EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2004, s

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2004, s. 13. 11"

Transkript

1 1 TŘETÍ SEKTOR V následujícím textu seznámíme s vymezením třetího sektoru, s koncepcí občanského sektoru a s koncepcí sociální ekonomiky zejména v kontextu evropského prostředí. Organizace občanského sektoru i subjekty sociální ekonomiky mají společné tradice i hodnotová východiska, vyskytují se v podobných oblastech. Částečně se liší zaměřením a rolemi, které plní. V občanské společnosti, v jejím tzv. třetím sektoru, máme možnost setkávat se s rozmanitými organizacemi nebo podniky, které jsou dobrovolně zakládány za účelem plnění svého poslání. Obsah poslání se liší od cíle dosahování zisku, i když finanční příjmy jsou pro existenci podstatné. Některé mají základ v minulosti a navazují na své kořeny či tradice, jiné reagují na nové současné problémy nebo společenskou situaci. Často představují institucionalizaci přátelských sítí a svazků mimo stát a trh. Různý původ těchto organizací, asociací a podniků v sobě zahrnuje různou povahu vztahů a chování, slouží k posilování vzájemnosti, solidarity a humanismu. Otázka hodnot je tak důležitá, že se hovoří o hodnotami poháněných organizacích třetího sektoru. 9 Pro třetí sektor se užívá označení občanský sektor, neziskový sektor, dobrovolnický sektor nebo sociální ekonomika. Třetí sektor označuje veřejný prostor, který je definován většinou pomocí typologie neziskových organizací (not-for-profit) nebo výčtem subjektů sociální ekonomiky. 10 Asociace, zařízení církví, nadace, některá družstva, společnosti apod., obecně nazývané subjekty, jsou soukromé organizace oddělené od státu a od ziskových subjektů, které se odlišují tím, že jejich činnost nespočívá pouze a prvořadě ve vykonávání ekonomických aktivit orientovaných na dosahování zisku. 11 Lidé dobrovolně zakládají organizace, které ve svých aktivitách propojují vzájemně a veřejně 9 DEFOURNY, J., PESTOFF, V. (eds.) Images and Concepts of the Third Sector in Europe. EMES European Research Network Zkrácený překlad M. Rulíkové. Představy a koncepty třetího sektoru v Evropě. In DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2004, s ANHEIER, K. H. Defi ning the Nonprofi t Sector: Germany. Baltimore,

2 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO prospěšné cíle, sociální i ekonomické záměry. 12 Subjekty mají významnou úlohu v místních podmínkách, neboť bezprostředně reagují na konkrétní problémy a na potřeby občanů. 13 Existují téměř ve všech oblastech lidské činnosti. 14 Poskytují veřejné služby, pracují pro své členy, nadace finančně podporující činnosti ostatních apod. 1.1 Tradice třetího sektoru Organizace třetího sektoru byly formovány různými tradicemi, které se datují přinejmenším od 19. století. Jacques Defourny a Victor Pestoff zmíněné proudy shrnují následovně: tradice filantropie (charita, neziskový sektor atd.), která je významná ve Velké Británii a Irsku; tradice občanské odpovědnosti vůči celé společnosti zaměřená na podporu rovnosti a demokracie ve skandinávských zemích; tradice spojená s principem subsidiarity, který převládá zvláště ve vztahu k církevním iniciativám v Německu, Belgii, Irsku a Nizozemí; tradice družstevního hnutí, které bylo postavené buď na společném občanském smýšlení spojeném s participací a s demokracií (jako například v Dánsku, Švédsku apod.), anebo na společné náboženské víře (jako například v Itálii, Belgii, Francii apod.); role, která je v zemích jako Španělsko, Portugalsko, Řecko či Itálie přisuzována rodině, měla také velký vliv na tempo rozvoje třetího sektoru, především pokud jde o poskytování osobní péče (péče o děti, staré lidi apod.). 15 Třetí sektor je spjat s prostředím občanské společnosti. 16 V nejširším významu pojem občanská společnost označuje soubor komunit či sdružení, 12 Subjekty jsou veřejně prospěšné (uspokojující potřeby veřejnosti) a vzájemně prospěšné (zřizované pro potřeby členů). 13 BARBETTA, P. The Nonprofi t Sector in Italy. Manchester: Manchester University Press, SOKOL, J. Společnost jako komunikace. In DOHNALOVÁ, M., ANDERLE, P. (eds.) Občanský sektor: Úvahy a souvislosti. Moravský Beroun: Moravská expedice, DEFOURNY, J., PESTOFF, V. (eds.) Images and Concepts of the Third Sector in Europe. EMES European Research Network Zkrácený překlad M. Rulíkové. Představy a koncepty třetího sektoru v Evropě. In DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s SOKOL, J. Společnost jako komunikace. In DOHNALOVÁ, M., ANDERLE, P. (eds.) Občanský sektor: Úvahy a souvislosti. Moravský Beroun: Moravská expedice,

3 TŘETÍ SEKTOR která existují a fungují nezávisle na státu. 17 Občanská společnost má svou právní, politickou, sociální, ekonomickou a kulturní stránku. Její koncept je často používán k popisu, vysvětlení, objasnění a pochopení rozmanitých jevů ve společnosti. Je to společnost založená na solidaritě a svobodné a otevřené komunikaci. 18 Občanské společnosti je vlastní vztah veřejného a soukromého, vystoupení jedinců ze svého soukromí a vyjádření se k dění, které se týká ostatních. Každý občan má možnost stát se členem dobrovolné organizace, kde jsou lidé podobní svým smýšlením, jednáním a zájmy. Organizace učí jednotlivce společně uskutečňovat jejich přání a uplatňovat je v nejširším měřítku. Od této chvíle to už nejsou izolovaní jedinci, ale síla, kterou je vidět zdaleka a jejíž činnost slouží jako příklad; která mluví a které lidé naslouchají. 19 Jsou to místa a způsoby, jež mohou být nazvány veřejným prostorem. Je to tedy jakýsi společný prostor, v němž se členové společnosti setkávají tváří v tvář ve více lidech, aby si mohli vyměňovat názory o tématech vzbuzujících obecný zájem nebo také prostřednictvím širokého okruhu médií, tj. tisku, rozhlasu, televize i internetu. Jde o společný prostor, jelikož i přes veškerou různorodost stýkání a médií existuje mezi lidmi rozsáhlá vzájemná komunikace. 20 Marc M. Howard zdůrazňuje, že občanská společnost je sférou organizací, skupin a asociací, které jsou formálně ustaveny, chráněny zákonem, samostatné, ke kterým se mohou dobrovolně připojit běžní občané 21, a uvádí různé segmenty společnosti. 17 BROKL, L. Hledání občanské společnosti. Praha: Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 2002, s HABERMAS, J. Theorie des kommunikativen Handelns. Díl 2. Frankfurt nad Mohanem, s TOCQUEVILLE, A. Demokracie v Americe. Díl I., II. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 1992, s MÜLLER, K. Češi a občanská společnost. Praha: Triton, 2002, s HOWARD, M. M. The Weakness of Civil Society in Post-Communist Europe. Cambridge University Press, 2003, s

4 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Schéma č. 1: Politická společnost, ekonomická společnost a občanská společnost Zdroj: M. M. HOWARD, Heterogenní smíšená ekonomika a ekonomický význam třetího sektoru Třetí sektor vstupuje do vztahů s veřejným sektorem i se ziskovým sektorem. Tyto vztahy by měly být všestranně prospěšné a měly tak přispívat k ekonomickému, sociálnímu i kulturnímu rozvoji společnosti. Mezi subjekty třetího sektoru mohou být různé vertikální i horizontální vazby, některé z nich vstupují do zastřešujících organizací a spolupracují spolu. Význam třetího sektoru roste z různých důvodů. 23 Ekonomickou důležitost má třetí sektor zejména z hlediska zaměstnanosti, produkce a vytváření hodnot. Státy věnují větší pozornost organizacím třetího sektoru, které se stávají důležitým partnerem při zajišťování veřejných statků, hlavně služeb. Helmut K. Anheier a Jeremy Kendall při objasňování ekonomického přístupu k třetímu sektoru zdůrazňují, že různé sektory, tedy subjekty veřejného, tržního i třetího sektoru, mohou koexistovat i v rámci stejné oblasti, například v sociálních službách, ve zdravotnictví, vzdělávání, kultuře i ve sportu. V rámci jedné oblasti poskytují různé služby a dodávají je různým spotřebitelům (klientům, zákazníkům) nebo různým cílovým skupinám. Alternativní volby spotřebitelů odrážejí jejich různé preference a v případě výběru třetího sektoru jsou spojeny s vyšší důvěryhodností organizací. 24 Jeho organizace mohou být pro občany 22 Schéma upravila M. Dohnalová. 23 Popisuje je H. K. Anheier v textu vydaném v roce 2002 v Centre for Civil Society, London School of Economics and Political Science v Londýně. 24 ANHEIER, H. K., KENDALL, J. Interpersonal trust and voluntary associations: Examining Three approaches. British Journal of Sociology, 2002, č. 53, s

5 TŘETÍ SEKTOR přijatelnější než státní instituce ve veřejném sektoru anebo soukromé komerční společnosti. Adalbert Evers a Jean-Louis Laville hovoří o heterogenní, pluralitní, smíšené ekonomice, kdy vedle sebe koexistují tři sektory a vzájemně se doplňují. 25 Rovněž v ekonomických teoriích sociálních podniků se zdůrazňuje heterogenní ekonomika. 26 Badatelé evropského třetího sektoru diskutují tzv. welfare mix skládající se ze společné zodpovědnosti mezi různými druhy poskytovatelů, který funguje v Evropě, a někteří navrhují sociální trojúhelník (viz schéma č. 2) pro lepší pojetí vztahů mezi různými sektory. Schéma č. 2: Tře sektor v tzv. trojúhelníku blahobytu 27 neformální formální STÁT (ve ejné e) T ETÍ SEKTOR ASOCIACE (dobrovolnické neziskové organizace) SEKTOR ve ejný soukromý KOMUNITA (domácnos, rodiny atd.) TRH (soukromé rmy) neziskový ziskový Zdroj: V. PESTOFF, 1998, EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, STEINBERG, R. The Economics Of Nonprofi t. Cheltenham, Glos.: Edward Edgar, Pestoff ve své knize A Democratic Architecture for the Welfare State trojúhelník používá k vysvětlení prostoru pro smysluplné občanství ve 21. století. 28 In DEFOURNY, J., PESTOFF, V. (eds.) Images and Concepts of the Third Sector in Europe. EMES European Research Network Zkrácený překlad M. Rulíkové. 17

6 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Jaké jsou důvody vzrůstajícího významu třetího sektoru? Demografické změny (také rostoucí počet obyvatel v postproduktivním věku stárnutí populace ) způsobují, že věkově různé sociální skupiny mají nové požadavky na služby, zejména sociální. Požadavek genderového přístupu rovných příležitostí, ale i profesní a existenční důvody vedou k brzkému návratu žen z mateřské dovolené do zaměstnání, mění se také role rodiny. To vyvolává potřebu nových služeb pro děti předškolního věku a tyto služby pružně poskytuje třetí sektor. Stěhování a migrační procesy způsobují, že ve velkých městech vznikají části obydlované lidmi, kteří přicházejí ze zahraničí. 29 Tito cizinci se obtížně začleňují do většinové společnosti, třetí sektor jim může pomoci být ekonomicky samostatní, a tím přispět i k sociálnímu začlenění. Sebeorganizování občanů, kteří společně vykonávají soukromé aktivity ve veřejném zájmu, jež slouží obecnému dobru. Dochází k posunu hodnot směrem k vlastní odpovědnosti za sociální zabezpečení, za vzdělání, kulturní aktivity a svým způsobem za stav životního prostředí, i když takové záruky byly dříve spojované výlučně se státem. Občané mají větší důvěru v sebe sama, roste individualizace. Zvyšuje se počet nezaměstnaných, a to i s vysokoškolským vzděláním, 30 kteří mohou sami zakládat organizace nebo v nich najít uplatnění. Současné redukování rozsahu sociálního státu a úspory v řadě zemí; vytváření určitého druhu partnerství mezi veřejným, soukromým a třetím sektorem, který začíná stát nahrazovat. Vlády procházejí procesem předávání některých jejich tradičních úkolů do rukou soukromých neziskových institucí a ziskových poskytovatelů. 31 Rozšiřování nabídky v sektoru služeb, a tím také růst zaměstnanosti zde. Vznik nových forem subjektů a organizací, které sledují ekonomické, sociální a environmentální cíle. Společensky odpovědné chování firem, v jehož rámci firmy propojují ziskové a veřejně prospěšné aktivity, praktikují firemní filantropii a podporují místní komunitu. Představy a koncepty třetího sektoru v Evropě. In DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: SLON, KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: SLON, ANHEIER, K. H. The third sector in Europe: Five theses. Civil Society Working Papers Numer 12. The Centre for Civil Society. Londýn: London School of Economics and Political Science,

7 TŘETÍ SEKTOR Probíhající změny ve společnosti, které mění očekávání od třetího sektoru a hledání dalších možností financování jeho subjektů. Podporuje se zvýšená ekonomická aktivita přinášející vlastní příjmy, schopnost organizací propojit ekonomické a sociální zájmy, přispět k místnímu rozvoji i k sociálnímu začleňování jedinců ze znevýhodňovaných sociálních skupin. 1.2 Občanský sektor Třetí sektor, který se nachází mezi státem, trhem a domácnostmi, se nazývá občanským sektorem a z tohoto pohledu ho tvoří různé dobrovolně zakládané organizace. Jejich činnosti jsou zaměřeny na plnění poslání a přiblížení se k vizi budoucího stavu. Mezi cíle nepatří snaha dosáhnout soukromého zisku ani přímého podílu na výkonu politické moci. V rámci asociací je mnoho těch, které se věnují podpoře veřejně prospěšných cílů, z nichž má užitek celá společnost nebo její nezanedbatelná část. Specifickou podobou svobodného sdružení občanů jsou církve a náboženské společnosti, které často spolu s náboženskou činností vykonávají i nejrůznější charitativní funkce. Vedle asociací a církví tvoří občanský sektor i další typy subjektů, které občané zakládají a podporují proto, aby mohly sloužit veřejnému prospěchu. K nim patří zejména nadace, tj. soukromá sdružení majetku, jež slouží veřejně prospěšným aktivitám tím, že na ně poskytují prostředky Definování občanského sektoru Občanský sektor je definován pomocí organizací, u kterých jsou určeny typické charakteristiky. Ty jsou obsahem mezinárodní strukturálně-operacionální definice Lestera M. Salamona a Helmuta K. Anheiera z 90. let. Definice byla použita v mezinárodním srovnávacím výzkumu organizací občanského sektoru Univerzity Johnse Hopkinse a odvolává se na ni i zpráva ze srovnávacího výzkumu sociální ekonomiky, který realizoval CIRIEC SKOVAJSA, M., et al. Organizovaná občanská společnost: teorie a vývoj. In SKOVAJSA, M., et al. Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010, s Organizace CIRIEC vypracovala pro Evropský ekonomický a sociální výbor srovnávací studii Sociální ekonomika v Evropské unii, která zmapovala situaci v roce 2005 v tehdy 25 členských státech EU včetně České republiky. 19

8 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Strukturálně-operacionální definice se skládá z pěti znaků, které musí subjekt splňovat, aby jej bylo možné považovat za organizaci občanského sektoru: Organizovanost: organizace je do určité míry institucionalizovaná. Buď je formálně zřízena jako právnická osoba, nebo se alespoň vyznačuje jasnou a stálou organizační strukturou. Jednorázová, neformální a dočasná shromáždění a skupiny nejsou organizacemi občanského sektoru, i když mohou patřit do neformální části občanské společnosti. Soukromý charakter a nezávislost na státu: organizace není součástí státu ani není státem řízena. To ale neznamená, že nemůže od státu dostávat třeba i většinu prostředků k činnosti nebo že zástupci státu nemohou být členy jejích orgánů. Zásada nerozdělování zisku: organizace nerozděluje zisk mezi členy, vlastníky nebo manažery. Není jejím posláním vytvářet a rozdělovat zisk. Zisku může dosahovat, ale musí ho použít pro naplňování vlastního poslání. Samosprávnost: organizace je schopna se sama spravovat a má k tomu potřebné struktury. Není řízena jinou organizací. Dobrovolnost: organizace vykonává činnost za spoluúčasti dobrovolníků. Může být podporována dobrovolnými dary, využívat práce dobrovolníků nebo dobrovolníci mohou působit v jejích řídících orgánech. Zastoupení dobrovolnického prvku nemusí být většinové. Dobrovolnost dále znamená také nepovinnou povahu členství v organizaci nebo spolupráce s ní. 34 Organizace občanského sektoru se podle evropských dokumentů odlišují od jiných společenských subjektů tímto: a) od neformálních uskupení (například účelových, sociálních nebo rodinných) stupněm formální institucionální existence; b) jsou neziskové, to znamená, že sledují jiné účely než opatřovat zisk pro své vedení nebo členy; c) jsou nezávislé, nepodléhají vládě nebo jiné veřejné autoritě ani politické straně či obchodním organizacím; mohou se svobodně rozhodovat bez zásahů podle svých vlastních pravidel a postupů; d) musí být řízeny způsobem nazývaným nestranný. To znamená, že organizace jsou nejen neziskové, ale ti, kdo je řídí, to nesmí činit v naději na osobní výhody; mají obvykle své zřízení, poslání, cíle a sféru působnosti; zaměstnanci jsou odpovědni členům a donátorům; 34 SKOVAJSA, M., et al. Organizovaná občanská společnost: teorie a vývoj. In SKOVAJSA, M., et al. Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010, s

9 TŘETÍ SEKTOR e) jsou do určitého stupně aktivní na veřejné scéně, usilují o dobro lidí, zvláštních skupin nebo společnosti jako celku, přispívají k veřejnému prospěchu, nesledují obchodní ani profesní zájmy svých členů. 35 Název občanský sektor zdůrazňuje prvek občanství a občanskou kulturu. V prostředí organizací vznikají a rozvíjejí se takové lidské vlastnosti, jako je altruismus, dobročinnost, solidarita, filantropie a normy vytvářející způsoby mírumilovného a solidárního soužití. Korektní mezilidské vztahy, založené na vzájemné úctě a ohleduplnosti, bez kterých by bylo soužití složité anebo nemožné. Občanská kultura jsou mravní hodnoty a normy částečně podobné pravidlům společenské etikety, nejsou ale stejné, nejde pouze o soubor způsobů, zvyklostí a zásad slušného chování. 36 Vznik a rozvoj občanského sektoru je spojen s třemi faktory: 1. tlaky zdola, organizování obyčejných lidí, kteří zakládají organizace z důvodů zlepšení svých podmínek či prosazení základních práv; 2. faktory přicházející zvenku, především od církví, zahraničních organizací či rozvojových agentur; 3. podpora shora neboli státní podpora organizací občanského sektoru za účelem snižování veřejných výdajů zejména na sociální záležitosti Role a funkce organizací občanského sektoru Organizace občanského sektoru mohou přispět k tomu, jak řešit místní potřeby, stejně tak jako národní problémy nebo velké globální výzvy. V občanské společnosti mají organizace dvě nezastupitelné role. 38 První z nich je role participativní, prostřednictvím které občané sdružující se v organizaci vyjadřují své společné zájmy a požadavky. Tímto způsobem se aktivně podílejí na spolurozhodování, na jednotlivých stupních samosprávy i státní správy. 35 EUROPEAN COMMISSION. The Commission and Non-Governmental Orga ni sations: Building a Stronger Partnership. Discussion Paper. Brussels: European Commis sion, 2000 [cit ]. Dostupné na Internetu: <www.europe.int>. 36 CAMPSOVÁ, V., GINER, S. Pohĺady na občiansku kultúru. Bratislava: Kalligram, 2000, s DOHNALOVÁ, M. Antropologie občanské společnosti. Brno: Nadace Universitas Masarykiana, RAKUŠANOVÁ, P. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Praha: Sociologický ústav AV ČR,

10 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Druhou rolí organizací občanského sektoru je role servisní, poskytování služeb v dané komunitě nebo společnosti, zejména v oblasti, kde je neposkytuje trh či stát, nebo jen v omezené míře či kvalitě především skupinám lidí, které nemají možnost své potřeby uspokojit jiným způsobem. Organizace v různých oblastech společenského zájmu agregují, selektují a uspokojují zájmy občanů a svou různorodostí pomáhají vytvářet názorovou pluralitu a nabízejí alternativní řešení rozličných problémů. 39 Vedle uvedených rolí jsou dále uváděny: inovační funkce, v rámci které organizace často reagují na nové situace, které dosud nebyly řešeny, vytvářejí a aplikují nové ideje a postupy, čímž i experimentují a berou na sebe velká rizika; tyto inovativní postupy mohou využít ostatní subjekty, jako je stát nebo soukromé společnosti; funkce ochrany práv a sociální změny, kdy organizace chrání své členy i ostatní osoby proti síle státu, majoritní skupině apod.; filantropická funkce, která je nástrojem podpory obecně prospěšných cílů prostřednictvím soukromých zdrojů; expresivní a školící funkce, díky které organizace představují prostor k sebevyjádření svých členů či stoupenců; ochrana hodnot čili ztělesnění, naplnění a uchování společenských hodnot; komunitní a demokratizační, kdy organizace poskytují prostor k projevu pluralitních názorů a zároveň posilují mezi lidmi smysl pro solidaritu a komunitu; podpora pluralismu, podpora různorodých cílů, hodnot, znevýhodněných skupin, právního a politického prostředí; charitativní/přerozdělovací funkce, tedy vytváření a podpora charitativních projektů a činností, včetně přerozdělování zdrojů od bohatších k chudším; podpora společenských změn neboli prostředek k vytváření významných změn v názorech a chování lidí, ve veřejné politice i politice firem. 40 Funkce, které plní organizace občanského sektoru, jsou uvedeny v dokumentu Evropské komise z roku 1995 Communication from the Commission on Promoting the Role of Voluntary Organisations and Foundations in Europe. Jsou to: 39 RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Professional Publishing, 2007, s SALAMON, L. M., ANHEIER, H. K. Global Civil Society: Dimensions of the Nonprofi t Sector. Baltimore: Johns Hopkins Center for Civil Society Studies, 1999, s ; SKOVAJSA, 2010, s

11 TŘETÍ SEKTOR Výkon služeb nebo jejich zajištění: organizace zajišťují svým klientům služby sociální, zdravotní, tréninkové, informační, poradenské a podpůrné. Obhajování: cílem je prosazovat, lobbovat nebo jinak argumentovat pro nějaký účel nebo skupinu, kdy účelem je změna veřejného vnímání nebo politiky. Svépomoc nebo vzájemná pomoc: organizace jsou typicky vytvářeny skupinami nebo jednotlivci, kteří mají nějaký společný zájem nebo potřebu. Zajišťují vzájemnou pomoc, informace, podporu a spolupráci. Východisko a koordinace: organizace koordinují aktivity, poskytují informace a podporu individuálním organizacím pracujícím v určité oblasti nebo sektoru vcelku. Takové organizace hrají důležitou funkci při zajišťování přechodu mezi občanským sektorem a státem Oblasti občanského sektoru Organizace občanského sektoru jsou nejčastější v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a rekreace. Ve zprávě z mezinárodního srovnávacího výzkumu z roku 1995 se uvádí: Dvě třetiny všech pracovníků občanského sektoru je soustředěno ve třech tradičních oblastech péče o veřejné blaho: vzdělávání s celkem třiceti procenty, zdravotní péči s dvaceti a v sociálních službách s celkem osmnácti procenty. Obor rekreace a kultury není příliš pozadu. 42 V rámci tohoto mezinárodního srovnávacího výzkumu Univerzity Johnse Hopkinse (Salamon, Sokolowski, Anheier, 2000) 43 byla vytvořena Mezinárodní klasifikace organizací občanského sektoru (International Classification of Nonprofit Organizations, ICNPO). 41 EUROPEAN COMMISSION. Communication from the Commission on Promoting the Role of Voluntary Organisations and Foundations in Europe. Brusel: Evropská komise, 1995 [cit ]. Dostupné na Internetu: <http://www.karl.aegee.org/ euro-lib.nsf>. 42 SALAMON, L. M., SOKOLOWSKI, S. W., ANHEIER, H. K. Social Origins of Civil Society: An Overview. Working Papers of the Johns Hopkins Comparative Nonprofi t Sector Project, č. 38. Baltimore: The Johns Hopkins Center for Civil Society Studies, ANHEIER, H. K., SALAMON, L. M. The Emerging Nonprofit Sector: An Overview. Manchester University Press ND,

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Sociální ekonomika - vybrané otázky. Marie Dohnalová a kolektiv

Sociální ekonomika - vybrané otázky. Marie Dohnalová a kolektiv Sociální ekonomika - vybrané otázky Marie Dohnalová a kolektiv VÚPSV, v.v.i. Praha 2009 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing.

Více

PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR

PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR AAN120033 / PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR / Bakalářské studium 2014/2015 doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. 1/1 LS; povinně volitelný předmět Z + Zk / 4 kredity Cílem předmětu je prohloubit

Více

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa STUDIJNÍ PROGRAM: Hospodářská politika a správa STUDIJNÍ OBOR: Veřejná ekonomika a správa

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání 1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání Podnikání NNO, sociální ekonomika a sociální podnikání představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických

Více

2.2.2 Sociální ekonomika

2.2.2 Sociální ekonomika SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V ZAHRANIČÍ 2.2.2 Sociální ekonomika Termín sociální ekonomika je nejčastěji definován na základě subjektů, které do jeho rámce spadají. V tomto směru existují dva přístupy, jak tyto

Více

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Resumé Sociální ekonomika představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických (nezaměstnanost)

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Aleš Berka, Michal Kuběnka Ústav ekonomiky a managementu, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstrakt: Článek je zaměřen na základní aspekty

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3.

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3. Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Veřejná ekonomie jako součást obecné ekonomie a příčiny existence

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ A ROČNÍ NÁRODNÍ ÚČTY Vladimír Kermiet, Lucie Smejkalová Odbor ročních národních účtů Seminář,, TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU

Více

Název. Řešitel: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Kontaktní osoba

Název. Řešitel: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Kontaktní osoba Číslo projektu Název 1 J 075/05-DP2 Neziskové organizace v oblasti sociálních a zdravotnických služeb Ekonomická efektivnost a sociální aspekty Doba řešení Březen 2005 prosinec 2008 Řešení projektu v průběhu

Více

ZPRÁVA O NEZISKOVÉM SEKTORU CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU

ZPRÁVA O NEZISKOVÉM SEKTORU CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU ZPRÁVA O NEZISKOVÉM SEKTORU CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU Autorská studie na téma: EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR Autoři: Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Tomáš Rosenmayer Obsah

Více

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Studie: Zadavatel: Zpracovatel: Verze: k 1. 3. 2015 Vývoj a současný stav českých NNO v makroekonomických ukazatelích Rada vlády pro nestátní neziskové organizace,

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Třetí sektor České republiky se zaměřením na neziskové organizace specializované na poskytování služeb a pomoci zdravotně znevýhodněným lidem

Třetí sektor České republiky se zaměřením na neziskové organizace specializované na poskytování služeb a pomoci zdravotně znevýhodněným lidem Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce Třetí sektor České republiky se zaměřením na neziskové organizace specializované na poskytování služeb a pomoci zdravotně znevýhodněným

Více

Pravidla bibliografických citací v semestrálních a závěrečných pracích studentů SU OPF včetně komentáře

Pravidla bibliografických citací v semestrálních a závěrečných pracích studentů SU OPF včetně komentáře Pravidla bibliografických citací v semestrálních a závěrečných pracích studentů SU OPF včetně komentáře A. Bibliografická citace knihy nebo jiného samostatně vydaného monografického dokumentu Bibliografické

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.

Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Zaměstnání 2008 - dosud Metropolitní univerzita Praha, Katedra humanitních věd docentka 1996 - dosud Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií docentka, vedoucí

Více

NEZISKOVÉ ORGANIZACE Opora pro studium. Mgr. Jiří Mašata

NEZISKOVÉ ORGANIZACE Opora pro studium. Mgr. Jiří Mašata ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Česká republika, Opava, Olbrichova 625/25, PSČ: 746 01 Kontakt: tel.: +420 553 684 544, fax.: +420

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

AAN120023 / ORGANIZACE V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR

AAN120023 / ORGANIZACE V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR AAN120023 / ORGANIZACE V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR / Bakalářské studium 2014/2015 doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. ZS 2/2; povinný předmět Z + Zk / 5 kreditů Cílem předmětu je poskytnout studentům základní vhled

Více

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Mgr. Ondřej Slach Worshop k projektu Jesenicko 4. 12. 2008 Ostrava Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita 1. Problém správného/optimálního

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

A.K.N. občanské sdružení. A s o ciace k o m u n i t n í c h n a d a cí

A.K.N. občanské sdružení. A s o ciace k o m u n i t n í c h n a d a cí A.K.N. občanské sdružení A s o ciace k o m u n i t n í c h n a d a cí v Česk é republice I n f o r m a c e o činnosti u příležitosti p r v n í h o v ý r očí vzniku organizace září 2006 září 2007 Poslání

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce 1 Servisní funkce NO Role státu, stát blahobytu x liberální systém

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa STUDIJNÍ PROGRAM: Hospodářská politika a správa STUDIJNÍ OBOR: Sociální management GARANT

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Výzkumný projekt Pohled za současné obzory (Beyond Current Horizons)

Výzkumný projekt Pohled za současné obzory (Beyond Current Horizons) Výzkumný projekt Pohled za současné obzory (Beyond Current Horizons) Cílem projektu bylo vypracovat soubor dlouhodobých scénářů pro budoucnost vzdělávání do roku 2025 a dál v kontextu očekávaných sociálních

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz Dům zahraniční spolupráce www.dzs.cz - přímo řízená organizace MŠMT - mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území - koncepty sociální ekonomiky

Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území - koncepty sociální ekonomiky Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území - koncepty sociální ekonomiky PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc. Sociální ekonomika je v současné době v centru

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Tým komunitních koordinátorů (TKK)

Tým komunitních koordinátorů (TKK) Návrh projektu Tým komunitních koordinátorů (TKK) naslouchat propojovat pomáhat ladit Kdo je komunitní koordinátor? Komunitní koordinátor je terénní výzkumník sociální vědec, který na základě antropologického

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska. Putnova@fbm.vutbr.cz

Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska. Putnova@fbm.vutbr.cz Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska Putnova@fbm.vutbr.cz Literatura BOHATÁ,M.: Uplatnění etického přístupu v teorii firmy. Diskusní materiál č.70., CERGE EI, Praha 1995 BOHATÁ, M. Základy

Více

NEZISKOVÉ ORGANIZACE ZAMĚŘENÉ NA VZDĚLÁVÁNÍ NON-PROFIT ORGANIZATIONS FOCUSED ON EDUCATION

NEZISKOVÉ ORGANIZACE ZAMĚŘENÉ NA VZDĚLÁVÁNÍ NON-PROFIT ORGANIZATIONS FOCUSED ON EDUCATION Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Studijní obor: Filosofie Učitelství pro 2. stupeň ZŠ Anglický jazyk Občanská výchova NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Více

- od centralizované státní moci k funkční demokracii

- od centralizované státní moci k funkční demokracii EKONOMIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Tabulka 1: Tranzit jako cesta mezi výchozím a cílovým stavem Výchozí stav Tranzit Cílový stav Stát je řízen centralizovanou mocí a centrálně řízenou administrativou. Moc

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008

GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Úvodní slovo GLE o.p.s. zažilo zajímavý a přínosný rok. Uspořádali jsme několik kurzů a seminářů v oblasti projektového managementu a sociálního podnikání, docházelo k výměně

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Akademie sociálního podnikání Příspěvek k rozvoji sociální ekonomiky v České republice

Akademie sociálního podnikání Příspěvek k rozvoji sociální ekonomiky v České republice Akademie sociálního podnikání Příspěvek k rozvoji sociální ekonomiky v České republice Jiří Bárta, 3. února 2006 Obsah a cíl prezentace: trendy ve financování obecně prospěšných projektů NNO a sociální

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Příklad dobré praxe VI

Příklad dobré praxe VI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VI pro průřezové téma Člověk a svět práce Richard Samec 2010

Více

Podpora pro jednotlivce Budování informační společnosti Růst ekonomiky a zaměstnanosti. Počítačová gramotnost, ČSKI a ECDL. www.ecdl.

Podpora pro jednotlivce Budování informační společnosti Růst ekonomiky a zaměstnanosti. Počítačová gramotnost, ČSKI a ECDL. www.ecdl. Podpora pro jednotlivce Budování informační společnosti Růst ekonomiky a zaměstnanosti Počítačová gramotnost, www.ecdl.cz Vliv informačních technologií (IT) na společnost Výroba: zvýšení produktivity práce,

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Dům zahraničních služeb (DZS)

Dům zahraničních služeb (DZS) Vzdělávání dospělých & evropský program Grundtvig 1 Dům zahraničních služeb (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy Získávání zakázek jako východisko z krize CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy 2 Český trh se nemůže vyhnout globální krizi. Krize zásadním způsobem mění trh a urychluje trendy nastartované

Více

Název projektu. Číslo programu CZ.04.4.09 Název programu EQUAL Číslo priority 9.2 Název priority Rozvoj podnikání Číslo opatření 2.

Název projektu. Číslo programu CZ.04.4.09 Název programu EQUAL Číslo priority 9.2 Název priority Rozvoj podnikání Číslo opatření 2. Číslo programu CZ.04.4.09 Název programu EQUAL Číslo priority 9.2 Název priority Rozvoj podnikání Číslo opatření 2.3 Název opatření Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména kvality komunitních

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1276_Marketingová komunikace. Vztahy s veřejností_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1276_Marketingová komunikace. Vztahy s veřejností_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1276_Marketingová komunikace. Vztahy s veřejností_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy:

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva ( AIA

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

1 FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CHARITY OSTRAVA 2 POSLÁNÍ Posláním Charity Ostrava je poskytování sociální, zdravotní a humanitární pomoci lidem v nouzi, bez ohledu na jejich vyznání, rasu

Více

ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES

ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES CZECH NATIONAL COMMITTEE COMITÉ NATIONAL TCHÉQUE STANOVY Českého národního komitétu ICOMOS, z.s. Tyto

Více

VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce 1 Servisní funkce NO Role státu, stát blahobytu x liberální systém

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost Marketingové prostředí Podnik je při své činnosti a rozhodování ovlivňován prostředím ve kterém působí. Marketingové prostředí společnosti zahrnuje aktéry a síly, které ovlivňují schopnost firmy rozvíjet

Více