MATERIÁLY Dalibor Hlaváček

Transkript

1 škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I MATERIÁLY Dalibor Hlaváček podpořeno Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Projekt byl podpořen z programu Operační program Praha Adaptabilita Název Architektura bydlení Reg. číslo CZ.2.17/3.1.00/34101

2 1 : způsob nahlížení na stavební materiál 2 : proč se Hm zabýváme? 3 : vliv materiálu na životní prostředí 4 : proces navrhování 5 : příklady staveb 6 : vybavení interiéru 7 : závěr

3 1 : Nahlížení na stavební materiál ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

4 Smyslové vlastnosti Technické vlastnosti Vliv na zdraví člověka Vliv na životní prostředí 1_NAHLÍŽENÍ NA STAVEBNÍ MATERIÁL

5 KAPLE BRUDER KLAUS Peter Zumthor Kaple u německého městečka Mechernich. 12 metrů vysoký betonový monolit byl vytvořen za pomocí bednění ze 112 smrkových kmenů. Betonování probíhalo po půlmetrových vrstvách, které vytvořilo chrakteris^cký výraz monolitu. Po vytvrdnuh betonové konstrukce byly smrkové kmeny zapáleny. S takto vzniklým povrchem stěn kontrastuje podlaha z litého olova. Further reading: P. Zumthor, Atmospheres, Basel: P. Zumthor, Promýšlet architekturu, Zlín: 2009 Polní kaple Bruder Klaus. Wachendorf, Německo. Foto: Samuel Ludwig 1_NAHLÍŽENÍ NA STAVEBNÍ MATERIÁL SMYSLOVÉ VLASTNOSTI

6 1_NAHLÍŽENÍ NA STAVEBNÍ MATERIÁL SMYSLOVÉ VLASTNOSTI Interiér a detail polní kaple Bruder Klaus. Wachendorf, Německo. Foto: Pietro Savorelli a Petr Šmídek

7 Polní kaple Bruder Klaus. Wachendorf, Německo.

8 PADRE PIO, SAN GIOVANNI ROTONDO Renzo Piano. 16 metrů vysoký kostel pro poutníků. Střešní konstrukci kostela tvoří 17 oblouků z lokálně těženého kamene. Further reading: D. Dernie, New Stone Architecture. London: 2003, (str ) Předpolí chrámu Padre Pio, San Giovanni Rotondo, Foggia, Itálie. Foto: Michel Denancé 1_NAHLÍŽENÍ NA STAVEBNÍ MATERIÁL TECHNICKÉ VLASTNOSTI

9 Nosná konstrukce zastřešení chrámu. Padre Pio, San Giovanni Rotondo, Foggia, Itálie. Foto: Michel Denancé

10 OBYTNÝ SOUBOR TRONDHEIM Brendeland & Kristoffersen architekter. Všechny nosné konstrukce jsou z prefabrikovaných masivních dřevěných dílců, obvodové stěny o tloušťce 150 mm jsou doplněny o tepelnou izolaci z minerální vlny a o dřevěný obklad z norského modřínu bez povrchové úpravy. Dřevěná konstrukce v interiéru je neupravovaná a přiznaná. Vybavení jednotlivých prostor je ponecháno na obyvatelích domu. 1_NAHLÍŽENÍ NA STAVEBNÍ MATERIÁL VLIV NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA

11

12 Snímek azbestového vlákna pořízený elektronovým mikroskopem. 1_NAHLÍŽENÍ NA STAVEBNÍ MATERIÁL VLIV NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA

13 2: Proč se am zabýváme? ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

14 Stavebnictví a jím realizované vystavěné prostředí se v EU podílí na 40% celkové spotřebě energie a na 40% veškerého odpadu vyprodukovaného člověkem. Současně je odpovědné za přibližně 30% emisí CO 2. (Zdroj: Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, české vydání, 2001) 2_PROČ SE TÍM ZABÝVÁME ENERGIE A EMISE VE STAVEBNICTVÍ

15 Odhadovaný růst světové populace do roku Zdroj: World PopulaWon to 2300, UN Report _PROČ SE TÍM ZABÝVÁME RŮST POPULACE

16 Problémy životního prostředí: 1. klimaecké změny např. zvyšování průměrných teplot, změny ve vzorcích dešťových srážek, nevyzpytatelné vzorce počasí, zvyšování hladiny světových moří a oceánů. 2. znečištění znečištění životního prostředí v souvislos^ s lidskými ak^vitami - využíváním fosilních paliv, průmyslové činnos^ a zemědělství má nega^vní vliv na lidské zdraví a biodiverzitu. 3. úbytek stratosférického ozónu projevuje se zvýšenými hodnotami UV záření na úrovni zemského povrchu, které nepříznivě ovlivňují vodní a zemní ekosystémy, potravinový řetězec a lidské zdraví. 4. zdroje postupné vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů. Předpokládané zásoby dle BP: zemní plyn 66 let, uhlí 180 let, ropa 45 let. Nadměrná těžba u některých obnovit. přírodních zdrojů. 5. voda kvalita a kvan^ta neudržitelné nakládání s vodními zdroji způsobilo kri^cký nedostatek vody v některých oblastech světa, jedna pě^na lidstva nemá přístup k nezávadné pitné vodě. 6. odlesňování způsobuje narušení přirozených biotopů, ztrátu biodiverzity a vysušování půd. Má nega^vní vliv na odolnost půdy pro^ erozi, významným způsobem přispívá k emisím CO degradace půd díky urbanizaci, výstavbě, těžbě, konfliktům, zemědělstvím a odlesňování. Způsobuje poškození přirozených biotopů, snižuje úrodnost půd, mění se infiltrační kapacita. 8. odpad likvidace odpadů má řadu dopadů na životní prostředí, včetně emisí do ovzduší, povrchových i podzemních vod. Odpad zároveň představuje ztrátu přírodních zdrojů. 9. biodiverzita ztráta biodiverzity snižuje různorodost biologických druhů, způsobuje snižování množství druhů a naopak zvýšení výskytu některých druhů, které ztra^ly přirozené nepřátele. Působení člověka na životní prostředí mělo za následek rapidní redukci biodiverzity včetně biodiverzity gene^cké. 10. populace lidská populace na Zemi v roce miliard. Rozvinuté země s méně než čtvr^nou světové populace produkují 85% hrubého světového produktu a spotřebovávají většinu surovin. 2_PROČ SE TÍM ZABÝVÁME PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

17 Ability of countries to support their ciezens from their own environment. The Ecological Footprint measures the amount of produc^ve land area needed to support a na^on s consump^on and waste. This indicator shows that in many countries, as well as for the planet as a whole, the demand for natural resources, or the 'ecological capacity', exceeds the amount available. Countries that are not able to support their na^onal consump^on with their own natural resources are running at an 'ecological deficit'. Therefore these countries have to either import ecological capacity from other places, or take it from future genera^ons. 2_PROČ SE TÍM ZABÝVÁME SCHOPNOST ZEMĚ

18 Raw materials consumpeon in the United States. The United States consump^on of key raw materials is rising fast. Since 1950 some raw material consump^on has increase by over 200 percent. Raw materials used for construc^on has risen over 400 percent in the same ^me period. Philippe Rekacewicz, UNEP/GRID- Arendal) 2_PROČ SE TÍM ZABÝVÁME NÁRŮST SPOTŘEBY STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V USA ( )

19 Copenhagen 2009 UN Climate Change Conference V prosinci roku 2009 se v Kodani konala 2009 United Na^ons Climate Change Conference, známá též pod názvem Kodaňský summit. V rámci tohoto summitu byl přijat právně nezávazný dokument (Copenhagen Accord), který hovoří o dlouhodobém cíli snížení emisí skleníkových plynů tak, aby nestoupla teplota Země o více než o 2 C opro^ stavu před průmyslovou revolucí. Pro dosažení tohoto cíle se předpokládá snížení emisí CO 2 na 10 Gt/a, jinými slovy na 1 t CO 2 na osobu ročně. Further reading: 1. Copenhagen Accord K. Daniels, Energy Design for Tomorrow. Studgart: _PROČ SE TÍM ZABÝVÁME KLIMATICKÁ KONFERENCE V KODANI

20 2_PROČ SE TÍM ZABÝVÁME DALIBOR HLAVÁČEK A JEHO UHLÍKOVÁ STOPA

21 3 : Vliv materiálu na životní prostředí ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

22 Dopad stavebního materiálu na životní prostředí surovinové zdroje: obnovitelné a neobnovitelné. Obnovitelné zdroje jsou takové, které mohou být pravidelně obnovovány nebo těženy, všechny obnovitelné zdroje spojuje proces fotosyntézy. Neobnovitelné zdroje obnoveny být nemohou, případně tento proces trvá neúměrně dlouhou dobu. energeecké zdroje: tzv. šedá energie. Jedná se o energii, která je nezbytná k těžbě suroviny, dopravě, výrobě, montáži, instalaci, demontáži, recyklaci a likvidaci materiálu. Množství šedé energie ve stavebních materiálech popisujeme pomocí svázané primární energie (PEI - MJ/kg nebo MJ/m 3 ) emise a jiné nega^vní dopady na životní prostředí: GWP, OP, AP, EP... odpady 3_VLIV MATERIÁLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ASPEKTY

23 Negaevní vliv materiálu na životní prostředí > environmentální ukazatele PEI (primary energy input) svázaná primární energie - množství energie potřebné k výrobě a upotřebení materiálu GWP (global warming poten^al) potenciál skleníkového efektu. Rela^vní veličina, která srovnává vliv skleníkových plynů na globální oteplování s vlivem plynu CO 2 pro určité časové rozmezí, obvykle 100 let. Je udáván v ekvivalentu emisí CO 2. ODP (ozone deple^on poten^al) potenciál k poškození ozónové vrstvy. Udává vliv plynů na ztenčování ozon. vrstvy, v ekvivalentu emisí CFC 11 (trichlorfluormetan CCl 3 F). AP (acidifica^on poten^al) potenciál zakyselení. K acidifikaci dochází reakcí znečišťujících látek v ovzduší s vodou za vzniku kyselin a Hm ke snížení ph srážkové vody (efekt kyselých dešťů). Ty přispívají k poškozování ekosystémů i budov. Je udáván v ekvivalentu emisí SO 2. SO 2 EP (eutrophica^on poten^al) eutrofizační potenciál. Nadměrná eutrofizace způsobuje snížení koncentrace kyslíku ve vodních tocích a jejich vymírání, v nadměrně hnojených půdách dochází k snižování odolnos^ rostlin pro^ vnějším vlivům. Udává se v ekvivalentech fosforečnanu PO _VLIV MATERIÁLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTÁLNÍ UKAZATELE

24 Volkswagen Golf VI 1.6 TDI BlueMoeon [77 kw] Čtyřválcový vznětový motor s technologií common rail Emise CO 2 kombinované [g/km]: 107 Emise CO 2 během životního cyklu automobilu [kg]: Emise CO 2 za ujetých km [kg]: Emise CO 2 za ujetých km [kg]: _VLIV MATERIÁLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ AUTOMOBIL A EMISE CO 2

25 DŮM KRYCHLE Objem = 672 m 3 Zastavěná plocha = 76,5 m 2 Délka fasády = 35 m Výška fasády = 8,75 m Povrch fasády = 306 m 2 Skladba obvodové stěny Plošná hustota Tloušťka d Koeficient tepelné vodivose PEI neobnovit GWP 100 AP OI3 KON kg/m 2 m W/m 2 K MJ/kg kg CO 2 ekv./m 2 kg SO 2 ekv./m 2 1. Dřevostavba Skladba č. 1: dřevěný obklad vzduchová mezera lať smrková nehoblovaná difuzní fólie minerální izolace v dřevěné konstrukci OSB deska minerální plsť v dřevěném roštu 2x SDK 2. Beton, zatepl Skladba č. 2: silikátová omítka fasádní deska z minerální pls^ železobeton vápenocementová omítka - 10,4 t CO 2 dřevostavba 50 t CO 2 beton, zatepl. 3_VLIV MATERIÁLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VOLBA STAVEBNÍHO MATERIÁLU A EMISE CO 2

26 Materiál Žula leštěná, ρ = 2750 kg/m 3 Nepálené cihly sušené na slunci, ρ = 1200 kg/m 3 Beton prostý C 25/30, ρ = 2340 kg/m 3 Stavební dřevo borovice, ρ = 450 kg/m 3 Ocel válcovaný nosník M. j. GWP kg CO 2 ekv. ODP kg CFC11 ekv. AP kg SO 2 ekv. EP kg PO 4 ekv. POCP kg C 2 H 4 ekv. 1 m m m m kg E Polytetrafluoretylen (PTFE) 1 kg E Příklady vlivu materiálů na kvalitu životního prostředí. Zdroj: Hegger, a další, _VLIV MATERIÁLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EKOPARAMETRY RŮZNÝCH MATERIÁLŮ

27 4 : Proces navrhování ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

28 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ NATŘETE SI SVŮJ PANELÁK NA ZELENO

29 ZÁKLADNÍ ŠKOLA WESBANK Carin Smuts Architects Základní škola uprostřed slumu ve Wesbanku (Jižní Afrika) nabízí studentům prostor a bezpečí. Carin Smuts opus^la původní ideu zasazení stromů, které jsou nákladné a často chřadnou z nedostatku péče. Stromy nahradila skulpturálními betonovými stěnami, které natřela na jasnou zelenou barvu. Further reading: M. H. Contal, J. Revedin, Sustainable Design. Towards a New Ethic in Architecture and Town Planning. Basel: 2009 Základní škola Wesbank, Jižní Afrika. Zdroj: csstudi.co.za 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA WESBANK

30 Životní cyklus materiálu. Zdroj: M. Hegger, Energy manual, Basel: _PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU

31 Audi A4, 1.8 TFSI, (zdroj: ceník A4 Audi, platný od do ) Audi A4 1,8 TFSI 88kW kg oceli kg polymerů kg lehkých kovů 95% recyklace Recyklace není tématem teprve na konci životního cyklu automobilu, ale již v prvotní fázi vývoje konceptu 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ SROVNÁNÍ S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM

32 Demolice školy Freiherr vom Stein, (zdroj: commons.wikipedia.org) m 3 budovy v závislos^ na typu konstrukce kg? % recyklace 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ SROVNÁNÍ S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM

33 a) Získávání surovin a výroba materiálu používání obnovitelných a recyklovaných materiálů lokální těžení a zpracování minimalizace obalového materiálu malé transportní vzdálenos^ vhodně zvolená metoda zpracování oddělení materiálových vrstev prefabrikace modulové rozměry 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (ZÍSKÁVÁNÍ SUROVIN A VÝROBA MATERIÁLU)

34 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (NÁVRH A VÝSTAVBA)

35 DĚTSKÉ HŘIŠTĚ WIKADO 2012 Architecten Césare Peeren Při realizaci dětského hřiště Wikado (RoŠerdam, ) architek^ využili pět vyřazených lopatek, které původně sloužily jako rotor větrné elektrárny, a přeměnili je na bludiště a prolézačky. V Nizozemí je ročně vyřazeno takových lopatek, z nichž každá váží kg a nedá se žádným způsobem recyklovat, protože se jedná o kompozitní materiál. 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (NÁVRH A VÝSTAVBA)

36 Dětské hřiště Wikado interiér atrakce. Zdroj: 2012Architecten

37 Materiál Řezivo, jehličnaté přirozeně sušené Řezivo, jehličnaté technicky sušené Izolační korková drť přírodní Izolační korková drť expandovaná Ocel nízkolegovaná Ocel vysokolegovaná Objemová hustota Součinitel tepelné vodivose Měrná tepelná kapacita PEI neobnovit GWP 100 kg/m³ W/mK J/kgK MJ/kg kg CO 2 ekv. kg SO 2 ekv Srovnání ekologických parametrů materiálu v závislos^ na zpracování. S využihm baubook.de. AP 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (ZÍSKÁVÁNÍ SUROVIN A VÝROBA MATERIÁLU)

38 b) Návrh a výstavba volba vhodných materiálů a technických řešení oddělení jednotlivých konstrukčních vrstev v závislos^ na jejich životnos^, aby jejich výměna nega^vně neovlivnila ostatní vrstvy zpřístupnění vrstev s vysokými požadavky na údržbu (například technická zařízení budov) sladění dispozičního řešení s předpokládaným životním cyklem budovy omezení módních řešení 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (NÁVRH A VÝSTAVBA) Le Corbusierovy ruce". Zdroj: A. Wogenscky, Le Corbusierovy ruce, Praha: 1991

39 Materiálový cyklus. Kolikrát se jednotlivé materiály a systémy obnovují v rámci životního cyklu domu. Zdroj: Buro Braungart 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (NÁVRH A VÝSTAVBA)

40 c) Užívání zajis^t udržitelnost budoucího provozu snadná a efekevní údržba s minimálním vstupem energií a surovin, s nízkou spotřebou vody a čishcích prostředků zpřístupnění vrstev s vysokými požadavky na údržbu (například technická zařízení budov) 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 40% 37% V době výstavby 80% 7% Po 100 letech Podlahová kry^na Vyrovnávací potěr Minerální vlna Beton Sádra Orientační srovnání svázané primární energie zdvojené podlahy během životního cyklu. Zdroj: Energy manual, Basel: 2008 Masivní dubová podlaha, povrchová úprava olej. Zdroj: Kratochvíl Parket 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (UŽÍVÁNÍ)

41 Dřevěná stodola. Haldenstein, Švýcarsko. Foto: Dalibor Hlaváček.

42 d) recyklace a likvidace znovupoužia materiálu - opětovné použih - recyklace likvidace materiálu - energe^cká - skládkování SmilePlas^c. Materiál z recyklovaných plas^kových lahví, drcených CD, použitých kanalizačních a plynových trubek nebo mobilních telefonů. Zdroj: smile- plas^cs.co.uk 4_PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (RECYKLACE A LIKVIDACE)

43 5 : Příklady staveb ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

44 BEDZED ZEDfactory Bill Dunster Beddington Zero Energy Development (BedZED) je první uhlíkově neutrální obytný soubor ve Velké Británii. Smyslem BedZED je ukázat, že i u velkých obytných souborů lze docílit vysokého stupně udržitelnos^. V projektu jsou přednostně použity materiály s nízkou svázanou primární energií (PEI) včetně materiálů přírodních nebo recyklovaných, u všech použitých materiálů byl brán ohled na to, jakým způsobem ovlivňují kvalitu vnitřního prostředí. Further reading: 5_PŘÍKLADY STAVEB BEDDINGTON ZERO ENERGY DEVELOPMENT

45 5_PŘÍKLADY STAVEB BEDDINGTON ZERO ENERGY DEVELOPMENT Beddington Zero Energy Development, SuŠon, Velká Británie. Zdroj: Zedfactory

46 WOHNSIEDLUNG EULACHHOF GlasX Architektur Dietrich Schwarz Obytný soubor Eulachhof je první švýcarská nulová obytná zástavba. Jedná se o dva jižně orientované komplexy ve tvaru písmene U - každý se skládá z hlavní, šes^podlažní hmoty a postranního dvoupodlažního křídla. Celkem je v Eulachhofu 132 bytových jednotek 1+kk - 5+kk o celkové ploše přes m 2. Jednotlivé bytové jednotky sahají napříč celým domem a obsahují skládací vnitřní příčky pro zajištění maximální felxibility celé dispozice. Soubor je energe^cky soběstačný za použih 1240m 2 solárních panelů a odpadního tepla z vlastní spalovny opadů. 5_PŘÍKLADY STAVEB OBYTNÝ SOUBOR EULACHHOF

47 5_PŘÍKLADY STAVEB OBYTNÝ SOUBOR EULACHHOF

48 VILLA WELPELOO 2012 Architecten Césare Peeren Jedná se o první dům, který 2012 Architecten navrhli s použihm metody Superuse. 60% použitých materiálů pochází z bezprostředního okolí stavební parcely, kde se původně nacházela továrna na tex^l. Fasádní obklad je tvořen dřevem ze starých kabelových bubnů (úspora 85% emisí CO 2 opro^ novému obkladu), nosná konstrukce je tvořena ocelovými nosníky z vyřazeného paternosteru (úspora 95% emisí CO 2 opro^ novému ocelovému skeletu). Výtah, který byl používán v rámci výstavby je zabudován jako hydraulická plošina uvnitř domu, sví^dla jsou tvořena součástkami z vadných deštníků, na obklad koupelen je použita hmota smileplas^c (slisované kelímky od kávy). Při takovémto způsobu navrhování musíte být velmi flexibilní, abyste byli schopni do projektu začlenit materiály, které najdete, říká Césare Peeren. Further reading: E. van Hinte, C. Peeren, J. Jongert: Superuse: ConstrucWng New Architecture by Shortcuong Material Flows. Roderdam: _PŘÍKLADY STAVEB VILLA WELPELOO

49 Césare Peeren (zdroj: 2012Architecten) Superuse. ConstrucWng New Architecture by Shortcuong Material Flows. (zdroj: 010 Publishers) 5_PŘÍKLADY STAVEB VILLA WELPELOO

50 5_PŘÍKLADY STAVEB VILLA WELPELOO

51 5_PŘÍKLADY STAVEB VILLA WELPELOO

52 5_PŘÍKLADY STAVEB VILLA WELPELOO

53 ARCHITEKT ODPADU Michael Reynolds Američana Michaela Reynoldse lze bez nadsázky a také bez urážky nazvat nejvýznamnějším světovým architektem odpadu. Přes tři desítky let s úspěchem staví velmi levné domy, které disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla. K jejich stavbě využívá staré pneuma^ky, plechovky od piva a skleněné láhve. 5_PŘÍKLADY STAVEB ARCHITEKT ODPADU

54

55

56 5_PŘÍKLADY STAVEB ARCHITEKT ODPADU

57 KOMUNITNÍ CENTRUM LUDESCH Hermann Kaufmann Architekten Komunitní centrum s obecním ůřadem, poštou, knihovnou, víceúčelovým sálem a kavárnou. Tři hmoty centra vytvářejí jasně definovaný venkovní prostor, krytý semitransparentní střechou s fotovoltaickými články, který slouží pro různé ak^vity v rámci života vesnice. PoužiHm ekologických materiálů bylo docíleno 50% úspory energie, která souvisí s výrobou stavebního materálu. Further reading: 1. kaufmann.at R. Wehinger, K. Torghele, G. Mötzl, G. Bertsch, B Weithas, M. Gludovatz, F. Studer, et. al. Neubau ökologisches Gemeindezentrum Ludesch. Ludesch: (str ) Hermann Kaufmann Exteriér komunitního centra Ludesch (foto: Bruno Klomfar) 5_PŘÍKLADY STAVEB HERMAN KAUFMANN ARCHITEKTEN

58 Interiér komunitního centra Ludesch (foto: Bruno Klomfar) 5_PŘÍKLADY STAVEB HERMAN KAUFMANN ARCHITEKTEN

59 Komunitní centrum Ludesch. Srovnání materiálových variant skladby střechy. Zdroj: Neubau ökologisches Gemeindezentrum Ludesch, str. 72 5_PŘÍKLADY STAVEB HERMAN KAUFMANN ARCHITEKTEN

60 Komunitní centrum Ludesch. Přehled ekologicky mowvovaných opatření. Zdroj: Neubau ökologisches Gemeindezentrum Ludesch, str. 73 5_PŘÍKLADY STAVEB HERMAN KAUFMANN ARCHITEKTEN

61 OBYTNÝ SOUBOR MÜHLWEG Hermann Kaufmann Architekten V době výstavby největší obytný soubor v Evropě na principu dřevostavby. Cílem projektu Mühlweg bylo realizovat sociální bydlení v podobě vícepodlažních dřevostaveb nízkoenerge^ckého standardu. Obytný soubor Mühlweg vznikl v rámci programu na ochranu klimatu města Vídeň (Klimaschutzprogramm der Stadt Wien). Na tento program přistoupilo město Vídeň v roce 1991 za účelem snížení emisí CO2 a jeho cílem bylo snížení emisí skleníkových plynů do roku 2010 o 14% opro^ úrovni z roku Further reading: 1. kaufmann.at P. Ebner, M. Kuntscher, W. Wietzorrek, E. Herrmann, R. Höllbacher. Typologie+: InnovaWver Wohnungsbau. Basel: (str ) Exteriér obytného souboru Mühlweg (foto: Bruno Klomfar) 5_PŘÍKLADY STAVEB HERMAN KAUFMANN ARCHITEKTEN

62 5_PŘÍKLADY STAVEB HERMAN KAUFMANN ARCHITEKTEN Obytný soubor Mühlweg (foto: Bruno Klomfar)

63 Skladba stěny (vnější stěna) Plošná hustota Tloušťka d Koeficient tepelné vodivose PEI neobnovit GWP 100 AP OI3 KON kg/m 2 m W/m 2 K MJ/kg kg CO 2 ekv./m 2 kg SO 2 ekv./m 2 Dřevostavba Skladba č. 1: dřevěný obklad vzduchová mezera lať smrková nehoblovaná difuzní fólie minerální izolace v dřevěné konstrukci OSB deska minerální plsť v dřevěném roštu 2x SDK Tvárnice, zatepl Skladba č. 2: silikátová omítka fasádní deska z minerální pls^ cihelný blok Porotherm vápenocementová omítka Beton, zatepl Skladba č. 3: silikátová omítka fasádní deska z minerální pls^ železobeton vápenocementová omítka Srovnání ekoparametrů skladby lehké dřevěné stěny s referenčními skladbami. Za použih baubook.at 5_PŘÍKLADY STAVEB VLASTNOSTI DŘEVOSTAVEB

64 5_PŘÍKLADY STAVEB VLASTNOSTI DŘEVOSTAVEB Průměrné roční změny v ploše lesních porostů v letech Zdroj: Food and Agriculture Organiza^on of the United States (FAO).

65 HAUS RAUCH Roger Boltshauser a Maren Rauch Rodinný dům v Rakouském Vorarlbergu působí dojmem přísného monolitu, který je vytlačen ze zemského povrchu. Jako materiál pro stěny, podlahy a omítky je použita hlína vytěžená v místě staveniště, hlavním výtvarným mo^vem je monoli^cká dusaná hliněná konstrukce stěn. V exteriéru jsou mezi vrstvy dusané hlíny vkládány cihelné pásky, které podtrhují horizontalitu stavby a zdůrazňují hru světla a shnu. V interiéru se uplatňují jednotlivé sekvence zpracování hliněné suroviny, oddělené vrstvami štěrku a vytvářejí výraznou hap^ckou kvalitu, ne nepodobnou interiéru Kolumby od Petera Zumthora. Further reading: U. Dangel. Sustainable Architecture in Vorarlberg. Energy Concepts and ConstrucWon Systems. Basel: 2010 (str ) 3. R. Rael. Earth Architecture. New York: 2010 Haus Rauch. Exteriér a interiér. Foto: Beat Bühler 5_PŘÍKLADY STAVEB MARTIN RAUCH

66 5_PŘÍKLADY STAVEB MARTIN RAUCH Haus Rauch. Vzorky monoliwcké dusané konstrukce. Foto: MarWn Rauch.

67 Materiál (vnější stěna) Plošná hustota Tloušťka d PEI neobnovit kg/m 2 m MJ/kg GWP 100 AP OI3 KON kg CO 2 ekv./ m 2 kg SO 2 ekv./ m 2 Cihla hliněná např. Claygar CEB Hliněné stavební dílce např. ProCrea Lehmplade Porobetonová tvárnice Ytong Cihla svisle děrovaná Porotherm P+D Cihla plná Železobeton Srovnání ekoparametrů hliněné stěny s referečními produkty. Za použih baubook.at 5_PŘÍKLADY STAVEB VLASTNOSTI MATERIÁLŮ NA BÁZI HLÍNY

68 SLAMĚNÝ DŮM ESCHENZ Felix Jerusalem Dům pro čtyřčlennou rodinu se nachází na parcele s vlhkým podložím. Celý objekt je proto vyzdvižen nad úroveň terénu kromě betonového jádra, které obsahuje hygienické zázemí a vinný sklípek. Speciálním rysem domu je jeho konstrukční systém - kromě jádra byl vystaven z lisovaných slaměných desek. Podlaha, strop i stěny jsou tvořeny sendvičovými prvky, které se skládají z vysoce stlačené vnější čásw s nosnou funkcí a výplňové čásw s termoizolační funkcí. Ochranu slaměných desek prow větru a dešw tvoří fasáda ze zeleného vlnitého polykarbonátu. Všechny prvky byly prefabrikovány a na místě sestaveny. Doba výstavby 4 měsíce. Further reading: Straw House in Eschenz. Detail 6/2006. (str ) 4. Ch. Schioch (ed.), Kosteneffizient Bauen. Ökonomische Konzepte Wirtscha liche KonstrukWonen. Basel: (str ) Slaměný dům Eschen celkový pohled. Zdroj: strohhaus.net 5_PŘÍKLADY STAVEB FELIX JERUSALEM

69 Slaměný dům Eschen detail vstupu (vlevo) a průhled do obývacího pokoje. Zdroj: strohhaus.net Slaměný dům Eschen detail interiéru s krbem. Zdroj: strohhaus.net 5_PŘÍKLADY STAVEB FELIX JERUSALEM

70 Materiál (vnější stěna) Slaměné balíky Waldland Baustrohballen Ovčí vlna Isolena Premium Minerální vlna Minerální deska STO Konopné izolační desky Thermo Hanf Premium Lněné izolační desky Waldviertler Flachshaus Polystyren Polystyren EPS 20 Součinitel prostupu tepla Tloušťka d PEI neobnovit W/m 2 K m MJ/kg GWP 100 AP OI3 KON kg CO 2 ekv./ m 2 kg SO 2 ekv./ m Srovnání ekoparametrů tepelných izolací z materiálů na bázi rostlinných vláken s referečními produkty. Za použih baubook.at. 5_PŘÍKLADY STAVEB VLASTNOSTI MATERIÁLŮ NA BÁZI ROSTLINNÝCH VLÁKEN

71 NINGBO HISTORY MUSEUM Wang Shu Amateur Architecture Studio Amateur Architecture Studio je uznáváno za svojí práci s lokálními zdroji a především za poe^ckou atmosféru a energii jejich projektů, která pramení z pečlivě váženého výběru materiálů. V Evropě na sebe poprvé upozornili na Bienále v Benátkách instalací Tiled Garden z kusů dlaždic ze zdemolovaných staveb. Na použih recyklovaných materiálů je založena i fasáda muzea historie v Ningbo, která tak vytváří dialog s místní historií a tradicemi. 5_PŘÍKLADY STAVEB WANG SHU

72

73

74 6 : Vybavení interiéru ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

75 CRADLE TO CRADLE William McDonough, Michael Braungart Kniha Cradle to Cradle (2002) je manifestem názorů na udržitelný rozvoj lidstva, jeho technologií, výroby i stavění, manifestem, který volá po transformaci průmyslu prostřednictvím ekologicky inteligentního designu. Opro^ tradičnímu pojeh ekologického navrhování, které spočívá v minimalizaci, tj. efek^vnějšímu využih materiálů a energie, je koncept Cradle to Cradle založen na nepřetržitých materiálových cyklech a maximálním využih obnovitelné energie. Nedochází tak pouze k oddálení vyčerpání zdrojů (materiálových i energe^ckých), ale v ideálním případě lze docílit bezodpadového systému. Further reading: 1. W. McDonough, M. Braungart. Cradle to Cradle. Remaking the Way We Make Things. New York: _VYBAVENÍ INTERIÉRU FILOZOFIE C2C

76

77 CLIMATEX LIFECYCLE Gessner AG Technická tkanina s využihm biodegradovatelných přísad, kterou lze po jejím dožih bezezbytku zkompostovat. Further reading: c2ccerwfied.org Climatex. Zdroj:

78 MIRRA CHAIR Herman Miller Židle navržená v rámci filozofie Cradle- to- Cradle. Skládá se z minimálního počtu dílů, je snadno rozebíratelná za účelem snadné lokální recyklace. Použité materiály jsou ze 42% recyklované, židle je z 96% recyklovatelná. Further reading: c2ccerwfied.org

79 ONE CUT CHAIR ScoŒ Jarvie Židle vyřezaná vodním paprskem z jednoho kusu překližky. Sedák i opěrák vznikne pomocí jednoho kon^nuálního řezu. Cílem je maximální materiálová efek^vita a minimalizace energie nutné pro výrobu. Further reading: 1.

80 999 BOTTLES Fernd van Engelen Každou vteřinu je v USA použito 1500 PET lahví, z toho 80 % končí na skládce komunálního odpadu. Díky projektu 999 BoŠles si uvědomíte, kolik lahví balené vody jste ušetřili. Pomocí tří otočných kroužků si můžete počítat, kolikrát jste lahev naplnili. iphone aplikace vám spočítá, kolik jste uštetřili ropy. You've saved 1,063 bošles! That's equivalent to the height of the Eiffel Tower. Oui, oui! Further reading:

81 PAPER CHAIR Petr Plantan a Nusa Zupanc Židle z drceného novinového papíru a víček od plastových lahví, slepená lepidlem z vody a prošlé mouky. Further reading: 1. awrcompewwons.blogspot.com

82 STREET SEATS Bade Stageberg Cox Projekt architektů z New Yorku v rámci uměleckého veletrhu The Armory Show padesát ztracených a opuštěných židlí bylo opraveno a natřeno na taxikářskou žlutou. Zespoda má každá židle o^štěno místo a datum (znovu) nalezení. Further reading:

83

84 7 : Závěr 1 : nahlížení na materiál z pohledu vlivu na člověka a na životní prostředí 2 : 25% obyvatel produkuje 85% HSvP 3 : šedá energie a potenciál skleníkového efektu 4 : při navrhování brát v úvahu celý životní cyklus materiálu ČVUT, Fakulta architektury Ústav navrhování II

85 BAUBOOK Online nástroj odvozený od IBO Passivhaus Bauteilkatalog umožňuje sestavení skladeb stěn, stropů, střech, oken za použih databáze stavebních produktů a jejich vzájemné srovnání z pohledu různých ekoparametrů. Further reading: 1. IBO Passivhaus Bauteilkatalog, _PROCES NAVRHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ CYKLUS MATERIÁLU (NÁVRH A VÝSTAVBA)

86 Birkhäuser, 2008 str Materials Birkhäuser, 2006 str. 98 Life Cycle Assessments

87

88 DĚKUJI ZA POZORNOST Dalibor Hlaváček Ústav navrhování II místnost