OBSAH. Úvod a podûkování Ediãní poznámka Historick v voj mûstsk ch bran Stavební rozbor mûstsk ch bran Îivot v branách...

Transkript

1 OBSAH Úvod a podûkování Ediãní poznámka Historick v voj mûstsk ch bran Stavební rozbor mûstsk ch bran Îivot v branách Katalog mûstsk ch bran Slovníãek odborn ch termínû Prameny a literatura Seznam mûst s mûstsk mi vûïemi na základní orientaãní mapû

2 â âáslav (okres Kutná Hora) Kolem roku 1260 byla jiï âáslav královsk m mûstem. Mûstské opevnûní bylo zbudováno ve druhé polovinû 13. století. Po svém obvodu obsahovalo celkem tfii brány a fortnu. ÎiÏkova brána PÛvodnû naz vaná Fortna. Její zbytky se nacházejí na západní stranû mûsta v uliãce Na fortnû pod farním kostelem sv. Petra a Pavla. V pûvodním opevnûní se v tomto místû mûla nacházet jen neveliká fortna. Dobroslav Líbal ji klade do míst nedalekého domu ãp Brána byla prolomena dodateãnû aï v 16. století a jejím hlavním úãelem byl pfiístup k vodû z pfiilehlého Podmûstského rybníka. V pozdûj í dobû byla stavebnû upravována. Zbofiena byla pfii niãení mûstského opevnûní na konci 18. století. Zachovan plán mûsta z pfielomu 18. a 19. století je tû naznaãuje dvoudílnou prûjezdní hranolovou stavbu. Na mapû stabilního katastru z roku 1838 jiï komplex brány neexistoval. Podle Willenberga mûla v roce 1602 vlastní brána vysokou hranolovou vûï s dlátkovou stfiechou a dvûma picemi. V ãele bylo dlouhé pfiedbraní s niï í vstupní branou. Podle star ch znázornûní bránu z ãela chránila pûlkruhová hradební vûï. Ta je znázornûna je tû na plánu mûsta z doby kolem roku Z brány se zachovaly pouze boãní zdi, mezi nimiï je dnes k západu klesající iroké schodi tû. Na západním konci jsou ve zdivu patrné stopy zaniklé dolní ãásti brány. âáslav, celkov pohled na ÎiÏkovu bránu nedávn ch dob zachovalo torzo ve hmotû domu ãp. 43. Zdivo o délce 4,5 metru dosahovalo síly 1,8 metru. Chrudimská brána Stávala uprostfied severov chodní strany mûsta v dne ní Dusíkovû ulici. Jednoduchá brána gotického stfiedovûkého opevnûní byla po svém západním boku chránûna vysokou válcovou vû- Ïí a v ãele doplnûna pfiedbraním. Zbofiena byla po roce Na mapû stabilního katastru z roku 1838 je je tû stojící vûï a v ãele dva ãtyfihranné pilífie vstupních vrat. âáslav, Otakarova vûï Brodské brány Kutnohorská brána Zvaná také Horská. Stávala na severozápadû mûsta na konci dne ní ulice Generála Franti ka Moravce v místech domû ãp. 34, 35 a ãp. 43, 44. Zbofiena byla na poãátku 19. století. Brána se dûlila na hlavní bránu a boãní hranolovou vûï v linii hlavní hradby. Pfied parkán bylo vysunuté ven z mûsta pfiedbraní. Na katastrální mapû z roku 1838 je na rozdíl od vnitfiní brány pfiedbraní je tû patrné. Z její vûïe se do Brodská brána Zvaná také Jeníkovská. Stávala na jihov chodní stranû mûsta v dne ní ulici Klimenta âermáka. PÛvodní brána byla proraïena v hradební zdi a k její ochranû byla na poãátku 14. století postavena válcová vûï, dnes zvaná Otakarova. V letech pro la brána úpravami. V roce 1802 byla kromû pfiilehlé vûïe zbofiena. Ta získala svou pseudogotickou podobu v roce 1883 a její rekonstrukce probûhla v letech 41

3 âelákovice âáslav, pohled na mûsto od Jana Willenberga z roku Dnes je vûï podle potfieby pfiístupná vefiejnosti. PÛvodní kulisová brána opatfiená z boku válcovou vûïí byla doplnûna v linii parkánového opevnûní obvykl m pfiedbraním. To je zfietelné na Willenbergovû znázornûní mûsta. V ãele stála nízká vûï se vstupní branou. Po opevnûní ani po vlastní bránû se do dne ní doby nedochovaly Ïádné zbytky. Za pozûstatek pfiíslu enství brány je tfieba povaïovat stojící Otakarovu vûï. Vznikla na západní stranû vnitfiní brány, patrnû byla pûvodnû niï í a vstup na ni byl moïn pouze z hradebního ochozu. Dne ní vstup je aï pseudogotického pûvodu. PrÛmûr ãtyfipatrové vûïe je 8 metrû a v ka 22 metrû. VûÏ je kryta kuïelovitou stfiechou. Literatura: Razím 1988, s , 335; Kuãa 1996, s. 451; Líbal 2001, s. 53; Koutek 2003, s âelákovice (okres Praha-v chod) Jinak neopevnûné mûsteãko mûlo dvû mûstské brány. 42 Mochovská brána Zvaná také Kolínská. Stávala na v chodní stranû mûsteãka v Mochovské ulici pfii ãp Pfii prûchodu rusk ch vojsk v létû roku 1799 hrozila sesutím, proto byla zbofiena. Podle starého znázornûní lo o kulisovou pfiízemní bránu mezi domky, zakrytou podélnou indelovou stfií kou. V jednoduchém prûjezdu se nacházela dfievûná vrata. âelákovice, Mochovská brána, kresbu â. Jandy upravil autor Tou eàská brána Stávala na západní stranû mûsteãka v Tou eàské ulici. Byla zbofiena v roce Byla jiï velmi se lá a vysoké formanské vozy tudy nemohly projet. Literatura: Vlasák 1990, s. 75; Kuãa 1996, s âervená EâICE (okres Pelhfiimov) Mûsto obsahovalo ve svém pozdnû gotickém ohrazení ãtyfii brány. Západní brána Stávala západnû od námûstí smûrem do Dlouhé ulice. Vedla z ní cesta do Pelhfiimova. PÛvod brány byl pozdnû gotick. Patrnû byla vystavûna po poïáru mûsta v roce Zbofiena byla v roce PraÏská brána Stávala v severozápadním rohu námûstí a cesta z ní smûfiovala ke Kfielovicím. PÛvodnû gotická brána byla pfiestavûna po velkém poïáru mûsta v roce 1669 do barokní podoby. Zbofiena byla v roce 1831 pfii v stavbû nové císafiské silnice. Poslední zdivo brány v ak nebylo dlouho rozebráno, je tû ve 20. století byl patrn její zbytek.

4 âeská KAMENICE Îelivská brána Zvaná také Radniãní. Její existence není jednoznaãná, ve stfiedovûku zde Ïádná brána nestála. Po poïáru mûsta 1669 vznikl barokní prûchod, povaïovan ãasto za dal í fieãickou bránu. K jeho zbofiení do lo na konci 19. století. Tento irok prûchod byl opatfien vy í vodorovnou nadezdívkou. Ta svou hmotou podpírala radniãní zeì. Po obou stranách ve zdi bylo po jednom okénku v podobû stfiílny. Pod severním okénkem byl prûchod pro pû í. Brána byla doplnûna zvonem vyuïívan m v pfiípadû poïáru. JiÏní brána Stávala jiïnû od námûstí poblíï zámku (hradu) na cestû smûrem k Pelhfiimovu, nebo k BácovicÛm po hrázi rybníka. Snad byla novû vystavûna po poïáru v roce Literatura: SlabeÀák 1937, s. 9 10; Poche a kol. 1977, s. 190; Kuãa 1996, s Dolní brána Zvaná také Dûãínská. Stávala na západní stranû mûsta v dne ní Dvofiákovû ulici. PÛvodnû gotická brána byla zbofiena pfii roz ifiování silnice v roce Kamenné zdivo bylo odkoupeno na stavbu hostince U zlaté hvûzdy v domû ãp. 55. Brána byla vysokou masivní stavbou se dvûma pfieãnívajícími vûïiãkami. Kunratická brána Stávala na severní stranû mûsta pfied mostem pfies fieku Kamenici na jejím levém bfiehu mezi domy ãp. 221 a 252. Branka byla strïena v roce 1577 niãivou povodní. Nová branka byla vystavûna na pravém bfiehu Kamenice v dne ní Nerudovû ulici. Nebyla v ak jiï souãástí v té dobû chátrajícího opevnûní mûsta. Horní brána Stávala na v chodní stranû mûsta, pûvodnû v dne ní Janáãkovû ulici mezi domy ãp. 129 a 204. Roku 1605 ji nahradila nová brána, postavená v chodnûji v prostoru KoÀského trhu, dne ního námûstí 28. fiíjna. Zbofiena byla v roce 1819 pfii v stavbû státní silnice. âeská KAMENICE (okres Dûãín) Mûsto mûlo opevnûní asi jiï koncem 13. století, doplnûné dvûma a pozdûji ãtyfimi mûstsk mi branami a dále fortnami. âeská Kamenice, souãasn stav JiÏní brány, zamûfiení a kresba autor 43

5 âeská LÍPA mûsta Lipého. Poprvé je doloïena v roce Po poïáru mûsta v roce 1820 byla prodána v draïbû a zbofiena. V roce 1996 do lo v prostoru Mariánské ulice k archeologickému nálezu základu zdí, povaïovan ch za pozûstatek písemn mi prameny nedoloïeného barbakánu. Brána mûla nejspí e trojdíln prûjezd, nejstar í ãástí byla prûjezdná hranolová vûï. Nejvy í ãást byla zakonãena polygonální vûïiãkou s hodinami. Pfii bránû stával domek vûïníka. âeská Kamenice, pohled na JiÏní bránu z vnitfiní strany Brána mûla tvar ãtyfihranné vûïe s korouhviãkou na hrotité stfie e. S novou branou byla spojena kovárna, celek stával u domu ãp JiÏní brána Nesprávnû také Zámecká. Nachází se uprostfied jiïní strany mûsta mezi zámkem a farním kostelem sv. Jakuba s mûstskou vûïí. Brána byla prolomena v hradební zdi patrnû aï v pozdûj- ím období a tvofií pfiístup k zámeckému komplexu. Patrov prostor je dostupn jako expozice pfii náv tûvû zpfiístupnûné mûstské kostelní vûïe. Brána se od obvyklé kulisové brány odli uje krytou chodbou, která prochází ze zámeckého komplexu do areálu mûstské hlásky a farního kostela. PÛlkruhovû zaklenut prûjezd ve zdi silné asi 1,7 metru má proto patrovou nástavbu. Z venkovní strany obsahuje krytá chodba okénko, z vnitfiní strany je nesená nad vlastní branou na pûti kamenn ch krakorcích a obsahuje dvû okna, která jsou lemována lizénov mi rámy. Vnitfiní strana prûjezdu je opatfiena pûlkruhov m ostûním. JiÏní lícové prûãelí prûjezdu jiï neobsahuje Ïádné architektonické prvky. Fortny Na západní stranû mûsta u ãp. 262 ve Smetanovû ulici byla proraïena v hradbû fortna. PoblíÏ Kunratické brány na severní stranû mûsta se pfii domû ãp. 54 nacházela malá fortniãka, zbofiená teprve v roce Pfii námûstí 28. fiíjna v blízkosti nové Horní brány stávala mezi domy branka, kterou se procházelo do uliãky vedoucí k Prostfiednímu ml nu. Literatura: Slavíãková 2002, s ; Kuãa 1996, s. 506; Koutek 2003, s âeská LÍPA (okresní mûsto) Mûsto, pûvodnû zvané Lipé, se poprvé uvádí v roce Po obvodu bylo opevnûno hradbami jiï v druhé polovinû 13. století. Do mûsta vedly ãtyfii brány, spojení s hradem obstarávala pátá brána pfies jedno z ramen fieky Plouãnice na jihov chodní stranû. Mûsto mûlo také dvû fortny. Mariánská brána Zvaná také brána Matky BoÏí. Stávala na severní stranû mûsta. Její pozûstatek mûïeme spatfiit severov chodnû od Masarykova námûstí v Mariánské ulici, kde se mezi domy ãp. 210 a 211 na v chodní stranû ulice nachází 0,65 metru siln odskok obvodového zdiva domû, na které brána navazovala. Mariánská brána jako gotická stavba byla nejv e poloïenou branou KfiíÏová brána Zvaná také SvatokfiiÏská. Stávala na v chodní stranû mûsta v dne ní Moskevské ulici, mezi ãp. 20 a 22. Stfiedovûká brána byla strïena v roce 1655 a následnû novû postavena. K její likvidaci do lo téï v roce Podle star ch znázornûní bránu tvofiila nejménû dvoupatrová vûï s prûjezdem a padacím mostem pfies okruïní mûstsk pfiíkop. âást zdiva souvisejícího s branou byla objevena pfii archeologickém prûzkumu v polovinû devadesát ch let 20. století pfii rekonstrukci Moskevské ulice. Fortny První z nich se nacházela na jihov chodní stranû mûsta a vedla k mostu pfies fieku do hradu. Druhá fortna opodál smûfiovala k fiece u ml na. Dlouhá brána LeÏela na jiïní stranû mûsta v dne ní ulici Jindfiicha z Lipé a lze ji umístit mezi domy ãp. 108 a 115. Roku 1576 se zde uvádí brann. Tato brána byla povaïována za hlavní a v 16. století byla pfiestavována a zvy ována. Po poïáru mûsta v roce 1820, kdy úzké brány bránily v ha ení, byla také strïena. ZÛstal zde jen most, viditeln na mapû stabilního katastru z roku Podle odli n ch historick ch znázornûní bránu tvofiila dvoupatrová vûï s prûjezdem. Stfiecha mûla tvar bánû s cibulí. Pfied branou se musel pûvodnû nacházel most pfies jedno z ramen fieky Plouãnice. Zádu ní brána Roku 1502 zvána také VídeÀská brána. Stávala v dne ní TrÏní ulici na západní stranû mûsta, pfied domy ãp. 162 a 163. Roku 1821 byla str- Ïena a na jejím místû stály do roku 1865 jen 44