AKVAKULTURA KRMENÍ A VÝŽIVA RYB SPECIFIKA KRMENÍ A VÝŽIVY RYB POTRAVA A KRMIVA ROZDÍLY DLE ZPŮSOBU CHOVU POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA

Transkript

1 AKVAKULTURA KRMENÍ A VÝŽIVA RYB SPECIFIKA KRMENÍ A VÝŽIVY RYB Výrazné rozdíly v kvantitě i kvalitě předkládaných krmiv v závislosti na intenzitě chovu a požadované produkci Poikilotermní organismus nižší spotřeba energie (neprodukují tolik tělesného tepla) a relativně vyšší spotřeba proteinů. Miloslav Petrtýl petrtyl@af.czu.cz Výrazný vliv faktorů vnějšího prostředí teplota, kyslík, ROZDÍLY DLE ZPŮSOBU CHOVU Produkce v rybničních podmínkách Nádrže přírodního charakteru s výskytem přirozené potravy Převážně extenzivní až polointenzivní chov Kapr + doplňkové rybí druhy Bez přikrmování či jen přikrmování Produkce v podmínkách speciálních zařízení Nádrže různého typu, zpravidla bez významného výskytu přirozené potravy, často s řízeným prostředím. Klecové systémy, žlaby, bazény Převážně intenzivní chov Lososovité ryby, produkce násady, okrasné ryby, atp. Zajištění celkové spotřeby potravy (krmiva) - krmení Stavební živiny Organické (dusíkaté látky) Minerální (voda, minerální látky) Energetické živiny Glycidy Tuky Nadbytkové bílkoviny Biologicky účinné látky Stopové prvky Vitamíny Enzymy Hormony Dusíkaté látky Bílkoviny (aminokyseliny ne/esenciální) BHB Biologická Hodnota Bílkovin (kolik gramů bílkovin se získá vstřebáním 100g krmiva) Amidy NL nebílkovinné povahy (amidy, glykosidy, meziprodukty bílkovin) Glycidy = Sacharidy = Cukry Fotosyntézou zelených rostlin Mono di - poly Energetická funkce V potravě je lépe využitelný živočišný škrob - Glykogen Ve formě tělního tuku přechází do rezerv (ryby jsou poikilotermní org.) Tuky Estery glycerolu s mastným kyselinami. Hlavní energetická složka potravy. 2-3x více energie než cukry, bílkoviny. Hlavně u karnivorních ryb (lososovité) jsou nenahraditelné V živočišném těle je tuk deponován v buněčném prostoru, jako součást protoplazmy. Je druhově specifický, je tvořen zejména lecitinem, glyceridy, mastnými kyselinami a cholesterolem. Tuk zásobní je tvořený glyceridy vyšších mastných kyselin. Složení rybího tuku je typické svou olejovitou strukturou, která je dána vysokým podílem nenasycených mastných kyselin s dlouhým uhlíkovým řetězce. Zastoupení těchto FA v tuku ryb je životně nezbytné, neboť mají nízký bod tání a proto jsou v tekutém stavu i při nízkých teplotách. Na úrovni buněčných membrán zajišťují jejich funkčnost i při teplotách blížících se 0 C. Vyšší obsah tuku v krmivu ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin, ale zvyšuje podíl vnitřnostního tuku (snižuje výtěžnost) a tučnost svaloviny

2 Vitaminy Organické neenergetické živiny. Řízení životních funkcí. Značně nestabilní, nutnost ošetření a stabilizace v krmivu. Minerální látky Makroelementy Ca, P, Mg, Na, K, S, Cl Mikroelementy Fe, Cu, Mn, Zn, Co, Se, F, I, Mo Energetická hodnota: Bílkoviny: 4 kcal (17 kj/gram) Tuky: 9 kcal (38 kj/gram) Cukry: 4 kcal (17 kj/gram) 1 kcal = 4,12 kj Rostlinná glycidová krmiva obilniny, odpady z mlýnů. Rostlinná bílkovinná krmiva pokrutiny, extrahované šroty, luštěniny (poměrně drahé). Rostlinná krmiva živá fytoplankton Živočišná krmiva rybí moučky, masokostní moučky. Živočišná krmiva živá zooplankton Krmné směsi složení a velikost pelet či granulí podle druhu, věku, pohlaví. Léčebné látky - medikamenty TRÁVICÍ SYSTÉM RYB Ryby obecně kratší trávicí systém než savci. Býložravé ryby mají delší střevo než masožravé, neboť musí trávit složitější látky (celulóza, atp.). Rychlost trávení dle kvality potravy. Maso z ryb 5-6 hod. Orgány z vyšších hospodářských zvířat 6-7 hod. Krmná směs granulovaná hod. Podle rychlosti trávení jednotlivých krmiv určujeme velikost a frekvenci krmné dávky TRÁVICÍ SYSTÉM RYB Rozdílné způsoby příjmu potravy vyžadují rozdílné techniky předkládání krmiv. Rozdíly v trávicí soustavě rozdílné nároky na potravu. Všežravec delší střevo Kapr obecný Foto: web2.mendelu.cz/af_224_rybari Masožravec kratší střevo + pylorycké přívěšky Pstruh duhový TRÁVICÍ SYSTÉM RYB ústní otvor (rima oris) ústní dutina (cavum oris) většinou polykání celé potravy hltan (pharynx) požerákové zuby kaprovitých ryb jícen (oesophagus) žaludek (ventriculus) x bez žaludku (kyselé x zásadité prostředí) střevo (intestinum) u některých dravých ryb pylorické přívěšky anální otvor (anus) přídatné žlázy: játra, slinivka x hepatopankreas specifika: absence slinných žláz, nepravý jazyk, zuby pouze k uchopení kořisti, požerákové zuby, žaberní tyčinky filtrace planktonní potravy žaludek: Acipenseridae, Salmonidae, Percidae, Gadidae, Esocidae

3 TRÁVICÍ SYSTÉM RYB žaludek má ve sliznici hlenové buňky produkují mukopolysacharidy a hlen. V žaludku působí HCl, ph se mění s příjmem potravy, při hladovění blízko neutrálního ph (po příjmu 2,2-2,5). HCl aktivuje pepsinogen na PEPSIN trávení proteinů. střevo ph neutrální, enzymy pankreatického původu (TRYPSIN, CHYMOTRYPSIN P, LIPÁZA T, AMYLÁZA BNLV), u některých čeledí pylorické přívěsky (Salmonidae, Percidae) játra Salmonidae, Percidae atd., samostatný orgán, produkce žluče, úprava ph střeva, emulgace tuků, detoxikační fce. (žábry) TRÁVICÍ SYSTÉM RYB slinivka břišní endokrinní tkáň (INZULÍN), exokrinní tkáň pankreatická šťáva (enzymy TRYPSIN, CHYMOTRYPSIN, AMYLÁZA, LIPÁZA) je vylučována do střeva žlučovodem ryby obecně hůře tráví cukry (škrob), vlákninu nejsou schopny trávit (chybí enzymy či celulolitické bakterie) další enzymy CHITINÁZA, LAMINARINÁZA Rozdíly ve složení trávicího traktu ROZDĚLENÍ KRMNÉ DÁVKY Masožravec Býložravec žaludek + - pepsin, HCl + - střevo krátké, rovné dlouhé, kličky játra, slinivka hepatopankreas enzymy + pepsin + maltáza cukry horší trávení lepší trávení vláknina do 2% v KS do 7-8% v KS Záchovná krmná dávka Přežije, ale neporoste. Produkční krmná dávka Přebytek potravy se projeví somatickým růstem FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJEM POTRAVY Složení, množství a forma předkládaného krmiva odpovídá stupni intenzifikace chovu, potravním nárokům daného druhu a konkrétního vývojového stadia. ÚROVEŇ CHOVU POTRAVNÍ PREFERENCE Extenzivní - přirozená potrava Polointenzivní - přikrmování (do 50%) Intenzivní - krmení (50-100%) Býložravé Všežravé Dravé VNĚJŠÍ FAKTORY Teplota vody (trávicí enzymy, úroveň metabolismu) Pstruh výkrm 2 C = 0,5kg/100kr ryb x 20 C = 1kg/100kg ryb Množství kyslíku (nedostatek snížení metabolismu - dušení) ph (amoniakální otrava při nízkém ph) Délka světelného dne (potravní aktivita) Početnost a hustota obsádky Technika přikrmování, forma krmiva (obilí, šrot) Četnost a pravidelnost předkládání potravy VÝVOJOVÝ STUPEŇ Váčkový plůdek Násada (fingerlings) Dospělé ryby (na výkrm x chovné=broodstock) Bude tedy značný rozdíl mezi tropickým pásmem s vyrovnanými teplotami a rovnodenností ve srovnání se změnami v rámci ročních období v našich podmínkách

4 PŘIKRMOVÁNÍ & KRMENÍ PŘIKRMOVÁNÍ Pokud mají ryby více než 50% živin z přirozené potravy. Např. běžné české rybníkářství extenzivní chov kapra. KRMENÍ Pokud mají ryby méně než 50% živin z přirozené potravy. Např. intenzivní chovy lososovitých ryb na farmách. HODNOTA A VYUŽITELNOST KRMIVA Krmný koeficient 1. Absolutní krmný koeficient (konverze krmiva) množství krmiva (kg) spotřebovaného na produkci 1kg přírůstku z přikrmování. 2. Relativní krmný koeficient množství krmiva spotřebovaného na produkci 1kg celkového přírůstku. OTAZNÍKY KOLEM TRVALÉ UDRŽITELNOSTI Obecný problém s produkcí dravých druhů na produkci 1kg kvalitní svaloviny (tuňák, losos, candát, ) potřebujete několik kg kvalitního krmiva živočišného původu INTENZITA CHOVU Při extenzivním chovu pokryje nutriční potřeby ryb výskyt přirozené potravy. Polointenzivní chov vyžaduje přikrmování. V intenzivních chovech je nutné dodávat dostatek kvalitního krmiva pro pokrytí celkové požadované spotřeby a z toho plynoucí produkce. EXTENZIVNÍ x POLO-INTENZIVNÍ Ekonomicky nejvýhodnější je využít na tvorbu přírůstků co největší podíl přirozené potravy. Přikrmování např. kapra vychází ze zásady, že podíl přirozené potravy činí alespoň 50%. Přirozená potrava pokryje potřebu kvalitních bílkovin (obsahují esenciální aminokyseliny Arginin, Histidin, Leucin, ) Přikrmuje se především obilovinami (glycidové krmivo, relativně levné suroviny) PRODUKCE ŽIVÉ POTRAVY Pro produkci ranných vývojových stádií a pro planktonofágní druhy ryb je nejvhodnější formou krmivo v přirozené podobě: Fytoplankton - řasy Zooplankton nálevníci, vířníci, perloočky, buchanky, žábronožka (artemia) Komerčně se produkují v uzavřených systémech s kontrolovanými podmínkami dodávaní kyslíku, oxidu uhličitého, minerálních látek, světelný režim, teplota, atp. Hlavně pro potřeby mořské akvakultury TYPY POTRAVY A KRMIV Přirozená potrava: Rostlinná - Fytoplankton řasy, vodní makrofyta Živočišná Zooplankton, bezobratlí, ryby Krmiva: Živočišného původu (moučky, pelety, ) Rostlinného původu (obilniny, úsušky, ) Krmné směsi (KS) Doplňky stravy Vitamíny Medikamenty

5 UKÁZKA PRODUKČNÍCH SYSTÉMŮ Algae řasy Vlastní produkce v rámci farmy UKÁZKA PRODUKČNÍCH SYSTÉMŮ Rotifera vířníci výroba přirozené potravy ÚPRAVA KRMIV Šrotování pozor na ztráty rozplaváním Mačkání Namáčení Granulování (obdukování) Obecně jde o úpravy surovin za účelem zlepšení konverze živin a tím snížení spotřeby krmiv a nákladů. ÚPRAVA KRMIV Při výrobě směsí případně granulátů, pelet, je důležité, aby došlo k co nejlepšímu promíchání všech ingrediencí v celém obsahu tím je docíleno vyrovnaného složení a zastoupení všech látek v každé jednotlivé peletě, granuli. Novější výrobní postupy zahrnují proces tzv. MIKRONIZACE, což je namletí vstupních surovin na velmi jemné částice, což ve výsledku zlepší promíchání všech ingrediencí a zvýší vstřebávání (stravitelnost) krmiva KRMNÉ SMĚSI Komerčně připravovaná krmiva kombinující různé složky potravy v optimálním poměru s ohledem na druh/pohlaví/věk/ DOPLŇKOVÉ KS x KOMPLETNÍ KS GLYCIDOVÉ KS x BÍLKOVINNÉ KS Nahrazují přirozenou potravu, ta obsahuje v půrměru 46% NL. KP 1 minimálně % NL (stáří 1-3 měsíce) KP 2 minimálně 25 % NL (pro kategorie K 1, K 2, K v ) Podíl bílkovin (NL) by měl odpovídat stupni výskytu přirozené potravy v různých částech vegetačního období. PŘÍKLADY RECEPTUR - KOI Směsi obsahují: masokostní moučku, krmné kvasnice, extrahované šroty, pšeničné otruby, obilní klíčky, kukuřici, pšenici, úsušky vitaminózní. KRMENÍ PRO KOI (25 litrů, 1750,-) Složení: obiloviny, vedlejší výrobky rostlinného původu, ryby a vedlejší výrobky z ryb, bílkovinné extrakty rostlinného původu, kvasnice, zelenina, měkkýši a korýši, oleje a tuky, minerální látky, řasy. Jakostní znaky: proteiny 32%, vlhkost 8%, popeloviny 8%, tuky 4%, vláknina 2%, vitamín A m.j./ kg, vitamín D m.j./ kg, vitamín E (alfatokoferol) 200 mg / kg, L-ascorbyl-2- polyphosphat 550 mg / kg

6 PŘÍKLADY RECEPTUR - AKVARIJNÍ KRMENÍ POTĚRU AKVARIJNÍCH RYB (250ml/110,-) Složení: Rybí moučka, obiloviny, rostlinné proteinové koncentráty, sušené kvasnice, korýši, řasy, olej a tuky, lecitin, antioxidanty a barviva. Jakostní znaky: 47 % bílkovina, 9 % tuk, 8 % vlhkost, 1,5 % vláknina, 5,5 % popel, U.I. / kg vitamín A, 1500 U.I. / kg vitamín D3, 100 mg / kg vitamín E, 100 mg / kg vitamín C. PŘÍKLADY RECEPTUR - LOSOSOVITÉ Složení: Rybí moučka, obiloviny, rybí tuk, pšeničný lepek, hrachový protein, soja, vitamíny, minerály. Plůdek a násada (0,2 1,5g): pelety 0,4 2mm; 4,5kg/100kg ryb/den 63 % bílkovina, 9 % tuk, 1,5 % vláknina, 5,5 % popel Tržní ryba výkrm (50g 1kg): pelety 3 6,5 mm; 1,6kg/100kg ryb 47 % bílkovina, 9 % tuk, 1,5 % vláknina, 5,5 % popel Generační ryba (1 3kg): pelety 8 mm; 0,8kg/100kg ryb 48 % bílkovina, 15 % tuk, 1,3 % vláknina, 9,5 % popel Pro pstruha je vhodné plovoucí krmivo lepší kontrola spotřeby TRŽNÍ NABÍDKA KRMIV S ohledem na specifické nároky na složení potravy pro jednotlivé chované druhy se v intenzivní akvakultuře vyplatí používat krmiva šitá na míru jednotlivým druhům. Např. firma BIOMAR dodává celosvětově optimalizovaná krmiva pro více než 25 sladkovodních i mořských druhů ryb chovaných v akvakultuře. termín SMART FEED označuje plnohodnotné krmivo, které kromě výživových složek obsahuje i premix vitamínů a minerálů pro podporu dobrého zdravotního stavu ryb, čímž optimalizuje a maximalizuje přežitelnost i přírůstky. SPOTŘEBA KRMIV Orientační příklad u Kapra 1 kus/vegetační období: K 0-1 0,1 kg K 1-2 0,2-1 kg K 2-3 1,8-2 kg Polo-intenzivní rybník do 3t/ha/rok Intenzivní rybník do 6t/ha/rok TECHNIKA KRMENÍ EXTENZIVNÍ ČR Hnojení rybníků podpora rozvoje planktonu, pak stačí přikrmovat levné obiloviny. Zásobní sila u břehu Zavážení krmiva lodí manuální distribuce po nádrži. Automatická krmítka TECHNIKA KRMENÍ OBECNÉ PRINCIPY Krmné místo tak, abych mohl kontrolovat spotřebu. Větší rybník = více krmných míst. Na stejná místa ryby si zvyknou. Pouze množství, které ryby stíhají konzumovat. V našich podmínkách většinou do t vody 10 C Dle nároků druhů hladina, vodní sloupec, dno

7 AUTOMATICKÉ DÁVKOVAČE Solární krmítka s elektromotorem. ROBOTICKÉ KRMNÉ ZAŘÍZENÍ ARVOTEC Mobilita umožňuje obsloužit všechny nádrže v systému INTENZIVNÍ AUTOMATICKÉ AUTOMATICKÉ INTENZIVNÍ AKVAKULTURA PNEUMATICKÉ DÁVKOVAČE Zařízení míchá a dávkuje všechny formy krmiva pro ryby od práškových startérů pro embrya ryb až po krmné granule ve výkrmu vážních ryb. Krmivo je dopravováno z centrální míchárny pneumaticky na neomezený počet krmných míst, až do vzdálenosti 800 m LOSOSOVITÉ RYBY Pstruh duhový, Pstruh mořský, Losos, Vyšší potřeba živin živočišného původu. Složky krmných směsí: rybí moučka, maskostní moučka, drůbeží moučka, drůbčží tuk, sušené mléko, sojová mouka, krmná mouka, vitaminózní úsušky, krmný vápenec, Pd 1 KKS pro odchov ročků minimálně 44% NL, KK 1,6-1,8 Pd 2 KKS pro výkrm tržních ryb Minimálně 42% NL, KK 1,6-1,9 LOSOSOVITÉ RYBY Extenzivní Bez krmení, nebo do množství 0,1-0,2 t/ha. Polointenzivní Příležitostně 3-5x týdně 0,3-1 t/ha Intenzivní Speciální bazénové chovy, několikrát denně t/ha Nutná kontrola parametrů vody (t, O 2, ph) Teplota - spodní hranice příjmu potravy 1-2 C (opt ) O 2 by neměl klesnout pod 7 mg/l

8 NÁVNADY A NÁSTRAHY Specifickým segmentem je prodej návnad a nástrah pro účely rekreačního rybolovu. Desítky typů výrobků se stovkami příchutí, vůní, barev, Norma potřeby živin: Rostlinné Pečivo Těstoviny Obilniny a jiné plodiny Živočišné Hmyz, červi, žížaly Maso a masné výrobky Ryby Sýry Těsta Boilie Živočišné Ptačí zoby, uhlohydrátové Mléčné, protejnové Speciální mixy Pelety a granule Extrudy Dipy, esence POLOINTENZIVNÍ CHOV KAPR OBECNÝ KRMENÍ RYB I ryby lze krmit z ruky KOI PROUDOMILNÉ KAPROVITÉ RYBY EXTENZIVNÍ LOSOSOVITÉ RYBY Teritoriální chování proudomilných ryb Potravní chování lososovitých ryb v tekoucí vodě

9 INTENZIVNÍ TILAPIA INTENZIVNÍ JESETER Krmení tilapií v akvakultuře Krmení jeseterů ryby dna INTENZIVNÍ SUMCOVITÉ RYBY Sumec - Clarias batrichus je mu to jedno