Pouště a polopouště. extrémní životní podmínky adaptace rostlin a živočichů
|
|
- Eva Benešová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pouště a polopouště Zonální subtropické hot deserts, temperátní winter cold deserts, pobřežní mlžné pouště fog deserts jednoduchá struktura, chudý vegetační pokryv hranice poušt-polopoušt vegetační pokryv okolo 25% plochy (difúzní vegetace) extrémní životní podmínky adaptace rostlin a živočichů
2 Zonální subtropické pouště Sahara 9 mil km 2, Arabská a Negevská poušť, Irán, Afgánistán, Pákistán, Západoindická poušť Mohavská a Sonorská poušť, Chihuahua Monte, náhorní planiny And Karoo, Kalahari centrální Austrálie >40% území navazující biomy zonálních pouští tropické savany ( letní srážky) mediteránní tvrdolisté lesy ( zimní srážky)
3 Klima srážky <200 mm, polopouště mm značná meziroční proměnlivost přívalové srážky >3000 slunečních hodin ( 250 dní), denní maxima >40 C, minima <0 C RH 40 50%, extrémní denní variabilita výsušné větry, písečné bouře
4 Pobřežní mlžné pouště Namib, Chile Peru, Baja California pobřežní mlhy až polovinu roku kondenzace až 50 mm ročně, RH ~ 70 80% počet slunečních dní až <100
5 Pobřežní pouště Chile a Peru Sechura, Atacama minimální měřitelné srážky formace loma jižně 8 j.š. podmíněné přítomností zimních mlh (garúa) Cactaceae, Tillandsia, keře El Niño
6 Taklamakan, Gobi, Tibetská náhorní planina, Great Basin, Patagónská poušť mrazivé zimy, horké léto (max. > 40 C) kontinentální Asie 22 až 25 C cyklonické srážky (východní oblast), doznívání monzunů (JV) Temperátní chladné pouště část srážek ve formě sněhu, některé pouště sycené ledovcovou vodou nadmořská výška až >3500 m (Tibetská náhorní planina m)
7 Aridita prostředí Sluneční radiace, teplota, srážky, vítr Bowenův poměr > 10 sezónní a meziroční variabilita index aridity (Köppen 1931, Thornthwaite 1948, Budyko 1958.) AI = P/PET
8 Historický vývoj Evapority aridní podmínky v subtropických oblastech v druhohorách reliktní elementy a unikátní adaptace (Tenebrionidae, Welwitschia) křídové stáří Namibské pouště (?) dokončení rozpadu Gondwany (zalednění Antarktidy), desková tektonika, orogeneze a zdvih náhorních planin Plio/Pleistocénní stáří pouští S. Ameriky a Austrálie (?)
9 Historický vývoj Pleistocénní fluktuace klimatu zalednění Severní Ameriky jezerní krajina Great Basin Green Sahara, střední holocén nárůst letních srážek
10 Geomorfologie Denní oscilace teplot, sporá vegetace, prudké deště intenzivní zvětrávání a eroze, sedimentace Hamada skalnatá poušť wadi (arroyo seco) vyschlá koryta bajada aluviální pánve, relativně vyvinutá půda playa (salar, sebka) bezodtoké deprese, akumulace jílovitých částic, salinizace
11 Zonální půdy Půdy obecně velmi málo vyvinuté (žádný profil), suché po většinu roku, extrémně málo úživné (málo N, P), často hromadění solí mírně až silně alkalické ph (7 8) prostorová heterogenita prostředí litosoly, regosoly primitivní půdy (syrozemě), entisoly nezpevněné půdy písčitých dun aridisoly nejčastější půdní typy tvorba tvrdé vrstvy sádrovce nebo kalcitu (caliche) někdy také jílový horizont (pozůstatek z dřívějších humidních období)
12 Voda v půdě Textura půdy jílovité vs. písčité půdy půdní organismy rychlost a množství vsakované vody
13 Biologické půdní krusty Specializované společenstvo sinic, řas, bct, mechů a lišejníků stabilizace půdy, fixace N 2 (sinice, bct), struktura povrchu (klíčení semenáčků), vodní režim (infiltrace srážkové vody)
14 Strategie a adaptace Pustina mrtvá, je to lež? Vážně tu život nenajdeš? Celý den výheň jako v peci - žíti zde není možné přeci! Písčité půdy přesto hostí desítky rostlin, jimž bez milosti upřeli vláhu, vodu a stín, říkajíc jasně: Přežij či zhyň! J. Lhotský
15 Pravá tolerance Dlouhodobá rezistence ve stavu minimalizovaných metabolických pochodů reverzibilní proces, opakovaná schopnost obnovení aktivity Poikilohydrie neschopnost regulovat obsah vody v pletivech stélkaté r., některé kapradiny a krytosemenné r. Kryptobióza (anhydrobióza) vířníci sezónních nádrží, pakomáři (Polypedilum vanderplankii) Myrothamnus flabellifolia
16 Strategie escape Rezistentní (vývojová) stádia přetrvávají v půdě, indukce aktivity srážkami rychlý životní cyklus a nástup reprodukce vs. riziko špatného roku Semena (pluvio)terofyty semenná banka, dormance opožděné klíčení, uvolňování semen kapkami (Blepharis persica, Anastatica hierochuntica) Diapauza rezistentní vajíčka, zapouzdřená embrya, larvy (korýši, hmyz)
17 Strategie evade Přežívání sucha v neaktivním stavu v půdě saturovaná půdní atmosféra, vyhnutí se teplotním extrémům dlouhověkost, opakovaná reprodukce vs. mortalita, predace Geofyty hlíznaté rostliny opadavé keře dormance, Fouquieria splendens až 4 sady listů Estivace obojživelníci (Pelobatidae, Bufonidae, Leptodactylidae), korýši, členovci (geozonti) drobní živočichové behaviorální termoregulace
18 Strategie endure (resist) Dlouhověké druhy, zůstávají aktivní i v extrémně nepříznivém období roku Vždyzelené keře hluboký kořenový systém (freatofyty), efektivní regulace transpirace sukulenty CAM, zásoby vody Velcí savci adaptivní hypertermie, evaporační ochlazování
19 Fyziologické adaptace CAM zvýšení osmotického potenciálu pletiv tolerance zasolení (halofyty) Produkce metabolické vody zahuštění plazmy zvýšení osmotického potenciálu vylučování pevných urátů (guanin), koncentrované výkaly tolerance solí
20 Morfologické (anatomické) adaptace Xeromorfie listů silná kutikula, trichomy úzké cévní elementy solné žlázky, specializované exkreční trichomy Nepropustné tělní pokryvy, světlá srst protisměrný cévní systém redukce potních žláz, sekreční žlázky (soli) externí orgány (ventilace tepla)
21 Behaviorální adaptace Nastické pohyby listů (dia/paraheliotropismus) fog-plants Bromeliaceae (Tillandsia) transpirační ochlazování Noční aktivita, denní a sezónní migrace (horizontální, vertikální) fog basking Tenebrionidae evaporační ochlazování
22 Pulse-reserve model dynamiky pouští Noy-Meir (1973) srážky velmi omezené, variabilní, neprediktabilní arido-pasivní organismy (escape, evade) dormance/rezistence v období sucha (reserve), aktivita/růst jako odpověď na srážky (pulse) nezávislá reakce populací rozhodující autekologie jednotlivých druhů
23 Kompetice rostlin Intenzivní kompetice vytrvalých rostlin o vodu a živiny prostorová distribuce rostlin stratifikace kořenů v půdě potlačení růstu semenáčků (v rámci dosahu kořenového systému) vyčerpání vody z půdy, alelopatie (?)
24 Facilitace kompetice Vytrvalé keře jako fertile islands akumulace živin a jemnozemě asociace keřů a jednoletých rostlin (nurse plant efekt ) cyklická sukcese Larrea tridentata- Opuntia leptocaulis
25 Dynamika společenstva rostlin McAullife (1988) prostorová a demografická struktura vytrvalých rostlin Sonorské pouště recruitment do značné míry stochastický proces organizace společenstva nenáhodná
26 Herbivorie Konzumace zelených pletiv jen 2 10% nadzemní biomasy Gazella dorcas Pancratium sickenbergeri konzumace listů, květů a hlíz produkce ochranných látek v listech, kontraktilní kořeny
27 Predace semen Semena terofytů relativně prediktabilní zdroj únik malá semena disperze, ochrana serotinie nedostatek vhodných míst pro vyklíčení atelechorie, amfikarpie, geokarpie Granivorie často velmi intenzivní mravenci, hlodavci, ptáci predace až 95% roční produkce (Dipodomys merriami - Erodium cicutaria) nepřímá interakce granivorů, vliv na druhovou skladbu společenstev rostlin
28 Interakce s opylovači Negevská poušť vysoký podíl červeně kvetoucích druhů (Anemone, Ranunculus, Tulipa, Papaver) posloupnost kvetení opylování brouky rodu Amphiocoma (Scarabeidae) Yucca Tegeticula opylování vs. predace semen
29 Vliv člověka Přechod k usedlému stylu života přepásání vegetace a kompakce půdy změna druhové skladby dezertifikace krajiny introdukce nepůvodních druhů Tamarix nevhodné zavlažovací praktiky salinizace půdy, vznik nepropustných solných krust každoroční záplavy Nilu přirozená desalinizace
30 Alpine and arctic desert Alpínská a arktická poušť chudý vegetační pokryt, malé druhové bohatství roční průměrné teploty <10 C nízký úhrn srážek ale i nízký výpar klima většinou není aridní P ~ ET subtropické velehory (Kanárské o., Havajské o. + Galapágy) aridita prostředí nad horní kondenzační hranicí
aridní (suché) oblasti Země zaujímají % rozlohy souše rozhodujícím parametrem je nedostatek srážek, resp. potenciální výpar >> srážky teplé
Pouště a polopouště Pouště a polopouště aridní (suché) oblasti Země zaujímají 25-35 % rozlohy souše rozhodujícím parametrem je nedostatek srážek, resp. potenciální výpar >> srážky teplé (subtropický pás-15-30
Geografické vymezení. 1/5 plochy souše. 20-30(40) o z.š. (s polopouštěmi 1/3)
Geografické vymezení 20-30(40) o z.š. 1/5 plochy souše (s polopouštěmi 1/3) 1 Klasifikace pouští There is no simple criterion by which the desert may be recognised and defined in either geographical or
Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
BIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA BIOSFÉRA živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí Tropické deštné lesy rozšíření: rovníkový (ekvatoriální) pás mezi 10 s.š. - 10 j.š.?
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule) http://www.reportingclimatescience.com/wp-content/uploads/2016/05/itcz-across-pacific-ocean-800x600.jpg
Biomy světa. terestrické sladkovodní mořské
Biomy světa terestrické sladkovodní mořské Terestrické Klima na zemi tundra tajga opadavý les temperátní travinné ekosystémy pouště savany tropický les Klima Sluneční konstanta1390 W m -2 Tundra Klima
Tundra a alpínské vysokohoří
Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální
Geologie a pedologie
Geologie a pedologie Schematická geologická mapa Svalbardu Polární půdy vývoj a vlastnosti Půda je produktem matečné horniny klimatu biotické aktivity (rostlin, živočichů a mikroorganismů) času Nízké
Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
BIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Kateřina Haganová MGV_Z_SS_1S1_D20_Z_FYZGEO_Biosfera_T Zeměpis Fyzická geografie Biosféra BIOSFÉRA TEST 1. Rozmístění
polopoušť je porostlá řídce, ale pravidelně
Pouště a polopouště polopoušť je porostlá řídce, ale pravidelně 26-35 % zemského povrchu, většinou mezi 15-30 o z. š. nebo ve srážkovém stínu. Hlavním ekologickým faktorem je vysoká aridita. Ta nastává
BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry mořské
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
G e o g r a f i e 42,5 45,5 37,5. 2 z 28
Mediteránní oblasti G e o g r a f i e 42,5 45,5 27 37 37,5 2 z 28 5 oblastí (2 % s.l. / 1.2 % s.s.) 30-45 rovnoběžka (S - více k pólům) Z, JZ pobřeží (V hranice = hory, jiný srážkový režim přechody - Kapsko,
Regionální geografie světa Zdeněk Máčka
Regionální geografie světa Zdeněk Máčka Přednáška 2 AFRIKA KLIMA Klimatické faktory kontinentu! Geografická poloha! Tvar kontinentu! Orografické poměry! Rozložení tlakových útvarů! Mořské proudy! Blízkost
Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi
Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se
BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)
BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/ TROPICKÝ DEŠTNÝ LES TDL má ze všech geobiomů největší biodiverzitu
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
, Brno Připravila: Hana Habrová. Přírodní poměry tropů
12. 5. 2011, Brno Připravila: Hana Habrová Přírodní poměry tropů Definice tropů strana 2 Geografické vymezení - tropy oblastí mezi obratníky (tj. 23 27 SŠ a JŠ). - slunce zde stojí dvakrát v roce (na obratnících
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích
Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu
Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent
Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
Trojské trumfy. pražským školám. POUŠTĚ a POLOPOUŠTĚ. Didaktický balíček č. 1. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Didaktický balíček č. 1 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 POUŠTĚ a POLOPOUŠTĚ A B? doplňte domácí úkol napište?!
Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka
Fyzická geografie Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka Kategorie (typy) klimatu MARITIMNÍ X KONTINENTÁLNÍ ARIDNÍ < 200 mm X HUMIDNÍ > 700 mm NÍŽINNÉ < 200 m X HORSKÉ > 1500 m The Huronian glaciation ex tended
POLÁRNÍ OBLASTI. = živý obal Země. Vznikají tzv. VEGETAČNÍ PÁSY, které přibližně odpovídají pásům podnebným.
= živý obal Země Vznikají tzv. VEGETAČNÍ PÁSY, které přibližně odpovídají pásům podnebným. POLÁRNÍ OBLASTI Antarktida, Grónsko, Arktida Zaledněné oblasti Arktida- mrož, tuleň nebo medvěd lední Antarktickou
Kurs zimní ekologie B120T09. Sklenář, Černý, Vojta, Nedbalová a hosté
Kurs zimní ekologie B120T09 Sklenář, Černý, Vojta, Nedbalová a hosté Zimní ekologie Zima období růstového klidu/zastavené aktivity většiny organismů nízké (podmrazové) teploty prakticky všude mimo tropy
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA A F R I K A KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení nejteplejší světadíl 4 dobře vyvinutá klimatická pásma: rovníkové horké a vlhké, s
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném
Protimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
Sezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské
Tundra a alpinské vysokohoří severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské bezlesí (nad horní hranicí
Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod.
SVĚTOVÉ BIOMY 4. přednáška Populace Ekosystém Populace Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT
členění klimatologie
11/12 Klimatologie členění klimatologie obecná regionální aplikovaná klasická dynamická synoptická komplexní ekologická historická městská lesnická zemědělská topoklimatologie Příklad klimatotvorných faktorů
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
Maturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie
Mgr. Jiří Procházka Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie HORKO Hmyz v extrémním prostředí tepelná tolerance (heat tolerance) často měřená jako kritické teplotní maximum
BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)
BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/ Biosféra biosféra je celoplanetární ekosystém Země, který vyjadřuje
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně.
Stránka č. 1 z 9 Biosféra - tvoří ji všechny živé organismy naší planety (mikroorganizmy, rostliny, houba a živočichové) Za horní hranici biosféry považujeme výšku asi 11 km nad zemským povrchem, dolní
Faktory počasí v ekologii - úvod
Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
ATMOSFÉRA. Podnebné pásy
ATMOSFÉRA Podnebné pásy PODNEBNÉ PÁSY podle teploty vzduchu rozlišujeme 3 základní podnebné pásy: Tropický podnebný pás (mezi obratníky) Mírný podnebný pás Polární podnebný pás (za polárními kruhy) PODNEBNÉ
Klimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
LITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
členění klimatologie
12/12 Klimatologie členění klimatologie obecná regionální aplikovaná klasická dynamická synoptická komplexní ekologická historická městská lesnická zemědělská topoklimatologie Příklad klimatotvorných faktorů
Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Jak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
Interakce oceán atmosféra
Interakce oceán atmosféra Klima oceánů a moří těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity oběh
Ekologické faktory. Teplota. Čím vším ovlivňuje teplota organismy. Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území
Ekologické faktory Teplota Čím vším ovlivňuje teplota organismy Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území Co by se mohlo stát po klimatické změně Termobiologické typy organismů poikilotermní
Společenstva rostlin
Společenstva rostlin Společenstvo populace živých organismů v daném prostoru a čase, které spolu vzájemné interagují společenstvo rostlin (fytocenóza) populace rostlin daného stanoviště (mono- a polycenóza)
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
Vodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 21. 9. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace Přírodní poměry Evropy a jejich vliv na vegetaci
Meteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Zuzana Münzbergová Katedra botaniky, PřF UK Botanický ústav AV ČR Ex-situ kultivace Možnost záchrany druhu pro případ jeho ztráty in-situ Materiál
Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit?
Hana Bereňová Markéta Václavková UB UZ, podzim 2010 Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit? Poušť = nejnehostinnější místo na světě 14% plochy pevnin Forma krajiny nebo oblast,
Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.20.5._PŘ TÉMA: třídění živých organismů ČÍSLO
Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru
Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta
BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014
ročník 7. č. 15 název
č. 15 název Krajinná sféra Země anotace V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o světadílech a oceánech, charakterizují podnebné pásy a rozlišují půdní obal a biosféru. Testovou i zábavnou formou
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence