MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY Výtvarné fantazie v ročních obdobích s prvky arteterapie v hodinách výtvarné výchovy na ZŠ Diplomová práce Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Vláčilová Vypracovala: Jitka Rytířová

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jsem jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Jitka Rytířová 2

3 Děkuji vedoucí mé diplomové práce paní Mgr. Petře Vláčilové za cenné rady, připomínky a pomoc při vypracování diplomové práce. Dále bych ráda vyjádřila poděkování svým kolegyním za povzbuzování při mém studiu, svým dvěma dcerám, Elišce za pomoc při zpracování obrazové přílohy, Jitce za maximální pomoc doma. 3

4 OBSAH ÚVOD 6 TEORETICKÁ ČÁST 7 1. KRESBA A DÍTĚ Vývoj výtvarného projevu Stadia vývoje dětské kresby První kresby Vytváření grafických typů Grafický typ člověka Zobrazení prostoru Barevnost (kolorit) Charakteristické znaky dětského výtvarného projevu Typy kreslířů Malé desatero pro výtvarnou výchovu dětí VÝTVARNÁ VÝCHOVA NA 1. STUPNI ZŠ Metody ve výtvarné výchově Výtvarný námět Vztah námětu a techniky Námět a jeho motivace Výtvarné techniky Kresba Malba Grafika Plastická a prostorová tvorba TVOŘIVOST Tvořivá osobnost Tvořivý proces Tvořivý produkt Úrovně tvořivosti Tvořivost ve škole Metody rozvíjející samostatnost a tvořivost Osobnost tvořivého učitele 36 4

5 3.8. Tvořivost ve výtvarné výchově ARTETERAPIE Historie arteterapie Co je arteterapie Cíle arteterapie Techniky arteterapie Arteterapeutické metody Kresba v arteterapii Barva v arteterapii Formy arteterapie JEDINEC A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Sociální komunikace Pedagogická komunikace Verbální komunikace Nonverbální komunikace Komunikace činem Sociální role Role žáka Role žáka v mladším a středním školním věku Role spolužáka 56 PRAKTICKÁ ČÁST 60 ŠKOLA A TŘÍDA 61 PODZIM 62 ZIMA 65 JARO 69 LÉTO 72 ZÁVĚR 76 RESUMÉ 78 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 79 PŘÍLOHY 5

6 ÚVOD Tématem a názvem mé diplomové práce jsou Výtvarné fantazie v ročních obdobích s prvky arteterapie v hodinách výtvarné výchovy na ZŠ. Učitel by pro svou práci měl znát zákonitosti vývoje dětí, měl by vědět, jakým způsobem se vyvíjejí jednotlivé funkce, jak je ovlivňováno učení a chování dítěte ve škole. Pokud má učitel projevům žáků dobře rozumět, musí vědět, že vývoj je individuálně specifický a měl by k němu také tak přihlížet. Dítě příchodem do školy vstupuje do nových vztahů, získává nové informace, vědomosti, dovednosti a návyky. Škola klade na děti velkou míru požadavků, které musí zvládnout. Kromě znalostí se rozvíjí i osobnost dítěte, dítě prochází určitou socializací, vstupuje do interakce s dospělými a učí se žít ve skupině vrstevníků. Ve své práci se zabývám především výtvarnou výchovou, která rozvíjí žáka po stránce estetické, nabízí kulturní hodnoty, ale také podmínky pro sebevyjádření, rozvoj fantazie a tvořivosti. Mým cílem bylo vytvořit při výtvarné výchově příznivou atmosféru a motivovat děti k individuální i společné práci, která by vedla k vytvoření přátelských vztahů mezi dětmi, k radostné atmosféře ve třídě a k chuti dětí výtvarně tvořit. Výtvarnou činnost a zařazení prvků arteterapie jsem chtěla využít k posílení týmové práce a pocitu sounáležitosti se skupinou. V úvodní kapitole popisuji vývoj výtvarného projevu dětí, charakteristiky dětské kresby a výtvarnou výchovou na 1. stupni základní školy. Dále jsem uvedla poznatky o tvořivosti a arteterapii. Uvádím základní znaky tvořivosti, metody a postupy rozvoje a poznatky o tvořivosti ve škole. Co se týče arteterapie jsou uvedeny cíle, techniky a formy. Poslední části diplomové práce jsou zaměřeny na situaci jedince v sociálním prostředí, na komunikaci a sociální role. V praktické části je uvedena charakteristika třídy, se kterou jsem pracovala a poznatky, jak děti reagovaly na utváření nového kolektivu a na hodiny výtvarné výchovy. Jsou uvedeny komentáře k pracím dětí seřazené podle ročních období v průběhu školního roku, tzn. že začínají podzimem a končí létem. Úplný závěr je věnován obrazové příloze. 6

7 TEORETICKÁ ČÁST 7

8 1. KRESBA A DÍTĚ dítě kreslí dřív, než k tomu bylo vedeno, a to odlišně od dospělých. J.A.Komenský 1.1. Vývoj výtvarného projevu Dítě se začíná výtvarně projevovat už v podstatě v posledních měsících prvního roku života, zcela jistě však ve druhém roce. Začátky kreslení souvisejí s vývojem dítěte, se vznikem osobnosti. Jsou přirozeným projevem dítěte, projevem potřeby seberealizace. Výtvarný projev je výsledkem vyrovnání se individua se světem. Je projevem celé osobnosti, nejen úzké složky psychiky. Uplatňuje se v něm emocionální a racionální poznávání i logické myšlení. (Hazuková Šamšula, 1986, s.53) Vlastní začátky výtvarné řeči se podobají řeči mluvené. Kreslení, zatím třeba jen čárání je pro dítě hrou. Dítě kreslí, aby se bavilo. Kreslení je hra, která nevyžaduje partnera a nejenže zaměstnává ruce a zrak, ale příjemně a nenáročně uvádí v pohyb i vnitřní zkušenost dítěte. Kreslení jako hra se od jiných her od samého počátku liší, protože výsledkem je tu relativně trvalý produkt čára, barevná skvrna vyzývající k další hře, která se může změnit z pouhého vytváření stopy v zobrazení známých věcí. Radost z právě vznikající stopy je u dítěte daleko větší než zájem na konečném výsledku. Okolnost že se kreslí je zpočátku důležitější, než co se kreslí. Je to především radost z grafického pohybu, který na rozdíl od jiných pohybů zanechává viditelnou a většinou i trvalou stopu. Centrum tohoto pohybu je zpočátku v ramenním kloubu a jeho směr je spoluurčen přirozenou možností kroužit paží. Sklon a prohnutí čar vykazují proto kývavý pohyb. Po čase se uplatní i ramenní a zápěstní kloub, čáry se otáčejí v menším oblouku, vznikají hustá klubka, která sledují otáčivý pohyb ruky. Krouživý pohyb dává vznik nepravidelnému oválu, který je první pohybově grafickou figurou čáranic, jinak dosud nepředmětných. (Uždil, 1978, s.16) První dětské kreslení se až do prvních let školní docházky vyznačuje tím, že vznikající čára je výsledkem plynulého pohybu, jenž směřuje k uzavřenosti. Krouživý pohyb je také prvním rozběhem k nekonečné vláčné čáře, ale i k obrazcům blízkým 8

9 trojúhelníku nebo čtverci. Oba mívají zakulacené rohy a první obrázky domečku vypadají podle toho. Čáranice mají mnoho typů; můžeme mezi nimi sledovat krátké údery body, klikatky, klubíčka velmi jemných čar a spirály (oválné, kruhové, hranaté). Všechny jsou přípravou pro opravdové kreslení. Podle některých domněnek je pro dítě kresba obrázkovou řečí, pomocí níž vypráví o dojmech, jimiž je přeplněno. Podle jiných názorů je základem kreslení potřeba napodobit. Dítě neví nic o tom, jak bude jeho kreslířský vývoj pokračovat, pro ně je první čmárání příjemnou zkušeností. Je třeba mu dát dost příležitostí k práci, která je baví a o níž víme, že bude přispívat k vývoji jeho psychiky. Nejrůznější předmětné komplexy zobrazuje dítě svým symbolickým způsobem. Důležitým předpokladem zachování plnosti symbolu je přímý styk s objektivní realitou, kdy uskutečnění symbolu probíhá v přímém kontaktu s materií. Teprve v zakoušení objektivní reality vybírám podstatnou vlastnost, již zobrazuji a povyšuji ji do zástupné role symbolu. Jedině tak je i v konečné formulaci symbolu přítomna původně cítěná emoce. Podobně dítě, zakoušejíc realitu okolního světa i existenci sebe sama, motivováno tematickou vzpomínkou či přímým kontaktem s hmotným světem, se zmocňuje nástroje a materiálu a tvoří symbolický obraz světa, jehož pravá hodnota spočívá ovšem v tom, že tento obraz je citem přímo ovlivněn. Dítětem nakreslený dům je nejenom domem s jeho objektivně identifikovatelným významem, ale dům je také domem individua, je naplněn poselstvím individuálního sdělení. (Babyrádová, 1999, s. 74) Každý objekt je tedy před kreslením vnitřní imaginativně emotivní cestou na odpovídající úrovni subjektivně zpracován a ztvárněn. (Čačka, 1999, s. 136) Dětské symboly jsou libovolné a nesoustavné, jsou to znaky s osobními představovými asociacemi Stadia vývoje dětské kresby Fáze čárání období 1,5 2 let, jeto specifické funkční stadium, které přispívá k rozvoji motoriky. 9

10 Symbolické stadium později začíná dítě bez záměru kombinovat základní prvky, které jsou po dohotovení kresby teprve dodatečně pojmenovány. Její označení je zpočátku libovolné. Naivní realizmus mezi rokem, zobrazování je podřízeno vyprávěcímu momentu. Děti nekreslí co vidí, ale to, co znají a k čemu mají emoční vztah. Formální stránka nebo obtížnost zobrazení přitom nemají podstatný význam. Vizuální realizmus na konci dětství nastává nová forma kresebných konstrukcí. Vznikají obrazy, které jsou již uvědoměle plánovány. Jak z obsahového, tak z formálního hlediska vykazuje dětská kresba v průběhu vývoje řadu typických zvláštností. Podle Luqueta dítě kreslí, co ví, nikoliv co vidí. (Čačka, 1999, s. 134) Ve škole je pak u dětské kresby patrný vliv automatizmů z nácviku písma, projevující se řazením vedle sebe, nakláněním atp. Některé předměty jsou také znázorňovány nárysně a jiné půdorysně to podle obvyklého zorného úhlu. Z uvedeného je patrné, že dítě realitu nenapodobuje, ale vytváří. Dítě projevuje od počátku upřímnou emocionální účast se vším, co je obklopuje. Kruh je prvotní univerzální buňkou výtvarného projevu, vyjadřující zpočátku jakýkoliv tvar. Jeho umístění na ploše však není bez souvislosti se subjektivním emocionálním významem. Po preferenci lidské postavy přibývají kresby květin, zvířat, domů, aut, lodí atp. Kresba dítěte neusiluje v žádném případě o úplné zachycení reality, ale je vždy výrazem kvalitativního umocnění těch znaků, které v jeho subjektivních vjemech a představách dominují. Pro dítě v předškolním i školním věku je tvůrčí projev hlavní formou komunikace se světem i formou jeho osvojování. Kresba umožňuje dětem vypovědět víc než slova. Dítě vyjadřuje výtvarnou formou své osobní emociální prožitky. Každá dětská tvorba je výrazem intuitivní vnímavosti (poznávací, estetické i morální) vůči různým jevům reality, úrovně poznání, sebepoznání, způsobem sebeověřování a seberealizace. Napomáhá také k duševní rovnováze i sebejistotě. 10

11 1.3. První kresby První kresby vznikají z radosti vykonávat pohyb a sledovat jeho stopu. Říkáme jim čáranice. Čáranice nemají věcný obsah, rozvíjí se jimi grafická pohotovost, dítě si zvyká na materiál, omezení pohybu danou plochou, na koordinaci pohybu a zraku. V údobí čáranic se připravuje technika kresby. První obsahové dětské kresby jsou jak se domníváme možné jen na základě oddělení se od automatického prožívání světa, jsou pracnou konfrontací individuálního vědomí a neutrálního (na obecných duševních mechanismech závislého) vnímání. (Uždil, 1978, s.105) Přechod od čáranic ke kresbám se neděje skokem. Obyčejně se hovoří o údobí, kdy nahodilou čáranici dítě dodatečně interpretuje jako obraz něčeho skutečného. Pouhá kruhová čáranice může znamenat vlak (kola) nebo i nádraží apod. Čáranici, jejíž význam dítě odhaduje teprve během kresby, nazývá Luquet nahodilým realizmem. Je to období kolem druhého roku, kdy se probouzejí asociace, vyvolávají přesnější představy věcí. Nastává spojení kresby s představou. Z toho plyne popud k pojmenování. Za skutečnou obsahovou kresbu pokládáme takovou kresbu, kde předchozí záměr dítěte a jeho interpretace výsledku jsou stejné a dítě je nemění ani v průběhu činnosti ani po jejím ukončení. Potom následuje nepochopený realizmus. To je fáze, kdy dítě klade prvky vedle sebe a nekoordinuje je v celek, protože ještě není schopno syntézy. Např. klobouk kreslí nad hlavou, knoflíky vedle těla. Kresba v tomto období znázorňuje pojmové vlastnosti předlohy bez ohledu na zrakovou perspektivu. Např. tvář kreslená z profilu má i druhé oko, protože panák má dvě oči. Okolo 8 9 let nastoupí období intelektuálního realizmu. Kresba již zachycuje jen to, co je vidět z hlediska určité perspektivy a přihlíží k rozložení předmětů podle celkového plánu. Děti zobrazují ty znaky a představy, o kterých ví a které je zajímají, často i takové, které jsou oku skryty. (Uždil Horn, 1965, s.21) Cesta od neobsahového k obsahovému je celkem plynulá a má na ni vliv nejen reprezentace představ, jejichž optická podoba se v průběhu výtvarné činnosti rodí, ale i přímá či nepřímá podpora vychovatelů. Zájem dospělých je účinným katalyzátorem rozvoje kreslířské a malířské činnosti. 11

12 1.4. Vytváření grafických typů U dětí dochází k rozvoji kreslířského zobrazování. Začínáme se setkávat s grafickými znaky, které jsou orientovány k vizuální podobě zobrazovaných objektů. Objevuje se dominantní znak, který se v představě spojuje s konkrétním předmětem a současně i s řadou podobných předmětů (ovál = hlava, tělo, rybník, jablko, aj.). Dítě si zachovává v představě vzniklý útvar a je schopné vědomě ho nakreslit znovu vytváří se grafický typ. Grafických typů, které si dítě pro jednotlivé věci utvořilo není mnoho a jsou pro jedince typické a poměrně stálé. Dítě je nemění a určitý čas na nich ulpívá. V procesu vývoje se grafický typ přizpůsobuje novým podnětům a přibírá nové znaky (např. u postavy vlasy, uši, čepice, náušnice, atd.) 1.5. Grafický typ člověka Vývoj dětské kresby postupuje tak, jak roste možnost duševního zpracování smyslových podnětů. Lidské tělo je taková část světa, která může být pociťována zevnitř a zároveň i vnímána zvenčí. Vznik prvních grafických podob člověka je ale založen spíš na dotekových, pohybových a pocitových zkušenostech dítěte než na optických vjemech. První obraz člověka vzniká z čáranic, které mají oválnou formu (krouživý pohyb). Bývají přítomna ústa nebo i oči. Kromě obličeje jsou důležité ruce a nohy. Ruce bývají zpočátku bez prstů a nohy bez chodidel. Těmto prvním obrazům říkáme hlavonožci. Hlavonožci se od sebe různí. Někteří mají dlouhatánské nohy, prostor mezi nohama bývá vyplněn knoflíky, mohou mít vlasy nebo uši. Další vývoj pokračuje tak, že se trup osamostatní, je to další ovál. Zpočátku je menší než hlava. Obohacování formy panáka roste se schopností grafického rozlišování směrů a se schopností podrobit úvodní rozevlátý tah zrakové a motorické kontrole. Šestileté dítě už člení lidskou figuru celkem zřetelně, nasazuje paže k trupu, ne už k hlavě. Mezi obsahové kategorie, které zakládají vývoj grafického typu lidské figury patří tyto: 12

13 potřeba naznačit věcné vztahy a souvislosti (člověk stojí, padá, sedí) potřeba zdůraznit jednání osob (chůze, útěk, lezení, trhání ovoce) potřeba zdůraznit charakteristiku duševních hnutí nebo typiku postav (pláč, smích, zloba, babička, princ) potřeba vyjádřit vztah člověka a prostředí (v letadle, u zubaře, Karkulka v lese) Zajímavý je vývoj zobrazení lidského profilu. Je nesymetrický a je nutno zapojit více představivé energie. Dítě si představuje, jak by vidělo figuru ze strany. Charakteristický je tzv. smíšený profil, na kterém je vidět, že se nezakládá na zrakové vzpomínce, ale na představivé práci. S člověkem vchází do obsahu kreseb i jeho prostředí: dům, zahrádka, dopravní prostředky, zvířata, nábytek. Téměř nikdy nechybí slunce. Pohyb vzniká už u hlavonožců, jakmile figura něco drží nebo má chodidla v nestejné výši. Skutečný pohyb bývá na začátku znázorněn schématem kráčejících nohou viděných z profilu, ale i natahováním a vztyčováním paží Zobrazení prostoru První dětské zobrazení světa vzniká jako pohybově grafická interpretace představ. Povědomí o objemu těles je v dítěti od počátku zakotveno. Vychází z pocitu vyplývajícího z trojrozměrnosti vlastního těla. Jednou z možností jak dítě zobrazuje objem předmětu je plošné uspořádání objemu. Jde o to, že jednotlivé pohledy na předmět např. nadhled a podhled jsou spojeny v jeden celek. Typické je to třeba na obrázku cívky, na němž dítě zobrazilo obě dvě kruhové základny a tělo cívky válec v bočním pohledu. (Uždil, 1978, s. 42) Výtvor se tak ocitá v rozporu se zrakovou zkušeností. Zobrazení vnitřního prostoru je u dětí hodně časté. Dítě zobrazí kouř v komíně nebo brambory v hrnci asi tak, jako by byly komín i hrnec průhledné (rentgenový obraz). Prostor obklopující předměty je dětmi zobrazován jinak, než je tomu u dospělých. První čmáranice bývají rozptýleny po ploše, k prostorovému uspořádání dojde tehdy, když dítě postavy a věci začne umisťovat k dolnímu okraji papíru, který 13

14 znamená zemi. Ta bývá zdůrazněna čárou, která sleduje spodní okraj. Je to tzv. základní čára. Další čárou je vzdálenější okraj papíru, který představuje nebe. Věci na základní čáře stojí kolmo i tam, kde se jedná o kopec, uplatňuje se R princip. Tam kde dítě při svých tvůrčích záměrech se základní čárou nevystačí pomáhá si jejím prodloužením po celém okraji papíru. Při složitějších scénách (průvod) se setkáme s uspořádáním v několika řadách nad sebou. Scéna se rozvíjí, aniž se měnilo měřítko postav; ty se ovšem nepřekrývají. Postupně se základní čára vzdaluje od spodního okraje, vzniklý pás bývá vyplněn zelenou barvou trávou nebo barvou cesty či silnice. Objekty jsou ale stále ještě řazeny na základní linii. Další možnost, jak děti řeší prostor se nazývá sklápění. Je to názorný způsob zobrazení, při kterém se všechny předměty dají nakreslit tak, aby se rozvinul jejich charakteristický obrys. Patrné je to hlavně na obrázcích, kdy děti znázorňují postavy držící se za ruce a tvořící kruh. Typické pro znázornění prostoru bývá také obrácená perspektiva. U dětských kreseb se můžeme setkat s tím, že figury nebo věci jsou menší, ačkoliv jsou vpředu, zatímco figury nebo věci zobrazované vzadu jsou nápadně větší Barevnost (kolorit) Děti nejprve barvou jen kreslí, ale velmi brzy používají barvy k vyplnění plochy. Volba barev je individuální, děti většinou dávají přednost barvám teplým v čistých sytých tónech (oranžová, červená, žlutá). Důležité jsou pro děti i barvy tmavé (modrá, černá), které pěkně kontrastují se světlou plochou papíru. Kolorit dětského obrazu je realistický tam, kde barva přímo souvisí s představou předmětu (tráva zelená, obloha a mraky modré). Tam, kde je skutečnost barevně neurčitá se dítě necítí vázáno a využívá barvy v dekorativním smyslu, vybere barvu podle vlastní fantazie. Děti rády s barvou experimentují, míchají ji, otiskují, roztírají ji prsty. Současně tak poznávají vlastnosti barev a jejich výtvarné možnosti. 14

15 1.8. Charakteristické znaky dětského výtvarného projevu Dětský výtvarný projev se liší od výtvarného projevu dospělých. Tyto odlišnosti vyplývají z celkové individuální struktury dítěte v určitém stádiu jeho vývoje. Mezi znaky dětského výtvarného projevu řadíme: Naivní realismus vyznačuje se jednoduchostí a úsporností kresebných a malířských tahů dítě nakreslí jednoduchou linku a už ji neopravuje, dále zobrazování v nejúplnějším profilu např. čelní i boční stěna domečku je jakoby v jedné rovině a zobrazování předmětů důsledně vedle sebe bez překrývání. Intelektuální realismus dítě má zájem o detaily a jejich funkčnost, objevuje se transparentnost nebo-li rentgenové vidění, kdy dítě nakreslí objekt zvnějšku i zevnitř, výtvarné vyprávění kresbou dítě vypráví příběh, zjednodušení, nepoměr v proporcích, vytváření grafických typů. Zosobňující dynamismus přenášení znaků z jedné představy na druhou, personifikace oživování neživých předmětů, antropomorfismus přenášení lidských znaků na zvířata a věci. Výtvarné vyprávění, čtvrtý rozměr dětské kresby čtvrtým rozměrem, který se dítě snaží vyjádřit je čas. Dítě nezachycuje pouze jeden moment děje, ale celou řadu epizod v následnosti za sebou. Umisťují je na jedné ploše. Epizody jsou buď volně rozloženy po výkrese, nebo řazeny do vodorovného plánu nad sebou Grafoidismus naklánění kresby ve směru budoucího písma, zakulacování ostrých a pravých úhlů. R princip zákon kolmosti, návyk kreslit figury a věci kolmo k vodorovné linii vede k tomu, že děti kreslí kolmo i k šikmým liniím, např. komín k šikmému štítu střechy. Zobrazovací automatismus rozumí se jím zmnožení detailů obrazu tak, že to přímo odporuje skutečnosti, dítě v určitém tvaru najde zalíbení, a tak jej opakuje Nepravý ornament základem je automatismus, někdy dítě zdobí vše: šaty, oblohu, střechu, výzdoba by měla zakrýt nedostatky v představivosti, rozvíjí se tam, kde dítě nedovede sledovat složitý tvar. Rytmus, symetrie a opakování jsou základem kompozičních schopností, uplatňují se v dětské kresbě i malbě, projeví se v členění plochy. 15

16 Kolorit barva určitých předmětů je zafixována, např. zelená tráva, modré nebe, červená ústa. Smíšený profil, vícepohledovost do profilu dítě zobrazuje jen některé části těla, např. hlava je z profilu, ale oči jsou vidět obě, složitější objekty nekreslí dítě nikdy ve smyslu pohledu z jednoho místa, sčítá pohledy z několika stran. Překlápění, sklápění věci, které jsou nad dětským horizontem nebo se do sebe promítají v úrovni očí, klopí dítě do půdorysu, např. rybník kolem něhož jsou stromy vějířovitě rozloženy. Vytváření dětských schémat (grafických typů) dítě si vytváří určitý způsob zobrazení jednotlivých věcí a lidí, toto schéma opakuje a vrací se k němu. Významová perspektiva to, co dítě považuje za důležitější je více propracované a větší. Zakulacování úhlů zakulacování je projevem setrvání na kruhové formě. Základní čára znamená počátek zobrazení prostoru dolní okraj představuje zem, horní nebe. Nadřazenost, deformace, disproporce, výtvarná nadsázka působivé věci, lidi a zvířata dítě zvětšuje velká klika u dveří, zřetelné knoflíky na kabátě, paňák větší než dům, ruka, která je v akci je dlouhá. Reálnost prázdného prostoru u starších dětí je to snaha vyznačit prázdný prostor jako něco reálného. Děti prostor vyčárají, vytečkují. Obrácená perspektiva u dolního okraje jsou figury maličké a naopak u vzdálenějšího větší Typy kreslířů Shrneme-li dosavadní poznatky o vývoji a znacích dětského výtvarného vyjadřování, můžeme říci, že ve vývoji výtvarného projevu každého jedince lze sledovat určité znaky, společné ve své podstatě v daném stadiu vývoje všem jedincům. Na druhé straně však právě při srovnání výtvorů každého jedince objevíme řadu odlišností. (Hazuková Šamšula, 1986, s. 67) Vždy můžeme usuzovat na jeden ze dvou typů, extrovertní nebo introvertní. 16

17 Extrovertní typ snaha o vystižení zobrazované věci s naznačením jejích důležitých i méně důležitých částí dítě jako by začínalo u těchto znaků a vyjmenovávalo je (hovoří se o tzv. numerativním typu) později se objevují pokusy o vystižení objektivního vzhledu věci co do proporcí, její situace v prostoru a barevnosti ještě později o vystižení objektivního vzhledu věci co do plasticity, osvětlení (hovoří se o typu objektivním) mezi extrovertně objektivními typy je mnoho specialistů např. na dopravní prostředky, koně, princezny apod. Introvertní typ rozhodující roli má zážitek, který mívá silně emotivní charakter téma se tak často neopakuje, je maximálně zosobněno výběrem faktů objevují se neklasická témata, pro než dítě nemá souhrnný název každý výtvor je snahou o ucelenou představu nerozhodují proporce, reálná barevnost, bohatství detailů Z hlediska výtvarně výchovné praxe má podle J. Uždila význam dělení výtvarných typů na vizuální a haptický. Vizuální typ (zrakově zaměřený) Je převážně extrovertní, chce si přiblížit kreslířským zobrazováním svět, lpí více na tvarově zajímavých vlastnostech věcí. Nelibuje si tolik ve volném koloritu (barevnosti), barevná skladba není tak jednoznačná. Haptický typ (hmatově zaměřený) Je převážně introvertní. Nevyhýbá se barvám, používá je v čisté podobě, nemíchá je. Klade barvu v ploše. Výtvory působí dekorativně. Jsou rozdíly mezi žáky, které jsou dány různou schopností vyjádřit syntézu zobrazovaných znaků. Typy syntetizující (ve smyslu věcně racionálně extrovertním nebo formálně intuitivně introvertním). Jsou schopny zachytit syntézu zobrazovaných znaků v její 17

18 věcné rovině (náznak vztahu mezi figurami, souvislost proporcí nebo prostorových vztahů) Typy s malou schopností syntézy Umisťují své znaky (obyčejně jednotlivé věci) porůznu po ploše papíru, nekomponují, ani zobrazovanou situaci nepřijímají jako celek. Doc. Trojan uvádí i dělení podle inklinace k určitému způsobu technického provádění a volby výtvarných prostředků. Tato typologie je zajímavá zvlášť pro učitele. Grafický typ lépe se vyjadřuje kresbou, lineárním řešením, raději černobíle.téma volí s možností uplatnění obrysového řešení. Malířský typ inklinuje k citové barevné skvrně, užívá nezvyklé tóny, myslí nejdříve v barvách a potom teprve v tvarech. Plastický typ dobře kreslí, nerad a mnohdy neúspěšně pracuje s barvou. Myslí především na prostor, objem a tvar. Jeho doménou je práce s hmotou. Výtvarně konstruktivní typ dobře kreslí, má představivost a fantazii, schopnost kombinovat. Barvu chápe většinou jako doprovodnou složku Malé desatero pro výtvarnou výchovu dětí (Uždil) chápání výtvarného projevu dítěte v souvislosti s jeho psychikou, s jejími obecnými funkcemi (vnímáním, myšlením, představováním), respektování věku dítěte a zvláštností dětského zobrazování skutečnosti vyvarování se podceňování dětských výtvorů zrovna tak, jako přílišné chvály nikdy neopravujeme, co dítě nakreslilo, nevytýkáme nedostatky, bereme v úvahu, že dítě kreslí jinak než dospělý necháme dítě, aby si samo našlo téma, které je pro něho zajímavé (to je ostatně každé téma, které si dítě vybere), protože objevná práce začíná u výběru toho, co bude dítě kreslit a ve volbě námětu se zobrazí to, jak dítě prožívá svůj svět ne každá kresba musí představovat určitého z předmětného okolí dítěte, zobrazovat je možné i pohyb, smysl má počmáraná plocha i barevná skvrna využívat i jiné výtvarné činnosti než kreslení a malování, které dítě snadno ovládne, jako např. vytrhávání, spojování, kladení, konstruování, ale i vyhledávání zajímavých tvarů 18

19 poskytnutí dítěti dostatečného prostoru k práci a k uložení nástrojů, aby se dítě naučilo udržovat své věci v pořádku založení archívu kreseb dítěte je to dobrý způsob jak sledovat vývoj dítěte a jeho výtvarný růst umožnit dětem setkat se s dobrými obrázkovými knížkami, které pomohou rozvíjet dětskou představivost i schopnost převádět skutečnost ve výtvarnou formu vést výtvarné činnosti tak, aby se nastaly pro dítě povinností, ale zajímavou zábavou, která má vliv na dobrou pohodu a vývoj dítěte Po uvedení přehledu výtvarného projevu dětí a malého desatera se budu zabývat výtvarnou výchovou na 1. stupni základní školy. 19

20 2. VÝTVARNÁ VÝCHOVA NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Výtvarná výchova má v základním vzdělávání svoje nezastupitelné místo. Rozvíjí výtvarný projev dětí a zprostředkovává kulturní hodnoty. Nabízí dětem podmínky a podněty pro sebevyjádření, uplatnění individuálních zkušeností a osobních zážitků. Jako všechny předměty si výtvarná výchova klade výchovné a vzdělávací cíle. Je třeba hledat prostředky k jejich uplatnění. K těmto prostředkům patří nejen učivo, ale také vyučovací metody a formy práce. Má li dítě zaznamenávat autentické smyslové zážitky, vyhledávat a zaznamenávat výrazné a zajímavé elementy (linie, barvy, tvary, struktury ), naplnit vlastní potřebu objevovat výrazné vlastnosti výtvarných prostředků, je třeba dítěti nabídnout podmínky, podněty a také výtvarné prostředky, které mu umožní tvořivě reagovat na impulsy vnějšího i vnitřního světa. (Stadlerová a kol., 2005, s.9) Členění výtvarných prostředků: výtvarné prvky bod, linie, plošné a prostorové tvary, světlo a stín, kvalita povrchu výtvarná kompozice vztahy mezi výtvarnými prvky, tvarová, barevná, prostorová výstavba výtvarného díla, souvislosti mezi jednotlivými částmi a celkem, uspořádání, umístění, řazení prvků podle určitého řádu výtvarné symboly obsahy ukryté ve výtvarné formě, které jsou odhaleny prostřednictvím obraznosti, představivosti a fantazie tvůrce díla i jeho interpreta proces tvorby osobité přístupy k vyjádření skutečnosti nebo fantazijních představ výtvarné techniky výtvarné nástroje výtvarné materiály Výtvarná výchova je výchovou k umění a v umění. Spojuje v sobě dvě významné složky, které různě ovlivňují utváření osobnosti žáka složku výtvarně vzdělávací a složku výchovnou. Výtvarná výchova využívá širokého rejstříku konkrétních znalostí o světě a snaží se je představovat z různých úhlů pohledu. 20

21 Toto obecné chápání světa otevírá prostor pro poučné vytváření individuálních postojů a stává se jedním z významných impulsů výtvarně výchovných procesů. (Roeselová, s. 11) Výtvarně vzdělávací složka výtvarné výchovy dává dítěti do rukou základní vyjadřovací prostředky. Učí ho zacházet s prvky výtvarného jazyka, jako jsou linie, barvy a tvary a poznávat jejich vlastnosti a ploše i v prostoru. Pomáhá dítěti pochopit jednotlivé prvky a ocenit jejich výrazové a estetické účinky. Seznamuje dítě se základními výtvarnými postupy, materiály a nástroji a s jejich vyjadřovacími možnostmi. Výtvarná výchova vede děti k využívání výrazových prostředků, formuje výtvarné myšlení dětí a jejich intuitivně emotivní nebo analytické rysy. Rozvíjí specifické složky osobnosti, orientované na vizuální vnímání, obraznost, vyjadřování a komunikaci. Vzdělávací přístupy k látce výtvarné výchovy jsou základem pro další důležitou aktivitu pro pěstování vztahu k výtvarné kultuře. Výchova zprostředkovaná výtvarným projevem se obrací k jednotlivci a různými prostředky v něm podporuje schopnosti sebeuvědomování, reflexe a sebevyjádření. Aby si žák vytvořil ke světu osobní vztahy, musí si nalézt vlastní vztah k námětu a jeho obsahu a umět vyřešit s ním spojený výtvarný problém. Pak nese jeho výtvarný projev rysy samostatnosti tvůrčího procesu a objevené vztahy se stávají součástí jeho individuálního hodnotového systému. Výtvarné vzdělávání přivádí žáky k chápání a ocenění světa přírody, člověka a umění a usnadňuje mu i sebezačlenění do lidského společenství. Výchovný proces je podmíněn specifickými metodami výtvarné výchovy a využívá smyslové a prožitkové podněty. Hlavním výchovným prostředkem je probuzení zájmu o zvolené téma, o svět, o výtvarné uchopení problému. Mezi cíle předmětu patří zejména: rozvíjení a kultivování citových a smyslových schopností vnímání obnovování a rozvíjení smyslové i citové senzibility, kultivace a obohacování prožitků obnovování a pěstování představivosti, imaginace a fantazie probouzení a kultivace tvořivých osobitých reakcí na podněty a problémy 21

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2. Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura 6.2.12. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové vymezení Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období)

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období) Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. (1. období) Žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty),

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV)

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvůrčí činnosti tvorbu, vnímání a interpretaci

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A 13-ŠVP-Výtvarná výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 6) 1. 9. 2014 Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je postupně seznamovat žáky s výrazovými výtvarnými, technikami

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

5.1.5.2. Výtvarná výchova

5.1.5.2. Výtvarná výchova 5.1.5.2. Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací obor Výtvarná výchova ze vzdělávací oblasti Umění a kultura je zařazen do všech ročníků prvního stupně a je zaměřen

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka.

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka. PVV intuitivně ovládá výtvarný jazyk zvládá systém a organizaci práce ve vyučovací jednotce osvojí si správné pracovní návyky naučí se trpělivosti respektuje spolužáky umí spolupracovat ve skupině zapojí

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu LMP

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu LMP Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu LMP Vzdělávací oblast: Umění a kultura Ročník: I. Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby (mezipředmětové zvládá základní dovednosti pro vlastní

Více

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice:

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice: Tématický plán Předmět Výtvarná výchova Vyučující PhDr. Eva Bomerová Školní rok 2016/2017 Ročník IV. A hod./týd. 2 Učebnice: Doplňkové učebnice: Cikánová, K.: Kreslete si s námi. Aventinum Praha, 1997.

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Umění a kultura Výtvarná výchova 2. období 4. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6. RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-9-1-01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Výtvarná výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 11. - VÝTVARNÁ

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

V.7.2 Výtvarná výchova

V.7.2 Výtvarná výchova 1/6 V.7.2 Výtvarná výchova V.7.2.II 2. stupeň V.7.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova přispívá k dosažení emoční, kulturní a vizuální gramotnosti žáků.

Více

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací:

Více

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ 348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1

Více

Výtvarná výchova - 3. období

Výtvarná výchova - 3. období Výtvarná výchova - 3. období Učivo Výstupy Kompetence Průřezová témata Metody a formy Rozvíjení smyslové citlivosti Prvky vizuálně obrazného - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury;

Více

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět,

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět, VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět, v 1., 3. a

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Vzdělávací obor Výtvarná výchova Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Výtvarná výchova je dotován hodinami podle školou stanovených pravidel, uvedených v tabulaci učebního plánu.

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět výtvarná výchova je vyučován na 1. stupni jako samostatný předmět v tomto časovém vymezení: 1. ročník - 1 hodina týdně

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník: 1. - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě zkušeností a vjemů ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Prvky vizuálně obrazného

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výtvarná výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Lidské

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek.

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek. Program: OP VK Projekt: Klíče pro život Registrační číslo: CZ.1.7/4.1.00/06.0011 Akce: Odbornostní setkání Tvořivé aktivity Termín: 6. 7. 10. 2012 Místo: Mahlerův penzion, Jihlava Lektor: Anna Svobodová,

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich

Více

Výtvarná výchova 6. ročník

Výtvarná výchova 6. ročník Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY UŽITÁ VÝTVARNÁ ČINNOST Mgr. Kamila Heřmanová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY UŽITÁ VÝTVARNÁ ČINNOST Mgr. Kamila Heřmanová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY UŽITÁ VÝTVARNÁ ČINNOST Mgr. Kamila Heřmanová Předmět Užité výtvarné činnosti (dále jen UVČ) je dotován 1 hodinou týdně a

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč. Časová

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Výtvarně projevové typy žáků

Výtvarně projevové typy žáků Výtvarně projevové typy žáků Výtvarně projevový typ: = charakteristické odlišnosti ve způsobu pozorování a přepisu viděného do výtvarné podoby souvisí s psychologickým typem (vzájemná podmíněnost není

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Příroda a svět dětí Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: citlivě přistupuje ke své práci vytváří si základy kulturních návyků pro práci s uměleckým

Více

Společnost TTM o.s. vzdělávací instituce akreditovaná MŠMT ČR pod č.j.: MSMT / nabízí

Společnost TTM o.s. vzdělávací instituce akreditovaná MŠMT ČR pod č.j.: MSMT / nabízí Společnost TTM o.s. vzdělávací instituce akreditovaná MŠMT ČR pod č.j.: MSMT - 24322/2015-1 nabízí cyklus vzdělávacích programů pro výtvarné pedagogy VÝTVARNÁ LABORATOŘ 1. ÚVODNÍ SEMINÁŘ 2. MOŽNOSTI KRESBY

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Název vyučovacího předmětu: Umění a kultura Výtvarná výchova Výtvarná výchova Časové vymezení předmětu: 1., 3.

Více

Časové a organizační vymezení

Časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník

Více

Výtvarná výchova ve 4. ročníku

Výtvarná výchova ve 4. ročníku Výtvarná výchova ve 4. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Připomene si zásady bezpečnosti a hygieny při práci. Užívá v plošném vyjádření linie a barevné plochy, kombinuje prvky ve vztahu Místo

Více

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen. listopad. prosinec

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen. listopad. prosinec Týdenní dotace: 1h/týden Vyučující: Mgr. Lenka Erberová, Mgr. Věra Antalová, Mgr. Vladimíra Hryzlíková, Ročník: 1. (1. A, 1. B, 1. O) Školní rok 2016/2017 UČIVO 1. Zjišťování výtvarných dovedností - volná

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova, II. stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní (žlutá, modrá, červená), míchání barev podvojných (zelená, fialová, oranžová) Barvy světlé/tmavé; teplé/studené

Více

Výstup předmětu Učivo Přesahy a vazby

Výstup předmětu Učivo Přesahy a vazby Ročník: šestý Žák vytvoří a pojmenuje prvky vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahy Žák vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření, hodnotí jeho účinky s účinky již existujících vizuálně obrazných

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Výtvarná výchova pro 1. stupeň

Výtvarná výchova pro 1. stupeň 5.7.2. Výtvarná výchova pro 1. stupeň Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci

Více

Prvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Prvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 2 2 0 0 0 0 0 0 5 Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast Charakteristika

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 8.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 8. 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 8. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV9101 VV9102 vybírá, vytváří

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Předmět: Výtvarná výchova

Předmět: Výtvarná výchova 5.7.2 Obor: Výtvarná výchova Předmět: Výtvarná výchova Charakteristika předmětu výtvarná výchova 1. stupeň Vyučovací předmět výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výtvarná výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Lidské

Více

Předmět: Tvořivá dílna

Předmět: Tvořivá dílna Předmět: Tvořivá dílna Charakteristika předmětu tvořivá dílna 2. stupeň Předmět Volitelná tvořivá dílna vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto předmětu přispěje k rozvoji kreativity,

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný Základní postupy, prostředky a materiály Žák: seznámí se se základními výtvarnými postupy, materiály, nástroji a barvami volí si a využívá prostředky k výtvarnému

Více

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) zorganizuje si

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 9.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 9. 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 9. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV9101 VV9102 vybírá, vytváří

Více

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Učitelství pro mateřské školy Bakalářské studium INTERPRETACE DĚTSKÉ KRESBY

Učitelství pro mateřské školy Bakalářské studium INTERPRETACE DĚTSKÉ KRESBY MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Poříčí 7, 603 00 Brno KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY Učitelství pro mateřské školy Bakalářské studium TÉMA: INTERPRETACE DĚTSKÉ KRESBY Předmět: ZS1BK_IDVP Interpretace

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Výtvarná výchova 6. ročník

Výtvarná výchova 6. ročník Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření

Více

6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1.stupeň Předmět výtvarná výchova je na prvním stupni vyučován od prvního do pátého ročníku 2 hodiny týdně. Výtvarná výchova je realizována prostřednictvím

Více