Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie
|
|
- Miloslav Novák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, Listopad 27, Otázka: Eukaryotní bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): chichi78 zithistorie: -prvn? popsaná Bun??ná teorie: -polovina 19.st. T.Schwan, M. Schleiden, Purkyn? -Bu?ka je základní jednotkou všech živých organism? krom vir?, prion? atd. -R.Vierchov -bu?ky vznikají d?lením již existujících bun?k chem.složení bky: -biogenní prvky C, H, O, P, N, S, Ca, K, Mg, Cl, Fe? stavební fce mikrobiogenní? katalytická fce (podílejí se na?ízení fcí organism?, sou?ásti enzym? a vitamin? -Zn, Co, Mo, Mn, Se, Bo -voda -rozpoušt?dlo, transportní látka, termoregulace stavba: cytoplazma plazmatická membrána bun??ná st?na organely a)membránové b)cytoskeletální bun??né inkluze page 1 / 7
2 BUN??NÁ ST?NA - tuhý obal bu?ky, ud?luje jí tvar a mechanicky ji ochra?uje p?ed vlivy vn?jšího prost?edí - má ji v?tšina bakterií, najdeme ji u rostlin a hub, u živo?išných bun?k se nevyskytuje - eukaryotické bu?ky rostlinné - mají - z celulózy (buni?ina) živo?išné - nemají houbové - mají - z chitinu - bun??né st?ny d?evin obsahují d?evovinu (lignin) - je výsledkem metabolické aktivity bu?ky, zvlášt? Golgiho aparátu - na rozdíl od cytoplazmatické membrány je zcela propustná (permeabilní) - u rostlinných bun?k jsou v ní otvory, kterými prochází z jedné bu?ky do druhé tenká vlákna protoplazmy - tzv. plazmodesmy CYTOPLAZMA fce.: -vypl?uje bu?ku, vytvá?í její vnit?ní prost?edí -uskute?nování chem.reakcí vl.: polotekutá, koloidní stavba: 60%voda, 4%min.látky ve form? iont?, 18%bílkoviny- 12%lipidy a 6% sacharidy PLAZM.MEM. -p?vodní domn?nka, že se skládá ze 3 vrstev struktura: -fosfolipidová dvojvrstva -polární?ást? hydrofilní; nepolární?ást? hydrofóbní -sem tam bílkoviny -na povrchu cukry? vrstva glykokalyx -struktura tekutého krystalu (membránové proteiny se mohou p?emis?ovat p?es celou strukturu a zajiš?ují tak komunikaci) komunikace: -láktová -struktura tekutého krystalu? bílkoviny fungují jako p?enaše?e -mechanická -proteiny v biomem.se mohou vázat na proteiny jiných membrán -signální- rozpoznávání bun?k (obranyschopnost organismu)? semipermeabilita BUN??NÉ JÁDRO =membránová organela; =nucleus po?et jader: -1v?tšina bun?k má práv? jedno jádro (krom?ervených krvinek obratlovc?) -nálevníci a treky mají 2 jádra -více jader plazmodia (d?lí se jádro a nerozd?lí se bka) - syncytia (bu?kám vzniklým d?lením se rozpustily membrány a vznikl vícejaderný útvar) tvar: -v?tšinou kulovitá, n?kdy zaškrcovaná -n?kdy složit? zak?ivená (granocyty) stavba: -uprost?ed bky -uvnit? karyoplazma s jadérkem (stavba bílkovin, d?lení bky) a na povrchu jsou chromocyty -obsahuje genetickou indormaci povrch: -úpln? na povrchu dvojvrstevná jaderná membrána s póry -okolo jádra jsou ribozomy page 2 / 7
3 -chromatinvá zrna -mladé bky mívají v?tší jádro Jadérko - uvnit? jádra bývá jedno nebo více jadérek - dochází v n?m k syntéze ribozomové RNA - nenachází se u prokaryotických bun?k - živo?išné bu?ky mívají 1 jadérko, u houbových a rostlinných bun?k m?žeme nalézt v?tší po?et jadérek (v?tšinou 1-3) Centrozom - membránová organela ležící poblíž jádra - zahajuje d?lení bun?k - nenajdeme ho u prokaryotických bun?k, ale nachází se u všech eukaryotických bun?k - tvo?í ho 11 dvojic mikrotubul? (mikrotrubi?ek) - obsahuje centrioly (jejich po?et odpovídá po?tu sad chromozom? - haploidní má 1 centriol, diploidní, nap?. živo?ichové, má 2 centrioly, ) VN?JŠÍ STRUKTURY BKY ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM -=soustava dutých kanálk? a lamel -napojeno na povrch bky, jádra a Golgiho systém -koncentricky uspo?ádané v okolí jádra 2 formy: -drsné -sou?ástí jsou ribozomy /zrní?kovité útvary s Svedbergovou hodnotou 80S -hladké -nenese ribozomy -syntéza glykolipid?, pop? i steroidních hormon? a speciálních forem cukr? a tuk? fce: -syntéza látek pro bku -nitrobun??ný transportní Ribozomy - bílkovinná t?líska (organely) v cytoplazm?, ve kterých probíhá syntéza bílkovin - obsahují rrna - ú?astní se proteosyntézy (syntéza, tvorba bílkovin) - jsou vázány na endoplazmatické retikulum, nebo se vyskytují voln? v cytoplazm? - skládají se ze dvou odlišných podjednotek (v?tší a menší) GOLGIHO SYSTÉM -napojen na end.ret. =soubor plochých vá?k? a kanálk? -jiné usp.v živo?iných (1 poblíž jádra=diktyozom) a v rostlinných (více diktyozom? rozptýlených) fce.: -seskupení látek z e.r.? transformace? odvod látek (bka to vyprodukuje a nepot?ebuje -hormony, enzymy,..) - membránová organela eukaryotických bun?k - speciální kanálkovitý systém u jádra - v živo?išných bu?kách takovou úpravou procházejí nap?. bílkoviny, lipidy a steroidy - v rostlinných bu?kách takovou úpravou procházejí bílkoviny a složité sacharidy (celulóza) - vá?ky s upravenými látkami opoušt?jí Golgiho systém, tak vznikají i lysozomy - vyskytuje se ve dvojí form?: page 3 / 7
4 - souvislý - nesouvislý - u rostlinné bu?ky, je tvo?en z jednotlivých Golgiho t?lísek, tzv. diktyozom? - diktyozom - zvláštní forma Golgiho aparátu (u rostlinných bun?k) LYSOZOMY -jen živo?išné bky, nestejnom?rn? (záleží na aktivit? bun?k) =vá?ky s plazm.mem. na povrchu obsah: -trávící enzymy? pomahájí bce s trávením (pokud bka hladoví, rozkládá?ást enzym? v lysozomech) -tvorba odškrcováním z Golgiho systému -p?i smrti bky se otev?ou a vylejou všechny lysozomy a stráví sama sebe VAKUOLY - membránové organely p?edevším rostlinných bun?k - jsou ohrani?ené tonoplastem (membrána) - slouží k ukládání r?zných zásobních nebo odpadních látek - obsahují také enzymy, které se ú?astní metabolických p?em?n - obsah vakuoly se nazývá bun??ná š?áva - mladé bu?ky obsahují více malých vakuol, starší bu?ky mívají jednu velkou vakuolu - ta zatla?uje jádro a cytoplazmu ke kraji bu?ky (jádro m?že z?stat uprost?ed bu?ky zav?šené na cytoplazmatických vláknech) - barvu vakuoly ur?ují hydrofilní barviva - antokyany - m?ní barvu podle kyselosti - v kyselém prost?edí se barví do?ervena, v neutrálním dofialova a v zásaditém prost?edí domodra MITOCHONDRIE 2 membrány: -jendu hladkou; druhá se záhyby kristy (na nich se nachází enzymy dých.?et?zce) -semiautomní organela DNA: -kruhová vlatsní ribozomy? tvorba vlatsních bílkovin -samostatné množení se -po smrti rychle zanikají fce: enertgetické centrum? ATP -enyzym dcýh?et?zce a aerobních dých.drah -hojn? ve svalových, nervových vkách a málo v epitelech CHLOROPLASTY membránové organely obsahující tylakoidy (místo krist) - jsou ohrani?eny dvojitou biomembránou, která uzavírá bílkovinnou plazmu - bílkovinná plazma = stroma (matrix) obsahuje sí? vá?k?, uzav?ených biomembrán (tylakoid?) - stup?ovit? uložené tylakoidy na sebe tvo?í tzv. grána (zrna) - obsahují zelené asimila?ní barvivo chlorofyl fce: fotosyntéza -semiautonomní organely(vlastní kruhová DNA, množí se nezávisle na bce) CHROMOPLASTY =malé vá?ky -obsahují barviva (kartenoidy a xantofily) fce: -zachycují sl.zá? a p?edávají dál page 4 / 7
5 LEUKOPLASTY -neosv?tlené?ásti rostliny -ukládá se v nich škrob? škrobová zrna Plasmodesmy - kanálkovité spoje mezi sousedními bu?kami u rostlin - v kanálcích jsou vláknité bílkoviny, které zajiš?ují transport, um?jí se smrš?ovat a natahovat - zajiš?ují vzájemnou komunikaci bun?k - vyskytují se pouze u eukaryotických rostlinných bun?k Cytoskelet - tvo?í kostru bu?ky - je složen z vlákének (mikrofilament) a trubi?ek (mikrotubul?) - v bu?ce tvo?í svazky, které se mohou zkracovat a prodlužovat a umož?ují tak pohyb struktur uvnit? bu?ky - jeho sou?ástí je také jaderný mikrotubulární aparát (d?licí v?eténko) - mikrofilamenty a mikrotubuly se podílejí na vzniku d?licího v?eténka p?i mitóze - najdeme ho u eukaryotických bun?k rostlin, hub i živo?ich?, prokaryotické bu?ky ho nemají Zásobní látky - u rostlinných bun?k je zásobní látkou škrob, u n?kterých rostlin inulin - u živo?išných bun?k je zásobní látkou glykogen nebo tuky - u houbových bun?k jsou zásobní látkou oleje Inkluze - uzav?ení - uzav?ené nap?. kapénky?i krystalky zásobních nebo odpadních látek (bun??ný odpad, ) - najdeme je u všech bun?k eukaryotických bun?k, prokaryotické bu?ky je nemají - u rostlinných bun?k se mohou ukládat nap?. škrobová zrna, mikrokapénky tuk?, krystalické inkluze (nap?. krystalky š?avelanu vápenatého), u n?kterých rostlin (nap?. mi?íkovitých, hluchavkovitých) též silice Plazmidy - mimojaderné geny - malé, do kruhu uzav?ené molekuly DNA obsahující dopl?kovou genetickou informaci - nejsou nutné k p?ežití (obsahují nap?. informaci o rezistenci v??i antibiotik?m) - využívají se v genetickém inženýrství ke vnášení cizorodé genetické informace do bun?k nep?íbuzných organism? - organely prokaryotických bun?k, vyskytují se i u n?kolika skupin eukaryotických bun?k FYZIOLOGIE EUKARYOTNÍ BKY P?ÍJEM A VÝDEJ LÁTEK BKY 1.PROCESY PASIVNÍHO TRANSPORTU -p?es mem.se dostávají látky s malými molekulami (voda, mo?ovina) -nepot?ebuje E -probíhá po koncentra?ním spánku (látky pronikají z míst v?tšího po?tu do míst s menším? vyrovnání) osmóza=pohyb vody page 5 / 7
6 porst?edí: a)izotonické -kocentracesolí jako ona samotná? pohyb stejn? rychlý tam i zp?t b)hypotonické -?idší než cytoplazma bky? voda do bky proniká rychleji? až plazmoptýza (u živo?išné bky)? bka se nem?ní (rostlinná bka) c)hypertonické -prost?edí je koncentrovan?jší? plazmolýza -voda se z cytoplazmy dostává pry?-u rostl.bun?k vratná? plazmorhiiza -u živ.bun?k, smrš?ování, vratná 2.PROCESY AKTIVNÍHO TRANS. -pot?ebuje E (ATP) -pot?ebují bílkovinový p?enaše? endocytózy a)fagocytóza =p?íjem pevných?ástic v?tších rozm?r? -možná jen u bun?k bez bun.st?ny (n?které bílé krvinky a n?kt??í prvoci) b)pinocytóza =p?íjem rozotk? (tekutých makromolekul) -pomocí pinocytózních vá?k? (vno?ující se odtrhávající se vá?ky od plazm.mem. do cytoplazmy) exocytózy =odstra?ování látek nevhodných pro bu?ku -vá?ek se odškrcuje zevnit? ven METABOLISMUS =p?em?na látek a energií zdroj uhlíku: a)autotrofní -C z CO2 b)heterotrofní-c z org.látek zdroj E: a)fototrofní -E ze sl.svitu b)chemotrofní -E z chem,reakcí -metabolické dráhy jsou enzymatické (katalyzovány enzymy) a)katabolické -ze složit?jších látek jendodušší? uvoln?ní E -anaerobní glykolýza -obsaženy v cytoplazm?; vznik kys.pyrohroznové; není t?eba O2 kys.pyr.? kvašení (alkoholové, mlé?né)? oxidativní fosforylace (Krebs?v cyklus-cyklus kys.pyr.-v mitochondriích-kys.pyr? CO2 +acetyl? acetyl se naváže na koenzyma p?es síru? vstupuje do Krebsova cyklu? navázání na C4? citrát a odšt?pení 2CO2, 8H+, ATP, NADH+H, FADH2? vodíky nejsou schopny samostatné existence a navazuje se tak na Dýchací?et?zec: 8H+ + 2O2? 4H2O + E -probíhá nep?ímo) -zisk E pro všechny životní d?je bky b)anabolické -syntéza složit?jších látek? spot?eba E -fotosyntéza 6CO2 + 12H2O? (chlorofyl, E sv?telného zá?ení) C6H12O6+ 6H2O + 6O2 -ve speciálních organelách (chloroplasty- stroma-fixace CO2; thylakoidy a gramy-barvivo a enzymy) -chlorofyla? 2fotosystémy: I. P700 -chlorofyl a; pohlcuje zá?ení o 700nm II.P680-pohlcuje zá?ení o 680nm -velký po?et molekul chlorofylu a, jen n?které aktivní -2 fáze: page 6 / 7
7 Powered by TCPDF ( Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie Sv?telná fáze -E slunce uvolní P700a1 elektron, v thylakoidech -cyklická fosforylace -elektron se vrací zp?t -necyklická fosforylace -z fotosys.ii odchází náhradní elektron -fotolýza vody -pro náhradu elektron? do fotsysii -produkty jsou ATP a redukovaná forma koenzymu 2.Temnostní fáze -redukce CO2 vodíkem za využití ATP -> ukládání NADPH a ATP ze sv?telné fáze fixací CO2 do sacharid? Calvinovým, HS nebocam cyklem -stomata chloroplast? -Calvinovým cyklem (krboxylace/fixace uhlíku -> redukce ribulózy-1,5-bifosfátu -> navázání CO2 a katalyzace rubiscem -> redukce pomocí NADPH -> ribulóza-5fosfát -u rostlin C3 -protože primární produkt je t?íuhlíkatá slou?enina -u n?kterých rostlin Hutch-Slack?v ckylus C4 -zásoby CO2 v bkách, tropické rostliny, rychleji rostou VZNIK A ZÁNIK BUN?K VZNIK -d?lení mitóza a meióza -koheziny -d?ležitá role p?i d?lení bun?k =bílkoviny -zajiš?ují rovnom?rné d?lení chromozom? a chromatid -sou?ástí struktury Kinetochor umíst?né v centromerách -achromatické v?eténko je jedním koncem trvale p?ipojeno k bce a druhý konec je volný pro ukotnvení do centromery aurora =bílkovina kontrolující správné nap?tí v bu?ce (rovnom?rné na ob? str.) bílkovinná separáza= rovnom?rný rozchod chromatid a uvoln?ní spojení ZÁNIK A. Apoptóza =fyziologická smrt bky; každá bka má geneticky naprogramovanou životnost -normální forma I.fáze Start -2 typy signál?: -zm?na hladiny hormon?/ zm?na struktury DNA v jád?e zm?na propustnosti mitochondrií -> aktivace enzym? -> ty se podílejí na zni?ení bky -> zm?na povrchové struktury bky II.fáze Vytvo?ení pot?ebných enzym? k destrukci bky III.fáze Destrukce bky -p?ipravené enzymy rozd?lí DNA bky na fragmenty o stejné velikosti -> tyto?ásti DNA budou využity pro syntézu nových bun?k chyba a)bka z?stane poškozena a nerozpadne se -> vznik poškozených bun?k =rakovinové bujení b) likvidace bun?k, které ješt? m?ly žít -> neurogenerativní onemocn?ní, cévní onemocn?ní, AIDS B. Nekróza =pasivní smrt bky -bka je poškozena zásahem zven?í -mitochondrie praská -> celá bka se uvolní do celého prost?edí -> dále nevyužitá -v?tšinou takto zaniká více bun?k naráz PDF generated by Kalin's PDF Creation Station page 7 / 7
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (5)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5) by Biologie - Ned?le, Prosinec 22, 2013 https://biologie-chemie.cz/bunka-5-2/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): Hannyra BU?KA ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNK?NÍ
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceStruktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceBu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k
Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k by jx.mail@centrum.cz - Sobota,?ervenec 19, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-stavba-a-slozeni-srovnani-ruznych-typu-bunek/ Otázka: Bu?ka P?edm?t:
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Více- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )
Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Vícesloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O
VíceChemické složení organism? - maturitní otázka z biologie
Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie
VíceEukaryotická buňka. Milan Dundr
Eukaryotická buňka Milan Dundr Buněčné jádro: jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceProkaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceGymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)
RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceProkaryotní a eukaryotní buňka
2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceNázev: Fotosyntéza, buněčné dýchání
Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VíceTéma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
VíceZemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
VíceAtom a molekula - maturitní otázka z chemie
Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceOtázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceBuněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceSouhrnný test A. 3. c,d
Souhrnný test A Platí: 1. Molekuly bílkovin jsou stavební součástí 1. a,b a) všech protilátek, b) některých hormonů, 2. c,d c) enzymů katalyzujících pochody buněčného metabolismu, 3. b,c,d d) všech buněčných
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceT?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie
T?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie by jx.mail@centrum.cz - St?eda, Zá?í 10, 2014 http://biologie-chemie.cz/telni-tekutiny-maturitni-otazka-z-biologie/ Otázka: T?lní tekutiny P?edm?t: Biologie
VíceBIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.
BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VícePROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceBiologie buňky struktura
Biologie buňky struktura Jana Horáková Jana.horakova@tul.cz Doporučená literatura o Alberts B. et al., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science o Pecka M., 2002, Laboratorní hematologie
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VíceBuňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
VíceMetabolismus příručka pro učitele
Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
Více