Podmínky přípustnosti dovolání

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Podmínky přípustnosti dovolání Bakalářská práce Autor: Nina Brzybohatá Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. Praha Listopad

2 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Aleši Rozehnalovi za jeho pomoc a trpělivost při vypracování mojí bakalářské práce. 2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Nina Brzybohatá 3

4 ANOTACE Bakalářská práce Podmínky přípustnosti dovolání se zabývá mimořádným opravným prostředkem a to konkrétně dovolání tak je upraveno novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 519/1991 Sb. Popisuje význam a podmínky přípustnosti při podání dovolání a historický vývoj. Snaţí se analyzovat aplikovatelnost v civilním procesu. Pojednává a zabývá se Nálezem Ústavního soud ČR, s účinností k a porovnává starou a novou úpravu. Klíčová slova Dovolání, podmínky přípustnosti, aplikovatelnost dovolání v civilním právu, nález ÚS. ANNOTATION Bachelor thesis "The conditions admissibility of the appeallate review," deals with the extraordinary remedy specifically appeal and is governed by an amendment to the Civil Procedure Code by Act No. 519/1991 Coll. Describes the meaning and conditions of admissibility when filing an appeal and historical development. It seeks to analyze the applicability of the civil trial. It discusses and discusses the findings of the Constitutional Court, with effect from 1 January 2013 and compares the old and the new regimes. Key words The appeal, conditions of admissibility, the applicability of appeal in civil law, constitutional findings 4

5 OBSAH TITULNÍ STRANA...1 PODĚKOVÁNÍ.. 2 PROHLÁŠENÍ 3 ANOTACE..4 OBSAH...5 ÚVOD KAPITOLA PRVNÍ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY OPRAVNÉ SYSTÉMY POJEM DOVOLÁNÍ KASAČNÍ PRINCIP V DALŠÍCH OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH KAPITOLA DRUHÁ VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY KAPITOLA TŘETÍ PŘÍPUSTNOSTI DOVOLÁNÍ OBJEKTIVNÍ PODMÍNKY PŘÍPUSTNOSTI DOVOLÁNÍ SUBJEKTIVNÍ PODMÍNKY PŘÍPUSTNOSTI DOVOLÁNÍ KAPITOLA ČTVRTÁ PODÁNÍ DOVOLÁNÍ POVINNÉ ZASTOUPENÍ NÁLEŢITOSTI DOVOLÁNÍ DOVOLACÍ DŮVODY

6 5 KAPITOLA PÁTÁ NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR 32 6 KAPITOLA ŠESTÁ APLIKAČNÍ PRAXE DOVOLÁNÍ ÚKONY SOUDCE I. STUPNĚ ŘÍZENÍ U DOVOLACÍHO SOUDU ODKLAD VYKONATELNOSTI DOVOLACÍ JEDNÁNÍ ROZHODNUTÍ O DOVOLÁNÍ KAPITOLA SEDMÁ DŮVODY PŘIJETÍ NOVELY OSŘ SROVNÁNÍ STRARÉ A NOVÉ ÚPRAVY ÚVAHY DE LEGE FERENDA ZÁVĚR.57 SEZNAM POUŢITÉ LITERATUTRY 59 PŘÍLOHA

7 Úvod Tato bakalářská práce se zabývá jedním z mimořádných opravných prostředků, které je zakotveno v českém civilním procesu jako institut dovolání. Jak jiţ víme dle Listiny základních práv a svobod, hlavy 5, článek 36 Kaţdý se můţe domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Není tomu jinak ani u pouţití opravných prostředků, v případě, kdy účastník řízení nebo jiný procesní subjekt nesouhlasí s výsledkem rozhodnutí odvolacího soudu. K tomu, aby bylo dovolání přípustné, musí splňovat všechny podmínky stanovené zákonem. Pomocí této práce bych ráda vysvětlila funkci institutu dovolání, proti kterým rozhodnutím lze podat dovolání, ţe dovolání můţeme podat pouze proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu, nemohu zapomenout popsat, v čem spočívá právní moc, ţe podmínky přípustnosti podání dovolání jsou vázané zákonem. Podmínky dělíme na objektivní a subjektivní. Nemohu opomenout, ţe v dovolacím řízení musí být kaţdý účastník zastoupen advokátem nebo notářem. Úprava dovolání prošla několika změnami, proto bych zde uvedla ty nejvýznamnější, ty které měly na institut dovolání nejvýraznější vliv. Popisuji zde, jak fungovalo dovolání dle josefínského obecného soudního řádu, zmiňuji zde novely jako je č. 519/1991 Sb., č. 238/1995 Sb., č. 30/2000 Sb., které budou vysvětleny podrobněji dále dle textu. Popisuji zde aplikovatelnost dovolání v praxi. Uvádím zde, jaké jsou úkony soudu I. stupně, jak probíhá řízení u dovolacího soudu, jaké mohou být rozhodnutí o dovolání, dále zde uvádím, ţe v některých případech lze oddálit i vykonatelnost rozhodnutí. Jeden z důvodů proč jsem si vybrala toto téma bylo rozhodnutí Ústavního soudu, které způsobilo novelu občanského soudního řádu únorovým nálezem Ústavního soudu, s účinností k , v němţ zrušil ustanovení 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a tím významně zasáhl do právní úpravy mimořádného opravného prostředku, kterým je dovolání. Podrobněji zde popisuji a analyzuji změny této novely. Nejzajímavější změnou, která z této novely plyne je, ţe nyní dovolací soud bude moci rozhodnutí odvolacího soudu změnit, namísto jak to bylo dosud, ţe je mohl pouze zrušit a vrátit věc k dalšímu řízení u odvolacího soudu. Je to průlom 7

8 do kasačního principu, který zde také popisuji a kterým byl hlavním rysem institutu dovolání. Tato část pojednává, z jakých důvodů byla tato novela vydána, jaký má vliv na účastníky řízení a na Nejvyšší soud ČR. Snaţím se zde, co nejpodrobněji vysvětlit a popsat srovnání staré a současné úpravy. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na novou úpravu tohoto významného procesního institutu. Závěrem de lege referenda je úvaha o vývoji a přínosnosti dovolání, nemohu zde také opomenout nález Ústavního soud, který zapříčinil takto významnou změnu v institutu dovolání. 8

9 KAPITOLA PRVNÍ 1.1 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Institut umoţňující přezkoumání rozhodnutí za podmínek uvedených v zákoně podmiňující zahájení opravného řízení se tedy nazývá opravným prostředkem. 1 Opravný prostředek je procesní úkon, kterým se účastníci mohou domoci přezkoumání soudního rozhodnutí a v případě nesprávnosti rozhodnutí změnit či zrušit. Dle občanského soudního řádu rozlišujeme mezi dvěma druhy opravných prostředků, a to na řádné opravné prostředky a na mimořádné opravné prostředky. Rozdílem mezi řádným opravným prostředkem je, ţe směřuje proti rozhodnutí, které nenabylo právní moci a je přípustné pokud je zákon nevylučuje. Oproti mimořádnému opravnému prostředku, který napadá pravomocné rozhodnutí a je přípustné pouze tehdy, stanoví-li to zákon. 2 Mezi opravné prostředky řádné patří odvolání 3 a mezi opravné prostředky mimořádné patří dovolání, ţaloba na obnovu řízení 4 a ţaloba pro zmatečnost. 5 Mimořádné opravné řízení umoţňuje účastníkům řízení, aby konkrétní rozhodnutí čelilo přezkoumání a to v případě, ţe se prokáţe nesprávnost takového rozhodnutí. Proto je třeba zřídit nápravu vůči účastníkům soudního řízení a to za pomoci moţnosti nesprávné rozhodnutí změnit nebo zrušit. S opravným prostředkem se pojí účinek suspenzivní a devolutivní. Suspenzivním (odkladným) účinkem rozumíme, ţe pokud je opravný prostředek podán včas, odkládá se právní moc napadeného rozhodnutí, odvíjí-li se od právní moci i nabytí vykonatelnosti, coţ je pravidlem u rozsudků, nenabude napadané rozhodnutí ani vykonatelnosti. 6 Tento účinek se pojí s řádným opravným prostředkem a tím je odvolání. Devolutivní účinek znamená, ţe 1 SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str STAVINOHOVÁ, Jaruška a Petr LAVICKÝ. Základy civilního procesu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 124 s. ISBN , str odvolání upraveno v 206 o.s.ř. 4 ţaloba na obnovu řízení upravena v i o.s.ř. 5 ţaloba pro zmatečnost v i o.s.ř 6 STAVINOHOVÁ, Jaruška a Petr LAVICKÝ. Základy civilního procesu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 124 s. ISBN , str. 94 9

10 řízení se přenáší na vyšší soud, jenţ o opravném prostředku rozhodne. Tento soud označujeme jako soud opravný. 7 Dovolte, abych popsala hlavní odlišnosti mezi odvolání a dovoláním. Vezmu-li to popořadě, nejdříve musíme pouţít řádný opravný prostředek, a tím je právě odvolání, dovolání nelze podat dříve neţ odvolání. Dovolání na rozdíl od odvolání lze podat jen výhradně, proti rozhodnutím odvolacích soudů, které jsou stanovené zákonem. Pokud chceme podat odvolání, zde nemáme stanoveno, ţe účastník potřebuje zákonné zastoupení oproti dovolání, kde zastoupení vyţaduje kvalifikaci v oboru. Zastoupení v dovolacím řízení není třeba jen v případě, ţe účastník má sám poţadované vzdělání. Co se týká lhůt k podání u obou opravných prostředků, plyne lhůta subjektivní, coţ znamená, ţe lhůta začíná běţet od doručení rozsudku či usnesení, rozdíl je zde pouze v délce. U odvolání je to 15 denní lhůta a u dovolání je lhůta 2 měsíční, ale dříve byla lhůta 1 měsíc. Právní moc není součást rozhodnutí, ale chápeme ji jako samostatný procesní institut. Pravomocným rozhodnutím rozumíme autoritativní, konečné a závazné a ničím nezměnitelné výsledky projednaných věcí, u kterých byl proces tvorby dokončen. Právní moc má vlastnosti formální a materiální. formální právní mocí rozumíme rozhodnutí, které jiţ nelze napadnout ţádným opravným prostředkem, tato skutečnost se musí vztahovat na všechny účastníky řízení. Pokud jakýkoli z účastníků podá pomocí opravného prostředku, právní moc se odkládá. Formálnost můţeme tedy charakterizovat jako konečnost materiální právní mocí rozumíme, rozhodnutí závazné a nezměnitelné. Závazné vůči všem účastníkům a státním orgánům. Nezměnitelné znamená, ţe nelze o projednané věci rozhodnout znovu. Jde o procesní podmínku res iudicata. 7 STAVINOHOVÁ, Jaruška a Petr LAVICKÝ. Základy civilního procesu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 124 s. ISBN , str

11 Tyto účinky nastávají současně. Jakmile nabude formální právní moc, tím je míněno, ţe rozhodnutí bylo doručené a ţe rozhodnutí jiţ nelze napadnout opravným prostředkem odvoláním a to třeba z důvodu, ţe odvolání není přípustné nebo, ţe doba k podání odvolání jiţ uplynula. Poté nastává materiální právní moc. Zde musím zdůraznit, ţe právní moc, ačkoliv o ní mluvíme jak po stránce formální, tak po stránce materiální jde pouze o účinky právní moci, ale právní moc je chápana jako jeden institut. Jednotlivé mimořádné opravné prostředky se od sebe odlišuji stanovením okruhu rozhodnutí, která jimi lze napadat, stanovením důvodů, pro které lze rozhodnutí napadat, stanovením lhůty, kterou je třeba pro podání opravného prostředku dodrţet a stanovením okruhu subjektů legitimovaných k podání toho kterého opravného prostředku OPRAVNÉ SYSTÉMY V českém civilním procesu platí zásada dvojinstančnosti řízení tj. soud prvního stupně je přezkoumán soudem nadřízeným. Opravné soudy mají však v různých druzích opravného řízení různý rozsah oprávnění a povinností. 9 Právní teorie rozlišuje tzv. opravné systémy, pro jejichţ rozlišení je rozhodující rozsah přezkumné činnosti opravného soudu (zda je oprávněn přezkoumávat skutkovou i právní stránku věci). 10 Opravné systémy dělíme: a) apelační systém b) kasační systém c) revizní systém Apelační systém se zabývá otázkami jak skutkovými tak právními, pokud soud dospěje k závěru, ţe rozhodnutí nemůţe obstát, rozhodnutí změní nebo zruší a pošle k dalšímu projednání. Na tomto systému je postaveno odvolání, kde odvolací soud můţe rozhodnutí potvrdit, zrušit nebo změnit. Apelaci máme úplnou a neúplnou. V úplné apelaci můţeme předkládat nové skutečnosti a důkazy oproti neúplné apelaci, 8 SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN str WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str

12 kde je předkládání nových skutečností a důkazů zcela vyloučeno. To účastníky nutí, aby rozhodující skutečnosti a důkazní návrhy učinili jiţ v řízení před soudem I. stupně. 11 Kasační systém se zaměřuje pouze na přezkoumání právní otázky a v tomto případě lze rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit a předat dál k dalšímu řízení, na tomto principu je zaloţeno dovolání. Kasační systém neumoţňuje předloţení nových důkazů. Doposud nemohl dovolací soud dané rozhodnutí změnit, ale novelou občanského soudního řádu s účinností od se tento princip mění a dovolací soud můţe poţadované rozhodnutí změnit. Revizní systém je na tom podobně jako systém kasační a také přezkoumává pouze otázky právní, ale oproti kasačnímu systému lze rozhodnutí potvrdit, zrušit, tak i změnit, ale jen v právní kvalifikaci. V českém civilním procesu se tento systém neuplatňuje. Závěrem mohu říct, ţe všechny tyto systémy přezkoumávají rozhodnutí soudu niţšího stupně a to po právní stránce, všechny systémy umoţňují rozhodnutí těchto soudů potvrdit nebo zrušit. 1.3 DOVOLÁNÍ Je podle platného a účinného zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu jedním z mimořádných opravných prostředků. 12 Institut dovolání se objevil v občanském soudním řádu novelou provedenou zákonem č. 519/1991 Sb., s účinností od a byl zaměněn, se stíţností pro porušení zákona. Hlavním rysem dovolání je, ţe zasahuje do právní moci rozhodnutí a do právní jistoty. Dovoláním lze napadnout rozhodnutí odvolacího soudu 11 WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str olani_podle_obcanskeho_soudniho_radu~?opendocument&lng=cz 12

13 rozsudek nebo usnesení, které nabylo právní moci. 13 To znamená proti rozhodnutím krajských a vrchních soudů, v Praze se jedná o soudy městské. Tyto rozhodnutí vydávají soudy prvního stupně jako soudy odvolací. Účelem dovolání spočívá v tom, ţe má za úkol přezkoumat rozhodnutí odvolacích soudů a to jen v případech stanovené zákonem v o.s.ř. Podle občanského soudního řádu je zapotřebí, aby bylo dovolání úspěšné a Nejvyšší soud mohl podané dovolání projednat, je zapotřebí splnění poţadovaných podmínek, které jsou stanoveny zákonem. Podmínkami přípustnosti dovolání chápeme označení předmětu dovolání, správné vymezení důvodů podaného dovolání, předpoklad určitého nároku na dovolání. Jednou z dalších podmínek je povinnost být zastoupen advokátem, notářem u dovolacího řízení, pokud účastník sám nemá právnické vzdělání. Dovolání nemá odkladný suspenzivní účinek, tzn. rozhodnutí zůstává i nadále pravomocné. Jen ve výjimečných případech můţe dovolací soud odloţit vykonatelnost daného rozhodnutí. Dovolání je v současné době chápáno jako nástroj sjednocování judikatury. 1.4 KASAČNÍ PRINCIP V OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH S kasačním principem se nesetkáváme pouze u dovolání, ale i u dalších mimořádných opravných prostředků a to u procesních ţalob jako je ţaloba na obnovu řízení a ţaloby pro zmatečnost. Ţaloba na obnovu řízení 14 má za úkol zhojit nedostatek skutkových zjištění. Je právním prostředkem, jehoţ pomoci lze dosáhnout nápravy ve věci, v níţ nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn správně a úplně, čili jde o procesněprávní nástroj slouţící k nápravě vad skutkových. 15 Ţalobu na obnovu řízení lze podat proti rozsudku ať jiţ proti konečnému, mezitímnímu nebo částečnému, proti rozsudku pro uznání, pro zmeškání i proti rozsudkům kontumačním, ale i proti usnesení o rozhodnutí ve věci samé. 13 WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 5. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 751 s. ISBN , str o.s.ř. 15 KINDL, Milan, Alexander ŠÍMA a Ondřej DAVID. Občanské právo procesní. Plzeň: Čeněk, 2005, 415 s. ISBN , str

14 Ţaloba není přípustná proti rozhodnutím, které jsou uvedeny v Lhůta pro podání ţaloby je jak objektivní tak subjektivní. Ţalobu lze podat do tří měsíců od doby, kdy se ţalobce dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od doby, kdy mohl uplatnit (subjektivní lhůta). 17 Tato lhůta však nekončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadaného rozhodnutí 233 odst. 1). 18 Ţalobu na obnovu řízení můţe podat účastník původního řízení i vedlejší účastník pokud se účastnil předchozího řízení. Vedlejší účastník však nemůţe podat tuto ţalobu proti straně, na jejíchţ se v řízení účastnil. Důvodem pro podání ţaloby na obnovu řízení jsou pevně stanovené podmínky a to v případech, kdy účastník řízení soudu I. stupně nebo odvolacího soudu nemohl uplatnit nové skutečnosti a důkazy, z důvodů, ţe o nich nevěděl a tím pádem je nemohl pouţít nebo neuplatnil důkazní povinnost. V případě, ţe by tyto nové skutečnosti a důkazy měly za následek, ţe se v dané věci mohlo rozhodnout ve prospěch účastníka. Jako všechny ţaloby i tato musí obsahovat dané náleţitosti a to náleţitosti obecné a zvláštní. Mezi zvláštní náleţitosti patří: Označení napadeného rozhodnutí, rozsah napadení, důvod ţaloby a důkazy, kterými má být důvodnost ţaloby prokázána, skutečnosti, které svědčí o včasnosti ţaloby, a ţalobní návrh ţaloba není přípustná proti: a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, ţe se manţelství rozvádí, ţe je neplatné nebo ţe zde není, a proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence partnerství; b)jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběţné vykonatelnosti; c) jen proti důvodům rozhodnutí. Ţaloba na obnovu řízení není přípustná téţ proti rozsudkům a usnesením, jejichţ zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v dovolání. Ţaloba pro zmatečnost není přípustná proti usnesení, jímţ bylo rozhodnuto o ţalobě pro zmatečnost. 17 WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str STAVINOHOVÁ, Jaruška a Petr LAVICKÝ. Základy civilního procesu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 124 s. ISBN , str Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí jiţ ţalobu podat nelze, a to ani, kdyby dosud subjektivní lhůta neuplynula nebo nezačala plynout, výjimka je uvedena v 233 odst. 2) 19 WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str

15 Změny a úpravy lze provádět pouze po dobu trvání lhůty pro podání ţaloby. Tato ţaloba nemá ani suspenzivní ani devolutivní účinek. I v tomto případě nám můţe nastat situace, ţe zároveň se ţalobou na obnovu řízení byla podána i ţaloba pro zmatečnost, soud obě řízení spojí. Je-li v tomto případě podáno i dovolání, musí se řízení přerušit a počkat na výsledek dovolacího soudu. Řízení probíhá ve dvou krocích: Řízení o povolení obnovy (iudicium rescindens) Řízení obnovené (iudicium rescisorium) V prvním kroku se soud zabývá, jestli je ţaloba vůbec přípustná a to například, zda byla podána oprávněnou osobou, jestli byla splněna lhůta k podání. Zjišťuje, zda ţaloba netrpí vadami, které by k obnově řízení mohly bránit. V případě, ţe tyto podmínky nejsou splněny, nelze ţalobě vyhovět a ţaloba bude zamítnuta a řízení bude zastaveno. Jsou-li podmínky splněny, soud nařídí jednání, kde projedná, jestli důvody na obnovu řízení jsou opodstatněné či nikoli. Soud se řídí pouze v rozsahu, jaký mu účastník vymezil, výjimky jsou uvedeny v 235 a-d) Jestliţe soud dospěje, ţe důvody pro obnovu jsou opodstatněné, usnesením povolí obnovu řízení. Druhý krok spočívá v tom, ţe jakmile usnesení o obnově řízení bude v právní moci, začne se o věci jednat znovu. V řízení bude jednáno o všem, co bylo obsaţeno v původním řízení i v řízení o ţalobě. Soud pak můţe dospět k výsledku, ţe usnesením návrh změní nebo původní návrh zruší. Ţaloba pro zmatečnost je také mimořádný opravný prostředek, který je postaven na kasačním opravném systému, to znamená, je-li ţaloba důvodná, rozhodnutí lze jen zrušit. Jako u všech mimořádných opravných prostředcích směřuje proti pravomocným rozhodnutím, pokud tedy máme rozhodnutí, které není pravomocné, nelze touto ţalobou rozhodnutí napadnout. Ţaloba je upravena v 229 o.s.ř. Tato ţaloba má za úkol sjednat nápravu procesně právních nedostatků. Tedy k tomu, aby mohla být zrušena rozhodnutí, která byla vydána po řízení postiţeném tak zásadními a podstatnými vadami, ţe bylo zmatečné (a to bez ohledu na to, zda 15

16 konečná rozhodnutí jsou nebo nejsou věcně správná). 20 Nelze se domáhat nápravy, v případě, ţe soud pochybí v otázkách právních, hmotněprávních při posuzování věci. Tak jako u ţaloby na obnovu řízení nezáleţí, jakou formou soud rozhodl. Ţaloba můţe být podána jak proti rozsudku (částečnému, mezitímnímu, konečnému nebo rozsudkem pro uznání, pro zmeškání, usnesením, platebním rozkazem či proti směnečnému nebo šekovému platebnímu rozkazu. I u této ţaloby se vyskytují případy, kdy nelze proti těmto rozhodnutím ţalobu podat a tím jsou například rozhodnutí o rozvodu manţelství, to platí i u registrovaného partnerství nebo proti výroku o nákladech řízení, proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o ţalobě pro zmatečnost a jiné. K podání ţaloby je oprávněn účastník původního řízení, jeho právní nástupce nebo vedlejší účastník, ale jen v případě, ţe ţaloba nebude směřovat proti straně, které se účastnil a podat ţalobu můţe také státní zastupitelství dle 35. Lhůta k podání činí 3 měsíce od doručení napadeného rozhodnutí. Podle důvodové zprávy k zákonu č.30/2000 Sb. byla délka lhůt k podání ţaloby pro zmatečnost stanovena tak, aby navrhovatel ţaloby mohl její důvod náleţitě uplatnit a současně, aby se tak muselo stát během takové doby, která by zbytečně nenarušovala právní jistotu (důvěru v právní stav nastolený pravomocným soudním rozhodnutím). 21 Zákon upravuje pro některé případy přípustnosti ţaloby pro zmatečnost odlišně stanovený počátek běhu lhůty pro podání ţaloby viz Stane-li se, ţe lhůta pro podání byla zmeškána, lhůtu nelze prominout. Rozhodnutí, proti, kterým lze ţalobu podat, se rozdělují do několika skupin. Do první skupiny mohu zařadit důvody, jako jsou špatná pravomoc soudu, účastník nebyl způsobilý být účastníkem řízení, neměl procesní způsobilost, rozhodoval vyloučený soudce, soud nesprávně obsazen. V další skupině mohu uvést přípustnost proti pravomocným rozhodnutím soudu I. stupně nebo odvolacího soudu, jimiţ bylo řízení skončeno ve věci samé, tedy rozsudkem, platebním rozkazem, směnečným či šekovým platebním rozkazem nebo usnesením o věci 20 KINDL, Milan, Alexander ŠÍMA a Ondřej DAVID. Občanské právo procesní. Plzeň: Čeněk, 2005, 415 s. ISBN ,str SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str

17 samé. 23 Třetí skupina zahrnuje v případě, ţe účastníkovi byla odepřena moţnost jednat před soudem v pravomocném rozhodnutí odvolacího soudu. V poslední skupině jde o důvody, kdy bylo pravomocné usnesení odvolacího soudu odmítnuto odvolání nebo zastaveno odvolací řízení. Stejně jako u ţaloby pro obnovu řízení tak i u ţaloby pro zmatečnost se v případě, podá-li se více opravných prostředků, dává přednost opravnému prostředku a tím je dovolání. Nebo pokud bylo stejné rozhodnutí napadeno, jak ţalobou na obnovu řízení nebo ţalobou pro zmatečnost, soud řízení spojí. Náleţitosti ţaloby jsou obecné a zvláštní. Jde o označení rozhodnutí, proti němuţ směřuje, v jakém rozsahu je napadáno, důvod ţaloby, skutečnosti, ze kterých vyplývá, ţe je podána včas, označení důkazů k prokázání důvodnosti ţaloby a čeho se ţalobce domáhá (ţalobní návrh). 24 Neobsahuje-li ţaloba tyto náleţitosti, soud prostřednictvím usnesení vyzve účastníka k odstranění vad ve stanovené lhůtě a jakým způsobem má opravu provést nebo doplnit. Pokud účastník neodstraní vady ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem, soud ţalobu odmítne. Ţaloba pro zmatečnost nemá ani suspenzivní ani devolutivní účinek. Podáním ţaloby se právní moc ani vykonatelnost neodkládá, ale existují výjimky, kdy soud můţe vykonatelnost odloţit a to v takovém případě, kdy se soud domnívá, ţe ţaloba je důvodná a tím pádem bude ţalobě vyhověno. Řízení o ţalobě pro zmatečnost projednává soud, který o dané věci rozhodoval v první instanci nebo v některých případech i u soudu odvolacího, ale je v případě, ţe účastník napadá jeho rozhodnutí. Toto však neplatí, pokud jeli odvolacím soudem, soud vrchní. Soud zjišťuje, jestli podaná ţaloba je opravdu důvodná. V případě, ţe ţaloba je důvodná, soud nařídí jednání a pomocí usnesení napadené rozhodnutí zruší. Pokud důvody vedoucí ke zrušení rozhodnutí odvolacího soudu lze vztáhnout i na předcházející rozhodnutí soud I. stupně, soud je usnesením rovněţ zruší, ačkoliv nebylo ţalobou přímo napadeno. 25 Poté soud poţadovanou věc projedná znovu a to s důkazy, které byly předloţeny v původním řízení i novými 23 KINDL, Milan, Alexander ŠÍMA a Ondřej DAVID. Občanské právo procesní. Plzeň: Čeněk, 2005, 415 s. ISBN , str WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str KINDL, Milan, Alexander ŠÍMA a Ondřej DAVID. Občanské právo procesní. Plzeň: Čeněk, 2005, 415 s. ISBN , str

18 skutečnostmi, na které bylo poukazováno v ţalobě pro zmatečnost. Nastane-li situace, ţe soud shledá ţalobu nepřípustnou a to z důvodu zmeškání lhůty nebo podání ţaloby neoprávněnou osobou, soud ţaloby zamítne a tím pádem v této věci není třeba nařídit jednání. Jako u všech mimořádných opravných prostředků lze ţalobu měnit jen ve stanovené lhůtě pro podání ţaloby. 18

19 KAPITOLA DRUHÁ 2.1 VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY Pojem dovolání v našem procesním právu není ţádnou novinkou. Tento pojem známe jiţ z úpravy rakousko-uherské z josefínského soudního řádu z roku Základními rysy této úpravy byly, ţe dovolání zde bylo upraveno jako opravný prostředek řádný a tento prostředek šlo vyuţít jen proti rozhodnutí odvolacího soudu měnící rozsudky prvoinstanční. Podle josefínského soudního řádu tedy nebylo dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu vůbec přípustno. 26 Přípustnost dovolání proti potvrzujícím rozsudkům byla zakotvena aţ dvorským dekretem ze dne čís sb. Významnější úlohu měla úprava obsaţená v civilním řádu soudním z roku 1895, zákon č. 113/1895 ř.z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních (civilní řád soudní, CŘS) která platila aţ do roku Civilní řád soudní po své recepci do československého právního řádu (zákonem ze dne , č. 11/1918 Sb. tzv. recepčním zákonem), působil jen na území, kde do vzniku samostatného Československa platilo rakouské právo, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a byl několikrát novelizován. Významná byla novela provedená zákonem č. 251/1934 Sb., ve znění zákona č. 314/1936 Sb., která zasáhla i do úpravy dovolání, obsaţené v 502 aţ 513 CŘS. 27 Hlavními rysy této úpravy byly oproti občanskému soudnímu řádu, ţe dovolání bylo opravným prostředkem proti rozhodnutím odvolacího soudu, včasným podáním dovolání se odkládala právní moc a vykonatelnost rozhodnutí, dovolání bylo tehdy tedy vybaveno suspenzivními účinky. Teorie procesního práva neviděla podstatných rozdílů mezi odvoláním a dovoláním, proto také stála úprava v civilním řádu soudním na zásadě, ţe i pro dovolání se pouţijí ustanovení upravující odvolání, ledaţe je v ustanoveních o dovolání uvedeno něco jiného 513 CŘS. Dovolání šlo podat jen pouze proti vydaným rozsudkům. Opravným prostředkem proti usnesením byl v této době tzv. rekurs, dovolací rekurs. Přípustnost dovolání byla omezena, ţe nešlo podat ve věcech nepatrných (jestliţe peněţitá částka nepřesahovala 5.000,- Kč). Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu bylo přípustné jen tehdy, jestliţe předmět sporu, o němţ měl dovolací soud rozhodnout, převyšoval v penězích nebo peněţité hodnotě Kč nebo šlo-li o spor o výši vyţivovací povinnosti ze zákona. Dovolání se podávalo ve 26 BULÍN, Hynek. Dovolání podle práva československého, německého a francouzského. Brno, 1935, str DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str

20 čtrnáctidenní lhůtě počítané od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolací spis musel být podepsán advokátem a kromě obecných náleţitostí musel obsahovat uvedení rozsahu, ve kterém se rozsudek napadá, stručné označení dovolacích důvodů, dovolací návrh. Dovolaní bylo moţno vznést jen z těchto dovolacích důvodů rozsudek odvolacího soudu je zmatečný pro některou z vad vypočtených v 447 CŘS, poněvadţ odvolací řízení trpí vadou, která, aniţ působí zmatečnost, byla způsobilá zabránit zevrubnému vysvětlení a důkladnému posouzení rozepře, poněvadţ rozsudku odvolacího soud je v některé podstatné části poloţen za základ skutkový předpoklad, který je v rozporu s procesními předpisy první nebo druhé stolice, rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném posouzení věci. Dovolací soud rozhodoval zásadně v neveřejném zasedání. Rozhodnutí o dovolání bylo ovládáno principem, ţe dovolací soud rozhoduje zpravidla ve věci samé. Vyššímu soudu přísluší rušit napadené rozsudky, potvrzovat nebo dokonce nahrazovat vlastním rozhodnutím. 28 Vývoj dovolání v novodobé historii je moţno vyčlenit do tří základních období a to změny občanského soudního řádu provedené v zákoně 519/1991 Sb. zde bylo dovolání navráceno zpět do systému opravných prostředků. Dalšími změnami v dovolacím řízení byly v zákoně č. 238/1995 Sb. a poslední výrazná změna byla obsaţena v zákoně č. 30/2000 Sb. k úpravám dovolání docházelo i nadále, ale tyto změny nebyly zásadní aţ na nynější novelu provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. 29 V prvním období, kdy byl institut dovolání vrácen do českého právního řádu jako opravný prostředek. Tato novela měla za úkol odstranit nedemokratické prvky, které byly v občanském soudním řádu uvedeny. Institut dovolání měl za úkol nahradit stíţnost pro porušení zákona, i kdyţ jen na omezenou dobu. Později platila jak stíţnost pro porušení zákona tak dovolání. V tomto období byla řešena otázka, zda-li se má dovolání brát jako mimořádný opravný prostředek nebo řádný opravný prostředek, ale pro rychlejší a hlavně levnější řízení byla nakonec zvolena varianta mimořádného opravného prostředku. V první a druhém období bylo charakteristické, ţe dovolání slouţilo jako jediný k tomu určený mimořádný opravný prostředek také k nápravě zmatečnostních vad řízení (šlo o vady vypočtené v 237 OSŘ ve znění účinném do , potaţmo o vady vypočtené v DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str

21 odst. 1 OSŘ ve znění účinném do Dovolaní bylo podáváno zásadně v jednoměsíční lhůtě. Dovolací soud rozhodoval ve věci samé zásadně formou rozsudku, dovolací soud nařizoval jednání a existovaly dva dovolací soudy. Ve druhém období bylo moţnost podat dovolání i proti usnesením ve věci samé s korekcí ve prospěch dovolacího soudu danou předchozí procesní aktivitou pozdějšího dovolatele. Dovolací soud sám totiţ tehdy mohl učinit závěr, ţe dovolání je přípustné jelikoţ napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, jen kdyţ odvolací soud předtím nevyhověl návrhu účastníka (pozdějšího dovolatele) na vyslovení přípustnosti dovolání, učiněnému nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (srov. 239 odst. 2 OSŘ ve znění účinném do ). I v tomto období platila jednoměsíční lhůta, ve které bylo moţné dovolání podat a to od právní moci napadeného rozsudku. Ve třetím období přinesla novela občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 30/200 Sb. tato novela měla znamenat další krok k rekodifikaci civilního procesu. Výrazné změny přinesla v oblasti opravných prostředků. Byla navrácena ţaloba pro zmatečnost do českého právního řádu (dříve byla zmatečnost brána jako dovolací důvod, která bránila institutu dovolání). Příjem této ţaloby pro zmatečnost vedly ke změnám ustanoveních o dovolání, které pak měly za úkol sjednocovat rozhodovací činnost obecných soudů. Další změna se týkala přípustnosti dovolání a její diformitě. Byly zde nově vymezeny podmínky přípustnosti a nepřípustnosti podání dovolání a lhůta k podání dovolání byla prodlouţena na dva měsíce od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. 30 DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str

22 KAPITOLA TŘETÍ 3.1 PŘÍPUSTNOST DOVOLÁNÍ Institut dovolání podle českého civilního procesu patří mezi opravné prostředky mimořádné, jak jiţ bylo zmíněno v předešlých kapitolách. Mimořádným prostředkem chápeme, ţe podání dovolání by mělo být podáno opravdu jen ve výjimečných případech. Bohuţel dnešní praxe je opačná. Dovolání lze podat proti pravomocným rozhodnutím dle zákonem stanovených podmínek. Dovolání stálo do roku 2000 na dvou zásadách. V prvním případě, jde o zásadu univerzality, ta nám stanoví, ţe je moţné podat dovolání proti všem rozhodnutím odvolacího soudu. V druhém případě, jde o zásadu diformity, tím rozumíme podat dovolání jen proti rozhodnutím, která mají za následek nějakou újmu. Dnes je přípustnost dovolání postavena na zásadě diformity. Tato zásada neplatí dle občanského soudního řádu v bagatelních věcech, v zákoně o rodině. Jestli bude dovolání podáno či ne je zcela v kompetenci účastníků soudního řízení. Můţeme to chápat jako součást dispoziční zásady civilního procesu, kaţdý účastník má právo podat dovolání proti rozhodnutí, které mu přivodí újmu a pomocí dovolání zrušit toto rozhodnutí a odstranit újmu, která mu tímto rozhodnutí byla způsobena. Na přípustnost dovolání se můţeme podívat jak ze stran objektivních tak i subjektivních podmínek pro podání dovolání. Objektivní a subjektivní podmínky přípustnosti dovolání vysvětlím podrobněji v následujících kapitolách. 3.2 OBJEKTIVNÍ PODMÍNKY PŘÍPUSTNOSTI Dovolání je přípustné jen za podmínek stanovených v zákoně. Podmínky přípustnosti jsou uvedeny v a o.s.ř. Tuto přípustnost dovolání zkoumá Nejvyšší soud s účinností od je zákonem upravena zcela nová koncepce přípustnosti dovolání. Ústavní soud ust. 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zrušil. Ústavní soud spatřuje protiústavnost dotčeného ustanovení především v tom, ţe porušuje princip předvídatelnosti, jeţ musí být právnímu státu vlastní, neboť je projevem zásady právní jistoty a zásady rovnosti subjektů. Navíc se nepředvídatelností soudních rozhodnutí zvyšuje riziko odepření spravedlnosti

23 Dovolání je přípustné proti: Rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo skončeno odvolací řízení Tedy proti kaţdému rozhodnutí odvolacího soudu proti rozsudku nebo proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odvolání účastníka proti rozhodnutí soudu prvního stupně, a to jsou taková rozhodnutí: rozsudek či usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně rozsudek či usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně rozsudek či usnesení, kterým bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení nebo byla postoupena jinému soudu či orgánu anebo řízení zastaveno rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl schválen smír rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto, ţe zpětvzetí ţaloby není účinné 32 Ve všech těchto případech je dovolání přípustné jen tehdy, jestliţe napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, ať uţ jde o právní otázku z oblasti práva hmotného nebo práva procesního, při jejímţ řešení se: odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodováno rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak Novelou došlo k zpřehlednění nepřípustnosti dovolání, které jsou uvedeny v 238 o.s.ř., u tohoto ustanovení neexistují výjimky. Dovolání tedy nelze nově podat v těchto případech: ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaţe jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení 32 olani_podle_obcanskeho_soudniho_radu~?opendocument&lng=cz 23

24 ve věcech mezinárodních únosů dětí, podle mezinárodních smluv, které je součástí právního řádu, nebo podle primo pouţitelného předpisu Evropských společenství ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství proti rozsudkům a usnesením, v nichţ dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněţitém plnění nepřevyšujícím Kč, ledaţe jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíţí ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proti usnesením, proti nimţ je přípustná ţaloba pro zmatečnost podle 229 odst. 4 proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběţném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydaným v průběhu odvolacího řízení 238a o.s.ř. V tomto případě se jedná o usnesení odvolacího soud, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom: kdo je procesním nástupcem účastníka vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka 33 přistoupení dalšího účastníka 34 záměně účastníka 35 Proti těmto usnesením odvolacího soudu je dovolání přípustné bez potřeby splnění dalších podmínek. 3.3 SUBJEKTIVNÍ PŘÍPUSTNOST DOVOLÁNÍ Subjektivními podmínkami se rozumí okruh osob, které jsou oprávněné k podání dovolání. Je třeba přesně vymezit okruh subjektů k tomu, aby bylo dovolání přípustné. Povaha dovolání jako mimořádného opravného prostředku je posílena i poměrně úzkým okruhem osob, které a odst odst. 2 24

25 ho k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně mohou podat. 36 Zda bude dovolání podané či nikoliv je zcela v kompetenci účastníků řízení. K dovolání je v souladu s dispoziční zásadou civilního řízení legitimován v první řadě účastník řízení. 37 Je třeba zmínit, ţe podat dovolání můţe jen ten účastník, kterému byla způsobena újma a újma by mohla být odstraněna pomocí podaného dovolání, které by mohlo napadené rozhodnutí zrušit. 38 Při tomto posuzování nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, ţe rozhodnutím odvolacího soudu byla účastníku způsobena určitá újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. 39 Je-li podáno dovolání účastníkem, kterému nebyla rozhodnutím způsobena ţádná újma, soud takové dovolání odmítne. Můţe nastat situace, ţe k podání dovolání je oprávněn i právní nástupce a to zejména v případech, kdy účastník ztratí způsobilost být účastníkem před skončením tohoto řízení, to znamená, ţe řízení nesmí být ještě pravomocně skončeno. Samozřejmě to celé je v kompetenci soudu, rozhodne-li, ţe v tomto řízení nelze pokračovat s tímto právní nástupcem, řízení ukončí a zbylým účastníkům zašle usnesení o rozhodnutí. To samé platí i v opačném případě, rozhodne-li soud, ţe dle povahy věci lze pokračovat s novým právním nástupcem, vydá usnesení, kde oznámí ostatním účastníkům řízení, ţe se bude pokračovat s tímto právním nástupcem. Existují případy, kde máme v řízení na jedné straně více účastníků. Zde je zapotřebí zjistit v jakém společenství se účastníci nacházejí a dle povahy společenství jejich práva a povinnosti. Dovolání můţe být podáno samostatným společníkem. 40 Podá-li dovolání jeden z nerozlučných společníků 41 a půjde-li o dovolání podané tím, kdo je k tomu i jinak oprávněn, včasné a přípustné, dovolání se vztahuje na všechny společníky a dovolací soud bude postupovat stejně, jako kdyby dovolání podali všichni SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str Rozhodnutí NS ze dne , sp. zn. 32 Cdo 1959/2009. Nejvyšší soud judikoval, ţe k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehoţ poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, ţe dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srov. Např. Důvody usnesení NS ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/ DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str odst odst DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str

26 Vedlejší účastníky občanský soudní řád moc nespecifikuje, o tom je-li oprávněn podat dovolání i vedlejší účastník. Z judikatury Nejvyšší soudu 43 ovšem vyplývá, ţe vedlejšímu účastníku nelze odepřít právo podat dovolání. 44 Domnívám se, ţe tato otázka není velmi dobře řešena, jelikoţ tu máme třeba usnesení Nejvyššího soudu, které nám říká: že ve smyslu 240 odst. 1 a 93 odst. 3 o. s. ř. má vedlejší účastník zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení se odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystupuje; není však oprávněn provádět úkony znamenající dispozici s řízením, s předmětem řízení nebo s úkony, které učinil sám účastník. Zákon přitom výslovně neřeší, zda je vedlejší účastník oprávněn podat dovolání. Vzhledem k tomu, že v zákoně je výslovně upravena legitimace vedlejšího účastníka pouze k podání odvolání, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost při současném vymezení podmínek, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit (srov. ustanovení 203 odst. 1 a 231 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od ), zatímco o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon nic neuvádí, je třeba dovodit, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává. 45 Subjektivní přípustnost můţe mít také státní zastupitelství a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 46 Zde je zapotřebí zdůraznit zda byl podán návrh ze strany Úřadu pro zastupování státu, a tím pádem jsou účastníky řízení nebo zda-li vstoupil do jiţ zahájeného řízení ve věcech uvedených v zákoně. 47 V případě, ţe státní zastupitelství a Úřad pro zastupování podaly návrh, jsou oprávněny také podat dovolání, ale pokud vstoupily do řízení, jsou oprávněné ke všem úkonům, které můţe vykonat účastník řízení. Mohou podat opravné prostředky jako je odvolání, ţalobu na obnovu řízení nebo ţalobu pro zmatečnost, ale občanský soudní řád se nezmiňuje o podání dovolání Rozsudek Nejvyššího soudu , sp. zn. 28 Cdo 164/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 2 Cdon 1843/97 44 SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 28 Cdo 768/ Zákon 201/2002 Sb. 47 SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str SCHELLEOVÁ, Ilona. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 1202 s. ISBN , str

27 KAPITOLA ČTVRTÁ 4.1 PODÁNÍ DOVOLÁNÍ Občanský soudní řád stanoví několik podmínek k úspěšné realizaci podání dovolání, aby bylo podání dovolání úspěšné, jsou k tomu potřeba dobré znalosti jak praktické tak teoretické. Jedná se o podmínky dodrţení dovolací lhůty, povinné zastoupení, náleţitosti dovolání jak obecné tak zvláštní, musí být přesně vymezeny dovolací důvody. Institut dovolání je sám osobě velmi náročný proces a bez splnění těchto podmínek můţe vést k tomu, ţe podané dovolání bude zamítnuto. 4.2 POVINNÉ ZASTOUPENÍ V civilní řízení u soudu prvoinstančním, odvolacím poskytuje účastníkům řízení volnost v otázce právního či jiného zastoupení na rozdíl u institutu dovolání, kde zástupcem dovolatele musí být advokát nebo notář. Notářovo oprávnění zastupovat dovolatele musí být v souladu s omezením, která pro poskytování právní pomoci notáři upravuje notářský řád ( 3 odst. 1 NŘ). 49 Na jednu stranu to můţeme chápat jako zvláštnost v občanském soudním řádu, ale na druhou velmi opodstatněnou procesní podmínku, jelikoţ je dovolací řízení časově velice náročné a je zapotřebí dobrých znalostí práva v praxi, k tomu, aby byla opravdu poskytnuta odborná právní pomoc. Tato podmínka byla také vytvořena z důvodu, ţe Nejvyšší soud byl zavalen neodborně sepsanými dovoláními a tím se všechna řízení zbytečně prodluţovala, jelikoţ se soud musel zabývat těmito dovoláními. Nastane-li situace, ţe dovolatel jiţ podal své dovolání sám, aniţ by měl právnické vzdělání, je moţné tento nedostatek odstranit. Soud vyzve dovolatele v dané lhůtě, ţe si můţe zvolit advokáta nebo notáře, aby toto dovolání bylo advokátem či notářem upraveno, změněno či doplněno. Dovolatel můţe před uplynutím lhůty poţádat o ustanovení zástupce na náklady státu. Dovolateli se tedy automaticky prodluţuje lhůta k podání dovolání, jelikoţ se čeká na právní moc tohoto usnesení. Nesplní-li dovolatel tyto podmínky, jeho řízení bude soudem zastaveno, protoţe jednou z podmínek, kterou dovolatel musí splnit je povinné zastoupení. Zástupce dovolatele má za úkol poskytovat odbornou pomoc, sepsat dovolání pokud je zapotřebí 49 WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2004, 691 s. ISBN , str

28 odstranit vady v náleţitostech, vymezit dovolací důvody a po dobu trvání dovolacího řízení dovolatele zastupovat. Dovolatel můţe být zastoupen na základě plné moci. 50 I zde existují výjimky, kdy dovolatel nemusí mít povinné zastoupení a to v případě, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právní vzdělání nebo právnická osoba, za nichţ jedná osoba s právnickým vzděláním. 51 Je-li dovolatelem stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v 21, 21a, 21b, která má právnické vzdělání 52 nebo obec, jestliţe ji zastupuje stát podle 26a a jestliţe jménem státu jedná za zastoupenou obec osoba uvedená v 26a odst. 3, která má právnické vzdělání NÁLEŢITOSTI DOVOLÁNÍ K tomu, aby bylo podání dovolání úspěšné, musí splňovat všechny podmínky stanovené zákonem a mezi další podmínkou k podání dovolání jsou náleţitosti dovolání. Při zpracování písemného dovolání advokátem musí obsahovat vedle náleţitostí obecných, které jsou uvedeny v 42 odst i náleţitosti zvláštní, těmi se rozumí náleţitosti uvedené v 241a) 50 R 37/2000 NS sp. zn. 2Cdon 680/97: není-li plná moc udělená advokátu omezena jen na řízení před soudem určitého stupně a obsahuje-li zmocnění k podávání opravných prostředků, je tím prokázáno právo advokáta vystupovat v odvolacím i dovolacím řízení jako zástupce účastníka ze zákona anebo dle rozhodnutí. 51 R25/2000: Podmínkou právnického vzdělání podle ustanovení 241 odst. 1 OSŘ splňuje jen dovolatel, který získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání, získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území bývalé ČSFR nebo jejích právních předchůdců, případně odvolatel s nostrifikovaným zahraničním vysokoškolským právnickým vzděláním. Ukončení studium na fakultě veřejné bezpečnosti bývalé Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti nesplňuje podmínku právnického vzdělání dovolatele ve smyslu ustanovení 241 odst. 1 OSŘ (nyní ve smyslu 241 odst. 2,3,4) nesplňuje 52 DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyţaduje další náleţitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, můţe být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehoţ vzor byl uloţen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předloţit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby kaţdý účastník dostal jeden stejnopis, jestliţe je to třeba. Podání v jiných formách činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě 28

29 a tím je označení rozhodnutí, proti kterému směřuje, rozsah, ve kterém se rozhodnutí napadá, důvod, z jakého se rozhodnutí napadá (dovolací důvod), důkazy k prokázání dovolacího důvodu a čeho se odvolatel domáhá (dovolací petit). označení rozhodnutí, proti kterému směřuje označením je chápáno, jaké rozhodnutí odvolacího soudu je napadáno, označení soudu, který rozhodnutí vydal, k jakému dni bylo datováno a uvedení čísla jednacího. určení rozsahu, v jakém se rozhodnutí dovoláním napadá, pokud je dovolání přípustné je určení rozsahu v souladu s dispoziční zásadou a je tedy nutné, aby účastník (dovolatel) správně vymezil, které výroky napadá, řádně je označil, aby nenastaly pochybnosti, které výroky jsou napadány. Často se totiţ stává, ţe dovolatel poţaduje dovolání v plném rozsahu, ale neuvědomuje si, ţe se to pak také týká nákladů řízení, proti kterým dovoláním nelze podat. Pokud by chtěl účastník rozsah dovolání měnit lze to je v dovolací lhůtě. dovolací důvod vyplývá z obsahu vylíčení dovolatele po skutkové stránce, tento důvod je třeba v dovolacím řízení nejen tvrdit, ale v případě potřeby i prokázat 55 dovolací důvody jsou uvedeny v 241a odst. 2,3, ale pozor jako dovolací důvod nemůţeme uvést přesnou citaci tohoto paragrafu jak je uvedeno v rozhodnutí NS sp.zn. 29 Odo 1060/ , dovolací důvody musí být zcela vymezeny od ostatních podmínek přípustnosti dovolání označení důkazů, které slouží k prokázání důvodů dovolání, zde se jedná o takové důkazy, které byly předloţeny v řízení před soudem prvního stupně, v tomto řízení není navrhování nových důkazů povoleno a dokazování se v dovolacím řízení 55 DRÁPAL, Ljubomír. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 2 sv. (xx, 1579, xviii, s.). ISBN , str Pouhá citace textu ustanovení 241a odst. 2, popřípadě téţ odstavec 3) o.s.ř. není řádným uplatněním dovolacího důvodu. Není-li takto formulované dovolání doplněno o údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ve lhůtě určené v ustanovení 241b odst- 3 o.s.ř., Nejvyšší soud je bez dalšího odmítne podle 43 odst. 2 o.s.ř 29