CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Příprava projektu nového sociálního podniku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Příprava projektu nového sociálního podniku"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Příprava projektu nového sociálního podniku Petra Zoubková Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v bibliografickém seznamu...

3 Děkuji vedoucí práce Ing. Ester Danihelkové za trpělivost,lidský přístup, inspiraci a cenné rady při vedení mé absolventské práce.

4 Obsah Úvod Úvod do problematiky Legislativní podmínky sociálních podniků v ČR Fyzické osoby (OSVČ) Obchodní společnosti Nestátní neziskové organizace Moţnosti financování sociálního podniku Dotace Daňové zvýhodnění NNO Úřad práce Dluhové nástroje Cílová skupina Definice osob se zdravotním postiţením Typologie zdravotního postiţení Zrakové postiţení Sluchové postiţení Tělesné postiţení Mentální postiţení Narušení komunikační schopnosti Duševní poruchy Analýza konkurence Závěr Bibliografický seznam Seznam tabulek Anotace Abstract Přílohy... 47

5 Úvod Cílem předkládané práce je provést přípravu projektu nového sociálního podniku v obci Letovice. Příprava je zaměřena na identifikaci zařízení a cílové skupiny, na konkurenci a moţnosti financování tak, aby poznatky bylo moţné vyuţít k naplánování a realizaci projektu. Samotný projekt by se měl zaměřit na osoby se zdravotním postiţením. Důvodem výběru právě této cílové skupiny je skutečnost, ţe se osoby se zdravotním postiţením potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti. V rámci projektu bych chtěla občanům se zdravotním postiţením nabídnout pracovní místo v sociálním podniku, konkrétně v kavárně. Přínosem práce v tomto typu pohostinského zařízení je podpora sociální integrace prostřednictvím sociálních kontaktů, ke kterým dochází při interakci jak s kolegy na pracovišti, tak i se zákazníky. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola zasvětí čtenáře do problematiky sociální ekonomiky, neboť tato oblast dnes ještě není v povědomí široké veřejnosti zcela zakořeněna. Jedná se o fenomén, který se v českém prostředí teprve vyvíjí a usazuje. V této kapitole čerpám ze zahraniční i tuzemské literatury. Druhá kapitola je věnována moţným právním formám sociálních podniků. Česká legislativa neupravuje sociální podnik jako takový, a proto se sociálním podnikem rozumí organizace, jeţ naplňuje principy sociálního podnikání, a které zákon tyto principy naplňovat umoţňuje. Vycházím z platné legislativy České republiky. Při plánování projektudojde k výběru právní formy, která bude pro konkrétní záměry projektu nejvýhodnější. Třetí kapitola pojednává o moţnostech financování sociálních podniků - o subjektech veřejných i komerčních a způsobech, kterými mohou sociálním podnikům poskytnout finanční podporu. V této kapitole čerpám převáţně z internetových zdrojů. Čtvrtá kapitola se věnuje specifikům cílové skupiny. Problematika osob se zdravotním postiţením je velmi rozsáhlá a cílová skupina musí být v projektu konkretizována, neboť pracovní moţnosti jednotlivých podskupin jsou rozličné a právě pracovní moţnosti ovlivní typ pracovní pozice v projektu. V této kapitole vycházím z odborné literatury - z oblasti speciální pedagogiky. Pátá kapitola se věnuje analýze konkurence, přičemţ poznatky čerpám převáţně z vlastního pozorování subjektů trhu, neboť lokalita, ve které se konkurenční instituce 5/47

6 nacházejí, je místem mého bydliště. S tímto prostorem jsem velmi dobře obeznámena a orientuji se v něm. Analýzu konkurence vnímám jako klíčovou součást přípravy, neboť díky ní mohu při plánování projektu předcházet moţným rizikům a naopak vyuţít příleţitostí, které trh nabízí. 6/47

7 1 Úvod do problematiky Sociální ekonomika je pojem, který nemá v českém prostředí dlouhou tradici. Ačkoliv lze říci, ţe jsme se s principy, na kterých sociální ekonomika staví, mohli setkat jiţ v minulých staletích, jako odborná disciplína se na našem území začala etablovat teprve nedávno, a to především díky vstupu ČR do EU, kde se sociální ekonomikou existují jiţ dlouhodobější zkušenosti. Podle významného zahraničního odborníka na sociální ekonomiku (Bornstein, 2010) sociální podnikatelé vţdy existovali, pouze byli nazýváni jinými jmény vizionáři, filantropy, reformátory či světci. Ani dnes však nemůţeme říci, ţe jetento obor v českém prostředí dobře usazený a rozvinutý. Je to problematika, která není v povědomí široké veřejnosti příliš ukotvena a chybí její přesné legislativní vymezení. Ovšem, jak říká Bodláková (2012, s. 18), je nutné dodat, ţe státy, ve kterých sociální ekonomika sice není doposud legislativně či jiným způsobem ukotvena, pro ni začínají vytvářet podmínky, a topředevším díky podpoře z Evropského sociálního fondu. Schopnost sociální ekonomiky inovativním způsobem reagovat na sociální potřeby vede k tomu, ţe její význam roste v celosvětovém měřítku. V České republice existuje projekt TESSEA, jehoţ cílem je poskytovat podporu veřejné správě při zavádění sociálního podnikání na základě zkušeností ze zahraničí. Dalším cílem tohoto projektu je vytvoření legislativního návrhu sociálních podniků (O projektu ). V této kapitole předkládám definice a koncepty sociální ekonomiky dle závěrů tuzemských i zahraničních odborníků. Sociální ekonomika Doherty a kol. (2009) popisují sociální ekonomiku jako prostor, který zasahuje do soukromého i občanského sektoru zároveň. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR (Bednáriková, Francová 2011, s. 14) přichází s následující definicí: Sociální ekonomika je souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje. Subjekty sociální ekonomiky se pak rozumí sociální podniky samotné, ale také organizace, které sociální ekonomiku různými způsoby podporují. 7/47

8 Sociální podnikání Web )charakterizuje sociální podnikání jako souhrn podnikatelských aktivit, které prospívají společnosti a ţivotnímu prostředí. Sociální podnikání zaujímá důleţité postavení v rámci místního rozvoje. Často vytvářípracovní příleţitosti pro osoby, jeţ jsou znevýhodněny zdravotně či společensky. Zisk z podnikání je pouţit za účelem dalšího rozvoje podniku, přičemţ dosahování zisku je stejně důleţité, jako zvyšování veřejného prospěchu. Dále sociální podnikání výstiţněprecizuje Francová a Bednáriková (2011, s.6): Sociální podnikání podporuje vlastní aktivitu lidí, která se stává prostředkem k růstu sebedůvěry a zvyšování zaměstnanosti, přináší člověku dobrý pocit ze smysluplnosti práce. Z uţivatelů sociálních sluţeb se stávají pracující osoby. V sociálním podnikání je implikován etický rozměr podnikání, dochází k šetření státních prostředků, coţ je způsobeno sníţením závislosti na státu a taktéţ tím, ţe potřebu státní dotace nahradí zisk. Sociální podnikání dále podporuje komunitní rozměr lidského ţivota, vyuţívá místní potenciál, podporuje solidární chování ve společnosti a v neposlední řadě propojuje neziskový, veřejný a soukromý sektor. Sociální podnik Pokud se hovoří o sociálním podniku, není tím myšlena zvláštní forma právnické osoby. Jedná se o určitou kvalitu činnosti. Sociální podnik tedy není nikterak legislativně či formálně vymezen, ani v literatuře nelze nalézt jeho jednotnou definici. Uvádím proto několik definicí/pojetí tuzemských i zahraničních autorů, ze kterých vyplývá, ţe se sociální podniky obecně vyznačují jistými společnými charakteristikami a principy. Bednáriková a Francová (2011, s. 14) vidí sociální podnik jako subjekt sociálního podnikání, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech; sociální podnik musí mít příslušné živnostenské oprávnění. 8/47

9 Dohnalová (2011) popisuje sociální podniky jako subjekty, které jsou nezávislé na státu, přispívají k místnímu rozvoji, podporují znevýhodněné skupiny, které se obtíţně integrují do společnosti a reagují na nově vznikající potřeby společnosti. Martin a Thompson (dle Davister, DefournyaGregoire,2004) charakterizují sociální podnik jako subjekt, který má ekonomický i sociální cíl, poskytuje zaměstnání lidem s postiţením nebo znevýhodněným osobám na trhu práce. O Hara (dle Kennelly a O Shea,1998) dále hovoří o sociálním podniku jako o subjektu, který vyplňuje mezeru mezi potřebami na straně jedné a veřejnými a soukromými zdroji na straně druhé, přičemţ tyto zdroje mají potenciál vzniklé potřeby saturovat. Sociální podnik je pak nejrelevantnějším řešením tam, kde potřeby mohou být naplněny na úrovni místní komunity. Principy sociálního podniku Na základě mnoha pojetí a definicí sociálního podniku byly v evropském prostředí identifikovány tři základní principy, tzv. tripplebottom line, které by měl kaţdý sociální podnik naplňovat. Patří sem princip sociální, ekonomický a environmentální. Bednáriková a Francová (2011) je popisují následovně: Sociální subjekty sociální ekonomiky přispívají k veřejnému prospěchu tím, ţe uspokojují potřeby společnosti či specifické (znevýhodněné) skupiny. Zaměstnanci jsou zapojováni do rozhodování a řízení podniku. Ekonomický zisk, který plyne ze soustavné ekonomické činnosti, je vyuţíván k vlastnímu rozvoji a pro místní potřeby. Environmentální nejen, ţe se subjekty sociálního podnikání chovají ekologicky, ale jsou také důleţité z hlediska obce, místní komunity či regionu. Subjekty totiţ vyuţívají lokální zdroje, uspokojují místní potřeby, spolupracují s místními institucemi, podnikateli i občany. V příloze č. 1 přikládám tabulku, kde jsou principy popsány podrobněji. 9/47

10 Sociální podniky v českém prostředí Konkrétnější pojetí sociálních podniků se ovšem liší dle jednotlivých zemí svojí působnosti. V českém prostředí bylo uţší vymezení sociálního podniku popsáno například Ministerstvem práce a sociálních věcí v dokumentu Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Sociální ekonomika z roku sociální podnik přispívá ke zvyšování zaměstnanosti a podporuje sociální integraci. Nejméně 40 % zaměstnanců z celkového počtu jsou osoby z cílové skupiny. Dalším rysem je tendence k maximálnímu moţnému zapojení všech pracovníků do rozhodování. Případný zisk je vţdy pouţit k dalšímu rozvoji podniku a/nebo naplňování jeho obecně prospěšných cílů, přičemţ 51 % zisku je příjemce povinen pouţít k reinvestici do sociálního podniku (zvyšování kvalifikace zaměstnanců, nákup nových technologií, které souvisejí se zaváděním nových sluţeb a produktů firmy, vytvoření zázemí pro nové zaměstnance). Sociální podnik je orientován lokálně a environmentálně uspokojuje místní potřeby, podílí se na místním rozvoji, vyuţívá místních zdrojů, zapojuje se do místních iniciativ a partnerství a bere na vědomí environmentální aspekty. Ministerstvo práce a sociálních věcí v dokumentu Strategie sociálního začleňování (2014) přiznává, ţe sociální podnikání v ČR je i přes některé úspěšné projekty stále nedostatečně rozvinuté. Je to zapříčiněnozejména tím, ţe široká veřejnost i potenciální zakladatelé nejsou o tomto způsobu podnikání a jeho přínosech příliš informováni. Nemálo k tomu přispívá také legislativní neukotvení sociálního podnikání. 10/47

11 2 Legislativní podmínky sociálních podniků v ČR Sociální podniky v českém prostředí nabývají různých právních forem. Nejčastěji jsou to dle Bednárikové a Francové (2011) fyzické osoby podnikající na základě ţivnostenského oprávnění,obchodní společnosti (s. r. o., druţstva) anestátní neziskové organizace (o. p. s., z. s. v rámci vedlejší činnosti). Nelze však jednoznačně říci, která právní forma je nejvýhodnější, neboť vţdy záleţí na konkrétních podmínkách, druhu výrobků či sluţeb a postojích zakladatele. Vzhledem k limitům této práce se nemohu jednotlivými formami zabývat detailněji. Uvedu proto jen základní charakteristiky a ekonomické moţnosti těch, které se v našem prostředí v podobě sociálních podniků nejčastěji vyskytují. 2.1 Fyzické osoby(osvč) Podnikání fyzických osob je upraveno ţivnostenským zákonem (Zákon 455/1991 Sb.), který v 2 ţivnost definuje takto: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Zákon vymezuje všeobecné podmínky pro provozování ţivnosti - plná svéprávnost, bezúhonnost a státní povolení (v případě koncesované ţivnosti). Ţivnost můţe být provozována také prostřednictvím odpovědného zástupce, který organizaci, jeţ nemá s danou činností vlastní zkušenosti, poskytne podporu, zaučení i záštitu. Tento institut je popsán v ţivnostenském zákoně. Odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenských předpisů. Výhodou této formy je samostatnost v řízení a jednoduché zaloţení. Nevýhodou je pak skutečnost, ţe OSVČ ručí za svoje závazky vlastním majetkem. 11/47

12 2.2 Obchodní společnosti Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) Tato forma obchodní společnosti je upravenazákonem o obchodních korporacích (Zákon90/2012 Sb). Jedná se o kapitálovou společnost, pro kterou je charakteristická účast společníků ve formě poskytnutého kapitálu. Riziko ručení za závazky společnostije poměrně nízké (dle zákona společníci ručí za dluhy společnosti nerozdílně a společně pouze do výše nesplacených vkladů).výhodou je tedy oddělení majetku společnosti od majetku společníků, dále také jednoduché zaloţení (od je výše minimálního vkladu pouze 1,- Kč). Jedná se o formu, která je pro banky důvěryhodná. V českém prostředí je tato forma nejvíce zastoupena menšími a středními podnikateli. Družstva Druţstvo je taktéţ upraveno Zákonem o obchodních korporacích a to konkrétně v 552: Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.kaţdý člen se pak podílí základním členským vkladem na základním kapitálu, jehoţ výše je pro všechny členy stejná. Druţstvo můţe mít dvě podoby bytové nebo sociální. V rámci sociálního podnikání nás zajímá právě druţstvo sociální, které zákon v 58 definuje takto: Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje.,a které se tak zdábýtna první pohled svým charakterem pro sociální podnik vhodné. Nutno však zmínit, ţe se právě na tuto formu objevují spíše kritické ohlasy, které konstatují, ţe zákonné nastavení sociálního druţstva je dokonce kontraproduktivní. Internetový portálwww.ceske-socialni-podnikani.cz zmiňuje, ţe právní experti mají rozporné postoje, některé podmínky mohou být pro podnikání překážkou, chybí zkušenosti (Otázky ). 12/47

13 2.3 Nestátní neziskové organizace Obecně prospěšná společnost (o. p. s.) Obecně prospěšné společnosti jsou upraveny Zákonem o obecně prospěšných společnostech (Zákon 248/1995 Sb.). Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která poskytuje obecně prospěšné sluţby veřejnosti. Podmínkou je, ţe tyto sluţby jsou poskytovány pro všechny, a to za předem stanovených podmínek. Jestliţe obecně prospěšná společnost dosahuje zisku, nesmí ho pouţít ve prospěch jejích zakladatelů, členů nebo zaměstnanců. Musí být pouţit pouze na poskytování obecně prospěšných sluţeb, pro které byla společnost zaloţena.vedle obecně prospěšných sluţeb můţe obecně prospěšná společnost vykonávat i tzv. doplňkovou činnost. Ekonomická činnost: Ze zákona vyplývá, ţe obecně prospěšná společnost můţe v rámci doplňkové činnosti vytvářet zisk. Ten však musí být pouţit výhradně k účinnějšímu vyuţití prostředků obecně prospěšné společnosti a nesmí tím být ohroţena kvalita, rozsah a dostupnost prospěšných sluţeb. Dále zákon této právní formě zakazuje, aby se účastnila na podnikání jiných osob. Nutno zmínit, ţe s nabytím účinnosti nového Občanského zákoníku je moţnost vzniku nové obecně prospěšné společnosti zrušena. Stávající OPS se nadále řídí Zákonem č. 248/1995, Sb., o obecně prospěšných společnostech.nový Občanský zákoník však přináší moţnosti nových právních forem, a to ústavu a spolku. Nově se povoluje ekonomická činnost i nadacím. Ústav Ústav je upraven Občanským zákoníkem (Zákon 89/2012 Sb.), který jej v 402 definuje následovně: Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Ekonomická činnost: zisk můţe být pouţit k úhradě nákladů spojených s vlastní správou ústavu a k podpoře činnosti, pro kterou byl zaloţen. Zatím s nimi ale v českém prostředí nemáme zkušenosti, neboť jejich vznik je moţný teprve od /47

14 Spolek Důleţité je zmínit, ţe spolky nahrazují bývalá občanská sdruţení od se stávající občanská sdruţení transformují na spolky a nová občanská sdruţení uţ není moţné zaloţit, neboť s nabytím účinnosti NOZ se Zákon o sdruţování občanů, který občanská sdruţení upravoval, ruší. Spolky upravuje Občanský zákoník (Zákon 89/2012 Sb.), který jej v 214 charakterizuje takto: Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm, přičemţ členové spolku za jeho dluhy neručí. Hlavní činností můţe být pouze uspokojování těch zájmů, pro které byl spolek zaloţen. Ekonomická činnost: zákon povoluje spolkům v rámci vedlejší činnosti provozovat hospodářskou činnosti (podnikání nebo jiná výdělečná činnost) pouze za předpokladu, ţe zisk je pouţit k podpoře činnosti hlavní a ke správě spolku. Nadace Fungování nadací je také upraveno Občanským zákoníkem(zákon 89/2012 Sb.), který říká, ţe nadace je zaloţena ke společensky nebo hospodářsky uţitečnému účelu. Tento účel můţe být veřejně prospěšný, pokud přispívá k obecnému blahu. Můţe být také dobročinný, jestliţe podporuje určitý okruh osob.nadace nemůţe být zaloţena za účelem podpory hnutí a politických stran, také se zakazuje zakládat nadaci výlučně za účelem výdělečné činnosti. Ekonomická činnost: Nadace můţe od v rámci vedlejší činnosti provozovat podnikatelskou činnost, která slouţí k podpoře jejího účelu. Se sociálním podnikem v této formě však doposud neexistují zkušenosti, neboť primárním účelem nadace je shromaţďování majetku. 14/47

15 3 Možnosti financování sociálního podniku Zařízení působící na poli občanského sektoru často vyuţívají formu vícezdrojového financování. Skovajsa (2010) popisuje občanský sektor jako prostor, který stojí paralelně vedleveřejného sektoru, soukromého sektoru a domácností. Právě ze všech jmenovaných subjektů můţe organizace občanského sektoru čerpat nejrozličnější zdroje (ať uţ finanční zdroje, či např. darovanou práci ve formě dobrovolnictví). Prospěch z tohoto vztahu pak netěţí pouze organizace samotná tento prospěch by měl být vzájemný. V této kapitole popíšu finanční moţnosti, které sociální podniky, působící v českém prostředí, mají k tomu, aby mohli vznikat a fungovat. Následující tabulka uvádí rozdělení finančních zdrojů. Tabulka 1: Finanční zdroje Veřejné zdroje Soukromé zdroje Vlastní zdroje veřejné zakázky firemní dárcovství zisk z prodeje výrobků/sluţeb dotace (EU/stát/kraj/obec) individuální dárce majetek (pronájem/prodej) daňová zvýhodnění zahraniční dárce sbírky ÚP fundace příjmy z investic, podílů úvěry a zápůjčky dobrovolníci členské poplatky, vklady Zdroj: Autorka Následující podkapitoly jsou věnovány podrobnějšímu popisu některých poloţek uvedených v tabulce. 3.1 Dotace Sociální podnik můţe získat finanční podporu prostřednictvím dotací a grantů od různých institucí na různých úrovních, které bych v této podkapitole chtěla alespoň stručně zmínit. Podmínkou pro udělení dotace je vţdy dobře zpracovaný podnikatelský plán. 15/47

16 Dotace z EU Sociální podniky v ČR jsou v současné době primárně podporovány ze strukturálních fondů EU v rámci operačních programů. Evropská unie vytváří operační programy dle jednotlivých oblastí a je ponecháno na státu, do jaké míry se rozhodne v rámci těchto moţností sociální podniky podporovat. To, na kterou výzvu můţe sociální podnik reagovat, záleţí ve velké míře na jeho právní formě. Operační programy pro období , v rámci kterých budou moci sociální podniky čerpat finance, jsouoperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený ministerstvem průmyslu a obchodu a Operační program Zaměstnanost, řízený ministerstvem práce a sociálních věcí. Jednotlivé výzvy však budou předkládány aţ v polovině roku Dotace ze státního rozpočtu Vymezení pojmu státní dotace nalezneme v Zákoně o rozpočtových pravidlech (Zákon 218/2000 Sb.). Dotacemi se zde rozumí peněţní prostředky státního rozpočtu, které jsou poskytovány právnickým či fyzickým osobám na stanovený účel. Mezi oblasti, které stát podporuje, patří především sociální a zdravotní péče, tělovýchova, kultura, smysluplné vyuţití volného času občanů, ochrana ţivotního prostředí, ochrana lidských práv a další aktuální oblasti. Dotace jsou charakteristické svojí účelovostí, jsou nenárokové a k jejich rozdělování dochází v rámci otevřeného výběrového řízení. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace navrhuje hlavní oblasti dotační politiky, které musí na příslušný rozpočtový rok schválit vláda (Dohnalová, 2010, s. 154).Jednotlivá ministerstva pak vyhlašují a realizují dotační programy. Pro rok 2014 bylo vyhlášeno (Vláda České republiky, 2013, s. 1-2)14 hlavních oblastí dotační politiky vůči NNO. Patří sem 1) Tělesná výchova a sport;2) Kultura;3) Životní prostředí a udržitelný rozvoj; 4) Sociální služby;5) Zahraniční aktivity;6) Národnostní menšiny a etnické skupiny; 7) Romská menšina;8) Péče o zdraví a zdravotní prevence;9) Rizikové chování;10) Boj s korupcí;11)protidrogová politika;12)ochrana spotřebitele a nájemních vztahů;13)vzdělávání a lidské zdroje;14)děti a mládež;15)rodinná politika;16) Rovné příležitosti žen a mužů a 17)Ostatní (nezařazené). 16/47

17 Dotace od krajů a obcí Kaţdý kraj a kaţdá obec si vytváří vlastní dotační systém a konkretizuje oblasti a moţné příjemce, které chce podporovat. Pro kraj Jihomoravský, ve kterém se obec Letovice nachází, jsou to následující oblasti:1) Životní prostředí;2) Venkov a zemědělství;3) Regionální rozvoj;4) Kultura a památková péče;5) Vzdělávání, sport a volný čas;6) Sociální a rodinná politika;7) Prevence a požární ochrana;8) Zdravotnictví a 9) Ostatní dotace(dotace ). Obec Letovice ke dni nezveřejnila oblasti, které by podporovala formou dotací. 3.2 Daňové zvýhodnění NNO Nestátní neziskové organizace mohou být nepřímo podpořeny státem v podobě daňového zvýhodnění. Dohnalová (2010) uvádí, ţe se jedná o příjmy nepodléhající dani z příjmů; příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozeny a příjmy podmíněně osvobozené. Konkrétně jsou tyto aspekty upraveny v Zákoně o daních z příjmů (Zákon 586/1992 Sb.). 3.3 Úřad práce Sociální podniky mohou získat finanční podporu od Úřadu práce, jestliţe zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením. Zákon (435/2004 Sb.) o zaměstnanosti upravuje vznik chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením. Na toto chráněné pracovní místo Úřad práce zaměstnavateliposkytuje příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, a to na základě písemné dohody. Existence chráněného pracovního místa musí trvat minimálně 3 roky. Výši příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa upravuje Zákon o zaměstnanosti. Příspěvek můţe činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro osobu se zdravotním postiţením. Pro osobu s těţším zdravotním postiţením můţe činit maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud ale zaměstnavatel na základě jedné 17/47

18 dohody s Úřadem práce zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst, můţe příspěvek pro osobu se zdravotním postiţením dosáhnout výše aţ desetinásobku a pro osobu s těţším zdravotním postiţením nejvýše čtrnáctinásobku zmíněné průměrné mzdy. Dále můţe Úřad práce zaměstnavateli poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Roční výše tohoto příspěvku můţe činit maximálně Kč a dohodu není moţné uzavřít dříve, neţ po uplynutí doby 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa. Dalším příspěvkem, který Úřad práce poskytuje, je příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, který je popsán v 78. Tento příspěvek je poskytován zaměstnavateli, který zaměstnává na chráněných pracovních místech více neţ 50 % osob z celkového počtu svých zaměstnanců. Jedná se o částečnou úhradu (ve výši 75 %)měsíčně vynaloţených prostředků na mzdy či platy zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, a dalších nákladů (pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, jehoţ maximální výše, která můţe být tímto příspěvkem podpořena, je Kč). 3.4 Dluhové nástroje Jednou z forem cizích zdrojů jsou komerční instituce, poskytující investiční, provozní akrátkodobé úvěry, kontokorenty, revolvingové úvěry apod.bednáriková a Francová (2011) ve své studii uvádějí, ţe právě tato forma financování sociálního podniku je v českém prostředí vyuţívána jen zřídka. Důvodem je nejčastěji postoj bank, pro které jsou sociální podniky nedůvěryhodné především proto, ţe nevlastní dostatečný majetek (banky vyţadují zástavu nemovitostí, které sociální podniky nevlastní, další podmínkou je například určitá výše obratu, kterou především začínající podniky nedosahují) a také, protoţe banky nejsou s problematikou sociálního podnikání dostatečně obeznámeny. Česká spořitelnajako jedna z mála patří do skupiny bank, které mají ve své nabídce financování pro začínající podnikatele. Konkrétně se jedná o produkty Investiční úvěr a Provozní úvěr. Tyto produkty jsou od roku 2004 nabízeny v modifikované podobě pod záštitou Evropského investičního fondu (EIF) Investiční 18/47

19 úvěr 5 PLUS a Provozní úvěr 5 PLUS. S obdobnou obchodní politikou se lze setkat také u WPB Capital, spořitelní druţstvo, jeţ umoţňuje čerpat investiční úvěr i začínajícím podnikům(jetmar, 2010). Alternativním nástrojem k úvěrovým produktům je finanční leasing. Tento druh leasingu lze charakterizovat jako pronájem movité věci, po jehoţ skončení je předmět leasingu nájemcem odkoupen za předem dohodnutou kupní cenu. Je poskytován jak nebankovními finančními institucemi, tak bankovními ústavy. Dalším moţným nástrojem financování sociálních podniků jsou aktivity veřejného sektoru, a to úvěry a záruky. Jetmar (2010) uvádí, ţe veřejný sektor poskytuje bezúročné nebo nízkoúročené zápůjčky a záruky za úvěry, a to při vyuţití jak domácích zdrojů, tak zdrojů EU. Vyuţívá k tomu spolupráce se speciálními finančními institucemi či soukromými finančními subjekty.významným poskytovatelem takovéto podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB), rozvojová banka České republiky. Přispívá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády ČR a regionů k progresu malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších oblastní ekonomiky, jeţ vyţadují veřejnou podporu. Jedním z programů pro rok 2014 je Program ZÁRUKA jedná se o záruky za úvěry pro malé podnikatele, kteří mají méně neţ 50 zaměstnanců. Tito podnikatelé mohou získat zvýhodněnou záruku k úvěru aţ do výše 5 mil. Kč.Úvěr lze pouţít na pořízení investic nebo zásob a záruka je poskytována pouze k úvěrům bank, jeţ mají s ČMZRB uzavřenou smlouvu(souhrnná ). V rámci EU lze získat podporu ve formě mikrofinancování.strategií Evropské unie pro růst a nová pracovní místa (Evropa 2020) je zvýšit do roku 2020 zaměstnanost na 75 %. A právě v souladu s touto strategií představuje Evropská komise nástroj mikrofinancováníprogress, který umoţňuje podnikům snadnější přístup k úvěru. Mikrofinancování Progress nedává finanční prostředky přímo podnikatelům, ale pomáhávybraným poskytovatelům mikroúvěrů v EU, aby navýšili objem peněžních prostředků, které půjčují, a uspokojili tak větší počet žadatelů. Progress za tímto účelem: - vydává záruky, čímž se s poskytovatelem dělí o riziko možné ztráty, - dodává finanční prostředky, díky nimž se navyšuje úvěrová kapacita poskytovatele. (Mikrofinancování ). 19/47

20 Jsem si vědoma toho, ţe tato kapitola zdaleka nezahrnuje všechny moţné finanční zdroje. Vzhledem k limitům práce jsem se zaměřila pouze na ty, které jsou pro sociální podnikynejvýznamnější. 20/47

21 4 Cílová skupina Sociální podniky poskytují zaměstnání osobám, které jsou znevýhodněné na trhu práce. Jedná se především o tyto skupiny (Seznam ): osoby se zdravotním postižením, mladí lidé v obtížné životní situaci, osoby bez přístřeší, osoby po výkonu trestu, osoby se závislostmi, etnické menšiny, osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby pečující o rodinné příslušníky a další. Projekt bude zaměřen na vytvoření pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením. Důvodem je skutečnost, ţe tato skupina lidí má na Úřadech práce velké zastoupení a právě moţnosti sociálního podnikání jsou pro ni nepochybně přínosem. Pro tyto osoby to znamená peněţitý příjem na straně jedné a integraci do společnosti na straně druhé. Jak konstatují Bendáriková a Francová (2011), je to cesta, jeţ vede ke zlepšení jejich fyzického i psychického stavu, růstu sebedůvěry, osobnímu rozvoji, samostatnosti a realizaci jejich potenciálu. V této kapitole se pokusím nastínit problematiku cílové skupiny tak, abych poznatky mohla vyuţít při tvorbě projektu. 4.1 Definice osob se zdravotním postižením Definice osob se zdravotním postiţením podle zákona o zaměstnanosti (Zákon 435/2004 Sb.), 67, odst. 2: Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními a) ve třetím stupni (dále jen osoby s těžším zdravotním postižením ), nebo b) v prvním nebo druhém stupni, přičemţ proces posuzování invalidity je právně regulován zákonem o důchodovém pojištění (Zákon 155/1995 Sb.) a také vyhláškou o posuzování invalidity(vyhláška 359/2009 Sb.). Zákon o důchodovém pojištění v 39 říká, ţe pojištěný jedinec je invalidní, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 1 vznikl pokles jeho 1 Dle 26, zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem rozumí zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. 21/47

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodněprávních korporacích

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodněprávních korporacích Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodněprávních korporacích Účinný od 1.ledna 2014, obsahuje úpravu nového typu PO, kterou je sociální družstvo a sociální bytové družstvo 758 definice Sociálním družstvem je družstvo,

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému 18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ Sociální podnikání ve vazbě na OPZ 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Místo: Praha Dne: 5. 6. 2015 2 Změny oproti OPLZZ Řízení OPZ Všechny funkce řídicího orgánu zajišťuje sekce pro ekonomiku

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

388/2013 Sb. VYHLÁŠKA

388/2013 Sb. VYHLÁŠKA 388/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.

Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10. Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.2015 Moje historie vzdělání: FF UK obor sociologie a VŠE obor

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

I. Úvod do problematiky

I. Úvod do problematiky Informace z ukončené kontrolní akce Hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní

Více

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ Z á s a d y postupu úřadu práce při posuzování žádostí zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání při poskytování příspěvků na zřízení chráněných pracovních míst u zaměstnavatelů a osob

Více

VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ NNO. Jihočeské setkání NNO

VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ NNO. Jihočeské setkání NNO VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ NNO Jihočeské setkání NNO DOKUMENT Y A TÉMATA Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Výzva Školení je šance

Výzva Školení je šance Příloha 1 Výzva Školení je šance Zaměření výzvy Výzva je zaměřena na zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím zvyšování odborných znalostí, dovedností a kompetencí

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 3 k č. j.: 3066/M/15, 63348/ENV/15 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších a zákon č. 131/2000

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

1. modulový blok. Firma a její rozvoj. č. Název dny hodiny. 1. Založení firmy B 2 16

1. modulový blok. Firma a její rozvoj. č. Název dny hodiny. 1. Založení firmy B 2 16 1. modulový blok Firma a její rozvoj 1. Založení firmy B 2 16 Zpracování podnikatelského záměru /zpracování konkrétního záměru na PC/ 2. Orientace v potřebách trhu 2 16 Marketing (marketingový mix, SWOT

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Informace ŘO OPZ pro MAS č. 5 Pomůcka k nastavování indikátorů OPZ povinných k naplnění na úrovni strategií CLLD

Informace ŘO OPZ pro MAS č. 5 Pomůcka k nastavování indikátorů OPZ povinných k naplnění na úrovni strategií CLLD Informace ŘO OPZ pro MAS č. 5 Pomůcka k nastavování indikátorů OPZ povinných k naplnění na úrovni strategií CLLD Na základě poznatků z dosud předložených SCLLD, které měl ŘO OPZ možnost shlédnout, zasíláme

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Základní informace ke druhému kolu Iniciativy Společenství EQUAL

Základní informace ke druhému kolu Iniciativy Společenství EQUAL MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ Základní informace ke druhému kolu Iniciativy Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL byla Evropskou komisí vyhlášena v návaznosti na předchozí Iniciativy

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více