Sexuální evoluce. Chytré telefony mění nejstarší řemeslo. Klikatá cesta do Silicon Valley. České startupy prorážejí v USA 38 3, 10

Transkript

1 Klikatá cesta do Silicon Valley. České startupy prorážejí v USA 38 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 9 Sexuální evoluce Chytré telefony mění nejstarší řemeslo 3, CZ 48 Kč SK 2,40

2 EXKLUZIVNÍ BYTY V PRAZE PRAHA 5 unikátní lokalita s výhledem na Prahu a Vltavu smart home, sauny, whirlpool vany, klimatizace Prokopské údolí a Dívčí hrady v docházkové vzdálenosti PRAHA 8 tradiční rezidenční lokalita, metro v docházkové vzdálenosti klidná lokalita v blízkosti Ďáblického háje originální architektura, vysoké standardy vybavení PRAHA 3 komorní projekt s panoramatickým výhledem na Prahu klidná lokalita na okraji parku Pražačka atraktivní terasy, vysoké standardy vybavení PRAHA DRÁŽĎANY REGENSBURG KOŠICE BRATISLAVA

3 INZERCE A Tichý sexuální byznys Že by prostituce skomírala, nehrozí, jen skončila zlatokopecká doba a Česko zbohatlo Pavel Páral paralp@mf.cz Jestliže se sexem živí v Praze více než deset tisíc žen, bude to největší pražská fabrika. Navíc nezdaněná. Podstatnější než výběr daní je ale to, co se kolem sexuálního byznysu vždy točilo a podle zjištění našich reportérů už netočí, totiž organizovaná kriminalita spojená s násilím, vydíráním a drogami. Tedy pokud se dá alespoň trochu věřit lidem, jako je Andrej Anastasov, nekorunovaný král českého internetového sexu. A vzhledem k tomu, že nejstarší řemeslo už léta, s výjimkou víceméně zábavných sporů typu výkladních skříní s dívkami v ulici Ve Smečkách, nepřitahuje pozornost ani bulvárních médií a nečiní nějaké zásadní problémy městským samosprávám, něco na tom klidu v branži asi bude. Tato změna má nepochybně jak sociální, tak ekonomické důvody. Žijeme v době, kdy se postatně mění chování lidí a formy jejich vzájemných vztahů. Dominantní vliv na to má svět informačních technologií, zejména smartphonů a na nich fungujících sociálních sítí. Jednoduchá a levná komunikace s kýmkoli na jakoukoli vzdálenost evidentně poněkud uvolňuje mravy a velmi významně usnadňuje a anonymizuje kontakty s oním jediným cílem. Když to spojíme se silným emancipačním pokrokem, v jehož rámci ženy kromě rovnosti v pracovních příležitostech a odměňování získávají i rovnost v právu na explicitní projevování svých sexuálních tužeb, je jasné, že profesionálním sexuálním pracovnicím poněkud okorává chlebíček, nejspíše dosti podobně jako ve zlatých šedesátých s jejich volnou láskou. Hippies však neměli iphony a nevěděli, co je Tinder. A dnes si už mohou jen rvát šediny. Anastasovův postřeh, že muži místo samotného hardcore sexu vyhledávají erotic- 3 sexuální byznys focus ké masáže, cosi vypovídá o tom, že mužům v dnešní feminizované společnosti chybí spíše pohlazení než orgasmus. Což nemusí být zdaleka záležitostí fyziologickou a důsledkem nezdravého životního stylu, jako spíše výsledkem brutálního genderu. Že by však prostituce skomírala na úbytě, nesporně nehrozí. Jen skončila zlatokopecká doba a přidal se i faktor zvyšující se ekonomické a životní úrovně v zemi, takže Česko už není zdaleka tak atraktivním cílem sexuální turistiky. Klesající poptávka snižuje ceny a tím i zisky sexuálního průmyslu, a tak místo velkých kriminálních gangů dnes fungují sexuální živnostnice. Pro tvrdé kriminálníky je možný výdělek příliš nízký na to, aby vykompenzoval podstupované riziko. Pro holky to má i svůj rub, protože jako na každého malého živnostníčka si na ně troufne i kdejaký politik vytáhnout zákon, kterým by jim výdělky zdanil. Je fakt, že při několikamiliardovém obratu, který se na nájemních postelích protočí, by si stát k nějaké kačce pomohl, je však otázkou, zda by v takovém případě neměla být nad vchodem ministerstva financí vyvěšena červená lucernička, neboť by stát tak trochu převzal roli pasáka oněch dívek. A těch pár kaček za to asi tak úplně nestojí. OBÁLKA Shutterstock.com Hippies neměli iphony a nevěděli, co je Tinder. A dnes si už mohou jen rvát šediny.

4 Roční předplatné týdeníku za 1690 Kč a jako dárek obdržíte tři skipasy v celkové hodnotě 2250 Kč Skipasy jsou platné v sezóně 2014/2015 v areálu Špindlerův mlýn ( Platnost akce do Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku mladafronta@predplatne.cz uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO 0215C. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0215C. Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni, adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line , po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. V případě vyčerpání zásob si vydavatel vyhrazuje právo na zaslání náhradního dárku. Dárky jsou rozesílány nejpozději do 14 dnů od uhrazení předplatného. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 SPECIÁLNÍ +PŘÍLOHA Příloha divize euro e15, vychází ve spolupráci s agenturou czechtrade Spojené arabské emiráty ObchOdní epicentrum blízkého VýchOdu Lotyšsko: kola z JihLavy Železnice pobaltské země koupí lokomotivy za víc než miliardu Libanon: tradiční sýry Jihočeská mlékárna poráží egyptskou konkurenci PoLsko: Lůžka v seriálu České zdravotnické výrobky si zahrály v televizi HOLKY Z OKOLÍ. Není nic snazšího než si v době mobilního internetu zařídit placený sex JOSEF JELEČEK. Nemám rád rychle rostoucí byznys, říká šéf firmy Tedom BŘEZEN 2015 O vývozu českých podniků do Spojených arabských emirátů monitor 6 TĚŽBA UHLÍ Vyšetřování uhlobaronů 7 UKRAJINA Zbídačelá Ukrajina lapá po dechu 8 STAVEBNICTVÍ Další padlý brazilský miliardář 9 VINAŘSTVÍ Pře o miliardový trh téma 10 SEX NA DOSAH RUKY Aplikace v telefonu vám najde nejbližší dívku a zprostředkuje i recenze předchozích klientů 14 PRODEJNÉ DÍVKY Velké peníze v tom nejsou, říká spolumajitel sítě pražských erotických klubů Jiří Matela 15 VĚČNÉ MĚSTO Řím chce vyhradit část Mussoliniho čtvrti pro práci pouličních prostitutek rozhovor 16 ANDREJ ANASTASOV Zlaté divoké časy českého porna už jsou pryč, ale na internetu se pořád dají miliony vydělat názory 20 KOMENTÁŘ PAVLA PÁRALA 21 PROJECT SYNDICATE 22 MAKROEKONOMIKA 24 POZNÁMKY A GLOSY 25 PALUBNÍ DENÍK report 26 POLITIKA Tomiu Okamurovi prý ukradli nejbohatší stranu v zemi. Její kasa je ale prázdná 28 ENERGETIKA Dojit začneme za deset patnáct let, říká Josef Jeleček, spolumajitel firmy Tedom 30 KRIMINALITA Pistolníci v Česku. Kolik je v Česku zbraní 31 BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBY Civilní kontrarozvědka musí zpět do služby přijmout zaměstnance, jenž měl podvádět 32 POLITIKA Sociální demokraté rozhodnou, kolik míst na kandidátkách dostanou ženy 34 ZDRAVOTNICTVÍ Lékové koktejly mohou zabíjet. Přesto tisíce pacientů užívají nadměrné množství léků 36 DOPRAVA Pokud se Brno nerozhodne, kde chce nádraží, vysokorychlostní vlaky se mu budou vyhýbat 38 STARTUPY České startupy prorážejí v USA. Je to kombinace dřiny a štěstí 40 EURO E15 ON-LINE Nejrozsáhlejší pražská kancelářská centra narážejí na své limity 42 ČÍNA Číňané, kteří se narodí v roce Ovce, jsou tradičně považováni za smolaře 44 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL Ruský trh s osobními auty spadl v lednu o čtvrtinu 46 RUSKO Rusku docházejí peníze. Jednou z obětí je i dosud věrný podněsterský region 48 NĚMECKO Skoro polovina veškerého německého zlata leží ve sklepech newyorského Fedu 49 FÚZE A AKVIZICE Prodávat se budou firmy zabývající se zpracováním ropy či vlastnící čerpací stanice hyde park 50 EVROPSKÁ UNIE Brusel chce v příštích letech oživit ekonomiku podporou výstavby infrastruktury 52 INTERNET Ministr Jan Mládek přišel s nápadem na zdanění Wi-Fi 53 MANAŽERSKÝ PANEL Kvalitní zákaznická péče je klíčová light 54 SPOJENÉ STÁTY Bojiště u Little Bighornu 58 TECHNOLOGIE Sdílená ekonomika má další hit 59 MÓDA Návrhářka Beata Rajská 60 RESTAURACE WOKER Asijský street food 62 SPOLEČNOST 63 KÁVA S JIŘÍM ŠTĚRBOU 64 LIDÉ A PODNIKY 66 POZVÁNKY 5 obsah euro 9 INZERCE A Staňte se fanouškem týdeníku Euro Sledujte novinky z týdeníku Euro

6 6 Euro 9 2. března 2015 monitor SLÍVA KLIMATOLOGIE Odborníci na počasí mají firmám zachránit miliardy TĚŽBA UHLÍ Vyšetřování uhlobaronů Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začal vyšetřovat firmy, které v Česku těží hnědé uhlí, a také firmy, které s touto surovinou obchodují. Zjišťuje, zda neporušují základní princip evropské ústavy, která zaručuje volný pohyb zboží a služeb mezi zeměmi Evropské unie. Mezi prověřovanými jsou dle informací týdeníku Euro i Severní energetická, Vršanská uhelná podnikatelů Pavla Tykače a Jana Dienstla, a Severočeské doly ovládané polo státní skupinou ČEZ. ÚOHS se rozhodl zahájit šetření poté, co koncem loňského roku uložil pokutu ve výši šestnácti milionů korun Sokolovské uhelné za dohody s odběrateli. Ve smlouvách s těžební firmou se její odběratelé zavazovali, KONTROLA Z BRNA. Antimonopolní úřad prověřuje obchodování s hnědým uhlím. že hnědé uhlí a hnědouhelné brikety dodané Sokolovskou uhelnou nebudou vyvážet do zahraničí a že s palivem nebudou obchodovat tak, aby vývoz z České republiky umožnili. Úřad Sokolovskou uhelnou pokutoval za výše zmíněný prohřešek už před čtyřmi lety. Rozhodnutí bylo nicméně zrušeno Nejvyšším správním soudem kvůli nesprávnému posouzení odpovědnosti jejího právního předchůdce před vstupem Česka do Evropské unie. (foj) Zapomeňte na MBA, praxi v kreativním účetnictví, nebo dokonce společenskou odpovědnost. Dnes vám firemní kariéru nejrychleji zajistí erudice v čerstvě objeveném oboru climate adaptation, tedy přizpůsobení podnebním podmínkám. Konzultanty v tomto oboru si najímají velké firmy tak různorodého zaměření, jako jsou telefonní operátor Verizon, výrobce sportovního oblečení Nike, producent počítačového hardwaru HP, řetězec kaváren Starbucks nebo oděvní výrobci Levi s a The Gap. Tyto firmy mají jedno společné: počítají, že jim klimatičtí konzultanti pomohou vyhnout se miliardovým rizikům, jimž by jinak obtížně předcházely, citoval minulý týden server francouzského výzkumného ústavu Ensia Ryana Schucharda, ředitele mezinárodní pracovní skupiny Business for Social Responsibility. Jako příklad uvedl miliardovou ztrátu operátora Verizon, jehož infrastrukturu z neodolných měděných drátů zlikvidoval hurikán Sandy: Až od té doby staví Verizon odolnější typy infrastruktury, jako je optická a bezdrátová. Podobně jedná i jeho největší konkurent AT&T. Podle Jima Gowena (jenž v posledně jmenované firmě zastává funkci zvanou CSO, chief sustainability officer) kvůli tomu již krachují výrobci telekomunikačního hardwaru pro pevné linky. Extrémní počasí je však jen jedním z rizik, jimž se nový obor snaží čelit. Dalšími z nich jsou nedostatek vody nebo pohonných hmot a proměnlivé trendy masové migrace. Experti analyzují, která z takových rizik jsou pro firmy relevantní a jak se k nim mají firmy postavit. Například Nike si vybírá umístění pro své jihoasijské továrny v oblastech s co nejnižší mírou klimatické nejistoty. Výrobce džínsů Levi s se zase připravuje na nedostatek vody používáním materiálů, které vyžadují méně časté praní. Řetězec kaváren Starbucks se pak věnuje disciplíně zvané management škůdců, jež extrapoluje z dosud známých vztahů mezi podnebními podmínkami a výskytem onemocnění kávových keřů. (dan) FOTO archiv, Isifa.com, Profimedia.cz / ILUSTRACE Jiří Slíva

7 AUTORSKÉ PRÁVO OSA versus Piráti Piráti minulý čtvrtek prohráli spor s Ochranným svazem autorským (OSA) o poplatky z prázdných médií (jedná se o flash disky, cédéčka, paměti, disky apod.). Ve sporu šlo o pouhých 154 korun. Pokud by ale OSA v precedenční při neuspěla, mohla by v příštích letech přijít o velkou část svého byznysu s poplatky z prázdných médií, který dosahuje výše zhruba sto milionů korun ročně. Městský soud v Praze se nicméně vůbec nezabýval meritem věci, pouze prvoinstančně rozhodl, že se Piráti domáhali práva šikanózním způsobem. Piráti šli své žalobě hodně naproti. Na jaře 2013 dovezli ze Švýcarska 80 dvougigových flash disků se svobodnou (není za ni třeba platit) hudbou a rozdali ji různým restauracím. Zároveň se nahlásili OSA a zaplatili zmíněných 154 korun za dovoz prázdných médií. Poté však krátce před loňskými obecními volbami OSA oznámili, že poplatek byl vybrán neoprávněně, a žádali jeho vrácení. To OSA odmítla a Česká pirátská strana podala žalobu. Piráti argumentovali pět let starým rozhodnutím Soudního dvora EU, podle kterého není poplatky koncipované coby náhrada autorům za soukromé kopírování jejich děl UKRAJINA Zbídačelá Ukrajina Když se minulý týden začalo na Ukrajině zdát, že příměří mezi kyjevskou armádou a (pro)ruskými vzbouřenci bude fungovat, vyšlo najevo ekonomické peklo, které země prožívá. Nejprve oznámila tamní centrální banka, že od minulé středy striktně omezí pohyb kapitálu, konkrétně zpřísní dohled nad dovozci a zakáže komerčním bankám půjčovat klientům peníze na nákup valut. Hned ve středu večer však po intervenci premiéra Arsenije Jaceňjuka posledně jmenované opatření odvolala. Další opatření nebudeme rušit, naopak promýšlíme nová, řekla v pátek guvernérka centrální banky Valerija Gontarevová. Snaha zastavit paniku je pochopitelná. Ukrajinská hřivna spadla za posledních 12 měsíců proti dolaru o 71 procent. Jen v lednu si Ukrajinci vybrali z účtů ekvivalent téměř šesti miliard dolarů. V zemi je pouze 6,4 miliardy dolarů rezerv ve srovnání s více než 20 miliardami na konci roku Země ztratila dvě procenta HDP anexí Krymu a dalších 15 procent de facto anexí východu země. Zatímco vláda čekala na nouzovou půjčku od Mezinárodního měnového fondu ve výši 17,5 miliardy dolarů jako na boží smilování, začal na Kyjev tlačit Gazprom. Vedení ruské plynárenské firmy se nechalo slyšet, že do 7 monitor nutné hradit v případě, že prázdná média budou určena výhradně firemní klientele a nedostanou se do rukou soukromníkům. Soudce Tomáš Novosad potřeboval na zamítnutí pirátské žaloby pouhou třičtvrtěhodinu a o poplatky nakonec vůbec nešlo. Rozhodl způsob, jakým Piráti spor uměle zkonstruovali. Šlo o šikanózní žalobu a šikanózní domáhání se práva, znělo vysvětlení soudce. Piráty pak zkritizoval za to, že se OSA dobrovolně přihlásili a dobrovolně zaplatili, aniž upozornili na to, že ve skutečnosti platit nechtějí. (drv) konce února zastaví dodávky plynu, pokud nedostane zaplaceno na další měsíc. Ve čtvrtek ukrajinský Naftogaz oznámil, že do Ruska poslal 15 miliard dolarů. Gazprom také vyhlásil, že je ochoten Kyjevu neúčtovat dodávky plynu na východ Ukrajiny, jejž fakticky vzato kontroluje Rusko. Ačkoli to zcela odporuje představě o zachování územní celistvosti Ukrajiny, západní média o tom informovala jako o kompromisu. (dan) nejlepší Blogy uplynulého týdne Jannis a historie Tak jako mají evropští věřitelé zkušenost s řeckými bankroty, mají zkušenost i s charismatickými a dokonale vzdělanými řeckými ekonomy. Makrooko Miroslava Zámečníka Ukrajinský kýč TOP 09 Podporovat u nás ruskou kulturu je prý stejně zločinné jako podporovat za protektorátu kulturu německou. Korektní nekorektnost Petra Holce Mediální blamáž Nebývá zvykem kritizovat kolegy v novinářské branži. To, co ale předvedla naprostá většina médií ve zpravodajství o vládním návrhu tzv. dluhové brzdy, je tak hanebným projevem amatérismu, že to krátkou glosičku zaslouží. Nekorektní souvislosti Pavla Párala

8 8 Euro 9 2. března 2015 monitor STAVEBNICTVÍ Další padlý brazilský miliardář Po zkrachovalém brazilském miliardáři Eikem Batistovi má Brazílie dalšího exmiliardáře: Cesara Maty Pirese (na snímku). Ten vydělal velké peníze na výstavbě stadionů pro fotbalový šampionát v minulém roce, těžbě ropy a výstavbě dálnic od Haiti po Angolu. Loni tak jeho majetek dosáhl podle agentury Bloom berg sedmi miliard dolarů (172 miliard korun). V současnosti už ale nemá ani miliardu dolarů. Důvodem je vyšetřování úplatkářské aféry v brazilském ropném kolosu Petrobras a zpomalení brazilské ekonomiky. Piresovo jmění se prudce propadlo poté, co policie zasáhla v centrále jeho firmy OAS a zavřela několik vrcholných manažerů. Přestože Pires nebyl dosud obviněn, ekonomické dopady byly drastické. Dluhopisy OAS Investments se propadly o 88 procent, firma dokonce nedokázala řádně uhradit splátky, a soudce proto rozhodl, že věřitelům připadne část podílu ve stavebním konsorciu Invepar, který OAS vlastní. Kromě toho státní zástupci obvinili šest firem včetně OAS z tunelování státních fondů. Po společnostech požadují pokutu ve výši 4,5 miliardy brazilských realů (38,3 miliardy korun) a vydali zákaz ucházet se o státní zakázky. (gal) ŘECKO Grexit se odkládá do léta Řecko jako součást eurozóny stále žije. Evropská unie výměnou za příslib reforem přistoupila na prodloužení čtyřměsíčního programu finanční pomoci Aténám. Rada ministrů nejprve v polovině týdne přijala řecký seznam navrhovaných reforem. V pátek pak bezproblémově schválil klíčovou německou účast na dohodě berlínský Bundestag. Ve čtvrtek byly naopak v řecké metropoli k vidění první protivládní protesty od lednových parlamentních voleb, jež vynesly k moci premiéra Alexise Tsiprase a jeho levicovou stranu Syriza. Ačkoli Tsipras ve sporu s Unií mnoho nevybojoval, 87 procent Řeků bylo s jeho dosavadním výkonem funkce spokojeno. Nic z toho neznamená, že má Řecko vyhráno. Evropská centrální banka ve čtvrtek oznámila, že z řeckých bank během ledna zmizelo 12 miliard eur; celkově tak v nich zbylo 155,4 miliardy eur vkladů. To je nejnižší hodnota od poloviny roku Podle agentury Reuters začaly některé banky prodávat svá aktiva pod cenou, aby posílily svoji kapitálovou pozici. O dalším osudu řeckých financí se rozhodne až na konci června, kdy uplynou čtyři měsíce evropské pomoci. Ve středu navrhl francouzský premiér Michel Sapin, že by jeho země mohla dělat mezi Řeky a eurozónou prostředníka. Britský tisk to škodolibě komentoval: Není jisté, jestli tak Francouzi chtějí poukázat na svoji pozici v evropském finančnictví, nebo jestli hledají pro svoji diplomacii novou roli, když jim jejich oblíbenou kapitulaci vyfoukli Řekové, napsal týdeník The Spectator. (dan) REALITY Irové prodávají projekt u Václavského náměstí Největší developerský projekt na výstavbu kanceláří a obchodů v centru Prahy za miliardy korun je na prodej. Majitel pozemků, irská developerská společnost Ballymore miliardáře Seana Mulryana, potřebuje dořešit své dluhy. Nejvážnějším zájemcem je izraelský developer Afi Europe, který už dlouho působí na českém realitním trhu. Ballymore nemovitosti prodává v součinnosti s irskou státní konsolidační agenturou Nama. Projekt prostřednictvím rozsáhlé zástavby vnitrobloku propojuje pasážemi Václavské náměstí a ulice Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou. Běží privátní tendr pro předem vytipované zájemce, řekl zdroj, který si nepřál být jmenován. Projekt je v úzké spolupráci s úředníky Magistrátu hlavního města Prahy stále ve fázi plánování. Nejsme schopni komentovat spekulace trhu. Naše plány zůstávají stejné, sdělila mediální zástupkyně Ballymoru Tereza Procházková. Chystanou transakci nekomentovala ani agentura Nama. Ambiciózní projekt nazvaný podle paláce v ulici Na Příkopě Savarin pochází z architektonické dílny Cigler Marani Architects. Počítá s 30 tisíci metrů čtverečních obchodů a 22 tisíci čtverečních metrů kanceláří. Podle Omara Sattara, ředitele tuzemské pobočky poradenské firmy Colliers International, dává takovýto záměr v centru metropole smysl: Bude trvat ještě několik let, než se projekt Savarin začne stavět a než bude dokončen. Do té doby očekáváme, že velký podíl volných prostor v centru města bude pronajat. Ballymore již získal na zbourání některých zchátralých staveb ve vnitrobloku demoliční výměr. Vždy ale také tvrdil, že zachová památkově chráněné domy včetně historické jízdárny, kterou z okolních ulic není vidět. (E15) FOTO archiv, Tomáš Novák, Reuters

9 9 monitor FINANCE Stát chystá revoluci v úvěrech Banky i další společnosti, které lidem půjčují peníze, si od příštího roku budou muset zvykat na nová, přísnější pravidla. Ministerstvo financí pod vedením náměstka Martina Prose chystá novelu zákona o úvěru pro spotřebitele, která má zásadně změnit finanční trh. Dotkne se nebankovních půjček i hypoték. Největší změna čeká trh s nebankovními půjčkami, kde se točí stamiliardy korun a jehož regulace je velmi slabá. Ten by měla začít kontrolovat Česká národní banka. Trendem v celé Evropské unii je, aby celý finanční trh reguloval jeden subjekt, vysvětlil Pros. Ministerstvo chce ovšem nastavit pravidla (prokazatelná odbornost, čistý trestní rejstřík, pojištění odpovědnosti, případně minimální základní kapitál) pro nebankovní subjekty tak, aby počet poskytovatelů půjček z dnešních více než 50 tisíc výrazně klesl. Na trhu zůstanou tisíce, maximálně do deseti tisíc poskytovatelů a zprostředkovatelů, zdůrazňuje Pros. Centrální bance se nová role nelíbí. Navrhovaná integrace do ČNB nevyřeší ani náklady, ani další problémy s tímto trhem spojené, tvrdí Kateřina Bartůšková z tiskového oddělení ČNB. Velcí hráči v nebankovních půjčkách naopak změny vítají. Od nové regulace si slibujeme, že konečně zamezí používání neférových praktik, říká mluvčí Providentu Financial Ondřej Holoubek. Zásadní novinku chystá ministerstvo i u hypoték, které ke konci minulého roku mělo téměř 825 tisíc domácností. (E15) VINAŘSTVÍ Pře o miliardový trh INZERCE A Vinaři zahájili tažení proti levným sudovým vínům. Pančované víno, které je zdrojem daňových úniků, údajně až v hodnotě několika miliard korun ročně, má ve stávající podobě prodeje skončit. Producenti vína se kvůli tomu začali hádat. Do sudů v prodejnách nikdo nevidí, nedá se ohlídat jejich plnění a pančovaného vína bez evidence se podle analýzy trhu provedené poradenskou firmou EY prodalo vloni sto milionů litrů. Jakékoli sudové víno se musí evidovat a prodávat podle potravinářských pravidel, říká Jan Hajda, předseda senátního výboru pro hospodářství, který chce ovlivnit vznikající novelu vinařského zákona. Patří spíše do přísnějšího křídla, podobně jako Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů. Úplně skončit by podle něj měl prodej vína z garáží, heren nebo z květinářství. Vinotéky by pak měly spadat přímo pod vinařství nebo mít s vinařstvím smlouvu s certifikací, že konkrétní vinotéka prodává víno konkrétního českého nebo moravského vinaře. Dovezená vína už by ze sudů neměla být k dispozici. Část vinařů je ale proti. Říkají, že stačí, aby inspekce lépe vinotéky kontrolovala, a že úpravy zákona nahrávají velkým vinařským firmám a likvidují ty malé. Ministerstvo zemědělství definitivní návrh zákona ještě nedokončilo. (ker)

10 10 Euro 9 2. března 2015 téma Holky z okolí Není nic snazšího než si v době mobilního internetu zařídit placený sex. Aplikace v telefonu vám najde nejbližší dívku a zprostředkuje i recenze předchozích klientů FOTO ČTK

11 11 sexuální byznys téma Ve chvíli, kdy do mobilu naťukám adresu Sex.cz, zrovna stojím v Praze na Smíchově nedaleko od Vltavy. Sháním lehkou dívku neboli ťapinu, jak se prostitutkám přezdívá v soudobém internetovém žargonu. Kliknu na volbu holky a čekám. Na displeji se objeví několik fotek polonahých dívek. Většinou mají rozpixelovaný obličej, aby nebylo poznat, o koho jde. Telefon mi ukazuje sexuální pracovnice v blízkém okolí, povolil jsem totiž internetové aplikaci přístup ke své aktuální poloze. Některé slečny jsou doslova za rohem. Před očima mi defilují Katka, Hanka, Samantha, Carmen. Fotografie je zachycují nejčastěji vleže na posteli v jakémsi nepříliš vkusně zařízeném pokoji. Zaujme mě Katka, ale v jejím profilu se dozvídám, že nabízí pouze erotickou masáž, což se pro potřeby tohoto článku nehodí, klikám tedy dál. Mezitím přecházím přes most na opačnou stranu řeky. Na druhém břehu měním taktiku a místo volby holky klikám na podniky. Objevuje se několik takzvaných privátů soukromých bytů, kde pracuje více slečen najednou. Vybírám podnik na Praze 2, kde mě zujme fotografie exoticky vypadající slečny, vytáčím její číslo, mobil zvoní. Ahoj, kdy přijdeš, zdraví mě v telefonu tenký hlásek. Můžu prý klidně hned, je jedna hodina odpoledne a slečna má volno. Za pár minut už trochu nervózně přešlapuji před dveřmi činžáku na Novém Městě. Přichází mi otevřít drobná exotická dívka. Je v pracovním, na sobě má bílou košilku a upnuté legíny, sexy uniformu kazí jen pantofle obyvatelům domu prý vadí cvakání podpatků. V těsném výtahu se mě dívka ptá, jestli už jsem u nich na privátě někdy byl. Nastává okamžik pravdy přiznávám, že jsem novinář. Dívka znervózní, proti rozhovoru ale Kdybych se vrátila do restaurace, musela bych být od rána do noci v práci a s přesčasy bych měla 18 tisíc. Nájem v bytě je 12 tisíc. V dnešní době je to těžké, když chce být holka nezávislá. nic nemá pokud zaplatím běžnou taxu, tedy tisícovku za půl hodiny, a nevyzradím její umělecké jméno ani název privátu. V článku si přeje vystupovat pod jménem Luciana. Když se na tom dohodneme, zve mě dál. PŮLHODINA S LUCIANOU Luciana je původem Arménka, ale většinu života žije v Praze a česky mluví bez přízvuku. Tvrdí, že jí je 19, pod vrstvou make-upu ale vypadá starší. Dá se říct, že patří k oblíbeným prostitutkám na webech jako Zlobiveholky.cz nebo Tapky.cz má asi patnáct recenzí, z nichž většina ji hodnotí pozitivně. Z uživatelských hodnocení ale velkou radost nemá. Četla jsem to. Někdy mě to naštve. Ti pánové si nás neváží, říká mi spíše ostýchavá dívka v pokoji s červeným osvětlením. Na privátě je už třetí rok. Předtím pracovala v restauraci, ale peníze jí nestačily na pronájem bytu a pražský život. O této možnosti se dočetla v Annonci. Já osobně mám ráda sex. Ale vadí»

12 12 Euro 9 2. března 2015 téma sexuální byznys 25 tisíc žen se v Česku v roce 2012 pravidelně živilo prostitucí. Jen v Praze bylo 13 tisíc prostitutek, polovinu z nich tvořily vysokoškolské studentky. 800 erotických podniků a klubů funguje v ČR. LEPŠÍ NEŽ DĚLAT SERVÍRKU. V sexuálním byznysu si dívky přijdou měsíčně třeba na padesát tisíc. Kdyby pracovaly normálně, třeba v restauraci, nedostanou se většinou ani na polovinu. ŤAPINA Z MOBILU. Prostitutkám se v novodobém internetovém žargonu říká ťapiny.» mi to střídání chlapů. Není to jednoduché. Ale snažím se na to nemyslet. Kdybych se vrátila do restaurace, musela bych být od rána do noci v práci a s přesčasy bych měla 18 tisíc. Nájem v bytě je 12 tisíc. V dnešní době je to těžké, když chce být holka nezávislá, vyjadřuje názor na svou práci Luciana. V podniku je každý všední den a průměrně ji navštíví čtyři muži. Při tomhle tempu si podle svých slov vydělá 30 až 50 tisíc měsíčně. V bytě jsou kromě ní ještě další dvě dívky a všechny pracují každý den od jedenácti do jedenácti. Výhodou privátu prý je, že si může vybírat, s kým půjde proto by nikdy nešla pracovat do klubu. Většina žen, které se živí prostitucí, pracuje jako Luciana na privátě. Server Sex.cz, který je největším erotickým webem v Česku, inzeruje asi tři stovky privátů s tisícem dívek, ve skutečnosti jich ale bude mnohem více. Velikost sexbyznysu v Česku se těžko odhaduje. Nejedná o živnost, živnostenský úřad proto žádné údaje nevede. Existují jen odhady. Nejkvalifikovanější asi ze statistického úřadu, podle nějž přispěla tahle část šedé ekonomiky v roce 2012 k českému HDP 3,4 miliardy korun. Na ulici pracuje jen naprosté minimum dívek. Vedle privátů stále ještě existují klasické veřejné noční podniky, kde je také možné získat placenou sexuální společnici. Těch však ubylo, přežily jen ty větší. TISÍCE ŽEN Určité informace o hlavním městě, které je centrem sexbyznysu v Česku, má Městská policie Praha. V metropoli je podle ní 63 veřejných erotických provozoven a dvě až tři stovky privátů. Prostituci podle čísel městské policie provozuje v hlavním městě asi tři tisíce osob. ČSÚ uváděla k roku 2012 výrazně víc až 13 tisíc prostitutek. Můžeme hovořit o ústupu takzvané pouliční prostituce. Tento sociálně negativní jev však nevymizel, ale přesunul se do prostředí tzv. privátů, uvedl pro týdeník Euro tiskový mluvčí městské policie Rudolf Rubeš. Nevládní organizace Rozkoš bez rizika, která sexuálním pracovnicím poskytuje terapii a zdravotní péči a působí ve dvanácti krajích, odhaduje počet sexuálních pracovníků zhruba na deset až třináct tisíc. ČSÚ uvádí zhruba dvojnásobek. Podle ředitelky organizace Rozkoš bez rizika Hany Malinové má každá z pracovnic průměrně deset klientů za týden. Když vyjdeme z tisícovky, kterou si účtovala Luciana, jednoduchými počty dojdeme k tomu, že roční obrat se pohybuje někde kolem pěti mi liard korun. ČSÚ bez upřesnění metody výpočtu uvádí již zmiňované 3,4 miliardy. Na ulici pracuje jen naprosté minimum dívek. Vedle privátů stále ještě existují klasické veřejné noční podniky, kde je také možné získat placenou sexuální společnici. Těch však ubylo, přežily jen ty větší. Byznys se koncentroval do měst erotickým podnikům v pohraničí už v podstatě odzvonilo. Organizace prostituce nebo také kuplířství je v Česku trestána, tyto podniky proto v zákonech hledají různé kličky. Sexuálním pracovnicím například pouze pronajímají pokoje, ve kterých si pak dívky mohou dělat, co chtějí, podnikateli pouze platí nájem. VÍTĚZÍ SPOTŘEBITEL Typický sexuální pracovník dnešní doby ale působí na privátě jako Luciana. Majitelem bytu je často jedna z dívek anebo také bývalá FOTO Tomáš Novák, ČTK, archiv

13 13 sexuální byznys téma Městská policie jen v Praze eviduje 63 veřejných erotických provozoven a asi tři stovky privátů. PŮLMILIARDOVÁ SEZNAMKA. Tinder přišel s placenými prémiovými funkcemi a očekává, že do dvou let vydělá půl miliardy dolarů před zdaněním a odpisy. 3,4 miliardy Odhady toho, kolik peněz se ročně v Česku protočí v sexuálním průmyslu, začínají na 3,4 miliardy korun a jdou až do osmi miliard. Podle ČSÚ se podílí na českém HDP 0,08 procenta. sexuální pracovnice. Odvětví, které vždy řídili muži, tedy přebírají ženy. Dřív to všechno měli chlapi, kteří ty slečny pásli. Samostatné dívky neexistovaly, až na pár eskortek. Ony se bály fungovat samy na sebe. Hodně kuplířů si to hlídalo, aby se nikde nevyloupla sólistka, a když se vyloupla, tak ji zlikvidovali. Pak se začaly dívky samy organizovat a dnes je to otočené. Organizovaných celků je dnes strašně málo a drtivá většina lidí, kteří u nás inzerují, jsou dívky, které jedou samy na sebe nebo jsou sdružené do nějakého privátu, říká v rozhovoru pro týdeník Euro Andrej Anastasov, podnikatel, který vlastní nejznámější české domény inzerující erotický obsah. Sexuální byznys v době mobilního internetu tedy zjevně podléhá úplně stejným trendům jako všechny ostatní služby. Klienti si dívky hledají podle místa, kde zrovna v danou chvíli jsou, jejich kvality a cenu sami hodnotí na internetu, podobně jako by hodnotili třeba večeři v restauraci nebo hotel, což dívky tlačí ke zvyšování kvality. Na moderních technologiích ve světě sexbyznysu tak nejvíce vydělává spotřebitel. Pro dívky provozující nejstarší řemeslo se nic zásadního nezměnilo. A stejně tak ani pro stát, který z prosouložených mi liard stále vidí jen drobné. LÁSKA BEZ ADRENALINU Fenomén Tinder má za sebou dva roky provozu. Seznamka pro velmi vážné a velmi krátké vztahy propojí denně kolem patnácti milionů lidí. Ti, kteří ji používají, si každý den prohlédnou kolem 1,2 miliardy profilů. A z nezávazného vztahu vzešlého z kliknutí na ikonu na chytrém telefonu se začíná stávat velký byznys. Tinder přišel s placenými prémiovými funkcemi a očekává, že do dvou let vydělá půl miliardy dolarů před zdaněním a odpisy. Myšlenka na aplikaci se drala na svět v roce Stojí za ní mladík Sean Rad. Je to s ním trochu jako se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem nikdo o něm nic moc osobního neví (snad kromě toho, že je fanouškem seriálu Kravaťáci) a svoje první uživatele nabíral mezi studenty v kampusech. Zatímco hodnota Tinderu letí nahoru a firmy se perou o dobře cílenou reklamu na jeho uživatele, Rad se postupně stahuje z aktivního vedení firmy. Lépe řečeno, musí to udělat. Potomek židovských přistěhovalců z Íránu postupně upadl v nemilost svých šéfů, tedy investorů, kteří nyní jeho někdejší startup ovládají. Jedním z důvodů, proč je Rad v nemilosti, je sexuální skandál jednoho z jeho kolegů. Měl se prý nevhodně vyjadřovat o své expřítelkyni Whitney Wolfeové a také ji urazit, sám Rad ji pak prý vyškrtl z výčtu spoluzakladatelů firmy údajně jen proto, že je žena. Kolik na tom bylo pravdy, se veřejnost spolehlivě nikdy nedozví, firma se s ní dohodla mimosoudně. Druhou motivací Radových šéfů jsou peníze. Firma v hodnotě až 1,5 miliardy dolarů se prý dá nyní poměrně výhodně prodat, a to až za pět miliard dolarů. Cenu v případě takových firem určují totiž daleko více očekávání a popularita než tvrdá data. A v čem že tkví úspěch aplikace? Rad říká, že se jeho týmu povedlo díky aplikaci odbourat strach z odmítnutí. Tinder stoprocentně digitalizuje vztah a výběr partnera. Srovnává facebookové profily a uživatelům předkládá pak už jen fotky tváří, z nichž si vybírají jednoduchým filtrem líbí/nelíbí, porovnávají se i společné zájmy a po vzájemném lajku se pak spouští chat, kde se už dvojice domluví. Žádné formuláře, žádné nové extra profily. Rad se mimochodem přes aplikaci také seznámil. Jeho partnerkou je Alex Dellová, dcera IT miliardáře Michaela Della. Vztah jim ale vydržel déle, než obvykle plánuje většina uživatelů Tinderu. (ker) Petr Horký horky@mf.cz INZERCE A FOTO xxxxxxxxx

14 14 Euro 9 2. března 2015 téma sexuální byznys Král nočních klubů Velké peníze v tom nejsou, protože oslovujeme jen malou část mužské poloviny populace, říká spolumajitel sítě pražských erotických klubů Kdybychom zjistili, že v pokojích, které si od nás ženy pronajímají, provozují sex, museli bychom s nimi spolupráci ukončit. Holešovický ShowPark je největším erotickým klubem ve střední Evropě. V 58 pokojích tu nabízejí své služby desítky žen. Stačí jen přijít, vybrat si z menu na dotykovém displeji, obrazovka vás už nasměruje do správného pokoje. ShowPark navštíví každý den v průměru 350 lidí, jeho roční obrat činí přes 100 milionů, říká Jiří Matela, jeden z majitelů firmy, do které patří ještě menší klub na Vinohradech. Jiří Matela působí v branži už od 90. let, na svých 42 let ale vůbec nevypadá; v červeném příšeří vinohradského klubu mě vítá muž s téměř chlapeckou tváří, Angličané pro to mají výstižný výraz babyface. O svém podnikání mluví tichým hlasem a opatrně, je ale poznat, že něco zažil. Na začátku 90. let jsem hledal brigádu. Našel jsem inzerát, který hledal anglicky mluvícího člověka s řidičským průkazem. Tak jsem se seznámil s Američanem, který měl sexshopy a další různé podniky v Amsterdamu a potřeboval řidiče. Časem se mu přestalo dařit a rozhodl se zkusit podnikat v Česku. V té době tady bylo ještě potřeba mít k založení firmy Čecha. Začali jsme tedy podnikat spolu a postupem času se z nás stali rovnocenní partneři, popisuje začátek své kariéry Matela. Tehdy bylo hodně lidí, kteří to zkoušeli. Někteří podnikatelé v zábavním průmyslu se snažili ze sebe udělat gangstery. Ochranka byl tehdy velmi důležitý segment klubu. Koho jste měl na dveřích, ten vám podnik mohl postavit nebo zničit. Mně v té době bylo něco přes dvacet, vzpomíná Matela. Ještě než se pustil do podnikání v erotických službách, byl studentem strojařiny na ČVUT a chystal se jít na nově otevřenou policejní akademii. Nakonec zvítězila škola života. Byly to divoké roky. Všechno, co bylo ze Západu, bylo dobře. Čechy se otevíraly široké škále erotických služeb. V té době šlo dokonce získat živnostenské oprávnění na sexuální služby. To bylo na konci 90. let potichu staženo. Po přelomu tisíciletí pak přišla štvavá etapa, kdy se proti erotickému průmyslu brojilo, byla snaha ho vytlačovat a likvidovat. Trochu mi to připomíná dnešní snahu likvidovat hazardní průmysl. To pak ustalo a teď bych řekl, že je poměrně klidné období. Dvacetiletý Matela si ve světě nočních klubů rychle zvykl na slušný příjem, velké peníze ale podle něj byly a jsou jinde. Když se podíváte na lidi, co v 90. letech skutečně zbohatli, tak ti šli do klíčových odvětví, do energetiky, do hutnictví, do služeb, a vybudovali miliardové konglomerace. Skutečně zbohatnout jde tehdy, kdy nabízíte služby celé populaci. Erotický průmysl má smůlu, že je nabízí jen malé skupině lidí. Většinou jen polovině, tedy mužům. A ještě jen úzké skupině mužů, vysvětluje podnikatel. Během let se obor měnil. Zatímco v 90. letech byly populární takzvané eskorty, dnes už o callgirls takový zájem není. Pryč je doba, kdy se za sexem jezdilo do vísek v pohraničí, jako je Dubí, nebo do vilek na kraji Prahy. Dálniční tahy utnuly zájem o tyhle vísky a byznys se stáhl do měst. Menší kluby to mají těžké, mizejí z trhu. Šanci mají kluby s kritickou velikostí, kde je velký výběr, možnost trávit čas. Takovým je právě i ten holešovický, který se dříve jmenoval SexPark Prague. Své brány otevřel v roce Podnik dívkám pronajímá pokoje, ve kterých pak provozují erotickou show. Kdybychom zjistili, že v nich provozují sex, museli bychom s nimi spolupráci ukončit, říká zcela vážně Matela. Pokoje v ShowParku si pronajímají celkem asi tři stovky žen. Některé chodí jednou týdně, jiné každý den. Většinou jsou to Češky nebo pocházejí z některé země EU. Víme, že jsou zletilé, že jsou tu legálně. Jsou mezi nimi studentky, svobodné matky i matky z funkčních, úplných rodin. Erotický za posledních dvacet let nejvíce změnil internet. Díky němu vznikla velká nabídka privátů. Jejich boom už je ale po dle Mately pryč. Pro zákazníka tam není moc velká přidaná hodnota. Vy si vyberete slečnu na internetu, která se vám líbí, a když přijedete na místo, najdete tam někoho, kdo se té fotce zcela nepodobá. Nebo má zrovna obsazeno, popisuje nevýhody privátů. Budoucnost je podle Mately v mobilech a sdílení, které jako by z oka vypadlo taxislužbě Uber. Bylo by fajn, kdyby se nám podařilo nabízet slečnám služby pomocí mobilní aplikace. Slečna by nechodila za námi, ale pronajala si prostor tam, kde zrovna je. Mohli bychom třeba sdílet kapacity s jinými hráči na trhu. Byl by to takový integrátor, kde bychom garantovali určitý standard. Dnes k nám musejí lidé přijít. Zatím jsou to ale jen pionýrské úvahy, uzavírá Matela. Petr Horký horky@mf.cz 300 NÁJEMNIC. Víme, že jsou zletilé, že jsou tu legálně. Jsou mezi nimi studentky, svobodné matky i matky z funkčních, úplných rodin, popisuje Jiří Matela ženy, které si v jeho ShowParku pronajímají pokoje.

15 15 sexuální byznys téma Věčný problém věčného města Římská radnice chce vyhradit část Mussoliniho čtvrti pro práci pouličních prostitutek. Naráží na odpor z více i méně očekávaných míst FOTO Hynek Glos, Profimedia.cz Když Ignazio Marino na počátku roku navrhl, aby několik ulic na jihu Říma vytvořilo obdobu red light districtů známých z jiných evropských metropolí, nemohl tušit, jak vášnivou debatu tím spustí. Starosta věčného města si představoval, že jeho pokus o soustředění pouliční prostituce do části čtvrti EUR (zkratka pro Esposizione Universale di Roma začal ji budovat Benito Mussolini pro nikdy neuskutečněnou světovou výstavu) začne fungovat na konci dubna, nečekaná hlasitost odpůrců to však minimálně o měsíce zpozdí. Proti Marinovu plánu se semkla koalice nepravděpodobných spojenců. Prostituce? Musíme chránit rodiny! hřímala státní televize Rai. Bok po boku v pomyslném šiku protestujících s ní šli developeři, kteří si začali stěžovat, že jejich projekty v dané čtvrti budou znehodnoceny. Nemohu s tím souhlasit, znamenalo by to přiznat, že ženské tělo je na prodej, prohlásil filmový herec a režisér Carlo Verdone v citaci deníku la Repubblica, snad aby dokázal, že jeho inspirace neorealismem důkladně vyvanula. Proti se postavil i Vatikán, jehož hodnostáři mají k dispozici ministranty, a tudíž prostituci nepotřebují a mohou ji bez obav pranýřovat. Oáza, nebo ghetto? kladl si dramatickou otázku deník La Stampa, jenž patří rodině Agnelliů, vlastníků automobilky Fiat. ŘÍMSKÝ RED LIGHT. Snaha o regulaci prostituce absurditou má v Římě důstojnou tradici. Například v roce 2008 chtěl tehdejší starosta Gianni Alemanno zavést zákaz minisukní. LEHKÉ DÍVKY VYSOULOŽILY ITÁLII Z RECESE Itálie se loni jen o vlásek vyhnula recesi, když na poslední chvíli změnila metodiku výpočtu HDP: rozhodla se započítat i výstupy šedé ekonomiky (z povahy věci samozřejmě pouze odhadované). Statistický úřad Istat přibližně určil její objem na 10,9 procenta HDP, přičemž jen prostituce a kuplířství se měly postarat o 0,7 procenta. Z ekonomického růstu minus 0,2 procenta ve třetím kvartálu roku 2014 se tak rázem stala pěkná nula. Protože i ve druhém čtvrtletí byl růst záporný, byla by bez této kličky italská ekonomika oficiálně v recesi (k čemuž je třeba dvou po sobě jdoucích čtvrtletí se záporným hospodářským růstem). PROTI KUPLÍŘŮM! Starostu Marina přivedla k nápadu soustředit pouliční prostituci na jednom místě kombinace ušlechtilých záměrů. Zaprvé by koncentrovaná a kontrolovaná prostituce měla omezit roli kuplířů; zadruhé by její přesné ohraničení mělo snížit negativní vliv nejstaršího řemesla na veřejný pořádek, výchovu mládeže a podobné prospěšné věci. Kdo by za sex platil jinde, mohl by dostat pokutu ve výši 500 eur. (Jestli se to vztahuje pouze na hotovostní transakce nebo jestli se do definice platby za sex vejde i kombinace květiny s večeří, radnice nespecifikuje.) Zároveň však řečený plán naráží na několik překážek. Jednou z těch podstatnějších je skutečnost, že jde proti duchu italských zákonů. Ty sice umožňují platit za sex, ale zakazují komukoli napomáhat prostituci a navádět k ní. Tento zákon, který je pro Marinův plán největší legální překážkou, má paradoxně stejný cíl: omezit moc kuplířů nad prostitutkami. I další problémy jsou zjevné. Co přesně bude radnice chtít dělat? Vydávat prostitutkám registrace? Posílat do ulic policisty, aby hlídali, jestli se po ulici neprochází pasák? kritizoval návrh sžíravě Francesco Rutelli, jeden z Marinových předchůdců v roli římského starosty. Budou ty holky vydávat zákazníkům doklady o zaplacení a platit daně? Nedělejte si legraci, uvažuje dál Rutelli. Snaha o regulaci prostituce absurditou má v Římě důstojnou tradici. Například v roce 2008 chtěl tehdejší starosta Gianni Alemanno zavést zákaz minisukní; pohled na jejich majitelky měl totiž ohrožovat bezpečnost řidičů- -mužů. Policisté si tehdy stěžovali, že namísto boje se zločinci budou muset přeměřovat délku sukní, a Alemanno nakonec zákaz neprosadil. ÚŘEDNÍCI A PROSTITUTKY Vtip je v tom, že Marino nechce ze čtvrti EUR vytvořit centrum pouliční prostituce. Ona čtvrť jím už je; la Repubblica odhaduje, že nejméně devadesát dam se tam prodává pravidelně a dalších devadesát příležitostně. A prostituce není zdaleka jediným problémem čtvrti. Od 50. let tam začaly Mussoliniho výstavbu doplňovat nejrůznější moderní projekty, jež buď zůstaly také nedokončené, nebo slouží svému účelu nedobře. Pod několika takovými projekty je podepsán i slavný architekt Renzo Piano. Nezvladatelný nárůst nákladů (jen výstavba dosud nedokončeného Nového kongresového centra se prodražila na 413 milionů eur) a nízká poptávka po nových luxusních prostorech způsobily, že státní firma EUR Spa, pověřená zastřešením tamních developerských aktivit, na konci roku 2014 vyhlásila bankrot. Vzhledem k tomu všemu zní rozumně názor jednoho ze čtenářů, jenž se objevil v diskusi pod článkem na uvedené téma na serveru Citylab.com: Když už v té čtvrti fungují vládní úřady, pár lehkých holek navíc se tam snese taky. Daniel Deyl deyl@mf.cz

16 16 Euro 9 2. března 2015 rozhovor Porno je mrtvé Zlaté divoké časy českého porna už jsou pryč, ale na internetových stránkách se pořád dají miliony vydělat Kdo dospíval v 90. letech a aspoň trochu hrál počítačové hry, nejspíš si Andreje Anastasova bude pamatovat jako kultovního herního novináře Andrewa, který psal recenze do herních časopisů jako Excalibur nebo Score. Už 15 let ale Anastasova živí zcela jiné odvětví vlastní internetové domény, na kterých je možné najít skoro cokoli. Zvlášť pokud to souvisí se sexem. Málokomu se chce dneska ještě za porno platit, ale včas nakoupené domény jako Sex.cz pořád generují ročně mnohamilionový obrat. Co má podle Anastasova budoucnost, to jsou seznamky: Můžete si třeba zadat, že chcete najít nejbližší blondýnku v okolí, a to je pochopitelně velmi užitečná věc, říká Anastasov. Žijeme v rychlé době. Proč chodit s někým na tři kafe a na večeři a pak to možná ani nedopadne, když to může dopadnout hned? dodává. Jaké weby vám vlastně patří? Naše společnosti Void a Intermedia vlastní celou řadu domén, většinou erotického charakteru. Hlavní jsou Sex.cz, Escort.cz, Nightclub.cz, Agama-seznamka.cz, Sally.cz, Sexdoma.cz. Pak také Dominy.cz nebo Pervers.cz, to jsou ale již specifické domény zaměřené na sado maso a různé okrajové věci. Mají ovšem široké publikum. Je toho docela hodně. Souhrnná denní návštěvnost nám činí dohromady asi 135 tisíc unikátních návštěv. K čemu lidé využívají vaše stránky, třeba hlavní web Sex.cz? To je dost složitá otázka, protože to je velmi starý a rozvětvený web, funguje už asi 16 let. Za tu dobu se vyprofilovalo více druhů uživatelů. Jsou lidé, kteří se tam Celkově je internetové porno v koncích. Na webu je takový přebytek fotek nebo filmů, které jsou k mání zdarma, že nikdo nemůže čekat, že mu za to lidé budou platit. chtějí prostě seznamovat, pak tam chodí lidé, aby si zmapovali, co se děje ve kterých městech, potom jsou lidé, kteří hledají třeba masáž, erotické seznámení nebo tak něco. Je tam celkem asi šest nebo sedm tisíc inzerátů, v nichž najdete opravdu leccos.»

17 17 Andrej Anastasov rozhovor FOTO Hynek Glos

18 18 Euro 9 2. března 2015 rozhovor Andrej Anastasov» A co web Escort.cz? Ten je udělaný spíše na cizince, co přijíždějí do Česka. Eskortní služby už tady nejsou zdaleka tak populární, jako když jsme začínali. Proč, to nevíme. Cizinci je ale stále využívají. Možná proto, že nechtějí navštěvovat žádná místní zařízení v nějakém neznámém domě. Je pro ně přijatelnější, když za nimi přijede někdo na hotel. Už je to ale spíše okrajová stránka, většina lidí navštěvuje Sex.cz. Co tedy jede, když už ne eskorty? Hlavně se lidé seznamují v soukromých bytech, tomu se někdy také říká priváty. Ten název je ale dnes už zastaralý. Těžko se rozeznává hranice privátu, masážního salonu a soukromého nočního klubu. Dřív to bylo jasnější. V poslední době se z nějakého důvodu těžiště služeb přesouvá do masážních salonů. Proč to tak je, nám není úplně jasné cenově je to přitom podobné jako standardní erotické služby, což by naznačovalo, že čeští muži se už raději nechají masírovat než něco jiného. Možná zlenivěli. Vaše weby tedy žijí z inzerátů různých privátů a salonů, které si jejich majitelé platí, anebo z klasické bannerové reklamy? Lidé si buď zakládají profily na webu Sex.cz, anebo mají reklamu standardně formou bannerů, případně zasílají topovací placené SMS, které jejich inzeráty upřednostní. Jaký má vaše firma obrat? To je interní informace. Obecně vzato se ale nejde bavit o desítkách milionů korun, a to ani v případě žádných jiných českých erotických webů. To možná platilo dřív v pornu, ale dnes už je většina z nich mrtvá anebo dodělává. Celkově je internetové porno v koncích. Na webu je takový přebytek fotek nebo filmů, které jsou k mání zdarma, že nikdo nemůže čekat, že mu za to lidé budou platit. To je, jako byste se snažil prodávat wallpapery. Jakýkoli obrázek si najdete a stáhnete ve vysokém rozlišení zcela zdarma. Stránky, které je dřív nabízely za peníze, jsou dnes na tom špatně a stejně to funguje s pornem. Na našich webech porno není. Kdybychom ho tam měli, návštěvnost by byla třeba desetkrát vyšší. Ale tržby by byly skoro stejné. Doba porna už je pryč. Kolik máte zaměstnanců? Intermedia nemá žádné, jen pronajímá internetové stránky. Společnost Void, která systém provozuje, má do deseti zaměstnanců. Ty firmy jsou propojené. Já vlastním Intermedia a Void vlastní pan Eisler. Váš bývalý kolega z herních časopisů. Ano. Sex.cz jsme museli koupit od jiné firmy, ale z dnešního pohledu za pakatel. Nyní má tato doména skutečně velkou cenu. Mnoho lidí, kteří vyrůstali v 90. letech, včetně mě, si vás dva pamatuje jako nejslavnější herní novináře, na jejichž recenze se vyloženě těšili. Jak se z Andrewa a Ice, kultovních redaktorů Excaliburu a pak Score, stali podnikatelé v erotické branži? Logicky jsme prostě změnili předmět podnikání. Prodávat časopis o počítačových hrách anebo jakýkoli jiný tištěný časopis je čím dál těžší. A já myslím, že jsme prostě z toho vlaku vyskočili včas. Když jsme dělali Score a já byl jeho šéfredaktorem, měli jsme náklad 64 tisíc výtisků a z toho se 50 tisíc prodalo. Když jsme z toho odcházeli, byl to trochu skok do neznáma, protože časopisy ještě docela fungovaly. Ale už po pár letech bylo jasné, že internet získává náskok. Hledali jsme mezery a ty jednoznačně byly v seznamování se, ať už erotickém, nebo neerotickém. Skoupili jsme správné domény, rozjeli jsme na nich ten správný obchod a udělali jsme velmi dobře. Score nebo Level jsou na tom teď velmi zle a nové časopisy nevznikly. Co se týče internetových serverů o hrách, tak ty jsou teď z finančního hlediska také vesměs mrtvé, nebo spíše přežívají. Rozhodně nikoho neuživí. Jak jste přišli k takovým doménám, jako je třeba Sex.cz? Začali jsme před 16 lety, kdy jsme koupili Escort.cz. Tehdy dokonce ještě šlo některé volné domény volně zaregistrovat za cca 150 korun. Sex.cz jsme museli koupit od jiné firmy, ale z dnešního pohledu za pakatel. Nyní má tato doména skutečně velkou cenu. Jak došlo k tomu rozhodnutí? Dva redaktoři Score seděli v hospodě a řekli si, teď je budoucnost v seznamkách a erotice? Už několikrát jsme si na to pokoušeli vzpomenout, ale dospěli jsme k názoru, že jsme to zapomněli. Je to strašně dávno. Paradoxní je, že tohle už děláme déle než to, kvůli čemu nás všichni znají, tedy herní novinařinu. Pamatujeme na divoké časy, třeba když jsme soupeřili s majiteli stránky Nightclubs.cz a dalšími. Ale poměry se velmi stabilizovaly. Jak říká kolega Eisler, situace na internetu se stává z nepřehledné velmi přehlednou. Velké stránky posilují, ty malé odpadávají. Lidé se učí používat stále stejné adresy pořád dokola. Není to jen Google a Amazon. Když se podíváte třeba na českou databázi filmů Csfd.cz, tak tam je také všechno a chodí tam všichni čeští filmofilové. Stejně tak jsme se stabilizovali my. Máme kolem šestnácti nových registrací klientů denně, což je hodně.

19 19 Andrej Anastasov rozhovor FOTO Hynek Glos Já pořád zcela nechápu ten přerod novináře na člověka od erotiky. Když je nějaký byznys neperspektivní, tak z něj skáčou myši do vody a snaží se doplavat na nejbližší souš. Neznám jediného herního novináře z naší doby, ani prodejce her nebo kohokoli, kdo fungoval v herním průmyslu, kdo by vydržel dodnes. Až na pár lidí, kteří hry designují, šel herní byznys v Čechách pod vodu. My jsme jen vyskočili včas. Jak se liší herní byznys od erotiky? Pro mě jako člověka zvenku je to druhé spojené s určitým gangsterstvím. To uvažujete správně, ale situace se strašně změnila. Když jsme začínali a ještě i před pěti šesti lety, bych vám to odkýval a řekl, komu se zrovna co stalo. Ale v posledních letech hrozně ubylo mafiánských struktur v erotickém průmyslu. Rusové a podivné východní typy se z republiky spíše stáhli. Věřím, že je to spojené s prací policie. Drogy, vydírání a erotika, to bývalo dost propojené. Vás někdo vydíral? To víte, že ano. Kdo, to vám nebudu říkat, ale ti lidé dnes už buď sedí, nebo zmizeli z radaru. Co po vás chtěli? Buď peníze, anebo abychom na ně přepsali celou naši obchodní značku. Před takovými deseti lety to bylo fakt ostré. Nejhorší byl kupodivu Čech, který měl kolem sebe hodně ostrých hochů. My jsme se tedy museli snažit o to samé. Pak tam byli Rusové, Srbové divoké typy. Takže jste si pořídili vlastní ostré hochy, ochranku? Tenkrát se tomu říkalo střecha. Někomu platíte, aby vás chránil. To je dnes nepředstavitelné. Jak už jsem řekl, v posledních letech se bezpečnostní situace velice změnila směrem k lepšímu. Teď nevím o nikom, koho by vydírali. Z erotiky úplně odešli Rusové. Řekl bych, že inzerujeme skoro samé čisté lidi. Hlavně už to mají všechno holky, dříve erotické aktivity vlastnili vesměs chlapi, kteří ty slečny v podstatě pásli. Samostatné dívky neexistovaly, až na pár eskortek. Holky se bály fungovat samy na sebe. Hodně kuplířů si to hlídalo, aby se nikde nevyloupla sólistka, a když se vyloupla, tak ji zlikvidovali. Pak se začaly dívky postupně samy organizovat a dnes je to v podstatě otočené. Organizovaných celků je strašně málo a drtivá většina lidí, kteří u nás inzerují, jsou dívky, které jedou samy na sebe nebo jsou sdružené do nějakého privátu, který si samy organizují. Jsou zjevně v rámci zákona. Říkám zjevně, protože tohle je šedá zóna. Ani právník vám nevysvětlí, co je zaručeně legální, a co už ne. Jak moc probíhá komunikace s vašimi klienty? Znáte ty dívky? Snažíme se s nimi komunikovat co nejméně. Skoro s nimi nepřijdeme do styku. Vše je online. Zaregistrují se, pošlou platbu bankou a pak mají ke své inzerci stoprocentní přístup a operují si už se vším sami. Většinu inzerentů z posledních dvou let neznám a ani znát nechci. Když se s někým vidíte, tak pak vzniká určitý klientelismus. Takhle je to spravedlivější. Známe jen ty ze starých časů. Říkal jste, že porno je mrtvé, co služby jako live show přes webové kamery? Strašně to frčelo tak před šesti lety, ale teď je to už také mrtvé. Ze stejného důvodu jako porno. Víme od těch holek, že pobídky jsou směšné. Před čtyřmi lety dostala dívka za porno třeba 20 tisíc, dnes dostane sotva pět. Za pět tisíc si zlikvidovat život není moc lukrativní. Co tedy má budoucnost? V erotickém online seznamování určitě my. Ať budete hledat cokoli, skončíte u nás na Sexu.cz. Máme mobilní verze, které rostou nejvíce ze všeho. Můžete si tam zadat, třeba že chcete najít nejbližší blondýnku v okolí, a to je, pochopitelně, velmi užitečná věc. Existují i jiné alternativní druhy seznámení, kde také vidíte, kdo je nejblíž, ale přece jen, u Sexu.cz je hned jasné, oč jde, a to nyní většina lidí vyhledává. Žijeme v rychlé době. V posledních letech hrozně ubylo mafiánských struktur v erotickém průmyslu. Rusové a podivné východní typy se z republiky spíše stáhli. Drogy, vydírání a erotika, to bývalo dost propojené. Proč chodit s někým na tři kafe a na večeři, když to možná ani nedopadne, když to může dopadnout hned? Máte nějaký web i v cizině? Ne. Zkoušeli jsme to, ale je to ožehavé. Člověk musí žít na místě a dobře znát to prostředí a legislativu. Ale jinak web Sex.cz je celý i v angličtině, samozřejmě. Praha si pořád ještě docela drží status erotického velkoměsta Evropy. Ale došlo k velkému úbytku sexuálních turistů. Kleslo to za pět let třeba o polovinu, asi se cizinci vypravují dále na východ, kde jsou služby již o něco levnější než tady. Žijeme ve virtuální době. Je možné, že lidi už sex omrzel? To samozřejmě možné není. Ale na druhé straně, pokud začínají muži preferovat masáže před reálným sexem, tak je to přinejmenším k zamyšlení. (smích) Petr Horký horky@mf.cz

20 20 Euro 9 2. března 2015 názory Jízda bez brzdy Po dlouhých řečech o rozpočtové odpovědnosti vznikla úplně zbytečná právní úprava, která má jen uspokojit Brusel PAVEL PÁRAL paralp@mf.cz Ofinanční ústavě a dluhové brzdě se v Česku začalo mluvit už za Topolánkovy vlády, nicméně tehdejší i pozdější ministr financí Miroslav Kalousek s ničím takovým příliš nespěchal. Jednak to byla iniciativa konkurenční ODS, ale především šlo a jde o politicky velmi citlivé rozhodnutí, které zákonodárce zbavuje velmi výrazně jejich suverenity v nakládání s penězi daňových poplatníků, a žádný kapr si sám rybník nevypouští rád. Navíc je jasné, že pro takovéto rozhodnutí je nutný kompromis koalice s opozicí. A to nejen proto, že je důležité, aby šlo o ústavní zákon. Prostě jde o pochopení skutečnosti, že každý dluh se musí splácet, a proto je možné si půjčovat jen tolik, kolik splácet můžeme. Bez tohoto porozumění realitě dopadne každý dříve nebo později jako omleté Řecko. Je skutečností, že tohle naši socialisté chápou velmi ztuha a neradi. A do vzdávání se rozpočtové suverenity se ani jim, ani Andreji Babišovi evidentně nechce. Důkazem této nevůle porozumět jsou i zákony schválené minulé pondělí vládou a předané parlamentu. To není žádná dluhová brzda, to je jen splnění nepříjemné povinnosti vyplývající z deklarované proevropské politiky. Vláda se prostě přihlásila k fiskálnímu paktu EU, který sice nebude platit až do přijetí eura, což bude vzhledem k očekávatelnému vývoji v eurozóně nejspíše na svatého Dyndy, ale který zároveň nařizuje přijmout národní legislativu omezující růst státních dluhů. A tak po dlouhých řečech o rozpočtové odpovědnosti vznikla úplně zbytečná právní úprava, která si ani neklade jiný cíl než uspokojit Brusel. Míra zadlužení, při níž mají být přijímána nápravná opatření, má být stanovena ústavním zákonem na 55 procent, což dává této vládě prostor zatnout do futer ještě sekeru v rozsahu téměř půl bilionu bez ohledu na tempo budoucího hospodářského růstu. Nápravná opatření seskupená do paragrafu třináct prostého zákona pak po dosažení této hranice pouze vágně formulují povinnost vlády předložit střednědobý výdajový rámec a rozpočet, který bude zaručovat udržitelnost dluhu. Co to je udržitelnost dluhu, si pak každá vláda vysvětlí po svém. Aby tam nějaké nápravné opatření bylo, nařizuje se zdravotním pojišťovnám v tom okamžiku přijímat jen vyrovnané rozpočty, což ale v zásadě činí i dnes. Slibované snížení platů ústavních činitelů nebo zastropování valorizací penzí se nekoná, byť o tom řada médií s neuvěřitelnou neznalostí píše jako o hotové věci. Pro srovnání, naši sousedé na Slovensku mají dva roky svůj ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který nařizuje už při padesátiprocentním zadlužení zaslat parlamentu zdůvodnění výše dluhu a návrh souboru opatření, která povedou ke snížení dluhu, při 53 procentech se snižují platy členů vlády a při 55 procentech už nesmějí vůbec předkládat rozpočet s deficitem. Německo přijalo dluhovou brzdu předloni a platit začne až od roku 2016 s nějakým časovým náběhem. Nicméně nereguluje výši státního dluhu, ale každoroční schodek, který nesmí přesáhnout 0,35 procenta HDP. V českých podmínkách by to bylo nějakých 12 miliard korun. Tvrdost je jistě dána nejen německou pořádností, ale také tím, že celkový německý dluh již přesahuje osmdesát procent HDP, což sice pro silnou ekonomiku není až takový problém, ale německá politická reprezentace si uvědomuje po zkušenosti z posledních pěti let, kdy dluh dramaticky vyskočil, že musí opravu konat. Podobné pravidlo platí i v Rakousku, kde jsou na federální vládu přísnější než na vlády zemské. Stejnou hranici, jako navrhuje naše vláda, mají již řadu let v Polsku. Tam ale při dosažení dluhu 55 procent musí vláda předložit nejen vyrovnaný rozpočet, ale rovnou plán na snížení dluhu. Že pokus o regulaci zadlužování dopadne v Česku právě takto, není překvapivé. Zvláště když premiérem je první český ministr financí, který se podepsal pod první český rozpočet s deficitem přesahujícím sto miliard korun. Bylo to ale v roce 2002 a od té doby by snad i jemu mohlo dojít, že to tenkrát nebyl dobrý nápad, stejně jako není dobrý nápad nyní vydrbat s finanční ústavou. Zvláště v situaci, kdy ekonomické podmínky přejí rozumné fiskální politice. FOTO ČTK

21 21 Project Syndicate názory FOTO archiv Neexistující problém Před deseti lety se zdálo, že je jüan podhodnocený, ale to už dávno neplatí JEFFREY FRANKEL profesor tvorby kapitálu a růstu na Harvardově univerzitě Dvě americké politické strany se mezi sebou zřídkakdy shodnou, co je ale spojuje, je vztek na manipulaci s měnou, a to zejména s tou čínskou. Demokraté a republikáni v Kongresu, možná díky nedávnému zhodnocení dolaru a prvním signálům, že je tak narušován čistý export, znovu zvažují legislativní opatření proti tomu, co sami vidí jako neférové podhodnocení měny. Navrhovaná opatření zahrnují vyrovnávací povinnost proti dovozu z problematických zemí, i když by se jednalo o rozpor s mezinárodními obchodními pravidly. Je to špatný přístup. I když akceptujeme, že je možné identifikovat manipulaci s měnou, tak Čína už pro tuto identifikaci podmínky nesplňuje. Pokud by Čína dovolila renminbi (jüanu) volně plout, a to bez intervence, tak by bylo, s ohledem na poslední podmínky, pravděpodobnější znehodnocení vzhledem k dolaru než posílení a pro americké producenty by bylo těžší konkurovat na mezinárodních trzích. Je zde ale mnohem zásadnější problém: z ekonomického úhlu pohledu jsou manipulace či neférové podhodnocování měny koncepčně mimořádně těžko postřehnutelné. Nepatrné zhodnocení renminbi vzhledem k dolaru v roce 2014 toho není důkazem; mnoho dalších měn, jako například jen a euro, oslabily minulý rok mnohem více. Výsledkem je, že celková hodnota renminbi byla ve skutečnosti v průměru nepatrně vyšší. ROZPOUŠTĚNÍ REZERV Sine qua non manipulace je intervence měnového trhu: prodej domácí měny a nákup cizích měn k zachování devizové hodnoty nižší, než jaká by jinak byla. People s Bank of China (PBOC) přesně toto dělala ve značném měřítku posledních deset let. Příliv kapitálu přispěl k velkému přebytku platební bilance a finanční orgány nakupovaly dolary, čímž odolaly vzrůstajícímu tlaku na renminbi. Výsledkem byl absolutní rekord výše devizových rezerv, které v červenci 2014 dosáhly 3,99 bilionu dolarů. Situace se však nedávno změnila. V roce 2014 nabral tok kapitálu v Číně jiný směr a vykazoval podstatný čistý odliv kapitálu. Výsledkem bylo, že se celková platební bilance v druhé polovině roku překlopila do minusu a PBOC intervenovala, aby oslabila znehodnocení renminbi. Výše devizových rezerv tak k lednu 2015 klesla na 3,84 bilionu dolarů. Není důvod si myslet, že by se tento trend měl v blízké budoucnosti měnit. Snižující se tlak na renminbi reflektuje jednak silné uzdravení americké ekonomiky, které přimělo Fed k ukončení dlouhé periody uvolňování měnové politiky, a také zpomalení čínské ekonomiky, které donutilo PBOC k nastartování nové periody měnového stimulu. Jsou to ale již roky, co Bank of Japan nebo Evropská centrální banka intervenovaly na devizovém trhu. Ve skutečnosti ministři zemí G7 odsouhlasili na neohlášeném setkání před dvěma roky návrh US Treasury, že se zdrží jakýchkoli unilaterálních intervencí na devizovém trhu. Ti, co obviňují Japonsko či eurozónu ze snahy o měnovou válku, mají na mysli obnovený peněžní stimul, vyplývající z nedávných programů kvantitativního uvolňování jejich centrálních bank. Nicméně, jak americká vláda dobře ví, země se stagnujícími ekonomikami nemohou být žádány, aby se zdržely snižování úrokových sazeb jen proto, že pravděpodobné efekty budou zahrnovat znehodnocení měny. PRAVDA PŘED DESETI LETY Před deseti lety se zdálo, že renminbi splňuje všechna kritéria pro to, aby bylo považováno za podhodnocené. To však již není aktuál ní. Reálná hodnota renminbi vzrostla mezi lety 2006 a Nejnovější statistiky o kupní síle ukazují, že je renminbi v hodnotách, které jsou normální pro zemi s reálným příjmem zhruba deset tisíc dolarů na hlavu. Bylo by ironií, kdyby Čína souhlasila s požadavkem USA na zavedení plovoucího kurzu renminbi a výsledkem by bylo jeho znehodnocení. V kontrastu s tím je kritérium, na které se soustředí Kongres bilaterální obchodní rovnováha irelevantní pro ekonomy (a i pro pravidla MMF). Pravdou je, že čínský bilaterální obchodní přebytek se Spojenými státy je vyšší než kdy dřív. Čína má ale také bilaterální obchodní deficit se Saúdskou Arábií, Austrálií a dalšími zeměmi exportujícími ropu a nerostné suroviny a také s Jižní Koreou, od které importuje komponenty do svého výrobního exportu. Je tomu tak, že importované součástky tvoří přibližně 95 procent hodnoty čínského smartphonu exportovaného do Spojených států; pouze pět procent je čínská přidaná hodnota. Vyjadřuje to skutečnost, že bilaterální obchodní rovnováha má jen pramalý význam. Kongres dle zákona vyžaduje dvakrát do roka zprávu od ministerstva financí o tom, které země manipulují s měnou, přičemž bilaterální obchodní rovnováha je jedním z kritérií. Kongres by měl být opatrnější v tom, co si přeje. Bylo by totiž ironií, kdyby Čína souhlasila s požadavkem USA na zavedení plovoucího kurzu renminbi a výsledkem by bylo jeho znehodnocení, které by posílilo mezinárodní konkurenceschopnost čínských vývozců.

22 22 Euro 9 2. března 2015 názory makroekonomika Manipulované kurzy V éře globalizace, kdy se na vývoji a výrobě jednoho výrobku podílí řada dodavatelů z různých zemí, je zkoumání bilaterálních relací obskurní Ani v takovém Česku v listopadu 2013 nebyla primárním motivem pro nastavení kurzové podlahy centrální bankou snaha o zvýšení zaměstnanosti v sektoru mezinárodně obchodovaného zboží a služeb přes posílení konkurenceschopnosti vývozu, ale snaha o dosažení inflačního cíle. Když Americká centrální banka přistoupila ke kvantitativnímu uvolňování, také nebylo primárním cílem oslabit dolar, ale zvýšit likviditu na trhu, srazit tržní úrokové sazby, a tím přispět k domácímu oživení. Teď, když kvantitativní uvolňování v USA skončilo, kdežto na druhé straně Atlantiku se teprve chystá spustit ve velkém, má tahle rozdílná strategie centrálních bank pochopitelně dopad na nominální, ale i reálné kurzy. Reál ný efektivní směnný kurz dolaru zpevnil v lednu oproti roku 2010 o 7,41 procenta, ale důvodem nervozity je spíš rychlé tempo zpevňování v posledním půlroce ještě loni v červenci totiž dosahoval index REER jen 98,6 bodu. MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Ve skutečnosti reálný efektivní směnný kurz jüanu v posledních pěti letech zpevnil o 28,4 procenta, což neznamená zvýšení, ale naopak oslabení konkurenceschopnosti. Kdo chce vidět krásný příklad čirého populismu podbarveného mocenskou řevnivostí, jak se prosadí do legislativy, nemusí jít dál než k Jeffreyem Frankelem zmiňovanému testování, zda nějaká země nemanipuluje kurzem své národní měny, aby získala v obchodování s USA neoprávněné výhody. Vtip není v tom, že nemůžete mít podhodnocený kurz měny, to byla dokonce jedna ze základních ingrediencí východoasijského modelu ekonomického rozvoje po desítky let. Vtip spočívá v tom, že jako pomocný důkaz manipulovaného kurzu americká legislativa bere i bilaterální obchodní bilance. Což je samozřejmě nesmysl. Můžete mít na jedné straně obrovské přebytky s jedním partnerem a na straně druhé stejně veliké schodky s jiným partnerem, a není třeba z toho dělat vědu. O tom, zda někdo běží konkurenceschopnosti naproti umělým oslabováním kurzu, to ve skutečnosti neříká vůbec nic. Když už se touhle problematikou chce někdo zabývat, je lepší sledovat vývoj reálného efektivního směnného kurzu (REER), který přihlíží nejen k vývoji nominálního kurzu dané měny oproti měnám hlavních obchodních partnerů, ale i k rozdílům v inflaci. Výpočty dělá basilejská Banka pro mezinárodní platby a přepočítává si je pobočka Fedu v St. Louis. A závěr zní, že REER v Číně ve skutečnosti v posledních pěti letech do ledna 2015 zpevnil o 28,4 procenta, což neznamená zvýšení, ale naopak oslabení konkurenceschopnosti. PĚTIPROCENTNÍ ČÍNA V éře globalizace, kdy se na vývoji a výrobě jednoho výrobku podílí řada dodavatelů z různých zemí, je zkoumání bilaterálních relací obzvlášť obskurní. Frankel uvádí často zmiňovaný příklad chytrých telefonů, které jsou sice označeny Made in China, ale ve skutečnosti je podíl v Číně vytvořené přidané hodnoty jenom pět procent a většina ceny připadá na dovezené součástky. Stejné příklady samozřejmě najdete skoro v každém hotovém výrobku, včetně těch poměrně jednoduchých než značková košile doputuje ke konečnému zákazníkovi, projde rukama šiček třeba v Bangladéši, kde dávají dohromady nastříhané díly třeba z Číny, přičemž látka může pocházet ze severoitalských textilek, knoflíky z Česka a bavlna z Egypta. Která z těchto zemí má záměrně podhodnocený kurz? A PROBLÉMY BUDE MÍT Stejně tak Evropské centrální bance nejde o kurz eura, proti němuž nijak neintervenuje, i když je nepopiratelné, že slabé euro v kombinaci s velmi nízkým růstem cen balancujícím na hraně deflace se promítá do zlepšení cenové konkurenceschopnosti. Čtenářům téhle rubriky samozřejmě není třeba připomínat, že zejména u sofistikovaných značkových produktů není cena ani zdaleka jediný, ba ani rozhodující parametr. V Německu se stejný ukazatel snížil o 4,4 procenta a v eurozóně jako celku o 8,7 procenta, což neznamená nic jiného, než že inflace ve zbytku eurozóny byla ještě nižší než v Německu. Rusko vzhledem k mnohem hlubšímu propadu nominálního kurzu rublu než navýšení inflace pak letos v lednu mělo REER slabší o 31,2 procenta. Rusko díky tomu nebude letošním šampionem v konkurenceschopnosti, ale přinejmenším to znamená, že ruské korporace, které vyvážejí v dolarech, ale náklady účtují v rublech, nebudou mít potíže s cash flow, tedy pokud před sebou nemají nějaký drakonický splátkový kalendář v cizí měně. Ale takovéhle firmě samozřejmě může ruská vláda pomoci s refinancováním a z ekonomického hlediska to má perfektní logiku. A co Česko? Nemáme-li s hlavním obchodním partnerem (eurozónou) podstatný inflační diferenciál a nominální kurz oslabil, pak se cenová konkurenceschopnost zvyšuje. FOTO archiv

23 23 makroekonomika názory KDO JE TU KONKURENCESCHOPNÝ Reálný efektivní směnný kurz (REER) v Číně, v Německu a eurozóně (2010 = 100) Zdroj: Banka pro mezinárodní platby a Fed Čína Německo mělo v časech marky po sjednocení vysoký REER a také vykazovalo schodek běžného účtu platební bilance. Po roce 2004 se začíná výrazně zvyšovat německý přebytek běžného účtu a sbližovat REER mezi Německem a eurozónou. Navzdory tomu, co si myslí kongresmani, je čínská měna nikoli podhodnocená, ale docela výrazně nadhodnocená a vývoz standardního zboží je tím postižen Německo Eurozóna Leden 1999 Začíná platit euro ve virtuální (devizové) podobě. Čína devalvovala jüan vůči dolaru, což se promítlo na rychlém poklesu REER ze 107,35 v únoru 2009 na minimum 95,87 v listopadu téhož roku

24 24 Euro 9 2. března 2015 názory komentáře Děláte trochu, málo nebo vůbec Čerstvě vydaná zpráva Evropské komise, která hodnotí reformní úsilí Česka, je pro každého ekonomického analytika povinným, byť nijak zábavným čtením MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Ztechnického hlediska je analýza i hodnocení Evropské komise precizní a rozhodně se nedá říct, že si zprávu vycucávají z prstu a pracují bez podkladů. Často se odkazuje například na studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo předkládá statistické porovnání s ostatními státy z databází Eurostatu. Jestliže vycházíme z předpokladu, že doporučení mají hlavu a patu (jako že mají), pak má smysl pečlivě porovnávat, jak se je podařilo českým úřadům a legislativě naplnit. Loni Česko dostalo sedm specifických doporučení a z hodnocení vyplývá, že dosažený pokrok byl opravdu chabý. Česko má sice slušné fiskální výsledky, ale slabá fiskální pravidla a opravdu se nedá říct, že by se vláda v téhle oblasti snažila přijít s něčím podstatným. Návrh české dluhové brzdy, který sice komise ještě nekomentovala, patří k těm nejméně rigidním v Evropě a jde spíše o slohové cvičení než o jasně definovaný manuál, co se stane, když Včetně sankcí a jasných stimulů, aby veřejné finance zůstaly pod kontrolou a stát se nezadlužoval. Doporučením navzdory český daňový systém nadále deformuje ekonomické prostředí více, než by bylo nevyhnutelně nutné struktura daní pořád závisí na zdanění práce, kombinace dávek a podpor s daňovým zatížením pořád vytváří pasti neaktivity. Navíc správa daní je stále jedna z nejnákladnějších v Evropské unii. Místo aby se daňový systém zjednodušoval, tak se komplikuje. Slovní spojení some progress, jako že se něco podařilo udělat, je nahrazeno ještě skrovnějším, omezeným pokrokem ( limited ) anebo ještě realističtěji a zcela natvrdo konstatováním no progress. Co myslíte, že mohla Komise napsat pochvalného o naplňování doporučení, pokud jde o dlouhodobě finančně udržitelný penzijní a zdravotní systém? Ani kýbl růžové barvy by nestačil na vytvoření obrazu dynamického pokroku. Myslíte si, že pokud jde o vzdělávací systém, bylo to lepší? Ano, ve veřejné správě přišel dlouho očekávaný zákon o státní službě, ovšem naprosto klíčové podzákonné normy dosud komise nemohla posoudit, protože nejsou. Pokud jde o transparentnost a financování politických stran, ani tady nelze ohlásit podstatný pokrok. Loni Česko dostalo sedm specifických doporučení a z hodnocení vyplývá, že dosažený pokrok byl opravdu slabý. Pečlivě jsem hledal ta slova, jež byrokratická angličtina používá pro situace, kdy se něco opravdu povedlo. Takže něco jako significant, important, dynamic, thorough. V hodnocení se žádné z nich neobjevilo ani jednou. Ostatně i vláda, když se chce pochlubit, říká, že zrušila zdravotnické poplatky, druhý důchodový pilíř a přidala penzistům a úředníkům. Helluwa progress, řekli by v Bronxu. Okamurova velká nula Za dva roky existence stihl Úsvit přímé demokracie rozpad, nevolitelnost i prázdný účet PETR HOLEC holecp@mf.cz Nula na kontě nejmenší a kdysi nejbohatší politické strany, vztaženo na hlavu, byla asi největším překvapením bizarního finále rozpadu Úsvitu přímé demokracie. V tuto chvíli jsou disponibilní finanční prostředky do konce volebního období nulové, řekl po konferenci hnutí, jež stvrdila rozpad, poslanec a šéf rozhodčí komise Úsvitu Jiří Štětina. Jen pro připomenutí: za čtyřleté volební období má Úsvit dostat přes 120 milionů korun, tedy ne úplně drobné. Okamura tak za necelé dva roky od vzniku hnutí stihl mnohem víc než běžné politické strany, proti nimž tak hlasitě bojuje: rozpad, prázdné konto (to je dokonce v minusu) i volební preference pod hranicí volitelnosti. Takhle nějak vypadá přímá demokracie v jeho režii. Nebo spíš harakiri. Přitom je to ironie: Úsvit, jenž původně hlásal boj proti korupci a přímou zodpovědnost i odvolatelnost politiků, by dnes volila jen hrstka xenofobů. Okamura přesto zůstává podle průzkumů třetím nejpopulárnějším politikem v zemi. Snad je ho některým voličům líto. Anebo skutečně věří, že mu Úsvit ukradli lidé, kteří se do parlamentu vyvezli na jeho zádech. Je v tom i pravda: zatímco všichni znali před volbami Okamuru, protože má na všechno moudrou odpověď a mluví jako samopal, nikdo neznal Marka Černocha ani ostatní pučisty, jak jim Okamura nyní říká. Je to podobný příběh jako ANO Andreje Babiše, jen v malém: místo miliard mluvíme o milionech. Možná i proto je teď na kontě Úsvitu nula. O Okamurovi říkají, že si politicky nic nemyslí a je talentovaný populista. Ze všeho nejvíc je Okamurův příklad lekcí z mediálního světa. Česko-japonského podnikatele kompletně stvořili novináři, kteří tak rádi slyší jednoduché odpovědi. A když už pak bylo pozdě a měli i oni složitější otázky, přestal se Okamura s odpověďmi obtěžovat. Místo nich začal vydávat knihy a natáčet videoblogy. Zakrátko se málem stal prezidentem. I poslanci Úsvitu o Okamurovi říkají, že si politicky nic nemyslí a jako talentovaný populista vždy jde tam, kde jsou lidi. Před časem se tak sešel na bláznivé demonstraci na Václaváku s Vítem Bártou, dalším nadaným populistou. Teď ho následuje i do politického pekla. FOTO archiv

25 25 palubní deník názory Já nic, já předkladatel ILUSTRACE Vojtěch Velický Andrej Babiš byl minulý týden opět nucen zdržet se na vládě hlasování. Šlo o biopaliva, zejména o prodloužení daňového zvýhodnění těch vysokoprocentních, z nichž to pěkně kape do kasičky Babišových firem, a také o standardní povinné přimíchávání biosložky do běžných paliv. Tam se trochu švindluje, protože řepková břečka je dražší než ropný produkt, a tak je potřeba zavést tvrdou kontrolu a s neřádem zatočit, aby nám, vlastně Andrejovi, to kapání nevyschlo. Ale on za nic nemůže. On nehlasoval, jen ten zákon vládě předložil. Palubní deník je docela zvědavý, jak Babiš a jeho agrofertí poslanci samozřejmě nebudou hlasovat o novém energetickém zákonu, který vrací solidní podporu solárních rozměrů bioplynkám, což je taky byznys ministerského miliardáře, který se v poslední době kvůli politické nepřízni odejité politické garnitury zrovna nedařil. Zákon předkládá ministerstvo průmyslu, a Palubní deník tudíž doporučuje Janu Mládkovi, aby onu ošklivou pasáž o bioplynkách vyzmizíkoval. ULTRAZVUKOVÝ MEJDAN Ve Spojených státech se za posledních pár let staly součástí rituálů při čekání na miminko tzv. ultrazvukové večírky. Firma za úplatu přiveze do domácnosti nastávajících rodičů ultrazvukový přístroj a hodinová jízda může začít. Jenže poskytovatelům této téměř dobročinné služby teď nepříjemně ztrpčuje život americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Na svém webu netrpělivé nastávající rodiče varuje, že zbytečné hodinové snímání plodu ultrazvukovým zářením nemusí být zrovna zdravé. Ještě že tak. Kdyby tahle móda dorazila do Česka, třeba by nějakou chytrou hlavu napadlo, že by na to měly začít přispívat pojišťovny. TEENAGEŘI SPASÍ OPENCARD Opencard je zachráněna. Tedy možná. Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) už spřádá plány na to, jak bude projekt fungovat bez účasti EMS, tedy firmy, která díky IT licencím, autorským právům a zázemí drží město v šachu. A pověst Krnáčové by mohli zachránit teenageři. Kvůli Opencard ji totiž oslovila parta mladých ajťáků, kteří se už nemohli dívat na to, jak se město v projektu plácá. Podle nich jde systém provozovat za zlomek ceny a daleko jednodušeji než nyní. Nápad vypadá na první pohled lákavě, ale v Praze není nikdy nic jednoduché. Město proto jedná i s velkými hráči, kteří provozují kartové systémy. I ti říkají, že lze rudou jámu na peníze provozovat levněji. Palubní deník Adrianě Krnáčové fandí a přeje jí hodně vytrvalosti a invence. Návrat k papírovým kuponům se ale zatím zdá jako řešení, které nebude dočasné. NÁVRAT REKA PAROUBKA Neúnavný expremiér Paroubek se na svém webu Vaše věc osobně přihlásil ke spoluúčasti na záchraně zadluženého Řecka: Minulý rok jsem v Řecku strávil dva měsíce. Je to krásná země, která je vlastně ze všech stran obklopena mořem. Jako ekonom a jako člověk, který se rozhodujícím způsobem podílel na řízení státu i velkého města, vidím mnoho možností k oživení řecké ekonomiky, píše náš přední odborník na správu státu a přilehlých restaurací a jídelen. A má i svůj malý konkrétní cíl: Sám bych takových námětů jen pro malý ostrůvek Ithaka, kam s rodinou jezdím, měl celou řadu. Problém je, že to nikoho z těch lidí, kteří na ostrově vykonávají samosprávu, nezajímá. Alespoň za sebe musím říci, že když jsem byl v aktivní politické službě, měl jsem zcela jiný přístup. Pro Prahu, kde jsem po šest let pracoval jako náměstek primátora pro oblast financí, jsem se snažil hledat nejlepší řešení, a to s využitím zkušeností z těch nejlépe prosperujících evropských velkoměst. Pokud chtějí řečtí politici na všech úrovních, od centrální po komunální politiku, přinést Řecku prosperitu, budou muset zcela změnit svůj přístup. Budou se muset dívat přes hranice a přebírat pozitivní zkušenosti z jiných zemí. Palubní deník pro začátek doporučuje Jiřímu Paroubkovi vyrazit do Troji, třeba do zoologické zahrady. A teprve odtud se vydat zpět na ostrov Ithaka jako bájný rek Odysseus, pak bude jistě vyslyšen. Zvláště když se cestou staví na Výstavišti pro parťáka Kočku. (red)

26 26 Euro 9 2. března 2015 report politika Nic se neděje, jen končíme Tomiu Okamurovi prý ukradli nejbohatší stranu v zemi. Její kasa je ale prázdná Celé to dopadlo stejně bizarně, jako to nedávno i začalo. Česko-japonský podnikatel Tomio Okamura, jenž si ve svém skromném politickém snu vyšlápl i na prezidentství, vyrazil před třemi lety zachraňovat Česko přímou demokracií tak zpříma, že nyní nečekaně zpříma i skončil: většina členů i poslanců jeho Úsvitu přímé demokracie se totiž koncem února definitivně rozhodla, že už má dost jeho diktátorství, bláznivých mediálních úletů i tajemného hospodaření s veřejnými miliony za volby. A přímo v budově parlamentu vyhlásili založení vlastní strany, jejíž název ještě neznají. I oni však zůstali věrni bizarním způsobům Úsvitu. Teď teprve musíme zjistit, co se vlastně stalo, řekl po klíčové konferenci hnutí Marek Černoch, místopředseda Úsvitu, nový šéf jeho poslaneckého klubu a taky mediální tvář puče, jenž podle něj není pučem, ale pouze naplněním původních Okamurových idejí. V poslední chvíli jsme byli vnímáni jen jako rasisté a xenofobové, nastínil Černoch důvody rozkolu v hnutí, jehož volební preference se začínají blížit nule. Je to ironie: právě on totiž zpívá národní hymnu na mítincích iniciativy Islám v ČR nechceme, jež chce islám legálně postavit naroveň nacismu a současně vyzývá k občanskému udavačství. Zmatený tak ze všeho zůstal i sám Okamura, který obvykle zná odpověď na každou otázku. Po dvouhodinové konferenci konané za zavřenými dveřmi, již předčasně opustil s narychlo popsaným listem papíru, na chodbě před svou poslaneckou kanceláří poněkud krypticky pravil: Ptáme se, co za tím vším je? Musíme se nad tím zamyslet. NULA K NULE Možná by mu v tom pomohl jeden z jeho knižních opusů, které do světa vypouští se stejnou frekvencí jako xenofobní výzvy. Jmenuje se Umění přímé demokracie a kromě jiného v něm doposud třetí nejpopulárnější český politik hlásá i přímou zodpovědnost a odvolatelnost politiků. Nyní Okamura tuto filozofii osobně testuje. Vloni koneckonců sám slíbil, že se i Úsvit, vystavěný na jeho kultu, stane běžnou demokratickou stranou. Nebo alespoň částečně: tedy že přijme nové členy, změní své byzantinské stanovy, podle nichž sám předseda rozhoduje o financích do výše deseti milionů korun, a současně integruje různá politická hnutí, aby rozšířil platformu. Nic z toho se nestalo. Úsvit má stále stejné stanovy i pouhých devět členů, tedy méně než poslanců, jichž má čtrnáct. To z něj sice dělá se 120 miliony korun za čtyřleté volební období nejbohatší politickou stranu na hlavu, bohatství si ale zatím užil jen Okamura; zatímco poslanci Úsvitu opakují, že hnutí nemá ani minimální administrativní aparát potřebný pro běžnou podporu poslanců, začal Okamura hned po volbách Úsvitu posílat milionové faktury. V tuto chvíli jsou disponibilní finanční prostředky do konce volebního období nulové, oznámil po konferenci předseda rozhodčí komise Úsvitu Jiří Štětina. Možná Okamura pojal demokracii až moc zpříma. Na mítincích, které ve svém sporťáku a občas i s mladou přítelkyní objížděl nejdřív jako amatérský večerní bavič a poté i prezidentský, senátorský a poslanecký kandidát, totiž sliboval, že si v žádné politické funkci nevezme ani korunu z veřejných peněz, protože už si vydělal dost. V současné antipolitické době na to lidé slyšeli; teď jeho výzvy k venčení psů a vepřů před mešitami oslovují pouhá dvě procenta voličů. Stranický puč byl dokonán, kolegové založili novou stranu. Zradili program, zradili mě, zradili 350 tisíc voličů. NIC MIMOŘÁDNÉHO Tomio má představu, že vezmeme zpět své pomýlení a napravíme se, což se asi nestane. Zvlášť když to celé byl jeho vlastní nápad, řekl mi před klíčovou konferencí Úsvitu jeho mluvčí, výkonný tajemník a místopředseda Jan Zilvar. Stáli jsme spolu před Okamurovou poslaneckou kanceláří, kde se šéf Úsvitu zavřel se svými věrnými: s Radimem Fialou, poslancem Jaroslavem Holíkem a taky Jaroslavem Večerníčkem Novákem, hlavním ideologem strany, jehož někteří považují za autora nejen nejskandálnějších výroků Okamury, ale také jeho knih. Co mu tedy vadí? Že se věci nedějí jeho jménem? Asi tak, usmál se Zilvar. Byla to méně standardní podívaná, jak by řekli politici. Zatímco Okamura žádal fotografa, ať ho nefotí, když jde z WC, vysvětloval na chodbě Jiří Štětina, zakládající člen Úsvitu a starší lékař v pomuchlaném obleku, že se vlastně nic neděje. Tahle konference měla být už dávno, nejde ale o nic mimořádného. Situaci nevidím tak složitou. Jde o normální hlasování, budeme o všem diskutovat, řekl. A o čem budou vlastně mluvit a hlasovat? Nevím, program jsem ještě neviděl. Ale jde o financování strany a taky o přijímání nových členů. Není možné, aby jich politická strana měla devět dodal. Chci, aby vznikla integrační strana fungující na demokratických principech. Nevím, jak

27 27 politika report FOTO ČTK to dopadne. Pokud se ale nezměníme, nemáme šanci fungovat, řekl před konferencí Černoch. Nejen on se s Okamurou sešel předešlý víkend v Otrokovicích, kde se zkoušeli usmířit. Úplně se to nepovedlo. On měl svůj proslov a my se pak zvedli a reagovali. Ukázali jsme, že se nebojíme, protože ty zprávy, které jsme dostávali, byly šílené. Pro něj jsme pučisti a on s námi ani nechtěl mluvit. Pro nás to nebylo nic proti Tomiu Okamurovi. Jen vidíme neúspěchy v evropských, senátních i místních volbách a víme, že takhle dál fungovat nemůžeme, popsal Černoch setkání. Už to začalo? zeptal se na chodbě novinářů jen napůl žertem Petr Adam, mladý místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu. Málokdo ilustruje podivné dvoukolejné fungování Okamurova hnutí jako jihomoravský poslanec. Kancelář má hned vedle zasedačky, kde probíhala konference Úsvitu, coby nečlen hnutí ale nesměl dovnitř. Před začátkem jen do místnosti nakoukl pootevřenými dveřmi. Atmosféra nebyla úplně kamarádská: v tichu zde sedělo v čele velkého stolu Okamurovo tvrdé jádro, zbytek pak různě kolem. Chtěl jsem se stát členem, když se říkalo, že budeme demokratická strana. Nikdo mi to ale nikdy nenabídl. Ptal jsem se po tom ne kvůli sobě, ale hlavně kvůli svým voličům. Nechtěl jsem, aby zůstali v roli užitečných idiotů: mnozí pro Úsvit pracovali, teď ale mají pocit, že zůstali úplně mimo. Kvůli změně stanov jsem několikrát vystoupil na klubu i grémiu. Takže mě teď fakt nemůžou urazit slova o puči, vysvětluje Adam. Podle něj poslanci Úsvitu mnohdy ani nevědí, proč mají o zákonech nějak hlasovat, komunikace mezi hnutím a klubem vázne. I proto před měsícem souhlasil s výměnou Fialy v čele poslaneckého klubu za Černocha. Jenže tím se problém nevyřešil, spíš naopak. Nejsem zastáncem politické korektnosti, ale kolikrát jsem se musel stydět za názory, které se jménem Úsvitu hlásají. Panuje tu kult osobnosti a vůbec se nerespektuje realita. Přitom by stačilo trochu potlačit ega, dodává Adam. Nejsem zastáncem politické korektnosti, ale kolikrát jsem se musel stydět za názory, které se jménem Úsvitu hlásají, říká Petr Adam. TENKRÁT SPOLU. Loni v září, na začátku předvolební kampaně, mluvilo hnutí Úsvit přímé demokracie jedním hlasem. Tedy hlasem šéfa Tomia Okamury. Po dobytí pozic v Poslanecké sněmovně se Okamurova samovláda začala jeho kolegům zajídat. SEJDEME SE V NOCI Právě výměnou v čele poslaneckého klubu puč v Úsvitu začal. Na nočním jednání sice Fialu podpořil jediný Okamura, šéf hnutí ale tehdy demokratické hlasování ještě akceptoval: na následné společné tiskovce přečetl připravené prohlášení a Fiala se naoko kál i nekál. Když se ale dva týdny nato většina poslanců i členů Úsvitu vzbouřila znovu a vyhlásila založení nové strany, přešel Okamura do útoku a označil je za pučisty. Po konferenci hnutí mohl v parlamentu svá slova jen stvrdit. Stranický puč byl dokonán, kolegové založili novou stranu. Zradili program, zradili mě, zradili 350 tisíc voličů. Proto je vyzýváme, aby složili poslanecké mandáty, přečetl Okamura po konferenci prohlášení, zatímco vedle stojící Fiala jako obvykle pokyvoval hlavou. Poté se oba znovu zavřeli v kanceláři. Na chodbě stál mezi dvěma nesmiřitelnými tábory Úsvitu i Adam. Nečlen hnutí a místopředseda jeho poslaneckého klubu se chtěl dozvědět, za jakou stranu teď vlastně sedí v parlamentu: za tu Okamurovu, nebo Černochovu? Okamura nyní sice tahá za kratší provaz jak v hnutí, tak i v poslaneckém klubu, ne všichni poslanci Úsvitu ale se založením nové strany souhlasí. Chci Úsvit jen demokratizovat, ne zakládat novou stranu, říká například Milan Šarapatka. Bývalý diplomat, jenž strávil část života v muslimských zemích, se sice v týdeníku Euro před časem ohradil, že na rozdíl od Okamury není pasáček vepřů, i na něj je ale puč až moc přímá demokracie. Okamuru však vrátil do role baviče, která mu sedí nejvíc: skutečná zábava s Úsvitem totiž teprve začíná. Petr Holec holecp@mf.cz

28 28 Euro 9 2. března 2015 report energetika Dojit začneme za deset let Nemám rád rychle rostoucí byznys, říká Josef Jeleček, spolumajitel společnosti Tedom Budoucnost světové energetiky? V menších kogeneračních zdrojích, tvrdí již několik let lidé z oboru. Prostě děláme v perspektivním byznysu, říká zakladatel a spolumajitel Tedomu Josef Jeleček. Třebíčská firma je jedním z největších producentů kogeneračních jednotek (vyrábí současně teplo a elektřinu) v Evropě. Před několika lety založil Tedom společnou firmu s ČEZ nazvanou ČEZ Energo. Jak spolupráce funguje? Dobře. Když jsme firmu zakládali, dali jsme si za cíl vybudovat společně v Česku kogenerační jednotky o celkovém instalovaném výkonu 200 megawattů. Stanovili jsme si roční nárůst výkonu o 15 megawattů, ten víceméně plníme. Ke konci loňského roku jsme měli nějakých 65 megawattů. Nečekal jste rychlejší rozvoj společného podnikání? Ne. Nemám rád rychle rostoucí byznys, ale naopak pomalu rostoucí, uvážlivý, což je příklad spolupráce s ČEZ. PŘESUN NA ZÁPAD. Od roku 2008, respektive 2009 bylo naším klíčovým trhem Rusko. To jsme během krize takřka ztratili, teď se přesouváme na západ, tvrdí Jeleček. Jak si dělíte zisk? Stavění nových kogeneračních jednotek je velmi náročné na hotovost. Nepřipadá v úvahu nějaké dělení zisku, to ostatně nepředpokládám ani v nejbližších pěti deseti letech. Nezakládali jsme firmu ani tak proto, abychom něco vydělali. Spíš kvůli tomu, že jsme chtěli něco vybudovat, rozvíjet. Pak se uvidí, co s tím. Vypadá to tedy spíš jako dobročinný projekt Samozřejmě, že je to kvůli byznysu, co si budeme povídat. U nás se ale říká, nejdříve musíte dát krávě nažrat a teprve potom ji můžete podojit. Teď sháníme krmivo. Dojení bude za deset patnáct let. Podíl kogeneračních jednotek na výrobě energií má v následujících letech dramaticky růst na úkor klasické energetiky. Souhlasíte s tím? Zní to nudně, ale na všechno je ideální optimální mix. Věříme tomu, že efektivní a účinná výroba energií, tepla a elektřiny kogeneračními jednotkami má ve světě svůj prostor. Co to znamená pro Tedom? Nepředpokládáme nějaký velký rozvoj na českém trhu, který už je poměrně saturovaný. Působí zde řada velkých hráčů včetně ČEZ Energo, takže odsud neočekáváme ani nějaké závratné zdroje příjmů. Náš profit z dodávek kogeneračních jednotek pro ČEZ Energo se podílí na našem celkovém zisku zhruba osmi procenty. Otevírají se ale jiné možnosti, rosteme zejména ve Velké Británii, Itálii, Německu a Turecku. Díváme se do Ameriky, kde je poměrně levný břidlicový plyn a zajímavá cena elektřiny. V našem byznysu to vypadá tak, že se někde podmínky zhorší, někde zlepší, a podle toho se postupně posouváme. Teď víceméně směrem na západ. Proč? Do roku 2008, respektive 2009 bylo naším klíčovým trhem Rusko. Tento trh jsme během krize takřka ztratili. V rekordních letech jsme dělali v Rusku přes padesát procent obratu, až 600 milionů korun ročně. V letech 2010 a 2011 obrat klesl na pár desítek milionů korun. Teď se do Ruska pomalu vracíme, děláme několik větších projektů. Loni jsme měli v Rusku obrat 200 milionů, letos budeme rádi za 150 milionů, možná se urodí něco většího. Potenciál do budoucna je obrovský, i když teď vzhledem k politické situaci Rusko ztrácí. Obsazování trhů je ale poměrně drahé Naše logika je taková, že přímo neinvestujeme do prodejů venku. V zahraničí máme nezávislé partnery, kteří od nás výrobky kupují za nějaké ceny. Obchod si pak řeší sami. Pro nás je takový způsob prodeje hodně levný. Jediné, co nás stojí peníze, jsou vzdálené regiony. Tedy Rusko, Čína a teď rozjíždíme byznys v USA, kde budeme ještě něco investovat. Kde nyní vyděláváte nejvíc? Ve Velké Británii, Německu, Itálii a Turecku. Česko do deseti procent, když se bavíme o maržích. Jinak v tuzemsku děláme padesát procent našeho obratu. To jsou v Česku tak malé marže? Ano. Jednak je tu větší konkurence, navíc tady děláme i přímý obchod. Pokud něco prodáme do Česka, musíme to ještě obchodně obsloužit, jsou s tím spojené vyšší náklady. Když naopak něco prodáme do zahraničí, tak jednak za mírně vyšší ceny, jednak už o tom nevíme, další náklady nesou naši partneři. Není třeba na německém trhu mnohem větší konkurence? V Česku je situace vyhrocenější. Působíme na českém trhu již velmi dlouho, zaznamenali jsme tu poměrně velký úspěch. Hodně firem si se zpožděním uvědomilo, že se tu dají

29 29 energetika report FOTO ČTK, Hynek Glos vydělávat peníze na kogeneraci. Teď přicházejí a snaží se napodobit naši cestu, jenže přišly pozdě a situace již není tak příznivá. Tedom byl ve správný čas na správném místě. Obecně řečeno, když v Česku dáme nějakou nabídku a dozví se o tom konkurence, tak se jde úplně na dřeň. Všichni se snaží udělat obchod, nepřijít o něj a třeba vydělat jinde. Taky jdete na dřeň? Samozřejmě, nechceme nechat konkurenci vyhrát. Neříkal bych na dřeň. Naší výhodou je, že máme ve velké míře sériové produkty. Máme nízké výrobní náklady, jsme větší, takže máme velkou produkci a můžeme si dovolit jít s cenou níž. Dle mého názoru se proti nám těžko bojuje. Jak velký máte teď tržní podíl v Česku? V kogeneračních jednotkách na zemní plyn dost velký, nad padesát procent trhu. U bioplynových nevím, ale padesát procent to nebude. V roce 2013 byla většina prodaných kogenerací na bioplyn, loni už skoro nic, trh v tomhle segmentu padl, protože skončila podpora bioplynových stanic. Dokonce několik jejich budovatelů skončilo v konkurzu, takže jsme v tom taky zůstali nezaplacení. Obecně řečeno, když v Česku dáme nějakou nabídku a dozví se o tom konkurence, tak se jde úplně na dřeň. Tedom podniká i v oblasti využití skládkového plynu. Vzhledem k tomu, že se blíží doba, kdy bude v tuzemsku skládkování zakázáno, to asi moc perspektivní byznys není. Z našeho pohledu moc ne. Skládky, které dávaly smysl, jsou zainvestovány, vyrábí se tam elektřina a teplo, dojíždějí. Pomalu končí i patnáctiletá podpora. Dneska se už nic nového nevyplatí budovat, i proto, že se nové skládky už nestavějí, byznys klesá. Co si myslíte o zákazu skládkování? Nejsem v tomhle odborník, je to nějaká strategie, politika Evropské unie, kterou nechci komentovat. Nemám na ni názor. Vždyť v tomhle oboru podnikáte Samozřejmě, pro mě by bylo lepší, kdyby se skládkovalo a byla by podpora na výrobu elektřiny ze skládkového plynu. To je jasné. Ale chápu, že odpad se dá zpracovávat a třídit, využít mnohem efektivněji než jej vyvézt na skládku. Jak nahradíte v budoucnu výpadek tržeb ze skládkového byznysu? Co se týká výroby elektrické energie, máme byznys společný s ČEZ. Pořád se někde snažíme něco dělat, jak jsem již říkal, třeba i růst do zahraničí. Ale tady konkrétně v Česku, jakmile skončí skládky, tak skončí, ničím to nenahradíte. Jiné podnikání? Ne, už jsme si vyzkoušeli autobusy, to se moc neosvědčilo, takže se snažíme hledat v energetice nějaké nové cesty. To znamená, že už druhý nebo třetí rok se snažíme uvést na trh plynové tepelné čerpadlo na bázi spalovacího motoru, tady zúročujeme naše zkušenosti z přestavby motoru na plyn, jeho servisu a podobně. Jsme na začátku. Bude trvat několik let, než se tenhle byznys rozjede. To je třeba budoucí směr. Hodláme se také hodně věnovat energetickým smart systémům. Vyrábět levně elektřinu. Kogeneraci kombinovat s různými dalšími zdroji, jako jsou sluneční kolektory. Hledáme různé decentrální mixy, které můžeme navzájem doplňovat. Tepelné čerpadlo versus kogenerační jednotka a podobně. Zajímavý je také dálkový monitoring strojů, teď na svém mobilním telefonu vidím, jak pracuje naše zařízení v Austrálii. Tohle vše se snažíme skloubit. Zmínil jste autobusy, vyráběli jste vozidla poháněná CNG, ale moc velký úspěch to nebyl. Produkci jste museli předčasně ukončit Začali jsme moc brzo, přišla krize, srazila ceny. Teď je trh na takových podmínkách, že TEDOM Třebíčskou firmu založil Josef Jeleček krátce po revoluci. Podnikání rozjel i díky 400tisícové dotaci od ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj na výstavbu domácí teplárny se spalovacím motorem poháněným zemním plynem. Vše v rámci státního programu na podporu podnikání. Klíčovým byl rok 1994, kdy Tedom získal do pronájmu Tepelné hospodářství města Třebíče, což se na firemních tržbách projevilo nárůstem o několik set milionů korun. Rozšířili jsme firemní byznys z produkce kogeneračních jednotek i do výroby elektřiny a tepla, konstatoval Jeleček, který nyní ovládá 45 procent Tedomu. Firma kromě stěžejní výroby kogeneračních jednotek, tedy zařízení, které vyrábí elektřinu a teplo, produkuje i spalovací motory a vyrábí teplo a elektřinu ze skládkového plynu. Tedom rovněž investoval zhruba 23 milionů dolarů do výstavby třígeneračních (zařízení kromě tepla a elektřiny vyrábí i chlad) jednotek v Austrálii. Obrat společnosti loni dosáhl více než dvou miliard korun. Firma za dobu své existence prodala více než tři tisíce kogeneračních jednotek. Dnes je podnik jedním z největších výrobců kogeneračních jednotek na světě. bychom dneska dobře a vesele žili. Byli jsme ve špatné době na špatném místě. Dneska se hodně mluví o autobusech na CNG, dodávají se, dotují, kupují. Tedom je v tendru na koupi společnosti Green Gas, kterou prodává černouhelná společnost NWR? Ano. Kdy bude jasno o vítězi? Otázka spíš pro prodávajícího. Proč jste se přihlásili? A proč ne? Prodává se něco, co souvisí s naším byznysem. Vadim Fojtík fojtik@mf.cz

30 30 Euro 9 2. března 2015 report zbraně Tombstone ve střední Evropě Vyšinutý a životem frustrovaný šedesátník Zdeněk K. zastřelil během úterního oběda v uherskobrodské restauraci Družba sedm mužů, jednu ženu a nakonec i sebe. Obě po užité zbraně revolver a pistoli držel vrah legálně. Zbrojní průkaz má v Česku lidí, kteří dohromady legálně vlastní zbraní. Další přesně neodhadnutelné množství zbraní drží lidé nelegálně. Ve skutečnosti není desetimilionové Česko nijak přehnaně ozbrojenou zemí. Této statistice kralují Spojené státy, kde na 100 civilistů připadá takřka 90 zbraní. (drv) LEGÁLNĚ DRŽENÉ ZBRANĚ lidí má v České republice zbrojní průkaz je v Česku legálně držených palných zbraní členů měla na konci roku 2013 Českomoravská myslivecká jednota, největší ozbrojená skupina v Česku. Ještě v roce 1995 měla ovšem 113 tisíc členů Legálně, i když bez zbrojního průkazu používají střelné zbraně policisté a vojáci. Každý ze zhruba 40 tisíc policistů má přidělenu služební zbraň. = = = = Rok 2013 Rok 1995 Skupiny zbrojních průkazů Počet držitelů F k provádění pyrotechnického průzkumu 33 A ke sběratelským účelům víc mužů než žen má zbrojní průkaz 10 let Zbrojní průkaz vydává policie, a to zpravidla na deset let. Jeho držitel musí být starší 18 (u některých typů zbraní 21) let, musí složit zkoušku, být bezúhonný, spolehlivý, způsobilý k právním úkonům a zdravý. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává praktický lékař, ke kterému žadatel chodí. E k ochraně života, zdraví nebo majetku Existují lidé, kteří vlastní zbrojní průkaz na více typů zbraní. Součet je proto vyšší než celkový počet držitelů zbrojních průkazů. D k výkonu zaměstnání nebo povolání C k loveckým účelům B ke sportovním účelům Trestné činy spáchané nelegálně drženou zbraní Trestné činy spáchané legálně drženou zbraní NELEGÁLNĚ DRŽENÉ ZBRANĚ Seriózní odhad pro počet nelegálně držených zbraní neexistuje. K nějakým údajům se lze dostat jen přes pomocné statistiky zbraní bylo v Česku odevzdáno při čtyřech tzv. zbraňových amnestiích (1996, 2003, 2009 a 2014) = 1000 Nejčastěji lidé odevzdávali pistole a revolvery. Vyskytly se ale i pozoruhodnější kousky například dva protitankové kanony ráže 85 mm, střílející tužka či dlaňová pistole Le Protector z roku Zdroj: Policie ČR

31 31 právo report Vyhazovy v BIS Soud nařídil civilní kontrarozvědce, že musí zpět do služby přijmout sledkaře, který měl podvádět s pohonnými hmotami FOTO Jan Rasch Civilní kontrarozvědka nezažívá dobré časy. Na konci roku 2011 se provalilo, že Bezpečnostní informační služba (BIS) podezřívá řadu svých pracovníků tzv. sledkařů, kteří mají na starost operativní sledování osob kvůli podvodům s pohonnými hmotami. Následné šetření vedené inspekcí ředitele BIS poznamenaly dvě tragédie jeden z podezřelých mužů se zastřelil, další se pokusil otrávit. Zhruba patnáct případů nicméně dokázala inspekce předat justici. Už samotná benzinová aféra byla pro reputaci zpravodajské služby krajně nepříjemná, navíc přerostla v dodnes trvající blamáž. Jde o to, že důkazy shromážděné inspekcí označil soud za neprůkazné, naprostou většinu obžalovaných sledkařů zprostil viny a ti se nyní domáhají toho, aby je BIS vzala zpět do služby. Minimálně jednoho vyhozeného přijala služba sama, v případě dalšího to v pátek 20. února nařídil správní soud. Podobné rozsudky budou nejspíš na základě tohoto precedentu následovat. LEHKÁ NOHA Případ zahájilo anonymní udání. Na jeho základě inspekce BIS dospěla k názoru, že někteří sledkaři jezdí od roku 2006 krom - obyčejně hospodárně a uspořené peníze si nechávají neboli podle mluvčího BIS Jana Šuberta řidič služebního auta má lehkou nohu, tedy šetří, má menší spotřebu a získaný rozdíl jde do jeho kapsy. K tomu měly sledkařům sloužit účty jiných řidičů, které získávali na některých pumpách. Z těchto účtů pak podle inspekce odstranili datum i čas tankování a požádali o proplacení. Měli si tak přijít na částky od několika tisíc do zhruba sta tisíc korun. Inspekce se nejdřív zaměřila na celou sledku (asi 50 příslušníků), aby v její síti nakonec zbylo zhruba 15 lidí. Neměřili jim stejným metrem. V první vlně je z BIS rovnou propouštěli, v druhé dávali mimo službu a ve třetí je nechali sloužit, říká advokát Milan Mleziva, který část obviněných zastupuje. Někteří sledkaři zvolili čtvrté řešení. Přiznali se podle advokáta Mlezivy účelově, aby se, jak věřili, vyhnuli stíhání a zůstaly jim výsluhy a službu opustili sami. K nim patřil i sledkař H., který se krátce před Vánocemi 2011 zastřelil. V každém případě jim však jde o nezaplacené výplaty a u některých také o výsluhy v řádu tisícovek měsíčně. Výsledky práce inspekce s odstupem času vypadají žalostně. Některé z oněch zhruba 15 případů jsou ještě nedořešené. Osm obviněných soud osvobodil s tím, že se skutek, kvůli kterému byli obžalováni, nestal. Podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 4 Libuše Jungové proto, že BIS má nefunkční databázi účetních dokladů, neprokázalo se, že docházelo k úpravám účtů za benzin, a nadto nebylo jasné ani to, kdo kdy v konkrétním autě seděl. Odsouzen tak byl pouze jeden sledkař, který se částečně přiznal. JDE O VÝPLATU A nyní k onomu precedenčnímu rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze před deseti dny zrušil rozhodnutí ředitele BIS Jiřího Langa o propuštění sledkaře O. Kontrarozvědka namítala vlastně jen to, že nelze rozšířit původní žalobu, a správní soud by proto neměl brát v potaz trestní rozsudek, kterým byl O. zproštěn viny. Tomu však městský soud nevyhověl, rozhodnutí ředitele BIS zrušil, a O. je tak nyní opět příslušníkem BIS. Vedení služby bude nyní o osudu znovupřijatého sledkaře rozhodovat znovu a musí se přitom řídit názorem soudu. Může také podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek. Otázkou samozřejmě je, nakolik se znovupřijatí sledkaři zapojí do normální práce BIS, v každém případě jim však jde o nezaplacené výplaty a u některých také o výsluhy (několik tisíc korun měsíčně), o které svým vyhazovem přišli. VáclaV Drchal drchal@mf.cz ŽALOSTNÉ VÝSLEDKY. Z patnácti případů pracovníků BIS obviněných z podvodů s pohonnými hmotami je stále většina nedořešená. Osm z nich soud osvobodil. Odosuzen byl pouze jeden sledkař.

32 32 Euro 9 2. března 2015 report politika Hledá se žena Sociální demokraté na březnovém sjezdu rozhodnou o tom, jestli skoro polovina míst na kandidátkách bude povinně přidělena ženám Když sociální demokracie naposledy prosazovala atraktivní mladou blondýnku do vedení strany, byla z toho blamáž. V roce 2009 měla podle přání tehdejšího předsedy Jiřího Paroubka získat místopředsednické křeslo do té doby prakticky neznámá šestatřicetiletá analytička z ministerstva zahraničí Alena Borůvková. Vzdělanou, i když ne příliš čitelnou státní úřednici nakonec sociální demokraté sami potopili ve volbě neprošla. ČSSD musí podle platných stanov zastupovat ve vedení minimálně jedna žena, ale hledání vhodné kandidátky se už pro několik stranických šéfů stalo nepříjemnou povinností. Čekání na druhou Petru Buzkovou, která jako poslední sociální demokratka dokázala držet krok se svými mužskými kolegy nejen v popularitě, připomíná nekonečný příběh plný omylů. S těžkým úkolem se rozhodl popasovat i Bohuslav Sobotka. Do vedení navrhl čtyřicetiletou náměstkyni ministra zdravotnictví pro legislativu Lenku Teska Arnoštovou. Dosud takřka neznámou pražskou sociální demokratku už podpořilo v kandidatuře na místopředsedkyni strany 12 ze 14 krajských organizací. Získala dokonce více nominací než mnohem známější ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Na březnovém sjezdu tak má Arnoštová obrovskou šanci stát se novou tváří modernizované levice, jak o tom sní Sobotka. ODMĚNA ZA POMOC PŘI PUČI Už to, že kandiduji, je signál, že se strana chce změnit. Berou mě jako takový svěží vítr, říká ambiciózní právnička, která se dlouhé roky na různých postech starala o legislativu na ministerstvu zdravotnictví. Do loňského podzimu působila v pražském zastupitelstvu, za město zasedala mimo jiné v Pražské plynárenské. Podle informací týdeníku Euro patří Arnoštová v pražské sociální demokracii do hlavního proudu po boku politiků jako Miroslav SOCIALISTICKÝ VÁNEK. Už to, že kandiduji, je signál, že se strana chce změnit. Berou mě jako takový svěží vítr, říká o sobě Lenka Teska Arnoštová. Poche, Petr Hulinský či Lukáš Kaucký. Sobotka všechny tyto lidi odměnil za důležitou podporu po předloňském lánském puči. Pocheho prosadil na volitelné místo do Evropského parlamentu, Hulinský se stal náměstkem pro sport na ministerstvu školství a Kaucký náměstkem ministra zahraničí. Nyní má silnou pozici pražské buňky potvrdit svým nástupem do vedení strany právě Arnoštová. Spolu s ní ale přichází další klíčová změna. Sociální demokraté by na sjezdu měli svou pozitivní diskriminaci žen ještě přiostřit. Na stole je návrh změny stanov, který určí 40procentní kvótu pro zastoupení žen na kandidátkách do sněmovních a krajských voleb. Troufalý nápad loni straníci jen těsnou většinou odsouhlasili ve vnitrostranickém referendu. Nic podobného ještě žádná česká strana nezavedla. Vždy říkám: ano, jsem žena, určitě v tom vidím i nějaké výhody. Měla jsem v profesním životě štěstí v tom, že mám podporu doma, u manžela a u rodičů, kteří se mi starají o dítě. Kvóty ale mohou postrčit další ženy do politického života, je přesvědčená Arnoštová, která by ráda po svém případném zvolení více otevřela ČSSD nestranickým osobnostem. Plánuje, že na kandidátky přizve levicově naladěné vědce, akademiky, ale třeba i některé celebrity, pokud budou pro stranu přínosné. Zavedení minimálního limitu pro počet žen na kandidátkách ale některým vlivným sociálním demokratům zásadně vadí. Mají obavy z toho, že se tolik schopných političek v ČSSD nenajde nebo že řada z nich ani nebude chtít do funkcí. Poměrně nesmlouvavě kvóty kritizuje například jihočeský hejtman a jeden z hlavních Sobotkových vnitrostranických oponentů Jiří Zimola. Podle něj se politická kariéra žen nedá popostrčit procenty, jak si myslí Arnoštová. Nemám nic proti tomu, aby se osoby opačného pohlaví, chcete-li ženy, v politice více zapojovaly. Ale kvóty mi přijdou jako sociální inženýrství a nedůstojné vůči samotným ženám, míní Zimola s tím, že on i mnoho jeho spolustraníků udělá na sjezdu vše pro to, aby změna neprošla. V rozhovoru pro týdeník Euro Zimola tvrdě zaútočil přímo na Sobotkovu vysněnou kandidátku Arnoštovou. Aniž bych se chtěl s Lenkou Teska Arnoštovou přít, její pozitivní názor na kvóty napovídá, že si nemusí být až tolik jistá svou nominací na místopředsedkyni z hlediska odborného přínosu. Ale vypadá to, že si je jistá, právě spíše co se týče svého pohlaví, tvrdí bez obalu Zimola. Sám se nakonec rozhodl do vedení strany nekandidovat, ačkoli ambice být něco víc než jen šéfem kraje nikdy neskrýval. Vyslechl jsem jakési volání pana předsedy po jeho vlastním týmu, respektuji to. Jistě má právo říci si o své nejbližší spolupracovníky. Pokud v tom jeho týmu nejsem, tak jsem to tak vyhodnotil a rozhodl se nekandidovat, vysvětlil hejtman.

33 33 politika report ŽENY VPŘED. Sociální demokraté chtějí na sjezdu zavést 40procentní kvótu pro zastoupení žen na kandidátkách do sněmovních a krajských voleb. Nic podobného ještě žádná česká strana nezavedla. FOTO Profimedia.cz, Jan Rasch Nemyslím si, že když někdo kandiduje v rozporu s vůlí předsedy, je to věc, která by měla rozdělovat sociální demokracii. KDE VZÍT 40 PROCENT Jiní regionální politici sociální demokracie neskrývají obavu, že najít vhodnou ženu na kandidátku bude problém. Ženy v organizacích ČSSD nejčastěji tvoří třetinu členů, v některých oblastech ale mnohem méně. Na kandidátkách by se najednou měly objevit téměř na každém druhém místě. O funkce tak nově budou soutěžit političky, které dosud žádné politické ambice neměly. Je to unáhlené. Dlouhodobě jsem šéfem sociální demokracie v Děčíně a máme tady 26 procent žen. Ne každá je ochotná kandidovat a ne každá má tu schopnost. Může z toho být docela komplikovaná záležitost, varuje severočeský poslanec a jeden z kandidátů na místopředsedu strany Jaroslav Foldyna, který změnu stanov v tomto bodě na sjezdu také nepodpoří. Podle Sobotky však 40procentní kvóta přehnaná není a strana by s ní neměla mít při sestavování kandidátek vážnější potíže. Silné zastoupení žen v politických funkcích patří k sociální demokracii, kterou premiér prosazuje. Na změnách stanov budu důsledně trvat a trpělivě pro ně získávám podporu, říká Sobotka. Zajímavé je, že proti kvótám se stavějí zejména kritici současného předsedy. Jihočeská, ústecká spolu s jihomoravskou organizací patří mezi vzpurné kraje, které při nedávných nominacích kandidátů do vedení strany neuposlechly Sobotkovo doporučení. Jihomoravané a Severočeši na prvního místopředsedu strany nominovali místo Sobotkou preferovaného Milana Chovance účastníka lánské schůzky a stranického rebela Jeronýma Tejce. Jihočeši si dokonce jako jediní nevybrali žádného z kandidátů. Ačkoli z obou stran zaznívá, že dělení na sobotkovce a pučisty už je historií, napětí mezi oběma skupinami je stále patrné a s blížícím se sjezdem může ještě gradovat. Nejenže rebelové jdou proti Sobotkově vysněné sestavě místopředsedů, ale s největší pravděpodobností se budou snažit překazit předsedovi i plán na změnu stanov ve prospěch sociálnědemokratických žen. Nemyslím si, že když někdo kandiduje v rozporu s vůlí předsedy, je to věc, která by měla rozdělovat sociální demokracii, mírní emoce Jeroným Tejc. Zároveň však jízlivě dodává, že není osamoceným lánským pučistou, který se bude na březnovém sjezdu snažit o funkci ve vedení. Ano, s panem Chovancem jsme jediní dva kandidáti do vedení, kteří tehdy vystoupili proti panu předsedovi, připomíná Tejc Chovancovu povolební účast mezi pučisty na osudné schůzce s prezidentem republiky v Lánech. Chovanec následně schůzku médiím prozradil a postavil se za Sobotku. Za svůj obrat byl odměněn tím, že se právě místo Tejce stal ministrem vnitra a teď i hlavním kandidátem na druhého muže strany. Napětí mezi pučisty a sobotkovci navíc posiluje záhadné mlčení Michala Haška, někdejšího vůdce protisobotkovských rebelů. Před sjezdem se odmítá veřejně vyjadřovat k tomu, co se ve straně děje. Sjezdové záležitosti nebudu nijak komentovat. Jsou to vnitřní věci ČSSD a na sjezdu bude jistě pro delegáty prostor diskutovat o stanovách i personáliích, vzkázal tajemně jihomoravský hejtman. Úkol pučistů zní jasně: prosadit Jeronýma Tejce minimálně do funkce řadového místopředsedy a alespoň částečně nabourat Sobotkovi jeho velkolepý plán na změnu stanov, kde se kromě posílení žen na kandidátkách počítá i s přenosem některých pravomocí z krajů na předsednictvo a tím utužením moci centrálního vedení strany. Jan novotný novotnyj@mf.cz

34 34 Euro 9 2. března 2015 report zdravotnictví Pozor, nemíchat! Lékové koktejly mohou zabíjet. Přesto tisíce pacientů užívají nadměrné množství léků Zpohotovosti si 69letý muž přinesl do lékárny recept na antibiotikum s účinnou látkou klarithromycin, měl brát po 12 hodinách jednu tabletu. Bylo mu špatně a těšil se, že lék zapije hned v lékárně a půjde si lehnout. Nebylo mu příjemné, že se ho lékárnice vyptávala, jestli nebere i jiné léky. Právě tím ho však na poslední chvíli uchránila před zdravotními potížemi, nebo mu dokonce zachránila život. Muž totiž dlouhodobě užíval warfarin proti srážení krve a kombinace těchto dvou látek LÉKOŽROUTI. Češi obecně berou velké množství léků. Nejčastějším důsledkem špatných kombinací léků může být poškození jater, srdce či cév. může způsobit závažné krvácení, neboť antibiotikum výrazně zesiluje účinek warfarinu. Konzultovali jsme to s lékařem. Provedl záměnu za jiné antibiotikum, líčí dobrý konec Veronika Krejčová z lékárny Fakultní nemocnice v Motole. Kombinace klarithromycinu a warfarinu má na stupnici závažnosti interakcí léků číslo pět, to znamená, že by lékař měl zvážit jinou variantu léčby. Léky, které spolu mají interakce označené šestkou, by lékaři neměli vůbec předepisovat. Přitom i to se děje. Jak často, není jasné. V projektu Znám své léky mohou pacienti poslat do poradny seznam všech léčiv, která užívají, aby odborníci posoudili, jestli mezi nimi hrozí nějaké vážné interakce. Za půl roku fungování poradny přišlo téměř 20 tisíc dotazů; v deseti procentech byla zjištěna vážná rizika. Ve 39 případech mohlo jít o ohrožení života. PADESÁT TISÍC KOMBINACÍ To, že nebezpečné kombinace léků nejsou nic neobvyklého, potvrzuje analýza Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) za rok Pojišťovna sledovala léky předepsané jedním lékařem jednomu pacientovi, které si dotyčný vyzvedl v jeden den. V analýze se v 715 případech objevila kombinace dvou léků na klouby či bolest diklofenaku a nimesulidu s nejvyšší závažností interakce stupně šest. Pacientům, kteří by tyto léky užívali současně, hrozilo poškození jater. V 198 případech byla odhalena kombinace amiodaronu na srdce a citalopramu na deprese, při které hrozí srdeční arytmie. Jen u ZPMV byli pacienti za rok potenciálně ohroženi kombinacemi léků s nejvyšším stupněm rizika ve více než dvou tisících případů. Vzhledem k tomu, že má pojišťovna zhruba 11,5procentní podíl na trhu, mohlo by být v Česku nějakých 18 tisíc případů extrémně rizikových kombinací léků. Těch, které předepsal najednou jeden lékař. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zjišťovala počet nebezpečných kombinací jinak. Ve své databázi se podívala pouze na vybraných patnáct kritických lékových interakcí se stupněm závažnosti šest, které jsou nejčastější. V roce 2014 si 22 tisíc pojištěnců VZP vyzvedlo 30 tisíc kritických kombinací léků. Vztaženo na celou populaci může jít o zhruba 50 tisíc případů rizikových kombinací ročně. Podle Josefa Suchopára, který se ve společnosti Infopharm dlouhodobě zabývá interakcemi léků, mohou za těmito čísly být obrovské dodatečné náklady zdravotnického systému. Podle jedné britské studie mohou být řádově tři procenta všech případů léčby pacienta v nemocnici zapříčiněna nevhodnými interakcemi léků. Přepočteno na Česko: ročně 40 tisíc případů v nemocnici,

35 35 zdravotnictví report NEJRIZIKOVĚJŠÍ KOMBINACE LÉKŮ Účinná látka A Účinná látka B Počet případů Počet pojištěnců Riziko diklofenak amiodaron simvastatin tamsulosin amiodaron amisulprid sumatriptan leflunomid ziprasidon methotraxát nimesulid citalopram klarithromycin klarithromycin nimesulid citalopram eletriptan nimesulid kvetiapin nimesulid Poškození jater Komorové arytmie Svalové slabosti a akutní rozpad svalů Zvýšení maximálních koncentrací tamsulosinu Poškození jater Komorové arytmie Stažení cév Poškození jater Komorové arytmie Poškození jater a ledvin Metodika: Z tisíců kritických kombinací léků označených šestým stupněm závažnosti vybrala VZP podle odborné literatury 15 nejčastějších. U jednotlivých pacientů sledovala, zda si během roku vyzvedli dvě léčiva, která se nemohou kombinovat, brzy po sobě, v intervalu 14 dnů. V analýze se tedy objevily léky předepsané jednomu pacientovi různými lékaři. Zdroj: VZP, 2014 FOTO Martin Pinkas 148 úmrtí a výdaje na léčení v řádech stovek milionů korun. PŘEKVAPENÍ V ŠUPLÍKU Faktem je, že ne každý pacient vysype ve tři ráno na pohotovosti z rukávu názvy všech léků, které užívá. Navíc se říká, že čeští pacienti jsou milovníci léků a berou jich hodně. Výjimkou nejsou lidé, kteří užívají patnáct léků současně, říká ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta. Přitom podle odborníků je užívání více než osmi léků vždy na pováženou. Praktičtí lékaři, kteří mají se svými chronickými pacienty blízký kontakt, jsou z toho leckdy zoufalí. Pacient mi v krátké době oběhne internistu, neurologa a ortopeda. Když k němu pak přijdu na návštěvu a vysypu mu šuplíky, s hrůzou zjistím, co všechno baští, říká lékař z Třemošnice Radoslav Svoboda. Všem špatným kombinacím léků předejít nejde, rezervy jsou u nás ale ještě hodně velké. Některé zdravotní pojišťovny nabízejí praktickým lékařům přímo v jejich běžném počítačovém programu přístup k databázi léků, na které zdravotní pojišťovna přispěla. Aplikaci lékaři využívají, říká mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková. Podobný systém chystá i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Debatujeme se softwarovými firmami, jak praktickým lékařům tuto informaci doručit, říká náměstek ředitele VZP Petr Honěk. Projekty zdravotních pojišťoven ale mají dva háčky. Léky vyzvednuté v lékárně se v nich objeví teprve s měsíčním zpožděním. A navíc mohou podle zákona tyto informace dostat jedině praktičtí lékaři, jiní ne. PATOVÁ SITUACE Co s tím? Ideální by byla elektronická evidence, kde by už při výdeji v lékárně lékárník viděl, co pacient užívá. Pokud by měl takový nějaký lékový záznam v elektronickém médiu, mohl by pacienta upozornit, co je nevhodné užívat spolu, odpovídal v roce 2004 v Českém rozhlase tehdejší tiskový mluvčí lékárnické komory Jan Horáček. Jak jednoduché. Řešení je stejné dnes jako tehdy. A přesto jsme od něj stále zhruba stejně daleko. Kdyby museli lékaři předepisovat léky jedině elektronicky přes centrální server, hromadily by se na jednom místě informace o všech V Česku by mohlo být nějakých 18 tisíc případů extrémně rizikových kombinací léků. lécích, které si lidé vyzvedli na recept. A to okamžitě. Pak by mohl vzniknout lékový záznam pacienta. Do něj by měl možnost nahlédnout každý, komu to pacient dovolí, lékař na pohotovosti stejně jako lékárník. Elektronické recepty mají být po nedávném odkladu povinné od roku Historie projektu e-receptu u nás ovšem vyvolává určité pochyby, jak to dopadne. V roce 2007 byl schválen zákon, který zavedl centrální úložiště elektronických receptů, už tehdy se počítalo s lékovým záznamem pacienta. Jenže místo toho začal Státní ústav pro kontrolu léčiv sbírat citlivá data z papírových receptů, podle Úřadu pro ochranu osobních údajů bez zákonného zmocnění. Teprve po této peripetii byl v dubnu 2011 vydán první elektronický recept. Do roku 2013 dal SÚKL za úložiště elektronických receptů a zkrachovalý projekt sběru dat z těch papírových celkem 156 milionů korun. Dodnes bylo vydáno 2,2 milionu e-receptů. Jak s trochou nadsázky poznamenávají škarohlídi, jeden elektronický recept tedy zatím stál pěkných 70 korun. Ani to nebude stačit. Už nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv chystá veřejné zakázky na rozšíření systému. Tak, aby byl v roce 2018 na povinné recepty připraven. AdélA ČAbAnová cabanova@mf.cz

36 36 Euro 9 2. března 2015 report doprava Tak kam s tou rolou? Pokud se Brno brzy nerozhodne, kde chce nádraží, vysokorychlostní vlaky se mu budou vyhýbat a na miliardy z EU může zapomenout Téměř stoletý příběh brněnského nádraží se blíží do finále. Jaké bude, si přitom v tuto chvíli nikdo netroufá odhadnout. Po letech, kdy přípravy na jeho odsun jely na plné obrátky, totiž loňské komunální volby vynesly na radnici bojovníky za zachování železniční stanice v centru. Stát, který by největší investici na kolejích v dějinách země platil, už jen chce, aby se v Brně konečně rozhodli. Mělo by se tak stát v příštím roce, kdy bude hotova studie proveditelnosti, kterou nechá zpracovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) pro obě varianty. Zároveň se bude konat místní referendum. Pokud se Brněnští ani poté nerozhoupou, jihomoravská metropole pravděpodobně zůstane mimo mapu evropských vysokorychlostních tratí. A na střelu, která by je za hodinu dopravila do Prahy, mohou zapomenout. Navždy. JENOM PRO COURÁKY. Daní za to, že mají Brňané nádraží v centru, je maximálně třicetikilometrová rychlost, kterou musejí vlaky projíždět v ostrých obloucích. ODPŮRCI UŽ SEDÍ NA RADNICI Známý brněnský aktivista Matěj Hollan, který se proslavil přejmenováním Brna na Krno, už v devatenácti letech sbíral podpisy pod petici proti přesunu nádraží zhruba o kilometr dál od centra města do míst, kudy dnes projíždějí nákladní vlaky. Byl přesvědčen, že za megalomanským projektem stojí především náklonnost vládnoucí garnitury ČSSD a ODS k majitelům pozemků tzv. Jižního centra nejcennějších rozvojových parcel pod Špilberkem. Téměř 135 nevyužívaných hektarů táhnoucích se od nádraží zhruba kilometr do centra Brna se má stát eldorádem developerů, jakmile se nádraží posune. Hollan se ještě před vstupem do politiky dva roky soudil o to, aby dostal smlouvy a rozklíčoval skutečné majitele pozemků, které získaly od městské akciovky (seděl v ní mimo jiné bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS) kyperské firmy. Zjistil například, že část parcel vlastní firmy napojené na skupinu J&T. Následně udělal hlupáky z Českých drah. Ty uzavřely v roce 2008 na čtyřicetiletý pronájem nádraží a přilehlých parcel s předkupním právem kontrakt s čerstvě založenou firmou Brno New Station Development. Když podal Hollan i tady žalobu, přišel mu z drah štos začerněných stránek. Zajel do Prahy a nechal si ještě smlouvu stáhnout na flashku, kde pasáže jednoduše odčernil a zveřejnil. Dnes už Hollan tak kategorický není. Je to stará kapitola. My se s investory budeme bavit. Všichni si už uvědomili, že prosazovat ideologicky a silou jeden názor nikam nevede. Jediné, na čem nikdo nevydělá, je, když vše zůstane při starém, říká. Pro ANO, které má primátora, je prý stěžejní právě studie proveditelnosti. Ta by měla být snad hotova do podzimních krajských voleb, tedy před konáním všelidového hlasování. My nejsme zatížení minulostí a věřím, že i koaliční partneři budou výsledek respektovat. Nejdůležitější je, abychom vůbec nějaké nádraží měli. Měl by to být i národní zájem. Bez uzlu u nás je možné, že vysokorychlostní tratě minou celou Českou republiku, tvrdí Richard Mrázek, radní pro dopravu za hnutí ANO. S tím ale může narazit u koaličního partnera, Strany zelených, která léta staví svou politiku na tom, že se nádraží nebude přesouvat z centra někam do kopřiv. A teď mají Zelení v Brně Martina Andera náměstkem pro územní rozvoj, což je klíčová pozice, jelikož v platném územním plánu se počítá pouze s tím, že se nádraží přemístí. Ander byl už u toho, když se za ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL), pro něhož byl odsun železnice srdeční záležitostí, musely miliardy nachystané pro Brno narychlo utrácet po celé republice. Právě Ander prý byl tím, kdo stěhování kolejí zablokoval. A nevzdává se ani opozice, která prosazovala v minulém volebním období opak. Všechny kroky radnice vedoucí k podpoře nádraží v centru se chystá právně napadat a u soudu zpochybnila i referendum. Stejní lidé, kteří překazili souběh referenda s minulými komunálními volbami, jej teď chtějí hned. Patrně věří, že věčným sporem již notně unavení Brňané k urnám mimo volby nepřijdou, a referendum tak nebude závazné. ZDROJE JSOU Historie se opakuje. Zdroje opět jsou. Brněnské nádraží v obou variantách je možné financovat z evropských fondů, a to jak z operačního programu pro dopravu pro období 2014 až 2020, tak z fondu CEF, který je zaměřen na propojování Evropy. Pokud vyjde studie proveditelnosti, bude nejdůležitější, aby už byla konečně vybrána varianta a poražený tábor uznal vítězství druhé strany, říká Luděk Sosna z ministerstva dopravy. Projekt je totiž stále v prenatálním stadiu, které začalo již na počátku minulého století. Poměrně živá byla myšlenka přesunu nádraží v 70. a v 80. letech FOTO archiv, ČTK

37 37 doprava report PROZATÍM, NEBO NA NEURČITO? Ateliér Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa navrhl dočasné využití ostudného okolí brněnského nádraží, které je dnes zarostlou džunglí, skládkou a rájem prostituce, než se tam začne stavět. a znovu nabrala na obrátkách v souvislosti s investicemi do koridorových tratí v letech devadesátých. Daní za luxus nádraží v centru je totiž to, že vlaky tudy musejí v ostrých obloucích projíždět místy jen 30kilometrovou rychlostí. Debata se ale vždy vedla pouze ve stylu nádraží přesunout, nebo přesunu zabránit. Až nedávno padl mýtus, že nádraží nejde přestavět tam, kde teď je. Loni totiž udělala pro SŽDC společnost IKP Consulting studii, která po technické stránce zkoumala možnost setrvání nádraží i kilometrový odsun. Výsledek: technicky je proveditelné obojí. Studie na rozdíl od těch předchozích získala další rozměr také tím, že měla za úkol zakomponovat do obou řešení právě i vysokorychlostní spojení, bez nichž Evropa peníze nepošle. Analýza ovšem posunula projekt do jiné finanční dimenze. Zatímco dosud se mluvilo o dvaceti miliardách, odhad IKP se pohybuje u obou variant od 40 do 50 miliard. Studie IKP také uvedla, že variantu odsunutého nádraží lze uskutečnit zhruba o deset let rychleji než přestavbu stávající stanice. Město dosud pracovalo jen s tím, že se nádraží přesune. Projekt se už dostal do stádia územního rozhodnutí. To ale vždy odpůrci dokázali napadnout a zrušit. I kdyby se příští rok ukázalo, že ani sto let nebylo Brnu dost, něco se už stát musí. Obě nádraží pro osobní dopravu, i to nákladové jsou v žalostném stavu. Opravy se odkládají kvůli nedořešenému přesunu příliš dlouho. Pokud se nerozhodne žádná z variant, SŽDC nezbude nic jiného než začít lít miliardy do prosté rekonstrukce. Potom už nikdo žádný zásadní krok neudělá, varuje Luděk Sosna z ministerstva dopravy. Hana Boříková borikova@mf.cz INZERCE A

38 38 Euro 9 2. března 2015 report startupy Klikatá cesta do Silicon Valley České startupy prorážejí v USA. Je to kombinace dřiny a štěstí, shodují se jejich šéfové Oliver Dlouhý byl nadšeným lowcostovým cestovatelem. Dokázal si nakombinovat cestu letadlem tak, že ve výsledku stála zlomek původní ceny. Jednou ho při dlouhém čekání na letišti napadlo, že by svoji schopnost mohl přetavit v solidní byznys. A povedlo se. Brněnský Skypicker měsíc co měsíc zdvojnásobuje tržby a do konce roku počítá s miliardovým obratem. Skypicker je jedním z úspěšných českých startupů, které prorazily v zahraničí. Týdeník Euro přináší jedinečné příběhy několika z nich. BRNOFLOT Technologie, se kterou Skypicker pracuje, je ve světě unikátní, nikdo jiný ji nepoužívá. Je schopná na vybraných trasách najít až o devadesát procent levnější lety. Na začátku byl nápad na algoritmus vyhledávání letenek. Ručně to ale nebylo možné dělat, potřeboval jsem proto schopného člověka, který by jej naprogramoval. Kolega je se mnou ve firmě dodnes, popisuje Oliver Dlouhý. Oproti svým startupovým souputníkům je zajímavý zejména tím, že se nebojí otevřeně mluvit o zákulisí svého byznysu. Klidně přiznává, že Skypicker si účtuje šestnáctiprocentní marži, přičemž v oboru jsou obvyklá přibližně dvě procenta. Jsme unikátní, můžeme si to dovolit, odůvodňuje. A také se nebojí mluvit o nepovedených začátcích. Občas se stalo, že jsme prodali špatnou letenku. Lidem třeba uletělo kvůli nám letadlo. Chodily nám výhrůžné y, esemesky, lidé chtěli podávat žaloby. Ale tohle už je pryč, popisuje s lehkým úsměvem. Skypicker se odpíchl k závratnému růstu. V prosinci loňského roku zaznamenal 40milionový obrat. Svou aktuální hodnotu počítá po zatím poslední lednové investici na 250 milionů korun. Ondřej Tomek, zakladatel portálu Centrum.cz, získal za 25 milionů korun desetiprocentní podíl Skypickeru. Oliver je trochu tvrdohlavý. Na rozdíl od ostatních startupů neopouští Česko. Zůstává v Brně, kde svůj tým z pár lidí během posledního roku rozšířil na více než tři desítky. Ke komunikaci se světem stačí Skype a . Jsme hrdí na to, že děláme tenhle byznys z Česka, říká zakladatel. Česko přesto není z pohledu tržeb pro Skypicker důležité. Objemem firmě generuje jedno procento. Většinu, tedy 60 procent tržeb, dělá Evropa, zbylých 39 pak zbytek světa. Zákazníci se obvykle ke Skypickeru nedostávají přes jeho web, ale prostřednictvím světových vyhledávačů levných letenek, jako je například Skyscanner, kde jsou levné lety od brněnského Skypickeru na předních místech. Začali jsme dělat aplikace pro agentury z Dubaje. Jedna tamní banka si nechala udělat bankovní aplikaci. Nakonec ji nevzala, ale my díky tomu měli něco svého. A jak systém funguje? Letět zalevno obvykle znamená letět déle. Ač je to paradoxní, ty nejlevnější letenky zákazníci dostanou díky kombinaci přestupů a zajížděk. Někdy se dokonce podle Olivera Dlouhého vyplácí koupit letenku na delší trasu a vystoupit o zastávku dříve. Celé kouzlo mixu onoho letenkového guláše je tajemstvím Skypickeru. Zatím to nikdo na světě neokopíroval, proto si můžeme dovolit vyšší marže. Až se to stane, budeme na to reagovat. Ale nevidím nikoho, kdo by nás v nejbližší době mohl převálcovat. Máme za sebou dlouhou cestu, kterou by si musel také projít, říká spokojeně. KONEC NA ZAČÁTKU Na rozdíl od Olivera Dlouhého mají šéfové ostatních úspěšných českých startupů jednu jednoduchou radu: Pokud chcete podnikat v USA, odstěhujte se tam. Potvrdit to může Lubo Šmíd z mobilní agentury Strv nebo Lukáš Stibor z Cleevia. Prvně jmenovaná firma má kromě San Franciska a Los Angeles zastoupení také v New Yorku. Nově své zámořské vedení přestěhovala do Los Angeles. Obě firmy se zpočátku potýkaly s nesnázemi, Cleevio nakonec aktivně působí v Silicon Valley. Příběh Cleevia začal vlastně velkým krachem. Firma, jejíž lidé pracovali jako vývojáři na zakázku pro jiné agentury, si v Česku na nepovedené zakázce pokazili jméno. Vydali se tedy do Spojených států hledat štěstí. Objížděli všemožná setkání mozků a čekali na zásek, který je ve Státech udrží. Vrátili se s neúspěchem. Američané chtějí vidět výsledky práce, a ty Cleevio tehdy žádné velké nemělo. Studio se tedy zaměřilo na Dubaj, místo, kde jsou peníze. Začali jsme dělat aplikace pro agentury z Dubaje. Dobře platily a byli jsme pro ně poměrně levná pracovní síla. Jedna tamní banka si nechala udělat bankovní aplikaci, kterou si nakonec nevzala. Ale my díky tomu měli něco svého v ruce, čím jsme se mohli pochlubit a nabídnout to, popisuje Lukáš Stibor. Za pár měsíců poté vzniklo Spendee. Vcelku jednoduchá, ale designově dobře vymyšlená aplikace, která pomáhá šetřit peníze. Hlídá lidem výdaje, počítá příjmy. Neměli jsme žádná očekávání, prostě jsme ji spustili, popsal Lukáš Stibor na tematické konferenci Tuesday Business Network, jejímž mediálním partnerem byl i týdeník Euro. To, co po zveřejnění aplikace následovalo, bylo pro Cleevio klíčové. Aplikace si všimli v Applu a začali ji propagovat. Za první tři dny, kdy byla aplikace ke stažení zdarma, si ji nainstalovalo sto tisíc lidí. Do konce měsíce se číslo zdvojnásobilo. To už nebyla aplikace zdarma a Cleeviu přinesla zisk. V Kanadě se o Spendee mluvilo i v televizi, postupně se stala nejstahovanější finanční aplikací v USA i v Kanadě. Tři měsíce poté následovala verze pro Android, stáhly si ji také stovky tisíc lidí. Na podzim roku 2013 se lidé z Cleevia spojili s Jakubem Antalíkem, který měl připravenou aplikaci s názvem Taasky plánovač, pomocník s řešením každodenních úkolů. Cleevio se s Antalíkem dohodlo, že aplikaci vyvine a půlka bude za odměnu jejich. Úspěch byl obdobně velký jako v případě Spendee. Promo od Applu jim vyneslo za první den několik desítek tisíc dolarů. O aplikaci projevil prostřednictvím Applu zájem i Starbucks, který v amerických kavárnách nabízí každý týden aplikaci zdarma, stejně to funguje i přes samotnou

39 39 startupy report Sehnat peníze v Americe se ukázalo jako velká potíž. Crowdfundingová kampaň také skončila neúspěchem, velcí investoři na Fripito neslyšeli. DOST LIDÍ JSME NAŠTVALI. Občas se stalo, že jsme prodali špatnou letenku. Lidem třeba uletělo kvůli nám letadlo. Chodily nám výhrůžné y, esemesky, lidé chtěli podávat žaloby, vzpomíná na začátky podnikání Oliver Dlouhý. FOTO Ondřej Hošt aplikaci Starbucks. Protože ze spolupráce nekoukal žádný přímý zisk, Cleevio narychlo zabudovalo do Taasky možnost zaplatit si rozšíření. I to dobře zafungovalo. Cleevio díky úspěchu získalo řadu kontaktů na startupové projekty z celého světa a začalo pro ně pracovat. Pomáhalo tak vyvinout třeba aplikaci s názvem Snippit. Opět je to poměrně jednoduchý nápad. Kombinuje fotku s krátkým hudebním podkresem, který by měl vystihovat aktuální náladu uživatele, jenž ji pak nasdílí na sociální sítě. Výsledkem bylo 150 tisíc stažení za první tři měsíce. Do budoucna bychom se ale chtěli soustředit na vlastní nápady. Máme jich několik. Ať už novou verzi Spendee nebo herní síť Gamee, popisuje Lukáš Stibor. Do Gamee vložil investici Jan Řežáb, šéf úspěšných Socialbakers. Řežába před časem zařadil americký časopis Forbes jako prvního Čecha v historii mezi nejnadějnější mladé podnikatele do třiceti let. VYFOŤ TO Americká anabáze z počátku podnikání Cleevia je velmi podobná příběhu podnikatele Jana Březiny a jeho projektu Fripito. Nesnášel jsem to označení startup. Pak jsem ale pochopil, že když to slovo nebudu používat, nikdo se o Fripito nebude zajímat, popisuje. Příběh aplikace Fripito se začal psát v roce 2013 v pražském Karlíně. Jan Březina tam seděl s kolegou a říkali si, že mají skvělý plán. Bude to aplikace, která nabídne průvodce po městech, národních parcích či státech a zaměřená bude primárně na lidi, kteří chtějí fotit. Měla by je zavést na ta nejzajímavější fotografická místa a zároveň sloužit jako tržiště pro ty, kteří chtějí sestavit vlastního průvodce a přes Fripito jej nabídnout. Oba parťáci měli bohaté zkušenosti z oboru, Jan Březina strávil z posledních deseti let čtyři v USA, a oba věřili v rychlý úspěch. Stejně jako lidé z Cleevia se mýlili. Aby to mělo smysl, chtěli jsme pracovat rovnou v USA a vyvinout aplikaci pro ios, protože je z hlediska výdělku atraktivnější. Jako americká firma jsme si více věřili v jednání s Googlem a Applem a také jsme více věřili stabilitě trhu, říká Jan Březina. Sehnat peníze se ale ukázalo jako velká potíž. Crowdfundingová kampaň ve Spojených státech nebyla úspěšná, velcí investoři na Fripito také neslyšeli. Crowdfunding se jakž takž vydařil až v Česku a nakonec i investora našel Březina u nás. Teprve poté se dostavil úspěch. Za rok byla aplikace na světě, po uvedení v USA si připsala za první den tři tisíce instalací. Nyní se už blíží k deseti tisícům a plán letošního roku je 50 tisíc stažení. Fripito se také dostalo mezi 50 finalistů v soutěži AppNation a zároveň mezi Top 25 startupů, které dostaly možnost prezentovat se na důležitém veletrhu CES 2015 v Las Vegas. Pro stěhování do USA má Jan Březina jeden zajímavý argument. Američané daleko raději volají, než píší y. A když vás třikrát za noc někdo po telefonu v Česku vzbudí, už nedokážete být pozitivně nadšený, jak se tam očekává, říká s úsměvem. A má ještě jeden tip. Není dobré se nechat odradit, pokud vám v USA zruší účet v bance. I jemu se to totiž stalo. Měl jsem prý divný přízvuk a teď jsou ty sankce proti Rusku. Petr Weikert weikert@mf.cz

40 40 Euro 9 2. března 2015 euro E15 on-line rozhovor INZERCE A V Praze čeká největší rozvoj Holešovice Nejrozsáhlejší pražská kancelářská centra narážejí na své limity. Pozornost se přesouvá do městských částí, které neprošly revitalizací Trh s kancelářskými prostory zažívá po útlumu, způsobeném v uplynulých letech hospodářskou a finanční krizí, oživení. Chování developerů i nájemců se však za tu dobu zásadně změnilo. Osamělé kancelářské budovy v polích jsou víceméně minulostí a čím dál větší pozornost přitahují takzvané brownfieldy, tedy opuštěné průmyslové areály či plochy. Jaké změny developerský trh prožívá a co jej čeká, v rozhovoru líčí chief analyst PPF Real Estate Jan Skříček (JS) a investment director PPF Real Estate Martin Tuček (MT). V poslední době je znát, že firmy, které utíkaly na okraj měst, se začínají vracet do širšího centra. Cítíte to na trhu také? JS: Je to realita. Je to součást určitého cyklu, kdy města rostou a centra se stávají drahými, firmy odcházejí na periferii, a dochází tak k úpadku center. Následně se provede revitalizace a firmy se začínají vracet. Je také pravda, že si firmy začínají uvědomovat, že není potřeba se honit za nejlevnějším nájmem někde v polích. Je třeba být blízko zákazníkům a vyjít vstříc zaměstnancům, aby to měli blízko do práce, ke školám či k restauracím. Když si vezmeme Prahu které městské části jsou z hlediska revitalizace nejzajímavější? JS: Pokud jde o revitalizaci, tak k té docházelo v Praze na mnoha místech. Viděli jsme v roce 2000 revitalizaci smíchovské vagonky, kde dnes stojí nové administrativně-komerční centrum okolo Zlatého Anděla. Po povodních 2002 prošel revitalizací Karlín. V současnosti je jednou z největších oblastí čekajících na oživení Praha 7, zejména pak oblast kolem bubenského nádraží. V Holešovicích máte budovu ArtGen. Stavěli jste ji už s tím, že se v okolí zlepší dopravní obslužnost? MT: Samozřejmě. V okamžiku, kdy jsme o tom projektu uvažovali, tak jsme se dívali hodně do budoucnosti. Bereme to tak, že je to něco, co otvírá tu oblast. Pilotní projekt revitalizace Bubnů. Jak jste s projektem spokojeni? Nyní máte prvního velkého nájemce, Mall.cz. MT: Je to projekt, který nastartuje trend a otevře Holešovice pro budoucí nájemce a kancelářský trh. Není to jediný projekt, který tam PO KARLÍNU PŘIJDOU BUBNY. V současnosti je jednou z největších oblastí čekajících na oživení Praha 7, říká Jan Skříček. je, ale tento projekt je nejblíže metru, je hned vedle rozvojové zóny Bubny, je blízko tramvaje, blízko holešovické tržnice. V docházkové vzdálenosti jsou restaurace, obchody. Do centra je to deset minut tramvají. Všichni se soustředí na metro, ale tady je tramvaj jen kousek. Věříme, že Bubny a Praha 7 jsou skvělá budoucí lokalita pro byznys. Na ArtGenu je velmi netypický už název. Anglické slovo art evokuje umění a vy, když jste jej otevírali, tak to bylo hodně s uměním spojené. Proč jste propojili kancelářskou budovu s uměním? MT: Je to myšlenka, která má zpříjemnit pracovní prostředí. Chtěli jsme udělat místo, kam budou lidé rádi chodit do práce a které nebude jen nudnou kancelářskou budovou. Nechtěli jsme to postavit co nejlevněji, chtěli jsme to postavit tak, aby to bylo co nejpříjemnější. Zamýšleli jsme se nad tím, co v Praze 7 je a co tam chybí. Praha 7 je centrem pro mladé umělce, tak jsme řekli, že projekt spojíme s uměním. Jak si má člověk spojení umění s kancelářemi představit? BUDOUCNOST. ArtGen je pilotní projekt revitalizace Bubnů, který tuto oblast otevírá, říká Martin Tuček. MT: Každých šest měsíců tam bude něco nového, aby lidé žili v uměleckém prostředí a abychom podpořili mladé umělce, kteří už v Praze 7 jsou. Není to ale jen umění v podobě obrazů a výstav. Samozřejmě bereme v potaz i hudbu, sochy a vzniklé náměstíčko chceme využívat na pravidelné eventy. Lidé z kanceláří tak budou moci například každý čtvrtek vyjít ven, sednout si, dát si drink a poslouchat hudbu. Plánujeme i kratší výstavy v recepci, které jsou na to přizpůsobeny. To znamená, že tam budeme rotovat umění každé dva měsíce. Chcete do toho zapojit jenom lidi, co jsou v nájmu, nebo celou holešovickou komunitu? MT: Chceme zapojit celou komunitu. Ten projekt není jen pro lidi, co tam pracují. Chceme zlepšit i okolní prostředí. Teď plánujeme s jednou galerií udělat v ArtGenu výstavu, kam přizveme umělce i z Holešovic, bude to pro veřejnost. Uskutečníme ji ještě před nastěhováním prvního nájemce. To znamená, že celá budova žije uměním už teď, i když tam není ještě nikdo nastěhovaný. (red) FOTO PPF

41

42 42 Euro 9 2. března 2015 report Čína Ty nemilované ovce Číňané, kteří se narodí v roce Ovce, jsou tradičně považováni za smolaře. Žádné velké štěstí letos nečeká ani čínskou ekonomiku VZHŮRU DO NOVÉHO ROKU. Číňané a další asijské národy podle lunárního kalendáře vstoupili 19. února do roku Ovce nebo Kozy, obojí výklad je možný. Největší pravidelná migrace savců na této planetě se neodehrává na pláních Serengeti, ale v Číně a nemigrují pakoně, ale desítky milionů lidí. Jako každý rok, dávají se před příchodem nového lunárního roku do pohybu, aby svátky oslavili v rodinném kruhu. Ve špičkách cestuje až 80 milionů lidí denně, většinou z východočínských megalopolí, kam se přistěhovali za prací, do vnitrozemí, odkud pocházejí oni nebo jejich rodiče. V jednom každoročně se opakujícím stěhování máte ilustraci pro všechno: tisíciletou čínskou kulturu a oddanost tradicím, nerovnoměrnost ekonomického rozvoje mezi pobřežními oblastmi a vnitrozemím, ohromné tempo urbanizace v zemi, kde ještě před čtyřiceti lety žila drtivá většina obyvatel na venkově. A také skutečnost, že zdejší dopravní systém to díky bilionům proinvestovaných jüanů zvládl a Čína vstoupila do roku Ovce. Nebo snad Kozy? Obojí je správně, Čína je velká na severu spíše Ovce, na jihu raději Koza. S jednou, nebo druhou, očekávat lze podobný výkon jako loni, kdy ekonomický růst se 7,4 procenta byl nejslabším za posledních čtyřiadvacet let. Nejde jen o to, že původní model ekonomického růstu založený na exportu, který famózně posloužil Číně po roce 1978, zjevně naráží na fakt, že čínská ekonomika je pro existující globální poptávku už příliš velká. Problémy se objevují i doma. Pojďme si několik z nich přiblížit. PŘÍLIŠ ÚSPĚŠNÁ FINANČNÍ REPRESE Čína v minulosti vsadila na finanční represi a dovedla ji do umělecké úrovně, která velmi pomáhala zvolenému modelu růstu. Právě tak jako dnes brání přechodu na model jiný. Čína v minulosti vsadila na finanční represi a dovedla ji do umělecké úrovně, která velmi pomáhala zvolenému modelu růstu. Co si máme vlastně pod pojmem finanční represe představit? Dá se praktikovat přes uměle nízké mzdy, manipulovaný kurz nebo omezenou konvertibilitu měny či přímo přes přídělový systém, strašně vysoké zdanění spotřeby čehokoli jiného než základních životních potřeb, vynucené úspory a nízké úročení povinných vkladů, povinné státní půjčky, vysoké sociální daně a recyklovaný přebytek státních fondů. V kostce řečeno, finanční represe zahrnuje cokoli, co slouží k otevřenému či skrytému subvencování investic potlačením soukromé spotřeby obyvatelstva. Tím pozvednete potenciální ekonomický výkon a odkládáte spotřebu do budoucna, alternativně můžete téhož použít pro vytvoření fiskálního prostoru pro výdaje na zbrojení. Na úrovni jednotlivce nastavili čínští komunisté po roce 1978 na rozdíl od svých tehdejších sovětských protějšků přímo brutální motivaci k práci a k podnikání, aniž by kdykoli zapomněli na finanční represi. Všechny volné zdroje, které vznikly po úspěšné exportní strategii, založené na nízkých mzdách, exportních zónách a podhodnoceném kurzu, byly použity k napumpování investic do všeho, co se čínské vládě zamlouvalo. Jistěže i do vědy, jistěže i do infrastruktury a samozřejmě do kapacit primárních odvětví. Byli až příliš úspěšní: dožili se proměny Číny v továrnu světa, na niž ovšem svět v oddlužovacím módu poptávkově nestačí. A zadlužit se čínské firmy, zejména ty státní, stihly až po uši. PŘEBYTEK KAPACIT A ZADLUŽENOST Dokonce i obdivovatelé čínského modelu, jichž najdete ve světě spousty, začínají váhat nad tím, zda se Čína nedostává do situace, kdy léta extrémně vysoké míry investic, která nenacházejí v lidských dějinách mnoho paralel, narazí na klasickou bariéru. Ta nastává tehdy, když investiční projekty financované úvěry ze státem ovládaných bank přestanou vytvářet dostatečný tok hotovosti, který by zajistil (s potřebnou rezervou) řádnou obsluhu dluhu. Signálem, že k něčemu podobnému dochází, je nejdřív pokles rentability, kdy sice tržby ještě rostou, ale ceny začínají padat a na trhu se objevují stále nové kapacity, přestože jejich využití klesá. Spousta oborů čínského průmyslu je přesně v téhle situaci ceny průmyslových výrobců klesly meziročně v letošním lednu o víc než čtyři procenta a předstihové ukazatele v podobě indexu nákupních manažerů se pohybují na hraně padesátky, tedy přinejlepším stagnace. FOTO Reuters

43 43 Čína report ZAÚVĚROVANÁ AŽ PO UŠI Objem úvěrů překročil 250 procent čínského HDP a dále roste (meziroční změna v %) Zdroj: CEIC, Standard Chartered Research celkový objem úvěrů nominální HDP Není názornějšího příkladu přebytku kapacit, než je čínské hutnictví železa, jež představuje asi polovinu celosvětové produkce. Instalovaná kapacita je přinejmenším o pětinu větší, než je skutečný objem výroby, prognózovaný investiční bankou Morgan Stanley na 806 milionů tun oceli v letošním roce. Na místní úrovni je to drastické hutě ve městě Tang-šan v provincii Che-pej by měly do roku 2017 uzavřít 30 procent tamních kapacit (40 milionů tun). Nárůst zadluženosti v Číně je ohromný a při nízkém čínském HDP na obyvatele říká pouze jedno: že Čína neumí bez úvěrů růst. Když to otočíte do jiné roviny, existuje mnoho zemí, které na stejné ekonomické úrovni dokážou růst s nižším použitím úvěrů. Číňané potřebují spořit, mimo jiné kvůli demografii. ČÍNSKÝ DEMOGRAFICKÝ STROM Podíl mužů a žen v čínské populaci (v mil., 2014) Muži Ženy Zdroj: Čínský národní statistický úřad DEMOGRAFIE A SPOTŘEBITEL Ze všeho, co jste dosud přečetli, vyplývá jednoznačně, že autor si čínského ekonomického rozvojového modelu považuje ostatně zabýval se jím od poloviny 80. let minulého století. Jestli je jeden strašlivý omyl, jehož se Číňané po roce 1978 dopustili, pak je to politika jednoho dítěte. Ona mimochodem s politikou finanční represe také souvisí: čínské velení tehdy zřejmě strašně chtělo nasbírat demografickou dividendu, tedy snížit podíl vyživovaných mláďat k populaci práceschopného věku, jež přímo přispívá k růstu. Vydařilo se to až příliš Čína je dnes zemí s velmi špatnou demografií, navíc vzhledem k tradici s velmi nevhodným poměrem pohlaví. Jihokorejci a Japonci mají také špatnou demografii, ale dostali se k ní v podstatě spontánně změnou životního stylu a společenského vývoje a jsou mnohem bohatší. Představa, že o seniory se budou starat empatičtí roboti, je idiotská sama o sobě, ale v kultuře, která velmi spoléhá na přítomného pečujícího syna zatíženého obrovskou dávkou morální odpovědnosti, je prostě strašná. Když jsme začali úvahu o Číně, která zrychluje porody císařem, jenom aby se nedostala do roku Ovce, máte představu, jakou zátěž bude demografie představovat pro brzy největší světovou ekonomiku. Zatím je to samozřejmě jinak a čínská spotřeba a turistika táhne, ale nikoli proto, že by prudce rostl podíl spotřeby na HDP. Čína dnes podle poradenské firmy Bain & Co představuje 29 procent trhu luxusního zboží na světě a čínští turisté jsou mimořádně ceněni všude na světě, mimo jiné i pro schopnost utrácet olbřímí částky v zahraničních luxusních obchodech. Je tam levněji než doma. ZAHRANIČNÍ INVESTICE Číňané se snažili projektovat svůj vliv i před desítkami let za Maa, kdy sami zažívali hladomor. Dnes zapouštějí desítky miliard dolarů investic jak čínských korporací, tak vládních fondů a bank do projektů, které proudí do celého světa, a často se minou účinkem. Nezdařených projektů je tolik, že se tím začínají docela intenzivně zabývat i čínská média. China Railway Construction Corp. utopila v projektu lehkého metra v Saúdské Arábii 669 milionů dolarů. Čínský projekt rychlovlaků v Mexiku za 3,75 miliardy dolarů ani nezačal vybrali si špatného partnera. Ohromná přehrada Myitsone v Barmě za 3,6 miliard dolarů dopadla také neslavně, když ji nový kabinet zastavil. Největší dosud neotevřené naleziště uhlí na světě Tavan Tolgoi v Mongolsku odmítlo nabídku čínské společnosti Shenhua Energy. A tak by se dalo pokračovat. Čína chce sice přispět k asijské konektivitě po zemi i po moři a pravidelně vyhlašuje programy typu Hedvábných stezek dotované desítkami miliard dolarů s velmi dlouhým investičním horizontem, jimž málokdo dovede konkurovat. Čínští akademici z prestižních pracovišť ovšem upozorňují, že většina obchodů v úhrnné hodnotě 103 miliard dolarů skončila ztrátou, obvykle pro politické riziko, které Číňané nedovedli ani předvídat, ani ovlivnit. ČÍNSKÁ POLITIKA A DEMOKRACIE Absolutně nejtěžší je samozřejmě předpovídat, jak se bude vyvíjet režim, který alespoň v pobřežním pásmu Číny dosáhl ekonomické úrovně a strukturace společnosti, na níž jiné asijské země přepřahaly k demokracii. Japonsko s americkou okupací není relevantní příklad a země velikosti malé čínské provincie také ne. Nic není pro Čínu relevantní, návodný a snadno převoditelný příklad a každé zlepšení svobody a prosperity jednotlivce je dobré. Jenom potřeba industriální změny v jedné provincii, jako je Che-pej s jejím ocelářstvím o velikosti EU, by napnula naše pojetí demokracie k prasknutí. To je ten nový čínský normál, který si oni sami musejí osvojit. Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz

44 44 Euro 9 2. března 2015 report automobilový průmysl Čínský ústup Ruský trh s osobními auty spadl v lednu o čtvrtinu. Dokonce i Číňané začali přehodnocovat své ambiciózní plány DĚLNÍK BEZ PRÁCE. V ruském městě Kaluga zastavily automobilky PSA/ Peugeot Citroën a Mitsubishi Motors výrobu. Auta nejdou na odbyt. Představitelé čínských automobilek oznámili, že znovu zváží plány na výstavbu nových závodů v Rusku. Rozhodnutí padne teprve na základě vývoje ruské ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku. Číňané přitom ještě loni na moskevském autosalonu oznamovali svoje grandiózní plány; pronajali si tehdy celý jeden sál. Kromě značek Chery, Lifan, Great Wall a Geely, které už na ruském trhu působily, se tu představily další Haval, Dongfeng, BYD, Brilliance, Changan, FAW. Teď výrobci z Číny následují jiné automobilky, které buď produkci v Rusku načas zastavily, naposledy francouzský Renault, nebo tam svoje vozy přestaly prodávat, například španělský Seat, americký Dodge nebo tchajwanský Luxgen. V lednu ruský trh spadl v meziročním srovnání o 24,4 procenta. Podle Asociace evropského byznysu (AEB) zákazníci v Rusku zakoupili o aut méně. Podle představitele asociace AEB Joerga Schreibera nastává po divoké party trudné vystřízlivění. Schreiber narážel na to, že koncem roku se prodeje zvedly, protože mnoho Rusů očekávalo, že po Novém roce většina výrobců upraví ceny vozů kvůli churavějícímu rublu. Ten loni ztratil čtyřicet procent své hodnoty. Proto vzali prodejny v prosinci útokem. Výsledkem bylo prodaných nových aut, absolutní rekord všech dob pro tento měsíc. Nakonec ale ani tento poslední atak showroomů nezabránil tomu, aby trh s novými automobily v Rusku loni jako celek nespadl o deset procent. CHMURNÉ VYHLÍDKY Příčiny propadu jsou zřejmé: slábnoucí ekonomika, nejistota, sankce západních zemí. Podle Schreibera se zatím neukázalo, že by geopolitické události měly na trh s automobily přímý vliv, ale ovlivnily inflaci a hlavně uvažování zákazníků. Analytici opatrně předpovídají, že v druhé polovině roku by se snad mohly prodeje vylepšit. A říkají, že by čtyřiadvacetiprocentní propad nemusel být až tak katastrofální. Připomínají rok 2009, kdy se v čase krize, která zasáhla celý svět, propadl trh s novými auty v Rusku o 49 procent. Jenže tohle asi málokoho uklidní. Už dnes je totiž zřejmé, že mnozí producenti jsou připraveni přestat vyrábět v Rusku některé modely. Budou totiž neprodejné kvůli vyšším cenám. Zvyšování cen nových automobilů (které již nastalo) by se dokonce v závislosti na dalším propadu hodnoty rublu mohlo stát každotýdenní záležitostí. Až dosud trh s automobily v Rusku po rozpadu Sovětského svazu s menšími přestávkami jen rostl, stal se tak pro výrobce hodně přitažlivým. Ovšem současná recese oslabila kupní sílu Rusů, a navíc se zhoršily i podmínky pro poskytování úvěrů. Nepříliš dobře proto vidí budoucnost také poradenská spo-

45 45 automobilový průmysl report JAK SE PRODÁVALA AUTA V RUSKU Za leden 2015 Změna (v %) FOTO Profimedia.cz lečnost PricewaterhouseCoopers (PwC). Podle ní prodeje nových aut letos v Rusku spadnou o 25 až 35 procent. V absolutních číslech by to znamenalo, že by se pohybovaly kolem 1,52 až 1,75 milionu vozů (loni 2,5 milionu). V Rusku vyráběná auta budou podle této poradenské firmy padat méně, jen o deset procent. Výraznější pokles zaznamenají vozy zahraničních značek montované v zemi, které by mohly spadnout o 33 procent. Importovaná auta se ale sníží o drastických 55 procent. PwC se však domnívá, že další očekávané oslabení rublu by mohlo mít překvapivý vedlejší efekt mohlo by povzbudit výrobce automobilů, kteří dosud v zemi se 143 miliony obyvatel nevyrábějí, aby s tím začali. Ušetřili by tak na clech. Je zřejmé, že automobilky budou muset letos omezit výrazně výrobu a začít propouštět. A mnohde se to už děje. I proto šéf aliance Renault-Nissan Carlos Ghosn zredukoval svoji předpověď pro letošní rok. V Rusku prodáme 740 tisíc aut, nikoli 780 tisíc, jak jsme plánovali. PSA/Peugeot Citroën a Mitsubishi ohlásily, že na dva týdny uzavřou svůj společný výrobní závod v Kaluze, 180 kilometrů jihozápadně od Moskvy. KRVÁCEJÍCÍ RÁNY Obavy mají i Ford a General Motors (GM). Prvně jmenovaný americký výrobce zabředl v Rusku do ohromných problémů. Prodeje vozů s modrým oválem ve znaku spadly v loňském roce o 38 procent. To GM na tom byl o něco lépe, v Rusku mu spadly loni prodeje jen o 26 procent na vozů. Přesto začal propouštět a nyní zvažuje, že uzavře na dva měsíce výrobu ve svém závodě v Petrohradu. Na ruský trh svalují pokles zisku v loňském roce i sesterské jihokorejské automobilky Kia a Hyundai. Jenom ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku totiž ztratil ruský rubl vůči wonu skoro třicet procent hodnoty. Silná korejská měna tak snížila zisky obou výrobců a ti museli upravit ceny svých vozů. Nyní se bojí, že se další zdražení projeví na prodejnosti v příštích měsících. Kia očekává, že kvůli tomu letos poklesne odbyt jejích vozů o 12 procent. AvtoVAZ (Lada) Hyundai* Kia Nissan* Renault* Toyota* Volkswagen Škoda Mitsubishi Mercedes-Benz Za rok 2014 AvtoVAZ Kia Renault* Hyundai* Nissan* Toyota* Volkswagen Chevrolet Škoda Mitsubishi * včetně lehkých užitkových vozů Zdroj: AEB Automobilky PSA/Peugeot Citroën a Mitsubishi ohlásily, že na dva týdny uzavřou svůj společný výrobní závod v ruské Kaluze Celkem za leden 2015 ( ): Celkem za leden 2014 ( ): Změna (v %): 24, Celkem v roce 2014 ( ): Celkem v roce 2013 ( ): Změna (v %): Všechny automobily, které se v lednu probojovaly do první desítky nejprodávanějších, byly vyrobené v Rusku. Stejně tak i ty mladoboleslavské značky. Nejprodávanějším modelem v lednu byla stejně jako vloni Octavia. Velmi oblíbený je model Rapid, který jsme na ruský trh uvedli na jaře loňského roku. Daří se také modelu Yeti, jeho prodeje v lednu vzrostly o 33 procent, komentoval poslední výsledky mluvčí automobilky Škoda Tomáš Kubík. Škoda si loni vedla překvapivě dobře ve srovnání s dalšími členy koncernu VW. Seat se propadl o děsivých 51 procent, Volkswagen o 18 procent, Audi o šest procent. Mladoboleslavská značka tratila v meziročním srovnání jen čtyři procenta. A překvapivě vyrostla v lednu. I přes pokles celkového ruského trhu Škoda v lednu meziročně o osm procent vzrostla, dodala zákazníkům 5100 vozů a dále navýšila tržní podíl, řekl Kubík. Situace na ruském trhu i nadále však zůstává podle jeho slov složitá a nejistá. Jaroslav MatěJka spolupracovník redakce Změna (v %)

46 46 Euro 9 2. března 2015 report Rusko Moskva šetří na chudém Podněstří Rusku docházejí peníze. Jednou z obětí je i dosud věrný podněsterský region OSLAVA NEZÁVISLOSTI. Vojáci Podněsterské republiky oslavili loni v září 24 let samozvané nezávislosti. Jestli si chcete vydělat rychle 45 tisíc dolarů, zaskočte do Tiraspolu za Jevgenijem Ševčukem. Lídr Podněstří, odbojné proruské oblasti Moldavské republiky, de facto spravované z Moskvy, slibuje v přepočtu něco přes milion korun tomu, kdo mu vytáhne deficitní trn z rozpočtové paty, napsal na konci ledna dvouměsíčník New Eastern Europe. Pokud vám to připadá jako zoufalý tah, máte pravdu: Ševčuk se ocitl v situaci mimořádně nepříznivé i na chudé poměry samozvané Podněsterské republiky. Jeho země žije po celou dobu své pochybné existence (již mimochodem uznávají pouze Abcházie, Náhorní Karabach a Jižní Osetie) z ruských dotací, které podle různých zdrojů tvoří 30 až 70 procent tamního rozpočtu. A teď tenhle životodárný pramen najednou valem vysychá. Ruský list Nězavisimaja gazeta přinesl v půli února zprávu, jež se v ostatních ruských médiích do té doby neobjevila: v lednu oznámila Moskva Ševčukově vládě, že ruší již přislíbenou pravidelnou platbu ve výši 100 milionů dolarů. To je novum od podněsterské války v roce 1992, která z čerstvě samostatného Moldavska oddělila menší, silně proruskou část, takto Kreml sype na své území severovýchodně od řeky Dněstr peníze, aby si udržel loajalitu jeho zhruba půl milionu obyvatel. V HLAVNÍ ROLI PLYN Tato taktika dlouho slavila úspěch. Nejen proto, že etničtí Rusové, kteří v Podněstří tvoří většinu obyvatelstva, se netají sympatiemi ke staré vlasti; ale především proto, že Moskva má kteréhokoli tiraspolského vládce omotaného kolem prstu pomocí plynu. Státní firma Gazprom dodává do Podněstří něco přes miliardu kubických metrů plynu ročně, aniž by za ně požadovala zaplatit; prostě to píše na futro. Ševčukovi to sice umožňuje dávat plyn svým lidem za desetinu ceny, kterou platí lidé a firmy v sousedním Moldavsku ale zároveň jeho oblasti roste astronomický dluh. A kdyby si Gazprom řekl jen 200 dolarů za tisíc kubických metrů (tolik donedávna platilo spřátelené Bělorusko a například Němci platí dvojnásobek), byl by dluh dnes na pěti miliardách dolarů. Při podněsterském HDP ve výši bratru 400 milionů dolarů je to nesplatitelná částka. A právě u plynu začaly současné Ševčukovy trable. Když viděl, že na konci roku 2012 hrozivě narostl deficit státního rozpočtu, rozhodl se zalepit onu zející díru tím, že nechal razantně zdražit plyn o plných 70 procent. Pokud však čekal, že tak problém dlouhodo- FOTO Reuters

47 47 Rusko report PODNĚSTERSKÉ ROZPOČTOVÉ TRÁPENÍ Ačkoli podněsterská ekonomika používá vlastní měnu, podněsterský rubl (neo iciální kurz je zhruba 2 Kč za rubl), žádný o iciální kurz neexistuje. Údaje jsou uváděny v mil. moldavských leu (jeden leu je zhruba 1,30 Kč). Údaje za léta 2014 až 2016 jsou odhady HDP , , , , ,2 Rozpočtové příjmy 2838,7 3282,6 3572,0 3557,9 3847,2 Rozpočtové výdaje 5127,5 4137,8 5754,4 5807,8 6176,6 Schodek 2288,8 855,2 2182,3 2249,9 2329,5 Výdaje (jako % HDP) 40,4 30,7 34,8 31,4 29,5 Příjmy (jako % HDP) 22,4 24,4 21,6 19,2 18,4 De icit (jako % HDP) 18,0 6,3 13,2 12,2 11,1 Zdroj: World Bank CHUDÁ ZEMĚ HDP na hlavu (v USD, rok 2013) Zdroj: World Bank Rusko Bělorusko 7575 Ukrajina 3900 Česko Podněstří 800 Moldavsko 2239 Rumunsko 9499 bě vyřeší, brzy zjistil, že je na omylu. Stal se pravý opak: největší elektrárna v zemi, Moldavskaja GRES, přestala topit plynem a přešla na uhlí. To má k ideálnímu řešení daleko; kromě toho, že uhlí kazí životní prostředí nesrovnatelně více než plyn (což asi vedení podniku tíží ze všeho nejméně), je také méně efektivní, hůře dostupné a vzhledem k tomu, že plyn proudí do Podněstří zadarmo, je uhlí i dražší. Pro úplnost Moldavskaja GRES patří ruskému koncernu Inter RAO UES, v němž drží největší podíl Rosněftěgaz. RÁNA ZA RANOU To nebylo všechno. Ocelárna Moldavský metalurgický závod čili Moldova Steel Works (již pro změnu vlastní firma Metalloinvest nejbohatšího Rusa dneška Ališera Usmanova), která podle agentury Reuters tvoří páteř podněsterské ekonomiky, v reakci na zdražení 46_47_EU_9 47 plynu v podstatě zastavila produkci. Vzhledem k objemu podněsterské ekonomiky to mělo za následek katastrofální makroekonomická čísla: průmyslová výroba oblasti se v roce 2013 smrskla o třetinu a vývoz poklesl o 21 procent. A ne dost na tom. S koncem roku 2013 se začala hlásit ukrajinská krize, nejprve poklesem hřivny. To znamenalo ránu pro podněsterské exportéry, pro něž je Ukrajina důležitým trhem. Letos pak mělo být ještě hůř pokles rublu, hřivny i eura v kombinaci se zvýšenými daněmi a patnácti- až dvacetiprocentním snížením platu státních zaměstnanců (tedy více než třetiny veškeré pracující populace) život v oblasti ještě dál zkomplikoval. Ještě že máme u domu zeleninu, posteskla si osmapadesátiletá důchodkyně Veronica Zinici v rozhovoru s reportérem agentury Reuters. Jedině tak se dá dneska přežít. Aby toho nebylo málo, nemůže se Ševčuk spoléhat ani na obchod s Evropskou unií. Ta povolila Podněstří výjimku (známou jako Autonomous Trade Preferences), jež Tiraspolu umožňuje vyvážet bezcelně. Výjimka ovšem končí v lednu příštího roku; do té doby buď Ševčuk podepíše dohodu o volném obchodu, nebo se jeho lidem povede ještě hůře. A podepsat ji nemůže, protože v tu chvíli by mu na stole přistál pětimiliardový účet od Gazpromu. A k tomu všemu nemůže Tiraspol ani oslovit finanční trhy, protože de iure jako stát neexistuje. Pokud tedy někdo přijde s nápadem, který Ševčukovu starost vyřeší, svých pětačtyřicet tisíc dolarů si víc než zaslouží. DANIEL DEYL deyl@mf.cz :23:27

48 48 Euro 9 2. března 2015 report Německo Záhada německého zlata Skoro polovina veškerého zlata, jež náleží německé centrální bance, leží ve sklepech newyorského Fedu. Nebo možná ne Hjalmar Schacht zažil v polovině dvacátých let na cestě po USA zajímavou příhodu. Šéf německé centrální banky, jehož později norimberský soud zprostil obvinění z přípravy druhé světové války, přijel na návštěvu za zakladatelem newyorského Fedu Benjaminem Strongem. Ředitel ústavu jej vzal do sklepa budovy v Liberty Street číslo 33 a ukazoval mu sejfy a bezpečnostní systémy: A teď, pane Schachte, uvidíte, kde je zlato vaší Říšské banky. Oba mocní mužové pak čekali nevysvětlitelně dlouho, než se zaměstnanci banky vrátili z útrob sklepení a oznámili svému šéfovi se zkroušeným výrazem: Pane Strongu, my to německé zlato nemůžeme najít. Schacht se zachoval gentlemansky a zahrál incident do autu. Řekl Strongovi, že mu věří, že tam říšské zlato někde je, a i kdyby nebylo, vím, že byste je snadno nahradili, napsal o třicet let později ve své autobiografii. Stále více jeho kritiků však dnes má za to, že onoho gentlemanství bylo z jeho strany tehdy až příliš a požadují přinejmenším důkazy, že Američané německé zlato nezašantročili. POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ Většina ze zhruba patnácti set tun zlata, jež mají Němci uloženo v USA, se tam dostala v padesátých a šedesátých letech. Bundesbank je tehdy kupovala za dolary, jež získávala od německých firem vyvážejících do USA. Uspořádání dávalo smysl. Zaprvé možnost rychle koupit dolary v případě potřeby byla výhodná, zadruhé sídlo německé centrální banky ve Frankfurtu bylo jen 120 kilometrů od železné opony. Po pádu SSSR, později po zavedení eura a nakonec po finanční krizi z roku 2008 se však začaly množit hlasy, že by německému zlatu bylo nejlépe doma. Obzvláštní prominenci v tomto smyslu získal jistý Peter Boehringer, muž, jenž nedůvěřuje centrálním bankám a nekrytým penězům, investuje do zlata, předsedá společnosti pro drahé kovy a je mluvčím Asociace evropských daňových poplatníků. V roce 2011 rozjel kampaň za repatriaci německého zlata. Citoval přitom Schachta a argumentoval, že německé zlato v Americe nikdy žádný Němec neviděl. Jak sám později řekl agentuře Bloomberg, ani nepočítal s úspěchem; našel však nečekanou podporu u Spolkového účetního soudu. Ten nařídil centrální bance, aby zkontrolovala stav zlata v New Yorku, Paříži, Londýně a jeho část nechala dovézt zpět do země. To bylo v roce Tady se příběh začíná komplikovat. Bundesbank uposlechla, vyslala do New Yorku kontrolní delegaci a vypracovala plán na repatriaci 150 tun zlata z New Yorku, všech 32 tun z Paříže a blíže neurčeného množství zlata z Londýna. Po návratu delegace ujistil její šéf Carl-Ludwig Thiele všechny zúčastněné, že se jí v New Yorku dostalo vřelého přijetí a že jsme viděli vše, co jsme vidět chtěli. Americká strana také souhlasila s postupnou dopravou zlata do Německa. Jenže pak se věci zadrhly. V roce 2013 přišlo z New Yorku namísto plánovaných padesáti tun zlata pouhých pět. Uspokojivé vysvětlení chybělo. Během onoho roku také kdosi spískal únik tajné zprávy Thieleho delegace účetnímu soudu, podle níž viděli její členové jen nepatrný zlomek zlata, když jim byl zpřístupněn pouze jeden z devíti prostorů v Liberty Street 33, kde má německý poklad své přechodné sídlo. JEDNOU ANO, JEDNOU NE Bundesbank v reakci na to zvýšila svůj repatriační cíl na 300 tun (stále pod 20 procenty celkového množství) do roku Hlasů volajících po úplném stažení zlata z Ameriky začalo přibývat. Podle Boehringera byla nejpravděpodobnějším vysvětlením amerického otálení domněnka, že newyorský Fed se zlatem pod rukou obchodoval a nemůže je rychle uvolnit, případně je nemá vůbec. A pak, v létě loňského roku, najednou vláda kancléřky Merkelové (tedy nikoli přímo Bundesbank) zčistajasna oznámila, že si to Němci rozmysleli a vlastně žádné zlato od newyorského Fedu nechtějí. Máme důvody věřit, že je všechno v pořádku, citoval server Mining.com Norberta Barthleho z Křesťansko-demokratické unie kancléřky Merkelové. Co k takovému rozhodnutí vedlo a proč o něm informuje řadový poslanec, dosud není známo. NĚMECKÉ ZLATO V ČÍSLECH zlatých cihel má celkem ve vlastnictví Bundesbank 1536 tun (45 procent německého zlata, cihel) má být na Manhattanu (New York Fed), zbytek je v Londýně a v Paříži (dříve i v Kanadě) 150 tun zlata se Bundesbank nejprve v roce 2012 rozhodla během tří let převézt z New Yorku do Frankfurtu 300 tun je celkové množství zlata, jež chce Bundesbank přivézt do Frankfurtu z New Yorku do roku Bundesbank přivezla 32 tun zlata z Francie a pět tun z USA tun zlata bylo přivezeno do Německa z New Yorku Zdroj: Bloomberg, Reuters, World Gold Council (gold.org) Tím však překvapení neskončila. Bundesbank nečekaně oznámila, že od Američanů za rok 2014 získala celých 85 tun zlata. Mělo to jediný háček zhruba 50 tun bylo přetaveno ze své původní zastaralé podoby do cihliček podle standardu London Good Delivery. Boehringera to nijak neuklidnilo. Jsou tak smazány všechny stopy, citoval jej znovu Bloomberg. K další argumentaci ještě bude mít bohatou příležitost. V New Yorku by stále mělo na cestu domů čekat 1447 tun německého zlata. Daniel Deyl deyl@mf.cz FOTO Profimedia.cz

49 49 fúze a akvizice report Ruské firmy budou v Česku krachovat Prodávat se budou společnosti zabývající se zpracováním ropy či vlastnící čerpací stanice Tuzemské firmy v Rusku prakticky neuzavírají nové obchody. Problémem je nejistota do budoucna a vůbec víra v ruský trh, říká Petr Kališ, vedoucí partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners. Kališ dlouhodobě spolupracuje s ruskými firmami i tamními kancelářemi. ČILÉ FÚZE A AKVIZICE. Prodeje firem jsou v Česku na vzestupu. Čile se prodávají i nemovitosti a obchodní centra. FOTO archiv Jaký dopad má současná situace v Rusku na obchody tuzemských firem? Pro naše klienty jsme přestali být schopni zajišťovat to, co vždycky běželo. Jinými slovy je nyní nabouráno to, že někdo chce koupit, jiný prodat. Za nabouráním jsou zaprvé sankce, které se však jako na běžícím pásu obcházejí. Druhým faktorem je nestabilní ruská měna, která fakticky znemožňuje obchody. Rusko má nyní nepsané pravidlo, kdy se musejí všechny obchody zasmluvňovat v rublech, přičemž při nynější kolísavosti měny nejsou české ani zahraniční firmy schopny toto riziko akceptovat. Fakticky to vede k takzvaným příčným barterům (výměnným obchodům pozn. red). Aby byla transakce jistá, je třeba se pověsit na protiobchod. Jedno zboží jde do Ruska, jiné z Ruska. Zajištění jde fakticky křížově. Jak probíhá to obcházení sankcí, které jste zmínil? Fakticky tak, že se obchoduje přes Bělorusko nebo přes Kazachstán. Je to normální přeprodej zboží. Je to ozkoušená věc, která fungovala celosvětově už dříve. Než na to přišli Češi, fungovalo to už v Německu, nyní se to aplikuje v Rusku. Dělá se to, i když většina zboží pod sankcemi není. Ale je jednodušší zobchodovat zboží s Kazachstánem nebo Běloruskem, než aby se procházelo tradiční cestou, kde se přezkoumává, jestli zboží je pod sankcemi. Slabší vývoz do Ruska byl za loňský rok mohutně vykompenzován zvýšením vývozu do Evropské unie. Jak se nyní české firmy v Rusku chovají? Firmy vyčkávají. Dobíhají některé obchody. Nové obchody se prakticky neuzavírají. Je problém v nejistotě do budoucna a vůbec ve víře v trh. Pokud máte velkou smlouvu, do které máte investovat hodně peněz, rozmyslíte si to. Stává se například, že by ruský partner přestal platit? To se děje bohužel stále častěji. Situace v Rusku vede k sérii právních sporů a insolvencí. V tuzemsku bude přibývat insolvencí českých firem s ruskými vlastníky a firem s významnými zákazníky z Ruska. Spousta i středně velkých firem je napojená přímo či nepřímo na ruský státní rozpočet. Jedná se třeba o firmu Chladicí věže Praha, ale je jich víc. Jde o firmy s ruským majitelem, které působí v Česku. Týká se to hlavně energetiky, kde bude problémů více, protože státní rozpočet Ruska byl sestaven na určitou cenu ropy, která klesla, takže se ořezává. Řada těch firem byla zvyklá žít v systému podobném tomu, jak jsme ho znali z RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci), kdy zakázky byly za určité ceny a díky tomu, že měla ruského majitele, tak zakázka byla nazvěme to podporovaná. Teď už na to ale není tolik prostředků. Kterých oborů se to týká, například energetiky? Ano. K tomu je třeba přičíst, že spousta firem ovládaných Rusy čekala na dokončení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Těch se to může hodně týkat. Důležitým trhem bylo Rusko i pro firmy z bývalé Škody Plzeň či ostravského regionu. Tyto české molochy byly hodně závislé na ruských zakázkách. Je otázka, jak se vypořádají s tím, že ruští zákazníci zmizejí. Současně je to rána pro stavební firmy, v Rusku je například Metrostav, PSJ nebo OHL ŽS. Oživil se v Česku i kvůli nestabilní situaci v Rusku trh fúzí a akvizic? Obecně je v Česku trh fúzí a akvizic na vzestupu. Dělali jsme řadu transakcí ve finančnictví. Týkaly se poskytovatelů finančních služeb. V okolních zemích se transakce týkají bank. V tuzemsku se to týká významných finančních hráčů, kteří spadají pod dohled České národní banky. Jsou to třeba obchodníci s cennými papíry či leasingové firmy. Pokud jde o nemovitosti, řešili jsme refinancování úvěrů. Dále se chystá přeprodej větších developerských aktiv mezi mezinárodními hráči. Jsou to obchodní a kancelářské projekty v Praze, které ale patří zahraničním investorům. Pokračovat budou také transakce firem zabývajících se zpracováním ropy či vlastnících čerpací stanice. Jiří Zatloukal zatloukal@mf.cz

50 50 Euro 9 2. března 2015 hyde park Junckerova sázka na Evropu Brusel chce v příštích letech oživit ekonomiku podporou výstavby infrastruktury; návrhy projektů již leží na stole Snovým šéfem Evropské komise (EK) Jeanem-Claudem Junckerem přišly loni na konci roku i nové plány na to, jak oživit evropskou ekonomiku. Tajemství úspěchu některými pojmenovaného jako New Deal for Europe má spočívat především v podpoře soukromého sektoru směrem k větším investicím do infrastruktury. Za tu již dávno nejsou považována jen energetika či doprava, ale i novodobé dálnice digitální nebo vědecká infrastruktura. Jádro investičního balíku by měl představovat Evropský fond pro strategické investice (EFSI) ve výši 21 miliard eur 16 miliard by mělo přijít od Evropské komise, tedy z rozpočtu Evropské unie (EU) a potažmo příspěvků členských států, pět by měla přidat Evropská investiční banka (EIB). Tyto peníze by se měly podle představ komise zpatnáctinásobit, a mobilizovat tak v letech 2015 až 2017 finanční zdroje ve výši 315 miliard eur. To, jak toho mají jednotlivé projekty dosáhnout, však zatím není jasné, stejně jako podoba podpory od Evropské komise. Nejvíce se hovoří o návratných finančních nástrojích ve formě půjček či bankovních záruk. Vzhledem k tomu, že část nového fondu by měly tvořit prostředky z již současných dotačních titulů hovoří se o 2,7 miliardy eur z programu Horizont 2020 a 3,3 miliardy z nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility; CEF), bude součástí nového plánu pravděpodobně i poskytování nenávratných prostředků v podobě grantů. DVĚ TISÍCOVKY PROJEKTŮ Pro tento argument ostatně hovoří i skutečnost, že většina projektů je zařazena v kategorii veřejného financování, případně projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Pro poskytování grantů hovoří i to, že jako hlavní překážku pro realizaci většina předložených projektů uvádí nedostatek financování. A ten bude velmi obtížné překonávat jen výhodnými půjčkami či zárukami v době, kdy běžné úrokové sazby se pohybují již tak dost nízko a eurozóna se poprvé po šesti letech dostala do deflace. Při diskusích o novém plánu se pak trošku zapomíná na to, že finanční podpora, ať již přímá, nebo nepřímá, je jen jednou z částí záchranného balíku. Mezi ty další patří především odstranění regulačních i neregulačních překážek, které dnešním podnikatelům nejen v IT komplikují život asi více než špatný přístup ke kapitálu. Na základě výzvy shromáždily na přelomu listopadu a prosince členské státy návrhy projektů a zaslaly je do Bruselu. EK se nakonec sešlo celkem přes dva tisíce projektů (tj. více než 70 z jednoho státu) s investičním potenciálem ve výši zhruba 1,3 bilionu eur. Z České republiky bylo zasláno celkem 46 projektů, z toho nejvíce (26) v oblasti energetiky. Druhou největší skupinu tvoří devět dopravních projektů, zejména v oblasti silniční dopravy.

51 51 investice hyde park V české kotlině nakonec vše bralo zemědělství a internet přišel zkrátka. FOTO archiv / ILUSTRACE: Vojtěch Velický Budu se věnovat jen projektům v oblasti znalostí a digitální ekonomiky, kterou mělo na starost ministerstvo průmyslu a obchodu. To s žádostí o návrhy projektů oslovilo jak profesní asociace a sdružení, tak další významné hráče. Na seznam se nakonec dostaly čtyři projekty, z nichž hned se dvěma má co do činění sdružení CZ.NIC, správce české národní domény. Právě na nich bych rád demonstroval možné smýšlení Evropské komise, jak z 21 miliard vykouzlit 315. ČEŠI SÁZEJÍ NA BEZPEČNOST Na rozdíl od jiných států, jako je Belgie, Chorvatsko, ale i Finsko, se Česko nezaměřilo na rozvoj vysokorychlostního internetu a pokrytí bílých míst, ale především na oblast informační bezpečnosti. Pokud se podíváme na poslední čísla, není se čemu divit. Podle odhadů bezpečnostní divize Intelu McAfee se škoda způsobená kybernetickými zločinci pohybuje celosvětově kolem 500 miliard dolarů ročně. Pokud bychom tuto částku rozpočítali poměrně dle počtu uživatelů, na Českou republiku vychází přibližně 1,35 miliardy dolarů (32,7 miliardy korun). Prvním projektem za Českou republiku je bezpečnostní projekt Turris, který pomáhá uživatelům s ochranou domácí sítě pomocí speciálního routeru. Od loňského roku je v České republice instalováno více než tisíc těchto modrých krabiček, které odesílají anonymizovaná data do centrály provozované Národním bezpečnostním týmem CSIRT.CZ. Ten je dále vyhodnocuje a snaží se v nich nalézt stopy možných útoků a klíč k tomu, jak uživatele ochránit. V srpnu loňského roku se například díky velké síti složené z routerů Turris podařilo nasbírat zajímavá data o fungování malwaru Synolockeru, který po uživatelích jím infikovaných úložišť (NAS serverů) požadoval výpalné v přepočtu více než sedm tisíc korun. Na rozdíl od dalších zařízení je výhodou Turrisu jeho otevřenost, a to jak u softwaru, tak hardwaru. Druhým českým projektem v oblasti kybernetické bezpečnosti je projekt Fenix. Ten vznikl jako reakce na intenzivní DoS útoky, kterým v březnu 2013 čelila významná česká média, banky nebo operátoři. Smyslem projektu je umožnit v případě DoS útoku dostupnost internetových služeb u subjektů zapojených do této aktivity. V rámci EFSI se Fenix snaží nabídnout odpověď na to, jak ochránit Evropu před stále častějšími útoky zvenčí, a na to, jak by mohl někdy v budoucnosti vypadat tzv. evropský internet, o kterém se diskutuje nejen v bruselských kuloárech. Podle představ Evropské komise by se měly projekty začít realizovat již v roce Alespoň z pohledu digitální ekonomiky doufejme, že to nedopadne jako v roce Tehdy EK chtěla (rovněž v rámci protikrizových opatření) věnovat 3,5 miliardy eur na energetiku, jednu miliardu na vysokorychlostní internet na venkově a půl miliardy na zemědělské projekty. Pak si ale energetika urvala pro sebe celé čtyři miliardy. O zbytek se na národní úrovni porval vysokorychlostní internet a zemědělství. V české kotlině nakonec vše bralo zemědělství a internet přišel zkrátka. JIŘÍ PRŮŠA autor pracuje ve sdružení CZ.NIC a dlouhodobě se věnuje mezinárodnímu e-governmentu a dotacím na IT projekty

52 52 Euro 9 2. března 2015 hyde park internet Mládkova pochybná daň Ministr Jan Mládek přišel s nápadem na zdanění bezdrátového připojení ké. Česká republika by se vydala přímo proti všem evropským trendům zlevňování a zpřístupňování internetu. Nejvíce by se změna dotkla míst, kde Wi-Fi připojení tvoří dominantní způsob napojení na internet. Zasáhlo by to tisíce spotřebitelů, živnostníků i malých firem zejména na venkově a mimo velká centra. Jak to bylo s nápadem zdanit Wi-Fi a kdo s ním přišel? Na tak jednoduchý dotaz poslance Ivana Adamce měl nedávno ve sněmovně odpovědět mi nistr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Zklamán musel být, kdo čekal, že ministr řekne: S tím hloupým nápadem přišel Jirka nebo Karel, nebo vlastně já. Omlouváme se. Místo jasného vysvětlení bylo slyšet jen nepřesvědčivé ubezpečování, že už to bude v nejlepším pořádku. Což je jak ze zkušenosti víme varovný signál a důvod k obavám, že může být naopak hůře. Ministr Mládek vyvolal největší překvapení, když se ve své odpovědi začal topit v odkazech na dotace z EU. Ty se totiž zpoplatnění Wi-Fi opravdu nijak netýkají, a nesouvisejí dokonce ani s materiálem Strategie správy spektra, který byl na samém začátku celé kauzy. PÁTRÁNÍ PO VINÍKOVI Dokument připravil zcela podle zvyklostí a na základě usnesení vlády nezávislý orgán, Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Dokonce tento materiál projednal v meziresortním připomínkovém řízení a hotový jej předložil na Mládkovo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již loni v říjnu. Ministerstvo jej mělo jen dát vládě ke schválení. Jenže si vzpomnělo, že by bylo fajn celý strategický materiál trochu vylepšit. Jak dokazují dokumenty zveřejněné například na serveru Lupa.cz, nešlo o žádné kosmetické úpravy naopak, mělo dojít k zásadní proměně zpoplatňování kmitočtového spektra, což by se dotklo celého českého trhu s Wi-Fi připojením a nejen s ním. Dosud je to tak, že vysílání televize, rozhlasu, ale i sítě mobilních operátorů a kdovíco všechno ještě podléhá licencování ze strany státu reprezentovaného právě ČTÚ. Uživatelé licencí musejí za spektrum platit roční poplatky. Netýká se to ale malých sítí postavených na systému Wi-Fi, které významně přispívají k dostupnosti internetu v naší zemi. V těchto nelicencovaných pásmech platí jen základní pravidlo, že by se operátoři neměli vzájemně rušit. A právě v této části spektra v uplynulých letech vzniklo kvalitní konkurenční prostředí a zdroj řady inovativních postupů, z čehož těží spotřebitelé. Do toho pak přichází MPO s návrhem změn strategie, podle nichž má pod heslem boje proti diskriminaci (míněno asi velkých operátorů) dojít ke zpoplatnění dosud nelicencované části spektra. Dopady by byly dramatic- Zasáhlo by to tisíce spotřebitelů, živnostníků i malých firem zejména na venkově a mimo velká centra. MINISTR-LOBBISTA Logická otázka je, komu by to prospělo. A v tom je nejspíš důvod intenzivního mlžení pana ministra pomohlo by to velkým telekomunikačním operátorům. Ti za svá pásma musejí státu platit. Za to mají ale garantované kmitočty, se kterými mohou exkluzivně a bez rušení poskytovat celoplošné služby velkým i malým zákazníkům. Všechno by asi bylo v pořádku, kdyby malí Wi-Fi operátoři nezačali pomocí moderních technologií a díky tomu, že jako lokální operátoři znají nejlépe své zákazníky, získávat na úkor telekomunikačních obrů i velké komerční subjekty či pronikat do státní správy. To se samozřejmě velkým operátorům nemůže líbit. Přicházejí tak o důležité klienty a peníze. Zřejmě je brzy na podezření, jestli náhodou po Davidu Rathovi nepřipadl úkol nakrmit hladovou bestii ministru Mládkovi. Ale je namístě ptát se, zda je řešením údajné diskriminace velkých operátorů (která neexistuje, protože bezlicenční spektrum mohou využívat operátoři velcí, střední i malí) nastolení diskriminace malých zákazníků, kteří by aktivitou ministra Mládka mohli přijít o snadný přístup k levnému a dostatečně kvalitnímu internetovém připojení. Ministrova mlhavá odpověď všechny pochybnosti jen umocňuje. Pokud se k tomu přidá fakt, že za těchto okolností chce celou Strategii správy spektra ministr Mládek odejmout ČTÚ a převzít ji pod svá křídla, musí se každému rozsvítit varovné světlo. MARTIN KUPKA místopředseda Občanské demokratické strany a starosta Líbeznice ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO archiv

53 53 manažerský panel hyde park FOTO archiv Hýčkat nestačí Kvalitní zákaznická péče je pro většinu firem klíčovým nástrojem, jak zvyšovat spokojenost zákazníků a dlouhodobě si je udržet PETR RYSKA viceprezident pro firemní zákazníky ve Vodafonu Samotná starost o potřeby zákazníků a přímá komunikace s nimi k úspěchu ale často nestačí. V letošním roce jsme ve Vodafonu rozšířili službu osobní péče o firemní zákazníky i na menší firmy a podnikatele. Doposud byla přitom tato služba určena prioritně větším zákazníkům. To ukazuje, jak je, určitě nejen pro nás, osobní péče čím dál důležitější. OSOBNÍ PŘÍSTUP Je to v principu jednoduchý, ale velmi sofistikovaný nástroj, jak se starat o potřeby daného klienta. Zákazníci jsou na podobné zacházení zvyklí z řady jiných oborů, například z bankovnictví. V něm stejně jako v telekomunikacích dochází k dvěma zdánlivě protichůdným jevům. Zákazníci na jedné straně čím dál častěji využívají možnosti nastavovat si služby a obsluhovat svůj účet přes internetové rozhraní (viz online samoobsluha) nebo v aplikaci přímo v mobilním telefonu. Na druhé straně však v případě, kdy řeší určitou specifickou záležitost, očekávají osobní přístup. Přitom nechtějí trávit dlouhé minuty obsluhou hlasového automatu nebo svou situaci sáhodlouze vysvětlovat pokaždé jinému konzultantovi na telefonu. Tím, že si zákazník vyřídí běžné úkony skrze internetovou samoobsluhu nebo aplikaci v telefonu, vyvstává prostor pro větší rozšíření osobní péče. V našem případě na více firemních klientů. Zákazník má vždy přiděleného svého oddaného konzultanta a ten zná detailně nastavení všech služeb klienta a dovede mu snadno a rychle pomoci s kterýmkoli problémem. Zákazník je vždy spojen s tímto svým konzultantem, nemusí tak složitě vysvětlovat svou situaci. U větších firemních zákazníků má tento přístup veliký úspěch. VÝSTAVBA SÍTĚ Jenom samotná péče by nám ovšem k úspěchu, jakým je například již více než milion aktivních firemních SIM v naší síti, rozhodně nestačila. Osobní přístup k zákazníkovi je tím, co nám pomáhá učinit jej spokojeným. Ale bez zázemí v podobě mobilní sítě a portfolia hlasových i datových služeb by to samozřejmě nešlo. Výstavba sítě pro nás byla a stále je jednou z hlavních priorit, aktuálně se můžeme dle metodik Českého telekomunikačního úřadu pochlubit například nejlepším pokrytím rychlým mobilním internetem v rámci celé České republiky. INZERCE A

54 54 Euro 9 2. března 2015 light

55 55 Spojené státy light Nejslavnější skalpování strýčka Sama Bojiště u Little Bighornu, kde prérijní indiáni uštědřili yankees poslední velkou porážku, se stává místem usmíření někdejších nepřátel» FOTO Profimedia.cz

56 56 Euro 9 2. března 2015 light Spojené státy POSLEDNÍ VZDOR. Porážka generála Custera u Little Bighornu byla patrně nejslavnějším vítězstvím indiánů nad modrokabátníky. Na nahnání původních obyvatel Ameriky do rezervací ovšem už vůbec nic nezměnila.» Představte si, jaký to musel být pro tehdejší společnost šok. USA se v čer vnu 1876 za velkého optimismu chystaly na oslavy stoletého výročí nezávislosti. Národ cítil, že se stává politickou, ekonomickou i technologickou mocností. Vždyť jen pár měsíců předtím v březnu vyzkoušeli první telefon. A do toho všeobecného nadšení vpadla zpráva jak z minulého století. Indiáni kdesi v prériích Montany rozprášili oddíl modrokabátníků vedený nejmilovanějším důstojníkem své doby Georgem Armstrongem Custerem, líčí sugestivně knihkupec Bob Reece, který už patnáct let předsedá organizaci Přátelé Little Bighornu, proč se tato bitva stala nejslavnější porážkou v historii země, ač na vytlačení původních obyvatel do rezervací vůbec nic nezměnila. Reece má radost z toho, jak se svatyně pod širým nebem, kde se uctívala armáda, postupně mění v místo smíření mezi starými a novými Američany. Když jsem tam přijel v roce 1971 poprvé, nebyl tam ani jeden indián. Dnes jsou mezi průvodci i turisty, říká spokojeně. Bojiště navštíví ročně něco málo přes 300 tisíc lidí, zhruba desetina z nich má v žilách krev předkolumbovských etnik. BÍLÉ TVÁŘE A RUDOKOŽCI V KAMENNÉ PODOBĚ Američané si bojiště v lehce zvlněné, do dáli se táhnoucí prérii prohlížejí podle zvyku zdejší turistiky při jízdě po autostezce. Ke čtení informačních cedulí ani nevystoupí z vozu. V trávě jsou roztroušené pomníky symbolicky připomínající místa, na kterých naposled vydechlo 257 Custerových mužů. Těmto patníkům z bílé žuly od roku 1999 v Little Bighornu postupně přibývají bráškové z červené žuly označující přibližně prostor, kde zemřeli válečníci Lakotů, Čejenů a Arapahů pod vedením Splašeného koně v dlouhodobě marném boji o uchování svého tradičního způsobu života. Zdokumentovaných úmrtí na bitevním poli je šedesát, ale odhady domorodých ztrát stoupají na dvojnásobek. Někteří z padlých Native Americans, jak dnes říká hyperkorektní angličtina, nemají na náhrobcích očekávaná rekovská jména. Ani se nechce domýšlet, čím si přízvisko vysloužil třeba Pronásledován sovami nebo Malý skunk. Nejvíce pomníčků se na sebe mačká na Pahorku posledního vzdoru, kde se Custer se svými podřízenými schovával za těly zabitých koní a bránil se do posledního muže několikanásobné přesile. Traduje se, že jediným přeživším byl hřebec Comanche, kterého z piety už potom nikdo nikdy nesměl osedlat a posmrtně byl vycpán a postaven do auly Univerzity v Kansasu. Místu dominuje mohyla, na níž stojí jména všech padlých yankees. Někteří z nich ještě ani neuměli anglicky, protože narukovali hned po příjezdu z Evropy, aby získali občanství nové vlasti. Půlstoletí nikoho ani nenapadlo, že by se někde měly zmínit i indiánské oběti bitvy. Až v roce 1925 tento požadavek vznesli potomci jejích domorodých účastníků, jenže na další dlouhá desetiletí to bylo bláhové očekávání. Teprve v 70. letech, kdy i prvotní obyvatelé Severní Ameriky po vzoru černochů uskutečnili řadu protestů formou občanské neposlušnosti, si jejich spoluobčané začali připouštět, že vznik USA je pořádně zacákán krví původních obyvatel. Cílem Washingtonu byla genocida. Nikoli však ta fyzická, ale kulturní. Indián se klidně mohl dál jmenovat Rudý mrak, ale musel si ostříhat vlasy, přestěhovat se z týpí do domku, chovat dobytek a mluvit anglicky, říká k tomu běloch Bob Reece ve svém domě ve Fire stonu poblíž coloradské metropole Denveru. Státem nařízené zákazy jejich ceremoniálů, opakované porušování podepsaných smluv nebo nucené posílání jejich dětí na převýchovu do bělošských rodin jsou neomluvitelné zločiny naší vlády, dodává. Stejně tak je nepopiratelné, že jednotliví velitelé nařizovali masakry civilistů. Pro indiány dodnes toto černé svědomí amerického národa ztělesňuje Custer. Jenže mylně, uvádí nadšenec, jehož knihovna přetéká literaturou na jedno téma: Little Bighorn. LEGENDA NAD DĚJINY Pohledný blonďatý mladík Custer si slávu získal odvahou za občanské války, kdy to díky svému vůdcovskému talentu dotáhl až na generála (v době smrti už byl jen podplukovník, protože hromadným snižováním hodností vojsko řešilo v mírových dobách přebytek vysokých šarží), kterému se pro nízký věk přezdívalo chlapec generál. Byl celebritou své doby. Když dostal na starost poradit si v prériích s odbojnými Siouxy, mnozí to brali jako součást snahy ambiciózního muže připsat si bez rizika slávu a otevřít si cestu ke kandidatuře na prezidenta. Vítězství nad rudokožci byla tehdy už jen koloritem prudkého vzestupu USA. Jenomže k často opakovanému tvrzení o jeho politických ambicích chybějí jakékoli doklady a tak je to s Custerem pořád. Je více legendou než historickou postavou, říká Gerald Jasmer, který má bitevní pole Little Bighorn na starost. Pohled na něj určuje naše aktuální situace. Nejvíce se to odráží v kině. Ve filmu Sed-

57 57 Spojené státy light DRAHÝ POMNÍK. Nový pomník věnovaný indiánským obětem bitvy u Little Bighornu tvoří zděný kruh, v němž jsou na deskách vypsána jména známých indiánských padlých. Dominuje mu kovový reliéf tří bojovníků, jedné ženy a tří koní. Stál 2,3 milionu dolarů. FOTO Tomáš Nídr, Profimedia.cz má kavalerie natočeném za druhé světové dávalo smysl vychvalovat vlastní armádu a její velitele jako hrdiny. Naopak dnešní pohled na Custera jako luneticky krvežíznivého indiánobijce nám naočkoval snímek Malý velký muž, v němž se ukazuje tehdejší odpor umělců k vietnamské válce a k vojákům vůbec, vysvětluje Jasmer s tím, že postava blonďatého důstojníka se objevuje ve zhruba čtyřiceti filmech a tisícovce beletristických knih. Podle jeho znalostí se Custer, jehož ostatky byly rok po fatálním střetnutí převezeny na hřbitov při vojenské akademii ve West Pointu, dostal během svého působení na Divokém západě s indiány jen do několika přímých střetů a v žádném z nich nenařizoval masakrovat civilisty. Co do způsobu jednání s domorodci byl zřejmě stejný jako jiní představitelé ozbrojených sil, pro které bylo nejjednodušší strategií při krocení vzpurných kmenů zadržení žen a dětí, které vydali, až když se muži vrátili do rezervace. ROVNOPRÁVNOST V LITTLE BIGHORNU V 80. letech rostl tlak potomků lovců z prérie na to, aby v Little Bighornu přibyl pomník taky pro jejich předky. Když se k tomu vláda neměla, čtyřicítka aktivistů ho přes protesty rangerů v den 112. výročí, 25. června 1988, nainstalovala sama hned u mohyly připomínající Custera a jeho muže. Stálo na něm mimo jiné: Na počest indiánských vlastenců, kteří porazili americkou kavalerii ve snaze ochránit své ženy a děti před masovým vražděním. Tehdy vláda pochopila, že pro zlepšení vztahů s původní populací, která stále patří k nejchudším vrstvám národa, je nutné právě na tomto symbolickém místě ustoupit. Prvním krokem bylo, že z oficiálního názvu bitevního pole zmizelo provokativní příjmení Custer. Dalším, že se správcem lokality a šéfem tamních rangerů stal Gerard Baker. Byl to indián ze Severní Dakoty, který se postaral o to, aby dosud jednostranný pohled na dějiny získal i domorodou dimenzi. Z divochů se stali první obyvatelé bojující za svou formu života. U Little Bighornu byly povoleny dříve zakazované tradiční obřady. Řady průvodců doplnili i příslušníci kmenů. Ještě nyní si turisté myslí, že když je po areálu provádí indián, dostávají nějakou alternativní verzi historie. Ale moji podřízení, ať jsou jakékoli barvy, dělají stejnou přednášku založenou na našich objektivních znalostech událostí a jejich příčin, usmívá se běloch Jasmer. Posledním krokem k rovnoprávnosti na Little Bighornu bylo vyhlášení soutěže o nový indiánský pomník. Pro custerovský fanclub, který je i téměř 140 let po oficírově smrti stále početný, to byl stejně bláznivý nápad jako vychvalovat v Alamu Mexičany nebo předat washingtonskou stěnu se jmény amerických obětí vietnamské války Cílem Washingtonu byla genocida. Nikoli však ta fyzická, ale kulturní. Indián se klidně mohl dál jmenovat Rudý mrak, ale musel si ostříhat vlasy, přestěhovat se z týpí do domku, chovat dobytek a mluvit anglicky. do rukou soudruhů z Hanoje. Ale jejich protesty či anonymní výhrůžky násilím nepomohly. I tak trvalo deset let, než byl v roce 2003 konečně odhalen. Tvoří ho zděný kruh, v němž jsou na deskách vypsána jména známých indiánských padlých. Dominuje mu kovový reliéf tří bojovníků, jedné ženy a tří koní. Do soutěže se přihlásilo 500 uchazečů, jenže pak se nevědělo, kdo to zaplatí. Nakonec na to šly peníze z federální pokladny, byť ta obyčejně nechává financování pomníků na soukromých dárcích, říká Jasmer. Stál 2,3 milionu dolarů. Tedy zhruba 46krát víc než prostá mohyla pro modrokabátníky, uštěpačně upozorňují přesvědčení příznivci manifest destiny. Tato doktrína o bohem předurčených bílých anglofonních Američanech, kteří shůry dostali úkol obsadit kontinent od Atlantiku až k Pacifiku, ovlivňovala politiku USA hlavně v 19. století, ale dodnes ji mnozí tamní patrioté berou smrtelně vážně. DĚTI PTÁKA S VELKÝM ZOBÁKEM Nicméně pomník neuspokojuje ani všechny indiány. Vadí mi, že jsou tam mezi našimi padlými uvedeni stopaři z kmene Vraních indiánů. Byli to zrádci, kteří pomáhali Custerovi. Měli tam napsat jen hrdiny, říká stavař v důchodu Jerome High Horse. Mimochodem: tvrdí, že je příbuzný se Splašeným koněm, náčelníkem tehdejších vítězů. Bydlí ve Wanblee uprostřed rezervace Pine Ridge, která je určena pro lakotské Siouxe a která ze statistik vychází jako nejchudší kraj Spojených států. Každý červen se společně s dalšími muži vydává na koních na 600kilometrovou cestu do východní Montany, aby se 25. června poklonil duchům předků na místě, kde dokázali skalpovat strýčka Sama. U Čejenů jsme vítáni jako bratři, ale když projíždíme přes území Vraních indiánů, tak nám nadávají, komentuje dosud špatné vztahy mezi jednotlivými kmeny, jejichž vzájemné sváry dokázali otcové v Bílém domě vždy obratně využít. Příslušníci kmene Apsáalooke (Děti ptáka s velkým zobákem), který dnes sám sebe častěji označuje anglickým výrazem Crow (Vraní indiáni), jsou těmi, kdo dnes na Little Bighornu nejvíce vydělává. Bitevní pole se totiž nalézá na jejich teritoriu, takže právě oni tam mohou hledat práci nebo nabízet turistům suvenýry či občerstvení. Siouxové měli v očích svých sousedů pověst útočníků. Vraním indiánům se nijak nelíbilo, že cizí kmeny bojují o svou nezávislost na jejich půdě. Takže i oni bránili svoji svobodu a spojili se přitom s USA, dává Jasmer názorný příklad, jak je v historii někdy obtížné jednoznačně určit, kdo v ní hraje hrdinu a kdo padoucha. Tomáš Nídr spolupracovník redakce

58 58 Euro 9 2. března 2015 light technologie Pošta svépomocí Sdílená ekonomika má další hit: startup Roadie chce etablovaným kurýrním službám provést totéž, co Uber taxikářům Chcete-li poslat balík z jednoho konce Spojených států na druhý, nejlevnější, nejrychlejší a nejbezpečnější způsob je zanést ho do nejbližší restaurace rychlého občerstvení Waffle House. Tak si to alespoň představuje Marc Gorlin, zakladatel firmy Roadie, dalšího hráče na poli sdílené ekonomiky. Podobně jako aplikace Airbnb narušila běh hotelnictví a Uber leze do zelí taxikářům po celém světě, chce Gorlinova firma pro sebe získat část trhu s doručováním zásilek, který jen ve Spojených státech ročně utrží devadesát miliard dolarů. Základní myšlenka je jednoduchá. V každou chvíli, na kterou si vzpomenete, někdo někam jede docela prázdným autem, řekl Gorlin listu Atlanta Business Chronicle, který o jeho firmě začal psát letos v lednu jako první. Pokud dokážete toho provozu nějak využít, máte větší distribuční síť, než mají FedEx, UPS a pošta dohromady. RENOMOVANÍ INVESTOŘI Služba má probíhat tak, že když chcete doručit balík a pošta vám přijde příliš konvenční, pomalá, nejistá či drahá, obrátíte se pomocí počítačové aplikace na nejbližšího řidiče, který jede vaším směrem. Předáte mu balík, on jej odveze na místo určení. Na své si přijdete vy, adresát i řidič. Ta myšlenka se Gorlinovi zalíbila natolik, že kvůli ní opustil svoji prosperující firmu Kabbage, jež se zabývá poskytováním nebankovních úvěrů netradičním byznysům. Co víc, dokázal přesvědčit několik renomovaných byznysmenů natolik, že mu letos v lednu poskytli celkem deset milionů dolarů. Jsou mezi nimi šéf Googlu Eric Schmidt; Warren Stephens, majitel investiční banky Stephens Inc.; Alan Schwartz, šéf představenstva finanční firmy Guggenheim Partners; Jim McKelvey, spoluzakladatel firmy Square, která umožnuje mobilní platby kreditní kartou; a guru online bezpečnosti Tom Noonan. V praxi však má Roadie složitější roli než Uber. Zaprvé má při přepravě zásilek na krátké vzdálenosti silnou konkurenci ve spoustě lokálních kurýrních služeb, zatímco trh s doručováním na velké vzdálenosti pevně drží zmiňovaná trojice: pošta U.S. Postal Service a soukromé firmy Federal Express a United Parcel Service. Zadruhé přeprava balíku s sebou nese rizika obtížněji kontrolovatelná než přeprava zákazníka samotného. Řidič například musí balík vyfotografovat nejprve s odesílatelem a poté znovu s adresátem; to má zmenšovat riziko poškození zásilky. Konečně zatřetí je sice pravda, že někdo pořád někam jezdí, ale najděte na lusknutí prstem někoho, kdo jede z Mariánských Lázní do Šumperka. WAFFLE HOUSE Posledně jmenovaný oříšek má pomoci rozlousknout spolupráce s řetězcem Waffle House, což je restaurační síť. Spolupráce má fungovat tak, že vy odnesete svůj balík do nejbližší restaurace, odkud jej řidič převezme a doveze do restaurace nejbližší adresátovi. Potíž je samozřejmě v tom, že takový byznys může výborně fungovat v Atlantě, kde má Waffle House na stovku podniků; po celých Státech jich ale provozuje jenom 1750; pro srovnání McDonald s jich na území USA má 14 tisíc. V polovině států Unie nemá Waffle House jedinou restauraci. Pro Roadie tak je spolupráce s tímto řetězcem přinejlepším částečným, lokálně omezeným řešením. Daniel Deyl deyl@mf.cz ROADIE A WAFFLE HOUSE V ČÍSLECH 1 dolar z každé zakázky zaplatí řidiči firmy Roadie na pojištění 12 až 200 dolarů stojí doručení jednoho balíku 20 procent ceny každé zakázky si ponechává firma Roadie 80 procent ceny zůstává řidiči 7500 lidí si do konce třetího únorového týdne stáhlo aplikaci 90 miliard dolarů ročně utrží jen v USA veškeré doručovací služby (z toho plus minus 70 miliard jde na účet U.S. Postal Service) Zdroje: Wall Street Journal, Atlanta Business Chronicle, wikipedia.org, roadie.com BALÍČEK Z KAVÁRNY. Snem podnikatele Marca Gorlina je nabídnout poštovní služby prostřednictvím restauračního řetězce Waffle House. FOTO archiv

59 59 móda light Východní inspirace Návrhářka Beata Rajská objevila v Rusku módní svět a nedá na něj dopustit FOTO archiv Když se loni na podzim Beata Rajská rozhodla jít proti proudu, mnozí ji odrazovali. Zatímco evropští umělci své zájezdy do Ruska rušili, ona se tam vydala s kolekcí poněkud provokativně nazvanou Častušky. Nyní se do ruské metropole vrátila. Na hlavním molu největší země světa triumfovala po boku svého dávného vzoru Vjačeslava Zajceva, světoznámé ikony ruské módy. Zajceva jsem poprvé zažila v roce 1979, když jsem jako studentka sledovala v Trenčíně jeho kolekci z třetí řady v hledišti. Už tehdy jsem věděla, že je to dokonalé krejčovské řemeslo. Nikdy jsem ale ani nedoufala, že s ním budu stát na společném molu, řekla tvůrkyně týdeníku Euro po přehlídce v Moskvě. Na pódiu Moskevského domu módy Rajská sklidila ovace za kolekci Gender 2015, kterou koncipovala jako oslavu ženy. Sličné ruské modelky vynesly na molo něžně působící oděvy ušité z látky protkané dřevěným lýkem i třpytivé večerní róby z organzy a krajky. Chtěla jsem ukázat, že žena může být za všech okolností krásná, prozradila návrhářka. V zaplněném sále pro 250 diváků jí osobně tleskal jeden z nejuznávanějších světových módních tvůrců. MÓDNÍ EMOCE Reakce byly velmi příznivé. Panovala tam srdečná atmosféra, přiznala Rajská dojatě. Svému hostiteli složila na pódiu poklonu. Snila jsem o tom, že se stanu designérkou. Teď jsem designérka a mohu stát na pódiu spolu se svou ikonou Vjačeslavem Zajcevem. Děkuji mu za tuto příležitost, řekla brilantní ruštinou. Libovaly si i studentky, které v moskevském chrámu módy představily vlastní kolekce. Originální projekt, který připravilo České centrum Moskva společně s českým zastupitelským úřadem a Moskevským domem módy, poprvé spojil tvorbu módních návrhářů a nabídl i příležitost pro mladé tvůrce z obou zemí. Českou tvorbu prezentovaly posluchačky pražských vysokých škol UMPRUM a VOŠON a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ruský design představily mladé talenty Zajcevovy Laboratoře módy. V zaplněném sále pro 250 diváků Beatě Rajské osobně tleskal jeden z nejuznávanějších světových módních tvůrců. BEATA A SLAVA. Návrhářka Beata Rajská zažila velký úspěch v Moskvě po boku svého vzoru Vjačeslava Zajceva. Kolekce pojmenovaná Gender 2015 byla oslavou ženy a ženství. HAUTE COUTURE Devítipatrový dům na moskevské třídě Míru patří mezi nejprestižnější módní salony. Nabízí luxusní oděvní tvorbu a v jeho rámci působí také modelingová agentura, návrhářská škola, muzeum či divadlo módy. Pánem módního impéria je slovutný návrhář, který své království založil již v 80. letech minulého století. Jako jediný z tehdejšího socialistického bloku si prosadil vlastní značku. Jeho modely se štítkem Slava Zaitsev zářily na světových molech a mistři designu mu skládali poklony v různých zemích. Tleskala mu Paříž i Španělský sál Pražského hradu. Doma přitom působil jako rebel, když sovětské dělnice a kolchoznice navlékal do vyšívaných válenek a barevných vatovaných vest. Zároveň šil pro státníky, umělce, sportovce i diplomaty. Jeho talent uchvátil svého času Pierra Cardina či Guy Laroche, s nimiž spolupracoval. Nyní stojí v čele módní dynastie. V návrhářství působí jeho syn Jegor i vnučka Marusja, kteří ovšem razí vlastní styl a koncepci. Zajcev si drží svůj rukopis ovlivněný ruskou tradicí. Jeho tvorba je protkaná emocemi. V tom jsme si podobní, tvrdí Rajská. Možnost ukázat svou tvorbu v Rusku vnímá jako jedinečnou zkušenost. Rusko je inspirativní země. Objevila jsem spoustu skvělých profesionálů, pochvaluje si dojmy. V Moskvě zašla do kostela a zapálila svíčku. Její loňská kolekce Častušky byla ovlivněna ruskými chrámy a historií. Inspiraci hledala v kopulích chrámu Vasila Blaženého na Rudém náměstí, v poezii i literatuře. Byly tam báně, carská okázalost, ruský mužik, onuce, bábušky i uniformy, popsala detaily. Když se téma Rusko kvůli vývoji na Ukrajině málem ukázalo jako tabu, odmítla přehlídku zrušit. Kolekci předvedla v Praze a následně při oslavách 300. výročí založení klavírní firmy Petrof i v Moskvě. Její móda se pokaždé líbila. AlexAndrA MAlAchovská spolupracovnice redakce

60 60 Euro 9 2. března 2015 light Woker Bistro, které chcete mít za rohem Asijský street food připravovaný v moderním malém bistru v pražském Karlíně je dobrou volbou na rychlý oběd nebo večeři bez čekání HODNOCENÍ zkušená obsluha originální polední menu příjemné prostředí malý prostor, nemusí na vás vyjít místo k sezení Woker je opravdu malý podnik se sotva deseti místy k sezení, do kterého byste si měli najít cestu, pokud pracujete nebo bydlíte poblíž. Možná nestojí za cestu přes celou Prahu, ale je to přesně ten typ restaurace, kterou byste nejraději měli pár metrů od kanceláře či bytu. Já ho naštěstí poměrně blízko mám a obědy v asijském stylu mě tu baví čím dál víc. Pokud si dobře pamatuju, Woker zahájil provoz někdy zkraje loňského září a byl to rozjezd docela pomalý. Velká očekávání spojená se jménem Tomáše Stehlíka, zkušeného šéfkuchaře, kterého můžete znát třeba z Buddha Baru nebo z kurzů asijské kuchyně v Pražském kulinářském institutu, vystřídalo zklamání z poněkud fádních jídel, neautentických surovin v některých známých pokrmech (jako je například polévka ramen) a dalších více či méně drobných nedostatků. Přiznám se, že jsem Woker na pár měsíců upozadila a vrátila se až koncem listopadu, po třech měsících provozu. A dobře jsem udělala, počáteční nedostatky se podařilo v záběhových měsících odstranit a teď si nedovedu představit, že bych tam alespoň jednou týdně nešla na oběd. MÁLO MÍSTA, SPOUSTA CHUTÍ Od začátku se mi hodně líbil jednoduchý funkční interiér. Mimo zázemí pro obsluhu a kuchyni tvoří bistro jen červené a černé barové židle u dřevěných barových pultů, které jsou přidělané na šedivé surové zdi. Nad barem je pak velká černá tabule, na které najdete celé menu, tak jako na letácích hned vedle kasy. Stejně by mohlo vypadat asijské bistro v New Yorku nebo v Londýně. A pokud jste fanoušci Instagramu a rádi se chlubíte jídlem na sociálních sítích, věřte, že fotky odsud vypadají opravdu dobře. Už v září mi padla do oka mimořádně ochotná a o nabídce skvěle informovaná mladá dáma stojící u pokladny. Správně mířenými otázkami z vás dokáže vytáhnout, na co máte zrovna chuť nebo které ingredience by vám v pokrmu třeba mohly vadit. Upozorní na jídla, která jsou pro český jazýček možná až příliš pikantní, a nabídne řešení, třeba zjemnění kapkou kokosového mléka. I kvůli jejímu přístupu se do Wokeru pokaždé ráda vracím. S jídlem jsem měla ze začátku problém. Ne že by bylo vysloveně špatné, jen mu něco chybělo nebo přebývalo. Známému indonéskému jídlu nasi goreng, jehož základem je smažená rýže, ke které se často přidává kuře,

61 61 restaurace light THAI SPRING ROLLS. Vepřové rolky s rýžovými nudlemi, zázvorem a česnekem, chilli dip SATAY MENU. Krevetový, vepřový a kuřecí špíz s arašídovou a chilli omáčkou, rýže FOTO archiv krevety a vejce a ve Wokeru i barevná paprika a brokolice, chyběla jakákoli výraznější chuť, kromě spáleného česneku, jehož plátky pokrm pokrývaly. V polévce ramen zase scházely klasické ramen nudle, které byly nahrazeny nudlemi udon, místo poloviny vejce s krásně tekutým středem v něm bylo vejce zastřené, zkrátka jsem postrádala ingredience, na které jsem zvyklá, a novinky v polévce mi opravdu nevoněly. Nevím, co se v kuchyni Wokeru odehrálo, možná jen vzal Tomáš Stehlík pomyslné otěže i vařečku pevně do rukou. Pravda ale je, že za poslední měsíce si nemůžu stěžovat na jediné jídlo, naopak. Odcházím vždycky spokojená a většinou i dobře naladěná, díky atmosféře, která ve Wokeru panuje. Chodím sem především kvůli každý den jinému polednímu menu ve složení polévka nebo předkrm + hlavní jídlo. Suma 165 korun, kterou za celé menu zaplatím, jsou podle mě dobře investované peníze. Vlastně mě to většinou stojí ještě o 50 korun víc, protože málokdy odolám skvělé koriandrové limonádě, které si dávám pro jistotu rovnou půl litru. Sodovka s cukrem, spoustou citrusové šťávy, ve které se louhují lístky koriandru i pár lístků máty, je osvěžující, nepřeslazená a potěší každého, kdo jako já miluje koriandr. Pokud patříte mezi jeho zapřisáhlé odpůrce, máte možnost sáhnout po limonádě zázvorové. ZDAŘILÉ IMPROVIZACE Za poslední dobu mi nejvíc utkvělo v paměti kachní panang curry s jasmínovou rýží. Červené curry, jemné a sladké díky kokosovému mléku, ale s lehkou pikantností, která ke curry patří, s kousky kachního masa, barevných paprik, bambusem, proužky mrkve a trochou hub. Doufám, že ho na menu objevím brzy znovu. Naštěstí je ve stálé nabídce červené curry s krevetami a pak choi (čínské zelí). Červené curry je ale v poledne ve Wokeru oblíbené, minulý týden jsem ho ochutnala v kombinaci s hovězím masem a místo polévky byly tentokrát smažené masové taštičky gyoza. Skvělá, ale jako polední jídlo maličko problematická mi přišla krátká vepřová žebra, která byla inzerována se salátem som tam. Pod tímto názvem si představuji salát ze zelené papáji, který ale k žebírkům podáván nebyl. Nahradila ho smažená rýže s paprikou, hráškem a vejcem, která sice nenaplňovala mou představu, ale moc mi chutnala. Nevím, jestli byla chyba v překladu, nebo v mých znalostech asijské kuchyně, každopádně kombinace rýže s měkkým masem žebírek v harmonicky kořeněné nasládlé marinádě a domácí chilli marmelády, kterou jsme dostali navíc jako pozornost, byla víc než uspokojivá. Jen jsem se celou dobu bála, abych si nějak neznečistila šaty, a po očku sledovala kolegu, jestli mu žebírka neskončí na košili. Zvládli jsme to s grácií, ale vlhký ručník, který jsme nakonec dostali, se opravdu hodil. Ze stálého menu ještě musím vřele doporučit stálici thajské kuchyně, polévku tom yum (95 korun). Nepamatuji se, že bych v některé z pražských restaurací ochutnala lepší. Pikantní a zároveň lehce kyselou polévku s výraznou chutí citronové trávy a listů kafrové limety, tradičně podávanou s krevetami, tu připravují skutečně poctivě. A když nebudete mít chuť na polévku v poledním menu, po troše smlouvání a s malým příplatkem ji můžete vyměnit právě za tom yum. Pokud dáváte přednost další známé thajské polévce tom kha gai, přidají vám do tom yum kokosové mléko a pokusí se pohotově uspokojit vaše chutě, přestože tom kha gai v menu není. A je to docela povedená improvizace. Vlastně mám pocit, že tu nic není problém. Když se se svým přáním svěříte milé slečně za kasou, pokusí se vám vyhovět. A právě taková místa mám opravdu ráda. Přiznám se, že jsem ve Wokeru neochutnala sushi, i když tvoří poměrně rozsáhlou část nabídky, takže ho nejsem schopna hodnotit. Můžu vám ale na závěr doporučit, abyste se poptali obsluhy na nabídku dezertů, a když bude k mání ten z tapioky a manga, tak si ho určitě dejte. Bistro je otevřené pouze od pondělí do pátku od 11 do 21 hodin, jídlo si můžete telefonicky objednat na vyzvednutí v konkrétní čas nebo k dovážce do nejbližšího okolí, ale myslím, že by bylo škoda ochudit se o zdejší příjemnou atmosféru. Klára Donathová spolupracovnice redakce WOKER Urxova 10, Praha 8 tel.: woker@woker.cz Otevírací doba: Po Pá Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU pikantní krevetová polévka Tom Yum Goom 0,2 l 95 Kč Woker Ramen s kachnou a pošírovaným vejcem 195 Kč Pad Thai 165 Kč Shitake 145 Kč Ginger & Scallion 145 Kč Singapore 195 Kč Hovězí Udon 195 Kč Cashew 165 Kč Sezamové kuře 165 Kč Sweet and Sour 165 Kč Fried rice 125 Kč Red curry 195 Kč Saraman Curry 195 Kč Green curry 165 Kč Mussaman 165 Kč Veggie Curry 145 Kč Takoyaki Maki 8 ks 230 Kč Beef BBQ 190 Kč Wasabi Tuna 8 ks 250 Kč VÝBĚR Z NÁPOJOVÉHO LÍSTKU Domácí Zázvorová limonáda s limetkou 0,5 l 50 Kč Domácí Koriandrová limonáda 0,5 l 50 Kč Espresso 35 Kč Capuccino 45 Kč Latte 50 Kč Chai Latte 50 Kč Vietnamese 50 Kč Čaj 45 Kč Recenze všech restaurací najdete na

62 62 Euro 9 2. března 2015 light společnost HSBC BANK Jak na úspěšný export Seminář Exports In Focus připravila pro české exportéry banka HSBC. V úterý 17. února prezentovali v pražském hotelu Hilton Prague zástupci banky HSBC a partnerů soutěže HSBC International Business Awards své rady a zkušenosti ze zahraničních trhů a českým vývozcům přinesli aktuální praktické informace a tipy pro úspěšný export. Úvodní prezentace se ujali (zleva): Michael Hordley, ředitel české pobočky HSBC Bank; Lukáš Kaucký, náměstek ministra zahraničních věcí; Agata Urbanska-Giner, ekonomka pro střední a východní Evropu v HSBC; a moderátor David Borek. TRAVEL ALLIANCE Na špičce prodejců letenek Společnost Travel Alliance sdružující agentury se zaměřením na cestovní ruch (OK-Tours, Nemo Selecta, Thomas Cook a Agentura Smart) byla oceněna za třetí místo v objemech prodejů letenek na všechny členy aliance Skyteam na trhu České republiky. Slavnostní udílení cen, které každoročně Skyteam pořádá, se letos uskutečnilo 12. února v Muzeu Grévin v Praze a bylo spojeno s oslavou 15. výročí Skyteamu v ČR. Na snímku uprostřed je Marek Plášil, předseda představenstva Travel Alliance; vlevo Patrik Dvořák, Agentura Smart; a vpravo Martin Doupovec, Thomas Cook. CPI HOTELS Rocková noc v Buddha-Baru Společnost CPI Hotels uspořádala v Buddha-Baru Hotelu Prague jako poděkování pro své obchodní partnery Rockovou noc. Party se nesla ve znamení kůže, motorek Harley-Davidson, tetování a rockové muziky. Tradičním hostem byl farář Zbigniew Czendlik, známý řadou charitativních aktivit. Hlavní hvězdou večera byla zlatá slavice Lucie Bílá, která více než 350 hostům zazpívala své nejznámější hity. Kromě zpěvu obohatila party také o dobročinný rozměr, příchozí si mohli zakoupit její háčkovaná srdce, jejichž výtěžek poputuje ve prospěch nadace Konto Bariéry. IMPACT HUB Nápady na startu Setkáním nových zájemců a minulých vítězů začal v úterý 17. února 2015 v Impact Hubu Praha další ročník mezinárodní soutěže Social Impact Award, do které se do 20. dubna mohou hlásit týmy mladých lidí s nápady, jak skloubit společensky prospěšné cíle s podnikáním. Na zahajovacím večeru se představila řada vítězů z minulých let (zleva): Martin Leskovjan (Fair Art, 2013), Petr Hanzel (Bezobalu, 2012), Filip Ježek (Rekola, 2014) a Jakub Zaviačič (People in Safety, 2014). Zahájení soutěže doprovodila výstava o projektech, které soutěží prošly. SIDAT Dar pro nemocné cystickou fibrózou Česká automatizační firma Sidat podpořila Klub nemocných cystickou fibrózou. Částka 100 tisíc korun je určena na nákup techniky pro potřeby nemocných, kteří se v důsledku této nevyléčitelné choroby v průměru dožívají pouhých 38 let. Jednatel společnosti Sidat Radim Novotný předal šek ředitelce Klubu nemocných cystickou fibrózou Markétě Jansové (uprostřed). Společnost Sidat se věnuje i dalším charitativním projektům, například dodala výukové tablety pro autistické děti ze Speciální základní školy Poděbrady. STARTUPYARD, MAZARS Akcelerace na lodi Pražský akcelerátor StartupYard uspořádal na lodi Labe dne 18. února 2015 setkání StartupYard Mentor s Symposium. Během dvouhodinové projížďky diskutovali hosté z řad podnikatelů, programátorů, investorů a mentorů o praktické pomoci technologické komunitě v Praze a střední Evropě a rozvoji startupů. Partnerem akce byla společnost Mazars. Ředitel StartupYardu Cedric Maloux představil hostům tříměsíční akcelerační program šitý na míru začínajícím podnikům. FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

63 63 káva s... Jiřím Štěrbou light V Rusku se soudí rychle Ruské soudy mají pro rozhodnutí lhůty. Prvoinstanční rozhodnutí dostanete do půl roku, pravomocný rozsudek do roka FOTO archiv Některé české firmy mají apriorní nedůvěru k ruským soudům a při uzavírání smluv s ruskými partnery trvají na tom, aby případný spor rozhodl český soud. Podle Jiřího Štěrby je to zbytečná obava. Pokud si strany vybraly soud, dejme tomu, v Karlových Varech, bývá cesta k cíli delší a často i složitější, než kdyby spor řešil obchodní soud v Rusku, říká řídící partner moskevské pobočky advokátní kanceláře BBH, absolutního vítěze žebříčku Právnická firma roku Proč se BBH rozhodla založit pobočku v Moskvě? Na projektech našich klientů v Rusku pracujeme intenzivně již nějakých patnáct let. Nejdříve jsme spolupracovali se zahraniční advokátní kanceláří, která působila v Rusku od začátku 90. let. Množství a složitost projektů ale postupně vyžadovaly naši natolik intenzivní přítomnost, že založení vlastní kanceláře bylo logickým krokem. Kancelář jsme otevřeli v roce 2006 a od té doby se postupně rozrůstala. V Moskvě nyní působí více než 15 našich ruských právníků a trvale také dva čeští partneři, neděláme tam ale úplně všechno, jsme spíš takový butik. Každý týden máme nabitý schůzkami, účastníme se důležitých soudů, naši právníci cestují po celém Rusku. To nejde dělat z Prahy. Dnes už je jasné, že nynější situace v Rusku může trvat velmi dlouho. Jaké jsou vaše zkušenosti s ruskou justicí? Největším viditelným rozdílem je rychlost soudního řízení. V Rusku existují pro rozhodnutí lhůty. Prvoinstanční rozhodnutí dostanete do půl roku, pravomocný rozsudek po odvolání do roka. Proto ruské společnosti využívají ve sporech mezi sebou arbitrážní řízení mnohem méně, než je zvykem třeba u nás. V běžných obchodních věcech je řízení v Rusku celkem solidní a efektivní. DIVOKÉ RUSKO. Mnoho investorů si uvědomuje, že je vhodné s budoucností jejich byznysu v Rusku něco aktivně dělat právě nyní, říká Jiří Štěrba. Jaký má pokles rublu vliv na vaše podnikání a jak dlouho podle vás bude trvat tamní recese? Současná situace silně dopadá na všechny podnikatele na ruském trhu. Minulý rok se obvyklá nejistota spojená s podnikáním v Rusku materializovala a řada připravovaných projektů se náhle zastavila. Mnoho investorů ale nechce odejít z Ruska předčasně, protože vrátit se může už být nemožné. Současně došlo koncem roku k tomu dramatickému pádu rublu. To vše na nás mělo v loňském roce určitý negativní dopad a přimělo nás to ještě více optimalizovat naše aktivity. Dnes už je jasné, že nynější situace může trvat velmi dlouho. Mnoho investorů si uvědomuje, že je vhodné s budoucností svého byznysu v Rusku něco aktivně dělat právě nyní restrukturalizovat, přejednávat smlouvy. Takový zásah může investice v přijatelné podobě zachránit. Současně hrozí nesplácení úvěrů, insolvence ruských společností, objevuje se více sporné agendy. Tím se nyní hodně zabýváme. Ruskému trhu nadále věříme, ale jsme ostražití. Loni se společnost BBH stala absolutním vítězem žebříčku Právnická firma roku, a to hlavně díky objemu transakcí, které jste pomáhali realizovat. Můžete prozradit nějakou velkou očekávanou transakci tohoto roku? My jsme na velkých transakcích spolupracovali pravidelně, nejenom v loňském roce. Kdo alespoň trochu sleduje působení naší kanceláře, dobře to ví. Soutěže Právnická firma roku jsme se rozhodli zúčastnit v roce 2014 poprvé. Zajímalo nás, jak si stojíme mezi místní konkurencí, také jsme k takovému srovnání byli z různých stran vyzýváni. Na hodně vysoké umístění jsme si věřili. To, že jsme se hned stali absolutními vítězi, nás samozřejmě velmi potěšilo. K probíhajícím projektům se bohužel vyjadřovat nemohu. Pro velké advokátní kanceláře jsou stále důležitější různé CSR aktivity (CSR, společenská odpovědnost firem pozn. red.) či třeba úzká spolupráce s právnickými fakultami. Můžete vyjmenovat nějaké projekty, do kterých se zapojila kancelář BBH? Jsme velmi aktivní v oblasti spolupráce s právnickými fakultami, kde hledáme mladé talentované právníky. Naši advokáti přednášejí na fakultách, jsme partnery studentského spolku ELSA, podporujeme tým pražské právnické fakulty v rámci soutěže International Arbitration Moot, sponzorujeme letní školu pro čínské studenty práv a tím tento výčet zdaleka nekončí. VáclaV Drchal drchal@mf.cz

64 64 Euro 9 2. března 2015 light lidé a podniky T-MOBILE CZECH REPUBLIC Stephan Eger finanční ředitel Vladimír Střálka VMware Richard Kouba Partners Petr Dufek Unibet Luboš Tejkl Tieto Czech Radek Fron Lenovo Andrej Čársky Zuno Novým finančním ředitelem společnosti T-Mobile Czech Republic (TM CZ) se k 1. červenci 2015 stane Stephan Eger, který v současné době zastává pozici seniorního viceprezidenta vztahu s investory v Deutsche Telekomu (DT). Stephan Eger střídá Otakara Krále, jenž ke stejnému datu přechází do funkce ředitele strategických projektů v oddělení Finance Europe. Stephan Eger pracuje v DT od roku 2007, kdy se stal manažerem vztahů s investory. Během posledních osmi let získal řadu ocenění za práci v oblasti investor relations: v loňském roce šlo o cenu Thomson Reuters Extel za kvalitu vztahů s investory či cenu německých investorů Deutscher Investor Relations Preis. V nové roli bude Stephan Eger zodpovědný za veškeré finanční operace společnosti. Jako člen nejvyššího vedení TM CZ bude přispívat ke komplexnímu řízení společnosti a rozvoji podnikání a bude zodpovídat za výkonnost a celkové výsledky operátora. Otakar Král pracuje v T-Mobilu CR (dříve Radiomobil) od samotného počátku, tedy od roku 1996, a během své kariéry vystřídal řadu řídících pozic v oddělení financí. V roce 2002 se stal finančním ředitelem. V poslední době se podílel na úspěšné integraci podniků T-Systems Czech Republic a GTS Czech. Od 1. července tohoto roku bude Otakar Král zastávat pozici ředitele strategických projektů v oddělení Finance Europe Deutsche Telekomu. V nové funkci bude podporovat Ralpha Rentschlera, senior viceprezidenta Finance Europe. 1 VMWARE Vladimír Střálka country manager Společnost VMware podnikající v oblasti virtualizačních řešení a cloudové infrastruktury jmenovala Vladimíra Střálku (53) do pozice nového country managera pro Českou republiku a Slovensko. Vladimír Střálka pracuje ve společnosti VMware od května 2013 ve funkci enterprise account managera, ve které měl na starost péči o zákazníky z řad velkých firem. V nové roli bude zodpovědný za rozvoj firmy na českém a slovenském trhu. Jeho úkolem bude pomáhat zákazníkům s inovacemi a obchodním růstem prostřednictvím technologií pro softwarově definované datové centrum, hybridní cloud a práci koncových uživatelů. Před příchodem do společnosti VMware pracoval Vladimír Střálka sedm let ve společnosti Adobe Systems, poslední čtyři roky byl ve funkci country managera zodpovědného za český, slovenský a slovinský trh. Má doktorát z matematiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, je ženatý a má dvě dospělé děti. Ve volném čase se rád věnuje lyžování, cyklistice, vaření a poslechu vážné hudby. Zároveň se lokální zastoupení firmy VMware v České republice a na Slovensku rozrostlo o čtyři nové zaměstnance. Vladimír Špička se stal enterprise account managerem pro Českou republiku, Vratislav Břenek bude pracovat jako partner business manager pro Českou republiku a Slovensko. Systémovými inženýry pro Českou republiku byli jmenováni Tomáš Michaeli a František Ferenčík. 2 PARTNERS Richard Kouba ředitel projektu Partners market Od února letošního roku posílil tým projektu franšízových poboček Partners market Richard Kouba (47). Nastupuje na nově vytvořenou pozici ředitele projektu a jeho hlavním úkolem je další rozvoj tohoto distribučního kanálu, budování nových poboček, zvýšení produktivity těch stávajících a také zlepšení komunikace a spolupráce manažerů sítě a franšízových poboček v oblasti servisu klien tů. Richard Kouba sbíral zkušenosti zejména v GE Money Bank, kde od roku 2006 p ůsobil osm let na vyšších manažerských postech v České republice i na Slovensku. Zaměřoval se na oblast budování, expanzi a implementaci strategie. Od roku 1998 do konce roku 2005 byl jednatelem společnosti Allied Domecq pro český a slovenský trh. Kouba je absolventem ČVUT, Fakulty elektrotechnické. Je ženatý, má jedno dítě a volný čas tráví cestováním a rekreačním sportem, například cykloturistikou, in-line bruslením, squashem a golfem. 3 UNIBET Petr Dufek country manager pro Česko a Slovensko V londýnské centrále sázkové společnosti Unibet převzal zodpovědnost za česko-slovenský trh Petr Dufek. Ve firmě pracoval přes rok jako manažer CRM. Během svého působení zvedl o osm procent počet opakovaně sázejících klientů ve sportovním segmentu. KRÁTCE AFI Sdružení Association for Foreign Investment (AFI) zvolilo své vedení. Nejvyšší post ve Sdružení pro zahraniční investice již potřetí obhájil Kamil Blažek, který bude po dobu dalších dvou let zastávat funkci předsedy řídícího výboru. Místopředsedkyní AFI se podruhé za sebou stává Petra Rychnovská. Základním posláním AFI je podpora přímých zahraničních investic do České republiky a podpora exportu investic a investičních služeb do zahraničí. PWC LEGAL Michal Jakielek povýšil do funkce advokáta v advokátní kanceláři PricewaterhouseCoopers Legal, kde působil od roku 2011 jako koncipient. Jeho specializací je oblast M&A, bankovní, finanční a energetické regulatoriky a korporátní právo. Studium dokončil na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce Absolvoval stáže v advokátní kanceláři Hajduk a partneři a v Havel, Holásek & Partners, kde spravoval portfolia mezinárodních bankovních skupin působících v ČR. EXCLUSIVE TOURS Ředitelem marketingu cestovní kanceláře Exclusive Tours, společnosti působící na trhu luxusních dovolených a privátního cestování, je Jan Šprincl, který se bude starat o firemní styl a kampaně. Šprincl je bývalým novinářem (Aktuálně.cz, týdeník Instinkt), na straně klienta pracoval jako šéfeditor webu TV Nova a naposledy byl šéfredaktorem oficiální online prezentace hlavního města. Dosavadní šéf marketingu Petr Mlejnek ve firmě zůstává v pozici konzultanta. AMSP ČR Vedení Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zvolilo do čela výboru pro strukturální fondy Jiřího Kvíze. Jiří Kvíz je expertem na podporu pro zpracovatelský průmysl, výzkum, vývoj a inovace. Do roku 2010 působil jako garant dotačního programu Potenciál a jako člen hodnotitelských komisí programu Inovace v agentuře CzechInvest. V současnosti vede ve společnosti enovation tým odborníků na financování projektů z veřejných zdrojů či ze zdrojů EU.

65 65 lidé a podniky light FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Miroslav Endresl Zuno Michal Navrátil P3 Libor Chyška P3 Petr Dufek pracuje v sázkovém odvětví od roku 2010, kdy nastoupil do firmy BetClic Expekt jako specialista zodpovědný za obsah. Studoval balkanistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Mluví česky a anglicky, domluví se i chorvatsky, německy a švédsky. Mezi jeho velké záliby patří NHL a hokej obecně, sázení, webdesign či outdoorové aktivity. 4 TIETO CZECH Luboš Tejkl personální ředitel Novým personálním ředitelem společnosti Tieto Czech, severoevropského poskytovatele služeb v oblasti IT a produktového inženýrství, se stal Luboš Tejkl. Tento odborník s více než dvacetiletou praxí a zkušenostmi s působením v zahraničí (Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) pomůže ve firmě Tieto Czech rozšířit její stávající obchodní model. Luboš Tejkl je zkušený manažer v oblasti motivace, rozvoje a vedení zaměstnanců. Má za sebou bohatou kariéru ve vedoucích pozicích významných nadnárodních firem (General Electric, ČEZ, ConocoPhillips) v několika různých oborech podnikání (finanční služby, bankovnictví, energetika, výroba leteckých motorů a konzultační služby). Do společnosti Tieto Czech přichází se zadáním zajistit vysoce specializované odborníky do klíčových seniorních pozic v rámci celé korporace. 5 LENOVO Radek Fron SMB sales representative Společnost Lenovo od Nového roku posílila svůj obchodní tým. Do funkce SMB sales representative nastoupil Radek Fron (33), který bude zodpovídat za rozvoj prodejních aktivit u významných obchodních partnerů společnosti Lenovo z řady malých a středních podniků. Bude se specializovat především na produkty z řad Think a IBM x86. Před nástupem do Lenova působil Radek Fron v pozicích product managera a nákupčího ve společnosti Alza.cz. Během deseti let svého působení v této společnosti získal velké množství zkušeností z oblasti prodeje. V roce 2013 nastoupil do firmy Fast ČR jako project manager. Radek Fron má středoškolské vzdělání s maturitou. Mezi jeho záliby patří především sport, a to jak aktivně, tak pasivně. Zajímá ho zejména lakros, golf a fotbal. Ve volném čase také rád čte a sleduje filmy. 6 ZUNO Andrej Čársky vedoucí oddělení Miroslav Endresl vedoucí vývoje Lídrem nově vytvořeného oddělení zaměřeného na zefektivnění úvěrových procesů banky Zuno se stal Andrej Čársky (33), dosavadní šéf vývoje produktů a elektronického bankovnictví. Nahradil jej Miroslav Endresl (27), který doposud působil jako expert na platební operace. Před jmenováním do pozice šéfa úvěrového oddělení byl Andrej Čársky dlouholetým členem produktového týmu banky. Začínal jako manažer depozitních produktů, později pracoval na zavádění platebních karet a účastnil se také zrodu úvěrových produktů. Před příchodem do Zuna v roce 2009 získal Andrej Čársky mnoho zkušeností v Tatra bance a Všeobecné úvěrové bance. Vystudoval bankovnictví na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Svůj volný čas věnuje manželce a dceři. Velmi rád cestuje, miluje moře, slovenské Tatry a je sběratelem mincí. Miroslav Endresl pracuje v Zuno bance čtyři roky. Doposud působil v pozicích IT specialista, platební expert a produktový analytik. Vystudoval Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě. Je vášnivým cyklistou, rád hraje fotbal a čte knihy. 7 P3 Michal Navrátil senior asset manager Libor Chyška property manager Společnost P3, developer a správce evropských průmyslových nemovitostí, posiluje oddělení property a asset managementu pro Českou republiku. Michal Navrátil se stal senior asset managerem. Do jeho týmu nově nastoupil také Libor Chyška. Společně se budou starat o budovy a parky z českého portfolia P3 Logistic Parks. Michal Navrátil (33) vystudoval obor podnikání a řízení ve stavebnictví na ČVUT v Praze. Po ukončení studií působil v oblasti projektového managementu v podnicích International Automotive Associates a Subterra. Na realitním trhu sbíral zkušenosti ve společnostech Orco Prague a Knight Frank. Více než rok také pracoval v rámci mise ISAF (International Security Assistance Force) pod vedením NATO jako člen provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu. Michal Navrátil je ženatý, mluví anglicky a ve volném čase rád cestuje nebo aktivně sportuje. Libor Chyška (46) se stal novým property managerem P3. Po studiích na Karlově univerzitě a NVI (National Institute for Education) působil ve společnosti Avia, kde získal zkušenosti jako facility & property manager, a v Hypoteční bance. Libor Chyška hovoří anglicky a částečně rusky. Ve volném čase se věnuje rodině, má rád adrenalinové sporty a zajímá se o design. NAROZENINY 2. BŘEZNA Marián Černoch (40) obchodní ředitel: Scania CR Jiří Plajner (54) člen představenstva: PSP Speciální strojírna 3. BŘEZNA Arnaud Stéphane Burlin (49) ředitel a jednatel: Unibail-Rodamco ČR Vladimír Čepelík (54) generální ředitel: ZVU Potez Martin Kovář (53) generální ředitel a místopředseda představenstva: Jitona Radek Špicar (38) ředitel: Aspen Institute Prague; viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost: Svaz průmyslu a dopravy ČR 4. BŘEZNA Otakar Hora (55) partner v oddělení auditu a prokurista: KPMG ČR Dan Ťok (56) ministr dopravy ČR Josef Vaněk (59) předseda představenstva: Kovoslužba Praha 5. BŘEZNA Miroslav Crha (52) výkonný ředitel a jednatel: Global Payments Europe Martin Krbec (51) generální ředitel a jednatel: Bilfinger Industrial Services Czech Jindřich Patočka (51) ředitel úseku realizace a člen představenstva: UniControls Jan Ruml (62) generální ředitel a místopředseda představenstva: Secar Bohemia 6. BŘEZNA Jiří Urbanec (56) generální ředitel a místopředseda představenstva: Škoda Vagonka Josef Valter (37) člen představenstva: Fio banka 7. BŘEZNA Pavel Chýňava (44) finanční ředitel a prokurista: Linet Tomáš Strnad (46) partner a člen představenstva: Accredio Josef Tichý (61) předseda představenstva: Explosia 8. BŘEZNA Miroslav Bělina (65) jednatel: Bělina & Partners, advokátní kancelář Jaromír Gajdáček (56) generální ředitel: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR; prezident: Svaz zdravotních pojišťoven ČR Tomáš Krsek (43) předseda představenstva: Škoda Transportation Leoš Novotný (30) generální ředitel a předseda představenstva: Leo Express Ladislav Varhaník (47) ředitel: Synthos

66 deník pátek číslo 1811 l volný prodej 10 Kč l řízená distribuce l Omezená svoboda Nebudeme přece Volný pohyb v Evropské unii chudí příbuzní je ohrožen. Kvůli teroristům Euro za 20 korun, jinak pro Česko nemá smysl, TémA str. 4 5 říká hlavní ekonomka ČBA Eva Zamrazilová E15.cz JAN ŠiNDELář: KOnKUrEnCE na KOlEjíCh? TAKhlE ne Komentář str. 18 jednou větou Žlutý fosfor přiveze z Kazachstánu ČD Cargo ČD Cargo získalo pětiletou Pavla Palaščáková Praha ustanou. Naopak se množí náznaky toho, že vzbouřenci upřou po- zakázku na přepravu žlutého fosforu z Kazachstánu do Česka; ukrajinským vojskem utržila v Debalceve porážku dobýt Mariupol a získat pro Rusko zornost jižním směrem, pokusí se na úkor soukromé AWT. str. 6 i vláda. Týden po uzavření dohod z Minsku je jasné, že Prezident Petro Porošenko se suchozemskou cestu na Krym. Evropské firmy horečně navyšují kapitál selhaly. Boje v Donbasu zesílily. snaží na kritickou situaci reagovat. Za prvních šest týdnů letošního Mezinárodní společenství si ale Především chce dostat na Ukrajinu roku upsalo nové akcie už není ochotné plně připustit realitu. Dokud bude věřit v šanci na vu. Hovoří o policejní misi EU jed- mírové síly a obejít přitom Mosk- 120 evropských firem a získaly rekordních 32 miliard eur; je to naplnění ujednání, nemůže Kyjev nající na příkaz Rady bezpečnosti poprvé za deset let, co Evropané předstihli Američany. str. 12 čekat důraznější pomoc. OSN. Rád bych tvrdě zdůraznil, Povstalci získali pocit, že se že se Rusko jako agresor nemůže jim nic nestane, pokud příměří účastnit mírové operace, vzkázal. STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE lokálně poruší. Nenaplnila se navíc Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti PX (CZ) ,03 % očekávání, že po bitvě o důležitý OSN, už dalo najevo, že je proti. ATX (AT) ,07 % železniční uzel Debalceve potyčky Pokračování zahraničí str. 14 BUX (HU) ,01 % Foto isifa DAX (DE) ,37 % WIG20 (PL) ,06 % KURZY ČNB str. 12 CZK/EUR Daniel Novák Praha jsme odvrátili tři neoprávněné insolvenční útoky, které postupně na stejného mladíka s trvalým muže, u něhož našla zfalšované akcií na Daniela Tázlera. Tedy Nechápeme, proč policie 27,370 Insolvenční útok na trojici velkých českých výrobců osvětle- napadl naše akcie, a to velice vážnech, který je podepsaný se svou nost, z ničeho neobvinila a ne- přitvrzují. Čtvrtý útok už přímo bydlištěm na radnici v Sedlča- smlouvy poškozující naši společ- 0,210 Kč ní Trevos, Hormen CE a Halla ným způsobem, řekl deníku E15 firmou Telepike pod posledním dala návrh na vazbu, podotkl se posunul na ještě závažnější místopředseda představenstva insolvenčním útokem na firmy Šulc. Stejně tak se prý policisté CZK/USD úroveň. V případě společnosti Trevosu Vilém Šulc. Trevos, Hormen CE a Halla. již dostali i k samotnému Tázlerovi. Ani on si však obvinění a ná- Trevos se totiž zatím neznámí nájezdníci chystali ovládnout firmu náhodou v Praze při zadržení do nichž deník E15 nahlédl, se vrh na vazbu nevyslechl. Policie Policii se v prosinci podařilo Další padělané dokumenty, 24,033 0,221 Kč pomocí padělané smlouvy o převodu akcií. Podnik z Turnova má průkazem zajistit také falešné ho dluhu Trevosu vůči neznámé povala aktivitou ani u trestních Slováka s falešným občanským týkaly uznání dvacetimilionové- podle zástupce Trevosu nepřeky- tržby přes půl miliardy korun smlouvy s padělanými podpisy firmě nebo dohody společnosti oznámení podaných v souvislosti a exportuje do padesáti zemí. většinového akcionáře a předsedy představenstva Trevosu o společném postupu ve veřejhy. Firma proto poslala stížnost s jiným dodavatelem osvětlení s předešlými insolvenčními návr- Dodával světla například pro vlakové nádraží ve Vídni nebo Jiřího Opočenského. Jeden z dokumentů se týkal převodu jeho z dodávek pro státní zakázky. byznys str. 7 ném tendru. To by firmu vyřadilo na státní zastupitelství pro mrakodrapy v Dubaji. Již A inzerce , číslo 01/15 1ZEN MUDr. Jan Hnízdil má moc měnit pohled lidí na nemoc. Enfant terrible českého zdravotnictví otvírá své Hnízdo zdraví, aby nám ukázal, že léčit se dá efektivně a levně. STYLOVÝ MĚS ÍČNÍK. V YCHÁZÍ S DENÍKEM E 15 Monday, 2 March 2015 Issue 60 l newsstand price CZK 24/ 1 l Arabian frights Spa town Teplice risks losing its petrodollar clientele, with patriots stoking fears of Islamisation Top STory pages 8 9 Voglgruber. among other moves, is in- autumn. Baumax descri- Continues on page 5 Struggling Do-It-Yourself Daniel Novák, Jan Šindelář The change of direction troducing e-shops that are comes at a time when the run in close relation to the chain Baumax is making big company is shrinking its brick-and-mortar stores. DIY and home business and, according It is a concept which Uni changes to repair its fortunes. improvement to some information, is Hobby is also working on. network Baumax has confirmed its res in the Czech Republic delivered a pilot project for sale. The Baumax sto- Baumax has successfully Billionaire Jiří Šimáně and exit from Hungary and have caught the eye of Jiří under its new market model in Tulln, Austria. The his rival Uni Hobby chain the start of a new market Šimáně who is behind the say they may have the fix model and investments rival Uni Hobby chain. changes will be brought to be rolled out in the Seeking a new path to the Czech Republic for it Czech stores Czech Republic, Austria to prosperity, Baumax, and Slovakia this coming and Slovakia. david špinar: budoucnost Český golf je v MultiscReenu se ocitl na Rozcestí strana 14 strana 46 První časopis o médiích, reklamě a marketingové komunikaci > založeno 1993 Photo: Hynek Glos bes its domestic market of Austria, along with the Czech Republic and Slovakia, as strategic markets which it does not intend to abandon. Baumax is not planning to exit the Czech Republic, said a spokesperson for the company, Monika Michel FleischMann: Rádio je především zábava strana 58 Strategie vychází ve Spolupráci S týdeníkem euro 0215 > vychází > cena 69 Kč Šéf odborů Josef Středula: Zaměstnanci by měli dostat přidáno str. 16 číslo 2 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro VYCHÁZÍ V E SPOLUPRÁCI S PORTÁLEM BUSINESSINFO.CZ inzerce A JOSEF DONÁT: S ParTNerem advokátní kanceláře rowan legal a PráVNíkem roku 2014 V kategorii PráVo it o kybernetické bezpečnosti a o Tom, jak Se PřeS Práci V reklamě dostal ke SVé SPecialiZaci. Paní účetní a továrna na daně Právník roku 2014 fórum e15 Finanční úřady potrestaly několik V pražském kongresovém centru Zástupci renomovaných advokátních firem za daňové machinace, i když se v pátek 30. ledna konal jubilejní kanceláří se věnují zániku ovládacích neexistovaly přímé důkazy. Tvrdý kurz desátý galavačer celojustiční soutěže smluv a novým požadavkům na zprávy loni posvětil Nejvyšší správní soud. Právník roku. o vztazích mezi propojenými osobami. ÚNOR Euro 9 2. března 2015 light pozvánky/společnost DO 29. BŘEZNA Rudolfínští mistři OD 10. BŘEZNA Tři v tom na Jezerce VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 T: F: E: dopisyeuro@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta INZERCE A EVENTY David Korn obchodní ředitel T: E: podkladyeuro@mf.cz INZERCE A A Probíhající výstava v Muzeu hlavního města Prahy představuje obrazy, sochy a grafiky, které vznikly v době císaře Rudolfa II. Český návštěvník může poznat poklady, které kdysi udělaly z Pražského hradu Mekku umění a po panovníkově smrti byly roztroušeny po světě. Vystavena jsou díla dvorních umělců Rudolfa II. Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen, Josepha Heintze st., Pietera Stevense, Dirka de Quade van Ravesteyn, Matthiase Gundelacha, Adriaena de Vries, soubor grafických listů podle jejich předloh a také několik anonymních děl. Zvláštním bonusem výstavy je zápůjčka dosud neznámého portrétu Rudolfa II. z doby před rokem OD 5. DO 8. BŘEZNA Mezinárodní veletrh motocyklů Komedie Jaroslava Vostrého o lásce a protivenstvích Tři v tom se po třiceti letech vrací na pražská divadelní prkna. Příběh o třech slečnách, které se snaží utajit, že jejich láska nezůstala bez následků, a rostoucí bříška proto vydávají před otcem za těžkou nemoc, svěřil principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský režisérovi Matěji Balcarovi, talentovanému absolventovi filmové školy v Písku. V legendární hříčce o třech žhavých nápadnících a ženách jejich srdce uvidíme Kristýnu Hrušínskou, Terezu Němcovou, Denisu Pfauserovou, Terezu Kopsovou, Petra Vacka, Jana Hrušínského, Felixe Slováčka jr., Michala Kerna, Václava Chalupu a řadu dalších. 14. BŘEZNA Paul Simon & Sting společně Zpěváci a skladatelé Paul Simon & Sting se představí na společném vystoupení v pražské O2 areně v rámci světového turné On Stage Together. Tito dlouholetí přátelé známí svým širokým žánrovým rozsahem posouvají hranice populární hudby a oslovují všechny generace fanoušků. Na pražském koncertě vystoupí s doprovodnými kapelami a předvedou své nejznámější skladby, a to společně i odděleně. Zazní přes třicet písní včetně oblíbených hitů. ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek ŠÉFREDAKTOR Michal Půr ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Vadim Fojtík ANALYTICI A KOMENTÁTOŘI Pavel Páral Miroslav Zámečník EDITOŘI Tomáš Jeník Jiří Zatloukal Igor Záruba (šéfeditor divize) REPORTÉŘI Hana Boříková Adéla Čabanová Daniel Deyl Václav Drchal Vladan Gallistl Petr Holec Petr Horký Jan Hrbáček (šéfreportér) Jan Novotný Jan Sedlák Petr Weikert ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek (vedoucí) Hynek Glos Martin Pinkas SEKRETARIÁT Zuzana Faltová office manažerka T: KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu T: Markéta Priknerová brand manažerka T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce T: Michaela Mrázová manažerka výroby a distribuce T: Lukáš Fabián manažer předplatného T: PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR vyřizuje: A.L.L. production, s.r.o. P.O.BOX 732, Praha 1 T: E: mladafronta@predplatne.cz TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. T: (02) , E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od října 1998 každé pondělí OD 20. BŘEZNA FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Na Výstavišti v pražských Holešovicích se bude od čtvrtka do neděle konat 19. ročník mezinárodního veletrhu motocyklů, čtyřkolek a příslušenství a s ním i největší česká soutěžní výstava motocyklových staveb a přestaveb Bohemian Custom Bike. Vůbec poprvé v České republice budete moci spatřit novou Kawasaki, model Ninja H2R, Ducati představí novou Multistradu 1200 S a 1299 Panigale S, chybět nebude ani Ducati Scrambler. Své novinky dále předvedou Yamaha, Harley-Davidson, Husqvarna a další. V Levém křídle Průmyslového paláce budou mít letos hlavní slovo café racery. Uvidíte motocyklové modly jako Vincent NorVin, HRD Vincent Black Shadow, Velocette Venom Clubman či Norton Manx. Balet Black and White Mahenovo divadlo v Brně uvede premiéru baletu Black and White, který je moderně pojatou obdobou Labutího jezera. Inscenace zpracovaná podle verze, která měla velký úspěch v USA, reprezentuje dnešek. Jde o pokus přiblížit mladší generaci klasické dílo z jiného úhlu, popřením všech tradic a vizuálním přetvořením. Brněnské zpracování pohlíží na Labutí jezero skrze hlavní postavu, prince Siegfrida, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění rakoviny. Autorem choreografie a zároveň režisérem je Mário Radačovský., Ukrajina prosí svět o pomoc Trevos odvrací pokus o krádež firmy Sním o pacientech, kteří nepotřebují lékaře S v divizi Euro E15 dále vychází Can Baumax dig itself out of a hole? ustria-based A novináři v pohybu razantní nástup oligarchů silně zahýbal českým a slovenským mediálním trhem Ruská kosa Čeští vývozci se naučili jezdit jinam. Velký trh na Východě jim však může časem chybět PR ÁVO BYZNYS PŘÍLOHA E15 PRO PRÁVNICKOU OBEC A TOP MANAGEMENT& Musí to být zábava

67

68