UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií Bakalářská práce Martina Večerková Vnímání paliativní péče v naší společnosti Olomouc 2013 vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Olomouci dne Podpis.

3 Poděkování Děkuji doc. PhDr. Jitce Skopalové, Ph.D. za odborné vedení, její podněty a rady při tvorbě bakalářské práce. Děkuji za podporu a pochopení své rodině.

4 Obsah Obsah... 4 Úvod Umírání Charta umírajících Faktory ohrožující základní práva umírajících Rozdíl vnímání péče o nemocné a umírající v historii a současnosti Péče o nemocné a umírající v historii Péče o nemocné a umírající v současnosti Paliativní péče Principy paliativní péče Rozdělení paliativní péče Domácí paliativní péče Význam rodiny v domácí paliativní péči Péče o pozůstalé Hospic a hospicová péče Historie hospiců v ČR Financování hospiců Legislativní ukotvení hospicové péče Zdroje informací o paliativní péči Výsledky ilustrativního šetření Popis metody a techniky ilustrativního šetření Realizace výzkumného šetření Shrnutí výzkumného šetření Závěr Použitá literatura Internetové zdroje Seznam tabulek Seznam příloh... 53

5 Úvod Smrt i zrození jsou jen otevřením dveří a život je pouhá chvíle strávená v pokoji za dveřmi. Jak úžasný je sluneční svit venku za dveřmi tvého pokoje za letního dne. Oč úžasnější musí být světlo za dveřmi, které nazýváš smrtí. Neboj se těch dveří, ale spíše toho, co ti je brání otevřít. (John Columbus Taylor) Lidský ţivot je symbolicky ohraničen zrozením a smrtí. Zrození a smrt byly provázeny v historii lidského společenství různými rituály. Nový ţivot byl radostně vítán a smrt byla chápána jako součást ţivota. Uţ malé děti si uvědomují konečnost lidského ţivota, od rodičů se dozví, ţe někdo zemřel a svým rozumem daným věkem se s touto situací vyrovnávají po svém. Jak člověk dozrává, setkává se smrtí stále častěji. Pochopí, ţe kaţdý odchod je velmi bolestivý, ale v ţivotě pak přijde i zkušenost, kdy se v blízkosti člověka objeví zákeřná nemoc, která změní pohled na dosavadní zkušenosti. Umírání a smrt patří k nejtěţším okamţikům v lidském ţivotě. Je to situace, na kterou se nedá připravit. Záleţí na kaţdém jedinci, jak se s takovou situací vyrovná. Dnešní doba je dobou kultu mládí a zdraví. Slova jako smrt a umírání byla vytěsněna z našich slovníků a o těchto věcech nechceme nejenom hovořit, ale ani přemýšlet. Umírání a smrt jsme vloţili do kompetence zdravotnických institucí- nemocnic, ústavů a léčeben dlouhodobě nemocných. Zapomínáme na moţné potřeby umírajících. Jsou to stále lidé, kteří mají svá práva, mají své emoce, o které by se chtěli podělit, ale na jejichţ vyslechnutí není čas a prostor. Lidé na konci své cesty se často obracejí k víře (i ti celý ţivot nevěřící). Rádi by měli na blízku někoho, kdo je vyslechne, utěší. Společnost můţe vytvořit podmínky k rozšíření paliativní péče, ale rozhodování a zhodnocení situace bude vţdy na rodině. Rodina je tím prvkem, který rozhodne na základě lékařských doporučení, na jakém místě opustí jejich blízký tento svět. Není snadné si představit vést rozhovory o smrti svých blízkých nebo své vlastní. Přesto pravděpodobně kaţdého člověka několikrát za ţivot myšlenka na vlastní smrt či na smrt někoho blízkého napadne. Člověk má v sobě ale jakýsi ostych o tomto tématu hovořit. Svatošová (2011, s. 17) píše: na smrt bychom se měli včas a velice pečlivě připravit. Tam totiž žádný opravný termín jako u zkoušky, anebo druhý pokus jako v manželství nepřichází v úvahu. Téma jsem si vybrala na základě aktuálnosti pojmu paliativní péče. Dle mého názoru je velmi důleţité se tématem zabývat z důvodu stárnutí populace a přibýváním počtu případů nevyléčitelných onemocnění. Vzhledem k tomu, ţe se jedná v České republice o pojem relativně nový, není mnoho odborníků, kteří by se tímto tématem zabývali. Na rozdíl od 5

6 zahraničí je u nás toto téma stále na okraji zájmu. Mezi průkopnice patří Haškovcová a Svatošová a v posledních letech Špinka. Dalším důvodem výběru tématu byla vlastní zkušenost s umírajícím člověkem. V roce 2007 se naše rodina starala o umírajícího, nejdříve v domácí péči a v závěru jeho ţivota v Hospici na Svatém Kopečku. Vzpomínám si, jak ţalostně málo informací jsme od lékařů obdrţeli, jak velmi těţká byla naše domácí péče, jak jsme sloţitě získávali rady, které nám mohly pomoci. V průběhu zpracovávání této bakalářské práce, onemocněla členka naší rodiny nevyléčitelnou nemocí. Zkušenosti, které naše rodina jiţ s paliativní péčí měla, byly velmi důleţité v rozhodování, jak postupovat. Při studiu materiálů k bakalářské práci, při návštěvě hospice, při hovorech s rodinami pozůstalých jsem si uvědomila, jak málo se v současné době ve společnosti hovoří o tématu umírání a smrti. Přitom se jedná o běţnou součást ţivota a vytěsňování tohoto tématu vede ke strachu umírajících i jejich rodin. Ve své práci mě nejvíce ovlivnila díla Elisabeth Kübler-Rossové, která se celý ţivot věnovala práci s umírajícími pacienty. Její neskonalá úcta k těmto lidem, obdiv k ţivotu a respekt ke smrti se staly mou obrovskou motivací k práci na toto téma. Sama jsem se během zpracovávání bakalářské práce setkala se smrtí, a to v té nejbolestnější podobě- zemřela mi po dlouhé nemoci maminka. Vyrovnání s touto ztrátou je vţdy velmi bolestivé, ale díla Elisabeth Kübler- Rossové mi byly velkou útěchou a zároveň i nadějí. Myslím, ţe se tím navţdy změnil můj pohled na umírání a smrt a cítím se velmi vyrovnaná především díky tomu, ţe studiem jejich děl jsem chápala smrt maminky úplně jinak, neţ bych toho byla dříve schopna. Moje poslední rozloučení s maminkou před její smrtí bylo díky tomu velmi silné a jsem velmi vděčná, ţe jsem na své ţivotní dráze, právě v tomto okamţiku poznala díla této autorky. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na závěrečné období lidského ţivota a představila paliativní péči jako jednu z moţností péče o umírajícího člověka. Cílem této práce bylo analyzovat problematiku paliativní péče. V souladu s cílem bakalářské práce jsem si stanovila následující dílčí cíle: - Definovat potřeby a práva nemocných a umírajících. - Porovnat vnímání paliativní péče v historii a současnosti. - Popsat moţnosti paliativní péče. - Popsat význam rodiny v paliativní péči. - Definovat pojem hospic a hospicová péče. - Najít zdroje informací o paliativní péči 6

7 - Realizovat ilustrativní šetření. Bakalářskou práci jsem rozdělila na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsem vyuţila obsahovou analýzu odborných zdrojů a sekundární analýzu dat. V empirické části jsem interpretovala výsledky ilustrativního šetření. 7

8 1 Umírání V části práce nazvané Umírání jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu umírání, pojmenování, kdo je to nemocný a umírající člověk a definování potřeb umírajících. Jako ilustraci jsem pouţila Chartu umírajících. Dále jsem popsala faktory, které ohroţují základní práva umírajících. Definice umírání Umírání je proces. Proces, který nelze zobecňovat, protoţe se jedná o individuální záleţitost. Kaţdý nemocný proţívá tento stav jinak, různá je i délka umírání. Dle Seymourové a Ingletonové (2007, s.218) má vliv na to, jak jednotliví lidé proţívají umírání bezpočet složitých, navzájem propojených faktorů. V závislosti na příčině smrti a typu léčby, jež je člověku poskytována, může být proces umírání pomalý, náhlý nebo může mít podobu střídavých zhoršení a zlepšení stavu. Umírání je těžké předjímat, diagnostikovat, naplánovat. Matoušek (2008) vnímá umírání jako proces předcházející smrti, který je normální součástí života. Umírající poté, co vnitřně uznal, že spěje ke smrti, má potřebu uspořádat svoje věci a rozloučit se s blízkými lidi. I umírající by si měl udržet nejlepší možnou kvalitu života bez ohledu na to, jestli umírá ve zdravotnickém zařízení nebo doma. Nemocný a umírající člověk Nevyléčitelně nemocný člověk se stává umírajícím člověkem. Tato situace je pro člověka velmi sloţitá, protoţe chápe svoji perspektivu, ale neví, co to pro něj bude konkrétně znamenat. Nemocný a umírající člověk by neměl být na své problémy sám. Je pro něj velmi důleţité, aby byl doprovázen někým blízkým, rodinou či dobrým přítelem. Fyzické projevy nemoci jsou vyčerpávající a nemocný člověk potřebuje oporu, kterou mu můţe poskytnout promluva, pár vřelých slov. Nemocný člověk potřebuje mít jistotu, ţe se má ve své těţké situaci na koho obrátit. Největší pocit osamělosti nastupuje, pokud je nemocný převezen do nemocnice. Zde jsou sice léčeny projevy nemoci, ale bývá opomíjena lidská osobnost a duchovní či spirituální potřeby nemocného. Je třeba si také uvědomit, ţe by měla být respektována vůle nemocného, pokud odmítá převoz do nemocnice. Můţe to být také způsobeno vyčerpáním a nechutí dalšího boje s nemocí. Umírající uţ můţe být smířen se smrtí, ale okolí jej stále nutí k dalším léčebným zákrokům. Společným motivem všech fází nemoci je důvěra, trpělivost a naslouchání. 8

9 Tématiku vyrovnávání se s nemocí podrobně zpracovala ve svém díle Kübler- Rossová (in Svatošová 2011, s. 25), která popisuje fáze od negace a popírání přes smlouvání a vyjednávání aţ ke smíření a souhlasu. Kaţdá z těchto fází má své projevy a autorka také nabízí řešení, jak v dané fázi jednat s nemocným člověkem. Tabulka č. 1 Fáze vyrovnání se s nemocí podle Kübler- Rossové (in Svatošová 2011, s. 25) 9

10 Situaci nemocného se věnuje ve své knize teolog Opatrný (2004, s. 6), který uvádí, ţe nemocný má zvládnout řadu úkolů, které k ţivotu patří: - Zorientovat se v situaci, která je pro něho nová. - Přijmout více či méně novou životní roli. - Uvést do souvislosti dosavadní život s životem okleštěným nemocí nebo pomalu hasnoucím, tedy integrovat současný stav do celku života. - Najít smysl života i v nové situaci a docenit smysl života dosud žitého. - Vyrovnat se s obavami o sebe (jak zvládne bezmocnost, bolesti, samotnou smrt) i o bližní, které možná brzy opustí (životní partner, děti). - Vyrovnat se s domnělými nebo skutečnými utrpěnými křivdami a neúspěchyodpustit. - Vyrovnat se s manky vlastní odpovědnosti vůči životnímu partnerovi, dětem, případně Bohu a dospět k odpuštění. Nemocný se musí vyrovnat nejen se svou nemocí, ale hlavně se svým odchodem z tohoto světa. Úkol to není jednoduchý a na základě ţivotní zkušeností i své osobnosti, se s tímto kaţdý vyrovnává po svém. Jsou případy, kdy si nemocný vyřídil a dal do pořádku všechny své záleţitosti a také se vyskytují případy, kdy nemocný naprosto rezignuje na svůj ţivot. Zdravý člověk si není schopen představit, o co vše nevyléčitelně nemocný přichází, jak se postupně mění jeho sociální status, pracovní ţivot, soukromý ţivot, změní se mu definitivně ţebříček hodnot. S postupující nemocí se zdravotní stav se postupně zhoršuje, přibývá vyšetření, léčba je nepříjemná bolestivá. Kelleyová, Callananová (1992) popisují, ţe deprese, hněv, úzkost a strach jsou průvodními jevy pramenící z blízkosti smrti. Křivohlavý, Kacmarczyk (1995, s. 26) vysvětlují strach ze smrti a uvádějí následující sloţky strachu: - Strach z bolesti- že to bude bolet, a to dokonce velmi bolet. - Strach z opuštěnosti- že všichni mne opustí, odejdou a já budu ve chvíli pro mne nejtěžší zcela sám (opuštěn). - Strach ze změny vzezření- bolesti, operace a nemoc sama mne tak změní (např. v obličeji, na rukou atp.), že se sám nepoznám- nebudu to já. - Strach se selhání- že to nezvládnu, že v nejtěžší zkoušce neobstojím, že se projevím jako zbabělec, slaboch. - Strach z utrpení- že žít bude těžší nežli nebýt, že např. dušnost a dechové obtíže budou nadměrné. 10

11 - Strach z regresu- že v palbě bolestí a těžkostí ztratím úroveň zralé osobnosti, kterou dosud jsem, a budu se chovat jako malé dítě (nedůstojně). - Strach ze ztráty samostatnosti- že nebudu moci dělat, co chci, a naopak, že budu muset dělat, co mi přikáže ten či onen (např. lékař). - Strach o rodinu- že se beze mne finančně (hospodářsky) neobejdou, že to beze mne doma nezvládnou - Strach z nedokončené práce či životního díla- například nedostavím rodinný dům, nedopíšu monografii Z výše uvedeného výčtů moţných strachů je zřejmé, ţe nemocný člověk je zmítán v obrovských obavách. S této situaci je důleţitá komunikace s okolím, aby měl nemocný k dispozici někoho, komu se můţe se svými obavami svěřit. Nejčastěji to bývá někdo z okruhu rodiny, blízký přítel, můţe to být také pastorační pracovník v hospici. Komunikace můţe probíhat slovy, ale také mlčením, doteky či náznaky. Kübler- Rossová (1992, s. 133) vyjádřila tuto komunikaci následujícími slovy: Kdo má dostatek sil a lásky, aby se posadil k nemocnému, a chápe hodnotu mlčení, které je silnější než slova, ví, že pohled na nemocného není ani trapný ani nevzbuzuje hrůzu, vidí jen pomalé vyhasínání tělesných funkcí. Pohled tiše umírajícího člověka připomíná padající hvězdu, hvězdu mezi milióny světel na vzdálené obloze, zaplane a zmizí navždy v nekonečné noci. Lékař umírajícího pacienta si je dobře vědom, jak jedinečné je každé individuum v širém moři lidství. Vidíme ty úzké hranice, do kterých je stěsnán život. Náš život trvá asi sedmdesát let, někdy i víc, a v této krátké době prožíváme neopakovatelné děje života, které se vplétají do přediva lidských dějin. Callananová a Kelleyová (1992) vnímají komunikaci s umírajícími jako soulad mezi bliţními a umírajícím a pochopení poselství, která jsou sdělována pouze symbolicky. Zdravý člověk je postaven do obtíţné role, kdy není jednoduché pochopit smysl těchto symbolů. V okamţiku pochopení můţe dojít ke smíření se smrtí milované osoby. Je důleţité, aby měl umírající v těchto těţkých chvílích poblíţ někoho, kdo s ním tyto stavy proţívá a zároveň to přináší i obrovské zkušenosti pro člověka zdravého, kdy takto zblízka proţité umírání a smrt mu změní pohled na ţivot i na vnímání smrti. Kalvach (2010) klade důraz u umírajícího na respektování vůle pacienta a také rozloučení a smíření. Umírající člověk má své potřeby. Callananová a Kelleyová (1992) uvádějí, ţe fyzická bolest leze odstranit relativně snadno, ale u emocionální a duševní bolesti to bývá obtíţnější a nezřídka dochází i k pochybnostem o víře. Nemocný a umírající člověk si uvědomuje váţnost svého stavu. Někteří chtějí znát svůj aktuální zdravotní stav a také jeho prognózu, 11

12 někteří pravdu nechtějí znát, i kdyţ tuší a moţná si nechtějí připustit, jak je jejich stav váţný. Potřeby umírajícího jsou dle Svatošové (20011) následující: Potřeby biologické- jedná se o kombinaci všeho, co potřebuje nemocný člověk- stravu, vyprazdňování, rehabilitace, zdravotní péče, tišení bolesti. Potřeby psychologické- dostatečná a vhodná komunikace s nemocným, respektování jeho lidské důstojnosti. Potřeby sociální- nemocný potřebuje sociální kontakty, ale v míře, kterou si můţe určit on sám. Potřeby spirituální- na sklonku ţivota hledají útěchu ve spiritualitě i lidé, kteří byli celý ţivot nevěřící, jedná se hlavně o odpuštění a vyrovnání se svým ţivotem a smrtí. Callananová a Kelleyová (1992) tvrdí, ţe jediná cesta k pochopení potřeb umírajících vede přes porozumění a naslouchání umírajícímu. 1.2 Charta umírajících Kaţdý člověk má svá práva. Týká se to i nemocných a umírajících. Pro tuto specifickou skupinu jsou vyjádřena práva v americké Chartě umírajících (in Haškovcová 2000, s. 37), která má všeobecnou platnost: - Mám právo na to, aby se se mnou až do smrti zacházelo jako s lidskou bytostí. - Mám právo na naději, a nezáleží na tom, že se mění moje životní perspektiva. - Mám právo vyjádřit své pocity a emoce týkající se blízké smrti. - Mám právo podílet se na rozhodnutích týkajících se péče o mě. - Mám právo na stálou zdravotnickou péči, přestože se cíl uzdravení mé nemoci mění na zachování pohodlí a kvality života. - Mám právo zemřít neopuštěn. - Mám právo být ušetřen bolesti. - Mám právo na poctivé odpovědi na své otázky. - Mám právo nebýt klamán. - Mám právo na pomoc rodiny a na pomoc pro rodinu v souvislosti s přijetím mé smrti. - Mám právo zemřít v klidu a důstojně. 12

13 - Mám právo uchovat si svou individualitu a mám právo na laskavé pochopení svých rozhodnutí a názorů. - Mám právo být ošetřován pozornými, citlivými a zkušenými lidmi, kteří se pokusí porozumět mým potřebám a kteří budou prožívat zadostiučinění z toho, že mi budou pomáhat tváří tvář smrti. Není snadné odpovědět na otázku, jak jsou tato práva vnímána a dodrţována. Bezmocnost opuštěných umírajících v anonymitě nemocnic, kdy nejsou pravdivě informováni o své diagnóze a prognóze si dokáţe zdravý člověk sotva představit. Velmi často se musejí smířit se ztrátou své individuality, stávají se jen součástí nemocničního systému a mnohdy se jim nedostává laskavé péče, ale pouze jakési zautomatizované manipulace. Milfait (2012, s. 482) dodává: princip lidské důstojnosti a z ní vycházející lidská práva nekončí jen u respektu a ochrany, ale znamenají také závazek zajišťovat potřebné předpoklady, podmínky a péči pro jejich naplňování a využívání. 1.3 Faktory ohrožující základní práva umírajících V Chartě umírajících jsou přesně definována práva umírajících. Přesto existují faktory, které tato práva ohroţují. Milfait (2013, s. 286) uvádí následující ohroţující faktory: - Nedostatečná dostupnost paliativní péče a dobré léčby bolesti. - Zanedbávání léčby fyzického utrpení a nebrání zřetele na psychologické, sociální a spirituální potřeby. - Umělé prodlužování procesu umírání nepřiměřeným používáním medicínských postupů nebo pokračováním v léčbě bez souhlasu nemocného. - Obavy nemocného ze ztráty autonomie, že bude závislým na rodině i institucích a stane se pro ně zátěží. - Nedostatečná alokace prostředků a zdrojů pro péči a podporu nevyléčitelně nemocných nebo umírajících. - Omezování život udržující léčby (life-sustaining) z ekonomických důvodů. Nemoc a smrt paří v ţivotě k největším zkouškám. Je zřejmé, ţe velmi obtíţné přijetí diagnózy váţné nemoci, absolvovaní dlouhé a náročné léčby nejen pro nemocného člověka, ale i pro jeho rodinu. Výše uvedené fáze přijetí nemoci svědčí o tom, jak se postupně nemocný s novou neznámou situací vyrovnává. Člověk si uvědomuje strach, který ho v průběhu nemoci provází. 13

14 V této kapitole jsem vysvětlila pojem umírání, pojmenovala, kdo je to nemocný a umírající člověk a definovala potřeby umírajících. Jako ilustraci jsem pouţila Chartu umírajících. Dále jsem popsala faktory, které ohroţují základní práva umírajících. Dle mého názoru by bylo vhodné, kdyby měl nemocný člověk informace nejen o diagnóze a průběhu nemoci, ale měl by být informován i o tom, ţe pocity, které proţívá, jsou normální, jsou dávno popsané v literatuře a ve stejné či podobné míře je proţívají i jiní pacienti. Myslím, ţe by nemocní měli být důkladně informováni i o svých právech, aby věděli, jak je správně uplatňovat. 14

15 2 Rozdíl vnímání péče o nemocné a umírající v historii a současnosti Vzhledem k cíli mé práce popisuji v této kapitole rozdíl ve vnímání péče o nemocné a umírající, objasním vnímání této péče v historii a v současnosti. Dílčím cílem této kapitoly je popsat péči o nemocné a umírající v historii a současnosti. Vývojem společnosti docházelo ke změnám v pojetí ţivota a smrti a od toho odvíjela rozdílná péče. 2.1 Péče o nemocné a umírající v historii Péče o nemocné a umírající byla vţdy součástí ţivota lidské společnosti. V kaţdé době bylo cílem pomoci nemocnému k uzdravení, protoţe nemocný člověk byl přítěţí pro danou společnost. Lidé si osvojili zkušenosti s bylinami a předáváním z generace na generaci zdokonalovali své léčitelské umění. Znalosti léčitelů a účinky bylin byly rozhodující při léčbě po celá staletí. V mnoha kulturách byla prováděna léčba pomocí bylin a zaříkávání šamanů. Pokud léčba selhala a člověk umíral, dělo se tak vţdy ve společenství rodu. Společnost provázela umírajícího rituály, které pomáhaly nejen umírajícímu, ale i ostatním, aby se smířili se smrtí blízkého. Podstatnou sloţkou těchto rituálů byla duchovní péče, kterou poskytovali duchovní. Smrt byla chápána jako běţná součást ţivota a takto k ní bylo přistupováno. V historii nalezneme k tomuto tématu dochované zmínky o tzv. egyptském kultu mrtvých. Egypťané se na smrt cíleně připravovali, nebyla pro ně ničím konečným, ale naopak začátkem dalšího stupně bytí. Přesně stanovený postup rituálů dával jistotu, jak bude s jejich tělem po smrti zacházeno- od omývání, balzamování aţ po uloţení do hrobu i s obětními dary. V historii se setkáváme s péčí o nemocné také např. v Indii, kde je péče vedena náboţenským hlediskem. Messina (2005, s. 11) uvádí, ţe Buddhovo náboţenství stanoví pravidla pro ošetřovatele nemocných: Ošetřovatel musí být dobrotivý a obětavý vůči pacientovi, musí být čistý myslí i tělem, schopný každé služby, kterou nemocný potřebuje, musí umět míchat léky, vařit, trpělivě umývat nemocného, musí umět zvedat nemocného z lůžka a vodit ho při procházce, musí mít praxi v upravování lůžek. Musí být ochotný, trpělivý, poslouchat obdržené příkazy, nikdy nesmí jednat svévolně. Mezi nejdůleţitější odkazy antiky v péči o nemocné patří aţ do dnešní doby Hippokratovy spisy a především tzv. Hippokratova přísaha. V péči o nemocné a umírající platí zásada: Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné 15

16 (Pavlíček, 2006, [online]) a zcela zásadní (a v dnešní době velmi aktuální a diskutované): Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Středověká péče o nemocné a umírající byla převáţně směřována do klášterů. Byly zde zřizovány špitály, kde probíhala léčba a péče. Sluţba bliţším zde byla naplňována v duchu Boţí lásky. Změna nastala v 19. století v období průmyslové revoluce. Nastal příliv lidí do měst a rozvrat tradičních rodin, které ţily po generace společně. Ve městech byly zakládány nemocnice, které slouţily k uzdravování, nepředpokládala se zde péče o umírající. Lidé umírali osamoceně a to vedlo ke vzniku chorobinců, chudobinců a špitálů. V roce 1878 je zaloţen v Dublinu dům pro umírající. Jeho zakladatelkou byla Mary Aikdenheadová. Minulé století bylo dle Markové (2010, s. 14) ve znamení vyrvání umírání z rodinného života. Umírání se stalo lékařskou záležitostí, patologií, něčím, co se mělo léčit za každou cenu až do úplného vyčerpání organismu. Mezníkem v paliativní péči byl po druhé světové válce vznik prvních hospicových domů. Jako první byl zaloţen roku 1967 a otevřen první britský hospic St. Christophers v Londýně. Hospicové hnutí se odtud šíří po celém světě. Je zajímavé, ţe hospicová péče je od svého počátku svázána se ţenami. Jako propagátorky paliativní péče jsou známy Elisabeth Kübler- Rossová a Cicely Sandersová. Podle Studenta (2006) mají obě velké ţeny společné to, ţe vrátily léčebné principy zpátky do moderní medicíny. Vnímání péče o nemocné a umírající v historii Péče o nemocné a umírající byla v historii společností vnímána jako samozřejmá součást ţivota. Péče o nemocné a umírající provází lidstvo od samého počátku a byla součástí kaţdé kultury. Hlavním cílem péče bylo vţdy tišení bolesti a mírnění lidského utrpení. V historii nebyl znám pojem paliativní péče, i kdyţ se bezesporu o paliativní péči jednalo. Péče o nemocné a umírající byla v kompetenci rodiny, později církve. Víra v Boha hrála velkou roli, pomáhala umírajícímu a blízkým překonávat úskalí nemoci a dávala naději, ţe po smrti ţivot nekončí. Marková (2010, s. 13) uvádí: Po dlouhá staletí bylo mírnění lidského utrpení a provázení k dobré smrti hlavním posláním lékařů a posléze i ošetřovatelek (a sester). Zcela přirozeně a většinou v domácím prostředí, méně často ve špitálech se na paliativní péči vedle zdravotníků a často i bez nich podílela především rodina, přátelé, 16

17 duchovní. A tak můžeme již z tohoto důvodu hovořit o paliativní péči jako o multidisciplinární péči ověřené dějinami. 2.2 Péče o nemocné a umírající v současnosti Současná společnost vytěsnila péči o umírající ze své mysli, umírání je stále tématem, o kterém se nemluví a je stále obestřeno mnoha předsudky. Nemocní lidé v převáţné většině umírají osamoceni za zdmi nemocnic, i kdyţ by si kaţdý z nich přál zemřít v kruhu svých blízkých. Sláma a Špinka (2004) uvádějí, ţe přes 70% všech úmrtí nastává ve zdravotnické či sociální instituci (nemocnici, léčebně dlouhodobě nemocných, domově důchodců, ale 80% dotázaných, kteří se k této otázce v průzkumu veřejného mínění vyjádřili, si však nepřeje v některém z těchto prostředí zemřít. Současné moţnosti moderní medicíny vedou k prodluţování ţivota i jeho kvality, na druhé straně je úmrtí po neúspěšné léčbě chápáno jako selhání medicíny. Vnímání péče o nemocné a umírající v současnosti Tak jako se v kaţdé době přistupuje jinak k umírajícím, tak i kaţdé náboţenství vyznává jinou péči o umírající a mrtvé. Západní společnost vytlačila umírání a smrt za hranice svých myšlenek a nechce se tímto tématem zabývat, protoţe není cool, je to něco, o čem se nepřemýšlí a uţ vůbec nemluví. Člověk 21. století nechce přemýšlet o nemoci a o smrti své ani svých blízkých. Proto zůstává velmi zaskočen, pokud taková situace nastane. Moderní člověk přemýšlí o svých výkonech, mládí a kráse a jak si tyto věci co nejdéle uchovat, popřípadě, jak jim k tomu můţe dnešní technika a medicína pomoci. Halík (2006, s. 94) uvádí, ţe máloco vypovídá tolik o duchovní kvalitě určité kultury jako její vztah ke smrti. Staří mudrci a světci hovořili o celém životě jako přípravě na smrt, lebka na jejich stole jakoby stále připomínala, že mnoho lákadel světa jsou jen pomíjivé iluze, že čas lidského života je krátký a je třeba ho naplnit podstatnými věcmi. Naše doba má paradoxní vztah k smrti. Na jedné straně smrt často banalizuje: kolik smrtí a kolik mrtvých můžeme vidět každý večer na televizní obrazovce, jak v hororových a akčních filmech přeplněných vraždami a upíry, tak v každodenních zprávách! Ale zároveň skutečnou smrt tatáž civilizace nejraději úzkostlivě odklízí za plenty nemocnic. 17

18 V této části bakalářské práce jsem popsala péči o nemocné a umírající v minulosti a v současnosti. Tato péče se postupně vyvíjela od péče v prostředí rodiny aţ do dnešní doby, kdy převaţuje péče ústavní. Z výše uvedeného vyplývá, ţe vnímání péče o nemocné a umírající bylo rozdílné v historii ve srovnání s dnešní péčí. V minulosti byla péče o umírající chápána jako přirozená součást ţivota, dnes je péče vnímána jako něco okrajového, o čem se ve společnosti nehovoří. 18

19 3 Paliativní péče Cílem této části bakalářské práce je vysvětlit pojem paliativní péče, pojmenovat principy paliativní péče, rozdělení paliativní péče a popsat domácí paliativní péči. Pojem paliativní pochází z latiny, kde slovo pallium znamená plášť, coţ představuje jakési zahalení a chránění pacienta. Paliativní péče je pojem v České republice poměrně nový. Je pouţívám zatím výhradně v odborných kruzích a znají ho ti, kteří jiţ mají s paliativní péčí vlastní zkušenosti. Široké veřejnosti je tento pojem neznámý, jak ukáţe výzkum v empirické části této bakalářské práce. Definice paliativní péče má mnoho výkladů. Mezi nejčastěji citované patří definice Světové zdravotnické organizace (in Radbruch, Payne 2009, s. 14) Paliativní péče je přístup, který usiluje o zlepšení kvality života pacientů, kteří čelí problémům spojeným s život ohrožujícím onemocněním. Včasným zjištěním, dokonalým zhodnocením a léčbou bolesti a ostatních problémů- tělesných, psychosociálních a duchovních, se snaží předcházet a mírnit utrpení těchto nemocných a jejich rodin. Radbruch, Payne (2009) uvádí: Paliativní péče představuje aktivní celkovou péči o pacienta, jehož onemocnění neodpovídá na kurativní léčbu. Zásadně důležité je mírnění bolesti a dalších příznaků a sociálních, psychologických a duchovních problémů. Paliativní péče je ve svém přístupu interdisciplinární a do své působnosti zahrnuje pacienta, rodinu a komunitu. V jistém smyslu nabízí paliativní péče nejzákladnější koncepci péče- péči zaměřenou na naplnění pacientových potřeb a to bez ohledu na místo, kde pacient pobývá, ať doma nebo v nemocnici. Umírání a smrt považuje za normální proces, smrt však neurychluje, ani neoddaluje. Usiluje o zachování maximální možné kvality života až do smrti. Sláma, Špinka (2004) spatřují hlavní význam paliativní péče v zaměření na kvalitu ţivota nemocných nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče není vyléčení pacienta či prodlouţení jeho ţivota, nýbrţ prevence a zmírnění bolesti a hlavně zachování důstojnosti pacienta. Velký význam v paliativní péči má i podpora rodiny. To znamená, ţe poskytování kvalitní paliativní péče v sobě zahrnuje dvě sloţky- péči o nemocného a péči o jeho blízké. Milfait (2013) uvádí: Zohledníme-li všechny možnosti paliativní péče, můžeme konstatovat, že naplňuje potřebné aspekty lidsky důstojného umírání. 19

20 3.1 Principy paliativní péče Principy paliativní péče se zaměřují na pojmenování základních moţností pomoci nemocnému a také blízkým. Payneová, Seymourová, Ingletonová (2007, s. 8) uvádí následující principy paliativní péče: Paliativní péče: - Poskytuje úlevu od bolesti a jiných tíživých projevů nemoci. - Přitakává životu a umírání pokládá za normální proces. - Nemá za cíl smrt ani urychlovat ani odsouvat. - Integruje psychologické a duchovní aspekty péče o pacienta. - Nabízí podpůrný systém, aby pomohla pacientům žít až do smrti tak aktivně, jak je to jen možné. - Nabízí podpůrný systém, který má rodinám pomoci vyrovnat se s pacientovou nemocí a se ztrátou blízké osoby. - Poskytuje cestou týmového přístupu pomoc odpovídající potřebám pacientů a jejich rodin, včetně poradenství při zármutku, je-li to třeba. - Usiluje o zvyšování kvality života a může mít pozitivní vliv na průběh nemoci. - Je indikována od počátku nemoci ve spojení s jinými terapeutickými postupy, které mají prodloužit život, jako chemoterapie nebo ozařování a zahrnuje i zkoumání potřebná k lepšímu pochopení a zvládnutí léčebných komplikací Sláma, Špinka (2004) řadí k principům paliativní péče také zdůraznění významu rodiny a nejbliţších přátel nemocných, dále, ţe paliativní péče nevytrhává nemocné z jejich přirozených sociálních vazeb, ale umoţňuje jim, aby poslední období ţivota proţili v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých. Vnímají, ţe existuje zásadní rozdíl mezi špatnou a kvalitní péčí a ţe umírání nemusí být provázeno strachem, nesnesitelnou bolestí a nesmyslným utrpením. Umírání a smrt patří k nejtěţším okamţikům v lidském ţivotě. Je obtíţné vyrovnat se s odchodem milovaného člověka a jistě je těţké i z pohledu umírajícího opouštět tento svět, rodinu přátele a známé. V těchto chvílích je nutný citlivý a komplexní přístup k umírajícímu. Kaţdý jedinec má jiné poţadavky, jiné tuţby. Někdo chce o svém odchodu hovořit a připravit se na něj, jiný nechce vůbec o tomto tématu hovořit, zavře se do sebe a na toto téma nekomunikuje. Charta umírajících uvádí základní práva umírajících, která by měla být 20

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?

Více

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA ond aym ig R ton Ro s orth rw site OBLASTNÍ CHARITA POLIČKA Život je věčný, láska je nesmrtelná a smrt je pouze horizont. Horizont není nic jiného než hranice, za niž už nedohlédneme. DOMÁCÍ HOSPIC SV.

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu Konference SPOLEČNOU CESTOU 13. 9. 2016 Ideálem je, aby člověk umíral usmířen, bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní a s vděčností

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

HOSPIC SV. ŠTĚPÁNA V LITOMĚŘICÍCH

HOSPIC SV. ŠTĚPÁNA V LITOMĚŘICÍCH HOSPIC SV. ŠTĚPÁNA V LITOMĚŘICÍCH Přečtěte si jeden z mnoha hospicových příběhů. Příběh paní Dity se díky jejímu věku možná maličko liší od příběhů staříků a křehkých stařenek. Poselství však zůstává stejné:

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

Domácí hospic Domácí hospic Strom života

Domácí hospic Domácí hospic Strom života Domácí hospic Poskytuje své služby pacientům v pokročilých stádiích nevyléčitelných nemocí. Nemocnému a jeho pečujícím blízkým je tým domácího hospice k dispozici 24hodin denně 7 dní v týdnu. Cílem je

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

Hospic sv. Alžběty o.p.s.

Hospic sv. Alžběty o.p.s. Hospic sv. Alžběty o.p.s. Obecně prospěšná společnost Hospic sv. Alžběty o.p.s. se sídlem Kamenná 207/36, 639 00 Brno, IČ: 26604582, je zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, jenž je veden

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. FORMA A Když zahyne blízký Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. Tragická smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Dovolujeme si Vám nabídnout několik informací,

Více

Dotazník pro rodinné příslušníky obyvatel Domova důchodců Horní Planá - VÝSLEDKY

Dotazník pro rodinné příslušníky obyvatel Domova důchodců Horní Planá - VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI SE SOCIÁLNÍ POBYTOVOU SLUŽBOU DOMOVA DŮCHODCŮ HORNÍ PLANÁ Dotazník pro rodinné příslušníky Domova důchodců Horní Planá (dále jen Domov) Dotazník pro rodinné příslušníky

Více

Mobilní hospic v ČR: mýty, realita, vyhlídky

Mobilní hospic v ČR: mýty, realita, vyhlídky Mobilní hospic v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2012 Z čeho při prosazování mobilní paliativní péče vycházíme? z toho, že konec života do života patří a že bychom měli mít možnost volit kde

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

EKONOMICKO PROVOZNÍ ROZVAHA

EKONOMICKO PROVOZNÍ ROZVAHA EKONOMICKO PROVOZNÍ ROZVAHA Předpokládané zahájení provozu listopad 2018 Zpracovali: Ing. Lukáš Beránek, Ing. Jan Dokulil, PhDr. Ludmila Novotná, Mgr. Jana Pokorná, grafická úprava: Bc. Eliška Beránková,

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM 26.10.2006 Předmětem zájmu PM je velmi různorodá skupina pacientů Různá diagnóza, různá prognóza,

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti

Více

PŘÍRUČKA KLIENTA. www.medicover.cz

PŘÍRUČKA KLIENTA. www.medicover.cz PŘÍRUČKA KLIENTA www.medicover.cz Vážení klienti, velice si ceníme Vašeho zájmu o služby společnosti Medicover a dovolte nám, abychom Vám jako novému klientovi Medicover představili. Medicover je zákaznicky

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách Zdravotní péče v ČR, Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Zákon č. 220/1991

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová

Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP JINDŘICHŮV HRADEC registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/97.00058 Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Afirmace s Empatií Prvek - Dřevo Na každý týden jedna afirmace Pro období prvku Dřevo. www.empatia.cz www.akademiecelostnihozdravi.cz 2014 Věnování a poděkování Tuto

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace PhDr. Martin Loučka, PhD. Centrum paliativní péče, Praha Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 11. 2016

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí. Konference SPOLEČNOU CESTOU Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí Konference SPOLEČNOU CESTOU 13.9.2016 Představujeme se vám Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí Žerotínova 319/21

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR SPOLU AŽ DO KONCE Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR V rámci své práce a podpory se nejvíce zaměřujeme na období konce života, které považujeme za velmi důležité a

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek O. Sláma, MOU Brno Osnova Co bolí naše seniory Proč je důležité rozpoznat a léčit bolest Několik poznámek k léčbě bolesti u seniorů Bolest u seniorů

Více

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.

Více

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří

Více

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030)

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030) Hospicová péče sv. Zdislavy, o.p.s., sídlo: Horská 1219, 460 14 Liberec 14, provozovna/kanceláře: Josefinino údolí 9/9, 460 05 Liberec Bankovní spojení: 996 005 329 / 0800, IČO 287 00 210, www. hospiczdislavy.cz,

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Struktura zdravotní péče v ČR, státní a nestátní zdravotnická zařízení Struktura zdravotní péče v České republice. Poskytovanou zdravotní péči můžeme rozdělit podle různých hledisek. Jedním z těchto hledisek

Více

Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D.

Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči 24.8.2009 Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Komunikace je základem humánního ošetřovatelství. Je to nástroj, který

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové,

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové, VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013 Slovo na úvod Vážené dámy, vážení pánové, je mojí milou povinností shrnout pro Vás další rok fungování společnosti RUAH o.p.s. Rok 2013 byl prvním rokem, kdy jsme začali

Více