Zpřístupnění mobilních telefonů se systémem Android pro nevidomé uživatele

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačové grafiky a interakce Diplomová práce Zpřístupnění mobilních telefonů se systémem Android pro nevidomé uživatele Bc. Petr Svobodník Vedoucí práce: Ph.D.Ing. Daniel Novák Studijní program: Otevřená informatika, Magisterský Obor: Softwarové inženýrství 5. května 2013

2 iv

3 v Poděkování Rád bych poděkoval Ph.D.Ing. Danielu Novákovi, vedoucímu diplomové práce, za jeho názory, postřehy a rady. Dále Zdeňku Bajtlovi, Michalu Jelínkovi, Jiřímu Ježkovi, Rudolfu Volejníkovi ze sdružení SONS a Martinu Procházkovi ze střediska Dědina za konzultace, rady a vstřícnost. Velké poděkování také patří Nadaci Vodafone, která poskytla finanční podporu projektu.

4 vi

5 vii Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Ve Velkých Bílovicích dne

6 viii

7 Abstract The Master Thesis deals with design and implementation of user interface which makes accessible environment of the mobile operation system Android 4.0 and above for blind users. Interface enables to perform basic operations with the system and common used touch gestures. Voice synthesizer, vibration and sound feedback is implemented as a feedback. Interface was tested with 12 targets users following man-machine design process including interviews with focus group and tests in an usability laboratory. The interface can be easily extended with additional modules. Abstrakt Cílem diplomové práce je navrhnout a implementovat uživatelské rozhraní, které zpřístupní nevidomým uživatelům prostředí mobilního operačního systému Android 4.0 a výše. Návrh rozhraní bude vycházet z provedené studie, která zjišťuje aktuální situaci kolem přístupnosti mobilních telefonů pro nevidomé. Výsledné rozhraní bude umožňovat provádět základní úkony a pro pohyb v prostředí bude využívat především dotykových gest. Jako zpětná vazba pro uživatele bude sloužit hlasový syntetizér, vibrační a zvuková odezva. Rozhraní bude otestováno nevidomými uživateli a připraveno pro jednoduché rozšíření funkčnosti. ix

8 x

9 Obsah Seznam obrázků xv 1 Úvod Vymezení cíle práce Existující řešení přístupnosti mobilních zařízení Android Eyes-Free Shell Mobile Accessibility TalkBack ios Symbian Mobile Speak Windows Mobile PST Shrnutí Studie Cílová skupina Kvalitativní studie Příprava studie Screener Interview guide Provedení studie xi

10 xii OBSAH Vyhodnocení studie Kvantitativní studie Příprava studie Dotazník Vyhodnocení studie Analýza a návrh rozhraní Podpora přístupnosti Androidu Obecné principy Vlastní komponenty rozhraní Omezení Androidu Android Device Administration API Rozhraní Aplikace Ovládání a zpětná vazba Gesta Vkládání textu Implementace rozhraní Komponenty uživatelského rozhraní Komponenty aplikací BlindAppActivity BlindAppItem a BlindAppMenuItem BlindListFragment BlindAppDialog BlindKeyboard GestureDetector Aplikace Volání Zprávy Kontakty

11 OBSAH xiii Nastavení Nápověda Testování rozhraní Příprava testu Nastavení Screener Pre-test dotazník Post-test dotazník Scénář Provedení testu Vyhodnocení Zjištěné problémy a návrh doporučení Editace textu pomocí klávesnice (vysoká priorita) Posun na další pole při psaní pomocí klávesnice (vysoká priorita) Návrat zpět pří psaní pomocí klávesnice (střední priorita) Formát nápovědy (střední priorita) Napsání určitého znaku pomocí klávesnice (střední priorita) Upozornění po provedení akcí uložení a smazání (nízká priorita) Návrat zpět na nejvyšší úroveň (nízká priorita) Názvy akcí při psaní pomocí klávesnice (nízká priorita) Závěr 69 8 Literatura 71 A Kvalitativní studie 75 A.1 Screener A.2 Interview guide A.3 Provedení studie A.3.1 Participant

12 xiv OBSAH A.3.2 Participant A.3.3 Participant A.3.4 Participant B Kvantitativní studie 93 B.1 Screener C Testování rozhraní 97 C.1 Screener C.2 Provedení testu C.3 Časová náročnost jednotlivých úkolů D Obsah CD 111

13 Seznam obrázků 2.1 Podíl mobilních operačních systémů na celosvětovém trhu v období od května 2012 do března [19] Řešení přístupnosti Eyes-Free Shell. [4] Řešení přístupnosti Mobile Accessibility. [2] Řešení přístupnosti TalkBack. [10] Řešení přístupnosti ios. [1] Řešení přístupnosti Mobile Speak. [3] Řešení přístupnosti PST. [17] Výsledek odpovědí na otázku týkající se handicapu Výsledek odpovědí na otázku týkající se věku Výsledek odpovědí na otázku týkající se délky handicapu Výsledek odpovědí na otázku týkající se používání telefonu Výsledek odpovědí na otázku týkající se zkušeností s dotykovými telefony Výsledek odpovědí na otázku týkající se frekvence používání telefonu Výsledek odpovědí na otázku týkající se činností Výsledek odpovědí na otázku týkající se problémů s ovládáním Využití Device Administration API: z leva povolení přístupu, správa aplikací s tímto povolením Stavy a životní cyklus aktivit. [6] Využití fragmentů. [8] xv

14 xvi SEZNAM OBRÁZKŮ 4.4 Varianty ovládání - zleva varianta ovládání pomocí švihu, varianta ovládání pomocí dotyku Metody vkládání textu - z leva Qwerty, MultiTap, NavTouch a BrailleType. [16] Výsledky rychlosti a chybovosti jednotlivých metod. [16] Návrh layoutu klávesnice Definice gesta, které odpovídá znaku B Diagram tříd komponent uživatelského rozhraní Diagram tříd komponenty BlindAppActivity Diagram tříd komponenty BlindAppItem a BlindAppMenuItem Diagram tříd komponenty BlindListFragment Diagram tříd komponenty BlindAppDialog Klávesnice a její rozložení, které se liší na základě typu vstupního pole Diagram tříd komponenty BlindKeyboard Diagram tříd komponenty GestureDetector Aplikace Volání: zleva spuštění aplikace, vytočení kontaktu, vytáčení čísla a záznam protokolu volání daného kontaktu Struktura aplikace Volání Aplikace Zprávy: zleva spuštění aplikace, napsání nové SMS, psaní SMS a konverzace s kontaktem Struktura aplikace Zprávy Aplikace Kontakty: zleva spuštění aplikace, seznam kontaktů, kontakt a přidání nového kontaktu Struktura aplikace Kontakty Aplikace Nastavení: zleva spuštění aplikace, nastavení zvuků a vibrací, nastavení výřečnosti klávesnice a volba opakovat napsaný text po slovech Struktura aplikace Nastavení Ukázka testování aplikace s participanty C.1 Časy splnění úkolu C.2 Časy splnění úkolu

15 SEZNAM OBRÁZKŮ xvii C.3 Časy splnění úkolu C.4 Časy splnění úkolu C.5 Časy splnění úkolu C.6 Časy splnění úkolu C.7 Časy splnění úkolu C.8 Časy splnění úkolu C.9 Časy splnění úkolu

16 xviii SEZNAM OBRÁZKŮ

17 Kapitola 1 Úvod Mobilní telefony se staly nepostradatelnou součástí života většiny populace. Trh s těmito zařízeními každoročně stoupá a většinu prodaných zařízení tvoří chytré telefony s operačními systémy, z nichž převážná část jsou dotyková. Dotyková zařízení a jejich systémy kladou na uživatele specifická omezení a potřeby, které vychází z koncepce ovládání těchto zařízení. Tyto systémy byly primárně navrženy pro vidící uživatele. Existuje ale část uživatelů, pro které jsou tyto systémy velmi těžko pochopitelné a akceptovatelné. Tou skupinou jsou zrakově postižení, především nevidomí uživatelé. Zrakově postižených uživatelů je celosvětově evidováno přes 200 milionů, z toho přes 30 milionů je zcela nevidomých. Představují tedy nezanedbatelnou část v procentuálním zastoupením trhu s mobilními telefony. I když neexistuje oficiální statistika v České republice, předpokládá se, že zde žije zrakově postižených uživatelů, z toho počet nevidomých se pohybuje odhadem až [21] Vývoj mobilních operačních systémů a aplikací prodělal velký skok v oblasti přístupnosti za posledních několik let, kdy byly implementovány různé prvky přístupnosti, jako jsou odečítače obrazovky, speciálně navržená prostředí atd. I přesto nemusí být tato řešení zcela ideální a pro zrakově postižené uživatele (především pro technicky méně zdatné) se jedná o nepřekonatelnou bariéru. 1

18 2 KAPITOLA 1. ÚVOD 1.1 Vymezení cíle práce Cílem práce je návrh a implementace uživatelského rozhraní, které zpřístupní zrakově postiženým uživatelům prostředí mobilního operačního systému Android verze 4 a vyšší. Rozhraní je primárně zaměřeno na nevidomé uživatele žijící v České republice. Jsou to uživatelé bez rozdílu věku a pohlaví. Tito uživatelé mají zkušenosti s ovládáním telefonu. Budou pravděpodobně využívat nedotykový telefon značky Nokia se systémem Symbian a hlasovým odečítačem. Budou mít velmi málo či žádné zkušenosti s dotykovým telefonem. Mezi běžné činnosti uživatelů bude patřit volání, práce s SMS zprávami, kontakty, kalendářem případně em. Rozhraní bude umožňovat provádět základní a pokročilejší úkony související s telefonováním, psaním SMS a prací s kontakty. Pro pohyb v prostředí se budou využívat především dotyková gesta. Jako zpětná vazba pro uživatele poslouží hlasový syntetizér, vibrační a zvuková odezva. V rámci práce bude provedena kvalitativní a kvantitativní studie. Výsledky studií budou sloužit pro návrh a implementaci rozhraní, které bude otestováno s cílovou skupinou uživatelů. Práce se zaměřuje především na: Popis stávajících řešení přístupnosti mobilních zařízení; kvalitativní a kvantitativní studii; návrh a implementaci rozhraní; testování rozhraní s uživateli.

19 Kapitola 2 Existující řešení přístupnosti mobilních zařízení V současné době existuje velký počet operačních systémů, se kterými se lze setkat na mobilních zařízeních. Jejich podíl na trhu lze vidět na obrázku níže. Obrázek 2.1: Podíl mobilních operačních systémů na celosvětovém trhu v období od května 2012 do března [19] Ne všechny tyto systémy se zabývají otázkou přístupnosti. Nicméně nejpoužívanější systémy Android, ios a Symbian tuto otázku řeší velmi intenzivně. Níže jsou uvedeny existující 3

20 4 KAPITOLA 2. EXISTUJÍCÍ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPNOSTI MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ řešení vybraných systémů, které jsou dodnes velmi používány především zrakově postiženými uživateli. 2.1 Android Operační systém od společnosti Google se využívá především na dotykových mobilních zařízeních a přístupností se zabývá již od prvních verzí. Pro tento systém existuje několik řešení, která zrakově postiženým uživatelům usnadňují používaní těchto zařízení Eyes-Free Shell Eyes-Free Shell je řešením od Eyes-Free Project. Jedná se o skupinu vývojářů, která vyvíjí speciální aplikace pro Android určené pro zrakově postižené uživatele. Toto řešení je zdarma. Jedná se o aplikaci typu Launcher 1. Eyes-Free Shell poskytuje pouze základní funkčnost jako je poloha, datum a čas, síla signálu a baterie, seznam aplikací, hledání. Jako zpětná vazba pro uživatele slouží hlasová, vibrační a zvuková odezva. Obrázek 2.2: Řešení přístupnosti Eyes-Free Shell. [4] 1 Typ aplikace, která nahrazuje klasické prostředí Androidu.

21 2.1. ANDROID 5 Princip ovládání spočívá v tom, že při dotyku prstu je vytvořen virtuální směrový kříž a pokud se uživatel prstem posune v libovolném směru, je mu nabídnuta určitá akce či aplikace. Některé úkony jako návrat zpět je nutné provést pomocí tlačítek telefonu. V závislosti na modelu telefonu tato tlačítka mohou být senzorová, klasická nebo přímo na displeji. Problémem toho řešení je fakt, že neřeší funkce jako volání či psaní SMS. V tomto případě je nutné využít externích aplikací. Dalším problémem je, že aplikace nejsou spuštěny na celou obrazovku. Jsou tedy dostupné systémové prvky jako notifikační lišta. Také zde nejsou řešeny případy, kdy se zobrazí systémové dialogy. Tyto situace jsou velkým problémem pro uživatele, jelikož nezíská žádnou zpětnou vazbu o tom, co se aktuálně děje na obrazovce Mobile Accessibility Mobile Accessibility je komerční řešení od společnosti Code Factory, které stojí řádově několik tisíc korun. Jedná se opět o aplikaci typu Launcher. Tvoří ho sada aplikací, jejichž ovládání je přizpůsobeno pro zrakově postižené uživatele. Jsou to aplikace volání, kontakty, SMS, budík, webový prohlížeč, kalendář, , kde jsem, aplikace, poznámky a prohlížeč souborů. Jako zpětná vazba pro uživatele slouží hlasová, vibrační a zvuková odezva. Obrázek 2.3: Řešení přístupnosti Mobile Accessibility. [2]

22 6 KAPITOLA 2. EXISTUJÍCÍ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPNOSTI MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ Řešení v sobě kombinuje ovládání pomocí Explore by touch 2 a kombinace určitých gest pro posun a potvrzení dané volby. Nicméně pro určité úkony jako návrat zpět, či kontextovou nabídku využívá klasická tlačítka na telefonu. V závislosti na modelu telefonu tato tlačítka mohou být senzorová, klasická nebo přímo na displeji. Dalším problémem je, že využívá některé standardní systémové komponenty jako např. dialogy, které jsou sice upraveny do podoby, která usnadňuje zrakově postiženým uživatelům interakci s těmito komponentami. Tato situace může vést k nekonzistentnímu ovládání TalkBack TalkBack je součástí operačního systému Android a stojí za ním samotná společnost Google. Toto řešení je zdarma a lze jej nalézt, případně dodatečně doinstalovat na většinu zařízení s tímto systémem. Řešení v sobě kombinuje hlasovou, vibrační a zvukovou odezvu. Obrázek 2.4: Řešení přístupnosti TalkBack. [10] 2 Pohybem prstu po displeji je uživatel informován o tom, co se nachází na obrazovce. Uživatel tedy postupně získává představu o tom, jak vypadá daná obrazovka a co se na ní nachází.

23 2.2. IOS 7 Princip ovládání spočívá na základě Explore by touch. Zároveň podporuje speciální gesta, která umožňují provádět některé úkony rychleji. Díky tomu, že TalkBack ozvučí celý systém, vyplývá jeden podstatný problém. Systém, který byl primárně navržen pro vidící uživatele, se má stát ovladatelný pro zrakově postižené uživatele se všemi funkcemi a nástroji, které tento sytém nabízí. To může činit velké problémy především technicky méně zdatným uživatelům, kteří využijí jen zlomek funkcí, které systém nabízí. Dalším problémem je, že ne všechny aplikace mají implementovány prvky přístupnosti, které jsou dostupné skrze API systému. V tomto případě TalkBack nedokáže takovou aplikaci správně či vůbec ozvučit. 2.2 ios Operační systém od společnosti Apple se nachází pouze na zařízeních, které vyrábí přímo samotná společnost. Přesto se na poli mobilních operačních systémů těší velké oblibě a zaujímá významnou část trhu. Tento systém se v oblasti přístupnosti dotykových zařízení považuje za standard. Toto řešení je velmi dobře použitelné pro zrakově postižené uživatele. Obrázek 2.5: Řešení přístupnosti ios. [1]

24 8 KAPITOLA 2. EXISTUJÍCÍ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPNOSTI MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ Podobně jako TalkBack pro Android, toto řešení je součástí samotného systému. Dokáže ozvučit celý systém se všemi jeho funkcemi a nástroji. Princip ovládání je založen na Explore by touch a kombinací s určitými gesty. Poskytuje hlasovou, vibrační a zvukovou odezvu. Systém poskytuje API pro vývojáře, kteří pomohou svoji aplikaci učinit přístupnou a správně ozvučenou tímto řešením. Opět tedy platí, že ne všechny aplikace budou přístupné. Systém byl navržen pro vidící uživatele a pro zrakově postižené, kteří jsou technicky méně zdatní, může být ovládání problematické. Ti využijí pouze zlomek funkcí, které tento systém nabízí. Mezi další problém lze zařadit cenu těchto zařízení, která se pohybuje v řádově desítek tisíc korun. Vzhledem k licenčním podmínkám společnosti Apple nelze vytvářet alternativní prostředí pro tento systém. Jedná se prakticky o jediné řešení. 2.3 Symbian Operační systém od společnosti Nokia se nachází jak na dotykových, tak i nedotykových zařízeních. Zařízení vyrábí především sama Nokia. Z hlediska použitelnosti se pro zrakově postižené uživatele jedná o nejpoužívanější řešení. To je dáno především nedotykovými telefony s alfanumerickou klávesnicí. Tato zařízení spolu s níže uvedenými řešeními, která zajišťují použitelnost, jsou momentálně nejvíce preferovanou volbou. Díky hardwarové klávesnici spolu s ozvučením telefonu poskytují dostatečnou zpětnou vazbu a jednoduché ovládání. Samotná zařízení jsou navíc cenově velmi dostupná Mobile Speak Mobile Speak je komerční řešení od společnosti Code Factory. Jeho varianty jsou dostupné jak pro dotykové tak nedotykové telefony. Řešení podporuje také operační systém Windows Mobile. Mobile Speak kombinuje hlasovou, vibrační a zvukovou zpětnou vazbu. Princip ovládání dotykové varianty je podobný jako u zmiňovaného TalkBacku Řešení tedy ozvučí celý systém i aplikace, které správně využívají systémem definované API. Dále využívá speciální gesta pro určité akce a úkony. Podobně funguje varianta, která je určena pro nedotykové telefony s klávesnicí.

25 2.4. WINDOWS MOBILE 9 Obrázek 2.6: Řešení přístupnosti Mobile Speak. [3] 2.4 Windows Mobile Mobilní systém od společnosti Microsoft je z hlediska pozice na trhu bezvýznamný. Ovšem mezi zrakově postiženými uživateli se stále těší popularitě. Pro tento systém existuje několik řešení v oblasti přístupnosti PST PST je prostředí od českého autora Patrika Pospíšila. Je určeno pro dotyková i nedotyková zařízení s Windows Mobile. Řešení obsahuje speciálně upravené aplikace pro volání, SMS, kontakty, hlasové poznámky, budík, diktafon, poslech hudby, informace o poloze a správce souborů. PST kombinuje hlasovou a zvukovou zpětnou vazbu.

26 10 KAPITOLA 2. EXISTUJÍCÍ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPNOSTI MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ Obrázek 2.7: Řešení přístupnosti PST. [17] Varianta pro dotykové telefony využívá speciálně upravenou fólii s vyznačenými body, které kopírují rozložení klávesnice. Tato varianta se téměř nevyužívá. Na druhou stranu, varianta pro nedotykové telefony je především u uživatelů v České republice poměrně často používaná. 2.5 Shrnutí Výše uvedená řešení pro dotyková zařízení jsou pro zrakově postižené uživatele poměrně dobře použitelné. Nicméně ne zcela ideální. Dotyková zařízení postrádají důležitou hmatovou zpětnou vazbu, která lze velmi těžko nahradit pouze pomocí vibrací. Navíc většina z nich je založena na principu Explore by touch. Řešení, která ozvučí a umožní ovládat celý systém, jsou pro technicky méně zdatné uživatele, kteří využívají pouze základní funkce jako volání, psaní SMS, velmi komplikovaná. Tito uživatelé preferují spíše nedotyková řešení Mobile Speak případně PST

27 2.5. SHRNUTÍ 11 Bohužel s aktuální situací, kdy tato zařízení postupně ztrácí na oblibě a výrobci telefonů se více soustředí na dotykové telefony, nebudou mít tito uživatelé jinou možnost, než začít používat dotyková zařízení. Navržené a implementované rozhraní v rámci této práce by mělo tento krok učinit co nejméně bolestný.

28 12 KAPITOLA 2. EXISTUJÍCÍ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPNOSTI MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ

29 Kapitola 3 Studie Cílem studie je zjistit a analyzovat aktuální situaci kolem přístupnosti mobilních telefonů pro nevidomé uživatele. V rámci popisu existujících řešení v předešlé kapitole 2 byly pouze nastíněny možné problémy, které zrakově postižení uživatelé mohou mít s daným řešením. Teprve průběh studie odhalí skutečné problémy a zároveň jejich příčinu. Studie se také zaměřuje na návrh doporučení, která umožní zlepšit přístupnost dotykových telefonů se systémem Android. V rámci strategie studie jsou zvoleny následující přístupy: 1. Kvalitativní studie; 2. Kvantitativní studie. 3.1 Cílová skupina Cílová skupina jsou nevidomí uživatelé s těžkým zdravotním postižením (úplná nebo praktická slepota). Jsou to lidé bez rozdílu věku a pohlaví. Tito uživatelé mají zkušenosti s ovládáním mobilního telefonu. Budou pravděpodobně využívat nedotykový telefon značky Nokia se systémem Symbian a odečítačem obrazovky. Budou mít velmi málo nebo žádné zkušenosti s dotykovým telefonem. 13

30 14 KAPITOLA 3. STUDIE Mezi běžné činnosti uživatelů bude patřit práce s hovory, SMS zprávami, kalendářem případně em. Lze předpokládat, že uživatelé budou patřit do několika skupin, kdy část bude využívat pouze základní funkce s telefonem (hovory, SMS) a zbylá část zvládne i pokročilejší funkce jako y nebo prohlížení webu. 3.2 Kvalitativní studie Základem kvalitativní studie budou interview s nevidomými uživateli. Pro tento účel bude kontaktováno sdružení SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky), které poskytne kontakty na nevidomé uživatele. Každé interview bude probíhat osobně s délkou minut a bude pořizován zvukový záznam. Každý uživatel o tom bude informován. Hlavní témata interview jsou následující: Zkušenosti a problémy s ovládáním telefonu; ovládání v různých prostředích - venkovní, domácí, pracovní; práce s telefonem - tedy činnosti, které nejčastěji provádí; seznamování se zařízením - počáteční nastavení a instalace aplikací; práce na PC - pomůcky pro práci a samotná práce se systémem. Interview se budou účastnit pouze uživatelé, kteří prošli screenerem. Cílem je provést interview s 4-8 uživateli se zastoupením alespoň 1 uživatele ženského pohlaví a věk rozprostřít do co nejširšího spektra. Každý uživatel bude požádán o kontakt na dalšího uživatele pro interview (Snowball 1 ). Výsledkem a vyhodnocením interview vzniknou hypotézy, které budou následně potvrzeny nebo vyvráceny kvantitativní studií. [14, 20] 1 Metoda výběru uživatelů, kdy každý účastník studie nebo testu je požádán o kontakt na dalšího uživatele.

31 3.2. KVALITATIVNÍ STUDIE Příprava studie Screener Vzhledem k cílové skupině uživatelů definovanou v sekci 3.1, je nutné vybrat odpovídající vzorek. K tomuto účelu slouží screener. Screener bude mít 2 části, veřejnou a neveřejnou. Veřejná část bude k dispozici uživatelům a vzhledem ke specifikám skupiny, bude tato část nahlas předčítána každému uživateli. Neveřejná část bude obsahovat výčet možností, které slouží k filtraci uživatelů. Ti uživatelé, jejichž odpovědi budou obsaženy ve výčtu požadovaných odpovědí, budou požádání o účast v interview, které proběhne ihned po vyplnění dotazníku. Jelikož cílová skupina je zaměřena především na méně zkušené uživatele, otázky by měly být srozumitelné a obsahovat co nejméně technických výrazů. Screener je součástí přílohy A.1. Skupiny uživatelů Na základě odpovědí získaných ze screeneru budou uživatelé rozděleni do specifických skupin. Každá skupina bude mít své označení. Skupina 1 - méně zkušený uživatel Tuto skupinu tvoří uživatelé, kteří splňují kritéria odpovědí 1., 4. a 7. otázky, zároveň používají telefon s klávesnicí značky Nokia (jedná se o nedotykový telefon), nemají zkušenosti s dotykovým telefonem, využívají funkce telefonování, psaní SMS, poslech hudby/čtení knih a mohou/nemusí mít s ovládáním problém. Skupina 2 - méně zkušený uživatel se zkušeností s dotykovým telefonem Tuto skupinu tvoří uživatelé, kteří splňují kritéria odpovědí 1., 4. a 7. otázky, zároveň používají telefon s klávesnicí značky Nokia (jedná se o nedotykový telefon) nebo telefon bez klávesnice značky Nokia (jedná se o dotykový telefon), mají zkušenosti s dotykovým telefonem, využívají funkce telefonování, psaní SMS, poslech hudby/čtení knih a mohou/nemusí mít s ovládáním problém.

32 16 KAPITOLA 3. STUDIE Skupina 3 - zkušený uživatel se zkušeností s dotykovým telefonem Tuto skupinu tvoří uživatelé, kteří splňují kritéria odpovědí 1., 4. a 7. otázky, zároveň používají jakýkoliv telefon, mají zkušenosti s dotykovým telefonem, mimo základních funkcí využívají i velmi pokročilé jako y, prohlížení internetu a jiné, mohou/nemusí mít s ovládáním problém. Skupina 4 - anti persona Tato skupina představuje uživatele, kteří nepatří do cílové skupiny. Splňuje kritéria odpovědí pouze 1. otázky. Odpovědi otázek 4, 5 a 7 nesplňují zvolená kritéria. Ostatní odpovědi nehrají roli. Rozmezí věku nehraje z pohledu skupin roli, pouze se dá očekávat, že starší uživatelé budou provádět pouze základní činnosti s telefonem. Kritérium je kladeno nejlépe na rovnoměrné zastoupení rozmezí věku uživatelů. Délka handicapu z pohledu cílové skupiny nehraje roli, dá se předpokládat, že uživatelé, kteří mají handicap kratší dobu, budou mít obecně s tímto stavem větší problémy než ti, kteří jej mají od narození. Z pohledu používání mobilních telefonů lze vyvodit, že tito uživatelé využívají pouze základní funkce telefonu Interview guide Interview bude provedeno s těmi uživateli, kteří prošli výběrem screeneru. Každé interview bude trvat minut a mělo by být povedeno v klidném prostředí, kde se bude vyskytovat minimální počet rušivých elementů a zajistit, aby se uživatel cílit pohodlně, bezpečně a klidně. Toto kritérium pravděpodobně nebude splněno vždy. Interview bude mít několik fází. Jednotlivé fáze jsou podrobně popsány v interview guide, který je součástí přílohy A Provedení studie Průběhy jednotlivých interview jsou součástí přílohy A.3.

33 3.2. KVALITATIVNÍ STUDIE Vyhodnocení studie Vzhledem ke kvalitativní studii by byl ideální počet participantů v rozmezí 6-8, kdy je odhaleno přes 90% problémů. Časová náročnost a zpracování interview jsou ovšem nezanedbatelným faktorem. Dalším faktorem je specifická skupina uživatelů, kdy je vcelku obtížné kontaktovat uživatele, protože jde o uzavřenou skupinu lidí, která si velice chrání soukromí. Mimo přátele či ostatní zrakově postižené uživatele se zřídka setkávají s lidmi, které neznají. I přes nižší počet participantů lze získat zajímavá data, která budou hrát velmi důležitou roli v samotném návrhu rozhraní. Z hlediska typů mobilních telefonů bude většina uživatelů používat nedotykový telefon značky Nokia s řešením Mobile Speak. Uživatelé těchto zařízení budou zvládat bez problémů funkce, které využívají. Jsou to především základní funkce telefonování, SMS, poslech hudby případně budík či poznámky. Nemají aktivovaný internet v mobilu. Zkušenější uživatelé, kteří aktuálně používají dotykové telefony, mají s ovládáním problémy. Největším problémem je psaní na dotykovém displeji. Další problémy souvisejí s řešeními, které ozvučí celý systém a týkají se především pokročilejších funkcí. Uživatelé telefony používají v jakémkoliv prostředí. Doporučení pro návrh rozhraní jsou následující: Alfanumerická klávesnice; Přizpůsobení a nastavení prostředí; Využití jednoduchých gest, která dovolí telefon ovládat v různých prostředích a situacích; Upozornění na zmeškané události; Zajištění technické podpory (mimo rámec práce).

34 18 KAPITOLA 3. STUDIE 3.3 Kvantitativní studie Kvantitativní studie bude mít formu dotazníků. Bude provedena lokálně a vzdáleně (dotazník bude rozeslán do ových konferencí, které jsou velmi aktivním komunikačním médiem u této skupiny uživatelů). Obsah dotazníku bude vycházet z nasbíraných dat z kvalitativní studie. Cílem je získat data od uživatelů. Výsledkem studie budou zjištění, jaké nejčastější problémy mají uživatelé, jaké funkce nejčastěji využívají atd Příprava studie Dotazník Dotazník vychází ze screeneru v sekci Je součástí přílohy B.1. Jeho cílem je potvrdit zjištění, která vyplynula z kvalitativní studie Vyhodnocení studie Studie se zúčastnilo celkem 30 participantů. Výsledek studie představují grafy, ve kterých jsou znázorněny odpovědi participantů. 1. Která z uvedených možností odpovídá Vašemu handicapu? Obrázek 3.1: Výsledek odpovědí na otázku týkající se handicapu.

35 3.3. KVANTITATIVNÍ STUDIE Kolik je Vám let? Obrázek 3.2: Výsledek odpovědí na otázku týkající se věku. 3. Jak dlouho máte handicap? Obrázek 3.3: Výsledek odpovědí na otázku týkající se délky handicapu. 4. Jaký mobilní telefon aktuálně používáte? Obrázek 3.4: Výsledek odpovědí na otázku týkající se používání telefonu.

36 20 KAPITOLA 3. STUDIE 5. Máte zkušenosti s dotykovým telefonem? Obrázek 3.5: Výsledek odpovědí na otázku týkající se zkušeností s dotykovými telefony. 6. Jak často používáte mobilní telefon? Obrázek 3.6: Výsledek odpovědí na otázku týkající se frekvence používání telefonu. 7. K jakým činnostem používáte mobilní telefon? Obrázek 3.7: Výsledek odpovědí na otázku týkající se činností. 8. Máte problémy s ovládáním telefonu?

37 3.3. KVANTITATIVNÍ STUDIE 21 Obrázek 3.8: Výsledek odpovědí na otázku týkající se problémů s ovládáním. Z výše uvedených grafů lze vypozorovat, že hypotézy, které byly definovány z výsledků kvalitativní studie se potvrdily. Přes 76% aktuálně používá nedotykový telefon značky Nokia. Mobilní telefony s Windows Mobile zaujímají pouze 10%, což je poměrně malé zastoupení. Je to dáno především oblíbeností telefonů značky Nokia a také tím, že prostředí PST se již nevyvíjí a telefony s tímto systémem jsou v dnešní době velmi těžce k sehnání. Poměrně zajímavou skutečností je fakt, že téměř polovina, konkrétně 43% participantů uvedlo, že má zkušenosti s dotykovými telefony, ale pouze 23% jej používá. Z tohoto faktu lze vyvodit, že je pro ně ovládání dotykových telefonu náročné nebo velmi problémové. Z hlediska činností, které participanti na telefonu používají, není překvapivým faktem více než 33% podíl prohlížení webových stránek, případně u. Velmi překvapivým faktem je to, že 60% participantů uvedlo, že má s ovládáním telefonu problém. Mezi nejčastější problémy patří to, že některé aplikace nejsou ozvučeny. Tento problém se týká jak dotykových, tak nedotykových telefonů. Participanti, kteří používají dotykový telefon, často uvádí velké problémy s psaním na klávesnici, nepohodlném ovládání především při chůzi a provedení některých gest, které slouží pro ovládání.

38 22 KAPITOLA 3. STUDIE

39 Kapitola 4 Analýza a návrh rozhraní Kapitola se zabývá analýzou přístupnosti operačního systému Android a návrhem implementace uživatelského rozhraní. 4.1 Podpora přístupnosti Androidu Operační systém Android od první verze 1.6 urazil ohromnou cestu co se týče podpory přístupnosti. V současných nejnovějších verzích 4.x jsou k dispozici nástroje a služby jako text-to-speech 1, navigace pomocí gest a další. Mezi další prvky patří navigace v prostředí pomocí speciálních ovládacích prvků (trackball, směrový dpad atd.), které se ale na dnešních telefonech již nenachází. Android není omezen pouze na tyto prvky zlepšující přístupnost, ale dovoluje vytvářet vlastní služby a nástroje, které mohou využívat výše zmíněné prvky. Aby byly aplikace přístupné a ovladatelné pomocí vestavěných nástrojů jako TalkBack, je nutné dodržet některé postupy Obecné principy View 2 musí mít definovaný android:contentdescription. Tento atribut je nutné vyplnit v xml souboru, který obsahuje definici view případně pomocí metody setcontentdescription(charsequence). Příklad obrázkového tlačítka: 1 Transformace textu do podoby mluveného slova. 2 Označení elementu uživatelského rozhraní v Androidu. 23

40 24 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ <ImageButton android:id="@+id/add_note_button" android:src="@drawable/add_note" android:contentdescription="@string/add_note"/> Některé elementy jako EditText místo android:contentdescription obsahují atribut android:hint. Tento atribut informuje uživatele o tom, jaký obsah se předpokládá; Umožnit uživateli změnu focusu komponent uživatelského rozhraní za pomoci hardwarových tlačítek či gest. Tímto způsobem je možné ovládat příslušné prvky bez přímého dotyku. Pro zajištění této podmínky je nutné použít atribut android:focusable v xml souboru, obsahující definici view. Lze také využít metodu setfocusable(); Zajistit správné pořadí elementů rozhraní při změně focusu. Navigace skrz elementy je zajištěna algoritmem, který v ideálním případě najde nejbližší element v daném směru a provede změnu focusu. Toto chování nemusí být vždy žádoucí a ideální. Použitím atributů android:nextfocusdown, android:nextfocusleft, android:nextfocusright, android:nextfocusup v xml souboru lze docílit požadovaného chování. Příklad použití atributů: <LinearLayout android:orientation="horizontal" <EditText android:id="@+id/edit" android:nextfocusdown="@+id/text" /> <TextView android:id="@+id/text" android:focusable="true" android:text="hello, I am a focusable TextView" android:nextfocusup="@id/edit" /> </LinearLayout> Elementy v lineárním rozložení jsou umístěny vedle sebe a tudíž dosažitelné pouze ve směru doleva nebo doprava. S použitím atributů android:nextfocusdown a android:nextfocusup jsou dosažitelné ve směru dolů a nahoru. Pro nastavení zmíněných atributů lze využít také metody setnextfocusdownid(), setnextfocusleftid() setnextfocusrightid(), setnextfocusupid(). [5]

41 4.1. PODPORA PŘÍSTUPNOSTI ANDROIDU Vlastní komponenty rozhraní Android umožňuje vytvářet vlastní komponenty uživatelského rozhraní. Aby i tyto komponenty byly přístupné, je nutné dodržet následující postupy: Ošetřit případy, kdy dochází ke stisku směrového tlačítka. Tato akce vyvolává událost (KeyEvent) KEYCODE_DPAD_CENTER na view, který má aktuálně focus. Obecně platí, že chování této události by mělo být stejné jako v případě, kdy uživatel pomocí doteku na obrazovce vybere daný element; Implementace metod, které jsou obsaženy v API přístupnosti. Pokud uživatel interaguje s komponentami view, jsou zasílány události do služeb, které se starají o přístupnost. Metody, které tyto služby obsluhují jsou následující: sendaccessibilityevent() (API Level 4) se volá v případě, kdy uživatel na daném view provede nějakou akci. Akce je typu TYPE_VIEW_CLICKED; sendaccessibilityeventunchecked() (API Level 4) se volá v případě, kdy se zjišťuje, zda je na zařízení povolena volba přístupnosti. Lze ověřit pomocí AccessibilityManager.isEnabled(); dispatchpopulateaccessibilityevent() (API Level 4) se volá v případě, kdy view generuje událost, která se týká přístupnosti. Metoda se provolává postupně do všech vnořených potomků view. V tomto případě je nutné navíc přepsat metodu gettext() daného view, jelikož je volána službami, které zajišťují přístupnost; onpopulateaccessibilityevent() (API Level 14) se volá v případě, kdy view je potomek nadřazeného view, který generuje událost přístupnosti. Metoda nastaví mluvený text pro danou událost; oninitializeaccessibilityevent() (API Level 14) volá systém pro získání dodatečných informací (mimo textové informace) o stavu či typu daného view. Využití nachází především pro view typu vstupní pole heslo nebo checkbox; oninitializeaccessibilitynodeinfo() (API Level 14) poskytuje službám přístupnosti dodatečné informace o stavu daného view;

42 26 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ onrequestsendaccessibilityevent() (API Level 14) se volá v případě, kdy potomek aktuálního view generuje událost přístupnosti. [5] 4.2 Omezení Androidu Android klade striktní omezení na využívání služeb a zdrojů v případě externích aplikací. Aplikace, která vyžaduje takové oprávnění, má ve svém deskriptoru (v případě aplikací pro Android se jedná o soubor AndroidManifest.xml) uveden potřebný záznam. Druhů oprávnění je několik desítek. Níže je uveden příklad, kdy aplikace vyžaduje přístup k SMS zprávám na daném zařízení. <manifest xmlns:android=" package="com.example.sms" android:versioncode="1" android:versionname="1.0" > <uses-permission android:name="android.permission.read_sms" /> </manifest> Vzhledem k charakteru navrhované aplikace se tato omezení mohou jevit jako problém. Aplikace bude typu Launcher, tedy nahradí klasické prostředí Androidu a musí uživateli dovolit ovládat většinu nezbytných funkcí a umožnit přístup k většině zdrojům. Oprávnění, která jsou definovaná však vzhledem k bezpečnosti neumožňují např. přístup k nativní telefonní aplikaci, restart či vypnutí telefonu a další (vyžadují oprávnění superuživatele). S tímto faktem je nutné počítat a bude nutné zvolit postupy, které umožní obejít tato omezení. Jednou z možností jak tuto situaci obejít je provést tzv. root telefonu. Po tomto procesu je možné spouštět externí aplikace s právy superuživatele a získat přístup ke všem funkcím bez omezení. Bohužel, postup této metody je značně komplikovaný a často se liší podle modelu telefonu. Navíc obvykle vede ke ztrátě záruky daného zařízení. Proto se jí nebudeme dále zabývat.

43 4.3. ANDROID DEVICE ADMINISTRATION API Android Device Administration API Kromě standardních oprávnění, která vyžadují aplikace, je možné od Androidu verze 2.2 (API Level 8) využít tzv. Android Device Administration API. Toto API umožňuje využít některé funkce na systémové úrovni. Níže jsou uvedena vybraná oprávnění: Nastavení parametrů hesla pro odemknutí telefonu pomocí limit-password; Možnost resetování hesla zařízení pomocí reset-password; Vymazání všech dat pomocí wipe-data; Zamknutí zařízení pomocí force-lock; Sledování pokusů o odemknutí zařízení pomocí watch-login. [7] Tato oprávnění jsou uvedena v samostatném xml souboru a poté pomocí deskriptoru typicky svázána se službou aplikace. Příklad definice využití Android Device Administration API: <device-admin xmlns:android=" <uses-policies> <limit-password /> <watch-login /> <reset-password /> <force-lock /> <wipe-data /> </uses-policies> </device-admin> Bohužel i přes tato oprávnění nelze přistoupit k některým klíčovým prvkům Androidu. Dále nelze přepsat chování při dlouhém stisku tlačítka Domů. Tato akce vyvolá nabídku služby Google Now na novějších zařízeních, která mají tato tlačítka přímo na displeji. Zatím není známo řešení jak toto obejít. Dalším problémem je tlačítko pro vyvolání multitaskingu. To lze do jisté míry vyřešit manuálním smazáním historie po spuštění rozhraní.

44 28 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ Obrázek 4.1: Využití Device Administration API: z leva povolení přístupu, správa aplikací s tímto povolením. 4.4 Rozhraní Jak bylo zmíněno výše, rozhraní bude aplikace typu Launcher. Aplikace bude podporovat Android verze 4 a vyšší (API Level 15+). Důvodem je fakt, že nové telefony se budou výhradně dostávat na trh právě s touto a vyšší verzí. Dalším důvodem je daleko lepší přístupnost a také snaha nepoužívat různé zpětně kompatibilní knihovny, jelikož novější verze Androidu dovolují využít nové a efektivnější postupy v návrhu aplikací. U starších verzí Androidu byly základními stavebními prvky aplikací především aktivity. Zjednodušeně řečeno, jedná se o třídy, které dědí z Activity a tvoří jednotlivé obrazovky aplikace.

45 4.4. ROZHRANÍ 29 Obrázek 4.2: Stavy a životní cyklus aktivit. [6] Aktivita může nabývat následujících stavů: Aktivní nebo běžící - aktivita je na popředí obrazovky. Do tohoto stavu se dostane po zavolání metody onresume(); Pozastavena - aktivita ztratila focus, ale je stále viditelná. Do tohoto stavu se dostane po zavolání metody onpause(); Zastavena - aktivita není na obrazovce viditelná. Do tohoto stavu se dostane po zavolání metody onstop(); Ukončena - aktivita je smazána z paměti a není již dostupná. Do tohoto stavu se dostane po zavolání metody ondestroy(). [6] Od Androidu verze 3.0 (API Level 11) je možné místo aktivit používat tzv. fragmenty, respektive FragmentActivity. Z hlediska životního cyklu jsou identické jako aktivity, ovšem

46 30 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ přidávají některé metody navíc. Podstatný rozdíl je ale v možnosti používat zmíněné fragmenty. Ty představují části uživatelského rozhraní, které je možné za běhu vyměňovat, případně upravovat. To všechno se děje v rámci jedné FragmentAktivity, respektive pomocí FragmentManager, který umožňuje manipulaci s fragmenty. Nejčastějším použitím fragmentů je situace, kdy řešíme layout na zařízeních s různými velikostmi a rozlišením obrazovky. Níže je uveden příklad: Obrázek 4.3: Využití fragmentů. [8] V tomto případě máme k dispozici 2 fragmenty, kdy fragment A obsahuje seznam položek a fragment B obsahuje detail. Na zařízení s dostatečně velkou obrazovkou (lze přesně specifikovat) proběhne výměna fragmentů v rámci jedné aktivity. Na menším zařízení se tato změna provede v rámci spuštění nové aktivity. V obou případech se jedná o stejné fragmenty. Tento přístup vede k vytváření jednoduššího, snadněji udržovaného a kratšího kódu. Proto i v rámci rozhraní budou využity právě fragmenty Aplikace Vzhledem k výsledkům kvalitativní a kvantitativní studie budou v rámci práce implementovány aplikace:

47 4.4. ROZHRANÍ 31 Volání - umožní provádět hovory na základě kontaktu nebo čísla, přijímat hovory a zobrazit historii volání; SMS - umožní odesílat, přijímat a číst SMS; Kontakty - umožní spravovat kontakty. Tyto aplikace dovolí provádět většinu základních funkcí, které bude uživatel potřebovat. Do budoucna se bude rozhraní rozšiřovat o další aplikace Ovládání a zpětná vazba Ovládání dotykového telefonu se může jevit jako velký problém pro cílovou skupinu uživatelů, jelikož zpětná vazba se omezuje pouze na hlasovou, vibrační a zvukovou odezvu. Hlasová syntéza je v Androidu velmi dobře integrovaná a jednoduše použitelná. Příklad inicializace a použití je uveden níže: android.speech.tts.texttospeech tts = new TextToSpeech( Context context, TextToSpeech.OnInitListener listener); tts.speak(string text, int queuemode, HashMap<String, String> params); Podobně jednoduše lze využít vibrační odezvu, viz. příklad níže: private static android.os.vibrator vibrator = (android.os.vibrator) c.getsystemservice(context.vibrator_service); vibrator.vibrate(int lenght, Context context); Gesta Nejdůležitější částí ovládání jsou samotná gesta, která uživateli umožní procházet, spouštět a pracovat s aplikacemi. Existuje řada studií a článků, které se zabývají návrhem a vhodným použitím gest. [12] Události, které se generují v rámci dotyku na obrazovku zařízení s Androidem obsluhuje tzv. MotionEvent.

48 32 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ Níže jsou uvedeny některé typy událostí, pomocí kterých lze definovat vlastní gesta: ACTION_DOWN - nastává, pokud je první ukazatel detekován na daném view; ACTION_POINTER_DOWN - nastává, pokud je detekován další ukazatel na daném view; ACTION_UP - nastává, pokud poslední ukazatel daného view již dále není detekován; ACTION_POINTER_UP - nastává, pokud některý ukazatel daného view již dále není detekován; ACTION_MOVE - nastává, pokud některý ukazatel změní polohu na daném view; ACTION_OUTSIDE - nastává, pokud některý ukazatel změní polohu a dostane se mimo dané view; ACTION_CANCEL - nastává, pokud je přerušena daná akce. [9] Gesta, která budou sloužit pro ovládání prostředí nebudou založena na principu Explore by touch. Budou detekována v libovolném místě dotyku. V rámci implementace budou navrženy 2 varianty gest pro ovládání. Varianta 1 - ovládání švihem ovladatelné pouze jednou rukou: Tato varianta je navržena tak, aby celé prostředí bylo Švih jedním prstem doprava/doleva - přechod na další/předchozí položku; Poklepání 2x jedním prstem - spuštění aplikace/potvrzení aktuální volby; Dlouhý dotyk jedním prstem - návrat zpět. Varianta 2 - ovládání dotykem nejjednodušší na pochopení: Tato varianta je navržena tak, aby bylo ovládání co Dotyk jedním prstem do pravé/levé části displeje - přechod na další/předchozí položku; Dlouhý dotyk jedním prstem - spuštění aplikace/potvrzení aktuální volby; Dlouhý dotyk dvěma prsty - návrat zpět.

49 4.4. ROZHRANÍ 33 Obrázek 4.4: Varianty ovládání - zleva varianta ovládání pomocí švihu, varianta ovládání pomocí dotyku. Varianty mezi sebou bude možné přepínat v rámci pokročilého nastavení. O tom, která varianta je vhodnější, záleží především na preferencích uživatele. Ti, kteří nikdy dotykový telefon nepoužívali, budou pravděpodobně volit variantu 2 a pokročilejší uživatelé ocení u varianty 1 možnost ovládaní jednou rukou. Společná gesta pro obě varianty Švih jedním prstem směrem nahoru - vstup do pokročilého nastavení prostředí; Švih jedním prstem směrem dolů - aktuálně nemá přiřazenou akci. Krátký dotyk dvěma prsty - zastavení odečítače/zopakování poslední informace; Držení jednoho prstu na displeji a přiťuknutí druhým prstem - posun v seznamu o tolik položek, kolikrát bylo přiťuknuto druhým prstem. Výše uvedená gesta pro ovládání prostředí jsou navržena pro maximálně dva prsty. Důvod je prostý. Výsledné rozhraní bude možné využívat i na nejlevnějších telefonech s Androidem 4.x. Tato zařízení bohužel ve většině případů nedokáží při dotyku rozpoznat více než dva prsty.

50 34 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ Dražší zařízení, jejichž cena se pohybuje od 6000 Kč a výše, která dokáží rozpoznat při dotyku více než 2 prsty (tyto parametry nebývají uvedeny ve specifikaci produktu), mohou uživatelům nabídnou některé pokročilejší funkce: Krátký dotyk třemi prsty - pauza/obnovení odečítače; Dlouhý dotyk třemi prsty - návrat na základní obrazovku; Krátký dotyk čtyřmi prsty - přechod na první/poslední položku; Dlouhý dotyk čtyřmi prsty - aktuální čas a datum. Výše uvedená gesta lze použít napříč celým rozhraním, nicméně příslušná aplikace je může implementovat pro jiné funkce Vkládání textu Vkládání textu na dotykových zařízeních je pro zrakově postižené uživatele jeden z největších problémů. Řada studií se zabývá tím, které metody jsou a naopak nejsou pro tuto skupinu uživatelů vhodnější. Jsou porovnávány především klasické telefony s tlačítky a dotykové řešení. U nich jsou kladeny daleko větší nároky na parametry typu velikost tlačítek, jejich optimální mezery mezi sebou, prevence nechtěného dotyku atd. [11, 13, 18] Zajímavým srovnáním metod pro vkládání textu se zabývá článek Blind People and Mobile Touch-based Text-Entry: Acknowledging the Need for Different Flavors [16]: Obrázek 4.5: Metody vkládání textu - z leva Qwerty, MultiTap, NavTouch a BrailleType. [16] Porovnává qwerty klávesnici (stejné rozložení jako na počítačové klávesnici), klasickou alfanumerickou klávesnici (rozložení vychází z tlačítkových telefonů a pro napsání znaku,

51 4.4. ROZHRANÍ 35 který je na jiné než první pozici, je nutné provést několik dotyků na dané tlačítko), řádkové rozložení abecedy (na každém řádků se nachází 4-6 znaků a uživatel se pohybuje pomocí definovaných gest) a metodu psaní pomocí brailského kódu. Obrázek 4.6: Výsledky rychlosti a chybovosti jednotlivých metod. [16] Z výsledků vyplývá že, nejrychlejší je psaní pomocí qwerty, následované alfanumerickou klávesnicí. Jako nejpomalejší metoda je psaní pomocí brailského kódu. Tato metoda navíc není vhodná pro každého, jelikož ne každý umí brailskou abecedu. Z pohledu počtu chyb vede alfanumerická klávesnice, následovaná qwerty klávesnicí. Qwerty klávesnice tedy v poměru rychlosti a chybovosti vychází jako nejvhodnější metoda. Vzhledem k cílové skupině, která je zaměřena především na technicky méně zdatné uživatele, kteří pravděpodobně používají telefon Nokia s alfanumerickou klávesnicí, bude rozhraní implementovat dotykovou verzi této klávesnice. Rozložení tedy bude odpovídat tomu, co uživatelé znají a dovedou používat. Princip ovládání bude založen na Explore by touch. Pokud uživatel bude chtít napsat nějaký znak, např. C (nachází se na 3. pozici 2. tlačítka), prstem najde tlačítko se znakem A a poté druhým prstem 3x přiklepne při současném držení aktuálního prstu. Příklep prstem, který je vyžadován pro napsaní libovolného znaku, by měl zároveň sloužit jako prevence proti chybám a nechtěnému dotyku.

52 36 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ Obrázek 4.7: Návrh layoutu klávesnice. Další metodou, která bude v rámci prototypu vyzkoušena a otestována, je vkládání znaků pomocí kreslení. Především pro uživatele, kteří nejsou nevidomí od narození a ví jak vypadají písmena a čísla psaná latinkou, by se tato metoda mohla jevit přirozenější a jednodušší. Pro rozpoznání gest lze využít GestureBuilder, který je dostupný v emulátoru systému Android (součást SDK). Umožňuje definovat vlastní gesta, která v tomto případě budou odpovídat číslům a velkým tiskacím písmenům. Tato gesta je nutné kreslit jedním tahem. Obrázek 4.8: Definice gesta, které odpovídá znaku B.

53 4.4. ROZHRANÍ 37 Pro použití knihovny a principu ověření gesta lze použít následující kód: GestureLibrary library = GestureLibraries.fromRawResource( Context contex, R.raw.gesture_letters); GestureOverlayView gestures = (GestureOverlayView) findviewbyid(r.id.gestures); gestures.addongestureperformedlistener(context contex); gestures.setorientation(0); public void ongestureperformed(gestureoverlayview overlay, Gesture gesture) { ArrayList<Prediction> predictions = library.recognize(gesture); if (predictions.size() > 0 && predictions.get(0).score > 2.1) { String result = predictions.get(0).name; if ("b".equalsignorecase(result)) { Toast.makeText(this, "b", Toast.LENGTH_LONG).show(); } } } Gesta, která jsou definována pomocí GestureBuilder, jsou uložena v rámci souboru, který je distribuován s aplikací. Každé ověření rozpoznání gesta je ohodnoceno skórem, pomocí kterého lze do jisté míry ovlivnit výsledek. Úspěšnost rozpoznání gest nezáleží na tom, aby se podobala, ale na směru, kterým je gesto provedeno. Některá písmena bude nutné tedy definovat pomocí více gest. Výše uvedená metoda není zcela ideální z hlediska přesnosti rozpoznání, ale v rámci prototypu a testování svůj účel splní.

54 38 KAPITOLA 4. ANALÝZA A NÁVRH ROZHRANÍ

55 Kapitola 5 Implementace rozhraní Kapitola se zabývá samotnou implementací uživatelského rozhraní. V rámci popisu nebude cílem zabíhat do podrobných detailů, ale spíše vysvětlit princip, použití implementovaných komponent a uvedení krátkých ukázek částí kódu. 5.1 Komponenty uživatelského rozhraní Komponenty tvoří základní stavební prvky uživatelského rozhraní a vzhledem ke specifikám cílové skupiny uživatelů, standardní komponenty, které nabízí Android (tlačítka, checkboxy atd.) nevyhovují daným potřebám. Proto byly vytvořeny odvozené komponenty, které umožňují jednoduše definovat rozhraní. Použití je stejné jako u standardních komponent Androidu. Konkrétně se jedná o následující komponenty: BlindTextView dědí z TextView a implementuje rozhraní BlindGenericButtonIface. Představuje komponentu pro zobrazení/editaci libovolného textu; BlindButton dědí z Button a implementuje rozhraní BlindGenericButtonIface. Představuje komponentu tlačítka; BlindRadioButton dědí z RadioButton a implementuje rozhraní BlindGenericButtonIface. Představuje komponentu tlačítka typu radio; 39

56 40 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ BlindRelativeLayout dědí z RelativeLayout a představuje kontejner pro umístění výše zmíněných komponent. Obrázek 5.1: Diagram tříd komponent uživatelského rozhraní. 5.2 Komponenty aplikací Tyto komponenty tvoří základní stavební prvky aplikací. V některých případech se jedná o odvozené komponenty Androidu.

57 5.2. KOMPONENTY APLIKACÍ BlindAppActivity BlindAppActivity dědí z FragmentActivity a implementuje rozhraní GestureDetectorIface. Komponenta nahrazuje klasickou aktivitu Androidu a řeší události, které mohou vyvolat situaci, kdy dochází ke ztrátě focusu rozhraní (jedná se především o systémové dialogy, které představují problém pro uživatele, jelikož nejsou ozvučené a ovládají se standardním způsobem). Implementované rozhraní definuje gesta, která jsou podporována v rámci celého rozhraní. Obrázek 5.2: Diagram tříd komponenty BlindAppActivity BlindAppItem a BlindAppMenuItem BlindAppItem dědí z FragmentActivity a implementuje rozhraní GestureDetectorIface. Komponenta slouží jako kontejner pro nabídku menu dané aplikace. Opět řeší události, které mohou vyvolat ztrátu focusu. Implementované rozhraní definuje gesta, která jsou podporována v rámci celého rozhraní. Položku aplikačního menu tvoří komponenty BlindAppMenuItem, které dědí z Fragment. Ty jsou načítány do FragmentStatePagerAdapter. Tvoří tedy seznam, který je možné pomocí definovaných gest procházet a také potvrzovat. Při potvrzení vybrané položky mohou

58 42 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ nastat tyto situace: 1. Pokud metoda getactivityclass() vrátí objekt typu BlindAppActivity, je spuštěna nová aktivita pomocí standardního mechanizmu v Androidu, tedy pomocí new Intent(Content content, Activity activity); 2. Pokud metoda getitemsfragmentmanager() vrátí objekt typu FragmentStatePagerAdapter, aktuální položky jsou uloženy do historie a zároveň nahrazeny novými. Každá položka nově přiřazeného seznamu může opět vrátit další seznam. Lze tedy jednoduše definovat stromovou strukturu aplikačního menu. Níže je uveden příklad definice aplikačního menu s položkami pro přidání nového a zobrazení všech kontaktů: class SectionsPagerAdapter extends FragmentStatePagerAdapter { public SectionsPagerAdapter(FragmentManager fm) { super(fm); public Fragment getitem(int i) { Fragment fragment = null; Bundle args = null; switch (i) { case 1: fragment = new BlindContactAdd(getSupportFragmentManager()); fragment.setarguments(args); return fragment; default: fragment = new BlindContactContactList(getSupportFragmentManager()); fragment.setarguments(args); return fragment; } }

59 5.2. KOMPONENTY APLIKACÍ public int getcount() { return 2; } public FragmentStatePagerAdapter getitemsfragmentmanager() { return new SectionsPagerAdapter(); } 3. Pomocí metody showdialog() je možné zobrazit dialog, který je tvořen komponentou BlindAppDialog. Příklad zobrazení dialogu níže: public void showdialog() { BlindAppDialog editnamedialog = new BlindAppDialog(); FragmentTransaction ft = fm.begintransaction(); ft.add(editnamedialog, "blind_dialog_fragment"); ft.commit(); }

60 44 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Obrázek 5.3: Diagram tříd komponenty BlindAppItem a BlindAppMenuItem BlindListFragment Tato komponenta dědí z ListFragment a implementuje rozhraní GestureDetectorIface. Představuje libovolný seznam položek, který je definován pomocí Loader<Cursor>. Tato třída volá ContentResolver, pomocí kterého je možné v Androidu získat přístup např. k logu volání, zprávám, kontaktům atd. Příklad definice public Loader<Cursor> oncreateloader(int id, Bundle args) { CursorLoader cursorloader = new CursorLoader(Context context, Uri uri, String[] projection, String selection, String selectionparams, String order); return cursorloader; } Po získání kursoru je nutné výsledek namapovat na příslušné view. Tím získáme jednoduchý seznam položek, kdy jednotlivé sloupce projekce dotazu jsou namapovány do view

61 5.2. KOMPONENTY APLIKACÍ 45 s danými identifikátory: SimpleCursorAdapter adapter = new SimpleCursorAdapter( Context context, int layout, Cursor cursor, String[] uibindfrom, int[] uibindto, int flags); setlistadapter(adapter); Obrázek 5.4: Diagram tříd komponenty BlindListFragment BlindAppDialog Tato komponenta dědí z DialogFragment a implementuje rozhraní GestureDetectorIface. Představuje plovoucí okno, které se zobrazí nad všemi aktuálními okny. Typické použití v rámci rozhraní je zobrazení nabídky k položce seznamu, nastavení prostředí atd. Před zobrazením dialogu je nutné nejprve vytvořit jeho layout, který používá BlindRelativeLayout jako kontejner pro jednotlivá view (typicky se jedná o umístění tlačítek, která jsou v rámci kontejneru postupně umísťovány vedle sebe a ve výsledku tvoří

62 46 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ seznam). Dále je nutné přiřadit OnTouchListener, který se stará o zpracování událostí při dotyku, přiřadit view do layoutu a volitelně nastavit, zda je aktivní. Příklad použití níže: BlindAppDialog dialogexample = new BlindAppDialog() public void setlayout() { BlindRadioButton b1 = new BlindRadioButton(Context context, int id); b1.settext(string text); b1.setontouchlistener(ontouchlistener t); BlindRadioButton b2 = new BlindRadioButton(Context context), int id); b2.settext(string text); b2.setontouchlistener(ontouchlistener t); mview.addbutton(b1); mview.addbutton(b2); b1.setactive(true); } } Obrázek 5.5: Diagram tříd komponenty BlindAppDialog.

63 5.2. KOMPONENTY APLIKACÍ BlindKeyboard Tato komponenta představuje řešení klávesnice. Implementuje vlastní logiku rozpoznání gest. Ovládání je založeno na principu Explore by touch. Jednotlivá tlačítka jsou komponenty BlindButton umístěné do RelativeLayout. Pokud je kdekoliv na klávesnici detekován dotyk prstu, je tato událost propagována do parent view. Poté se určí, v jakém místě vlastně došlo k dotyku. To lze zjistit pomocí objektu event, který obsahuje souřadnice. Následně jsou v cyklu procházena všechna tlačítka a ověřuje se, zda jejich pozice souhlasí se souřadnicemi události: for (int i = 0; i < mdialnumberscontainer.getchildcount(); i++) { View view = mdialnumberscontainer.getchildat(i); Rect outrect = new Rect(view.getLeft(), view.gettop(), view.getright(),view.getbottom()); if (outrect.contains((int) event.getx(),(int) event.gety())) { if (view instanceof BlindButton) { //process action } } } Klávesnice podporuje 2 různé módy rozložení, které se liší na základě typu vstupního pole. Ve spodní části jsou umístěna akční tlačítka, jejichž funkce se liší podle aplikace. V horní části se nachází vstupní pole, které zobrazuje aktuálně napsaný text. Hlavní využití bude mít pro uživatele, kteří mají zbytky zraku.

64 48 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Obrázek 5.6: Klávesnice a její rozložení, které se liší na základě typu vstupního pole. Tlačítka Předchozí a Další slouží pro pohyb v textu nebo posun na další pole. Při inicializaci pomocí metody initialize() se uvádí identifikátory vstupních polí, které jsou automaticky podle pořadí identifikátorů zobrazeny jako aktivní při posunu na předchozí/další pole. Příklad inicializace klávesnice: BlindKeyboard blindkeyboard = new BlindKeyboard(BlindAppActivity app); blindkeyboard.initialize(int[] ids, int currentappindex); Funkce akčních tlačítek lze definovat v rámci metody processcustommultiactionbuttons(), která je automaticky volána při události na těchto tlačítkách. Daná aplikace musí tuto metodu implementovat. Pomocí metody getcallvalue() lze zjistit, které tlačítko akci vyvolalo: BlindKeyboard blindkeyboard = new BlindKeyboard(BlindAppActivity app) public void processcustommultiactionbuttons() { if (getcallvalue().equalsignorecase(string buttonkey)) { //process action } } }

65 5.2. KOMPONENTY APLIKACÍ 49 Obrázek 5.7: Diagram tříd komponenty BlindKeyboard GestureDetector GestureDetector představuje komponentu, která implementuje rozpoznávání gest. Ta slouží pro ovládání prostředí. Princip rozpoznání gest je následující: Při dotyku prvního prstu je volán MotionEvent typu ACTION_DOWN. Inkrementuje se počítadlo aktuálně detekovaných prstů a spustí se vlákno detekující dlouhý dotyk jedním prstem; Pokud dojde ve vlákně k provedení gesta, veškeré další události jsou ignorovány, dokud není znovu volán MotionEvent typu ACTION_DOWN; Při jakémkoliv dalším dotyku prstu je volán MotionEvent typu ACTION_DOWN nebo ACTION_POINTER_DOWN. V tomto okamžiku je inkrementováno počítadlo a na základě počtu prstů je spuštěno příslušné vlákno, které detekuje dlouhý dotyk; Pokud počet aktuálně rozeznaných prstů neodpovídá příslušným bežícím vláknům, jsou tato vlákna zastavena;

66 50 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Pokud doposud nebylo rozpoznáno žádné dlouhé gesto, při zavolání události MotionEvent typu ACTION_UP je na základě zjištěného počtu prstů provedeno odpovídající gesto. Třída MyCounter implementuje jednoduché stopky, pomocí kterých lze detekovat, zda došlo k poklepání 2x jedním prstem, které musí být vykonáno do určitého času. Obrázek 5.8: Diagram tříd komponenty GestureDetector. 5.3 Aplikace Aplikace, které byly implementovány v rámci práce, jsou uvedeny níže Volání Aplikace umožňuje na základě telefonního čísla nebo kontaktu provést hovor pomocí aktivity BlindCallMakeCallActivity. Ta volá Intent.ACTION_CALL, který spouští nativní telefonní aplikaci pro uskutečnění hovoru:

67 5.3. APLIKACE 51 Intent callintent = new Intent(Intent.ACTION_CALL); callintent.setdata(uri.parse("tel:" + mnumber)); startactivityforresult(callintent, 0); V tuto chvíli ovšem nastává problém, jelikož spuštěná aplikace má vlastní rozhraní a ovládání, které není přizpůsobeno zrakově postiženým uživatelům. Řešení spočívá v implementaci služby BlindCallService, která sleduje stav objektu TelephonyManager (umožňuje získat informace o telefonních službách). Pokud se dostane do stavu vytáčení CALL_STATE_OFFHOOK, dochází k uzamknutí zařízení pomocí třídy BlindDeviceAdmin do doby, než je hovor ukončen nebo přerušen (TelephonyManager je ve stavu CALL_STATE_IDLE). Pro ukončení hovoru lze využít zamykací tlačítko. Tato volba lze nastavit v nastavení přístupnosti u každého zařízení. Pro zamknutí telefonu je nutné využít oprávnění Android Device Administration API popsané v sekci 4.3: <service android:name="com.svobop24.blind.shell.services.blindcallservice" /> <receiver android:name="com.svobop24.blind.shell.utils.blinddeviceadmin" android:permission="android.permission.bind_device_admin" > <meta-data android:name="android.app.device_admin" android:resource="@xml/blind_admin" /> <intent-filter> <action android:name="android.app.action.device_admin_enabled" /> </intent-filter> </receiver> Samotné uzamknutí lze provést pomocí kódu: DevicePolicyManager devpolmanager = (DevicePolicyManager) context.getsystemservice(context.device_policy_service); try { devpolmanager.locknow(); } catch (final Exception e) { e.printstacktrace(); }

68 52 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Událost příchozího hovoru řeší opět služba BlindCallService. Pokud objekt TelephonyManager je ve stavu CALL_STATE_RINGING, je na obrazovce vytvořena speciální vrstva pomocí BlindIncomingCallOverlayView, která implementuje rozhraní GestureDetectorIface a znemožňuje ovládat telefonní aplikaci jinak, než pomocí rozhraním definovaných gest. Pro ovládání nativní telefonní aplikace je nutné vytvořit rozhraní ITelephony v balíčku com.android.internal.telephony: interface ITelephony { void answerringingcall(); boolean endcall(); } Podle varianty ovládání je možné provést příjem hovoru poklepáním 2x jedním prstem u varianty 1 a dlouhým dotykem jedním prstem u varianty 2. Intent buttonup = new Intent(Intent.ACTION_MEDIA_BUTTON); buttonup.putextra(intent.extra_key_event, new KeyEvent(KeyEvent.ACTION_UP, KeyEvent.KEYCODE_HEADSETHOOK)); getcontext().sendorderedbroadcast(buttonup, "android.permission.call_privileged"); Odmítnutí hovoru je možné provést dlouhým dotykem jednoho prstu u varianty 1 a dlouhým dotykem dvěma prsty u varianty 2. TelephonyManager telephonymanager = (TelephonyManager) getcontext().getsystemservice(context.telephony_service); try { Class clazz = Class.forName(telephonyManager.getClass().getName()); Method method = clazz.getdeclaredmethod("getitelephony"); method.setaccessible(true); ITelephony telephonyservice = (ITelephony) method.invoke(telephonymanager); telephonyservice.endcall(); } catch (Exception e) { e.printstacktrace(); }

69 5.3. APLIKACE 53 Pomocí krátkého dotyku dvěma prsty se uživatel dozví informaci o příchozím hovoru. Aplikace umožňuje zobrazit log volání v rámci aktivity BlindCallAllCallsActivity. Seznam je načten pomocí ContentResolver a zobrazen pomocí komponenty BlindListFragment. Od každého kontaktu je načtena poslední událost: String[] mprojection = { CallLog.Calls._ID, CallLog.Calls.CACHED_NAME, CallLog.Calls.NUMBER, CallLog.Calls.TYPE, CallLog.Calls.DATE }; String morderby = CallLog.Calls.DATE + " DESC"; ContentResolver cr = getactivity().getcontentresolver(); Cursor mfilteredcursormfilteredcursor = cr.query(calllog.calls.content_uri, mprojection, mselection, null, morderby); Po výběru položky je pomocí komponenty BlindAppDialog zobrazena uživateli nabídka, která umožňuje volat, odeslat zprávu, zobrazit délku hovoru případně smazat danou položku. Obrázek 5.9: Aplikace Volání: zleva spuštění aplikace, vytočení kontaktu, vytáčení čísla a záznam protokolu volání daného kontaktu.

70 54 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Obrázek 5.10: Struktura aplikace Volání Zprávy Aplikace umožňuje na základě telefonního čísla nebo kontaktu odeslat SMS pomocí aktivity BlindMessagesWriteSMSActivity. Ta volá objekt SmsManager, který se stará o odeslání SMS. V případě, že je text delší než 160 znaků, je rozdělen na části: if (message.length() > 160) { SmsManager smsmanager = SmsManager.getDefault(); ArrayList<String> parts = smsmanager.dividemessage(message); smsmanager.sendmultiparttextmessage(number, null, parts, null, null); } else { SmsManager smsmanager = SmsManager.getDefault(); smsmanager.sendtextmessage(number, null, message, null, null); } Po úspěšném odeslání je zpráva uložena do zařízení pomocí ContentResolver: ContentValues values = new ContentValues(); values.put("address", number); values.put("body", message);

71 5.3. APLIKACE 55 getcontentresolver().insert(uri.parse("content://sms/sent"), values); Aplikace zobrazuje seznam konverzací v rámci aktivity BlindMessagesMessagesActivity. Seznam je načten pomocí ContentResolver a zobrazen použitím komponenty BlindListFragment: Uri muri = Uri.parse("content://mms-sms/conversations/?simple=true"); String[] mprojection = new String[] { "_id", "date" }; String morderby = "normalized_date desc"; ContentResolver cr = getactivity().getcontentresolver(); Cursor cursor = cr.query(muri, mprojection, mselection, null, morderby); Po výběru konverzace je pomocí aktivity BlindMessagesContactMessagesActivity a komponenty BlindListFragment zobrazen seznam všech zpráv daného kontaktu. Ty jsou opět načteny pomocí ContentResolver: Uri muri = Uri.parse("content://mms-sms/conversations/"); String[] mprojection = new String[] { "_id", "address", "body", "date" }; String morderby = "normalized_date desc"; ContentResolver cr = getactivity().getcontentresolver(); Cursor cursor = cr.query(uri.withappendedpath(muri, String.valueOf(mContactId)), mprojection, mselection, null, morderby); Po výběru zprávy je pomocí komponenty BlindAppDialog zobrazena nabídka, která umožňuje uživateli odpovědět, volat, smazat zprávu nebo celou konverzaci.

72 56 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Obrázek 5.11: Aplikace Zprávy: zleva spuštění aplikace, napsání nové SMS, psaní SMS a konverzace s kontaktem. Obrázek 5.12: Struktura aplikace Zprávy Kontakty Aplikace umožňuje provádět základní správu kontaktů. Pomocí aktivity BlindContactAddActivity lze přidat nový kontakt. Uživatel může vyplnit jméno, příjmení a až 3 telefonní čísla. Údaje lze pomocí operací typu ContentProviderOperation připravit pro uložení. Níže je uveden příklad operací pro uložení jména a příjmení: ArrayList<ContentProviderOperation> ops = new ArrayList<ContentProviderOperation>();

73 5.3. APLIKACE 57 ops.add(contentprovideroperation.newinsert( ContactsContract.Data.CONTENT_URI).withValueBackReference(ContactsContract.Data.RAW_CONTACT_ID, 0).withValue(ContactsContract.Data.MIMETYPE, ContactsContract.CommonDataKinds.StructuredName.CONTENT_ITEM_TYPE).withValue( ContactsContract.CommonDataKinds.StructuredName.GIVEN_NAME, name).withvalue( ContactsContract.CommonDataKinds.StructuredName.FAMILY_NAME, surname).build()); Ukládání probíhá pomocí ContentResolver na výchozí Google účet, který zadal uživatel. Pokud není nalezen, kontakt je uložen do zařízení: getcontentresolver().applybatch(contactscontract.authority, ops); Seznam kontaktů je v rámci aktivity BlindContactContactListActivity zobrazen pomocí komponenty BlindListFragment. Po výběru kontaktu je pomocí komponenty BlindAppDialog zobrazena nabídka, která umožňuje uživateli volat, poslat zprávu, zobrazit údaje, změnit nebo smazat kontakt. Obrázek 5.13: Aplikace Kontakty: zleva spuštění aplikace, seznam kontaktů, kontakt a přidání nového kontaktu.

74 58 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ Obrázek 5.14: Struktura aplikace Kontakty Nastavení Aplikace umožňuje uživateli přizpůsobit prostředí. Jednotlivé volby nastavení jsou tvořeny pomocí komponenty BlindAppDialog. Lze nastavit zpětnou vazbu po provedení gesta (zvuky, vibrace) a způsob, jakým bude opakován text při psaní (opakovat po slovech, celý text, neopakovat). Uživatel může pomocí gesta švih jedním prstem směrem nahoru vyvolat pokročilé volby. Ty umožňují přepínaní mezi variantami ovládání (ovládání pomocí švihu nebo dotyku), spuštění psaní čísel/znaků pomocí kreslení (pouze pro účely testování) a ukončení prostředí. Pro uložení nastavení lze využít objekt SharedPreferences: SharedPreferences settings = getapplicationcontext(). getsharedpreferences("settings_preferences", 0); SharedPreferences.Editor prefeditor = settings.edit(); prefeditor.putint("settings_sound_vibrate", 1); prefeditor.commit();

75 5.4. NÁPOVĚDA 59 Obrázek 5.15: Aplikace Nastavení: zleva spuštění aplikace, nastavení zvuků a vibrací, nastavení výřečnosti klávesnice a volba opakovat napsaný text po slovech. Obrázek 5.16: Struktura aplikace Nastavení. 5.4 Nápověda Uživatel může využít nápovědu, která lze vyvolat dlouhým podržením zamykacího tlačítka. Tato akce rovněž provede reset hlasového odečítače.

76 60 KAPITOLA 5. IMPLEMENTACE ROZHRANÍ

77 Kapitola 6 Testování rozhraní Během vývoje rozhraní probíhala důkladná konzultace s lektory SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky) a Dědina (Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé). Tito uživatelé ale patří do skupiny expertů. Proto je nutné rozhraní otestovat i s uživateli, kteří patří do cílově skupiny s cílem ověřit, zda je použitelné či nikoliv. 6.1 Příprava testu Nastavení Testování bude probíhat v Usability Lab. Spolu s participantem bude v místnosti také moderátor. Během testu budou pořizovány obrazové a zvukové záznamy. Každý participant bude požádán o podepsání souhlasu s pořizováním záznamů. Veškeré události, které uživatel s telefonem provede, budou zaznamenávány do logu. Testování bude probíhat na zařízení Huawei Ascend G300. Jedná se o zařízení střední třídy s konfigurací: Android verze dotykový displej procesor s frekvencí 1 GHz 61

78 62 KAPITOLA 6. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ paměť RAM 512 MB Bude testována varianta ovládání 2 ( ), která je jednodušší na pochopení pro uživatele, kteří doposud neměli zkušenosti s dotykovými telefony. Na začátku testování bude aplikace ve výchozím stavu (zobrazen seznam aplikací s aktivní položkou Volání). Stav aplikace na začátku dalších úkolů odpovídá stavu, ve kterém skončil předcházející. Úkoly bude participantovi předčítat moderátor. Participant bude požádán, aby při provádění úkolů používal metodu Think aloud 1. Aby se předešlo případnému zkreslení výsledků v situaci, kdy si participant nebude vědět rady s úkolem, bude požádán, aby využil nápovědu aplikace. Pokud ani ta nepomůže, může moderátor v minimální míře napovědět. Jinak bude úkol klasifikován jako nesplněný. Participantům, kteří doposud nemají zkušenosti s dotykovým telefonem, bude moderátor povinen vysvětlit způsob interakce se zařízením (správné provedení dotyku atd.) Screener Výběr participantů bude proveden na základě odpovědí ze screeneru. Screener bude mít 2 části, veřejnou a neveřejnou. Veřejná část bude předčítána nahlas každému uživateli. Neveřejná část bude obsahovat výčet možností, které slouží k filtraci uživatelů. Ti uživatelé, jejichž odpovědi budou obsaženy ve výčtu požadovaných odpovědí, budou požádání o účast v testování. Screener je součástí přílohy C Pre-test dotazník Cílem dotazníku je dozvědět se o participantech dodatečné informace o používání mobilních telefonů, které ze screeneru nezískáme. Dotazník je tvořen kombinací otevřených a uzavřených otázek. 1. Pokud participant uvedl, že má zkušenosti s dotykovým telefonem, zeptat se o jaké zařízení se jednalo, jak dlouho a jaké funkce na něm zkoušel. 1 Metoda, kdy participant během provádění testu nahlas oznamuje jeho myšlenky, postupy a záměry.

79 6.1. PŘÍPRAVA TESTU Máte nějaký problém s ovládáním mobilního telefonu? 3. Doptat se na používání funkcí, které participant neuvedl ve screeneru. 4. Víte jak vypadají čísla nebo písmena psaná latinkou? Post-test dotazník Cílem dotazníku je zpětně projít test a získat informace o problémech s úkoly, případně další postřehy. Dotazník je tvořen otevřenými otázkami. 1. Jak se Vám líbí ovládání aplikace? 2. Co Vám dělalo největší potíže při ovládání? 3. Jak se Vám líbí psaní na klávesnici? 4. Co Vám dělalo největší potíže při psaní na klávesnici? 5. Jak se Vám líbí psaní pomocí kreslení? (volitelné) 6. Co Vám dělalo největší potíže při kreslení? (volitelné) 7. Která metoda se Vám líbila více. Psaní pomocí klávesnice nebo kreslení? (volitelné) Scénář Úkoly se zaměřují na činnosti, které jsou nezbytné pro práci s telefonem. Poslední 2 jsou volitelné a záleží na odpověď v pre-test dotazníku na otázku: Víte, jak vypadají čísla nebo písmena psaná latinkou? Úkoly budou prováděny v tomto pořadí: 1. Zavolejte Petra Nového na jeho pracovní číslo. 2. Změňte chování upozornění, aby telefon nevibroval. 3. Přečtěte si SMS, kterou vám poslal Zdeněk Volný a poté ji smažte. 4. Smažte Adama Stodůlku z kontaktů.

80 64 KAPITOLA 6. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ 5. Změňte chování upozornění, aby telefon opět vibroval. 6. Zavolejte číslo Napište SMS Zuzaně Zelené s textem: Ahoj, mám se dobře. Dnes večer nemám čas. 8. Přidejte nový kontakt s těmito údaji. Jméno: Petr Hrubý, mobilní číslo: Máte špatné číslo u kontaktu Monika Justová. Opravte jej na Postupně kreslete čísla: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, Postupně kreslete znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. 6.2 Provedení testu Testování probíhalo ve 2 dnech a celkem se zúčastnilo 12 participantů. Tento počet je dostačující, jelikož běžně se testování provádí s 8-10 participanty. [15] U každého participanta je uvedena charakteristika a velmi stručný popis průběhu testu. Délka testu se pohybovala v rozmezí minut. Průběhy testů jsou součástí přílohy C.2. Obrázek 6.1: Ukázka testování aplikace s participanty.

81 6.3. VYHODNOCENÍ Vyhodnocení Z výsledku jednotlivých průběhů testů lze vypozorovat značné rozdíly v tom, jak rychle participanti zvládli ovládání prostředí a také úkoly. Zatímco zkušenější participanti (využívají pokročilé funkce na aktuálním telefonu) se během pár sekund dokázali naučit a používat gesta, méně zkušeným participantům to trvalo řádově několik minut, v některých případech více než 10 minut. Doba potřebná pro naučení gest a ovládání se lišila především s věkem participantů. Pouze participant 12 měl s ovládáním problém po celou dobu testu, jelikož se mu gesta neustále pletla. Je nutné poznamenat skutečnost, že 7 z 12 participantů doposud nemělo zkušenosti s dotykovým telefonem. Telefon měli možnost zkoušet minut a i tak 6 participantů dokázalo bez větších problémů dokončit všechny úkoly. To lze považovat za velký úspěch. Jednu z nejnáročnějších disciplín pro zrakově postižené uživatele při používání dotykových telefonů, a to psaní na klávesnici, bez větších problému zvládlo 9 z 12 participantů. Některým se psaní zdálo zdlouhavé, což lze pochopit vzhledem k tomu, že většinou používají klasické tlačítkové telefony. Nicméně po delším zkoušení by psaní určitě zvládli rychleji. Participanti, kteří měli s psaním problém, většinou ne úplně pochopili princip příklepu prstem, nicméně bez problému zvládli psaní pomocí kreslení, které má velký potenciál. Tuto metodu zvládne prakticky každý kdo ví, jak vypadají písmena a čísla psaná latinkou. V příloze C.3 jsou uvedeny grafy, které znázorňují potřebný čas pro dokončení jednotlivých úkolů. Pokud čas není uveden, participant nedokázal úkol dokončit. Úkoly týkající se kreslení pomocí gest nejsou znázorněny, protože průběh testů s některými participanty přesahoval vymezený čas, a proto tyto úkoly byly provedeny jen z části Zjištěné problémy a návrh doporučení Níže jsou podle priority uvedeny problémy, které byly zjištěny při testování Editace textu pomocí klávesnice (vysoká priorita) Editace textu představuje velký problém. 5 z 12 participantů tento úkon nezvládli a ti, kteří jej zvládli, si stěžovali především na časovou náročnost. Pro posun o jeden znak musí

82 66 KAPITOLA 6. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ uživatel najít tlačítko další/předchozí znak a přiklepnout druhým prstem. Někteří participanti raději text smazali a napsali znovu. Návrh řešení Akční tlačítka pro přechod na další/předchozí znak nahradit jedním tlačítkem. Po příklepu druhým prstem vpravo/vlevo od tlačítka provést posun na další/předchozí znak Posun na další pole při psaní pomocí klávesnice (vysoká priorita) Akční tlačítka pro přechod na další/předchozí pole jsou aktuálně umístěna pod tlačítky pro přechod na další/předchozí znak po příklepu druhým prstem. Participanti měli problém je najít a v některých případech jim nepomohla ani nápověda. Návrh řešení Akční tlačítka pro přechod na další/předchozí pole nahradit jedním tlačítkem a umístit jej vedle tlačítka pro posun v textu. Po příklepu druhým prstem vpravo/vlevo od tlačítka provést posun na další/předchozí pole Návrat zpět pří psaní pomocí klávesnice (střední priorita) Při psaní často docházelo k nechtěnému návratu zpět, jelikož někteří participanti při příklepu drželi druhý prst delší dobu, což se vyhodnotilo jako dlouhý dotyk dvěma prsty. Návrh řešení Při návratu zpět v rámci psaní pomocí klávesnice přidat pomocný dialog, který bude muset uživatel potvrdit Formát nápovědy (střední priorita) Aktuální formát nápovědy má podobu dlouhého souvislého textu. Uživatel musí tedy nápovědu poslechnout několikrát, aby si zapamatoval potřebnou informaci. Návrh řešení Rozdělit nápovědu po tématických celcích, mezi kterými se může uživatel libovolně posouvat, případně ukončit pomocí standardních gest.

83 6.3. VYHODNOCENÍ Napsání určitého znaku pomocí klávesnice (střední priorita) Pokud uživatel provede příklep na tlačítku a následně zjistí, že požadovaný znak se nachází na jiném, nemá možnost opravit svůj výběr tím, že posune prst na jiné tlačítko. Výběr zůstává fixovaný až do potvrzení a napsání znaku (slouží zároveň jako prevence při nechtěném posunu prstu). Návrh řešení k horní hraně. Umožnit přerušení napsání znaku posunem prstu mimo displej směrem Upozornění po provedení akcí uložení a smazání (nízká priorita) Při provádění akcí typu uložení kontaktu a odeslání SMS chybí potvrzení o tom, že daná akce byla úspěšně provedena. Místo toho je uživateli zopakována informace o tom, kde se aktuálně nachází. Návrh řešení Přidat hlasové upozornění o úspěšném dokončení akce Návrat zpět na nejvyšší úroveň (nízká priorita) Při pokusu vyvolat akci zpět dlouhým dotykem dvěma prsty na nejvyšší úrovní (seznam aplikací) není uživateli poskytnuta žádná zpětná vazba o tom, že danou akci nelze dokončit. Návrh řešení akci nelze dokončit. Při pokusu provést akci přidat zvukové upozornění, které signalizuje, že Názvy akcí při psaní pomocí klávesnice (nízká priorita) Participanti si často při akcích typu uložení kontaktu a odeslání SMS nebyli jistí, zda příklepem provedou danou akci či nikoliv. Popis jednotlivých akcí je uveden ve tvaru infinitivu. Návrh řešení Změnit tvar popisu akcí na průběhový čas.

84 68 KAPITOLA 6. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ

85 Kapitola 7 Závěr Cílem práce bylo zpřístupnit mobilní telefony se systémem Android pro nevidomé uživatele. Úvod práce popisuje základní principy, omezení a nedostatky existujících řešení přístupnosti. V rámci práce byla provedena kvalitativní a kvantitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat aktuální situaci kolem přístupnosti mobilních telefonů a nevidomých uživatelů. Výsledek studie posloužil pro návrh rozhraní. V kapitole Analýza a návrh rozhraní byly popsány možnosti, omezení systému Android a popsány prostředky, které jsou použity v implementace rozhraní. Také popisuje návrh koncepce ovládání rozhraní. V kapitole Implementace rozhraní byly popsány komponenty uživatelského rozhraní a komponenty aplikací, pomocí kterých je implementováno rozhraní. Tyto komponenty jsou navrženy tak, aby je bylo možné jednoduše používat pro další rozšíření rozhraní. Dále jsou popsány implementované aplikace pro volání, SMS, správu kontaktů a nastavení. Vkládání textu je řešeno pomocí alfanumerické klávesnice a kreslení pomocí gest. Metoda kreslení pomocí gest byla implementována pro potřeby otestování a není integrována jako standardní metoda pro vkládání textu. Rozhraní bylo otestováno uživateli. Výsledky odhalily problémy, které se týkají převážně práce s klávesnicí, ovšem ne samotného psaní. Testem bylo zároveň ověřeno, že základní 69

86 70 KAPITOLA 7. ZÁVĚR koncepce ovládání pomocí gest a psaní pomocí klávesnice je dobře použitelné. Participanti byli během několika málo minut schopni rozhraní pomocí gest ovládat. Rozhraní umožňuje nevidomým uživatelům ovládat základní funkce telefonu, a proto by v rámci dalšího vývoje měly být implementovány aplikace pro ovládání budíku, kalendáře, poznámek, hudebního přehrávače, čtečky knih. V neposlední řadě také integrovat systém pro oznamování upozornění, variantu klávesnice, která nevyžaduje příklep prstem a dokončit integraci metody psaní pomocí gest. Mezi další prvky, které by našly uplatnění v rámci rozhraní, je aplikace ambientní inteligence. Dnešní telefony jsou z technického hlediska připraveny poskytnout funkce jako: čtečka čárových kódů, rozpoznávání měn a hodnot mincí, nfc tagů, rf tagů pro rozpoznání potravin nebo implementace rozpoznání barev.

87 Kapitola 8 Literatura [1] Apple Inc. Řešení přístupnosti v systému ios [online]. Dostupné na [2] Code Factory. Mobile Accessibility, řešení přístupnosti v systému Android [online]. Dostupné na [3] Code Factory. Mobile Speak, řešení přístupnosti v systému Symbian [online]. Dostupné na [4] Eyes-Free Project. Eyes-Free Shell, řešení přístupnosti v systému Android [online]. Dostupné na [5] Google Inc. Android, zpřístupnění aplikací [online]. Dostupné na [6] Google Inc. Aktivity, základní stavební prvky aplikací v Androidu [online]. Dostupné na [7] Google Inc. Device Administration, Device Administration API [online]. Dostupné na

88 72 KAPITOLA 8. LITERATURA [8] Google Inc. Fragmenty, nový přístup k tvorbě aplikací na Androidu [online]. Dostupné na [9] Google Inc. MotionEvent, rozpoznání dotyků a gest na Androidu [online]. Dostupné na [10] Google Inc. TalkBack, řešení přístupnosti v systému Android [online]. Dostupné na [11] Guerreiro, T., Oliveira, J., Benedito, J., Nicolau, H., Jorge, J., Gonçalves, D. Blind people and mobile keypads: accounting for individual differences. INTERACT 11 Proceedings of the 13th IFIP TC 13 international conference on Human-computer interaction - Volume Part I [12] Kane, S.K., Wobbrock, K.O., Ladner, R.E. Usable gestures for blind people: understanding preference and performance. Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems [13] Li, K.A., Baudisch, P., Hinckley, K. BlindSight: Eyes-Free Access to Mobile Phones. Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems [14] Miovský, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vydání. U Průhonu 22, Praha 7 : Grada, ISBN [15] Nielsen, J. Estimating the number of subjects needed for a thinking aloud test. International Journal of Human-Computer Studies [16] Oliveira, J., Guerreiro, T., Nicolau, H., Jorge, J., Gonçalves, D. Blind People and Mobile Touch-based Text-Entry: Acknowledging the Need for Different Flavors. The proceedings of the 13th international ACM SIGACCESS conference on Computers and accessibility [17] Patrik Pospíšil. PST, řešení přístupnosti v systému Windows Mobile [online]. Dostupné na

89 73 [18] Romero, M., Southern, C., Frey, B., Abowd, G.D. BrailleTouch: Designing a Mobile Eyes-Free Soft Keyboard. Proceedings of the 13th International Conference on Human Computer Interaction with Mobile Devices and Services [19] StatCounter GlobalStats. Podíl mobilních operačních systémů [online]. Dostupné na [20] Ungar, S. Cognitive mapping without visual experience. Cogntive Mapping: Past, Present and Future [21] World Health Organization. Visual impairment and blindness [online]. Dostupné na

90 74 KAPITOLA 8. LITERATURA

91 Příloha A Kvalitativní studie A.1 Screener Veřejná část 1. Která z uvedených možností odpovídá Vašemu handicapu? (vyberte jednu a více možností) a) úplná nebo praktická slepota b) zbytky zraku c) poruchy binokulárního/barevného vidění d) slabozrakost e) postižené obě oči f) porucha zraku je trvalá g) porucha zraku je krátkodobá nebo opakující se 2. Kolik je Vám let? (vyberte jednu možnost) a) 0-20 b) c)

92 76 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE d) 51 a výše 3. Jak dlouho máte handicap? (vyberte jednu možnost) a) 1 rok a více b) 5 a více let c) 10 a více let d) od narození 4. Používáte mobilní telefon? (vyberte jednu možnost) a) ano b) ne 5. Jaký mobilní telefon aktuálně používáte? (vyberte jednu a více možností) a) telefon s klávesnicí značky Nokia b) telefon bez klávesnice značky Nokia c) telefon s klávesnicí s Windows d) telefon bez klávesnice s Windows e) telefon s Androidem f) iphone g) jiný 6. Máte zkušenosti s dotykovým telefonem? (vyberte jednu možnost) a) ano b) ne 7. Jak často používáte mobilní telefon? (vyberte jednu možnost) a) několikrát za měsíc b) několikrát za týden

93 A.1. SCREENER 77 c) pravidelně během týdne d) několikrát denně 8. V jakém prostředí používáte mobilní telefon? (vyberte jednu a více možností) a) v domácím prostředí b) ve venkovním prostředí (veřejná místa, MHD a jiné) c) v pracovním prostředí 9. Máte nějaký problém s ovládáním mobilního telefonu? (vyberte jednu možnost) a) ne, všechno co potřebuji zvládám bez problémů b) ano, s některými úkony mám problém 10. K jakým činnostem používáte mobilní telefon? (vyberte jednu a více možností) a) telefonování b) SMS c) y d) internet e) poslech hudby f) čtení knih g) jiné Neveřejná část 1. a + e + f (úplná nebo praktická slepota postihující trvale obě oči) 2. nezáleží na věku 3. nezáleží na délce handicapu 4. a (používá mobilní telefon)

94 78 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE 5. a, b, c, d, e, g (telefon s klávesnicí/bez klávesnice značky Nokia nebo telefon s klávesnicí/bez klávesnice s Windows nebo telefon s Androidem nebo jiný) 6. nezáleží na zkušenostech s dotykovým telefonem 7. b, c, d (použití telefonu několikrát za týden a častěji) 8. nezáleží na prostředí 9. nezáleží, zda existuje problém s ovládáním 10. nezáleží na činnostech A.2 Interview guide Úvodní fáze 3-7 minut V samotném úvodu uživateli poděkuji, že souhlasil s účastí v interview. Následně mu oznámím, že interview bude nahráváno na diktafon z důvodu analýzy, zpracovaní a interpretace výsledků. Důrazně mu sdělím, že získaná data budou sloužit pouze pro účel studie. Pro realizaci nahrávání budu požadovat ústní souhlas uživatele. Podmínka nahrávaní je nezbytná a do jisté míry předejde zkreslení výsledků a samotné studie. Pokud uživatel nebude souhlasit s nahráváním, interview nebude provedeno. Poté uživatele seznámím s cílem studie, tedy proč a za jakým účelem je prováděna a jak bude nakládáno s výsledky. Hlavní fáze minut skládá z následujících témat: Podstatnou část studie tvoří samotné interview, které se Orientace v prostoru; Aktuální zkušenosti s mobilním telefonem; Předchozí zkušenosti s mobilními telefony; Zkušenosti s dotykovými telefony; Používání počítače.

95 A.2. INTERVIEW GUIDE 79 Interview je semi-strukturované a každé téma se skládá z několika otázek, kdy každý uživatel bude požádán, aby mluvil o daném tématu a v případě nutnosti se budu doptávat. Orientace v prostoru Úvodní téma úplně nesouvisí s cílem výzkumu, jeho cílem je s uživatelem zahájit méně formální rozhovor. Souvisí s tím, jak se nevidomý pohybuje a orientuje v prostředí: Jak se k Vám chovají kolemjdoucí lidé, snaží se pomáhat pokud je to nezbytné? Jak se orientujete v novém prostředí (budově a mimo ní)? Využíváte nějaká zařízení nebo nějakou formu pomoci, která Vám pomůže v orientaci? Využil jste někdy nějakou formu dotace pro nákup zařízení? Pokud ano k jakému účelu? Jaká veřejná místa navštěvujete? Jaké máte zkušenosti s cestováním (MHD, vlak)? Ztratil jste se někdy? Jak jste se v takové situaci zachoval, případně kdo Vám pomohl? Aktuální zkušenosti s mobilním telefonem Cílem tématu je zjistit, jaké má uživatel aktuální zkušenosti s mobilními telefony, jak je používá, k čemu atd: Jaký model telefonu aktuálně používáte (přesné označení nebo požádání o předvedení)? Jak jste se seznamoval s telefonem a jeho ovládáním, pomáhal Vám někdo? Jaké aplikace Vám pomáhají v ovládání telefonu (prostředí, odečítače atd...)? Kdo Vám telefon nastavoval, případně instaloval aplikace? Jakým způsobem telefon ovládáte (tím se myslí držení, manipulace atd.) v různých prostředích (domácí, venkovní, pracovní atd.)? Proč jste si vybral aktuální model telefonu?

96 80 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE Používáte nějaké příslušenství k telefonu? Pokud ano, jaké a proč? Zeptat se na důvod, proč nepoužívá některé funkce (odpovědi ze screeneru). Jaké jiné funkce používáte? Co Vám vadí na telefonu, s čím máte problém? Vyhovují Vám parametry telefonu (klávesnice, velikost přístroje, rychlost, stabilita atd...)? V případě, že máte problém, který nejste schopný vyřešit, na koho se obrátíte? Předchozí zkušenosti s mobilními telefony Téma má za cíl zjistit, jaké měl uživatel dřívější zkušenosti s mobilními telefony, jak se vyvíjel jeho vztah k této technice, co se zlepšilo od dřívější doby atd: Jaké telefony jste používal a jak dlouho? Proč jste používal uvedené telefony? Z jakého důvodu nepoužíváte uvedené modely? Využil jste při koupi telefonů nějakou formu dotací? Používal jste nějaké speciální aplikace, které Vám pomáhaly ovládat uvedené telefony (prostředí, odečítače atd...)? Jaké funkce jste používal na uvedených telefonech? Jaké jste měl problémy s ovládáním? Kdo vám pomáhal řešit problémy s telefonem nebo ovládáním? Zkušenosti s dotykovými telefony Cílem tématu je zjistit, jakou zkušenost má uživatel s dotykovými telefony: Jaký telefon jste zkoušel?

97 A.2. INTERVIEW GUIDE 81 Jaké aplikace Vám pomáhaly v ovládání telefonu (prostředí, odečítače atd...)? Jaké funkce jste zkoušel? Jaké jste měl problémy s ovládáním? Zkoušel jste psaní na dotykovém telefonu? Co je podle Vás největší problém u dotykových telefonů? Dokázal byste si představit, že byste používal pouze dotykový telefon? Co by musel splňovat? Používání počítače Cílem témat je jednak ukončit interview, zahájit rozhovor o jiném tématu a také zjistit, do jaké míry je uživatel zkušený v ovládání počítače a celkově s technikou. Jak často používáte počítač? Jaký systém používáte? Jaké aplikace Vám pomáhají v ovládání (prostředí, odečítače atd...)? K čemu používáte počítač a jaké programy používáte? Jak jste se naučil používat počítač, případně kdo Vám pomáhal? Instalujete si programy sám? Pokud ne, kdo Vám pomáhá? Máte nějaké problémy s ovládáním? Používáte nějaké příslušenství k počítači? Závěrečná fáze 3-5 minut Na závěr ještě jednou poděkuji uživateli za účast a zdůrazním, že interview bylo velmi důležité pro získání a analýzu dat, která budou sloužit pro zjištění aktuální situace v oblasti přístupnosti mobilních telefonů pro zrakově postižené, především nevidomé uživatele. Také se ho zeptám, jak se mu interview líbilo, jestli se nechce ještě na něco zeptat co mu nebylo jasné, případně se zeptat, jak se cítí a jestli nepotřebuje pomoc, např. doprovodit na hromadnou dopravu.

98 82 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE A.3 Provedení studie A.3.1 Participant 1 Participant 1 je muž ve věku 28 let, žijící v Praze, trpící úplnou slepotou, která postihla trvale obě oči. Tento handicap má od narození. Aktuálně používá 2 telefony značky Nokia, nedotykový i dotykový. Má tedy zkušenosti s dotykovým telefonem. Telefony používá velmi často každý den, bez ohledu na prostředí. S ovládáním nemá problémy. Využívá většinu funkcí, které telefon nabízí od telefonování, psaní SMS, ů až po prohlížení webu, poslechu hudby, čtení knih a jiné. Z hlediska rozdělení skupin uživatelů v sekci , participant patří do skupiny 3. Jedná se tedy o zkušeného uživatele, který má zkušenosti s dotykovým ovládáním. Průběh interview Interview probíhalo na Karlově náměstí v prostorách ČVUT. Participant bydlí v Praze a často cestuje MHD, hlavně metrem. Kdykoliv je mimo domov, bere si s sebou slepeckou hůl. Asistenčního psa nemá. Vlakem se snaží cestovat minimálně, protože bez pomoci mu dělá problém do vlaku nastoupit. Raději využívá cestování autobusem. Pokud cestuje do míst, která nezná, vždy si před cestou vyhledá na internetu nejlepší spojení a poté se snaží podle možností číst v mapě a udělat si tak představu o tom, co se v daném místě nachází, jaké jsou tam ulice a významné body. Pokud si není jistý nebo z mapy vyčte málo informací, požádá vidícího kamaráda nebo příbuzného, aby mu pomohl s orientací v mapě. Pokud si ani přesto není jistý, že se v daném prostředí zorientuje, požádá kamaráda (příbuzného), aby jel s ním a pomohl mu. Když dorazí na místo, pomocí mobilního telefonu s GPS zjistí aktuální polohu a zadá do navigace cílové místo. Telefon si koupil sám, dotace na nákup elektronických zařízení nevyužívá. Při cestě do místa, které již dříve navštívil, si vystačí pouze s orientací pomocí hole. Při pohybu ve venkovním prostředí se snaží držet blízko krajů a vodících linií.

99 A.3. PROVEDENÍ STUDIE 83 Při chůzi venku se kolemjdoucí většinou chovají ohleduplně a snaží se mu vyhýbat. Občas se stane, že nechtěně do někoho vrazí, v této situaci se oba navzájem omluví a poté pokračuje dál. Neměl nikdy zkušenosti s tím, že by na něj v takové situaci někdo agresivně reagoval. Participant moc nenavštěvuje veřejná místa, kde se nachází moc lidí. Raději preferuje klidná místa s malým počtem lidí, především parky. Občas se účastní přednášek, které pořádá SONS. Pokud se participant ztratí a jsou kolem nějací lidé, požádá je o pomoc, aby jej dovedli nebo nasměrovali na místo, kde se již zorientuje. Telefon s navigací při této situaci se snaží využívat minimálně, protože nastavení navigace trvá poměrně dlouho. Participant aktuálně používá telefon Nokia C5. Jedná se o nedotykový model s alfanumerickou klávesnicí se systémem Symbian S60 3rd Edition. Pro ozvučení prostředí telefonu používá Mobile Speak. Mobile Speak ozvučí celé prostředí včetně většiny aplikací jako Skype, Nokia Mapy atd. Participant oceňuje detailní nastavení Mobile Speaku, které umožňuje nastavit rychlost a hlasitost odečítače jak pro celé prostředí, tak pro jednotlivé aplikace. Také lze nastavit například vynechání některých znaků při čtení, což může být užitečné. Cituji participanta: "Nesnáším, když mám v SMS nebo na stránce smaila. Nechci aby mě to odečítač četl." Participantovy vyhovuje koncept prostředí systému Symbian, ve kterém jsou aplikace umístěny do složek. Díky tomu má participant přesnou představu o tom, kde jsou jednotlivé aplikace umístěny. Využívá většinu aplikací a funkcí, velmi často webový prohlížeč, který je také ozvučený. Nemá problém se čtením mobilních verzí stránek, ale stránky, které nemají mobilní verzi jsou pro něj velký problém, zvlášť když obsahují nějakou reklamu. Tyto stránky většinou opustí a nechce je prozkoumávat. Má své oblíbené zpravodajské weby (zive.cz, idnes.cz, novinky.cz atd.), které jsou dostupné v mobilní verzi. Participant nemá aktivované vibrace, ale využívá zvukový signál, který se ozve při stisku libovolné klávesy nebo upozornění na nějakou událost. Při používání telefonu má nastavený jas displeje na minimální hodnotu. Je to z důvodu, že to nepotřebuje a také proto, aby si chránil své soukromí a neukazoval v okolí lidem, co s telefonem provádí. Telefon běžně ovládá tak, že jej vezme do ruky a druhou rukou jej ovládá. V rušném prostředí a na veřejných místech

100 84 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE jej přiloží zadní stranou k uchu, tedy k místu kde je umístění hlasitý reproduktor a ovládá druhou rukou klávesnici. Displej a klávesnice je tedy orientována směrem od uživatele. S telefonem je velmi spokojený a neměnil by ho. Oceňuje dostatečně velkou klávesnici, velikost telefonu a rychlost prostředí. Participant bez problému instaluje nové aplikace do telefonu, pokud má nějaký problém, je schopný ho většinou vyřešit bez pomoci. Pomoc potřebuje pouze při prvotní instalaci, kdy požádá kamaráda nebo příbuzného, aby aktivoval odečítač. Od této chvíle dovede s telefonem pracovat bez pomoci. Občas používá sluchátka pro poslech hudby. V rušném nebo venkovním prostředí je využívá minimálně, protože sluch je pro něj velmi důležitý a pomáhá mu v orientaci. Participant také používá telefon Nokia Jedná se o dotykový telefon se systémem Symbian S60 5th Edition. Tento telefon používá víceméně ze zvědavosti. Pro ozvučení telefonu využívá také Mobile Speak, který podporuje dotykové telefony. Při ovládání dotykového telefonu participant oceňuje především gesta, která mu pomáhají vykonat řadu funkcí bez toho, aby vyvolal příslušnou akci z kontextového menu. Gesta jsou podporována napříč celým systémem. Mobile Speak také obsahuje poměrně dobrou nápovědu, kterou lze vyvolat po kombinaci stisku HW kláves. Participantovi oznámí, jaká gesta může použít a popis toho, jak je lze vyvolat. Participant dokáže ovládat většinu aplikací a funkcí v systému, včetně prohlížení webu. Byl požádán o ukázku toho, jak se pohybuje v systému pomocí gest a také jak prohlíží web vestavěným prohlížečem. Pohyb v prostředí byl relativně rychlý a bez chyb, občas se nepodařilo vyvolat nějaké gesto, jelikož uživatel držel telefon hlasitým reproduktorem k uchu. Způsob držení telefonu je tedy shodný s nedotykovým telefonem. Web prohlíží tak, že pomocí gest prochází klíčové elementy stránky, většinou nadpisy, odkazy a odstavce. Participant zdůraznil, že při pohybu venku je velmi těžké ovládat telefon gesty, protože se musí soustředit na vnímání okolí. Psaní na dotykovém telefonu je problém, protože participant nemá kromě zvukového signálu (případně vibrací) jinou zpětnou vazbu. Řešení od Mobile Speaku celý displej překryje vrstvou, která jej rozdělí na 9 částí, které odpovídají rozložení alfanumerické klávesnice. Participant byl požádán o ukázku psaní. Jelikož telefon vlastní a používá poměrně dlouhou dobu (více než 2 roky), dokázal napsat větu po delším

101 A.3. PROVEDENÍ STUDIE 85 čase. Celkově je práce s dotykovým telefonem pomalejší než s nedotykovým. Preferuje tedy klasický nedotykový telefon s alfanumerickou klávesnicí. Z dotykových telefonů participant také zkoušel iphone a Android. IPhone zkoušel 14 dní. Využíval v systému vestavěné prvky přístupnosti, které obsahují poměrně dobrý odečítač a funkci Explore By Touch. Participant pomocí prstu prozkoumává obrazovku a odečítač informuje o tom, co se nachází na obrazovce. IPhone také podporuje základní gesta pro pohyb mezi jednotlivými položkami a ovládání některých funkcí. V prostředí si vytvořil několik složek, do kterých umístil aplikace podle kategorie (podobný koncept jako u Symbianu). Participant zmínil, že občas měl problém s rozeznáním gest, kdy po provedení gesta telefon nereagoval, případně provedl jinou akci. Další problém měl s instalováním a nákupem aplikací v App Store. Aplikace občas ztrácela focus a participant musel aplikaci spouštět opakovaně. Psaní byl velký problém, protože qwerty klávesnice je pro participanta velmi malá jak v režimu na výšku, tak na šířku. Často dělal chyby v psaní a nebyl schopný napsaný text editovat. Zkoušel běžné funkce od telefonování, prací s kalendářem, až po prohlížení webu. Celkově mu práce s telefonem nepřišla pohodlná a nedokáže si představit, že by telefon používal dlouhodoběji. Při zkoušení telefonu s Androidem, konkrétně model Samsung Galaxy Ace s Androidem verze 2.2 (využívá prostředí Samsung TouchWiz), využíval pro ozvučení systému vestavěný odečítač TalkBack a řešení Mobile Accessibility. S řešením Mobile Accessibility byl vcelku spokojen. Toto prostředí nahrazuje standardní prostředí Androidu dlaždicemi, kde každá představuje nějakou funkci, např. volání, SMS atd. Participant oceňoval prohlížeč v tomto prostředí, který se funkcemi i ovládáním podobá prohlížeči v Symbianu. Prostředí také podporuje gesta pro urychlení ovládání. Jako hlasový syntetizér použil hlas Eliška od firmy Infovox, protože vestavěný syntetizér Androidu podporoval pouze angličtinu. S uvedeným syntetizérem měl dost problémů. Odečítač často přestal mluvit, zasekával se nebo vypadával. Často tuto situaci řešil restartem telefonu. TalkBack lze také použít ve standardním prostředí Androidu, jelikož podporuje funkci Explore By Touch. Ovládání standardního prostředí bylo pro uživatele velmi náročné a problémové. Participant toto prostředí nazval cituji: "Rozházený bordel po stole". Velké pro-

102 86 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE blémy měl s notifikační lištou, která se tahem prstu od horního okraje displeje aktivuje. Spolu s TalkBackem participant nebyl schopen lištu aktivovat, případně se aktivovala bez toho, aby ji vyžádal. Často obsahovala upozornění, na které již participant reagoval. Dalším problémem bylo psaní na qwerty klávesnici, která byla malá v obou režimech. Zkusil využít alfanumerickou klávesnici, která je k dispozici, ale aktivovaný TalkBack způsoboval velké problémy, kdy neoznamoval správně písmena. Po negativních zkušenostech participant zdůraznil, že nechce mít s Androidem nic společného, cituji: "Doufám, že takovou blbost už nikdy nebudu muset používat". Před tím než participant používal aktuální telefony Nokia, používal telefony se systémem Windows Mobile. Konkrétně se jednalo o modely HTC S740 Rose a Motorola MPx 220. Každý telefon používal déle než rok. Jako prostředí využíval nadstavbu PST, kterou vytvořil český vývojář Patrik Pospíšil. Byla to prakticky jediná volba, protože ozvučila samotné prostředí telefonu. Tato nadstavba byla a stále je určena pro operační systém Windows mobile verze 5 a 6. Participant byl s telefony vcelku spokojen, hlavně s nadstavbou, kterou autor vylepšoval a poměrně rychle opravoval chyby. V době kdy vznikl Mobile Speak, který byl velmi kladně hodnocen z hlediska přístupnosti, se participant rozhodl jej vyzkoušet a od té doby na něj a telefony Nokia nedá dopustit. Používání počítače je pro participanta velmi důležitá činnost. Používá jej několikrát denně. Používá systém Windows XP a odečítač NVDA. Jedná se o open source projekt, který je konkurenčním řešením pro standard v této oblasti odečítačem JAWS. Ten participant také zkoušel, ale více mu vyhovuje NVDA z důvodu toho, jak čte webové stránky. Program, který nejvíce používá je Firefox (případně Internet Explorer v případě, že Firefox špatně načte stránku a odečítač nepracuje správně). Z toho vyplývá nejčastější činnost, kterou participant na počítači využívá, tedy prohlížení internetu. Veškeré programy si instaluje sám, pomoc potřebuje pouze pro instalaci a aktivaci odečítače. Počítač se naučil používat sám, postupně během několika týdnů se naučil pracovat se systémem a s aplikacemi. Jako příslušenství velmi často používá brailský řádek, který zakoupil díky dotacím. Využívá ho pro čtení a zjištění toho, jak se píše určité slovo.

103 A.3. PROVEDENÍ STUDIE 87 A.3.2 Participant 2 Participant 2 je muž ve věku 45 let, nežije v Praze. Trpí úplnou slepotou, která postihla trvale obě oči. Tento handicap má od narození. Aktuálně používá dotykový telefon s Androidem. Má tedy zkušenosti s dotykovým telefonem. Telefon používá velmi často každý den, bez ohledu na prostředí. S ovládáním má problémy. Využívá základní i některé pokročilé funkce jako kalendář a y. Z hlediska rozdělení skupin uživatelů v sekci , participant patří do skupiny 3. Jedná se tedy o zkušeného uživatele, který má zkušenosti s dotykovým ovládáním. Průběh interview v Praze. Interview probíhalo v restauraci McDonalds na Holešovickém nádraží Participant nebydlí v Praze a cestování je pro něj velmi důležitou součástí života. Nemá problém s cestováním v MHD, autobuse či vlaku. Vlastní asistenčního psa, který je pro něj velmi důležitý. V neznámém prostředí využívá navigaci v telefonu. Participant používá více než 3 měsíce mobilní telefon Sony Ericsson Xperia Pro (telefon s hardwarovou qwerty klávesnicí). Telefon má aktualizovaný na Android verzi 4.0. Během této doby se postupně seznamoval jakým způsobem telefon ovládat. Několikrát v tomto období chtěl učení vzdát, protože se mu všechno zdálo složité a zdlouhavé (např. uskutečnit hovor byl velký problém, protože neměl představu, kde se nachází aplikace a jak s ní pracovat. To je způsobeno tím, jak je zpracováno aplikační menu Androidu - seznam je řazen abecedně a aplikace pro telefonování se nachází na konci). Pro ovládání dotykem používá odečítač TalkBack s funkcí Explore By Touch. Jako hlasový syntetizér používá Elišku od Acapelly. Je velmi spokojen s jeho kvalitou projevu a stabilitou. Zkoušel také Ivetu od Svoxu, ale byla často nestabilní, nebo přestala mluvit a bylo nutné restartovat telefon. Někdy ani několikanásobný restart nepomohl a pomocí počítače tento odečítač odinstaloval. Od té doby používá právě Elišku. S Eliškou participant pociťuje pomalejší odezvy odečítače TalkBack, z toho důvodu má aktivované vibrace (telefon Xperia má poměrně slabý hardware a v některých případech neběží zcela plynule).

104 88 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE Participant zkoušel také prostředí Mobile Accessibility od Code Factory, ale nevyhovovalo mu z důvodu, že prostředí má pevně dané pořadí aplikací. Mezi další aplikace, které participantovi pomáhají patří Talking Compas, který dokáže sdělit polohu na základě BTS nebo GPS. Velké problémy měl s příjetím a zavěšením hovoru. Nebyl schopen na displeji najít danou funkci. Proto zakoupil aplikaci Easy Answer (cena 30 kč), které dovolí namapovat určitou akci na tlačítka nebo jejich kombinaci. Často využívá aplikaci Google Googles, která umí poměrně dobře rozpoznávat peníze (uživateli oznámí měnu a hodnotu). Mezi další činnosti patří SMS, y, volání a práce s kalendářem, která je pro něj nezbytná z důvodu profese (pracuje jako masér a do kalendáře zaznamenává objednávky). S ovládáním této aplikace má dost problémů. Není schopen se v kalendáři posouvat po dnu, týdnu ani roce. Vždy musí ovládat aplikaci pomocí hardwarové klávesnice. Na dotykové klávesnici není schopen psát, je to pro něj příliš pomalé, často dělá chyby a není schopen editovat text. Vždy využije hardwarovou. Telefon běžně ovládá tak, že jednou rukou jej drží a druhou ovládá. Při využívání hardwarové klávesnice drží telefon oběma rukama. V rušném prostředí přiloží telefon hlasitým reproduktorem k uchu (displej orientován směrem od uživatele) a ovládá druhou rukou. Co se týče předešlých zkušeností participanta s telefony, používal Windows Mobile s prostředím PST a také telefony Nokia. U Windows Mobile oceňoval jednoduchost prostředí a podporu, kterou poskytoval Patrik Pospíšil, který rychle řešil problémy. U telefonů Nokia zkoušel nedotykovou (model Nokia C5) i dotykovou variantu (model Nokia 5800). Využíval prostředí Mobile Speak. Vadila mu pomalost telefonů a u dotykového modelu měl problém s ovládáním prostředí, které pro zjednodušení kroků využívá velkého počtu dotykových gest, které je těžké si zapamatovat. Co se týče práce na počítači, participant používá systém Ubuntu s odečítačem ORCA. Programy si dokáže nainstalovat sám. Pomoc potřebuje pouze pro aktivaci odečítače. Často prohlíží internet pomocí Firefoxu.

105 A.3. PROVEDENÍ STUDIE 89 A.3.3 Participant 3 Participant 3 je muž ve věku 34 let, žije v Praze. Trpí úplnou slepotou, která postihla trvale obě oči. Tento handicap má více než 10 let. Aktuálně používá nedotykový telefon značky Nokia. Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Telefon používá velmi často každý den, bez ohledu na prostředí. S ovládáním nemá problémy. Využívá základní funkce, velmi málo pokročilou funkci kalendáře. Z hlediska rozdělení skupin uživatelů v sekci , participant patří do skupiny 1 i přesto, že velmi málo využívá pokročilejší funkci. Jedná se tedy o méně zkušeného uživatele, který nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Průběh interview Interview probíhalo v budově organizace SONS na Václavském náměstí v Praze. Participant bydlí v Praze a nemá problémy s pohybem ve venkovním prostředí. Nemá asistenčního psa. Cestuje především MHD a nevyužívá navigaci v telefonu. Při cestování do místa, které nezná, se snaží z internetových map dozvědět co nejvíce informací. Pokud si přesto není jistý, požádá kamaráda, aby cestoval s ním. Aktuálně používá nedotykový telefon s alfanumerickou klávesnicí Nokia C5 se systémem Symbian. Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. V telefonu využívá prostředí Mobile Speak. Je s ním vcelku spokojený. Sám si instaluje a nastavuje programy. Na telefonu oceňuje oznamování zmeškaných událostí, kdy telefon v pravidelných intervalech vydává zvukový signál (interval lze nastavit a nemusí tedy neustále kontrolovat, zda nemá zmeškanou událost). Telefon ovládá tak, že jej drží jednou rukou a druhou ovládá klávesnici. Ve venkovním nebo rušném prostředí má telefon orientován hlasitým reproduktorem k uchu a druhou rukou jej ovládá. Participant telefon využívá pro volání, SMS, čtení knih a poslech hudby. Velmi málo pracuje s diářem a kalendářem. Tyto aplikace a funkce využívá bez problémů. Z dřívějších zkušeností s telefony participant vyzdvihuje především telefony s Windows Mobile a prostředím PST od Patrika Pospíšila. Toto řešení bylo dobře ovladatelné a partici-

106 90 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE pant oceňoval podporu autora, který řešil problémy a přidával chybějící funkce. Autor se již vývoji nevěnuje, i když se stále dají koupit tyto telefony s prostředím přímo od autora. Participant uvedl, že Patrik Pospíšil dokonce zkoušel vytvořit verzi prostředí pro dotykové telefony Windows Mobile. Toto řešení spočívalo v tom, že se na display telefonu nalepila speciální fólie, která měla vystřihané otvory v místech, které odpovídaly běžné alfanumerické klávesnici (matice bodů 3x4, telefon obsahoval resistivní display). Vývoj tohoto řešení ale nebyl dokončen. Práce na počítači je pro participanta každodenní a velmi důležitou činností. Používá systém Windows XP se čtečkou JAWS. Pracuje především s y a internetem (používá Internet Explorer). Sám si instaluje a nastavuje programy. Má zakoupen brailský řádek, který používá hlavně pro zjištění toho, jak se píše dané slovo. A.3.4 Participant 4 Participant 4 je žena ve věku 39 let, žije mimo Prahu. Trpí úplnou slepotou, která postihla trvale obě oči. Tento handicap má více než 7 let. Aktuálně používá nedotykový telefon značky Benq s Windows Mobile. Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Telefon používá velmi často každý den, bez ohledu na prostředí. S ovládáním nemá problémy. Využívá základní funkce. Z hlediska rozdělení skupin uživatelů v sekci , participant patří do skupiny 1. Jedná se tedy o méně zkušeného uživatele, který nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Průběh interview Interview probíhalo u participanta doma. Participant bydlí mimo Prahu. Nemá problém s pohybem ve venkovním prostředí, kde to zná. Pomocí hole se snaží identifikovat okraje (občas počítá dlaždice), předměty nebo jinak identifikovat okolí (vůně, hluk vlaku/dálnice, směr větru). Pokud má cestovat do místa, kde to nezná, jde s ní zároveň kamarád nebo přítel, který se snaží popisovat dané místo. Jedná se především o klíčové body. Při ztrátě orientace se snaží vrátit na místo, které poznává a vybavuje si klíčové body. Pokud nemůže najít cestu zpět, požádá kolemjdoucí o pomoc. Téměř vždy si s sebou bere asistenčního psa.

107 A.3. PROVEDENÍ STUDIE 91 Participant aktuálně používá telefon Benq E72. Jedná se o model se systémem Windows Mobile 6 s prostředím PST. Mobil zakoupil s již připraveným a nastaveným prostředím. S prvním seznámením a vysvětlením ovládání využila služeb tyflokabinetu v Praze. S telefonem je velmi spokojený. Používá jej více než rok. V prvních týdnech s ním měl velký problém, kdy se mu po přijaté SMS zaseknul a nepomohlo ani vytažení baterky. Tuto situaci řešil přímo s autorem prostředí Patrikem Pospíšilem, který problém vyřešil. S ovládáním nemá problém. Občas se stává, že si není jistý, zda je telefon zamknut nebo ne, tak to raději zkontroluje. Využívá funkce volání, SMS, stopky, minutník a budík. U něj oceňuje možnost nastavit, zda se má aktivovat každý den nebo jen pracovní dny. Nemá aktivovaný internet a Wifi na telefonu nepoužívá. Dříve používal telefon Motorola MPX 200. Jednalo se o model typu V se systémem Windows Mobile 6 a prostředím PST. Telefon používal 7 let do doby, než participantovi vypadl z okna. Na telefonu oceňoval právě konstrukci, kdy se akcí např. otevření/zavření telefonu přijal/ukončil hovor. Telefon zakoupil za pomoci dotace. Celková cena byla 9000 Kč, přičemž musel uhradit 20% částky. Prvním telefonem, který participant používal, byl model od Sony (už si nevzpomněl na označení). Telefon nebyl žádným způsobem ozvučen. Participant si musel pamatovat čísla, protože pouze zadáváním číslic byl schopen uskutečnit hovor. Co se týče práce s PC, využívá systém Windows XP s odečítačem JAWS. Zvládá si instalovat programy, občas má problém s aktualizacemi u programů např. Adobe Reader, kdy odečítač oznámí, že se jedná o tlačítko, ale neřekne textový popis. Používá programy Internet Explorer, Fine Reader, Office a Skype. Nemá brailský řádek.

108 92 PŘÍLOHA A. KVALITATIVNÍ STUDIE

109 Příloha B Kvantitativní studie B.1 Screener 1. Která z uvedených možností odpovídá Vašemu handicapu? (vyberte jednu a více možností) a) úplná nebo praktická slepota b) zbytky zraku c) poruchy binokulárního/barevného vidění d) slabozrakost e) postižené obě oči f) porucha zraku je trvalá g) porucha zraku je krátkodobá nebo opakující se 2. Kolik je Vám let? (vyberte jednu možnost) a) 0-20 b) c) d) 51 a výše 93

110 94 PŘÍLOHA B. KVANTITATIVNÍ STUDIE 3. Jak dlouho máte handicap? (vyberte jednu možnost) a) 1 rok a více b) 5 a více let c) 10 a více let d) od narození 4. Jaký mobilní telefon aktuálně používáte? (vyberte jednu a více možností) a) nedotykový telefon značky Nokia b) dotykový telefon značky Nokia c) nedotykový telefon s Windows d) dotykový telefon s Windows e) dotykový telefon s Androidem f) iphone g) jiný 5. Máte zkušenosti s dotykovým telefonem? (vyberte jednu možnost) a) ano b) ne 6. Jak často používáte mobilní telefon? (vyberte jednu možnost) a) několikrát denně b) pravidelně během týdne c) několikrát za týden d) několikrát za měsíc 7. K jakým činnostem používáte mobilní telefon? (vyberte jednu a více možností) a) telefonování

111 B.1. SCREENER 95 b) textová komunikace (SMS) c) elektronická komunikace ( ) d) prohlížení webových stránek e) zábava (čtení knih, poslech hudby atd.) f) jiné 8. Máte problémy s ovládáním telefonu? (pokud ano, uveďte krátký popis toho, co Vám dělá problémy)

112 96 PŘÍLOHA B. KVANTITATIVNÍ STUDIE

113 Příloha C Testování rozhraní C.1 Screener Veřejná část 1. Která z uvedených možností odpovídá Vašemu handicapu? (vyberte jednu a více možností) a) úplná nebo praktická slepota b) zbytky zraku c) poruchy binokulárního/barevného vidění d) slabozrakost e) postižené obě oči f) porucha zraku je trvalá g) porucha zraku je krátkodobá nebo opakující se 2. Kolik je Vám let? 3. Jak dlouho máte handicap? (vyberte jednu možnost) a) 1 rok a více b) 5 a více let 97

114 98 PŘÍLOHA C. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ c) 10 a více let d) od narození 4. Jaký mobilní telefon aktuálně používáte? (vyberte jednu a více možností) a) telefon s klávesnicí značky Nokia b) telefon bez klávesnice značky Nokia c) telefon s klávesnicí s Windows d) telefon bez klávesnice s Windows e) telefon s Androidem f) iphone g) jiný h) žádný 5. Máte zkušenosti s dotykovým telefonem? (vyberte jednu možnost) a) ano b) ne 6. Jak často používáte mobilní telefon? (vyberte jednu možnost) a) několikrát denně b) pravidelně během týdne c) několikrát za týden 7. K jakým činnostem používáte mobilní telefon? (vyberte jednu a více možností) a) telefonování b) SMS c) y d) internet

115 C.2. PROVEDENÍ TESTU 99 e) poslech hudby f) čtení knih g) jiné Neveřejná část 1. a + b + e + f (úplná nebo praktická slepota postihující trvale obě oči nebo zbytky zraku) 2. nezáleží na věku 3. nezáleží na délce handicapu 4. a, b, c, d, e, f, g (používá jakýkoliv mobilní telefon) 5. nezáleží na zkušenostech s dotykovým telefonem 6. nezáleží na frekvenci používání telefonu 7. nezáleží na činnostech C.2 Provedení testu Participant 1 Participant 1 je muž ve věku 34 let žijící v Praze. Od narození trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá dotykový i nedotykový telefon Nokia. Využívá základní i velmi pokročilé funkce jako a internet. Na dotykových zařízeních mu vadí příliš vysoká citlivost displeje. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant bez problému splnil všechny úkoly. Líbí se mu pohyb v prostředí pomocí dotyku. Ovládání je rychlé a bezproblémové. Oceňuje zvukové upozornění u první a poslední položky v seznamu. Při návratu na zpět na nejvyšší úroveň chybí jakékoliv upozornění. Klávesnice se mu taky velmi líbila, podle jeho slov: "Je to nejlepší klávesnice na Androidu". Ocenil by variantu, která by nepotřebovala potvrzení přiťuknutím (psaní jako na hardwarové klávesnici, kdy počet stisknutí je rovno pozici znaku).

116 100 PŘÍLOHA C. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ Psaní pomocí kreslení si nedovede představit jako regulérní metodu pro psaní, ale spíše jako vychytávku, případně použití při hledání v seznamu. Participant 2 Participant 2 je žena ve věku 61 let žijící v Praze. Více než 5 let trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Z funkcí využívá pouze telefonování a SMS. Jiné funkce nevyužívá, protože je nepotřebuje. Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant po chvilce zvládl ovládání prostředí. Gesta si musel chvíli na nečisto zkoušet. I tak se mu ale líbilo. Psaní na klávesnici mu dělalo velké problémy. Participant nepochopil princip příklepu prstem. Psaní a editace textů v rámci úkolů bylo nahrazeno psaním jednotlivých znaků. Stávalo se, že při přiklepu nechával druhý prst dlouze na displeji a tím se vrátil o krok zpět. Tlačítko pro mazání se mu zdálo malé a těžce dohledatelné. Psaní pomocí kreslení participant zvládl, ale stávalo se, že s kreslením gesta občas začínal mimo displej (nemá ohraničené hranice) a proto nebylo správně rozpoznáno. Preferoval by tuto metodu psaní. Participant 3 Participant 3 je žena ve věku 21 let žijící v Praze. Od narození trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon s Windows Mobile. Využívá funkce telefonování, SMS, poslech hudby a čtení knih. Má zkušenosti s dotykovým telefonem iphone. Velkým problémem na něm bylo psaní, kdy nedokázal napsat ani znak. Participant má dlouhodobý odpor k dotykovým telefonům. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu poté zvládl. Participantovi trvalo delší dobu pochopení ovládání. V rámci úkolů jej Psaní a editace textu pomocí klávesnice mu dělalo problém. Participant nepochopil princip příklepu prstem. Často docházelo při příklepu nechtěně k návratu zpět. Při psaní SMS měl problém přesunout se na pole text zprávy. Psaní pomocí kreslení se participantovi líbilo. Preferoval by tuto metodu psaní.

117 C.2. PROVEDENÍ TESTU 101 Participant 4 Participant 4 je muž ve věku 34 let žijící v Praze. Více než 10 let trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon značky Nokia. Využívá základní i velmi pokročilé funkce jako a internet. Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant splnil všechny úkoly. Ovládání mu přišlo jednoduché a přesné. Psaní na klávesnici bylo bez problému. Ocenil by variantu, která by nepotřebovala potvrzení přiťuknutím. U editace textu měl problém s posunem po znacích, které bylo zdlouhavé. Raději smazal celý text a znovu napsal. Při psaní SMS by uvítal možnost výběru kontaktů a poté rovnou přesun na text zprávy. Při ukládání a mazání mu chybělo potvrzení o úspěšném provedení. Psaní pomocí kreslení se mu velmi líbilo. Použití by preferoval v rámci hledání v seznamu. Nápovědu by uvítal rozdělit na úseky s možností listování, jelikož stávájící forma přečte celý text najednou a je těžké si zapamatovat všechny informace. Participant 5 Participant 5 je muž ve věku 41 let žijící v Praze. Více než 10 let trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá dotykový telefon iphone. Využívá základní (kromě poslechu hudby a čtení knih) i velmi pokročilé funkce jako a internet. Na telefonu se mu nelíbí psaní, které je velmi pomalé. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant splnil všechny úkoly. Ovládání se mu líbilo. Oceňuje jednoduchost gest. Psaní na klávesnici zvládl bez problému. U editace textu měl problém s posunem v textu. Raději smazal celý text a napsal znovu. U akčních tlačítek by uvítal změnu popisů z infinitiv tvaru na průběhový. Ocenil by další variantu klávesnice, která by umožnila psaní bez příklepu. Při ukládání a mazání mu chybělo potvrzení o úspěšném provedení. Psaní pomocí kreslení se mu velmi líbilo. Použití by preferoval v rámci hledání v seznamu. Nápovědu by uvítal rozdělit na úseky s možností listování.

118 102 PŘÍLOHA C. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ Participant 6 Participant 6 je muž ve věku 22 let žijící v Černošicích. Od narození trpí úplnou slepotou na jedno oko a více než 5 let na druhé. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Z funkcí využívá pouze telefonování, SMS a poslech hudby. Internet nevyužívá, protože měl technické problémy se zprovozněním. Má zkušenosti s dotykovým telefonem iphone. Měl problémy s ovládáním, kdy gesta, která se používají pro ovládaní, často nebyla správně rozpoznána. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu poté zvládl. Participantovi trvalo delší dobu pochopení ovládání. V rámci úkolů jej S psaním na klávesnici měl zpočátku problém uvědomit si, že pro napsání znaku se musí přestat dotýkat displeje. Úkoly s editací textu na klávesnici byly přeskočeny. Uvítal by variantu klávesnice bez příklepu. Psaní pomocí kreslení se participantovi moc líbilo. Preferoval by tuto metodu psaní. Participant 7 Participant 7 je muž ve věku 42 let žijící v Praze. Více než 10 let trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Využívá základní i pokročile funkce (kromě u). Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant splnil všechny úkoly. Oceňuje jednoduchost gest pro ovládání prostředí. Psaní na klávesnici zvládl. Nelíbilo se mu, že se musí přestat dotýkat displeje pro napsání znaku. Ztrácí tím polohu prstu na klávesnici a při dalším dotyku musí znovu hledat požadované tlačítko. Editaci textu zvládl, ale přišla mu velmi zdlouhavá. Při ukládání a mazání mu chybělo potvrzení o úspěšném provedení. Psaní pomocí gest se participantovi moc líbilo, cituji: "Naprosto geniální.". Jednoznačně by tuto metodu preferoval pro jakékoliv psaní.

119 C.2. PROVEDENÍ TESTU 103 Participant 8 Participant 8 je muž ve věku 66 let žijící v Praze. Více než 10 let trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Využívá základní funkce telefonování a SMS (zprávy nepíše, pouze čte). Nelíbí se mu klávesnice (Nokia E52), která nemá příliš výrazná tlačítka. Trvá mu delší čas, než najde požadované tlačítko. Nemá zkušenosti s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu poté zvládl. Participantovi trvalo delší dobu pochopení ovládání. V rámci úkolů jej Psaní na klávesnici zvládl, ale připadalo mu velmi zdlouhavé. Při psaní SMS měl problém přesunout se na pole text zprávy. Editace textu na klávesnici byla přeskočena. Psaní pomocí gest se participantovi moc líbilo. Bylo to pro něj přirozenější a rychlejší. Preferoval by tuto metodu psaní. Participant 9 Participant 9 je muž ve věku 55 let žijící v Praze. Více než 5 let má zbytky zraku. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Využívá základní funkce telefonování a SMS. Má zkušenost s dotykovým telefonem. Zkoušel telefon s Androidem, ale nechtěl by ho dlouhodobě používat. Práce mu přišla velmi zdlouhavá. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participantovi trvalo delší dobu pochopení ovládání. V rámci úkolů jej poté zvládl. Při návratu na zpět na nejvyšší úroveň chybí jakékoliv upozornění. Psaní na klávesnici zvládl, ale připadalo mu velmi zdlouhavé. Přiťuknutí druhým prstem se snažil provést na tlačítku, kde držel první prst. V nápovědě mu chyběla informace o možnosti provést přiťuknutí kdekoliv na displeji. Při psaní SMS měl problém přesunout se na pole text zprávy. Editace textu na klávesnici byla přeskočena. Psaní pomocí gest participant zvládl. Nebyl schopný se rozhodnout, kterou metodu by preferoval. Participant 10 Participant 10 je muž ve věku 38 let žijící v Praze. Od narození trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Využívá

120 104 PŘÍLOHA C. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ základní i pokročilé funkce (kromě u). Má problémy s prohlížením příliš komplexních stránek, kdy ovládání telefonu reaguje s velkým zpožděním. Nemá zkušenost s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant bez problémů pochopil ovládání pomocí gest. Psaní na klávesnici zvládl bez problému. Při psaní SMS se nebyl schopný přesunout na pole text zprávy. U editace textu měl problém s posunem. Nevěděl, na které pozici je kursor. Při ukládání a mazání mu chybělo potvrzení o úspěšném provedení. Psaní pomocí gest participant zvládl. Moc se mu líbilo, ale preferoval by psaní pomocí klávesnice. Participant 11 Participant 11 je žena ve věku 35 let žijící v Praze. Více než 10 let trpí úplnou slepotou, která trvale postihla obě oči. Aktuálně používá nedotykový telefon Nokia. Využívá základní funkce telefonování, SMS, poslech hudby a dokonce fotoaparát. Má problémy s kvalitou hlasitého reproduktoru (Nokia E66). Nemá zkušenost s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou. Průběh testu Participant bez problémů pochopil ovládání pomocí gest. Při nastavování upozornění telefonu hledal samostatnou položku pro nastavení zvuku a vibrací. Při psaní na klávesnici nejprve zcela nechápal princip, kdy se snažil znak potvrdit dotykem navíc. Poté již psaní zvládl. Při psaní SMS nebyl schopný se přesunout na pole text zprávy. U editace textu ztrácel kontext při posunu. Stávalo se, že při příklepu nechával druhý prst dlouze na displeji a tím se vrátil o krok zpět. Psaní pomocí gest participant zvládl. Tuto metodu by preferoval v rámci hledání v seznamu. Participant 12 Participant 12 je žena ve věku 75 let žijící v Praze. Více než 10 let má zbytky zraku. Aktuálně používá nedotykový telefon s Windows Mobile. Využívá základní funkce telefonování, SMS a budík. Nemá zkušenost s dotykovým telefonem. Zvládá psaní čísel a písmen latinkou.

121 C.3. ČASOVÁ NÁROČNOST JEDNOTLIVÝCH ÚKOLŮ 105 Průběh testu Participant měl problém s pochopením ovládání. Stále se mu pletly gesta. Dotyky navíc prováděl v pravém horním rohu a v některých případech mimo displej. Úkoly související s psaním a editací textu na klávesnici byly přeskočeny. Psaní pomocí gest participant zvládl. Jednoznačně by tuto metodu preferoval pro jakékoliv psaní. C.3 Časová náročnost jednotlivých úkolů Obrázek C.1: Časy splnění úkolu 1.

122 106 PŘÍLOHA C. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ Obrázek C.2: Časy splnění úkolu 2. Obrázek C.3: Časy splnění úkolu 3.

123 C.3. ČASOVÁ NÁROČNOST JEDNOTLIVÝCH ÚKOLŮ 107 Obrázek C.4: Časy splnění úkolu 4. Obrázek C.5: Časy splnění úkolu 5.

124 108 PŘÍLOHA C. TESTOVÁNÍ ROZHRANÍ Obrázek C.6: Časy splnění úkolu 6. Obrázek C.7: Časy splnění úkolu 7.