Analýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné. Filip Mužík

Transkript

1 Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 23 Analýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@ .cz Na Sekyře 28, Rakovník Česká část povodí Svarožné se rozkládá v jihovýchodních partiích geomorfologického okrsku Královský hvozd, který je sou částí podcelku Železnorudská hornatina (BALATKA 1995). Podcelek Železnorudská hornatina patří do geomorfologického celku Šumava, který náleží k oblasti Šumavská hornatina. Oblast Šumavská hornatina buduje spolu s Českoleskou oblastí Šumavskou subprovincii (BALATKA, SLÁDEK 1973). Studovaná oblast je z východu a severovýchodu vymezena rozvodnicí povodí Svarožné. Rozvodnice je vedena od hraničního přechodu Železná Ruda/Bayerisch Eisenstein směrem k SZ na vrchol Jezerní hory (1 343 m n. m.) a dále pokračuje do oblasti vrcholu Svaroh (1 333 m n. m.). Hranice vymezující zájmové území zde opouští rozvodnici a sleduje směrem k J a JV státní hranici Česká republika Německo a vrací se k hraničnímu přechodu Železná Ruda/Bayerisch Eisenstein. Z hlediska geologických poměrů je zájmový region vcelku homogenní. Dominuje zde muskoviticko biotitická pararula sillimanitická, která náleží ke svrchnímu (břidličnému) souvrství série Královského hvozdu (VEJNAR 1963, KODYM ml. 1961). Na severním okraji území lze pozorovat také polohy šedého biotiticko muskovitického svoru granátického. Lokáln ě se vyskytují pruhy bělošedých kvarcitů (např. v oblasti Jezerní hory). Při terénním výzkumu byly na četných skalních výchozech nalezeny křemenné a aplitové žíly (vyhojené pukliny). Geologické a geomorfologické poměry studovaného území a jeho širšího okolí jsou shrnuty v práci MUŽÍK (21), kompletní geomorfologická analýza je v práci MUŽÍK (23). Analýza puklinových diagramů je důležitou součástí geomorfologického výzkumu a může pomoci při objasňování vzniku, orientace a celkové modelace skalních tvarů a reliéfu jako celku. Puklinové systémy určují tvar, velikost a uspořádání skalních útvarů vzniklých na odkrytých částech masívu (VOTÝPKA 197). Tímto způsobem vznikají primární tvary reliéfu jako jsou například mrazové sruby. Ty mají potom vliv na utváření sekundárních tvarů reliéfu (kamenná moře, skalní proudy). Na puklinových diagramech se většinou objevují dva nebo více puklinových systémů. Při hodnocení jednotlivých systémů je nutné zohlednit: 1) existenci primárního puklinového systému ten vzniká při pozvolné krystalizaci magmatu, jeho smršťováním nebo působením orientovaného tlaku (tzv. stressu) při metamorfóze to je případ metamorfitů ve studovaném území. 165

2 1 Obr. 1: Puklinové diagramy v české části povodí Svarožné. Lokalizace konkrétního diagramu odpovídá poloze lokality výskytu mrazových srubů, kryogenně přemodelovaných skalních výchozů a kryogenně přemodelovaných trosek exfoliačních kleneb, ke které se měření vztahuje. Fig. 1: Fissure diagrams in the Czech part of river basin of the Svarožná River. Localization of concrete diagram corresponds with position of locality of appearance of frost-riven cliffs, cryogenically remodeled rock outcrops and cryogenically remodeled debris of exfoliation vaults to which are measurements referred. 166

3 352, , , Obr. 2: Diagram směrů os údolí v povodí Svarožné. Na osách diagramu jsou vyznačeny délky os údolí (v km) v určitém směru. Fig. 2: Diagram of directions of valleys axes in the river basin of the Svarožná River. Lengths of valleys axes (in kilometers) in certain direction are marked on diagram s axes Obr. 3: Puklinový diagram pro skalní výchozy v korytě Svarožné. Měření se týká úseku toku od státní hranice po objekt býv. roty PS, provedeno bylo 13 měření. Fig. 3: Fissure diagram of rock outcrops in the bed of the Svarožná River. Measurements are concerned with part of stream from national border to base of former Frontier-guard Company. Number of measurements:

4 2) existenci sekundárního puklinového systému, který vzniká a) působením endogenních sil, tlak může využít buď predisponovaných puklin primárního systému nebo vytvořit systém nový b) změnou směru tlaku během tuhnutí magmatu, což se projevuje na utuhlých částech vytvořením nového puklinového systému, přičemž starý systém je zachován. Z provedených měření směrů puklin na skalních výchozech v oblasti údolí horního toku Svarožné (diagramy č. 6 8 na obr. 1) je zřejmé, že primární puklinový systém má směr Sekundární puklinový systém má směr převážně Oba systémy jsou na sebe téměř kolmé. V oblasti údolí dolního toku Svarožné (diagramy č. 9 a 1 na obr. 1) lze pozorovat záměnu obou systémů primární systém má směr 17 19, sekundární systém Na diagramu č. 9 je patrný výrazný puklinový systém o směru 6. Směr popsaných puklinových systémů se vcelku dobře shoduje se směrem průběhu údolních os v povodí Svarožné (obr. 2). Při terénním výzkumu bylo provedeno také měření směrů puklin na skalních výchozech přímo v korytě horního toku Svarožné (diagram na obr. 3). V naměřených hodnotách lze rozlišit dva téměř rovnocenné systémy první systém má směr (odpovídá sekundárnímu puklinovému systému), další výrazný systém (sm ěr 1 13 ) odpovídá již uvedenému primárnímu puklinovému systému. V oblasti hřbetu Jezerní hory (s. a sv. okraj území, diagramy č. 1 5 na obr. 1) je situace odlišná. Primární puklinový systém se při postupu od SZ k JV pozvolna stáčí (od 12 do 16 ), což odpovídá průběhu hřbetu Jezerní hory. Sekundární puklinový systém má směr 1 3. V některých lokalitách lze pozorovat další nepříliš výrazné puklinové systémy. Z výše uvedeného vyplývá, že puklinové systémy mají ve sledovaném regionu výrazný vliv na morfologii reliéfu (hřbet Jezerní hory) a na průběh říční sítě (Svarožná). SZ % Z 14% S SV 5% V 9% JV 14% Obr. 4: Graf četnosti orientace skalních stěn ke světovým stranám oblast údolí Svarožné. Fig. 4: Graph of frequency of orientation of rock faces to cardinal points region of valley of Svarožná River. JZ 14% J 26% 168

5 JZ 28% Z SZ 7% % S 7% J SV V 4% JV Obr. 5: Graf četnosti orientace skalních stěn ke světovým stranám oblast hřbetu Jezerní hory. Fig. 5: Graph of frequency of orientation of rock faces to cardinal points region of ridge of Jezerní hora Mountain. Vliv tzv. studené (severovýchodní) expozice na vznik a vývoj kryogenních forem reliéfu se v zájmovém území příliš neuplatňuje. Vyplývá to z porovnání četnosti orientace stěn skalních útvarů ke světovým stranám. V případě údolí Svarožné (obr. 4) převládá výrazně orientace k J (26 % všech skalních stěn, k SV pouze 5 % ). V oblasti hřbetu Jezerní hory (obr. 5) převažuje orientace k JZ (28 % případů, k SV 18 %). Výsledky analýzy orientace skalních stěn ke světovým stranám velmi dobře souhlasí se závěry ze studia puklinových systémů. V oblasti okolí toku Svarožné odpovídá převládající orientace skalních stěn k J primárnímu puklinovému systému směr (7 12 ), podobně je tomu v případě hřbetu Jezerní hory (orientace k JZ primární puklinový systém ). Poněkud vyšší podíl orientace skalních stěn k SV v případě oblasti Jezerní hory lze vysvětlit také průběhem primárního puklinového systému. Z výše uvedeného vyplývá, že kryogenní tvary reliéfu jsou ve studovaném území predisponovány zejména puklinovými systémy. Expozice je z hlediska vlivu na vznik a vývoj kryogenních tvarů reliéfu až druhotným činitelem. Výsledky analýzy puklinových diagramů zhruba souhlasí s poznatky z literatury (FISCHER 1936 cit. in VEJNAR 1963, VEJNAR 1963, BENEŠ 1983, DEMEK a kol. 1965). Ve studovaném území lze rozlišit dva puklinové systémy jeden ve směru zhruba SZ JV (odpovídá tzv. sudetskému směru), který se v jižní části území stáčí do směru S J (otavský směr). Druhý puklinový systém má směr zhruba JZ SV, v jižní části území je pootočen a má směr V Z až VJV ZSZ. 169

6 Literatura BALATKA, B. (1995): Podrobné regionální členění reliéfu ČR. Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK, Praha. BALATKA, B., SLÁDEK, J. a kol. (1973): Regionální členění reliéfu ČSR. Sborník ČSZ, 78, s BENEŠ, K. a kol. (1983): Geologická stavba šumavského moldanubika. Rozpravy ČSAV 93, č. 7, Academia, Praha, 67 s. DEMEK, J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. ČSAV, Praha, 332 s. FISCHER, G. (1936): Das Dach des Moldanubikums in Schlesien, dem Bayrischer Wald und Böhmen. Jb. preuss. geol. Landesanst, zu Berlin für das Jahr 1935, sv. 56. KODYM, O., ml. a kol. (1961): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 2. List M 33 XXVI Strakonice. ÚÚG, Praha, 149 s. MUŽÍK, F. (21): Geologické a geomorfologické poměry orografického okrsku Královský hvozd. Souborná seminární práce. Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK Praha, 82 s. MUŽÍK, F. (23): Geomorfologická analýza jv. části geomorfologického okrsku Královský hvozd. Magisterská práce. Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK Praha, 187 s. VEJNAR, Z. (1963): Svorová oblast série Královského hvozdu na Šumavě. Sborník ÚÚG 28, Praha, s VOTÝPKA, J. (197): Ukázky zvětrávání žul Českého masívu. Acta Universitatis Carolinae, Geografica 2, s Summary Analysis of fissure systems in the Czech part of river basin of the Svarožná River Analysis of fissure systems is an important part of geomorphological research. Fissure systems influence processes of rise and development of relief forms including cryogenic forms. There has been ascertained high dependence between orientation of rock faces of frost-riven cliffs, cryogenically remodeled rock outcrops and cryogenically remodeled debris of exfoliation vaults to cardinal points and direction of fissure systems in the studied region. Primary and secondary fissure systems were differentiated. In the region of valley of upper part of stream of the Svarožná River primary fissure system has direction 7 12, secondary fissure system In the region of valley of lower part of stream of the Svarožná River it s possible to observe replacement of fissure systems primary fissure system has direction 17 19, secondary fissure system Described directions of fissure systems correspond with direction of valleys axes. In the region of ridge of Jezerní hora Mountain (NE part of the studied region) primary fissure system turns from 12 to 16. It corresponds with direction of ridge. Secondary fissure system s direction is from 1 to 3. Invalidity of formula of so-called cold (NE) exposition in the studied region was demonstrated. Only 5 % of rock faces in case of region of valley of the Svarožná River is oriented to the NE, in case of region of ridge of Jezerní hora Mountain it s 18 %. Orientation to the S (valley of Svarožná River) and SW (ridge of Jezerní hora Mountain) is predominant. It corresponds with results of analysis of fissure systems. Recenzent/reviewer: doc. RNDr. Jan Votýpka, CSc. 17