MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/2010-14310"

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/ Předkládá: Odbor Agrární trh (1220) V Praze dne potravinova bezpecnost x OZE.DOC

2 Obsah Použité zkratky...4 Účel studie...5 Cíle úkolu:...5 Kapitola I. Analýza současné produkce, spotřeby a zahraničního obchodu zemědělských komodit v ČR...6 Obiloviny...6 Pšenice...7 Ječmen...7 Kukuřice...8 Žito...9 Triticale...10 Oves...10 Ostatní obiloviny...11 Olejniny...11 Řepka...12 Slunečnice...12 Mák...13 Ostatní olejniny...14 Chmel...14 Cukrová řepa - cukr...15 Brambory...16 Luskoviny...17 Ovoce - jablka...18 Zelenina...20 Cibule...21 Mrkev...22 Hlávkové zelí...24 Víno...25 Mléko...27 Hovězí maso...29 Vepřové maso...31 Skopové a kozí maso...34 Drůbeží maso...35 Vejce...37 Kapitola II. Předpoklad vývoje spotřeby energie v ČR...39 Současná spotřeba energie v ČR...39 Elektrická a tepelná energie v roce Předpoklad vývoje spotřeby energie v ČR podle SEK a NAP...41 Elektřina...42 Teplo...42 Doprava...43 Energetická závislost ČR...43 Závěry Státní energetická koncepce...43 Podíl OZE na celkové spotřebě energie podle Národního akčního plánu...44 Celková energie z OZE v roce Národní akční plán hrubé odhady objemů biomasy...46 Bioplyn...46 Kapalná biopaliva v dopravě...47 Využití biomasy pro výrobu elektrické energie a tepla...49 potravinova bezpecnost x OZE.DOC

3 Závěr...52 potravinova bezpecnost x OZE.DOC

4 Použité zkratky ATP BRKO CZT ČAPPO ČOV ETBE FAME MEŘO MPO NAP OTE OZE PEZ PRO SEK VÚZT TKO alternativní paliva biologicky rozložitelný odpad centralizované zásobování teplem Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu čistírna odpadních vod etyltercbutyl éter (biosložka paliv benzinu) z angl. Fatty acid methyl ether (metyléter mastné kyseliny) metylester řepkového oleje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů Operátor trhu s elektřinou obnovitelné zdroje elektřiny primární energetické zdroje průmyslové odpady Státní energetická koncepce Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha tuhý komunální odpad potravinova bezpecnost x OZE.DOC

5 Účel studie Tato studie bude sloužit k interním účelům MZe jako podklad pro diskuzi v rámci všech úseků MZe. Cíle úkolu: I. Analyzovat současnou produkci a užití zemědělské prvovýroby v ČR členěním na jednotlivé komodity. Vyhodnotit míru soběstačnosti a bilanci zahraničního obchodu jednotlivých zemědělských komodit. II. Zpracovat předpoklad vývoje spotřeby energie v ČR, na základě vyhodnocení současné spotřeby energie v ČR, předpokladu vývoje spotřeby energie podle Státní energetické koncepce (SEK) a Národního akčního plánu pro energii (OZE). Určit současný a předpokládaný podíl OZE na celkové spotřebě energie podle SEK a NAP. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

6 Kapitola I. Analýza současné produkce, spotřeby a zahraničního obchodu zemědělských komodit v ČR Obiloviny Období po vstupu ČR do EU lze charakterizovat růstem produkce a hektarových výnosů obilovin, doprovázené poklesem domácí spotřeby a přebytky produkce, které bylo nutno vyvážet. Obiloviny patří k nejvýznamnějším exportním komoditám rostlinného původu a aktivní saldo zahraničního obchodu se během let vlivem růstu exportu a poklesu dovozu dále zvýšilo. Rozloha sklizňových ploch obilovin se po vstupu ČR do EU, tj. v marketingových letech 2004/05 až, výrazně neměnila a pohybovala se mezi 1,5 a 1,6 mil. ha, což představuje cca 60 % celkový výměry orné půdy. Při kolísajících hektarových výnosech (od 4,17 do 5,46 t/ha) průměrná produkce obilovin v období 2004/05- dosáhla 7,7 mil. t, rekordní produkce 8,4 mil. t bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Domácí spotřeba obilovin se v průběhu posledních šesti let snižovala a činila v průměru 5,8 mil. t. Tento pokles je způsoben především nižší spotřebou obilovin pro krmné účely, naopak došlo k mírnému nárůstu spotřeby pro technické účely. Objem vývozu obilovin z ČR mírně narůstá a v průměru posledních tří let dosahuje 1,8 mil. t, což představuje 23 % celkové produkce obilovin. Objem dovozu je mnohonásobně nižší a vykazuje klesající trend. Míra soběstačnosti u obilovin celkem v posledních letech narůstá a dosahuje vysokých hodnot, nejvíce 145,4 % v marketingovém roce. Bilance výroby a užití obilovin celkem Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 1 584, , , , ,2 99,0 Výnos t/ha 4,8 4,5 5,4 5,1 5,0 104,2 Produkce tis. t 7 609, , , , ,8 102,3 Spotřeba tis. t 5 933, , , , ,5 95,1 Soběstačnost % 128,3 125,5 143,5 145,4 138,0 9,8 Vývoz tis. t 1 529, , , , ,9 118,2 Dovoz tis. t 169,6 179,7 126,8 73,8 126,8 74,8 Saldo tis. t 1 359, , , , ,1 123,7 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI potravinova bezpecnost x OZE.DOC

7 Pšenice Sklizňová plocha pšenice se v období pohybovala mezi 800 a 832 tis. ha, což představuje cca 52 % celkové výměry obilovin v ČR. Hektarové výnosy v průměru přesáhly 5 t/ha s maximem 5,77 t/ha v marketingovém roce 2008/09. Objem produkce pšenice se proti období před vstupem ČR do EU mírně zvýšil a průměrná sklizeň za období dosáhla 4,3 mil. t, maximální produkce 4,6 mil. t bylo dosaženo opět v marketingovém roce 2008/09. Domácí spotřeba pšenice se však snižovala a v průměru posledních tří let činí 2,9 mil. t. Příčinou tohoto poklesu je výrazně nižší spotřeba pšenice na krmiva v důsledku snižování stavů hospodářských zvířat. Spotřeba pšenice pro potravinářské účely rovněž dlouhodobě stagnuje. K předpokládanému nárůstu domácí spotřeby pšenice pro technické účely (biopaliva) nedošlo vzhledem k situaci na trhu a stagnaci produkce tuzemských lihovarů. Vývoz pšenice z ČR vykazuje stoupající trend. V průměru se za období vyvezlo 1,2 mil. t pšenice, což představuje více než dvě třetiny celkového vývozu obilovin. Dovoz je zanedbatelný a jeho objem mírně klesá. Míra soběstačnosti u pšenice mírně roste a v průměru let dosahuje 147,2 %, rekordní hodnoty 156,1 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Bilance výroby a užití pšenice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 821,7 811,0 802,3 831,3 814,9 99,2 Výnos t/ha 5,1 4,9 5,8 5,2 5,3 103,1 Produkce tis. t 4 231, , , , ,2 101,3 Spotřeba tis. t 3 105, , , , ,7 93,8 Soběstačnost % 136,2 135,0 156,1 152,9 147,2 10,9 Vývoz tis. t 941,5 899, , , ,5 132,5 Dovoz tis. t 40,2 30,6 44,7 32,3 35,9 89,3 Saldo tis. t 901,3 869, , , ,6 134,4 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Ječmen Sklizňová plocha ječmene v posledních letech poklesla, v průměru let činí 478 tis. ha. ný hektarový výnos ječmene činil v tomto období 4,28 t/ha, rekordních výnosů bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09, a to 4,65 t/ha. Celková produkce ječmene v průměru činila 2,0 mil. t, rekordního objemu bylo opět dosaženo v marketingovém roce 2008/09, a to 2,2 mil. t. Domácí spotřeba ječmene postupně klesá, v průměru let činila 1,7 mil t. Podobně jako u pšenice i u ječmene je tento pokles způsoben zejména jeho nižší spotřebou potravinova bezpecnost x OZE.DOC

8 pro krmné účely a s tím související spotřebou osiva. Spotřeba ječmene pro potravinářské účely stagnuje. Množství vyvezeného ječmene v období dosahovalo v průměru 241 tis. t, což představuje 12 % objemu produkce. Saldo zahraničního obchodu je vysoce kladné, avšak klesá. Míra soběstačnosti u ječmene přesahuje 120 %, nejvyšší bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09, a to 131,3 %. Bilance produkce a užití ječmene Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 506,2 498,7 482,4 454,8 478,6 94,5 Výnos t/ha 4,3 3,8 4,7 4,4 4,3 100,5 Produkce tis. t 2 141, , , , ,8 95,6 Spotřeba tis. t 1 813, , , , ,3 91,6 Soběstačnost % 118,1 110,6 131,3 128,2 123,2 5,1 Vývoz tis. t 343,3 220,3 242,4 260,3 241,0 70,2 Dovoz tis. t 69,8 105,1 25,4 16,2 48,9 70,1 Saldo tis. t 273,5 115,2 217,0 244,1 192,1 70,2 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Kukuřice Sklizňová plocha kukuřice na zrno přesahuje v průměru posledních tří let 110 tis. ha a představuje třetí nejdůležitější obilovinu v ČR. Hektarové výnosy vzrostly na průměrnou tříletou hodnotu 7,60 t/ha, přičemž nejvyšších výnosů bylo dosaženo v marketingovém roce, a to 8,45 t/ha. Produkce kukuřičného zrna v průměru posledních tří let činí 836 tis. t, rekordní sklizeň dosáhla objemu 890 tis. t. Domácí spotřeba kukuřice vzrostla a v průměru let dosáhla objemu 570 tis. t. Saldo zahraničního obchodu je i při růstu importovaného množství kukuřičného zrna vysoce kladné, vývoz se v posledním období zdvojnásobil na průměrnou hodnotu 302 tis. t za období Míra soběstačnosti u kukuřice dosahuje v průměru let hodnoty 146,6 %, nejvyšší byla dosažena v marketingovém roce, a to 193,8 %. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

9 Bilance produkce a užití kukuřice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 92,6 111,7 113,8 105,3 110,3 119,1 Výnos t/ha 6,7 6,8 7,5 8,5 7,6 113,8 Produkce tis. t 620,3 758,8 858,4 889,6 835,6 134,7 Spotřeba tis. t 447,8 578,5 673,0 459,0 570,2 127,3 Soběstačnost % 138,5 131,2 127,5 193,8 146,6 8,0 Vývoz tis. t 152,9 153,8 356,4 397,0 302,4 197,8 Dovoz tis. t 24,3 37,3 42,9 18,2 32,8 135,0 Saldo tis. t 128,6 116,5 313,5 378,8 269,6 209,6 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Žito Sklizňová plocha žita v dlouhodobém horizontu klesá a v průměru posledních tří let činí 40 tis. t. né hektarový výnos vzrostl na 4,73 t/ha, průměrná produkce v uvedeném období dosáhla 189 tis. t s maximem 210 tis. t v marketingovém roce 2008/09. Příčiny poklesu sklizňových ploch a produkce lze spatřovat v nižších cenách a nižší míře rentability oproti ostatním obilovinám, stejně jako v klesající spotřebě. Celková domácí spotřeba žita činí v průměru posledních tří let 150 tis. t a její pokles proti předchozímu období je způsoben propadem spotřeby pro krmné účely, nižší potravinářskou spotřebou a vzhledem ke klesající výměře pěstebních ploch i nižší spotřebou osiva. Míra soběstačnosti u žita dosahuje v průměru posledních tří let 125,8 %, v marketingovém roce 2008/09 dosáhla nejvyšší hodnoty 138,2 %. Bilance produkce a užití žita Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 42,9 37,5 43,4 38,5 39,8 92,8 Výnos t/ha 4,3 4,7 4,8 4,6 4,7 110,8 Produkce tis. t 195,0 177,5 209,8 178,1 188,5 96,7 Spotřeba tis. t 185,4 151,0 151,8 146,5 149,8 80,8 Soběstačnost % 105,2 117,5 138,2 121,6 125,8 20,7 Vývoz tis. t 46,4 34,2 33,1 33,7 33,7 72,6 Dovoz tis. t 33,9 5,4 5,5 5,2 5,4 15,8 Saldo tis. t 12,5 28,8 27,6 28,5 28,3 226,4 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI potravinova bezpecnost x OZE.DOC

10 Triticale Sklizňová plocha triticale od roku 2004 kolísá mezi 50 a 58 tis. ha. ný hektarový výnos v období činil 4,25 t/ha, produkce dosáhla 228 tis. t s maximem 256 tis t, dosaženým v marketingovém roce 2008/09. Domácí spotřeba triticale podobně jako u ostatních krmných obilovin poklesla, průměr let činí 194 tis. t. Vývoz dosáhl průměrného objemu 15 tis. t, dovoz je zanedbatelný. Míra soběstačnosti u triticale dosahuje v průměru posledních tří let 117,6 %, v marketingovém roce 2008/09 dosáhla nejvyšší hodnoty 135,6 %. Bilance produkce a užití triticale Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 56,2 50,1 57,8 53,0 53,6 95,4 Výnos t/ha 4,0 4,1 4,4 4,2 4,3 106,3 Produkce tis. t 230,7 205,5 255,6 222,7 227,9 98,8 Spotřeba tis. t 216,2 165,0 188,5 228,0 193,8 89,6 Soběstačnost % 106,7 124,5 135,6 97,7 117,6 10,9 Vývoz tis. t 13,2 12,9 19,7 13,2 15,3 115,9 Dovoz tis. t 0,2 0,1 0,2 0,0 0,1 50,0 Saldo tis. t 13,0 12,8 19,5 13,2 15,2 116,9 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Oves Sklizňová plocha ovsa v dlouhodobém horizontu klesá a v průměru posledních tří let činí 53 tis. t. ný hektarový výnos činil na 3,07 t/ha, průměrná produkce v uvedeném období dosáhla 160 tis. t s maximem 166 tis. t v marketingovém roce 2008/09. Příčiny poklesu sklizňových ploch a produkce lze spatřovat obdobně jako u žita v nižších výnosech a cenách oproti ostatním obilovinám, stejně jako v klesající spotřebě. Celková domácí spotřeba ovsa činí v průměru posledních tří let 141 tis. t a její pokles je důsledkem propadu spotřeby pro krmné účely a nižší spotřeby osiva. Objem vývozu kolísá okolo 20 tis. t, dovoz je minimální. Míra soběstačnosti u ovsa dosahuje v průměru posledních tří let 114,0 %, v marketingovém roce 2008/09 dosáhla nejvyšší hodnoty 128,7 %. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

11 Bilance produkce a užití ovsa Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 56,0 59,0 49,0 50,0 52,7 94,1 Výnos t/ha 3,2 2,7 3,2 3,3 3,1 97,2 Produkce tis. t 177,7 159,4 155,9 166,0 160,4 90,3 Spotřeba tis. t 151,0 162,0 131,0 129,0 140,7 93,2 Soběstačnost % 117,7 98,4 119,0 128,7 114,0-3,7 Vývoz tis. t 27,5 16,3 16,9 23,0 18,7 68,0 Dovoz tis. t 0,3 0,0 0,2 0,0 0,1 33,3 Saldo tis. t 27,2 16,3 16,7 23,0 18,6 68,4 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Ostatní obiloviny Výměra ostatních obilovin v ČR v souhrnu (především prosa, čiroku a pohanky) se dlouhodobě pohybuje okolo 10 tis. ha. Roční produkce v průměru posledních tří let činí 16,1 tis. t při průměrném hektarovém výnosu 1,58 t/ha. Zahraniční obchod vykazuje jen minimální objemy a jeho saldo je mírně pozitivní. Domácí spotřeba činí v průměru 12,7 tis. t, míra soběstačnosti dosahuje v průměru 126,5 %. Bilance produkce a užití ostatních obilovin Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 8,7 11,9 9,9 8,9 10,2 117,2 Výnos t/ha 1,7 1,6 1,5 1,6 1,6 95,8 Produkce tis. t 13,8 19,3 14,5 14,5 16,1 116,4 Spotřeba tis. t 14,0 13,0 12,7 12,5 12,7 90,9 Soběstačnost % 98,8 148,5 114,2 116,0 126,5 27,7 Vývoz tis. t 4,4 6,1 6,0 7,6 6,6 149,3 Dovoz tis. t 1,0 1,2 7,9 1,9 3,7 378,4 Saldo tis. t 3,4 4,9-1,9 5,7 2,9 84,5 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Olejniny ná výměra sklizňových ploch olejnin celkem v ČR za období let činí 474 tis. ha, což představuje 18,5 % celkové plochy orné půdy. ný objem produkce olejnin v období 2004/05- činil 1,1 mil. t, z čehož většinu (přes 1,0 mil. t) představuje řepka. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

12 Řepka Sklizňová plocha řepky od roku 2004 významně vzrostla a v období činila průměrně 350 tis. ha, což představuje cca 15 % celkové výměry orné půdy v ČR. ný hektarový výnos za období let činí 3,05 t/ha. Produkce řepky v ČR významně vzrostla především díky rozšíření pěstebních ploch, činí 1,07 mil. t s maximem 1,1 mil. t v marketingovém roce. Domácí spotřeba řepky činí v průměru 683,3 tis. t, z čehož se přibližně polovina zpracovává na biopaliva. Saldo zahraničního obchodu je vysoce kladné a stále se zvyšuje. Zatímco vývoz v průměru let činil 433,8 tis. t (63,4 % celkové produkce řepky), objem dovozu klesá a činil v průměru posledních tří let 36,3 tis. t. Míra soběstačnosti u řepky roste a v průměru let dosahuje 156,6 %, rekordní hodnoty 161,4 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Bilance produkce a užití řepky Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 273,0 337,6 356,9 354,8 349,8 128,1 Výnos t/ha 3,2 3,1 2,9 3,2 3,1 96,5 Produkce tis. t 861, , , , ,6 124,2 Spotřeba tis. t 717,3 700,0 650,0 700,0 683,3 95,3 Soběstačnost % 120,1 147,4 161,4 161,2 156,6 36,5 Vývoz tis. t 179,0 419,7 435,0 446,6 433,8 242,3 Dovoz tis. t 63,5 29,9 32,6 46,4 36,3 57,2 Saldo tis. t 115,5 389,8 402,4 400,2 397,5 344,2 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Slunečnice Výměra sklizňové plochy slunečnice poklesla a v průměru let činí 24,8 tis ha, tj. o 41 % méně proti předchozímu tříletému období. Hektarový výnos činí v průměru 2,35 t/ha a celková produkce dosahuje 57,9 tis. t, výrazně méně než v letech Domácí spotřeba slunečnice činí v průměru posledních tří let 44,7 tis. t. ný objem vývozu činí 42,6 tis. t, dovozu pak 14,7 tis. t. Míra soběstačnosti u slunečnice je vysoká a v průměru v průměru let dosahuje 129,5 %, rekordní hodnoty 162,4 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

13 Bilance produkce a užití slunečnice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 42,0 24,4 24,5 25,6 24,8 59,0 Výnos t/ha 2,2 2,1 2,5 2,4 2,4 105,4 Produkce tis. t 93,6 52,0 60,9 60,9 57,9 61,9 Spotřeba tis. t 62,4 56,5 37,5 40,0 44,7 71,6 Soběstačnost % 150,0 92,0 162,4 152,3 129,5-20,5 Vývoz tis. t 56,0 36,4 43,6 47,9 42,6 76,1 Dovoz tis. t 34,9 12,2 20,7 11,2 14,7 42,1 Saldo tis. t 21,1 24,2 22,9 36,7 27,9 132,2 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Mák Sklizňová plocha máku v období činila průměrně 60,1 tis. ha, 39% nárůst proti předchozímu tříletému období. Při průměrném hektarovém výnosu 0,63 t/ha bylo za období let dosaženo produkce 38,4 tis. t makového semene. Domácí spotřeba máku činí v průměru posledních tří let 4,9 tis t. Saldo zahraničního obchodu je u makového semene vysoce kladné, vývoz v průměru let činil 31,2 tis. t a objem dovozu pouhých 2,0 tis. t. Míra soběstačnosti u máku je nejvyšší ze všech komodit rostlinné výroby, v průměru let dosahuje 783,7 %, rekordní hodnoty 988,0 % bylo dosaženo v marketingovém roce 2008/09. Bilance produkce a užití máku Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 43,3 56,9 69,8 53,6 60,1 138,8 Výnos t/ha 0,8 0,6 0,7 0,6 0,6 83,2 Produkce tis. t 30,9 33,1 49,4 32,7 38,4 124,3 Spotřeba tis. t 4,6 4,8 5,0 5,0 4,9 106,5 Soběstačnost % 671,7 689,6 988,0 653,8 783,7 111,9 Vývoz tis. t 27,5 30,4 34,3 28,8 31,2 113,5 Dovoz tis. t 2,4 2,0 1,8 2,2 2,0 83,3 Saldo tis. t 25,1 28,4 32,5 26,6 29,2 116,3 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI potravinova bezpecnost x OZE.DOC

14 Hořčice Sklizňová plocha hořčice od roku 2004 v období let činila průměrně 29,8 tis. ha. ný hektarový výnos za období činí 0,80 t/ha. Produkce hořčice činí v průměru 24,9 tis.t s maximem 38,7 tis. t v marketingovém roce. Domácí spotřeba hořčičného semene v průměru let činí 11,7 tis t. Saldo zahraničního obchodu je kladné, vývoz v průměru let činil 13,6 tis. t, objem dovozu činil v průměru pouhých 1,8 tis. t. Míra soběstačnosti u hořčice je vysoká a v průměru let dosahuje 212,8 %, rekordní hodnoty 322,1 % bylo dosaženo v marketingovém roce. Bilance produkce a užití hořčice Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 29,9 21,4 26,3 41,8 29,8 99,7 Výnos t/ha 0,9 0,6 0,9 0,9 0,8 87,0 Produkce tis. t 28,3 12,8 23,3 38,7 24,9 88,0 Spotřeba tis. t 13,3 13,0 10,0 12,0 11,7 88,0 Soběstačnost % 212,8 98,5 232,9 322,1 212,8 0,0 Vývoz tis. t 21,0 5,7 15,1 19,8 13,6 64,8 Dovoz tis. t 2,2 1,6 1,6 2,0 1,8 81,8 Saldo tis. t 18,8 4,1 13,5 17,8 11,8 62,8 Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Ostatní olejniny Ostatní olejniny zahrnují olejný len, sóju a další, méně významné plodiny. Celková průměrná plocha se pohybuje okolo 10 tis. ha, průměrná produkce činí u lněného semene 2,5 tis. t, u sóji pak 12,1 tis. t. Ostatní olejniny nejsou sledovány a objem jejich produkce je zanedbatelný. Domácí spotřeba lněného semene v průměru let činí 3,3 tis t, sóji 29,0 tis. t. Saldo zahraničního obchodu je u lněného semene průměrně nulové, v případě sóji negativní a její dovoz činí v průměru posledních tří let 30,2 tis. t. Míra soběstačnosti u lněného semene v průměru let činí 75,8 %, u sóji pak pouhých 41,7 %. Chmel Výměra chmelnic v ČR činí v průměru posledních tří let 5,4 tis. ha. Při průměrném výnosu chmele 1,19 t/ha bylo dosaženo průměrné produkce 6,3 tis.t. Spotřeba chmele není potravinova bezpecnost x OZE.DOC

15 vykazována podobně jako produkce v původní komoditě, ale v přepočtu na obsah alfa-kyselin v chmelových produktech. Proto je stanovení soběstačnosti u chmele obtížné a kvalifikovaný odhad činí 180 %. Objem vývozu chmele v průměru let činí 3,9 tis. t, objem dovozu v posledních letech výrazně poklesl na průměrnou hodnotu 0,7 tis. t. Bilance produkce a užití chmele 1) Ukazatel MJ 2004/ / / / /08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Plocha tis. ha 5,6 5,4 5,3 5,3 5,4 94,9 Výnos t/ha 1,2 1,0 1,3 1,3 1,2 102,6 Produkce t 6 531, , , , ,3 97,0 Vývoz t 4 705, , , , ,6 83,9 Dovoz t 3 065, ,3 646,1 388,6 679,7 22,2 Saldo t 1 640, , , , ,9 199,3 Pozn.: 1) Míra soběstačnosti není uvedena, neboť produkce a spotřeba se vyjadřují v rozdílných měrných jednotkách Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu; MZe; SZIF; ÚZEI Cukrová řepa - cukr Plocha cukrové řepy po vstupu do EU v období 2004/ /07 činila v průměru 62,7 tis. ha. ný hektarový výnos se pohyboval v rozpětí od 50,6 t/ha do 54,3 t/ha. Produkce cukrovky se meziročně snižovala. V tomto tříletém období dosáhla průměrně 529,3 tis. t. Pokles produkce cukrovky v roce 2006/07 o 15,8 % na 470,5 tis. t a zvýšení domácí spotřeby cukru o 13,8 % na 514 tis. t zvýšilo dovoz cukru téměř dvojnásobně na 92,4 tis. t a dovoz cukru ve výrobcích a substituentech cukru o 29 % na 274,7 tis. t. Vývoz cukru v roce 2006/07 se prudce snížil o 52,3 % na 171,1 tis. t. Saldo dovozu a vývozu bylo záporné (-54,9 tis. t) a soběstačnost dosahovala pouhých 91,5 %. Ačkoliv tento rok nebyl pro pěstitele úspěšný, v období 2004/ /07 se tento výkyv srovnal. Soběstačnost v období 2004/ /07 dosáhla v průměru 127,1 %. né saldo v období 2004/ /07 bylo ve výši 90,8 tis. t. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

16 Bilance výroby a spotřeby cukrové řepy a cukru Ukazatel MJ 2004/ / / /07 1) 2007/08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Sklizňová plocha 2) tis.ha 62,7 44,1 44,0 46,5 44,9 71,6 Produkce tis.t 529,3 353,9 414,7 478,8 415,8 78,6 Domácí spotřeba tis.t 434,0 395,2 344,6 344,6 361,5 83,3 Soběstačnost tis.t 127,1 89,5 120,3 138,9 116,3-10,8 Dovoz celkem 3) tis.t 285,1 222,2 229,0 231,4 227,5 79,8 Vývoz celkem 3) tis.t 375,9 238,1 275,2 344,9 286,1 76,1 Saldo ZO tis.t 90,8 15,9 46,1 113,5 58,5 64,4 Pozn.: 1) V letech 2004/ /06 od do následujícího roku; v roce 2006/07 od do a v letech 2007/08 - od do ) Údaj SZIF, uvedená plocha byla určena na cukrovou řepu na výrobu cukru 3) Od bez cukru obsaženého v minerálních vodách, sodovkách s cukrem, destilátech a likérech, neboť položky KN 2202, 2205 a 2208 nejsou ve statistice zahraničního obchodu ČSÚ nadále sledovány. Pramen: ČSÚ - Index cen zemědělských výrobců, statistika zahraničního obchodu ČSÚ; MZe; SZIF; ČMCS ná plocha cukrovky v ČR v období 2007/08 dosáhla 44,9 tis. ha. Největší sklizňová plocha cukrovky na výrobu cukru byla v roce (46,5 tis. ha). Výnos cukrovky se každým rokem zvyšoval a dosáhl v období 2007/08 průměru 58 t/ha. Úměrně k růstu plochy a hektarového výnosu vzrostla i průměrná produkce cukrovky na 415,8 tis. t. Ve srovnání s obdobím 2004/ /07 (529,3 tis. t) však produkce klesla Brambory Ve vztahu k období 2004/ /07 se v následujících třech letech 2007/08 prakticky všechny sledované parametry v bilanci brambor snížily. Pokles produkce zapříčinilo neustálé snižování ploch brambor a stagnace výnosu brambor, který se pohyboval na průměrné úrovni 24 25,5 t/ha s výjimkou roku 2006, kdy bylo dosaženo vyššího výnosu 28,05 t/ha. Úroveň domácí spotřeby se ve sledovaných letech pohybovala na průměrných tis. t. Zájem spotřebitelů o brambory určené k přímé spotřebě nejvíce klesal v období 2004/ /07 (708,3 tis. t) a od roku 2007 do 2009 se dále snižoval (643,3 tis. t). Největší pohyb ve spotřebě zaznamenaly ztráty brambor a brambory určené na krmiva. Z průměrných 137,8 tis. t v období 2004/ /07 se zvýšily na 234,4 tis. t v období 2007/08. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

17 Bilance výroby a spotřeby brambor Ukazatel MJ 2004/ / / /07 1) 2007/08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Sklizňová plocha tis.ha 40,6 40,2 37,8 36,7 38,2 94,2 Produkce tis.t 995,3 997,7 945,2 928,8 957,2 96,2 Domácí spotřeba 2) tis.t 1 251, , , , ,7 100,5 Soběstačnost % 79,2 77,0 75,4 75,9 76,1-3,1 Dovoz celkem 3) tis.t 255,9 291,9 308,4 295,0 298,4 116,6 Vývoz celkem 3) tis.t 141,7 126,3 105,1 135,0 122,1 86,2 Saldo ZO tis.t -114,1-165,6-203,3-160,0-176,3 154,5 Pozn.: 1) Hospodářský rok u brambor celkem začíná roku sklizně a končí následujícího roku. Do bilance se započítávají rané brambory sklizené,dovezené či vyvezené od do začínajícího hospodářského roku. 2) Domácí spotřeba - ve všech uvedených letech: materiály MZe, ÚZEI a ČŠS. 3) Dovoz a vývoz brambor včetně výrobků z brambor Pramen: ČSÚ: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu, Soupis ploch osevů Mze, Agra Informa Ltd., ÚZEI, ČŠS, ČNB. Poptávka po bramborách v ČR není pokryta vlastní produkcí. Soběstačnost od roku 2004/05 nedosáhla 100 %. Nejvyšší soběstačnosti bylo dosaženo v roce 2005/06 (83,9 %), nejnižší v roce 2006/07 (72,9 %). V období 2007/08 bylo dosaženo průměrné soběstačnosti 76,6 %. Dovoz konzumních brambor (bez výrobků) se ustálil na průměrných 92 tis. t. Významnou položkou zahraničního obchodu se stále více stávají dovozy výrobků obsahující brambory, z nichž jsou převažující především hranolky, vařené i zmrazené brambory a bramborový škrob. Na rozdíl od vývozu se dovoz brambor celkem stále zvyšuje. Z průměrných 255,9 tis. t v období 2004/ /07 se zvýšil na 302,3 tis. t v období 2007/08. Vývoz brambor celkem se snížil z průměrných 141,7 tis. t z období 2004/ /07 na 114,9 tis. t v období 2007/08. Nejvíce se vyvážely konzervované brambory a bramborový škrob. S růstem dovozu brambor a snížením vývozu se saldo ZO zhoršuje. V období 2004/ /07 se v průměru dovezlo do ČR o 114,1 tis. t brambor více než činil vývoz a v období 2007/08 už o 187,3 tis. t. Soběstačnost v produkci a spotřebě brambor meziročně klesá. K dosažení plné soběstačnosti brambor v ČR do roku 2013 by bylo třeba zvýšit produkční plochu brambor na 43,1 tis. ha a hektarový výnos na 29,0 t/ha. Z tohoto důvodu je bezpředmětné uvažovat o postoupení zemědělské půdy na pěstování brambor pro jiné komodity. Luskoviny Mezi nejčastěji pěstované proteinové plodiny se v ČR pěstuje hrách, lupina, bob, sója, čočka a vikev. Svoje uplatnění mají především v potravinářském a krmivářském průmyslu. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

18 V období 2004/ /07 dosahovala průměrná sklizňová plocha luskovin 35,6 tis. ha a průměrný výnos 2,6 t/ha. ná produkce dosáhla 90,6 tis. t. Bilance výroby a užití semene luskovin Ukazatel MJ 2004/ / / /07 1) 2007/08 - Index 2004/ /08 k 2007/08- Sklizňová plocha ha ,8 Produkce t ,5 Domácí spotřeba t ,5 Soběstačnost % 0,89 0,82 0,74 0,84 0,80-0,1 Dovoz celkem t ,9 Vývoz celkem t ,2 Saldo ZO t ,6 Pozn.: 1) Hospodářský rok u luskovin začíná roku sklizně a končí následujícího roku. Pramen: ČSÚ, Agritec s.r.o, MZe ČR Po roce 2007/08 se plocha luskovin meziročně snížila o 21,4 % na 30,7 tis. ha a výnos o 4,9 % na 2,13 t/ha. Meziroční pokles produkce luskovin o 25,4 % v roce 2007/08 znamenal pokles na 65,3 tis. t. Snížení zájmu o pěstování luskovin způsobily dovozy sójových bobů a pokrutin za výhodnou cenu. V roce 2008/09 nastal velký zlom. Plocha luskovin klesla o 27,3 % na 22,3 tis. ha a produkce o 26,6 % na 47,9 tis. t, která byla kompenzována zvýšeným dovozem a snížením vývozu luskovin. V tomto roce dosáhlo saldo záporné hodnoty. Ve srovnání s obdobím 2004/ /07 se průměrné saldo v období 2007/08 snížilo o 62,4 %. Soběstačnost v roce 2008/9 dosáhla pouhých 0,74 %, v průměru však ve sledovaných obdobích soběstačnost neklesla pod 0,82 %. Snížení produkce a nabídky mělo vliv na výrazné zvýšení CZV. Vyšší realizační ceny a spotřeba luskovin do krmných směsí zvýšil zájem o rozšíření plochy a zvýšení produkce v roce. ná plocha v období 2007/08 - dosáhla 27,3 tis. ha a produkce 58,4 tis. t. Proti předchozímu tříletému období (2004/ /07) klesla plocha luskovin o 23,2 % a produkce o 35,5 %. Na snížení poptávky po luskovinách na krmiva měl vliv i pokles stavů hospodářských zvířat. Spotřeba luskovin na lidskou výživu stagnovala. Vývoz luskovin dosáhl v období 2004/ /07 v průměru 22,2 tis. t a dovoz 11,9 tis. t. V období 2007/08 - se celkový dovoz zvýšil na průměrných 13,5 tis. t a vývoz na 17,3 tis. t. Ovoce - jablka Pěstování jablek je nejdůležitější v rámci celého ovocnářství ČR. Jablka tvoří více než 80 % veškeré sklizně ovoce a na tržbách ovocnářských podniků se podílí 60 až 70 %. Hlavní význam pro produkci jablek mají v ČR produkční sady. Produkční plocha jabloní tvoří potravinova bezpecnost x OZE.DOC

19 přibližně 50 % celkové plochy produkčních ovocných sadů. V roce 2009 bylo evidováno ha produkčních sadů jabloní, z toho bylo ha plodných. Plocha jabloňových sadů se neustále mírně snižuje. Během 6 let jejich výměra poklesla o 781 ha. V produkčních sadech se v marketingovém roce sklidilo 145 tis. t jablek. Z tohoto množství bylo 70 tis. t jablek konzumních a zbytek tvořila jablka určená na zpracování. V extenzivních sadech byla produkce jablek ve výši 114 tis. t, z toho bylo 23 tis. t jablek na zpracování, 45 tis. t tvořilo samozásobení a 45 tis. t jablek se neuplatnilo. Samozásobení jablky obyvatel z domácí produkce je v ČR stále poměrně vysoké a za posledních 6 let činí v průměru 15 % celkové poptávky (od 13 % do 18 %). V roce činilo samozásobení 17 % domácí spotřeby. Jablka patří v ČR u spotřebitelů bezkonkurenčně k nejoblíbenějšímu druhu ovoce. ná spotřeba jablek vyjádřená v hodnotě jablek čerstvých, tj. včetně výrobků z jablek, za období 2007 až 2009 činí 25,9 kg/os./rok (vyjádřena v hodnotě jablek čerstvých, tj. včetně výrobků z jablek) a v letech 2004 až 2009 se pohybovala v rozmezí 24,2 kg/os./rok až 26,7 kg/os./rok a má stále mírně rostoucí trend. Domácí spotřeba jablek, která zahrnuje jejich produkci, dovoz a vývoz, je v jednotlivých letech vyrovnaná. se pohybovala za období od roku 2004 do roku 2009 od 101 tis. t do 133 tis. t. Zásadní vliv na spotřebu jablek má výše samozásobení obyvatel a následně pak úroveň spotřebitelské ceny. Malý vliv má na její výši sklizeň jablek v produkčních sadech. Více ji ovlivňuje sklizeň jablek v EU, neboť český trh je v komoditě konzumní jablka jednoznačně trhem dovozním. Dovoz jablek do ČR tvoří převážně konzumní jablka. V marketingovém roce se jich podle předběžných údajů do ČR dovezlo 74 tis. t. a za období 2007/08 až činila průměrná výše dodávek konzumních jablek 69 tis. t a byla na stejné úrovni k průměru let 2004/05 až 2006/07. Vývoz jablek z ČR tvoří naopak převážně jablka moštová. V roce se podle předběžných údajů vyvezlo z ČR 49 tis. t jablek určených na zpracování, tj. 80 % realizovaného exportu jablek. Z marketingové roky období 2007/08 až činila průměrná výše vývozu moštových jablek 49 tis. t a při porovnání na průměr let 2004/05 až 2006/07 byla o 10 % nižší. Množství vyvezených jablek je odvislé od výše produkce a kvality jablek v jednotlivých letech. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

20 Bilance produkce a užití jablek 1) Ukazatel MJ 2004/05-06/ / / /08-09/10 Index / /07 Plocha produkčních sadů ha ,4 Domácí produkce tis. t 251,2 219,3 274,1 258,9 250,8 99,8 z toho: Sklizeň v produkčních sadech tis. t 153,7 113,1 156,7 145,0 138,3 90,0 Sklizeň v extenzivních sadech tis. t 97,5 106,2 117,4 107,5 110,4 113,2 Domácí spotřeba tis. t 265,5 239,8 269,5 271,5 260,3 98,0 Soběstačnost % 94,6 91,5 101,7 95,4 96,3 1,7 Dovoz tis. t 71,2 75,7 60,7 73,8 70,1 98,4 Vývoz tis. t 56,9 55,2 65,3 61,2 60,6 106,4 Saldo zahraničního obchodu tis. t -14,3-20,5 4,6-12,6-9,5 66,4 1) Marketingový rok u jablek je od do Pramen: ČSÚ, Ovocnářská unie ČR, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Celková saldo zahraničního obchodu jablek je tak velmi nevyrovnané a nedává dostatečný přehled o soběstačnosti jablek. Podle níže uvedené tabulky za jablka celkem vychází, že ČR je svojí produkcí jablek soběstačná. Rozdíly jsou však u jablek konzumních a jablek moštových. Domácí produkce konzumních jablek nepokrývá v ČR vlastní spotřebu. Poptávka spotřebitelů je řešena každoročně jejich dovozem. V marketingovém roce činila domácí spotřeba konzumních jablek, ve které však nejsou zahrnuta konzumní jablka z extenzivních sadů, 132 tis. t. Saldo zahraničního obchodu konzumních jablek je každoročně záporné a v roce dosáhlo -62 tis. t. záporného salda za poslední tři roky činí - 58 tis. t. Soběstačnost konzumními jablky tak bylo v roce ve výši 53 %. a za období 2007/08 až činila 54 %. Naopak vývoz jablek z ČR tvoří téměř výhradně jablka na zpracování. V důsledku toho je saldo zahraničního obchodu s moštovými jablky kladné. V marketingovém roce činilo +49 tis. t a v průměr za poslední tři roky je ve výši +48 tis. t. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v komoditě konzumní jablka je nutné pro pokrytí domácí spotřeby jablka do ČR každoročně dovážet. Vzhledem k tomu, že zájem spotřebitelů o tento druh ovoce má rostoucí trend a jabloňové produkční sady mají nevyhovující věkovou strukturu (55 % ploch sadů je v poklesu plodnosti), nelze očekávat v nejbližších letech nárůst podílu konzumních jablek na celkové sklizni jablek. Zelenina Sklizňová plocha zeleniny ČR má dlouhodobě klesající trend. Hlavními důvody poklesu výměry je ukončení pěstování zeleniny u řady podniků, omezení produkce u drobných a malých pěstitelů, snížení plochy zeleniny určené na průmyslové zpracování kvůli potravinova bezpecnost x OZE.DOC

21 problémům ve zpracovatelském průmyslu a vysoké dovozy zeleniny do ČR za nízké ceny, často pod úroveň nákladů českých pěstitelů. Za období let 2007 až 2009 činila v průměru 15,3 tis. ha. Rozsah sklizňové plochy zeleniny má dopad i na produkci zeleniny v ČR. Při porovnání průměrné sklizně let 2004 až 2006 s průměrem let 2007 až 2009 došlo ke snížení produkce zeleniny v ČR o téměř 10 %. Vývoj ve spotřebě zeleniny je dlouhodobě velmi nevyrovnaný. V posledních letech se však spotřeba zeleniny v ČR zvyšuje. Je to způsobeno jednak dostatečným zásobováním domácího trhu různými druhy čerstvé zeleniny po celý rok a jednak i zlepšujícími se stravovacími návyky českých obyvatel. Zájem konzumentů o jednotlivé druhy zeleniny se mění. Zvyšuje se spotřeba jednotlivých druhů plodové zeleniny, zejména rajčat, zatímco konzumace typicky českých druhů zeleniny (cibule, mrkve) stagnuje a spotřeba hlávkového zelí klesá. Pro zajištění potřeb v zásobování obyvatelstva zeleninou je nutné zeleninu do ČR ve stále větší míře dovážet. Vzhledem k rostoucímu zájmu konzumentů o zeleninu a snižující se tuzemské produkci se dovoz zeleniny do ČR zvyšuje. Pozitivní na rostoucím importu zeleniny je to, že je tuzemský trh po celý rok dostatečně zásoben čerstvou zeleninou. Negativní dopad je ale ten, že neustále narůstá dovoz i těch druhů zeleniny, které lze v ČR úspěšně vypěstovat. Cibule Z hlediska dlouhodobé spotřeby patří cibule u českých konzumentů mezi nejvíce konzumované druhy zeleniny. ná roční spotřeba za poslední tři roky (vyjádřena v hodnotě cibule čerstvé, tj. včetně výrobků) činí 10,9 kg/os./rok a v letech 2004 až 2009 se pohybovala v rozmezí 9,3 kg/os./rok až 11,9 kg/os./rok. Od roku 2006 je cibule svojí výší spotřeby druhým nejvíce konzumovaným druhem zeleniny v ČR (za rajčaty). Celková domácí spotřeba čerstvé cibule v jednotlivých letech je poměrně vyrovnaná a dosahuje téměř 100 tis. t. Plocha pro pěstování cibule se každoročně snižuje. Porovnáním průměrné výměry období 2007 až 2009 s průměrnou plochou let 2004 až 2008 plocha cibule poklesla o 13 %. Rozsah pěstování cibule má dopad i na výši její produkce. Při porovnání průměrných sklizní výše uvedených let se průměrná produkce cibule snížila téměř o čtvrtinu. Tento výrazný pokles je způsoben velice nízkou sklizní cibule v roce 2007 v důsledku extrémních výkyvů počasí. V ostatních letech je vlivem zvyšujících se hektarových výnosů procentuální snížení produkce menší než úbytek sklizňové plochy. Omezení pěstební plochy a tím i produkce cibule v ČR je způsobeno vysokými dovozy ze zahraniční za nízké ceny. Obchodní řetězce upřednostňují nákup těchto levných partií před tuzemskými dodávkami a tlačí české pěstitele potravinova bezpecnost x OZE.DOC

22 ke snižování ceny, často pod výši výrobních nákladů. V důsledku toho pak zelináři od pěstování cibule v ČR ustupují. V roce 2009 se v ČR sklidilo pouze 48 tis. t cibule. ná soběstačnost s cibulí let 2007 až 2009 se při porovnání s průměrem let 2004 až 2006 snížila téměř o čtvrtinu a nedosahuje již ani 50 % tuzemské potřeby. Vzhledem ke klesající domácí produkci je nutné pro uspokojení potřeb českého obyvatelstva cibuli dovážet ve stále větších objemech. Od roku 2007 do roku 2009 bylo množství dovezené cibule stabilní vzhledem k tomu, že nedocházelo k dalším výrazným poklesům tuzemské produkce a činilo cca 60 tis. t. Tyto dodávky byly ve vztahu k průměrnému importu let 2004 až 2006 vyšší o 46 %. Vývoz je ve Statistice zahraničního obchodu ČR uváděn společně s reexportem. Množství exportované cibule z ČR stále roste. Při nedostatečné tuzemské produkci a nutností vysokého importu cibule do ČR je jasné, že vývoz z ČR zahrnuje především cibuli jiné provenience. V letech 2007 až 2009 vývoz cibule proti rokům 2004 až 2006 vzrostl o 125 %. V roce 2009 bylo vyvezeno 18 % tuzemské produkce cibule, tj. 9 tis. t. Saldo zahraničního obchodu s čerstvou cibulí je záporné a v roce 2009 dosáhlo výše -51 tis. t. Při porovnání záporné bilance let 2007 až 2009 s obdobím 2004 až 2006 došlo k jejímu prohloubení o téměř 40 %. Bilance produkce a užití cibule Ukazatel MJ Index k Sklizňová plocha 1) ha ,7 Produkce 1) t ,8 Domácí spotřeba t ,1 Soběstačnost % 62,0 42,4 51,1 48,8 47,6 14,4 Dovoz t ,6 Vývoz t ,4 Saldo zahraničního obchodu t ,1 Pozn.: 1) včetně dopočtu Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Mrkev Celková spotřeba mrkve (včetně karotky) vyjádřená v hodnotě mrkve čerstvé má v ČR z dlouhodobého hlediska mírně klesající trend. V období let 2004 až 2009 byla poměrně vyrovnaná a pohybovala od 6,0 do 6,6 kg/os./rok. ná její roční spotřeba za poslední tři roky činí 6,5 kg/os./rok Její obliba mrkve u českých konzumentů poklesla a v současnosti se pohybuje na 6. místě ze všech druhů sledovaných zelenin (za rajčaty,cibulí, hlávkovým zelím potravinova bezpecnost x OZE.DOC

23 melouny a salátovými okurkami). Celková domácí spotřeba čerstvé mrkve se mírně snižuje. Za poslední tři roky činila v průměru 64 tis. t. V roce 2009 byla pěstební plocha mrkve svojí výměrou ha historicky nejnižší. Sklizňová plocha mrkve se každoročně snižuje. ná výměra let 2007 až 2009 ve vztahu k průměrné ploše let 2004 až 2006 klesla o 13 %. Současně s úbytkem pěstební plochy mrkve se snižuje také produkce. V roce 2009 bylo sklizeno pouze 32 tis. t mrkve a tato produkce roku 2009 byla, stejně jako pěstební plocha mrkve, historicky nejnižší. I když se hektarové výnosy mrkve v posledních letech zvyšují, nestačí pokrýt úbytek sklizňové plochy natolik, aby se zabránilo snižování produkce. Kritický stav zpracovatelského průmyslu v ČR není stimulujícím faktorem, který by měl dopad na zvýšené pěstování tohoto druhu zeleniny. I přes mírně klesající domácí spotřebu čerstvé mrkve je soběstačnost v zásobování mrkví při stále se snižující tuzemské produkci v ČR stále menší. V roce 2009 činila soběstačnost v zásobování mrkví již jen 53 % a při porovnání průměrné soběstačnosti let 2004 až 2006 a let 2007 až 2009 došlo k jejímu poklesu o 7 %. Vzhledem k nedostatečné produkci tuzemské mrkve je pro pokrytí potřeby nutné mrkev dovážet ve stále větších objemech. V roce 2009 dosáhl import mrkve rekordní výše. Dovezeno bylo 39 tis. t mrkve. Nárůst dodávek mrkve ze zahraničí se téměř každým rokem zvyšuje a změny ve výši domácí produkce nemají na tento trend téměř žádný vliv. Za období 2007 až 2009 bylo dovezeno o pětinu větší množství mrkve než činil průměrný import let 2004 až Vývoz mrkve, který je ve Statistice zahraničního obchodu ČR uváděn společně s reexportem, se rovněž každým rokem zvyšuje. Vzhledem k tomu, že množství sklizené mrkve v ČR se neustále snižuje a klesá tak soběstačnost v zásobování mrkví, jedná se převážně o reexport. V roce 2009 bylo z ČR vyvezeno 10 tis. t mrkve, tj. třetina tuzemské produkce tohoto roku. ný roční vývoz let 2007 až 2009 se tak proti průměrnému ročnímu vývozu období 2004 až 2006 zvýšil o 85 %. I přes tento vysoký nárůst exportu je bilance zahraničního obchodu s čerstvou mrkví záporná a má dlouhodobě stále vzrůstající trend. V roce 2009 dosáhla záporná bilance zahraničního obchodu s mrkví výše -29 tis. t. Při srovnání období 2007 až 2009 s obdobím 2004 až 2006 se záporné saldo zahraničního obchodu s mrkví prohloubilo téměř o 8 %. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

24 Bilance výroby a užití mrkve Ukazatel MJ Index k Sklizňová plocha 1) ha ,4 Produkce 1) t ,3 Domácí spotřeba t ,5 Soběstačnost % 58,9 57,5 55,2 52,8 55,3 3,6 Dovoz t ,5 Vývoz t ,0 Saldo zahraničního obchodu t ,4 Pozn.: 1) včetně dopočtu Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Hlávkové zelí Hlávkové zelí (bílé i červené) bylo u českých spotřebitelů až do roku 2004 vždy nejoblíbenějším druhem zeleniny (s výjimkou roku 2003). Jeho spotřeba celkem, tj. zelí čerstvého a výrobků ze zelí v přepočtu na zelí čerstvé, se v letech 2004 až 2009 pohybovala od 7,5 kg/os./rok do 14,0 kg /os./rok. Právě v roce 2009 byla jeho spotřeba historicky nejnižší (7,5 kg/os./rok).. I přesto však bylo hlávkové zelí v tomto roce z hlediska zájmu konzumentů na třetím místě ze sledovaných druhů zeleniny (za rajčaty a cibulí). ná roční spotřeba hlávkového zelí v letech 2007 až 2009 činila 8,3 kg/os./rok. Domácí spotřeba čerstvého hlávkového zelí má klesající trend a za poslední tři roky činila v průměru 72 tis. t. Při porovnání průměrné spotřeby let 2007 až 2009 a let 2004 až 2006 došlo k poklesu domácí spotřeby čerstvého hlávkového zelí o 10 %. Výměra plochy pro pěstování hlávkového zelí v ČR má za sledované období, tj. za roky 2004 až 2009, klesající trend. V roce 2009 byla sklizňová plocha hlávkového zelí ve výši ha, což byla historicky nejnižší výměra u tohoto druhu zeleniny. Za poslední tři roky se pěstební plochy hlávkového zelí v ČR proti období 2004 až 2006 snížila o 13 %. Úbytek plochy se výrazně projevil i na jeho produkci. V roce 2009 bylo dosaženo nejnižší sklizně v historii a to pouhých 51 tis. t. Klesající produkce hlávkového zelí má dopad na snižování soběstačnosti. Zatímco na počátku tohoto desetiletí kryla domácí produkce hlávkového zelí jeho spotřebu v ČR z více než 90 %, v letech 2007 až 2009 se snížila na 75 % a proti období 2004 až 2006 klesla o 6 %. V posledních třech letech je soběstačnost hlávkového zelí i při snižující se produkci a klesající spotřebě konstantní a činí 75 %. Jedním z důvodu nižšího zájmu spotřebitelů o tento druh zeleniny je ten, že v současné době stoupá poptávka potěch druzích zeleniny, které nevyžadují náročnou kuchyňskou úpravu a lze je konzumovat přímo, což se netýká hlávkového zelí. Deficit v soběstačnosti hlávkového zelí z tuzemské produkce je kryt dovozem. I když průměrné roční dodávky let 2007 až 2009 se proti letům 2004 až 2006 zvýšily o 22 %, došlo potravinova bezpecnost x OZE.DOC

25 za poslední čtyři roky k jejich mírnému snižování. V roce 2009 bylo dovezeno do ČR 24 tis. t hlávkového zelí. Každoročně se naopak zvyšuje vývoz hlávkového zelí. V roce 2009 bylo z ČR vyvezeno téměř 7 tis. t hlávkového zelí tj. 13 % tuzemské sklizně. Vzhledem k nedostatku tuzemské produkce na pokrytí domácí spotřeby se jedná převážně o reexport hlávkového zelí než o vývoz domácí produkce. V letech 2007 až 2009 se průměrný roční vývoz proti průměrnému ročnímu exportu let 2004 až 2006 zvýšil o 90 %. Množstevní bilance zahraničního obchodu s čerstvým hlávkovým zelím je záporná. V průběhu posledních třech let jeho deficit mírně zlepšuje. Přesto se však průměrné záporné saldo let 2007 až 2009 prohloubilo proti letům 2004 až 2006 o 10 %. Bilance výroby a užití hlávkového zelí celkem Ukazatel MJ Index k Sklizňová plocha 1) ha ,0 Produkce 1) t ,4 Domácí spotřeba t ,6 Soběstačnost % 79,4 74,8 74,8 74,8 74,8 4,6 Dovoz t ,0 Vývoz t ,6 Saldo zahraničního obchodu t ,7 Pozn.: 1) včetně dopočtu Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, výpočty ÚZEI Víno K byl celkový produkční potenciál vinic ve výši ha, z toho bylo ha plodných, 128 ha vinic bylo vyklučených, ha tvořily plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic, 218 ha rezervy z práv poskytnutých při vstupu ČR do EU nepřidělené, 122 ha rezervy přidělené a dosud nevysázené a 684 ha státní rezerva. Podle přístupové dohody ČR a EU je možné po roce 2004 navýšit plochu vinic pouze jednorázově o dalších 385 ha. Celková plocha vinice se tak v průběhu let 2004 až 2009 téměř nezměnila. Výrazně se ale zvýšila plocha plodných vinic, tj. vinic, které byly vysázeny před vstupem ČR do EU, neboť tyto vinice se dostávají v posledních třech letech do stadia plodnosti. Důvodem omezení rozšíření výměry vinic ze strany EU je ten, že dovoz vína do EU se neustále zvyšuje, protože evropské vinařství neúspěšně čelí dovozům levných vín především z Argentiny, Chile či Jihoafrické republiky, zatímco poptávka spotřebitelů v EU po vínu klesá. I přes rostoucí vývoz vína ze zemí EU, avšak v podstatně menším měřítku než se zvyšuje dovoz, tak podíl států EU na světovém exportu vína postupně klesá. Sklizeň moštových hroznů má v důsledku navýšení plochy plodných vinic rostoucí trend. Produkce je však velmi závislá na počasí během celého roku, takže se v jednotlivých potravinova bezpecnost x OZE.DOC

26 letech velmi liší. V průběhu posledních šesti let se sklizeň pohybovala mezi 57,6 tis. t až 99,0 tis. t. V roce 2009 byla sklizeň moštových hroznů v ČR důsledkem horšího počasí pouze průměrná a činila 68,7 tis. t moštových hroznů. Rostoucí produkce moštových hroznů se projevuje na nárůstu domácí výroba vína, která byla ve vinařských 2004/05 až 20009/ v rozmezí 434 až 840 tis. hl a její roční průměr za toto období činil 853 tis. hl. Spotřeba vína v ČR se každým rokem zvyšuje. V roce 2009 se v ČR zkonzumovalo rekordních 18,7 l/os./rok a za období 2004 až 2009 byla průměrná spotřeba vína ve výši 17,7 l/os./rok. Roční průměrná domácí spotřeba vína činila za posledních šest vinařských let tis. hl a průměrná míra soběstačnosti tak za toto období dosáhla 33 %. Bilance výroby a užití vína 1) Ukazatel MJ 2004/05-06/ / / /08-09/10 Index 2007/10 k 2004/06 Plocha vinic celkem 2) ha ,0 Plocha plodných vinic 2) ha ,6 Sklizeň moštových hroznů t ,1 Počáteční zásoba vína k 1.8. tis. hl ,2 Domácí výroba tis. hl ,5 Domácí spotřeba tis. hl ,1 Soběstačnost % 26,9 44,9 43,3 28,7 39,0 12,1 Konečná zásoba vína k tis. hl ,3 Dovoz suroviny a vína tis. hl ,5 Vývoz tis. hl ,6 Saldo zahraničního obchodu tis. hl ,4 1) Vinařský rok u vína je od do ) Údaje ČSÚ. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Statistika zahraničního obchodu ČR, Svaz vinařů ČR, výpočty ÚZEI ČR není svojí produkcí vína soběstačná, takže je nutné pro uspokojení poptávky spotřebitelů víno do ČR dovážet. Vzhledem ke zvyšující se spotřebě vína v ČR roste i jeho dovoz. Za období 2004/05 až činil průměrný roční dovoz tis. hl suroviny a vína a pohyboval se od tis. hl do tis. hl.. V posledních letech se zvyšuje také vývoz a reexport vína z ČR. Za posledních šest vinařských let bylo ročně z ČR vyvezeno v průměru 126 tis. hl vína (od 41 do 200 tis. hl). Na realizovaném dovozu se tak export vína podílel 9 %. Záporná bilance zahraničního obchodu s vínem je v jednotlivých vinařských letech stabilní a za vinařské roky 2004/05 až činila v průměru tis. hl. potravinova bezpecnost x OZE.DOC

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006 ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 26 Výměra zemědělské půdy V roce 26 byla výměra zemědělské půdy v Pardubickém kraji 231,9 tis. ha, z čehož 78,5 % zaujímala orná půda a 21,1 % trvalé travní porosty.

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Průměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce

Průměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce Zahraniční obchod České republiky s vínem (XIV. listopad 29) V listopadu 29 bylo dovezeno do ČR 148 tis. hl vína (o 3 tisíc hl více než v říjnu) za 356 mil. Kč (o 97 mil. Kč více), z toho 71 tis. hl lahvového

Více

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR V zemědělských provozech, zejména na jižní Moravě, vládne nervozita. Neurodilo se, a i když většina hospodářů myslí na zadní kolečka a vždy má v zásobě krmivo a osivo na horší rok, někde je situace doslova

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 8. 2. 2010 Předání výsledků agrárního

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (IX. červen 2010)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (IX. červen 2010) Zahraniční obchod České republiky s vínem (IX. červen 2010) V červnu 2010 bylo dovezeno do ČR 126 tis. hl vína (o 8 tisíc hl více než v květnu a o 5 tis. hl více jak před rokem) za 258 mil. Kč (o 15 mil.

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100

Více

Bilance rostlinných výrobků První polovina 2015

Bilance rostlinných výrobků První polovina 2015 Bilance rostlinných výrobků První polovina Metodické vysvětlivky Komentář Bilance rostlinných výrobků v seznam tabulek podle krajů obiloviny pšenice ječmen žito oves tritikale kukuřice na zrno hrách setý

Více

Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin

Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin Tab. : 9 Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin 1 Pšenice ozimá 812944,0 793472,0 785491,0 805779,0 746002,0 788422,0 25,70 30,83 30,92 32,03 29,68 31,53 4,9600 5,3300 5,0800 5,7800 4,3400

Více

Zahraniční obchod s vínem České republiky

Zahraniční obchod s vínem České republiky Zahraniční obchod s vínem České republiky (III. rok 2008 + prosinec 2008) Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se výrazně změnily podmínky dovozu a vývozu vína v rámci hranic České republiky. Současně se stále

Více

Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky

Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky Vývoj v zemědělství, bilance mléka Ukazatel/rok 2003 2007 2008

Více

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 9. 2.

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 2014 4023 494 405 11,70 1990 1991 1992

Více

Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2016

Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2016 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2016 výsledky AZO ČR za leden až září 2016: stručný čtvrtletní komentář na web MZe + tabulky TÚ 59 (4224) Výstup č. 4 Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing.

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělství a potravinářský průmysl Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 26 Zeme Sasko Údaje z vykazovaného roku 26 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKĚ PŮDY ROZLOHA Celková rozloha 1. ha 1.842 35.75 Zemědělská

Více

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR Praha, 2012 1 VÚZT, v.v.i. PETROLsummit SVB Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. VÚZT, v.v.i

Více

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl)

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl) Zahraniční obchod s vínem České republiky (III.a - rok 211) V roce 211 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 29 nebyla

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Vývoj ekologického zemědělství v ČR ČR: -počet zem. podniků cca 47tis.

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2012

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2012 Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2012 TÚ 14 (4224) Výstup č. 4 Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová CSc. Praha, listopad 2012 Metodické poznámky

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Plocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15%

Plocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15% Vinařství ve světě v roce 28 Evropská unie hraje stále zásadní roli v oboru. Současná plocha vinic světa činí 7.861 tisíc ha. V EU se z toho nachází 3.818 tisíc ha a zavedení prémií za klučení vinic znamenalo

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

Tisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, 237 06 p. Libušín, e-mail: typo.jj@volny.cz

Tisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, 237 06 p. Libušín, e-mail: typo.jj@volny.cz ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Agra Europe, London Agrární komora České republiky Česká zemědělská univerzita v Praze Český statistický úřad Ministerstvo financí České

Více

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY 6. týden Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.zelenina@szif.cz Ročník VIII., týdeník, 5. 2. 2004 ZPRÁVA O TRHU ZELENINY Vývoj cen zeměd. výrobců: Obsah: Mrkev...

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.a prosinec 2010)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.a prosinec 2010) Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.a prosinec 2010) V prosinci 2010 bylo dovezeno do ČR 157 tis. hl vína (o 5 tisíc hl více než v listopadu a o 23 tis. hl více jak před rokem) za 348 mil. Kč

Více

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Českého pivovarství Vladimír Balach Miliony Výstav piva celkem v mil. hl 20,5 113 tis. hl 20,0 19,9 19,5

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

3. Ekonomický vývoj. Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst.

3. Ekonomický vývoj. Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst. 3. Ekonomický vývoj Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst. Makroekonomická data v krajském členění budou k dispozici až na konci roku 2016, proto hodnocení vývoje

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY 2. týden Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 596, fax: 222 871 536 e-mail: tis.zelenina@szif.cz Ročník VIII., týdeník, 8. 1. 2004 ZPRÁVA O TRHU ZELENINY Vývoj cen: Průměrné obchodní odbytové ceny

Více

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY týden Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.zelenina@szif.cz Ročník VIII., týdeník, 15. 4. 2004 ZPRÁVA O TRHU ZELENINY Vývoj cen: Ceny zemědělských výrobců Zelí

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Moravskoslezském kraji (běžné ceny) Graf 3.2 Hrubá přidaná hodnota v Moravskoslezském kraji 56,0 350

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Moravskoslezském kraji (běžné ceny) Graf 3.2 Hrubá přidaná hodnota v Moravskoslezském kraji 56,0 350 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje v roce 212 meziročně vzrostl o cca,1 %, jinde roste rychleji Hrubý domácí produkt (HDP) Moravskoslezského kraje, tj. ukazatel vyjadřující

Více

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 Obsah Význam Historický vývoj SZP EU Faktory ovlivňující zemědělskou produkci Zemědělské výrobní oblasti Rostlinná produkce Živočišná produkce

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 28 Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Svobodný stát Sasko Údaje z vykazovaného roku 28 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ

Více

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu zeleniny

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu zeleniny TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 ( 222 871 596 ( 222 871 509 AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VI. Číslo 47 28.11. 2002 Týden 48/2002 Obsah Zpráva

Více

ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010

ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010 10. 4. 2012 ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010 Na spotřebě jednotlivých druhů potravin např. masa, zeleniny, rýže, těstovin atd. se sice promítá změna stravovacích zvyklostí ovlivněná turistickým ruchem

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015 12. 1. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 klesly spotřebitelské ceny proti 3. čtvrtletí 2015 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské

Více

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz Ročník II., měsíčník, 11. 3. ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen: Potravinářská pšenice... 4 073 Kč/t

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Geografická dílna II. Proč a k čemu data?

Geografická dílna II. Proč a k čemu data? Geografická dílna II Data ve výuce Vladimír Herber Letní geografická škola Brno 2015 Proč a k čemu data? žák na práci s daty musí být připravován data k demonstraci/reprezentaci velikosti jevu/procesu

Více

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu zeleniny

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu zeleniny TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 ( 222 871 596 ( 222 871 509 AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VI. číslo 41 17.10. 2002 Týden 42/2002 Obsah Zpráva

Více

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá 2. 5. Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá Zemědělství 1. čtvrtletí V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040 2040 Technické, ekonomické a bezpečnostní ukazatele 2040 1 Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve třetím čtvrtletí

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou 31. 10. 2013 Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou Zemědělství 3. čtvrtletí 2013 Ve 3. čtvrtletí 2013 bylo vyrobeno 112 995 tun masa (meziročně +0,4 %), z toho 15 815 tun hovězího (+1,4 %),

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (I. říjen 2011)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (I. říjen 2011) Zahraniční obchod České republiky s vínem (I. říjen 2011) V říjnu 2011 bylo dovezeno do ČR 103 tis. hl vína (o 24 tis. hl méně jako v září a o 29 tis. hl méně jak před rokem) za 268 mil. Kč (o 4 mil. Kč

Více

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až červnu 2009 a 2010

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až červnu 2009 a 2010 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až červnu 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe:

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2004

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2004 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu zeleniny

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu zeleniny TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 ( 222 871 596 ( 222 871 509 AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VI. číslo 46 21.11. 2002 Týden 47/2002 Obsah Zpráva

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT 30. 7. 2013 NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT Zemědělství 2. čtvrtletí 2013 Celková výroba masa ve 2. čtvrtletí 2013 dosáhla 111 968 tun a byla meziročně nižší u všech druhů, u hovězího

Více

Měsíční přehled č. 02/02

Měsíční přehled č. 02/02 Měsíční přehled č. 02/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v únoru 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 205,2 mld.kč, čímž klesl v

Více

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha České zemědělství a energetika Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 2011 1 Vztah zemědělství a energetiky Zemědělský podnik: spotřebitel energie přímé pohonné hmoty, elektřina, teplo nepřímé hnojiva, pesticidy, krmiva

Více

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Zpráva o trhu zeleniny. Vydavatel Obsah Strana

Zpráva o trhu zeleniny. Vydavatel Obsah Strana TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 ( : 222 871 428 fax : 222 871 536 email : tis.zelenina@szif.cz AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VII. číslo 33

Více

Situační a výhledová zpráva. * Pokles pěstitelských ploch luskovin v ČR pokračoval i v roce 2002

Situační a výhledová zpráva. * Pokles pěstitelských ploch luskovin v ČR pokračoval i v roce 2002 Situační a výhledová zpráva LUSKOVINY * Pokles pěstitelských ploch luskovin v ČR pokračoval i v roce 2002 * Nepříznivé faktory snížily výnosy i kvalitu semene luskovin * Rozhodování zemědělců o přínosu

Více

Zajištění potravinové soběstačnosti a efektivní užití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy pro energetické potřeby České republiky.

Zajištění potravinové soběstačnosti a efektivní užití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy pro energetické potřeby České republiky. Praha, 2013 1 VÚZT, v.v.i. Tisková konference SVB Zajištění potravinové soběstačnosti a efektivní užití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy pro energetické potřeby České republiky Petr Jevič Výzkumný

Více

Informace pro žadatele - SZP 2015

Informace pro žadatele - SZP 2015 Informace pro žadatele - SZP 2015 Dobrovolné podpory vázané na produkci (VCS) V rámci Jednotné žádosti pro rok 2015 je možné žádat o dotaci na 12 dotačních opatření, která podporují citlivé sektory v České

Více

Zpráva o trhu zeleniny. Vydavatel Obsah Strana

Zpráva o trhu zeleniny. Vydavatel Obsah Strana TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 ( : 222 871 428 fax : 222 871 536 email : tis.zelenina@szif.cz AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VII. číslo 23

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až březnu 2009 a 2010

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až březnu 2009 a 2010 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až březnu 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe:

Více

Souhrnná zpráva 2009

Souhrnná zpráva 2009 Souhrnná zpráva 2009 Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz, email: info@mze.cz ISBN 978-80-7084-935-4 Vyrobil: MS Polygrafie s.r.o. Souhrnná zpráva 2009 souhrnná zpráva

Více

3. Vývoj zemědělství a lesnictví v Plzeňském kraji

3. Vývoj zemědělství a lesnictví v Plzeňském kraji 3. Vývoj zemědělství a lesnictví v Plzeňském kraji 3.1. Zemědělství Plzeňský kraj je jedním z krajů ČR, kde má zemědělství a lesnictví významné postavení. Vyšší podíl na hrubé přidané hodnotě má pouze

Více

AK a obnovitelné zdroje energie

AK a obnovitelné zdroje energie AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy

Více

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím

Více

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok Ing. František Šámal, Ing. Dušan Falge

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok Ing. František Šámal, Ing. Dušan Falge Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2014 Ing. František Šámal, Ing. Dušan Falge České pivovarství v roce 2014 Po hlubokém propadu v roce 2010 produkce mírně stoupá, ale nedosahuje úrovně

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského

Více

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness

Více

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 8.1. Charakteristika

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

3 Zbožová struktura zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty

3 Zbožová struktura zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty 3 Zbožová struktura zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty Zahraniční obchod se zemědělskými a potravinářskými produkty si téměř po celé období 2005 až udržoval (až na nevýznamné

Více

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří k tradičním odvětvím

Více

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz Ročník II., měsíčník, 12. 1. 2004 ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen: Potravinářská pšenice... Krmná

Více