Námořní záležitosti. a rybolov. Zajistit budoucnost našim mořím i lidem kolem nich POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1 POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Námořní záležitosti Zajistit budoucnost našim mořím i lidem kolem nich a rybolov Bohatství moří a oceánů musíme využívat co nejrozumněji, rozumněji než kdy předtím.

2 2 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E OBSAH Inteligentní námořní ekonomika je udržitelná námořní ekonomika... 3 Jak EU postupuje... 4 POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Jaká konkrétní opatření EU přijímá... 6 Další postup...10 Další zdroje informací...12 Tato publikace je součástí edice Politiky Evropské unie, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky. Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce: Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí Politiky Evropské unie: Námořní záležitosti a rybolov Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v listopadu 2014 Ilustrace na obálce a na str. 2: Evropské unie 12 s ,7 cm ISBN doi: /62854 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.

3 N Á M O Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I A R Y B O L O V 3 Inteligentní námořní ekonomika je udržitelná námořní ekonomika Moře a oceány jsou pro lidský život v mnoha ohledech nezbytné. Regulují klima a již od nepaměti jsou ryby a další mořští živočichové významnou složkou naší stravy. Po mořích a oceánech se již od dávných dob plavíme. Na pobřeží moří a oceánů se rekreujeme. Díky technologickému pokroku nyní mořské zdroje také využíváme pro výrobu farmaceutických výrobků či energie (při ní jsou mořské zdroje nevyčerpatelné) a v mořském prostředí těžíme nerostné suroviny. Musíme je však využívat odpovědně, naše metody musejí být bezpečné a náš postup opatrný a korektní. Stejně důležitá je i ekonomická hodnota moře v naší společnosti. V současné době námořní odvětví vytváří 3 až 5 % hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. Po moři se realizuje okolo 90 % vnějšího a 43 % vnitřního obchodu EU. Loďařský průmysl EU představuje 10 % příslušné celosvětové výroby a z hlediska její hodnoty je na světě na prvním místě. V Evropě je v oblasti rybolovu a akvakultury v provozu téměř lodí. Vedle těchto tradičních odvětví se rychle rozvíjejí i novější činnosti, jako je těžba nerostných surovin nebo větrné elektrárny. Neudržitelné využívání moří a oceánů však ohrožuje křehkou rovnováhu mezi mořskými ekosystémy, konkurence ve využívání mořského prostoru je stále ostřejší a volně žijící živočichové i lidé, jejichž živobytí je na moři závislé, trpí škodami na životním prostředí a úbytkem biologické rozmanitosti. Snahou Evropské komise je zajistit i nadále udržitelnost využívání mořských zdrojů a rozkvět mořského bohatství Evropy. Předpokladem pro to je, aby ochrana životního prostředí i hospodářský růst byly navzájem provázány a nestály proti sobě. I když je modernizovaná společná rybářská politika i nadále základem racionálního a spravedlivého využívání mořského bohatství, náš komplexní přístup k tomuto systému se snaží reagovat na celou řadu problémů, kterým dnes evropská moře čelí: znečištění, nadměrný rybolov, urbanizace, pobřežní eroze či bezpečnost na mořích. Usnadňujeme proto spolupráci všech stran zainteresovaných ve všech odvětvích a ve všech státech v zájmu rozvoje evropské námořní ekonomiky šetrné k životnímu prostředí. Každou oblast moří a oceánů se snažíme spravovat podle konkrétních podmínek v dané lokalitě, a pokud to má smysl, poskytujeme společné nástroje, které mohou pomoci zemím EU uplatňovat moderní a odpovídající vnitrostátní strategie. HLAVNÍ SVĚTOVÍ PRODUCENTI (2011) (ÚLOVKY A AKVAKULTURA) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl na celkovém objemu) Celkem Čína Indonésie Indie Peru EU-28 Spojené státy Vietnam (*) Filipíny Japonsko (*) Chile Rusko Myanmar/Barma Norsko Jižní Korea Bangladéš Thajsko % 37,1 % 7,7 % 5,0 % 4,7 % 3,5 % 3,1 % 3,1 % 2,8 % 2,7 % 2,5 % 2,5 % 2,3 % 2,0 % 1,8 % 1,8 % 1,6 % (*) Odhad FAO Zdroj: Eurostat a Eumofa pro EU-28 a FAO pro ostatní země. Většina úlovků v EU jsou přijímána ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

4 4 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Jak EU postupuje Jelikož je mořské prostředí vzájemně provázaným systémem, který navíc komplikuje množství lidské činnosti kolem něj, snaží se Evropská komise postupovat na několika frontách současně. Přeformulovala svou společnou rybářskou politiku tak, aby se rybolov snížil na úroveň stanovenou vědci, dlouhodobé plánování umožnilo obnovu oslabených populací ryb a výměty se prostřednictvím řady nástrojů a technických řešení postupně odstranily. Každé moře a okolní region je spravován podle jeho konkrétních potřeb. Během rybolovu mimo vody EU lovíme jen vědecky stanovené množství ryb a pouze poté, co své potřeby uspokojilo místní obyvatelstvo. Prioritou je nejen, abychom věděli více o stavu populací ryb (jinak není možné rozhodovat o jejich řízení), ale také o daném moři obecně: o jeho hloubce, organismech, které v něm žijí, o jeho sedimentech, proudech apod. Pro všechny orgány dozoru vytváříme podmínky ke sdílení údajů v reálném čase s cílem zlepšit účinnost záchranných akcí a boje proti kriminalitě. Vytvořili jsme také právní rámec pro země EU, aby mohly plánovat využívání mořského prostoru odděleně nebo společně. Evropská unie podporuje zásady udržitelného rybolovu, ochrany biologické rozmanitosti a řádné správy věcí veřejných (a to v mezinárodním měřítku i prostřednictvím dvoustranných vztahů) a propaguje je také ve světě. Je rovněž hnací silou obnovy populací tuňáka obecného a celosvětového boje proti nezákonnému rybolovu. V tomto boji uplatňuje EU nejen svou politickou váhu, ale také ekonomický vliv, jelikož odmítá dovážet produkty, které nesplňují mezinárodní pravidla. istockphoto/ivan Bajic EU prosazuje udržitelný rybolov. Přechod k udržitelnému rybolovu a vytvoření inteligentní modré ekonomiky se samozřejmě neobejde bez investic, a proto Komise poskytuje odpovídající finanční podporu. V letech 2014 až 2020 bude na financování projektů, které se týkají celé námořní oblasti a které podporují diverzifikaci, inovace a udržitelný růst, použito 6,5 miliardy eur (viz také kapitola Další postup ). V evropských vodách operuje téměř rybářských lodí. istockphoto/sava Alexandru

5 N Á M O Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I A R Y B O L O V 5 CELKOVÝ ÚLOVEK JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (2011) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl na celkovém objemu) Španělsko Dánsko Spojené království Francie Nizozemsko Německo Portugalsko Itálie Irsko Švédsko Polsko Lotyšsko Litva Finsko Estonsko Chorvatsko Řecko Belgie Bulharsko Maďarsko (*) Česká republika (*) Rumunsko Malta Slovensko (*) Kypr Slovinsko Rakousko (*) Celkem EU ,59 % 15,11 % 12,26 % 9,07 % 7,46 % 4,59 % 4,39 % 4,35 % 4,22 % 3,68 % 3,47 % 3,19 % 2,80 % 2,45 % 1,59 % 1,44 % 1,29 % 0,45 % 0,18 % 0,13 % 0,08 % 0,07 % 0,04 % 0,03 % 0,02 % 0,01 % 0,01 % (*) Údaje za rok Pozn.: Není relevantní pro LU. 100,00 % Zdroj: Eurostat. Čtyři země tvoří téměř polovinu celkového úlovku EU. CELKOVÉ ÚLOVKY PŘEDNÍCH SVĚTOVÝCH PRODUCENTŮ (2011) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl na celkovém objemu) Čína Peru Indonésie Spojené státy EU-28 Indie Rusko Japonsko (*) Chile Myanmar/Barma Vietnam Norsko Filipíny Thajsko Jižní Korea Bangladéš Mexiko Malajsie Island Maroko Tchaj-wan ,02 % 8,75 % 6,06 % 5,47 % 5,18 % 4,56 % 4,52 % 4,08 % 3,68 % 3,53 % 2,65 % 2,58 % 2,51 % 1,97 % 1,87 % 1,70 % 1,67 % 1,46 % 1,22 % 1,02 % 0,96 % (*) Odhad FAO. Zdroj: Eurostat pro EU-28. FAO pro ostatní země

6 6 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Jaká konkrétní opatření EU přijímá Přechod k udržitelnému rybolovu: reforma společné rybářské politiky Dne 1. ledna 2014 vstoupila v platnost nová společná rybářská politika (SRP). Jejím hlavním cílem je dosáhnout udržitelnosti rybolovu z ekologického, ekonomického i sociálního hlediska. Snaží se proto obnovit populace ryb, odstranit nehospodárné praktiky, zlepšit postavení celého odvětví a posílit odvětví akvakultury. Udržitelný rybolov znamená, že se loví jen takové množství ryb, které neohrožuje reprodukční schopnost jejich populací. Časem budou zdravější populace poskytovat lepší výnosy, což zkrátí čas, sníží intenzitu rybolovu a ušetří palivo. Místo zoufalého nahánění mizejících rybích populací můžeme lovit racionálně jejich bohaté populace. To zvýší prosperitu celého odvětví a odstraní jeho zranitelnost vůči vnějším faktorům a tradiční závislost na finančních prostředcích z veřejných zdrojů. Občané se na druhou stranu budou moci spolehnout na stabilní dodávky zdravých bílkovin a na jejich původ. Kromě zvýšení udržitelnosti rybolovu je další důležitou součástí nové politiky harmonogram zastavení tzv. výmětů (vyhazování nežádoucích ryb, které byly uloveny, zpět do moře). Lhůty se liší podle druhu rybolovu PRODUKCE AKVAKULTURY EU PODLE TYPU PRODUKTU (2011) (procentní podíl na celkovém objemu) Mořské ryby (včetně lososů a pstruhů chovaných v mořské vodě) 27 % 50 % Měkkýši a korýši a rybolovných oblastí jednotlivých moří. Začne se v roce 2015 u ryb žijících v horních vrstvách moří a bude se dále postupovat, takže u všech druhů ryb by se mělo s výměty skončit v roce Celkové řízení se zjednoduší, lokalizuje a přizpůsobí regionálním specifikům, protože členské země si v rámci evropských předpisů mohou zvolit, která opatření chránící mořské prostředí použijí. Tento proces zohledňuje know-how celého odvětví a jeho zásadní úlohu v řádné správě moří. Tržní principy napomáhají rybářským organizacím, aby rybáři získali silnější pozici na trhu a za své úlovky větší výdělek. Několikaleté plány obnovy by v každém případě měly zlepšit předvídatelnost trhu, a tím pádem i plánování a investice. Hlavní strategie se přitom zaměřuje na podporu diverzifikace příjmů, pomoc malým subjektům a na podporu kvalitního chovu ryb jako doplňku rybolovu ve volné přírodě. Když rybáři loví mimo vody EU, jsou vázáni stejnými předpisy týkajícími se udržitelnosti jako doma. Loví jen vědecky stanovené množství ryb způsobem, který nepoškozuje místní loďstva. Jelikož spolehlivé a vyčerpávající informace o stavu mořských zdrojů mají zásadní význam pro správné rozhodování, musí navíc země EU sbírat a sdílet vědecké údaje o populacích ryb a o dopadu rybolovu na úrovni jednotlivých moří. Zdravější populace ryb a rozmanitější hospodářská struktura pobřežních oblastí zlepšují ekonomickou výkonnost, hospodářský růst podporující začlenění a vyrovnanost ekonomického rozvoje v pobřežních regionech, což přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020 pro hospodářský růst. Další informace o reformě SRP získáte na těchto internetových stránkách: ( reform/index_cs.htm). 23 % Sladkovodní ryby (včetně pstruhů a úhořů chovaných ve sladké vodě) Zdroj: Eurostat a Eumofa. Akvakultura představuje asi 20 % celkového objemu produkce EU.

7 N Á M O Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I A R Y B O L O V 7 Modrá ekonomika: udržitelný růst v mořském a námořním odvětví K překonání krize v Evropě musí přispět všechna odvětví její ekonomiky. V této souvislosti hraje důležitou roli také mořské a námořní odvětví (tzv. modrá ekonomika). Tato odvětví představují přibližně 5,6 milionu pracovních míst a 495 miliard eur hrubé přidané hodnoty (HPH). Pokud však budeme investovat do té správné oblasti ve správný čas, mohou vygenerovat mnohem více pracovních míst. Právě v tom tkví podstata strategie tzv. modrého růstu. Vytipovali jsme již proto nejslibnější odvětví i nejprospěšnější investice, na které se musí Evropa změřit. Jedná se nejen o zavedená odvětví, jako jsou cestovní ruch v pobřežních oblastech (roční HPH 183 miliard eur) nebo akvakultura, ale také o rozvíjející se odvětví, jako je mořská biotechnologie (roční HPH 14,1 miliardy eur) či začínající odvětví jako hlubinná těžba nebo využití energie oceánů, která podle všeho mají obrovský potenciál pro zaměstnanost. Cestovní ruch by měl mít průměrný roční nárůst 2 až 3 % (odvětví lodních zájezdů by v tomto desetiletí mělo vzrůst o 60 %, čímž vznikne pracovních míst), využití obnovitelné energie oceánů vzroste před rokem 2020 téměř desetinásobně (odvětví větrné energie na moři by mělo prudce narůst z pracovních míst v roce 2010 na téměř do roku 2020) a celosvětový obrat těžby z mořského dna by se mohl v příštích deseti letech zvýšit exponenciálně. Poskytujeme proto zemím EU návody i právní rámec, aby mohly tento nárůst podpořit inteligentním způsobem a využít všech výhod co nejrychleji, avšak bez poškození životního prostředí. Modrá ekonomika může znamenat značný přínos pro hospodářství celkově, a tedy i pro všechny občany v Evropě. Chtěli bychom se nyní zmínit pouze o některých nástrojích, které zemím EU nabízíme. Efektivní správní struktury: strategie pro jednotlivé oblasti moří a oceánů Když se díváte na naši planetu z vesmíru, neuvidíte hranice jednotlivých zemí nebo regionů to, co především uvidíte, budou pevnina a oceán. Není proto těžké pochopit, že lidé, kteří žijí na jednom pobřeží určitého moře, můžou mít mnoho společného. Naše námořní politika je koncipována podle jednotlivých oblastí moří a oceánů. Díky spolupráci zainteresovaných stran řeší příslušné strategie potřeby místních hospodářských subjektů a obyvatel konkrétně a účinně. Tyto strategie propojují financování z různých zemí a různých zdrojů na základě společně dohodnutých cílů. Rovněž se systematicky zabývají sociálními cíli zaměstnanosti, přístupnosti a kvality života, jak ukazuje strategie pro Baltské moře, která pokročila nejdále. Strategie na úrovni jednotlivých moří staví správu EU, vlády členských států, místní orgány, hospodářské subjekty, zástupce průmyslu i nevládní organizace na stejnou úroveň. Tito partneři společně zajišťují koherentní výsledky ve prospěch lidí i životního prostředí. Žádné navýšení prostředků není v tomto případě nutné. Jde prostě o mechanismus zajišťující konzistentní a dlouhodobé využívání už uvolněných finančních prostředků, což vede k lepším výsledkům. Jinými slovy jde o formu inteligentního managementu. EU je členem Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku. istockphoto/gary Stokes

8 8 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E European Union/Catrin Owen Díky Evropskému námořnímu a rybářskému fondu se zvýší kvalita života v pobřežních regionech Evropy. Pečlivé plánování využití mořských oblastí: námořní územní plánování I když globalizace přeje rozvoji nákladní lodní dopravy, přístavů a loďařského průmyslu, objevují se i nové způsoby využívání moří, jako jsou větrné elektrárny, rybí farmy či těžba nerostných surovin. Prostory moří a oceánů jsou však nekonečné jen zdánlivě a nároky, které jsou na ně takto kladeny ze strany různých odvětví, mohou mořské prostředí poškodit. Bez koordinace vládnou nejasnosti mezi kompetencemi jednotlivých politik, které protahují realizaci projektů a zpochybňují návratnost investic a zvyšují náklady o vysoké právní poplatky. Například umístění větrné elektrárny přes státní hranice může být efektivnější a z hlediska životního prostředí vhodnější než stavba dvou elektráren ve dvou oddělených a ekologicky zranitelných místech. Nebo třeba přetrasování plavebních cest mimo chráněné oblasti snižuje riziko ekologické katastrofy. Podobných příkladů existuje celá řada. Řízení námořního provozu: integrovaný dohled nad mořským prostředím Kdo nevnímá věci v souvislostech, musí nakonec více zaplatit. Orgány pro dohled nad mořským prostředím, jež monitorují obchodní dopravu, se liší od těch, jež vyšetřují nedovolené obchodování. V digitální epoše však neexistuje žádný důvod k tomu, aby si nemohly vyměňovat informace. Díky podpoře EU vznikly technické prostředky zlepšující tok informací mezi námořními orgány a chránící jej před průnikem nepovolaných subjektů. To umožní orgánům lépe bojovat proti trestné činnosti a chránit obchodní a rybářské lodě před různými hrozbami. Společně budou také v případě potřeby zasahovat, čímž se zlepší nejen policejní činnost, ale i záchranné operace. Tento druh spolupráce rovněž znamená lepší využívání veřejných prostředků. Z tohoto důvodu jsme vytvořili rámec pro námořní a pobřežní územní plánování, aby členské státy mohly lépe plánovat využití tohoto prostoru. Tento rámec zapojuje transparentním způsobem všechny zainteresované strany a zajišťuje tak stabilní a spravedlivý soubor pravidel, aby se mohly rozvíjet všechny aktivity uskutečňované na moři. Díky tomuto plánování se již podařilo urychlit investice a snížit podnikům právní i správní náklady.

9 N Á M O Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I A R Y B O L O V 9 Tzv. modrá ekonomika přispívá do evropského hospodářství více než pěti miliony pracovních míst. istockphoto/swetta Věda a my: znalosti v námořní oblasti 2020 Často se říká, že o měsíčním povrchu toho víme víc, než o hlubinách oceánů. A je to vlastně pravda: naše znalosti o mořích a oceánech mají spoustu bílých míst. A ty poznatky, které už jsme získali, jsou roztříštěné a pocházejí z mnoha nekompatibilních a neúplných zdrojů. Projekt Znalosti v námořní oblasti 2020 sdružuje kvalitní a koherentní informace o mořích a oceánech a dává je zdarma k dispozici veřejnosti. Vytvořili jsme již první digitální mapu našeho mořského dna a spolupracujeme s evropskými vědci a inženýry na shromažďování stávajících údajů, které nám pomohou zlepšit naše poznatky o mořích a oceánech. Tyto informace potřebují podnikatelé, kteří na jejich základě rozvíjejí svou činnost a zvyšují svou konkurenceschopnost. Volně přístupná data však nejsou určena pouze těm, kteří se moři a oceány zabývají profesionálně. Jedná se rovněž o demokratizaci znalostí, a proto umožníme běžným občanům zapojit se do rozhodování o našem pobřeží a mořích. Strategie EU pro oblast Baltského moře je velmi úspěšná. Zúčastněné země díky ní pracují na vyřešení společných problémů. istockphoto/guenther Dr. Hollaender Podpora mobility mezi odvětvími a z ní vyplývajících pracovních příležitostí Námořní odvětví v současné době nemají k dispozici dostatek lidí s vhodnou kvalifikací, dovednostmi a praxí. Tento nedostatek se stále prohlubuje a brání růstu evropských námořních odvětví, což je nepřijatelné zejména v době vysoké nezaměstnanosti. Naše námořní politika se snaží vyřešit stávající problémy, jako je vzdělání pouze v jednom oboru (např. rybolov), zatím nepromyšlené možnosti mobility nebo nejisté vyhlídky, pokud jde o zaměstnanost. V zájmu zvýšení atraktivity pracovních míst v námořní oblasti, musíme zvýšit mobilitu pracovníků mezi jednotlivými odvětvími a zeměmi. Dále je se třeba spíš než na znalosti, které potřebujeme dnes, zaměřit na ty dovednosti v námořní oblasti, které budou potřeba v budoucnu.

10 10 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Další postup Moderní finanční nástroj na míru Souběžně s reformou společné rybářské politiky vznikl nový fond pro námořní oblast EU na období let : Evropský námořní a rybářský fond ve výši 6,5 miliardy eur. Tento fond nahradí stávající Evropský rybářský fond a propojí několik dalších doplňkových fondů do jediného nástroje. Příjemcům se usnadní přístup k finančním prostředkům, protože ubylo byrokracie. Prostředky z fondu pomohou splnit náročné cíle reformy rybolovu. Jelikož je třeba snížit tlak na populace ryb a ponechat jim čas na obnovu, potřebují obyvatelé závisející na rybolovu pomoc s nalezením alternativních zdrojů příjmu. Prostředky z fondu pomáhají provozovatelům modernizovat metody rybolovu, najít způsoby, jak zvýšit hodnotu jejich úlovků, či nalézt alternativní zdroje obživy. Mohou například nahradit rybářské sítě selektivnějšími lovnými zařízeními s cílem snížit nežádoucí úlovky, jež se vyhazují zpět do moře, nebo vyvinout nové technologie, které by mohly snížit negativní dopad rybolovu a akvakultury na životní prostředí. podporovány i nyní. Zvláštní pozornost a intenzivnější podpora se věnuje drobným rybářům, mladým rybářům a místnímu rybolovu. Prostředky z fondu se rovněž používají na udržitelný rozvoj evropské akvakultury. Slouží k financování inovací a podpoře nových oborů, jako je např. nepotravinářská akvakultura. Cílem je zdokonalit shromažďování údajů a kontrolní programy, čímž se zajistí plnění předpisů prosazujících udržitelný a zodpovědný rybolov. Účelem fondu však není pouze usnadnit přechod na udržitelný rybolov a dosáhnout dobrých hospodářských výsledků. Je rovněž prostředkem ke splnění cílů sociálního programu Komise. Manželé, kteří často v rodinném podnikání hrají zásadní roli, mohou nyní získat podporu pro odborné vzdělávání nebo jinou hospodářskou činnost vztahující se k rybolovu. Organizace producentů dostanou pomoc při plánování produkce a uvádění jejich produktů na trh tak, aby tyto produkty vyhovovaly stále náročnější veřejnosti. O příspěvek mohou tedy žádat projekty, které podporují inovace a ekonomickou diverzifikaci, vytvářejí nová pracovní místa nebo zvyšují kvalitu života. Jelikož již v minulosti přinesly velmi dobré výsledky iniciativy vycházející zdola, jako je např. zpracování produktů, stravování nebo cestovní ruch, jsou podobné aktivity istockphoto/vm Poptávka po mořských produktech stále roste.

11 N Á M O Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I A R Y B O L O V 11 istockphoto/ekaterina Krasnikova Akvakultura v EU zaměstnává okolo lidí. Kromě pomoci rybářům se rovněž zvažují vědecké projekty, jako je třeba vytvoření mapy mořského dna s vysokým rozlišením nebo zpřístupnění údajů o moři podnikům a výzkumným pracovníkům v celé Evropě. Maximální pozornost se věnuje projektům, jako je plánování námořních oblastí, integrovaný námořní dohled a znalosti v námořní oblasti, které mohou zamezit násobení nákladů a snížit je díky spolupráci a koordinaci napříč odvětvími. Evropský námořní a rybářský fond se používá na spolufinancování projektů s členskými státy podle zásady tzv. sdíleného řízení. Každý členský stát vypracuje operační program pro dané období a blíže osvětlí, na co hodlá použít finanční prostředky, které mu byly přiděleny. Jakmile program schválí Evropská komise, vybere členská země projekty, které získají finanční podporu. Způsobilost projektů a provádění programu sledují členské státy i Komise. 15 HLAVNÍCH DRUHŮ, KTERÉ SE V EVROPSKÉ UNII LOVÍ (2011) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl na celkovém objemu) Sleď obecný Šprot obecný Makrela obecná Smačci rodu Ammodytes Sardinka obecná Kranas obecný Treska obecná Další kranasi rodu Trachurus Sardel obecná Sardinka oblá Tuňák pruhovaný Tuňák žlutoploutvý Žralok modravý Štikozubec obecný Platýs evropský Zdroj: Eurostat ,46 % 8,48 % 7,72 % 6,87 % 6,31 % 3,28 % 3,01 % 2,74 % 2,59 % 2,53 % 2,48 % 2,09 % 2,06 % 1,75 % 1,70 % Nejvíce lovenými druhy ryb v EU jsou šprot obecný a sleď obecný.

12 12 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E NA CS-C Další zdroje informací XX XX XX Reforma společné rybářské politiky: Integrovaná námořní politika: Atlas moří: ISBN doi: /62854