Středoškolská odborná činnost 2012/2014. Vliv oplodnění samic klíštěte Ixodes ricinus na průběh sání a trávení hostitelské krve.
|
|
- Jindřiška Pavlíková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Středoškolská odborná činnost 2012/2014 Obor: 4 Biologie Vliv oplodnění samic klíštěte Ixodes ricinus na průběh sání a trávení hostitelské krve Gabriela Slípková Kraj: Jihočeský České Budějovice 2014 Středoškolská odborná činnost 2012/2014
2 Obor: 4 Biologie Vliv oplodnění samic klíštěte Ixodes ricinus na průběh sání a trávení hostitelské krve The effect of fertilization of tick Ixodes ricinus females on blood feeding and digestion of host blood. Autor: Gabriela Slípková Škola: Kraj: SZŠ a VOŠZ České Budějovice Husova 3, , České Budějovice Jihočeský Školitel: RNDr. Petr Kopáček, CSc. Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice Školitel specialista: Bc. Jitka Konvičková Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita České Budějovice 2014
3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji práci vypracovala samostatně pouze s použitím literatury uvedené v přiloženém seznamu literatury. Nemám žádný závažný důvod, který by bránil zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V Českých Budějovicích dne podpis:.
4 Poděkování: Děkuji svému školiteli Petru Kopáčkovi za zadání zajímavého tématu, za jeho trpělivost, čas, odborný přístup a nově nabyté zkušenosti. Veliké díky patří i Jitce Konvičkové, která mi byla nápomocná při experimentálních činnostech, za její vstřícnost a pochopení během celé práce. Dále bych chtěla poděkovat kolektivu laboratoře, své profesorce fyziky Heleně Jandové za prvotní podnět, který vyvolal zájem o tuto práci. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu a důvěru.
5 Anotace: Proteolýza proteinů hostitelské krve je pro klíště nezbytným fyziologickým procesem. Tato práce se zabývá studiem vlivu oplodnění dospělých samic klíštěte Ixodes ricinus na dynamické profily trávicích proteáz v průběhu sání na hostiteli. Pomocí specifických fluorescenčních substrátů bylo provedeno stanovení průběhu aktivit trávicích enzymů (cathepsinu B, L, C a legumainu) v homogenátech střev samic během sání. Tyto aktivity byly porovnány mezi panenskými a oplodněnými samicemi sajícími v přítomnosti samců. Bylo zjištěno, že aktivita trávicích enzymů v průběhu sání dospělých samic je daleko vyšší u oplodněných samic, než u samic panenských. Klíčová slova: Klíště; Ixodes ricinus; enzym, panenské samice; oplodněné samice; aktivita enzymů; cathepsin B; cathepsin C; cathepsin L; legumain. Annotation: Proteolysis of the ingested blood proteins is a crucial physiological process in ticks. This thesis is focused on the influence of fertilization of Ixodes ricinus female ticks and its impact on the dynamics of digestive enzymes during blood-feeding period. Specific fluorescent substrates were used to detect activity profiles of digestive enzymes (cathepsin B, L, C and legumain) in female gut tissue homogenates during feeding. Profiles of virgin female ticks were compared with those of fertilized females. The activity of all enzymes increased much higher in the fertilized females compared to virgin females. Key words: Tick, Ixodes ricinus, enzyme, virgin females, fertilized females, enzymatic activity, cathepsin B, cathepsin C, cathepsin L, legumain.
6 Obsah 1. Úvod Charakteristika klíšťat Ixodida morfologie těla Morfologie Ixodidae a Argasidae Ixodidae Argasidae Klíště obecné Ixodes ricinus Nemoci přenášené I. ricinus Fyziologie střeva I. ricinus, sání a trávení Morfologie střeva Sání dospělých samic Trávení hostitelské krve Metodika Testovací skupiny, sběr klíšťat Strojení morčat Pitva střevních tkání samic klíštěte I. ricinus Homogenizace tkání Měření aktivit trávicích proteáz Elektroforéza (SDS-PAGE) a Western blot Výsledky a diskuse Vliv oplodnění samic na aktivitu a množství trávicích proteáz Cathepsin L Cathepsin B Cathepsin C Legumain
7 3.2 Shrnutí Sání samic I. ricinus z přírody Seznam literatury
8 Cíle práce 1. Stanovení aktivit trávicích proteáz (cathepsin B, L, C a legumain) ve střevních homogenátech dospělých samic klíštěte Ixodes ricinus v definovaných časových intervalech v průběhu sání na hostiteli u skupin panenských samic a samic sajících v přítomnosti samců. 2. Detekce cathepsinu B a cathepsinu L metodou Western blot. 3. Srovnání sání samic I. ricinus nasbíraných v přírodě v / bez přítomnosti samců. 8
9 Použité zkratky CatB cathepsin B CatC cathepsin C CatL cathepsin L IrAE legumain CHAPS 3-[(3-Cholamidopropyl)dimethylammonio]-1-propanesulfonate hydrate DTT dithiothreitol EDTA kyselina ethylendiamintetraoctová AMC aminomethylcoumarin Arg arginin Gly glycin Phe fenylalanin Ala - alanin UF (unfed) nenasáté samice FF (fully fed) plně nasáté samice (8. den) RFU relativní fluorescenční jednotky SDS dodecylsulfát sodný PBS fyziologický roztok PVDF polyvinylidenfluorid DAB 3,3'-diaminobenzidine 9
10 1. Úvod 1.1 Charakteristika klíšťat Taxonomické zařazení: Říše: Členovci (Arthropoda) Nadtřída: Klepítkatci (Chelicerata) Třída: Roztoči (Acarina) Řád: Klíšťatovci (Ixodida, Metastigmata) o Nuttalliellidae (monotypická skupina, 1 druh) (Nava et al., 2009) o Klíšťáci (Argasidae) o Klíšťata (Ixodidae) klíště obecné (Ixodes ricinus) Klíšťata jsou krevsající ektoparazité patřící do rozsáhlé říše členovců (Arthropoda). Dodnes bylo popsáno přes 870 druhů klíšťat. Klíšťata jsou přenašeči široké škály patogenů (např. virů, bakterií a protozoí), způsobující závažná onemocnění u zvířat a lidí (de la Fuente et al, 2008). 1.2 Ixodida morfologie těla Tělo roztočů se dělí na dvě hlavní části: 1) Gnathosoma Přední (hlavová) část 2) Idiosoma Zadní část 1.3 Morfologie Ixodidae a Argasidae Rozšíření druhů z řádu Ixodida je celosvětové od arktických až po tropické oblasti (de la Fuente et al., 2006). Nejhojnější výskyt klíšťat v přírodě v průběhu roku je v našich klimatických podmínkách na jaře (duben, květen) a následně na konci léta (srpen, září). 10
11 Obr. 1. Porovnání morfologie těla Ixodidae a Argasidae. A dorzální pohled na klíšťě z řádu Ixodidae: 1 samec, 2 samice. B Morfologie klíšťáka z řádu Argasidae: 3 dorzální pohled, 4 ventrální pohled. GN gnathosoma, SC scutum, ID idiosoma. (Převzato a upraveno z Volf et al., 2007) Ixodidae Klíšťata (Ixodidae), v anglické literatuře označována jako hard ticks (tvrdá klíšťata), mají zřetelně oddělenou gnathosomu a idiosomu (Obr. 1). U klíšťat se nachází výrazné scutum, tvrdý chitinový štítek, který vykazuje výrazný pohlavní dimorfismus. Scutum kryje celou dorzální stranu těla samců. U larev, nymf a dospělých samic překrývá v nenasátém stavu přibližně 1/3 jejich těla. Zbytek idiosomy je kožovitý, přizpůsobený k několikanásobnému zvětšení objemu v průběhu sání na hostiteli. Nejnápadnějším orgánem na gnathosomě je ústní ústrojí s výrazným hypostomem, který je tvořen nepárovými válcovitými zpětnými zuby (Ryšavý et al., 1988). Hypostom společně s chelicery slouží klíštěti ke snadnému uchycení a setrvání v tkáni hostitele v průběhu celého sání. Na tarzálním článku prvního páru nohou je umístěn Hallerův orgán, tj. senzorická jamka se smyslovými brvami. Tento receptor vnímá rozdíly teplot, koncentrace CO 2 a jiných chemických sloučenin (Volf et al., 2007; Sonensine, 1991). Klíšťata skupiny Ixodidae sají během svého životního cyklu na jednom, nebo více hostitelích. U některých druhů například Rhipicephalus (Boophilus) microplus sají všechna životní stádia na stejném hostiteli (hovězím dobytku), pak mluvíme o jednohostitelském klíštěti. 11
12 1.3.2 Argasidae Klíšťáci (Argasidae), v anglosaské literatuře označováni jako soft ticks (měkká klíšťata), mají kožovitý tělní pokryv tzv. integument (Beaty et al., 1996). Gnathosoma je ložená na ventrální straně (Obr. 1). Scutum na dorzální straně idiosomy zcela chybí. Klíšťáci se od klíšťat liší schopností opakovaného sání, které probíhá po velmi krátkou dobu (řádově minuty až hodiny) na jednom hostiteli (Sonenshine, 1991). Výjimku tvoří larva, která saje krev hostitele v delších intervalech (několik hodin až dnů) (Volf et al., 2007). Po larválním stádiu následuje více nymfálních stádií, jejichž počet závisí na konkrétním druhu (Beaty et al., 1996). Některé druhy Argasidae dokáží hladovět při čekání na hostitele i několik let. Dospělci se vyznačují minimálním sexuálním dimorfismem. V České republice se vyskytuje např. klíšťák holubí (Argas reflexus), který v některých případech může sát i na člověku a způsobit mu tím silnou alergickou reakci s projevy intoxikace organismu (horečka, bolest hlavy) (Volf et al., 2007). 1.4 Klíště obecné Ixodes ricinus Ixodes ricinus se vyskytuje po celé Evropě. Je typickým zástupcem tříhostitelského klíštěte. Jeho vývoj (vajíčko larva nymfa dospělec) trvá 2 3 roky. Larvy sají na drobných hlodavcích, ptácích a ještěrkách, nymfy na větších obratlovcích. Dospělé samičky vyhledávají hlavně větší lesní zvěř, domácí kopytníky, psy, kočky. Člověk se může stát hostitelem všech vývojových stádií (Volf et al., 2007). Se samci I. ricinus se můžeme setkat na těle hostitele i přesto, že krev nesají. Vyskytují se zde za účelem páření, během něhož sameček nasaje hypostomem spermatofor ze svého pohlavního ústrojí a zavede jej samičce do pohlavního otvoru (Sonenshine, 1991). Samička klíštěte I. ricinus má červeno-hnědě zbarvený zadeček. Velikost samičky v nenasátém stavu se pohybuje okolo 3,5 mm. Sameček měří přibližně 2,5 mm (Ryšavý et al., 1988). I. ricinus se hojně vyskytuje v období od dubna do listopadu. Maxima výskytu pak dosahuje v květnu a září. Žije především v listnatých a smíšených lesích s křovinatým porostem v oblastech od nížin do pahorkatin. I. ricinus vyhledává místa s vyšší relativní vlhkostí, neboť je jeho tělo náchylné k vyschnutí (Ryšavý et al., 1988). Klíšťata na svého hostitele vyčkávají na rostlinné vegetaci v pátrací ( questing ) pozici s doširoka roztaženýma předníma nohama. 12
13 1.5 Nemoci přenášené I. ricinus Klíště obecné přenáší řadu onemocnění, která mohou končit i smrtí hostitele. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Klíšťová encefalitida (tick born encephalitis): Jedná se o virové onemocnění způsobené flavivirem, který infikuje tkáň v místě přisátí klíštěte. Pak dochází k napadení imunitního systému hostitele a následně dochází k rozšíření virů do centrálního nervového systému. Díky tomu dochází k odumírání nervových buněk a následnému poškození celého organismu (např. ochrnutí, nervové dysfunkce, atd.). Před klíšťovou encefalitidou je možné se účinně bránit vakcinací, kterou je třeba každých 3 5 let přeočkovat (Kimmig et al., 2003). Lymeská borelióza: Je bakteriální onemocnění způsobené spirochétami z komplexu druhů Borrelia burgdorferi sensu lato. Po infikování krve hostitele se bakterie množí a pronikají do orgánů, lymfatických cest a mízních uzlin. Během 14 dní se u % infikovaných jedinců objeví na kůži erythema migrans (zarudnutí), která je způsobena imunitní odpovědí hostitele. Proti tomuto patogenu zatím neexistuje účinná vakcinace. Babesióza: Původcem této nemoci je jednobuněčný intracelulární (malárii podobný) parazit (Babesia sp.) napadající především erytrocyty (Kimmig et al., 2003). Babesióza v současnosti nejvíce ohrožuje chov hospodářských zvířat na pastvinách, především skot. 13
14 1.6 Fyziologie střeva I. ricinus, sání a trávení Morfologie střeva řeva Střevo I. ricinus zaujímá u plně pln nasáté samice většinu jejího těla. Je složeno z krátké střední části ásti tzv. žaludku a sedmi párů pár slepých výběžků (Obr. 2). Obr. 2. Střevo I. ricinus. A schématický nákres klíšťěcího střeva. S žaludek, DV diventriculae válcovité výběžky. výb B náhled do tělní lní dutiny polonasáté samice. (Převzato a upraveno z Konvičková, čková, 2013). Stěna střeva je tvořena řena vrstvou epiteliálních buněk (Obr. r. 3). Střevo se dále skládá ze svalových vláken, mezi nimiž se nachází bazální lamina (tj. tenká vláknitá extracelulární vrstva) (Raikhel et al., 1983). Buňky střevního řevního epitelu se dělí d na nediferencované buňky ňky (tj. buňky bu bez vyvinutých specializovaných vaných trávicích vakuol) vakuol a diferencované buňky (tj. buňky bu schopné trávit přijatou potravu). Obr. 3. Schéma střevního řevního epitelu polonasáté samice I. ricinus. NTB nediferencované trávicí buňky, bu DTB diferencované trávicí buňky, bu UTB uvolněné trávicí buňky, BL bazální lamina. lamina Zelené organely jádra. Modře ře a červeně č zvýrazněné organely (vakuoly) se přímo ímo podílej podílejí na trávení hostitelské krve. (Upraveno podle Franta et al., 2010) 14
15 Střevo reaguje na přísun krve změnou nediferencovaných buněk střevního epitelu na diferencované, aktivně trávící buňky. Přísun hemoglobinu do trávicích buněk je zajištěn pomocí modifikované plazmatické membrány s mikroklky. Zde se nachází vazebné jamky s receptory, které jsou schopné rozpoznat molekulu hemoglobinu. Tento proces se nazývá endocytóza zprostředkovaná receptory ( receptor-mediated-endocytosis ). Diferencované buňky přijímají potravu pomocí endocytózy a fagocytózy. Odpadní látky, zejména uvolněné krevní barvivo - hem, jsou vyloučeny ve formě agregátů ( residual bodies ) a postupně se hromadí v rektálním vaku. Když už buňka není schopná nadále plnit trávicí funkci, dochází k jejímu odpojení od střevního epitelu. V některých případech může dojít i k protržení jejich membrány a vyhřeznutí obsahu buněk do lumen střeva (Sonenshine, 1991) Sání dospělých samic Dospělé samice I. ricinus sají hostitelovu krev přibližně 7-9 dní, během nichž postupně zvětšují svůj objem. Samice v průběhu sání prochází třemi fázemi (Obr. 4). 1) Přípravná fáze (24 36 hodin): Během této fáze vpravuje samička hypostom do hostitelovy pokožky a upevňuje se v ráně pomocí tzv. cementu (Coons et al., 1986). Dochází pouze k minimálnímu sání hostitelské krve. Během prvních hodin nedochází k trávení nasáté krve (Sonenshine, 1991). 2) Fáze pomalého sání ( slow feeding period ) (2. 6. den sání): Během dne sání dochází k postupnému nasávání krve a kontinuálnímu nitrobuněčnému trávení. Hlavní část energie je během této fáze využita na syntézu zvětšující se kutikuly. 3) Fáze rychlého sání ( rapid engorgement ) (6. 8. den sání): Během poslední fáze sání samice nasaje až dvě třetiny z celkového množství krve, které až stonásobně převyšuje její původní váhu. Sonenshine ve své práci dále uvádí, že toto je možné pouze u oplodněných samic. Během posledních 2 dnů rychlého sání hostitelské krve je trávení mírně zpomaleno. Ve chvíli maximálního nasátí samice odpadá z hostitele a dochází k opětovnému nárůstu trávicí aktivity, zajišťující dostatečné množství živin pro tvorbu vajíček. 15
16 Obr. 4. Fáze sání krve u dospělých samic I. ricinus. PF přípravná fáze, PS fáze pomalého sání, RS fáze rychlého sání. UF nenasátá samice, 2d-6d dny v průběhu sání samic, FF plně nasátá samice, která odpadla z hostitele. Během sání na hostiteli vylučují klíšťata sliny, které se dostávají do rány slinným žlábkem na hypostomu. Sliny klíšťat obsahují širokou škálu bioaktivních proteinů a lipidů (Sauer et al., 2000). Slinné žlázy také zajišťují osmoregulaci, při níž je nadbytek vody z krve vrácen přes slinný kanálek zpět do hostitele (Bowman et al., 2004). Sliny dále zabraňují srážení krve (hemostázi), zužování cév (vazokonstrikci) a dochází k regulaci shlukování krevních destiček. Vazokonstrikci zabraňuje fibrinolýza (rozpouštění fibrinové sraženiny). V místě průniku do hostitele jsou vypouštěny proteázy a inhibitory, které fibrinolýzu urychlují. Shromažďování a přichycování krevních destiček v ráně brání enzym apyráza společně s dalšími proteiny. Tento komplex brání uzavření rány a zvyšují průtok krve (Mareš a Kopáček, 2008) Trávení hostitelské krve Trávení krve hostitele je pro klíšťata nezbytným procesem. Živiny získané z hostitelské krve dodávají klíštěti energii nutnou pro přeměnu na vyšší vývojové stádium, nebo, v případě dospělých samic, je energie využita k tvorbě a výživě vajíček (Grandjean, 1984). Dospělá samice vytváří snůšku vajíček. Trávení krve u klíšťat probíhá intracelulárně v buňkách střevního epitelu (Sonenshine, 1991) v kyselém ph (Grandjean, 1984). Tím se klíšťata liší od většiny krevsajících parazitů a hmyzu, kde je trávení extracelulární. Na trávení hlavní proteinové složky krve, hemoglobinu, se podílí řada proteáz, které se nacházejí v trávicích vakuolách střevních buněk. U klíštěte I. ricinus bylo popsáno 5 hlavních trávicích proteáz, které tvoří tzv. trávicí kaskádu (Obr. 5). Štěpení hemoglobinu zahajují 3 proteázy: aspartátová proteáza cathepsin D, cysteinová proteáza papainového typu cathepsin L a asparaginylová endopeptidáza legumain. Tyto proteázy štěpí hemoglobin na velké bílkovinné 16
17 fragmenty. Ty jsou dále štěpeny na menší fragmenty pomocí endopeptidázové aktivity cathepsinu B (cysteinová proteáza papainového typu) společně s cathepsinem L. Štěpení vzniklých peptidových fragmentů na dipeptidy a jednotlivé aminokyseliny zajištuje cysteinová exopeptidáza cathepsin C a endo- i exo-peptidázová aktivita cathepsinu B (Horn et al., 2009; Sojka et al., 2013). Obr. 5. Schéma degradace hemoglobinu ve střevě I. ricinus (upraveno podle Horn et al., 2009 a Sojka et al., 2013). 17
18 2. Metodika 2.1 Testovací skupiny, sběr klíšťat V této práci byly použity 3 sady samic klíštěte I. ricinus z laboratorních chovů Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR. Pro jednotlivé sady bylo potřeba zajistit striktní oddělení samic od samců. Nymfální stádia I. ricinus sála na laboratorních morčatech. Nymfy byly po plném nasátí ponechány ve skleněných lahvičkách uzavřených buničinou a skladovány v boxech s relativní vlhkostí přibližně 95%, při konstantní teplotě vzduchu 26 C s fotoperiodou L:D (světlo:tma) 15:9. Těsně po metamorfóze na dospělce byly panenské samice odděleny od samců, aby nedošlo k jejich oplodnění. Pro další část práce byla nasbírána sada klíšťat z přírody metodou vlajkování (tj. sběr pomocí bílé vlněné vlajky). Lokalitou pro sběr byl les za sídlištěm Máj v Českých Budějovicích. Tyto samice byly použity pro pokus, který zjišťoval, zda dochází k oplození samic i mimo hostitele před samotným sáním. Každá sada klíšťat byla složena z testovací skupiny samic sajících bez samců a z kontrolní skupiny samic, které sály v přítomnosti samců. 2.2 Strojení morčat Z každé sady bylo odděleno 26 samic, které sály bez samců a dále kontrolní skupina 26 samic, které sály v přítomnosti samců. Dále bylo odděleno 8 samic, které nesály vůbec, v práci dále uváděno jako UF (nenasáté samice). Klíšťata sála na morčatech z laboratorních chovů PARÚ BC AVČR. Morčata byla před aplikací klíšťat intramuskulárně uspaná injekcí roztoku NARKETAN (Vetoquino) dávkou 0,2 ml/morče. Samice I. ricinus byly přenesené do gumového prstence tzv. kloboučku, který byl umístěn na hřbet morčete v místě s vyholenou srstí. Dále se klobouček zakryl ochrannou síťkou. Jednotlivé vzorky klíšťat byly z morčat odebírány ve stanovených časových intervalech v rozmezí dne sání. 2.3 Pitva střevních tkání samic klíštěte I. ricinus Samice I. ricinus byly upevněny na voskovou podložku, která byla vložena pod binokulární stereomikroskop (Stemi DV4, Zeiss). Na idiosomu byla aplikována kapka 1x PBS (fyziologický roztok) pro usnadnění disekce střevní tkáně. Následně byla odstraněna horní část kutikuly. Střevní tkáň byla vyjmuta a přenesena do 1x PBS, kde 18
19 bylo střevo s opatrností propráno a zbaveno tak obsahu střevního lumen bez poškození střevního epitelu s trávicími buňkami. Vypitvaná tkáň byla skladována v 80 C do doby její homogenizace. 2.4 Homogenizace tkání Do vzorků střevní tkáně z jednotlivých intervalů bylo přidáno 200 l extrakčního pufru (0,1 M octan sodný, ph 5.0). Dále byly všechny vzorky homogenizovány plastovým pístem a následně ponořeny do kapalného dusíku. Poté byla provedena opětovná homogenizace. Tento postup byl opakován celkem třikrát. Nakonec byl plastový píst opláchnut 500 l extrakčního pufru. Výsledný přidaný objem v mikrozkumavce byl 700 l. Z tohoto objemu bylo odebráno 100 l vzorku na gelovou elektroforézu a western blot. Vzorky byly uskladněny v -80 C. Do zbylých 600 l vzorků byla přidána 1/10 (tzn. 60 l) objemu 10% roztoku detergentu CHAPS. Hotové vzorky byly inkubovány v předchlazené třepačce Eppendorf (1100 rpm, 4 C, 25 min) a stočeny v předchlazené centrifuze Hereaus Multifuge 3 (15000 rpm, 4 C, 10 min.). Stočený supernatant byl rozdělen do 100 l alikvovotů a vzorky byly uskladněny při -80 C do doby měření aktivit jednotlivých proteáz. 19
20 2.5 Měření aktivit trávicích proteáz Aktivita trávicích proteáz v jednotlivých vzorcích byla měřena pomocí specifických fluorescenčních substrátů na bázi aminomethylcoumarinu (AMC). Pro měření aktivit CatL a IrAE byl použit specifický inhibitor CA-074 pro odstínění aktivity CatB. Pro jednotlivé protézy byly připraveny reakční pufry (Tab. 1) o přesném ph (Horn et al., 2009, Franta et al., 2010). Tab. 1. Reakční pufry, substráty a inhibitory pro jednotlivé enzymy Enzym Reakční pufr (AB) ph Substrát (výsledná koncentrace) Inhibitor (výsledná koncentrace) CatB 0,2 M NaH 2 PO 4 + 2,5 mm DTT a + 1 M EDTA 5.5 Z-Arg-Arg-AMC (5 M) b - CatC CatL IrAE 0,1 M NaH 2 PO 4 + 0,025 M NaCl + 2,5 mm DTT 0,05 M kys. citronová + 0,1 M NaH 2 PO 4 + 0,1 M NaCl 0,05 M kys. citronová + 0,1 M NaH 2 PO 4 + 0,1 M NaCl 5.5 Gly-Arg-AMC (40 M) b Z-Phe-Arg-AMC (5 M) b CA-074 c 4.0 (2,5 M) Z-Ala-Ala-Asn-AMC CA-074 (10 M) b (2,5 M) a dithiothreitol (ThermoScientific), b AMC substráty (Bachem), c specifický inhibitor IrCB (Sigma- Aldrich) c Při přípravě reakce byly vzorky ponechány na ledu, aby nedocházelo k samovolnému rozkladu enzymů v extraktech. Měření probíhalo v mikrodestičkovém fluorimetru Infinite 200M (TECAN) s dvojitým monochromátorem. Reakce byly měřeny v černých mikrodestičkách (Nunc) s 96 jamkami. Pipetovací schéma pro jednotlivé proteázy je popsáno v (Tab. 2). Tab. 2. Pipetovací schéma a podmínky měření aktivit trávicích proteáz Pipetovací schéma Excitace/Emise [nm] CatB, CatL, IrAE 20 l vzorku + 80 l AB l S 360/465 CatC 20 l vzorku + 60 l AB + 20 l S 360/465 AB - reakční pufr, S- substrátový roztok 2x resp. 5 x koncentrovaný substrát v AB 20
21 Pro jednotlivé extrakty střevních homogenátů samic bylo provedeno orientační měření aktivit všech enzymů. Ředění, které odpovídalo přibližně 1500 relativním fluorescenčním jednotkám za minutu (RFU/min), byla použita jako výchozí ředění pro měření duplikátů (Tab. 3). Průměr těchto získaných hodnot byl u vzorků přepočten na RFU/1 min/střevo. Tab. 3. Typická výchozí ředění homogenátů střevních tkání samic 6. den saní CatB CatL CatC IrAE 6. den sání + 150x 20x 60x 8x 6. den sání 20x 2x 4x 2x 2.6 Elektroforéza (SDS-PAGE) a Western blot Elektroforéza probíhající v přítomnosti dodecylsulfátu sodného v polyakrylamidovém gelu (SDS-PAGE) je metoda umožňující analytické rozdělení proteinů podle jejich velikosti. Proteiny po navázání SDS získávají záporný náboj a migrují ke kladné elektrodě (anodě). Metoda Western blot umožňuje detekci proteinů pomocí specifických protilátek, která je prováděna po elektroforetickém přenesení proteinů z polyakrylamidového gelu na speciální membránu (nitrocelulóza, teflon). Tkáně určené pro SDS-PAGE elektroforézu a Western bloty byly 10 min povařeny ve vzorkovém redukujícím pufru (Tab. 4) při 100 C. Na jamku bylo standardně naneseno 20 µl vzorku obsahující 0,1 střeva. LMW markeru (Tab. 4) bylo naneseno 15 µl Elektroforéza probíhala v gradientovém (5-17,5%) polyakrylamidovém gelu v elektroforetickém pufru (Tab. 4) při počátečním napětí 100 V (10 min) a následně 200 V po dobu separace. Poté byly gely obarveny barvícím roztokem a následně promyty v odbarvovacím roztoku (Tab. 4) nebo byly použity pro elektroforetický přesun proteinů na PVDF (polyvinylidenfluorid) membránu. Při přípravě Western blotu byla PVDF membrána aktivována ponořením do methanolu. Gel byl spolu s filtračnímy papíry namočen do blotovacího pufru (Tab. 4). Následně byl vytvořen blotovací sendvič (Obr. 6). Přenos na membránu probíhal v konstantním elektrickém poli při proudu 150 ma. Po přeblotování proteinů na membránu byla část membrány s markerem obarvena v barvícím roztoku a poté odbarvena odbarvovacím roztokem. Membrány pro imunodetekci byly vloženy na 1 hodinu do blokovacího pufru (Tab 4). Poté byla membrána inkubována přes noc v 5 C v primární králičí protilátce ředěné 1:100 v blokovacím pufru. Membrána byla druhý den pětkrát po pěti minutách promyta v PBS-Tweenu pro odmytí nenavázaných a nespecificky navázaných 21
22 primárních protilátek. Následně byla inkubována 1 hodinu v sekundární protilátce ředěné 1:2000 v PBS Tweenu (SwAR/Px, Sevac, Praha) konjugované s křenovou peroxidázou. Poté byla membrána opětovně pětkrát promyta v PBS Tweenu po 5 minutách. Proteiny s navázanými specifickými protilátkami byly detekovány v substrátovém roztoku (Tab. 4), který reagoval s navázanou peroxidázou za tvorby hnědě zbarveného produktu. K zastavení reakce byla membrána promyta destilovanou vodou. Obr. 6. Blotovací sendvič. - směr elektrického proudu je označen červenou šipkou Tab. 4. Roztoky pro SDS-PAGE a Western blot Složení 0,75 M Tris/HCl, ph 6.0, 8,5 % SDS, 50 % (v/v) glycerol, Vzorkový redukující pufr 32 mm DTT, 0,25 % (w/v) bromfenolová modř Elektroforetický pufr 25 mm Tris, 192 mm glycin, 0,1 % SDS 0,05 % Coomassie Briliant Blue R-250, 50 % (v/v) methanol, Barvící roztok 10 % (v/v) kys. octová Odbarvovací roztok 25 % (v/v) methanol, 10 % (v/v) kys. octová Blotovací pufr 0,125 M Tris, 0,96 M glycin, 20 % methanol, 0,1 % (w/v) SDS Proteinový marker (LMW) LMW Electrophoresis Calibration Kit (GE Healthcare) PBS Tween 1x PBS, 0,05 % (v/v) Tween 20 Blokovací roztok 5 % (w/v) sušené mléko, 1x PBS, 0,05 % (v/v) Tween 100 mmtris-hcl ph 7.5 Substrátový roztok s přidaným H 2 O 2 (100 l/100 ml) a DAB (50 g/100 ml) 22
23 3. Výsledky a diskuse Rozdíl velikostí mezi samičkami, které sály v přítomnosti samců a bez samců je vidět na (Obr. 7). Nejpatrnější byl rozdíl u samic v 6. den sání před zahájení fáze rychlého sání a 8. den u plně nasátých (odpadlých) samic. Samice sající se samci část A (6. den sání) a část C (8. den sání) jsou několikanásobně větší, než samice sající bez samců v části B (6. den sání) a části D (8. den sání). Velikostní rozdíl se dá rovněž určit rozdílem ve vahách u jednotlivých skupin klíšťat (Obr. 8). Obr. 7. Velikost oplodněných a panenských samic po sání na morčeti. A oplozené samice 6. den sání, B panenské samice 6. den sání, C oplozené (plně dosáté) samice 8. den sání, D panenské samice 8. den sání. (Fotografie laskavě poskytnul Jan Erhart, Parazitologický ústav BC AVČR) Graf znázorňuje průměrné váhy samic z druhé sady klíšťat. U jednotlivých intervalů je znázorněna statistická odchylka hodnot (směrodatná odchylka). Na grafu je viditelný váhový rozdíl mezi skupinou samic sající bez samců a skupinou sajících se samci až od 4. dne sání. Samice sající se samci mají téměř dvojnásobnou váhu oproti panenským samicím. V 6. dni sání je nárůst váhy samic v přítomnosti samců přibližně trojnásobný a u 8. dne sání převyšuje rozdíl vah mezi skupinami desetinásobné hodnoty. 23
24 Obr. 8. Průměrná váha samic z 2. sady klíšťat v jednotlivých intervalech odebíraných pro následnou pitvu střevních tkání. Každá skupina čítá 8 samic. Tyto výsledky potvrzují dlouho známé literární údaje (např. Sonenshine, 1991), že pro přechod samic do fáze rychlého sání a pro jejich plné dosátí je nutné jejich oplodnění. Dosud však nebylo prozkoumáno, zda má oplodnění samic vliv i na aktivitu trávicích proteáz ve střevě. 3.1 Vliv oplodnění samic na aktivitu a množství trávicích proteáz Aktivitu a množství trávicích proteáz ve střevě panenských a oplodněných samic jsme sledovali u trávicích proteáz IrAE, CatL, CatB a exopeptidázy CatC. Z multienzymatického trávicího aparátu (Obr. 5) jsme nezkoumali pouze aspartátovou proteázu CatD, kvůli nedostupnosti specifického substrátu. Množství trávicích enzymů ve střevech bylo určeno pomocí Western blot pro CatL a CatB, proti kterým jsou k dispozici specifické protilátky Cathepsin L Samice před sáním mají nulovou hodnotu aktivity CatL (Obr. 9). Ve 2. dni sání se aktivita CatL u panenských samic i samic sajících se samci mírně 24
25 zvyšuje. Ve 4. dni sání je viditelný znatelný rozdíl mezi skupinami. Aktivita CatL je u samic sajících 4. den v přítomnosti samců více než dvojnásobná oproti panenským samicím. V šestém dni dosahuje aktivita CatL u samic sajících se samci svého maxima. V plně nasátém stádiu oplozených samic dochází k rapidnímu úbytku aktivity na téměř nulovou hodnotu v případě 1. sady. U 2. i 3. sady je viditelný úbytek o téměř 50 % oproti těmto hodnotám. Samice sající bez samců si udržují v průběhu sání pouze bazální hladinu aktivity a není zde viditelný žádný výrazný nárůst aktivity. Všechny tři pozorované sady mají podobný průběh zvyšování a snižování aktivity během trávení. Obr. 9. Profil aktivit CatL ve střevních extraktech samic I. ricinus v průběhu sání u tří sad samic. 25
26 Hladina proteinu IrCL (Obr. 10) je u nenasátých samic nulová. Ve 2. dni sání u obou skupin samic je viditelná zvýšená koncentrace neaktivního proenzymu CatL o velikosti ~ 50 kda. Ve 4. dni sání u obou skupin samic a v 6. dni sání neoplodněných samic je pozorovatelný nárůst koncentrace proteinu ve formě 2 bendů: aktivní enzym s velikostí ~ 27 kda a neaktivní proenzym o velikosti ~ 50 kda. U 6. dne sání oplodněných samic je viditelný nejvyšší nárůst koncentrace proteinů o podobné velikosti enzymů jako v předchozích dnech sání. V 8. dni sání u panenských klíšťat je viditelný pokles koncentrace proteinu oproti 6. dni sání. Toto ředění neposkytuje viditelné rozpoznání hladiny IrCL u 8. dne oplodněných samic díky příliš vysoké koncentraci hostitelských proteinů. Obr. 10. Western blot CatL v průběhu sání 2. sady samic. Pro-IrCL proenzym cathepsinu L, IrCB cathepsin L 26
27 3.1.2 Cathepsin B Aktivita CatB (Obr. 11) je u všech skupin v nenasátém stavu a ve 2. dni sání téměř nulová. Ve 4. dni sání oplodněných samic je viditelná zvýšená aktivita CatB. V 6. dni sání dosahuje jejich aktivita svého maxima. V případě všech 3. sad samic se samci klesá aktivita CatB v plně nasátém stavu téměř o polovinu. Hodnoty aktivit u panenských samic zůstávají na nízké hladině až do 4. dne sání. V 6. dni sání se aktivita mírně zvyšuje u 1. a 3. sady na nejvyšší hodnotu a poté zvolna klesá v 8. dni sání. V případě 2. sady je aktivita v 6. dni sání mírně zvýšená, ale až v 8. dni sání dosahuje svého maxima. Tato odchylka je pravděpodobně způsobena rozdílným časem přisátí k hostiteli. Obr. 11. Profil aktivit CatB ve střevních extraktech samic I. ricinus v průběhu sání u tří sad samic. 27
28 Hladina proteinu CatB (Obr. 12) je u nenasátých samic nulová, podobně jako ve druhé dni sání panenských samic i samic sajících se samci. Ve 4. dni u obou skupin samic a v 6. dni u panenských samic je již viditelná zvýšená koncentrace proteinu: aktivní enzym s velikostí ~ 32 kda a neaktivní proenzym o velikosti přibližně 46 kda. V 6. dni u oplozených samic je pozorována vysoká koncentrace CatB, převážněně aktivní formy CatB. U 8. dne sání panenských samic je viditelný vzestup hladiny proteinu. Toto ředění neposkytuje dobré rozpoznání hladiny CatB u 8. dne oplodněných samic díky vysoké koncentraci hostitelských proteinů. Obr. 12. Western blot CatB v průběhu sání 2. sady samic. Pro-ICB proenzym cathepsinu B, IrCB cathepsin B 28
29 3.1.3 Cathepsin C CatC vykazuje nulovou aktivitu u samic v nenasátém stavu (Obr. 13). Aktivita CatC se mírně zvyšuje u samic sajících bez samců i se samci ve 2. a 4. dni sání. V 6. dni sání u 2. a 3. sady oplozených samic dosahuje aktivita CatC svého maxima. V 8. dni sání tato hodnota mírně klesá. V případě 1. sady oplozených samic dosahuje aktivita svého maxima v 7. dni sání a poté mírně klesá. Tento rozdíl může být způsoben rozdílným časem přisátí k hostiteli. U panenských samic se aktivita v 6. dni sání kontinuálně mírně zvyšuje a svého maxima dosahuje v 8. dni sání v případě 2. a 3. sady. U 1. sady dosahuje aktivita svého maxima v 5. dni sání a poté zvolna klesá. Obr. 13. Profil aktivit CatC ve střevních extraktech samic I. ricinus v průběhu sání u tří sad samic. 29
30 3.1.4 Legumain Aktivita IrAE (Obr. 14) u obou sledovaných skupin je v nenasátém stavu a ve 2. dni sání téměř nulová. U oplozených samic je patrná zvýšená aktivita IrAE až ve 4. dni sání. V 6. dni sání dosahuje aktivita IrAE nejvyšších hodnot. U 1. sady se samci dochází v 7. dni sání k poklesu aktivity více jak o polovinu a poté aktivita mírně klesá. V případě 2. a 3. sady se samci je pokles hladiny aktivity IrAE v 8. dni sání třetinový oproti 6. dni sání. Aktivita IrAE u panenských samic je v 6. dni sání mírně zvýšená oproti 2. dni sání, jinak nepozorujeme žádný viditelný nárůst aktivity. Neoplodněné samice si udržují základní hladinu aktivity během celého sání. Všechny tři pozorované sady mají podobný průběh zvyšování a snižování aktivity během trávení. Odchylka viditelná ve 4. dni sání u 2. sady oplodněných samic je nejspíš způsobená rozdílným časem přisátí k hostiteli. Obr. 14. Profil aktivit IrAE ve střevních extraktech samic I. ricinus v průběhu sání u tří sad samic. 30
31 3.2 Shrnutí Ze získaných výsledků je patrné, že aktivita trávicích enzymů v průběhu sání dospělých samic je daleko vyšší u oplodněných samic. Výsledky Western blotu navíc ukazují, že větší aktivita enzymů je daná větším množstvím trávicích enzymů a nikoli zvýšenou aktivací již existujících neaktivních proenzymů. Regulace tvorby (proteosyntézy) trávicích enzymů je u dospělých samic zřejmě řízena hormonálně. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jakým mechanismem je řízeno zvýšení proteolytické aktivity v průběhu sání nedospělých nymf (Konvičková, 2013). 3.3 Sání samic I. ricinus z přírody V literatuře i v praxi používané v mnoha laboratořích je zažitá představa, že k oplodnění samic I. ricinus dochází až během sání na hostiteli. Z tohoto důvodu se při experimentálních pokusech nasazují samci a samice na hostitele v poměru 1:1. Na druhou stranu se pravděpodobnost, že v přírodě hostitel (srna, pes, člověk) chytne najednou samce i samici se zdá poměrně malá. Proto jsme provedli jednoduchý experiment, který tuto domněnku měl potvrdit nebo vyvrátit. Pro tuto část práce byly použity dvě sady samic (Tab. 5) z přírody, nasbírané metodou vlajkování. Ze sady 25 samic sajících bez přítomnosti samců se plně dosálo 22 samic. V kontrolní skupině sající v přítomnosti samců byl počet plně dosátých samic 24. Samice, které se plně nedosály odpadnuly z hostitele v době mezi dnem sání. Tímto pokusem bylo na základě předešlých výsledků této práce prokázáno, že samice z přírody jsou ve většině případů oplozeny ještě před sáním na hostiteli. Tento výsledek je víceméně v souladu s publikovanými pracemi o příbuzném klíštěti Ixodes scapularis, kdy u většiny samic pochytaných v přírodě byly nalezeny spermie ve spermatoforech (Kiszewski et al., 2002). Náš výsledek tedy ukazuje, že současné nasazování samic a samců z přírodních sběrů pro experimentální sání není v podstatě nutné. Tab. 5. Sání samice z přírody. Plně dosáté Nedosáté 25 bez samců se samci (kontrola)
32 4. Seznam literatury Beaty B. J., Marquardt William C. The Biology of Disease Vectors. University Press of Colorado, 1996, 1: 170. Bowman A. S. and Sauer J. R. Tick salivary glands: function, physiology and future. Parasitology. 2004,129: Coons L. B., Rosell-Davis R., Tarnowski B. I: Blood meal digestion in ticks. In Morphology, Physiology, and Behavioural Biology of Ticks. Edited by Sauer JR, Hair JA. New York: Ellis Horwood Ltd., John Wiley & Sons; 1986: de la Fuente J. and Kocan K. M. Strategies for development of vaccines for control of ixodid tick species. Parasite Immunology. 2006, 28: de la Fuente J. et al. Overview: Ticks as vectors of pathogens that cause disease in humans and animals. Front Biosci. 2008, 13: Franta Z., Frantova H., Konvickova J., Horn M., Sojka D., Mares M., Kopacek P. Dynamics of digestive proteolytic system during blood feeding of the hard tick Ixodes ricinus. Parasit Vectors. 2010, 3: 119. Horn M., Nussbaumerová M., Šanda M., Kovářová Z., Srba J., Franta Z., Sojka D., Bogyo M., Caffrey C. R., Kopáček P., Mareš M. Hemoglobin digestion in Blood- Feeding Ticks: Mapping a Multi-Peptidase Pathway by Functional Proteomics. Chem Biol. 2009, 16: Grandjean O. Blood digestion in ornithodorus moubata Murray Sensu stricto Walton (Ixodoidea: Argasidae) females. I: Biochemical changes in the midgut lumen and ultrastructure of the midgut cell, related to intracellular digestion. Acarologia : Kimmig P., Hassler D., Braun R. Nepatrné kousnutí s neblahými následky PRAGMA. Praha. 114s. Kiszewski A.E., Spielman A. Preprandial Inhibition of Re-Mating in Ixodes Ticks (Acari:Ixodidae). Journal of Medical Entomology, (6): Konvičková J. Dynamika aktivit trávicích proteáz ve střevě klíšťat Ixodes ricinus během sání na hostiteli. Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, 2013: Mareš M., Kopáček P. Molekulární pohled do světa klíšťat. Vesmír 2008, 87: Nava S., Guglielmone A.A., Mangold A.J.. An overview of systematics and evolution of ticks. Front Biosci. 2009;14:
33 Raikhel A.S. The excretory system. An Atlas of Ixodid tick Ultrastructure [English translation]. Entomological Society of America Ryšavý B., Zpěvák I., Zpěváková-Sokoltová H. Základy parazitologie. SPN. Praha. 1988, 215. Sauer J. R., Essenberg R. C. and Bowman A. S. Salivary glands in ixodid ticks: control and mechanism of secretion. Journal of Insect Physiology. 2000, 46: Sojka D., Franta Z., Horn M., Caffrey C.R., Mareš M., Kopáček P. New insights into the machinery of blood digestion by ticks. Trends Parasitol Jun;29(6): Sonenshine D.E. Biology of ticks. Oxford University Press, 1991, New York. Volf P., Horák P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Triton. 2007, Praha. 318,
Dynamika aktivity trávicích enzymů nymfálního stádia klíštěte Ixodes ricinus
Středoškolská odborná činnost Dynamika aktivity trávicích enzymů nymfálního stádia klíštěte Ixodes ricinus Markéta Jirsová České Budějovice 2012 Středoškolská odborná činnost 2011/2012 Obor 4 Biologie
1. Metodika. Protokol č. F1-4 Metodika: Srovnávací analýza efektivity přípravy rekombinantního proteinu ve fermentoru
Protokol č.: F1-4 Datum: 20.12.2010 Metodika: analýza efektivity přípravy výběr z výsledků ze zkušebních provozů výroby antigenů. Vypracoval: Ing. Václav Filištein, Mgr. Tereza Chrudimská, Spolupracující
Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl
Western blotting 1. Příprava gelu složení aparatury hustotu gelu volit podle velikosti proteinů příprava rozdělovacího gelu: 10% 12% počet gelů 1 2 4 1 2 4 objem 6 ml 12 ml 24 ml 6 ml 12 ml 24 ml 40% akrylamid
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení
Metody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
SDS-PAGE elektroforéza
SDS-PAGE elektroforéza Příprava gelu... 1 Recept na 0.75 mm gel (1 gel/2 gely)... 2 Recept na 1.5 mm gel (1 gel/2 gely)... 2 Příprava vzorku... 3 Elektroforéza... 3 Barvení gelů Blue Silver... 4 Chemikálie
PROTOKOL WESTERN BLOT
WESTERN BLOT 1. PŘÍPRAVA ELEKTROFORETICKÉ APARATURY Saponátem a vodou se důkladně umyjí skla, plastové vložky a hřebínek, poté se důkladně opláchnou deionizovanou/destilovanou vodou a etanolem a nechají
SDS polyakrylamidová gelová elektroforéza (SDS PAGE)
SDS polyakrylamidová gelová elektroforéza (SDS PAGE) Princip SDS polyakrylamidová gelová elektroforéza slouží k separaci proteinů na základě jejich velikosti (molekulové hmotnosti). Zahřátím vzorku za
Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY ELEKTROFORÉZA K čemu to je? kritérium čistoty preparátu stanovení molekulové hmotnosti makromolekul stanovení izoelektrického
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Nákazy přenášené různými přenašeči Tato skupina infekcí se vyznačuje tím, že zdrojem a rezervoárem nákazy obvykle bývají zvířata,
Obsah Protein Gel Electrophoresis Kitu a jeho skladování
Obsah Protein Gel Electrophoresis Kitu a jeho skladování Protein Gel Electrophoresis Kit obsahuje veškerý potřebný materiál provádění vertikální polyakrilamidové gelové elektroforézy. Experiment provádějí
2) Připravte si 3 sady po šesti zkumavkách. Do všech zkumavek pipetujte 0.2 ml roztoku BAPNA o různé koncentraci podle tabulky.
CVIČENÍ Z ENZYMOLOGIE 1) Stanovení Michaelisovy konstanty trypsinu pomocí chromogenního substrátu. Aktivita trypsinu se určí změřením rychlosti hydrolýzy chromogenního substrátu BAPNA (Nα-benzoyl-L-arginin-p-nitroanilid)
STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336
STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY Zdravotní nezávadnost potravin Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336 OBSAH: Základní charakteristika Staphylococcus aureus Stafylokokové enterotoxiny
Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014
Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014 Mapy a grafy incidencí lymeské borreliózy v České republice. Maps and graphs of lyme borreliosis (Lyme disease) in the Czech Republic. 15.září 2015 Doc.MUDr.Bohumír
členovci Obr. 1 Pavoukovci
členovci Obr. 1 Pavoukovci ZÁKLADNÍ SKUPINY PAVOUKOVCŮ sekáči roztoči štíři pavouci Stavba těla Ze dvou částí 1. přední- hlavohruď 2. zadní - zadeček 1. pavouci Nejpočetnější skupina Zadeček připojen k
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
2) Připravte si 7 sad po pěti zkumavkách. Do všech zkumavek pipetujte 0.2 ml roztoku BAPNA o různé koncentraci podle tabulky.
CVIČENÍ Z ENZYMOLOGIE 1) Stanovení Michaelisovy konstanty trypsinu pomocí chromogenního substrátu. Aktivita trypsinu se určí změřením rychlosti hydrolýzy chromogenního substrátu BAPNA (Nα-benzoyl-L-arginin-p-nitroanilid)
Milan Daniel 10. 6. 2010
OCHRANA PŘED NAPADENÍM KLÍŠŤATY, kdy, kde a jak? Milan Daniel 10. 6. 2010 Klíšťová encefalitida (shodně, jako ostatní nákazy přenášené klíšťaty) je zoonóza nákaza volně žijících zvířat kolující í prostřednictvím
WESTERN BLOT. Velikost signálu je vyhodnocována srovnáním s naneseným proteinovým markerem, což je komerčně dostupná směs proteinů o známé velikosti.
WESTERN BLOT Western blot je metoda používaná pro kvalitativní nebo semikvantitativní detekci určitého proteinu ve vzorku. Metoda je tvořena třemi základními kroky: 1. elektroforetickou separací proteinů,
VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ
RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.
Nákazy přenášené klíšťaty
Nákazy přenášené klíšťaty Jedná se o středoevropskou klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Přenašečem je klíště obecné - Ixodes ricinus i vývojová stadia klíštěte (4): 1. z vajíček se líhnou larvy
Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
ELEKTROFORETICKÉ METODY
ELEKTROFORETICKÉ METODY ELEKTROFORETICKÁ SEPARACE AMINOKYSELIN NA PAPÍROVÉM NOSIČI Aminokyseliny lze rozdělit elektroforézou na papíře. Protože molekulová hmotnost jednotlivých aminokyselin není příliš
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
Lymeská borrelióza - epidemiologická data do roku 2013
Lymeská borrelióza - epidemiologická data do roku 2013 Březen 2014. doc. MUDr. B. Kříž, CSc., MUDr. Č. Beneš Mapy a grafy incidencí lymeské borreliózy v České republice. Maps and graphs of incidence of
S filtračními papíry a membránou je nutno manipulovat pinzetou s tupým koncem.
Western Blotting Příprava blotovacího sendviče... 1 Blotování... 2 Kontrola přenesení proteinů na membránu... 2 Blokování membrány... 2 Aplikace protilátek... 2 Vizualizace... 3 Vyvolání filmu... 4 Chemikálie
V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Protokol 04. pšeničná bílkovina. masné výrobky. zkrácená verze
1 Popis vzorku Podle protokolu č. 04 lze vyšetřit vzorky různých druhů masných výrobků na přítomnost pšeničné bílkoviny. 2 Detekční limit vyšetření Přítomnost pšeničné bílkoviny lze spolehlivě prokázat,
laktoferin BSA α S2 -CN α S1 -CN Popis: BSA bovinní sérový albumin, CN kasein, LG- laktoglobulin, LA- laktalbumin
Aktivita KA 2340/4-8up Stanovení bílkovin v mléce pomocí SDS PAGE (elektroforéza na polyakrylamidovém gelu s přídavkem dodecyl sulfátu sodného) vypracovala: MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Princip: Metoda
Obecné vlastnosti. Borrelia, Treponema, Leptospira. Spirálovité bakterie Aktivně pohyblivé Pro člověka patogenní tři rody
Spirochéty Borrelia, Treponema, Leptospira 1 Obecné vlastnosti Spirálovité bakterie Aktivně pohyblivé Pro člověka patogenní tři rody Borrelia, Treponema, Leptospira Potenciálně patogenní Brachyspira 2
Tvorba trvalého preparátu
BIOLOGIE Tvorba trvalého preparátu V rámci následujícího laboratorního cvičení se studenti seznámí s technikou tvorby trvalých preparátů členovců. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace
OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY
OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY obr. č. 1 TĚLNÍ TEKUTINY tkáňový mok, krev a míza = tekutá tkáň funkce: zajišťují stálost vnitřního prostředí úprava koncentrace rozpuštěných látek, ph, teploty TĚLNÍ TEKUTINY
Enterotoxiny Staphylococcus aureus. Jana Kotschwarová Andrea Koťová
Enterotoxiny Staphylococcus aureus Jana Kotschwarová Andrea Koťová Obsah Charakteristika Staphylococcus aureus Vlastnosti Faktory virulence Enterotoxiny Patogeneze Výskyt Metody stanovení Prevence výskytu
Protokoly Transformace plasmidu do elektrokompetentních buněk BL21 Pracovní postup:
Protokoly Pracovní potřeby, pufry a chemikálie jsou uvedeny na konci protokolu. Pracovní postupy jsou odvozeny od těchto kitů: Champion pet160 Directional TOPO Expression Kit with Lumio Technology (Invitrogen)
LYMSKÁ BORELIÓZA. jedno z nejčastějších onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty VETERINARY MEDICAMENTS PRODUCER
LYMSKÁ BORELIÓZA jedno z nejčastějších onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty VETERINARY MEDICAMENTS PRODUCER Nebezpečí číhá v lesích, parcích i v zahradách Boreliózu vyvolávají spirálovité bakterie
Škodlivé organismy veřejné zeleně jako riziko pro lidskou populaci
Škodlivé organismy veřejné zeleně jako riziko pro lidskou populaci Úvodem Prezentace rizik některých škodlivých organismů pro lidskou populaci a vyskytujících se zejména pak v parcích, městských lesech,
Základní škola a Mateřská škola Žirovnice
Základní škola a Mateřská škola Žirovnice Autor: Mgr. Veronika Koukalová Vytvořeno: 29.2.2012 Název: VY_32_INOVACE_6.2.06_zoologie Téma: Klíště obecné Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1204
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1
2. Doplň: Pokožka členovců vytváří na svém povrchu pevnou.., která tvoří vnější. těla. Obsahuje a někdy i uhličitan.
Třída: Jméno a příjmení: TEST ČLENOVCI A PAVOUKOVCI (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak) 1. Název členovci je odvozen od: a) nestejnoměrně článkovaného těla a článkovaných končetin
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Izolace nukleových kyselin
Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
HbA1c. Axis - Shield. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, odd. C vložka 1299
Lékařská technika a speciální zdravotní materiál Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, odd. C vložka 1299 Obchodní 110, 251 70 Praha Čestlice Tel. +420 296 328 300 Fax. +420
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Hmotnostní detekce biologicky významných sloučenin pro biotechnologie část 3 - Provedení štěpení proteinů a následné analýzy,
Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Hmotnostní detekce biologicky významných sloučenin pro biotechnologie část 3 - Provedení štěpení proteinů a následné analýzy, vyhodnocení výsledků, diskuse Anotace
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. srst chlupy pesíky podsada línání drápy nehty
Sraz studentů v 8:00 před laboratoří A5/108, s sebou plášť a přezutí PRINCIP. Polyakrylamidová gelová elektroforéza v přítomnosti SDS (SDS-PAGE)
PRINCIP Sraz studentů v 8:00 před laboratoří A5/108, s sebou plášť a přezutí Polyakrylamidová gelová elektroforéza v přítomnosti SDS (SDS-PAGE) SDS-PAGE slouží k separaci proteinů na základě jejich molekulové
METODY STUDIA PROTEINŮ
METODY STUDIA PROTEINŮ Mgr. Vlasta Němcová vlasta.furstova@tiscali.cz OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Stanovení koncentrace proteinu 2) Stanovení AMK sekvence proteinu Hmotnostní spektrometrie Edmanovo odbourávání
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ SOUSTAVA Základem trávicí soustavy : trávicí trubice stěna trávicí trubice: vazivo, hladké
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě?
Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě? Schánilec P. Hájek I. Agudelo C. F. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Rozšíření
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně. Metodika byla vypracována jako výstup výzkumného záměru MZe č. 0002700602. Autor: Ing.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně Optimalizovaná metodika SDS-PAGE pro analýzu LMW podjednotek gluteninů pšenice Metodika byla vypracována jako výstup výzkumného záměru MZe č. 0002700602 Autor:
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají
1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I
1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I Vazba bromfenolové modři na sérový albumin Princip úlohy Albumin má unikátní vlastnost vázat menší molekuly mnoha typů. Díky struktuře, tvořené
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Název materiálu: Viry, houby, parazité. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: MUDr. Zdeňka Kasková. Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
PROTEINOVÁ DENATURUJÍCÍ ELEKTROFORÉZA (SDS PAGE)
PROTEINOVÁ DENATURUJÍCÍ ELEKTROFORÉZA (SDS PAGE) Denaturující proteinová elektroforéza (SDS PAGE - SDS Protein Acrylamide Gel Electrophoresis) je metoda, která se používá k separaci proteinů podle velikosti,
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
CZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Metody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
PARAZITÉ Z BLÍZKA LARVY MOTOLIC (PRACOVNÍ LIST)
PARAZITÉ Z BLÍZKA LARVY MOTOLIC (PRACOVNÍ LIST) Mgr. Kateřina Mikešová, UK v Praze, PřF, katedra učitelství a didaktiky biologie Jméno studenta: Třída: Datum: Motolice jsou výhradně endoparazité obratlovců,
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:
Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy
Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy A. Ondrejková, I. Špačková, H. Švandová Laboratoř klinické imunologie a alergologie, Laboratoře AGEL a.s., Nový Jičín Lymeská borelióza - LB Epidemiologie:
Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1. Úkol 1. Ředění roztoků. Teoretický úvod - viz návod
Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1 Teoretický úvod Uveďte vzorec pro: výpočet směrodatné odchylky výpočet relativní chyby měření [%] Použitý materiál, pomůcky a přístroje Úkol 1. Ředění
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
Srovnávací fyziologie bezobratlých
Srovnávací fyziologie bezobratlých Podpořeno FRVS 1555/2009 Poněkud umělá skupina Význam vědecký, praktický Proč bezobratlých? Nesmírně početní a heterogenní Mimořádné postavení hmyzu Srovnávací fyziologie
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU
SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH
Seminář izolačních technologií
Seminář izolačních technologií Zpracoval: Karel Bílek a Kateřina Svobodová Podpořeno FRVŠ 2385/2007 a 1305/2009 Úpravy a aktualizace: Pavla Chalupová ÚMFGZ MZLU v Brně 1 Lokalizace jaderné DNA 2 http://www.paternityexperts.com/basicgenetics.html
CZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Veroval. Jistota bez čekání Rychlý a spolehlivý DOMÁCÍ TEST. 10 diagnostických testů pro domácí použití. Alergie/nesnášenlivost.
Jistota bez čekání Rychlý a spolehlivý 10 diagnostických testů pro domácí použití Alergie/nesnášenlivost Akutní potíže Prevence Plánování rodičovství Berte své zdravotní potíže vážně! Kvůli každodennímu
Membránový transport příručka pro učitele
Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji
Prolylendopeptidasa z klíštěte Ixodes ricinus Prolyl endopeptidase from the tick Ixodes ricinus
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie Prolylendopeptidasa z klíštěte Ixodes ricinus Prolyl endopeptidase from the tick Ixodes ricinus Olívia Petrvalská Bakalářská práce Vedoucí
MagPurix Blood DNA Extraction Kit 200
MagPurix Blood DNA Extraction Kit 200 Kat. č. ZP02001-48 Doba zpracování: 50-60 minut pro MagPurix 12S 50-70 minut pro MagPurix 24 Použití Souprava MagPurix Blood DNA Extraction Kit 200 je určena pro izolátor
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
KOMBINACE PEPTIDŮ BRÁNÍCÍCH STÁRNUTÍ
KOMBINACE PEPTIDŮ BRÁNÍCÍCH STÁRNUTÍ GMP PEPTIDY PRO KOSMETICKÉ PŘÍPRAVKY NOVÁ SYNTETICKÁ SLOŽKA KOSMETICKÝCH PŘÍPRAVKŮ PŘEHLED Výzkum základních biochemických mechanismů působení proti vráskám vedl k
Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup
Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Imunita a infekční nemoci Anotace Pracovní list seznamuje žáka s druhy infekčních chorob a se způsoby jejich
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: