Enzymoterapie. Absolventská práce. Lucie Mlčochová. Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Transkript

1 Enzymoterapie Absolventská práce Lucie Mlčochová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: PharmDr. Tereza Filandrová Datum odevzdání práce: Datum obhajoby: červen 2014 Praha 2014

2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 18. dubna 2014 Podpis

3 Děkuji PharmDr. Tereze Filandrové za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také celé své rodině za podporu, především svému otci Ing. Janu Mlčochovi za poskytnutí odborných rad.

4 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Podpis

5 ABSTRAKT Lucie Mlčochová Enzymoterapie Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: PharmDr. Tereza Filandrová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2014 Tato absolventská práce pojednává o enzymoterapii, léčebné metodě využívající převážně proteolytické enzymy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické oblasti se zabývá historií, enzymy obecně, enzymy v perorálních léčivých přípravcích, farmakologickými účinky proteáz, resorpcí enzymů v trávicím traktu, systémovou enzymoterapií a využitím Wobenzymu a Phlogenzymu. Význam systémové enzymoterapie v medicíně stoupá. Indikační šíře je široká a léčivé přípravky nachází své uplatnění v mnoha odvětvích lékařství. Wobenzym či Phlogenzym může být léčivem první volby nebo má význam podpůrný. Existují i enzymatické doplňky stravy jak humánní, tak veterinární. Praktickou část tvoří dotazník pro širokou veřejnost zaměřený na informovanost populace o enzymoterapii a využití Wobenzymu. Klíčová slova: proteolytické enzymy, enzymoterapie, systémová enzymoterapie, Wobenzym, účinky proteáz

6 ABSTRACT Lucie Mlčochová Enzymoterapie Enzyme Therapy Higher Medical College and Secondary Medical School, Prague 1, Alšovo nábřeží 6 Tutor: PharmDr. Tereza Filandrová Thesis, Prague: VOŠZ a SZŠ, 2014 This thesis is about enzyme therapy, treatment method that uses mainly proteolytic enzymes. The work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part is about the history, generally enzymes, the enzymes in oral medicines, pharmacological effects of proteases, absorption of enzymes in the digestive tract, systemic enzyme therapy and the use of Wobenzym and Phlogenzym. The significance of systemic enzyme therapy in medicine is increasing. Indicating possibility is wide and medicinal products are useful in many branches of medicine. Wobenzym or Phlogenzym may be drug of first option and the second option. There are also enzymatic supplements for human and animal health. The practical part consists of a questionnaire for the general public focused on the awareness of the population and the use of Wobenzym in enzyme therapy. Key words: Proteolytic Enzymes, Enzyme Therapy, Systemic Enzyme Therapy, Wobenzym, Effects of Protease

7 Obsah Úvod Historie enzymoterapie Základy enzymoterapie Objev enzymů Enzymy obecně Struktura enzymů Mechanismus katalytického působení enzymů Regulace enzymů Klasifikace enzymů Hydrolázy Vybrané enzymy a léčivé látky uplatňující se v enzymoterapii Esterázy Lipáza Glykosidázy Amyláza Peptidázy Trypsin Chymotrypsin Bromelain Papain Pankreatin Rutosid trihydrát Farmakologické účinky enzymů a jejich mechanismus Antiflogistický účinek Imunomodulační účinek Antiedematózní účinek... 25

8 4.4 Fibrinolytický a lipolytický účinek Regulační účinek Sekundárně analgetický účinek Efekt vehikula Systémová enzymoterapie Léčivé přípravky v SET Wobenzym Phlogenzym Využití SET v medicíně Imunologie Otorinolaryngologie Urologie Gynekologie Chirurgie, traumatologie a ortopedie Sportovní medicína Angiologie Lymfologie Revmatologie Onkologie Doplňky stravy v enzymoterapii Humánní doplňky stravy Veterinární doplňky stravy Praktická část - průzkum Cíle průzkumu a stanovení hypotéz Průzkumný soubor Metoda průzkumu Vyhodnocení dotazníku... 40

9 8.5 Diskuze Závěr Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam použité literatury a zdrojů informací Přílohy... 62

10 Úvod Enzymoterapie tedy léčba pomocí enzymů má kořeny v hluboké historii a z hlediska systémového působení se využívá už přes 40 let. Toto téma jsem si vybrala, protože se v mém okolí zvýšil počet osob, které enzymoterapie využívají. Chtěla jsem se proto blíže seznámit s touto léčebnou metodou a zároveň zjistit jaké je o ní povědomí v populaci. Myslím si, že enzymoterapie je téma aktuální. V medicíně je stále více využívána, ať už jako léčba podpůrná, tak i preventivní např. v imunologii, chirurgii, sportovní medicíně a dalších oborech. V teoretické části jsem se věnovala jednak obecné charakteristice enzymů, zvláště pak enzymům touto terapií využívaných. Zaměřila jsem se na jejich jednotlivé účinky a jejich mechanismus fungování. V enzymoterapii se využívají perorální směsi enzymů. Jsou to léčivé přípravky s ověřeným účinkem. Na trhu jsou však k dostání i parafarmaka, a proto jsem v teoretické části uvedla ty nejznámější. V praktické části jsem provedla průzkum se zaměřením na širokou veřejnost z hlediska informovanosti o enzymoterapii a využitím léčivého přípravku Wobenzymu. Sepsáním této práce jsem chtěla utřídit obecné informace o enzymoterapii a věnovat se jim podrobněji. 10

11 1 Historie enzymoterapie 1.1 Základy enzymoterapie Základy enzymoterapie byly položeny již v dávnověku. Lidé využívali šťávy z rostlin a některé orgány zvířat s obsahem enzymů v léčitelství k hojení ran, aniž by znali podstatu tohoto účinku. Staří Číňané, a později samozřejmě i další starověké civilizace, objevili vliv žaludeční šťávy ze zvířat na rozpouštění bílkovin. Předpokládali tedy, že musí obsahovat látku, která rozkládá zanícenou tkáň a tím se urychlí následný proces hojení rány. Na počátku 18. století si vědci mysleli, že tato látka, která je v žaludeční šťávě obsažena, je kyselina chlorovodíková. První, kteří přišli s touto myšlenkou, byli René Antoine Ferchaut de Réaumur a Lazzar Spallanzani. Prováděli pokusy na dravcích, u kterých zkoumali, jak žaludeční kyselina rozkládá maso v jejich žaludcích. O něco mladší přírodovědec Jean Senebier převzal jejich poznatky a začal pacientům na těžko se hojící rány aplikovat žaludeční šťávu zvířat s úmyslem, že ví, jak působí. Přesto trvalo dalšího půlstoletí, než byla objevena látka, která opravdu štěpí bílkoviny. (1,2) 1.2 Objev enzymů V roce 1836 lékař a biochemik Theodor Schwann poprvé izoloval z žaludeční šťávy látku, která byla schopna štěpit bílkoviny i bez přítomnosti kyseliny chlorovodíkové a nazval ji pepsin. V téže době přírodovědec Jacob Berzelius objevil, že mezi tkáněmi a tekutinami probíhá tisíce katalytických pochodů. Berzelius poprvé použil pojem katalyzátory, resp. biokatalyzátory, tj. látky, které vyvolávají a urychlují přeměny organických substancí. Roku 1878 německý lékař Willy Kühne jako první, pojmenoval biokatalyzátory štěpící bílkoviny termínem enzymy. (1,2) 11

12 2 Enzymy obecně 2.1 Struktura enzymů Enzymy jsou látky bílkovinné povahy, které umožňují a regulují metabolické pochody v živém organizmu. Jsou tvořeny řetězcem aminokyselin, které získává organizmus z trávení bílkovin obsažených v potravě. Jednotlivé enzymy se navzájem liší počtem a pořadím jednotlivých aminokyselin v různě dlouhých řetězcích. Některé enzymy tvoří kromě bílkovinné části (= apoenzym) i část nebílkovinná (= kofaktor), která je důležitá pro správnou funkci enzymu. V případě, že je kofaktor schopen přecházet z jednoho enzymu na druhý, hovoříme o něm jako o koenzymu. Apoenzym a koenzym tvoří dohromady holoenzym. Strukturu enzymu zobrazuje obrázek 1. (3, 4, 14) Obrázek 1 Struktura enzymu (14) 2.2 Mechanismus katalytického působení enzymů Enzymy jsou důležité biokatalyzátory, bez nichž by neprobíhal nitrobuněčný metabolismus. Urychlují reakce metabolismu, které by za normálních podmínek v organizmu neprobíhaly. Látky v živých organizmech, které vstupují do reakce s enzymy, nazýváme substráty. Molekula enzymu na povrchu obsahuje skupinu atomů tzv. aktivní centrum. Substrát se naváže na aktivní centrum enzymu a probíhá zde biochemická reakce. Vzniká komplex enzym-substrát. Koenzym vstupuje do reakce buď jako součást enzymu, anebo se nachází volně v buňce a váže se na substrát. Následně se komplex enzym-substrát rozpadá za vzniku produktu reakce.(3, 4, 5) 12

13 Mechanismy působení enzymů nebyly dosud dokázány, ale byly vyřčeny dvě poměrně reálné teorie. První teorií je teorie komplementarity, tedy teorie zámku a klíče. Ta předpokládá, že substrát přesně odpovídá struktuře enzymu, respektive odpovídá struktuře aktivního centra enzymu. Druhou teorií je teorie indukovaného přizpůsobení neboli teorie ruky v rukavici. Tato teorie tvrdí, že se aktivní centrum přizpůsobuje substrátu, se kterým reaguje. Vlastností enzymů je substrátová specifita, což je schopnost určitého enzymu katalyzovat přeměnu pouze určitého substrátu. Fyzikálně-chemickými faktory, ovlivňující katalytickou reakci jsou: a) Teplota optimální pro průběh reakce je teplota lidského těla. Při 40 C dochází k vrcholné aktivitě enzymu a při vyšších teplotách by mohlo dojít k jeho narušení například denaturaci bílkovinné části. b) ph hodnota ph je u různých enzymů odlišná. Každý enzym potřebuje pro průběh reakce jinou optimální teplotu. Například pepsin působí nejlépe při ph 1-2, ale všeobecně se u ostatních enzymů udává ph neutrální. c) Koncentrace enzymu a substrátu čím je jejich koncentrace větší, tím se zvyšuje rychlost enzymové reakce. Jednotkou enzymových reakcí je katal. Katal udává množství enzymu potřebné pro přeměnu 1 molu substrátu za 1 sekundu. V praxi se častěji používá jednotka označovaná symbolem U (= 1 μmol za 1 min, tj. cca 16,67 nkatal). (3, 6, 14) 2.3 Regulace enzymů Činnost enzymů je v organizmu regulována. Dochází tak k jejich aktivaci, nebo naopak inhibici. Aktivace nastává v případě, že je enzym v neaktivní formě proenzymu. Proteolytickým štěpením se posléze z proenzymu stává enzym. Nejznámější je aktivace proenzymu pepsinogenu na enzym pepsin. Druhou možností je alosterická aktivace, kdy se molekula aktivátoru (např. ionty kovů) naváže na enzym mimo aktivní centrum a způsobí strukturní změny molekuly enzymu. Katalytická reakce pak probíhá do té doby, dokud je potřeba, nebo než nastane inhibice. (3, 14) 13

14 Inhibice je proces, kterým se aktivita enzymu snižuje. Probíhá různými mechanismy pomocí inhibitorů. Jestliže se inhibitor naváže na aktivní centrum a brání substrátu k tvorbě enzym-substrátového komplexu, jedná se o vratnou inhibici tzv. kompetitivní. Jestliže však inhibitor pěvně blokuje aktivní centrum před substrátem, je inhibice nevratná tzv. nekompetitivní. Těmto inhibitorům říkáme katalytické jedy a patří sem ionty těžkých kovů. Inhibitor se může vázat na již vytvořený komplex enzym-substrát. Jedná se o inhibici akompetitivní. Ne vždy se však inhibitor váže přímo na aktivní centrum enzymu. V případě alosterické inhibice se váže inhibitor mimo aktivní centrum a způsobuje strukturní změny, které znemožňují vazbu substrátu na enzym.(3, 5) 2.4 Klasifikace enzymů Celkem bylo zjištěno přes tři tisíce enzymů, a proto je jejich klasifikace složitá. Podle Mezinárodní unie biochemie a molekulární biologie se enzymy dělí podle typu reakce, kterou katalyzují do 6 tříd: 1. Oxidoreduktázy enzymy, které katalyzují oxidačně-redukční reakce. 2. Transferázy enzymy katalyzující přenos skupin (amino-, acyl-, metyl- atd.) 3. Hydrolázy enzymy katalyzující hydrolytické štěpení substrátu. 4. Lyázy enzymy katalyzující adiční reakci na dvojné vazbě nebo eliminační reakci mezi dvěma atomy uhlíku, přičemž vzniká dvojná vazba. 5. Izomerázy enzymy katalyzující reakce, kdy dochází k izomeraci substrátu. 6. Ligázy enzymy katalyzující slučování molekul substrátu za současného štěpení makroergních sloučenin (např. ATP, ADP). (3, 4, 5, 7, 16) 14

15 2.5 Hydrolázy Hydroláza je enzym, který katalyzuje hydrolýzu. Hydrolýza je rozkladná reakce, kde je akceptorem voda. Dochází tedy k rozkladu látek působením vody a vzniku nových. Protože hydroláza je katalyzátor, vychází z reakce nezměněna. Obecné schéma hydrolýzy vyjadřuje reakce na obrázku 2. Obrázek 2 Obecné schéma hydrolýzy (8) Hydrolázy jsou rozšířenou skupinou enzymů. Z hlediska enzymoterapie mezi nejvýznamnější skupiny patří esterázy, glykosidázy, peptidázy a amidázy. (8, 9, 15) 15

16 3 Vybrané enzymy a léčivé látky uplatňující se v enzymoterapii 3.1 Esterázy Esterázy jsou enzymy obsažené v endoplazmatickém retikulu a katalyzují hydrolýzu a syntézu esterů. (9) Lipáza Lipáza neboli triacylglycerol acylhydroláza patří mezi karboxylesterázy. V aktivním centru obsahuje aminokyseliny tvořící tzv. katalytickou triádu: serin, aspartát a histidin. Pro vlastní hydrolytickou aktivitu je nezbytná -OH skupina serinu. ph optimum lipázy je v závislosti na podmínkách reakce mezi 7,5-10. Lipáza hydrolyzuje ve vodě nerozpustné estery glycerolu s dlouhými mastnými kyselinami (nad 10 uhlíků). Funkcí lipázy je trávení triacylglycerolů přijatých potravou. (17) Obrázek 3 Hydrolýza triacylglycerolů (18) Lipáza se rozlišuje na 3 typy podle místa vzniku. Žaludeční lipáza vzniká v žaludku a také se vyskytuje na povrchu jazyka, kde je vylučována Ebnerovými žlázami. Pankreatická lipáza vzniká ve slinivce břišní v acinárních buňkách endotelu. Současně s ní vzniká protein kolipáza, který je nutný pro její aktivaci. Třetím typem je jaterní lipáza, která se nachází v endotelu jaterních kapilár. K farmaceutickým účelům se využívá lipáza jako součást pankreatinu a nebo lipáza mikrobiálního původu, jež je produktem vřeckovýtrusé houby Aspergillus oryzae. (6, 8, 9, 19,34) 16

17 3.2 Glykosidázy Glykosidázy jsou hydrolázy, které katalyzují hydrolýzu glykosidových vazeb. Glykosidová vazba je vazba mezi uhlíkem a acetalovým kyslíkem. (3) Amyláza Amyláza je enzym, který patří mezi glykosidázy štěpící O-glykosidovou vazbu. Tento trávící enzym štěpí polysacharidy na jednodušší cukry. Podle konfigurace poloacetalového hydroxylu rozlišujeme α-amylázy a β-amylázy. α-amyláza ( -1,4-D-glukan glukanohydroláza) neboli dextrogenní amyláza štěpí škrob na oligosacharidy tzv. dextriny. Štěpení škrobu působením amylázy zobrazuje obrázek 4. β-amyláza neboli sacharogenní amyláza odštěpují od konce oligosacharidového řetězce disacharid maltózu. Obrázek 4 Obecné schéma štěpení škrobu na monosacharid (35) Pro enzymatickou aktivitu amylázy je nutný kofaktor. Tím je ion Ca 2+, který amyláza ve své molekule obsahuje. Optimální ph enzymatické aktivity amylázy je 7,0-7,2. Amyláza je produkována slinivkou břišní a slinnými žlázami. Amyláza jako produkt slinných žláz se nazývá ptyalin. Ve farmacii se používá amyláza stejného mikrobiálního původu jako lipáza. (5, 6, 20, 21,34) 17

18 3.3 Peptidázy Peptidázy neboli proteázy jsou hydrolázy katalyzující štěpení peptidových vazeb aminokyselin. Extracelulární proteázy jsou vylučovány z buňky a štěpí tak bílkoviny mimo buňku. Intracelulární proteázy naopak působí uvnitř buňky a umožňují katabolismus vlastních bílkovin. (5,10) Trypsin Trypsin je pankreatický proteolytický enzym, který vzniká v neaktivní formě jako proenzym trypsinogen. Střevní sliznice duodena obsahuje enterokinázu, což je enzym aktivující autokatalytickou přeměnu trypsinogenu na trypsin. Autokatalýza znamená, že trypsin, který už v duodenu figuruje, funguje jako katalyzátor při vzniku dalšího nového trypsinu. Optimální ph pro aktivaci trypsinu v duodenu je mírně zásadité, to znamená mezi 7-8. Trypsin je specifický enzym a štěpí peptidické vazby aminokyselin lysinu a argininu v bílkovinném řetězci za vzniku aminokyselin a malých peptidů. Obrázek 5 Schéma štěpení peptidické vazby aminokyseliny trypsinem (22) Ve farmacii se trypsin získává z jatečných zvířat, nejčastěji z prasečích a hovězích pankreatů. (6, 7, 34) 18

19 3.3.2 Chymotrypsin Chymotrypsin je trávící enzym, který stejně jako trypsin vzniká ve slinivce břišní. Jeho neaktivní formou je chymotrypsinogen, který je v pankreatické šťávě dopraven do dvanáctníku. V duodenu je následně aktivován trypsinem na π-chymotrypsin. Ten se autokatalytickou přeměnou štěpí na α-chymotrypsin, což je teprve aktivní enzym. Obrázek 6 Schéma přeměny inaktivních enzymů na aktivní (22) Chymotrypsin štěpí specifické peptidové vazby a to hydrofobních aminokyselin. Tyto aminokyseliny jsou fenylalanin, tyrosin a tryptofan. Optimální ph pro enzymatickou aktivaci chymotrypsinu je 8,0. Stejně jako trypsin se pro farmaceutické účely získává z jatečných zvířat. (6, 34) Bromelain Bromelain je enzym štěpící bílkoviny. Získává se z rostlin rodu Ananas, nejčastěji Ananas comosus (Ananasovník chocholatý) čeledi Bromeliaceae (broméliovité). Je to tropická bylina, z jejíhož stonku se lisováním získává šťáva s obsahem bromelainu. Ten se poté izoluje pomocí biotechnologií. Jeho enzymatická aktivita probíhá při optimálním ph 3-8. Bromelain je netoxický a nemá žádné nežádoucí účinky. (11, 23,24) 19

20 3.3.4 Papain Papain stejně jako bromelain je enzym rostlinného původu. Pochází z rostlin rodu Carica (Papája) čeledi Caricaceae (papájovité). Papája je tropický strom původem z jižního Mexika, jehož plodem jsou bobule. Z nezralých plodů se získává latex, z něhož je následně izolován samotný enzym. Papain hydrolyzuje peptidové vazby při optimálním ph 6-7. (11, 25, 26) 3.4 Pankreatin Pankreatin (lat. Pancreatinum) je směs enzymů používaných v enzymoterapii. Jak název napovídá, tyto enzymy vznikají v pankreatu. Jsou to proteázy, amylázy a lipázy. Enzymatická aktivita pankreatinu se pohybuje v rozmezí ph Získává se pankreatin živočišného původu extrakcí z prasečích slinivek. (7, 27, 34) 3.5 Rutosid trihydrát Rutosid trihydrát (rutin) je flavonoid, který se používá zejména jako venofarmakum v léčbě žilní nedostatečnosti a proti otokům. Získává se z natě či listu rostliny Ruta graveolens (Routa vonná) z čeledi Rutaceae (routovité). Rutin zvyšuje pevnost cévní stěny, snižuje fragilitu a permeabilitu kapilár. (11, 28) 20

21 4 Farmakologické účinky enzymů a jejich mechanismus Enzymy v enzymoterapii prokazují účinek antiflogistický, imunomodulační, fibrinolytický a lipolytický, antiedematózní, regulační, sekundárně analgetický a efekt vehikula. 4.1 Antiflogistický účinek Zánět je fyziologická obranná reakce organizmu na poškození, způsobená různými podněty. Tato obranná reakce má za cíl odstranění příčiny, odstranění poškozené tkáně v místě lokalizace a následně její regeneraci a obnovu funkce. Podněty způsobující zánět se rozlišují dle povahy: Biologické viry, bakterie, plísně, parazité. Imunologické autoimunitní onemocnění. Chemické chemické látky, způsobující tkáňové poškození. Fyzikální radiační záření, termické vlivy. Mechanické trauma, operace. Odpověď organizmu na poškození se projevuje lokálně začervenáním, otokem, bolestivostí, zvýšenou teplotou a poruchou funkce. Systémovým projevem je horečka, popřípadě kolaps organizmu až smrt. Hlavní úlohu při zánětu sehrává endotel, krevní destičky, leukocyty, plazmatický koagulační systém, fibrinolytický systém a komplement. Funkcí endotelu je především regulace imunitní a zánětlivé reakce, regulace permeability cévní stěny, regulace cévního tonu a trombózy. (12, 13) Obecný průběh zánětu: Po poškození tkáně dochází vlivem adhezivních molekul, cytokinů a chemotaktických látek (histamin, bradykinin a serotonin) k vazodilataci cév a zvyšuje se permeabilita cévní stěny. Krevní plazma uniká do intersticia a může dojít ke vzniku edému. Tok krve se zpomaluje a zvyšuje se její viskozita. Aktivuje se koagulační systém a vytvoří se fibrinová síť. Při zánětu jsou aktivovány endotelové buňky prostřednictvím cytokinů. Cytokiny jsou považované za nejdůležitější mediátory zánětu. (12, 13) 21

22 Na základě funkce lze rozlišit následující prozánětlivé cytokiny: A) Interleukiny (IL) patří sem IL-1, který aktivuje T-lymfocyty a IL-6. Jsou to spouštěči akutního zánětu. B) Cytokiny regulující především T a B lymfocytární systém důležitý prozánětlivý je IL-2, který podněcuje aktivaci cytotoxických T-lymfocytů, NK-buněk a je druhým signálem pro aktivaci a diferenciaci B-lymfocytů. C) Tumor nekrotizující faktory (TNF) produkovány především monocyto-makrofágovými buňkami. Nejvýznamnější TNF- indukuje expresi adhezních molekul na endoteliálních buňkách a leukocytech a tak reguluje rané fáze zánětlivé reakce. Stimuluje produkci bílkovin akutní fáze zánětu a výrazně zvyšuje prokoagulační aktivitu endoteliálních buněk. D) Růstové faktory - transformující růstový faktor TGF- se podílí na morfologických procesech, histogenezi a organogenezi. Má výrazný prozánětlivý efekt. Prozánětlivé cytokiny jsou tedy zejména IL-1, IL-2, IL-6, TNF- a TGF-. V krevní plazmě se cytokin váže na antiproteázu 2-makroglobulin. Tato vazba není pevná, a pokud se cytokin uvolní, je opět aktivní. V prvé fázi obrany organizmu je produkce prozánětlivých cytokinů žádoucí, jestliže však přeroste v patologický děj je třeba cytokiny eliminovat. Proteázy užívané v enzymoterapii se také vážou na 2-makroglobulin. V případě, že se cytokin naváže na komplex proteáza-antiproteáza, je vazba pevná a dochází k jeho inaktivaci. Celý takto vzniklý komplex proteáza-antiproteáza-cytokin je rychle eliminován fagocytujícími buňkami jater a sleziny. Proteázy tedy podporují fyziologický průběh zánětu odbourání plazmatických proteinů z intercistia. (12, 13, 29) 22

23 4.2 Imunomodulační účinek Imunomodulance je termín označující zásah do imunitního systému, prostřednictvím imunomodulátorů. Dle Světové zdravotnické organizace musí imunomodulátor splňovat následující kritéria: a) Musí být - chemicky přesně definovaný, - biologicky odbouratelný, - nekancerogenní a netoxický. b) Jeho zásah do imunitního systému musí být - přiměřený, - selektivní, - bez vedlejších farmakologických účinků, - bez schopnosti vyvolat kaskádový efekt. Tyto kritéria léčivé přípravky v enzymoterapii splňují a mají tak příznivý imunomodulační efekt. (10, 13) Imunitní systém zajišťuje obranu organizmu proti vnějším faktorům a podílí se na udržení homeostázy. Vnikne-li do těla imunogen, což je cizorodá molekula, organizmus reaguje imunitní odpovědí. Imunitní reakce je přirozená nespecifická působící proti imunogenům obecně. Nebo může být získaná specifická, která reaguje pouze na konkrétní imunogen. Tyto oba typy odpovědi tvoří humorální a buněčný mechanismus. Na humorální přirozené imunitě se podílí především komplementární systém, cytokiny, mnohé enzymy a jejich inhibitory. Komplement tvoří skupina enzymů, jež mají schopnost poškodit buněčnou membránu bakterie a tím ji zničit. Humorální imunita získaná se uskutečňuje prostřednictvím imunoglobulinů (protilátek). Imunoglobuliny jsou syntetizovány B-lymfocyty a objevují se jako odpověď na infekční agens během infekce nebo jsou vpravovány do těla v očkovacích látkách. Přirozená buněčná imunita zahrnuje činnost fagocytů (neutrofily, makrofágy), NK-buněk, žírných a endotelových buněk. Proteázy podporují oslabenou imunitu zvýšením aktivace makrofágů a až třináctkrát zvyšují aktivitu NK-buněk. Celulární imunita získaná je primární odpovědí T lymfocytů, které jsou schopné podporovat tvorbu protilátek. Přehled imunitních reakcí je zakreslen na obrázku 7. 23

24 Obrázek 7 Přehled imunitních reakci (13) Imunitní odpověď by měla být pro člověka prospěšná a probíhat v přiměřených mezích. Škodlivá je, pokud vyústí v autoimunitní proces. Zde nastupují tlumivé regulační mechanismy. Uplatňují je protilátky, imunitní komplexy a tlumivé buňky. Z hlediska enzymoterapie to jsou proteinázy se svými regulačními vlastnostmi. Při infekci se zvyšuje produkce TGF- v organizmu. Je to cytokin klíčový v chronizaci zánětu. Proteázy se vážou na 2-makroglobulin a konvertují ho z pomalé na rychlou formu. Rychlá forma 2-makroglobulinu váže TGF- pevnou vazbou a usnadňuje jeho fagocytózu. Výsledkem je omezení produkce TGF- a nadměrné tvorby buněk (viz. Obrázek 8). (1, 12, 13,) Obrázek 8 Konverze 2-makroglobulinu z pomalé na rychlou formu (12) 24

25 4.3 Antiedematózní účinek Vlivem mediátorů zánětu roste permeabilita kapilár. Krevní plazma uniká do intersticia a dochází k hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru. Vzniká tak edém čili otok. Na všech buňkách těla jsou přítomné proteázami aktivovatelné receptory (PAR). Trypsin aktivuje receptor PAR-2. Následkem toho dochází ke změnám hydrodynamiky, snížení onkotického tlaku a zlepšení mikrocirkulace. Nahromaděné mediátory zánětu jsou odstraňovány ze zánětlivého ložiska a dochází k redukci otoku. (12, 29) 4.4 Fibrinolytický a lipolytický účinek Trombóza je stav, kdy dochází k tvorbě krevní sraženiny v cévách. Tvorbu sraženin (trombů) zajišťují koagulační faktory. Koagulační kaskáda při poranění zajišťuje aktivaci protrombinu na trombin a ten přeměňuje fibrinogen na fibrin. Fibrin vytváří fibrinovou síť a vytvoří se sraženina. Dojde-li k poranění cévy, je tvorba krevní sraženiny nezbytná proti vykrvácení. Poté co trombus splní svoji protektivní funkci a poškození je reparováno je třeba jej odstranit. Zde se uplatňuje fibrinolýza. V krevní plazmě se vyskytuje plasminogen, bílkovina, která je aktivována trypsinem a chymotrypsinem na plasmin. Plasmin je enzym štěpící fibrinovou síť a rozkládá ji na fibrin degradační produkty. Proteázy tedy vyvolávají aktivaci fibrinolýzy, rozpuštění trombů a snižují hladinu cholesterolu a triglyceridů. (1, 30, 31) 4.5 Regulační účinek Proteázy regulují buňky v organizmu. Stárnoucí a defektní buňky mají sníženou aktivitu inhibitorů enzymů než zdravé buňky. Proteázy tak napomáhají jejich vystavění degradačním dějům. (1) 25

26 4.6 Sekundárně analgetický účinek Protizánětlivý a antiedematozní účinek enzymů využívaných v enzymoterapii má dopad také na vnímání bolesti. Protože degradují mediátory bolesti při zánětu, zlepšují reologické vlastnosti krve, snižují onkotický tlak a tkáňové napětí působí zároveň analgetickým účinek. Ten však není srovnatelný s účinkem perorálních analgetik. Je považován pouze za podpůrný efekt při léčbě enzymy, a proto je označován jako sekundární. (1) 4.7 Efekt vehikula Bylo prokázáno, že jsou-li současně s enzymy podávány jiné léčivé přípravky, tak se jejich hladina v plazmě a lymfě zvyšuje a lépe se resorbují. Efekt vehikula se využívá při dlouhodobé léčbě antibiotiky nebo cytostatiky. Je tak umožněno podávat nižší dávky cytostatik, což zamezí nežádoucím účinkům, ale efekt léčby je zachován. (1, 12) 26

27 5 Systémová enzymoterapie Prof. Max Wolf ( ) z USA byl zakladatelem systémové enzymoterapie (SET). Dr. Karl Ransberger ( ) zavedl jako první na světě průmyslovou výrobu preparátů pro SET a roku 1966 byl ve Spolkové republice Německo zaregistrován léčivý přípravek Wobenzym. SET je léčebná metoda využívající perorální směsi enzymů. Jak název napovídá, tyto směsi působí systémově. Aby bylo možné docílit tohoto účinku, musí se enzymy vstřebávat v enzymaticky aktivní formě. K vstřebávání dochází zvláště v tenkém střevě, a to transcelulárně i paracelulárně. Dle studií je dostupnost po podání perorálních směsí nízká, tzn. asi 1 % z celkové dávky. Proto se v SET podávají enzymy ve vysokých dávkách. Po intestinálním vstřebání přecházejí enzymy do krve a lymfy. Zde jsou i antiproteázy, se kterými se vážou a vytváří komplexy. Ve formě komplexů putují do tkáně, kde působí. (10, 12, 29, 32) 5.1 Léčivé přípravky v SET V systémové enzymoterapii se používají léčivé přípravky Wobenzym a Phlogenzym, které nejsou vázány na recept. Z hlediska mezinárodní ATC klasifikace jsou zařazeny do skupiny M09AB52: Trypsin, kombinace. Jsou určené pro dospělé a děti od 6 let. Wobenzym ani Phlogenzym nejsou hrazeny pojišťovnou. Revizní lékař může schválit plnou úhradu v případě, není-li jiná léčebná alternativa nebo základní léčivé přípravky pro léčbu určité choroby nemůže pacient z důvodu kontraindikace užívat. (36) 27

28 5.1.1 Wobenzym Lékovou formou je oranžová enterosolventní tableta čočkovitého tvaru. Na trhu jsou k dostání ve 3 různých baleních dle počtu tablet, a to po 40, 200 a 800 tabletách. Obrázek 9 Wobenzym (37) Hlavní účinné látky v 1 enterosolventní tabletě jsou: pancreatinum 300 Protease Ph. Eur.-j. trypsinum 360 F.I.P.-j. chymotrypsinum 300 F.I.P.-j. bromelain 225 F.I.P.-j. papainum 90 F.I.P.-j. amylasum 50 F.I.P.-j. lipasum 34 F.I.P.-j. rutosidum trihydricum 50 mg celková proteolytická aktivita: 570 F.I.P.-j. celková amylolytická aktivita: 4030 F.I.P.-j. celková lipolytická aktivita: 4525 F.I.P.-j. Terapeutické indikace: Jako alternativa k dosud užívaným léčebným postupům je WOBENZYM možno použít u těchto stavů: Poúrazové otoky. Lymfedémy různé etiologie. Fibrocystická mastopatie. 28

29 Jako podpůrná léčba je WOBENZYM vhodný při těchto stavech: Některé pooperační stavy v chirurgii (artroskopické výkony, stomatochirurgie, ORL). Záněty povrchových žil. Posttrombotický syndrom dolních končetin. Revmatoidní artritida. Revmatismus měkkých tkání. Artróza (pokročilá stádia). Mnohočetná mozkomíšní skleróza. Chronické a recidivující záněty (v oblasti nosu, uší a krku, horních i dolních cest dýchacích, močového a pohlavního ústrojí, trávicí trubice, kůže aj.). Podpůrná léčba při podávání antibiotik. (33) Dávkování a způsob podávání U dětí se určuje dávkování podle hmotnosti 1 tableta WOBENZYMu na 6 kg tělesné hmotnosti. Doporučuje se ½ hodiny před jídlem zapít nerozkousané tablety větším množstvím tekutiny (nejméně ¼ litru). Léčba u dospělých se zahajuje dávkou 3x5 až 3x10 tablet denně. V souvislosti s ústupem chorobných projevů se dávkování postupně snižuje až na udržovací dávku 3x3 tablety denně. Doporučené dávkování se v jednotlivých indikacích liší a je podrobně rozebráno v tabulce 1. (33) 29

30 Tabulka 1 Dávkování Wobenzymu (33) Indikace Zahájení léčby Snižování dávky Poúrazové otoky (naražení, podvrtnutí, vykloubení, zlomeniny) Některé pooperační stavy v chirurgii Lymfedémy Fibrocystická mastopatie Potrombotický syndrom Záněty povrchových žil Revmatoidní artritida Revmatismus měkkých tkání Artrózy Mnohočetná mozkomíšní skleróza Chronické a recidivující záněty (močového a pohlavního ústrojí, trávicího ústrojí, kůže, záněty v ORL) 3x10 tablet denně 3x10 tablet denně 2x10 nebo 3x7 dražé denně ( 4-5 týdnů) 2x10 tablet denně nejméně 6 týdnů 3x10 až 3x5 dražé denně 5-6 týdnů 3x7 až 3x5 tablet denně po dobu 2-3 týdnů 3x5 tablet denně po dobu 5-6 měsíců 3x5 tablet denně po dobu 3-4 týdnů 3x6 tablet denně po dobu 5-6 týdnů 3x10 tablet denně po dobu 14 dní 3x3 až 3x5 tablet denně do vymizení klinických příznaků podle klinického stavu (po 7-10 dnech) dávku snižujeme na 3x3 tablety denně až do úplného vymizení příznaků po odeznění akutního stavu (7-10 dní) až do odeznění příznaků pokračujeme dávkou 3x5 až 3x3 tablety denně 3x5 až 3x3 dražé denně (nejméně 8 týdnů) 3x3 tablety denně (dlouhodobě) nebo 3x10 tablet denně u zátěžových stavů 30

31 Kontraindikace WOBENZYM nelze užívat v situacích, které jsou spojeny se zvýšeným sklonem ke krvácení nebo se zvýšenou fibrinolýzou (rozpouštěním krevních sraženin). Přípravek se nesmí užívat při známé přecitlivělosti na účinné nebo pomocné látky. Těhotenství a kojení Během těhotenství a kojení by mělo být podávání WOBENZYMu poznatky o podávání přípravku v těhotenství nejsou k dispozici. zváženo. Soustavné Nežádoucí účinky WOBENZYM je obvykle dobře snášen, ani při dlouhodobém podávání vysokých dávek nebyly pozorovány nežádoucí účinky. Ojediněle se může objevit nevýrazná změna konzistence, barvy a zápachu stolice. Při užívání vyšších jednorázových dávek byly pozorovány pocity nadýmání, ojediněle nevolnost. Těmto pocitům se dá zamezit rozdělením dávky v průběhu dne. Zřídka se objevující alergické reakce (kožní vyrážka) odeznívají po vysazení léku. Předávkování Střední letální dávka u různých druhů zvířat nebyla při perorální aplikaci zjištěna. Pokusy v rámci testování WOBENZYMu nevykazovaly žádné známky toxicity. Také u lidí nebyly dosud zjištěny žádné příznaky předávkování. Inkompatibility Inkompatibilita WOBENZYMu s žádnými jinými léky není známa. (33) 31

32 5.1.2 Phlogenzym Lékovou formou je kulatá zelenožlutá potahovaná tableta. Na trhu jsou k dostání 4 různá balení dle počtu tablet, a to po 40,100, 200 a 800 tabletách. Obrázek 10 Phlogenzym (38) Hlavní účinné látky v 1 potahované tabletě jsou: Bromelain 90 mg (odpovídá 450 F.I.P.-j.) Trypsinum 48 mg (odpovídá 24 μkat) Rutosidum trihydricum 100 mg Terapeutické indikace Jako alternativa k dosud užívaným léčebným postupům je Phlogenzym možno použít u těchto stavů: Poúrazové a pooperační otoky. Jako podpůrná léčba je Phlogenzym vhodný při těchto stavech: Zánětlivá onemocnění např. v oblasti urogenitálního a žilního systému. Zánětlivá revmatická onemocnění: revmatoidní artritida, revmatismus měkkých tkání, zánětlivá aktivace degenerativních onemocnění kloubů a páteře. Dávkování a způsob podání U dospělých se doporučuje užívat 6 tablet denně (3x2 nebo 2x3). Ve zvláštních případech (těžký průběh onemocnění, počátek akutního zánětu, poúrazové a pooperační stavy, kde je třeba rychlé vstřebání otoku, krevních podlitin a výronů) může být dočasně podáváno až 12 tablet denně (3x4 nebo 4x3). Doporučené dávkování pro děti od 6 let: 1 tableta na 10 kg tělesné hmotnosti a den. Tato dávka se rozdělí do 2-4 dílčích dávek. Tablety je nutné užívat nalačno (tj. nejméně 30 min. před jídlem a alespoň 2 hod. po jídle) a nerozkousané je zapít větším množstvím tekutiny (nejméně 1/4 litru). (33) 32

33 Kontraindikace Phlogenzym se nesmí užívat při známé přecitlivělosti na léčivé nebo pomocné látky. Přípravek nesmějí užívat pacienti s vážnými vrozenými nebo získanými poruchami krevní srážlivosti (např. hemofilie, těžké poškození jater, dialyzovaní pacienti). Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nežádoucí interakce Phlogenzymu s jinými současně podávanými léky nejsou známy. Existují poznatky o zvýšení hladin některých antibiotik a chemoterapeutik v krvi při současném podávání Phlogenzymu. Těhotenství a kojení Vzhledem k tomu, že není dostatek údajů o použití přípravku v době těhotenství a kojení, měl by být přípravek v době těhotenství a kojení užíván jen po pečlivém zvážení poměru rizika pro plod či kojence k prospěchu léčby pro matku. Nežádoucí účinky Phlogenzym je obvykle dobře snášen, ani při dlouhodobém podávání vysokých dávek nebyly ve většině případů pozorovány nežádoucí účinky. Ojediněle se může objevit nevýrazná změna konzistence, barvy a zápachu stolice. Vzácnými nežádoucími účinky jsou: bolest hlavy, pocity hladu a zvýšená potivost. Při užívání vyšších jednorázových dávek byly pozorovány pocity plnosti, nadýmání, ojediněle nevolnost. Těmto pocitům se dá zamezit rozdělením celkové dávky v průběhu dne. Zřídka se objevující alergické reakce (kožní vyrážka) odeznívají po vysazení léku. Předávkování Ani v případě dlouhodobého užívání vyšších dávek se neobjevily žádné toxické účinky, vyjma možného lehkého průjmu, který po přerušení užívání přípravku zmizí samovolně. Inkompatibilita Žádné inkompatibility nejsou známy. (33) 33

34 6 Využití SET v medicíně SET nachází široké uplatnění v mnoha oborech medicíny. Hlavní indikační oblasti SET jsou imunologie, otorinolaryngologie, urologie, gynekologie, chirurgie, traumatologie, ortopedie, sportovní medicína, angiologie, lymfologie, revmatologie, onkologie. 6.1 Imunologie V imunologii se SET využívá především u autoimunitních onemocnění, jimiž jsou diabetes mellitus I. typu a mnohotná-roztroušená-skleróza mozkomíšní (RS). Příznivý vliv má SET u diabetiků, kteří trpí závažnými druhotnými projevy postižení očí, ledvin a periferních tepen. RS je druhé nejčastější neurologické onemocnění. V léčbě RS proběhla studie u 400 nemocných pacientů, z níž vyplynulo, že SET pomáhá stabilizovat onemocnění a redukuje výskyt relapsů. Imunomodulačního účinku se využívá i v prevenci a léčbě předčasného stárnutí imunity. (1, 12) 6.2 Otorinolaryngologie Wobenzym a Phlogenzym pomáhají při léčbě zánětů horních a dolních cest dýchacích, traumat obličeje, edému hlasivek i nádorů v oblasti hlavy a krku. Především děti trpí na recidivující infekce horních a dolních cest dýchacích. V roce 1999 provedla MUDr. Vokálová výzkum u 30 dětí ve věku 3-15 let. Wobenzym jim byl podáván půl roku v dávce 1drg./6kg hmotnosti/den. Před i po skončení léčby bylo u dětí provedeno laboratorní vyšetření a prokázalo se, že Wobenzym zmírňuje onemocnění a snižuje jeho recidivu. (12) 6.3 Urologie SET se využívá při léčbě sexuálně přenosných chorob, léčených antibiotiky. Wobenzym zvyšuje účinnost léčby a snižuje recidivu infekce v dalších 3 měsících po ukončení léčby. Dále se v urologii využívá SET u mužů v léčbě prostatitidy, kdy Wobenzym zvyšuje sérové koncentrace podávaných antibiotik. (1, 12) 34

35 6.4 Gynekologie Mezi 20 až 35 rokem života jsou ženy nejvíce ohroženy záněty dělohy, vaječníků a vejcovodů. Tyto záněty mohou recidivovat a zvyšovat tak riziko neplodnosti. Gynekologická léčba je většinou antibiotická a je vhodné ji podpořit SET. Wobenzym nebo Phlogenzym je také podáván ženám, které trpí opakovanými potraty a možné způsoby léčby u nich selhaly. Doktor Dittmar provedl výzkum, kterého se účastnilo 144 žen s historií habituálního potracení. Kromě gestagenů jim byl podáván Wobenzym nebo Phlogenzym. Ze 144 žen jich 114 absolvovalo těhotenství a porodilo zdravé dítě. Úspěšnost byla 79 %. Další možné indikace v gynekologii jsou fibrocystická mastopatie, endometrióza, preeklamptická toxémie a samozřejmě gynekologické operace. (12) 6.5 Chirurgie, traumatologie a ortopedie Protizánětlivé a antiedematózní účinky SET zajišťují lepší hojení ran po operacích a snižují riziko zánětlivých komplikací. SET se využívá nejen v cévní chirurgii, ale i v plastické a estetické chirurgii, stomatochirurgii při extrakci zubů, v ortopedii po operaci kolenního neb hlezenního kloubu. Užívání proteolytických enzymů je vhodné již předoperačně, protože se nepotvrdilo nebezpečí většího krvácení během operace. (10, 12) 6.6 Sportovní medicína Ve sportovní medicíně dosahuje SET výborných výsledků spočívajících v omezení vzniku otoků a hematomů. Doktor Kleine provedl studii na 46 dobrovolnících. Polovině byl podáván Phlogenzym a druhé polovině tablety placeba. Po 10 dnech byla u skupiny s Phlogenzymem intenzita bolesti a velkost hematomu menší. V roce 1993 Doenicke a Hoernecke provedli klinickou studii na 100 hráčích německé hokejové Bundesligy. Testovali profylaktické podávání Wobenzymu a zjistili, že čím je profylaktická dávka vyšší, tím je rychlejší návrat hráče po úrazu k aktivnímu tréninku. (10,12) 35

36 6.7 Angiologie Vhodnou indikací pro SET je trombóza hlubokých žil, bércový vřed, obliterující arterioskleróza dolních končetin, diabetická angiopatie a syndrom diabetické nohy. (12) 6.8 Lymfologie Sekundární lymfedém vzniká jako následek poruchy lymfatických cév. Vyžaduje celoživotní léčbu a základem je komprese. Ve farmakoterapii sekundárního lymfedému je přínosný Wobenzym, který působí proti všem patofyziologickým mechanismů, které sekundární lymfedém vyvolávají. V této oblasti je považován za léčivý přípravek první volby. (1, 12) 6.9 Revmatologie Indikace v revmatologii pro SET jsou revmatoidní artritida, osteoartróza a M. Bechtěrev. Kazuistika: Wobenzym jako součást léčby revmatoidní artritidy Autor - MUDr. Leopold Brychta praktický lékař Vratislava K., 55 let: Dříve aktivní sportovkyně gymnastka. Ve 40 letech dg. revmatoidní artritidy III. st., seropozitivní, c1b,postižení prakticky všech kloubů drobných i velkých, hybnost značně omezena pro výraznou bolestivost, ranní ztuhlost obvykle až do 10. hod. Medikace: Acylpyrin (6-8 tbl/den), Ibuprofen (až 5x 400mg/den), Delagil 1x1tbl, Plaquenil, Tauredon, Kortikoidy (Prednison, Kenalog, Medrol), Methotrexat. V roce 1999 přiznán částečný ID, od té doby nezaměstnaná. Rok 2000 při kontrole výrazně snížená funkční schopnost rukou pro deformity a poruchu úchopu. 2001vysazen Tauredon z důvodu alergické reakce (kůže + sliznice) a vysazen Plaquenil (kožní reakce). V r do léčby zařazen Wobenzym. Zpočátku 3x5 drg, později 3x3 drg. Při této medikaci snížena spotřeba Ibuprofenu z 5 x 400 mg na 1 x 400mg, ACP vysazen. Po vysazení Wobenzymu z ekonomických důvodů opět vzestup spotřeby Ibuprofenu. Od 3/2002 opět na Wobenzymu potřeba NSA minimální, Delagil 1 x l tbl. (39) 36

37 6.10 Onkologie Preparáty SET svými účinky pomáhají pacientům lépe snášet agresivní léčbu nádorů. SET příznivě ovlivňuje nežádoucí účinky radioterapie a chemoterapie. Osvědčilo se i podávání preparátů SET pacientům s neléčitelnými maligními nádory. Zlepšují jejich výkonnost, chuť k jídlu a celkově kvalitu jejich života. (1, 12) 37

38 7 Doplňky stravy v enzymoterapii Definice doplňku stravy dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zní: Potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. Doplněk stravy nemá schválené léčivé účinky a není proto určen pro léčebné použití. (36) 7.1 Humánní doplňky stravy Mezi nejznámější humánní doplňky stravy patří APO-Curenzym Profi a Prevenzym W. APO-Curenzym Profi je na trhu ve 3 baleních po 60, 120 nebo 220 kapslích. Jedna enterosolventní kapsle obsahuje pankreatin, bromelain, rutin a papain. Není určen pro děti do 3 let a osoby se sníženou krevní srážlivostí nebo zvýšenou fibrinolýzou. Prevenzym W je k dostání ve 2 možných baleních, a to po 60 nebo 180 tabletách. 1 tableta obsahuje bromelain, papain, trypsin a rutosid. Není určen pro děti do 3 let. Jiné kontraindikace nejsou známy. (41) 7.2 Veterinární doplňky stravy Enzymoterapie má své místo i ve veterině. Nejznámější doplněk stravy je ALAVIS CURENZYM enzymoterapie určený pro psy a kočky. Balení se vyrábí po 20, 40,80 nebo 150 kapslích. 1 kapsle obsahuje bromelain, papain, peptidázu, pankreatin, proteázu, rutin. (40) 38

39 8 Praktická část - průzkum 8.1 Cíle průzkumu a stanovení hypotéz Cílem průzkumu bylo zjistit informovanost široké veřejnosti o enzymoterapii se zaměřením na léčivý přípravek Wobenzym. U uživatelů Wobenzymu zjistit při jakých indikacích je užíván nejvíce a také zdali je užíván správně. Hypotéza 1: Předpokládám, že více jak 50 % dotazovaných nikdy o enzymoterapii neslyšelo a neví co to je. Hypotéza 2: Předpokládám, že nejčastěji je Wobenzym užíván na posílení imunity, a to u více jak 20 % respondentů. Hypotéza 3: Předpokládám, že alespoň 15 % respondentů užívá Wobenzym špatně a jeho účinek se tak snižuje. 8.2 Průzkumný soubor Průzkumný vzorek tvořila laická veřejnost. 8.3 Metoda průzkumu Jako metodu průzkumu jsem zvolila dotazník (Příloha 1), který jsem vytvořila. Dotazník obsahoval 13 otázek. Z toho 11 otázek uzavřených a 2 otázky polootevřené. 39

40 8.4 Vyhodnocení dotazníku Otázka č. 1: Setkali jste se někdy s pojmem enzymoterapie? Průzkum: Tabulka 2 Setkali jste se někdy s pojmem enzymoterapie Počet odpovědí Zastoupení v % ano 23 31,94 ne 49 68,06 Graf 1 Setkali jste se někdy s pojmem enzymoterapie? Setkali jste se někdy s pojmem enzymoterapie? 32 % 68 % ano ne Závěr: Z celkového počtu 72 dotazovaných většina tj. 68 % o enzymoterapii nikdy neslyšela. 40

41 Otázka č. 2: Víte co je to enzymoterapie? Průzkum: Tabulka 3 Víte co je to enzymoterapie Počet odpovědí Zastoupení v % ano 19 26,40 ne 53 73,60 Graf 2 Víte co je to enzymoterapie? Víte co je to enzymoterapie? 26 % 74 % ano ne Závěr: Z celkových 72 respondentů pouze 26 % odpovědělo, že ví co je to enzymoterapie. 41

42 Otázka č. 3: Pokud jste o enzymoterapii slyšeli, kde jste se o ní dozvěděli? Průzkum: Tabulka 4 Pokud jste o enzymoterapii slyšeli, kde jste se o ní dozvěděli Počet odpovědí Zastoupení v % u přátel nebo známých 1 4,35 léčil/a jsem se pomocí enzymoterpie 6 26,09 u lékaře 5 21,74 v lékárně 9 39,13 televize, internet a jiná média 2 8,69 Graf 3 Pokud jste o enzymoterapii slyšeli, kde jste se o ní dozvěděli? Pokud jste o enzymoterapii slyšeli, kde jste se o ní dozvěděli? u přátel nebo známých 9 % 4 % 26 % léčila jsem se pomocí enzymoterapie 39 % u lékaře 22 % v lékárně televize, internet a jiná média Závěr: Z celkového počtu 23 respondentů se jich 39 % dozvědělo o enzymoterapii v lékárně, 22 % u lékaře a 26 % preparáty SET užívalo. 42

43 Otázka č. 4: Užíval/a jste někdy léčivý přípravek Wobenzym? Průzkum: Tabulka 5 Užíval/a jste někdy léčivý přípravek Wobenzym Počet odpovědí Zastoupení v % Ano 14 19,44 Ne 58 80,56 Graf 4 Užíval/a jste někdy léčivý přípravek Wobenzym? Užíval/a jste někdy léčivý přípravek Wobenzym? 19 % 81 % ano ne Závěr: Z průzkumu vyplývá, že ze 72 respondentů 81 % nikdy neužívalo Wobenzym. Pouhých 19 % respondentů ano. 43

44 Otázka č. 5: Na jaké obtíže jste Wobenzym užíval/a? Průzkum: Tabulka 6 Na jaké obtíže jste Wobenzym užíval/a Počet odpovědí Zastoupení v % Na posílení imunity 7 50,00 Po operaci 3 21,43 Po úrazu 1 7,14 Na gynekologické záněty 0 0 Na zánět močových cest 2 14,29 Na artrózu a revmatoidní artritidu 0 0 Na zánět prostaty 0 0 Jiné (jaké?) 1 7,14 Graf 5 Na jaké obtíže jste Wobenzym užíval/a? Na jaké obtíže, jste Wobenzym užíval/a? 0 % 0 % 0 % 14 % 7 % na posílení imunity po operaci 7 % 50 % po úrazu 22 % na gynekologické potíže na zánět močových cest na artrózu a revmatoidní artritidu Závěr: Ze 14 respondentů jich 50 % užívalo Wobenzym na posílení imunity. Významné je také užívání Wobenzymu po operaci. 1 respondent užíval Wobenzym na lymfedém pro ablaci prsu. 44

45 Otázka č. 6: Pomohlo vám užívání Wobenzymu? Průzkum: Tabulka 7 Pomohlo vám užívání Wobenzymu Počet odpovědí Zastoupení v % Ano, pomohlo 6 42,86 Ano, obtíže se zmírnily 3 21,43 Ne 4 28,57 Nevím 1 7,14 Graf 6 Pomohlo vám užívání Wobenzymu? Pomohlo vám užívání Wobenzymu? 29 % 7 % 21 % 43 % ano, pomohlo ano, obtíže se zmírnily ne nevím Závěr: Ze 72 respondentů dotazníku jich Wobenzym užívalo 14 a 43 % z nich pomohl. U 21 % se obtíže zmírnily a u 29 % nepomohlo vůbec. 45

46 Otázka č. 7: Jak jste Wobenzym užíval/a? Průzkum: Tabulka 8 Jak jste Wobenzym Počet užíval/a odpovědí Zastoupení v % Alespoň půl hodiny před jídlem 8 57,14 Při jídle 0 0 Těsně po jídle 3 21,43 Alespoň dvě hodiny po jídle 3 21,43 Graf 7 Jak jste Wobenzym užíval/a? Jak jste Wobenzym užíval/a? 0 % 22 % 21 % 57 % alespoň půl hodiny před jídlem při jídle tesně po jídle alespoň dvě hodiny po jídle Závěr: Ze 14 dotázaných 22 % užívalo Wobenzym špatně. 46

47 Otázka č. 8: Koupil/a byste si Wobenzym znovu i přes jeho poměrně vysokou cenu? Průzkum: Tabulka 9 Koupil/a byste si Wobenzym znovu i přes jeho pomerně vysokou cenu Počet odpovědí Zastoupení v % Ano, užívám ho stále 5 35,71 Ano, v případě nutnosti 2 14,29 Ne, je příliš drahý 7 50,0 Graf 8 Koupil/a byste si Wobenzym znovu i přes jeho poměrně vysokou cenu? Koupil/a byste si Wobenzym znovu i přes jeho poměrně vyoskou cenu? 50% 14% 36% Ano, užívám ho stále Ano,v případě nutnosti Ne, je příliš drahý Závěr: Ze 14 respondentů, kteří užívali Wobenzym, by si ho polovina znovu nekoupila kvůli jeho vysoké cenně. 47

48 Otázka č. 9: Užíval někdy někdo z vašeho okolí Wobenzym? Průzkum: Tabulka 10 Užíval někdy někdo z vašeho okolí Wobenzym Počet odpovědí Zastoupení v % Ano 11 15,28 Ne 61 84,72 Graf 9 Užíval někdy někdo z vašeho okolí Wobenzym? Užíval někdy někdo z vašeho okolí Wobenzym? 15 % 85 % ano ne Závěr: Ze 72 respondentů má pouze 15 % z nich zkušenost s Wobenzymem ze svého okolí. 48

49 Otázka č. 10: Na jaké obtíže člověk z vašeho okolí Wobenzym užíval? Průzkum: Tabulka 11 Na jaké obtíže člověk z vašeho okolí Wobenzym užíval Počet odpovědí Zastoupení v % Na posílení imunity 5 45,45 Po operaci 1 9,1 Po úrazu 3 27,27 Na gynekologické záněty 0 0 Na zánět močových cest 2 18,18 Na artrózu a revmatoidní artritidu 0 0 Na zánět prostaty 0 0 Jiné (jaké?) 0 0 Graf 10 Na jaké obtíže člověk z vašeho okolí Wobenzym užíval? 0 % 0 % 0 % 0 % 27 % Na jaké obtíže člověk z vašeho okolí Wobenzym užíval? 18 % 46 % na posílení imunity po operaci po úrazu 9 % na gynekologické potíže na zánět močových cest Závěr: Z odpovědí respondentů vyplývá, že v jejich okolí užívá 46 % osob Wobenzym na posílení imunity, 27 % po úrazu a u ostatních indikací není četnost příliš významná. 49

50 Otázka č. 11: Pomohlo tomuto člověku užívání Wobenzymu? Průzkum: Tabulka 12 Pomohlo tomuto člověku užívání Wobenzymu Počet odpovědí Zastoupení v % Ano, pomohlo 7 63,64 Ano, obtíže se zmírnily 0 0 Ne 2 18,18 Nevím 2 18,18 Graf 11 Pomohlo tomuto člověku z vašeho okolí užívání Wobenzymu? 0 % Pomohlo tomuto člověku z vašeho okolí užívání Wobenzymu? 18 % 18 % 64 % ano, pomohlo ano, obtíže se zmírnily ne nevím Závěr: 64 % osob užívání Wobenzymu pomohlo, 18 % ne a 18 % neví. 50

51 Otázka č. 12: Vyberte vaše pohlaví. Průzkum: Tabulka 13 Vyberte vaše pohlaví Počet odpovědí Zastoupení v % Žena 39 54,17 Muž 33 45,83 Graf 12Vyberte vaše pohlaví. Vyberte vaše pohlaví: 46% 54% žena muž Závěr: Dotazníku se zúčastnilo 54 % žen a 46 % mužů. 51

52 Otázka č. 13: Vyberte, do jaké věkové kategorie patříte. Průzkum: Tabulka 14 Vyberte, do jaké věkové kategorie patříte Počet odpovědí Zastoupení v % 8-15 let 2 2, let 18 25, let 18 25, let 24 33,33 60 let a více 10 13,89 Graf 13 Vyberte, do jaké věkové kategorie patříte. Vyberte, do jaké věkové kategorie patříte: 14 % 3 % 25 % 8-15 let 33 % let let 25 % let 60 a více let Závěr: Dotazníku se zúčastnilo nejvíce respondentů ve věku let, přesně 33 % z celkově dotazovaných. V nejmenším zastoupení 3 % se zúčastnila věková kategorie 8-15 let. 52