UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií Bakalářská práce Martina Večerková Vnímání paliativní péče v naší společnosti Olomouc 2013 vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Olomouci dne Podpis.

3 Poděkování Děkuji doc. PhDr. Jitce Skopalové, Ph.D. za odborné vedení, její podněty a rady při tvorbě bakalářské práce. Děkuji za podporu a pochopení své rodině.

4 Obsah Obsah... 4 Úvod Umírání Charta umírajících Faktory ohrožující základní práva umírajících Rozdíl vnímání péče o nemocné a umírající v historii a současnosti Péče o nemocné a umírající v historii Péče o nemocné a umírající v současnosti Paliativní péče Principy paliativní péče Rozdělení paliativní péče Domácí paliativní péče Význam rodiny v domácí paliativní péči Péče o pozůstalé Hospic a hospicová péče Historie hospiců v ČR Financování hospiců Legislativní ukotvení hospicové péče Zdroje informací o paliativní péči Výsledky ilustrativního šetření Popis metody a techniky ilustrativního šetření Realizace výzkumného šetření Shrnutí výzkumného šetření Závěr Použitá literatura Internetové zdroje Seznam tabulek Seznam příloh... 53

5 Úvod Smrt i zrození jsou jen otevřením dveří a život je pouhá chvíle strávená v pokoji za dveřmi. Jak úžasný je sluneční svit venku za dveřmi tvého pokoje za letního dne. Oč úžasnější musí být světlo za dveřmi, které nazýváš smrtí. Neboj se těch dveří, ale spíše toho, co ti je brání otevřít. (John Columbus Taylor) Lidský ţivot je symbolicky ohraničen zrozením a smrtí. Zrození a smrt byly provázeny v historii lidského společenství různými rituály. Nový ţivot byl radostně vítán a smrt byla chápána jako součást ţivota. Uţ malé děti si uvědomují konečnost lidského ţivota, od rodičů se dozví, ţe někdo zemřel a svým rozumem daným věkem se s touto situací vyrovnávají po svém. Jak člověk dozrává, setkává se smrtí stále častěji. Pochopí, ţe kaţdý odchod je velmi bolestivý, ale v ţivotě pak přijde i zkušenost, kdy se v blízkosti člověka objeví zákeřná nemoc, která změní pohled na dosavadní zkušenosti. Umírání a smrt patří k nejtěţším okamţikům v lidském ţivotě. Je to situace, na kterou se nedá připravit. Záleţí na kaţdém jedinci, jak se s takovou situací vyrovná. Dnešní doba je dobou kultu mládí a zdraví. Slova jako smrt a umírání byla vytěsněna z našich slovníků a o těchto věcech nechceme nejenom hovořit, ale ani přemýšlet. Umírání a smrt jsme vloţili do kompetence zdravotnických institucí- nemocnic, ústavů a léčeben dlouhodobě nemocných. Zapomínáme na moţné potřeby umírajících. Jsou to stále lidé, kteří mají svá práva, mají své emoce, o které by se chtěli podělit, ale na jejichţ vyslechnutí není čas a prostor. Lidé na konci své cesty se často obracejí k víře (i ti celý ţivot nevěřící). Rádi by měli na blízku někoho, kdo je vyslechne, utěší. Společnost můţe vytvořit podmínky k rozšíření paliativní péče, ale rozhodování a zhodnocení situace bude vţdy na rodině. Rodina je tím prvkem, který rozhodne na základě lékařských doporučení, na jakém místě opustí jejich blízký tento svět. Není snadné si představit vést rozhovory o smrti svých blízkých nebo své vlastní. Přesto pravděpodobně kaţdého člověka několikrát za ţivot myšlenka na vlastní smrt či na smrt někoho blízkého napadne. Člověk má v sobě ale jakýsi ostych o tomto tématu hovořit. Svatošová (2011, s. 17) píše: na smrt bychom se měli včas a velice pečlivě připravit. Tam totiž žádný opravný termín jako u zkoušky, anebo druhý pokus jako v manželství nepřichází v úvahu. Téma jsem si vybrala na základě aktuálnosti pojmu paliativní péče. Dle mého názoru je velmi důleţité se tématem zabývat z důvodu stárnutí populace a přibýváním počtu případů nevyléčitelných onemocnění. Vzhledem k tomu, ţe se jedná v České republice o pojem relativně nový, není mnoho odborníků, kteří by se tímto tématem zabývali. Na rozdíl od 5

6 zahraničí je u nás toto téma stále na okraji zájmu. Mezi průkopnice patří Haškovcová a Svatošová a v posledních letech Špinka. Dalším důvodem výběru tématu byla vlastní zkušenost s umírajícím člověkem. V roce 2007 se naše rodina starala o umírajícího, nejdříve v domácí péči a v závěru jeho ţivota v Hospici na Svatém Kopečku. Vzpomínám si, jak ţalostně málo informací jsme od lékařů obdrţeli, jak velmi těţká byla naše domácí péče, jak jsme sloţitě získávali rady, které nám mohly pomoci. V průběhu zpracovávání této bakalářské práce, onemocněla členka naší rodiny nevyléčitelnou nemocí. Zkušenosti, které naše rodina jiţ s paliativní péčí měla, byly velmi důleţité v rozhodování, jak postupovat. Při studiu materiálů k bakalářské práci, při návštěvě hospice, při hovorech s rodinami pozůstalých jsem si uvědomila, jak málo se v současné době ve společnosti hovoří o tématu umírání a smrti. Přitom se jedná o běţnou součást ţivota a vytěsňování tohoto tématu vede ke strachu umírajících i jejich rodin. Ve své práci mě nejvíce ovlivnila díla Elisabeth Kübler-Rossové, která se celý ţivot věnovala práci s umírajícími pacienty. Její neskonalá úcta k těmto lidem, obdiv k ţivotu a respekt ke smrti se staly mou obrovskou motivací k práci na toto téma. Sama jsem se během zpracovávání bakalářské práce setkala se smrtí, a to v té nejbolestnější podobě- zemřela mi po dlouhé nemoci maminka. Vyrovnání s touto ztrátou je vţdy velmi bolestivé, ale díla Elisabeth Kübler- Rossové mi byly velkou útěchou a zároveň i nadějí. Myslím, ţe se tím navţdy změnil můj pohled na umírání a smrt a cítím se velmi vyrovnaná především díky tomu, ţe studiem jejich děl jsem chápala smrt maminky úplně jinak, neţ bych toho byla dříve schopna. Moje poslední rozloučení s maminkou před její smrtí bylo díky tomu velmi silné a jsem velmi vděčná, ţe jsem na své ţivotní dráze, právě v tomto okamţiku poznala díla této autorky. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na závěrečné období lidského ţivota a představila paliativní péči jako jednu z moţností péče o umírajícího člověka. Cílem této práce bylo analyzovat problematiku paliativní péče. V souladu s cílem bakalářské práce jsem si stanovila následující dílčí cíle: - Definovat potřeby a práva nemocných a umírajících. - Porovnat vnímání paliativní péče v historii a současnosti. - Popsat moţnosti paliativní péče. - Popsat význam rodiny v paliativní péči. - Definovat pojem hospic a hospicová péče. - Najít zdroje informací o paliativní péči 6

7 - Realizovat ilustrativní šetření. Bakalářskou práci jsem rozdělila na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsem vyuţila obsahovou analýzu odborných zdrojů a sekundární analýzu dat. V empirické části jsem interpretovala výsledky ilustrativního šetření. 7

8 1 Umírání V části práce nazvané Umírání jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu umírání, pojmenování, kdo je to nemocný a umírající člověk a definování potřeb umírajících. Jako ilustraci jsem pouţila Chartu umírajících. Dále jsem popsala faktory, které ohroţují základní práva umírajících. Definice umírání Umírání je proces. Proces, který nelze zobecňovat, protoţe se jedná o individuální záleţitost. Kaţdý nemocný proţívá tento stav jinak, různá je i délka umírání. Dle Seymourové a Ingletonové (2007, s.218) má vliv na to, jak jednotliví lidé proţívají umírání bezpočet složitých, navzájem propojených faktorů. V závislosti na příčině smrti a typu léčby, jež je člověku poskytována, může být proces umírání pomalý, náhlý nebo může mít podobu střídavých zhoršení a zlepšení stavu. Umírání je těžké předjímat, diagnostikovat, naplánovat. Matoušek (2008) vnímá umírání jako proces předcházející smrti, který je normální součástí života. Umírající poté, co vnitřně uznal, že spěje ke smrti, má potřebu uspořádat svoje věci a rozloučit se s blízkými lidi. I umírající by si měl udržet nejlepší možnou kvalitu života bez ohledu na to, jestli umírá ve zdravotnickém zařízení nebo doma. Nemocný a umírající člověk Nevyléčitelně nemocný člověk se stává umírajícím člověkem. Tato situace je pro člověka velmi sloţitá, protoţe chápe svoji perspektivu, ale neví, co to pro něj bude konkrétně znamenat. Nemocný a umírající člověk by neměl být na své problémy sám. Je pro něj velmi důleţité, aby byl doprovázen někým blízkým, rodinou či dobrým přítelem. Fyzické projevy nemoci jsou vyčerpávající a nemocný člověk potřebuje oporu, kterou mu můţe poskytnout promluva, pár vřelých slov. Nemocný člověk potřebuje mít jistotu, ţe se má ve své těţké situaci na koho obrátit. Největší pocit osamělosti nastupuje, pokud je nemocný převezen do nemocnice. Zde jsou sice léčeny projevy nemoci, ale bývá opomíjena lidská osobnost a duchovní či spirituální potřeby nemocného. Je třeba si také uvědomit, ţe by měla být respektována vůle nemocného, pokud odmítá převoz do nemocnice. Můţe to být také způsobeno vyčerpáním a nechutí dalšího boje s nemocí. Umírající uţ můţe být smířen se smrtí, ale okolí jej stále nutí k dalším léčebným zákrokům. Společným motivem všech fází nemoci je důvěra, trpělivost a naslouchání. 8

9 Tématiku vyrovnávání se s nemocí podrobně zpracovala ve svém díle Kübler- Rossová (in Svatošová 2011, s. 25), která popisuje fáze od negace a popírání přes smlouvání a vyjednávání aţ ke smíření a souhlasu. Kaţdá z těchto fází má své projevy a autorka také nabízí řešení, jak v dané fázi jednat s nemocným člověkem. Tabulka č. 1 Fáze vyrovnání se s nemocí podle Kübler- Rossové (in Svatošová 2011, s. 25) 9

10 Situaci nemocného se věnuje ve své knize teolog Opatrný (2004, s. 6), který uvádí, ţe nemocný má zvládnout řadu úkolů, které k ţivotu patří: - Zorientovat se v situaci, která je pro něho nová. - Přijmout více či méně novou životní roli. - Uvést do souvislosti dosavadní život s životem okleštěným nemocí nebo pomalu hasnoucím, tedy integrovat současný stav do celku života. - Najít smysl života i v nové situaci a docenit smysl života dosud žitého. - Vyrovnat se s obavami o sebe (jak zvládne bezmocnost, bolesti, samotnou smrt) i o bližní, které možná brzy opustí (životní partner, děti). - Vyrovnat se s domnělými nebo skutečnými utrpěnými křivdami a neúspěchyodpustit. - Vyrovnat se s manky vlastní odpovědnosti vůči životnímu partnerovi, dětem, případně Bohu a dospět k odpuštění. Nemocný se musí vyrovnat nejen se svou nemocí, ale hlavně se svým odchodem z tohoto světa. Úkol to není jednoduchý a na základě ţivotní zkušeností i své osobnosti, se s tímto kaţdý vyrovnává po svém. Jsou případy, kdy si nemocný vyřídil a dal do pořádku všechny své záleţitosti a také se vyskytují případy, kdy nemocný naprosto rezignuje na svůj ţivot. Zdravý člověk si není schopen představit, o co vše nevyléčitelně nemocný přichází, jak se postupně mění jeho sociální status, pracovní ţivot, soukromý ţivot, změní se mu definitivně ţebříček hodnot. S postupující nemocí se zdravotní stav se postupně zhoršuje, přibývá vyšetření, léčba je nepříjemná bolestivá. Kelleyová, Callananová (1992) popisují, ţe deprese, hněv, úzkost a strach jsou průvodními jevy pramenící z blízkosti smrti. Křivohlavý, Kacmarczyk (1995, s. 26) vysvětlují strach ze smrti a uvádějí následující sloţky strachu: - Strach z bolesti- že to bude bolet, a to dokonce velmi bolet. - Strach z opuštěnosti- že všichni mne opustí, odejdou a já budu ve chvíli pro mne nejtěžší zcela sám (opuštěn). - Strach ze změny vzezření- bolesti, operace a nemoc sama mne tak změní (např. v obličeji, na rukou atp.), že se sám nepoznám- nebudu to já. - Strach se selhání- že to nezvládnu, že v nejtěžší zkoušce neobstojím, že se projevím jako zbabělec, slaboch. - Strach z utrpení- že žít bude těžší nežli nebýt, že např. dušnost a dechové obtíže budou nadměrné. 10

11 - Strach z regresu- že v palbě bolestí a těžkostí ztratím úroveň zralé osobnosti, kterou dosud jsem, a budu se chovat jako malé dítě (nedůstojně). - Strach ze ztráty samostatnosti- že nebudu moci dělat, co chci, a naopak, že budu muset dělat, co mi přikáže ten či onen (např. lékař). - Strach o rodinu- že se beze mne finančně (hospodářsky) neobejdou, že to beze mne doma nezvládnou - Strach z nedokončené práce či životního díla- například nedostavím rodinný dům, nedopíšu monografii Z výše uvedeného výčtů moţných strachů je zřejmé, ţe nemocný člověk je zmítán v obrovských obavách. S této situaci je důleţitá komunikace s okolím, aby měl nemocný k dispozici někoho, komu se můţe se svými obavami svěřit. Nejčastěji to bývá někdo z okruhu rodiny, blízký přítel, můţe to být také pastorační pracovník v hospici. Komunikace můţe probíhat slovy, ale také mlčením, doteky či náznaky. Kübler- Rossová (1992, s. 133) vyjádřila tuto komunikaci následujícími slovy: Kdo má dostatek sil a lásky, aby se posadil k nemocnému, a chápe hodnotu mlčení, které je silnější než slova, ví, že pohled na nemocného není ani trapný ani nevzbuzuje hrůzu, vidí jen pomalé vyhasínání tělesných funkcí. Pohled tiše umírajícího člověka připomíná padající hvězdu, hvězdu mezi milióny světel na vzdálené obloze, zaplane a zmizí navždy v nekonečné noci. Lékař umírajícího pacienta si je dobře vědom, jak jedinečné je každé individuum v širém moři lidství. Vidíme ty úzké hranice, do kterých je stěsnán život. Náš život trvá asi sedmdesát let, někdy i víc, a v této krátké době prožíváme neopakovatelné děje života, které se vplétají do přediva lidských dějin. Callananová a Kelleyová (1992) vnímají komunikaci s umírajícími jako soulad mezi bliţními a umírajícím a pochopení poselství, která jsou sdělována pouze symbolicky. Zdravý člověk je postaven do obtíţné role, kdy není jednoduché pochopit smysl těchto symbolů. V okamţiku pochopení můţe dojít ke smíření se smrtí milované osoby. Je důleţité, aby měl umírající v těchto těţkých chvílích poblíţ někoho, kdo s ním tyto stavy proţívá a zároveň to přináší i obrovské zkušenosti pro člověka zdravého, kdy takto zblízka proţité umírání a smrt mu změní pohled na ţivot i na vnímání smrti. Kalvach (2010) klade důraz u umírajícího na respektování vůle pacienta a také rozloučení a smíření. Umírající člověk má své potřeby. Callananová a Kelleyová (1992) uvádějí, ţe fyzická bolest leze odstranit relativně snadno, ale u emocionální a duševní bolesti to bývá obtíţnější a nezřídka dochází i k pochybnostem o víře. Nemocný a umírající člověk si uvědomuje váţnost svého stavu. Někteří chtějí znát svůj aktuální zdravotní stav a také jeho prognózu, 11

12 někteří pravdu nechtějí znát, i kdyţ tuší a moţná si nechtějí připustit, jak je jejich stav váţný. Potřeby umírajícího jsou dle Svatošové (20011) následující: Potřeby biologické- jedná se o kombinaci všeho, co potřebuje nemocný člověk- stravu, vyprazdňování, rehabilitace, zdravotní péče, tišení bolesti. Potřeby psychologické- dostatečná a vhodná komunikace s nemocným, respektování jeho lidské důstojnosti. Potřeby sociální- nemocný potřebuje sociální kontakty, ale v míře, kterou si můţe určit on sám. Potřeby spirituální- na sklonku ţivota hledají útěchu ve spiritualitě i lidé, kteří byli celý ţivot nevěřící, jedná se hlavně o odpuštění a vyrovnání se svým ţivotem a smrtí. Callananová a Kelleyová (1992) tvrdí, ţe jediná cesta k pochopení potřeb umírajících vede přes porozumění a naslouchání umírajícímu. 1.2 Charta umírajících Kaţdý člověk má svá práva. Týká se to i nemocných a umírajících. Pro tuto specifickou skupinu jsou vyjádřena práva v americké Chartě umírajících (in Haškovcová 2000, s. 37), která má všeobecnou platnost: - Mám právo na to, aby se se mnou až do smrti zacházelo jako s lidskou bytostí. - Mám právo na naději, a nezáleží na tom, že se mění moje životní perspektiva. - Mám právo vyjádřit své pocity a emoce týkající se blízké smrti. - Mám právo podílet se na rozhodnutích týkajících se péče o mě. - Mám právo na stálou zdravotnickou péči, přestože se cíl uzdravení mé nemoci mění na zachování pohodlí a kvality života. - Mám právo zemřít neopuštěn. - Mám právo být ušetřen bolesti. - Mám právo na poctivé odpovědi na své otázky. - Mám právo nebýt klamán. - Mám právo na pomoc rodiny a na pomoc pro rodinu v souvislosti s přijetím mé smrti. - Mám právo zemřít v klidu a důstojně. 12

13 - Mám právo uchovat si svou individualitu a mám právo na laskavé pochopení svých rozhodnutí a názorů. - Mám právo být ošetřován pozornými, citlivými a zkušenými lidmi, kteří se pokusí porozumět mým potřebám a kteří budou prožívat zadostiučinění z toho, že mi budou pomáhat tváří tvář smrti. Není snadné odpovědět na otázku, jak jsou tato práva vnímána a dodrţována. Bezmocnost opuštěných umírajících v anonymitě nemocnic, kdy nejsou pravdivě informováni o své diagnóze a prognóze si dokáţe zdravý člověk sotva představit. Velmi často se musejí smířit se ztrátou své individuality, stávají se jen součástí nemocničního systému a mnohdy se jim nedostává laskavé péče, ale pouze jakési zautomatizované manipulace. Milfait (2012, s. 482) dodává: princip lidské důstojnosti a z ní vycházející lidská práva nekončí jen u respektu a ochrany, ale znamenají také závazek zajišťovat potřebné předpoklady, podmínky a péči pro jejich naplňování a využívání. 1.3 Faktory ohrožující základní práva umírajících V Chartě umírajících jsou přesně definována práva umírajících. Přesto existují faktory, které tato práva ohroţují. Milfait (2013, s. 286) uvádí následující ohroţující faktory: - Nedostatečná dostupnost paliativní péče a dobré léčby bolesti. - Zanedbávání léčby fyzického utrpení a nebrání zřetele na psychologické, sociální a spirituální potřeby. - Umělé prodlužování procesu umírání nepřiměřeným používáním medicínských postupů nebo pokračováním v léčbě bez souhlasu nemocného. - Obavy nemocného ze ztráty autonomie, že bude závislým na rodině i institucích a stane se pro ně zátěží. - Nedostatečná alokace prostředků a zdrojů pro péči a podporu nevyléčitelně nemocných nebo umírajících. - Omezování život udržující léčby (life-sustaining) z ekonomických důvodů. Nemoc a smrt paří v ţivotě k největším zkouškám. Je zřejmé, ţe velmi obtíţné přijetí diagnózy váţné nemoci, absolvovaní dlouhé a náročné léčby nejen pro nemocného člověka, ale i pro jeho rodinu. Výše uvedené fáze přijetí nemoci svědčí o tom, jak se postupně nemocný s novou neznámou situací vyrovnává. Člověk si uvědomuje strach, který ho v průběhu nemoci provází. 13

14 V této kapitole jsem vysvětlila pojem umírání, pojmenovala, kdo je to nemocný a umírající člověk a definovala potřeby umírajících. Jako ilustraci jsem pouţila Chartu umírajících. Dále jsem popsala faktory, které ohroţují základní práva umírajících. Dle mého názoru by bylo vhodné, kdyby měl nemocný člověk informace nejen o diagnóze a průběhu nemoci, ale měl by být informován i o tom, ţe pocity, které proţívá, jsou normální, jsou dávno popsané v literatuře a ve stejné či podobné míře je proţívají i jiní pacienti. Myslím, ţe by nemocní měli být důkladně informováni i o svých právech, aby věděli, jak je správně uplatňovat. 14

15 2 Rozdíl vnímání péče o nemocné a umírající v historii a současnosti Vzhledem k cíli mé práce popisuji v této kapitole rozdíl ve vnímání péče o nemocné a umírající, objasním vnímání této péče v historii a v současnosti. Dílčím cílem této kapitoly je popsat péči o nemocné a umírající v historii a současnosti. Vývojem společnosti docházelo ke změnám v pojetí ţivota a smrti a od toho odvíjela rozdílná péče. 2.1 Péče o nemocné a umírající v historii Péče o nemocné a umírající byla vţdy součástí ţivota lidské společnosti. V kaţdé době bylo cílem pomoci nemocnému k uzdravení, protoţe nemocný člověk byl přítěţí pro danou společnost. Lidé si osvojili zkušenosti s bylinami a předáváním z generace na generaci zdokonalovali své léčitelské umění. Znalosti léčitelů a účinky bylin byly rozhodující při léčbě po celá staletí. V mnoha kulturách byla prováděna léčba pomocí bylin a zaříkávání šamanů. Pokud léčba selhala a člověk umíral, dělo se tak vţdy ve společenství rodu. Společnost provázela umírajícího rituály, které pomáhaly nejen umírajícímu, ale i ostatním, aby se smířili se smrtí blízkého. Podstatnou sloţkou těchto rituálů byla duchovní péče, kterou poskytovali duchovní. Smrt byla chápána jako běţná součást ţivota a takto k ní bylo přistupováno. V historii nalezneme k tomuto tématu dochované zmínky o tzv. egyptském kultu mrtvých. Egypťané se na smrt cíleně připravovali, nebyla pro ně ničím konečným, ale naopak začátkem dalšího stupně bytí. Přesně stanovený postup rituálů dával jistotu, jak bude s jejich tělem po smrti zacházeno- od omývání, balzamování aţ po uloţení do hrobu i s obětními dary. V historii se setkáváme s péčí o nemocné také např. v Indii, kde je péče vedena náboţenským hlediskem. Messina (2005, s. 11) uvádí, ţe Buddhovo náboţenství stanoví pravidla pro ošetřovatele nemocných: Ošetřovatel musí být dobrotivý a obětavý vůči pacientovi, musí být čistý myslí i tělem, schopný každé služby, kterou nemocný potřebuje, musí umět míchat léky, vařit, trpělivě umývat nemocného, musí umět zvedat nemocného z lůžka a vodit ho při procházce, musí mít praxi v upravování lůžek. Musí být ochotný, trpělivý, poslouchat obdržené příkazy, nikdy nesmí jednat svévolně. Mezi nejdůleţitější odkazy antiky v péči o nemocné patří aţ do dnešní doby Hippokratovy spisy a především tzv. Hippokratova přísaha. V péči o nemocné a umírající platí zásada: Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné 15

16 (Pavlíček, 2006, [online]) a zcela zásadní (a v dnešní době velmi aktuální a diskutované): Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Středověká péče o nemocné a umírající byla převáţně směřována do klášterů. Byly zde zřizovány špitály, kde probíhala léčba a péče. Sluţba bliţším zde byla naplňována v duchu Boţí lásky. Změna nastala v 19. století v období průmyslové revoluce. Nastal příliv lidí do měst a rozvrat tradičních rodin, které ţily po generace společně. Ve městech byly zakládány nemocnice, které slouţily k uzdravování, nepředpokládala se zde péče o umírající. Lidé umírali osamoceně a to vedlo ke vzniku chorobinců, chudobinců a špitálů. V roce 1878 je zaloţen v Dublinu dům pro umírající. Jeho zakladatelkou byla Mary Aikdenheadová. Minulé století bylo dle Markové (2010, s. 14) ve znamení vyrvání umírání z rodinného života. Umírání se stalo lékařskou záležitostí, patologií, něčím, co se mělo léčit za každou cenu až do úplného vyčerpání organismu. Mezníkem v paliativní péči byl po druhé světové válce vznik prvních hospicových domů. Jako první byl zaloţen roku 1967 a otevřen první britský hospic St. Christophers v Londýně. Hospicové hnutí se odtud šíří po celém světě. Je zajímavé, ţe hospicová péče je od svého počátku svázána se ţenami. Jako propagátorky paliativní péče jsou známy Elisabeth Kübler- Rossová a Cicely Sandersová. Podle Studenta (2006) mají obě velké ţeny společné to, ţe vrátily léčebné principy zpátky do moderní medicíny. Vnímání péče o nemocné a umírající v historii Péče o nemocné a umírající byla v historii společností vnímána jako samozřejmá součást ţivota. Péče o nemocné a umírající provází lidstvo od samého počátku a byla součástí kaţdé kultury. Hlavním cílem péče bylo vţdy tišení bolesti a mírnění lidského utrpení. V historii nebyl znám pojem paliativní péče, i kdyţ se bezesporu o paliativní péči jednalo. Péče o nemocné a umírající byla v kompetenci rodiny, později církve. Víra v Boha hrála velkou roli, pomáhala umírajícímu a blízkým překonávat úskalí nemoci a dávala naději, ţe po smrti ţivot nekončí. Marková (2010, s. 13) uvádí: Po dlouhá staletí bylo mírnění lidského utrpení a provázení k dobré smrti hlavním posláním lékařů a posléze i ošetřovatelek (a sester). Zcela přirozeně a většinou v domácím prostředí, méně často ve špitálech se na paliativní péči vedle zdravotníků a často i bez nich podílela především rodina, přátelé, 16

17 duchovní. A tak můžeme již z tohoto důvodu hovořit o paliativní péči jako o multidisciplinární péči ověřené dějinami. 2.2 Péče o nemocné a umírající v současnosti Současná společnost vytěsnila péči o umírající ze své mysli, umírání je stále tématem, o kterém se nemluví a je stále obestřeno mnoha předsudky. Nemocní lidé v převáţné většině umírají osamoceni za zdmi nemocnic, i kdyţ by si kaţdý z nich přál zemřít v kruhu svých blízkých. Sláma a Špinka (2004) uvádějí, ţe přes 70% všech úmrtí nastává ve zdravotnické či sociální instituci (nemocnici, léčebně dlouhodobě nemocných, domově důchodců, ale 80% dotázaných, kteří se k této otázce v průzkumu veřejného mínění vyjádřili, si však nepřeje v některém z těchto prostředí zemřít. Současné moţnosti moderní medicíny vedou k prodluţování ţivota i jeho kvality, na druhé straně je úmrtí po neúspěšné léčbě chápáno jako selhání medicíny. Vnímání péče o nemocné a umírající v současnosti Tak jako se v kaţdé době přistupuje jinak k umírajícím, tak i kaţdé náboţenství vyznává jinou péči o umírající a mrtvé. Západní společnost vytlačila umírání a smrt za hranice svých myšlenek a nechce se tímto tématem zabývat, protoţe není cool, je to něco, o čem se nepřemýšlí a uţ vůbec nemluví. Člověk 21. století nechce přemýšlet o nemoci a o smrti své ani svých blízkých. Proto zůstává velmi zaskočen, pokud taková situace nastane. Moderní člověk přemýšlí o svých výkonech, mládí a kráse a jak si tyto věci co nejdéle uchovat, popřípadě, jak jim k tomu můţe dnešní technika a medicína pomoci. Halík (2006, s. 94) uvádí, ţe máloco vypovídá tolik o duchovní kvalitě určité kultury jako její vztah ke smrti. Staří mudrci a světci hovořili o celém životě jako přípravě na smrt, lebka na jejich stole jakoby stále připomínala, že mnoho lákadel světa jsou jen pomíjivé iluze, že čas lidského života je krátký a je třeba ho naplnit podstatnými věcmi. Naše doba má paradoxní vztah k smrti. Na jedné straně smrt často banalizuje: kolik smrtí a kolik mrtvých můžeme vidět každý večer na televizní obrazovce, jak v hororových a akčních filmech přeplněných vraždami a upíry, tak v každodenních zprávách! Ale zároveň skutečnou smrt tatáž civilizace nejraději úzkostlivě odklízí za plenty nemocnic. 17

18 V této části bakalářské práce jsem popsala péči o nemocné a umírající v minulosti a v současnosti. Tato péče se postupně vyvíjela od péče v prostředí rodiny aţ do dnešní doby, kdy převaţuje péče ústavní. Z výše uvedeného vyplývá, ţe vnímání péče o nemocné a umírající bylo rozdílné v historii ve srovnání s dnešní péčí. V minulosti byla péče o umírající chápána jako přirozená součást ţivota, dnes je péče vnímána jako něco okrajového, o čem se ve společnosti nehovoří. 18

19 3 Paliativní péče Cílem této části bakalářské práce je vysvětlit pojem paliativní péče, pojmenovat principy paliativní péče, rozdělení paliativní péče a popsat domácí paliativní péči. Pojem paliativní pochází z latiny, kde slovo pallium znamená plášť, coţ představuje jakési zahalení a chránění pacienta. Paliativní péče je pojem v České republice poměrně nový. Je pouţívám zatím výhradně v odborných kruzích a znají ho ti, kteří jiţ mají s paliativní péčí vlastní zkušenosti. Široké veřejnosti je tento pojem neznámý, jak ukáţe výzkum v empirické části této bakalářské práce. Definice paliativní péče má mnoho výkladů. Mezi nejčastěji citované patří definice Světové zdravotnické organizace (in Radbruch, Payne 2009, s. 14) Paliativní péče je přístup, který usiluje o zlepšení kvality života pacientů, kteří čelí problémům spojeným s život ohrožujícím onemocněním. Včasným zjištěním, dokonalým zhodnocením a léčbou bolesti a ostatních problémů- tělesných, psychosociálních a duchovních, se snaží předcházet a mírnit utrpení těchto nemocných a jejich rodin. Radbruch, Payne (2009) uvádí: Paliativní péče představuje aktivní celkovou péči o pacienta, jehož onemocnění neodpovídá na kurativní léčbu. Zásadně důležité je mírnění bolesti a dalších příznaků a sociálních, psychologických a duchovních problémů. Paliativní péče je ve svém přístupu interdisciplinární a do své působnosti zahrnuje pacienta, rodinu a komunitu. V jistém smyslu nabízí paliativní péče nejzákladnější koncepci péče- péči zaměřenou na naplnění pacientových potřeb a to bez ohledu na místo, kde pacient pobývá, ať doma nebo v nemocnici. Umírání a smrt považuje za normální proces, smrt však neurychluje, ani neoddaluje. Usiluje o zachování maximální možné kvality života až do smrti. Sláma, Špinka (2004) spatřují hlavní význam paliativní péče v zaměření na kvalitu ţivota nemocných nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče není vyléčení pacienta či prodlouţení jeho ţivota, nýbrţ prevence a zmírnění bolesti a hlavně zachování důstojnosti pacienta. Velký význam v paliativní péči má i podpora rodiny. To znamená, ţe poskytování kvalitní paliativní péče v sobě zahrnuje dvě sloţky- péči o nemocného a péči o jeho blízké. Milfait (2013) uvádí: Zohledníme-li všechny možnosti paliativní péče, můžeme konstatovat, že naplňuje potřebné aspekty lidsky důstojného umírání. 19

20 3.1 Principy paliativní péče Principy paliativní péče se zaměřují na pojmenování základních moţností pomoci nemocnému a také blízkým. Payneová, Seymourová, Ingletonová (2007, s. 8) uvádí následující principy paliativní péče: Paliativní péče: - Poskytuje úlevu od bolesti a jiných tíživých projevů nemoci. - Přitakává životu a umírání pokládá za normální proces. - Nemá za cíl smrt ani urychlovat ani odsouvat. - Integruje psychologické a duchovní aspekty péče o pacienta. - Nabízí podpůrný systém, aby pomohla pacientům žít až do smrti tak aktivně, jak je to jen možné. - Nabízí podpůrný systém, který má rodinám pomoci vyrovnat se s pacientovou nemocí a se ztrátou blízké osoby. - Poskytuje cestou týmového přístupu pomoc odpovídající potřebám pacientů a jejich rodin, včetně poradenství při zármutku, je-li to třeba. - Usiluje o zvyšování kvality života a může mít pozitivní vliv na průběh nemoci. - Je indikována od počátku nemoci ve spojení s jinými terapeutickými postupy, které mají prodloužit život, jako chemoterapie nebo ozařování a zahrnuje i zkoumání potřebná k lepšímu pochopení a zvládnutí léčebných komplikací Sláma, Špinka (2004) řadí k principům paliativní péče také zdůraznění významu rodiny a nejbliţších přátel nemocných, dále, ţe paliativní péče nevytrhává nemocné z jejich přirozených sociálních vazeb, ale umoţňuje jim, aby poslední období ţivota proţili v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých. Vnímají, ţe existuje zásadní rozdíl mezi špatnou a kvalitní péčí a ţe umírání nemusí být provázeno strachem, nesnesitelnou bolestí a nesmyslným utrpením. Umírání a smrt patří k nejtěţším okamţikům v lidském ţivotě. Je obtíţné vyrovnat se s odchodem milovaného člověka a jistě je těţké i z pohledu umírajícího opouštět tento svět, rodinu přátele a známé. V těchto chvílích je nutný citlivý a komplexní přístup k umírajícímu. Kaţdý jedinec má jiné poţadavky, jiné tuţby. Někdo chce o svém odchodu hovořit a připravit se na něj, jiný nechce vůbec o tomto tématu hovořit, zavře se do sebe a na toto téma nekomunikuje. Charta umírajících uvádí základní práva umírajících, která by měla být 20

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové,

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové, VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013 Slovo na úvod Vážené dámy, vážení pánové, je mojí milou povinností shrnout pro Vás další rok fungování společnosti RUAH o.p.s. Rok 2013 byl prvním rokem, kdy jsme začali

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Výstup KA 3: EVALUACE A INOVACE OVĚŘENÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 1 Hodnocení

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Projekt Paliativní péče v České republice Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů. Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení

Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů. Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení 1) Hospicové občanské sdružení Cesta domů (dále jen sdružení ) je dobrovolným sdružením občanů a právnických

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Péče o umírajícího a mrtvé tělo Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Bc. Höferová Hana PÉČE O UMÍRAJÍCÍ A MRTVÉ TĚLO Vypracovala:

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

Evropská charta pacientů seniorů

Evropská charta pacientů seniorů Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti

Více

program terapie OptiForYou - klient-pacient

program terapie OptiForYou - klient-pacient Individuální program terapie OptiForYou - klient-pacient OptiForYou je individuální program metody OptiForLife. Jedná se o psychosomatickou terapii, jejímž působením dosáhne přetížený klient celkového

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Monika Marková Sestra a pacient v paliativní péči Recenze: MUDr. Marie Svatošová Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo fotobanka allphoto,

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Význam hospiců v procesu doprovázení a umírání. Hana Zimová

Význam hospiců v procesu doprovázení a umírání. Hana Zimová Význam hospiců v procesu doprovázení a umírání Hana Zimová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Tématem této bakalářské práce je význam hospiců v procesu doprovázení a umírání. Je rozdělena na dvě části,

Více

Univerzita J.A. Komenského

Univerzita J.A. Komenského Univerzita J.A. Komenského Roháčova 63, Praha 3 - Žižkov 130 00 ZÁPOČTOVÁ PRÁCE Studijní předmět: ETIKA V PEDAGOGICE Téma: PALIATIVNÍ PÉČE Zpracovala: Petra Bradová Forma studia: kombinovaná Obor studia:

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Čekání na DUPV příběh pana P.P. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Autoři:Veronika

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Pouze život,který žijeme pro ostatní, stojí zato. Albert Einstein

Pouze život,který žijeme pro ostatní, stojí zato. Albert Einstein HOSPIC V MOSTĚ, O.P.S. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2011 Pouze život,který žijeme pro ostatní, stojí zato. Albert Einstein Obecně prospěšná společnost byla založena 7.dubna 2000 a 28. července 2000 byla zapsána

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ 1 Machová A., Macáková J. 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta,

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům ETICKÝ KODEX I. Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní pravidla chování organizace vůči klientům poskytované služby. Všichni zaměstnanci dbají na dodržování lidských práv a svobod

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Hospicová péče sv.zdislavy o.p.s. Liberec. Výroční zpráva

Hospicová péče sv.zdislavy o.p.s. Liberec. Výroční zpráva Hospicová péče sv.zdislavy o.p.s. Liberec Výroční zpráva 2009 Úvodní slovo Obecně prospěšná společnost Hospicová péče sv. Zdislavy vznikla v květnu 2009. Účelem založení naší organizace je zajištění hospicové

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému

Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému předřečníkovi, že svým svěžím přednesem přece jenom vás trošku

Více

Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné, neopakovatelné bytosti až do přirozeného konce.

Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné, neopakovatelné bytosti až do přirozeného konce. HOSPIC V MOSTĚ, O.P.S. VÝROČNÍÍ ZPRÁVA ZA ROK 2009 ----------------------------------------- DOPROVÁZENÍ V NEJTĚŽŠÍCH CHVÍLÍCH ŽIVOTA Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné,

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ Mgr. Michaela Gehrová FN Olomouc PhDr. Lukáš Humpl ZZS MSK SLOVO ÚVODEM Při záchraně pacienta

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více