EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2004, s

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2004, s. 13. 11"

Transkript

1 1 TŘETÍ SEKTOR V následujícím textu seznámíme s vymezením třetího sektoru, s koncepcí občanského sektoru a s koncepcí sociální ekonomiky zejména v kontextu evropského prostředí. Organizace občanského sektoru i subjekty sociální ekonomiky mají společné tradice i hodnotová východiska, vyskytují se v podobných oblastech. Částečně se liší zaměřením a rolemi, které plní. V občanské společnosti, v jejím tzv. třetím sektoru, máme možnost setkávat se s rozmanitými organizacemi nebo podniky, které jsou dobrovolně zakládány za účelem plnění svého poslání. Obsah poslání se liší od cíle dosahování zisku, i když finanční příjmy jsou pro existenci podstatné. Některé mají základ v minulosti a navazují na své kořeny či tradice, jiné reagují na nové současné problémy nebo společenskou situaci. Často představují institucionalizaci přátelských sítí a svazků mimo stát a trh. Různý původ těchto organizací, asociací a podniků v sobě zahrnuje různou povahu vztahů a chování, slouží k posilování vzájemnosti, solidarity a humanismu. Otázka hodnot je tak důležitá, že se hovoří o hodnotami poháněných organizacích třetího sektoru. 9 Pro třetí sektor se užívá označení občanský sektor, neziskový sektor, dobrovolnický sektor nebo sociální ekonomika. Třetí sektor označuje veřejný prostor, který je definován většinou pomocí typologie neziskových organizací (not-for-profit) nebo výčtem subjektů sociální ekonomiky. 10 Asociace, zařízení církví, nadace, některá družstva, společnosti apod., obecně nazývané subjekty, jsou soukromé organizace oddělené od státu a od ziskových subjektů, které se odlišují tím, že jejich činnost nespočívá pouze a prvořadě ve vykonávání ekonomických aktivit orientovaných na dosahování zisku. 11 Lidé dobrovolně zakládají organizace, které ve svých aktivitách propojují vzájemně a veřejně 9 DEFOURNY, J., PESTOFF, V. (eds.) Images and Concepts of the Third Sector in Europe. EMES European Research Network Zkrácený překlad M. Rulíkové. Představy a koncepty třetího sektoru v Evropě. In DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2004, s ANHEIER, K. H. Defi ning the Nonprofi t Sector: Germany. Baltimore,

2 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO prospěšné cíle, sociální i ekonomické záměry. 12 Subjekty mají významnou úlohu v místních podmínkách, neboť bezprostředně reagují na konkrétní problémy a na potřeby občanů. 13 Existují téměř ve všech oblastech lidské činnosti. 14 Poskytují veřejné služby, pracují pro své členy, nadace finančně podporující činnosti ostatních apod. 1.1 Tradice třetího sektoru Organizace třetího sektoru byly formovány různými tradicemi, které se datují přinejmenším od 19. století. Jacques Defourny a Victor Pestoff zmíněné proudy shrnují následovně: tradice filantropie (charita, neziskový sektor atd.), která je významná ve Velké Británii a Irsku; tradice občanské odpovědnosti vůči celé společnosti zaměřená na podporu rovnosti a demokracie ve skandinávských zemích; tradice spojená s principem subsidiarity, který převládá zvláště ve vztahu k církevním iniciativám v Německu, Belgii, Irsku a Nizozemí; tradice družstevního hnutí, které bylo postavené buď na společném občanském smýšlení spojeném s participací a s demokracií (jako například v Dánsku, Švédsku apod.), anebo na společné náboženské víře (jako například v Itálii, Belgii, Francii apod.); role, která je v zemích jako Španělsko, Portugalsko, Řecko či Itálie přisuzována rodině, měla také velký vliv na tempo rozvoje třetího sektoru, především pokud jde o poskytování osobní péče (péče o děti, staré lidi apod.). 15 Třetí sektor je spjat s prostředím občanské společnosti. 16 V nejširším významu pojem občanská společnost označuje soubor komunit či sdružení, 12 Subjekty jsou veřejně prospěšné (uspokojující potřeby veřejnosti) a vzájemně prospěšné (zřizované pro potřeby členů). 13 BARBETTA, P. The Nonprofi t Sector in Italy. Manchester: Manchester University Press, SOKOL, J. Společnost jako komunikace. In DOHNALOVÁ, M., ANDERLE, P. (eds.) Občanský sektor: Úvahy a souvislosti. Moravský Beroun: Moravská expedice, DEFOURNY, J., PESTOFF, V. (eds.) Images and Concepts of the Third Sector in Europe. EMES European Research Network Zkrácený překlad M. Rulíkové. Představy a koncepty třetího sektoru v Evropě. In DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s SOKOL, J. Společnost jako komunikace. In DOHNALOVÁ, M., ANDERLE, P. (eds.) Občanský sektor: Úvahy a souvislosti. Moravský Beroun: Moravská expedice,

3 TŘETÍ SEKTOR která existují a fungují nezávisle na státu. 17 Občanská společnost má svou právní, politickou, sociální, ekonomickou a kulturní stránku. Její koncept je často používán k popisu, vysvětlení, objasnění a pochopení rozmanitých jevů ve společnosti. Je to společnost založená na solidaritě a svobodné a otevřené komunikaci. 18 Občanské společnosti je vlastní vztah veřejného a soukromého, vystoupení jedinců ze svého soukromí a vyjádření se k dění, které se týká ostatních. Každý občan má možnost stát se členem dobrovolné organizace, kde jsou lidé podobní svým smýšlením, jednáním a zájmy. Organizace učí jednotlivce společně uskutečňovat jejich přání a uplatňovat je v nejširším měřítku. Od této chvíle to už nejsou izolovaní jedinci, ale síla, kterou je vidět zdaleka a jejíž činnost slouží jako příklad; která mluví a které lidé naslouchají. 19 Jsou to místa a způsoby, jež mohou být nazvány veřejným prostorem. Je to tedy jakýsi společný prostor, v němž se členové společnosti setkávají tváří v tvář ve více lidech, aby si mohli vyměňovat názory o tématech vzbuzujících obecný zájem nebo také prostřednictvím širokého okruhu médií, tj. tisku, rozhlasu, televize i internetu. Jde o společný prostor, jelikož i přes veškerou různorodost stýkání a médií existuje mezi lidmi rozsáhlá vzájemná komunikace. 20 Marc M. Howard zdůrazňuje, že občanská společnost je sférou organizací, skupin a asociací, které jsou formálně ustaveny, chráněny zákonem, samostatné, ke kterým se mohou dobrovolně připojit běžní občané 21, a uvádí různé segmenty společnosti. 17 BROKL, L. Hledání občanské společnosti. Praha: Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 2002, s HABERMAS, J. Theorie des kommunikativen Handelns. Díl 2. Frankfurt nad Mohanem, s TOCQUEVILLE, A. Demokracie v Americe. Díl I., II. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 1992, s MÜLLER, K. Češi a občanská společnost. Praha: Triton, 2002, s HOWARD, M. M. The Weakness of Civil Society in Post-Communist Europe. Cambridge University Press, 2003, s

4 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Schéma č. 1: Politická společnost, ekonomická společnost a občanská společnost Zdroj: M. M. HOWARD, Heterogenní smíšená ekonomika a ekonomický význam třetího sektoru Třetí sektor vstupuje do vztahů s veřejným sektorem i se ziskovým sektorem. Tyto vztahy by měly být všestranně prospěšné a měly tak přispívat k ekonomickému, sociálnímu i kulturnímu rozvoji společnosti. Mezi subjekty třetího sektoru mohou být různé vertikální i horizontální vazby, některé z nich vstupují do zastřešujících organizací a spolupracují spolu. Význam třetího sektoru roste z různých důvodů. 23 Ekonomickou důležitost má třetí sektor zejména z hlediska zaměstnanosti, produkce a vytváření hodnot. Státy věnují větší pozornost organizacím třetího sektoru, které se stávají důležitým partnerem při zajišťování veřejných statků, hlavně služeb. Helmut K. Anheier a Jeremy Kendall při objasňování ekonomického přístupu k třetímu sektoru zdůrazňují, že různé sektory, tedy subjekty veřejného, tržního i třetího sektoru, mohou koexistovat i v rámci stejné oblasti, například v sociálních službách, ve zdravotnictví, vzdělávání, kultuře i ve sportu. V rámci jedné oblasti poskytují různé služby a dodávají je různým spotřebitelům (klientům, zákazníkům) nebo různým cílovým skupinám. Alternativní volby spotřebitelů odrážejí jejich různé preference a v případě výběru třetího sektoru jsou spojeny s vyšší důvěryhodností organizací. 24 Jeho organizace mohou být pro občany 22 Schéma upravila M. Dohnalová. 23 Popisuje je H. K. Anheier v textu vydaném v roce 2002 v Centre for Civil Society, London School of Economics and Political Science v Londýně. 24 ANHEIER, H. K., KENDALL, J. Interpersonal trust and voluntary associations: Examining Three approaches. British Journal of Sociology, 2002, č. 53, s

5 TŘETÍ SEKTOR přijatelnější než státní instituce ve veřejném sektoru anebo soukromé komerční společnosti. Adalbert Evers a Jean-Louis Laville hovoří o heterogenní, pluralitní, smíšené ekonomice, kdy vedle sebe koexistují tři sektory a vzájemně se doplňují. 25 Rovněž v ekonomických teoriích sociálních podniků se zdůrazňuje heterogenní ekonomika. 26 Badatelé evropského třetího sektoru diskutují tzv. welfare mix skládající se ze společné zodpovědnosti mezi různými druhy poskytovatelů, který funguje v Evropě, a někteří navrhují sociální trojúhelník (viz schéma č. 2) pro lepší pojetí vztahů mezi různými sektory. Schéma č. 2: Tře sektor v tzv. trojúhelníku blahobytu 27 neformální formální STÁT (ve ejné e) T ETÍ SEKTOR ASOCIACE (dobrovolnické neziskové organizace) SEKTOR ve ejný soukromý KOMUNITA (domácnos, rodiny atd.) TRH (soukromé rmy) neziskový ziskový Zdroj: V. PESTOFF, 1998, EVERS, A., LAVILLE, J.-L. The Third Sector in Europe. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, STEINBERG, R. The Economics Of Nonprofi t. Cheltenham, Glos.: Edward Edgar, Pestoff ve své knize A Democratic Architecture for the Welfare State trojúhelník používá k vysvětlení prostoru pro smysluplné občanství ve 21. století. 28 In DEFOURNY, J., PESTOFF, V. (eds.) Images and Concepts of the Third Sector in Europe. EMES European Research Network Zkrácený překlad M. Rulíkové. 17

6 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Jaké jsou důvody vzrůstajícího významu třetího sektoru? Demografické změny (také rostoucí počet obyvatel v postproduktivním věku stárnutí populace ) způsobují, že věkově různé sociální skupiny mají nové požadavky na služby, zejména sociální. Požadavek genderového přístupu rovných příležitostí, ale i profesní a existenční důvody vedou k brzkému návratu žen z mateřské dovolené do zaměstnání, mění se také role rodiny. To vyvolává potřebu nových služeb pro děti předškolního věku a tyto služby pružně poskytuje třetí sektor. Stěhování a migrační procesy způsobují, že ve velkých městech vznikají části obydlované lidmi, kteří přicházejí ze zahraničí. 29 Tito cizinci se obtížně začleňují do většinové společnosti, třetí sektor jim může pomoci být ekonomicky samostatní, a tím přispět i k sociálnímu začlenění. Sebeorganizování občanů, kteří společně vykonávají soukromé aktivity ve veřejném zájmu, jež slouží obecnému dobru. Dochází k posunu hodnot směrem k vlastní odpovědnosti za sociální zabezpečení, za vzdělání, kulturní aktivity a svým způsobem za stav životního prostředí, i když takové záruky byly dříve spojované výlučně se státem. Občané mají větší důvěru v sebe sama, roste individualizace. Zvyšuje se počet nezaměstnaných, a to i s vysokoškolským vzděláním, 30 kteří mohou sami zakládat organizace nebo v nich najít uplatnění. Současné redukování rozsahu sociálního státu a úspory v řadě zemí; vytváření určitého druhu partnerství mezi veřejným, soukromým a třetím sektorem, který začíná stát nahrazovat. Vlády procházejí procesem předávání některých jejich tradičních úkolů do rukou soukromých neziskových institucí a ziskových poskytovatelů. 31 Rozšiřování nabídky v sektoru služeb, a tím také růst zaměstnanosti zde. Vznik nových forem subjektů a organizací, které sledují ekonomické, sociální a environmentální cíle. Společensky odpovědné chování firem, v jehož rámci firmy propojují ziskové a veřejně prospěšné aktivity, praktikují firemní filantropii a podporují místní komunitu. Představy a koncepty třetího sektoru v Evropě. In DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: SLON, KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: SLON, ANHEIER, K. H. The third sector in Europe: Five theses. Civil Society Working Papers Numer 12. The Centre for Civil Society. Londýn: London School of Economics and Political Science,

7 TŘETÍ SEKTOR Probíhající změny ve společnosti, které mění očekávání od třetího sektoru a hledání dalších možností financování jeho subjektů. Podporuje se zvýšená ekonomická aktivita přinášející vlastní příjmy, schopnost organizací propojit ekonomické a sociální zájmy, přispět k místnímu rozvoji i k sociálnímu začleňování jedinců ze znevýhodňovaných sociálních skupin. 1.2 Občanský sektor Třetí sektor, který se nachází mezi státem, trhem a domácnostmi, se nazývá občanským sektorem a z tohoto pohledu ho tvoří různé dobrovolně zakládané organizace. Jejich činnosti jsou zaměřeny na plnění poslání a přiblížení se k vizi budoucího stavu. Mezi cíle nepatří snaha dosáhnout soukromého zisku ani přímého podílu na výkonu politické moci. V rámci asociací je mnoho těch, které se věnují podpoře veřejně prospěšných cílů, z nichž má užitek celá společnost nebo její nezanedbatelná část. Specifickou podobou svobodného sdružení občanů jsou církve a náboženské společnosti, které často spolu s náboženskou činností vykonávají i nejrůznější charitativní funkce. Vedle asociací a církví tvoří občanský sektor i další typy subjektů, které občané zakládají a podporují proto, aby mohly sloužit veřejnému prospěchu. K nim patří zejména nadace, tj. soukromá sdružení majetku, jež slouží veřejně prospěšným aktivitám tím, že na ně poskytují prostředky Definování občanského sektoru Občanský sektor je definován pomocí organizací, u kterých jsou určeny typické charakteristiky. Ty jsou obsahem mezinárodní strukturálně-operacionální definice Lestera M. Salamona a Helmuta K. Anheiera z 90. let. Definice byla použita v mezinárodním srovnávacím výzkumu organizací občanského sektoru Univerzity Johnse Hopkinse a odvolává se na ni i zpráva ze srovnávacího výzkumu sociální ekonomiky, který realizoval CIRIEC SKOVAJSA, M., et al. Organizovaná občanská společnost: teorie a vývoj. In SKOVAJSA, M., et al. Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010, s Organizace CIRIEC vypracovala pro Evropský ekonomický a sociální výbor srovnávací studii Sociální ekonomika v Evropské unii, která zmapovala situaci v roce 2005 v tehdy 25 členských státech EU včetně České republiky. 19

8 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Strukturálně-operacionální definice se skládá z pěti znaků, které musí subjekt splňovat, aby jej bylo možné považovat za organizaci občanského sektoru: Organizovanost: organizace je do určité míry institucionalizovaná. Buď je formálně zřízena jako právnická osoba, nebo se alespoň vyznačuje jasnou a stálou organizační strukturou. Jednorázová, neformální a dočasná shromáždění a skupiny nejsou organizacemi občanského sektoru, i když mohou patřit do neformální části občanské společnosti. Soukromý charakter a nezávislost na státu: organizace není součástí státu ani není státem řízena. To ale neznamená, že nemůže od státu dostávat třeba i většinu prostředků k činnosti nebo že zástupci státu nemohou být členy jejích orgánů. Zásada nerozdělování zisku: organizace nerozděluje zisk mezi členy, vlastníky nebo manažery. Není jejím posláním vytvářet a rozdělovat zisk. Zisku může dosahovat, ale musí ho použít pro naplňování vlastního poslání. Samosprávnost: organizace je schopna se sama spravovat a má k tomu potřebné struktury. Není řízena jinou organizací. Dobrovolnost: organizace vykonává činnost za spoluúčasti dobrovolníků. Může být podporována dobrovolnými dary, využívat práce dobrovolníků nebo dobrovolníci mohou působit v jejích řídících orgánech. Zastoupení dobrovolnického prvku nemusí být většinové. Dobrovolnost dále znamená také nepovinnou povahu členství v organizaci nebo spolupráce s ní. 34 Organizace občanského sektoru se podle evropských dokumentů odlišují od jiných společenských subjektů tímto: a) od neformálních uskupení (například účelových, sociálních nebo rodinných) stupněm formální institucionální existence; b) jsou neziskové, to znamená, že sledují jiné účely než opatřovat zisk pro své vedení nebo členy; c) jsou nezávislé, nepodléhají vládě nebo jiné veřejné autoritě ani politické straně či obchodním organizacím; mohou se svobodně rozhodovat bez zásahů podle svých vlastních pravidel a postupů; d) musí být řízeny způsobem nazývaným nestranný. To znamená, že organizace jsou nejen neziskové, ale ti, kdo je řídí, to nesmí činit v naději na osobní výhody; mají obvykle své zřízení, poslání, cíle a sféru působnosti; zaměstnanci jsou odpovědni členům a donátorům; 34 SKOVAJSA, M., et al. Organizovaná občanská společnost: teorie a vývoj. In SKOVAJSA, M., et al. Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010, s

9 TŘETÍ SEKTOR e) jsou do určitého stupně aktivní na veřejné scéně, usilují o dobro lidí, zvláštních skupin nebo společnosti jako celku, přispívají k veřejnému prospěchu, nesledují obchodní ani profesní zájmy svých členů. 35 Název občanský sektor zdůrazňuje prvek občanství a občanskou kulturu. V prostředí organizací vznikají a rozvíjejí se takové lidské vlastnosti, jako je altruismus, dobročinnost, solidarita, filantropie a normy vytvářející způsoby mírumilovného a solidárního soužití. Korektní mezilidské vztahy, založené na vzájemné úctě a ohleduplnosti, bez kterých by bylo soužití složité anebo nemožné. Občanská kultura jsou mravní hodnoty a normy částečně podobné pravidlům společenské etikety, nejsou ale stejné, nejde pouze o soubor způsobů, zvyklostí a zásad slušného chování. 36 Vznik a rozvoj občanského sektoru je spojen s třemi faktory: 1. tlaky zdola, organizování obyčejných lidí, kteří zakládají organizace z důvodů zlepšení svých podmínek či prosazení základních práv; 2. faktory přicházející zvenku, především od církví, zahraničních organizací či rozvojových agentur; 3. podpora shora neboli státní podpora organizací občanského sektoru za účelem snižování veřejných výdajů zejména na sociální záležitosti Role a funkce organizací občanského sektoru Organizace občanského sektoru mohou přispět k tomu, jak řešit místní potřeby, stejně tak jako národní problémy nebo velké globální výzvy. V občanské společnosti mají organizace dvě nezastupitelné role. 38 První z nich je role participativní, prostřednictvím které občané sdružující se v organizaci vyjadřují své společné zájmy a požadavky. Tímto způsobem se aktivně podílejí na spolurozhodování, na jednotlivých stupních samosprávy i státní správy. 35 EUROPEAN COMMISSION. The Commission and Non-Governmental Orga ni sations: Building a Stronger Partnership. Discussion Paper. Brussels: European Commis sion, 2000 [cit ]. Dostupné na Internetu: <www.europe.int>. 36 CAMPSOVÁ, V., GINER, S. Pohĺady na občiansku kultúru. Bratislava: Kalligram, 2000, s DOHNALOVÁ, M. Antropologie občanské společnosti. Brno: Nadace Universitas Masarykiana, RAKUŠANOVÁ, P. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Praha: Sociologický ústav AV ČR,

10 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PODNIKÁNÍ PRO KAŽDÉHO Druhou rolí organizací občanského sektoru je role servisní, poskytování služeb v dané komunitě nebo společnosti, zejména v oblasti, kde je neposkytuje trh či stát, nebo jen v omezené míře či kvalitě především skupinám lidí, které nemají možnost své potřeby uspokojit jiným způsobem. Organizace v různých oblastech společenského zájmu agregují, selektují a uspokojují zájmy občanů a svou různorodostí pomáhají vytvářet názorovou pluralitu a nabízejí alternativní řešení rozličných problémů. 39 Vedle uvedených rolí jsou dále uváděny: inovační funkce, v rámci které organizace často reagují na nové situace, které dosud nebyly řešeny, vytvářejí a aplikují nové ideje a postupy, čímž i experimentují a berou na sebe velká rizika; tyto inovativní postupy mohou využít ostatní subjekty, jako je stát nebo soukromé společnosti; funkce ochrany práv a sociální změny, kdy organizace chrání své členy i ostatní osoby proti síle státu, majoritní skupině apod.; filantropická funkce, která je nástrojem podpory obecně prospěšných cílů prostřednictvím soukromých zdrojů; expresivní a školící funkce, díky které organizace představují prostor k sebevyjádření svých členů či stoupenců; ochrana hodnot čili ztělesnění, naplnění a uchování společenských hodnot; komunitní a demokratizační, kdy organizace poskytují prostor k projevu pluralitních názorů a zároveň posilují mezi lidmi smysl pro solidaritu a komunitu; podpora pluralismu, podpora různorodých cílů, hodnot, znevýhodněných skupin, právního a politického prostředí; charitativní/přerozdělovací funkce, tedy vytváření a podpora charitativních projektů a činností, včetně přerozdělování zdrojů od bohatších k chudším; podpora společenských změn neboli prostředek k vytváření významných změn v názorech a chování lidí, ve veřejné politice i politice firem. 40 Funkce, které plní organizace občanského sektoru, jsou uvedeny v dokumentu Evropské komise z roku 1995 Communication from the Commission on Promoting the Role of Voluntary Organisations and Foundations in Europe. Jsou to: 39 RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Professional Publishing, 2007, s SALAMON, L. M., ANHEIER, H. K. Global Civil Society: Dimensions of the Nonprofi t Sector. Baltimore: Johns Hopkins Center for Civil Society Studies, 1999, s ; SKOVAJSA, 2010, s

11 TŘETÍ SEKTOR Výkon služeb nebo jejich zajištění: organizace zajišťují svým klientům služby sociální, zdravotní, tréninkové, informační, poradenské a podpůrné. Obhajování: cílem je prosazovat, lobbovat nebo jinak argumentovat pro nějaký účel nebo skupinu, kdy účelem je změna veřejného vnímání nebo politiky. Svépomoc nebo vzájemná pomoc: organizace jsou typicky vytvářeny skupinami nebo jednotlivci, kteří mají nějaký společný zájem nebo potřebu. Zajišťují vzájemnou pomoc, informace, podporu a spolupráci. Východisko a koordinace: organizace koordinují aktivity, poskytují informace a podporu individuálním organizacím pracujícím v určité oblasti nebo sektoru vcelku. Takové organizace hrají důležitou funkci při zajišťování přechodu mezi občanským sektorem a státem Oblasti občanského sektoru Organizace občanského sektoru jsou nejčastější v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a rekreace. Ve zprávě z mezinárodního srovnávacího výzkumu z roku 1995 se uvádí: Dvě třetiny všech pracovníků občanského sektoru je soustředěno ve třech tradičních oblastech péče o veřejné blaho: vzdělávání s celkem třiceti procenty, zdravotní péči s dvaceti a v sociálních službách s celkem osmnácti procenty. Obor rekreace a kultury není příliš pozadu. 42 V rámci tohoto mezinárodního srovnávacího výzkumu Univerzity Johnse Hopkinse (Salamon, Sokolowski, Anheier, 2000) 43 byla vytvořena Mezinárodní klasifikace organizací občanského sektoru (International Classification of Nonprofit Organizations, ICNPO). 41 EUROPEAN COMMISSION. Communication from the Commission on Promoting the Role of Voluntary Organisations and Foundations in Europe. Brusel: Evropská komise, 1995 [cit ]. Dostupné na Internetu: <http://www.karl.aegee.org/ euro-lib.nsf>. 42 SALAMON, L. M., SOKOLOWSKI, S. W., ANHEIER, H. K. Social Origins of Civil Society: An Overview. Working Papers of the Johns Hopkins Comparative Nonprofi t Sector Project, č. 38. Baltimore: The Johns Hopkins Center for Civil Society Studies, ANHEIER, H. K., SALAMON, L. M. The Emerging Nonprofit Sector: An Overview. Manchester University Press ND,

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Marie Dohnalová, Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd a Fakulta humanitních studií Karlova univerzita v Praze

Více

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti Milena Černá Předsedkyně EAPN ČR Ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové 1 Občanská společnost Vytváří se v prostoru Mezi státem a jeho institucemi Mezi trhem

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ A ROČNÍ NÁRODNÍ ÚČTY Vladimír Kermiet, Lucie Smejkalová Odbor ročních národních účtů Seminář,, TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU

Více

Publikace STUDIE KE STAŽENÍ

Publikace STUDIE KE STAŽENÍ Publikace STUDIE KE STAŽENÍ Kateřina Legnerová Generační obměna ve vedení podniků (2016) Praha: Wolters Kluwer Marie Dohnalová, Lenka Deverová, Kateřina Legnerová, Tereza Pospíšilová Lidské zdroje v sociálních

Více

1. Stručná charakteristika SI a aktuálních či budoucích problémů, na něž chce reagovat

1. Stručná charakteristika SI a aktuálních či budoucích problémů, na něž chce reagovat PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Pracovní podklad k další diskusi, květen 2009 Marie Dohnalová, Martin Potůček CESES FSV, FHS UK 1. Stručná charakteristika SI a aktuálních či budoucích problémů,

Více

Sociální ekonomika - vybrané otázky. Marie Dohnalová a kolektiv

Sociální ekonomika - vybrané otázky. Marie Dohnalová a kolektiv Sociální ekonomika - vybrané otázky Marie Dohnalová a kolektiv VÚPSV, v.v.i. Praha 2009 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing.

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Definice NNO, relevantní pro účely státní politiky Mezinárodní definice Definice RVNNO podle právních typů Definice ČSÚ Mezinárodní

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem

a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem 9. Občanský sektor. Spolupráce se státem. Témata: a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Prameny: Frič, P.: Stát a neziskový

Více

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí Radmila Herzánová Počátky sociálního podnikání v Evropě - Charta sociální ekonomiky ve Francii (1987) Organizace, které nepatří k veřejnému sektoru, mají demokratický způsob

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Příloha č. 1 výzvy č. 03_15_024 Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Žadatelé, školy, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, osoby samostatně výdělečně činné, obce,

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS Dietetika: profese ke zdraví Dietetická profese má oficiální definici, která byla přijata Mezinárodní konfederací

Více

Definice sociální ekonomiky

Definice sociální ekonomiky Definice sociální ekonomiky Principy i definice byly představeny a poté schváleny výroční členskou schůzí TESSEA na konferenci v září 2010 a revidovány v roce 2011. Vycházejí přitom z mezinárodních definic

Více

Sociální stát náklady a výnosy

Sociální stát náklady a výnosy Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích

Více

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa STUDIJNÍ PROGRAM: Hospodářská politika a správa STUDIJNÍ OBOR: Veřejná ekonomika a správa

Více

PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR

PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR AAN120033 / PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR / Bakalářské studium 2014/2015 doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. 1/1 LS; povinně volitelný předmět Z + Zk / 4 kredity Cílem předmětu je prohloubit

Více

ZÁKLADNÍ LISTINA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, SLUŽEB NAVAZUJÍCÍCH A PRORODINNÝCH AKTIVIT V MOSTĚ

ZÁKLADNÍ LISTINA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, SLUŽEB NAVAZUJÍCÍCH A PRORODINNÝCH AKTIVIT V MOSTĚ ZÁKLADNÍ LISTINA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, SLUŽEB NAVAZUJÍCÍCH A PRORODINNÝCH AKTIVIT V MOSTĚ ČLÁNEK I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. (dále jen komunitní plánování) slouží k vymezení pravidel, kterými

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Etika v podnikání. Pracovní sešit úkoly. Vzdělávací oblast: Ing. Vilém Kunz, Ph.D.

Etika v podnikání. Pracovní sešit úkoly. Vzdělávací oblast: Ing. Vilém Kunz, Ph.D. AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039 Vzdělávací oblast: Etika v podnikání Ing. Vilém Kunz, Ph.D. Ústecký kraj

Více

Stárnoucí populace a nové technologie

Stárnoucí populace a nové technologie Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014 Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti Marek Vyskočil 2014 Obsah Úvod do problematiky dobrovolnictví Legislativní praxe Dobrovolnictví v ČR a ve Světě Hodnota dobrovolnické práce Práce s dobrovolníky

Více

Zdroje financování neziskových organizací Vztah stát - neziskový sektor Státní dotační politika ČR vůči NNO

Zdroje financování neziskových organizací Vztah stát - neziskový sektor Státní dotační politika ČR vůči NNO Zdroje financování neziskových organizací Vztah stát - neziskový sektor Státní dotační politika ČR vůči NNO Zdroje financování neziskových organizací Zdroje Charakter zdroje : finanční X nefinanční prostředky

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

1 SOCIÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ EKONOMIKA ZÁKLAD PRO POROZUMĚNÍ SOCIÁLNÍM PODNIKŮM

1 SOCIÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ EKONOMIKA ZÁKLAD PRO POROZUMĚNÍ SOCIÁLNÍM PODNIKŮM 1 SOCIÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ EKONOMIKA ZÁKLAD PRO POROZUMĚNÍ SOCIÁLNÍM PODNIKŮM Označení sociální podnik se používá v České republice, i když zatím nemá právní oporu. Sociálním podnikem se nazývají subjekty

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Aleš Berka, Michal Kuběnka Ústav ekonomiky a managementu, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstrakt: Článek je zaměřen na základní aspekty

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Projekt Transparense Projekt Transparense Tento dokument byl vypracován v rámci projektu Transparense Zvýšení transparentnosti

Více

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání 1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání Podnikání NNO, sociální ekonomika a sociální podnikání představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014 MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ Srpen 2014 Nadace ČEZ Oranžové hřiště pro rok 2014 Podporované aktivity: Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních,

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Komunitní plánování věc veřejná

Komunitní plánování věc veřejná Komunitní plánování věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie Radmila Herzánová Obecné znaky sociální firmy Podstatná část zisku je reinvestována do sociální oblasti a rozvoje vybrané znevýhodněné

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO. Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2

Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO. Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2 Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO Název oblasti Název podoblasti 1 Kultura, sport a volný čas Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2 Základní vzdělávání Vzdělávání a

Více

VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce 1 Servisní funkce NO Role státu, stát blahobytu x liberální systém

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Výrobní podnik při současných tržních podmínkách SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 Osnova tématu: 1. Globální pohled na svět, společnost a ekonomiku

Více

Doporučení rozvoje sociálního podnikání v ČR

Doporučení rozvoje sociálního podnikání v ČR Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Doporučení rozvoje sociálního podnikání v ČR Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Eva Abramuszkinová Pavlíková, Ph.D., M.A. Bc. Andrea Lněničková

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Studie: Zadavatel: Zpracovatel: Verze: k 1. 3. 2015 Vývoj a současný stav českých NNO v makroekonomických ukazatelích Rada vlády pro nestátní neziskové organizace,

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

11841/11 jpe/jpe/ps 1 DG G 2B

11841/11 jpe/jpe/ps 1 DG G 2B RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 20. června 2011 (22.06) (OR. en) 11841/11 SOC 584 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 10324/11 SOC 413 Předmět: Soulad

Více

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Resumé Sociální ekonomika představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických (nezaměstnanost)

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Modul 1 Historie sociálního podnikání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Sociální ekonomií se rozumí teoretické systémy, jejichž explicitním cílem je řešení sociálních problémů jakou jsou chudoba, nezaměstnanost,

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3.

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3. Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Veřejná ekonomie jako součást obecné ekonomie a příčiny existence

Více

ZPRÁVA O NEZISKOVÉM SEKTORU CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU

ZPRÁVA O NEZISKOVÉM SEKTORU CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU ZPRÁVA O NEZISKOVÉM SEKTORU CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU Autorská studie na téma: EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR Autoři: Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Tomáš Rosenmayer Obsah

Více

2.2.2 Sociální ekonomika

2.2.2 Sociální ekonomika SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V ZAHRANIČÍ 2.2.2 Sociální ekonomika Termín sociální ekonomika je nejčastěji definován na základě subjektů, které do jeho rámce spadají. V tomto směru existují dva přístupy, jak tyto

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Indikátory sociálního podniku.

Indikátory sociálního podniku. Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí 24. října 2016, Praha OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014 2020 Navazuje

Více

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny schválený usnesením vlády ze dne 29. března 2010 č. 254 ve znění usnesení vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 13 Článek 1 Úvodní ustanovení (1)

Více

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce 2011 Marek Šedivý Definice organizace občanské společnosti Jakékoli organizace, ať už formální či neformální, které nejsou součástí aparátu vlády,

Více

Evropa pro občany

Evropa pro občany Evropa pro občany 2007-13 obecné informace o programu 15.4.2010 Kulturní dědictví v partnerských městech I 12. září 16. září 2007 Česká Třebová (koordinátor, ČR), Agrate Brianza (Italie), Olawa (Polsko),

Více

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice Sdružení pracovníků domů dětí (SP DDM) je nestátní neziskovou organizací, jejímž hlavním cílem je podporovat rozvoj středisek volného času (SVČ), respektive domů dětí a mládeže (DDM). SP DDM je nezávislá

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

Národní vzdelávac fond. Evropský sociální fond investuje i do Vaší budoucnosti

Národní vzdelávac fond. Evropský sociální fond investuje i do Vaší budoucnosti í ac Evropský sociální investuje i do Vaší budoucnosti Co je to ESF? Jeden ze ctyr strukturálních u,, jejichž spolecným cílem je snížení rozdílu v životní úrovni,, které existují mezi regiony, skupinami

Více

CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.

CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Základní konstrukce vymezení právnické osoby (PO) - 20 o.z.:

Více

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5)

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) 116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce,

Více

Jak zavádět rodinnou politiku na úrovni obce. Marie Oujezdská

Jak zavádět rodinnou politiku na úrovni obce. Marie Oujezdská Jak zavádět rodinnou politiku na úrovni obce Marie Oujezdská Cílem RP na komunální úrovni je, aby se v dané obci rodina cítila dobře při svém rozhodování o realizaci svých rodinných přání. Tak se stane

Více