ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY V BRNĚ PŘEHLED VÝZKUMŮ. Brno 2010

Transkript

1 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY V BRNĚ PŘEHLED VÝZKUMŮ 51 Brno 2010

2 PŘEHLED VÝZKUMŮ Recenzovaný časopis Peer-reviewed journal Ročník 51 Volume 51 Číslo 1 2 Issue 1 2 Předseda redakční rady Head of editorial board Redakční rada Editorial Board Odpovědný redaktor Editor in chief Výkonná redakce Assistant Editors Pavel Kouřil Herwig Friesinger, Václav Furmánek, Janusz K. Kozlowski, Alexander Ruttkay, Jiří A. Svoboda, Jaroslav Tejral, Ladislav Veliačik Petr Škrdla Soňa Klanicová, Marián Mazuch, Ladislav Nejman, Olga Lečbychová, Rudolf Procházka, Jiří Juchelka, Lubomír Šebela Technická redakce, sazba Executive Editors, Typography Pavel Jansa, Ondřej Mlejnek Software Software Spencer Kimball, Peter Mattis, GIMP Development Team 2008: GNU Image Manipulation Program, GRASS Development Team 2008: Geographic Resources Analysis Support System, Kolektiv autorů 2008: Inkscape, 0.46 Kolektivautorů2005:L A TEX2ε Fotografie na obálce Cover Photography Bronzové artefakty nalezené v depotech na hradišti Tabulová hora u Klentnice. Srov. studii A. Navrátila. Foto J. Špaček. A foto of bronze artifacts found in hoards in the hill fort Tabulová hora nearklentnice.seethestudyof A.Navrátil.PhotobyJ. Špaček. Adresa redakce Adress Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Královopolská Brno pv@iabrno.cz Webové stránky s pokyny pro autory: ISSN MK ČRE18648 VydánovBrněroku2010 Copyright 2010 Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. and the authors.

3

4 Přehled výzkumů na Moravě a ve Slezsku 2009 Overview of Excavations in Moravia and Silesia 2009 Übersicht den Grabungen in Mähren und Schlesien Paleolit Paleolithic Paläolithikum 269 Bílá Lhota(okr.Olomouc) Blažovice(okr.Brno-venkov) Brno(k.ú.Líšeň,okr.Brno-město) Brno(k.ú.Štýřice,okr.Brno-město) Brno(k.ú.Vinohrady,okr.Brno-město) Diváky(okr.Břeclav) DolníVěstonice(okr.Břeclav) Drnovice(okr.Vyškov) HradecnadSvitavou(okr.Svitavy) Křepice(okr.Břeclav) Kurdějov(okr.Břeclav) Kyjovice(okr.Znojmo) Lhota(k.ú.LhotauLipníkanadBečvou,okr.Přerov) Milovice(okr.Břeclav) Mladeč(okr.Olomouc) Mokrá Horákov(k.ú.MokráuBrna,okr.Brno venkov) Nikolčice(okr.Břeclav) Pavlov(okr.Břeclav) Přerov(k.ú.Předmostí,okr.Přerov) Radslavice(okr.Přerov) Tvořihráz(okr.Znojmo) Želeč(k.ú.ŽelečnaHané,okr.Prostějov) Želešice(okr.Brno-venkov) Neolit Neolithic Neolithikum 305 Bánov(okr.UherskéHradiště) Bílá Lhota(okr.Olomouc) Blažovice(okr.Brno-venkov) Brno(k.ú.Kníničky,okr.Brno-město) Brno(k.ú.Líšeň,okr.Brno-město) Brno(k.ú.Město Brno,okr.Brno-město) ČernáHora(okr.Blansko) Domanín(okr.Hodonín) HladkéŽivotice(okr.NovýJičín) Hulín(k.ú.Hulín,Pravčice,okr.Kroměříž) Jinačovice(okr.Brno-venkov) Jiříkovice(okr.Brno-venkov) Kobeřice(okr.Opava) Krnov(k.ú.OpavskéPředměstí,okr.Bruntál) Kuřim(okr.Brno-venkov) Kyjovice(okr.Znojmo) Lechotice(okr.Kroměříž) Malhostovice(okr.Brno-venkov) Mašovice(okr.Znojmo) Modřice(okr.Brno-venkov) Mokrá-Horákov(k.ú.Horákov,okr.Brno-venkov) Mokrá-Horákov(k.ú.MokráuBrna,okr.Brno-venkov) Náměšt nahané(okr.olomouc) Orlovice(okr.Vyškov) Pasohlávky(k.ú.Mušov,okr.Břeclav) Polešovice(okr.UherskéHradiště) Polkovice(okr.Přerov) Rajhradice(okr.Brno-venkov) Rousínov(okr.Vyškov) Sivice(okr.Brno-venkov) Sudice(okr.Blansko)

5 SuchéLazce(okr.Opava) Štěpánovice(okr.Třebíč) Určice(okr.Prostějov) Velatice(okr.Brno-venkov) ViničnéŠumice(okr.Brno-venkov) Věžky(okr.Kroměříž) Eneolit Eneolithic Äneolithikum 329 Alojzov(okr.Prostějov) Branišovice(okr.Brno-venkov) Hulín(okr.Kroměříž) Krnov(k.ú.OpavskéPředměstí,okr.Bruntál) Krumvíř(okr.Břeclav) Kuřim(okr.Brno-venkov) Modřice(okr.Brno-venkov) Náměšt nahané(okr.olomouc) Náměšt nahané(okr.olomouc) Opava(k.ú.Kylešovice,okr.Opava) Orlovice(okr.Vyškov) Otaslavice (k.ú.horníotaslavice,okr.prostějov) Pasohlávky(k.ú.Pasohlávky,k.ú.Mušov,okr.Břeclav) Pravčice(okr.Kroměříž) Rousínov(okr.Vyškov) Rousínov(k.ú.Rousínovec,okr.Vyškov) SuchéLazce(okr.Opava) Suchohrdly(okr.Znojmo) Šlapanice(k.ú.ŠlapaniceuBrna,okr.Brno-venkov) Úvalno(okr.Bruntál) Znojmo(okr.Znojmo) Doba bronzová Bronze Age Bronzezeit 341 Blažovice(okr.Brno-venkov) Branišovice(okr.Brno-venkov) Brno(k.ú.MěstoBrno,okr.Brno-město) Bulhary(okr.Břeclav) Drahanovice(k.ú.LhotapodKosířem,okr.Olomouc) Holasice(okr.Brno-venkov) Holešov(k.ú.Všetuly,okr.Kroměříž) HorkanadMoravou(okr.Olomouc) Hrubčice(okr.Prostějov) Hulín(okr.Kroměříž) Hulín(k.ú.Chrášt any,okr.kroměříž) Krnov(k.ú.OpavskéPředměstí,okr.Bruntál) Lošov(okr.Olomouc) Malhostovice(okr.Brno-venkov) Modřice(okr.Brno-venkov) Opava(k.ú.Kylešovice,okr.Opava) OstrovuMacochy(okr.Blansko) Otaslavice (okr.prostějov) Pasohlávky(k.ú.Mušov,k.ú. Pasohlávky,okr.Břeclav) Pravčice(okr.Kroměříž) Pravčice(okr.Kroměříž) Příkazy(okr.Olomouc) Ptení(okr.Prostějov) Rajhradice(okr.Brno-venkov) Slatinice(okr.Olomouc) Smržice(okr.Prostějov) Sudice(okr.Blansko) Suchohrdly(okr.Znojmo) Trboušany(okr.Brno-venkov) Určice(okr.Prostějov)

6 Velatice(okr.Brno-venkov) VíceniceuNáměštěnadOslavou(okr.Třebíč) VysokéPole (okr.zlín) Znojmo(okr.Znojmo) Zvole(okr.Šumperk) Žešov(okr.Prostějov) Doba železná Iron Age Eisenzeit 365 Blažovice(okr.Brno-venkov) Břeclav(k.ú.CharvátskáNováVes,okr.Břeclav) Holešov(okr.Kroměříž) Holešov(okr.Kroměříž) HrubáVrbka(okr.Hodonín) Hrubčice(okr.Prostějov) Hulín(okr.Kroměříž) MaléHradisko(okr.Prostějov) Malhostovice(okr.Brno-venkov) Modrá(okr.UherskéHradiště) Modřice(okr.Brno-venkov) Mokrá Horákov(k.ú.Horákov,okr.Brno-venkov) Náměšt nahané(okr.olomouc) Napajedla(okr.Zlín) Orlovice(okr.Vyškov) Pamětice(okr.Blansko) Plumlov(okr.Prostějov) Polešovice(okr.UherskéHradiště) Prostějov(k.ú.Krasice,okr.Prostějov) Příbor(okr.NovýJičín) Rousínov(okr.Vyškov) Slatinice(okr.Olomouc) Štěpánovice(okr.Brno-venkov) Určice(okr.Prostějov) Vlachov(okr.Šumperk) Zahnašovice(okr.Kroměříž) Znojmo(okr.Znojmo) Doba římská a doba stěhování národů Roman Age and Migration Period Römische Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit 381 Blažovice(okr.Brno-venkov) HrubáVrbka(okr.Hodonín) Hrubčice(okr.Prostějov) Hulín(okr.Kroměříž) Kobeřice(okr.Opava) Lichnov(okr.Bruntál) Modřice(okr.Brno-venkov) Oldřišov(okr.Opava) Pasohlávky(k.ú.Mušov,k.ú.Pasohlávky,okr.Břeclav) Prostějov(k.ú.Žešov,okr.Prostějov) Rousínov(okr.Vyškov) Smržice(okr.Prostějov) VelkéHoštice(okr.Opava) Středověk a novověk Middle Ages and Modern Times Mittelalter und Neuzeit 393 Bantice(okr.Znojmo) Blažovice(okr.Brno-venkov) Bořitov(okr.Blansko) Boskovice(okr.Blansko) Bouzov(okr.Olomouc) Brno(okr.Brno-město) Brno(k.ú.Kníničky,okr.Brno-město) Břeclav(k.ú.CharvatskáNováVes, okr.břeclav)

7 Březsko(okr.Prostějov) Bučovice(okr.Vyškov) BudišovnadBudišovkou(okr.Opava) Buchlovice(okr.UherskéHradiště) Bulhary(okr.Břeclav) ČernáHora(okr.Blansko) Deštná,k.ú.Rumberk(okr.Blansko) Fulnek(okr.NovýJičín) Holešov(okr.Kroměříž) HorkanadMoravou(okr.Olomouc) Hostišová(okr.Zlín) Ješov(okr.Olomouc) Krnov(k.ú.Krnov HorníPředměstí,okr.Bruntál) Krumvíř(okr.Břeclav) Litovel(okr.Olomouc) Lukov(okr.Zlín) MaléHoštice (okr.opava) Malhostovice(okr.Brno-venkov) Mikulčice(okr.Hodonín) Mikulov(okr.Břeclav) Milovice(okr.Břeclav) Mladeč(okr.Olomouc) Modrá(okr.UherskéHradiště) Modřice(okr.Brno-venkov) Mokrá-Horákov(k.ú.Mokrá,okr.Brno-venkov) Moravičany(okr.Šumperk) Mostkovice(okr.Prostějov) Náměšt nahané(okr.olomouc) Napajedla(okr.Zlín) NovéLublice(okr.Opava) Olomouc(k.ú.Klášterní Hradisko,okr.Olomouc) Olomouc(k.ú.Olomouc-město,okr.Olomouc) Olomouc(k.ú.Olomouc-město,okr.Olomouc) OlšanyuProstějova(okr.Prostějov) Opava(k.ú.Opava-město,okr.Opava) Opava(k.ú.Opava-město,okr.Opava) Opava(k.ú.Opava-Předměstí,okr.Opava) Ostrava(k.ú.MoravskáOstrava,okr.Ostrava) Otaslavice (k.ú.horníotaslavice,okr.prostějov) Plumlov(okr.Prostějov) Pomezí(okr.Svitavy) Prostějov(okr.Prostějov) Prostějov(okr.Prostějov) Prostějov(okr.Prostějov) Přemyslovice(okr.Prostějov) Příbor(okr.NovýJičín) Příkazy(okr.Olomouc) Raduň(okr.Opava) Rajhradice(okr.Brno-venkov) Rybníky(okr.Znojmo) Rýmařov(okr.Bruntál) Sazovice(okr.Zlín) SlavkovuBrna (okr.vyškov) Smržice(okr.Prostějov) ŠlapaniceuBrna(okr.Brno-venkov) Šternberk(okr.Olomouc) UherskéHradiště(okr.UherskéHradiště) Uničov(okr.Olomouc) Určice(okr.Prostějov) Valtice(okr.Břeclav) VranovnadDyjí (okr.znojmo)

8 VysokéPole (okr.zlín) VysokéPole (okr.zlín) Vyškov(okr.Vyškov) Zlín-Štípa(okr.Zlín) Znojmo(okr.Znojmo) Znojmo(okr.Znojmo) Znojmo(okr.Znojmo) Zprávy o činnosti Reports Berichte 493 Z aktivit Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., za rok Výročí100letodnarozeníprofesoraJosefaPoulíka( ) VýsledkyleteckéhosnímkováníÚAPPBrnoza rok Seznam autorů List of contributors Autorregister 503

9 Neolit Neolithic Neolithikum BÁNOV (OKR. UHERSKÉ HRADIŠTĚ) U Zbela. MMK. Sídliště. Záchranný výzkum. V průběhu roku 2009 provedli pracovníci archeologického oddělení Slováckého muzea záchranný archeologickývýzkumna akci I/50 Bánov obchvatii. Ke konci března t. r. byly v úseku stavby km 1.2 objeveny pozůstatky kulturní vrstvy s úlomky keramiky. Lokalita je situovánavszčástikatastruobce,namírnémsvahusjihovýchodní orientací, ve vzdálenosti cca 50 m jižně od Bánovského potoka a dnešního větrolamu. Po dohodě se stavební firmou IMOS byly na nezbytně dlouhou dobu pozastaveny práce v tomto úseku, aby mohl co nejrychleji proběhnout záchranný archeologický výzkum. Po bližším prozkoumání a následném ověření hloubky kulturní vrstvy pomocí geologického vrtáku bylo jasné, že se jedná již pouze o pozůstatek kulturní vrstvy z období mladší doby kamenné, konkrétně kultury s moravskou malovanou keramikou. Celá situace nasvědčovala tomu, že plocha sídliště byla zachycena spíše okrajově a pokračovala směrem k východu až jihovýchodu, tj. blíže k vlastní obci. Celková délka zkoumané plochy byla přibližně 30 m a šířka v rozmezí 5 7 metrů. V rámci této plochy a charakteru terénu byla zvolena větší sonda řez, orientovaná ve směru S J s tím, že směrem na Z byla na čtyřech místech rozšířena o čtverce různých rozměrů. Tato rozšíření byla provedena kvůli nepravidelnému tvaru tmavé plochy s kulturní vrstvou. Během výzkumu se ukázalo, že se jedná již pouze o pozůstatek rozvlečené kulturní vrstvy doposud neznámé neolitické lokality. Vzhledem k předchozí intenzivní zemědělské činnosti, zejména hluboké orbě, byly případné objekty systematicky narušovány téměř až na svoje dno. Nasvědčovala tomu i hloubka výkopů maximálně do 70 cm od dnešního terénu. Stopy po archeologických objektech se doložit nepodařilo, natolik byla narušena nejen svrchní vrstva, ale i podorničí. Ze zkoumané plochy se podařilo zachránit fragmenty keramického materiálu (cca 300 kusů) II. stupně kultury s moravskou malovanou keramikou, zlomky mazanice a sekerku s asymetrickým konvexním ostřím ze šedé břidlice. Jako jediný možný objekt lze označit snad stopy propálené vrstvy, s největší pravděpodobností ohniště v JV části sondy. Vzhledem k tomu, že skrývkou při výstavbě obchvatu byl narušen s největší pravděpodobností pouze okraj někdejšího sídliště, lze předpokládat, že jeho plocha pokračuje východním směrem, tj. k obci. Miroslav Vaškových Bánov (Bez. Uherské Hradiště). U Zbela. MBK. Siedlung. Rettungsgrabung. BÍLÁ LHOTA (OKR. OLOMOUC) Na Vysoké mezi. Neolit eneolit. Ojedinělý nález. Povrchový průzkum. Povrchovým průzkumem, prováděným na jaře roku 2009, byla v trati Na Vysoké mezi nalezena nepatinovaná čepel, náležející patrně do mladého neolitu nebo eneolitu. Byla zhotovena pravděpodobně z křídového rohovce(spongilitu). Polohanálezujena mapězm ČR1:10000,list , rok vydání 1984, identifikována okruhem 50 m v okolí bodu(měřeno v mm od ZSČ:JSČ): 335:337. Za laskavou konzultaci děkuji Zdeňce Nerudové. Karel Faltýnek Bílá Lhota (Bez. Olomouc), Na vysoké mezi. Neolithikum Äneolithikum. Einzelfund. Oberflächensammlung. BLAŽOVICE (OKR. BRNO-VENKOV) Pod Kostelem. MMK. Ojedinělý nález. Záchranný výzkum. V květnu až říjnu roku 2009 uskutečnili pracovníci ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkum v polní trati Pod Kostelem v souvislosti s budováním nových komunikací, inženýrských sítí a rodinných domů(viz kap. Doba železná). Intruze charakteristických střepů, která byla zjištěna v jednom z laténských hliníků, nepřímo dokládá na místě také aktivity nositelů kultury s moravskou malovanou keramikou. Michal Přichystal Bei der Rettungsgrabung in Flur Pod Kostelem wurden einige Scherben der Kultur mit der mährischen bemalten Keramik gefunden. 305

10 Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit BRNO (K. Ú. KNÍNIČKY, OKR. BRNO- MĚSTO) Ulice Hrázní. VK, MMK. Sídliště. Záchranný výzkum. Dne připrocházcepolevémbřehuBrněnské přehrady náhodně zaznamenal A. Přichystal na jednom z profilů vzniklých při terénních úpravách jižního svahu nad sportovním areálem Sokolské koupaliště částečně odbagrovanou pravěkou jámu. Tuto skutečnost oznámil pracovníkům ÚAPP Brno, v. v. i., kteří posléze provedli ohledání popsaného místa. Ukázalo se, že během zemních prací v rámci výstavby sportovně rekreačního střediska NESA, spol. s r. o., na parcele č. 746/1 přiléhající k ulici Hrázní došlo k odkryvu několika zahloubených archeologických objektů. Jak se později zjistilo, již v létě roku 2008 byla ve stejném prostoru po skrývce zeminy a prvních stavebních výkopech nasbírána nevelká kolekce keramických zlomků, kamenné štípané industrie a suroviny k výrobě kamenné broušené industrie, rámcově zařaditelná do mladého neolitu až eneolitu, a jeden zlomek patinovaného artefaktu patrně mladopaleolitického stáří (Kirchner, Kuča 2009). Uvedená parcela se nachází v nadmořské výšce od 240 do 252 m, ve spodní partii jižního svahu, kterým klesá plochý hřbet vybíhající jihovýchodním směrem z vrchu Trnůvka (441 m n. m.) do původníhoúdolí řeky Svratky. Na severu a východě ji vymezuje oblouk asfaltové komunikace ulice Hrázní, těsně před křižovatkou s asfaltovou komunikací ulice Rozdrojovická, na západě a jihu pak hranici tvoří zahrady stávajících rodinných domů a komplex Sokolského koupaliště. Přesná poloha lokality je nazmčr1:10000,list ,určenabodyosouřadnicích 358:137, 365:135, 370:139, 368:146 a 362:150 mm odz:js. č. Při následném záchranném výzkumu bylo na dotčeném pozemku objeveno celkem 5 sídlištních objektů. Na základě získané keramiky byly 3 z nich datovány do kultury s moravskou malovanou keramikou. Navíc osamocený střep s charakteristickou výzdobou, který byl nalezen ve výplni jedné z těchto jam, nepřímo dokládá na místě určité aktivity také nositelů předchozí kultury s vypíchanou keramikou. Michal Přichystal Kirchner, K., Kuča, M. 2009: Brno (k. ú. Kníničky, okr. Brno-město). Přehled výzkumů 50, 217, 244. Bei der Rettungsgrabung in Hrázní Strasse wurden drei Siedlungsgruben der Kultur mit der mährischen bemalten Keramik abgedeckt. In der Verfüllung diesen Objekten war ein einzige Scherbe der Kultur mit der Stichbandkeramik gefunden. BRNO (K. Ú. LÍŠEŇ, OKR. BRNO-MĚSTO) Předmětem příspěvku je shrnutí dosavadních poznatků o neolitickém osídlení katastru Brna Líšně. Jsou zde uveřejněny také nové nálezy a poznatky učiněné v několika posledních letech, zvláště pak z povrchových prospekcí zroku2009. Čtvrtě. Neolit. Ojedinělé nálezy ŠI a BI. Povrchový průzkum. Lokalita Čtvrtě se nachází na nápadném návrší s kótou 331 m n. m. a je situována u východního okraje brněnské kotliny. M. Oliva označuje tuto trat ve svém příspěvku k lokalizaci paleolitických nálezů v okolí Brna- Líšně jako Líšeň I. Přestože je známa jako jedna z největších paleolitických lokalit Moravy, paleolitické nálezy zde doprovázejí i kamenné artefakty pravděpodobně z mladší doby kamenné. Během povrchových prospekcí bylo mezi roky nasbíráno celkem 29 kusů kamenné štípané industrie postpaleolitického stáří. Z technologického hlediska jsou nejpočetněji zastoupeným typemúštěpyvpočtu13kusů.znichjsou3úštěpysmístní retuší (obr. 1:14 16), 1 úštěp má příčnou retuš na distální straně (obr. 1:17) a 1 úštěp je vyretušován do vrubu (obr. 1:21). Následují čepele v počtu 9 kusů. Čtyři z nich jsou ve fragmentárním stavu, 2 s odlomenou bazální částí a 2 s odlomenou distální částí. Jeden čepelový fragment nese na pravé hraně mesiální části pozůstatky strmé otupující retuše (obr. 1:18). Z celých čepelí byla retušována jen jedna (obr. 1:19). Čepelová jádra jsou představována dvěma kusy (obr. 1:25 26), které byly využity na těžbu delších tenkých čepelí. Kolekci jader doplňují další dva kusy jádrových reziduí. Škrabadla jsou zastoupena 3 exempláři. Zajímavým nálezem v posledně zmíněné skupině je škrabadlo, jehož hlavice je vyretušována na původním paleolitickém úštěpu s kůrou (obr. 1:20). Nástroj je tak dokladem kontaktu člověka mladší doby kamenné s paleolitickými artefakty. Ani na jednom artefaktu nebyly nalezeny pozůstatky lesku. Surovinově je v souboru nejpočetněji zastoupen rohovec typu Stránská skála v počtu28ks. Od Stránskéskály je lokalita Líšeň I vzdálena přibližně1 km a leží tak v těsné blízkosti exploatačního ohniska tohoto typu moravského jurského rohovce. Jeden úštěp je vyroben z moravského jurského rohovce typu Olomučany. Kamennou štípanou industrii v trati Líšeň Čtvrtě doprovázel i nález kamenného broušeného artefaktu (obr. 2:1). Byl nalezen roku 2009 přibližně 360 m severoseverozápadně od kóty 331. Představuje jej břitová část ploché kamenné sekery s rovným ostřím z metabazitu pocházejícího z metabazitové zóny brněnského masivu (magnetická susceptibilita 0, SI jednotek). Surovina byla určena makroskopicky a její původ ještě zrevidoval A. Přichystal. Nejspíše se jedná o artefakt, který lze na základě jistých indicií(surovina, typologie) přiřadit do kultury s moravskou malovanou keramikou. Hrubé podsedky. Neolit. Ojedinělé nálezy ŠI a BI. Povrchový průzkum. Neolitické aktivity jsou zaznamenány i z navazující trati Hrubé podsedky, jihovýchodně od kóty 331. Podle číslování paleolitických stanic zahrnuje tato trat část lokality Líšeň Ia (Oliva 1985) a lokalitu Podolí I. Z trati 306

11 Přehled výzkumů 51, Brno cm Obr. 1. Brno Líšeň. Vybrané artefakty. 1 8 Zikova, 9 13 Líšeň Hrubé podsedky, 14 21, Líšeň Čtvrtě, 22 Líšeň Lepinky, Líšeň Lepiny, 27 Houbalova ulice. Fig. 1. Brno Líšeň. Selected artifacts. 1 8 Zikova, 9 13 Líšeň Hrubé podsedky, 14 21, Líšeň Čtvrtě, 22 Líšeň Lepinky, Líšeň Lepiny, 27 Houbalova ulice. 5 cm Obr. 2. Kamenné broušené artefakty. 1 Líšeň Čtvrtě, 2 Líšeň Hrubé podsedky. Fig. 2. Stone polished artifacts. 1 Líšeň Čtvrtě, 2 Líšeň Hrubé podsedky. Hrubé podsedky, zahrnující lokalitu Líšeň Ia, pochází soubor 7 ks kamenných štípaných artefaktů. Jádrovité artefakty jsou zastoupeny 3 exempláři, z nichž 2 lze charakterizovat jako mikrojádra. Jedno mikrojádro nese negativy po těžbě mikročepelí (obr. 1:9). Dále jsou to 1 úštěp a2čepele(obr.1:10 11),znichžjednanesenaoboustranách bazální části otupující retuš, která na pravé straně zabíhá i do části mesiální. Otupující retuší má tato čepel opracován také distální konec. Kolekce obsahuje i 1 vrták, jaký se vyskytuje zvláště v kolekcích kamenných štípaných nástrojů kultury s MMK (obr. 1:12). Surovinové spektrum je zastoupeno rohovcem typu Stránská skála(jádro a vrták), rohovcem typu Olomučany (čepel a mikrojádro), rohovcem typu Krumlovský les, variety II (mikrojádro) a opál-chalcedonovou zvětralinou (úštěp a hrotitá čepel). Zatímco uvedené moravské jurské rohovce jsou suroviny, které byly na lokalitu přineseny, hlízy opálchalcedonové zvětraliny vystupují z podloží přímo na lokalitě, i když jejich geneze není doposud zcela úplně jasná. Společně s kamennou štípanou industrií byl r přibližně 120 m severovýchodně od kóty 331 nalezen i fragment kamenného broušeného artefaktu (obr. 2:2). Jedná se o týlovou část menšího nedovrtaného sekeromlatu z jemnozrnného všesměrného amfibolického dioritu, který při vrtání praskl(magnetická susceptibilita činí 0, SIjednotek). Zajímavým nálezem doprovázejícím kamenné neolitické artefakty v této části lokality jsou i dva zvířecí zuby, z nichž jeden byl determinován jako horní stolička (molar) tarpana lesního (Equus caballus) (obr. 3:1), druhý je ze spodní čelisti a náleží oslu divokému (Equus asinus) (obr. 3:2). Souvislost s loveckými aktivitami v neolitu však není pro povrchovou povahu nálezů zcela průkazná. 307

12 Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit Obr. 3. Líšeň Hrubé podsedky. Molár tarpana lesního (vlevo) a divokého osla (vpravo). Fig. 3. Líšeň Hrubé podsedky. Left tooth from wild horse (Equus caballus) and right tooth from wild ass. (Equus asinus) K trati Hrubé podsedky patří také lokalita označovaná jako Podolí I. Představuje svažující se terénní vlnu, směřující jihovýchodně od centrální stanice Čtvrtě, severozápadně od obce Podolí. Z místa pochází pouze jediný nález retušované čepele(obr. 1:13), která je vyrobena z moravského jurského rohovce, patrně typu Krumlovský les. Výskyt neolitické kamenné broušené a štípané industrie lze z popisovaných tratí Líšeň Čtvrtě a Líšeň Hrubé podsedky hodnotit celkově jako ojedinělý. Artefakty se vyskytují po celém území zmiňovaných lokalit a na rozdíl od paleolitických nálezů nevytvářely žádnou koncentraci. Nebyla zde doposud nalezena žádná situace, která by naznačovala možnou existenci objektů. Přes značnou pozornost, která byla při povrchových sběrech zaměřena právě na keramické fragmenty, nebyla na lokalitě nalezena žádná památka tohoto typu a bezpečnější kulturní přiřazení kamenných artefaktů na základě jejího výskytu tak zatím není možné. Další doklady přítomnosti člověka mladší doby kamenné byly z nových sběrů zachyceny i z okolních blízkých tratí Lepiny, Lepinky a Za Panskou zahradou. M. Oliva označuje vzhledem k již dříve zavedenému označení předchozími badateli trat Lepiny jako Podolí II a již zmiňovanou část tratě Hrubé podsedky jako Podolí I. Upozorňuje však, že se obě lokality nacházejí ještě na katastru Brna Líšně(Oliva 1985). Lepiny. Neolit. Ojedinělé nálezy ŠI. Povrchový průzkum. Trat Lepiny je paralelní terénní vlna s tratí Hrubé podsedky. Neolitickou industrii této lokality představují 3 kamenné štípané artefakty hrotitý úštěp s místní retuší (obr. 1:23), retušér a úhlové drásadlo(obr. 1:24). Lepinky. Neolit. Ojedinělé nálezy ŠI. Povrchový průzkum. Trat Lepinky zahrnuje podle číslování paleolitických stanic lokalitu Líšeň II. Lokalita se nachází na mírném jižním svahu zhruba 550 m severoseverozápadně od kóty 331. Neolitickou kamennou štípanou industrii zde představuje připravené jádro na masivním úštěpu (obr. 1:22) a hrotitý úštěp retušovaný na drásadlo. Na jejich výrobu byl užit rohovec typu Stránská skála. Za Panskou zahradou. Neolit. Koncentrace ŠI. Povrchový průzkum. Poloha je situována na mírném návrší s kótou 320 m n. m. za líšeňským zámkem a v číslování paleolitických stanic je označována jako Líšeň IIa. Právě na této lokalitě, zhruba m západně od kóty 320, byla při povrchové prospekci roku 2009 zaznamenána výraznější koncentrace neolitické štípané industrie. Soubor obsahuje 20 úštěpů (z nichž 4 jsou korové) a 8 jader. Negativy po těžbě čepelí nese mezi jádry jen jediný exemplář. Mimo jediného jádra, vyrobeného ze stránskoskalského rohovce, jsou všechny ostatní artefakty ze zmiňované koncentrace z rohovce typu Olomučany. Z prostoru jihovýchodně od kóty 320 pocházejí nálezy 3 nepatinovaných úštěpů, dva jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovskýles, varietaii,ajedenzrohovcetypuolomučany. Zikova ulice. Neolit. Koncentrace štípané industrie. Povrchový průzkum. V květnu roku 2008 byl v prostoru situovaném uprostřed sídlištní zástavby u dnešní ulice Zikova v souřadnicích Loc: "N, "E nalezen kamenný štípaný artefakt. Na základě tohoto nálezu probíhala ve zmíněném prostoru opakovaná povrchová prospekce, během které byl v průběhu let získán menší soubor kamenné štípané industrie(obr. 1:1 8). Artefakty bylo možné vysbírávat na cestě, která je vedena přes zatravněnou plochu, a na jejím okraji. Doposud byla shromážděna kolekce 24 kusů kamenné štípané industrie, jeden artefakt je ale patinovanýa lze jej považovatza paleolitický. Soubor ŠI představují 3 čepelky (z nichž jedna je podhřebenová), 7 fragmentů čepelí, 1 úštěp s příčnou retuší a 4 fragmenty jader. Ostatní kamennou štípanou industrii představují neretušované menší úštěpy a debitáž. Všechny nálezy kamenných štípaných artefaktů jsou vyrobeny z rohovce typu Stránská skála. Dva artefakty nesou známky opálení. Nejen přítomnost debitáže, ale i podhřebenové čepele prozrazuje, že ke štípání kamenných nástrojů docházelo na místě. Nálezy kamenných štípaných artefaktů doprovázela masivní, 5,5 kg vážící hlíza moravského jurského rohovce se stopami po odbíjení úštěpů. 308

13 Přehled výzkumů 51, Brno 2010 Dalším nálezem z tohoto prostoru je také zelená břidlice typu Želešice o velikosti 5 7,9 cm, v neolitu hojně využívané na výrobu broušené industrie. Tento kus však nejeví žádné známky osekání ani broušení, jedná se tedy čistě o surovinu. Přes opakovaný povrchový průzkum nebyly na lokalitě nalezeny pozůstatky keramiky a kulturní determinace nálezů tak zatím není možná. Na základě absence patiny a přítomnosti čepelí s leskem, resp. jejich fragmentů, lze nálezy jen rámcově řadit do mladší, případně pozdní doby kamenné. Houbalova ul. Neolit. Ojedinělý nález. Povrchový průzkum. Vlétěroku2009bylv prostoruloukysituovanévblízkosti dnešní ulice Houbalova v Brně Líšni (souřadnice Loc: "N, "E) nalezen zbytek vytěženého kamenného jádra (obr. 1:27). Surovinově se jedná o rohovec typu Stránská skála, zčásti je jádro tvořeno petrosilexem, přičemž povrch artefaktu postrádá patinu. Pozůstatky negativů po těžbě delších úzkých čepelí umožňují jádro klasifikovat jako čepelové. Na místě nebyly nalezeny žádné pozůstatky keramiky, a nález lze tak jen rámcově zařadit do postpaleolitického období, nejspíše do mladší či pozdní doby kamenné. Zadní kostelíček. Neolit. MMK Ib. Sídliště. Záchranný výzkum a povrchový průzkum. Výšinná neolitická lokalita je známá svým osídlením již od průběhu paleolitu (Valoch 1950). V prostoru trati byl dříve proveden záchranný archeologický výzkum objektu, ze kterého byla získána charakteristická kolekce fáze Ib kultury s MMK (Rakovský 1980). V posledních letech zde byly prováděny příležitostné sběry, při kterých byla získána kolekce kamenné industrie, keramika přitom nebyla zaznamenána. Nově klasifikovaná kolekce obsahuje 4 ks patinované a 96 nepatinovaných artefaktů. Technologicky soubor sestává z 18 jader, 73 úštěpů, 1 čepele a 3 nástrojů. Jádra jsou ve větší míře nevytěžená, hrubá, nepravidelná, výjimečně jsou čepelová. Nástroje představují čepel s bilaterální retuší, krátké škrabadlo a drobné drásadlo. Ke kolekci byl ještě přiložen větší kus opálu, jehož arteficialita je sporná. Jinak je po surovinové stránce industrie štípána výhradně z lokálních rohovců typu Stránská skála. Na Kopaninách. Neolit. Ojedinělý nález BI. Povrchovýprůzkum (?) Z výše uvedené tratě je uváděn nález jadeitové sekerky bez bližších nálezových okolností (Červinka 1902; Skutil 1946; Štelcl Malina 1973; Mrázek 1996). V publikaci o Brně Novém Lískovci od kolektivu pod vedením T. Berkovce (2004) je spolu s jinými nálezy tohoto druhu dokonce kladena jako import z oblasti Tibetu (?!) (tamtéž, 134), autor však tak velmi závažné tvrzení neopírá o žádný vědecky udržitelný argument. Reálné vysvětlení provenience jadeitu předkládá ve své souhrnné práci A. Přichystal (2009, 189), který jeho zdroj vidí v oblasti Západních Alp, případně Alp v jihovýchodní Francii. Staré Zámky, Čihadla. Neolit. LnK. MMK II. Systematický výzkum a povrchový průzkum. Známé polykulturní hradiště (MMK, jevišovická k., podolská k., latén, stěhování národů, střední a mladší doba hradištní; Belcredi 1885; Čižmář 2004 s další lit.). Materiál II. stupně kultury s MMK zde nasbírali např. A. Romanovský a P. Kos (1991; 1999). Z blízké trati Čihadla je uváděno také osídlení kultury s lineární keramikou. (Červinka 1902). Menší soubor z povrchových sběrů, který byl autorům nově k dispozici, obsahuje mj. 2 charakteristické keramické fragmenty lengyelské kultury okraj hrnce s plochým výčnělkem v podhrdlí a kulovitý výčnělek. Kromě keramiky je ve sledovaném souboru ještě několik desítek kusů štípané kamenné industrie, kterou vzhledem k charakteru nelze optimálně kulturně přiřadit. Časté pilkovité retuše s leskem přísluší spíše pozdějšímu intenzivnímu eneolitickému osídlení. Industrie je kromě drobného úštěpu ze silicitu krakovskočenstochovské jury a úštěpu z rohovce typu Krumlovský les variety I s největší pravděpodobností výhradně z místních rohovců typu Stránská skála. Křížova zmola. Neolit. LnK IIa. MMK Ib (Ic?), II. Záchranný výzkum. Záchranný výzkum polykulturní lokality (MMK, jordanovská k, podolská k., střední doba hradištní) proběhl roku 1989 z důvodu výstavby tramvajové linky (Himmelová, Rakovský 1993; Kovárník 1994; Čižmář, Geislerová, Unger 2000; Čižmář 2004). Kovárník (1994, 84) uvádí ještě střep IIa fáze kultury s lineární keramikou. Autor dále datuje sídliště kultury s MMK do dvou chronologických horizontů (fáze Ib a II. stupeň), přičemž správně připouští datování některých celků do fáze Ic MMK (cf. Rakovský 1985). V roce 1994 bylo při pokračování záchranných akcí ještě zachyceno mj. i osídlení kultury s LnK a dlouhý průběh dvou příkopů v superpozici, který by měl náležet neolitu a byl zřejmě sekundárně využíván v době hradištní(stuchlíková 1997). Breitcetlova ul. Pozdní MMK. Záchranný výzkum. Doposud podrobněji nezpracovaný drobný záchranný výzkum proběhl v 80. letech na Breitcetlově ulici (NZ 1357/83). Podle dostupné dokumentace a revize materiálu lze materiál zařadit přibližně do pozdní MMK. Závěrem lze shrnout, že katastr Líšně byl v rámci brněnské kotliny v neolitu osídlen rozdílně. Podle dosavadních poznatků jsou známy 2 lokality kultury s lineární keramikou, jednak z trati Čihadla na předpolí Starých zámků, jednak z Křížovy zmoly. Kultura s vypíchanou keramikou z líšeňského katastru doložena není a v rámci brněnské kotliny je problematická (cf. Kazdová 1996). Nejsilněji je na katastru doložena lengyelská kultura, kterájedoloženaodfázeib(event.ic)z Křížovyzmoly a Zadního kostelíčka a ve II. stupni z tratí Křížova zmola, Staré zámky a nakonec z Breitcetlovy ulice. Nové nálezy byly zaznamenány z tratí Čtvrtě, Hrubé podsedky, Lepiny, Lepinky, Za Panskou zahradou, Zadní kostelíček, Staré zámky a dále z prostoru mezi ulicemi Elplova a Zikova a z Houbalovy ulice, které byly hlavním předmětem tohoto příspěvku. Příspěvek vznikl za podpory GAČR H020. Autoři článku děkují za pomoc při určení osteodentického materiálu M. Nývltové Fišákové a za revizi vybrané kamenné industrie A. Přichystalovi. Martin Kuča, Petr Matějec 309

14 Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit Belcredi, E. 1885: Archaeologické poznámky z okolí Brna. Památky archeologické 10, Berkovec, T. 2004: Ohrazené areály kultury s lineární keramikounamoravě(i).brno NovýLískovecPodkamenným vrchem. Archaeologiae Regionalis Fontes 5, Olomouc, 134. Červinka, I. L. 1902: Morava za pravěku. Kojetín. Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišt na Moravě a ve Slezsku. Praha. Čižmář, M., Geislerová, K., Unger, J. (eds.) 2000: Výzkumy Ausgrabungen Brno. Čižmářová, J. 1985: Objekt s moravskou malovanou keramikou v Brně-Líšni(okr. Brno-město). Přehled výzkumů 1983, 24. Himmelová, Z., Rakovský, I. 1993: Rettungsgrabung in Brno-Líšeň. Přehled výzkumů 1989, 112. Kazdová, E. 1996: Osídlení Brněnska ve středním a mladším neolitu. Kultury s vypíchanou a moravskou malovanou keramikou. Pravěk NŘ 4/1994, Kos, P. 1999: Brno Líšeň(okr. Brno-město). Přehled výzkumů 40( ), 207. Kovárník, J. 1994: Pravěké sídliště v Brně-Líšni, okr. Brno-město. Pravěk NŘ 1992/2, Mrázek, I. 1996: Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska. Brno. Oliva, M. 1985: Příspěvek k lokalizaci paleolitických nálezů v okolí Brna-Líšně (okr. Brno-město, Brnovenkov). Přehled výzkumů 1983, Přichystal, A. 2009: Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno. Rakovský, I. 1980: Moravská malovaná keramika z Brna-Líšně (okr. Brno-město). Přehled výzkumů 1977, Rakovský, I. 1985: Morava na prahu eneolitu. Rukopis nepublikované kandidátské práce. Brno. Romanovský, A. 1991: Povrchové sběry na hradišti Staré Zámky v Brně-Líšni v roce 1988 (okr. Brno-město). Přehled výzkumů 1988, Skutil, J. 1946: Moravské nálezy jadeitových a nefritových neolitických výrobků, slezské importy. Zvláštní otisk ze Slezského Sborníku 44, 4, Opava. Stuchlíková, J. 1997: Brno Líšeň (okr. Brno-město). Přehled výzkumů , Štelcl, J., Malina, J. 1973: Základy petroarcheologie. Brno. Valoch, K. 1950: Sídliště diluviálního člověka na půdě Velkého Brna, Příroda 43, Nálezová zpráva: ArchivARÚAV ČR, Brno,v.v.i. NZč. j.1357/83 Brno (Cad. Líšeň, Brno-město Dist.) Neolithic. LBK, MPWC. This article is concerned with Neolithic sites and isolated artifacts from cadaster Líšeň in Brno. Systematic and salvage excavation, surface survey. BRNO (K. Ú. MĚSTO BRNO, OKR. BRNO- MĚSTO) Ulice Bašty 2 4, p. č. 351 (akce A020/2008). Neolit. Záchranný výzkum. V souvislosti s výstavbou parkovacího domu pro plánovaný hotel Padowetz ve dvoře objektu Bašty 2 4, byl v měsících dubnu až červnu 2008 proveden plošný záchranný archeologický výzkum. V roce 2009 bylo ukončeno jeho zpracování. Na zkoumané ploše m bylo dokumentováno kromě reliktů středověkého osídlení celkem 12 pravěkých jam (s. s. j. 33 až 35, 25, 27, 41, 43, 48, 53, 54), z nichž s. s. j. 54a53lzepřiřaditneolitickékultuřes vypíchanou keramikou. Marek Peška Stadt Brno, Bašty Straße, Retungsgrabung, Stichbandkeramik. ČERNÁ HORA (OKR. BLANSKO) Selkov. LnK. MMK. Sídliště. Záchranný výzkum. Černá Hora leží v kopcovité lesnaté krajině boskovické brázdy na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny, asi 25 km severně od centra Brna. Lokalita Selkov se rozkládá asi 1 km západně od centra obce, po obou stranách silnice spojující Černou Horu a obec Býkovice, na mírném východním svahu nad vodotečí Býkovka. Během dlouhotrvajícího dohledu (záchranný výzkum od roku 2008) nad stavbou inženýrských sítí byla po odvozu stavební destrukce z místního statku zjištěna na části plochy archeologicky pozitivní situace. Během dvou týdnů záchranného výzkumu zde bylo prozkoumáno a zdokumentováno celkem 8 zahloubených objektů, přičemž dva z nich bylo možné interpretovat jako rozsáhlé nepravidelné hliníky s poměrně kvalitním souborem keramického materiálu z období kultur s lineární a moravskou malovanou keramikou. Chronologicky tyto nálezy potvrzují dřívější zjištění, že prostor polní trati Selkov byl osídlen již lidem s LnK a později se stal také pravděpodobně rozsáhlejším sídlištěm kultury lidu s MMK. Marek Lečbych Černá Hora(Blansko Dist.). Selkov. LBK and MPW cultures settlements were discovered by the salvage archaeological excavation on this locality. 310

15 Přehled výzkumů 51, Brno 2010 DOMANÍN (OKR. HODONÍN) Domanínský kopec. LnK, MMK (II. stupeň?). Sídliště. Povrchový průzkum. V souvislosti s rekognoskací terénu za účelem vyhledávání paleolitických lokalit byla na rozlehlém návrší Domanínský kopec (312 m) severně Domanína objevena nová neolitická lokalita (paleolitické artefakty nejsou předmětem této zprávy, cf. Škrdla v tisku). Bylo nalezeno jen několik nevýrazných keramických fragmentů: část globulární nádoby s odlomeným výčnělkem náležející kultuře s lineární keramikou, polokulovitý výčnělek a výčnělek typu soví hlavička umístěný na zaobleném okraji hrncovité nádoby, které přísluší kultuře s moravskou malovanou keramikou, nejspíše mladšímu stupni. Nevelkou kolekci doplňuje reziduum jádra snad z rohovce typu Krumlovský les, varieta II. Martin Kuča, Petr Škrdla Škrdla, P., v tisku: Aurignacien Dolnomoravského úvalu. 1. díl. Slovácko A small collection of LBK and MPWC material was collected on the Domanínský kopec elevation near Domanín. HLADKÉ ŽIVOTICE (OKR. NOVÝ JIČÍN) Katastr obce. LnK, MMK. Sídliště (?). Povrchové sběry. V průběhu let jsem objevil u obce Hladké Životice na Fulnecku tři polykulturní sídliště v povodí Husího potoka (obr. 4). První lokalita ( H.Ž.1a b ) je položena 300 metrů jižně od obce na pravé straně Husího potoka v nadmořské výšce 278 metrů a převýšením třiceti metrů nad údolím vesnice. Její spodní část je narušena stavbou silnice a mostu. Při skrývce zeminy a na okolní polní ploše jsem našel nezdobenou keramiku, kterou převážně řadím ke kultuře s lineární keramikou, ostatní ke kultuře s moravskou malovanou keramikou. Broušená industrie je zastoupena pískovcovým klínem, několika částmi sekerek a dvěma vyhlazenými vypouklými kolečky vyrobenými z černé břidlice (obr. 6:1). Štípaná industrie je převážně zhotovena z baltického silicitu a dominují nálezy dlouhých čepelových nožů se srpovým leskem nad srpovými čepelkami. Srpový prohnutý nůž (obr. 5:12) je vyroben z šedého, bíle pruhovaného silicitu s laterální retuší, čepelový nůž (obr. 5:13) z šedého silicitu se srpovým leskem a bilaterální retuší je na vrcholové straně retušován do špičky. V nalezené kolekci se vyskytují převážně drobná čepelová škrabadla vyrobená z hnědého silicitu, někdy v kombinaci s rydlem (obr. 5:7), výjimku zatím tvoří o něco větší obloukovité škrabadlo z šedého silicitu s retuší na terminální straně (obr. 5:10). Dvě šipky z hnědého silicitu s bilaterální retuší jsou od sebe Obr. 4. Hladké Životice. Katastr obce s vyznačením polohy lokalit. Abb. 4. Hladké Životice. Kataster der Gemeinde mit der Lage der Fundstellen. typově odlišné (obr. 5:2 3). V souboru se dochovalo neporušené příčné rydlo z hnědého silicitu (obr. 5:6). Další sídliště (H.Ž.2a b) se rozkládá naproti na levé straně Husího potoka ve vzdálenosti 300 metrů od břehu v nadmořské výšce 260 metrů, převýšení nad okolním terénem je 10 metrů. Pramen, který stéká z polí, rozděluje lokalitu na dvě části. Keramika se zde vyskytuje převážně nezdobená, jenom na nepatrném lineárním zlomku je dobře čitelná část voluty a na dalším vrypy palcová výzdoba. Broušené hlazené nástroje jsou vyrobeny výhradně ze zelené amfibolitické břidlice. Jedná se o sekerku kopytovitého tvaru, svisle protáhlou(rozměry: 130/46/20 mm), v druhém případě plochou se souměrným ostřím (rozměry: 81/43/12 mm ; obr. 6:5 6), dva kopytovité klíny (parametry: 70/35/12 a 60/35/8 mm) a malý plochý klínek (velikost: 45/28/7; obr. 6:2 4). Ze štípaných nástrojů se nejvíce vyskytují drobná čepelová škrabadla, dlouhé neretušované čepele, několik srpových čepelek většinou trapézového tvaru (obr. 5:15 retuš a srpový lesk na vrcholové straně). V oblasti pod lokalitou jsem našel šipku s vrubem a bilaterální retuší. Nová lokalita Hladké Životice 3( H.Ž. 3) se nachází ve spodní části obce u levého břehu Husího potoka ve vzdálenosti 1200 metrů směrem na východ od zmiňované pravěké lokality H.Ž. 2b. Krajina kolem potoka je z větší části souvisle lemována nevýraznou protáhlou vyvýšeninou, jejíž nadmořská výška postupně klesá od260mna250metrů.nasamotnémjejímkonciprudce spadá dolů směrem k Husímu potoku a je ukončena malou oválnou nepravidelnou terasou o nadmořské výšce 250 metrů a převýšením šesti metrů nad okolním terénem. Zde je položená lokalita, sevřená uprostřed mezi dvěma povodími, z pravé strany 200 metrů vzdáleným Husím potokem, z levé Děrenským potokem 200 metrů od centra sídliště. Děrenský potok se potom vlévá 600 metrů pod lokalitou do Husího potoka, který následně ústí po 700 metrech do řeky Odry. Naleziště je zemědělsky obděláváno a samotné nálezy jsou koncentrovány na poměrně malé plošeorozloze metrů.Nezdobenákeramikase vyskytuje ve zlomcích a je typově stejná jako na ostatních 311

16 Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit HULÍN (K. Ú. HULÍN, PRAVČICE, OKR. KROMĚŘÍŽ) 3 cm Obr. 5. Hladké Životice. Nálezy kamenné štípané industrie. Kresba: D. Fryč. Abb. 5. Hladké Životice. Kataster der Gemeinde mit der Lage der Fundstellen. životických sídlištích. Nalezená spodní část sekerky je vyrobena ze zeleného amfibolitu o rozměrech 55/40/12. Do pestrého souboru se zařazují štípané artefakty. Zobrazeno je čepelové škrabadlo z tmavě hnědého radiolaritu s laterální retuší (obr. 5:8), čepelové škrabadlo z čokoládově hnědého radiolaritu s retuší na terminální straně (obr. 5:9), čepelové škrabadlo s retuší na terminální straně (obr. 5:11), rydlo z radiolaritu (obr. 5:16), hrot ze silicitu (obr. 5:17). Nůž z bílého silicitu (obr. 5:14 ) je po zalomení druhotně opracován přibroušením na vrcholové straně. Přibrušování lze rovněž rozpoznat na malé laterálně retušované čepelce (obr. 5:5), mohla snad být součástí labyrintu drobných čepelek vsazených do rukojeti. Výrazná je i eneolitická šipka z hnědého silicitu s dorzální a laterální retuší(obr. 5:4). Na pravěkých sídlištích v Hladkých Životicích bylo při výrobě štípané industrie použito především pestrého množství glacigenních sedimentů, výjimku tvoří H.Ž.3, kde jsou některé nástroje z radiolaritu. Při posouzení sporadických zlomků keramiky se domnívám, že se jedná především o lineární osídlení moravského horizontu 2. stupně. Ostatní zlomky řadím ke konci 2. stupně kultury s moravskou malovanou keramikou. Daniel Fryč Hladké Životice (Bez. Nový Jičín) Kataster der Gemeinde. LBK u. MBK. Siedlung (?). Oberflächensammlungen. U Obrázku (výzkum Hulín Pravčice 1). LnK, MMK. Sídliště, kulturní vrstva. Záchranný archeologický výzkum. Uloženo v AC Olomouc. Plocha vymezená "N, "E; "N, "E; "N, "E; "N, "E. Na polykulturní lokalitě na rozhraní katastrů Hulína a Pravčic, která byla zkoumána od roku 2006 v souvislosti s budováním komunikace R 55, proběhla v měsících únoru až dubnu 2009 poslední sezona záchranného výzkumu, který nesl pracovní označení Hulín Pravčice 1 U Obrázku (Daňhel 2009; Paulus 2007, 2008). Výzkum v jarních měsících roku 2009 probíhal v jihozápadním cípu původní plochy (v místě západního konce násypu přemostění R 55 místní komunikací z Hulína do Pravčic), kde zbýval pás kryjící vedení optického kabelu. Protože v roce 2008 byly po obou stranách tohoto pásu zjištěny mělce zapuštěné žárové hroby a přítomnost kulturní vrstvy, bylo přistoupeno ke skrývce ornice a následnému snižování podorničí kulturní vrstvy (k. 315) pomocí čtverců. Čtvercová sít (4 4 a 4 2 m, 744 m 2 ) pokryla celý zbývajícív Z orientovanýpás o délce 104mašířce 6 8 m. Mocnost vrstvy dosahovalana Z 1,2 m a směrem k V postupně klesala na 0,50 m. Čtverce byly skrývány po mechanických vrstvách 0,2 m, přičemž nejvíce nálezů bylo zastoupeno ve svrchní vrstvě. Na profilech se nepodařilo rozeznat žádné dílčí zvrstvení a celá vrstva se jevila jako jednolitá. Objekty se zpravidla barevně od kulturní vrstvy neodlišovaly, a byly proto zjišt ovány až na úrovni podloží. Prozkoumáno bylo 28 objektů pravěkého stáří, 6 žárových hrobů, 2 pohřby v objektech a 2 nedatované pohřby v kulturní vrstvě. Posledně zmíněné pohřby v kulturní vrstvě neobsahovaly žádné předměty a jejich chronologická pozice není jistá. Neolitické osídlení se na výzkumu Hulín Pravčice 1 v trati U Obrázku koncentrovalo v jižní části zkoumané plochy. Pro nálezy kultury s lineární keramikou (dále LnK) lze upřesnit, že se jednalo o jihozápadní cíp plochyskrytýpro západníčást náspumostu přesr55,který spojuje v místě původní komunikace Hulín a Pravčice. V tomto sektoru byly nálezy LnK doloženy i na sousedním výzkumu Pravčice 1 Pravčické nivky. Několik sídlištních objektů LnK představovalo podobně jako v předchozích sezonách mělké nevýrazné jámy. I když přímo z výplně objektů nepochází datovatelný materiál, je pravděpodobné, že náleží LnK, protože těsně nad nimi se v kulturní vrstvě nacházelo množství keramiky této kultury. Rovněž charakter jam odpovídá zjištěním z předchozích sezon výzkumu. Nálezy dosahovaly až k úrovni podloží a je zřejmé, že některé koncentrace ukazovaly na výplně mělkých objektů, bohužel barevně neodlišitelné od samotné zkoumané vrstvy. Keramika LnK se takto vyskytovala ve čtvercích a právě nad mělkými objekty 1311, a Poměrně četně se nacházela keramika LnK jako intruze v objektech jiného stáří. 312

17 Přehled výzkumů 51, Brno 2010 Obr. 6. Hladké Životice. Nálezy broušené industrie. Foto: D. Fryč. Abb. 6. Hladké Životice. Funde der Steinschliffindustrie. Photo: D. Fryč. Poněkud méně čitelné byly pozůstatky po kultuře s moravskou malovanou keramikou, která byla nacházena ve vrstvě i jako příměs v objektech jiného stáří. Miroslav Daňhel Daňhel, M. 2009: Pravčice (okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 50, 257. Paulus, M. 2007: Hulín (okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 48, 362. Paulus, M. 2008: Pravčice (okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 49, 321. Hulín (Kat. Hulín, Pravčice, Bez. Kroměříž). U obrázku (Hulín Pravčice 1). LBK, MBK. Siedlung, Kulturschicht. Rettungsgrabung. JINAČOVICE (OKR. BRNO-VENKOV) Za Sýčkami. MMK. Sídliště. Záchranný výzkum. V listopadu a prosinci roku 2009 uskutečnili pracovníci ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkum na parcele č. 742/1 v polní trati Za Sýčkami v souvislosti s budováním nové komunikace před plánovanou zástavbou území rodinnými domy. Uvedená trat se nachází ve východní části přibližně lichoběžníkového prostoru, který leží mezi jižním okrajem stávajícího intravilánu a areálem bažantnice. Trasa komunikace byla vedena napříč od západu k východu jeho severní třetinou, přičemž archeologické objekty byly zjištěny jen ve východním úseku poblíž bažantnice. Dosud neznámá lokalita je situována v nadmořské výšce od 310 do 314 m, ve spodní partii jižního až jihozápadního svahu, jímž klesá členitý hřbet vybíhající severozápadním směrem z vrchu Velká Baba (445,6 m n. m.) k levému bezejmennému přítoku Mnišího potoka. Její přesná poloha je nazmčr1:10000,list ,určenabodyosouřadnicích3:359,4:361,14:359a 15:361mmodZ:Js. č. Celkem bylo prozkoumáno 41 sídlištních objektů, které byly všechny předběžně datovány do kultury s moravskou malovanou keramikou. Kromě blíže neurčitelných výkopů se zde nacházely především zásobní jámy, jejichž dna a stěny byly obvykle vypáleny, a kratší i delší žlaby. Jeden ze žlabů vymezoval tři stěny víceméně pravoúhlé nadzemnístavby o rozměrechcca 11,5 8,4 m, orientované kratší stranou k východu(obr.7). Michal Přichystal Bei derß Rettungsgrabung in Flur Za Sýčkami war die Siedlung der Kultur mit der mährischen bemalten Keramik abgedeckt. JIŘÍKOVICE (OKR. BRNO-VENKOV) Díly. MMK?. Ojedinělý nález. Záchranný výzkum. V červnu a červenci roku 2009 uskutečnili pracovníci ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkum naparceláchč.472/15a472/23vpolnítrati Díly vsouvislosti s výstavbou výrobní, montážní a výstavní haly EDENCZ, s.r. o. Uvedené pozemky se nacházejí v severní části katastrálního území a přiléhají k západní straně silnice Jiříkovice Tvarožná přímo naproti stávajícímu areálu zemědělského družstva. Lokalita je situována v nadmořské výšce okolo 249 m, na temeni plochého návrší, které se pozvolna zvedá nad soutokem Rokytnice s Romzou. Její 313

18 Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit Obr. 8. Krnov Červený Dvůr. Keramika LnK. Abb. 8. Krnov Červený Dvůr. Keramik der LBK. Obr. 7. Jinačovice. Za Sýčkami. Celkový pohled na dům kultury s moravskou malovanou keramikou. Abb. 7. Jinačovice. Za Sýčkami. Gesamtblick auf das Haus der Kultur mit der mährischen bemalten Keramik. přesná poloha je na ZM ČR 1:10 000, list , určenabodemosouřadnicích225:187mmodz:js. č. Při zemních pracích překvapivě nedošlo k odkryvu žádného objektu, přestože dotčený prostor leží jen asi 200 m jižně od plochy zkoumané v roce 1998 před nakonec nerealizovanou výstavbou nákupně-společenského komplexu Rohlenka. Ze snímané ornice se podařilo získat pouze malé jednopodstavové jádro z křišt álu, které by se mohlo vztahovat k mladoneolitické komponentě zjištěné výše vzpomenutým výzkumem v roce 1998 (Bálek, Matějíčková 1999; Čižmář, Geislerová, Unger eds. 2000, 166). dále do Strahovic. Jižní, západní a východní okraj je lemován ulicí Příkopy. Doposud identifikovaná část naleziště se nachází ve středních partiích výrazné terénní vlny, která se kloní k jihozápadu. Pod návrším se nachází vodoteč známá jako Oldřišovský potok. Lokalita jako celek je situována ve výrazně zvlněné krajině Hlučínské pahorkatiny. Při archeologických pracích bylo zachyceno pět zahloubených kruhových objektů, v jejichž výplních se nacházely keramické zlomky náležící lidu hornoslezské lengyelské skupiny. Jiří Juchelka Kobeřice (Kat. Kobeřice, Bez. Opava) Za Šíleným. Oberschlesischen Gruppe der Lengyel-Kultur. Siedlung. Rettungsgrabung. Michal Přichystal KRNOV (K. Ú. OPAVSKÉ PŘEDMĚSTÍ, OKR. BRUNTÁL) Bálek, M., Matějíčková, A. 1999: Jiříkovice (okr. Brnovenkov). Přehled výzkumů 40 ( ), Čižmář, M., Geislerová, K., Unger, J. (eds.) 2000: Výzkumy Ausgrabungen Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, 166. Bei der Rettungsgrabung in Flur Díly wurde nur ein Kern aus Bergkristall im Ackerboden gefunden. Das Artefakt gehört wahrscheinlich zur Kultur mit der mährischen bemalten Keramik. KOBEŘICE (OKR. OPAVA) Za Šíleným. Hornoslezská lengyelská skupina. Sídliště. Záchranný archeologický výzkum. Archeologický výzkum na katastru obce Kobeřice v trati Za Šíleným proběhl v souvislosti s výstavbou rodinného domku na parcele č. 1594/23. Lokalita je situována na severovýchodním okraji obce Kobeřice. Ze severní strany je ohraničena Dubovou ulicí, která směřuje Červený Dvůr. LnK. Sídliště (?). Povrchové sběry. Při provádění povrchových sběrů na polykulturní lokalitě Červený Dvůr (viz poloha A na obr. v kapitole Eneolit) bylo mimo jiné nalezeno několik drobných fragmentů keramiky (obr. 8) náležejících kultuře s lineární keramikou. Jedná se o první nález této kultury v blízkém okolí Krnova na pravém břehu řeky Opavy. Nejbližší známé naleziště LnK je na dohled od Červeného Dvora na levém břehu řeky(na polské straně) v Branicích (Gedl 2005, 44). Svatopluk Bříza, Petr Ulahel Gedl, M. 2005: Nejstarší dějiny území města a střediskové obce Kietrz. In: Wspólne korzenie, wspólna Europa. Kietrz, Krnov (Kataster Opavské Předměstí, Bez. Bruntál). Červený Dvůr. LBK. Siedlung (?). Oberflächensammlungen. 314

19 Přehled výzkumů 51, Brno 2010 KUŘIM (OKR. BRNO-VENKOV) Ulice Knínická VK. Sídliště. Záchranný výzkum. Na přelomu dubna a května roku 2009 uskutečnili pracovníci ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkum v ulici Knínická č v souvislosti s II. etapou přístavby areálu firmy Dahlhausen CZ. Uvedený areál se nachází asi 250 m západně od jihozápadního cípu intravilánu, přibližně uprostřed jižního úseku polní tratě Křivé, který přiléhá k severní straně silnice II/386 z Kuřimi do Moravských Knínic(ulice Knínická). II. etapou přístavby byl zasažen obdélníkový pozemekorozměrechcca65 40mbezprostředněnavazující na zadní (severozápadní) hranu stávající administrativně skladovací budovy a zpevněné obslužné plochy. Lokalita je situována v nadmořské výšce od 278 do 280 m, ve spodní partii mírného jižního svahu, jímž klesá ploché návrší vybíhající jihovýchodním směrem z vrchu Cimperk (396,8 m n. m.) k potoku Kuřimka. Její přesná poloha je na ZM ČR 1: list určena body o souřadnicích 403:337, 409:339, 407:343 a 401:341 mm odz:js. č. Ačkoliv se jedná o prostor známého sídliště kultury s lineární keramikou, jehož části byly odkryty již při budování stávajícího areálu firmy Dahlhausen CZ v roce 2003 a sousední provozovny firmy MCAE Systems v roce 2005 (Přichystal 2004; Výška 2006), nebyla stavební činnost dopředu náležitě oznámena. Zemní práce byly náhodně zjištěnyvefázi,kdybylterénsvýjimkouúzkéhopásupodél východní hrany výrazně snížen buldozerem až na základovou pláň. Přesto bylo následným záchranným výzkumem zachyceno celkem 7 pravěkých sídlištních objektů. Získaný nepočetný materiál datuje 2 jámy do kultury s vypíchanou keramikou. Michal Přichystal Přichystal, M. 2004: Kuřim(okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 45, 127. Výška, K. 2006: Kuřim (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 47, 107. Bei der Rettungsgrabung in Knínická Strasse wurden zwei Siedlungsgruben der Kultur mit der Stichbandkeramik abgedeckt. KYJOVICE (OKR. ZNOJMO) Sutny. LnK. MMK. Sídliště. Systematický výzkum. V roce 2009 pokračoval systematický výzkum na známé polykulturní lokalitě v Kyjovicích, v trati Sutny, který navázal na předchozí sezonu pod patronací Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně (Kuča, Kazdová, Šabatová 2009). Metodika Byla prozkoumána část sektoru B4 (Kuča, Kazdová, Šabatová2009,obr.8),konkrétněčtverec2e(obr.9),vjehož rámci bylo pokračováno v podrobné preparaci objektu č. 738 se zaměřováním jednotlivých nálezů in situ pomocí totální stanice, přičemž byl pečlivě sledován a oddělován každý kontext. Dále byl ve čtverci 2d zdokumentován a zdigitalizován profil hliníku č. 739 (obr. 10) za pomocí digitální fotogrammetrie. Stejně se postupovalo i při výzkumu čtverců 3d, 3e a 3f, z nichž poslední dva byly již prozkoumány kompletně. Vznikla tak sada fotogrammetrických plánů jednotlivých úrovní i profilů, které byly dále zároveň s probíhající terénní částí výzkumu digitalizovány. Jednotlivé vlícovací body byly zaměřovány totální stanicí a zpracovávány v prostředí GIS, což umožnilo vytváření přesnějších digitálních plánů bez nutnosti klasické technické kresby na papír a následného skenování. Touto metodou se postupovalo i při odkrývání okolních čtverců po pravidelných vrstvách. Rovněž proběhl výzkum čtverců 3e a 3f. Na nich byly zachyceny relikty kůlových jamek a větší množství recentních zásahů (stopy orby, relikty blíže neurčeného druhu bývalý stromový sad?). Exkavace probíhala po umělých vrstvách o mocnosti cca 10 cm. Vybrané typy artefaktů (označované jako nález ) byly zaměřovány in situ pomocí totální stanice. Veškerá výplň pravěkých objektů byla plavena přes síta s rozměry ok 0,25 mm a 1 mm. Získané vzorky jsou průběžně tříděny a vyhodnocovány. Detekce fosfátů v půdních vzorcích Během výzkumu jsou pro účely geoarcheologických analýz systematicky odebírány půdní vzorky z každé uloženiny. Počítá se například s kvantitativní půdní analýzou na koncentraci fosfátů. V srpnu 2009 byla přímo na lokalitě experimentálně testována polní metoda fosfátové půdní analýzy. Použita byla modifikace Gundlachovy metody podle Eidta(1977), za použití keramických destiček usnadňujících semikvantitativní deskripci. Odebrány byly také vzorky na kvantitativní laboratorní analýzu. a) Metodika Použité chemikálie: Činidlo 1: 10 g molybdenan amonný (NH 4 ) 6 Mo 7 O 24.4 H 2 O 200ml H 2 O 100ml HCl Činidlo 2: 0,5 g kys. askorbová 100ml H 2 O b) Postup 1. odebrání vzorků(množství na špičku skalpelu) 2.přidání2kapekčinidla1 3. ponechání reakce 2 minuty 4. přidání činidla 2(jedné nebo dvou kapek podle výsledků) 5. fotodokumentace po 3 minutách Z každého místa byly k semikvantitativní analýze vždy odebrány tři vzorky. Výsledky dvouminutové reakce byly vždy fotograficky zdokumentovány. Problém působil polední žár, který vedl k rychlému znehodnocení roztoku ky- 315

20 Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit Obr. 9. Kyjovice. Plán výzkumu. Fig. 9. Kyjovice. Excavation plan. Obr. 10. Kyjovice. Profil hliníku č. 739 kultury s MMK (pohled od západu). Fig.10. Kyjovice. Aprofile of the pit number 739of the Moravian PaintedWare Culture (viewfrom the west). 316