako rozlišování toho, co je dobré a co zlé. Dobro je pojmem s mnohoznačným významem. Můţe znamenat vhodný, schopný, způsobilý, jestliţe bereme v úvahu hledisko účelu, potěšující, důsledný, příjemný v psychologickém smyslu Specifický mravní význam se vyvinul pravděpodobně pod vlivem latinského bonům po rozšíření křesťanství. Absolutní dobro neexistuje. Dějiny lidstva nás poučují, ţe dobro je ţivot a mír, láska a péče, harmonie, smír vědomí cíle a mezí, zlo je ubliţování, neomezená moc, svévolné ničení a kořistnictví. Dějiny nás také poučují, ţe zlo můţe být krátkodobě výhodné. V této publikaci nejde ovšem o vedení odborného sporu z dějin filosofie, ale o vyjasnění základních ţivotních postojů, které filosofické teorie vyjadřují a jeţ více či méně vědomě zaujímáme. 4 4 Bláha, Jiří; Dytrt, Zdeněk. Manaţerská etika. 1. vydání. Praha: Management Press, [citace strana 15, 16]. ISBN

10 1.2. Vlastník Přímé a výlučné právní panství konkrétní individuálně určené osoby (vlastníka) nad konkrétní věcí je vlastnictví či vlastnické právo. Vlastnickému právu odpovídá povinnost všech ostatních subjektů nerušit vlastníka ve výkonu jeho práva k věci. Řidčeji se slovo vlastnictví pouţívá také ve významu majetek či jmění, tedy pro označení předmětu vlastnického práva. Vlastnické právo je nejsilnějším a nejrozsáhlejším věcným právem. Jde o právo absolutní, které působí vůči všem ostatním osobám na rozdíl od závazkových práv, které působí jen mezi stranami závazku. Předmětem vlastnického práva můţe být jakákoli věc v právním smyslu. Obsah vlastnického práva Obsah právního pojmu vlastnictví byl vymezen jiţ v římském právu. Shodným způsobem je obsah vlastnického práva definován i v aktuálně platném a účinném českém občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vlastnické právo zahrnuje: - právo věc drţet (ius possidendi), - právo věc uţívat a poţívat její plody a uţitky (ius utendi et fruendi), - právo s věcí nakládat (ius disponendi). Úplná volnost vlastníka nakládat s věcí aţ do jejího úplného zničení se v římském právo označovala jako ius abutendi. V moderních právních systémech však můţe být takový absolutní rozsah vlastnictví omezen veřejnoprávními předpisy, např. pokud je určitá věc zvláštními předpisy chráněna jako kulturní památka, má vlastník povinnost ji udrţovat v náleţitém stavu a za její úmyslné poškození, zničení či zašantročení můţe být kaţdý, tedy i vlastník, postiţen prostředky správního či trestního práva. O spoluvlastnictví se jedná, jestliţe vlastnické právo nad stejnou věcí svědčí více vlastníkům, jedná se o spoluvlastnictví. V takovém případě jsou absolutní práva jednoho (spolu)vlastníka omezena obdobnými právy ostatních spoluvlastníků. 5 Vzorem vlastníka - podnikatele by mohl být Tomáš Baťa. Tomáš Baťa dal při budování svého obuvnického podniku vzniknout specifické baťovské kultuře. Principy jsou 5 Hromada, Jiří, Madar, Zdeněk. Právnický slovník. 3. vydání Praha: Orbis, [citace strana 22]. ISBN

11 uznávány i dnes. Jsou to například investice do vzdělávání, integrace práce, vysoká jakost, organizační pruţnost. Hodnoty vlastníků zakladatelů jako významných vůdců bezesporu sehrávají obrovskou roli při formování podnikové kultury. Záleţí pak také, jak jejich styl přijmou všichni zaměstnanci Manažer Umění být manaţerem a vůdcem spočívá ve schopnosti stimulovat, motivovat své spolupracovníky k realizaci svých záměrů. V tomto úsilí hraje zásadní roli fair play, vzájemná důvěra a etika. 7 Manaţer je zaměstnanec, který zodpovídá za provoz firem a organizací. Jeho pracovní náplň můţe být rozdílná, na různých řídících úrovních ale vţdy zodpovídá za chod dané organizace. Aby se člověk stal manaţerem, musí mít příslušné znalosti a dovednosti. Tuto funkci můţe vykonávat jen určitý okruh lidí. Ne kaţdý má v sobě přirozenou autoritu a dovednost vést ostatní. Obecně se manaţeři dělí podle úrovně: 1. manaţeři prvé linie (mistři v dílnách) 2. manaţeři střední linie (vedoucí útvarů) 3. top manaţeři (vytvářejí politiku celých organizačních sítí) Manaţer pracuje prostřednictvím svých podřízených. Zodpovídá za jejich práci, motivuje je a snaţí se o soulad potřeb jejich i potřeb firmy. Dále informuje jak své podřízené tak i nadřízené. Reaguje na chyby v systému, dělá důleţitá rozhodnutí a vyjednává Zásady manaţera Kaţdý manaţer by měl dodrţovat určité zásady, aby jeho práce byla efektivní, to znamená, ţe by měl stanovit jasné cíle a jak jich dosáhnout. Dále by měl dbát na prevenci - spíše předcházet nedostatkům, neţ pak řešit problémy, kterým se dalo vyhnout. Je také důleţité stanovit si priority, vhodně načasovat a naplánovat postup řešení daných úkolů a podobně. Manaţerův zájem by neměl směřovat pouze na firmu a její chod, ale měl by se také zaměřit na zákazníka a na jeho spokojenost. 6 Šigut, Zdeněk. Firemní kultura a lidské zdroje. 1.vydání Praha: ASPI, ISBN Bláha, Jiří; Dytrt, Zdeněk. Manaţerská etika. 1. vydání. Praha: Management Press, ISBN

12 Dovednosti manaţera Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manaţeři musí plnit stanovené úkoly takzvaně řídit práci, pracovníky a podobně. Být dobrým manaţerem znamená mít mnoho dovedností a znalostí a to zejména z psychologie. 8 Kvalita rozhodovacích procesů ovlivňuje zásadním způsobem fungování organizace. Dvě stránky rozhodování: Meritorní (věcná, obsahová), Formálně-logická (procedurální Klient Klient neboli zákazník. Klient tvoří skupinu, která své zájmy směřuje k produktům firmy. Cílem zákazníka je uspokojení potřeb. Základem kontaktu s klientem je naslouchání. Proces naslouchání je velmi aktivní a náročný. V běţném ţivotě si lidé naslouchají málokdy. Většinou sdělení druhého zasazují do svých schémat a tím mění jeho význam či důleţitost, coţ vyvolává pocit nepochopení. Naslouchání vyţaduje pozorné sledování druhého a jeho sdělení, které je přijímáno, aniţ by bylo interpretováno podle sebe. 10 Zákazníci (například účastníci správního řízení, ţadatelé na úřadě, nájemníci nebytových prostor města) přepokládají, ţe jejich ţádost nebo potřeba sluţby bude vyřízena rychle, bez právních a jiných nedostatků, v poţadované úrovni Společnost Společnost je jedním ze základních sociologických pojmů. Tímto termínem označujeme skupinu lidí, kteří ţijí na určitém území, podléhají témuţ systému politické autority a uvědomují si, ţe mají jinou identitu neţ ostatní skupiny ţijící v jejich sousedství. Některé společnosti, například u lovců a sběračů, jsou velmi malé. Jiné jsou velmi početné, mnohamilionové. Moderní čínskou společnost například tvoří více neţ miliarda jedinců Wikipedie - Encyklopedie. [online]. [cit ]. 9 Fakulta ekon. Západoč. univerzity v Plzni. [cit ]. 10 Kopřiva, Karel. Lidský vztah jako součást profese. 5. vydání, Praha: Portál, ISBN Kolektiv autorů. Řízení procesů výkonu státní správy. 1. vydání, Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, ISBN Giddens, Antony. Sociologie. 1. vydání, Praha: Argo, [citace strana 553 ]. ISBN

13 1.6. Zájmy Mít na něčem zájem znamená být k tomu něčím motivován. Organizace nemůţe fungovat, pokud členové nesouhlasí s operačním systémem autority, a ţe tento souhlas závisí na dodrţení psychologické smlouvy mezi organizací a jejím členem. Jestliţe organizace nesplní očekávání pracovníka a protoţe ho také nemůţe donutit, aby zůstal jejím členem, pravděpodobně z ní odejde. A tak problém motivace a organizačních pobídek nebo odměn je nejlépe povaţovat za komplexní dohodu mezi organizací a pracovníkem, zahrnující rozhodnutí o vstupu do zaměstnání, rozhodnutí o tom, jak usilovně a tvořivě se má pracovat, o zachovávání věrnosti a loajálnosti, dále stanovení, zda pracovník můţe očekávat od organizace zabezpečení a uspokojení, jestliţe převezme svěřenou roli v organizaci, a mnoho dalších rozhodnutí, názorů a očekávání. Závěrem můţeme shrnout, ţe druhý hlavní psychologický problém organizací se týká povahy a účinků psychologické smlouvy mezi organizací a jejími členy. Součástí tohoto obecného problému jsou povaha autority, moţnosti ovlivnění systému, způsoby motivování a ovlivňování zaměstnanců a vedoucích pracovníků, zavedení pobídkových systémů, způsoby řízení, které umoţňují vytvářet u pracovníků věrnost a loajálnost, a nikoli odcizení a neuspokojení. 13 Motivace pracovníků vyplývá z komplexu vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V menších pracovních kolektivech se vyplácí získávat pro věc i rodinné příslušníky. Vytváří se tím moţnost zvyšování informovanosti, iniciativy a vstřícnosti k řešení úkolů ve firmě Etický kodex Se snahou definovat etické principy ve vztahu k právům jedince, jsme svědky snah o kodifikaci etických principů téţ v oblasti podnikání. Jedním takovým projevem těchto snah je vytváření speciálních kodexů podnikatelské etiky. Tvorba etických kodexů souvisí s rozvojem podnikatelské etiky. 13 Schein, Edgar, Henry. Psychologie organizace. 1 vydání. Praha: Orbis, ISBN Dytrt, Zdeněk, a kol. Etika v podnikatelském prostředí. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN

14 Firemní etický kodex je soubor pravidel, kterými se hodlá firma řídit ve vztahu ke svým konkurentům, dodavatelům a zákazníkům a pravidel jednání vlastníků, manaţerů a zaměstnanců v rámci firmy. Počátky etických kodexů, zaměřených na oblast podnikání, sahají do hluboké minulosti. Například ve stanovách součástí cechovních organizací byla obsaţena některá ustanovení, která upravovala řádný způsob provozování příslušné obchodní činnosti. Etický kodex je nástroj, který pomáhá zajišťovat, aby kaţdodenní aktivity podniku a jednání všech jeho zaměstnanců odpovídalo stanoveným zásadám. Jedná se o soubor specifických etických pravidel, které vycházejí z hodnot a principů organizace a vymezují standard profesionálního jednání. Obsah etického kodexu slouţí k prosazování etického chování a rozhodování a pomáhá tak zlepšovat celkové prostředí v podniku a tím celého podnikatelského prostředí. 15 Etický kodex má pomoci k dodrţování přijatelného kompromisu etiky a zájmů Firemní kultura Kultura je společenským jevem, neexistuje sama o sobě, je sdílena. V případě firemní kultury se toto sdílení koná na úrovni organizace (firmy, společnosti). Jednotlivci, kteří firmu tvoří, jsou obecně velice různí, přesto však ve svém chování ve firmě vykazují celou řadu shodných přístupů i postupů, které jsou důsledkem právě příslušnosti k firmě a můţeme je popisovat jako projevy společné firemní kultury. Uvnitř firmy mohou existovat i skupiny, které se vyznačují tím, ţe jedna skupina lidí se chová, myslí a dokonce i jinak vypadá neţ druhá. Tyto skupiny mohou mít rozdílné názory, rozdílné hodnoty a rozdílné interpretace dění okolo sebe. V takovém případě mluvíme o skupinové kultuře. Můţe tedy existovat firemní kultura, která se skládá ze dvou nebo více subkultur. Firemní kultura se týká způsobu, jakým je práce vykonávána a způsobu, jak se zachází s lidmi, který vychází z hluboko zakořeněných představ o tom, jak se má práce organizovat, jakým způsobem se má uplatňovat moc v organizaci, jak odměňovat a řídit lidi. To všechno ovlivňuje (existující) ţebříček hodnot a tradice dané organizace. 16 Rozvrstvení kultury ukazuje obrázek č Mazák, Eduard. Skripta Firemní kultura a etické kodexy. BIVŠ, Katedra managementu firem a institucí. [citace strana 94]. 16 Mazák, Eduard. Skripta Firemní kultura a etické kodexy. BIVŠ, Katedra managementu firem a institucí

15 Chování Hodnoty Předpoklady, názory považované za zřejmé Obrázek č. 1: Scheinův třívrstvý model kultury 17 Etické chování je stále více chápáno ne jako náklad, ale jako investice do budoucnosti. Toto poznání ale zatím neplatí pro Českou republiku. Dlouholeté odloučení naší republiky od vývoje v západní Evropě způsobilo, ţe se stále ještě nepodařilo úplně přesvědčit všechny ekonomické aktéry, ţe i v trţní ekonomice se ekonomické jednání vyplácí nejen proto, ţe je zde veřejná moc, která pravidla pomáhá vynucovat, ale především proto, ţe je to ekonomicky výhodné. Pro zajímavost uvádím tabulku č. 1 z průzkumu zadaného organizací Transparency International, týkajícího se nástrojů a metod podnikatelské etiky v České republice. (Srovnání českých a britských firem). Tabulka č.1: Výsledky výzkumu organizace Transparency International Mazák, Eduard. Skripta Firemní kultura a etické kodexy. BIVŠ, Katedra managementu firem a institucí. 18 Čaník, Petr; Čaníková, Petra. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí [online]. Praha : Transparency International, [cit ]. Dostupné na: <

16 1.9. Veřejný sektor Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, ve které jsou ve veřejném zájmu uspokojovány potřeby společnosti a občanů formou statků prostřednictvím veřejných sluţeb, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní převáţně s vyuţitím veřejné volby a podléhá veřejné kontrole. 19 Veřejná správa, která řídí a spravuje veřejný sektor, představuje soustavu institucí a řídících a výkonných činností vyplývajících z objektivní potřeby organizované společnosti. Pro výkon a řízení činností ve veřejné správě si kaţdý stát vytváří na svém území historicky daný systém institucí. Které jsou z hlediska kritéria uspokojování potřeb zařazeny do odvětví veřejné správy. 20 Ve vztahu k principům rozhodování o potřebách občanů se veřejná správa dělí na státní správu a samosprávu. Samosprávu dále lze rozdělit na územní samosprávu (obce, kraje) a zájmovou samosprávu (komory, svazy a podobně). Toto rozdělení ukazuje obrázek č. 2. Veřejná správa Státní správa Samospráva Územní samospráva Zájmová samospráva Obrázek č. 2: Schéma Veřejná správa v uţším pojetí 21 Veřejná správa je nástrojem státu při realizaci veřejných statků. Tak působí na celou společnost, podnikatele, podnikatelské právnické osoby, ţivnostníky, jednotlivce a na veřejný sektor. Veřejná správa nepůsobí izolovaně od ostatních částí státu, společnosti a ekonomiky. Veřejnou správu ve vztahu k hospodářské politice můţe být chápána jako 19 Rektořík, Jaroslav; Šelešovský, Jan; a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru, 1. vydání, Praha: Ekopress, [citace strana 11]. ISBN Rektořík, Jarosla;, Šelešovský, Jan; a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru, 1. vydání, Praha: Ekopress, [citace strana 12]. ISBN Strecková, Yvonne; Malý, Ivan; a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi, 1. vydání, Praha: Computer Press, 1998, ISBN

17 metody, opatření, způsoby a postupy, které tento mechanismus uvádějí do chodu, zabezpečují jeho regulaci, dodávají energii a cílové zaměření. 22 Pokud má veřejná správa přinášet občanům uţitek, musí vycházet ze stanovených priorit a současně kvalitně zvládat operativní úkoly. Z toho vyplývá, ţe kvalitní řízení musí vycházet z cíle veřejné správy. Současně je potřeba upravit cíl daným místním podmínkám. Dostáváme se tedy k otázce, co je cílem veřejné správy zvyšovat kvalitu života občanů při respektování zásad udrţitelného rozvoje a současně - zvyšovat výkonnost a kvalitu úřadem poskytovaných veřejných služeb. Cíl veřejné správy je zobrazen pomocí modelu na obrázku č. 3. Levá část modelu představuje zvyšování kvality ţivota při respektování udrţitelného rozvoje, pravá část modelu představuje zvyšování kvality a výkonnost poskytovaných veřejných sluţeb. Obrázek č. 3: Model Cíl veřejné správy Rektořík, Jaroslav; a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, 2. vydání, Praha: Ekopress, [citace strana 75], ISBN Kolektiv autorů. Řízení procesů výkonu státní správy, 1. vydání, Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2004, ISBN Kolektiv autorů. Řízení procesů výkonu státní správy (případová studie Vsetín), 1. vydání, Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, ISBN

18 Cíl veřejné správy tedy představuje očekávaný stav, který chce veřejné správa dosáhnout na základě realizace vybraného rozhodnutí. Správnému vymezení cíle pomáhá, pokud jsou při identifikaci problému nalezeny odpovědi na tyto otázky: 25 - Co je příčinou daného stavu? - Jaké jsou jeho důsledky? - Jaká je jeho tendence? - Je potřebné danou problémovou situaci řešit? Nelze předpokládat, ţe se automaticky upraví? - Jakými formami je moţné problémovou situaci změnit? - Jaké cíle vedou ke změně situace? Střet zájmů Ke střetu zájmů dochází obecně z těchto příčin. Jednak určitá osoba shledá, ţe můţe uskutečňovat konkrétní činnost pouze na úkor činnosti druhé. Při firemní činnosti, uskutečňované nebo provozované konkrétními osobami, můţe dojít k střetu zájmů vyplývajících z jejich funkce nebo práce se zájmy soukromými. Naskýtá se otázka, zda existují záruky, ţe firemní funkcionář nebo zaměstnanec bude nebo můţe řádně vykonávat svou činnost, jestliţe ona sama bude mít vliv na jeho soukromé zájmy. Situací, kdy dochází nebo můţe docházet k střetu zájmů, je mnoho. Osoby s částečným pracovním úvazkem pracující pro konkurenční firmy, společníci s kapitálem ve více firmách vzájemně si konkurujících a další. Důsledky těchto a dalších situací se projevují především tam, kde tyto osoby mají moţnost ovlivňovat firemní rozhodování a kdy k střetu zájmů dojít musí. Jednotlivé firmy zavazují své pracovníky i vedoucí funkcionáře k tomu, aby se vyhýbali nejen jednoznačnému střetu zájmů, ale i jeho zdání. Vychází to z jejich snahy, aby pracovníci pracovali pro firmu, a ne ve prospěch svůj nebo konkurence. 26 Pro ilustraci jeden příklad střetu etiky a zájmů v ekonomické krizi z Účel světí prostředky, etiku teď firmy neřeší. Daniel Morávek, Rektořík, Jaroslav; Šelešovský, Jan; a kol. Jak řídit kraj, město, obec STRATEGIE KOMUNIKACE ŘÍZENÍ Rukověť územní samosprávy IV.díl, 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN Šroněk, Ivan. Etiketa a etika v podnikání. Management Press, Praha [citace strana 185]. ISBN

19 Hospodářská recese otupuje morálku firem. Velká část z nich se totiţ začíná k projevům neetického chování stavět nebezpečně tolerantně. Úplatky a zkreslování hospodářských výsledků jsou prý ospravedlnitelné. S postupující recesí značně upadá etické chování firem. Ekonomická krize se podepisuje také na morálce evropských firem. Kvůli recesi se společnosti stávají tolerantnější k neetickému chování. Vyplynulo to z výsledků průzkumu o podvodech ve firmách, který mezi více neţ 2200 představiteli významných firem ve 22 evropských zemích provedla společnost Ernst & Young. Průzkum odhalil, ţe zaměstnanci evropských společností se k projevům neetického jednání stavějí s nebezpečnou tolerantností. Je alarmující, jak velkému procentu respondentů nevadí úplatek v případě moţnosti získat novou zakázku. Navíc, 13% evropských vrcholových manaţerů povaţuje zkreslování hospodářských výsledků v zájmu ekonomického přeţití společnosti za zcela ospravedlnitelné. Ekonomická recese. Blíţí se uţ konec hospodářské krize? Podle Mezinárodní obchodní komory zaznamenal ve druhé čtvrtině roku 2009 index hospodářského klimatu po dvou letech opět růst. Za zvýšení indexu stojí především pozitivní očekávání pro příští půl rok. Více neţ polovina firem sniţuje v důsledku krize svým zaměstnancům mzdy. Toto vyplynulo z ankety Svazu průmyslu a dopravy České republiky mezi 1600 členskými firmami. Celých 61 % respondentů potvrdilo, ţe sníţilo platy pracovníkům. Legislativa a státní správa. Poslanecké návrhy proti lichvě se vládě nezamlouvají, do parlamentu přesto putují. Přechodná vláda Jana Fischera se vyslovila negativně k poslaneckým návrhům, které chtějí bojovat proti lichvě u spotřebitelských úvěrů. Miroslav Kalousek ostře kritizoval utajovanou transakci státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který chce z peněz daňových poplatníků podpořit soukromou společnost. Vedení fondu minulý týden schválilo nákup dluhopisů krachující soukromé firmy Oleofin, která tvoří součást kontroverzní skupiny kolem ústecké Setuzy, za 300 milionů korun Podnikatel.cz. [online]. [cit ]

20 2. Základní pojmy - Celní správa České republiky Celní správa České republiky, součást veřejné správy je bezpečnostní sbor zajišťující výkon kompetencí v oblasti správy cel a některých daní, jakoţ i dalších svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu i jeho občanů. Od vstupu České republiky do Evropské unie dochází ke sniţování systemizovaných míst. 28 Podle posledních dostupných údajů z roku 2008 bylo podle systemizovaných míst 5100 celníků a 1590 občanských zaměstnanců muţů 2013 ţen. Celkem 6690 lidí. Znamenalo to, ţe oproti předcházejícímu období bylo zrušeno 209 systemizovaných míst (konkrétně 124 celníků a 85 občanských zaměstnanců). 29 Celní správa České republiky je podřízena Ministerstvu financí jako ozbrojená sloţka podle zákona 361/2003 Sb. o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Úloha celní správy. Česká celní správa, podobně jako celní správy jiných států, má dva základní úkoly. Jsou jimi ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováţeného zboţí a dohled nad tím, aby toto zboţí neohroţovalo ţivoty nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin Historie Počátky Celní správy jsou spojeny se vznikem samostatného československého státu nazývaného dnes první republika Období první republiky Výkon činností celní správy převzala po rozpadu Rakouska - Uherska v roce 1918 Československá republika. Nadřízeným orgánem celní správy bylo ministerstvo financí. Celní sluţbu zajišťovaly celní úřady. Ostrahu státní hranice a vedlejší celní činnosti prováděla zvláštní sloţka - finanční stráž. Rozvoj letecké dopravy si vyţádal v průběhu třicátých let zřízení celních letišť v Praze, Brně a Mariánských Lázních. 28 V souvislosti s plněním usnesení vlády č. 436 ze dne 25. dubna 2007 k návrhu na sniţování počtu funkčních míst ve státní správě do roku 2010, a to nejméně o 3 % ročně. 29 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

21 Období první republiky bylo ukončeno okupací a 1. října 1940 byl začleněn Protektorát Čechy a Morava do celní unie s Německem Po druhé světové válce Po druhé světové válce byla nejprve obnovena celní správa podle modelu první republiky. Později, v roce 1949 byla zrušena finanční stráţ a následovaly další změny. Výkon v oblasti celnictví byl přizpůsoben sovětskému modelu. Celní správa vykonávala kontrolní činnosti zejména pro statistické účely. Fiskální úkony byly potlačeny na minimum. Vytvoření československé federace v roce 1968 si vyţádalo další úpravy v celní správě. Například byla vytvořena dvě celní ředitelství. Pro Českou socialistickou republiku v Praze, pro Slovenskou socialistickou republiku v Bratislavě. Rok 1990 znamenal změny v celé správní soustavě státu. Celní správa se vrátila ke svému původnímu poslání, výběru cel a dalším činnostem v oblasti celního řízení a dohledu. Následoval vznik samostatné České republiky dne 1. ledna Celní správa se rozdělila na Celní správu Česká republiky a Celní správu Slovenské republiky. Následující období, které trvalo, aţ do vstupu České republiky do Evropské Unie bylo pro Celní správu České republiky velice hektické. Prudký rozvoj mezinárodního obchodu vyţadoval velké zvýšení zaměstnanců Celní správy České republiky, aby bylo moţno administrativně zvládnout odbavování vývozů a vyclívání dovozů. V Celní správě České republiky začal v této době sloţitý proces transformace a organizační změny zásadního významu. Důvodem byly přípravy na členství České republiky v Evropské unii. Přípravy na členství v Evropské Unii totiţ naléhavě vyţadovaly, aby Celní správa České republiky při plnění svých úkolů co nejvíce usnadňovala legální mezinárodní obchod. Tento záměr byl dosaţen za pomoci modernizace celní správy v oblasti celního řízení a v oblasti technického vybavení, hlavně celního informačního systému. Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, stala se jejím členským státem. Hraniční celní úřady zanikly. Výjimkou jsou mezinárodní letiště, například letiště Praha Ruzyně. Celní správa České republiky ukončila pravidelné kontroly na hraničních

22 přechodech. Celní správě byly přiděleny k původním činnostem nové kompetence. Například v oblasti společné zemědělské politiky nebo statistiky obchodu uvnitř unie. Z pohledu celní správy nešlo jen o samotný akt vstupu, ale o dlouholeté období sbliţování celní legislativy a celních postupů s evropskými standardy. Současně s těmito změnami došlo také ke sníţení počtu zaměstnanců celní správy a k úpravě její organizační struktury. Sniţování počtu zaměstnanců pokračuje podle stanoveného postupu Úloha Celní správy České republiky Charakteristika Celní správy České republiky v systému státní správy. Dne 1. května 2004 vstoupil v platnost zákon č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky. Mimo jiné z něj vyplývá: Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel 30 s pozicí správního úřadu pro oblast celnictví s celostátní působností. Dále celní ředitelství (8 správních úřadů pro oblast celnictví s územím působnosti stanovenou přílohou zákona 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky) a celní úřady (54 správních úřadů pro oblast celnictví 31 s územní působností stanovenou rovněţ přílohou zákona 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky). Generální ředitelství cel řídí celní ředitelství. Celní ředitelství řídí celní úřady ve svém obvodu. Celnictvím se pro účely zákona 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky rozumí plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů a při správě cel. Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zboţím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu pak postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství. Jimi jsou především Celní kodex Společenství a prováděcí nařízení k němu, dále pak systém osvobození od dovozního cla a společný celní sazebník Společenství. Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení, a to pokud se 30 1, odstavec 1, Zákon č. 185/2004, Sb., o celní správě České republiky. 31 Celnictvím se rozumí plnění úkolů celními orgány podle Zákona o celní správě České republiky číslo 185/2004 a zvláštních právních předpisů, zejména podle zákona č. 13/1993 Sb. včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb., zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a při správě cel

23 předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, podloudnictví s omamnými látkami, dále v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zboţím a technologiemi, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, rovněţ neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně ţijícími ţivočichy a planě rostoucími rostlinami, a v neposlední řadě porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce. Celní správa České republiky je také výhradním správcem spotřebních daní. Tím se rozumí vyměřování a vybírání spotřebních daní z vybraných výrobků podléhajících spotřební dani bez ohledu na skutečnost, zda jsou předmětem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se zeměmi mimo evropskou unii nebo v rámci obchodu s členskými státy evropské unie, nebo jsou předmětem tuzemské výroby nebo spotřeby. Součástí obecné správy spotřebních daní je také dozor nad dodrţováním předpisů o nakládání s vybranými výrobky při jejich výrobě, skladování a dopravě. Celní správě byla také zvláštními zákony svěřena kontrolní oprávnění v oblasti nákladní silniční dopravy, jako jsou např. váţení nákladních vozidel, dodrţování povinných přestávek řidičů nebo splnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Je také pověřena kontrolou v oblastech zahraničního obchodu s vojenským materiálem, provádění společné zemědělské politiky Společenství, nakládání s odpady, obchodu s chráněnými druhy fauny a flóry, a nelegální zaměstnanosti cizinců. V neposlední řadě byla Celní správa České republiky zařazena do Integrovaného záchranného systému země jako sloţka spolupůsobící s ostatními bezpečnostními a záchrannými sbory při mimořádných a krizových situacích Celních úřadů bylo před vstupem České republiky do Evropské Unie zrušeno. Od 1. května 2004 bylo zřízeno 54 celních úřadů Kompetence Celní správy České republiky Spektrum činností Celní správy České republiky je v dnešní době poměrně rozsáhlé, ale většinou tyto činnosti nejsou v povědomí široké veřejnosti. Spojovat činnost pouze se slovem clo by byla velmi málo výstiţná. 32 Celní správa České republiky. [online]. CS/?WBCMODE=PresentationUnpublished%2cPresen [cit ]. 33 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

24 a) Správa cel. Vyměřování, evidence, vybírání a vymáhání cla se řídí zejména Celním kodexem Společenství, zákonem č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Správa cel rozhoduje: - O provádění celního dohledu a celní kontroly u dováţeného, vyváţeného a prováţeného zboţí, - O přidělení celně schváleného určení zboţí, - O zajištění celního dluhu, - O podmínkách dočasného uskladnění zboţí a o dočasných skladech, - O zničení nebo znehodnocení zboţí, - O opravách a zrušení platnosti celních prohlášení, - O podmínkách provozu svobodného pásma nebo svobodného skladu, - O zajištění zástavy v rámci celního zástavního práva, - O povolování pouţít reţim s hospodářskými účinky, provozovat celní sklad, - O rozhodování o určení celní hodnoty, vydávání osvědčení o původu zboţí a ověřování původu zboţí i po vydání osvědčení, - O kontrole dokladů potřebných k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboţí vydávaných podle zvláštních právních předpisů, kontrola dodrţování obchodně politických opatření státu a Společenství, zákazů a omezení při dovozu, vývozu a tranzitu zboţí a kontrola, zda jsou dodrţovány i další povinnosti uloţené právními předpisy v oblasti celnictví, - O řízení o porušení celních předpisů, rozhodování o zajištění zboţí důleţitého pro řízení o porušení celních předpisů, - O vybírání a vymáhání pokut, které celní orgány uloţily, a předepsaných nákladů řízení, které nebyly zaplaceny ve lhůtě splatnosti, - O provádění kontrol celních prohlášení po propuštění zboţí, prodej uskladněného, zajištěného, propadlého a zabraného zboţí, prodej zboţí, na kterém vázne celní zástavní právo, - O pátrání po zboţí protiprávně dovezeném nebo vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu a zjišťování osob, které zboţí tomuto dohledu odňaly nebo se tohoto odnětí zúčastnily, anebo toto zboţí získaly

25 Kompetence k vybírání, evidenci a vymáhání cla z dovozu jsou dány nařízením Rady Evropského hospodářského společenství č. 2913/92 ze dne , kterým se provádí nařízení Rady Evropského hospodářského společenství č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. b) Správa spotřebních daní. Podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, a podle právních předpisů Evropské unie. c) Povinné značení lihu. Povinnost značení spotřebitelského balení lihu kontrolní páskou byla v České republice zavedena zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tato kompetence zahrnuje kontrolu označení spotřebitelských balení lihu, komplexní systém objednávání, distribuce, výdeje a vracení kontrolních pásek včetně finančních operací s tím spojených. d) Dělená správa. Kompetence k výkonu dělené správy je dána zákonem o Celní správě České republiky. Celní správa České republiky zajišťuje vybírání a vymáhání peněţitých plnění, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uloţena jinými správními úřady v řízení podle správního řádu a která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávních celků. S nabytím účinnosti 106 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pak celní správě (právě v souvislosti s převodem kompetence výkonu dělené správy) připadla pozice obecného správce daně, který zajišťuje na ţádost jiných subjektů vymáhání povinností vyplývajících ze správních rozhodnutí. e) Vydávání potvrzení o bezdlužnosti. Na základě ustanovení zvláštních zákonů. f) Řízení o přestupcích v oboru své působnosti podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích

26 g) Celní dohled nad zbožím - v rámci jednotného celního území Evropské unie. Vybírají clo a kontrolují provádění společné zemědělské politiky Společenství, veterinární, rostlinolékařské a další předpisy upravující zákazy a omezení při dovozu, vývozu a tranzitu zboţí a při uvádění zboţí na trh. h) Kontrolní oprávnění v oblasti silniční dopravy. Váţení nákladních vozidel, kontrola silničních poplatků dálničních kupónů, kontrola plnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů, odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob, kontroly výkonového zpoplatnění). ch) Kontrola nakládání s odpady, s obalovým materiálem. Dohled nad bezpečností dováţených potravin, ochrana spotřebitele. i) Kontrola ochrany práv duševního vlastnictví. Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví; zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; nařízením Rady Evropského společenství č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003, o přijímání opatření celních orgánů proti zboţí podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboţí, o kterém bylo zjištěno, ţe tato práva porušilo; nařízením Komise Evropského společenství č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady Evropského společenství č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboţí podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví a opatření, která mají být přijata vůči zboţí, o kterém bylo zjištěno, ţe tato práva porušilo. j) Kompetence v rámci Integrovaného záchranného systému státu. Celní správa České republiky jako jedna z jeho ostatních sloţek podle 4 zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů spolupracuje na vyţádání s dalšími bezpečnostními a záchrannými sbory při provádění záchranných a likvidačních prací v případě mimořádných nebo krizových situací. V minulosti byla Celní správa České republiky jiţ několikrát oslovena, a to především při povodních v letech 2002 a

27 Konkrétní pomoc je v praxi poskytována vyuţitím hlídek celníků mobilního dohledu za účelem ochrany majetku, kontroly a usměrňování pohybu osob, vozidel a zboţí v ohroţených oblastech republiky. V případě nutnosti provedení záchranných prací ve výškách s vyuţitím horolezecké techniky či dalších speciálních prací je k dispozici Skupina operativního nasazení. Mezi další činnosti v rámci Integrovaného záchranného systému patří zjišťování radiace (radiační monitoring) osmi mobilními skupinami rozmístěnými na celém území České republiky, kontrola zamoření zdrojů pitné vody laboratořemi celní správy, rentgenová kontrola dopravních prostředků pomocí mobilního velkokapacitního rentgenu a další práce za vyuţití speciální techniky Celní správy České republiky. k) Kontrola zaměstnávání cizinců. Spočívá v ověření, zda cizinci ze zemí mimo Evropskou unii vykonávají na pracovišti zaměstnavatele práci na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonávají v souladu s vydaným povolením k zaměstnání nebo s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (zelenou kartou), jsou-li podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vyţadovány. l) Ekologické daně. V souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice povinnost k 1. lednu 2008 zavést daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv. Tato povinnost byla zapracována do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. m) Biopaliva. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 180/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně dalších zákonů (zákon o spotřebních daních, zákon o lihu je povinnost uvádět minimální mnoţství biopaliv v motorových benzínech a v motorové naftě, které jsou uváděny pro dopravní účely Organizační struktura Celní správy České republiky Všeobecně dvě nejobvyklejší formy organizace jsou struktura byrokratická a maticová. 34 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

28 Struktura Celní správy České republiky je ta byrokratická. Tato struktura vychází z potřeby funkční specializace. Úkoly se spojují na základě jejich společné funkce. Za všechny marketingové činnosti odpovídá marketingová funkce (útvar marketingu). Tím se vytváří hierarchická (byrokratická) struktura s různými vertikálními úrovněmi odpovědnosti. 35 Organizační struktura Celní správy České republiky je stanovena Organizačním řádem Celní správy České republiky. Organizační řád Celní správy České republiky vyhlašuje rozkazem generální ředitel Generálního ředitelství cel České republiky. Soustava celních orgánů pouţívá třístupňový systém řízení. Celní správa České republiky. Obrázek č. 4 - Schéma 36 - příloha číslo 1. Generální ředitelství cel. Obrázek č. 5 - Schéma 37 - příloha číslo 2. Celní ředitelství. Obrázek č. 6 - Schéma 38 - příloha číslo 3. Celní úřad. Obrázek č. 7 - Schéma 39 - příloha číslo Vlastník a manaţer Celní správy České republiky Celní správa České republiky je zřízena na základě zákona 40. Výraz vlastník proto nelze pro označení tohoto vztahu pouţít. Zřizuje se Generální ředitelství cel se sídlem v Praze jako správní úřad pro oblast celnictví s celostátní územní působností; je podřízeno Ministerstvu financí. Roli vlastníka hraje v tomto případě stát, zastupovaný Ministerstvem financí. Výnosy z činnosti jsou delimitovány do státního rozpočtu, rozpočtů veřejné správy a Evropské unie. Roli vrcholového managementu hraje Generální ředitelství cel. Dalšími správními úřady pro oblast celnictví jsou celní ředitelství a celní úřady. Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady tvoří Celní správu České republiky jako soustavu celních orgánů. Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem. 35 Salzbrunn, Rudolf; Pobořil, Martin. Řízení lidských zdrojů. 1. vydání, Ostrava, Vysoká škola podnikání v Ostravě, ISBN X. 36 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 37 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 38 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 39 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 40 Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky

29 Úkoly celní správy plní celníci, kterými jsou fyzické osoby vykonávající v celní správě sluţbu podle zákona upravujícího sluţební poměr příslušníků bezpečnostních sborů. Úkoly celní správy dále plní občanští zaměstnanci, kterými jsou pro účely v oblasti celnictví fyzické osoby vykonávající v celní správě sluţbu ve sluţebním poměru podle sluţebního zákona, nebo v pracovním poměru. Celníci (manţeři), kteří řídí výkon sluţby dalších celníků, představení a vedoucí zaměstnanci mohou činit jménem státu majetkoprávní úkony a úkony pracovněprávní jen na základě písemného pověření generálního ředitele Klient Celní správy České republiky Pojem klient Celní správy České republiky je jiný neţ například klient podniku nebo banky. Celní správa České republiky není firmou závislou na trhu, její činnost lze charakterizovat jako službu veřejnosti. Klientem je plátce cla a daně Klientem je obec, stát a Evropská unie. Celní správa České republiky, v jejichţ prospěch pracuje. Odvádí jim finanční prostředky, které vybrala. Vybíráním cla a kontrolou případů porušování duševního vlastnictví Celní správa České republiky chrání trh Evropské unie proti dovozu nadměrného mnoţství dováţených levných výrobků a proti prodeji zboţí, které porušilo určitá práva duševního vlastnictví 42 (například napodobenina zboţí uţívající práva k ochranné známce). V tomto ohledu jsou klienty také domácí výrobci zboţí a drţitelé ochranných známek zboţí 43. V podmínkách Celní správy České republiky jsou v dnešní době sledovaným tématem vztahy zaměstnavatele k zaměstnancům. Obecně platí, ţe kdyţ zaměstnance podnik hodně potřebuje, má pro ně přebytek práce, staví se k nim více vstřícně. V době, kdy mnoţství práce ubývá, kdyţ pomine doba rozvoje podniku, je jiţ k zaměstnancům ze strany zaměstnavatele horší přístup. Dochází k přesunu zaměstnanců na jiné práce, na jiné 41 1, odstavec 1, Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 42 a) Přijímání opatření k zabránění porušování práv duševního vlastnictví podle nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 u zboţí, které podléhá celnímu dohledu, b) Dozor na trhu podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, u zboţí, které nepodléhá celnímu dohledu. 43 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

30 oddělení. Specializace na určité činnosti, která je do té doby preferována ztrácí opodstatnění a předpokládá se, ţe zaměstnanec bude vykonávat zcela nové pracovní úkony. Také záleţí na pozici, jakou si zaměstnanec vytvořil u vedení, k tomu je také bezesporu přihlíţeno, například kdyţ se sniţují se stavy a rozhoduje se koho ze zaměstnanců propustit. Na hraničních celních úřadech pracovalo velké mnoţství lidí a při vstupu České republiky do Evropské unie byla tato pracoviště zrušena a budovy převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Znamenalo to jednak odchod malé části zaměstnanců od celní správy ale hlavně přesun většiny těchto zaměstnanců na pracoviště vnitrozemských celních úřadů. Celní správa České republiky byla totiţ pověřena novými pravomocemi a jejich plnění vyţadovalo navýšení pracovních míst ve vnitrozemí. Přiřazením nových zaměstnanců k původním zaměstnancům vznikaly kolektivy nové, na nových odděleních a narušily se tak zaběhlé vztahy. Někteří se spolu znali, ale většina se začala navzájem poznávat. Ke spolupráci se sešli lidé, kteří byli původně vybíráni a přijímáni k celní správě různými vedoucími (manaţery), přičemţ kaţdý manaţer jako individualita v případě volby mezi dvěma preferoval jiné poţadavky na adepty, i kdyţ základní pravidla jsou pro všechny stejné. Tyto směry se promíchaly, objevila se určitá nedůvěra, začalo oťukávání. Období navyšování pracovních míst končilo a začala etapa s pomalým útlumem, protoţe praxe postupně ukazovala, kolik z plánovaného mnoţství lidí bude skutečně stačit. Tyto souvislosti utvořily mezi kolegy konkurenční prostředí. Většina začala pociťovat obavy o své místo. Snaha zalíbit se, udělat dojem na nadřízeného nejen pracovními výsledky ale i vytvořením osobního přátelství, nebo na základě poskytování informací z pracoviště. Tyto vztahy na pracovišti, opačné od vztahů kdy kolektiv ţije problémy společně, některému vedení vyhovují více. Způsobuje to přesvědčení, ţe mají pod kontrolou skryté dění uvnitř kolektivu a nemůţe dojít k zatajení nějakých prohřešků. Nevadí poněkud chladné vztahy a řevnivost, zastávají názor, ţe k tomu, aby podřízení mohli plnit úkoly není třeba více. Důvěrnější komunikace se tak přesouvá do koncových pracovních skupin a jednotlivých kanceláří. Vstup české republiky do schengenského 44 prostoru znamenal definitivní odchod z budov a pracovišť na hraničních přechodech, neboli opuštění tradičních kontrolních míst. Objekty opustila i cizinecká a pohraniční policie, která do této doby na hraničních přechodech stále 44 Schengen je městečko v Lucembursku v blízkosti německých a francouzských hranic. V roce 1985 zde podepsali představitelé 5 států tak zvanou Schengenskou dohodu. Česká republika se 21. prosince 2007 stala součástí schengenského prostoru a zrušily se kontroly podél celé své pozemní hranice se sousedními státy

31 slouţila, a jinak jiţ opuštěné objekty pouze v závaţných případech vyuţívali k provádění kontrol i celníci. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových začal objekty nabízet potencionálním zájemcům. 45 Zrušení finanční policie 46 bylo pro ty celníky, kteří uvaţovali vyuţít svých zkušeností a přejít k finanční policii špatnou zprávou. Protoţe však Celní správa České republiky, Finanční správa, Policie ČR, Česká obchodní inspekce a podobně, svými kompetencemi přesahují do činností druhých sloţek, znamenalo to pro celní správu úbytek konkurence. A to z hlediska zájmů zřizovatele, manaţerů organizace. Světová krize poněkud zastavila dobrovolné odchody celníků s patnácti odslouţenými lety a s nárokem na výsluhu. Dosavadní praxe, kdy k výsluze přidali ještě mzdu, skončila, protoţe není jednoduché najít zaměstnání. Následkem toho přestali odcházet zkušení a situace se z určitého pohledu stabilizovala. Pozdější nábor nových zaměstnanců by znamenal nemalé peníze na výcvik a školení, neţ by získaly dovednosti těchto zkušených. Firemní kultura, část, která souvisí s pracovním prostředím: vytváření estetických pracovních podmínek na pracovištích má velký vliv na pracovní nasazení, pracovní výsledky. V období reorganizace podniku dochází k přesunu zaměstnanců na jiné práce a to souvisí s přesunem na jiná oddělení, do jiných kanceláří. V prostředí kanceláře zaměstnanec proţije podstatnou část ţivota a tak po přesunu zpravidla trvá určitou dobu, neţ se adaptuje, neţ se vše dostane na své místo a neţ začne podávat obvyklé výkony. Projevený zájem podniku o zaměstnance rovněţ zvyšuje erudici a pracovní zápal zaměstnanců Disciplinární řízení v Celní správě České republiky Celní správa České republiky je na základě zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zařazena mezi bezpečnostní sbory. Vlastníkem bezpečnostních sborů je stát. Z toho vyplývá, jaké zájmy hájí Celní správa České republiky. Jsou to činnosti související s vybíráním daní, pokut, cla do státního rozpočtu a rozpočtu Evropské unie. Vrcholným orgánem Celní správy České republiky je Generální ředitelství cel. 47 Disciplinární řízení v Celní správě České republiky se řídí zákonem číslo 361/2003 Sb., Zákon o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 45 Budovy na bývalém přechodu s Německem ve Stráţném na Prachaticku získal Národní park Šumava. 46 Finanční policie (FIPO), zrušena koncem roku Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

32 Kázeňské odměny Příslušníkovi lze za projevení osobní statečnosti nebo za splnění zvlášť významného sluţebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného plnění sluţebních povinností udělit kázeňskou odměnu. Za příkladné plnění sluţebních povinností se povaţuje téţ opakované dosahování velmi dobrých výsledků ve výkonu sluţby konstatované v závěru sluţebního hodnocení. Kázeňskou odměnou je a) písemná pochvala, b) peněţitý nebo věcný dar, anebo c) udělení sluţební medaile Kázeňský přestupek Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje sluţební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu. Za takové jednání se povaţuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu sluţby uvedené v závěru sluţebního hodnocení. Kázeňský přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže příslušník a) věděl, ţe svým jednáním můţe porušit sluţební povinnost, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, ţe sluţební povinnost neporuší, nebo b) nevěděl, ţe svým jednáním můţe porušit sluţební povinnost, ač to vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl. Kázeňský přestupek je spáchán úmyslně, jestliţe příslušník a) chtěl svým jednáním porušit sluţební povinnost, nebo b) věděl, ţe svým jednáním můţe porušit sluţební povinnost, a pro případ, ţe ji poruší, byl s tím srozuměn. Za jednání se povaţuje i opomenutí konání, k němuţ byl příslušník povinen Kázeňský trest Příslušníkovi se ukládá kázeňský trest a) písemné napomenutí, b) sníţení základního tarifu aţ o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců, c) odnětí sluţební medaile, d) odnětí sluţební hodnosti, e) pokuta,

33 f) propadnutí věci, nebo g) zákaz činnosti. Kázeňské tresty lze uloţit pouze za jednání, které má znaky přestupku. Pokuta se ukládá příslušníkovi ve výši, kterou pro přestupek stanoví zvláštní právní předpis Ukládání kázeňských trestů Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, vede služební funkcionář ústně. O ústním jednání a o důleţitých úkonech v řízení vyhotovuje písemný záznam. Příslušníkovi musí být před uloţením kázeňského trestu dána moţnost vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Sluţební funkcionář musí vyslechnout také osobu, která podala podnět k zahájení řízení. Na příslušníka, o jehoţ kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení, se do doby, neţ je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen. Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, nelze vést společně. Od uloţení kázeňského trestu lze v rozhodnutí o kázeňském přestupku upustit, jestliţe k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku. Kázeňský trest za kázeňský přestupek lze uloţit nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy se sluţební funkcionář dozvěděl o jednání, které má znaky kázeňského přestupku, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo. Kázeňský trest za jednání, které má znaky přestupku, lze uloţit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo ke spáchání přestupku; do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýţ skutek vedlo trestní řízení Podmínky pro přijetí do sluţebního poměru Podmínky pro přijetí do sluţebního poměru kladou na chování celníků poţadavky podobně jako Etický kodex celníka. Navíc však i podmínky pro přijetí vymezují poţadavky na fyzické, psychické vlastnosti uchazečů a podobně. Vznik, změny a veškerá další řízení ve věcech sluţebního poměru se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 48 Zákon č. 361/203 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

34 Uchazeči se zájmem vykonávat sluţbu u celní správy musí doručit na příslušné personální pracoviště celní správy písemnou ţádost o přijetí do sluţebního poměru a musí dále splňovat následující základní předpoklady k přijetí do sluţebního poměru: Musí být státním občanem České republiky, je starší 18 let, bezúhonný, dosáhl minimálně středního vzdělání s maturitní zkouškou, je fyzicky, zdravotně a osobnostně způsobilý k výkonu sluţby, není členem politické strany nebo politického hnutí, nevykonává ţivnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost a není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost. V praxi to znamená: Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Uchazeč, uchazečka nesmí být trestán za úmyslný trestný čin nebo trestný čin z nedbalosti, jestliţe jeho jednání při spáchání tohoto trestného činu je v rozporu s poţadavky kladenými na celníka. Uchazeč, uchazečka nesmí mít například pověst rváče, opilce, způsobit dopravní nehodu pod vlivem alkoholu apod. Celní správa České republiky je dále oprávněna k tomu, aby v rámci přijímacího řízení vyuţívala vlastní evidence a evidence ostatních správních orgánů k ověřování údajů o uchazeči. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíţí k zahlazení odsouzení nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichţ důsledku se na občana hledí jako by nebyl odsouzen. Minimální stupeň vzdělání - nejméně ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou. Fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost se prokazuje v průběhu přijímacího řízení, jehoţ součástí můţe být i vyšetření zaměřené na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek. Fyzická způsobilost se prokazuje testy tělesné zdatnosti, zdravotní způsobilost je posouzena pověřeným lékařem celní správy a osobnostní způsobilost se prověřuje psychologickým vyšetřením. Podmínky přijímacího řízení: Přijímací řízení zahajuje Celní správa České republiky s uchazečem, který doručí písemnou ţádost o přijetí a splňuje výše uvedené podmínky. V případě, ţe v celní správě není volné sluţební místo, přijímací řízení se nezahájí. Přijetí občana do sluţebního poměru nelze odepřít z důvodu věku, rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboţenství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manţelského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, jakoţ i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných sdruţeních. S uchazečem, uchazečkou

35 je jednáno ústně a písemně. V průběhu řízení je nutno absolvovat psychologické vyšetření, prověrku tělesné zdatnosti, zdravotní prohlídku a další personální řízení. Komplexní zdravotní prohlídka sleduje posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu sluţby. Přísná zdravotní kriteria jsou prevencí před případným poškozením zdraví v důsledku náročných podmínek sluţby celníků. Přijatí uchazeči jsou dále seznámeni s veškerými podmínkami sluţby včetně finančních a s pravidly výkonu sluţby a také textem sluţebního slibu, který se skládá v den nástupu do výkonu sluţby. Služební slib celníka: Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život. Profesní příprava celníků: Profesní přípravu tvoří odborná příprava, sluţební příprava a všeobecná příprava. Odborná příprava celníkům umoţňuje získat odbornou způsobilost a dále prohlubovat svoji odbornost v činnostech zabezpečujících působnost celní správy a člení se na základní odbornou přípravu realizovanou za účelem získání základní odborné způsobilosti v rámci Základního celního kurzu, a speciální odbornou přípravu realizovanou za účelem dalšího prohlubování odbornosti v systému certifikovaných specializačních kurzů a v rámci ostatních odborně zaměřených vzdělávacích aktivit. Sluţební příprava ve formě výcviku umoţňuje celníkům získávat a zdokonalovat svoje znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro výkon sluţby a udrţovat svoji fyzickou kondici v rozsahu potřebném pro realizaci oprávnění a povinností celníka vyplývající z příslušných zákonů. Všeobecná příprava je zaměřená do oblastí vstupního vzdělávání, jazykových znalostí, manažerského vzdělávání a ostatního vzdělávání. Vstupní vzdělávání se člení na vstupní vzdělávání úvodní a vstupní vzdělávání následné

36 Vstupní vzdělávání úvodní obsahuje základní povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů upravujících příslušný pracovněprávní vztah, bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo při výkonu sluţby, protipoţární ochranu, Pracovní řád Celní správy České republiky, Kolektivní smlouvu a Kolektivní dohodu, Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě, Organizační řád Celní správy České republiky, environmentální výchovu a osvětu, ochranu utajovaných informací a osobních údajů, informační technologie a zdroje elektronických informací v celní správě, krizové řízení a základní informace o působnosti celní správy. Vstupní vzdělávání následné obsahuje informace o právním systému České republiky, veřejné správě, veřejných financích, Evropské unii a komunikaci. Jazyková příprava je organizována za účelem dosaţení poţadované úrovně jazykových znalostí, v případě, ţe ji vyţaduje plnění konkrétních sluţebních povinností, nebo za účelem osvojení odborné cizojazyčné terminologie. Manažerská příprava je organizována za účelem osvojení základních manaţerských dovedností a dalších moderních nástrojů řízení určenými zaměstnanci. Omezení vyplývající ze vzniku služebního poměru: Vzhledem k charakteru sluţby musí celník dodrţovat kázeň a přispívat k dobré pověsti a obrazu celní správy. Na celníka se vztahují i zvláštní omezení základních práv. Celník například nesmí být členem politické strany nebo hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch. Nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů subjektů, které provozují podnikatelskou činnost, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost neţ sluţbu podle zákona o sluţebním poměru s výjimkou činností uvedených v interním předpisu Stížnosti na zaměstnance, poskytování informací klientům Snahou Celní správy České republiky je vystupovat na veřejnosti korektně a profesionálně, aby vystupování bylo v souladu s etikou. Přesto někdy můţe docházet k negativním jevům 49 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

37 poškozujícím její dobré jméno. Jedním ze způsobů jak jim předcházet je i moţnost stěţovat si na chování pracovníků celní správy, nebo postup celních orgánů Stíţnosti klientů na zaměstnance Stíţnost na postup celních orgánů České republiky je moţné podat písemně do podatelny povinného subjektu (celní úřad, celní ředitelství, generální ředitelství cel), případně ústně na adrese povinného subjektu. Na kaţdém pracovišti celní správy je v prostorách pro veřejnost umístěna informace, kde a u koho je moţno podávat stíţnosti na pracovníka celního orgánu. Podané stíţnosti, které nelze vyřídit na místě jsou spolu spisovým materiálem postoupeny nadřízenému orgánu do sedmi dnů ode dne, kdy stíţnost byla podána. Nadřízený orgán má patnáct dní na vyřízení podané stíţnosti. Stěţovatel (klient) bude o výsledku prošetření stíţnosti písemně vyrozuměn. Způsob podávání stíţností na postup správních orgánů a jejich vyřizování upravuje Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, který nabyl účinnosti 1. ledna Pro včasné, kvalitní a ekonomické vyřizování stíţností je vhodné se seznámit se správnými postupy při podávání. Podávání a vyřizování stíţností upravuje 175 správního řádu, který zní takto: a) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stíţnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. b) Podání stíţnosti nesmí být stěţovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena. c) Stíţnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústní stíţnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. d) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stíţnosti uvedené. Povaţuje-li to za vhodné, vyslechne stěţovatele, osoby, proti nimţ stíţnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. e) Stíţnost musí být vyřízena do šedesáti dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stíţnosti musí být stěţovatel v

38 této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stíţnosti. f) Byla-li stíţnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěţovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliţe o to poţádal. g) Má-li stěţovatel za to, ţe stíţnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, můţe poţádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stíţnosti. Podání stížnosti klienta na postup celního orgánu, nebo jeho pracovníka. Celním ředitelstvím jsou podřízeny příslušné celní úřady. Pokud celní ředitelství přijme stíţnost na některý z celních úřadů, postoupí ji dotčenému celnímu úřadu k přímému vyřízení z tohoto důvodu: Podle 175 odstavec 4, správního řádu musí stíţnost vţdy vyřizovat ten orgán, který vede řízení. To znamená, ţe stíţnost směřující proti celnímu úřadu je třeba doručit celnímu úřadu, nikoli celnímu ředitelství. A to z toho důvodu, ţe podle výše uvedeného ustanovení je v první fázi povinen stíţnost vyřídit ten úřad, který jako správní orgán vede řízení. Poznámka: Ze stejného důvodu je zbytečné stěžovat si například přímo Generálnímu ředitelství cel Praha v domnění, že čím výše si stěžuji, tím lépe bude stížnost vyřízena. Při podání stíţnosti je rovněţ důleţité, zda stěţovatel poţádá o informaci podle 175 odstavec 6, správního řádu jaká byla přijata opatření. Pokud nepoţádá, bude pouze informován o oprávněnosti nebo neoprávněnosti stíţnosti a zdůvodnění postupu celního orgánu, na který si stěţoval. Celní ředitelství vyřídí aţ stíţnost opakovanou, to znamená, ţe v případě, kdy stěţovatel nebude s vyřízením stíţnosti celním úřadem spokojen, podá stíţnost opět a to jiţ adresovanou přímo celnímu ředitelství. Celní ředitelství pak tuto stíţnost prošetří a vyřídí. Stíţnost na postup, či chování pracovníka celního ředitelství samozřejmě vyřídí celní ředitelství. Můţe nastat i případ, kdy celní ředitelství obdrţí stíţnost na jiný správní orgán (například policii, městský nebo obecní úřad). V tom případě je povinností postoupit ji k přímému vyřízení dotčenému správnímu úřadu, který vede řízení. Stíţnosti je moţné podávat na adresy celních úřad a celního ředitelství osobně, poštou, faxem nebo em. Pro

39 vyřízení stíţnosti je ţádoucí, aby stěţovatel uvedl své jméno a adresu, popřípadě jiný kontakt a v souladu se správním řádem také svůj datum narození Poskytování informací klientům Generální ředitelství cel jako povinný subjekt zajišťuje agendu poskytování informací v souladu se zákonem č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění. 3. Etika, zájmy, společnost a Celní správa České republiky O podnikatelské etice a chování podniku, či firmy lze všeobecně říci, ţe jde o chování firmy ve vnějším prostředí - tedy vůči zákazníkům, konkurenci, dodavatelům, vládě, bankám a o vztahy uvnitř firmy jako jsou vztahy mezi pracovníky, vztahy mezi nadřízenými a podřízenými. 51 Povinností a zájmem Celní správy České republiky je plnit úkoly svěřené společností. Jako orgán, viditelný na veřejnosti, sledovaný nejen uvnitř republiky ale i za hranicemi, musí dbát na dobrou pověst. Mechanizmy, kterými je etika chráněna a kontrolována jsou vnitřní kontrolní činnost (kontrola výkonu sluţby), inspekční činnost (kontrola postupu zaměstnanců), vyřizování stíţností, oznámení, podnětů a petic, svobodný přístup k informacím, tiskové zprávy neboli propagace vztahů Celní správy České republiky s obchodní i laickou veřejností. V závěru jsou uvedeny některé konkrétní tiskové zprávy Celní správy České republiky Etický kodex celníka Přínosnou snahou stanovit celníkům jakési morální mantinely je Etický kodex celníka 52 (uvedený v příloze č. 5), na jehoţ vypracování se v Celní správě podílel také Spolek 50 Celní správa České republiky. [online]. B08B-F8F5ACC0AF64/3560/Podavani_a_vyrizovani_stiznosti.pdf [cit ]. Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. Celní správa České republiky. [online]. CS/?WBCMODE=PresentationUnpublished%2cPresen [cit ]. 51 Salzbrunn, Rudolf;, Pobořil, Martin. Řízení lidských zdrojů. 1. vydání, Ostrava, Vysoká škola podnikání v Ostravě, ISBN X. 52 Spolek celníků ČR. [online]. [cit ]

40 celníků. 53 Vznikal jiţ v devadesátých letech dvacátého století, v době určité euforie, která v celní správě díky jejímu velkému rozmachu vládla. Do dnešní doby není závazným aktem, ačkoli měl získat souvztaţnost se zákonem č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a jiţ v roce 2007 měl být zapracován do sluţebních předpisů Celní správy. Má slouţit jako základní preventivní opatření k sníţení trestné činnosti mezi celníky. Není právně vymahatelný, je však doporučeno ztotoţnit se s těmito základními zásadami uvedenými v kodexu a jednat podle nich. Požadavky z kodexu lze podle pokrytí rozčlenit do tří skupin: A. Poţadavky pokryté zákonem (Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), B. Poţadavky pokryté normativní akty celní správy (Sluţební předpis č. 29/2007 Naturální náleţitosti a pravidla nošení sluţebního stejnokroje v Celní správě České republiky a Sluţební předpis č. 10/2009 Hospodaření s majetkem České republiky v Celní správě České republiky), C. Poţadavky nad rámec A, B. Analýza jednotlivých článků etického kodexu: 1. Osobní odpovědnost A Zákon pokrývá čtvrtý, pátý, sedmý a osmý bod, (4 zásady). C Nad rámec A,B je první odstavec a zbylý první, druhý, třetí a šestý bod. (5 zásad). 2. Dodržování zákonů A Zákon pokrývá celý článek 2. (Dva odstavce). - První odstavec obsahuje text přijímacího řízení. (2 zásady). 3. Vztahy s veřejností A Zákon pokrývá první a třetí odstavec, C Nad rámec a), b) je zbývající druhý, čtvrtý, pátý a šestý odstavec. (2 zásady). (4 zásady). 53 Spolek celníků ČR. [online]. [cit ]

41 4. Přijímání darů, odměn, pohoštění a slev A Zákon pokrývá celý článek 4. (jeden odstavec). (1 zásada). 5. Vyloučení konfliktu zájmů A Zákon pokrývá celý článek 5. (dva odstavce). (2 zásady). 6. Mlčenlivost a využívání úředních informací A Zákon pokrývá celý článek 6. (jeden odstavec, dva body). (3 zásady). 7. Využívání majetku a služeb celní správy B Sluţební předpis č. 10/2009 pokrývá celý článek 7. (dva odstavce). (2 zásady). 8. Pracovní vztahy A Zákon pokrývá první odstavec a první a druhý bod. B Sluţební předpis č. 29/2007 pokrývá druhý odstavec. (3 zásady). (1 zásada). Výsledky analýzy jednotlivých článků etického kodexu podle skupin: A 17 zásad B 3 zásady C 9 zásad Etický kodex celníka obsahuje celkem 29 specifikovaných zásad Manažer Celní správy České republiky Mít jen odborné znalosti dnes jiţ neznamená být úspěšným manaţerem. Jsou pouze výchozím předpokladem. Manaţer musí hlavně být přesvědčivou a silnou osobností s řadou pozitivních vlastností. Musí být kreativní a mít nápady, jak dělat věci co nejlépe. Musí být flexibilní a dokázat to dříve neţ ostatní. Musí být koncepční a mít vizi cílů práce své i ostatních. Musí být komunikativní a dokázat naslouchat názorům jiných a inspirovat se jimi. Kromě těchto vlastností, na kterých v mnohém závisí míra jeho úspěšnosti, by však měl být v první řadě osobností mravně vyspělou a silnou. Vţdyť je nositel odpovědnosti v ekonomické sféře a je také spoluodpovědný za ţivotní úroveň své země. Má morální povinnost hospodařit a rozhodovat tak, aby bylo zachováno ţivotní prostředí, aby se zlepšovaly pracovní podmínky zaměstnanců, aby rostla důvěra občanů v trţní ekonomický systém

42 Společenská odpovědnost jej staví do centra realizace obecné prosperity státu a to jak v materiální, tak i duchovní sféře. V etické oblasti proto hlavní tíha morální odpovědnosti spočívá právě na těchto lidech. Jsou rozhodujícím a také nejzranitelnějším článkem hierarchie. Jejich chování a jednání je nejviditelnější a slouţí v mnoha případech jako vzor ostatním zaměstnancům. Etické vedení je plně v jejich kompetenci a jeho kvalita je do značné míry dána rozsahem svobody, související s mírou oprávnění rozhodovat. Pochopitelně potom rozhodující úlohu sehrává samotná morální kvalita manaţerů. 54 Uvedená charakteristika manaţera je velmi důleţitá právě, pokud se celní správy týká Manaţeři jsou celníci ve sluţebním poměru, kteří řídí výkon sluţby dalších celníků a také vedoucí civilní zaměstnanci, kteří ukládají podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly. Celní správa České republiky má zájem o to, aby ve vedoucích funkcích pracovali co nelépe připravení lidé. Jejich úkolem je sluţba klientům, kteří přichází platit daně ale také chránit obchodní aktivity jiné skupiny klientů. K výsledkům jejich práce se vyjadřuje Ministerstvo financí, protoţe pro něj jako pro klienta pracují. Z úrovně Generálního ředitelství cel jsou proto organizovány vzdělávací projekty Příprava personálních rezerv. Jednotlivá celní ředitelství zabezpečují semináře v programu Manažer CS. Do tohoto programu jsou vybíráni vedoucí a také někteří podřízení, u nichţ je předpoklad, ţe by mohli v budoucnu řídit nějaký útvar Celní správy České republiky. Ilustrační struktura jednoho konkrétního programu Manažer CS (jednání s lidmi) Obsah: 1 Psychologie osobnosti 2 Stres a jeho zvládání 3 Manaţerská role vedoucího 4 Motivace 5 Asertivita 54 ROLNÝ, Ivo; LACINA, Lubor. Globalizace, etika, ekonomika. 3. vydání. Věrovany: Vydavatel Jan Piszkiewicz, ISBN: X

43 6 Řešení konfliktních situací pomocí transakční analýzy 7 Komunikace 8 Etika a integrita 9 Základy společenského chování 10 Zásady sebeprezentace 11 Aspekty mediální komunikace 12 Nácvik prezentace účastníků před skupinou, pořízení videozáznamu, vyhodnocení 13 Aspekty mediální komunikace, vyuţití v praxi 14 Test, vyhodnocení Na tomto semináři, který jsem absolvoval také já, účastníci na ukončení vyplnili Bochumský osobnostní dotazník 55 a byl nám poskytnut výsledek Testový profil osobnosti. Škála hodnocení je jedna aţ deset, přičemţ jedna vyjadřuje nejslabší vlohu, pět je střed a deset nejsilnější vloha. Výsledky, kterých jsem v tomto testu dosáhl, vyjadřuje testový profil, obrázek č Bochumský osobnostní dotazník (BIP) má v české verzi podtitul "inventář profesních charakteristik osobnosti", který výstiţně charakterizuje zaměření této metody. [online]. [cit ]

44 Obrázek č. 8: Výsledky Bochumského osobnostního dotazníku

45 Představenými jsou vedoucí státní zaměstnanci, kteří jsou oprávněni vést na jednotlivých stupních řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance, ukládat jim sluţební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich sluţby a dávat jim k tomu závazné příkazy. Představenými mohou být rovněţ fyzické osoby, které jsou ve služebním poměru. 56 Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. 57 Je v Etickém kodexu celníka něco, co se týká manažerů? Na manaţery je v článcích etického kodexu pamatováno těmito konkrétními poţadavky: 1. Osobní odpovědnost Sluţební funkcionáři mají zvláště důleţitou úlohu a musí: být ostatním příkladem, zajistit, aby byli podřízení zaměstnanci seznámeni s příslušnými právními předpisy, poţadovanými normami, postupy, instrukcemi, podniknout příslušné kroky v těch případech, kdy zaměstnanci neplní poţadované normy. 2. Dodržování zákonů Pokud se zaměstnanci domnívají, ţe se od nich poţaduje, aby jednali nezákonně nebo takovým způsobem, který porušuje etický kodex, neprodleně to oznámí příslušnému sluţebnímu funkcionáři, který podnikne účinné kroky k prošetření a případnému odstranění takového jednání. 3. Vztahy s veřejností Pokud mají zaměstnanci pochybnosti ohledně charakteru pozvání k účasti na reklamních a podobných akcích, projednají svou přítomnost na takovéto akci vţdy s příslušným sluţebním funkcionářem. 5. Vyloučení konfliktu zájmů Pokud hrozí potenciální konflikt zájmů, informuje o tomto zaměstnanec příslušného sluţebního funkcionáře. 56 9, odst. 1, Zákon č. 218/2002 Sb., o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon). 57 1, odst. 4, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

46 3.3. Vnitřní kontrolní činnost manažerů Vnitřní kontrolní činnost se týká téměř všech úkolů celní správy. Záměrem je včas odhalit a zamezit neetickému jednání. Kontrolní činnost se rozděluje na kontroly tematické a operativní. Jedná se zejména o finanční a majetkovou oblast a oblast boje proti podloudnictví. Nedostatky byly zjištěny zejména v oblasti povolování odkladu platby cla, daní a poplatků, posečkání a zaplacení ve splátkách, nesprávném zařazování zboţí do podpoloţky celního sazebníku, odebírání vzorků zboţí, jejich evidenci a uskladnění, dodrţování lhůt pro vracení přeplatků, chybném postupu při odpisu nedoplatků, dodrţování stanoveného postupu při projednávání citlivých komodit zboţí, dodrţování zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dále zajišťování řádné správy cel a daní, zajišťování maximálních příjmů státního rozpočtu České republiky a řádných odvodů do rozpočtu Evropské unie, ochrana finančních zájmů České republiky i Evropské unie před daňovými úniky a šedou ekonomikou. Další činnosti i úkoly celních orgánů jsou zaměřeny na kontroly dodrţování zvláštních zákonů, státní odborný dozor, kontroly v rámci vnitrostátní i mezinárodní silniční dopravy, kontrola stánkového prodeje a další. Kontrolní činnost se dále soustřeďuje především do oblastí celního a daňového řízení, správy celních a daňových příjmů a integrovaných kontrol. V poněkud menší míře pak do oblastí ekonomiky a hospodářské správy Inspekční činnost manažerů Pokud kontrolní činnost nalezne nedostatky v práci zaměstnanců celní správy, započne pracovat na nápravě pomocí inspekční činnosti. Jedná se o metodickou a také koordinační činnost generálního ředitelství cel v oblasti provádění a plánování kontrolní a inspekční činnosti a také vzájemná spolupráce s celními ředitelstvími. (Inspekční a kontrolní útvary generálního ředitelství cel a celních ředitelství). 58 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

47 Důraz je kladen na zkvalitnění a zrychlení toku informací mezi jednotlivými útvary celní správy. Provádí se plošná inspekčních šetření zaměřených na zjištění systémových nedostatků na celních úřadech a celních ředitelstvích. Prošetřují se závaţné mimořádné události v celní správě s důrazem na kontrolu postupu sluţebních funkcionářů při jejich řešení a případném kázeňském postihu. Metodická a koordinační činnost v oblasti boje proti korupci se zaměřuje na realizaci plnění jednotlivých opatření vyplývajících z Akčního plánu integrity celní správy. Vychází ze zpracovaného materiálu Záměry pro podporu integrity zaměstnanců Celní správy České republiky. Podklady a návrhy se zpracovávají v Protikorupční komisi celní správy a koordinaci inspekční a kontrolní činnosti v rámci Celní správy České republiky. Inspekční činnost se zaměřuje na odhalování závaţných případů protiprávního jednání zaměstnanců celní správy v souvislosti se změnou organizační struktury a výkonem nových kompetencí. Činnost je zaměřena do oblasti represe, kde se pracovníci Inspekce generálního ředitelství cel soustředili na šetření vlastních poznatků získaných při kontrolní a inspekční činnosti, ale také na prošetřování mimořádných událostí, kde dohlíţí na postup příslušných sluţebních funkcionářů a na přijímání adekvátních organizačních a personálních opatření. V oblasti prevence se zaměřila činnost na přípravu analýzy rizik spojených s výkonem nových kompetencí a na vzdělávací projekty v oblasti boje proti korupci a ztotoţnění se s principy Etického kodexu celníka. Konkrétní příklady těchto činností, opatřeních a projektů: Ukázka z materiálu Protikorupční opatření přijatá Celní správou České republiky je v tabulce č

48 Protikorupční opatření přijatá Celní správou České republiky v návaznosti na Strategii vlády v boji proti korupci na období (a Revidovanou Arušskou deklaraci) Zásady jednání: Opatření: a) Nový správní řád - účinnost od b) Nový zákoník práce a novela zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - účinnost od c) Postoj k Etickému kodexu zařazen do pravidelného hodnocení celníka. d) Povinnost vedoucích zaměstnanců vést podřízené k dodrţování právních předpisů vztahujících se k práci jimi vykonávané a k dodrţování Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě. e) Podpora hrdosti celníku na příslušnost k celní správě (prezentace úspěchů v hromadných sdělovacích prostředcích, pořádání sportovních soutěţí celníku i podpora činnosti Spolku celníku, který je zaloţen právě na principech etiky a stavovské cti). f) V gesci útvaru vnitrní kontroly a inspekce realizace: - seminářů zaměřených na podporu integrity a etiky pro cílové skupiny zaměstnanců, - workshopu s řediteli celních úřadů v oblasti podpory integrity. g) Zajištěna objektivní prezentace celní správy, zejména s důrazem na pozitivní informace. h) Stanoveny postupy pro případy oznamování porušení zásad bezúhonnosti (protikorupční telefonní linka, protikorupční ová adresa, informování veřejnosti prostřednictvím úředních desek na celních úřadech). i) Zaměstnanci seznamováni s příslušnými právními předpisy vztahujícími se k dané problematice, s poţadavky a normami poţadovanými na státních zaměstnancích při výkonu jejich funkce. j) Úzká spolupráce s psychologickými pracovišti celní správy, kdy je vzájemně vyuţíváno poznatku získaných při praktickém výkonu sluţby, především s ohledem na skutečné postoje a) zaměstnanců k dodrţování Etického kodexu. Výhody nebo omezení / problémy: Výhody: 1) Posílení přímé odpovědnosti sluţebních funkcionářů na všech stupních řízení v oblasti kázeňské a personální pravomoci. 2) V novelizaci sluţebního předpisu o sluţební kázni a sluţební zdvořilosti usilovat o zakotvení povinnosti celníků dodrţovat Etický kodex. 3) V novém Pracovním rádu zakotvena povinnost vedoucích zaměstnanců vést podřízené k dodrţování právních předpisů vztahujících se k práci jimi vykonávané a k dodrţování Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě 2. Vztahy se soukromým sektorem: Opatření: a) Součinnost s podnikatelskou veřejností; otevřeně a transparentní vztahy s veřejností. b) Uzavření dohod o spolupráci, protokolů o porozumění a prováděcích protokolu, opírajících se o vzájemnou výměnu informací s profesními svazy klientů. c) Veřejnost o výsledcích protikorupčních opatření informována prostřednictvím časopisu - měsíčníku celní správy CLO DOUANE a výsledky činnosti celní správy prezentovány v hromadných sdělovacích prostředcích. d) Zřízení kontaktní telefonní linky a ové adresy, na kterou lze oznamovat podezření z korupce v působnosti celní správy. e) Příprava ankety o spokojenosti veřejnosti s činností celní správy a její zveřejnění na webových stránkách celní správy Výhody nebo omezení / problémy: 59 Arušská deklarace vyhlášená v Arushe, v Tanzanii dne 7. července 1993 v roce 1993 Radou pro celní spolupráci, týká se správného řízení a bezúhonnosti celních orgánů. Aktualizována v červnu

49 Výhody: - Transparentní vztahy mezi celní správou a soukromým sektorem značnou měrou omezují korupční jednání. - Připravovaná anketa má za cíl zlepšit komunikaci celní správy s veřejností a v rámci zpětné vazby zároveň zkvalitnit sluţby poskytované celní správou. Tabulka č. 2: Souhrnné kontrolní a inspekční ukazatele 60 Dále se také jedná například o pořádání workshopů s řediteli celních úřadů na téma Integrita činností celní správy, při kterých existuje vysoké korupční riziko. Účastníci jednoho ze seminářů uvedli konkrétní oblasti, kde existují vysoká rizika korupce. Oblast činností, kde je velmi vysoké riziko korupce: - Celní řízení při dovozu osobních automobilů (určování celní hodnoty pro vyclení) - Provádění celní kontroly - Potvrzování tiskopisu Vrácení daně z přidané hodnoty - Kontrola tak zvaného stánkového prodeje - Vývoz kulturních památek - Určování celní hodnoty Oblast činností, kde je vysoké riziko korupce: - Nápravové tlaky, silniční daň a DPH u autobusů - Kontrola oznamovací povinnosti při dovozu nebo vývozu platidel - Přijímání celních prohlášení - Ověřování dodrţování podmínek celních reţimů - Provádění následných kontrol Oblast činností, kde je střední riziko korupce: - Mezinárodní přeprava zboţí a osob - Přikládání celních závěr - Dodrţování stanovených technologických postupů (kontrolní lístky, a podobně) - Radioaktivní látky, zbraně a vojenský materiál Dále sem patří vzdělávací projekty pro celníky Integrita a zaměstnanci celní správy 61. Dále provedení ankety Integrita zaměstnanců celní správy s podtitulem Jaký je váš názor na problematiku korupce v Celní správě a na Etický kodex celníka? Hlavním cílem je 60 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 61 Podle Usnesení vlády České republiky č. 1028/2001, o Pravidlech, kterými se stanoví způsob přípravy zaměstnanců ve správních úřadech a v Úřadu vlády České republiky

50 získání údajů o míře korupčního ohroţení zaměstnanců Celní správy, monitorování indexu vnímání korupce, zjištění míry uvědomení si rizik spojených s moţným korupčním jednáním, úroveň ztotoţnění se zaměstnanců celní správy se zásadami Etického kodexu, jejich motivace a ochoty k prosazování protikorupčních opatření a odhalování negativních jevu a především nasměrování zaměstnanců k podpoře integrity a posilování stavovské a profesní cti při aplikaci protikorupčních opatření důsledně kontrolovat jejich účinnost (zpětná vazba), v rámci výchovy hovořit se zaměstnanci celní správy o Etickém kodexu a hodnotit je podle jejich postojů ke kodexu. Dle názoru respondentu se jich většina ztotoţňuje se zásadami Etického kodexu a povaţuje za nutné řešit problematiku korupce v celní správě. Rozsah korupce v celní správě je respondenty povaţován za střední, taktéţ pozornost věnovaná boji proti ní v celní správě je dle jejich mínění na střední úrovni. Názor, zda situace v boji proti korupci v Evropské unii je lepší nebo horší, je na obou stranách vyrovnaný. Téměř 65% respondentu se setkalo s korupcí v soukromém ţivote, méně, to je 55% respondentů pak v souvislosti s výkonem sluţby. 62 Etické zásady vţdy představují základ pro realizaci prevence korupce v praxi. Průběţně se rozvíjí metodická a koordinační činnost v oblasti provádění a plánování kontrolní a inspekční činnosti. Provádí se inspekční šetření zaměřených na výběrová řízení. Prošetřují se podněty získané od zaměstnanců celní správy i od veřejnosti s důrazem na kontrolu postupu sluţebních funkcionářů, včetně přijetí nápravných organizačních opatření. Zintenzivnila se spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. Probíhá také efektivní spolupráce celních orgánů s Českou obchodní inspekcí, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, Policií ČR, Licenční správou ministerstva průmyslu a obchodu a dalšími státními orgány české republiky, ale také s celními a policejními orgány sousedních států, coţ přináší oboustranně dobré výsledky v potlačování projevů šedé ekonomiky. Například zajišťování padělků chráněných obchodních značek a pirátských nahrávek, nekolkovaných cigaret a alkoholických nápojů, jejich nelegálních výroben, odhalování nelegální výroby a distribuce drog a jiných omamných a psychotropních látek, odhalování a dokumentování nelegálního obchodu se zbraněmi, 62 Anketa proběhla v Celní správě České republiky v roce

51 výbušninami, střelivem, vojenským a radioaktivním materiálem, neoprávněné nakládání s chráněnými a volně ţijícími ţivočichy a planě rostoucími rostlinami a podobně. Na základě výsledků inspekční a kontrolní činnosti oddělení kontrol a inspekce generálního ředitelství cel a celních ředitelství bylo přijato 364 organizačních a personálních opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Tabulka č. 3 ukazuje na sniţování počtu uloţených opatření. Kontrolní a inspekční činnost Tematické kontroly provedené útvary GŘC a CŘ Ostatní kontroly (tematické kontroly provedené CÚ a operativní kontroly provedené všemi útvary CS) Inspekční šetření Přijatá personální a organizační opatření na základě výsledků inspekčních šetření oddělení kontrol Vyřízené stíţnosti a petice Z toho důvodné stíţnosti a petice Vnější kontrolní činnost orgánů státní správy a EU Tabulka č. 3: Souhrnné kontrolní a inspekční ukazatele Vyřizování stížností, oznámení, podnětů a petic klientů Celní orgány se musí zabývat také stíţnostmi, oznámeními, podněty a peticemi podanými klienty Celní správy České republiky. V roce 2004 bylo celními orgány vyřízeno 189 podání, z toho 155 stíţností, 18 anonymních stíţností, 1 oznámení, 5 anonymních oznámení, 4 podněty, 1 anonymní podnět a 5 podání od veřejného ochránce práv. Tato podání se ve 2 případech týkala problematiky celního řízení, ve dvou případech spotřebních daní a v jednom případě procesního postupu generálního ředitelství cel. Z celkového počtu 189 podání bylo 31 podání kvalifikováno jako oprávněné, coţ představuje 16,4 %. V porovnání s rokem 2003 došlo ke sníţení počtu podání o 63, to je o 25 %. V případech podání kvalifikovaných jako oprávněné byla vedoucími funkcionáři přijata v 5 případech pracovně právní a kázeňská opatření a ve 26 případech opatření organizační. 63 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

52 V roce 2005 vyřídily celní orgány 156 podání, z toho 140 stíţností, 2 oznámení, 5 anonymních oznámení, 4 podněty a 5 anonymních podnětů. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke sníţení celkového počtu vyřízených podání o 36, to je o 18,8 %. Vývoj je uveden v tabulce č. 4. Z celkového počtu 156 podání bylo 36 podání kvalifikováno jako oprávněných, to je 23%. V případech podání kvalifikovaných jako oprávněné byla vedoucími funkcionáři přijata ve 2 případech pracovně právní a kázeňská opatření ve formě písemné důtky a ve 34 případech organizační opatření vyřízeno/oprávněných vyřízeno/oprávněných vyřízeno/oprávněných vyřízeno/oprávněných vyřízeno/oprávněných vyřízeno/oprávněných 257/52 299/66 325/67 252/37 192/31 156/36 Tabulka č. 4: Vývojový trend stíţností v letech Stíţnosti fyzických a právnických osob jsou v celní správě vyřizovány podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů. Na elektronickou adresu korupce@cs.mfcr.cz bylo v roce 2006 doručeno 13 podání, z toho 4 byla vyhodnocena jako nedůvodná. Celní orgány vyřídily v roce 2007 celkem 142 stíţností a 1 petici. Z tohoto počtu bylo 16 stíţností (11,2%) kvalifikováno jako důvodné, všechny poukazovaly na nesprávný úřední postup. V porovnání s předchozími obdobími dochází od roku 2004 k postupnému sniţování počtu podaných a vyřízených stíţností. Na elektronickou adresu korupce@cs.mfcr.cz byla doručena 3 podání, z toho 2 byla vyhodnocena jako nedůvodná a jedno podání bylo postoupeno věcně příslušné Sluţbě cizinecké a pohraniční policie. Na záznamníku protikorupční linky bylo registrováno 53 oznámení. Většina případů byla přijata od jednoho volajícího, netýkala se celní správy a poukazovala na korupci vládních činitelů. Ve vztahu k celní správě byly zaznamenány pouze reakce na kontroly stánkového prodeje, a to jak pozitivní, tak negativní. V roce 2008 bylo celními orgány vyřízeno celkem 109 stíţností a jedna petice. Šestnáct stíţností, to je. 14,7%, bylo kvalifikováno jako částečně důvodné, 13 stíţností poukazovalo na nesprávný úřední postup, jedna stíţnost na chování zaměstnanců celní správy a dvě 64 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

53 stíţnosti na jiné skutečnosti. Petice byla prošetřena a shledána nedůvodnou. K postupnému sniţování počtu podaných a vyřízených stíţností dochází od roku Počet důvodných či částečně důvodných stíţností je ve sledovaném období konstantní. Na elektronickou adresu korupce@cs.mfcr.cz bylo doručeno 6 podání. Všechna byla vyhodnocena jako nedůvodná. Na bezplatné protikorupční lince bylo přijato 48 oznámení. Přičemţ pouze 6 podání, stejně jako v roce 2007, se týkalo celní správy. Ţádné podání nebylo vyhodnoceno jako důvodné. Celní správa České republiky prošetřuje a řeší všechny podněty klientů, je to jakási zpětná vazba, způsob jak se dozvědět o zájmech klientů a problémech v komunikaci Svobodný přístup k informacím pro klienty Generální ředitelství cel, jako povinný subjekt, zajišťuje agendu poskytování informací veřejnosti. V souladu se zákonem č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění a to prostřednictvím oddělení 202 generálního ředitelství cel - Vztahů k veřejnosti. V gesci tohoto odborného útvaru generálního ředitelství cel bylo zřízeno Koordinační informační centrum, které toto poskytování informací zajišťuje. Výrazně převaţují podání elektronickou cestou, řada ţádostí je řešena i osobním jednáním s ţadatelem. Kromě písemných ţádostí směřují na celní orgány značné mnoţství telefonických dotazů, jejichţ počet nelze přesně evidovat Všeobecný výčet provedených činností V rámci své vymezené působnosti v oblasti celnictví poskytují celní orgány sluţby také obchodní, odborné a občanské veřejnosti a podílejí se tak na utváření podnikatelsky příznivého prostředí v České republice. K propagaci celní správy u obchodní, odborné a laické veřejnosti a poskytování informací přispívají zásadním způsobem internetové stránky celní správy. 67 Dalšími informačními 65 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 66 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 67 Celní správa České republiky. [online]. Obrázek internet. stránek: příloha č

54 kanály jsou tiskové zprávy a tiskové konference a tiskové zprávy vydávané generálním ředitelstvím cel i celními ředitelstvími. Celní správa České republiky v roce 2004 úspěšně zvládla všechny své úkoly související se vstupem České republiky do Evropské unie a po rozsáhlé organizační, kompetenční i personální transformaci začala plynule zabezpečovat úkoly ochrany ekonomických zájmů nejen České republiky, ale celé Evropské unie při mezinárodním obchodu s nečlenskými zeměmi v souladu s celními předpisy Společenství, národními zákony a podzákonnými právními předpisy. Celní správa České republiky soustavně a cílevědomě zlepšuje vztahy s veřejností. Jako jeden z nástrojů spolupráce praktikuje systému uzavírání dohod o spolupráci se státními institucemi a memorand o porozumění s obchodní sférou.ve velké míře se začal prosazovat partnerský vztah celní správy k podnikatelské veřejnosti. Zejména v rámci celních ředitelství pracují lidé, kteří provádějí profesionální poradenskou činnost k problematikám, které se týkají působnosti celní správy. Kromě ad hoc poradenství organizují odborné semináře ke konkrétní problematice, čímţ významně přispívají ke zvyšování kvalifikovaného jednání podnikatelů. Dalším informačním kanálem jsou tiskové zprávy a tiskové konference. K propagaci celní správy a kvality jejích příslušníků nepochybně přispělo i Mistrovství republiky celní správy ve sluţební kynologii, historicky první Den otevřených dveří celní správy v objektu generálního ředitelství cel a obdobné akce v regionech, účast na Dni NATO v Ostravě - Mošnově či besedy ve školách. Také sluţební měsíčník Clo Douane. 68 má nezanedbatelnou roli v oblasti obecné informovanosti laické a odborné veřejnosti a pracovníků celní správy Časopis Clo Douane O historii časopisu. Jiţ v roce 1967 bylo vydáno první číslo sluţebního časopisu Clo Douane. V některých obdobích časopis vycházel jako čtrnáctideník nebo měsíčník. Poslední roky vychází pouze v měsíčních intervalech. Zaměření časopisu je odborné. Časopis obsahuje 24 tiskových stran, má barevnou obálku. Ilustrační provedení přední a zadní strany ukazuje obrázek č. 9. Náplní jsou stálé rubriky (např. Kronika jubilantů, 68 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]. 69 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

55 Blahopřejeme, nebo Napsali o nás) a speciální stati s odbornou tématikou. O konkrétním obsahu rozhoduje redakční rada časopisu Clo Douane, která je nyní dvanáctičlenná. Redakční rada je jmenována generálním ředitelem celní správy. Pravidelný náklad je 2500 ks a je distribuován do řad celní správy (celníkům, zaměstnancům, důchodcům) a také mimo ni (zástupcům firem, zahraničním celním správám a podobně). Obrázek č. 9: Pro ilustraci, přední a zadní strana časopisu Clo Douane Tiskové zprávy z činnosti Celní správy České republiky Tiskové zprávy vydává Generální ředitelství cel, Oddělení vztahů k veřejnosti, Budějovická 7, Praha 4 a také jednotlivá celní ředitelství. V tiskových zprávách Celní správa České republiky oznamuje, čeho bylo v práci, při plnění úkolů dosaţeno. Například jaká protiprávní činnost byla odhalena. Jinými slovy je dáváno varování, aby takovouto protiprávní činnost nedělali další. Jedná se o druh komunikace mezi vlastníkem a klienty. Vydáváním tiskových zpráv jsou pověřeni tiskoví mluvčí. Svého tiskového mluvčího má generální ředitelství a také jednotlivá celní ředitelství. Dvě ukázky prezentace výsledků činnosti prostřednictvím ilustrovaných tiskových zpráv: 70 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

56 CŘ Plzeň zajistilo za 1 den nosičů DVD a CD Celní ředitelství Plzeň, Celní ředitelství Plzeň oddělení Odhalování organizované trestné činnosti dne provedlo se souhlasem státního zástupce Okresního státního zastupitelství Domaţlice prohlídku dvou prodejních míst v areálu trţnice na Folmavě. V zadních částech stánků byly při prohlídce objeveny prostory zamaskované sádrokartonovými stěnami, kde bylo uskladněno velké mnoţství nelegálních nosičů. Celkem zde celníci zajistili kusů DVD a CD nosičů s obrazovým a zvukovým záznamem. Jedno z prodejních míst slouţilo jako centrální sklad, coţ lze dovozovat ze způsobu balení nosičů. Nosiče s určitým filmem či hudbou byly baleny po více kusech ve fólii a k nim byl přiloţen i příslušný počet vytištěných bookletů. Celní správa včera také provedla kontrolu zaměřenou na prodej pirátských nosičů na trţnici v Potůčkách. I zde se podařilo zajistit jedno prodejní místo a v něm 1276 kusů nelegálních nosičů. Škoda způsobená majitelům autorských práv z napodobenin zajištěných v jeden den činí 12 milionů korun. Počet zajištěných nosičů při včerejší akci je zatím rekordní. Činí jednu třetinu z celkového počtu nosičů zajištěných od začátku roku oddělením Celního ředitelství Plzeň Celníci nacházejí při kontrolách drogy Celní ředitelství Plzeň Při včerejší kontrole bistra v obci Aš objevili včera odpoledne celníci kusů nelegálních cigaret a 964 gramů marihuany. Únik na spotřební dani z cigaret činí 67 tisíc korun. Cena drogy by na černém trhu činila asi 240 tisíc korun. 71 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

57 Celníci se při svých kontrolách zaměřují především na nezdaněné zboţí, jako jsou cigarety a alkohol nebo na zboţí, které porušuje práva duševního vlastnictví. Ukazuje se však, ţe nasazení psů cvičených na vyhledávání omamných látek je při kontrolách opodstatněné. V tomto případě fenka Bára objevila balení marihuany nejprve v odpadkovém koši a následně na dalších místech. Platové sáčky s rostlinnou látkou byly nalezeny v kuchyni, za barem a také ve sklepě, kde byla droga uschována v polystyrenovém boxu na úschovu potravin. Marihuana byla připravena v jednotlivých dávkách určených pro konečného spotřebitele. Celníci se na odhalování omamných látek při svých kontrolách primárně nezaměřují, nicméně v poslední době je v rámci kontrol objevují. Naposledy to bylo v únoru na trţnici Lipový Dvůr v Aši a na Folmavě na Domaţlicku. Tehdy nebyl zjištěn drţitel nelegálního zboţí. Ve včerejším případě je ze dvou trestných činů podezřelý provozovatel bistra a věc byla předána orgánům činným v trestním řízení Celní úřad Strakonice Celní úřad Strakonice patří mezi úřady plynule pokračující v činnosti i postupu do Evropské unie. Sídlí ve Strakonicích, v jedné vlastní budově a v administrativní budově FEZKO Thierry a.s., kde má pronajaté prostory. V roce 2008 Celní úřad Strakonice zaměstnával 55 lidí. 47 ve sluţebním poměru (z toho 13 ţen) a 8 občanských zaměstnanců (z toho 7 ţen). Vysokoškolské vzdělání v bakalářském studiu mělo 12 zaměstnanců a vysokoškolské vzdělání v magisterském studiu mělo 6 zaměstnanců. 72 Celní správa České republiky. [online]. [cit ]

58 Počet zaměstnanců V roce 2010 má obsazeno 46 systemizovaných míst. Jedná se o 36 celníků je ve sluţebním poměru (z toho 6 ţen) a 10 občanských zaměstnanců (z toho 9 ţen). Vysokoškolského vzdělání v magisterském studiu dosáhli 4 celníci (z toho 1 ţena). Vysokoškolské vzdělání v bakalářském studiu mají 4 celníci a 2 občanské zaměstnankyně. 3 celníci (z toho 1 ţena) v současnosti studují v bakalářském studiu, 3 celníci a 2 civilní zaměstnankyně pokračují ještě v magisterském studiu. Paradoxně tak z celního úřadu odešli i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci. Také odešlo více ţen neţ muţů. Struktura počtu zaměstnanců podle délky zaměstnání u celní správy Na grafu č. 1 je patrné, ţe největší mnoţství zaměstnanců je u celní správy 15 aţ 19 let aţ 4 roky 3 5 aţ 9 roků 6 10 aţ 14 roků 15 aţ 19 roků 20 aţ 24 roků aţ 29 roků 30 a více roků Graf č. 1: Zaměstnanci podle délky zaměstnání u celní správy. 73 Struktura počtu zaměstnanců podle věku I struktura zaměstnanců podle věku (graf č. 2) má největší obsazení v prostřední skupině 36 aţ 50 let. 73 Zdroj: vytvořeno autorem

59 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců aţ 25 let 26 aţ 35 let 36 aţ 50 let 51 aţ 60 let 61 a více let Graf č. 2: Zaměstnanci podle věku. 74 Struktura počtu zaměstnanců podle vzdělání Podle grafu č. 3 je stále převáţná většina zaměstnanců s maturitou Magisterské Bakalářské Střední s maturitou Graf č. 3: Zaměstnanci podle vzdělání Zprávy o činnosti Celního úřadu Strakonice v tisku Nejniţší sloţka celní správy, celní úřad nemá tiskového mluvčího. Komunikaci s veřejností a s klienty zajišťuje ředitel celního úřadu prostřednictvím tiskových mluvčích nadřízených sloţek, nebo ve spolupráci s reportéry například regionálních deníků. Dvě ukázky prezentace výsledků činnosti v tisku: 74 Zdroj: vytvořeno autorem. 75 Zdroj: vytvořeno autorem

60 - MF Dnes - Vietnamci přicházejí o trţby zpráva z Obrázek č. 10. Obrázek č. 10.: zpráva z Strakonický deník - Celníci zabavili bundy zpráva z Obrázek č. 11. Obrázek č. 11.: zpráva z

61 4.2. Informace získané pomocí dotazníkového šetření Úkolem dotazníkového šetření bylo zmapování spektra názorů týkajících se práce u Celního úřadu Strakonice. Cílem dotazníkového šetření bylo hledání odpovědí na tyto otázky: - Jak jste spokojeni u celní správy, jak pociťujete budoucnost v celní správě? - Co očekáváte od manaţerů celní správy a jejich prosazování a plnění cílů celní správy? - Je Etický kodex celníka uţitečný? - Jaká je spokojenost s ohodnocením od manaţerů? - Jaká je práce s klienty a řešení sporů s klienty? - Máte zkušenost s disciplinárním řízením, stíţností na zaměstnance/zaměstnance na CS? Na základě stanoveného úkolu a navrţených otázek byl vytvořen Dotazník, který je přiloţen v příloze č. 7. Distribuován byl pomocí ových adres. K získání údajů byli osloveni zaměstnanci Celního úřadu Strakonice. Osloveno bylo 45 zaměstnanců. Zvolená varianta distribuce se ukázala jako jednoduchá, ale ne zas tak úspěšná. Po opakovaných výzvách se podařilo zvýšit návratnost dotazníků, a to na cca 64%, respektive 29 dotazníků ze 45 odeslaných. Po shromáţdění vrácených a vyplněných dotazníků byly získané informace zpracovány a analyzovány. Údaje jsou anonymní, jedná se o rozdělení na muţe a ţeny, na sluţební nebo pracovní poměr Výsledek dotazníkového šetření Jak jste spokojeni u celní správy, jak pociťujete budoucnost v celní správě? Informace z odpovědí na tuto otázku ukázaly většinovou spokojenost u celní správy. Jeden respondent, který odpověděl spíše NE, uvedl v moţnosti pro vyjádření jako důvod komplikované a zdlouhavé dojíţdění z místa bydliště. Dále v moţnosti pro vyjádření několik respondentů upřesnilo, ţe budoucnost v celní správě se ještě zlepší po dokončené stabilizaci počtu zaměstnanců potřebných pro vykonávání činností svěřených celní správě po vstupu do Evropské unie. Zjištěné výsledky vyjadřuje graf č

62 SPÍŠE ANO 31% SPÍŠE NE 3% ANO 66% Graf č. 4: Procentuální vyjádření spokojenosti u celní správy. 76 S finančním ohodnocením u celní správy zvolením ANO vyjádřilo spokojenost 59% respondentů, spíše ANO zvolilo 38%. Spíše NE 3% uvedlo 3% respondentů, jedná se o občanské zaměstnance, kteří (například) při exekucích a výběru pokut u dluţníků vykonávají stejnou práci jako celníci, avšak za podstatně menší příjmem. 76% respondentů uvedlo NE na otázku, zda by u jiné (soukromé) firmy byla práce jistější a lépe placena. 24% uvedlo spíše NE. Jedna část těchto odpovědí byla v moţnosti pro vyjádření s dodatkem, ţe jistější ne, ale v některých případech by bylo více peněz. Druhá část těchto odpovědí v moţnosti pro vyjádření byla s dodatkem, ţe jistější ne, a pravděpodobně ani tolik peněz, protoţe soukromník méně platí. Co očekáváte od manažerů celní správy a od jimi prosazovaného plnění cílů celní správy? Nejvíce hlasů získalo zlepšení organizace a řízení, dále zvýšení konkurenceschopnosti 77, zlepšení image celní správy. (Tabulka č. 5). 76 Zdroj: vytvořeno autorem. 77 Konkurenceschopnost mezi podobně zaměřenými úřady veřejné správy, které bojují o svěřené kompetence. Jsou to například finanční úřady, Policie ČR. Není to konkurence jako v soukromém sektoru

63 Možnosti Počet odpovědí Zlepšení image CS 13 Zvýšení konkurenceschopnosti a udrţení rozsahu činností CS 21 Zvýšení důvěryhodnosti CS 13 Postupná úspora nákladů potřebnou k činnostem CS 1 Zlepšení komunikace 2 Vyšší informovanost o činnosti CS v povědomí pracovníků CS 7 Vyšší povědomí o činnosti CS v očích veřejnosti 19 Dosaţení vyššího zájmu pracovníků CS na výsledcích CS 6 Zlepšení organizace a řízení CS 22 Zlepšení kvality pracovního prostředí a větších jistot pracovníků 5 Tabulka č. 5: Spektrum očekávaných cílů prosazovaných manaţery. 78 Většina odpovědí se k úspěšnosti manaţerů vyslovuje kladně, s důvěrou v jejich záměry. Názor na plnění záměrů manaţerů k prosazování cílů vyjadřuje graf č. 5. NE 10% ANO 31% SPÍŠE NE 17% SPÍŠE ANO 42% Graf č. 5: Záměry manaţerů a důvěra v prosazování cílů. 79 Je Etický kodex celníka užitečný? Většina se vyjádřila kladně (zápornou odpověď uvedli čtyři občanští zaměstnanci), znají obsah kodexu, coţ bylo potvrzeno i v odpovědi na otázku víte co je obsahem Etického kodexu celníka? Procentuální vyjádření ukazuje graf č Zdroj: vytvořeno autorem. 79 Zdroj: vytvořeno autorem

64 NE 17% ANO 83% Graf č. 6: Názor na uţitečnost Etického kodexu celníka v procentech. 80 Jaká je spokojenost s ohodnocením od vedoucích (manažerů)? Spokojena je většina respondentů, coţ ukazuje graf č. 7. Jak uvedli v moţnosti pro vyjádření, myslí si, ţe v dnešní sloţité době si je třeba svého zaměstnání u celní správy váţit. Při vědomí toho, ţe i kdyţ velké mnoţství kolegů jiţ odešlo a tlaky na pozice jsou menší, je třeba se snaţit svým přístupem k povinnostem získat u svého vedoucího co nejlepší pozici pro své ohodnocování. Pro zvolení varianty spíše NE byla zkušenost se sníţením bodů v osobním hodnocení, protoţe nebylo dost peněz na příplatky, které by musely být přiznány za osobní hodnocení s více dosaţenými body, coţ uvedli v moţnosti pro vyjádření. SPÍŠE NE 7% SPÍŠE ANO 31% ANO 62% Graf č. 7: Procentuální spokojenost ohodnocením Zdroj: vytvořeno autorem. 81 Zdroj: vytvořeno autorem

65 Jaká je práce s klienty a řešení sporů s klienty? 76 % respondentů uvedlo ANO a 24 % respondentů spíše ANO na práci s klienty. Spíše ANO zvolili někteří zaměstnanci, kteří v moţnosti pro vyjádření uvedli, ţe kontrolují kamiony, asijské trhovce a kteří provádějí exekuce. Je pochopitelné, ţe při práci s těmito skupinami klientů dochází ke konfliktním a stresovým situacím, při kterých se jedná o kontrolu dodrţování zákona. Zaměstnanci jsou ale na tuto práci zvyklí a jsou k jejímu výkonu i povahově disponováni, proto nezvolili spíše NE a ani NE. Graf č. 8 vypovídá o tom, jaké je procentuální rozloţení názorů na řešení sporů. Spíše Ne reprezentuje nespokojenost zaměstnanců s právním zabezpečením při provádění exekucí a při zdlouhavé administrativní proceduře zabaveného zboţí porušujícího duševní vlastnictví a částečně při daňových kontrolách. SPÍŠE NE 7% SPÍŠE ANO 45% ANO 48% Graf č. 8: Procentuální rozloţení názorů na řešení sporů. 82 Máte zkušenost s disciplinárním řízením, stížností na zaměstnance/zaměstnance na CS? Jeden celník se vyjádřil, ţe v minulosti byl disciplinárně řešen za porušení povinností. Jednalo se o kázeňský přestupek. Například i sluţební průkaz, který ztratil je důvodem k udělení písemného napomenutí. 82 Zdroj: vytvořeno autorem

66 Jeden celník uvedl, ţe byl řešen za stíţnost klienta, kterému vyclíval zboţí. Důvodem stíţnosti na celníka bylo to, ţe odmítl vyclít zboţí, protoţe jiţ bylo po úředních hodinách. Jeden případ řešení sporu s celní správou se týkal pokuty udělené Policií ČR celníkovi za dopravní přestupek. 83 Druhý případ sporu s celní správou se týká nevhodného chování, kterého se dopustil celník v nočním podniku a byl zadrţen přivolanou hlídkou Policie ČR. Většina zaměstnanců tedy dodrţování etiky a pravidel stále povaţuje za samozřejmost. Tedy alespoň kaţdý podle svých vnitřních představ, které nepřesahují tu mez, překročením které by na sebe ukázali a jejich chování by bylo označeno za neslučující se s vyţadovanými pravidly. A to v dnešní době, kdy mnoho lidí v naší společnosti, podle různých průzkumů je k dosaţení cílů ochotno tolerovat praktiky, které byly před několika lety ještě povaţovány nepřijatelné, označované za korupci. Na druhou stranu ale není moţno nevšimnout si změny v kolegiálním chování zaměstnanců celní správy. V době před patnácti roky byl hodně utuţován kolektiv, kolegové se scházeli hojně na různých akcích i po zaměstnání, svou práci samozřejmě prováděli profesionálně a byli ochotni si pomáhat. Současnost ukazuje, ţe vedení ve vztazích zaměstnanců spíše vyhovuje individualismus, aby mezi nimi byla řevnivost a nedůvěra jednoho k druhému. Na profesionálním výkonu to ve výsledku neubere, ale vlastní uspokojení, radost a naplnění ţivota jednotlivce na tom je podstatně hůř. 5. Výsledky Z deskripce a analýzy tématu provedené v jednotlivých kapitolách vyplývá: Kapitola č. 1 Základní pojmy - všeobecné Byly definovány a popsány všechny potřené pojmy týkající se tématu. Byla definována etika, zájmy, vlastník, manaţer, klient a společnost. Kapitola č. 2 Základní pojmy Celní správa České republiky Byl popsán vývoj celní správy, etika, manaţer, klient celní správy. Kapitola č. 3 Etika, zájmy, společnost a Celní správa České republiky 83 Příslušník ve sluţebním poměru nemůţe dostat pokutu a podobně, ale musí být disciplinárně potrestán nadřízeným

67 Byl analyzován Etický kodex celníka a zjištěna míra jeho podloţení normativními akty. Bylo analyzováno současné prostředí celní správy, popsána etika, zájmy, činnost manaţerů, klientů celní správy a společnosti, příklady protizákonné činnosti klientů. Kapitola č. 4 Celní úřad Strakonice Prosazováním cílů, úkolů a komunikací s veřejností se Celní správa České republiky řadí k dobrým, spolehlivým sloţkám české státní správy mezi organizacemi veřejné správy. Celní správa České republiky naplňuje svou veřejně prospěšnou činností očekávání veřejnosti a výsledky své práce prezentuje tak, aby si zajistila morální podporu a popularitu u co největší části společnosti. Byl popsán Celní úřad Strakonice, jeho činnost a byly analyzovány výsledky ankety z dotazníku. Spokojenost zaměstnanců s celní správou, s činností manaţerů celní správy, s hodnocením od manaţerů, názory na Etický kodex celníka, na práci s klienty celní správy, na disciplinární řízení, stíţnosti klientů na zaměstnance a zaměstnanců na celní správu. Byla také zjištěna struktura dosaţeného vzdělání zaměstnanců celního úřadu, protoţe otázka dosaţeného vzdělanosti je důleţitá. Celní správa České republiky má účinný systém na plnění úkolů, jimiţ je chránění zájmů společnosti a tyto úkoly prezentuje navenek tak, aby bylo zveřejněno, ţe dodrţování práva se vyplácí a naopak, aby preventivně došlo k odrazení od další nezákonné činnosti. Řešení těchto úkolů je věcí veřejného zájmu. Závěr Etika je oblastí kontroverzní. Někoho popudí a jiného inspiruje. Pro jedny je etika něco, co brání a omezuje v cestě za jedním z cílů podnikání, tedy zvýšení zisku, hromadění bohatství a prosazení se. Pro druhé existují i jiné cíle. Cíle sociální. Neboli vytvářet prostředí, kde se bude dobře pracovat lidem, zaloţit činnost na pravidlech a principech inspirujících a motivujících pracovníky k dobré práci, soudrţnosti a loajalitě s firmou. Loajalita zaměstnance je důleţitá pro kvalitní plnění úkolů a tím pro dobrý chod firmy

68 V současné době je etika stále v popředí zájmu společnosti. Toto moderní téma je velmi často, při různých souvislostech zmiňováno v médiích. Kdyţ poloţíte organizaci nebo i jednotlivci otázku, zda ví, co je etické, ve většině případů Vám odpoví, ţe samozřejmě. Tato odpověď je společensky očekávaná. Záporná odpověď, je odsuzována a odpověď je společensky závadná. Při doplnění otázky o další otázky, a to co konkrétně etika obnáší, ve většině případů se jiţ nedočkáte přesné odpovědi. Odpovědi budou neurčité či nepřesné. Tato diplomová práce se snaţila najít a popsat způsoby, jakými se etika a zájmy promítají do činnosti Celní správy České republiky. Nejdříve bylo potřeba vybrat ty oblasti, které nás zajímají. Jedná se o provoz, řízení a činnost organizace, a jaký je zde odraz etiky a zájmů. V začátku této diplomové práce byla stanovena hypotéza Prosazováním cílů, úkolů a komunikací s veřejností se Celní správa České republiky řadí k dobrým, spolehlivým sloţkám české státní správy mezi organizacemi veřejné správy. Tato hypotéza se potvrdila. Celní správa České republiky naplňuje svou veřejně prospěšnou činností očekávání veřejnosti a výsledky své práce prezentuje tak, aby si zajistila morální podporu a popularitu u co největší části společnosti. Přínosem teoretické části je vymezení základních všeobecných pojmů, jako je charakterizování etiky, a umoţnění vytvoření správného náhledu na toto téma. Celní správa České republiky hraje důleţitou roli v prosazování zákonnosti a etických zásad do sféry obchodu. Dodrţování etických zásad v samotném výkonu celní správy, je na rozdíl od komerčních organizací výroby a sluţeb, do značné míry ošetřeno normativními akty, kterými se řídí její činnost. O tom svědčí vytvořená analýza Etického kodexu celníka v kapitole č. 3, který obsahuje 29 zásad. Byl rozčleněn na tři skupiny. Do skupiny: A patří 17 zásad, Do skupiny: B patří 3 zásady, (skupina A a B má tedy dohromady celkem 20 zásad), Do skupiny: C patří 9 zásad, (skupina C je nad rámec A, B - nekryta normativními akty)

69 Z výsledků vyplývá, ţe dvě třetiny zásad Etického kodexu celníka (20 z 29) jsou ošetřeny normativními akty, protoţe skupina A je pokryta zákonem a skupina B sluţebními předpisy celní správy. Přesto lze povaţovat za chybu, ţe etický kodex nebyl v oblasti celní správy dosud institucionalizován, neboť by jistě přispělo ke kvalitě dodrţování jednotlivých etických zásad, kdyby mohly být pojímány jako etický závazek, k jehoţ dodrţování pracovníky vede odhodlání konat mravně, a je kontrolováno svědomím, neţ konat tak proto, ţe je to nařízeno pod sankcí kázeňského přestupku nebo trestního postihu. Bylo by zajímavé, kdyby etický kodex ještě konkrétněji uvedl, jaké chování je na základě stavovské a profesní cti od celníků očekáváno v jejich volném čase. (Oblékání, vhodnost návštěvy určitých restaurací, jaké značky automobilů vlastnit a podobně). Blízké i širší okolí ví, ţe dotyčný je zaměstnán u celní správy. Jak je okolím vnímán v soukromém ţivotě, tak si veřejnost vytvoří obraz o celé organizaci. Zda to, co po ostatních poţaduje celník v uniformě, uznává a dodrţuje sám i v civilu. Zmapování etiky a zájmů v Celní s právě české republiky dalo jednoznačnou odpověď, ţe Celní správa České republiky je příkladem pro širokou veřejnost. Má účinný systém na plnění úkolů, jimiţ je chránění zájmů společnosti a tyto úkoly prezentuje navenek tak, aby bylo zveřejněno, ţe dodrţování práva se vyplácí a naopak, aby preventivně došlo k odrazení od další nezákonné činnosti. Provedenou analýzou odpovědí z dotazníkové ankety na Celním úřadu Strakonice bylo zjištěno: - Zaměstnanci jsou poměrně spokojeni u celní správy, budoucnost v celní správě pociťují zatím poměrně nejistě. Důvodem je stále probíhající postupné sniţování stavů, - K manaţerům celní správy a jejich prosazování a plnění cílů celní správy mají přiměřenou důvěru, - Spokojenost s ohodnocením od manaţerů vyslovila většina respondentů, - Etický kodex celníka většina povaţuje za uţitečný, - S prácí s klienty a řešením sporů na méně rizikových pracovištích je většina spokojena, - Zkušenost s disciplinárním řízením, stíţností na zaměstnance/zaměstnance na celní správy vyjádřila jen nepatrná část z dotázaných

70 Podle struktury v dotazníku uvedeného dosaţeného vzdělání lze usuzovat, ţe k další vlně vysokoškolského vzdělání jiţ nedojde, protoţe současní zaměstnanci jiţ potenciál vyčerpali a noví zaměstnanci přijímáni nebudou. K etickému chování nestačí pouze spokojenost se zaměstnaneckým platem, tato ctnost musí být také zakotvena v povaze. Cílem této diplomové práce bylo charakterizovat etiku, zájmy vlastníků, manaţerů, klientů a společnosti, provést deskripci a analýzu zkoumaného tématu v podmínkách Celní správy české republiky, popsat informace z praxe a výsledky praktického průzkumu. Zjistit způsoby komunikace Celní správy s klienty v souvislosti s konkrétními činnostmi a zmapovat postavení etického kodexu. Zjistit názory zaměstnanců konkrétního celního úřadu na etiku, zájmy, manaţery, klienty a společnost. Zhodnotit situaci a případně navrhnout vlastní doporučení pro oblast dosaţení cílů etiky a zájmů. Dle mého názoru byly stanovené cíle naplněny

71 Seznam pouţité literatury 1. BLÁHA, Jiří; DYTRT, Zdeněk. Manaţerská etika. 1. vyd. Praha: Management Press, ISBN DYTRT, Zdeněk. Manaţerská etika...inspirace pro 21 stol. 1 vyd. Praha: Economia, DYTRT, Zdeněk, a kol. Etika v podnikatelském prostředí. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN DALRYMPLE, Theodore. Ţivot na dně. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN FOTR, Jiří, DĚDINA; Jiří, HRŮZOVÁ, Helena. Manaţerské rozhodování - postupy, metody a nástroje. 3. vyd. Praha: Ekopress, ISBN GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, ISBN HOFSTEDE, Geert; HOFSTEDE, Gert, Jan. Software lidské mysli Spolupráce mezi kulturami a její důleţitost pro jejich přeţití. 1. vyd. Praha: Linde, ISBN X. 8. HROMADA, Jiří; MADAR, Zdeněk. Právnický slovník. 3. vyd. Praha: Orbis, ISBN JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN KLÍROVÁ, Jana. Cooperate governance správa a řízení obchodních společností. 1 vyd. Praha: Management Press, ISBN X. 11. KOLEKTIV AUTORŮ. Řízení procesů výkonu státní správy. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, ISBN KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese. 5. vydání, Praha: Portál, ISBN MLEZIVA, Emil. Encyklopedie lţi, podvádění a klamání s příklady a ochrana proti nim. 1. vyd. Praha. Vyšehrad, ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav; a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007, ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav; ŠELEŠOVSKÝ, Jan; a kol. Jak řídit kraj, město, obec STRATEGIE KOMUNIKACE ŘÍZENÍ Rukověť územní samosprávy IV.díl. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN

72 15. REKTOŘÍK, Jaroslav; ŠELEŠOVSKÝ, Jan; a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003, ISBN ROLNÝ, Ivo; LACINA, Lubor. Globalizace, etika, ekonomika. 3. vyd. Věrovany: Vydavatel Jan Piszkiewicz, ISBN: X. 17. SALZBRUNN, Rudolf; POBOŘIL, Martin. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola podnikání v Ostravě, ISBN X. 17. SEN, Armatya. Etika a ekonomie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, ISBN SCHEIN, Edgar, Henry. Psychologie organizace. 1 vyd. Praha: Orbis, ISBN ŠIGUT, Zdeněk. Firemní kultura a lidské zdroje. 1. vyd. Praha: ASPI, ISBN ŠRONĚK, Ivan. Etiketa a etika v podnikání. 1. vyd. Praha: Management Press, ISBN STRECKOVÁ, Yvonne; MALÝ, Ivan; a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vyd. Praha: Computer Press, ISBN Clo Douane, ročník 2010, č Mladá fronta Dnes. 3. Strakonický deník. Časopisy a noviny Elektronické monografie 1. ČANÍK, Petr; ČANÍKOVÁ, Petra. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí [online]. Praha : Transparency International, ]. Zákony Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon. Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zákon č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

73 Internetové zdroje

74 Seznam příloh 1. Obrázek č. 4: Schéma organizačního uspořádání Celní správy České republiky Obrázek č. 5: Schéma organizačního uspořádání Generálního ředitelství Cel Obrázek č. 6: Schéma organizačního uspořádání celního ředitelství Obrázek č. 7: Schéma organizačního uspořádání celního úřadu Etický kodex celníka (originální úprava) Obrázek č. 12: Internetové stránky Celní správy České republiky Dotazník Diplomová práce na nosiči CD přiloţena v samostatném obalu

75 Obrázek č. 4: Schéma organizačního uspořádání Celní správy České republiky Příloha č

76 Obrázek č. 5: Schéma organizačního uspořádání Generálního ředitelství Cel Příloha č

77 Obrázek č. 6: Schéma organizačního uspořádání celního ředitelství Příloha č

78 Obrázek č. 7: Schéma organizačního uspořádání celního úřadu Příloha č

79 ETICKÝ KODEX CELNÍKA Příloha č. 5 Cílem naší snahy je vytvořit takovou celní správu, jejíţ zaměstnanci budou, kromě samozřejmého dodrţování obecně závazných právních norem a interních předpisů, vykonávat své povinnosti nestranně, důvěryhodně, zdvořile a profesionálně. Účelem etického kodexu je vytvoření jednoho ze základních kamenů, na němţ je postavena činnost celní správy a její bezchybné fungování při plnění úkolů veřejné správy v oblasti celnictví. Etický kodex je pouze jeden aspekt širší strategie zaměřené na zvyšování morální úrovně všech zaměstnanců celní správy. Při dodrţování etického kodexu hraje svou roli celá řada klíčových prvků, které je třeba vzít v úvahu: 1. Osobní odpovědnost Všichni zaměstnanci nesou odpovědnost za dodrţování etického kodexu. Zejména by měli: vykonávat své povinnosti pečlivě, pilně, profesionálně a čestně; seznámit se a ztotoţnit se s etickým kodexem; snaţit se o dosaţení nejvyšších etických norem, nejen minimálních poţadavků určených právními předpisy; chovat se ke kolegům a veřejnosti zdvořile, uvědomovat si a respektovat veškerá jejich práva, povinnosti a dodrţovat pravidla sluţební kázně; chovat se tak, aby se zlepšovala pověst a profesionální postavení celní správy. Mimo to sluţební funkcionáři mají zvláště důleţitou úlohu a musí: být ostatním příkladem; zajistit, aby byli podřízení zaměstnanci seznámeni s příslušnými právními předpisy, poţadovanými normami, postupy, instrukcemi, atd.; podniknout příslušné kroky v těch případech, kdy zaměstnanci neplní poţadované normy. 2. Dodržování zákonů Všichni zaměstnanci celní správy dodrţují zákony a ostatní právní předpisy. Zvláštní odpovědnost zaměstnanců celní správy spočívá v tom, ţe přestupky zakotvené v zákonech, které se týkají působností celní správy, a k jejichţ porušení došlo ze strany zaměstnanců celní správy, se povaţují za nejzávaţnější porušení etických norem. Pokud se zaměstnanci domnívají, ţe se od nich poţaduje, aby jednali nezákonně nebo takovým způsobem, který porušuje etický kodex, neprodleně to oznámí příslušnému sluţebnímu funkcionáři, který podnikne účinné kroky k prošetření a případnému odstranění takového jednání

80 3. Vztahy s veřejností Veřejnost očekává, ţe jednání se zaměstnanci celní správy budou profesionální a důvěrná. V zájmu udrţení vysoké úrovně sluţeb v oblasti celnictví je nezbytné uplatňovat takový přístup k veřejnosti, který je zaloţen nejen na důsledném dodrţování právních norem a respektování jejich práv, ale i na zdvořilosti, ochotě a pomoci. V zájmu důvěry veřejnosti v celní správu je nutné, aby všechny stíţnosti na činnost celní správy byly rychle a objektivně prošetřeny. Je důleţité, aby zaměstnanci celní správy byli při úředním jednání nestranní. V zájmu vyhnutí se kritice, ţe jeden subjekt je zvýhodňován oproti jinému nebo ţe byla přijata nějaká odměna, je nutné zvaţovat pozvání k účasti na reklamních a podobných akcích. Pokud mají zaměstnanci pochybnosti ohledně charakteru pozvání, projednají svou přítomnost na takovéto akci vţdy s příslušným sluţebním funkcionářem. Jakékoliv pokusy o poskytnutí neoprávněných výhod výměnou za zvláštní zacházení zaměstnanci celní správy nahlásí příslušnému sluţebnímu funkcionáři. Zaměstnanci při výkonu sluţebních povinností nebo tehdy, mohlo-li by to být povaţováno za oficiální stanovisko, nekomentují nevhodným způsobem záleţitosti týkající se politiky a programů vlády. Veřejnost má právo vědět, s kým jedná. Z tohoto důvodu se očekává, ţe zaměstnanci budou při styku s veřejností (např. korespondenci, telefonických hovorech atd.) uvádět své jméno, popřípadě prokazovat svou příslušnost k celní správě jiným stanoveným způsobem. 4. Přijímání darů, odměn, pohoštění a slev Při výkonu svých sluţebních povinností zaměstnanci nepřijímají dary, pohoštění a jiné výhody, které je moţné povaţovat za pokus ovlivňovat jejich rozhodování. 5. Vyloučení konfliktu zájmů Konflikt zájmů můţe vyplynout ze sluţebního styku nebo ze vztahu k rozhodnutím týkajících se osob, které mají na projednávané věci soukromé zájmy. Pokud hrozí potenciální konflikt zájmů, informuje o tomto zaměstnanec příslušného sluţebního funkcionáře. 6. Mlčenlivost a využívání úředních informací Všichni zaměstnanci mají povinnost zachovávat stanovenou mlčenlivost. Nelze zneuţívat jakékoliv úřední informace k osobnímu prospěchu. Toto pravidlo se vztahuje také na veškeré dokumenty, záznamy a informace uloţené v elektronické podobě. Při zneuţívání úředních informací jde zejména o:

81 úniky informací; neoprávněné vyuţívání informací pro osobní prospěch; pozměňování nebo zničení úředních záznamů a jiných dokladů získaných během výkonu sluţby a souvisejících s jejím řádným výkonem. 7. Využívání majetku a služeb celní správy Mimo odůvodněné případy je zakázáno pouţívání majetku a sluţeb celní správy pro soukromé účely nebo osobní prospěch. Zaměstnanci by měli dbát na hospodárné vyuţívání majetku celní správy a uţívat svěřené prostředky k co nejefektivnějšímu plnění úkolů. 8. Pracovní vztahy Všichni zaměstnanci by měli dbát na to, aby pracovní vztahy byly korektní, bez diskriminace a obtěţování. Dobré pracovní vztahy jsou: spravedlivé a nestranné; bez alkoholu a narkotik všichni zaměstnanci jsou povinni dodrţovat zákaz konzumace alkoholických nebo jiných návykových látek během výkonu sluţby a dbát na to, aby před nástupem do zaměstnání nebyli pod vlivem těchto látek. Vzhled všech zaměstnanců musí být profesionální. Je vhodné, aby oděv vţdy odpovídal potřebám, prostředí, situaci a obecným zvyklostem. Je nutné, aby profesionální vzhled prezentovali zaměstnanci ve sluţebním stejnokroji a při jeho nošení dodrţovali ústrojovou kázeň. Závěr Fakt, ţe některý způsob chování není uveden v etickém kodexu, nezabraňuje tomu, aby toto chování nemohlo být povaţováno za nepřijatelné. Etický kodex je morálním pravidlem a vzhledem ke konstrukci našeho právního řádu není moţné vyţadovat jeho dodrţování pod hrozbou právní sankce. Tu nahrazuje, v případě morálních norem, které nejsou součástí práva, morální odsouzení nevhodného jednání ostatními zaměstnanci