PRACOVNÍCI ŠKOL PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ A ZNAKOVÝ JAZYK
|
|
- Zdeněk Novák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PRACOVNÍCI ŠKOL PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ A ZNAKOVÝ JAZYK Jiří Langer Anotace: Článek seznamuje s výsledky výzkumného šetření, které bylo v letech 2004 a 2005 provedeno ve školách pro sluchově postižené v České republice. Cílem šetření byl popis aktuální úrovně odborného vzdělání pedagogických i nepedagogických pracovníků škol pro sluchové postižené. Vybrané informace jsou prezentovány formou tabulek a grafů, interpretované výsledky a závěry jsou představeny v závěru článku. Klíčová slova: komunikační kompetence, erudice, český znakový jazyk, komunikace. České speciální školství včetně pedagogiky sluchově postižených - surdopedie - prochází v posledních patnácti letech zásadními proměnami, které nepochybně přispívají ke zvyšování kvality edukačního procesu dětí se specifickými potřebami, sluchově postižené děti nevyjímaje. Jednou z nejvýznamnějších změn v odborné surdopedické péči bylo uznání českého znakového jazyka neslyšících jako plnoprávného jazyka a jeho implementace do surdopedické praxe. Většina českých škol pro sluchově postižené následně začala s aplikací moderních vzdělávacích systémů využívajících totální, resp. bilingvální komunikaci, jejichž podstatnou a nedílnou součástí je komunikace znakovým jazykem. Zavedení znakového jazyka do škol a efektivní realizace uvedených vzdělávacích systémů ovšem vyžaduje od učitelů i ostatních pracovníků škol odpovídající komunikační kompetenci 1 v českém znakovém jazyce. V průběhu let 2004 a 2005 jsme proto provedli výzkumné šetření, které bylo zaměřeno na deskripci aktuální erudice (resp. odborného vzdělání) pedagogických i nepedagogických pracovníků škol pro sluchově postižené o českém znakovém jazyce. V rámci výzkumného šetření byla dále provedena deskripce aktuálních možností pregraduálního a postgraduálního vzdělávání učitelů sluchové postižených ve znakovém jazyce a podrobná analýza stávajících dostupných výukových materiálů pro praktické studium českého znakového jazyka. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud nebyly vypracovány a aplikovány žádné výzkumné postupy, které se zamě- 1 Pojmem komunikační kompetence označujeme soubor všech znalosti, které umožňují komunikovat v určitém kulturním společenství. Tento soubor nezahrnuje pouze znalost jazyka (tzv. jazykovou kompetenci), ale i znalost toho, jak jazyk užívat v různých komunikačních situacích (Encyklopedický slovník češtiny).
2 řují na zjišťování úrovně komunikační kompetence v českém znakovém jazyce, rozhodli jsme se současnou připravenost pedagogů 2 sluchově postižených dětí na výuku v českém znakovém jazyce zjistit pomocí analýzy jejich odborného vzdělání. Domníváme se, že odborná vysokoškolská erudice (zvláště v problematice českého znakového jazyka a v pedagogice sluchově postižených - surdopedii) je předpokladem i zárukou určité komunikační kompetence a připravenosti na aplikování znakového jazyka do výchovně-vzdělávacího procesu sluchově postižených dětí. Připouštíme ovšem, že vysokoškolské studium nemusí být jediným zdrojem získání potřebných vědomostí a komunikační kompetence v českém znakovém jazyce, a proto se v analýzách zaměřujeme i na jiné potenciální zdroje, kde pedagogové sluchově postižených dětí i ostatní pracovníci svou komunikační kompetenci získali. V rámci realizovaného výzkumného šetření jsme se dále zaměřili na subjektivní požadavky a očekávání pedagogů sluchově postižených dětí v problematice studia znakového jazyka, na základě kterých vyplynuly četné praktické podněty pro jejich další vzdělávání. Součástí výzkumu byla rovněž deskripce vzdělávacích a komunikačních systémů používaných ve školách pro sluchově postižené. Ze získaných dat byly dále měřeny a statisticky ověřeny (pomocí testu dobré shody chí- -kvadrát a testu nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku) závislosti mezi konkrétními sledovanými jevy. Změřené závislosti a ostatní obdržené informace následně sloužily k vyvození obecných závěrů, které mohou být aplikovány do pregraduální i postgraduální přípravy pedagogů sluchově postižených. Výzkumný soubor tvoří pracovníci 3 všech osmnácti škol a školských zařízení pro sluchově postižené v České republice (dále jen škol pro sluchově postižené), vytipovaných na základě přehledu škol : Jako pedagogy sluchově postižených dětí označujeme v této práci pouze pedagogické pracovníky škol a školských zařízení pro sluchově postižené v České republice. Pedagogy sluchově postižených dětí integrovaných do běžných škol do analýzy nezahrnujeme, protože tyto děti (vzhledem k stupni svého sluchového postižení) nejsou zpravidla uživateli českého znakového jazyka, a nejsou tedy ve znakovém jazyce ani vzdělávány. 3 Do výzkumného šetření byli kromě pedagogických pracovníků zařazeni i nepedagogičtí pracovníci škol a školských zařízení, protože aplikace vzdělávacích systémů, jejichž součástí je znakový jazyk, ve svých teoretických východiscích předpokládá znalost znakového jazyka u všech osob, které do kontaktu se sluchově postiženými dětmi přicházejí (srov. např. Hrubý 1999, Evans 1982, Gregory; Knight; McCracken 2001). Závěry pro pedagogickou praxi vyslovené na základě zjištěných dat však vycházejí zejména z analýz dat získaných od pedagogických pracovníků.
3 pro sluchově postižené uvedeného v Adresáři služeb pro sluchově postižené 2003 (s ) a v publikaci Speciální školy pro sluchově postižené v České republice (Keblová 2000). Vzhledem k charakteru a velikosti zkoumaného vzorku byla k získání dat vybrána dotazníková metoda, která umožňuje sběr dat od velkého počtu respondentů a navíc respektuje jejich soukromí. S účelem výzkumného šetření i postupem vyplňování dotazníku byli respondenti seznámeni v průvodním dopise k dotazníku. Anonymní dotazník předložený respondentům obsahoval celkem 15 položek, které je možné rozdělit na položky uzavřené, polootevřené a otevřené. Výzkumné šetření v jednotlivých školách a školských zařízeních bylo po telefonické domluvě s jejich vedoucími pracovníky realizováno s osobní účastí výzkumníka, čímž byly zajištěny stejné podmínky šetření ve všech institucích. Osobní účast výzkumníka měla rovněž pozitivní dopad na poměrně vysokou návratnost dotazníku, která činí 79,92 % (celkem byly získány dotazníky od 776 respondentů, přičemž celkový počet všech pracovníků, udaný řediteli škol, je 971). Před započetím, případně v průběhu dotazníkového šetření, byl rovněž realizován řízený rozhovor s vedoucími pracovníky škol (zejména s řediteli), který byl zaměřen na zodpovězení třinácti konkrétních otázek. Primárním záměrem rozhovorů byla eliminace výsledků těch škol a zařízení, ve kterých není ve výchovné-vzdělávacím procesu používán jako komunikační prostředek český znakový jazyk. Cílem bylo rovněž vytvoření aktuálního přehledu realizovaných vzdělávacích systémů a zmapování současného stavu a aspektů pořádání kurzů znakového jazyka pro zaměstnance na školách pro sluchové postižené. Z odpovědí vedoucích pracovníků škol pro sluchově postižené vyplynuly následující výsledky a přehledy: Na otázku č. 1 Pořádá či někdy v minulosti pořádala Vaše škola pro zaměstnance kurzy znakového jazyka (znakové řeči)?" 4 odpovědělo 16 ředitelů škol kladně a 2 záporné. Zaměstnanci 88,9 % škol pro sluchově postižené tedy v minulosti měli, resp. stále mají možnost zvyšovat svou kompetenci v českém znakovém jazyce v kurzech pořádaných vlastním zaměstnavatelem. Odpovědi na otázku č. 2 Kdo je lektorem kurzů?" s nabídnutými variantami odpovědi slyšící/neslyšící", zaměstnanec/ /externista" ukázaly, že ve 43,8 % kurzů je lektorem neslyšící uživatel českého znakového jazyka, v 62,5 % slyšící tlumočník. V 18,8% kurzů pocházejí lektoři z řad vlastních zaměstnanců školy. Otázka č. 3 Jsou kurzy pro zaměstnance zdarma?" se zaměřila na poměrně důležitý aspekt potenciálního navštěvování 4 Termínu znaková řeč" je použito záměrné, neboť kurzy realizované na některých školách jsou tak stále nazývány.
4 kurzů, tedy jejich finanční náročnost pro zaměstnance škol. Oproti našim předpokladům, že kurzy znakového jazyka jsou pro zaměstnance zdarma, vyhodnocení odpovědí ukázalo, že na dvou školách pro sluchově postižené musí frekventanti kurzů připlácet. V odpovědích na otázku č. 4 Vyžadujete po zaměstnancích, aby kurzy navštěvovali?" se objevilo několik typů odpovědi Ano/Ne dle míry navštěvování, kterou ředitelé škol pro sluchové postižené požadují. Generalizací těchto konkrétních odpovědí jsme získali údaj, že ředitelé 2/3 škol pro sluchové postižené na svých zaměstnancích vyžadují, aby navštěvovali kurzy českého znakového jazyka a zvyšovali si tak svou komunikační kompetenci. Otázka č. 5 Které vzdělávací a komunikační systémy jsou na Vaší škole realizovány?" měla za cíl získání informací pro vytvoření přehledu vzdělávacích a komunikačních systémů, ke kterým se školy pro sluchově postižené aktuálně hlásí. Odpovědi ředitelů ukázaly, že na 33,3% škol aplikují orální systém komunikace, na 77,8% systém totální komunikace, 16,7 % škol aplikuje bilingvální přístup a 11,1% totální komunikaci s přechodem k bilingvismu (viz graf 1). Ředitelé některých škol uvedli, že na jejich škole je realizováno více vzdělávacích systémů. V odpovědi na otázku č. 6 Používáte ve Vaší škole ve výchovně-vzdělávacím procesu jako komunikační prostředek český znakový jazyk?" uvedli ředitelé 88,9% škol, že český znakový jazyk je ve škole v komunikaci se sluchově postiženými žáky používán. 5 Na otázku č. 7 Jsou zaměstnanci, kteří absolvovali kurzy znakového jazyka, finančné zvýhodněni?" odpovědělo 50 % ředitelů kladně, 38,9 % záporně a 11,1 % záporné s dodatkem, že absolvování kurzů znakového jazyka od svých zaměstnanců vyžadují povinně, a je tedy automatické. Otázkou č. 8 Poskytuje Vaše škola speciální podmínky zaměstnancům, kteří navštěvují kurzy nebo studují znakový jazyk?" bylo zjištěno, že 88,9% škol poskytuje speciální podmínky, 11,1% nikoli. Otázka č. 9 Kdo rozhoduje o tom, zda je na Vaší škole užíván jako komunikační prostředek ve vyučování znakový 5 Je ovšem otázkou, zda je manuálním komunikačním systémem používaným ve školách pro sluchově postižené opravdu český znakový jazyk, či spíše znakovaná čeština nebo jejich kombinace. Zjištění skutečného stavu nebylo v možnostech prováděného výzkumu, z vedlejších ukazatelů ovšem můžeme usuzovat na kombinaci českého znakového jazyka a znakované češtiny (konkrétní způsob komunikace se liší i mezi jednotlivými pracovníky téhož pracoviště). Deskripce skutečného používání jednotlivých komunikačních systémů může být námětem dalšího výzkumu.
5 jazyk?" ukázala, že na 66,7% škol rozhoduje zaměření školy a realizovaný vzdělávací přístup, 11,1 % škol se řídí přáním rodičů a na 22,2 % škol rozhodují učitelé podle konkrétních podmínek. Na otázku č. 10 Ve kterých vyučovacích předmětech je užívání znakového jazyka nezbytné?" odpovědělo 38,9% ředitelů ve všech", 33,3 % ve všeobecné-vzdělávacích a stěžejních předmětech" a 27,8 % nedovedlo určit. Otázka č. 11 Je na Vaší škole vyučován předmět český znakový jazyk?" ukázala, že český znakový jazyk je jako speciální předmět vyučován na 22,2% škol. Ve všech případech je vyučujícím pedagogicky dostatečné vzdělaný sluchově postižený uživatel znakového jazyka. Otázkou č. 12 Přicházejí zaměstnanci školy do kontaktu s dospělými uživateli znakového jazyka?" jsme zjistili, že na 88,9% škol mají zaměstnanci možnost užívat znakový jazyk v komunikaci s dospělými neslyšícími. Do kontaktu přicházejí zejména se sluchově postiženými rodiči (75%), členy organizací neslyšících (56,3 %), sluchově postiženými kolegy (18,8%) a bývalými žáky (6,3%). Na otázku č. 13 Přicházejí současní absolventi SPP s dostatečnou kompetencí v komunikaci českým znakovým jazykem" odpovědělo 22,2% ředitelů kladně, 33,3% záporně a 44,4% nedokázalo posoudit. Celkem 38,9 % ředitelů ovšem vidí v komunikačních dovednostech absolventů pozitivní vývoj oproti minulosti. Graf 1: Struktura komunikačních a vzdělávacích systémů realizovaných na školách pro sluchově postižené Ot. 5 - Které vzdělávací a komunikační systémy jsou na Vaší škole realizovány? 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% Orálni systém p Totální kominikace Bilingvismus TK s přech. k biling. Cílem samotného dotazníkového šetření byla sumarizace dat a informací, ze kterých byla následné vyvozena deskripce zkou- maných jevů a ověřování závislostí mezi nimi. Zjištěné obecné závěry mohou být, stejně jako informace získané v některých
6 položkách, aplikovány do stávajícího systému vysokoškolské přípravy budoucích pedagogů sluchově postižených dětí a do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol pro sluchově postižené. Shrnutím dat z první položky dotazníku vyplynulo, že 5,3% pracovníků škol pro sluchově postižené zahrnutých do šetření je držitelem průkazu ZTP z důvodu sluchového postižení (41 pracovníků z 776). Uvedená procenta se ovšem výrazné liší mezi jednotlivými školami (sluchově postižení pracovníci jedné ze škol tvoří až V* personálu, v některých školách naopak nepracuje žádný sluchově postižený pracovník). V druhé položce dotazníku respondenti uváděli profesi, kterou na škole vykonávají, 6 s primárním cílem rozlišit zaměstnance na kategorie pedagogických (kteří přímo participují na výchovné-vzdélávacím procesu sluchově postižených dětí) a nepedagogických pracovníků. Doplňkovým cílem byla rovněž následná vzájemná komparace výsledků a informací, získaných od pracovníků jednotlivých profesí, ve sledovaných hlediscích. Bylo zjištěno, že z celkového počtu 776 respondentů náleží 493 (tj. 63,5%) do kategorie pedagogických pracovníků a 283 (tj. 36,5%) do kategorie nepedagogických pracovníků. Sluchově postižení pracovníci jsou v kategorii pedagogických pracovníků zastoupeni z 5,5%, v kategorii nepedagogických pracovníků ze 4,9 %. Tab. 1: Počty sluchově postižených a slyšících pracovníků v jednotlivých profesích Profese Sluch. post. pracovníci Slyšící pracovníci Celkem pracovníků Procento Učitel MS ,5% Učitel ZS nebo ZvS ,4% Učitel S5, SOU, 0U nebo U ,8% Mistr odbor, výcviku ,9% Vychovatel ,9% Asistent pedagoga - asist. učit., pom. vych ,5% Pracovník SPC ,9% Pedagog v jiné třídě ,0% Asistent pedagoga - noční vychovatel ,2% Provozní zaměstnanec ,8% Jiná profese ,3% Celkem ,3% 6 Pokud respondent uvedl, že vykonává současné více profesí, byla upřednostněna ta profese, která je z pedagogického hlediska významnější.
7 Skupina položek 3.1 až zjišťovala dosaženou úroveň vzdělání respondentů a jejich speciálně pedagogickou erudici. Zatímco struktura úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání zhruba odpovídala předpokladům (pedagogičtí pracovníci: ZŠ - 0,4%, SŠ - 38,9%, VŠ - 60,6 %), zjištěná míra speciálně pedagogické erudice pedagogických pracovníků byla neočekávaně nízká (viz tab. 2). Dále bylo zjištěno, že surdopedii, která by měla být nutnou podmínkou k práci se sluchové postiženými dětmi, má vystudováno pouze 53,2% pedagogických pracovníků se speciálně pedagogickým vzděláním (ze všech pedagogických pracovníků bez ohledu na typ a stupeň vzdělání je to pouze 37,8%). Tab. 2: Speciálně pedagogické vzdělání u pedagogických pracovníků podle jednotlivých profesí Speciálně pedagogické vzděláni Profese Ano Ne Studuje Učitel M5 70,9% 21,8% 7,3% Učitel ZŠ nebo ZvS 85,1 % 8,3% 6,6% Učitel SS, SOU, OU nebo U 59,0% 27,7% 13,3% Mistr odbor, výcviku 20,6% 64,7% 14,7% Vychovatel 50,5% 41,4% 8,1% Asistent pedagoga - asist. učit., pom. vych. 24,1 % 69,0% 6,9% Celkem 63,4% 28,0 % 8,7% V další položce hodnotili respondenti svou vlastní komunikační kompetenci v českém znakovém jazyce. Uvědomujeme si samozřejmě, že takto zjištěné informace jsou značně subjektivní, při daném vysokém počtu respondentů a způsobu sběru dat ovšem není možné použít žádný jiný objektivní postup. V České republice navíc dosud nebyla vypracována žádná objektivní metodika evaluace úrovně komunikační kompetence v českém znakovém jazyce. Zjištěné výsledky tedy není možné použít jako přehled a strukturu úrovně komunikační kompetence v českém znakovém jazyce, je ale možné zjišťovat, jaké potenciální aspekty mají vliv na vlastní sebehodnocení respondentů. Respondenti vybírali úroveň své komunikační kompetence v českém znakovém jazyce z pětibodové škály. Při sumarizaci dat jsme zjistili značné rozdíly ve struktuře kompetence mezi pracovníky jednotlivých profesí (viz grafy 2 a 3), vzdělání, případného sluchového postižení, věku aj. Případné závislosti mezi jednotlivými jevy byly následně statisticky ověřeny.
8 Graf 2: Struktura komunikační kompetence slyšících pedagogických pracovníků Graf 3: Struktura komunikační kompetence slyšících nepedagogických pracovníků Pedagogičtí (slyšící) pracovníci Nepedagogičtí pracovníci (slyšící) 44,0 % Velmi dobrá Dobrá Průměrná Nízká Neovládám 39.8% 0.7% 7.1% 16,0% 36,4% Svou komunikační kompetenci v českém znakovém jazyce hodnotí nejvýše kategorie sluchově postižených pedagogických pracovníků, následně slyšící držitelé průkazu tlumočníka znakového jazyka a erudovaní surdopedi. Naopak nejníž svou kompetenci hodnotí kategorie slyšících provozních pracovníků. Pomocí statistického testu dobré shody chí-kvadrát bylo prokázáno, že sluchově postižení pracovníci hodnotí svou vlastní kompetenci v komunikaci českým znakovým jazykem významně výše než slyšící pracovníci. V případě, že je ve škole realizován některý ze vzdělávacích systémů, jehož integrální součástí je český znakový jazyk, je tedy aktivní zapojení pracovníků se sluchovým postižením do výchovně-vzdélávacího procesu žádoucí a nezbytné. Z odpovědí respondentů na otázku, kde získali svou komunikační kompetenci v českém znakovém jazyce, vyplynulo, že 46,5% ze všech pracovníků svou kompetenci získalo v kurzech znakového jazyka, 41,4% postupně v zaměstnání, 22,3% samostudiem a 9,9 % při své pregraduální speciálně pedagogické přípravě. Skupina otázek 5 až zjišťovala dosažené vzdělání pracovníků škol pro sluchově postižené o českém znakovém jazyce. Sumarizací dat vyplynulo, že 82,2 % slyšících pedagogických pracovníků navštěvovalo alespoň jeden kurz. Z kategorie nepedagogických pracovníků je to pouze 32,7 %. Pomocí testu dobré shody chí kvadrát bylo následné potvrzeno, že pracovníci, kteří navštěvovali alespoň jeden libovolný kurz znakového jazyka, hodnotí svou komunikační kompetenci výše než ostatní pracovníci. Dále jsme zjistili, že pouze výrazně menšinová část pedagogických pracovníků absolvovala studium a kurzy znakového jazyka, které
9 považujeme za nejkvalitnéjší (akreditované vysokoškolské studium - 5,6%, kurz pořádaný vysokou školou - 5,6 %, kurz MŠMT - 13,9%). Naopak většina pedagogických pracovníků navštěvovala kurzy pořádané vlastním zaměstnavatelem (67,4%). Z celkového počtu 776 do výzkumu zahrnutých respondentů je 27 (tj. 3,5%) držitelem průkazu tlumočníka znakového jazyka. Nejvyšší poměr držitelů průkazu tlumočníka je mezi učiteli středních škol (8,4%), asistenty pedagoga (6,9%), učiteli základních škol (6,1 %) a pracovníky speciálně pedagogických center pro sluchově postižené (5,9 %). Držitelé průkazu tlumočníka se ve všech žebříčcích komunikační kompetence, míry používání a dosaženého odborného vzdělání o znakovém jazyce vyskytují na čelních místech, což zdůvodňujeme povinností tlumočníků absolvovat různé vzdělávací kurzy, komisionálni zkoušky a častým používáním českého znakového jazyka při tlumočnické praxi. Zavedení obdobné prověřovací" praxe pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol pro sluchově postižené by tedy bezpochyby bylo pro zvýšení jejich vědomostí o českém znakovém jazyce přínosem. Následující položka zjišťovala zájem všech slyšících pracovníků škol na dalším sebevzdělávání ve znakovém jazyce. Ze získaných odpovědí vyplývá, že 38,8% pedagogických pracovníků plánuje, že začnou navštěvovat další kurzy nebo studijní programy, zaměřené na znakový jazyk. Z kategorie nepedagogických pracovníků je to pouze 17,1 %. Za nejvhodnějšího organizátora kurzů, které by jim vyhovovaly, považují respondenti vlastního zaměstnavatele (tedy školu), dále MŠMT a vysoké školy. Frekvence kurzu by respondentům vyhovovala 1 x nejvýše 2x týdně, případně kurzy v podobě intenzivních vícedenních soustředění. V kurzech by dále uvítali zejména zaměření na konverzaci ve znakovém jazyce, výuku znaků pro odborné termíny, sjednocení znaků, výuku gramatiky znakového jazyka a kvalitní pomůcky k samostudiu. V položce č. 6 uváděli respondenti, jak často používají znakový jazyk v komunikaci se sluchově postiženými žáky. Na výběr byla opět pětistupňová škála. Při vyhodnocování výsledků byly odpovědi slyšících a sluchově postižených respondentů zpracovávány zvlášť, protože se potvrdil náš logický předpoklad, že struktura míry používání znakového jazyka sluchové postiženými pracovníky je významné odlišná od struktury slyšících pracovníků. Syntézou získaných dat rovněž vyplynuly podobně jako při vlastním hodnocení komunikační kompetence značné rozdíly ve struktuře míry používání znakového jazyka mezi jednotlivými skupinami pracovníků (grafy 4 a 5). Nejčastěji používá znakový jazyk při komunikaci skupina sluchově postižených pedagogických pracovníků, dále slyšící tlumočníci znakového jazyka a slyšící pedagogičtí pracovníci, kteří svou komunikační kompetenci v českém znakovém jazyce hodnotí jako velmi dobrou, případně dobrou.
10 Graf 4: Struktura míry používání znakového jazyka v komunikaci slyšícími pedagogickými pracovníky Graf 5: Struktura míry používání znakového jazyka v komunikaci slyšícími nepedagogickými pracovníky Pedagogičtí pracovníci (slyšící) Nepedagogičti pracovnici (slyšící) 11, 6% a5.2 % 130,0% Vždy Většinou Občas Zřídka 37,5% 4,8%,7% Vůbec 18.2% 135,0% 27,1% Pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku jsme se rozhodli ověřit hypotézu, zda existuje statisticky významná závislost mezi úrovní komunikační kompetence respondentů v českém znakovém jazyce a mírou používání znakového jazyka při komunikaci se sluchové postiženými žáky. Po dosažení příslušných hodnot jsme získali výslednou hodnotu X 2 = 404,3787, která je při 16 stupních volnosti a hladině významnosti 0,05 výrazné vyšší než kritická hodnota (26,296). Byla tedy prokázána velmi silná pozitivní relace mezi oběma jevy. S přihlédnutím k pomocným koeficientům komunikační kompetence můžeme zjištěnou závislost interpretovat takto: čím vyšší je komunikační kompetence pracovníků, tím častěji používají v komunikaci se sluchové postiženými žáky český znakový jazyk a naopak. Budeme-li respektovat tezi, že znakový jazyk je přirozeným komunikačním prostředkem neslyšících, kterým mohou optimálně komunikovat se svým okolím, a přihlédneme-li k získaným výsledkům, mělo by se zvyšování komunikační kompetence pracovníků škol pro sluchově postižené v českém znakovém jazyce stát jednou z priorit pregraduální i postgraduální přípravy (zejména pedagogických) pracovníků. V následující, polootevřené, položce respondenti prezentovali důvody a aspekty, které je k používání znakového jazyka v komunikaci se žáky vedou. Do celkových přehledů byly započítány pouze odpovědi těch slyšících respondentů, kteří v předchozí položce vybrali variantu většinou", občas" nebo zřídka". 7 Jako nejčastější důvod se v odpovědích objevil stupeň 7 Odpovědi respondentů, kteří v položce č. 6 vybrali variantu vždy" nebo vůbec", nebyly započítány, protože v případě těchto odpovědí postrádají případné aspekty používání znakového jazyka smysl.
11 sluchového postižení dítéte (77,8 %), dále komunikační situace (41,7 %) a věk dítěte (14,6%). Z dalších aspektů se častěji vyskytovala potřeba maximálního dorozumění s dítětem, osobnostní předpoklady dítěte, úroveň dovednosti dítěte odezírat, požadavek rodičů aj. Graf 6: Věková struktura slyšících pedagogických pracovníků Poslední položka dotazníku zjišťovala, do které věkové kategorie respondenti spadají. Při bližším zaměření na skupiny slyšících a sluchově postižených pedagogických pracovníků jsme zjistili, že věkové struktury obou skupin jsou značně odlišné (grafy 6 a 7). Graf 7: Věková struktura sluchové postižených pedagogických pracovníků Sluchové postiženi pedagogičtí pracovníci 40,0% 30.0% 20.0% 10,0% 0.0% do nad 61 V souvislosti se zjištěnou úrovní komunikační kompetence jsme se rozhodli pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku ověřit, zda existuje statisticky významná závislost mezi úrovní komunikační kompetence slyšících pedagogických pracovníků a jejich věkem. Vypočítaná hodnota = 26, je při 16 stupních volnosti a hladině významnosti 0,05 těsně vyšší než kritická hodnota (26,296). Potvrzenou vzájemnou závislost mezi úrovní komunikační kompetence v českém znakovém jazyce a věkem slyšících pedagogických pracovníků můžeme s přihlédnutím k pomocnému koeficientu komunikační kompetence specifických skupin (koeficient k") interpretovat takto: při hodnocení vlastní komunikační kompetence slyšícími pedagogickými pracovníky pozorujeme, že pracovníci středního věku hodnotí svou úroveň v komunikaci znakovým jazykem výše než pracovníci nižšího a vyššího věku. Tento fakt je dán pravděpodobně krátkou pedagogickou praxí pracovníků nižšího věku (21-30 let) a obtížnou přizpůsobivostí pracovníků vyššího věku (nad 61 let) na změny v současné surdopedické praxi. Pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku jsme rovněž
12 ověřovali, zda existuje obdobná závislost mezi věkem slyšících pedagogických pracovníků a mírou používání znakového jazyka v komunikaci se sluchově postiženými žáky. Vypočítaná hodnota X 2 = 24, je při 16 stupních volnosti a hladině významnosti 0,05 nižší než kritická hodnota (26,296) a statisticky významná závislost tedy nebyla potvrzena. Při porovnání koeficientu používání znakového jazyka m" jednotlivých věkových kategorií však zjišťujeme, že znakový jazyk používají v komunikaci se sluchově postiženými žáky častěji spíše pedagogové středního a mladšího věku. Tento jev si vysvětlujeme podobně jako v případě analogického koeficientu k" zvykem pedagogických pracovníků vyššího věku přistupovat k výchovně-vzdělávacímu procesu spíše v duchu orálního přístupu (tedy bez, případně s minimálním používáním znakového jazyka). Zhodnocení výzkumu a interpretace výsledků Primárním cílem výzkumného šetření, realizovaného v letech 2004 a 2005 na školách a školských zařízení pro sluchově postižené, byla deskripce a analýza odborné erudice pedagogických pracovníků sluchově postižených dětí ve vyučování s použitím českého znakového jazyka. Dotazníkovou metodou s osobní účastí výzkumníka se podařilo shromáždit data od 776 zaměstnanců škol pro sluchově postižené (celková návratnost činí 79,92 %). Odhadujeme přitom, že návratnost dotazníku od pedagogických pracovníků (celkem 493) se pohybuje kolem 90%, čímž můžeme označit získaný vzorek za dostatečně reprezentativní. Součástí výzkumu byly rovněž řízené rozhovory s vedoucími pracovníky jednotlivých vzdělávacích institucí, jejichž cílem byla deskripce realizovaných vzdělávacích systémů a zmapování aktuální situace a aspektů pořádání kurzů znakového jazyka na školách. V průběhu zpracování získaných dat byly statisticky potvrzeny nebo vyvráceny hypotézy, jejichž syntézou s výsledky jednotlivých položek dotazníku vyplynuly následující závěry: 1. Na školách pro sluchově postižené působí 5,5 procenta sluchově postižených pedagogických pracovníků. Statistickými metodami bylo ověřeno, že komunikační kompetence sluchově postižených pedagogických pracovníků v komunikaci českým znakovým jazykem a míra jeho používání je významně vyšší než v případě slyšících pedagogických pracovníků. Pokud je tedy na škole realizován vzdělávací systém, jehož integrální součástí je český znakový jazyk, je přítomnost sluchově postižených pedagogů nezbytná. 2. Pouze 63,4 % pedagogických pracovníků má dokončené speciálně pedagogické vzdělání (viz tab. 2) a pouze 53,2 % z nich má složenu státní závěrečnou nebo závěrečnou zkoušku ze surdopedie (ze všech pedagogických
13 pracovníků je to pouze 37,8%). Speciálně pedagogické a surdopedické vzdělání přitom mají výrazně pozitivní vliv na úroveň komunikační kompetence pedagogů v českém znakovém jazyce. V rámci studia speciální pedagogiky a její disciplíny surdopedie se setkalo se soustavnou výukou českého znakového jazyka pouze 24,4% surdopedicky erudovaných pedagogů. 3. Přibližně 1/4 všech slyšících pedagogických pracovníků hodnotí svou kompetenci v komunikaci českým znakovým jazykem jako velmi dobrou nebo dobrou, 2/3 jako průměrnou nebo nízkou a necelá desetina český znakový jazyk neovládá (viz grafy 2 a 3). 4. Jako nejčastější místo získání komunikační kompetence v českém znakovém jazyce uvádějí zaměstnanci škol pro sluchově postižené kurzy znakového jazyka (46,5%), zaměstnání (41,4%) a samostudium (22,3%). 5. Alespoň jeden libovolný kurz znakového jazyka navštěvovalo 82,2 % slyšících pedagogických pracovníků a 32,7% slyšících nepedagogických pracovníků. Akreditované studijní programy zaměřené na znakový jazyk, kurzy realizované vysokými školami a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které považujeme za nejkvalitnější, však navštěvovala pouze nepatrná část pedagogických pracovníků. 6. 4,9% pedagogických pracovníků je držitelem průkazu tlumočníka znakového jazyka. Přesto, že profese pedagogického pracovníka sluchově postižených dětí a tlumočníka znakového jazyka nelze směšovat, je pomocí statistických testů významnosti prokázáno, že držitelé průkazu tlumočníka hodnotí svou kompetenci v komunikaci českým znakovým jazykem výrazně výše než ostatní pedagogičtí pracovníci. Je proto žádoucí, aby i pedagogičtí pracovníci byli motivováni ke studiu problematiky tlumočení znakového jazyka, nebo aby absolvovali podobný systém přípravy a tréninku. 7. Zahájení dalšího studia znakového jazyka plánuje 38,8% slyšících pedagogických pracovníků. Nebyl prokázán vliv úrovně komunikační kompetence v českém znakovém jazyce na plánování dalšího studia, bylo však prokázáno, že s rostoucím věkem pedagogických pracovníků klesá jejich odhodlání k dalšímu studiu znakového jazyka. 8. Ideálními organizátory kurzů znakového jazyka, které by zaměstnancům škol pro sluchově postižené nejvíce vyhovovaly, jsou: vlastní zaměstnavatel (11,7%), organizace neslyšících (4,8 %) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (4,2 %). Kurzy by se měly podle přání zaměstnanců konat 1 x týdně (16,7%) a jejich náplní by měla být zejména konverzace ve znakovém jazyce (5,3%).
14 9. Téměř 2/3 slyšících pedagogických pracovníků používají znakový jazyk v komunikaci se sluchové postiženými žáky vždy nebo většinou, téměř 1/3 občas nebo zřídka a pouze zanedbatelná část (5,2%) vůbec (viz grafý 4 a 5). Bylo rovněž prokázáno, že existuje pozitivní relace mezi úrovní komunikační kompetence v českém znakovém jazyce a používáním znakového jazyka v komunikaci se sluchově postiženými žáky. 10. Nejčastějším aspektem případného používání znakového jazyka je stupeň sluchového postižení dítěte (77,8%), komunikační situace (41,7%), věk dítěte a vyučovací předmět (oba cca 20%). Nejčastější komunikační situací, při které slyšící pracovníci používají znakový jazyk, je vyučování (18,9%), nejčastějším předmětem matematika a český jazyk (oba 14,6 %) a odborné předměty (10,4 %). Dalším nejčastějším aspektem případného využití znakového jazyka je potřeba maximálního dorozumění s dítětem (20,9%). 11. Struktura věkových kategorií pedagogických pracovníků je takřka rovnoměrná (jednotlivé kategorie jsou zastoupeny poměrem v rozsahu 20,1-28,4% ze všech pedagogických pracovníků), s výjimkou věkové kategorie pracovníků nad 61 let (3,9%) (viz graf 6). Na základě zjištěných závěrů lze tedy konstatovat, že výrazně menšinová část pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro sluchově postižené má dostatečnou erudici pro výuku v českém znakovém jazyce. 88,9% těchto škol přitom oficiálně používá český znakový jazyk jako komunikační prostředek ve výchovně-vzdělávacím procesu. Dostatečného elementárního vzdělání v českém znakovém jazyce nedosahují ani nepedagogičtí pracovníci škol pro sluchově postižené. Východiskem z této nevyhovující situace se může stát vytvoření efektivního a motivačního systému dalšího vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků škol pro sluchově postižené. Z osobních neformálních rozhovorů se zaměstnanci jednotlivých profesí vyplynula ochota a odhodlání k dalšímu sebevzdělávání (v oblasti speciální pedagogiky, surdopedie i znakového jazyka) za předpokladu dostatečného institucionálního, odborného a finančního zajištění. Literatura: Adresář služeb pro sluchové postižené Praha : FRPSP, s. ISBN Encyklopedický slovník češtiny. Praha : Lidové noviny, s. ISBN X. EVANS, L. Total Commuication: Structure and Stratégy. Washington (D.C.) : Gallaudet Colledge Press, s. ISBN GREGORY, S.; KNIGHT, P.; McCRAC- KEN, W aj. Problémy vzdělávání sluchové postižených. Praha : FF UK,
15 s. ISBN HRUBÝ, J. Průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu - 1. díl. 2. aktual. vyd. Praha : FRPSP, s. ISBN CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice - základy kvantitativné orientovaného výzkumu. Olomouc : Univerzita Palackého, s. ISBN KEBLOVÁ, A. Speciální školy pro sluchové postižené v České republice. Praha : MŠMT, s. LANGER, J. Deskripce současného stavu připravenosti učitelů sluchové postižených dětí na výuku ve znakovém jazyce. Olomouc, s. Dizertační práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta.
Praha, 6. 7. 12. 2006. Pracovníci škol pro sluchově postižené a znakový jazyk zpráva z výzkumného projektu
Vzdělávání sluchově postižených Praha, 6. 7. 12. 2006 LANGER Jiří Mgr., Ph.D. - odborný asistent, tajemník katedry Katedra speciální pedagogiky PdF UP Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc jiri.langer@upol.cz
VíceZNAKOVÝ JAZYK JAKO PROSTŘEDEK KOMUNIKACE MEZI UČITELEM A ŽÁKEM
ZNAKOVÝ JAZYK JAKO PROSTŘEDEK KOMUNIKACE MEZI UČITELEM A ŽÁKEM Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Klíčová slova: Komunikace, sluchové postižení, vzdělávání, komunikační
VíceUčitelé matematiky a CLIL
ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v
VíceVýstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů
Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů Průzkum realizovalo Centrum sociálních služeb Praha odd. Pražské centrum primární prevence. Ve spolupráci
VíceSeznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.
Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,
Vícespeciálními vzdělávacími potřebami,
II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne.., kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb. Ministerstvo školství, mládeže
VíceKvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření
Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr
VícePlán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v roce 2016/2017
Základní škola Louny, Školní 2426, příspěvková organizace Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v roce 2016/2017 Ředitel Základní školy Louny, Školní 2426, příspěvková organizace vydává v souladu
VíceGraf 1: Počet let pedagogické praxe
Ústav pro informace ve vzdělávání Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání SP KVALITA I 4A2U1 Statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření Martin Chvál Praha, prosinec 2005 Sběr dat Sběr dat
Více11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání
11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání Postoje studentů Pedagogické fakulty UP v Olomouci (se zaměřením na obor Pedagogika sociální práce) Naďa Burcalová Úvod Hlavním
VíceSpokojenost zaměstnanců
DOMOV PRO SENIORY STACHY KŮSOV, příspěvková organizace Kůsov č. 1, Stachy, 384 73, IČ: 00477095, tel. +420 388 428 213, e-mail: gal.ladislav@gmail.com, www.domovkusov.cz Spokojenost zaměstnanců Metodika
VíceVyhláška č. 416/2017 Sb.
Vyhláška č. 416/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-416
VíceSlužby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Antonínská 548/1, 60190 Brno www.vutbr.cz Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka Simultánní vizualizační zápis (přepis) - typ intervence poskytované
VíceStatistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární
VíceItálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů
Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest
VíceZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.
VíceVŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů
VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do
Víceor11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka
or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VíceDotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání
Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání I. Cíle výzkumu V rámci výzvy Pregraduální vzdělávání budou organizována
VíceVYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých
VíceDOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7
DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje
VíceÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 189/2008 Sb., č.
VícePlatné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ
VíceA. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?
ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Hodnocení některých sociálních podmínek říjen 16 Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání ( % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (kladné
VíceMonitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah
Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné
VíceVytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení
Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové
VíceHodnocení vzdělávací akce.
Projekt terénního výzkumu Hodnocení vzdělávací akce. NEWTON CENTER, spol. s r.o. Praha 4, Krč, Štúrova 55, PSČ 142 00 IČO: 250 80 211 WWW.NEWTONCENTER.CZ 1 Obsah: I. Přípravná fáze...3 II. Realizační fáze...4
VíceZávěrečná zpráva o řešení rozvojového projektu. Podpora rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit.
Závěrečná zpráva o řešení rozvojového projektu Podpora rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit pro rok 2002 Zkvalitnění výuky zejména v rámci distančního a kombinovaného
VíceHodnocení kvality různých typů škol září 2016
Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceHodnocení kvality vzdělávání září 2018
Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického
VícePedagogická příprava učitelů praktického vyučování
Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování Beroun, 30.11. 1.12. 2017 Mgr. Tereza Halouzková NÚV Základní východiska Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku Studijní program Specializace
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
IV. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceExpertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I
Platné znění části textu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrţených změn III. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických
VícePříloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice. Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň
Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň Tato základní a mateřská škola je jedinou svého druhu v Plzeňském kraji. Své
VíceÚplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Poznámka redakce: Změny jsou
VíceZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne.. 2012, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.
VíceÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY
ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. /00 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků ze dne. ledna
VíceSpokojenost se životem
SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2015, Čl. I
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1, kterým se mění nařízení vlády č. /0 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické pedagogických pracovníků,
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceDodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:
Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:
VícePříloha č. 8 Podmínky ke vzdělání
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje
VíceMožnosti a limity statistických analýz na datech o profesním rozvoji učitelů ZŠ a SŠ
Možnosti a limity statistických analýz na datech o profesním rozvoji učitelů ZŠ a SŠ Stanislav Michek Ústav primární a preprimární edukace Pedagogická fakulta UHK XXV. konference ČAPV, Hradec Králové,
VíceInovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích
68 Proměny učitele, žáka a školy - Pedagogická orientace č. 2, 2000 Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích Olga Jílková, Marie
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceKOTVA - Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v primární prevenci rizikového chování. Mgr. Jana Kadlecová Ing.
KOTVA - Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v primární prevenci rizikového chování Mgr. Jana Kadlecová Ing. Michaela Šilhavá VÝCHODISKA činnost P-centra, střediska primární prevence CPPT,
VíceModelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ
Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Projekt realizovaný v rámci JPD 3, spolufinancovaný ESF, státním rozpočtem ČR a rozpočtem HMP Cílem je vytvořit
VíceVzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání?
Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání? Lenka Hloušková. konference ČAPV Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu Plzeň 5.-7. září 006 Které ze vzdělávacích aspektů působí na
VíceKariérní řád - Profesní rozvoj pedagogických pracovníků
Kariérní řád - Profesní rozvoj pedagogických pracovníků Cílem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je zavést kariérní systém, který podpoří celoživotní profesní rozvoj učitelů a propojí ho se systémem
VíceVzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu
Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek
VícePříloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu Příloha č. 3: Doporučená rámcová struktura individuálního vzdělávacího programu 8 Příloha
VíceELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY
ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY JANSKÁ Lenka, ČR Resumé Článek předkládá výsledky výzkumného šetření realizovaného na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Výzkumné
VíceI. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC
PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích
Více75/2005 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY
Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 75/2005 Sb. - stanovení rozsahu přímých činností pedagogických pracovníků - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 9.2016
VícePŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE
PŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE PRINCIPY STUDIE z dotazníkového šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol realizovaného v roce 2015 zaměřuje se na srovnání vybraných skupin maturitních
VíceAnalýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky
Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analysis of Educational Needs and Competencies of Primary School Teachers
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
Více75/2005 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY
/200 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. ledna 200 o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků Vláda nařizuje
VíceDítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší
Téma disertační práce: Dítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší Obsah 1. Hlavní cíl 2. Návaznost dizertační práce
VíceZdeňka Telnarová. Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ
Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ Zdeňka Telnarová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Danuše Bauerová Václav Friedrich Jana
VícePracovníci státní správy
Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY
TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají
VíceOpatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání
Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření č. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-21703/2016-1
VíceOdbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007
Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie
Více563/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 24. září o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ
563/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. září 2004 o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Změna: 383/2005 Sb. Změna: 179/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Změna: 189/2008 Sb. Změna: 384/2008 Sb. Změna:
VíceČlánek I Úvod. Článek II Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně
Vnitřní směrnice ZŠ Hustopeče, Nádražní 4, okres Břeclav, příspěvková organizace k postupu školy při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Článek I Úvod Tato vnitřní směrnice
VíceVláda nařizuje podle 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: Rozsah působnosti
Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 75/2005 Sb. Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, pří... - znění dle 273/09 Sb. 75/2005 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. ledna 2005 o stanovení
VíceVýsledky Počet respondentů: N = 1952 N = PCPP/ Pražské centrum primární prevence, Rumunská 1, Praha 2
Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům Anotace Centrum sociálních služeb Praha, oddělení Pražské centrum primární prevence společně s Oddělením prevence MHMP realizovalo anonymní dotazníkové
VíceDotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR
Projekt Deaf Support, reg.č. CZ.1.04/5.1.01/77.00055, byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Dotazníkový průzkum k zaměstnávání
VíceAnalýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc
Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení
Víceve znění pozdějších předpisů.. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: školy, školy,
Strana 2750 Sbírka zákonů č. 198 / 2012 198 ZÁKON ze dne 2. května 2012, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament
VíceS M L O U V A o zajištění praktického vyučování na provozních pracovištích
S M L O U V A o zajištění praktického vyučování na provozních pracovištích Smluvní strany 1. Obchodní jméno: Střední škola prof. Zdeňka Matějčka Ostrava - Poruba, příspěvková organizace, Adresa: 17.listopadu
VíceSWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy
SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceTéma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky
Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie
VícePříloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení
Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí
VíceVYUŽÍVÁNÍ E-LEARNINGOVÝCH AKTIVNÍCH DISTANČNÍCH OPOR A MATERIÁLŮ PŘI VÝUCE V KOMBINOVANÉ FORMĚ STUDIA NA UP V OLOMOUCI
VYUŽÍVÁÍ ELEARIGOVÝCH AKTIVÍCH DISTAČÍCH OPOR A MATERIÁLŮ PŘI VÝUCE V KOMBIOVAÉ FORMĚ STUDIA A UP V OLOMOUCI USAGE OF ACTIVE ELEARIG ISTRUMETS AD STUDY MATERIALS AT THE PALACKY UIVERSITY I OLOMOUC : RESEARCH
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
Platné znění části první zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (zdroj MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/aktualni-zneni-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-k-1-
VíceMendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání nabízí Praktické kompetence pro začínající učitele v roce 2012 akreditováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Dalšího vzdělávání
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi
Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi Chrudim 2.1.2008 Statistická data zpracovala Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. ve spolupráci
VíceANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VÝSTUPY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ KRAJ VYSOČINA
ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VÝSTUPY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ KRAJ VYSOČINA CÍLE ŠETŘENÍ Zmapování aktuální situace škol a jejich potřeb v rámci oblastí vymezených OP VVV (Operační program výzkum, vývoj a
VíceVýsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Úvod. Východiska a cíle
Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách Úvod Zpráva je jedním z výstupů projektu Příprava matriky žáků a předkládá výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Šetření probíhalo
VíceČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ
Platné znění části první zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU STATISTIKY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA DOPRAVNÍ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU STATISTIKY Facebook vs. studium Vypracovali: Martina Grivalská Nikola Karkošiaková Barbora Brůhová Obsah 1. Úvod 2. Dotazník 3.
VíceVYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků
VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 9/ Závěrečná zpráva Za účelem vnitřního zajištění kvality vzdělávací činnosti na VŠRR je každoročně realizována evaluace výuky studenty.
VíceVZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016
VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016 Alena Kotrbatá 27. 3. 2018, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obsah Předmět šetření Šetření AES Formální vzdělávání Účast Podoba Motivace
VíceZákladní informace k materiálu
Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál
VíceNávrhy možných témat závěrečných prací
Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít
VícePřijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)
Rozšíření akreditace studijních oborů o kombinovanou formu studia s podporou různých forem e-learningu a dalších moderních didakticých metod (CZ.1.07/2.2.00/18.0023) Přijímací řízení zohledňující specifika
VíceVždyť si to přečtou...
Vždyť si to přečtou... Neslyšící děti v muzeích a galeriích mariana.koutska@gmail.com Přístupnost muzeí a galerií pro neslyšící Problematika sluchového postižení Neslyšící a kulturní práva Kulturní politika
VícePříloha 1 Žádost zaslaná vybraným ZŠ pro sluchově postižené
Seznam příloh Příloha 1 Žádost zaslaná vybraným ZŠ pro sluchově postižené Váţená paní ředitelko/ Váţený pane řediteli, obracím se na Vás s prosbou týkající se moţnosti náhledů při výuce na Vaší škole.
VícePodkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje
Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde
Více