Probíhající morfostrukturní výzkum mariánskolázeňského zlomu. Jan Šperl
|
|
- Andrea Matějková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Morfostrukturní Geomorfologický a sborník tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Probíhající morfostrukturní výzkum mariánskolázeňského zlomu Jan Šperl jansperl@hotmail.com, Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK, Albertov 6, Praha Morfostrukturní výzkum mariánskolázeňského zlomu je součástí probíhající geomorfologické analýzy území CHKO Slavkovský les. ZOUBEK ET AL. (1963) uvádí, že vznik mariánskolázeňského zlomu je patrně výsledkem asturské fáze hercynského tektonického cyklu, nevylučuje však ani dřívější založení zlomu. I v současné době jeví širší okolí zlomu známky endogenní aktivity, o čemž svědčí především celá řada historických i současných zemětřesných rojů (PROCHÁZKOVÁ, ŠIMŮNEK, 1999) a hydrogeologické rozbory (např. BANKWITZ, 2001). Z pohledu geomorfologických výzkumů však zatím oblasti nebyla věnována dostatečná pozornost. Dosud byla problematika řešena pouze v povodí Jilmového potoka (DEMEK, CZUDEK, 1957). V širším okolí jsou geomorfologické práce z Krušných hor (KRÁL, 1968; VILÍMEK, 1998), z údolí Ohře ve Slavkovském lese (ČTYROKÝ, 1996), středního Poohří (VILÍMEK, STEMBERK, 1994), či údolí Mže od Kočova po Stříbro (ŠKUDRNOVÁ, 2000). Morfostrukturní výzkum je zaměřen na identifikaci a popis tvarů reliéfu, jež jsou přímo podmíněny geologickou strukturou. Cílem morfostrukturního výzkumu mariánskolázeňského zlomu je studium charakteru a dynamiky neotektonické aktivity na tomto zlomu a její podíl na morfostrukturním vývoji reliéfu. Z hlediska metodiky jsou dílčími úkoly: a/ terénní výzkum a podrobná geomorfologická dokumentace sledovaného území v měřítku 1 : ; b/ ohodnocení vývoje povrchových tvarů v průběhu čtvrtohor; c/ identifikace současných reliéfotvorných procesů; d/ případné odhalení pozdně čtvrtohorní tektonické aktivity v blízkosti zlomů podle geomorfologických projevů. Z hlediska dynamiky můžeme ve studovaném území rozlišit pasivní morfostrukturu, která je podmíněna geologickou stavbou území a starší tektonickou aktivitou, a morfostrukturu aktivní, kterou lze chápat jako vliv recentní tektonické aktivity na současný ráz a vývoj reliéfu. Geologická stavba zkoumaného území je značně složitá. Nejvýrazněji se v západočeské oblasti projevuje karlovarsko nejdecko eibenstocký pluton, k němuž patří všechny granitoidy vystupující v oblasti slavkovského krystalinika (MÍSAŘ, 1983). Slavkovské krystalinikum je považováno za regionálně metamorfované a kontaktními účinky hercynských granitoidů dotvořené svrchní proterozoikum, které lze rozdělit na slavkovské jádro a mladší obalové série (ZOUBEK ET AL., 1963). HOLUBEC (in ZOUBEK ET AL., 1963) regionálně tektonickým výzkumem zjistil, že slavkovské jádro je vůči mladšímu rulovému krystaliniku ohraničeno nejen strukturní, ale i statigrafickou diskordancí. Z pohledu starší tektonické aktivity sehrávají v západní části Českého masívu dominantní úlohu především dva poruchové systémy: 1/ poruchový systém 253
2 krušnohorského směru (ZJZ VSV), který sleduje struktury assyntské a starovariské; 2/ poruchový systém sudetského směru (SZ JV až SSZ JJV), který zpodobňuje mladokaledonské strukturní prvky (ZOUBEK ET AL., 1963). Na severu hraničí Slavkovský les s ohárecko-krušnohorským oslabeným pásmem, které je na jedné straně omezeno litoměřickým a na straně druhé krušnohorským zlomem (krušnohorský směr zlomů). Na západě je zkoumaná oblast omezena západočeským oslabeným pásmem, jehož omezení tvoří při hranici se Slavkovským lesem mariánskolázeňský zlom a při úpatí Českého lesa zlom tachovský (sudetský směr zlomů). Při formování reliéfu západních Čech sehrála zlomová struktura mariánskolázeňského zlomu velmi významnou úlohu. Již v průběhu paleozoika v této oblasti docházelo k výrazným vertikálním pohybům, které pokračovaly v průběhu saxonské fáze. V současné době se zlom morfologicky projevuje vyvýšenou krou Slavkovského lesa, Tepelské plošiny, Sedmiho ří a území dále až za Horšovský Týn, a naopak pokleslou krou chebsko domažlického příkopu (ZOUBEK ET AL., 1963). Ve všech předmezozoických etapách tomu však bylo naopak a zlom vykazoval opačný smysl, než má dnes jedná se tedy o klasickou inverzi reliéfu (ZOUBEK ET AL., 1963). Pravděpodobně ještě počátkem terciérní sedimentace byla oblast z. od mariánskolázeňského zlomu, tj. Chebská pánev, poněkud vyvýšená oproti pánvi Sokolovské. To dokazují sedimenty v obou pánvích ekvivalenty nejstarších souvrství Sokolovské pánve většinou v Chebské pánvi chybějí. Vlastní zlom je doprovázen paralelními zlomy např. poruchový systém, na němž je založeno údolí potoka Libavy či jižně od Mariánských Lázní v povodí Jilmového potoka. Mariánskolázeňský zlom je též porušován V Z dislokacemi, které posunují jižnější část zlomu k východu. Neoidní (saxonská) tektonika v rámci Českého masívu je též výsledkem vyznívání napětí, přenášeného z vrásněného alpínského horstva do jeho severního předpolí. KOPECKÝ (1972) však upozorňuje, že chápat neotektonickou aktivitu v Českém masívu v celém jejím rozsahu jako výsledek alpskokarpatského vrásnění by vedlo ke zjednodušování této problematiky. Tektonické procesy v prostoru Alp a Západních Karpat bezesporu ovlivnily tektonický režim Českého masívu, ale nezapříčinily jej. Dle výše uvedeného autora je tektonický režim Českého masívu pokračováním jeho předcházejícího vývoje, v podstatě nezávislého na existenci alpínské geosynklinály. Nejstarší pohyby neoidní fáze v oblasti mariánskolázeňského zlomu začaly patrně ve středním oligocénu, přičemž pokračovaly i během miocénu a vyvrcholily počátkem pliocénu. Těmito pohyby byl vytvořen i dnešní výškový rozdíl pánví a vyvýšených ker. Jak dále ZOUBEK ET AL. (1963) uvádí, vertikální pohyby nebyly v celém rozsahu ker stejné. Tato asymetrie pohybů způsobila sklon obou ker směrem k východu (proto v oblasti depresí dosahují sedimenty největších mocností v z. části, tedy v těsné blízkosti mariánskolázeňského zlomu). 254
3 Pod pojmem současné tektonické pohyby chápeme takové pohyby, které lze měřit přístrojovou technikou a jejich projevy můžeme pozorovat na změnách reliéfu či je lze zařadit do holocénu. Vzhledem ke skutečnosti, že tektonické procesy jsou dlouhodobé a v čase se vyvíjejí nelineárně, je jejich monitorování důležité. V oblastech s mírnou až střední tektonickou aktivitou mohou být projevy tektonické činnosti často maskovány působením exogenních a antropogenních činitelů. V podmínkách Českého masivu nemusí některé zlomy v současnosti vykazovat tektonickou aktivitu, avšak do budoucna jí nem ůžeme vyloučit. Z tohoto pohledu je nutné sledovat i současně neaktivní zlomy a tektonickou činnost oblasti posuzovat v rámci celého kvartéru (VILÍMEK, 1999). Současnou tektonickou aktivitu zkoumaného území nejlépe dokumentují výskyty zemětřesení a zemětřesných rojů. Ohniska zemětřesení se v převážné většině vyskytují v rozmezí zeměpisných souřadnic s.š. a v.d. to znamená v oblasti podél jáchymovského, litoměřického a krušnohorského hlubinného zlomu. Otřesy jsou spojovány s mariánskolázeňským zlomem, s pokračováním tachovského zlomu a krušnohorským zlomem (PROCHÁZKOVÁ, ŠIMŮNEK, 1999). Přesné určení zemětřesných rojů však nebylo v minulosti díky nedostatku měřících stanic možné. HORÁLEK (1986) tvrdí, že epicentra byla lokalizována s odchylkou km, podle vzdálenosti mezi stanicemi. Proto mohou být zemětřesné roje spojovány nejen s mariánskolázeňským, ale i s litoměřickým, krušnohorským a jáchymovským zlomem. Pro zpřesnění dat bylo do blízkosti epicenter zemětřesných rojů z let lokalizováno 5 stanic. V období od dubna 1991 do června 1993 bylo zaregistrováno více než 700 mikrozemětřesení, na jejichž základě byly otřesy soustředěny do sedmi oblastí (NEHYBKA, SKÁCELOVÁ, 1995) 1/ oblast Kraslic; 2/ oblast mezi obcemi Nový Kostel Počátky; 3/ oblast Kynšperka; 4/ oblast Skalné; 5/ okolí Markredwitz; 6/ Adorf Bad Ester; 7/ širší okolí Plauen. Posledně zaznamenané zemětřesné roje probíhaly od srpna do listopadu 2000 s více než otřesy (FISCHER ET AL., 2000 in BANKWITZ, 2001). HORÁLEK ET AL. (2000) naznačuje novou tektonickou linii na základě skutečnosti, že epicentra zemětřesných rojů v chebské pánvi jsou vyrovnána v jedné linii směru S J. Druhým regionem, ve kterém lze spojovat tektonickou aktivitu s mariánskolázeňským zlomem, je oblast Tachov Domažlice. Od roku 1197 zde bylo zaznamenáno 71 místních otřesů (PROCHÁZKOVÁ, ŠIMŮNEK, 1999). Jak dále výše zmínění autoři uvádějí, otřesy se vyskytly v blízkosti Plané (např. 1788, 1915), Přimdy (např. 1902), Stráže u Tachova, Vítkova, Studánky, Domažlic a Horšovského Týna ( např. 1688, 1858). Z pohledu hydrogeologie věnují oblasti značnou pozornost převážně němečtí vědci (např. BANKWITZ ET AL., 2001, HEINICKE, KOCH, 1995 atd.). Jejich výzkumy se týkají hydrogeochemických rozborů, které jsou zaměřeny na koncentrace těch plynů, jejichž výskyt je spojován s tektonickou aktivitou. Výsledky sedmiletého radiometrického měření v Bad Brambachu (pramen Radonquelle) ukázaly spojitost s nejčastějším hypocentrem zemětřesných rojů, 255
4 tj. v oblasti Nový Kostel Počátky (HEINICKE J., KOCH U., 1995). Druhým zkoumaným pramenem je Eisenquelle (lokalizován cca 50 m ZSZ od pramene Radonquelle), s obdobnými hydrogeologickými a hydrochemickými vlastnostmi. V 50. letech v této oblasti zjišťovali geomorfologické poměry Jilmového potoka DEMEK A CZUDEK (1957). Výše zmínění autoři reliéf zkoumaného povodí označili jako tektonicko destrukční. Dále tvrdí, že hlavní rysy dnešního povrchu byly vytvořeny mladými tektonickými pohyby. Pro tento závěr svědčí stupňovité klesání částí dříve jednotné paroviny směrem k Tachovské brázdě, pravoúhlé uspořádání údolní a říční sítě, tektonická asymetrie údolí a zjištění geomorfologicky výrazných zlomových svahů (DEMEK, CZUDEK, 1957) S podrobným geomorfologickým mapováním jsem začal v roce 2002, a to na území jihovýchodně a jižně od Mariánských Lázní. Zde bylo dosud zmapováno území o rozloze cca 20 km 2. KVĚT, IVAN (1983) uvádí, že svah na mariánskolázeňském zlomu patří mezi jedny z nejlepších příkladů zlomového svahu v celém Českém masívu. V dosud zmapovaném území dosahuje vlastní zalesněný svah mariánskolázeňského zlomu cca 100 metrů relativní výšky. V oblasti mezi obcemi Holubín a Martinov se nachází denudační úroveň, jež je zbytkem původní paroviny a která přechází do dalšího paralelního tektonického svahu. Ten již nedosahuje takového vertikálního rozpětí. Ve vrcholové části tento zlomový svah opět přechází do denudační plošiny. Východně od obce Martinov se zlomový svah uchyluje ze svého ssz. sm ěru a stáčí se více k severu. Tektonicky je predisponována i říční síť. Mezi Chotěnovem a Dolním Kramolínem Kosový potok přimyká těsně k mariánskolázeňskému zlomovému svahu. Stejný, tedy ssz. směr má i dolní tok (cca 3 km) Jilmového potoka. Dosavadní mapovací práce, které zatím pouze potvrzují výsledky DEMKA A CZUDKA (1957), budou pokračovat podél mariánskolázeňského zlomu dále ssz. směrem ke Kynšperku nad Ohří. Na základě podrobné geomorfologické dokumentace bude možné stanovit vývoj povrchových tvarů v průběhu čtvrtohor včetně určení současných reliéfotvorných procesů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stále aktivní zlomovou strukturu, je též možné, že se na základ ě geomorfologických projevů podaří odhalit případnou pozdně čtvrtohorní tektonickou aktivitu. Literatura BANKWITZ P., KÄMPF H., STÖRN M. & SCHNEIDER G. (2001) : Shear faults in Tertiary clay formation of Eger Basin (Czech Republic) and their role for degassing of the uppermost mantel, Ber. Ins. Geol. Paleont. Univ. Cratz, Vol. 3, 1 5. ČTYROKÝ J. (1996) : Vývoj údolí Ohře ve Slavkovském lese, Magisterská práce, PřF UK Praha, 60 p. DEMEK J., CZUDEK T., (1957) : Geomorfologické poměry Jilmového potoka na Tepelské vrchovině, Sborník ČSSZ, číslo 3, svazek 62,
5 HEINICKE J., KOCH U., (1995) : CO 2 and Radon measurements in the Vogtland area (Germany) a contribution to earthquake prediction research, Geophysical research letters, Vol. 22, No. 7, HORÁLEK J., FISCHER T., BOUŠKOVÁ A. & JEDLIČKA P., (2000) : The western Bohemia/Vogtland region in the light of the WEBNET network, Studia geophysica et geodetica, 44, Praha, HORÁLEK J., VAVRYČUK V., PLEŠINGER A., PŠENČÍK I., JEDLIČKA P. & SOUKUP J. (1986) : Refined localization of selected Jan. 5 - Feb. 6, 1986 events of the West-Bohemian earthquake swarm, Earthquake Swarms 1985/86 in Western Bohemia, Proceedings of workshop in Mariánské Lázně, Dec , 1986 KOPECKÝ A., (1985) : Hlavní rysy neotektoniky Československa, Sborník geologických věd, Antropozoikum, řada A, 6, Praha, KRÁL V. (1968) : Geomorfologie vrcholové oblasti Krušných hor a problém paroviny, Rozp. Čs. Akad. Věd, Ř. mat. přír. Věd, 78, 9, Praha, 66 p. KVĚT R., IVAN A., (1983) : Fotolineamenty v oblasti tachovsko - domažlického příkopu, Sborník ČSGS, svazek 80, MÍSAŘ, (1983) : Geologie ČSSR I. Český masív, SPN Praha, 333p. NEHYBKA V., Skácelová Z., (1995) : Seismotectonic analysis of the seismological measurements in the Kraslice network, Věstník ČGÚ 70, 2, PROCHÁZKOVÁ D., ŠIMŮNEK P. (1999) : Regional earthquake catalogue and focal regions in central Europe, Acta Montana IRSM AS ČR, Series A Geodynamics, No. 13 (111), Praha, 83 p. ŠKUDRNOVÁ L. (2000) : Vývoj údolí řeky Mže od Kočova po Stříbro, Diplomová práce, PřF UK Praha, 70 p. VILÍMEK V. (1992) : Morfostrukturní vývoj reliéfu kateřinohorské klenby v Krušných horách, Dis. práce přírodověd. Fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 232 p. VILÍMEK V. (1999) : Sledování a měření současných tektonických pohybů, Geografie XI, část B, Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 145, řada přír. věd, č. 22, VILÍMEK V., STEMBERK J. (1994) : Recent geodynamic phenomenon in northwestern Bohemia (Central Poohří), Acta Universitatis Carolinae Geographica XXIX, 2, UK Praha, ZOUBEK V. ET AL. (1963) : Vysvětlivky k přehledné geologické mapě 1 : , list M-33- XIII Karlovy Vary, ÚÚG ČSAV, Praha, 290 p. Summary Morphostructural research of Mariánské Lázně fault Above mentioned article discuss historic and recent tectonic activity of Mariánské Lázně fault. At present, tectonic activity in this region is manifested by occurence of earthquake and earthquake-swarms. This also confirm hydrogeochemical analyses of gas samples of Radonquelle and Eisenquelle (Bad Brambach, Germany). Based on research from seismic stations during years , earthquakes can be located into the following areas: 1/ Kraslice area; 2/ area between Nový Kostel Počátky; 3/ Kynšperk area; 4/ Skalná area; 5/ Markredwitz area; 6/ Adorf - Bad Ester area; 7/ Plauen area. Hydrogeochemical analyses of gas samples are focused on detection of gases, which are linked with tectonic activity. The 257
6 results of seven-year radiometric investigation at mineral spring Radoquelle in Bad Brambach demonstrated a fluidal connection to the currently most frequent earthquake-swarm hypocentre at Nový Kostel E of Bad Brambach. The Eisenquelle mineral spring is located about 50 m WNW of Radonquelle and fairly similar in its hydrogeology and hydrochemistry. There were made a few geomorphological researches in Western Bohemia, e.g. in Krušné Mts. (KRÁL, 1968; VILÍMEK, 1998), in Ohře river valley in Slavkovský forest (ČTYROKÝ, 1996), in Central Poohří (VILÍMEK, STEMBERK, 1994) and in Mže river valley in area from Kočov to Stříbro (ŠKUDRNOVÁ, 2000). But there was made only one geomorphological field study in area near Mariánské Lázně fault in Jilmový brook basin. The relief of Jilmový brook basin was described by DEMEK, CZUDEK (1957) as tectonic - destructive. Precise geomorphological mapping (in scale 1: ) has started in year 2002 in area SE and S of Mariánské Lázně. It was mapped approximately 20 km 2. The mapping, which only confirms the results of DEMEK, CZUDEK (1957), will continue along Mariánské Lázně fault in direction NNW to Kynšperk. The main aim of this field study is to evaluate the evolution of landsurface shapes during Quarternary era, including determination of recent relief processes. Concidering that Mariánské Lázně rupture zone is still active, it is also possible to detect on geomorphological features late Quarternary tectonic activity. 258
je také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců.
Radka TILŠAROVÁ 1, Vladimír NEHYBKA 2 ZÁPADNÍ ČECHY 1991-2005 PŘEHLED SEISMICKÉ AKTIVITY PODLE OBLASTÍ WESTERN BOHEMIA 1991-2005 OVERVIEW OF SEISMIC ACTIVITY IN PARTICULAR AREAS Abstract The contribution
VíceDistribuce hypocenter zemětřesení v epicentrální oblasti Nový Kostel
Distribuce hypocenter zemětřesení v epicentrální oblasti Nový Kostel Distribution of earthquake hypocentres in epicentral area Nový Kostel Miroslav Halló Nechvalická 131, 257 91 Sedlec-Prčice; e-mail:
VíceMORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA. Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
MORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA MORPHOSTRUCTURAL AND GEOPHYSICAL ANALYSIS OF SELECTED AREA WITHIN THE MORAVA GNSS NETWORK Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
VíceGeomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách. Eva Stolínová, Vít Vilímek
Geomorfologický Morfostrukturní sborník a tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách Eva Stolínová, Vít Vilímek vilimek@natur.cuni.cz
VíceDalší výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy
Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy Results of further investigation of the Central and Northern Moravia geodynamics Lubomil Pospíšil, Otakar Švábenský Ústav geodézie FAST VUT
VíceMorfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu. Filip Hartvich
Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Morfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu Úvod Filip Hartvich f.hartvich@volny.cz
VíceGeomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceFG metody výzkumu malé oblasti
FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická
VíceVýsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.
Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. TEKTONICKÉ POHYBY Mechanický pohyb částí zemské kůry a vnějšího pláště, který
VíceAnalýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné. Filip Mužík
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 23 Analýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@email.cz Na Sekyře 28, 269
VíceVYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze
VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceJAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU
Jan Bína JAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Internet Geographic Magazine 2002 www.ingema.net 1 ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Úvod Základní uspoøádání
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceHodnocení krajiny z hlediska geověd. V. Kachlík, Ústav geologie a paleontologie PřF UK Praha, Albertov 6, Praha 2
Hodnocení krajiny z hlediska geověd V. Kachlík, Ústav geologie a paleontologie PřF UK Praha, Albertov 6, Praha 2 Tvářnost krajiny co ji ovlivňuje? Tvářnost krajiny je výsledkem činnosti: Endogenních gelogických
VíceOdhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd JAN JAROLÍM Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceGeologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
VíceMezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor.
Mezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor Jiří Rypl rypl@pf.jcu.cz Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceMorfotektonická analýza NP Šumava s využitím radarových satelitových snímků
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 16 21 Srní 4. 7. října 2004 Morfotektonická analýza NP Šumava s využitím radarových satelitových snímků Morfotectonic analysis of the Šumava National Park using radar
VíceSvoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím, aby byla řádně vedena v evidenci vypůjčovatelů.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Ondřej Masák SEISMICKÁ AKTIVITA V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH SEISMIC ACTIVITY OF WESTERN BOHEMIA Bakalářská práce Praha
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 21 Vladimír NEHYBKA 1 MĚŘENÍ SÍTĚ KRASNET 1991 2008 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ KRASNET
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZápadočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015
Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Výstup CO2 Uhličité minerálky rozpuštěný CO2 Mofety suchý CO2 Celkem >500 m3/h Průtok CO 2 l/h VRF (Weinlich et al., 2006)
VíceMorfostrukturní polygeneze Vnějších Západních Karpat (na příkladu Západních Beskyd) Tomáš Pánek
Morfostrukturní Geomorfologický a sborník tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Morfostrukturní polygeneze Vnějších Západních Karpat (na příkladu Západních Beskyd) Tomáš Pánek E-mail: tomas.panek@osu.cz
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VícePřírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04
Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr
VíceZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají
ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají Aleš Špičák Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Praha 4, Spořilov Lisabon, 1. listopadu 1755 Lisabon,
VíceGeomorfologické poměry
Nedávno mne auto provezlo krajem mého dětství; a už to nebylo to. Teď to byl skutečně kraj, a já viděl poprvé jeho tvář líbeznou a pokornou. Ale ta místa, ta nesčíslná místa dětství byla pryč; nebo byla
VíceSEIZMICKÉ ZATÍŽENÍ LOKALITY DOLU JERONÝM V OBDOBÍ KRASLICKÉHO ROJE V ROCE 2008
doc. RNDr. Zdeněk Kaláb, CSc. *, Ing. Markéta Lednická **, T 9 Ing. Jaromír Knejzlík, CSc. *** * Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava, Studentská 1768, 708 00 Ostrava - Poruba (též FAST, VŠB-Technická
VíceZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál
VíceSeismický roj na hronovsko-poříčském zlomu v lednu 2008
Seismický roj na hronovsko-poříčském zlomu v lednu 2008 Jiří Málek (1), Vladimír Stejskal (1), Jan Zedník (2) (1) Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. (2) Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Abstrakt
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceSeismická aktivita v ČR
Endogenní reliéf podmíněný endogenními procesy: tektonika, sopečnáčinnost, zemětřesení historicky významné: přelom 2H/3H aktivní sopečnáčinnost (sopečný reliéf) tektonika rozlámání ker, pohyby podél zlomů
Víceletní semestr akademického roku 2012/2013 Předmětem zápočtu budou dva podklady:
REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČR (REGEO - LS 2012/2013 - LDF) Harmonogram výuky volitelného předmětu letní semestr akademického roku 2012/2013 20. února 8. května, 12 týdnů výuky (včetně dvou státních svátků, vycházejících
VíceNávrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a
VíceNová bathymetrická měření šumavských jezer. Miroslav Šobr
Geomorfologický Fluviální geomorfologie sborník 2 ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Nová bathymetrická měření šumavských jezer Miroslav Šobr sobr@natur.cuni.cz Přírodovědecká fakulta UK, katedra fyzické geografie
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
VíceSilicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské
VíceObr. 1. Klatovsko. Výběr nálezů.
Obr. 1. Klatovsko. Výběr nálezů. Obr. 2. Klatovsko. Výběr nálezů. Obr. 3. Klatovsko. Výběr nálezů. Obr. 4. Klatovsko. Výběr nálezů. Obr. 5. Klatovsko. Výběr nálezů. Obr. 6. Klatovsko. Výběr nálezů. Obr.
VíceDaniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK
Daniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK 2013/2014 2012/2013 2011/2012 2010/2011 10% (s. mgr. Hrochem) 10% (s. mgr. Hrochem) 1 2009/2010 2008/2009 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2001/2002
VícePřevod prostorových dat katastru nemovitostí do formátu shapefile
GIS Ostrava 2009 25. - 28. 1. 2009, Ostrava Převod prostorových dat katastru nemovitostí do formátu shapefile Karel Janečka1, Petr Souček2 1Katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd, ZČU v Plzni, Univerzitní
VíceGeomorphologia Slovaca et Bohemica 1/2008
GEOFYZIKÁLNÍ VÝZKUM V LOKALITĚ OBORA (SZ OD BRNA) A JEHO APLIKACE NA POZNATKY VÝVOJE ŘEKY SVRATKY MEZI VEVERSKOU BÍTÝŠKOU A BRNEM LUCIE PETERKOVÁ*, KAREL KIRCHNER**, FRANTIŠEK HUBATKA***, SLAVOMÍR NEHYBA****
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceSPODNOBADENSKÉ SEDIMENTY A MORFOTEKTONICKÝ VÝVOJ JV. OKRAJE ČESKÉHO MASÍVU (JIHOZÁPADNÍ MORAVA)
SPODNOBADENSKÉ SEDIMENTY A MORFOTEKTONICKÝ VÝVOJ JV. OKRAJE ČESKÉHO MASÍVU (JIHOZÁPADNÍ MORAVA) Martin Brzák Izolované denudační relikty miocénních mořských sedimentů, geneticky náležející karpatské předhlubni,
VícePříspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka)
Příspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka) Contribution to geomorphology of environment Prášilské Lake (basin of the Jezerní potok streem) Pavel Mentlík Pedagogická fakulta
VíceGEOMORFOLOGICKÝ VÝVOJ ZEMSKÉ BRÁNY V ORLICKÝCH HORÁCH
Vč. sb. přír. Práce a studie, 14 (2007): 15-33 ISBN: 978-80-86046-94-5 GEOMORFOLOGICKÝ VÝVOJ ZEMSKÉ BRÁNY V ORLICKÝCH HORÁCH Geomorphological evolution of the Zemská brána area, Orlické hory mountains
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceRešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceTERÉNNÍ ČÁST. Celkem 30 bodů. S výjimkou práce v terénu v úkolu 2 pracujte samostatně.
TERÉNNÍ ČÁST Celkem 30 bodů S výjimkou práce v terénu v úkolu 2 pracujte samostatně. 1 12 bodů MAPOVÁNÍ ZMĚN MĚSTSKÉ KRAJINY (autor: J. Kabrda, autor map: J. D. Bláha) Pomůcky: Dodané organizátorem: list
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceSeminář z Geomorfologie 2. Zdroje dat
Seminář z Geomorfologie 2. Zdroje dat Téma datum 1 Úvod podmínky, zadaní 26. září 2016 2 Zdroje dat pro geomorfologii sídla 3. října 2016 3 Geomorfologická regionalizace 10. října 2016 4 Geomorfologické
VíceVY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11
VY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: listopad 2012
VíceVyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii
Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika
VíceObr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011).
PŘÍLOHY Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1:50 000 (ČGS 2011). Legenda: 1: antropogenní uloženiny, vytěžené prostory 2: vytěžené prostory Stáří: kvartér, Typ hornin: vytěžené prostory,
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VícePŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ LOKALITY GEODYNAMICKÉ OBSERVATOŘE PECNÝ V ONDŘEJOVSKÉ VRCHOVINĚ
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ LOKALITY GEODYNAMICKÉ OBSERVATOŘE PECNÝ V ONDŘEJOVSKÉ VRCHOVINĚ Natural environment of the Geodynamic
VíceSeismické zatížení průmyslové zóny Triangle
Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle Strategická průmyslová zóna Triangle je situována na pomezí tří okresů - Chomutov, Most a Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceCVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR
CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l.
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19 Jiří LUKEŠ 1 HYDROKAROTÁŽNÍ MĚŘENÍ VE VÝZKUMNÝCH VRTECH NA LOKALITĚ POTŮČKY
VíceJiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV
Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued
VíceDistribution of Sorbus milensis in the Czech Republic
Distribution of Sorbus milensis in the Czech Republic Author of the map: Martin Lepší, Petr Lepší Map produced on: 11-11-2016 Database records used for producing the distribution map of Sorbus milensis
VíceHydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
VíceGEOGRAFIE ČR. geomorfologie a geologie. letní semestr přednáška 5. Mgr. Michal Holub,
GEOGRAFIE ČR geomorfologie a geologie přednáška 5 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz GEOMORFOLOGIE geomorfologie zkoumá povrchové tvary a souvislosti jejich vzniku a vývoje, vychází
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VíceGeofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceGeomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku
Geomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku Případová studie: Vaculov-Sedlo, Kobylská a Křížový vrch 1 Mgr. Ivo Baroň, 2 RNDr. Václav Cílek, CSc., 3 RNDr. Karel Kirchner, CSc., 4
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 1 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině 2 Zakončení předmětu KGG / ZF2 KGG/ZF2X Kredity:
VíceKameny a voda Kameny kolem nás
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Kameny kolem nás Mgr. Irena Žáková říjen 2013 OROGENEZE = soubor složitých
VíceStudium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR. Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol.
Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol. 1 Záměr rozšíření a prohloubení těžby na dole Turów o cca 100 m a do těsné
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Pavlína Nývltová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie Pavlína Nývltová KOMPLEXNÍ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POVODÍ KLETENSKÉHO POTOKA Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Irena
VíceNázev: Vodstvo Evropy
Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná GMFO - vazba na cvičení, prezentace, globální tektonika pozice regionů, základní
Více