Zapomenuté informační služby Internetu

Transkript

1 Zapomenuté rmační služby Internetu Jiří Peterka,

2 představení mé osoby učitel katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha původní zaměření: architektura počítačů programování (VPJ i ASM) mikroprocesorové technologie dnes hlavně: počítačové sítě a komunikace Internet (TCP/IP) nezávislý konzultant a publicista "na volné noze" zaměření: Internet elektronické komunikace počítačové sítě a komunikace rmační společnost egovernment. osobní stránky: archiv článků: mail: jiri@peterka.cz 2

3 ujasnění základních pojmů služba se poskytuje využívá se přináší určitý efekt příklady služeb: elektronická pošta přenos souborů (FTP, ) vzdálené přihlašování (Telnet, ) WWW. předpoklady: každá služba má určitá pravidla/způsoby/standardy svého fungování musí být nějak implementována skrze nějakou aplikaci aplikace se spouští jde o program se ovládá má uživatelské rozhraní má architekturu.. příklady aplikací: poštovní klient i poštovní server WWW browser i WWW server program pro IM (instant messaging) / chat může/nemusí mít server VOIP klient nemá server 3

4 příklad: elektronická pošta služba, spočívající v přenosu zpráv (tzv. "messaging") nepředpokládá se využití v reálném čase jinak by to byl "instant messaging" zpráva se (co nejrychleji) doručí do poštovní schránky příjemce ale pak je jen na příjemci, kdy si ji ze schránky vyzvedne existuje celá řada variant (koncepcí) elektronické pošty uucp cc:mail MS Mail Mail602 X.400 SMTP pošta SPT Telecom zprovoznil koncem roku 1995 veřejnou el. poštu CZ MAIL, na bázi X.400 "internetová pošta", používá se v rámci dnešního Internetu přenos jednotlivých zpráv byl zpoplatněn první 2 KB zprávy po Evropě stály 8,40 Kč každé další 2 KB stály 4,80 Kč do ostatního světa 15,80 Kč / 8,40 Kč 4

5 distribuční model (práce s rmacemi) je jednou z možných variant práce s rmacemi elektronická pošta je jednu ze služeb, které vychází z distribučního modelu princip: dalšími jsou například Netnews, elektronické konference,.. "ten, kdo má rmace", je rozešle určitému okruhu příjemců "tak jak jsou" bez dalších (větších) úprav optimálně: pošle je těm, kteří o ně skutečně projevili zájem jinak problém spammingu příjemce takto dostává rmace z více zdrojů, vybírá si z nich (provádí selekci), a "spotřebovává je" (využívá) autor (zdroj) vydavatel uživatel (spotřebitel, konzument) vytvoření rozeslání selekce spotřeba 5

6 jiný model: zpřístupnění rmací umožňuje uživateli "vyzvednout si" konkrétní rmace rmace jsou někde umístěny a odsud jsou přístupné zájemcům (jsou "zpřístupněny") otázky: zájemce musí vyvinout iniciativu a "dojít si" pro rmace jak se zájemce dozví, kde je co k dispozici? jak hledá něco konkrétního? jakým způsobem je "evidováno" a "vyjmenováno" to, co je kde k dispozici? existují nějaké nabídky? Menu? z tohoto modelu vychází např. služby FTP, Gopher, WWW,. iniciativa 6

7 jiný model: "rmation push" poskytovatel služby vybere a uspořádá určité rmace, a ty dopraví (doslova: "protlačí", anglicky: "to push") až ke koncovým příjemcům koncový příjemce je pasivní iniciativa je na poskytovateli služby on musí vybrat rmace, "zabalit je" a dopravit k příjemci jiný pohled: poskytovatel služby vybírá to, co považuje za vhodné pro uživatele otázky: a k uživateli obvykle dopravuje "větší množství" obsahu, ze kterého si uživatel "něco vybere" jaký obsah vybrat? V jakém rozsahu? má to vůbec smysl? iniciativa 7

8 srovnání vytvoření autor (zdroj) vydavatel rozeslání Distribuční model Zpřístupňující uskladnění selekce vyhledání Uživatel (spotřebitel, konzument) spotřeba srovnání vytvoření vytvoření vytvoření uspořádání vyhledání uspořádání rozeslání vytvoření Zpřístupňující model Model rmation push uskladnění 8 vyhledání spotřeba spotřeba "kanál"

9 srovnání dobře škálovatelné, lze aplikovat i na "hodně velké " objemy rmací obtížně škálovatelné, nehodí se pro větší objemy rmací hlavní problém: jak uživatel najde "to pravé"???? model "rmation push" se snažil řešit hlavně otázky "výběru" hledání, selekce,. to řešil někdo, kdo na to mohl umět a dělat to efektivněji být na to specializován ale vznikl problém: každý uživatel může mít/má jiné zájmy a preference ale obsah kanálu byl pro všechny uživatele stejný připravit obsah kanálu tak, aby vyhověl všem, se ukázalo nemožné 9

10 v jiném kontextu. Evropská unie dokončuje směrnici "o audiovizuálních mediálních službách" jako aktualizaci původní směrnice "o televizi bez hranic" v nové směrnici rozlišuje mezi: lineárním obsahem s pevným programovým schématem, které určuje poskytovatel služby v praxi: běžné TV vysílání divák nemůže ovlivnit obsah vysílaného programu» kdy a co dávají nelineárním obsahem alias "obsahem na žádost" nemá pevné programové schéma čas i obsah určuje divák v praxi: Video on Demand analogie "rmation push" analogie zpřístupnění rmací 10

11 technické předpoklady lineární obsah, resp. "rmation push" přenos má charakter 1:N stejný obsah je přenášen od jednoho zdroje ke všem příjemcům současně "všichni vidí to samé" jde o tzv. broadcast v angličtině: broadcasting klasické telekomunikační sítě jsou broadcastingu dobře uzpůsobeny zemské vysílače, satelity mohou přijímat všechny přijímače v dosahu není zapotřebí zpětná vazba!!!! (stačí když) distribuční sítě jsou pouze jednosměrné nelineární obsah, resp. zpřístupnění rmací přenos má charakter 1:1 ke každému příjemci je přenášen individuální obsah jde o tzv. unicast čím více je příjemců, tím větší je zátěž na přenosovou síť klasické telekomunikační sítě na to nejsou stavěny Internet vyhovuje podstatně lépe 11

12 pozorování ve světě "masové zábavy" lineární model (klasické TV vysílání) uspěl vysvětlení: alternativa v podobě nelineárního modelu nebyla k dispozici z technických důvodů : nebylo jak dopravovat různý obsah k různým příjemcům "masoví konzumenti" jsou pasivní, nechtějí přebírat iniciativu nechtějí / nemohou / nedokáží využívat složitější služby ve světě Internetu lineární model propadl "na celé čáře" byl zaveden ve formě tzv. push kanálů duben 1996: spuštěna služba Pointcast Network (ukončena v roce 2000) podpora v browserech MSIE 4.0 a Netscape Communicator vysvětlení: uživatelé Internetu jsou spíše aktivní než pasivní bylo to neefektivní, velké objemy dat se přenášely ("tlačily", push) zcela zbytečně zájmy a preference uživatelů Internetu jsou různé ale obsah kanálu musel vyhovět všem!!!!! 12

13 Pointcast služba Pointcast (Pointcast Network ) fungovala jako screensaver původně nabízela jen "kanály" Pointcast Network nebo jako samostatná aplikace s větší "přidanou hodnotou" v podobě výběru a uspořádání konkrétního obsahu později umožnila vytvářet i "spojení" (connections) kde už nebyla (skoro) žádná "přidaná hodnota", jednalo se o "klasický" obsah, běžné dostupný skrze zpřístupňující model a pouze převedený do formy kanálu a "dotlačený" k uživateli fakticky už šlo o odklon od původní myšlenky "rmation push" 13

14 Příklad (nabídka kanálů/spojení Pointcast) "již předplacené" kanály/spojení nabídka dalších kanálů a spojení aplikace Pointcast 14

15 Příklad: obsah kanálu Pointcast "sekce" kanálu zobrazovaný kanál konkrétní části obsahu (články) vlastní obsah (článek) 15

16 Příklad: Pointcast jako screensaver 16

17 Příklad: Pointcast spojení spojení články 17

18 Příklad: vytvoření spojení spojení v rámci služby Pointcast si mohl vytvořit každý uživatel sám princip: spojení = několik článků (articles) článek = 1 WWW stránka která se v rámci "rmation push" stáhne do aplikace Pointcast a je možné ji následně číst i bez připojení jméno a URL pro nový článek již zadané články zda obsah stahovat ("push") automaticky 18

19 "Push" v browserech podpora pro model "rmation push" byla v roce 1997 začleněna i do browserů Microsoft Internet Explorer verze 4.0 podpora "kanálů" přímo v browseru technologie od Poincastu Netscape Communicator technologie od firmy Marimba součástí je Netscape Netcaster klient pro "rmation push" 19

20 Příklad: Netscape Netcaster "kanálový volič" 20

21 Příklad: Netcaster Channel Finder kategorie pro výběr kanálů konkrétní kanály 21

22 Příklad: kanály v MSIE 4.0 kanály obsah kanálu 22

23 další vývoj "rmation push" model "rmation push" ve své původní podobě (Pointcast, kanály v MSIE a Netscape) neuspěl kvůli neefektivnosti přenášely se velké objemy dat, mnohdy zbytečně kvůli přílišné "hromadnosti" kanály (spojení) byly málo individuální, neřešily problém vyhledávání přesto určité prvky původního modelu "přežily" a ujaly se RSS Rich Site Summary, Really Simple Syndication v zásadě pouze popis (definice) kanálu, ale vlastní obsah se stahuje až na popud uživatele v případě jeho zájmu "push " například systém BlackBerry princip fungování: ová zpráva přijde do schránky a je ihned "dotlačena" (push) do mobilního zařízení klienta 23

24 model "zpřístupnění rmací" připomenutí podstaty: rmace zůstávají "tam kde jsou" (kde vznikají???) jsou přístupné ("zpřístupněné") uživatelé si z vlastní iniciativy "stahují" ty rmace, o které mají zájem připomenutí otázek: jak je prezentován (nabízen) obsah v určité lokalitě? jak se uživatelé dozví, co je kde k dispozici? jak hledají? jak nacházejí? jak si "vyzvedávají"? autor (zdroj) vydavatel Uživatel (spotřebitel, konzument) vytvoření uspořádání uskladnění vyhledání retrieve spotřeba 24

25 možné formy zpřístupnění prostor pro prezentaci obsahu WWW Gopher TFTP FTP z modelu "zpřístupnění rmací" vychází řada různých služeb liší se zejména v míře, v jaké dávají prostor pro prezentaci nabízeného obsahu (ne nutně jen "rmací") od nulových možností až po "velmi bohaté" možnosti 25

26 TFTP a FTP TFTP (Trivial File Transfer Protocol) maximálně jednoduchý protokol pro přenos souborů umožňuje přenášet cokoli, co lze "zabalit" do formy souboru neumožňuje procházet mezi adresáři nezná pojem aktuálního adresáře neumožňuje vypsat obsah adresářů souborů uživatel musí dopředu a přesně vědět, kde se co nachází dnes jen pro velmi speciální účely FTP (File Transfer Protocol) "plnohodnotný" protokol pro přenos souborů z/do FTP archivů umožňuje přecházet mezi adresáři umožňuje vypisovat obsah adresáře nepoužívá žádné předem připravené nabídky obsahu (menu) ale umožňuje jiným službám (vyhledávacím službám), aby si zjistily nabízený obsah 26

27 příklad: služba ARCHIE specializovaná vyhledávací služba pro vyhledávání souborů v FTP archivech dnes již nepoužívaná princip fungování: pravidelně "obchází" jednotlivé FTP archivy prochází všechny jejich adresáře, vypisuje si jejich obsah a pamatuje si ho ve svých databázích odpovídá na dotazy typu: "kde najdu soubor XY?" Archie server zjišťování obsahu kde najdu soubor XY? na ftp.vse.cz 27

28 příklad: klient služby Archie hledaný řetězec (má se vyskytovat je jméně souboru) kterému Archie serveru bude dotaz položen omezení prohledávaných FTP archivů jen na určité domény FTP archivy, kde byl soubor nalezen v adresáři jméno souboru.. o souboru.. 28

29 videoukázka: služba Archie videoukázku lze shlédnout též na 29

30 příklad: služba Gopher Gopher byl vyvinut na University of Minnesota, v USA, v roce 1991 je to služba pro zpřístupnění rmací uživateli poskytuje nabídku ve formě menu jednotlivé položky menu jsou uspořádány lineárně položky jsou textové (i celé menu) položka může představovat: soubor (text, obrázek,...) odkaz na jiné menu přechod (bránu) do jiné služby či aplikace gopher = zool.: pytlonoš kanadský americký sysel Minnesoťan (přezdívka) nebo je to odvozeno od anglického "to GO FOR rmation"? 30

31 služba Gopher a Gopherspace celá soustava menu služby Gopher byla uspořádána hierarchicky (do stromu) kořenem bylo hlavní menu Gopher serveru na University of Minnesota existovaly "národní podstromy" a "národní vstupní uzly" služby Gopher v ČR uzel gopher.cesnet.cz výsledný celek (soustava vzájemně provázaných menu) tvořil tzv. Gopherspace 31

32 služba Gopher a Gopherspace vnitřní uzly jsou vždy odkazem na další menu koncové uzly (listy) jsou odkazem na konkrétní objekt text obrázek, video rozhraní k jiné službě 32

33 Gopher dnes již v Internetu funguje jen velmi málo serverů Gopher např. gopher://gopher.quux.org/ vnitřní uzly (menu) list (obsah) 33

34 Gopher Gopher - videoukázka videoukázku lze shlédnout též na 34

35 Gopher Gopher - videoukázka videoukázku lze shlédnout též na 35

36 osud služby Gopher Gopher byl: relativně jednoduchý a snadno implementovatelný nenáročný na zdroje výpočetní a přenosovou kapacitu pro akademické využití zdarma ale pro komerční využití (v určitém období) placený Gopher vytvářel: celosvětovou pavučinu Gopherských menu Gopher nebyl: hypertextový nevyužíval hypertext pokud za hypertext nepovažujeme jeho menu dostatečně "sexy" byl poměrně strohý nedokázal "zabalit" nabízené rmace do dostatečně atraktivního obalu jeho nabídky byly pouze textové + ikona Gopher striktně odděloval nabídku (soustavu menu) od obsahu (listů) 36

37 Gopher World Wide Web vzniká v letech nastupuje později než Gopher ale (oproti Gopheru): využívá hypertext neodděluje nabídku od obsahu obsah může být nabídkou (hypertext) může být podstatně více grafický využívá obrázky, animace,. je více sexy dokáže "být hezčí" je intuitivnější funguje na principu "ukaž prstem na to, co chceš" je náročnější má vyšší nároky na přenosovou a výpočetní kapacitu přišel ve správný čas Gopher vs. WWW když se Internet otevíral komerčnímu využití Gopher byl dostupný od roku 1991 v reálné praxi byl využit dříve ale postupně prohrával s WWW až prohrál úplně a prakticky zanikl počet serverů v ČR Gopher WWW >200 zdroj: Seznam zdrojů CESNETu / v ČR 37

38 další trend: "platformizace" služeb původně: vznikal velký počet specializovaných služeb pro každý "účel" samostatná služba například: služba Archie pro vyhledávání souborů v FTP archivech služba WAIS pro plnotextové vyhledávání v databázích dokumentů služba Veronica pro vyhledávání v rámci Gopheru.. problém: s udržováním a správou velkého počtu specializovaných klientských aplikací uživatelé se museli učit s nimi pracovat později: jak? snaha eliminovat příliš široký repertoár služeb ztrátou jejich samostatnosti původně: dnes: přestěhováním původně samostatných služeb na jinou platformu hlavně WWW spec. klient Archie, WAIS, WWW browser WWW server specializovaný server specializovaný server HTTP 38

39 příklad: služba WAIS Wide Area Information Servers od firmy Thinking Machines z roku 1991 sloužila k fulltextovému vyhledávání v rámci individuálních databází dokumentů nikoli "všude" postup dotazu: nejprve se vybere databáze v rámci které se bude vyhledávat pak se položí samotný dotaz odpovědí je odkaz na vyhovující dokumenty dotaz databáze nalezené dokumenty 39

40 WAIS WAIS - videoukázka videoukázku lze shlédnout též na 40

41 WWW a el. pošta jako platformy původně samostatné služby (Archie, WAIS, ) vyžadovaly, aby uživatelé: používali specifické klientské aplikace museli si je instalovat, konfigurovat atd. používali specifický styl práce učili se znát ovládání aplikací, příkazy atd. celkový trend vedl k: minimalizaci klientů kvůli správě klientského SW kvůli nárokům na uživatele.. důsledek: původně široký repertoár služeb a aplikací v Internetu se postupně zužoval až zůstaly dvě "hlavní služby" a jejich aplikace (klienti): WWW (browser) a el. pošta (poštovní klient) elektronická pošta a WWW se staly platformami, na kterých jsou "stavěny" další aplikace takové, které původně byly samostatné elektronická pošta: zprostředkovává též: diskuse (News, NetNews, Usenet), elektronické konference, nástěnky (bulletinboard) apod. WWW: nejrůznější formy vyhledávání obecné i specializované transakce objednávání, nakupování, prodej, hry, e-learning,.. vzdálené přihlašování. přesto stále vznikají nové služby a samostatní klienti např. pro instant messaging apod. 41

42 děkuji za pozornost Jiří Peterka tuto přednášku najdete také na (sekce přednášky) videoukázky a další archivní materiály najdete na 42

43 záloha: WWW v roce 1994 videoukázku lze shlédnout též na 43

44 záloha: Gopher v roce 1994 videoukázku lze shlédnout též na 44