FLORISTICKÝ PRŮZKUM LOKALITY RYBNÍK MACHOV U RAŠOVIC

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) 2014 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN FLORISTICKÝ PRŮZKUM LOKALITY RYBNÍK MACHOV U RAŠOVIC Jan Doležal Dukelská 221, Týniště nad Orlicí, PSČ , jhdolezal@seznam.cz ÚVOD Rybník Machov se nachází severně od osady Rašovice, 3 km východně od Týniště nad Orlicí v nadmořské výšce 280 metrů a údaje o něm pocházejí již z let 1573 (ČAPEK 1973). Navazuje na les Machová, podle kterého dostal i svůj název. Mezi místními obyvateli je však znám především pod novějším jménem rybník Rašák. V tomto příspěvku se však autor drží historického názvu. Lokalita se nachází v katastrálním území Rašovice u Týniště nad Orlicí, zaujímá plochu m 2 a patří do vlastnictví města Týniště nad Orlicí. Studovaná lokalita zahrnuje rybník s rákosinou navazující na lesní část a okolní fragmenty slatinných a bezkolencových luk s výskytem chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin. Rybník Machov vznikl na bažinaté půdě a je napájen spodními prameny a dotován srážkovou vodou. Tím je také voda silně obohacena o vápnité báze. Botanické průzkumy zde probíhají již od počátku 20. století. Nejstarší dosud známý údaj pocházející ze Součkovy rukopisné kartotéky je z roku 1930 (SOUČEK s. a.). Různí autoři zde zachytili druhové bohatství a postupný vývoj flóry, do kterého negativně v pozdější době zasáhla lidská činnost. Jednalo se především o odvodnění podmáčených slatinných luk, zvětšení rybníka a odtěžení části břehů v jižní a jihozápadní části, zpevnění břehů kamenným záhozem a betonovými panely. Svoji roli zde sehrála také spontánní sukcese (šíření Phragmites australis a zarůstání keřovými druhy rodu Salix) a šíření některých Obr. 1. Lokalizace rybníku Machov u Rašovic (Position of Machov pond by Rašovice). Zdroj:

2 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) invazních druhů rostlin. I přes tyto všechny negativní faktory se v lokalitě udržely fragmenty cenných společenstev s velmi významnými druhy cévnatých rostlin. Cílem tohoto příspěvku je shrnout dosavadní informace o této lokalitě a porovnat současnou druhovou skladbu cévnatých rostlin s historickými průzkumy. HISTORIE LOKALITY O historii lokality a rybníkářství na území Týnišťska se zmiňuje ve své práci Alois Čapek, zakladatel muzea v Týništi nad Orlicí a autor vlastivědných studií, jehož rukopisy z let 1932 až 1952 byly vydány týnišťským muzeem v roce 1973 (ČAPEK 1973). O rybníku Machově se zmiňuje následovně: Rybníček Rašovický není napájen strouhou. Vznikl na půdě bažinaté a náleží mezi rybníky zvané odborně nebeskými. Krčí se na konci vesnice stranou k lesu pod tamní hájovnou. Ve smlouvě z roku 1559 není ještě uveden, v Haugvicových rejstrech z roku 1573 je označen co rybník nový slove Přítel v Rašovicích a je poznamenáno, že by se mohlo do něho nasadit 15 kop kaprů. Vznikl tedy v letech a nevíme, jak přišel ke svému jménu. V inventáři z roku 1647 stojí jen rybník Rašovský. Rybník Machov zapadal do historické rybniční soustavy táhnoucí se od Častolovic k Třebechovicím pod Orebem. Před prodejem týnišťského panství falckrabětem Arnoštem Hanušovi Haugvicovi z Biskupic v roce 1559 se zde nacházelo 13 rybníků. Za podnikavého Haugvice však počet rybníků v týnišťském panství stoupl v období let na 19. Po roce 1575 připadlo týnišťské panství královské komoře, od které ho v roce 1577 koupili bratři Hanuš, Jiří a Vilém z Oppersdorfu, za jejichž následovníka Fridricha z Oppersdorfu bylo v 80. letech 16. století spojeno s častolovickým panstvím. Do dnešní doby se však zachoval pouze zlomek rybníků. Jedná se například o rybníky v Týnišťské oboře, jako je Rozkoš, Brodek, Hlinský a o soustavu tří rybníků Velká, Střední a Malá Houkvice (současná PR U Houkvice), jejichž název dodnes odkazuje na Hanuše Haugvice, který je v letech 1560 až 1570 založil (ČAPEK 1973). Podle místní kroniky (CEJNAR et al ) byl rybník Machov od roku 1923 ve správě rašovického Melioračního družstva, které nechalo již v roce 1936 zpracovat projekt na jeho úpravu, dle kterého byl rybník zřejmě prohlouben již ve 40. letech minulého století. Břehy rybníka byly později srovnány a vyzděny kameny v letech 1959 a 1960, rybník byl dále zároveň čištěn a upravován na koupaliště. V roce 1961 bylo u rybníka vybudováno hřiště a opět docházelo k úpravě okolí. Práce pokračovaly v letech 1965 až 1969, kdy byl rybník důkladně vybagrován (ze dna bylo vybráno přibližně 2000 m 3 rašeliny a travertinu), čištěn, o jednu třetinu rozšířen a přístup do něho usnadněn vybudovanými schody. Zároveň byly opět upraveny břehy a směrem k lesu byly obloženy betonovými panely. Přístupové cesty byly zpevněny a povezeny štěrkem. Rákosiny, které obklopovaly rybník, byly odstraněny. Rašovice usilovaly o to, aby zde byla vyhlášena rekreační oblast a V od rybníka vznikla osada rekreačních chat. Již v době průzkumu KUBELKOVÉ (1955) se zde nacházela ochuzená pěchavová louka s převládajícími druhy polokulturních luk, která byla občasně hnojena a odvodňována drenážními trubkami. 38

3 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic HISTORIE BOTANICKÝCH PRŮZKUMŮ Záznamy o botanických průzkumech v okolí Rašovic jsou v historické literatuře časté, ale většinou jsou pouze generalizovány na Rašovice či v okolí Týniště nad Orlicí bez přesnějšího uvedení lokalit. Později jsou údaje blíže specifikovány a v literatuře se setkáváme s uvedením lokalizace jako například louka na okraji lesa Machová (HROBAŘ 1931), na mokré louce u rybníka při lese Machová u Rašovic, Rašovice u rybníka (HROBAŘ 1946) či pobřeží rybníka Machova u Rašovic (KRČAN & KOPECKÝ 1961). Lokalita byla jako botanicky cenná známa již začátkem 20. století. Nejstarší doklady o výskytu vzácných druhů cévnatých rostlin se nacházejí již v Květeně Kostelecka a Rychnovska (HROBAŘ 1931) či v Druhém doplňku ke Květeně Kostelecka a Rychnovska (HROBAŘ 1946). František Hrobař ve svých dílech shrnuje některé nálezy z rukopisné kartotéky významného regionálního botanika Aloise Součka z nedaleké Olešnice u Častolovic. Součkovy nálezy též publikuje ve své práci Karel Prokeš a Bohumil Válek (PROKEŠ & VÁLEK 1946). Ze zájmového území pochází též několik nepublikovaných nálezů, ke kterým byly pořízeny herbářové položky Aloisem Součkem (např. SOUČEK 1939 HR, 1944 BRNM), Josefem Šourkem (např. ŠOUREK 1939 HR, 1944 BRNM) a Bohumilem Válkem (např. VÁLEK 1939 HR). Další údaje o významných druzích cévnatých rostlin můžeme nalézt v pracích Jaromíra Kliky (KLIKA 1941), který se zabýval typologií luk ve východních Čechách a byl jedním ze zakladatelů české fytocenologie. Ve zdejší lokalitě se fytocenologií zabýval též Bohumil Válek (VÁLEK 1948). Jitka Kubelková (KUBELKOVÁ 1955) se ve své diplomové práci zabývala společenstvy slatinných luk na území Opočenska a Týnišťska a na zdejší lokalitě učinila mnoho významných nálezů, stejně tak jako Karel Krčan a Karel Kopecký (KRČAN & KOPECKÝ 1961). Jako nejhodnotnější lokality slatinné vegetace na území Týnišťska a Opočenska uvádí KUBELKOVÁ (1955) kromě této lokality ještě PR Zbytka u Českého Meziříčí. V literatuře můžeme nalézt i jednotlivé nálezy vzácných druhů (např. ŠEBOVÁ in HOUFEK [ed.] 1969). Další údaje o průzkumech pocházejí již z novější doby, kdy lokalitu v letech 1991, 1998, 2004 a 2008 studoval Zdeněk Kaplan (KAPLAN, in litt.). Ve své disertační práci se o lokalitě Rybník Machov u Rašovic zmiňuje Věra Samková (SAMKOVÁ 2000). V rámci floristického kurzu České botanické společnosti konaného v Kostelci nad Orlicí roku 2004 byla jedna z exkurzí směřována také do floristicky bohaté lokality Zadní Machová a následně do cenných partií v okolí rybníka Machov (KAPLAN [ed.] 2005). Lokalitu navštívila v letech 2010 a 2012 také Romana Prausová (PRAU- SOVÁ, in litt.). Výskyt některých vzácnějších taxonů potvrdila i Hana Voškerušová (VOŠKERUŠOVÁ ). Samotný autorův průzkum započal již v roce PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKY Z geomorfologického hlediska je území součástí provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule tvořené vrstvami křídových sedimentů. V rámci České tabule je řazena do podsoustavy Východočeská tabule, celku Orlická tabule, podcelku 39

4 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Třebechovická tabule, okrsku Choceňská tabule (DEMEK & MACKOVČIN [eds.] 2006). Podkladem sledovaného území jsou slínovce středního turonu (sv. křída), z části spongilitické, půdní typ odpovídá kambizemím arenickým. Dle QUITTA (1971) leží území na hranici oblasti teplé T 2 a mírně teplé MT 11, převažuje však mírně teplý charakter (Hradec Králové 7,8 C, východní okraj území asi 7,4 C). Bioregion je dobře dotován srážkami, jejichž úhrn stoupá směrem k východu (Hradec Králové 602 mm, Holice 613 mm, Choceň 733 mm). Zimy však bývají přesto téměř bez sněhu. V depresích se vyskytují lokální teplotní inverze. Sledované území je součástí mírně teplé oblasti České republiky (MT 11). Charakteristické pro dané území jsou následující hodnoty (QUITT 1971): počet letních dnů 40 50, počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více , počet mrazových dnů , počet ledových dnů 30 40, průměrná teplota v lednu -2 až -3 C, průměrná teplota v červenci C, srážkový úhrn ve vegetačním období mm, srážkový úhrn v zimním období mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou Potenciální přirozenou vegetací (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) na lokalitě Rybník Machov u Rašovic je brusinková borová doubrava (asociace Vaccinio vitis-idaeae-quercetum). Obr. 2. Rybník Machov u Rašovic (Machov pond by Rašovice), Foto J. Doležal, červen

5 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Podle regionálně fytogeografického členění České republiky (SKALICKÝ 1988) se lokalita Rybník Machov u Rašovic nachází ve fytogeografické oblasti Mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu Dolní Poorličí (61), podokresu Křivina (61a). Jedná se o nejmenší podokres v Dolním Poorličí (61), kam spadají ještě další dva fytochoriony (Týnišťský úval [61b] a Chvojenská plošina [61c]), přesto však neméně významný. Zaujímá úzký pruh mezi Opočnem, Bolehoští, Voděrady a Česticemi. V rámci středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER [ed.] 1973) patří lokalita do kvadrantu 5862b. METODIKA V letech 2008 až 2013 byl proveden floristický průzkum v jedné z historicky nejcennějších lokalit v Rašovicích u Týniště nad Orlicí. Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin je sjednocena dle Checklist of vascular plants of the Czech Republic (DANIHELKA et al. 2012). Nomenklatura travinných, vodních, mokřadních, lesních a křovinných syntaxonů sjednocena dle Vegetace České republiky (CHYTRÝ [ed.] 2007, 2011, 2013). U taxonů zařazených do vyhlášky č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a Červeného seznamu České republiky (GRULICH 2012) je uvedena kategorie ohrožení. Invazní status cizích druhů cévnatých rostlin je uveden dle díla PYŠEK et al Výsledky floristické inventarizace z let 2008 až 2013 byly porovnány s předchozími historickými údaji (SOUČEK s. a.; HROBAŘ 1931, 1946; VÁLEK 1939, 1948; KLIKA 1941; PROKEŠ & VÁLEK 1946; KUBELKOVÁ 1955; KRČAN & KOPECKÝ 1961; ŠEBOVÁ in HOUFEK [ed.] 1969; SAMKOVÁ 2000; KAPLAN [ed.] 2005; VOŠKERUŠOVÁ ). Výsledky floristické inventarizace včetně srovnání jsou uvedeny v tabulce (viz tab. 1). VÝSLEDKY V rámci floristického výzkumu v letech 2008 až 2013 bylo v lokalitě Rybník Machov u Rašovic nalezeno celkem 199 druhů vyšších cévnatých rostlin. Při průzkumu byly zaznamenány 4 taxony chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. kriticky ohrožený druh Arabis nemorensis ( 1, C1b), silně ohrožené druhy Carex lepidocarpa ( 2, C2t) a Epipactis palustris ( 2, C2t) a ohrožený druh Ophioglossum vulgatum ( 3, C2b). Arabis nemorensis je z lokality poprvé uváděn Součkem, který jej zde nalezl v roce 1943 (SOUČEK s. a.): Na rašelinné louce po vypálené Molinii u rybníka v obci, po vyhloubení se na sušším okraji vysemenil v ohromném množství, v roce 1948 ještě hojný, v roce 1952 ještě více než 50 rostlin. Následovně je huseník hajní udáván KRČANEM a KOPECKÝM (1961) a po delší době až Hanou Voškerušovou, která zde druh znovuobjevila v roce 1998 (VOŠKERUŠOVÁ ). Autor zde druh při svých průzkumech zaznamenal poprvé v roce 2010 a v roce 2013 bylo nalezeno celkem 68 vitálních a bohatě plodících rostlin. V současnosti se jedná o jeden z nejvzácnějších druhů květeny České republiky. Recentně se ve východních Čechách vyskytuje asi jen na 6 lokalitách, mezi které patří i sousední PP Zadní Machová a okrajově i část lesa Machová navazující na přírodní památku (SAMKOVÁ 2000; KAPLAN 41

6 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) [ed.] 2005; PRAUSOVÁ & DOLEŽAL 2010; DOLEŽAL 2011). V roce 2013 byla nalezena autorem nová lokalita ve vojenském prostoru mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští a také přímo v intravilánu Týniště nad Orlicí (DOLEŽAL 2014). Epipactis palustris přežívá na lokalitě pouze ve velmi malém počtu na třech místech na březích rybníka. Od roku 2008 je zde sledováno každoročně pouze kolem šesti fertilních a třiceti sterilních lodyh. Bohužel vzhledem k brzké seči je často pokosen ještě před vytvořením generativních orgánů. V minulosti byla zdejší populace bohatší, o čemž hovoří jak literární záznamy, tak také herbářové sběry (ŠOUREK 1939 HR; SOUČEK 1939 HR; SAMKOVÁ 1996 HR). V omezení výskytu sehrála velkou roli změna vlhkostních poměrů. Ophioglossum vulgatum roste poměrně hojně na severním břehu rybníka v počtu více než 100 fertilních rostlin. V okolních lučních porostech už roste vzácněji, často jen v jednotlivých kusech. Další lokality této nenápadné luční kapradiny se nacházejí také u Olešnice u Častolovic (DOLEŽAL observ. 2011), v Týnišťské oboře u rybníka Rozkoš (BUREŠOVÁ 2011; DOLEŽAL observ. 2013), který je součástí EVL Týnišťské Poorličí či například ve VKP Novoveský rybník u Nové Vsi u Týniště nad Orlicí (DOLEŽAL observ. 2012). Na podmáčených částech na okrajích břehů se společně s Carex demissa a Carex flava s. str. (C4a) velmi vzácně vyskytuje i Carex lepidocarpa. O jejím zdejším výskytu se poprvé zmiňuje KLIKA (1941). Alois Souček tuto ostřici nalezl na lesní písčité mýtině při lese Machová (SOUČEK 1932 BRNM). KAPLAN (2009) pozoroval tento druh u nedaleké Olešnice u Častolovic, kde roste na vlhké lesní louce nedaleko rybníka Střezmá společně například s Carex oederi (C2b), C. otrubae (C4a) či s Dactylorhiza majalis subsp. majalis ( 3, C3). Hana Voškerušová druh zaznamenala také u Častolovic v porostu ochuzené asociace Typhetum latifoliae při levé straně potoka Konopáč poblíž JV cípu lesa Teletín (VOŠKERUŠOVÁ 2004). Hojně se ve studované lokalitě vyskytuje i Polygala amarella subsp. amarella (C2t). Vyhledává zde vlhká i sušší disturbovaná místa bez konkurence okolní vegetace. Historicky se na území Rychnovska vyskytoval vítod nahořklý pravý relativně hojně na slatinných loukách a v rozvolněných trávnících na slínitých stráních (KAPLAN [ed.] 2005). Dnes se v tomto území jedná o velmi vzácný druh. Kromě rašovické lokality byl v posledních letech zaznamenán výskyt pouze ve fytochorionu Orlické opuky (60) v okolí Lipovky (KAPLAN [ed.] 2005) a u jihozápadního okraje Rychnova nad Kněžnou (VOŠKERUŠOVÁ, in litt.). Nověji byl recentní výskyt na území Rychnovska zjištěn podél vlhčích okrajů cest v lese Machová u Rašovic a také ve vojenském prostoru mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští (DOLEŽAL observ. 2013). V sousedních územích byl druh v poslední době potvrzen v Hradeckém Polabí (15b) v PR Dubno (SAMKOVÁ 2004 HR) a PR Zbytka (HÁJEK 1996 HR) a ve Chvojenské plošině (61c) v PR Mazurovy chalupy (SAMKOVÁ 1999 HR; DOLEŽAL observ. 2013). Při průzkumu v letech 2008 až 2013 nebylo nalezeno 10 zvláště chráněných taxonů cévnatých rostlin uváděných v předchozích botanických průzkumech. Jedná se o Carex davalliana ( 3, C2t), C. hostiana ( 2, C2t), C. pulicaris ( 3, C2t), Dactylorhiza majalis subsp. majalis ( 3, C3), Gymnadenia conopsea ( 3, C2t), Parnassia palustris 42

7 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic ( 3, C2t), Pedicularis palustris subsp. palustris ( 2, C1t), Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris ( 2, C2t), Sagina nodosa ( 2, A2) a Sesleria uliginosa ( 1, C1t). Kriticky ohrožený druh Sesleria uliginosa je z lokality naposledy udáván KRČANEM a KOPECKÝM (1961). V okolí Rašovic rostla pěchava i na jiných místech, o čemž svědčí herbářové doklady (Chlum u Rašovic, SOUČEK 1935 HR; Rašovice: stráně, ŠOUREK 1940 PR). V současnosti se jedná v celém Dolním Poorličí (61) o vyhynulý druh. V sousedním fytochorionu Orlické opuky (60) je druh recentně doložen od Černíkovického rybníka (KAPLAN 1996; GERŽA observ. 2010), a z okolí Solnice (GERŽA 2007). Alois Souček v lokalitě evidoval také pětiprstku žežulník, která zde rostla na rašelinných loukách při jihovýchodním okraji rybníčka Machov a na lesním průseku v lese Machová (SOUČEK s. a.). František Hrobař však údaj o výskytu Gymnadenia conopsea ze Součkovy rukopisné kartotéky nepřebírá a nepublikuje ve svých doplňcích ke květeně Kostelecka a Rychnovska (HROBAŘ 1936, 1946). Proto není patrně v Květeně ČR druh z Dolního Poorličí (61) vůbec udáván (PROCHÁZKA et al. in ŠTĚPÁNKOVÁ [ed.] 2011). Nejbližší výskyt je znám z Orlických hor, kde pětiprstka roste roztroušeně na sušších kosených loukách (KUČERA 2009). Silně ohrožený druh Carex hostiana z lokality uvádí KLIKA (1941), Souček (SOUČEK s. a.; SOUČEK in HROBAŘ 1946) a KUBELKOVÁ (1955). V současnosti známá nejbližší lokalita tohoto druhu je v PP Roudnička a Datlík (PRAUSOVÁ observ. 2013) a také v PR Zbytka (HÁJEK 2009). Ze sousedních Orlických opuk (60) udává druh KAP- LAN (1998) od Černíkovického rybníka. Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris rostla na lokalitě na jihovýchodním břehu rybníka Machov a na přilehlé vlhké louce východně od rybníka Machov (SOUČEK s. a.; SOUČEK in HROBAŘ 1931; KRČAN & KOPECKÝ 1961). V okolí Rašovic se vyskytovala i na jiných místech, což nám dokládá i herbářový sběr pocházející z louky 800 m V od osady (SAUL 1943 BRNM), a rostla také u potoka nedaleko Olešnice u Častolovic (KRČAN & KOPECKÝ 1961). KRČAN & KOPECKÝ (1961) však uvádějí z těchto lokalit endemickou Pinguicula vulgaris subsp. bohemica ( 1, C1t). Jedná se však o determinační chybu, ke které se vyjadřuje Emil Hadač: K. Krčan neměl srovnávací materiál a došel k mylnému závěru, Ing. K. Kopecký čerstvý materiál neviděl a ze sušeného nelze mnoho poznat. (VOŠKERUŠOVÁ 2007). Recentně se v celých východních Čechách karnivorní Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris vyskytuje pouze jen na několika lokalitách v Orlických horách. Autorem byla pozorována například v NPR Bukačka (DOLEŽAL observ. 2012). Další lokality z Orlických hor uvádí ve svém příspěvku též KUČERA (2009). VÁLOVÁ (2010) ve své bakalářské práci shrnuje většinu literárních údajů o historickém a současném rozšíření rodu Pinguicula v celé České republice. Z Rašovic je Součkem (SOUČEK in HROBAŘ 1931) doložen také i výskyt dalšího masožravého druhu Drosera rotundifolia ( 2, C3), ale bohužel bez přesné lokalizace. Dá se však předpokládat, že se vyskytoval někde na rašelinných loukách poblíž rybníka. V současnosti je rosnatka okrouhlolistá známá například z PP Bělečský písník na západním okraji katastrálního území Běleč nad Orlicí (PRAUSOVÁ 2008; DOLEŽAL 2013). O současných i historických lokalitách tohoto druhu v Orlických horách se zmiňuje ve svém článku GERŽA (2010). 43

8 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Nepodařilo se též ověřit KLIKŮV (1941) údaj o výskytu Pedicularis palustris subsp. palustris. HROBAŘ (1931) se o tomto druhu zmiňuje jako o dosti hojném na mokrých lukách a udává lokality od Žďáru nad Orlicí, Borohrádku, Zdelova, Kostelecké Lhoty, Častolovic a Černíkovic. Jiřina Belicová sbírala všivec bahenní na louce mezi tratí na Hradec Králové a Bolehošť u Petrovic nad Orlicí v roce 1984 (BELICO- VÁ 1984 HR) a patrně se bude jednat o stejnou lokalitu, kterou udává KRČAN a KOPECKÝ (1961). Dalším nepotvrzeným zvláště chráněným druhem v lokalitě je Carex pulicaris, kterou zde nalezl KLIKA (1941) a Souček (SOUČEK s. a.; SOUČEK in HROBAŘ 1946; SOUČEK in PROKEŠ & VÁLEK 1946). Nejbližší v současnosti známá lokalita této ostřice v Dolním Poorličí (61) byla evidována v roce 2005 v navrhovaném VKP Horecké Horky u Kosteleckých Horek (KULÍŠEK 2005; JIRÁSEK [ed.] 2005). V minulosti byl druh doložen například také z Olešnice u Častolovic (SOUČEK s. a., KUBELKOVÁ 1955). Obdobně je tomu i u druhu Carex davalliana, který zde zaznamenal KLIKA (1941), VÁLEK (1948) a KUBELKOVÁ (1955). Dramaticky ustoupil v celé České republice druh Sagina nodosa. V současnosti se jedná o nezvěstný druh květeny ČR (GRULICH 2012). Úrazník uzlovitý rostl dle Součkovy rukopisné kartotéky (SOUČEK s. a.) hojně a hustě na vyschlé rašelině u rybníka v Rašovicích. Z Rychnovska je úrazník uzlovitý dokládán například od potoku Brodec u Zdelova (SOUČEK in BUŘIL et al. 1941), z mokřiny při železniční trati Týniště nad Orlicí Hradec Králové nedaleko železniční stanice Petrovice nad Orlicí (KRČAN & KOPECKÝ 1961), od Nové Vsi u Týniště nad Orlicí (ROHLENA 1922; HROBAŘ 1931), Čestic (SOUČEK in HROBAŘ 1946) a ze Sládkovy louky u Kostelecké Lhoty (HROBAŘ 1946). Parnassia palustris se v okolí Rašovic vyskytovala roztroušeně na vlhkých a podmáčených slatinných loukách, svědčí o tom mnohé literární údaje (SOUČEK s. a.; KUBELKOVÁ 1955; KRČAN & KOPECKÝ 1961; ŠEBOVÁ in HOUFEK [ed.] 1969). Změnami vlhkostních poměrů a zkulturněním luk však toliji bahenní postihl stejný osud jako výše jmenované druhy a v současnosti není z tohoto území nověji potvrzena. Nejbližší lokalita se nachází u Žďáru nad Orlicí, kde na lokalitě roste například s dnes již ve východních Čechách velmi vzácným druhem Eriophorum latifolium (C2t) či také s Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Isolepis setacea (C3) nebo Carex hartmanii (C4a) (DOLEŽAL observ. 2013). Tato lokalita je však bezprostředně ohrožena spontánní sukcesí. Tolije bahenní byla v posledním desetiletí nalezena též u Kosteleckých Horek (KULÍŠEK 2005; JIRÁSEK [ed.] 2005). Na podmáčených slatinných loukách mezi rybníkem Machov a silnicí z Rašovic do Křivic byla v letech 1960 až 1970 sledována bohatá populace dnes již kriticky ohroženého druhu Orchis morio subsp. morio ( 2, C1b) (ŤUKA, in litt.). V současnosti je tato louka zastavěna a nachází se zde zahrádkářská kolonie. Vstavač kukačka byl ve zdejším okolí i na dalších historických lokalitách však již hledán marně. Ze studovaného území uváděl vstavač kukačku již Alois Souček z pastviny u lesa Machová a z meze u Rašovic (Souček 1940 in SOUČEK s. a.). Milada Tomková-Součková zachytila v Rašovicích také lidový název této orchideje kukačka který dokládá, že ji místní lidé dobře znali (HADAČ & TOMKOVÁ-SOUČKOVÁ 1994). KLIKŮV 44

9 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic (1941) literární údaj o výskytu Dactylorhiza maculata subsp. maculata ( 1, C1b) nelze jednoznačně přijmout, neboť byl tento taxon dříve dosti často zaměňován či nerozlišován od Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii var. fuchsii ( 3, C4a). Domněnku o záměně podporuje také fakt, že v těsné blízkosti v lese Machová se prstnatec Fuchsův právě vyskytuje. V lokalitě bylo v letech 2008 až 2013 nalezeno 15 taxonů dle Červeného seznamu České republiky (GRULICH 2012). Oproti předchozím průzkumům však nebylo nalezeno dalších 18 taxonů červeného seznamu (GRULICH 2012). Většina nepotvrzených ohrožených druhů vymizela v souvislosti se změnami stanovištních poměrů. Dramaticky se na zdejší vegetaci podepsalo především odvodňování slatinných luk. Z dalších ohrožených druhů slatinných a bezkolencových luk zde nebyly aktuálně nalezeny: Carex appropinquata (C3) (SOUČEK in HROBAŘ 1946), Obr. 3. Kriticky ohrožený huseník hajní (Arabis nemorensis) v lokalitě Rybník Machov u Rašovic (Critically threatened species Arabis nemorensis at the Machov pond by Rašovice). Foto J. Doležal, květen Crepis mollis subsp. succisifolia (C3) (SOUČEK s. a.), Eriophorum latifolium (KLIKA 1941; KRČAN & KOPECKÝ 1961), Festuca arundinacea subsp. euchtritziana (C4b) (SOUČEK s. a.), Serratula tinctoria subsp. tinctoria (C4a) (KRČAN & KOPECKÝ 1961), Trifolium fragiferum var. fragiferum (C3) (SOUČEK s. a.), Triglochin palustris (C2t) (KUBELKOVÁ 1955; KRČAN & KOPECKÝ 1961) a Valeriana dioica (C4a) (KLIKA 1941; VÁLEK 1948). Podařilo se však objevit některé nové významné druhy cévnatých rostlin, o kterých se nezmiňují dřívější botanické průzkumy: Carex hartmanii (C4a), Centaurea oxylepis (C4a), Cyperus fuscus (C3) (DOLEŽAL 2011a) a Schoenoplectus lacustris (C4a) (DOLEŽAL 2011b). V poslední době se zde vyskytl další negativní faktor, kterým je šíření invazních druhů rostlin. Průzkum SAMKOVÉ (2000) udává již výskyt Cirsium arvesne, Impatiens parviflora, Pinus strobus a Quercus rubra, ale aktuální průzkum zaznamenal 8 invazních druhů dle PYŠKA et al. (2012). Nejzávažnějšími invazními druhy na vlhčích disturbovaných místech je Impatiens glandulifera a podél melioračního kanálu též Symphoricarpos albus, na sušších partiích pak především Conyza canadensis, Erigeron 45

10 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) annuus subsp. septentrionalis a Solidago canadensis. Tab. 1. Soupis zaznamenaných taxonů cévnatých rostlin v lokalitě Rybník Machov u Rašovic. Vysvětlivky: Stupně ochrany: Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. 1 = druh kriticky ohrožený; 2 = druh silně ohrožený; 3 = druh ohrožený Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, 3. vydání (GRULICH 2012) A2 = nezvěstný taxon; C1 b = kriticky ohrožený taxon, kombinace vzácnosti a ubývání historických lokalit; C1t = kriticky ohrožený druh, úbytek alespoň 90% historických lokalit; C2b = silně ohrožený taxon, kombinace vzácnosti a ubývání historických lokalit; C2t = silně ohrožený taxon, úbytek 50 90% historických lokalit; C3 = taxon ohrožený; C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené; C4b = vzácnější taxony vyžadující další pozornost nedostatečně prostudovaný Catalogue of alien plants of the Czech Republic (PYŠEK ET AL. 2012) neo = neofyt, ar = archeofyt, cas = příležitostný, nat = naturalizovaný, inv = invazní Herbáře: BRNM = Moravské zemské muzeum v Brně HR = Muzeum východních Čech v Hradci Králové PR = Národní muzeum v Praze PRA = Botanický ústav AV ČR Průhonice JD = Herbář Jana Doležala, Týniště nad Orlicí Table 1. List of found taxa of vascular plants in the locality Pond Machov near by Rašovice village. Explanatory: Degrees of protection: Edict of the Ministry of Environment No. 395/1992 of the Digest of Law. 1 = critically endangered species; 2 = endangered species; 3 = vulnerable species Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition (GRULICH 2012) A2 = missing taxa; C1 b = critically threatened taxon meets the condition of decline, at least 90% of all the populations ever recorded have become extinct and extant populations are usually clearly declining; C1t = critically threatened taxon meets the condition of decline, at least 90% of all the populations ever recorded have become extinct and extant populations are usually clearly declining; C2b = endangered taxon meets the condition of decline, at least 90% of all the populations ever recorded have become extinct and extant populations are usually clearly declining; C2t = endangered taxon meets the condition of decline, i.e. currently at least 50 90% of all populations ever recorded are extinct and extant populations are clearly declining.; C3 = vulnerable taxa; C4a = lower risk near threatened; C4b = lower risk data deficient Catalogue of alien plants of the Czech Republic (PYŠEK ET AL. 2012) neo = neophyte, ar = archeophyte, cas = occasionally introduced, nat = naturalised, inv = invasion Herbarium: BRNM = Moravian museum Brno HR = Museum of East Bohemia Hradec Králové PR = National museum Praha PRA = Institute of Botany AS CR Průhonice 46

11 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis stolonifera Achillea millefolium agg. Ajuga reptans Alchemilla sp. Alnus glutinosa Angelica sylvestris subsp. sylvestris Anthoxanthum odoratum Arabis nemorensis 1 C1b JD Arenaria serpyllifolia agg. Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius subsp. elatius Artemisia vulgaris Avenella flexuosa Avenula pubescens Bellis perennis Berberis thunbergii Betula pendula var. pendula nat/ ar inv/ ar cas/ neo 47

12 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Bidens frondosus inv/ neo Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus ar nat/ Bromus inermis Calamagrostis arundinacea Calystegia sepium subsp. sepium Campanula patula Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia nat/ Capsella bursa-pastoris ar Cardamine pratensis Carex acuta subsp. acuta Carex acutiformis Carex appropinquata C3 Carex davalliana 3 C2t Carex demissa HR Carex distans C3 JD Carex disticha C4a Carex elata subsp. elata C2t 48

13 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Carex flacca subsp. flacca Carex flava s. str. C4a Carex hartmanii C4a Carex hirta Carex hostiana 2 C2t Carex lepidocarpa 2 C2t Carex nigra subsp. nigra Carex panicea Carex pilulifera Carex pulicaris 3 C2t Carex remota Carex sylvatica Carex oederi C2b Carex x alsatica Carum carvi Centaurea jacea subsp. jacea Centaurea oxylepis C4a Cerastium holosteoides subsp. vulgare inv/ Cirsium arvense ar Cirsium canum 49

14 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Cirsium oleraceum Cirsium rivulare Cirsium vulgare Cirsium x erucagineum Colchicum autumnale Conyza canadensis Inv/ neo Cornus sanguinea subsp. sanguinea Crateagus sp. Crepis biennis Crepis mollis subsp. succisifolia C3 Cyperus fuscus C3 JD Cytisus scoparius subsp. scoparius nat/ neo Dactylis glomerata subsp. glomerata Dactylorhiza majalis subsp. majalis 3 C3 Daucus carota subsp. carota Deschampsia cespitosa subsp. cespitosa Epilobium angustifolium Epipactis palustris 2 C2t HR HR HR Equisetum arvense subsp. arvense Equisetum palustre 50

15 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Erigeron acris Erigeron annuus subsp. septentrionalis inv/ neo Eriophorum angustifolium Eriophorum latifolium C2t Eupatorium cannabinum subsp. cannabinum Euphorbia cyparissias Fagus sylvatica Festuca arundinacea subsp. arundinacea HR Festuca ovina agg. Festuca pratensis Festuca rubra subsp. rubra Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galium album subsp. album Galium aparine Galium boreale subsp. boreale C4a Galium uliginosum HR Geranium palustre HR Geranium pratense 51

16 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Geranium pusillum Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Gnaphalium uliginosum Hedera helix Herniaria glabra Holcus lanatus Hypericum tetrapterum Hypochaeris radicata subsp. radicata Chaerophyllum aromaticum Chelidonium majus Impatiens glandulifera Impatiens parviflora nat/ ar inv/ neo inv/ neo Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus compressus Juncus inflexus HR Knautia arvensis subsp. arvensis 52

17 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Lamium purpureum Larix decidua subsp. decidua Lathyrus pratensis Lemna minor Leontodon hispidus var. glabratus Lepidium campestre nat/ ar nat/ ar Ligustrum vulgare Linum catharticum Linum usitatissimum Listera ovata C4a Lolium perenne Lotus pedunculatus Luzula campestris Luzula multiflora Lycopus europaeus subsp. europaeus Lychnis flos-cuculi subsp. flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Melilotus albus nat/ ar 53

18 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Mentha aquatica Mentha longifolia subsp. longifolia Moehringia trinervia Molinia arundinacea Molinia caerulea Mycelis muralis Myosotis arvensis subsp. arvensis Myosoton aquaticum Myriophyllum spicatum Oenothera biennis nat/ ar nat/ neo HR Ophioglossum vulgatum 3 C2b JD Parnassia palustris 3 C2t Pastinaca sativa subsp. sativa Pedicularis palustris subsp. palustris 2 C1t Petasites hybridus subsp. hybridus Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Pimpinella major Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris 2 C2t 54

19 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Pinus strobus inv/ neo Pinus sylvestris Plantago lanceolata var. lanceolata Plantago major subsp. major Plantago media subsp. media Plantago uliginosa Poa annua Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Polygala amarella subsp. amarella C2t PRA JD Polygala vulgaris Populus tremula Potamogeton natans PRA Potentilla anserina subsp. anserina Potentilla argentea Potentilla erecta Potentilla reptans Primula elatior subsp. elatior Prunella vulgaris Prunus avium 55

20 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Pteridium aquilinum subsp. aquilinum Quercus robur inv/ Quercus rubra neo Ranunculus acris subsp. acris Ranunculus auricomus agg. Ranunculus bulbosus Ranunculus repens Ribes aureum cas/ neo Ribes uva-crispa subsp. uva-crispa Rubus sect. Rubus Rubus idaeus Rumex acetosa Sagina nodosa 2 A2 BRNM BRNM Salix alba Salix caprea Salix cinerea HR Salix purpurea Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scleranthus annuus 56

21 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Sedum sexangulare Selinum carvifolia Serratula tinctoria subsp. tinctoria C4a Sesleria uliginosa 1 C1t Schoenoplectus lacustris C4a Scorzoneroides autumnalis Silene latifolia subsp. alba Silene vulgaris subsp. vulgaris Solanum dulcamara Solidago canadensis Sonchus arvensis subsp. arvensis Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia subsp. aucuparia Stellaria media Stellaria nemorum Succisa pratensis Symphoricarpos albus Symphytum officinale Taraxacum sect. Taraxacum nat/ ar inv/ neo nat/ ar inv/ neo 57

22 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) Taxon Vyhláška č. 395/1992 Sb. Grulich 2012 Pyšek et al Souček in Hrobař 1931 Válek 1939 Klika 1941 Souček 1939, 1944 Šourek 1939, 1944 Souček in Hrobař 1946 Šourek in Hrobař 1946 Souček in Prokeš & Válek 1946 Kubelková 1955 Krčan & Kopecký 1961 Kaplan 1991, 1998, 2004, 2008 Samková 2000 Kaplan [ed.] 2005 Doležal Thymus pulegioides subsp. chamaedrys Tragopogon pratensis subsp. pratensis Trifolium pratense subsp. pratense Trifolium repens Triglochin palustris C2t Tussilago farfara Urtica dioica Vaccinium vitis-idaea subsp. vitisidaea Valeriana dioica C4a Valeriana officinalis Verbascum nigrum HR Verbascum thapsus subsp. thapsus Veronica anagallis-aquatica subsp. anagallis-aquatica Veronica chamaedrys subsp. chamaedrys Veronica beccabunga Viola hirta 58

23 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic DISKUZE JD = Herbarium Jan Doležal, Týniště nad Orlicí Z historických údajů regionálních botaniků je patrné, že slatinné louky v okolí Rašovic u Týniště nad Orlicí byly dříve více rozšířené a dosti zachovalé. Na to poukazoval mimo jiné hojnější výskyt významných druhů cévnatých rostlin, které jsou v současné době v tomto území vyhynulé či přežívají jen v málo početných populacích. Svědčí o tom také místní a pomístní názvy. Například u nedaleké Olešnice u Častolovic se vyskytovala velmi cenná lokalita s názvem Na Péří (VOŠKERU- ŠOVÁ 2007). Název odkazuje na bohatý výskyt Eriophorum latifolium (KUBELKOVÁ 1955). S nástupem intenzifikace zemědělství, zúrodňováním luk a odvodňováním začaly tyto biotopy postupně mizet. Do dnešní doby se zachovaly pouze malé fragmenty těchto biotopů. To, že zdejší louky měly slatinných charakter, umožňovalo bazické křídové podloží (slínovce středního turonu) a také hojnost pramenů, díky nimž voda s obsahem bazických iontů pronikala k půdnímu povrchu. Uvádím i další významné taxony cévnatých rostlin zaznamenané v historické literatuře, které se sice již nevztahují přímo ke studované lokalitě, ale pro úplnou představu o dřívější pestrosti slatinných luk u Rašovic je nutné je zde zmínit. Jedná se o Carex disticha (C4a) (KRČAN & KOPECKÝ 1961), Crepis praemorsa (C2b) (SOUČEK in HROBAŘ 1946), Dactylorhiza incarnata subsp. incarnata ( 2, C1b), Phyteuma orbiculare ( 2), Scorzonera humilis (C4a) (KRČAN & KOPECKÝ 1961) či Taraxacum paucilobum (C1t) (SOUČEK 1939 BRNM). V roce 1930 byl Aloisem Součkem (SOUČEK s. a.; HROBAŘ 1931) nalezen Spiranthes spiralis ( 1, C1t). V Součkově rukopisné kartotéce jsou informace upřesňující nález švihlíku krutiklasu. Podle nich byl švihlík nalezen na rašelinné pastvině na lesním okraji, kde stávala obecní chalupa, 2 exempláře vzdálené od sebe asi 15 m, z vedlejší hlízky jednoho exempláře jsem vypěstoval pro Hrobařův herbář exemplář třetí, následně nebyl výskyt ověřen (Dolana, Izák, Štolba & Souček 1930 in SOUČEK s. a.). Po změně vlhkostních poměrů se na periodicky vlhkých místech začal více prosazovat bezkolenec (Molinia sp.), sušší místa zarůstají ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius subsp. elatius) a metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa subsp. cespitosa). Fragmenty slatin jsou zde vázány tedy pouze jen na břehy rybníka a na snížená místa, kde dochází ke vzlínání podzemní vody. Při absenci seče zde však hrozí ke zvýšenému tlaku ze strany invazních (Impatiens glandulifera) a expanzních (Phragmites australis) druhů rostlin. I přes všechny negativní jevy se podařilo v průběhu autorových průzkumů znovuobjevit několik velmi vzácných druhů rostlin. Mezi nejvýznamnější nález bezesporu patří potvrzení huseníku hajního po 12 letech. Autorem byl při průzkumu na této lokalitě zaznamenán v roce 2010 a od té doby je zde jeho početnost pravidelně sledována. Velmi potěšující je také stálý výskyt bohaté populace Ophioglossum vulgatum a méně hojnější populace Epipactis palustris. Díky suchému létu 2011, zaklesnutí hladiny a obnažení části břehů a dna se podařilo v lokalitě objevit dosud neuváděný druh Cyperus fuscus. V roce 2012 byla zase pozdržena seč, která zde pravidelně 59

24 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) probíhá již koncem dubna či začátkem května, a na lokalitě byl po mnoha letech znovuobjeven další významný druh Carex distans (C3) (DOLEŽAL 2012), který naposledy uváděl ve své práci KLIKA (1941). Tyto skutečnosti dokládají, že lokalita si zaslouží pravidelné sledování a provádění průzkumů. Většina botaniků se na této lokalitě nikdy nezaměřovala na celkový floristický soupis a v literatuře jsou uvedeny pouze dílčí nálezy nejvýznamnějších druhů cévnatých rostlin. Komplexněji se lokalitě věnovaly až VOŠKERUŠOVÁ ( ) a SAMKOVÁ (2000). V aktuálním průzkumu z let 2008 až 2013 bylo nalezeno 199 taxonů. Fytocenologické studie zde prováděl KLIKA (1941), VÁLEK (1948) a KUBELKOVÁ (1955). KLIKA (1941), který se zabýval typologií luk ve východních Čechách, zde zapsal snímek odpovídající vápnitým slatiništím svazu Caricion davallianeae. Jednalo se o velmi reprezentativní snímek s druhy jako je Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris, Carex davalliana, C. pulicaris či Eriophorum latifolium. KUBEL- KOVÁ (1955) z této lokality uvádí také svaz Caricion davallianeae a dále pak bazifilní bezkolencové louky subasociace Molinietum caeruleae caricetosum hostianae. VÁLEK (1948) evidoval na louce V od rybníka ve slatinném společenstvu asociace Valeriano dioicae-caricetosum davallianae nejenom Carex davalliana, ale i Eriophorum angustifolium či Dactylorhiza majalis subsp. majalis. Informace o vegetaci lokality nacházíme i v práci KRČANA a KOPECKÉHO (1961), kteří odtud úvádějí stejné výsledky jako KUBELKOVÁ (1995). V roce 2013 byl autorem zpracován návrh plánu péče pro tuto lokalitu ve formě Přírodní památky (depon. in archiv autora). Bylo zde zaznamenáno celkem 6 ekosystémů. Největší plochu (60 %) zde zaujímá samotný rybník se společenstvem vegetace převážně ponořených vodních rostlin zakořeněných ve dně svazu Potamion. KAPLAN (2005) zde zaznamenal Myriophyllum spicatum a Potamogeton natans, vlastní průzkum v tomto společenstvu zaznamenal ještě Lemna minor a Chara sp. Fragmenty střídavě vlhké bezkolencové louky svazu Molinion caeruleae zaujímají plochu 18 %, hojně se v tomto porostu vyskytuje například Polygala amarella subsp. amarella (C2t). V části lokality, která navazuje na lesní porost, se vyskytují mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae a mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae. Společenstvo blížící se vápnitým slatiništím svazu Caricion davallianeae je zde silně ochuzeno a z diagnostických druhů zde v současnosti můžeme zaznamenat například Carex flava agg., C. flacca subsp. flacca, C. nigra subsp. nigra, C. panicea či Epipactis palustris. Toto společenstvo je omezeno především na břehy rybníka a zaujímá plochu 5 %. I přesto se zde vyskytují významné druhy, jako je Carex lepidocarpa ( 2, C2t) či C. oederi (C2b). Porosty bažinných rostlin v litorálu rybníka a na březích odvodňovacího kanálu zde mají 5 % zastoupení a patří k vegetaci rákosin a vysokých ostřic třídy Phragmito-Magno-Caricetea. Dominuje zde Phragmites australis, Carex acuta, C. acutiformis a C. elata subsp. elata (C2t). Nejmenší plochu (2 %) zaujímá vegetace nízkých jednoletých travin a bylin na obnažených dnech rybníků svazu Eleocharition ovatae. Jedná se o periodicky obnažené okraje dna v pozdně letním období při snížení hladiny vody s výskytem Cyperus fuscus, Juncus bufonius, Juncus articulatus a Gnaphalium uliginosum. 60

25 Doležal J.: Floristický průzkum lokality rybník Machov u Rašovic Již nikdy se nepodaří navrátit lokalitu do stavu, který nám dokládají historické průzkumy. Stále je ale možné vhodným managementem udržet zbytek významné květeny, která se zde do současnosti udržela a v širokém okolí nemá obdoby. Bylo by vhodné zvážit územní ochranu rybníka Machov ve formě samostatného maloplošného chráněného území, případně rozšíření sousední přírodní památky Zadní Machová jižním směrem. ZÁVĚR Při floristickém průzkumu v letech 2008 až 2013 bylo v lokalitě Rybník Machov u Rašovic nalezeno 199 taxonů cévnatých rostlin, z toho 4 zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 15 ohrožených taxonů podle červeného seznamu (GRU- LICH 2012). Ve sledovaném období (1930 až 2013) bylo v rámci dostupných botanických průzkumů v lokalitě zaznamenáno 242 taxonů cévnatých rostlin. Průzkum přinesl mnohá překvapení v podobě znovunalezení významných druhů po mnoha letech či také objevením pro lokalitu zcela nových a vzácných taxonů. Nadále je nutné tuto lokalitu studovat, některé vzácné druhy zde mohou stále přežívat v semenné bance a při nastolení vhodných podmínek se zde mohou opět prosadit. SUMMARY Floristic reseach in the locality Machov pond by Rašovice. There were 199 taxa of vascular plants found during the floristic research in the Machov pond by Rašovice in Four of them are protected under the Edict of the Ministry of Environment no. 395/92 of the Digest of Law and 15 of them are endangered according to the Red List of vascular plants of the Czech Republic: (GRULICH 2012). 9 protected species and 18 endangered species disappeared at the locality. The most important discovery was confirmation of the critically threatened species Arabis nemorensis after 12 years. However, invasive plants may have negative influence on the further succession at this locality. LITERATURA BUREŠOVÁ A. (2011): Botanický průzkum rybníka Rozkoš a mokřadů podél železniční tratě Týniště nad Orlicí Petrovice ve fytogeografickém podokresu Týnišťský úval (61b). 100 p., ms. [Bakalářská práce; depon. in: Přírod. Fakulta, Univerzita Hradec Králové]. BUŘIL V., HADAČ J., KAREK J., KAVKA V., KLOZ J., KOBRLE A., KRČAN K., KROULÍK M., MIKYŠKA R., PAČES J., PROKEŠ K., RACH L., SOUČEK A., SOUKUP J., ŠOUREK J., ŠTĚPÁNOVÁ R., TRAXLER R., VÁLEK B., VAŇURA K. & ŽID F. (1941): Nové zajímavé lokality květeny ze severovýchodních Čech. Publ. Zeměd. Úst. Hradec Králové, 8: CEJNAR A. ( ), KOPECKÝ J. ( ), VAŠATA F. ( ), KUDLÁČEK V. ( ), RUNKAS J. ( ): Pamětní kniha obce Rašovic. Díl I. 291 p., ms. [Depon. in: SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond OÚ Rašovice, č. inv /1, kn. č. 2031, kart. č. 272.]. ČAPEK A. (1973): Dějiny Týniště nad Orlicí a obcí sousedních. Čapkovo újezdní muzeum, Týniště nad Orlicí, 3:

26 Orlické hory a Podorlicko 20: (2013) DANIHELKA J., CHRTEK J. JR. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: DEMEK J. & MACKOVČIN P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 2. vydání, 582 p. DOLEŽAL J. (2011): Botanický průzkum Evropsky významné lokality Zadní Machová, lesního komplexu Křivina a přilehlých xerotermních biotopů ve vybraných fytogeografických podokresech. 148 p., ms. [Bakalářská práce; depon. in: Přírod. fakulta, Univerzita Hradec Králové]. DOLEŽAL J. (2011): Cyperus fuscus. In: GERŽA M. & KUČERA J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 5. Orchis, Dobré, 30/1: DOLEŽAL J. (2011): Schoenoplectus lacustris. In: GERŽA M. & KUČERA J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 5. Orchis, Dobré, 30/1: DOLEŽAL J. (2012): Carex distans. In: GERŽA M. & KUČERA J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 6. Orchis, Dobré, 31/1: 2 8. DOLEŽAL J. (2013): Botanický průzkum psamofytní vegetace ve vybraných lokalitách Dolního Poorličí. 188 p., ms. [Diplomová práce; depon. in: Přírod. fakulta, Univerzita Hradec Králové]. DOLEŽAL J. (2014): Arabis nemorensis. In: HADINEC J. & LUSTYK P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XII. Zpr. Čes. Bot. Společ. 49/1: in prep. EHRENDORFER E. [ed.] (1973): Liste der Gefasspflanzen Mitteleuropas. Ed. 2. Stuttgart. GERŽA M. (2007): Sesleria uliginosa. In: GERŽA M. & KUČERA J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 1. Orchis, Dobré, 26/1: GERŽA M. (2010): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách. Orlické hory a Podorlicko, Rychnov nad Kněžnou, 17: GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: HADAČ E. & TOMKOVÁ-SOUČKOVÁ M. (1994): Lidová jména rostlin z Podorličí. Panorama, Dobré, 2/1994: HOUFEK J. [ed.] (1969): Krátká floristická sdělení z území Československa a výsledky floristické akce v Čechách. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 4: , HROBAŘ F. (1931): Květena Kostelecka a Rychnovska. 128 p., Hradec Králové. HROBAŘ F. (1936): První doplněk ke Květeně Kostelecka a Rychnovska. 4 p., Hradec Králové. HROBAŘ F. (1946): Druhý doplněk ke Květeně Kostelecka a Rychnovska. 32 p., Vamberk. CHYTRÝ M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace / Vegetation of the Czech Republic 1. Grassland and Heathland Vegetation. Academia, Praha, 525 p. CHYTRÝ M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace / Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and Wetland Vegetation. Academia, Praha, 827 p. CHYTRÝ M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace / Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and Scrub Vegetation. Academia, Praha, 552 pp. JIRÁSEK T. [ed.] (2005): ÚPO Kostelecké Horky. Koncept řešení. 1. Průvodní zpráva. 71 p., ms. [Depon. in: SÚ ŽP (stavební úřad životní prostředí) MÚ Kostelec nad Orlicí.]. KAPLAN Z. (1996): Floristické výsledky inventarizačních průzkumů některých lokalit okresu Rychnov nad Kněžnou ukončených v roce Orchis, Dobré, 15/1: