Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k"

Transkript

1 Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k by jx.mail@centrum.cz - Sobota,?ervenec 19, Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): Pani T - lat. cellula - v?da zkoumající bu?ku = cytologie - bu?ka nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a výkonu všech funkcí - bu?ka = základní stavební jednotka všech organism? = bun??ná teorie -výjimka: viry existen?n? závislé na bu?ce - Schleiden, Swann zakladatelé bun??né teorie, zobecnili všechny poznatky o bu?ce, 1.pol.19.st. -rostlinná b. živo?išná b. - další v?dci zabývající se bu?kou: R.Hook Angli?an, nazval bu?ku bu?kou, sledoval korek myšlenka s bu?kami (ty kom?rky page 1 / 18

2 v korku) Anton Van Leewenhoek Holan?an, sestrojil mikroskop, pozoroval bakterie, prvoky, objevil spermie J.E.Purkyn? podporoval bun??nou teorii, nazval živý obsah bu?ky protoplazmou, studoval bun??né jádro DRUHY BUN?K 1. PROKARYOTICKÁ bakteriální - nejprve - menší (1-2 mikrometry) dá se pozorovat jen mikroskopem - jednodušší kulovitý tvary ty?inkovitý - bakterie, sinice 2. EUKARYOTICKÁ somatická - vyvinula se z prokaryotické - r?zné velikosti, i n?kolik cm pta?í vejce - složit?jší kulovitý základní tvary r?zné deformace p?sobením okolních bun?k - rostlinná, živo?išná, hub - rostlinná má nejpevn?jší tvar pevná bun??ná st?na page 2 / 18

3 1. ANAEROBNÍ žije bez kyslíku a) striktn? anaerobní nesmí p?ijít do styku s kyslíkem jed b) fakultativn? anaerobní m?že se vyskytovat v prost?edí s kyslíkem, ale žije bez n?ho 2. AEROBNÍ pot?ebuje k životu kyslík EVOLUCE BUN?K - praorganismus => prokaryotická bu?ka => eukariotická TEORIE VZNIKU EUKARIOTICKÝCH BUN?K : 1. eukaryotická vzniká z prokaryotické tak, že jednotlivé bun??né?ásti vznikají odchlipováním a odd?lováním zvrásn?né cytoplazmatické membrány 2. p?edch?dce eukaryotické bu?ky do ní vcestovaly (endosymbióza) prokaryotické bu?ky vytvo?ili bun??né?ásti (p?edpokládá se to protože mají podobnou DNA) mitochondrie a chloroplasty (mají svojí vlastní autonomii) HAPLOIDNÍ x DIPLOIDNÍ BU?KA Haploidní (1n) - obsahují pouze jednu sadu chromozom? page 3 / 18

4 - vznikají meiózou - pohlavní bu?ky, výtrusy rostlin pohlavní bu?ky: - sam?í spermie, vznikají spermatogenezí = typ meiózy - sami?í vají?ka (ovum), vznikají oogenezí Diploidní (2n) - obsahují dv? sady chromozom? JÁDRA - v?tšinou mají bu?ky jedno jádro - vícejaderné houby - bezjaderné bu?ky?ervené krvinky savc? PROKARYOTICKÁ BU?KA BAKTERIÁLNÍ - menší než eukaryotická, velikost: asi 1-10?m - musí obsahovat?ty?i nepostradatelné?ásti EXISTEN?NÍ MINIMUM : BUN??NÁ ST?NA - propustná (permeabilní) nerozhoduje o p?ijmu a výdeji látek page 4 / 18

5 - ochranný význam - ur?uje tvar bu?ky tuhý obal - tvo?í ji chem. složka MUREIN (peptidoglykan) polysacharid- gramovo barvení - jen archebakterie (nejstarší) pseudomurein - cytoplazma: tekutá sou?ást bu?ky (vda + anorg. a org. látky) -základní složka: bílkoviny CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - polopropustná (semipermeabilní) rozhoduje o p?íjmu a výdeji látek - tvo?ena dvojtou vrstvou fosfolipid? a bílkovinami JÁDRO (CENTRÁLNÍ KRUHOVÝ CHROMOZOM) - nepravé jádro NUCLEOID, je tvo?eno jednou dvou?et?zcovou molekulou DNA = cyklicky uspo?ádaná molekula (je n?kolikanásobn? v?tší) - není ohrani?ené nemá jaderný obal (karyotéku) - neobsahuje HISTONY = bazické (zásadité) bílkoviny ty jsou jen v jád?e eukaryotických bun?k - jsou HAPLOIDNÍ (n) pouze jeden chromozom ne pár projeví se všechny vlastnosti - genetickou informaci tvo?í hl. DNA -?ídící funkce, d?di?nost RIBOZOMY - malé útvary tvo?eny 2 složkami RNA + bílkoviny - hlavní funkce = tvorba bílkovin (proteosyntéza) page 5 / 18

6 M?ŽE OBSAHOVAT DALŠÍ STRUKTURY: A) bi?íky, brvy - pohybové organely B) tylakoidy - provád?jí fotosyntézu (autotrofní) - obsahují bakteriochlorofyl» fotosyntéza C) bun??né inkluze - voln? - paraplazma - odpadní látky - zásoba, rezervní látky D) slizový obal - slizové pouzdro - zvyšuje odolnost E) fimbrie - slouží k dotyku s další bu?kou» p?ichycení, nepohyblivé bi?íkaté útvary -?ást genetické informace m?že p?enést do druhé bu?ky- mosty p?i p?enosu plazmid? page 6 / 18

7 F) plazmidy - menší molekuly DNA - leží mimo cyklický chromozom - nesou dopl?kovou genetickou informaci - nap?. geny pro obranu, rozhodují, zda bude patogenní zp?sobovat nemoci, rezistentní odolná proti antibiotik?m, fertilní p?echod DNA p?es fimbrie» obohacení jedné z bun?k ROZMNOŽOVÁNÍ- bun??né d?lení-jednodušší než u eukaryot - replikace=zdvojení DNA - rychlý proces (v dobrých podmínkách v kratší dob? 30 minut) EUKARYOTICKÁ BU?KA A) ROSTLINNÁ - zásobní látky: škrob, olej BUN??NÉ POVRCHY:? bun??ná st?na - tvo?ena hlavn? celulózou (polysacharid) - má ochranný význam, ur?uje tvar bu?ky - pln? propustná není rozhodující pro p?íjem a výdej látek z vn?jšího prost?edí - u n?kterých bun?k m?že být bun??ná st?na proniknutá page 7 / 18

8 a) anorganickými látkami inkrustace» pevn?jší (uhli?itan vápenatý), nap?.?asy parožnatky CaCo 3, SiO 2 b) organickými impregnace» zpružení a zpevn?ní (lignin) - u mladých rostlinných bun?k je tenká a postupn? tloustne (nerovnom?rn?), r?zné typy tloustnutí schodovité, kruhovité? cytoplazmatická membrána - tvo?ena ze dvou vrstev fosfolipid? (druh tuk?) a bílkovin BIOMEMBRÁNA - bílkoviny a) zano?ení integrální ; b) na povrchu periferní - polopropustná (semipermeabilní) - fce : rozhoduje o p?íjmu a výdeji látek do bu?ky VNIT?NÍ OBSAH:? cytoplazma - vnit?ní obsah, tekutá složka - sou?ástí je voda v ní organické i anorganické roztoky - r?zné chemické reakce - cytosol koloidní roztok (probíhají zde metabolické d?je) BUN??NÉ ORGANELY: = drobné?ásti bun?k? jádro - nucleus (?ec. karyon) page 8 / 18

9 - tvar: v?tšinou kulovitý - krom? DNA se v jád?e vyskytují také bílkoviny HISTONY - obvykle jen jedno jádro (monoergidní) - n?které specializované bu?ky nemají jádro?ervené krvinky savc? - n?které více jader (polyergidní) - fce:?ídí bu?ku, zajiš?uje d?di?nost (p?enos genetické informace) - je vždy ohrani?ené, obalené dvojitý jaderný obal = karyotéka (obal ze dvou biomembrán) není celistvá, obsahuje otvory = jaderné póry - p?echázení informací, pr?chod látek z nebo do cytoplazmy - vnit?ek vypln?n polotekutou hmotou = karyoplazma - uvnit? chromatin, když se bu?ka d?lí z chromatinu» pentlicovité útvary» chromozomy chromatin - z chromatinu chromozomy - chromozomy jsou tvo?ené hlavn? kyselinou DNA dvoušroubovice ze 2 vláken - naše bu?ky mají v jád?e 23 pár? (pro každý druh je charakteristický jiný po?et chromozom?) 1. diploidní bu?ky chromozomy v párech dv? sady chromozom? (obrázek) ; nap?. t?lní bu?ky 2. haploidní 1 sada chromozom?, pohl. bu?ky - každý chromozom se skládá ze 2 chromatid? když se bu?ka d?lí - primární zúžení chromozom?» p?ichycení na d?livé v?eténko jadérko - nukleolus - v jád?e mohou být 1-2 jadérka - tvo?eno jednovláknovou RNA kyselinou a bílkovinami page 9 / 18

10 - vzniká sekundárním zúžením chromozom?? ribozomy - kulovité útvary tvo?eny 2 složkami r-rna + bílkoviny - tvorba bílkovin 1. voln? v cytoplazm? 2. na endoplazmatickém retikulu - skládá se ze dvou podjednotek menší a v?tší, musí být mezi nimi p?ítomná m RNA, aby se tvo?ili bílkoviny, musejí se spojit? Golgiho aparát - systém m?chý?k? nebo vále?k? - hlavní funkce = úprava látek (produkt? ER) a výdej látek - nad sebou = diktyozom podílejí se na vylu?ování látek z t?la - mohou se odšt?pit vá?ky, cestovat po bu?ce» p?epravuje látky (transportní fce), nebo se v nich mohou ukládat látky (zásobní fce)? endoplazmatické retikulum - ER - hladké nebo drsné - soustava vá?k? a kanálk? - nachází se v blízkosti jádra (jsou v t?sném spojení)-prostupuje celou bu?kou - význam: syntéza tvorba látek - drsné jsou na n?m ribozomy» tvorba bílkovin page 10 / 18

11 -jednotliv? nebo v?etízkovitých útvarech= polyzómech - hladké tvorba lipid? (tuk?) a polysacharid? (cukr?)? mitochondrie = energetické a dýchací centrum bu?ky - na kristách enzymy pro dýchání, probíhá zde oxidativní fosforylace =?ást dýchání - mají ji všechny eukaryotické bu?ky - bu?ka obsahuje více mitochondrií - obalená dv?mi biomembránami = semiautonomní organela má vlastní DNA, m?že se rozmnožovat nezávisle na jád?e - z?ejm? vznikla vcestováním bakterie do prabu?ky teorie endosymbiózy? vakuola - ohrani?ená pouze 1 biomembránou (tonoplast) = dutinka v cytoplazm? vypln?ná bun??nou š?ávou = voda s rozpušt?nými organickými i anorganickými látkami - barviva pta?í zob (antokyan-zbarvují kv?ty,listy rostlin) - jedy u hub (alkaloidy) - hlavní význam = zásobní (hl.zásobárna vody), m?že zde být rozklad látek,osmoregula?ní, potravní - mladé rostlinné bu?ky mají více malých vakuol stá?ím se spojí do jedné centrální (zabírá tém?? celý prostor jádro vytla?í až k bun??né st?n?) - soubor vakuol = vakuom - v?tšinou je mají jen rostlinné bu?ky a bu?ky hub page 11 / 18

12 - živo?išné bu?ky v?tšinou nemají vakuoly výjimkou jsou prvoci potravní a pulsující vakuoly? plastidy - obsahuje je pouze rostlinná bu?ka 1. barevné 2. bezbarvé/nebarevné A) leukoplasty nebarevné - zásobní funkce ukládají se do nich látky - v neosv?tlených?ástech rostlin (hlízy, ko?eny) - ukládá se do nich škrob (amyloplast) - pokud se celé naplní, vzniká škrobové zrno B) chloroplasty barevné - základní hmota: stroma = matrix - zelené obsahují zel.barvivo chlorofyl (a + b) - fotosynteticky aktivní provád?jí fotosyntézu - nacházejí se jen v zelených?ástech rostlin - tvar: kulovitý, vej?itý - v?tší po?et v bu?kách - jsou semiautonomní vlastní DNA page 12 / 18

13 C) chromoplasty barevné - žlutooranžová barviva karotenoidy (v?tšinou betakarotén nebo xantofyly) - v šípku, ko?eni mrkve, raj?eti - fotosynteticky neaktivní - ty?inkovitý nebo v?etenovitý tvar - chloroplasty se postupn? mohou p?em?nit v chromoplasty žloutnutí list?? cytoskeletární soustava - tvo?í kostru bu?ky, ú?astní se p?íjmu a výdeje látek, význam pro pohyb A) mikrotubuly - d?livé v?eténko p?i d?lení - opora, kostra bu?ky - stavební fce: podílení na tvorb? brv, bi?ík? a?asinek - tvo?ené trubi?kami tvo?ené bílkovinou tubulin B) mikrofilamenta - drobná vlákna na povrchu cytoplazmy, tvo?í kostru bu?ky - kompartment zajiš?uje p?esnou polohu jednotlivých organel - vlákna tvo?ena aktinem = stažitelná bílkovina posunování organel - mohou být tvo?ena myozinem (druhá stažitelná bílkovina) jen st?ední vlákna (ne tlustá) - podílejí se i na výdeji látek - ty?inka-základní jednotka sv?tlo?ivných bun?k-?ernobílé vid?ní page 13 / 18

14 - vyztužují mikroklky bun?k st?evních klk? -sliznice tenkého st?evaàzvrásn?ná=klky B) ŽIVO?IŠNÁ NENACHÁZÍ SE V NÍ: - bun??ná st?na - vakuoly (v?tšinou) - plastidy vyživují se heterotrofn? MÁ NAVÍC: a) centriolu = d?livé t?lísko, tvo?ena 9 páry tenkých mikrotubul? - skládá se ze dvou kolmých vále?k? - centrosféra zrnitá, kolem centrioly - astrosféry paprs?it? vyb?hlá vlákna mikrotubul? - centriola, centrosféra, astrosféra = centrozom = mitotický aparát - centrozom-struktura v bu?ce tvo?ena mikrotubuly b) organely pohybu -?asinky - bi?íky r?zný po?et page 14 / 18

15 - výjime?n? je mají i rostlinné bu?ky c) lysosomy - podobná fce jako vakuoly v rostlinné bu?ce - hl. fce: št?pení (rozklad) látek pomocí hydrolytických enzym? - vznikají z endoplazmatického retikula nebo Golgiho aparátu d) bun??né inkluze = paraplazma - zásobní, odpadní látky - leží voln? v cytoplazm? C) HUB - b.st?na chitin - zásobní látky:glykogen,olej-nikdy ne škrob! - nemají plastidy CHEMICKÉ SLOŽENÍ BU?KY - bu?ka je tvo?ena r?znými chem.prvky nejd?ležit?jší = biogenní : a) makroelementy (makrobiogenní prvky) pot?ebuje jich velké množství (nejd?ležit?jší, stavební fce : C, N, O, H, S, P) b) mikroelementy pot?ebuje, ale v menším množství, sou?ást enzym? (katalytická fce) I, Cu, Zn page 15 / 18

16 c) stopové prvky pot?ebujeme jen velmi málo, nap?. zato? slou?eniny v bu?ce % vody (u rostlin nejvíce v plodech, listech ; nejmén? semena, k?ra) - sušina vzniká po odpa?ení vody zjišt?ní hmotnosti organických (0,5-3%) a anorganických látek (10-40%) spálením vznikne popel (sho?í organické látky) zjistíme množství anorganických látek - význam H2O : hlavní anorg. rozpoušt?dlo probíhají v ní tém?? všechny chem.rce vodi? tepla kone?ný produkt úplné oxidace asi v ní vznikl první život - CO 2 - základní slou?enina pro pr?b?h fotosyntézy (s vodou) - živina pro autotrofní organismy - kone?ný produkt biologických org.látek -NH 3 (amoniak) - autotrofní organismy ho využívají k syntéze AMK a tím i bílkovin a NK - význam pro p?em?nu vzdušného dusíku na jeho org.formu - základní funkce bun?k - schopnost rozmnožování - p?edání genetické informace - komunikace se zevním prost?edím - vým?na:látek,energie,informací - dráždivost,pohyb uvnit? bu?ky - metabolické d?je? organické látky a jejich význam page 16 / 18

17 1. nukleové kyseliny - nositelky d?di?nosti (geny) - bez nich by nemohli vzniknout bílkoviny d?ležité pro syntézu bílkovin - základní stavební jednotka = nukleotid (báze, pentóza,h3po4) a) DNA hl. v jád?e, ale i mitochondriích a chloroplastech (dvouvláknová) b) RNA vzniká z DNA (jednovláknová) - hl. v jád?e, mitochondriích, chloroplastech 2. bílkoviny - základní stavební jednotka = aminokyseliny spojené peptidovou vazbou velké polypeptidové?et?zce - každá bílkovina má jiné aminokyseliny i jiný po?et (je jich 20), mohou se opakovat - význam stavební tvo?í biomembrány enzymy urychlují rce hormony vývoj, regula?ní význam jsou to i protilátky 3. cukry, sacharidy = zdroj E - stavební význam (u rostlinných b. - bun??ná st?na) - monosacharidy nap?.glukóza p?i fotosyntéze - polysacharidy (složené) nap?. škrob (zásobovací význam), celulóza (v bu?.st?n?) 4. tuky (lipidy) page 17 / 18

18 Powered by TCPDF ( Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k výhodná zásobárna E (nejbohatší zdroj E) - u rostlin v semenech - stavební význam fosfolipidy (biomembrány) SROVNÁNÍ R?ZNÝCH TYP? BUN?K Charakteristika Prokaryota Eukaryota Organely nep?ítomny p?ítomny jádro ne ano jadérko ne ano Genetická informace jediný chromosom mnoho?etné chromosomy DNA obnažená spojená s proteiny Množení bu?ky d?lení mitóza a meióza Syntéza protein? sp?ažená s transkripcí v stejném kompartmentu RNA se tvo?í v jád?e; pak p?enesena do cytoplasmy Energetický metabolismus anaerobní a aerobní aerobní Respira?ní enzymy v plasmatické membrán? v mitochondriích Bun??ná st?na p?ítomna Chybí, ale je zde extracelulární matri Cytoskelet ne ano Endocytóza nebo exocytóza ne ano PDF generated by Kalin's PDF Creation Station page 18 / 18

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5) by Biologie - Ned?le, Prosinec 22, 2013 https://biologie-chemie.cz/bunka-5-2/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): Hannyra BU?KA ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNK?NÍ

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O

Více

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Prokaryotní a eukaryotní buňka 2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní

Více

Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie

Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, Listopad 27, 2014 http://biologie-chemie.cz/eukaryotni-bunka-maturitni-otazka-z-biologie/ Otázka: Eukaryotní bu?ka P?edm?t:

Více

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Eukaryotická buňka. Milan Dundr Eukaryotická buňka Milan Dundr Buněčné jádro: jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána

Více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie

Více

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení

Více

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry

Více

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola 4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):

Více

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF 1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s

Více

Souhrnný test A. 3. c,d

Souhrnný test A. 3. c,d Souhrnný test A Platí: 1. Molekuly bílkovin jsou stavební součástí 1. a,b a) všech protilátek, b) některých hormonů, 2. c,d c) enzymů katalyzujících pochody buněčného metabolismu, 3. b,c,d d) všech buněčných

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D. BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

Biologie buňky struktura

Biologie buňky struktura Biologie buňky struktura Jana Horáková Jana.horakova@tul.cz Doporučená literatura o Alberts B. et al., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science o Pecka M., 2002, Laboratorní hematologie

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Houby. by Biologie - Pátek,?ervenec 26, 2013. http://biologie-chemie.cz/houby/ Otázka: Houby. P?edm?t: Biologie. P?idal(a): Ani?ka.

Houby. by Biologie - Pátek,?ervenec 26, 2013. http://biologie-chemie.cz/houby/ Otázka: Houby. P?edm?t: Biologie. P?idal(a): Ani?ka. Houby by Biologie - Pátek,?ervenec 26, 2013 http://biologie-chemie.cz/houby/ Otázka: Houby P?edm?t: Biologie P?idal(a): Ani?ka =fungi -nauka o houbách mykologie -pat?í sem plísn?, kvasinky, r?zné viry

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích kapalná voda, vodní pára a led.

V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích kapalná voda, vodní pára a led. Otázka: Buňka a rozmnožování buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Jakub Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů. Buněčná teorie, kterou zavedl Matthias Jakob Schleiden a Theodor Schwann

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj Systematická biologie,její minulý a současný vývoj Systematická biologie - věda o rozmanitosti organismů. Jejím úkolem je vytvořit informační soustavu, která poskytuje srovnatelné údaje o všech známých

Více

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem

Více

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází

Více