Lékařská mikrobiologie

Transkript

1 Lékařská mikrobiologie Parazitologie Učební text pro studenty Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Studijní obor: Ochrana veřejného zdraví Vypracovala: MUDr. Drahomíra Rottenbornová 1

2 Parazitologie se zabývá infekcemi organismy živočišného typu, tedy prvoky, červy a členovci. Parazit je definován jako organismus žijící na úkor jiného hostitele. Někteří parazité prodělávají celý vývoj v jediném hostiteli, jiní střídají během vývoje dva i více hostitelů. Vývoj je dokončen v definitivním hostiteli, vývojové předstupně se odehrávají v mezihostiteli ích). Člověk může být jak definitivním hostitelem, tak mezihostitelem. Vzájemná působení parazita a hostitele jsou složitá, podmíněná historicky jejich dlouhým soužitím. Obvykle platí, že parazité s dlouhou historií soužití s člověkem jsou méně patogenní. Epidemiologie: Parazitární onemocnění mohou kolovat: - pouze mezi zvířaty - pouze mezi lidmi - nebo mohou přecházet ze zvířat na člověka Rozšíření parazitů: - někteří jsou rozšířeni kosmopolitně - jiní pouze v určitých typech klimatu - či v určitých typech sociálního prostředí (hygiena, typ potravy, chov domácích zvířat) Oportunní parazité: běžně člověka nenapadají, ale mohou se stát parazity např. při imunologické nedostatečnosti Přenos parazitů: - nejčastější branou vstupu je zažívací trakt (nákaza odolnými stádii parazitů - cysty, vajíčka- nebo larvami); souvisí s hygienickou úrovní lidské společnosti, dostupností pitné vody, kulinářskými zvyky určitých etnických skupin - průnik pokožkou (larvy některých červů (schistosom, měchovců, háďátka střevního) - přenos hmyzími přenašeči Prevence parazitárních nákaz: - znalost geografického rozšíření parazitů - znalost jejich biologie a biologie jejich přenašečů - chemoprofylaxe - boj proti přenašečům - zlepšení hygieny, úrovně bydlení, dosažitelnost kvalitní čisté vody apod. Význam parazitárních onemocnění: Onemocnění působená parazity jsou jedněmi z nejčastějších lidských onemocnění. V teplém podnebném pásmu vyvolávají parazité vážná, život ohrožující onemocnění, v našich klimatických podmínkách způsobují parazité převážně mírně probíhající onemocnění. I v podmínkách ČR existují parazitózy s vysokým výskytem v populaci (trichomonóza, toxoplasmóza, enterobióza). Intenzivní cestovatelský ruch a masová migrace obyvatelstva k nám mohou přinášet parazitické organismy a jimi způsobená onemocnění z nejrůznějších geografických a klimatických oblastí. Stoupá také význam parazitárních onemocnění jako oportunních nákaz (pandemie HIV/AIDS, přežívání imunologicky velmi oslabených osob transplantovaní apod.). 2

3 Průběh parazitárních nemocí bývá spíše chronický, příznaky málo specifické. To vede k tomu, že jejich diagnostiku začínáme po vyloučení infekce způsobené jinými skupinami mikrobů. Antiparazitární imunita bývá slabá a krátkodobá. Materiál zasílaný k parazitologickému vyšetření: Stolice - velikosti vlašského ořechu do odběrové nádobky, nemusí být sterilní - nelze-li ihned odeslat do laboratoře, uchováváme v chladu, ale nemrazíme - odběr opakovat 3x po hodinách - při pátrání po vegetativních formách (trofozoitech) améb nebo giardií nutno stolici vyšetřit do 30 minut, jinak trofozoiti autolyzují Perianální stěr a anální výtěr - při podezření na infekci vyvolanou roupy nebo tasemnicemi hodin před vyšetřením neomývat oblast konečníku - zvlhčenou Schuffnerovo tyčinkou na podložní sklo nebo - průhlednou lepící páskou - pátráme po vajíčkách Sputum - larvy Ascaris lumbricoides, háčky Echinococcus granulosus BAL nebo indukované sputum - dg Pneumocystis carinii Sekret uretrální - sterilní tampony na drátě, do transportní půdy Sekret vaginální - ze zadní klenby poševní, nátěr na 2 skla (Gramovo barvení dg bakterií a kvasinek, Giemsa dg trichomonád Krev na mikroskopická vyšetření - dg plasmodií - tenký krevní roztěr: na odmaštěné podložní sklíčko kapka periferní krve z bříška prstu a hranou druhého sklíčka rozetřít po celém podložním sklíčku - tlustá kapka: kapku periferní krve na podkožním sklíčku rohem druhého skla krouživými pohyby roztáhneme na plochu asi 2 cm Krev na sérologická vyšetření - protilátky proti parazitům (toxoplasmóza, Ostatní Moč, mozkomíšní mok, bioptický materiál z tkání, excize, seškraby z kůže a sliznic duodenální šťáva, punktáty. Zasílání materiálu - žádanky: nutné navíc některé anamnestické údaje (pobyt v cizině) 3

4 - malé laboratoře provádí jen dg nejběžnějších parazitů nebo parazitolog. dg neprovádějí vůbec - nutno poslat materiál do větší nebo referenční laboratoře! bezpečný transport! Laboratorní vyšetření: 1. Makroskopicky: zjištění přítomnosti celých červů nebo jejich částí 2. Mikroskopie: a) Nativní mikroskopický preparát: červy, vajíčka, pohyblivá vegetativní stadia prvoků, cysty prvoků (př. vajíčka roupů, tasemnic) b) Tlustý nátěr dle Kato: do kapky destilované vody na podložním skle rozmíchat malé množství stolice, rozetřít do plochy asi 2x2 cm, překrýt celofánovou fólií namočenou do glycerinu a methylenové zeleně c) Koncentrační a flotační metody (Faust) pro nahromadění některých stadií střevních prvoků (cysty) i červů (vajíčka, larvy): stolice + hypertonický roztok ZnSO 4, zcentrifuovat. Lehčí vajíčka a cysty vyplavou na povrch, ten odebrat kličkou nebo na krycí sklíčko d) barvené preparáty d1) barvení dle Giemsy: průkaz Trichomonas vaginalis d2) barvení Heidenheimovým hematoxylinem: hledání prvoků a jejich cyst (hl. améby, giardie návrat z ciziny) d3) barvení trichromem (dle Gomoriho): zejména dg améb e) Krevní roztěr viz výše f) Tlustá kapka viz výše 3. Kultivace - na živné půdě, tkáňové kultuře či na zvířeti - výjimečně: améby, trichomonády 4. Průkaz antigenů ve vyšetřovaném materiálu 5. Průkaz protilátek - toxoplazmóza 4

5 PRVOCI (PROTOZOA) Prvoci jsou jednobuněčné organismy, jejichž buňka obsahuje pravé jádro (eukaryota). U člověka se uplatňují jako parazité: - zažívacího traktu (Giardia, střevní měňavky aj.) - krevní ((Plasmodie, africké trypanosomy aj.) - UG traktu (Trichomonas vaginalis) - CNS (Toxoplasma gondii, volně žijící měňavky) - různých orgánů (Toxoplasma gondii aj.) Trichomonas vaginalis (Bičenka poševní) Parazit: Má oválný až hruškovitý tvar, 4 bičíky, 5. bičík tvoří tzv. undulující membránu. Netvoří cysty ani jiná odolná stádia. Je málo odolný mimo tělo hostitele. Rozšíření: kosmopolitní Přenos: pohlavním stykem Onemocnění: u žen: - asymptomatické nákazy (20-50%) - akutní zánět pochvy event. vulvy, děložního hrdla, uretry (žlutozelený sladce páchnoucí výtok, pálení, svědění) u mužů: - asymptomatické nákazy (50-90%) - urethritis, epididymitis, prostatitis Dg: - mikroskopická: nativní (pohyb) i barvený preparát /tzv. MOP/ - výtěr z pochvy, u muže z uretry - kultivační (speciální půdy) Th.: chemoterapeutikum Metronidazol (! Nutno léčit oba sexuální partnery!) Giardia intestinalis (Lamblia intestinalis) Parazit: trofozoit - bičíkovec hruštičkovitého tvaru těla, se 2 jádry, 4 páry bičíků, přísavným diskem, který adheruje k povrchu enterocytů horní části tenkého střeva. V dolních částech tenkého střeva se mění v oválnou 4 jadernou cystu, která je vylučována s výkaly. Je značně odolná vůči vlivům zevního prostředí. Rozšíření: kosmopolitní Přenos: alimentární cestou (potraviny, voda kontaminované cystami) Onemocnění: - asymptomatická nákaza - průjmy (stolice má mastný vzhled porucha resorbce tuků), pocit slabosti, hubnutí, břišní křeče, nucení ke zvracení Onemocnění může samo po několika týdnech vymizet nebo přetrvávat léta. 5

6 Dg.: - mikroskopický nález cyst ve stolici - nález trofozoitů v čerstvé stolici nebo v duodenální šťávě - průkaz giardiového antigenu ve stolici komerčními soupravami Th.: Metronidazol Entamoeba histolytica Parazit: trofozoit měňavka žijící v tlustém střevě, kde se živí bakteriemi. Během vývoje ve střevě se mění v kulatou 4 jadernou cystu, která je vylučována stolicí. Někdy je měňavka schopna napadat buňky střevního epitelu, destruovat je, tvoří se hluboké vředy. Krevní cestou mohou být měňavky zaneseny do dalších orgánů (jater, plic, mozku, sleziny aj.), kde se tvoří druhotné léze obsahující trofozoity. Rozšíření: kosmopolitní, častěji v teplých krajích s nízkou hygienickou úrovní Přenos: Člověk se infikuje jejími cystami při konzumaci kontaminované vody a potravy (!zelenina a ovoce - omývat pitnou vodou!) Onemocnění: - asymtomatická nákaza nepatogenní formou - střevní forma mírné GIT potíže - podobné shigelóze ( silné bolesti břicha, koliky, četné řídké stolice s krví a hlenem; riziko perforace střeva) - jaterní absces (až velikosti pomeranče: bolest v pravém podžebří, zvětšení jater, horečka, hubnutí) - postižení plic, kůže, CNS Neléčená amébóza může být i smrtlená. Dg: - mikroskopická (průkaz cyst ve stolici, průkaz trofozoitů v čerstvé stolici) - kultivace na speciálních půdách - průkaz IgG protilátek Th.: metronidazol, chirurgická léčba (abscesy) Plasmodia malarická Parazit: Rozeznáváme 4 druhy plasmodií: Pl. vivax, Pl. ovale - způsobují třídenní malárii (terciánu) Pl. malariae - způsobuje čtyřdenní malárii (kvartánu) Pl. falciparum - způsobuje tropickou maligní malárii Jednotlivé druhy se liší morfologicky (využíváme při diagnostice). 6

7 Mají složitý vývojový cyklus: a) nepohlavní vývoj - probíhá u člověka (mezihostitele): - po štípnutí komárem proběhne asymptomaticky několik rozmnožovacích cyklů v játrech (extraerytrocytární stádium); odtud parazité infikují erytrocyty - erytrocytární stádium: proběhnou další rozmnožovací cykly, erytrocyty naplněné parazity praskají ( provázeno horečkou, třesavkou = malarický záchvat, děje se periodicky větš. po 3-4 dnech) - po několika proběhlých nepohlavních cyklech v těle člověka vznikají samčí a samičí pohlavní buňky. Těmito buňkami je infikován komár při štípnutí nemocného člověka. b) pohlavní vývoj - probíhá v těle komára (definitivního hostitele): - splynutím samčí a samičí buňky vzniká oocysta, která se dělí na sporozoity (nepohlavní stadia), těmi je infikován zdravý člověk při štípnutí komárem. Výskyt: po celém světě až po 45 severní šířky, ve vlhkých krajích, kde žijí komáři rodu Anopheles, kteří přenášejí malárii. Parazit je schopen v nich ukončit vývoj za předpokladu, že po určitou dobu teplota vzduchu nepoklesne pod určitou hodnotu. Přenos: sáním nakaženého komára, krevní transfúzí ID: dnů po poštípání komárem Onemocnění: Malárie - patří mezi nejčastější infekční onemocnění na světě. Může začít nespecifickými prodromy: bolesti hlavy, fotofobie, bolesti ve svalech, nevolnost, zvracení. Malarický záchvat začíná náhlou zimnicí, třesavkou, následně teplotou přes 40 C, která trvá 2-6 i více hodin. Může dojít až k poruše vědomí. Po odeznění záchvatu se pacient cítí zdráv až do dalšího záchvatu. Podle druhu plasmodia se záchvaty opakují každý 3. nebo 4. den (odpovídá rozpadu erytrocytů). Bez léčení se záchvaty opakují pravidelně po dobu několika týdnů až měsíců s postupně slábnoucí intenzitou. Dochází ale k anemii. U jinak zdravých lidí jsou nákazy vyvolané většinou plasmodií relativně benigní. Život ohrožuje tropická malárie (Pl. falciparum), při které infikované erytrocyty mají tendenci adherovat ke stěnám kapilár vnitřních orgánů. Tím dochází k poruchám prokrvení některých orgánů (zejména mozek, ledviny). Pro Evropany bývá nákaza Pl. falciparum často smrtelná. Malarické recidivy: - vznikají aktivací přežívajících jaterních stádií nebo - reaktivací dlouhodobé, velice nízké parazitémie až po letech Dg.: - mikroskopický nález plasmodií v krevním roztěru nebo v tlusté kapce (barveno Giemsou); nutno několikrát opakovat, krev se odebírá na vrcholu horeček Th: různá chemoterapeutika (dle předpokládaného druhu plasmodia) (chlorochin, chinin sulfát, pyrimethamin /Daraprim/, meflochin /Lariam/), Primachin Prevence: - chemoprofylaxe osob z neendemických oblastí (problémem je rychle se šířící 7

8 rezistence plasmodií) - ochrana před poštípáním komáry (spát pod moskytierami, používat repelenty, insekticidy) Toxoplasma gondii Parazit: prodělává složitý vývojový cyklus. Ve střevě definitivního hostitele (kočkovité šelmy) se vytváří infekční stádium odolná oocysta, která je vylučována trusem. Těmito oocystami se může nakazit mezihostitel (člověk, jiní teplokrevní obratlovci). V jejich střevě se z oocysty uvolňují rohlíčkovité sporozoity, které pronikají do různých tkání nakaženého jedince a množí se v nich (oko, mozek, svalstvo aj.). Po imunitní odpovědi dochází k zástavě množení parazitů, ale v postižených orgánech vznikají tkáňové cysty, ve kterých parazité dlouhodobě přežívají. Z nich se může parazit reaktivovat při snížení imunokompetence nakaženého (např. při AIDS, transplantace). Většinou se pak reaktivace manifestuje jako toxoplasmová encefalitida. Kočka se může nakazit buď pozřením cyst z tkání mezihostitele nebo pozřením oocyst vyloučených jinou kočkou. Rozšíření: kosmopolitní, u nás je promořeno 20-40% dospělé populace Přenos: Člověk se může nakazit třemi způsoby: 1. pozřením oocysty vyloučené kočkou 2. pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa jiných mezihostitelů 3. transplacentárně (při primoinfekci matky během gravidity) Onemocnění: 1. získaná toxoplasmóza: - asymptomatický průběh - tzv. chřipkové příznaky (subfebrilie, malátnost, myalgie) + nebolestivé zduření lymfatických uzlin /uzlinový syndrom/(nejč. na krku a šíji) - postižení různých orgánů: encefalitida, meningitida, pneumonie, hepatitida, myokarditida, vyrážka, postižení očí aj. (zejména u inunokompromitovaných pacientů) 2. vrozená toxoplasmóza: nákaza embrya či plodu intrauterinně po primoinfekci matky v graviditě - potrat - porod dítěte s různým stupněm poškození (kalcifikace mozku, hydrocefalus, poruchy zraku, malformace, poruchy duševního vývoje) - při nákaze v posledním trimestru se rodí děti obvykle nepoškozené, ale později se u nich může objevit zejména postižení očí Včasná léčba matky během těhotenství významně sníží možnost poškození plodu. Dg: - sérologie: IF, HIT, KFR, ELISA, IgM a IgG, IgA protilátky - (izolace parazita) Th.: kombinace ATB dlouhodobě (pyrimethamin /Daraprim/, sulfadiazin, spiramycin) 8

9 Prevence: - hygiena při kontaktu s materiály kontaminovanými kočičími fekáliemi - potravní hygiena (nejíst nedostatečně tepelně upravené maso, vejce, nepasterizované mléko) - sérologické vyšetření těhotných žen ČERVI (Helmintes) Červi jsou mnohobuněční živočichové. Nemoci jimi způsobené nazýváme helmintózy. Protože červy většinou diagnostikujeme podle jejich vajíček mikroskopických rozměrů, vyučují se v rámci mikrobiologie. Dělení červů: - ploštěnci - motolice - tasemnice - oblovci - hlístice Patogenita červů je dána: - toxickými produkty metabolismu - mechanickým působením - alergizací - vyčerpáním živin Onemocnění: málo charakteristické příznaky chronický průběh Nejčastější zástupci v našich podmínkách: Tasemnice (Cestoda) Mají dlouhé, ploché, článkované tělo. Dospělé tasemnice parazitují v tenkém střevě obratlovců, na jehož sliznici se přichycují přední částí těla, hlavičkou, opatřenou přísavnými rýhami, přísavkami nebo háčky. Každý článek obsahuje kompletní sadu pohlavních orgánů (tj. tasemnice jsou hermafrodité), proto stačí přítomnost jediné tasemnice k tvorbě vajíček. Články postupně dozrávají a vajíčka v nich obsažená se uvolňují buď ještě ve střevě nebo po odchodu článků ze střeva. Vajíčka jsou pozřena dalším hostitelem (mezihostitelem), v jehož těle se z nich vyvíjí larvy. Taenia solium (Tasemnice dlouhočlenná) Parazit: dospělá tasemnice je dlouhá 2-3 m. Hlavička 1 mm, články 10 mm. Specifickým mezihostitelem je vepř: - pozře vajíčko, ze kterého se v trávicím traktu vyvine larva - střevní stěnou se larva dostane do krevního oběhu - usadí se ve svalech, kde vytvoří boubel (= cysticerkus ) - 4 mm velký váček 9

10 Člověk se může nakazit dvojím způsobem: - pozřením boubele spolu s nedostatečně tepelně upraveným masem mezihostitele, z boubele se u člověka vyvine dospělá tasemnice - pozřením vajíček; pak u člověka může proběhnout stejný vývoj jako u vepře vývoj larvy a boubele v různých orgánech (svaly, mozek, mícha, oko, plíce, srdce, podkoží aj.) Rozšíření: kosmopolitní, u nás v současnosti pouze jako importovaná nákaza Onemocnění: - parazit ve střevě (taenióza): asymptomatický průběh nebo gastrointestinální potíže (nechutenství, bolesti břicha, průjmy, zácpa, hubnutí /odčerpávají živiny/, mechanické ucpání střeva, alergické projevy) - boubel v orgánech (cysticerkóza): asymptomatická nebo podle lokalizace boubele; vážnou prognózu má mozková cysticerkóza Dg: - taenióza: mikroskopický nález článků nebo vajíček ve stolici, perianální stěry - cysticerkóza: - rtg, sono, CT - sérologie Terapie: niklosamid (Yomesan), praziquantel, u cysticerkózy event. chirurgická léčba, kortikoidy (zmenšení zánětlivé reakce po smrti parazita) Tasemnice bezbranná (Taenia saginata) Parazit: dospělá tasemnice je dlouhá 3-10 m. Specifickým mezihostitelem je skot, v jehož svalovině se vytvářejí boubele. Rozšíření: kosmopolitní, u nás ojedinělé nákazy Přenos: člověk se nakazí nedostatečně tepelně zpracovaným hovězím masem Onemocnění: taenióza; příznaky stejné jako u T. solium Dg: nález celého červa nebo jeho článků ve stolici, mikroskopický průkaz vajíček (stěry) Th: jako u T. solium Prevence onemocnění tasemnicemi: dostatečná tepelná úprava masa 10

11 Hlístice Enterobius vermicularis (Roup dětský) Parazit: Nitkovitý bělavý červ, 12 mm dlouhý, odděleného pohlaví. Žije v tlustém a slepém střevě. V noci vylézá oplozená samička z konečníku ven a klade do jeho okolí mnoho vajíček. Vajíčka ve vnějším prostředí rychle dozrávají (vyvine se v nich larva, stávají se infekčními). Rozšíření: kosmopolitní, u nás běžný výskyt, zejména v dětských kolektivech Přenos: pozřením infekčních vajíček (obsahují živou larvu) kontaminované ruce nebo potrava Onemocnění: enterobióza - asymtomatický průběh - silné svědění v oblasti konečníku, bolesti břicha, průjmy, nechutenství, nespavost - u děvčátek možný vaginální výtok Dg: - stěry z okolí konečníku Schüfnerovou tyčinkou nebo lepicí páskou (před vyšetřením nemýt, nekoupat!) mikroskopický průkaz vajíček - nález vajíček nebo celých červů ve stolici - nález červů v okolí análního otvoru Th: - sirup Pyrvinium, mebendazol (Vermox), albendazol (Zentel) aj. - léčba celého kolektivu - dekontaminace domácnosti a osobních věcí (aby nedocházelo k reinfekci) Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) Parazit: Červ o velikosti cm, nažloutlé nebo narůžovělé barvy. Žije v tenkém střevě. Samička po oplození klade velký počet vajíček, které odcházejí se stolicí do vnějšího prostředí. Zde se za 2-3 týdny vyvine ve vajíčku larva a tím se stane vajíčko infekční. Po pozření se z vajíček ve střevě larva uvolní, proniká střevní stěnou a krevním a lymfatickým oběhem se dostává do plic. Z plic se dostává při kašli do proximálnějších partií dýchacích cest tracheou do hrtanu, hltanu, z něj polknutím opět do tenkého střeva, kde dospívá v dospělého červa. Rozšíření: kosmopolitní, více v tropech a subtropech Přenos: Člověk se infikuje vajíčky škrkavek alimentární cestou (kontaminovaným ovocem a zeleninou, vodou). Vajíčka mohou zůstávat mimo tělo hostitele infekčními i několik měsíců. Onemocnění: askaridóza - příznaky střevní: bolesti břicha, koliky, při silnějších infekcích ucpání vývodů žlučovodu, pankreatu, slepého střeva, zánět žlučovodu, žlučníku, appendixu - příznaky způsobené migrující larvou: kašel, bolest na hrudi, bolesti hlavy, kopřivka, zvýšená teplota - vzácněji napadení jiného orgánu než plic (mozek, ledviny, oko aj.) 11

12 Lab.dg.: - nález celého červa ve stolici (šedé barvy) - nález vajíček ve stolici Th: mebendazol (Vermox), levamizol (Decaris), piperazin (Helmirazin) Prevence: zamezit šíření vajíček lidskými výkaly - nehnojit jimi zeleninu, důkladně omývat ovoce a zeleninu. ČLENOVCI ( Arthropoda) Na člověku parazitují a přenášejí na člověka různá onemocnění zástupci 2 skupin: - pavoukovci (roztoči, klíšťáci, klíšťata) - hmyz (vši, blechy, ploštice, komáři, ovádi, mouchy aj.) Hmyz: tělo členěné na hlavu, hruď, zadeček a 3 páry nohou Roztoči: tělo srostlé v jediný článek a 4 páry nohou Vývoj: vajíčko, larva, kukla, dospělý jedinec. ( někdy stádium kukly chybí ) Škodlivost členovců pro člověka: 1. prostí trapiči ( obtěžují bodání, sáním krve ) 2. přenašeči infekce Nejčastější zástupci: Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) Parazit: roztoč, 0,2 0,5 mm. V kůži člověka vytváří samičky chodbičky, do kterých kladou vajíčka. Rozšíření: kosmopolitní Přenos: Mezilidským stykem (přímým kontaktem, nečistým prádlem) Onemocnění: svrab, scabies - svědící dermatitida (postiženy jemné části pokožky: mezi prsty, vnější pohlavní orgány, prsní dvorce aj.) - možnost zanesení hnisavé infekce Lab. dg.: - pouhým okem viditelné zarudlé chodbičky - mikroskopie: seškrab z podezřelého místa, prohlížet jako nativní preparát Th: - lindan (Jacutin)!! léčit i partnery a ostatní kontakty, vyvařit prádlo 12

13 Klíšťata (Ixodae) Samečci velcí asi 3 mm, samičky 5 mm, po nasátí 1 cm. Rozmnožují se vajíčky, ze kterých se ihned líhnou larvy. Ty se po nasátí přemění v nymfy a z nich po dalším sání vznikají dospělci. Pozn. U klíštěte obecného (Ixodes ricinus) trvá celý vývoj v našich podmínkách 3 roky. Rozšíření: U nás všude v místech pokrytých vegetací s výjimkou horských oblastí. Zejména ve smíšených a listnatých lesích s křovinatým porostem. Přenáší např.: virus evropské klíšťové encefalitidy, původce lymeské borreliózy Pomáhají udržovat koloběh mikroorganismů v přírodních ohniscích ( hlodavci a jiná zvířata )- člověk je nakažen jen náhodně. Prevence: opatrnost při pohybu terénem s klíšťaty, přiměřený oděv Vši (Anoplura) Max. 4 mm, žlutavo-hnědé barvy, nemají křídla.vajíčka = hnidy - oválné 1 mm. Vajíčko nymfa - dospělec Parazitují na savcích. Mají vyvinuto bodavě sací ústrojí, živí se sáním krve. Zvířecí druhy vší na člověku neparazitují. Pediculus capitis ( veš dětská či hlavová ) - žije trvale ve vlasech - přenos: kontaktem hlav v dětských kolektivech, pokrývkou hlavy Pediculus humanus (P. corporis veš šatní) - vyskytuje se v oděvech - přenos: oděvy zamořenými vešmi nebo hnidami - možný výskyt na našem území u běženců, bezdomovců - může přenášet původce skvrnitého tyfu (Ricketttsia prowazekii), volyňské horečky (Rickettsia volhynica), návratné horečky (Borrelia recurrenstis) Pthirus pubis ( muňka, filcka ) - žije v ohanbí, v podpaží nebo ve vousech, obočí, řasách. - přenos: pohlavním stykem, (kontakt s nakaženou osobou, prádlem) Th: insekticidy (Diffusil H 92 M),praní prádla při teplotách nad 70 o C, žehlení Komáři (Culicidae) 5 mm Vajíčko larva kukla dospělec. Napadají člověka nejvíce za soumraku a v noci, a to jak mimo, tak uvnitř obydlí. Nejsou hostitelsky specifičtí. 13

14 Rozšíření: kosmopolitní KO: pobodání svědění, erytém, papuly, event. alergické reakce Th: symtomatická Prevence: insekticidy, postřiky uvnitř obydlí, vysoušení tůní, bažin osobní ochrana: repelenty, moskytiery Př.: rod Anopheles - přenos malárie Mouchy - domácí, masařka : mechanický přenos alimentárních nemocí Dvoukřídlí - středně velké až drobné druhy hmyzu s jedním párem křídel - vajíčko - larva kukla - dospělec - krví se živí: Muchničky Podobné menším muškám (3-5 mm) Po masivním pobodání časté alergické reakce (th: calcium a antihistaminika) Ovádi Glossiny (mouchy tse-tse) Subsaharská oblast Afriky Bodalky (podobné mouše domácí) Flebotomové 2-3 mm, tropy a subtropy Tiplíci Do 2 mm - létají ve dne - přenos některých původců inf. onemocnění viz tabulka Myiáze - onemocnění způsobené larvami některých druhů much, které mohou parazitovat v těle či na těle hostitelů vč. člověka - vajíčka mohou být nakladena do ran, vředů, zanícených tělních otvorů - kožní, ušní, urinární myiáze Štěnice domácí (Cimex lectularius) - patří mezi ploštice - ploché, hnědavé či rezavé, oválné tělo, max. 7 mm dlouhé 14

15 - živí se krví - v noci vyhledávají člověka nebo jiné teplokrevné živočichy - vajíčko nymfy dospělci (po pětinásobném svlékání) - rozšíření: kosmopolitní - po bodnutí velké narůžovělé pupeny, event. alergické reakce (kopřivka) - th: insekticidy (Biolit aj.) - nejsou známy jako specifičtí přenašeči chorob Blechy (Siphonaptera) Okolo 3 mm, bezkřídlý hmyz, tmavě hnědavě zbarvené tělo ze stran zploštělé Vajíčko larva kukla (zámotka)- dospělec. Dospělé blechy se živí krví teplokrevných obratlovců. Mohou přecházet z jednoho hostitele na druhého. Člověka napadají i zvířecí blechy. blecha obecná (lidská - Pullex irritans ) blecha psí, kočičí, slepičí KO: po bodnutí papuly se středovou hemorragií, svědí Th: Orthosan, Diffusil Insekticidy (Biolit, Actelic) Přenos původců některých onemocnění: - moru (Yersinia pestis) blecha morová - krysí skvrnivky (Ricettsia conori) Přenos nemocí členovci 15