Úvod do studia a základní pojmový aparát

Transkript

1 Úvod do studia a základní pojmový aparát doc. Ing. Alena Oulehlová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Kounicova 65, Brno alena.oulehlova@unob.cz Tel:

2 Výstupy z učení Znalosti: reprodukují pojmový aparát

3 Úvod Zdroj: RIZIKO

4 ? Zdroj: zacpa-v-pet-rano-v-los-angeles-roku naprosto-bezne.html Zdroj: 7/nasa-on-the-big-chill-this-winter/ Zdroj: osse:venatores Zdroj: 8/3-nejvetsi-morove-ranyrozpoutaly-des-i-orgie Zdroj: yslova-revoluce Zdroj: 6

5 Nepřijatelná rizika pro Českou republiku

6 Jaká přírodní abiotická nebezpečí byla hodnocena jako nepřijatelná rizika? DLOUHODOBÉ SUCHO EXTRÉMNĚ VYSOKÉ TEPLOTY VYDATNÉ SRÁŽKY Zdroj: Zdroj: Zdroj: PŘÍVALOVÁ POVODEŇ EXTRÉMNÍ VÍTR PŘIROZENÁ POVODEŇ Zdroj: 1%C5%A5 Zdroj: /domaci.aspx?c=a070522_070254_domaci_mad Zdroj:

7 Jaká přírodní biotická nebezpečí byla hodnocena jako nepřijatelná rizika? EPIDEMIE EPIZOOTIE Zdroj: Zdroj: EPIFYTIE Zdroj:

8 Jaká antropogenní technologická nebezpečí byla hodnocena jako nepřijatelná rizika? NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU Zdroj: NARUŠENÍ FUNKČNOSTI VÝZNAMNÝCH SYSTÉMŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ Zdroj: f2e/?redirected= NARUŠENÍ BEZPEČNOSTI INFORMACÍ KRITICKÉ INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY Zdroj: ZVLÁŠTNÍ POVODEŇ Zdroj: Zdroj: ÚNIK NEBEZPEČNÉ CHEMICKÉ LÁTKY Zdroj: NARUŠENÍ DODÁVEK PITNÉ VODY VELKÉHO ROZSAHU Zdroj:

9 Jaká antropogenní technologická nebezpečí byla hodnocena jako nepřijatelná rizika? NARUŠENÍ DODÁVEK PLYNU VELKÉHO ROZSAHU RADIAČNÍ HAVÁRIE NARUŠENÍ DODÁVEK ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VELKÉHO ROZSAHU Zdroj: Zdroj: Zdroj: NARUŠENÍ DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE VELKÉHO ROZSAHU Zdroj: Zdroj:

10 Jaká antropogenní sociogenní a ekonomická nebezpečí byla hodnocena jako nepřijatelná rizika? MIGRAČNÍ VLNY VELKÉHO ROZSAHU NARUŠOVÁNÍ ZÁKONNOSTI VELKÉHO ROZSAHU (VČETNĚ TERORISMU) Zdroj: Zdroj: if NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU Zdroj:

11 podporuje zajištění udržitelného rozvoje; strategický cíl bezpečnost; management rizik je aplikován v rovině: právních nástrojů; dobrovolných (proaktivních) nástrojů; nejednotnost terminologie.

12 Riziko historie vývoje pojmu (církev, ekonomická sféra, lodní doprava, průmyslové havárie); základní kategorie všech druhů věd; implementace - požadavek právních předpisů; rozdílné definice rizika.

13 Definice rizika Riziko lze z kvalitativního aspektu definovat jako možnost, že s jistou pravděpodobností dojde ke vzniku události, která se liší od předpokládaného stavu či vývoje a která způsobí vyšší či nižší ztráty na movitém či nemovitém majetku, újmu na zdraví lidí nebo zátěž životního prostředí, anebo bude příčinou určitých přínosů. Z kvantitativního pohledu lze riziko vymezit jako součin výše ztráty či přínosů vyjádřených v peněžních nebo jiných jednotkách a pravděpodobnosti aktivace zdroje rizik v čase.

14 riziko jevem subjektivního charakteru (nebezpečí naopak); je výsledkem rozhodovacího procesu; ekvivalent kvalitativního nebo kvantitativního vyjádření rizika - pojmy úroveň rizika, míra rizika, stupeň rizika, velikost rizika.

15 Předpoklady existence rizika: a) Předpoklad neurčitého výsledku, tj. že výsledek sledované události musí být nejistý. Má-li se hovořit o riziku, musí existovat aspoň dvě varianty průběhu, resp. řešení události. Jestliže je s jistotou známo, že dojde ke vzniku jisté události, nebo naopak, nemůželi tato událost nastat, nelze hovořit o riziku. b) Aspoň jeden z možných výsledků musí být nežádoucí a aspoň jeden příznivý. Obecně může jít o ztrátu majetku, poškození zdraví nebo zatížení životního prostředí, popř. může jít o výnos, který je nižší než výnos možný, nebo opak.

16 Management rizika submnožina managementu firmy, organizace veřejné správy, regionu. je systematické uplatňování politik, postupů a praktik managementu organizace při řešení úkolů týkajících se odhadu a ovládání rizik. je sumární proces zahrnující posouzení rizika, analýzu výnosů a nákladů a výběr opatření pro implementaci, testování a hodnocení efektivnosti zavedených bezpečnostních opatření. Toto celkové posouzení zvažuje jak nákladovost, tak účinnost (výkonnost) navrženého bezpečnostního opatření včetně vlivu na poslání organizace a omezení tykajících se strategie, směrnic, vyhlášek, nařízení, zákonů a standardů.

17 široký obor aplikován v praxi zejména v následujících oblastech: a) oblasti veřejného zájmu (bezpečnost, sociální péče, zdravotnictví, sféra ochrany životního prostředí); b) majících relevantní vliv na zdraví a životní prostředí (chemický a papírenský průmysl, potravinářství, energetika); c) ekonomice, finančnictví a pojišťovnictví; d) projektové řízení (infrastrukturní výstavba, projekty informačních technologií a vývoj specifických produktů a zavádění nových technologií a služeb).

18 Operativní management rizika součást managementu rizika jeho náplní je systematické sledování významných, externích faktorů (signálů, indikátorů), jež by mohly iniciovat nežádoucí či příznivou událost a zjištění rizikových situací vyžadujících realizaci určitých plánů korekčních opatření a vlastní realizace těchto plánů. patří sem rovněž komunikace a vnímání rizika včetně školení a výcviku všech aktérů rizika.

19 Aktiva označují vše, co má pro organizaci či společnost hodnotu, která může být zmenšena působením nebezpečí; dělí se na: hmotná - např. lidé, nemovitosti, peníze, životní prostředí, technologické systémy nehmotná např. informace, předměty průmyslového a autorského práva, morálka pracovníků, kvalita personálu, zdraví Aktivem může být i sám ekonomický subjekt či společnost, neboť nebezpečí může působit na jejich samotnou existenci.

20 základní charakteristika aktiva je hodnota aktiva; vyjádření hodnoty aktiva: objektivní vyjádření - obecně vnímaná cena; subjektivní ocenění - kritičnost (důležitost) aktiva pro daný subjekt či společnost; kombinace obou postupů.

21 Analýza rizika je nedílná součást managementu rizika; zahrnuje: systematickou aplikaci metod identifikace a hodnocení párů hrozba/zranitelnost; hodnocení podmínek a příčin vzniku nežádoucích událostí; sestavení, popis a vytvoření reálných scénářů včetně vyhodnocení pravděpodobnosti aktivace hrozeb a možných dopadů (následků) na sledované aktivum pro jednotlivé vytvořené scénáře.

22 Kvalitativní analýza rizika se skládá z identifikace a popisu zdrojů rizik, individuálního ocenění závažnosti zdrojů rizik, sestavení, popisu a vytvoření reálných scénářů až po finální nečíselný (slovní) odhad rizika. Kvantitativní analýza rizika reprezentuje analýzu rizika, kde je užit systematický postup numerického vyčíslení pravděpodobnosti výskytu a následků potenciální události založený na inženýrském odhadu, vyhodnocení a matematických metodách. Semikvantitativní analýza rizika používá pro odhad rizika číselné stupnice. Kategorie pravděpodobností a dopadů pro reálné scénáře jsou definovány určitými intervaly v rozsahu předem daného číselného rozpětí. Úroveň rizika je vyjádřena obdobně jako u kvalitativní analýzy s upřesněním kategorií závažnosti zranitelnosti (následků) a frekvencí jednotlivých scénářů.

23 Dopad představuje nepříznivý účinek nežádoucí události v daném místě a čase na chráněná aktiva a zájmy.

24 Úroveň (rozsah) dopadu nebo také následky; představují předpokládanou nebo skutečnou škodu na určitém aktivu způsobenou vlivem potenciální nebo již proběhlé nežádoucí události; může být odvozen od absolutní hodnoty ztrát, zahrnující náklady na znovuobnovení činnosti aktiva nebo náklady na odstranění následků škod způsobených společnosti či ekonomickému subjektu uplatněním nebezpečí.

25 Hrozba je přírodní nebo člověkem podmíněný proces představující schopnost zdroje hrozby být aktivován a způsobit škodu; aktivace může být záměrná či náhodná a využita pro atakování zranitelností aktiva; riziko nežádoucí události je úměrné potenciálu zdroje hrozby a rozsahu škod a může se v čase měnit; alternativní termín nebezpečí; způsob působení hrozby na aktivum přímé a nepřímé; časové hledisko vnímání hrozby akutní a latentní;

26 Nebezpečí je ekvivalentem pojmu hrozba pro oblast spíše technických disciplín; značí vnitřní vlastnost (mechanická energie, hořlavost, výbušnost, toxicita, ekotoxicita, infekčnost, radioaktivita aj.) zdroje nebezpečí (stroj, strojní systém, technologie, systém práce, materiál, surovina, chemická látka) se schopností způsobit za určitých okolností reversibilní poškození (zátěž území polutantem vlivem havárie dopravního vozidla s pohonnými hmotami) nebo irrevesibilní škodu (smrt); lze klasifikovat obdobně jako rizika dle sektorového aspektu; způsobu působení nebezpečí na aktivum - přímé a nepřímé; časové hledisko vnímání nebezpečí akutní a latentním.

27 HROZBA < > = NEBEZPEČÍ HROZBA < > = RIZIKO NEBEZPEČÍ < > = RIZIKO

28 Identifikace rizika reprezentuje proces zjišťování párů nebezpečí/zranitelnost a definování jejich charakteristik; analogickými termíny jsou identifikace nebezpečí, týkající se zjišťování spektra možných ohrožení, či identifikace zranitelností, spočívající ve stanovení souboru zranitelností aktiva v relaci k nebezpečím. Komunikace rizika představuje šíření a tok informací o riziku, jeho hodnocení a ovládání mezi všemi zúčastněnými stranami (stakeholders).

29 Monitoring rizika postup následující po rozhodnutích a opatřeních v rámci operativního managementu rizika, aby se ověřilo, že je zajištěna kontrola (retence rizika) či redukce rizika s ohledem na identifikovaná nebezpečí. Nejistota vyjadřuje pochybnost, nedostatek jistoty, co do správné hodnoty proměnné, s uvážením všech možných hodnot vyplývajících z dat nebo informací; někdy ji lze vyjádřit kvantitativně.

30 Odhad rizika obnáší vyhodnocení frekvence projevu nebezpečí a úrovně dopadu potencionální nežádoucí události a zahrnuje veškeré doprovodné nejistoty. Posouzení (hodnocení) rizika zahrnuje oblast analýzy rizika spolu se stanovením bezpečnosti aktiva (subjektu, objektu, systému, regionu), tj. se stanovením, zda je či není riziko akceptovatelné; není-li riziko akceptovatelné, anebo jeví-li se efektivní riziko redukovat, zpracovává se návrh protiopatření a plán jejich provedení s vymezením termínů a odpovědností.

31 Protiopatření alternativní termín opatření; reprezentují soubor aktivit, s cílem předejít vzniku nežádoucích událostí a minimalizovat jejich následky. V technické praxi se protiopatření klasifikují dle charakteru účinku na pasivní a aktivní neboli preventivní; dělení: pasivní (defenzivní) opatření - zmírňují dopad vzniklé nežádoucí události nebo usnadňují obnovu aktiv. aktivní (preventivní, ofenzivní) opatření - snižují pravděpodobnost aktivace zdroje nebezpečí.

32 jiné klasifikační hledisko vychází z charakteru provedení protiopatření: technická opatření - zahrnují výstavbu nejrůznějších ochranných systémů a zařízení, adaptaci designu, implementaci doplňkových bezpečnostních prvků a prostředků, výstražných systémů, bioindikátorů atd. organizační opatření - náleží především výchova obyvatel a zaměstnanců, jejich výcvik, organizace práce, tvorba bezpečných pracovních postupů, směrnic, standardů apod.

33 Referenční úroveň rizika zvolená široce akceptovatelná hranice úrovně rizika zakotvená buď legislativně, ve standardech oborových normách, anebo stanovená expertním odhadem; je bází rozhodnutí, zda zbytkové riziko je či není akceptovatelné, resp. tolerovatelné, a to na národní, popř. regionální úrovni, oborově nebo aspoň pro širší skupiny stakeholders; srovnáním skutečné míry rizika s referenční úrovní se zjistí, zda je či není nutné implementovat preventivní opatření na redukci rizika; může reflektovat i regionální poměry a může se měnit pro jednotlivé regiony popř. lokality.

34 Hodnota referenční úrovně rizika by měla být stanovena tak, aby dopad nebezpečí byl natolik malý, že jej lze vzhledem k pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí zanedbat. Současně by měla hodnota referenční úrovně rizika akceptovat princip předběžné opatrnosti. Je-li riziko spojené s činností, představující pro společnost významný přínos, pak se zbytkové riziko nad úroveň široce akceptovatelného rizika toleruje, jen když je jeho další redukce nepraktická, nebo požadovaná opatření jsou časově náročná, složitá a vynaložené úsilí je neúměrné výsledku. Zóna mezi široce akceptovatelným a neakceptovatelným rizikem je tolerovatelné riziko. Široce akceptovatelné je riziko akceptovatelné převážnou částí populace.

35 Vnímání rizika je proces pochopení existence rizika včetně jeho posouzení a ovládání všemi stakeholders. Zranitelnost je nedostatek, slabina, vada nebo stav analyzovaného aktiva, popř. subjektu, objektu, systému, organizace, regionu nebo jejich částí, jež může nebezpečí využít pro uplatnění svého nežádoucího vlivu.

36 Zbytkové riziko je neošetřené riziko nebo riziko, které zůstává i po zavedení protiopatření. mělo by být natolik nízké, aby nepřesáhlo referenční úroveň rizika a pro subjekt či společnost natolik přijatelné, aby nebylo třeba nutně zavádět další protiopatření. Preventivní opatření nelze nikdy realizovat s absolutní účinností, a riziko tudíž nebývá obvyklé zcela eliminovat. Z tohoto aspektu je nutné při posuzování zbytkového rizika a zvažování zavádění dalších protiopatření aplikovat Cost-Benefit analýzu.

37 Zdroj nebezpečí (hrozby) je definován buď jako záměr a plán úmyslně či neúmyslně směrovaný na využití zranitelnosti aktiv systému (objektu, subjektu, veřejné organizace, anebo regionu); mezi obvyklé zdroje nebezpečí patří: a) přírodní zdroje; b) humánní zdroje - neúmyslné činy nebo úmyslné aktivity; c) technologické systémy a zařízení, environmentální zátěže, suroviny, produkty aj.

38 Zmírňování (redukce, snížení) rizika je zmenšení rizika posloupnosti vývoje nežádoucí události působením na zdroj nebezpečí preventivní cestou snížením pravděpodobnosti jeho aktivace, nebo ex post snížením dopadů již vzniklé nežádoucí události.

39 Další významné pojmy v managementu rizik

40 Bezpečnost security ve smyslu zajištění bezpečnosti; safety ve smyslu samotná bezpečnost - vyjadřuje schopnost aktiva při plnění jeho funkcí za stanovených podmínek být ve stavu, kdy riziko ohrožení života a zdraví lidí, životního prostředí a poškození majetku je omezeno na přijatelnou úroveň; představuje jakousi jistotu, že za jistých okolností nenastanou nežádoucí události následkem aktivace zdroje; redukcí rizika vzrůstá bezpečnost; a bezpečností úzce souvisí termín prevence ztrát, nebo-li předcházení ztrát, poškození a ohrožení aktiva, snížením rizika implementací adekvátních opatření.

41 Dávka reprezentuje množství daného faktoru (např. chemické látky) přijaté lidským organismem či definovaným subjektem životního prostředí. Domino efekt možná eskalace událostí, kdy událost u jednoho objektu nebo zařízení může být příčinou vzniku události u jiného objektu či zařízení, čímž může dojít ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie včetně zvýšení jejích dopadů.

42 Expozice značí vystavení aktiva působení faktorů prostředí (např. EMR, hluk, vibrace, prach) nebo účinkům kontaminantu. V úvahu se bere objektivně zjištěná hodnota zátěže prostředí sledovaným faktorem a doba, po níž je zátěži aktivum vystaveno.

43

44 Chyba jakýkoliv nesoulad mezi vypočtenou, pozorovanou nebo změřenou hodnotou či podmínkou na straně jedné a skutečnou specifikovanou nebo teoreticky správnou hodnotou nebo podmínkou na straně druhé. Nežádoucí událost nejobecnější termín popisovaný jako nepříznivá odchylka od žádoucího výsledku nebo stavu, který je vyžadován nebo očekáván. Ve sféře zejména technologických a dopravních rizik se pro tento pojem užívá spíše termín havárie.

45 Havárie značí neplánovanou, náhlou, nežádoucí událost, vzniklou ve spojení s provozem technických zařízení způsobující zranění či smrt lidí, hospodářských zvířat, škodu na životním prostředí a majetku, včetně výrobních ztrát. Odezva je změna vyvolaná ve stavu nebo v dynamice systému v reakci na aktivující se nebezpečí

46 Skoronehoda představuje mezní stav, který výhradně shodou příznivých okolností neskončil nehodou. Nicméně je vysoce nepravděpodobné, že konstelace podmínek a okolností bude pro příště stejně příznivá příčinou těchto stavů nemusí být porušení bezpečnostních předpisů, ale mohou nastat případy, kdy je obtížné těmto stavům předcházet; je ale nutné takové stavy vyhodnocovat a informovat o nich ostatní spolupracovníky; záznamy o "skoronehodách" jsou relevantní z aspektu prevence.

47 Stakeholders všichni aktéři, kteří ovlivňují organizaci a které naopak ovlivňuje organizace. Zároveň sem patří všichni, jež přišli s organizací do přímého či nepřímého kontaktu; skupina stakeholders se skládá z těch, jejichž zájem o organizaci přesahuje finanční dimenzi; jde o všechny aktéry, kteří stojí s organizací v přímé či nepřímé výměně a kteří mají materiální nebo nemateriální požadavky a zájmy, tj. zaměstnance, dodavatele, obchodní partnery, zákazníky a nepřímo veřejnost, vědce, složky zásahu a rekonstrukce, masová média, vládu atd.

48 Příprava na cvičení Nastudovat si pojmy managementu rizik, bez jejich znalosti není možné dále studovat a porozumět předmětu!

49 DĚKUJI ZA POZORNOST DOTAZY