Cupalová Jitka Praha 4 Hurda Jan Novák Jaroslav 2005/2006 Součková Radka

Transkript

1 Dokumentace k projektu pro INFORMAČNÍ CENTRUM České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Průzkum využitelnosti knihovních fondů knihoven VŠE - Vyšší odborná škola informační služeb Balážová Radka Pacovská 350 Cupalová Jitka Praha 4 Hurda Jan Novák Jaroslav 2005/2006 Součková Radka

2 ZADAVATEL Zadavatelem byla Česká komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Pracovali jsme pro Informační centrum ČKAIT, které má za úkol komoře pomoci zajistit péči o vysokou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob, a dále podporovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací. Informační centrum ČKAIT, které zabezpečuje - ediční činnost ČKAIT - pro členy ČKAIT přístup k technickým, ekonomickým a makroekonomickým informacím ve stavebních a příbuzných oborech z domova i ze zahraničí. Citace z webu ICCKAIT 1 : Informační centrum ČKAIT vydává v rámci ediční činnosti ČKAIT průřezové a speciálně zaměřené periodické a neperiodické publikace určené pro členy Komory i ostatní technickou veřejnost. Poskytuje komplexní informační, referenční a konjunkturální servis formou rychlého vyřizování stručných dotazů telefonicky, písemně nebo elektronickou poštou a prostřednictvím technickoekonomických a rešeršních studií, makroekonomických analýz a prognóz na základě kvalifikovaných podkladů a informačních databází. K vysoké kvalitě poskytovaných služeb a výstupů publikační činnosti přispívá odborné zázemí ČKAIT, spolupráce s autorizovanými osobami - experty v jednotlivých oborech a specializacích. Jedním z projektů IC ČKAIT byl i projekt, na kterém jsme se podíleli

3 ZADÁNÍ A CÍL PROJEKTU Úkolem bylo provést průzkum využitelnosti knihovních fondů knihoven a škol za účelem návrhu konceptu zpřístupnění informačních pramenů/zdrojů informací pro inženýry a architekty. Průzkum jsme měli provést ve veřejných knihovnách a knihovnách škol, které se specializují na obor stavitelství. Dále jsme měli zmapovat složení knihovního fondu knihoven a jejich systému třídění. Jestliže knihovny měly elektronickou podobu záznamů, provedli jsme průzkum programu, respektive databáze tj. specifikace názvu programového vybavení, uživatelského rozhraní, včetně podmínek zpřístupnění a propojení za účelem zřízení virtuální knihovny. Cílem zadaného projektu je odborná studie, která si klade za cíl shrnout poznatky a fakta o fondech specializovaných knihoven, poskytujících informace z oboru stavitelství. Výsledky studie mohou být pak dále využity pro návrh konceptu nebo pro samotný návrh virtuální knihovny, která by sloužila potřebám široké odborné veřejnosti, zejména však členům ČKAIT

4 HARMONOGRAM ŘEŠENÍ PROJEKTU - PLÁN A SKUTEČNOST návštěva Informačního centra České komory, seznámení s předmětem činnosti zadavatele upřesňující schůzka členů projektu se zadavatelem úvodní pracovní schůzka v rámci týmu zahájení práce na projektu výzkumu miniseminář k problematice řešené v projektu ŘÍJEN, LISTOPAD 2005 průběh průzkumu závěrečná kontrolní schůzka se zadavatelem odevzdání zpracovaného projektu zadavateli kontrolní schůzka odevzdání dokumentace a prezentace PRŮBĚH PRACÍ NA PROJEKTU 1. SEZNAMOVACÍ SCHŮZKA: - seznámení s předmětem činnosti firmy 2. UPŘESŇUJÍCÍ SCHŮZKA: - s pracovními podmínkami: prostředky - s hrubým časovým plánem - s dosavadním průběhem 1. fáze projektu - s cílem naší 2. fáze projektu 3. ÚVODNÍ PRACOVNÍ SCHŮZKA TÝMU: - zvolení team leadera - zvolení dokumentátora - dohoda o jednotlivých rolích v projektu Výsledek - přizpůsobení se časovým možnostem všech členů - přizpůsobení úkolů schopnostem jednotlivých členů např. zadání práce, kterou je možno vykonávat po večerech členovi s omezenými časovými možnosti, využití dobrých komunikačních schopností k vytvoření modelu telefonního hovoru apod

5 4. ZAHÁJENÍ PRÁCE NA PROJEKTU - UČÍME SE Z PRAXE: Výsledek Strukturování a rozdělení úkolů a nutných činností včetně zodpovědnosti za vykonání práce. Rozdělení objektů výzkumu na skupiny : 1. skupina: pražské - knihovny - školy 2. skupina: mimopražské - knihovny - školy Určení postupu prací, které je třeba udělat u obou skupin: a) vyřazení nerelevantních subjektů pomocí filtrů U škol : 1) zda je škola z oboru stavebnictví či příbuzného oboru 2) zda má škola knihovnu b) získání kontaktu na zodpovědnou osobu c) u 1. skupiny dohodnout zaslání dotazníku a termín pro odeslání zpět u 2. skupiny dohodnout osobní schůzku a vyplněni dotazníku 5. VLASTNÍ PRŮBĚH PROJEKTU: - vytvoření modelového telefonního rozhovoru 2 částí týmu, následné předání informací ostatním členům - po dohodě se zadavatelem došlo k drobné úpravě dotazníku 3 pro zlepšení jeho přehlednosti a strukturovanosti 6. NA ZÁKLADĚ ČASOVÝCH MOŽNOSTÍ A LHŮTY PRO SPLNĚNÍ JE STANOVEN ČASOVÝ PLÁN ČINNOSTÍ NA PROJEKTU 1. fáze: telefonování, odeslání dotazníků 2. fáze: urgování zaslání dotazníků zpět 3. fáze: doplnění chybějících informací v dotaznících, osobní pohovory s pražskými institucemi 4. fáze: zpracování získaných informací do požadovaného výstupu (tabulky v Excelu) 2 Modelový telefonní rozhovor je součástí Technické dokumentace. 3 Dotazník - příloha č

6 V průběhu všech fází probíhají konzultace a úpravy úkolů i používaných metod. Pro lepší komunikaci v týmu byla Radkou Balážovou vytvořena webová stránka na Internetu PRŮBĚH JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ: 1. fáze: Metoda A: telefonování: jak bylo výše zmíněno, telefonní rozhovor 5 se liší podle toho, zda jde o subjekt pražský či mimopražský. Následuje odesílání dotazníků s určením lhůty pro zaslání zpět. Poznatky z praxe: u pražských subjektů byla původně z naší strany snaha o osobní setkání s knihovníkem, ale na základě reakcí knihoven bylo od tohoto záměru upuštěno. Metoda B: přímé odeslání dotazníků bez předchozí telefonické domluvy (na e- mailové kontakty získané z předchozího prvního výzkumu 6 ) Poznatky z praxe: tato metoda se neukázala být příliš efektivní Důvody: - zastaralost informací (změna kontaktní osoby či adresy) - nepřikládání významu "neohlášené pošty" ze strany dotazovaných subjektů Po neúspěšném odeslání dotazníku následuje kontrola nesprávných ových adres, či jejich dohledávání a dodatečné odeslání dotazníků - tato činnost se prolíná i do druhé fáze. 2. fáze: A) po uplynutí zadaného termínu provádíme telefonické urgování Poznatky z praxe: - dodatečné zjištění že 1. či 2. filtr selhal - zjištění, že nedošlo k předání dotazníků na zodpovědné místo (např. při předávání přes sekretariát) - dodatečné odmítnutí vyplnění dotazníků Struktura telefonního rozhovoru je součástí Technické dokumentace 6 ČKAIT. Praha, listopad Průzkum specializovaných knihovních fondu zaměřených na stavební a související obory, ve veřejných a školních knihovnách, podmínky jejich využívání a zpřístupnění, I. etapa - 5 -

7 - zjištění neefektivnosti metody B z 1. fáze Opět zjišťujeme správné kontakty na zodpovědné osoby a dotazník, prodlužujeme lhůtu pro odpověď. znovu odesíláme 3. fáze: A) osobní pohovory s pražskými institucemi, od tohoto bodu bylo upuštěno viz. výše B) k doplnění chybějících informací v dotaznících - telefonicky, prolíná se i do další fáze. 4. fáze 7 : zpracování získaných informací do požadovaného výstupu (tabulky v Excelu), tomuto předchází třídění ových odpovědí na: záporné - odmítnutí pro nezájem nemožnost poskytnout informace (rekonstrukce knihovny, krátká lhůta) kladné nekompletní - telefonické doplnění informací kompletní - školy - knihovny 8. NÁSLEDUJÍ KONTROLNÍ SCHŮZKY s vedoucím vyučujícím a zadavatelem, vyhodnocení a poupravení výstupů. 9. ODEVZDÁNÍ PROJEKTU 7 Viz. Technická dokumentace - 6 -

8 TECHNICKÁ DOKUMENTACE POSTUP ŘEŠENÍ Začátkem října jsme se zúčastnily informační schůzky se zadavatelem pane Janem Saidlem, kde nám byla sdělena podstata a cíl zadaného projektu. Po zvolení Radky Balážové jako team leadera jsme si rozdělili jednotlivé práce na projektu. Prvním krokem k průzkumu využitelnosti knihovních fondů knihoven bylo upřesnění obsahu dotazníku, který byl posléze rozesílán knihovnám a školám. Dále bylo důležité vyřadit nerelevantní knihovny a školy ze seznamu od zadavatele. Obr. Seznam kontaktů od zadavatele - 7 -

9 Obr. Seznam pražských knihoven - upraveno pro potřeby týmu Obr. Seznam mimopražských knihoven - upraveno pro potřeby týmu - 8 -

10 V prvním fázi jsme vytvořili modelový telefonní rozhovor pro výběr vhodných škol. Struktura telefonního rozhovoru: Dobrý den, u telefonu informační centrum ČKAIT + jméno volajícího. Provádíme průzkum ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Pracujeme na projektu, který se týká výzkumu knihovních fondu stavební literatury. Mohla bych se zeptat, zda u Vás existují nějaké obory týkající se stavitelství? Odpověď: A) Ne. V tom případě Vám děkuji za ochotu, ale náš projekt se specializuje přímo na stavitelskou literaturu. Děkuji Vám. Nashledanou. B) Ano. Má Vaše škola knihovnu, která by byla přístupná i veřejnosti? A) Ne. V tom případě Vám děkuji za ochotu, ale náš projekt se specializuje přímo na stavitelskou literaturu. Děkuji Vám. Nashledanou. B) Ano. Mohla bych prosím mluvit s knihovníkem/-cí nebo se správcem knihovny? Dobrý den (opět vysvětlím situaci kdo jsme a proč voláme)+ cílem našeho projektu je odborná studie, shrnuje poznatky a fakta o fondech specializovaných knihoven, poskytujících informace z oboru stavitelství. Mohla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku týkajícího se Vašeho knihovního fondu? Odpověď: A) Ano Můžete mi, prosím, sdělit Vaši ovou adresu, na kterou bych Vám mohla dotazník zaslat? Chtěla bych poprosit, zda by bylo možné zaslat vyplněný dotazník do? Termín pro odeslání dotazníků zpět. Děkuji moc za spolupráci. Mějte se krásně. Nashledanou

11 Na základě získaných informací z telefonních rozhovorů jsme rozeslali dotazníky do škol a knihoven s lhůtou pro zpětné zaslání. V případě pražských knihoven byla původně v plánu osobní schůzka s knihovníkem či s odpovědnou osobou za knihovní fond. Ve skutečnosti jsme ale od osobních setkání upustili, a to na základě reakcí ze stran knihoven. Vhledem k tomu, že tento náš projekt navazoval na předchozí průzkum - I. etapu, rozesílali jsme dotazníky i bez předchozí telefonické domluvy. Ale jak již bylo výše zmíněno, tato metoda se příliš neosvědčila. Ve druhé fázi jsme se snažili znovu telefonicky a em kontaktovat instituce, které z jakýchkoliv důvodu neodpověděli. Prodloužili jsme lhůtu pro odeslání dotazníků zpět. Pro lepší komunikaci v týmu byly vytvořeny webové stránky, které sloužily členům týmu pro přehled zpracovaných informací. Ve třetí fázi projektu docházelo k doplňování chybějících informací v dotaznících 8. Během druhé i třetí fáze se průběžně zpracovávaly získané informace do tabulek v Excelu. Poslední čtvrtá fáze se týká především konečného zpracování dat pro zadavatele. Po kontrolních schůzkách následovaly poslední úpravy tabulek podle přání zadavatele. 8 Telefonicky nebo em

12 Obr. Statistika ze získaných informací

13 VÝSLEDEK PRŮZKUMU Celkem jsme oslovili 41 knihoven a 41 škol z celé České republiky. Z toho odpovědělo 25 knihoven a 18 škol. Zpřístupnit fond veřejnosti (ochota umožnit přístup) byla u škol velmi nízká. Ze statistických údajů můžeme zjistit, že pouze 4 školy by byly ochotny zpřístupnit svůj knižní fond. V příloze dokumentace přikládáme tabulku 9 se statistickými údaji. 9 Tabulka se statistickými údaji - příloha č

14 Návštěva u zadavatele Rozdělení objektů do skupin Urgování Kontaktování objektů [NE] Dotazník? [ANO] Filtr-stavebnictví [ANO] Kontakt? [NE] Čekání [ANO] [NE] [NE] Tvorba a zápis do databáze Tvorba vystupu pro zadavatele Tvorba technické dokumentace Konečná Prezentace Rozdělení činností Volba projektu Rozdělení funkcí Sestaveni časového harmonogramu Práce jednotlivých členů týmu Konzultace se zadavatelem Konzultace s vyučujícím Změny? [ANO] [NE] [NE] Tvorba výstupu pro zadavatele Tvorba dokumentace Prezentace Obr. Diagram činností na projektu

15 JMENOVITÝ PODÍL ČLENŮ NA ŘEŠENÍ ZADANÉHO PROJEKTU RADKA BALÁŽOVÁ - konzultace se zadavatelem, koordinace týmu, rozvržení práce pro jednotlivé členy a to nejen na počátku, ale také během projektu, telefonování, třídění ů, spolupráce na konečné dokumentaci. Radka jako team leader se velmi osvědčila. Celý tým oslnila svými vůdčími schopnostmi. Na řešení projektu strávila bezesporu nejvíce svého volného času. Počet odpracovaných hodin: 8 hodin týdně JITKA CUPALOVÁ - největší podíl na zjišťování podrobnějších informací od knihoven a škol telefonování, spolupráce na konečné dokumentaci. Jitka byla velmi nápomocným členem v týmu a to nejen díky skvělým komunikačním schopnostem, ale také svými užitečnými připomínkami k řešení projektu. Počet odpracovaných hodin: v průměru 2 hodiny týdně JAN HURDA - zpracovávání údajů o školách do tabulky v Excelu, konečné vyhodnocení výsledků podle požadavků zadavatele statistika, spolupráce na konečné dokumentaci. Zodpovědně řešil svěřené úkoly i své velké časové vytížení. Snažil se aplikovat své znalosti a nacházet nové možnosti v řešení v projektu. Počet odpracovaných hodin: 2 3 hodin týdně JAROSLAV NOVÁK - sestavení struktury telefonického hovoru; telefonování. K Jardovým nejsilnějším stránkám bezesporu patří výborné komunikační schopnosti, které měl možnost uplatnit především při telefonování. Počet odpracovaných hodin: hodin týdně RADKA SOUČKOVÁ - vytvoření tabulek pro zadávání získaných informací; telefonování; zpracovávání získaných údajů do tabulky v Excelu; spolupráce na konečné dokumentaci. Radka byla velmi silným a nepostradatelným článkem týmu, svým skvělým přístupem tvořila hnací motor, který dával věci do pohybu. Svěřené úkoly plnila svědomitě a iniciativně vytvářela podklady pro práci ostatních, čímž si vysloužila roli dokumentárora týmu. Má výborné analytické myšlení a velmi dobré organizační schopnosti. Počet odpracovaných hodin: 5-6 hodin týdně

16 PROBLÉMY, SE KTERÝMI JSME SE SETKALI Prvním drobným problémem, se kterým jsme se setkali, byla struktura dotazníku. Díky malým úpravám jsme trochu zdrželi v zahájení projektu. Dalším problémem týkajícího se samotného průzkumu byla neochota dotazovaných knihoven a škol zúčastnit se průzkumu. Mnohdy náš překvapilo i velmi nekorektní jednání ze strany dotazovaných subjektů. Velmi nepříjemným problémem se stalo neúplné vyplnění dotazníku (od knihoven a škol), kdy jsme museli subjekty opět kontaktovat. "Přehazování" odpovědnosti za vyplnění dotazníku se stalo častým problémem. Vzhledem k tomu, že jsme byli časově omezeni odevzdáním vypracovaného projektu zadavateli, museli jsme některé subjekty kontaktovat vícekrát, abychom jsme je přemluvili ke spolupráci. Na druhou stranu musíme připustit, že jsme se zpočátku setkali s těžkostmi, které se týkaly horší komunikace v týmu při rozdělování činností. Všechny ty okolnosti si vyžádaly změny v přístupu k práci a ukázaly, že zadaný projekt je náročnější, než jak se na počátku jevil. PŘÍNOS PROJEKTU PRO ČLENY TÝMU Musíme zdůraznit, že účast na tomto projektu byla pro celý tým neocenitelnou zkušeností. A to především tím, že to nebyla pouze "školní seminární práce", ale skutečná práce pro existující firmu. Získané informace tak budou podkladem pro možný vznik opravdového projektu, který bude využíván nejen odbornou veřejností. Myslíme si, že celý tým práce na projektu rozhodně obohatil tím, že jsme se museli učit pracovat v týmu, předávat si efektivně informace, zvládnout práci pod časovým tlakem a naslouchat jeden druhému. Velmi zajímavé bylo hrát jednotlivé role v pracovním týmu. Stát se vedoucím projektu a naučit se členy týmu motivovat a donutit je k práci, případně vymýšlet, co bude jejím obsahem, dávat lhůty a vyžadovat jejich plnění, bylo opravdu poučné. Každý člen v týmu se musel snažit efektivně nakládat se svým časem. V neposlední řadě jsme využili znalosti práce s Excelem při zpracovávání dat

17 ZÁVĚREM Tento projekt byl pro nás, studenty oboru Podnikové informační systémy opravdovou praxí, něčím reálným, projektem, ve kterém nešlo jen o hodnocení vyučujícího a následný zápočet, ale i hodnocení a interakci lidí, se kterými jsme se do té doby nesetkali opravdovou teamovou prací, která nám pomohla v řešení konkrétního problému. Dobře se zde projevila všechna úskalí teamové práce a na druhé straně i velké síla teamu jako celku. I když pro všechny z nás byla účast na tomto projektu přínosem, bylo pro náš i trochu zklamáním, že z vytvoření odborné studie na nás zbyl převážně sběr dat bez možnosti využití konkrétních znalostí nabytých studiem na VOŠIS -VŠE. Po první informační schůzce se zadavatelem projektu si každý z nás asi představoval trochu více tvůrčí práce, než obvolávání institucí. Nakonec se ukázalo, že práce na projektu přestavovala mnohem více úsilí, než jsme si z počátku mysleli. Jsme rádi, že jsme nakonec náš úkol zdárně splnili

18 PŘÍLOHY: 1. Dotazník 2. Konspekt 3. Výsledky průzkumu - statistické údaje

19 PŘÍLOHA Č. 1 KATALOGOVÝ LIST DATABÁZE KNIHOVNÍCH FONDŮ Z OBLASTI VÝSTAVBY A. IDENTIFIKAČNÍ ČÁST 1. Název knihovny 2. Obor (specializace) 3. Adresa PSČ: 4. Telefon 5. Fax Internet 8. Poznámka B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KNIHOVNĚ 9. Existence knihovny (pozn.: otázka pro školy a podniky!) ANO NE 10. Fond a jeho forma A/ Elektronický katalog v místě B1/ Elektronický katalog na Internetu C/ Lístkový katalog B2/ WWW adresa Elektronického katalogu na Internetu.

20 11. Přístup na Internet ANO NE 12. Zpřístupnění fondu veřejnosti (Ochota umožnit přístup) ANO NE 13. Třídící systém a/ MDT b/ Tezaurus c/ Klíčová slova d/ Konspekt e/ jiný (vypište) C. POPIS KNIHOVNÍHO FONDU (vyplňte, případně proškrtněte následující rubriky) 14. Velikost knihovního fondu Fond Knihy Časopisy Jiná literatura (druh): Počet titulů celkem ze stavitelství SUMA 15. Jazykové pokrytí 16. Retrospektiva fondu (časový rozsah)

21 17. Charakteristika fondu stavební literatury* *Vyplňte dle možností ( za použití konspektu, nebo jiné metody třídění, popř. podle seznamu pojmů v příloze konspekt.doc ) 18. Další informace 19. Převzaté knižní fondy jiných firem a institucí

22 D. SPECIFIKACE PROGRAMU 20. Knihovní systém - název 21. Knihovní systém Vlastní Komerční 22. Možnost zpřístupnění z vnějšího prostředí (komunikace mezi počítačovými systémy) ANO NE 23. Protokol zpřístupnění - název Datum Podpis

23 PŘÍLOHA Č. 2 Seznam Následující třídníky jsou převzaty ze seznamu vybraných znaků MDT, které pro účely Konspektu zpracovala Národní knihovna ČR, mohou být ještě dále upravovány (příklad): 624 Inženýrské stavitelství 625 Pozemní komunikace. Železniční stavitelství 626/627 Vodní stavitelství. Vodní hospodářství 628 Zdravotní technika. Úprava vody. Odpadové hospodářství. Světelná technika 69 Stavebnictví 691 Stavební hmoty 692 Konstrukční prvky a části staveb 693 Zednické práce 694 Dřevěné stavby. Tesařství. Truhlářství 696 Instalace 697 Vytápění, větrání, klimatizace 698 Dokončovací práce Ochrana budov 71 Územní plánování. Urbanismus. Památková péče 711 Zásady a praxe územního plánování. Regionální, mětské a oblastní plánování 719 Ochrana venkovských a městských památek všeobecně 72 Architektura 721 Budovy všeobecně 725 Veřejné, obchodní, průmyslové stavby. Světská architektura všeobecně 726 Církevní architektura. Sakrální a hřbitovní budovy 727 Budovy pro vzdělávání, vědu a kulturní účely 728 Architektura obytných budov. Bytová výstavba. Úřední rezidence Pro každou obsahovou skupinu pak definovat následující charakteristiky: 1. složení a velikost fondu (počet jednotek dle druhů dokumentů, tak jak je uvedeno v poli 12) 2. retrospektiva fondu (časový rozsah tak, jak je uvedeno v poli 14) 3. úroveň fondu 0 nedoplňuje se 1 minimální informační úroveň 2 základní informační úroveň 3 studijní úroveň neboli úroveň podpory výuky 4 vědecká úroveň 5 úplná (vyčerpávající) úroveň Podrobnější charakteristiky úrovně fondu, vysvětlující význam jednotlivých indikátorů, jsou k dispozici na 4. jazykové pokrytí P Primární jazyk země převažuje málo nebo žádné dokumenty v dalších jazycích S Zahrnuje vybrané dokumenty v dalších jazycích jako doplněk k dokumentům v jazyce primárním W Zahrnuje dokumenty v mnoha jazycích X Fondy jsou převážně v jednom jazyce a to v jiném, než je primární jazyk knihovny a země

24 Vysvětlivky: Konspekt umožňuje souborný popis (charakteristiku) fondu určité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných bibliografických informací. Umožňuje komunikaci o fondech a jejich porovnávání, poskytuje jednotný a srovnatelný přehled. Je účinným nástrojem pro tvorbu strategie budování fondů. Vznikl v USA, dnes má řadu aplikací po celém světě. Je spravován a rozvíjen v rámci OCLC-ACAS. Jedná se o obecnou metodu, kterou lze upravit podle potřeb instituce/skupiny institucí/země. Další informace na:

25 PŘÍLOHA Č. 3 Celkové součty Knihovní systémy Protokol Instituce Data Knihovna školy Celk. (-) součet Sum of Aleph Sum of Sys Bakalar Sum of Sys jine Sum of Sys KP - Win Sum of Sys T Series Sum of Protokol http Sum of Protokol Z Zpřístupnění? ANO Sum of Zpřístupnění Sum of vlastni knihovní systém vlastni vs. komercni Sum of komercni knihovní systém Ochota? ANO Sum of Ochota Internet? ANO Sum of Internet Sum of Fond C Typ fondu Sum of Fond B Sum of Fond A Sum of MDT Sum of Tezaurus Třídící system Sum of Klicova slova Sum of Konspekt Sum of TS Jiny