Téma 1. Zkušenosti s evropskými normami. Michal Varaus Vysoké učení technické v Brně , České Budějovice

Transkript

1 Téma 1 Zkušenosti s evropskými normami Michal Varaus Vysoké učení technické v Brně , České Budějovice

2 Evropské normy pro silniční stavební materiály - TC227 Petr Svoboda David Matoušek Michal Varaus Sdružení pro výstavbu silnic Praha, VUT v Brně

3 Evropská normalizace a její dopad na situaci v České republice 2013 revize výrobkových norem pro stavbu vozovek Normy pro kamenivo Normy na CB kryt a směsi stmelené hydraulickými pojivy Normy na asfaltové směsi Změny v přístupu nařízení Evropského parlamentu č. 305/2011 o přijetí CPR (Construction Product Regulation = Nařízení o stavebních výrobcích) Udržitelnost čerpání přírodních zdrojů Nahrazuje CPD (Construction Product Directive = Směrnice o stavebních výrobcích) 3

4 Zkušenosti s 1. generací norem Laboratorní zkoušky asfaltové směsi Zavedení nových/modifikovaných zkušebních postupů ČSN EN Stanovení maximální objemové hmotnosti ČSN EN Stanovení afinity mezi pojivem a kamenivem ČSN EN Stanovení odolnosti zkušebního tělesa vůči vodě ITSR ČSN EN Zkouška pojíždění kolem ČSN EN Odolnost proti kopírování trhlin ČSN EN Nízkoteplotní vlastnosti 4

5 Zkušenosti s 1. generací norem Změny v zaběhnuté praxi - ITT Zkoušky typu ITT zkoušky typu (laboratoř / obalovna) ITT obalovna = větší přiblížení praxi ITT laboratoř návrh 3 sad těles místo 5 sad Opakování ITT po 5 letech dostačující Možnost aplikace na skupiny příbuzných výrobků 5

6 2. generace norem Časový harmonogram přijetí norem Duben říjen 2013 připomínkování nových anglických verzí Listopad březen 2014 přijetí/zamítnutí připomínek Duben 2014 jednání o zamítnutých připomínkách 2. polovina 2014 zpracování finální verze Konec roku 2014 konečné hlasování 2015 přechodné období pro zpracování předpisů na národní úrovni 6

7 Národní přílohy výrobkových norem 2.generace ÚNMZ (Ústav pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) metodika Odkaz na národní přílohu v EN přípustné ji zpracovat Pokud není v EN odkaz zpracuje se ČSN Pro doplňující informace poznámky pod čarou Důsledek opatření TNK 147 Navrhování a provádění vozovek U všech výrobkových norem budou zrušeny národní přílohy Požadavky budou převedeny do norem na provádění stavebních prací (ČSN ) 7

8 Revize norem pro asfaltové směsi ČSN EN Asfaltový beton 1. generace pro empirický i funkční přístup Možnosti dalšího pokračování v 2. generaci 1. Ponechat empirický a funkční přístup jako v první generaci 2. Použít výhradně funkční přístup 3. Použít výhradně empirický přístup 4. Nadefinovat do norem empirické a funkční zkoušky a vymezit, které zkoušky nelze vzájemně kombinovat 8

9 Požadavky na kamenivo revize normy ČSN EN Sblížení s normami EN Kamenivo do betonu EN Kamenivo pro nestmelené směsi Sjednocení kategorií u jednotlivých parametrů (výrobci kameniva) Sjednocena hranice pro drobné kamenivo d/d D 4, d = 0 Všechny frakce, kde d > 0 je hrubé kamenivo např. 1/4, 2/4 Zkouška odolnosti proti zmrazování a rozmrazování možné provádět i v přítomnosti soli Zvláštní požadavky jsou stanoveny na hodnocení kameniva z ocelářské strusky 9

10 2. generace norem revize národních příloh Požadavky na kamenivo revize normy ČSN EN Nutno změnit požadavky na nasákavost / mrazuvzdornost / trvanlivost Návrh: pro směsi S, + Nasákavost WA 24 max. 1 %; pokud 1 % Mrazuvzdornost F 2 Nevyhovující kategorie methylenové modři přejít na zkoušku ekvivalent písku (nutno upravit postup) provádění srovnávacích zkoušek 10

11 2. generace norem revize národních příloh Požadavky na pojiva zpřehlednění tabulky v ČSN EN Umožnění používání předmíchaných pojiv 11

12 2. generace norem revize národních příloh Požadavky na asfaltové směsi ČSN EN Pro obrusné vrstvy nepoužívat směsi S Směsi ACO 11+, ACO 11 od TDZ II, hutnit 2 x 50 údery upravit obor zrnitosti posunout, spodní mez směrem nahoru (přidání 0/4, popř. moučky + přidat asfaltové pojivo) Cíl dosáhnout větší trvanlivosti směsí Srovnávací zkoušky vyzkoušet směsi ACO 11+ při 50 o C a 60 o C stanovit mezní hodnoty pro zkoušku odolnosti proti trvalým deformacím 12

13 2. generace norem revize národních příloh Meze pro přidávání R-materiálu ČSN EN Pro obrusné vrstvy ACO 11+ připustit % R-materiálu Pro ložní vrstvy max. 50 % R-materiálu Pro podkladní vrstvy max. 70 % R-materiálu Přidávání R-materiálu nad 20 % vyžaduje: Důkladnou homogenizaci, ideální frézování po vrstvách Průběžné sledování vlastností pojiva (pen, KK) Dávkování asfaltu 70/100, nebo použití omlazovačů pojiva 13

14 Změny ve specifikacích silničních asfaltových pojiv v kontextu vývoje evropských norem Jiří Plitz PARAMO, a.s.

15 Nemodifikované silniční asfalty ČSN EN Jediná skupina pojiv mající úplnou specifikaci druhů Od revize v roce 2009 je harmonizovanou normou Tabulka A vlastnosti povinné ve všech zemích Tabulka B každá země si může vlastnost zvolit (v ČR zvolen bod lámavosti) Při další revizi v roce 2014 změna přílohy ZA Není jasné posuzování trvanlivosti Pouze RTFOT je nedostatečné PAV nekoreluje se stárnutím ve vozovce 15

16 Speciální silniční asfalty - ČSN EN Revize 2011 rozdělení normy na část 1,2 Část 1 Tvrdé silniční asfalty, zatím není jasné, zda-li funkční specifikace budou v ČR povinné, TSA 10/20, 15/25 Část 2 Multigrádové asfalty vyšší penetrační index očekává se formální hlasování v ČR MG 20/30, 35/50, 50/70 Polymerem modifikované asfalty - ČSN EN Revize 2010 harmonizovaná norma Požadavky na konzistenci pro střední a zvýšené užitné tepl. Pokryto zatím empirickými zkušebními metodami V NA specifikováno 11 druhů, Při další revizi se počítá se zavedením funkčních zkoušek (DSR, BBR, MSCRT)

17 Ředěná a fluxovaná pojiva - ČSN EN Zavedena 2010 Požadavky pokrývají obecné vlastnosti pojiv, vlastnosti po zpětném získání, vlastnosti po PAV Do textu EN přenesen postup řízení výroby Změněna NA nový druh fluxovaný přírodním fluxovadlem Kationaktivní asfaltové emulze ČSN EN Zavedena 2005 harmonizovaná norma, 17 druhů emulzí Revize 2013 hodně změn: změněny třídy obsahu pojiva, štěpitelnosti, upraveny třídy mísitelnosti s filerem a cementem, u měkkých pojiv zavedena penetrace při 15 o C, rozšířeny třídy bodu měknutí a třídy koheze Stárnutí pojiv se provádí zkouškou PAV 17

18 Hutnění asfaltových směsí v laboratoři: vliv zhutnění na chování asfaltových směsí Petr Mondschein Jan Valentin ČVUT v Praze, Katedra silničních staveb

19 Hutnění asfaltových směsí Základní parametr mezerovitost / obj. hmotnost Mezerovitost má rozhodující vliv na chování vrstvy a k-ce S rostoucí mírou zhutnění > tuhost, životnost, nižší únava Zhutnitelnost závisí na složení asfaltové směsi Zhutnitelnost ovlivňuje B %, poměr fileru a pojiva, podíl hrubého kameniva, D max ve vazbě na tloušťku, teplota Hutnění v laboratoři Marshallův, lamelový nebo segmentový zhutňovač, gyrátor 19

20 Marshallův pěch / rázový zhutňovač Starý typ s dřevěným blokem dle ČSN Nový typ dtto ČSN EN Nový typ s ocelovou nohou ČSN EN srovnávací zkoušky pěchů s dřevěným blokem stejné ρ ssd, pěchy dle ČSN možné používat až do roku 2013/14 Nový pěch s ocelovou nohou vyšší obj. hmotnosti 20

21 Srovnávací zkoušky - mezerovitost Starý typ dle ČSN x nový typ s ocelovou nohou ČSN EN Směs ACO 11 s pojivem 50/70, 2x25, 2x50, 2x75 úderů ACO 11 S 2x75 údery V m = 2,5 4,0 % 0,6 % = 40 % vliv na složení směsi 21

22 Srovnávací zkoušky míra zhutnění, moduly Míra zhutnění = ρ ssd vývrt / ρ ssd přeform. ACO 11 S míra zhutnění = % rozdíl 17 kg/m 3 40 % z předepsaného intervalu Moduly tuhosti IT-CY a ITS zhutnění ovlivňuje mechanické a reologické vlastnosti směsí 22

23 Srovnávací zkoušky moduly tuhosti 2x75 úderů = 100 % zhutnění (8 913 MPa), 2x50 úderů = 98,7 % (8 358 MPa) 2x25 úderů = 96,8 % (5 912 MPa) Ukazuje se, že kritickou hodnotou míry zhutnění je 98 % Další práce ACO 11S s nízkoteplotními přísadami Opět potvrzeny závěry o výrazném zhoršení parametrů pod 98 % Závěr cílem je vyvolat diskuzi o změně požadavků na míru zhutnění v ČSN dva typy pěchů návrh a kontrola zavádějící výsledky (směs navržena na hranici mezerovitosti) 23

24 Laboratorní zrychlená metoda na měření protismykových vlastností povrchu vozovek Jaroslava Dašková Leoš Nekula Tomáš Matějka Petr Svoboda VUT v Brně, Měření PVV, CONSULTEST s.r.o., PRAGOPROJEKT a.s.

25 Současný stav Zavedení zrychlené lab. metody podle pren k měření protismykových vlastností a jejich vývoje Metoda Wehner/Schulze (W/S) Zkušební zařízení laboratorní vzorky i vývrty 1. rok úkolu TAČR výběr úseků s různými povrchy Cíl projektu Posouzení asf. krytů i CB krytů nových i déle užívaných Posouzení různých druhů kameniva (všech frakcí) pro asf. směsi nebo CB kryty 25

26 CB kryty různé stáří a různé povrch. úpravy Striáž, tažená juta, silonová košťata, vymývaný beton, tryskání Počáteční měření 2 cykly Dlouhodobá měření vývoj protismykových vlastností Kameniva Pískovec, droba, rula, žula, melafyr, porfyr, čedič, vápenec 26

27 Výsledky vývoje protismykových vlastností Asfaltové kryty vývoj součinitele tření 27

28 Výsledky vývoje protismykových vlastností Kameniva porovnání součinitele tření 28

29 Závěr Zařízení W/S se používá pro posouzení životnosti povrchů vozovky z hlediska protismykových vlastností Z lab. měření je vidět vliv celkového složení asf. vrstev, protože součinitel tření je vyšší než hodnoty ohladitelnosti použitého kameniva Zajímavá mohou být měření ohladitelnosti směsi kameniva odolného a méně odolného proti ohlazení ekonomický dopad Problematická laboratorní výroba těles z CB nerovnosti povrchu, vysoké abrazivní účinky Zkouška W/S přináší výsledky s vysokou vypovídací schopností předpověď vývoje protismykových vlastností 29

30 Vliv povrchových vlastností vozovky na nehodovost Tomáš Matějka Zdeněk Mudrych CONSULTEST s.r.o.

31 Současný stav Sledování vývoje vlastností povrchu důležité parametry s ohledem na bezpečnost silničního provozu Správci sítí orientace na měření povrchových vlastností údržba a opravy havarijních úseků S ohledem na nedostatek financí nevyhovující úseky opravovány neefektivně Místo komplexní opravy několikanásobná provizorní oprava 31

32 ŘSD pilotní projekt se zlínskou správou ŘSD řešen pilotní projekt na komplexní diagnostiku silnic I. třídy V rámci projektu měření protismykových vlastností, podélných nerovností (IRI), poruch klasifikace dle TP87 Data přenesena do interaktivní mapy výpis poruch + nehodovosti na jednotlivých úsecích Protismykové vlastnosti Griptester dle ČSN : km/h extravilán a 40 km/h intravilán Podélné nerovnosti Laserový profilometr IRI jízdní stopy + makrotextura 32

33 Výsledky měření Nejrizikovější úseky před křižovatkami, přechody pro chodce, směrové oblouky, úseky ve stoupání, klesání Závislost brzdné dráhy na rychlosti 33

34 Způsoby možných zlepšení Aplikace různých technologií podle parametrů úseku Tryskání tlakovou vodou CB kryty (zlepšení III IV stupně) Nátěrové technologie Rocbinda Emulzní kalové zákryty AC/CB kryty Asfaltové směsi modif. pryžovým granulátem Ekonomická analýza - krátké úseky 1 Kč vložená Kč socioekonomické úspory - sledovaný nehodový úsek u Vyškova po BPÚ škody sníženy z 4 mil. Kč na Kč 34

35 Přínos programů zkoušení způsobilosti pro silniční stavitelství René Uxa ASPK s.r.o., Brno

36 Všeobecné informace Zpracování článku 20-leté zkušenosti ASPK, s.r.o. Popsány změny v organizaci zkoušení, zjištění vyplývající z výsledků zkoušení MPZ nejúčinnější nástroj externí kontroly laboratoří MPZ zkoušky identických mat. s odkazem na akreditaci podle ČSN EN ISO/IEC Pro ověření způsobilosti (nízká opakovatelnost, reproduk.) MD vyhlásit samostatné MPZ V následujících grafech rozsah MPZ od roku

37 Počet účastníků MPZ v jednotlivých oblastech 37

38 MPZ asfaltové směsi: vývoj počtu zkušebních metod/vzorků S ohledem na vyhodnocení úspěšnosti redukce počtu vzorků s důrazem na jednodušší, méně problematické materiály 38

39 MPZ hodnocení výsledků Dlouhodobě nevyhovující výsledky u penetrace ASPK projedná se zástupci zpracovatele normy změny hodnot reprodukovatelnosti 39

40 Změna Z1 normy ČSN Kontrola zhutnění zemin a sypanin Jaroslav Hauser GEOSTAR, s.r.o., Brno

41 Změny Revize řady norem v oboru PK ČSN Úprava názvosloví dle ostatních předpisů Z textu je vypuštěna Hilfova metoda kontroly zhutnění Zrušeny části, které jsou obsaženy v normě ČSN Nově zavedena informativní příloha 41

42 Změny Nejvíce změn u statické zatěžovací zkoušky kruhovou deskou V praxi přisuzována velká vypovídací schopnost - povrchní znalost metodiky - nekritické používání E def2 / E def1 místo míry zhutnění D 42

43 Změny V roce 1998 nový postup statické zatěžovací zkoušky V praxi problémy s odlišnostmi od původní zkoušky Např. : vyvození napětí 500 kpa v I. stupni u všech materiálů např. u ŠD na prachovité hlíně porušení podloží Modul materiálu je platný pouze pro určitý obor napětí 43

44 Změny Rozdělení metody SZZ na 2 postupy 1. postup jemnozrnné zeminy max. napětí 250 kpa 2. postup hrubozrnné zeminy max. napětí 500 kpa Max. hodnoty zatlačení budou vyšší pro jemnozrnné zeminy Přesněji definován materiál na vyrovnání písek 0,1-1 mm Přidání nové kapitoly Bibliografie seznam souvisejících předpisů nižší úrovně než vlastní norma Velké množství změn doporučeno provést kompletní revizi normy ČSN

45 Děkuji za pozornost 45