MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/2010-14310"

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/ Předkládá: Odbor Agrární trh (1220) V Praze dne potravinova bezpecnost x OZE.DOC

2 Obsah Použité zkratky...4 Účel studie...5 Cíle úkolu:...5 Kapitola I. Analýza současné produkce, spotřeby a zahraničního obchodu zemědělských komodit v ČR...6 Obiloviny...6 Pšenice...7 Ječmen...7 Kukuřice...8 Žito...9 Triticale...10 Oves...10 Ostatní obiloviny...11 Olejniny...11 Řepka...12 Slunečnice...12 Mák...13 Ostatní olejniny...14 Chmel...14 Cukrová řepa - cukr...15 Brambory...16 Luskoviny...17 Ovoce - jablka...18 Zelenina...20 Cibule...21 Mrkev...22 Hlávkové zelí...24 Víno...25 Mléko...27 Hovězí maso...29 Vepřové maso...31 Skopové a kozí maso...34 Drůbeží maso...35 Vejce...37 Kapitola II. Předpoklad vývoje spotřeby energie v ČR...39 Současná spotřeba energie v ČR...39 Elektrická a tepelná energie v roce Předpoklad vývoje spotřeby energie v ČR podle SEK a NAP...41 Elektřina...42 Teplo...42 Doprava...43 Energetická závislost ČR...43 Závěry Státní energetická koncepce...43 Podíl OZE na celkové spotřebě energie podle Národního akčního plánu...44 Celková energie z OZE v roce Národní akční plán hrubé odhady objemů biomasy...46 Bioplyn...46 Kapalná biopaliva v dopravě...47 Využití biomasy pro výrobu elektrické energie a tepla...49 potravinova bezpecnost x OZE.DOC

3 Závěr...52 potravinova bezpecnost x OZE.DOC

4 Použité zkratky ATP BRKO CZT ČAPPO ČOV ETBE FAME MEŘO MPO NAP OTE OZE PEZ PRO SEK VÚZT TKO alternativní paliva biologicky rozložitelný odpad centralizované zásobování teplem Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu čistírna odpadních vod etyltercbutyl éter (biosložka paliv benzinu) z angl. Fatty acid methyl ether (metyléter mastné kyseliny) metylester řepkového oleje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů Operátor trhu s elektřinou obnovitelné zdroje elektřiny primární energetické zdroje průmyslové odpady Státní energetická koncepce Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha tuhý komunální odpad potravinova bezpecnost x OZE.DOC

5 Účel studie Tato studie bude sloužit k interním účelům MZe jako podklad pro diskuzi v rámci všech úseků MZe. Cíle úkolu: I. Analyzovat současnou produkci a užití zemědělské prvovýroby v ČR členěním na jednotlivé komodity. Vyhodnotit míru soběstačnosti a bilanci zahraničního obchodu jednotlivých zemědělských komodit. II. Zpracovat předpoklad vývoje spotřeby energie v ČR, na základě vyhodnocení současné spotřeby energie v ČR, předpokladu vývoje spotřeby energie podle Státní energetické koncepce (SEK) a Národního akčního plánu pro energii (OZE). Určit současný a předpokládaný podíl OZE na celkové spotřebě energie podle SEK a NAP. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

6 Kapitola I. Analýza současné produkce, spotřeby a zahraničního obchodu zemědělských komodit v ČR Obiloviny Období po vstupu ČR do EU lze charakterizovat růstem produkce a hektarových výnosů obilovin, doprovázené poklesem domácí spotřeby a přebytky produkce, které bylo nutno vyvážet. Obiloviny patří k nejvýznamnějším exportním komoditám rostlinného původu a aktivní saldo zahraničního obchodu se během let vlivem růstu exportu a poklesu dovozu dále zvýšilo. Rozloha sklizňových ploch obilovin se po vstupu ČR do EU, tj. v marketingových letech 2004/05 až, výrazně neměnila a pohybovala se mezi 1,5 a 1,6 mil. ha, což představuje cca 60 % celkový výměry orné půdy. Při kolísajících hektarových výnosech (od 4,17 do 5,46 t/ha) průměrná produkce obilovin v období 2004/05- dosáhla 7,7 mil. t, rekordní produkce 8,4 mil. t bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Domácí spotřeba obilovin se v průběhu posledních šesti let snižovala a činila v průměru 5,8 mil. t. Tento pokles je způsoben především nižší spotřebou obilovin pro krmné účely, naopak došlo k mírnému nárůstu spotřeby pro technické účely. Objem vývozu obilovin z ČR mírně narůstá a v průměru posledních tří let dosahuje 1,8 mil. t, což představuje 23 % celkové produkce obilovin. Objem dovozu je mnohonásobně nižší a vykazuje klesající trend. Míra soběstačnosti u obilovin celkem v posledních letech narůstá a dosahuje vysokých hodnot, nejvíce 145,4 % v marketingovém roce. Bilance výroby a užití obilovin celkem Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 1 584, , , , ,2 99,0 Výnos t/ha 4,8 4,5 5,4 5,1 5,0 104,2 Produkce tis. t 7 609, , , , ,8 102,3 Spotřeba tis. t 5 933, , , , ,5 95,1 Soběstačnost % 128,3 125,5 143,5 145,4 138,0 9,8 Vývoz tis. t 1 529, , , , ,9 118,2 Dovoz tis. t 169,6 179,7 126,8 73,8 126,8 74,8 Saldo tis. t 1 359, , , , ,1 123,7 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI potravinova bezpecnost x OZE.DOC

7 Pšenice Sklizňová plocha pšenice se v období pohybovala mezi 800 a 832 tis. ha, což představuje cca 52 % celkové výměry obilovin v ČR. Hektarové výnosy v průměru přesáhly 5 t/ha s maximem 5,77 t/ha v marketingovém roce 2008/09. Objem produkce pšenice se proti období před vstupem ČR do EU mírně zvýšil a průměrná sklizeň za období dosáhla 4,3 mil. t, maximální produkce 4,6 mil. t bylo dosaženo opět v marketingovém roce 2008/09. Domácí spotřeba pšenice se však snižovala a v průměru posledních tří let činí 2,9 mil. t. Příčinou tohoto poklesu je výrazně nižší spotřeba pšenice na krmiva v důsledku snižování stavů hospodářských zvířat. Spotřeba pšenice pro potravinářské účely rovněž dlouhodobě stagnuje. K předpokládanému nárůstu domácí spotřeby pšenice pro technické účely (biopaliva) nedošlo vzhledem k situaci na trhu a stagnaci produkce tuzemských lihovarů. Vývoz pšenice z ČR vykazuje stoupající trend. V průměru se za období vyvezlo 1,2 mil. t pšenice, což představuje více než dvě třetiny celkového vývozu obilovin. Dovoz je zanedbatelný a jeho objem mírně klesá. Míra soběstačnosti u pšenice mírně roste a v průměru let dosahuje 147,2 %, rekordní hodnoty 156,1 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Bilance výroby a užití pšenice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 821,7 811,0 802,3 831,3 814,9 99,2 Výnos t/ha 5,1 4,9 5,8 5,2 5,3 103,1 Produkce tis. t 4 231, , , , ,2 101,3 Spotřeba tis. t 3 105, , , , ,7 93,8 Soběstačnost % 136,2 135,0 156,1 152,9 147,2 10,9 Vývoz tis. t 941,5 899, , , ,5 132,5 Dovoz tis. t 40,2 30,6 44,7 32,3 35,9 89,3 Saldo tis. t 901,3 869, , , ,6 134,4 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Ječmen Sklizňová plocha ječmene v posledních letech poklesla, v průměru let činí 478 tis. ha. ný hektarový výnos ječmene činil v tomto období 4,28 t/ha, rekordních výnosů bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09, a to 4,65 t/ha. Celková produkce ječmene v průměru činila 2,0 mil. t, rekordního objemu bylo opět dosaženo v marketingovém roce 2008/09, a to 2,2 mil. t. Domácí spotřeba ječmene postupně klesá, v průměru let činila 1,7 mil t. Podobně jako u pšenice i u ječmene je tento pokles způsoben zejména jeho nižší spotřebou potravinova bezpecnost x OZE.DOC

8 pro krmné účely a s tím související spotřebou osiva. Spotřeba ječmene pro potravinářské účely stagnuje. Množství vyvezeného ječmene v období dosahovalo v průměru 241 tis. t, což představuje 12 % objemu produkce. Saldo zahraničního obchodu je vysoce kladné, avšak klesá. Míra soběstačnosti u ječmene přesahuje 120 %, nejvyšší bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09, a to 131,3 %. Bilance produkce a užití ječmene Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 506,2 498,7 482,4 454,8 478,6 94,5 Výnos t/ha 4,3 3,8 4,7 4,4 4,3 100,5 Produkce tis. t 2 141, , , , ,8 95,6 Spotřeba tis. t 1 813, , , , ,3 91,6 Soběstačnost % 118,1 110,6 131,3 128,2 123,2 5,1 Vývoz tis. t 343,3 220,3 242,4 260,3 241,0 70,2 Dovoz tis. t 69,8 105,1 25,4 16,2 48,9 70,1 Saldo tis. t 273,5 115,2 217,0 244,1 192,1 70,2 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Kukuřice Sklizňová plocha kukuřice na zrno přesahuje v průměru posledních tří let 110 tis. ha a představuje třetí nejdůležitější obilovinu v ČR. Hektarové výnosy vzrostly na průměrnou tříletou hodnotu 7,60 t/ha, přičemž nejvyšších výnosů bylo dosaženo v marketingovém roce, a to 8,45 t/ha. Produkce kukuřičného zrna v průměru posledních tří let činí 836 tis. t, rekordní sklizeň dosáhla objemu 890 tis. t. Domácí spotřeba kukuřice vzrostla a v průměru let dosáhla objemu 570 tis. t. Saldo zahraničního obchodu je i při růstu importovaného množství kukuřičného zrna vysoce kladné, vývoz se v posledním období zdvojnásobil na průměrnou hodnotu 302 tis. t za období Míra soběstačnosti u kukuřice dosahuje v průměru let hodnoty 146,6 %, nejvyšší byla dosažena v marketingovém roce, a to 193,8 %. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

9 Bilance produkce a užití kukuřice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 92,6 111,7 113,8 105,3 110,3 119,1 Výnos t/ha 6,7 6,8 7,5 8,5 7,6 113,8 Produkce tis. t 620,3 758,8 858,4 889,6 835,6 134,7 Spotřeba tis. t 447,8 578,5 673,0 459,0 570,2 127,3 Soběstačnost % 138,5 131,2 127,5 193,8 146,6 8,0 Vývoz tis. t 152,9 153,8 356,4 397,0 302,4 197,8 Dovoz tis. t 24,3 37,3 42,9 18,2 32,8 135,0 Saldo tis. t 128,6 116,5 313,5 378,8 269,6 209,6 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Žito Sklizňová plocha žita v dlouhodobém horizontu klesá a v průměru posledních tří let činí 40 tis. t. né hektarový výnos vzrostl na 4,73 t/ha, průměrná produkce v uvedeném období dosáhla 189 tis. t s maximem 210 tis. t v marketingovém roce 2008/09. Příčiny poklesu sklizňových ploch a produkce lze spatřovat v nižších cenách a nižší míře rentability oproti ostatním obilovinám, stejně jako v klesající spotřebě. Celková domácí spotřeba žita činí v průměru posledních tří let 150 tis. t a její pokles proti předchozímu období je způsoben propadem spotřeby pro krmné účely, nižší potravinářskou spotřebou a vzhledem ke klesající výměře pěstebních ploch i nižší spotřebou osiva. Míra soběstačnosti u žita dosahuje v průměru posledních tří let 125,8 %, v marketingovém roce 2008/09 dosáhla nejvyšší hodnoty 138,2 %. Bilance produkce a užití žita Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 42,9 37,5 43,4 38,5 39,8 92,8 Výnos t/ha 4,3 4,7 4,8 4,6 4,7 110,8 Produkce tis. t 195,0 177,5 209,8 178,1 188,5 96,7 Spotřeba tis. t 185,4 151,0 151,8 146,5 149,8 80,8 Soběstačnost % 105,2 117,5 138,2 121,6 125,8 20,7 Vývoz tis. t 46,4 34,2 33,1 33,7 33,7 72,6 Dovoz tis. t 33,9 5,4 5,5 5,2 5,4 15,8 Saldo tis. t 12,5 28,8 27,6 28,5 28,3 226,4 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI potravinova bezpecnost x OZE.DOC

10 Triticale Sklizňová plocha triticale od roku 2004 kolísá mezi 50 a 58 tis. ha. ný hektarový výnos v období činil 4,25 t/ha, produkce dosáhla 228 tis. t s maximem 256 tis t, dosaženým v marketingovém roce 2008/09. Domácí spotřeba triticale podobně jako u ostatních krmných obilovin poklesla, průměr let činí 194 tis. t. Vývoz dosáhl průměrného objemu 15 tis. t, dovoz je zanedbatelný. Míra soběstačnosti u triticale dosahuje v průměru posledních tří let 117,6 %, v marketingovém roce 2008/09 dosáhla nejvyšší hodnoty 135,6 %. Bilance produkce a užití triticale Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 56,2 50,1 57,8 53,0 53,6 95,4 Výnos t/ha 4,0 4,1 4,4 4,2 4,3 106,3 Produkce tis. t 230,7 205,5 255,6 222,7 227,9 98,8 Spotřeba tis. t 216,2 165,0 188,5 228,0 193,8 89,6 Soběstačnost % 106,7 124,5 135,6 97,7 117,6 10,9 Vývoz tis. t 13,2 12,9 19,7 13,2 15,3 115,9 Dovoz tis. t 0,2 0,1 0,2 0,0 0,1 50,0 Saldo tis. t 13,0 12,8 19,5 13,2 15,2 116,9 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Oves Sklizňová plocha ovsa v dlouhodobém horizontu klesá a v průměru posledních tří let činí 53 tis. t. ný hektarový výnos činil na 3,07 t/ha, průměrná produkce v uvedeném období dosáhla 160 tis. t s maximem 166 tis. t v marketingovém roce 2008/09. Příčiny poklesu sklizňových ploch a produkce lze spatřovat obdobně jako u žita v nižších výnosech a cenách oproti ostatním obilovinám, stejně jako v klesající spotřebě. Celková domácí spotřeba ovsa činí v průměru posledních tří let 141 tis. t a její pokles je důsledkem propadu spotřeby pro krmné účely a nižší spotřeby osiva. Objem vývozu kolísá okolo 20 tis. t, dovoz je minimální. Míra soběstačnosti u ovsa dosahuje v průměru posledních tří let 114,0 %, v marketingovém roce 2008/09 dosáhla nejvyšší hodnoty 128,7 %. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

11 Bilance produkce a užití ovsa Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 56,0 59,0 49,0 50,0 52,7 94,1 Výnos t/ha 3,2 2,7 3,2 3,3 3,1 97,2 Produkce tis. t 177,7 159,4 155,9 166,0 160,4 90,3 Spotřeba tis. t 151,0 162,0 131,0 129,0 140,7 93,2 Soběstačnost % 117,7 98,4 119,0 128,7 114,0-3,7 Vývoz tis. t 27,5 16,3 16,9 23,0 18,7 68,0 Dovoz tis. t 0,3 0,0 0,2 0,0 0,1 33,3 Saldo tis. t 27,2 16,3 16,7 23,0 18,6 68,4 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Ostatní obiloviny Výměra ostatních obilovin v ČR v souhrnu (především prosa, čiroku a pohanky) se dlouhodobě pohybuje okolo 10 tis. ha. Roční produkce v průměru posledních tří let činí 16,1 tis. t při průměrném hektarovém výnosu 1,58 t/ha. Zahraniční obchod vykazuje jen minimální objemy a jeho saldo je mírně pozitivní. Domácí spotřeba činí v průměru 12,7 tis. t, míra soběstačnosti dosahuje v průměru 126,5 %. Bilance produkce a užití ostatních obilovin Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 8,7 11,9 9,9 8,9 10,2 117,2 Výnos t/ha 1,7 1,6 1,5 1,6 1,6 95,8 Produkce tis. t 13,8 19,3 14,5 14,5 16,1 116,4 Spotřeba tis. t 14,0 13,0 12,7 12,5 12,7 90,9 Soběstačnost % 98,8 148,5 114,2 116,0 126,5 27,7 Vývoz tis. t 4,4 6,1 6,0 7,6 6,6 149,3 Dovoz tis. t 1,0 1,2 7,9 1,9 3,7 378,4 Saldo tis. t 3,4 4,9-1,9 5,7 2,9 84,5 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Olejniny ná výměra sklizňových ploch olejnin celkem v ČR za období let činí 474 tis. ha, což představuje 18,5 % celkové plochy orné půdy. ný objem produkce olejnin v období 2004/05- činil 1,1 mil. t, z čehož většinu (přes 1,0 mil. t) představuje řepka. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

12 Řepka Sklizňová plocha řepky od roku 2004 významně vzrostla a v období činila průměrně 350 tis. ha, což představuje cca 15 % celkové výměry orné půdy v ČR. ný hektarový výnos za období let činí 3,05 t/ha. Produkce řepky v ČR významně vzrostla především díky rozšíření pěstebních ploch, činí 1,07 mil. t s maximem 1,1 mil. t v marketingovém roce. Domácí spotřeba řepky činí v průměru 683,3 tis. t, z čehož se přibližně polovina zpracovává na biopaliva. Saldo zahraničního obchodu je vysoce kladné a stále se zvyšuje. Zatímco vývoz v průměru let činil 433,8 tis. t (63,4 % celkové produkce řepky), objem dovozu klesá a činil v průměru posledních tří let 36,3 tis. t. Míra soběstačnosti u řepky roste a v průměru let dosahuje 156,6 %, rekordní hodnoty 161,4 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Bilance produkce a užití řepky Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 273,0 337,6 356,9 354,8 349,8 128,1 Výnos t/ha 3,2 3,1 2,9 3,2 3,1 96,5 Produkce tis. t 861, , , , ,6 124,2 Spotřeba tis. t 717,3 700,0 650,0 700,0 683,3 95,3 Soběstačnost % 120,1 147,4 161,4 161,2 156,6 36,5 Vývoz tis. t 179,0 419,7 435,0 446,6 433,8 242,3 Dovoz tis. t 63,5 29,9 32,6 46,4 36,3 57,2 Saldo tis. t 115,5 389,8 402,4 400,2 397,5 344,2 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Slunečnice Výměra sklizňové plochy slunečnice poklesla a v průměru let činí 24,8 tis ha, tj. o 41 % méně proti předchozímu tříletému období. Hektarový výnos činí v průměru 2,35 t/ha a celková produkce dosahuje 57,9 tis. t, výrazně méně než v letech Domácí spotřeba slunečnice činí v průměru posledních tří let 44,7 tis. t. ný objem vývozu činí 42,6 tis. t, dovozu pak 14,7 tis. t. Míra soběstačnosti u slunečnice je vysoká a v průměru v průměru let dosahuje 129,5 %, rekordní hodnoty 162,4 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

13 Bilance produkce a užití slunečnice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 42,0 24,4 24,5 25,6 24,8 59,0 Výnos t/ha 2,2 2,1 2,5 2,4 2,4 105,4 Produkce tis. t 93,6 52,0 60,9 60,9 57,9 61,9 Spotřeba tis. t 62,4 56,5 37,5 40,0 44,7 71,6 Soběstačnost % 150,0 92,0 162,4 152,3 129,5-20,5 Vývoz tis. t 56,0 36,4 43,6 47,9 42,6 76,1 Dovoz tis. t 34,9 12,2 20,7 11,2 14,7 42,1 Saldo tis. t 21,1 24,2 22,9 36,7 27,9 132,2 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Mák Sklizňová plocha máku v období činila průměrně 60,1 tis. ha, 39% nárůst proti předchozímu tříletému období. Při průměrném hektarovém výnosu 0,63 t/ha bylo za období let dosaženo produkce 38,4 tis. t makového semene. Domácí spotřeba máku činí v průměru posledních tří let 4,9 tis t. Saldo zahraničního obchodu je u makového semene vysoce kladné, vývoz v průměru let činil 31,2 tis. t a objem dovozu pouhých 2,0 tis. t. Míra soběstačnosti u máku je nejvyšší ze všech komodit rostlinné výroby, v průměru let dosahuje 783,7 %, rekordní hodnoty 988,0 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Bilance produkce a užití máku Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 43,3 56,9 69,8 53,6 60,1 138,8 Výnos t/ha 0,8 0,6 0,7 0,6 0,6 83,2 Produkce tis. t 30,9 33,1 49,4 32,7 38,4 124,3 Spotřeba tis. t 4,6 4,8 5,0 5,0 4,9 106,5 Soběstačnost % 671,7 689,6 988,0 653,8 783,7 111,9 Vývoz tis. t 27,5 30,4 34,3 28,8 31,2 113,5 Dovoz tis. t 2,4 2,0 1,8 2,2 2,0 83,3 Saldo tis. t 25,1 28,4 32,5 26,6 29,2 116,3 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI potravinova bezpecnost x OZE.DOC

14 Hořčice Sklizňová plocha hořčice od roku 2004 v období let činila průměrně 29,8 tis. ha. ný hektarový výnos za období činí 0,80 t/ha. Produkce hořčice činí v průměru 24,9 tis.t s maximem 38,7 tis. t v marketingovém roce. Domácí spotřeba hořčičného semene v průměru let činí 11,7 tis t. Saldo zahraničního obchodu je kladné, vývoz v průměru let činil 13,6 tis. t, objem dovozu činil v průměru pouhých 1,8 tis. t. Míra soběstačnosti u hořčice je vysoká a v průměru let dosahuje 212,8 %, rekordní hodnoty 322,1 % bylo dosaženo v marketingovém roce. Bilance produkce a užití hořčice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 29,9 21,4 26,3 41,8 29,8 99,7 Výnos t/ha 0,9 0,6 0,9 0,9 0,8 87,0 Produkce tis. t 28,3 12,8 23,3 38,7 24,9 88,0 Spotřeba tis. t 13,3 13,0 10,0 12,0 11,7 88,0 Soběstačnost % 212,8 98,5 232,9 322,1 212,8 0,0 Vývoz tis. t 21,0 5,7 15,1 19,8 13,6 64,8 Dovoz tis. t 2,2 1,6 1,6 2,0 1,8 81,8 Saldo tis. t 18,8 4,1 13,5 17,8 11,8 62,8 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Ostatní olejniny Ostatní olejniny zahrnují olejný len, sóju a další, méně významné plodiny. Celková průměrná plocha se pohybuje okolo 10 tis. ha, průměrná produkce činí u lněného semene 2,5 tis. t, u sóji pak 12,1 tis. t. Ostatní olejniny nejsou sledovány a objem jejich produkce je zanedbatelný. Domácí spotřeba lněného semene v průměru let činí 3,3 tis t, sóji 29,0 tis. t. Saldo zahraničního obchodu je u lněného semene průměrně nulové, v případě sóji negativní a její dovoz činí v průměru posledních tří let 30,2 tis. t. Míra soběstačnosti u lněného semene v průměru let činí 75,8 %, u sóji pak pouhých 41,7 %. Chmel Výměra chmelnic v ČR činí v průměru posledních tří let 5,4 tis. ha. Při průměrném výnosu chmele 1,19 t/ha bylo dosaženo průměrné produkce 6,3 tis.t. Spotřeba chmele není potravinova bezpecnost x OZE.DOC

15 vykazována podobně jako produkce v původní komoditě, ale v přepočtu na obsah alfa-kyselin v chmelových produktech. Proto je stanovení soběstačnosti u chmele obtížné a kvalifikovaný odhad činí 180 %. Objem vývozu chmele v průměru let činí 3,9 tis. t, objem dovozu v posledních letech výrazně poklesl na průměrnou hodnotu 0,7 tis. t. Bilance produkce a užití chmele 1) Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 5,6 5,4 5,3 5,3 5,4 94,9 Výnos t/ha 1,2 1,0 1,3 1,3 1,2 102,6 Produkce t 6 531, , , , ,3 97,0 Vývoz t 4 705, , , , ,6 83,9 Dovoz t 3 065, ,3 646,1 388,6 679,7 22,2 Saldo t 1 640, , , , ,9 199,3 Pozn.: 1) Míra soběstačnosti není uvedena, neboť produkce a spotřeba se vyjadřují v rozdílných měrných jednotkách Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Cukrová řepa - cukr Plocha cukrové řepy po vstupu do EU v období 2004/ /07 činila v průměru 62,7 tis. ha. ný hektarový výnos se pohyboval v rozpětí od 50,6 t/ha do 54,3 t/ha. Produkce cukrovky se meziročně snižovala. V tomto tříletém období dosáhla průměrně 529,3 tis. t. Pokles produkce cukrovky v roce 2006/07 o 15,8 % na 470,5 tis. t a zvýšení domácí spotřeby cukru o 13,8 % na 514 tis. t zvýšilo dovoz cukru téměř dvojnásobně na 92,4 tis. t a dovoz cukru ve výrobcích a substituentech cukru o 29 % na 274,7 tis. t. Vývoz cukru v roce 2006/07 se prudce snížil o 52,3 % na 171,1 tis. t. Saldo dovozu a vývozu bylo záporné (-54,9 tis. t) a soběstačnost dosahovala pouhých 91,5 %. Ačkoliv tento rok nebyl pro pěstitele úspěšný, v období 2004/ /07 se tento výkyv srovnal. Soběstačnost v období 2004/ /07 dosáhla v průměru 127,1 %. né saldo v období 2004/ /07 bylo ve výši 90,8 tis. t. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

16 Bilance výroby a spotřeby cukrové řepy a cukru Ukazatel MJ 2004/ / / /07 1) 2007/08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Sklizňová plocha 2) tis.ha 62,7 44,1 44,0 46,5 44,9 71,6 Produkce tis.t 529,3 353,9 414,7 478,8 415,8 78,6 Domácí spotřeba tis.t 434,0 395,2 344,6 344,6 361,5 83,3 Soběstačnost tis.t 127,1 89,5 120,3 138,9 116,3-10,8 Dovoz celkem 3) tis.t 285,1 222,2 229,0 231,4 227,5 79,8 Vývoz celkem 3) tis.t 375,9 238,1 275,2 344,9 286,1 76,1 Saldo ZO tis.t 90,8 15,9 46,1 113,5 58,5 64,4 Pozn.: 1) V letech 2004/ /06 od do následujícího roku; v roce 2006/07 od do a v letech 2007/08 - od do ) Údaj SZIF, uvedená plocha byla určena na cukrovou řepu na výrobu cukru 3) Od bez cukru obsaženého v minerálních vodách, sodovkách s cukrem, destilátech a likérech, neboť položky KN 2202, 2205 a 2208 nejsou ve statistice zahraničního obchodu ČSÚ nadále sledovány. Pramen: ČSÚ - Index cen zemědělských výrobců, statistika zahraničního obchodu ČSÚ; MZe; SZIF; ČMCS ná plocha cukrovky v ČR v období 2007/08 dosáhla 44,9 tis. ha. Největší sklizňová plocha cukrovky na výrobu cukru byla v roce (46,5 tis. ha). Výnos cukrovky se každým rokem zvyšoval a dosáhl v období 2007/08 průměru 58 t/ha. Úměrně k růstu plochy a hektarového výnosu vzrostla i průměrná produkce cukrovky na 415,8 tis. t. Ve srovnání s obdobím 2004/ /07 (529,3 tis. t) však produkce klesla Brambory Ve vztahu k období 2004/ /07 se v následujících třech letech 2007/08 prakticky všechny sledované parametry v bilanci brambor snížily. Pokles produkce zapříčinilo neustálé snižování ploch brambor a stagnace výnosu brambor, který se pohyboval na průměrné úrovni 24 25,5 t/ha s výjimkou roku 2006, kdy bylo dosaženo vyššího výnosu 28,05 t/ha. Úroveň domácí spotřeby se ve sledovaných letech pohybovala na průměrných tis. t. Zájem spotřebitelů o brambory určené k přímé spotřebě nejvíce klesal v období 2004/ /07 (708,3 tis. t) a od roku 2007 do 2009 se dále snižoval (643,3 tis. t). Největší pohyb ve spotřebě zaznamenaly ztráty brambor a brambory určené na krmiva. Z průměrných 137,8 tis. t v období 2004/ /07 se zvýšily na 234,4 tis. t v období 2007/08. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

17 Bilance výroby a spotřeby brambor Ukazatel MJ 2004/ / / /07 1) 2007/08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Sklizňová plocha tis.ha 40,6 40,2 37,8 36,7 38,2 94,2 Produkce tis.t 995,3 997,7 945,2 928,8 957,2 96,2 Domácí spotřeba 2) tis.t 1 251, , , , ,7 100,5 Soběstačnost % 79,2 77,0 75,4 75,9 76,1-3,1 Dovoz celkem 3) tis.t 255,9 291,9 308,4 295,0 298,4 116,6 Vývoz celkem 3) tis.t 141,7 126,3 105,1 135,0 122,1 86,2 Saldo ZO tis.t -114,1-165,6-203,3-160,0-176,3 154,5 Pozn.: 1) Hospodářský rok u brambor celkem začíná roku sklizně a končí následujícího roku. Do bilance se započítávají rané brambory sklizené,dovezené či vyvezené od do začínajícího hospodářského roku. 2) Domácí spotřeba - ve všech uvedených letech: materiály MZe, ÚZEI a ČŠS. 3) Dovoz a vývoz brambor včetně výrobků z brambor Pramen: ČSÚ: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu, Soupis ploch osevů Mze, Agra Informa Ltd., ÚZEI, ČŠS, ČNB. Poptávka po bramborách v ČR není pokryta vlastní produkcí. Soběstačnost od roku 2004/05 nedosáhla 100 %. Nejvyšší soběstačnosti bylo dosaženo v roce 2005/06 (83,9 %), nejnižší v roce 2006/07 (72,9 %). V období 2007/08 bylo dosaženo průměrné soběstačnosti 76,6 %. Dovoz konzumních brambor (bez výrobků) se ustálil na průměrných 92 tis. t. Významnou položkou zahraničního obchodu se stále více stávají dovozy výrobků obsahující brambory, z nichž jsou převažující především hranolky, vařené i zmrazené brambory a bramborový škrob. Na rozdíl od vývozu se dovoz brambor celkem stále zvyšuje. Z průměrných 255,9 tis. t v období 2004/ /07 se zvýšil na 302,3 tis. t v období 2007/08. Vývoz brambor celkem se snížil z průměrných 141,7 tis. t z období 2004/ /07 na 114,9 tis. t v období 2007/08. Nejvíce se vyvážely konzervované brambory a bramborový škrob. S růstem dovozu brambor a snížením vývozu se saldo ZO zhoršuje. V období 2004/ /07 se v průměru dovezlo do ČR o 114,1 tis. t brambor více než činil vývoz a v období 2007/08 už o 187,3 tis. t. Soběstačnost v produkci a spotřebě brambor meziročně klesá. K dosažení plné soběstačnosti brambor v ČR do roku 2013 by bylo třeba zvýšit produkční plochu brambor na 43,1 tis. ha a hektarový výnos na 29,0 t/ha. Z tohoto důvodu je bezpředmětné uvažovat o postoupení zemědělské půdy na pěstování brambor pro jiné komodity. Luskoviny Mezi nejčastěji pěstované proteinové plodiny se v ČR pěstuje hrách, lupina, bob, sója, čočka a vikev. Svoje uplatnění mají především v potravinářském a krmivářském průmyslu. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

18 V období 2004/ /07 dosahovala průměrná sklizňová plocha luskovin 35,6 tis. ha a průměrný výnos 2,6 t/ha. ná produkce dosáhla 90,6 tis. t. Bilance výroby a užití semene luskovin Ukazatel MJ 2004/ / / /07 1) 2007/08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Sklizňová plocha ha ,8 Produkce t ,5 Domácí spotřeba t ,5 Soběstačnost % 0,89 0,82 0,74 0,84 0,80-0,1 Dovoz celkem t ,9 Vývoz celkem t ,2 Saldo ZO t ,6 Pozn.: 1) Hospodářský rok u luskovin začíná roku sklizně a končí následujícího roku. Pramen: ČSÚ, Agritec s.r.o, MZe ČR Po roce 2007/08 se plocha luskovin meziročně snížila o 21,4 % na 30,7 tis. ha a výnos o 4,9 % na 2,13 t/ha. Meziroční pokles produkce luskovin o 25,4 % v roce 2007/08 znamenal pokles na 65,3 tis. t. Snížení zájmu o pěstování luskovin způsobily dovozy sójových bobů a pokrutin za výhodnou cenu. V roce 2008/09 nastal velký zlom. Plocha luskovin klesla o 27,3 % na 22,3 tis. ha a produkce o 26,6 % na 47,9 tis. t, která byla kompenzována zvýšeným dovozem a snížením vývozu luskovin. V tomto roce dosáhlo saldo záporné hodnoty. Ve srovnání s obdobím 2004/ /07 se průměrné saldo v období 2007/08 snížilo o 62,4 %. Soběstačnost v roce 2008/9 dosáhla pouhých 0,74 %, v průměru však ve sledovaných obdobích soběstačnost neklesla pod 0,82 %. Snížení produkce a nabídky mělo vliv na výrazné zvýšení CZV. Vyšší realizační ceny a spotřeba luskovin do krmných směsí zvýšil zájem o rozšíření plochy a zvýšení produkce v roce. ná plocha v období 2007/08 - dosáhla 27,3 tis. ha a produkce 58,4 tis. t. Proti předchozímu tříletému období (2004/ /07) klesla plocha luskovin o 23,2 % a produkce o 35,5 %. Na snížení poptávky po luskovinách na krmiva měl vliv i pokles stavů hospodářských zvířat. Spotřeba luskovin na lidskou výživu stagnovala. Vývoz luskovin dosáhl v období 2004/ /07 v průměru 22,2 tis. t a dovoz 11,9 tis. t. V období 2007/08 - se celkový dovoz zvýšil na průměrných 13,5 tis. t a vývoz na 17,3 tis. t. Ovoce - jablka Pěstování jablek je nejdůležitější v rámci celého ovocnářství ČR. Jablka tvoří více než 80 % veškeré sklizně ovoce a na tržbách ovocnářských podniků se podílí 60 až 70 %. Hlavní význam pro produkci jablek mají v ČR produkční sady. Produkční plocha jabloní tvoří potravinova bezpecnost x OZE.DOC

19 přibližně 50 % celkové plochy produkčních ovocných sadů. V roce 2009 bylo evidováno ha produkčních sadů jabloní, z toho bylo ha plodných. Plocha jabloňových sadů se neustále mírně snižuje. Během 6 let jejich výměra poklesla o 781 ha. V produkčních sadech se v marketingovém roce sklidilo 145 tis. t jablek. Z tohoto množství bylo 70 tis. t jablek konzumních a zbytek tvořila jablka určená na zpracování. V extenzivních sadech byla produkce jablek ve výši 114 tis. t, z toho bylo 23 tis. t jablek na zpracování, 45 tis. t tvořilo samozásobení a 45 tis. t jablek se neuplatnilo. Samozásobení jablky obyvatel z domácí produkce je v ČR stále poměrně vysoké a za posledních 6 let činí v průměru 15 % celkové poptávky (od 13 % do 18 %). V roce činilo samozásobení 17 % domácí spotřeby. Jablka patří v ČR u spotřebitelů bezkonkurenčně k nejoblíbenějšímu druhu ovoce. ná spotřeba jablek vyjádřená v hodnotě jablek čerstvých, tj. včetně výrobků z jablek, za období 2007 až 2009 činí 25,9 kg/os./rok (vyjádřena v hodnotě jablek čerstvých, tj. včetně výrobků z jablek) a v letech 2004 až 2009 se pohybovala v rozmezí 24,2 kg/os./rok až 26,7 kg/os./rok a má stále mírně rostoucí trend. Domácí spotřeba jablek, která zahrnuje jejich produkci, dovoz a vývoz, je v jednotlivých letech vyrovnaná. se pohybovala za období od roku 2004 do roku 2009 od 101 tis. t do 133 tis. t. Zásadní vliv na spotřebu jablek má výše samozásobení obyvatel a následně pak úroveň spotřebitelské ceny. Malý vliv má na její výši sklizeň jablek v produkčních sadech. Více ji ovlivňuje sklizeň jablek v EU, neboť český trh je v komoditě konzumní jablka jednoznačně trhem dovozním. Dovoz jablek do ČR tvoří převážně konzumní jablka. V marketingovém roce se jich podle předběžných údajů do ČR dovezlo 74 tis. t. a za období 2007/08 až činila průměrná výše dodávek konzumních jablek 69 tis. t a byla na stejné úrovni k průměru let 2004/05 až 2006/07. Vývoz jablek z ČR tvoří naopak převážně jablka moštová. V roce se podle předběžných údajů vyvezlo z ČR 49 tis. t jablek určených na zpracování, tj. 80 % realizovaného exportu jablek. Z marketingové roky období 2007/08 až činila průměrná výše vývozu moštových jablek 49 tis. t a při porovnání na průměr let 2004/05 až 2006/07 byla o 10 % nižší. Množství vyvezených jablek je odvislé od výše produkce a kvality jablek v jednotlivých letech. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

20 Bilance produkce a užití jablek 1) Ukazatel MJ 2004/05-06/ / / /08-09/10 Index / /07 Plocha produkčních sadů ha ,4 Domácí produkce tis. t 251,2 219,3 274,1 258,9 250,8 99,8 z toho: Sklizeň v produkčních sadech tis. t 153,7 113,1 156,7 145,0 138,3 90,0 Sklizeň v extenzivních sadech tis. t 97,5 106,2 117,4 107,5 110,4 113,2 Domácí spotřeba tis. t 265,5 239,8 269,5 271,5 260,3 98,0 Soběstačnost % 94,6 91,5 101,7 95,4 96,3 1,7 Dovoz tis. t 71,2 75,7 60,7 73,8 70,1 98,4 Vývoz tis. t 56,9 55,2 65,3 61,2 60,6 106,4 Saldo zahraničního obchodu tis. t -14,3-20,5 4,6-12,6-9,5 66,4 1) Marketingový rok u jablek je od do Pramen: ČSÚ, Ovocnářská unie ČR, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Celková saldo zahraničního obchodu jablek je tak velmi nevyrovnané a nedává dostatečný přehled o soběstačnosti jablek. Podle níže uvedené tabulky za jablka celkem vychází, že ČR je svojí produkcí jablek soběstačná. Rozdíly jsou však u jablek konzumních a jablek moštových. Domácí produkce konzumních jablek nepokrývá v ČR vlastní spotřebu. Poptávka spotřebitelů je řešena každoročně jejich dovozem. V marketingovém roce činila domácí spotřeba konzumních jablek, ve které však nejsou zahrnuta konzumní jablka z extenzivních sadů, 132 tis. t. Saldo zahraničního obchodu konzumních jablek je každoročně záporné a v roce dosáhlo -62 tis. t. záporného salda za poslední tři roky činí - 58 tis. t. Soběstačnost konzumními jablky tak bylo v roce ve výši 53 %. a za období 2007/08 až činila 54 %. Naopak vývoz jablek z ČR tvoří téměř výhradně jablka na zpracování. V důsledku toho je saldo zahraničního obchodu s moštovými jablky kladné. V marketingovém roce činilo +49 tis. t a v průměr za poslední tři roky je ve výši +48 tis. t. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v komoditě konzumní jablka je nutné pro pokrytí domácí spotřeby jablka do ČR každoročně dovážet. Vzhledem k tomu, že zájem spotřebitelů o tento druh ovoce má rostoucí trend a jabloňové produkční sady mají nevyhovující věkovou strukturu (55 % ploch sadů je v poklesu plodnosti), nelze očekávat v nejbližších letech nárůst podílu konzumních jablek na celkové sklizni jablek. Zelenina Sklizňová plocha zeleniny ČR má dlouhodobě klesající trend. Hlavními důvody poklesu výměry je ukončení pěstování zeleniny u řady podniků, omezení produkce u drobných a malých pěstitelů, snížení plochy zeleniny určené na průmyslové zpracování kvůli potravinova bezpecnost x OZE.DOC

21 problémům ve zpracovatelském průmyslu a vysoké dovozy zeleniny do ČR za nízké ceny, často pod úroveň nákladů českých pěstitelů. Za období let 2007 až 2009 činila v průměru 15,3 tis. ha. Rozsah sklizňové plochy zeleniny má dopad i na produkci zeleniny v ČR. Při porovnání průměrné sklizně let 2004 až 2006 s průměrem let 2007 až 2009 došlo ke snížení produkce zeleniny v ČR o téměř 10 %. Vývoj ve spotřebě zeleniny je dlouhodobě velmi nevyrovnaný. V posledních letech se však spotřeba zeleniny v ČR zvyšuje. Je to způsobeno jednak dostatečným zásobováním domácího trhu různými druhy čerstvé zeleniny po celý rok a jednak i zlepšujícími se stravovacími návyky českých obyvatel. Zájem konzumentů o jednotlivé druhy zeleniny se mění. Zvyšuje se spotřeba jednotlivých druhů plodové zeleniny, zejména rajčat, zatímco konzumace typicky českých druhů zeleniny (cibule, mrkve) stagnuje a spotřeba hlávkového zelí klesá. Pro zajištění potřeb v zásobování obyvatelstva zeleninou je nutné zeleninu do ČR ve stále větší míře dovážet. Vzhledem k rostoucímu zájmu konzumentů o zeleninu a snižující se tuzemské produkci se dovoz zeleniny do ČR zvyšuje. Pozitivní na rostoucím importu zeleniny je to, že je tuzemský trh po celý rok dostatečně zásoben čerstvou zeleninou. Negativní dopad je ale ten, že neustále narůstá dovoz i těch druhů zeleniny, které lze v ČR úspěšně vypěstovat. Cibule Z hlediska dlouhodobé spotřeby patří cibule u českých konzumentů mezi nejvíce konzumované druhy zeleniny. ná roční spotřeba za poslední tři roky (vyjádřena v hodnotě cibule čerstvé, tj. včetně výrobků) činí 10,9 kg/os./rok a v letech 2004 až 2009 se pohybovala v rozmezí 9,3 kg/os./rok až 11,9 kg/os./rok. Od roku 2006 je cibule svojí výší spotřeby druhým nejvíce konzumovaným druhem zeleniny v ČR (za rajčaty). Celková domácí spotřeba čerstvé cibule v jednotlivých letech je poměrně vyrovnaná a dosahuje téměř 100 tis. t. Plocha pro pěstování cibule se každoročně snižuje. Porovnáním průměrné výměry období 2007 až 2009 s průměrnou plochou let 2004 až 2008 plocha cibule poklesla o 13 %. Rozsah pěstování cibule má dopad i na výši její produkce. Při porovnání průměrných sklizní výše uvedených let se průměrná produkce cibule snížila téměř o čtvrtinu. Tento výrazný pokles je způsoben velice nízkou sklizní cibule v roce 2007 v důsledku extrémních výkyvů počasí. V ostatních letech je vlivem zvyšujících se hektarových výnosů procentuální snížení produkce menší než úbytek sklizňové plochy. Omezení pěstební plochy a tím i produkce cibule v ČR je způsobeno vysokými dovozy ze zahraniční za nízké ceny. Obchodní řetězce upřednostňují nákup těchto levných partií před tuzemskými dodávkami a tlačí české pěstitele potravinova bezpecnost x OZE.DOC

22 ke snižování ceny, často pod výši výrobních nákladů. V důsledku toho pak zelináři od pěstování cibule v ČR ustupují. V roce 2009 se v ČR sklidilo pouze 48 tis. t cibule. ná soběstačnost s cibulí let 2007 až 2009 se při porovnání s průměrem let 2004 až 2006 snížila téměř o čtvrtinu a nedosahuje již ani 50 % tuzemské potřeby. Vzhledem ke klesající domácí produkci je nutné pro uspokojení potřeb českého obyvatelstva cibuli dovážet ve stále větších objemech. Od roku 2007 do roku 2009 bylo množství dovezené cibule stabilní vzhledem k tomu, že nedocházelo k dalším výrazným poklesům tuzemské produkce a činilo cca 60 tis. t. Tyto dodávky byly ve vztahu k průměrnému importu let 2004 až 2006 vyšší o 46 %. Vývoz je ve Statistice zahraničního obchodu ČR uváděn společně s reexportem. Množství exportované cibule z ČR stále roste. Při nedostatečné tuzemské produkci a nutností vysokého importu cibule do ČR je jasné, že vývoz z ČR zahrnuje především cibuli jiné provenience. V letech 2007 až 2009 vývoz cibule proti rokům 2004 až 2006 vzrostl o 125 %. V roce 2009 bylo vyvezeno 18 % tuzemské produkce cibule, tj. 9 tis. t. Saldo zahraničního obchodu s čerstvou cibulí je záporné a v roce 2009 dosáhlo výše -51 tis. t. Při porovnání záporné bilance let 2007 až 2009 s obdobím 2004 až 2006 došlo k jejímu prohloubení o téměř 40 %. Bilance produkce a užití cibule Ukazatel MJ Index k Sklizňová plocha 1) ha ,7 Produkce 1) t ,8 Domácí spotřeba t ,1 Soběstačnost % 62,0 42,4 51,1 48,8 47,6 14,4 Dovoz t ,6 Vývoz t ,4 Saldo zahraničního obchodu t ,1 Pozn.: 1) včetně dopočtu Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Mrkev Celková spotřeba mrkve (včetně karotky) vyjádřená v hodnotě mrkve čerstvé má v ČR z dlouhodobého hlediska mírně klesající trend. V období let 2004 až 2009 byla poměrně vyrovnaná a pohybovala od 6,0 do 6,6 kg/os./rok. ná její roční spotřeba za poslední tři roky činí 6,5 kg/os./rok Její obliba mrkve u českých konzumentů poklesla a v současnosti se pohybuje na 6. místě ze všech druhů sledovaných zelenin (za rajčaty,cibulí, hlávkovým zelím potravinova bezpecnost x OZE.DOC

23 melouny a salátovými okurkami). Celková domácí spotřeba čerstvé mrkve se mírně snižuje. Za poslední tři roky činila v průměru 64 tis. t. V roce 2009 byla pěstební plocha mrkve svojí výměrou ha historicky nejnižší. Sklizňová plocha mrkve se každoročně snižuje. ná výměra let 2007 až 2009 ve vztahu k průměrné ploše let 2004 až 2006 klesla o 13 %. Současně s úbytkem pěstební plochy mrkve se snižuje také produkce. V roce 2009 bylo sklizeno pouze 32 tis. t mrkve a tato produkce roku 2009 byla, stejně jako pěstební plocha mrkve, historicky nejnižší. I když se hektarové výnosy mrkve v posledních letech zvyšují, nestačí pokrýt úbytek sklizňové plochy natolik, aby se zabránilo snižování produkce. Kritický stav zpracovatelského průmyslu v ČR není stimulujícím faktorem, který by měl dopad na zvýšené pěstování tohoto druhu zeleniny. I přes mírně klesající domácí spotřebu čerstvé mrkve je soběstačnost v zásobování mrkví při stále se snižující tuzemské produkci v ČR stále menší. V roce 2009 činila soběstačnost v zásobování mrkví již jen 53 % a při porovnání průměrné soběstačnosti let 2004 až 2006 a let 2007 až 2009 došlo k jejímu poklesu o 7 %. Vzhledem k nedostatečné produkci tuzemské mrkve je pro pokrytí potřeby nutné mrkev dovážet ve stále větších objemech. V roce 2009 dosáhl import mrkve rekordní výše. Dovezeno bylo 39 tis. t mrkve. Nárůst dodávek mrkve ze zahraničí se téměř každým rokem zvyšuje a změny ve výši domácí produkce nemají na tento trend téměř žádný vliv. Za období 2007 až 2009 bylo dovezeno o pětinu větší množství mrkve než činil průměrný import let 2004 až Vývoz mrkve, který je ve Statistice zahraničního obchodu ČR uváděn společně s reexportem, se rovněž každým rokem zvyšuje. Vzhledem k tomu, že množství sklizené mrkve v ČR se neustále snižuje a klesá tak soběstačnost v zásobování mrkví, jedná se převážně o reexport. V roce 2009 bylo z ČR vyvezeno 10 tis. t mrkve, tj. třetina tuzemské produkce tohoto roku. ný roční vývoz let 2007 až 2009 se tak proti průměrnému ročnímu vývozu období 2004 až 2006 zvýšil o 85 %. I přes tento vysoký nárůst exportu je bilance zahraničního obchodu s čerstvou mrkví záporná a má dlouhodobě stále vzrůstající trend. V roce 2009 dosáhla záporná bilance zahraničního obchodu s mrkví výše -29 tis. t. Při srovnání období 2007 až 2009 s obdobím 2004 až 2006 se záporné saldo zahraničního obchodu s mrkví prohloubilo téměř o 8 %. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

24 Bilance výroby a užití mrkve Ukazatel MJ Index k Sklizňová plocha 1) ha ,4 Produkce 1) t ,3 Domácí spotřeba t ,5 Soběstačnost % 58,9 57,5 55,2 52,8 55,3 3,6 Dovoz t ,5 Vývoz t ,0 Saldo zahraničního obchodu t ,4 Pozn.: 1) včetně dopočtu Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Hlávkové zelí Hlávkové zelí (bílé i červené) bylo u českých spotřebitelů až do roku 2004 vždy nejoblíbenějším druhem zeleniny (s výjimkou roku 2003). Jeho spotřeba celkem, tj. zelí čerstvého a výrobků ze zelí v přepočtu na zelí čerstvé, se v letech 2004 až 2009 pohybovala od 7,5 kg/os./rok do 14,0 kg /os./rok. Právě v roce 2009 byla jeho spotřeba historicky nejnižší (7,5 kg/os./rok).. I přesto však bylo hlávkové zelí v tomto roce z hlediska zájmu konzumentů na třetím místě ze sledovaných druhů zeleniny (za rajčaty a cibulí). ná roční spotřeba hlávkového zelí v letech 2007 až 2009 činila 8,3 kg/os./rok. Domácí spotřeba čerstvého hlávkového zelí má klesající trend a za poslední tři roky činila v průměru 72 tis. t. Při porovnání průměrné spotřeby let 2007 až 2009 a let 2004 až 2006 došlo k poklesu domácí spotřeby čerstvého hlávkového zelí o 10 %. Výměra plochy pro pěstování hlávkového zelí v ČR má za sledované období, tj. za roky 2004 až 2009, klesající trend. V roce 2009 byla sklizňová plocha hlávkového zelí ve výši ha, což byla historicky nejnižší výměra u tohoto druhu zeleniny. Za poslední tři roky se pěstební plochy hlávkového zelí v ČR proti období 2004 až 2006 snížila o 13 %. Úbytek plochy se výrazně projevil i na jeho produkci. V roce 2009 bylo dosaženo nejnižší sklizně v historii a to pouhých 51 tis. t. Klesající produkce hlávkového zelí má dopad na snižování soběstačnosti. Zatímco na počátku tohoto desetiletí kryla domácí produkce hlávkového zelí jeho spotřebu v ČR z více než 90 %, v letech 2007 až 2009 se snížila na 75 % a proti období 2004 až 2006 klesla o 6 %. V posledních třech letech je soběstačnost hlávkového zelí i při snižující se produkci a klesající spotřebě konstantní a činí 75 %. Jedním z důvodu nižšího zájmu spotřebitelů o tento druh zeleniny je ten, že v současné době stoupá poptávka potěch druzích zeleniny, které nevyžadují náročnou kuchyňskou úpravu a lze je konzumovat přímo, což se netýká hlávkového zelí. Deficit v soběstačnosti hlávkového zelí z tuzemské produkce je kryt dovozem. I když průměrné roční dodávky let 2007 až 2009 se proti letům 2004 až 2006 zvýšily o 22 %, došlo potravinova bezpecnost x OZE.DOC

25 za poslední čtyři roky k jejich mírnému snižování. V roce 2009 bylo dovezeno do ČR 24 tis. t hlávkového zelí. Každoročně se naopak zvyšuje vývoz hlávkového zelí. V roce 2009 bylo z ČR vyvezeno téměř 7 tis. t hlávkového zelí tj. 13 % tuzemské sklizně. Vzhledem k nedostatku tuzemské produkce na pokrytí domácí spotřeby se jedná převážně o reexport hlávkového zelí než o vývoz domácí produkce. V letech 2007 až 2009 se průměrný roční vývoz proti průměrnému ročnímu exportu let 2004 až 2006 zvýšil o 90 %. Množstevní bilance zahraničního obchodu s čerstvým hlávkovým zelím je záporná. V průběhu posledních třech let jeho deficit mírně zlepšuje. Přesto se však průměrné záporné saldo let 2007 až 2009 prohloubilo proti letům 2004 až 2006 o 10 %. Bilance výroby a užití hlávkového zelí celkem Ukazatel MJ Index k Sklizňová plocha 1) ha ,0 Produkce 1) t ,4 Domácí spotřeba t ,6 Soběstačnost % 79,4 74,8 74,8 74,8 74,8 4,6 Dovoz t ,0 Vývoz t ,6 Saldo zahraničního obchodu t ,7 Pozn.: 1) včetně dopočtu Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Víno K byl celkový produkční potenciál vinic ve výši ha, z toho bylo ha plodných, 128 ha vinic bylo vyklučených, ha tvořily plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic, 218 ha rezervy z práv poskytnutých při vstupu ČR do EU nepřidělené, 122 ha rezervy přidělené a dosud nevysázené a 684 ha státní rezerva. Podle přístupové dohody ČR a EU je možné po roce 2004 navýšit plochu vinic pouze jednorázově o dalších 385 ha. Celková plocha vinice se tak v průběhu let 2004 až 2009 téměř nezměnila. Výrazně se ale zvýšila plocha plodných vinic, tj. vinic, které byly vysázeny před vstupem ČR do EU, neboť tyto vinice se dostávají v posledních třech letech do stadia plodnosti. Důvodem omezení rozšíření výměry vinic ze strany EU je ten, že dovoz vína do EU se neustále zvyšuje, protože evropské vinařství neúspěšně čelí dovozům levných vín především z Argentiny, Chile či Jihoafrické republiky, zatímco poptávka spotřebitelů v EU po vínu klesá. I přes rostoucí vývoz vína ze zemí EU, avšak v podstatně menším měřítku než se zvyšuje dovoz, tak podíl států EU na světovém exportu vína postupně klesá. Sklizeň moštových hroznů má v důsledku navýšení plochy plodných vinic rostoucí trend. Produkce je však velmi závislá na počasí během celého roku, takže se v jednotlivých potravinova bezpecnost x OZE.DOC

26 letech velmi liší. V průběhu posledních šesti let se sklizeň pohybovala mezi 57,6 tis. t až 99,0 tis. t. V roce 2009 byla sklizeň moštových hroznů v ČR důsledkem horšího počasí pouze průměrná a činila 68,7 tis. t moštových hroznů. Rostoucí produkce moštových hroznů se projevuje na nárůstu domácí výroba vína, která byla ve vinařských 2004/05 až 20009/ v rozmezí 434 až 840 tis. hl a její roční průměr za toto období činil 853 tis. hl. Spotřeba vína v ČR se každým rokem zvyšuje. V roce 2009 se v ČR zkonzumovalo rekordních 18,7 l/os./rok a za období 2004 až 2009 byla průměrná spotřeba vína ve výši 17,7 l/os./rok. Roční průměrná domácí spotřeba vína činila za posledních šest vinařských let tis. hl a průměrná míra soběstačnosti tak za toto období dosáhla 33 %. Bilance výroby a užití vína 1) Ukazatel MJ 2004/05-06/ / / /08-09/10 Index 2007/10 k 2004/06 Plocha vinic celkem 2) ha ,0 Plocha plodných vinic 2) ha ,6 Sklizeň moštových hroznů t ,1 Počáteční zásoba vína k 1.8. tis. hl ,2 Domácí výroba tis. hl ,5 Domácí spotřeba tis. hl ,1 Soběstačnost % 26,9 44,9 43,3 28,7 39,0 12,1 Konečná zásoba vína k tis. hl ,3 Dovoz suroviny a vína tis. hl ,5 Vývoz tis. hl ,6 Saldo zahraničního obchodu tis. hl ,4 1) Vinařský rok u vína je od do ) Údaje ČSÚ. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, Svaz vinařů ČR, výpočty ÚZEI ČR není svojí produkcí vína soběstačná, takže je nutné pro uspokojení poptávky spotřebitelů víno do ČR dovážet. Vzhledem ke zvyšující se spotřebě vína v ČR roste i jeho dovoz. Za období 2004/05 až činil průměrný roční dovoz tis. hl suroviny a vína a pohyboval se od tis. hl do tis. hl.. V posledních letech se zvyšuje také vývoz a reexport vína z ČR. Za posledních šest vinařských let bylo ročně z ČR vyvezeno v průměru 126 tis. hl vína (od 41 do 200 tis. hl). Na realizovaném dovozu se tak export vína podílel 9 %. Záporná bilance zahraničního obchodu s vínem je v jednotlivých vinařských letech stabilní a za vinařské roky 2004/05 až činila v průměru tis. hl. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

VÝSLEDKY, PROBLÉMY A PERSPEKTIVY POLSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

VÝSLEDKY, PROBLÉMY A PERSPEKTIVY POLSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ VÝSLEDKY, PROBLÉMY A PERSPEKTIVY POLSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Dr. hab. Jadwiga Podlaska Prof. Dr. hab. Ryszard Kolpak Katedra pěstování plodin, Hlavní vysoká škola vesnického hospodaření (SGGW), Varšava, Polsko

Více

Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2008 a 2009

Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2008 a 2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2008 a 2009 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Zveřejnění dat o AZO ČR za září 2009

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až červnu 2007 a 2008

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až červnu 2007 a 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až červnu 2007 a 2008 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání databáze z MZe ČR do ÚZEI: 26. 8. 2008 Předání výsledků

Více

ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol

ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol Anotace: Příspěvek charakterizuje poptávku po pivu v domácnostech

Více

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ 1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ 1.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje s obratem 965

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR Seminář Farmtec, Tekro, CRV 23. září 2010, Žďár n. Sázavou BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky

Více

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací Presentace pro seminář pořádaný Glopolis Biopaliva: příležitosti, rizika

Více

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz email: info@mze.cz ISBN 978-80-7084-963-7

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz email: info@mze.cz ISBN 978-80-7084-963-7 Zemědělství 2010 Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz email: info@mze.cz ISBN 978-80-7084-963-7 Produkce a tisk: MS Polygrafie s.r.o. Bělá pod Bezdězem zemědělství

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

217 Kurzový lístek Obchodní místo Praha

217 Kurzový lístek Obchodní místo Praha Burzovní zpravodajství z obchodování na Obchodní burze Hradec Králové 18. týden roku 2003 Aktuální informace Na 16. burzovním shromáždění v letošním roce se obchodovalo s olejninami, obilovinami a masem.

Více

ROČENKA 2012 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. in the Czech Republic

ROČENKA 2012 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. in the Czech Republic ROČENKA 2012 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V České republice YEARBOOK 2012 Organic agriculture in the Czech Republic Úvodní slovo Vážené čtenářky, vážení čtenáři, konkrétní situaci v oblasti ekologického zemědělství

Více

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR Abstrakt Z analýzy dlouhodobého vývoje nutričního hodnocení vyplývá, že k nejvýraznějším změnám došlo v prvních porevolučních letech, v dalším období byly změny podstatně mírnější. Tento vývoj úzce koresponduje

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. za kalendářní rok 2011. Zemědělské obchodní družstvo Brniště 1, PSČ 471 29 IČO: 00119407. V Brništi dne 27. 2.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. za kalendářní rok 2011. Zemědělské obchodní družstvo Brniště 1, PSČ 471 29 IČO: 00119407. V Brništi dne 27. 2. VÝROČNÍ ZPRÁVA za kalendářní rok 2011 Zemědělské obchodní družstvo Brniště 1, PSČ 471 29 IČO: 00119407 V Brništi dne 27. 2. 2012 1) OBECNÉ ÚDAJE 1 a) Údaje z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy k účetní

Více

OLEJNINY. 2004 Leden. Situační a výhledová zpráva. Jaký bude náklad?

OLEJNINY. 2004 Leden. Situační a výhledová zpráva. Jaký bude náklad? Situační a výhledová zpráva OLEJNINY * Světová produkce hlavních druhů olejnin pokračuje v růstu * Zaorávky na jaře 2003 postihly téměř třetinu osevu ozimé řepky v ČR * Nepříznivé povětrnostní podmínky

Více

Vývoj v zemědělství, bilance mléka

Vývoj v zemědělství, bilance mléka průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta dostupná data ke dni 20. dubna Vývoj v zemědělství, bilance mléka MLÉKO a mlékárenské výrobky Ukazatel/rok

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98

Více

ROČENKA 2011 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. in the Czech Republic

ROČENKA 2011 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. in the Czech Republic ROČENKA 2011 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V České republice YEARBOOK 2011 Organic agriculture in the Czech Republic Úvodní slovo Vážené čtenářky, vážení čtenáři, opět po roce se vám do rukou dostává ročenka

Více

Vize českého zemědělství po roce 2010

Vize českého zemědělství po roce 2010 Vize českého zemědělství po roce 2010 27.5.2010 Úvodní slovo Váţené čtenářky, váţení čtenáři, kolegyně, kolegové, je mi potěšením, ţe Vám mohu předloţit materiál nazvaný Vize českého zemědělství po roce

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v 1. čtvrtletí roku 2013

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v 1. čtvrtletí roku 2013 Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v 1. čtvrtletí roku 2013 TÚ 12 (4224) Výstup č. 2 Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová CSc. Praha, květen 2013 Metodické

Více

LUSKOVINY 2004 PROSINEC. Situační a výhledová zpráva

LUSKOVINY 2004 PROSINEC. Situační a výhledová zpráva MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Situační a výhledová zpráva LUSKOVINY * Světová produkce luskovin na historicky nejvyšší úrovni * Pokles osevních ploch luskovin na zrno se v ČR nezastavil * Příznivé

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

Ropa, ropné produkty

Ropa, ropné produkty Bilanční přehled za rok 2013 Ropa, ropné produkty 1. Dovozy a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se uskutečnil v roce 2013 v celkovém množství 6 551,9 tis. tun (pokles o 7,4% v porovnání s rokem 2012) za celkovou

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

ANALÝZA A VÝVOJ KOMODITY MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY ANALYSIS AND DEVELOPMENT OF COMMODITIES MILK AND DAIRY PRODUCE. Vítězslav Doubek

ANALÝZA A VÝVOJ KOMODITY MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY ANALYSIS AND DEVELOPMENT OF COMMODITIES MILK AND DAIRY PRODUCE. Vítězslav Doubek ANALÝZA A VÝVOJ KOMODITY MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY ANALYSIS AND DEVELOPMENT OF COMMODITIES MILK AND DAIRY PRODUCE Vítězslav Doubek Anotace: Analýza komodity Mléko a mléčné výrobky je zaměřena na zjištění

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY 9. týden 2012 Ročník XVI., čtrnáctideník, 1.3.2012 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.zelenina@szif.cz ZPRÁVA O TRHU ZELENINY Vývoj cen: Ceny zemědělských výrobců

Více

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění

Více

Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008

Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008 Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008 Popisná část pololetní zprávy a) Popis stavu a vývojových tendencí podnikatelské činnosti a hospodářských výsledků emitenta v pololetí

Více

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 2014

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 2014 Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 2014 TÚ 16 Výstup č. 1 Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Barbora Říhová Praha, únor 2015 Obsah Metodické poznámky... 3 1 Vývoj

Více

Připravili: Redakční uzávěrka: 30.6.2006 *) Redakce: Ing. Miloslav Veinert Redakční spolupráce: Ing. Michal Bihary

Připravili: Redakční uzávěrka: 30.6.2006 *) Redakce: Ing. Miloslav Veinert Redakční spolupráce: Ing. Michal Bihary ZEMĚDĚLSTVÍ 2005 Připravili: MZe: Odbor enviromentální politiky a obnovitelných zdrojů energie Odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky Odbor komunikace Odbor legislativní a právní Odbor pro

Více

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní Ústav zemědělské ekonomiky a informací Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní (certifikovaná metodika) Autoři: Ing. Martin Plášil Ing.

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Kazachstán (KZ) je pro ČR již tradičním obchodním partnerem a v rámci regionu Střední Asie také nejvýznamnějším partnerem. Dosavadní výsledky

Více

Predikce agrárního sektoru do roku 2010

Predikce agrárního sektoru do roku 2010 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha RNDr. Ivan Foltýn, CSc. a kolektiv VÚZE Predikce agrárního sektoru do roku 2010 (Výzkumná studie) Praha 2006 Studie vznikla v rámci institucionální podpory výzkumného

Více

Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích

Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn se týká Spolkové republiky Německo (SRN), Rakouska, Polska, Slovenska a České republiky (ČR). 1. Povinnost uplatňovat biopaliva

Více

Z výše uvedeného rámce se zaměříme na tyto čtyři tematické problémové okruhy (I. IV):

Z výše uvedeného rámce se zaměříme na tyto čtyři tematické problémové okruhy (I. IV): PRIORITA 2. POSÍLENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Z výše uvedeného rámce se zaměříme na tyto čtyři tematické problémové okruhy (I. IV): Problémy a výzvy II. POTŘEBA UCHOVAT DOSTATEČNOU DIVERSITU ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Úrokové sazby dál padají

Úrokové sazby dál padají Úrokové sazby dál padají 22.7.2014 - Hypotéky v červnu opět prudce zlevňovaly. První z bank, která v červnu měnila úrokové sazby, byla UniCredit Bank, která snížila nabídkové sazby u 3 a 5letých fixací.

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

TRH S OBILOVINAMI VYBRANÝCH ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY THE CEREAL MARKET IN THE SELECTED CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN COUNTRIES

TRH S OBILOVINAMI VYBRANÝCH ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY THE CEREAL MARKET IN THE SELECTED CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN COUNTRIES TRH S OBILOVINAMI VYBRANÝCH ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY THE CEREAL MARKET IN THE SELECTED CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN COUNTRIES Tomáš Komínek Anotation The problems of competitive advantage in cereal

Více

Vývoj indexů cen výrobců ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce 2014

Vývoj indexů cen výrobců ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce 2014 16. 1. 215 Vývoj indexů cen výrobců ve 4. čtvrtletí 214 a v roce 214 Ceny zemědělských výrobců se ve 4. čtvrtletí 214 oproti 3. čtvrtletí 214 snížily o 5,4 % a ceny průmyslových výrobců o 1,4 %. Ceny stavebních

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

BULLETIN ÚZEI. č. 2/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

BULLETIN ÚZEI. č. 2/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací BULLETIN ÚZEI č. 2/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací VÝSLEDKY RAKOUSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ PODLE ZPRÁVY O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ 2010 (Vybrané úseky) OBSAH Předmluva 1 Vývoj národního hospodářství, agrárního

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

15. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

15. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ Výroba elektrických zařízení 15. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 15.1 Charakteristika odvětví Do odvětví výroby elektrických zařízení lze zahrnout velice široké spektrum nabídky výrobků, které

Více

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Ing. Jiří Trnka Ministerstvo zemědělství ČR Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných

Více

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Otazníky kolem řepkového oleje

Otazníky kolem řepkového oleje Otazníky kolem řepkového oleje Řepkový olej představuje nutričně velmi hodnotnou potravinu, a přesto není jeho význam českými spotřebiteli dostatečně doceňován, což vyplývá z výzkumného šetření společnosti

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

OBECNÝ RÁMEC VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ...

OBECNÝ RÁMEC VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ... ZEMĚDĚLSTVÍ 2008 1 Obsah Úvodní slovo ministra zemědělství.... 2 Použitézkratky...3 OBECNÝ RÁMEC VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ...6 Národohospodářský rámec...6 Vývoj sektoru zemědělství...8 Souhrnný zemědělský účet

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Vliv socio-ekonomických faktorů na spotřebu potravin

Vliv socio-ekonomických faktorů na spotřebu potravin Vliv socio-ekonomických faktorů na spotřebu potravin Ing. Olga Štiková Ing. Helena Sekavová Ing. Ilona Mrhálková č. 95 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Ústav zemědělské ekonomiky a informací Ing.

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7,9,10 1,3,7 9 1,7 1,3,7 1,3,7 1,3,7, 1,9 1,3,7 1,7 1

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7,9,10 1,3,7 9 1,7 1,3,7 1,3,7 1,3,7, 1,9 1,3,7 1,7 1 29.6. 30.6. 1.7. 2.7. 3.7. 4.7. 5.7. Čočková,9 1 Bramborová 1,9 1 Hovězí vývar s nudlemi 1,3,9,9,10 9 Květáková, Trdelná 1,9 1 Hovězí vývar s nudlemi 1,3,9 Zapečené těstoviny s uzeným masem a uzeninou,

Více

Investiční espresso 4/2011. aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011

Investiční espresso 4/2011. aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011 Investiční espresso 4/2011 aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011 1 Komodity Dnes se v espressu zaměříme na jeden z největších finančních trhů světa a to

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Zpráva o podnikatelské činnosti 2014

Zpráva o podnikatelské činnosti 2014 Březovská zemědělská, a. s. 747 44 Březová 107, IČO: 64506576 Zpráva o podnikatelské činnosti 2014 Ing. Jan Pirunčík, předseda představenstva Ing. Drahomíra Hertlová, ekonom Místopředseda představenstva

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice Hradec Králové BISE FÓRUM Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice 25. dubna 2005 Vojtěch Jurčík, statutární náměstek hejtmana Způsob zpracování ÚEK ZK Územní

Více

Rostlinná výroba. VY_32_INOVACE_Z.2.12 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

Rostlinná výroba. VY_32_INOVACE_Z.2.12 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Analýza nemovitostí 1. února 2010 Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový Schválil: Ing. Vladimír Fichtner 1 Obsah OBSAH... 2 DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ... 2 1. NAŠE DOPORUČENÍ - ZÁVĚR... 3 2. NAŠE DOPORUČENÍ

Více

Složení nabalených lahůdkářských výrobků + alereny

Složení nabalených lahůdkářských výrobků + alereny Výrobce: Marie Cejnková - Jihlavské lahůdky, Žižkova 18, Jihlava 586 01 Složení nabalených lahůdkářských výrobků + alereny Všechny výrobky skladujte při teplotě od 0 do + 5 C. Číslo Název Hmotnost g MJ

Více

Hlavní vývojové tendence české ekonomiky v roce 2013 a výhled na rok 2014 (duben 2014)

Hlavní vývojové tendence české ekonomiky v roce 2013 a výhled na rok 2014 (duben 2014) Hlavní vývojové tendence české ekonomiky v roce 2013 a výhled na rok 2014 (duben 2014) Výsledky českého průmyslu v roce 2013 v kontextu trhu EU a výhled na rok 2014 Vývoj průmyslu v roce 2013 Průmyslová

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál Hlavní zjištění Hlavní zjištění INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM Výhledy

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1. PROVOZNÍ PODPORA VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1.A) JAKÉ TEPLO MÁ NÁROK NA PODPORU (1/4) Podpora využití tepla z BPS formou

Více

Výroční zpráva o výsledcích hospodaření Zemědělská akciová společnost Nivnice

Výroční zpráva o výsledcích hospodaření Zemědělská akciová společnost Nivnice Výroční zpráva o výsledcích hospodaření Zemědělská akciová společnost Nivnice IČ: 47905891 sídlo: Nivnice, Brodská 624 právní forma: akciová společnost předmět podnikání: zemědělská výroba základní kapitál:

Více

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2 Obsah 1. Stručný přehled zahraničního obchodu České republiky... 3 2. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu... 6 2.1 Export...

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Tab. 1 - Vývoj AZO R a AZO EU 25 v letech 2001 až 2005 (mil. EUR) EU 25 R Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dovoz vývoz bilance obrat obrat Pramen: EUROSTAT Zpracoval: K. Pohlová 221 940,0 236 454,9

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Tepelná čerpadla v roce 2012

Tepelná čerpadla v roce 2012 Obnovitelné zdroje energie Tepelná čerpadla v roce 2012 Výsledky statistického zjišťování prosinec 2013 Oddělení datové podpory koncepcí Obsah 1. Abstrakt 3 2. Úvod 3 3. Tepelná čerpadla (energie prostředí)

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

13. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

13. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 13. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 13.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE

Více