INDONÉSKÉ VELVYSLANECTVÍ Nad Buďánkami II/7, Praha 5 - Smíchov Czech Republic informace@indonesia.cz.

Transkript

1 INDONÉSKÉ VELVYSLANECTVÍ Nad Buďánkami II/7, Praha 5 - Smíchov Czech Republic informace@indonesia.cz

2 INDONÉSIE ZEMĚ TISÍCŮ OSTROVŮ BATIKA JE INDONÉSKÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ

3 THAJSKO MALAJSIE SINGAPUR SUMATRA KALIMANTAN Jakarta JÁVA BALI LOMBOK INDONÉSIE ZEMĚ TISÍCŮ OSTROVŮ, Indonésie znamená rozmanitost, barevnost a Ïivost a je zemí, která nemá co do velikosti, rozsahu a pestrosti sobû rovné. Je to nejvût í souostroví na svûtû, které tvofií tfiináct aï sedmnáct tisíc ostrovû. V echny vût í ostrovy v Indonésii jsou pfiíli velké na to, aby byly homogenní a jednotné, coï z nich ãiní jedineãné cestovatelské cíle. V ãem se ale dost v raznû li í, jsou lidé. Indonésané jsou milí, usmûvaví, pfiíjemní a nedotûrní. Nelze se ani divit neobyãejné rûznorodosti obyvatel, kultur a jazykû 200 milionû IndonésanÛ hovofií pfiibliïnû pûti sty jazyky a dialekty. Výhled z resortu na Togianských ostrovech, Sulawesi Tanečník z eposu Rámájána, město Ubud Bali Resort v Lovině, Bali

4 FILIPÍNY SULAWESI MOLUKY PAPUA FLORES N USA TENGGARA TIMOR AUSTRÁLIE DESÍTEK NÁRODŮ, NÁDHERNÉ PŘÍRODY Ostrovy, které vznikly pfieváïnû sopeãnou ãinností, jsou posety vysok mi horami s vrcholy ztrácejícími se v mracích a svahy pokryt mi zelen mi kaskádami terasov ch políãek nebo kobercem de tn ch pralesû. Dole pod horami lemují pobfieïí bílé pláïe a hluboká modfi oceánû. V této ãásti svûta se nacházejí nejvût í plochy divoké a neporu ené pfiírody a nejkrásnûj í pfiírodní rezervace Asie. Indonésie láká k dobrodruïn m v pravám, koupání a potápûní, nicménû spokojeni budou i nároãnûj í náv tûvníci, ktefií si potrpí na pûtihvûzdiãkové hotely. Naopak cestování napfiíã souostrovím v kfiehk ch letadlech, velk ch trajektech a místních autobusech pfiiná í fiadu nezapomenuteln ch záïitkû. Domorodec z oblasti zvané Tengger, Jáva Bohatý podmořský život na ostrově Flores

5 Chrám Pura Lempuyang Luhur, Bali VÍZUM Víza jsou udûlována na zastupitelsk ch úfiadech a konzulátech v zahraniãí. Indonéská ambasáda uï dnes vût inou nevyïaduje prohlá ení, Ïe máte na cestu dostatek penûz, b vá ale tfieba pfiedloïit zpáteãní letenku nebo alespoà potvrzení o její rezervaci. Zatímco dfiíve se bûïnû udûlovalo vízum jen na mûsíc, dnes je uï moïné dostat vízum na dva mûsíce. Pokud chcete zûstat v zemi déle, lze jej pak vût inou na kterémkoli imigraãním úfiadû v Indonésii prodlouïit minimálnû o ãtrnáct dní. Vyfiízení víza trvá tfii dny a potfiebujete jednu fotografii prûkazového formátu a pas platn nejménû 6 mûsícû pfii vstupu do Indonésie. V pasu musí b t alespoà dvû stránky volné. Turistické pobytové vízum na jeden vstup stojí 900 Kã, tranzitní vízum 400 Kã; oba dva druhy víz musíte pouïít do tfií mûsícû od data vystavení. O víza nemusíte Ïádat jen na ambasádû v Praze. Po pfiíletu na vybraná indonéská leti tû staãí víza vyfiídit u imigraãní pfiepáïky, kde vám je vydají. Vízum lze obdrïet v nûkter ch vybran ch mezinárodních pfiístavech Indonéské republiky tzv. vízum po pfiíjezdu (on arrival), tedy tranzitní vízum na 7 dnû, nebo pobytové vízum na 30 dnû. Je to rychlej í neï dosavadní kontrola víz, jeï si ãlovûk pfiiváïel v pasu z Prahy. T denní vízum vyjde na 10 dolarû, vízum na 30 dní stojí 25 dolarû. Chrám Pura Ulun Danu Bratan, Bali Čekající rikšové, Yogyakarta Sestřičky, Bali KDY SE VYDAT NA CESTU Klimatické podmínky Indonésie jsou velmi rozmanité. Celé souostroví leïí v tropické oblasti, kde se teplota pohybuje v rozmezí stupàû Celsia, na horách b vá samozfiejmû chladnûji. Rok se teoreticky dûlí na suché a vlhké období podle toho, jak zrovna vanou monzunové vûtry. Obecnû lze fiíci, Ïe od listopadu do dubna pfievládá na vût inû území vlhãí poãasí (nejvíce pr í v lednu a únoru), období od kvûtna do fiíjna lze oznaãit za období sucha. Hlavní turistická sezona je od poloviny ãervna do poloviny záfií a dále kolem Vánoc a Nového roku. MĚNA Indonéská rupie - 1 USD = IDR. Na v mûnu pfiímo na místû jsou nejlep í dolary. Kromû toho, Ïe je nutné mûnit vût í bankovky (50 ãi 100), záleïí i na datu v roby. Berou se pouze nové dolary tj. série vyrobené od roku Ov em v nûkter ch smûnárnách naleznete bankovky star ího data. Men í bankovky, eky a star í dolary vymûníte také, ale v nev hodném kurzu. V omezené mífie je moïné platit v USD, a to ve vybran ch hotelích, cestovních kanceláfiích, soukrom ch obchodech s elektronikou se smluvními cenami apod.

6 PROČ SI VYBRAT INDONÉSII? Indonésie nabízí nespoãet aktivit od dobroduïn ch v prav ke kráterûm sopek pfies exkurze do podmofiského svûta aï po relaxaci napfiíklad v podobû blahodárné masáïe. Toto souostroví je ideální pro vyznavaãe dobrodruïn ch sportû a tzv. outdoorov ch aktivit. Zdej í mofie je rájem korálû, ve vnitrozemí najdete nádherné hory a vulkány, mohutné fieky a pralesy. Potápûãi si v Indonésii opravdu pfiijdou na své: právû zde se nacházejí nejlep í potápûãské lokality na svûte. Kdo nerad chodí do vody s tûïkou v zbrojí, mûïe si pûjãit pouze norchl a má pestrobarevn podmofisk svût jako na dlani. Nûkteré z ostrovû jsou také rájem surfafiû, jeï lákají pfiedev ím dlouhé idylické pláïe s niãím neru en m vlnobitím. OBSAH 4, 5 JÁVA 6, 7 BALI 8, 9 SUMATRA 10 NUSA TENGGARA 11 LOMBOK 12 OSTROVY GILI 13 KOMODO, FLORES 14, 15 KALIMANTAN 16, 17 SULAWESI 18 MOLOKY 18 PAPUA

7 4 JÁVA JÁVA na severu sousedí s Borneem, na severozápadû se Sumatrou, na v chodû s Bali a na jihu s Vánoãními ostrovy. Je to 13. nejvût í ostrov svûta. Jáva je témûfi celá vulkanického pûvodu. Nachází se zde spousta vrcholû, které mají typick kónick tvar a prozrazují, Ïe buì byly, nebo budou sopeãnû aktivní. Je to také nejzalidnûnûj í ostrov Indonésie. Nachází se zde témûfi 60 % celé populace zemû. Ostrov se dûlí na 4 provincie Banten, Jawa Barat (Západní Jáva), Jawa Tengah (Stfiední Jáva), Jawa Timur (V chodní Jáva), jeden zvlá tní region Yogyakarta a region hlavního mûsta Jakarta. Největší budhistický chrám světa Borobudur Park s pohledem na mešitu a monument, Jakarta Chrámový komplex Prambanan Jakarta je jedno z nejrychleji se rozrûstajících mûst svûta. Jakmile si náv tûvník zvykne na horeãn ruch a zvládne systém mûstské dopravy, zaãne objevovat zajímavá místa a pûvabná zákoutí. Ve mûstû si na své pfiijdou fotografové i malífii: z holandské ãtvrti (nûkdej í Batavie) se zachovalo malebné pfiedmûstí Kota a pfiístav Sunda Kelapa z koloniální architekturou a pfiekrásn mi historick mi budovami. Ve starém pfiístavu je tû dnes mûïete vidût romantické dfievûné kunery, které se pouïívají pro dopravu nejrûznûj ího zboïí úplnû stejnû jako za star ch ãasû. V metropoli se rovnûï nacházejí vynikající muzea, napfi. muzeum námofinictví, muzeum loutek Wayang muzeum ve ãtvrti Kota. A skuteãn skvost: národní muzeum pfiímo v centru mûsta. Stojí za to nav tívit nejvût í me itu v jihov chodní Asii Mesjid Istiqlal, kam se vejde najednou aï ãtvrt milionu vûfiících. Nepfiehlédnutelnou dominantou je národní památník Monas pfiedstavující 137 metrû vysokou pochodeà z mramoru, bronzu a zlata. Yogyakarta (zkrácenû Yogya) toto vzkvétající mûsto s pûl milionem obyvatel se stalo centrem javánské kultury. Díky velkorysému mecená ství dvou královsk ch rodû se zde rozvíjí tradiãní javánské umûní batika, tanec, divadlo, hudba, poezie a loutkové divadlo. Mûsto patfií k nejkrásnûj ím a historicky nejlépe dochovan m mûstûm na Jávû. V centru najdete elegantní paláce, které tvofií cel komplex historického mûsta Kraton sídlo prvního královského rodu. Vedle historick ch památek zde naleznete moderní ãtvrti s ve ker mi vymoïenostmi 21. století. Z Yogya lze vyrazit na nedalekou svatyni Prambanan. Chrámov komplex z 8. a 9. století se skládá ze esti chrámû, které obklopuje dal ích 224 men ích chrámkû. Tfii nejvût í chrámy na tomto nádvofií jsou zasvûceny hlavním hinduistick m boïstvûm: ivovi, jehoï 47 metrû vysok chrám je nejvy í, Brahmovi a Vi nuovi. Naproti velk m chrámûm stojí pfiíbytky mytologick ch tvorû, na kter ch bohové jezdili.

8 5 Nejvût í buddhistick chrám svûta Borobudur z 8. století je dal ím turistick m lákadlem, které je vzdálené necelou hodinu cesty od Yogyakarty. Je to nejvût í jednolitá architektonická stavba celého souostroví. Jedná se o mnohastupàovou buddhistickou stúpu, která stojí na konci celého fietûzce chrámû dlouhého ãtyfii kilometry. Region Bromo je proslul pfiíznaãnou vulkanickou krajinou; jeho stfied tvofií ohromn kráter, jehoï stûny padají do hloubky 300 metrû. Kráter obepíná hradba vulkánû s dominantou Gunung Bromo (2 392 m) s vûãnû d majícím vrcholem, kter se zvedá uprostfied píseãné plánû naz vané Mofie písku. V oblasti je dnes vyhlá en národní park Bromo- Tengger-Semer, kter leïí v nadmofiské v ce od 750 aï do metrû. Najdete zde horsk de tn prales i horské luãiny, roste tu na 600 druhû rostlin, z toho 157 druhû orchidejí. Svítání u sopky Bromo

9 6 BALI BALI patfiící pod souostroví Malé Sundy kousek pod rovníkem je pro cestovatele známé a vyhledávané místo. V porovnání se svou popularitou je tento tfiímilionov ostrov relativnû mal. V nejdel ím místû nedosahuje ani 150 kilometrû. A co se dá o starousedlících fiíct? Jsou milí a nadev e kladou dobré mravy. Slu né chování a pfiísná spoleãenská etiketa jsou tu zákonem. Chování místních k náv tûvníkûm je velmi pfiátelské. Ostrov si zachoval bûlostné pláïe, posvátné chrámy zasazené do pohádkové krajiny plné zelenû, ale i nejkrásnûj í hotely v celé Indonésii. Nejvyhledávanûj ími místy jsou pobfieïní letoviska Kuta a Legian na jihu, na severu pak ãerné pláïe u Loviny, sk tající ideální podmínky pro potápûní ãi pozorování delfínû. Bali je v celé jihov chodní Asii jedin m regionem s pfieváïnû hinduistick m obyvatelstvem. Pro obyvatele Bali je náboïenství neoddûlitelnou souãástí kaïdodenního Ïivota. Hinduisté uctívají boïstva v posvátn ch stromech, horách, ale hlavnû v chrámech. Není bez zajímavosti, Ïe na ostrovû je více posvátn ch chrámû a svatyà neï obytn ch domû. KaÏd den je tak náv tûvník ostrova svûdkem mnoha rûzn ch rituálû, tzv. ceremonií, kter mi si lidé Ïádají pfiízeà bohû. Na mnoha místech tu snadno najdete rituální obûtiny. NáboÏenské dary zahrnují vonné tyãinky, kvûty a sladkosti. Dary se dávají jak zl m, tak i dobr m boïstvûm. Pfii nábo- Ïensk ch rituálech hraje v znamnou roli hudba, tzv. gamelan. Vnitrozemské mûsteãko Ubud a pfiilehlé okolí tvofií kulturní zázemí celého ostrova. Najdete zde ohromné mnoïství chrámû, muzeí a umûleck ch galerií, kaïd veãer mûïete shlédnout balijsk tanec, nav tûvovat umûlecké ateliéry a dílniãky s nejvût í nabídkou na celém ostrovû. Tradiãní tanec kecak, nûkdy zvan také opiãí tanec, dostal své balijské jméno podle monotónnû se opakujícího zpûvu. Navíc je Ubud obklopen nádhernou pfiírodou krajinou protékají stovky fiíãek a potokû, které zavlaïují v udypfiítomná terasová políãka pro Bali tolik typická. Slavnostní průvod během tzv. ceremonií Chrám Pura Lempuyang Luhur Nejvyhlá enûj í rekreaãní stfiedisko na Bali je pláï Kuta, estikilometrov pás zlatého písku. Její vûhlas sahá daleko a je oblíben m cílem turistû, ktefií si uïívají v zdej ích ãetn ch restauracích, barech, klubech a obchodech. Dal í idylickou lokalitou je Sanur, kde najdete dlouhé pûkné pláïe s bíl m pískem, spoustu atraktivních hot lkû s osobitou venkovskou atmosférou. Sanur je vhodné místo pro rodiny s dûtmi, milovníky vodních sportû a dobrá základna k v pravám do dal ích ãástí ostrova. Na v chodû se nachází dal í poklidné letovisko Candi Dasa, na severu láká turisty stfiedisko Lovina a úplnû na v chodû ostrova nelze opominout pláïe s ãern m vulkanick m pískem v osadách s názvem Amed. Zmínûné lokality jsou vhodné pro milovníky potápûní, neboè kousek od pobfie- Ïí leïí korálové útesy patfiící k tûm nejlep ím na Bali. Kromû toho mûïou potápûãi prozkoumávat i vraky lodí. Surfafii zase mífií za vyhlá en m jiïním pfiíbojem, zvlá tû v okolí Uluwatu nebo na ostrov Nusa Lembongan.

10 7 Dal ím velk m lákadlem ostrova je hojnost pûvabn ch hinduistick ch chrámû zejména impozantní ostrovní chrám Tanah Lot div pfiírody a lidsk ch rukou, obehnan mofiem. Okouzlí vás rozsáhl chrámov komplex Besakih na svazích sopky Gunung Agung a Pura Lempuyang Luhur úplnû na západû ostrova. Nádhern m záïitkem jsou i chrámové slavnosti, které se konají bûhem celého roku; turisté jsou vût inou zváni jako diváci. A to není v echno: na Bali jsou ideální podmínky pro pû í turistiku, zejména v stupy na sopky. Nejpopulárnûj í jsou vulkány Gunung Batur a Gunung Agung. Nachází se zde i národní park, Bali Barat, kde si pfiijdou na své milovníci ptactva, stejnû jako v okolí jezera Danau Bratan uprostfied ostrova. Rozsáhlá rýžová políčka

11 8 SUMATRA SUMATRA je rozlohou est m nejvût ím ostrovem svûta. Nachází se v západní ãásti souostroví Velké Sundy. Nejdete tu rozsáhlá velká horstva, malebná jezera, historické památky, fascinující ostrûvky i dramatické pobfieïí. Severní Sumatra se v poslední dobû tû í velké oblibû díky takov m atrakcím, jako je orangutaní rezervace u Bukit Lawangu, rekreaãní oblast u jezera Danau Toba, ráj surfafiû v Nias ãi pfiíjemné horské stfiedisko Berastagi. Orangutaní rezervace Severní Sumatra je rovnûï bránou do Národního parku Gunung Leuser nejvût ího parku v jihov chodní Asii, v nûmï Ïijí opravdu exotická zvífiata, napfi. levhart obláãkov, koãka mramorovaná a medvûd malajsk. MÛÏete zde tábofiit pfiímo v de tném pralese, pochodovat dïunglí za skfieku opic a zpûvu exotického ptactva. Je to záïitek, na kter se nezapomíná. Bukit Lawang je asi nejpfiístupnûj í místo na zemûkouli pro pozorování orangutanû ve volné pfiírodû. Okolní krajina nab vá romantické podoby: smaragdovû zelená rûïová políãka s obãasn mi domeãky a palmami, za nimiï se do v e zvedají kopce porostlé tmavû zelenou dïunglí. Orangutani ov em nejsou jedinou zdej í atrakcí. Samotná vesniãka, v níï centrum sídlí, je velmi idylická, nachází se na okraji národního parku. Leknínový ráj Tradiční architektura Jezero Toba leïí na záfiivû zeleném ostrovû Samosir, uprostfied nejvût ího sladkovodního jezera v jihov chodní Asii (jezero je dlouhé asi 100 kilometrû, na ífiku má asi 30 kilometrû a dosahuje hloubky 500 metrû), a je duchovním centrem Toba BatakÛ, etnické skupiny severní Sumatry. Jsou zruãn mi fiezbáfii, tkalci, zemûdûlci a rybáfii. Toba Batakové jsou také py ní na své muzikantské umûní: v ichni muïi dovedou hrát na kytaru a rádi pûjí serenády. Pro batacké vesnice jsou charakteristické nádherné hrobky, tradiãní domy s typick mi prohnut mi stfiechami a pûkn mi dfievûn mi kostelíky. Odlehl ostrov NIAS má v raznû polynésk ráz a najdete zde nejkrásnûj í sumaterské pláïe, vynikající vlny k surfování a prehistorické megalitické osady. Surfafisk ráj v zátoce Lagundri kaïdoroãnû zaïívá doslova invazi milovníkû slunce a pfiíboje. Ru né horské mûsteãko Bukittinggi leïí v Minangské vrchovinû na okraji kaàonu s v hledem na dvû sopky v centrální Sumatfie. AÏ kam oko dohlédne se rozkládají nepfietrïité scenérie obdûlávané pûdy poseté nespoãetn mi mûsty a vesnicemi stísnûn mi kokosov mi a dal ími stromy.

12 9 Krui je rázovité pobfieïní mûsteãko na jiïní Sumatfie, které je bájeãn m místem k leno ení na pláïi u mofie, kde mûïete sledovat práci místních rybáfiû vlekoucích sítû s úlovky. Hledáte-li více vzruchu, podívejte se do tradiãního pfiístavu Bandar Lampung, ve kterém se budete proplétat chaotickou zmûtí uliãek propojen ch schûdky a dfievûn mi chodníky. U pobfieïních krámkû s rybáfisk mi loìkami si jistû vyberete z hromady ãerstvû naloven ch ryb. Pokud poplujete k sopce Krakatau, uvidíte útesy, které ãní z mofie do závratné v ky 800 metrû. Vnûj í ostrûvky jsou jedin mi pozûstatky pûvodního kuïelu Krakatau a dnes uï jsou zalesnûné a ob vané ptáky a varany. Na západním pobfieïí jiïní Sumatry nemûïete opomenout mûsteãko Bengkul, jeï si zachovalo kouzlo star ch ãasû. Ve vnitrozemí najdete ru né trïní mûsteãko Curup, na jihov chodû prozkoumejte záhadné megality na planinû Pasemh. Na celém území Sumatry se rozvíjí turistick ruch, ale i tak mûïete putovat celé t dny, aniï byste narazili na jiného turistu. Batacká vesnice s typicky prohnutými střechami

13 10 NUSA TENGGARA NUSA TENGGARA Je skupina ostrovû, které se táhnou na v chod od Bali smûrem k Nové Guineji. Ostrovy opl vají pûsobivou exotickou rozmanitostí pfiírody, kultury, jazykû a obyvatel. Vût ina IndonésanÛ povaïuje ostrovy za bezv znamné, fiídce obydlené a nepfiíli civilizované, coï je charakteristika, která ve skuteãnosti lahodí mnoha turistûm. Prakticky upravené plavidlo Vût ina náv tûvníkû Nusa Tenggary se drïí lineární trasy pfies ostrovy a obvykle cestuje z Bali smûrem na v chod a z ostrova Flores letí zpût. Dramatickou krajinu Floresu doplàují doutnající vulkány, z nichï je nejv znamnûj í jedineãné a malebné Kelimutu se tfiemi rûznobarevn mi kráterov mi jezírky. V lap k tûmto jezírkûm stojí jistû za námahu. Pro dobrodruïnûj í povahy jsou v chodní ostrovy Alor a Solor, hlavním lákadlem je lov velryb místními lidmi z kfiehk ch dfievûn ch rybáfisk ch lodûk. U tûchto ostrovû je prakticky nemoïné strávit den na mofii, aniï byste spatfiili velryby ãi delfíny. Pod hladinou se skr vají v jimeãné korálové útesy, stûny a svahy. Ostrov Sumbawa se v poslední dobû stává lákadlem pro surfafie. Na ostrovû Sumba je moïné zhlédnout festival Pasola, rituální bitvu vedenou z koàského hfibetu, kdy vesniãané po sobû házejí o tûpy ve jménu náboïenství a pomsty. Jediný dopravní prostředek na ostrovech Gili Romantické ubytování v klasických bungalovech Nusa Tenggara je snem kaïdého nad eného antropologa a architekta. Je zde k vidûní mnoho tradiãních stavení od dómu kónického tvaru kmene ManggarajÛ aï po vzne ené stavby pfiipomínající kouzelnické klobouky. LOMBOK Nejkrat í vzdálenost mezi nejv chodnûj í ãástí Bali a ostrovem Lombok je pouh ch 35 km. PfiibliÏnû deset procent z 2,5 milionû obyvatel jsou Balijci, a tak lze velmi snadno nab t dojmu, Ïe Lombok je jen jak msi prodlouïením Bali, zejména kdyï pfiijedete na západ, kde sídlí nejvíce balijsk ch obãanû a kde najdete jejich typické svatynû a domácí architekturu. Nicménû vût inu obyvatel tvofií pûvodní muslim tí Sasakové. Lombok mûfií 80 krát 70 kilometrû a je pfiíhodnû rozdûlen do tfií zemûpisn ch celkû.

14 11 LOMBOK Hornatému severu dominuje masiv Gunung Rinjani, kter je se svou v kou m n. m. jedním z nejvy ích vrcholkû Indonésie. MoÏnost zdolat alespoà ãást cesty pfii v stupu na Gunung Rinjani je jedním z dûvodû, proã tolik turistû na Lombok pfiijíïdí. Pfii pohledu z dálky má pozorovatel pocit, a je to moïno pozorovat dokonce i z Bali, Ïe se Rinjani zvedá z roviny, ale ve skuteãnosti je celé území fietûz tyãících se vrcholkû ovûnãen ch hust mi lesy. V stup na vrcholek Rinjani je namáhav a díky velkoleposti krajiny patfií k nejzajímavûj ím záïitkûm na Lomboku. Celé jiïní pobfieïí Lomboku lemují zátoky skryté mezi skalnat mi mysy a díky mohutn m vlnám si zde pfiijdou na své surfafii. Ideální základnu pfiedstavuje malá rybáfiská vesniãka Kuta. Rychle se stává oblíben m cílem náv tûvníkû Lomboku, ktefií hledají moïnost strávit pár dní u mofie. Velká sopka Gunung Rinjani s tyrkysovým jezerem

15 12 OSTROVY GILI OSTROVY GILI Pfii pobfieïí Lomboku leïí také nûkolik skupin ostrovû. Nejznámûj ím turistick m místem je trojice ostrovû Gili Travangan, Meno, Air. KaÏd z tûchto ostrovû má svûj vlastní charakter, ale v echny jsou nádherné, s pfiekrásn mi pláïemi s bíl m pískem om van mi teplou, záfiivû modrou vodou. Jsou obklopené korálov mi útesy, u nichï se zdrïují nesãetné druhy ryb. Nový den na ostrovech Nejvût í z nich, Gili Travangan, nabízí velk ch poãet ubytovacích míst, irok v bûr restaurací a bûïn noãní Ïivot. Îije zde 700 místních obyvatel a ostrov pfiitahuje nejvût í poãet náv tûvníkû. Díky tomu zde také jako houby po de ti vyrûstají luxusní turistická zafiízení. Jihov chod ostrova tvofií prakticky jeden bungalov vedle druhého, restaurace a potápûãská centra, i kdyï si tato ãást stále je tû uchovala pfiíjemnou atmosféru. Klidnûj í místa najdete na odlehlém jihov chodû, severozápadû a jihozápadû ostrova. Dopravu na ostrovû zaji Èují droïky zvané cidomo. Pouze malá ãást silnice na jihov chodû je zpevnûná, takïe se pfiipravte na jízdu v písku. Procházka kolem ostrova, mûfiícího na délku necelé tfii kilometry a v nej ir ím místû dosahujícího pouh ch dvou kilometrû, trvá maximálnû ãtyfii hodiny. Jste-li na ostrovû, pak se prostû pfii v chodu slunce musíte dostat na stometrov kopec, jediné vyv ené místo na ostrovû, odkud uvidíte sopky na Bali a Lomboku. Chcete-li noãnímu ruchu uniknout, pak zvolte nejmen í z ostrovû, Gili Meno, kde není vûbec Ïádn noãní Ïivot a má zároveà ménû ubytovacích kapacit. Gili Air, kter je nejblíïe k pevninû, nabízí velk v bûr ubytovacích moïností na jihu ostrova. Pohoda a klid je tím vût í, ãím dál jedete po pobfieïí. Bezelstný úsměv malého Indonésana Komodský drak byl objeven až v roce 1912 KOMODO Ostrov Komodo pfiedstavuje vyprahlou divoãinu s útesy, které tvofií pfii pohledu od mofie impozantní panorama. Díky své strohé kráse, se kterou se pojí i nedostatek pitné vody, si ostrov uchoval nedotãenost a stal se domovem jednoho z nejobdivuhodnûj ích tvorû na svûtû. V ichni turisté, ktefií cestují na ostrov Komodo, vystoupí v malém kempu PHA v Loch Liangu na v chodû ostrova, kde je pravideln m náv tûvníkem alespoà jeden dospûl jedinec komodského varana. Kemp tvofií fiada pûkn ch a prostorn ch chatek podél pláïe, které slou- Ïí jako kanceláfie hlídaãû, kavárna a pokoje pro hosty. V hlavní sezónû, kdy je ostrov pln v letníkû, pfiipomíná toto místo monotematicky zamûfienou zoologickou zahradu. Ostrov varany opl vá, a tak vût ina náv tûvníkû alespoà jednoho tvora pfiece jen spatfií.

16 13 KOMODO FLORES Komodsk drak je nejvût ím Ïijícím je tûrem na svûtû. Zastupuje rod varanû a mûïe dosahovat délky aï tfií metrû. Vût ina dospûl ch jedincû dorûstá délky kolem dvou metrû a váhy pfiibliïnû 60 kilogramû. Îiví se pfiedev ím divok mi prasaty a jeleny timursk mi, ale nepohrdne ani mr inami, vejci ptákû a rûzn mi Ïivoãi n mi zbytky. BûÏnû nezaútoãí, jedinû kdyï cítí nebezpeãí, neváhají napadnout ani ãlovûka. RINCA Ostrov Rinca, kter se rozkládá na v chod od Komoda, byl po dlouhou dobu nejlépe uchovávan m tajemstvím. Jeho prehistorickou krajinu spatfiilo jen pár náv tûvníkû, a to i pfiesto, Ïe ostrov ob vá stejné mnoïství drakû jako na ostrovû sousedním. V souãasné dobû se tû í stejné náv tûvnosti jako Komodo. FLORES Savuské a Floreské mofie oddûluje úrodná, hornatá bariéra tvofiená ostrovem Flores. Ostrov láká pfiitaïlivou krajinou, která se fiadí mezi nejkrásnûj í pfiírodní scenérie v celém souostroví. KdyÏ sem poprvé pfiipluli portugal tí námofiníci na zaãátku 16. století a spatfiili tuto dramatickou krajinu, nazvali ostrov Cabo das Flores (Kvûtinov mys). Aãkoliv ostrov dnes jiï sv mi kvûty není proslul, je nepochybnû obdafien nádhernou a nespoutanou krásou. Jeho vulkanická pátefi se vypíná aï do v e metrû nad mofiem, zatímco silné a vydatné sráïky v období de ÈÛ zavlaïují níïiny, a dávají tak vyrûst bujné vegetaci, která Flores odli uje od jeho vyprahl ch sousedû. Na nejzápadnûj ím v bûïku ostrova se nachází Labuanbajo, které díky své poloze slouïí jako v chozí bod pro v lety na Komodo a stalo se kvetoucím pláïov m letoviskem. Zálivy ostrova jsou domovem korálov ch útesû. Krásn m horsk m mûstem je Bajawa nedaleko nejnovûj ího floreského vulkánu Wawo Muda. Bajawa má ve svém okolí fascinující vesniãky, proslulé tradiãním Ïivotním stylem a megality. Severnû od Bajawy a jen kousek od pobfieïí u tiché rybáfiské vesniãky nabízí mofie okolo ostrovû Tujuhbelas nejlep í norchlování a potápûní na Floresu, zatímco ostrovy samotné jsou domovem velk ch je tûrû pfiíbuzn ch s komodsk mi draky. Na v chodû ostrova se dodnes udrïela tradice tkaní velmi kvalitních látek zvan ch ikat. Barevná jezera sopky Kelimutu

17 14 KALIMANTAN KALIMANTAN Indonéská ãást Bornea se dnes naz vá Kalimantan. Dodnes zde najdete rozsáhlá území s neporu enou pfiírodou. To nejlep í z celého Kalimantanu se nachází v Národním parku Tanjung Puting v jihozápadní ãásti ostrova, kde takfika jistû potkáte orangutany. OdváÏnûj í cestovatele budou lákat obtíïnûji dostupné tradiãní dajácké vesnice v horách a dïunglích uprostfied ostrova. Kalimantan leïí jakoby v závûtfií oblouku tvofieného fiadou dal ích indonésk ch ostrovû táhnoucích se od malajského poloostrova aï po Sulawesi. Tanečnice v pestrém oděvu Orangutaní stfiedisko spolu s národním parkem Tanjung Puting je nádhern kraj nedotãené divoãiny protkan sítí fiek a fiíãek, s neporu en mi pralesy, pobfieïními baïinami a ra elini ti, kde se to pfiímo hemïí zvûfií. Ve zdej ím centru pro rehabilitaci orangutanû uvidíte kahaue nosaté, mûïete sledovat krmení orangutanû a moïná se setkáte i se stál m obyvatelem centra gibbonem Berrym. Cílem tohoto centra je nauãit zvífiata, která buì osifiela, nebo Ïila v zajetí, pfiirozen m dovednostem, aby se mohla vrátit do volné pfiírody. Do oblasti v okolí vesnice Mancong, která je postavená na vodû a propojená dfievûn mi chodníky a mûstky, se jezdí hlavnû za prohlídkou tradiãních obydlí, tzv. dlouh ch domû. Plavba za ãasného jitra pod baldach nem korun ovû en ch opicemi je moïná je tû vût ím záïitkem neï vesnice na vodû. V okolí vesnice najdete prales, do kterého mûïete jít na trek. Îije tu na 170 druhû ptákû, opice, malé elmy cibetky a asijsk jelenovit savec muntïak. Mladý rybář lovící mořský špenát Pozoruhodný podvodní svět Mûsto Banjarmasin leïí na jihov chodním cípu Kalimantanu blízko bfiehu Jávského mofie. Mûsto má osobitou a nezamûnitelnou atmosféru, pfies devadesát procent obyvatel tvofií muslimové a ulicemi se pravidelnû oz vá volání muezzinû k modlitbám. Hlavním dopravním prostfiedkem jsou zde i dnes lodû pendlující mezi dfievûn mi domy na kûlech, dost vysok mi, aby voda nezaplavila pfiíbytky ani za pfiílivu. RÛzné ãinnosti, napfiíklad praní prádla a podobnû, probíhají za druïné zábavy pfiímo na ulici Ïeny mají obvykle jen sarongy a muïi spodky. MÛÏete se rovnûï vydat na proslulé plovoucí trhy. Ten nejvût í je ve ãtvrti Kuin asi ãtyfii kilometry severov chodnû od centra Benjarmasinu. JiÏ od rozbfiesku tu hladina oïívá obchodním ruchem, kter vrcholí kolem deváté hodiny ranní. Cestou na trh se jednotlivé kanály spojují a vytváfiejí irok tok fieky Barito náhle se ocitnete mezi desítkami ãlunû a lodí s nejrûznûj ím nákladem, mezi nimiï pendlují dal í loìky s nakupujícími zákazníky a staré babky ve vydlaban ch kánoích, jejichï pfiídû jsou vyvaïovány trsy banánû.

18 15 Prodává se tu v echno moïné: rûzné byliny a medikamenty, veliké kostky pasty z garnátû, ryby ãerstvé i nasolené, kupy ananasû, hromady fazolí i vodní melouny. Dokonce se tu mûïete obãerstvit u plovoucího bistra nabízejícího kávu a buchty k snídani staãí se zaháknout na pfiíì a snídanû vám bude naservírována pomocí speciálního podávátka na tyãi. AÏ si uïijete barvitého trhu, mûïete se vydat po proudu fieky na Pulau Kembang (Kvûtinov ostrov). Mûlké mofie a útesy obklopující ostrovy Pulau Derawan se tû í zaslouïenému obdivu vyznavaãû potápûní. I kdyï nejste milovníci mofisk ch hlubin, urãitû neodoláte kráse zdej ích pláïí s nádhern m pískem a ztepil mi palmami. Na nejdel í indonéské fiece Sungai Kapuas se mûïete vydat na pûtidenní plavbu z pfiístavu z Pontianaku aï do divokého bornejského vnitrozemí. Tok fieky vede pozoruhodnou, mnohotvárnou krajinou podél dajáck ch vesnic s tradiãními dlouh mi domy. Plovoucí trhy na řece Barito

19 16 SULAWESI Dřevěné loutky tau-tau ve skalní stěně SULAWESI Sulawesi (Celebes) se rozkládá uprostfied indonéského souostroví a uï jeho zvlá tní tvar je pfiíslibem, Ïe na tomto ostrovû objevíte fascinující místa a nádhernou krajinu. Tvar ostrova b vá pfiipodobàován k chobotnici ãi písmenu K ostrov vznikl tektonick m pohybem dvou dlouh ch soubûïn ch pevnin aï do podoby ãtyfi samostatn ch protáhl ch poloostrovû. Îádné místo na Sulawesi není od mofie vzdáleno více neï sto kilometrû. Území tûchto poloostrovû je vyplnûno vysok mi pohofiími, které tvofií takfika neprostupnou hradbu. Ostrov se z geografického hlediska dûlí na tfii odli né ãásti. JiÏní ãást ostrova ob vají dvû pozoruhodné etnické skupiny: Bugijové, vyhlá ení mofieplavci a stavitelé lodí, ale i obávaní piráti a sebevûdomí obyvatelé hor Torajové. Na stfiedním Sulawesi lákají turisty ostrovy Togian s nádhernou tropickou pfiírodou. Sportovnûji zaloïení náv tûvníci se mohou vydat na v pravu do hor a pátrat zde po tajemn ch megalitick ch kulturách. V severní ãásti Sulawesi kokosové plantáïe postupnû pfiecházejí ve vysoãinu s vûãnû d majícími sopkami. Tuto ãást ostrova pokr vají nedotãené de tné pralesy a zdej í pobfieïí je ideální k potápûní, zejména v okolí Pulau Bunakenu kousek od pfiíjemného mûsta Manado. Bunakenská mofiská rezervace o rozloze 75 ãtvereãních kilometrû je obklopena korálov mi útesy, které vytváfiejí fantastické stûny, kypící podmofisk m Ïivotem. Nejvût í ryby, které se tu vyskytují, jsou majestátn modrozelen kanic pyskoun obecn (Napoleon fish), obãas se znenadání odkudsi vynofií zvûdavá barakuda, nebo vás budou provázet hejna tuàákû, dokonce i Ïralok. Vyskytují se zde i mofiské Ïelvy, rejnoci, manty, velryby a delfíni. Monstrózní obydlí v Tanah Toraja Malebná obdělaná krajina Vût inu náv tûvníkû v Tanah Toraji láká hlavnû moïnost vidût tradiãní domorodé obfiady, které vrcholí v hlavní sezónû od ãervna do záfií. Jedná se o nejvût í sulaweskou atrakci, kdy se nûkolik dní slavnostnû pohfibívají zesnulí, obfiady jsou doprovázené obûtováním zvífiat a bohat mi hostinami. V dobû slavnosti v ude vládne druïná atmosféra. Torajové povaïují za symbol síly a bohatství buvoly. MÛÏete zde zhlédnout ãetné buvolí zápasy, pfii kter ch domorodci uzavírají tajné sázky. Pokud jde o jídlo, na celém ostrovû si pfiijdou na své zejména milovníci mofiské kuchynû. Silnûj í povahy si mûïou pochutnat napfiíklad na polévce z buvolích drobû, grilovan ch netop rech, krysách a psech. Jinak bûïnû dostanete r Ïi s vydatnou porcí garnátû, kachního masa, olihní nebo ryb upeãen ch ãi usmaïen ch podle va eho pfiání. Mûsto Tomohon je hlavní centrum jak spoleãenské, tak obchodní.

20 17 Na trh pfiicházejí obyvatelé ze v ech koutû ostrova farmáfii z okolních kopcû, rybáfii z pobfieïí i od jezera, vesniãanky z nedalek ch osad, aby zde prodali své v robky ãi úlovky. Náv tûva ru ného a barvitého trhu je velk m záïitkem, kde objevíte netu ené lahûdky. Region Mamasa, znám jako Západní Toraja, leïí hluboko ve skrytu zapadlého údolí v horách. Kraj stupàovit ch svahû a terasov ch r Ïov ch políãek je ideální pro pû í v pravy, kdy mûïete putovat po úzk ch stezkách mezi nesãetn mi tradiãními vesnicemi s ojedinûlou architekturou a pozoruhodnû pfiátelsk mi obyvateli. Kromû nádherné krajiny jsou nejvût í turistickou atrakcí tradiãní domy zdobené fiezbami a buvolími rohy. Zdej í domy nemají tak piãaté títy a bambusové do ky na stfie e jako domy torajanské, ale najdete zde velké a skuteãnû velmi staré stavby, které dodávají místním vesnicím nenapodobiteln charakter. Na vodě postavená vesnice Malenge