Plán péče. o: přírodní rezervaci Černá jezírka na období:

Transkript

1 Plán péče o: přírodní rezervaci Černá jezírka na období:

2 Plán péče o PR Černá jezírka Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval...48 Přílohy Strana 2

3 Plán péče o PR Černá jezírka 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2447 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Černá jezírka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos orgán, který předpis vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo předpisu: /87-VI/2 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Starší a související předpisy: druh právního předpisu: výnos (první vyhlášení, zrušeno 1965) orgán, který předpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo předpisu: /60-V/2 datum platnosti předpisu: druh právního předpisu: výnos (přehlášení, zrušeno 1987) orgán, který předpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo předpisu: /65-V/2 datum platnosti předpisu: druh právního předpisu: vyhláška (změna kategorie na PR) orgán, který předpis vydal: Ministerstvo životního prostředí ČR číslo předpisu: 395/1992 Sb. datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Liberec, Jablonec nad Nisou obec s rozšířenou působností: Frýdlant, Tanvald obec s pověřeným obecním úřadem: Frýdlant, Tanvald obec: Bílý Potok, Kořenov katastrální území: Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Rezervaci tvoří dvě nestejně velké části propojené vymezeným ochranným pásmem. Vlastní rezervace má dle lesní obrysové mapy výměru 66,41 ha (hlavní část 53,31 ha, menší část 13,11 ha), ochranné pásmo zaujímá 71,90 ha. Dle zřizovacího výnosu z r je výměra rezervace i ochranného pásma značně menší 57,76 ha (S)PR a 57,47 ha OP, rozdíl se týká většiny plochy nynějšího lesního dílce 241 A (sz. část rezervace), která byla k rezervaci po dohodě se státními lesy přičleněna až v r Území se nachází na hranici okresů Liberec a Jablonec na Nisou, jíž tvoří Krásný potok. Převážná část rezervace leží v okrese Jablonec nad Nisou, na k. ú. Jizerka, ochranné pásmo je rozděleno okresní hranicí přibližně na polovinu. Strana 3

4 Plán péče o PR Černá jezírka Zvláště chráněné území Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Černá jezírka k. ú Bílý Potok pod Smrkem parcela dle KN druh pozemku způsob využití LV výměra celkem Výměra v ZCHÚ 1760/9 lesní pozemek Celkem výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí a digitalizace, totéž následující tabulky Tabulka 2: Parcelní vymezení PR Černá jezírka k. ú Jizerka parcela dle KN druh pozemku způsob využití LV výměra celkem Výměra v ZCHÚ 1772/1 lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku ? přirozené nebo upravené Celkem Parcela č (Krásný potok) je dle zřizovacího výnosu součástí rezervace, není však jasné, v jakém plošném rozsahu; dle značení v terénu hranice PR prochází po pravém břehu potoka a parcela potoka tak do rezervace nezasahuje, což se vzhledem k topografii území jeví logické. Ochranné pásmo Tabulka 3: Parcelní vymezení OP PR Černá jezírka k. ú Bílý Potok pod Smrkem parcela dle KN druh pozemku způsob využití LV výměra celkem Výměra v ZCHÚ 1760/9 lesní pozemek Celkem Tabulka 4: Parcelní vymezení OP PR Černá jezírka k. ú Jizerka parcela dle KN druh pozemku způsob využití LV výměra celkem Výměra v ZCHÚ 1772/1 lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené Celkem Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 66,41 71,70 vodní plochy 0,20 trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy zast. plochy a nádvoří plocha celkem 66,41 71,90 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha Tabulka 5 OP plocha v ha zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok 0,20 neplodná půda ost. způsoby využití Strana 4

5 Plán péče o PR Černá jezírka 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chráněného území: CHOPAV Jizerské hory, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, nadregionální biocentrum NC 83 Natura 2000 ptačí oblast: CZ Jizerské hory evropsky významná lokalita: ne Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním rezervace je ochrana porostů, květeny, rašelinišť a krajinných útvarů. (čl. 1, odst. 2 přílohy VII výnosu MK ČSR č /87-VI/2 ze dne ) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému (kód biotopu) rašelinné a podmáčené smrčiny (L9.2A, L9.2B) podíl plochy v ZCHÚ* cca 70 % popis ekosystému Tabulka 6 převážně stará, etážovitá rašelinná smrčina (Sphagno-Piceetum), rozpadlá, se zbytky souší a různým stupněm přirozené obnovy nestejného vzrůstu, zčásti i s obnovou umělou, včetně pomístné podsadby kleče; dále vitálnější porosty středního věku, na přechodu do podmáčených poloh (Bazzanio- Piceetum) klečové porosty (R3.2) 2,5 % menší, víceméně souvislé porosty původní kleče na vrchovištních jádrech Černých jezírek a Tetřeví louky, zčásti rozvolněné, se světlinami; as. Pino mugo-sphagnetum bezlesí vrchovištního typu (R3.1, R3.3) 1,5 % vesměs jen maloplošně dochovalá společenstva bultů svazů Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion a šlenků sv. Leuko-Scheuchzerion palustris, na Tetřeví louce a vlastních Černých jezírkách relativně bohaté populace kriticky ohrožené blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) bezlesí pramenného typu (R2.3) 1,5 % řada menších rašelinných bezlesí svahových a údolních poloh, se společenstvy ± minerotrofního charakteru, sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis, fragmentárně i sv. Montio-Cardaminion (potoční prameniště) *údaje v procentech pro vlastní rezervaci, stanoveno odhadem; ekosystémy prvního a posledního typu jsou významně rozšířeny i v ochranném pásmu Strana 5

6 Plán péče o PR Černá jezírka Použité kódy biotopů: L9.2A rašelinné smrčiny, L9.2B podmáčené smrčiny, R2.3 přechodová rašeliniště, R3.1 otevřená vrchoviště, R3.2 vrchoviště s klečí, R3.3 vrchovištní šlenky 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Evropsky významné druhy a ptáci název druhu Aegolius funereus sýc rousný Tetrao tetrix tetřívek obecný aktuální početnost/ vitalita populace v ZCHÚ součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí 0-2 kohouti, součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá stupeň ohrožení zranitelný ohrožený Tabulka 7 popis biotopu druhu smrčiny rašelinná bezlesí 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je rašelinný biotop či ekosystém s maximálním možným uplatněním přirozených procesů. V relativně zachovalých smrčinách by měla být vyloučena jakákoliv pěstební činnost nejen umělá obnova, ale i výchovné zásahy. Určité intervence jsou naopak žádoucí v porostech založených uměle, zejména pak v mlazinách se stanovištně nepůvodními dřevinami, které by měly být z porostů postupně odstraněny. Následně i tyto porosty budou ponechány samovolnému vývoji. Minimalizován by měl být i rozsah nahodilých těžeb, kde konečné rozhodnutí této citlivé otázky závisí na postoji orgánu ochrany přírody. Podobný přístup lze doporučit i u části porostů v ochranném pásmu, zejména pak v případě rašelinných a výrazně podmáčených poloh. Tyto porosty by měly získat přírodní charakter, s minimálním hospodářským usměrňováním. V sušších polohách, které jsou z hlediska předmětu ochrany méně významné, lze připustit omezené produkční využití. Může zde probíhat porostní výchova s využitím probírkové hmoty. Obnovní těžby by měly být realizovány výběrným případně skupinově clonným způsobem. Je zde žádoucí ponechání části stromů na dožití a celkové prodloužení mýtného věku. Kůrovcovou hmotu lze zpracovávat obvyklým způsobem. PR Černá jezírka zahrnuje nejrozsáhlejší komplex rašelinišť náhorního typu v Jizerských horách. Tato ekologická charakteristika předznamenává i současný nepříliš uspokojivý stav biotopů. Existence rašeliniště je zde převážnou měrou závislá na srážkové činnosti, což je významný rozdíl oproti nedalekým rozsáhlým rašeliništím v údolí Jizery a Jizerky. Relativně sušší podnebí posledních desetiletí má za následek vysýchání vrchoviště, na němž se současně podílí i rozsáhlá podzemní eroze. Jí lze snad přičítat zánik dříve největšího vrchovištního bezlesí v území Krásné louky, jejíž výměra na počátku 20. století činila cca 6 ha (cf. SCHIFFNER 1908). Druhým nepříznivým faktorem je expozice území vůči depozicím okyselujících látek a nepatrná pufrační schopnost vrchovištních půd. To se odráží v nízké vitalitě mladého i staršího smrkového porostu a jeho zvýšené náchylnosti na poškození kůrovcem (zejména lýkožroutem lesklým). V současnosti již rašelinná bezlesí zaujímají jen velmi malou část území rezervace, o to jsou však cennější to platí zejména o vrchovištních bezlesích Černá jezírka a Tetřeví louka, která i přes svoji nevelkou rozlohu patří k botanicky nejvýznamnějším lokalitám tohoto druhu v celých Jizerských horách. Určujícím rysem území jsou nicméně rašelinné, okrajově též podmáčené smrčiny. Navzdory svému již vzpomenutému narušení představují hodnotný biotop, který si zasluhuje maximální možnou ochranu. Jde často o torza velmi starých porostů vzniklých přirozenou cestou a jen minimálně usměrňovaných lidskou činností. K jejich největšímu antropickému ovlivnění došlo až v poslední době, kdy po plošném poškození imisemi a hmyzími škůdci v 80., případně ještě 70. letech byly prováděny podsadby smrku ztepilého a kleče, vzhledem k postupně se dostavující přirozené obnově zcela zbytečné. Část poškozených porostů byla také smýcena, což zhoršilo možnosti následné obnovy. V posledních letech na území rezervace probíhá poměrně intenzivní nahodilá těžba stromů napadených kůrovcem. Strana 6

7 Plán péče o PR Černá jezírka 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina. Soušská hornatina zaujímá západní, střední a východní část Jizerské hornatiny. Je to plochá kerná hornatina sklánějící se od severu k jihu, složená z výrazně porfyrického granodioritu až adamellitu, charakterizovaná širokými rozvodními hřbety se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu), klenbovitými vrcholy a suky, širokými třetihorními údolími s mocnými zvětralinami a okrajovými zlomovými svahy rozbrázděnými hustou sítí hlubokých údolí s vodopády v povodí Jizery a Lužické Nisy. Vyznačuje se též četnými tvary zvětrávání a odnosu hornin a hojnými ložisky rašeliny. Nejvyšším vrchem této geomorfologické jednotky je Černý vrch (1025 m), dalšími význačnými kótami jsou Jelení stráň (1018 m), Bukovec (1005 m), Zámky (1002 m), Pytlácké kameny (975 m), Zelený vrch (966 m), Olivetská hora (886 m), Brdo (876 m), Mariánská hora (874 m), Poledník (864 m), Slovanka (820 m), Žulový vrch (743 m). Přírodní rezervace Černá jezírka a její ochranné pásmo se nachází v rovinatém náhorním terénu v nezřetelné rozsoše Středního jizerského hřbetu, převážně jižně od spojnice Zeleného kamene (933 m) a Českého vrchu (918 m). Území kulminuje plochým návrším s nadmořskou výškou asi 912 m, po němž probíhá hlavní evropské rozvodí. Terén se místy svažuje k jihozápadu a k severovýchodu, k jeho větší členitosti přispívá erozní činnost Krásného potoka a Příčné vody. Nejnižší bod při Krásném potoce leží ve výšce cca 885 m. Horninové podloží tvoří dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list Liberec (CHALOUPSKÝ 1988), výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit krkonošsko-jizerského žulového plutonu, stratigraficky řazená do karbonu. V jejím nadloží se na celém území vlastní rezervace a zčásti i v ochranném pásmu nachází členité rašelinné ložisko, které je v citované mapě zakresleno v podobě čtyř enkláv. Jde zřejmě o jedno z nejstarších vrchovišť Jizerských hor, které vznikalo již během preboreálu (před lety) a do té doby narostlo do mocnosti až 4 m (MEJSTŘÍK /1969, sec. KNÍŽETOVÁ 1978/ uvádí průměrnou mocnost ložiska rašeliny cm, nejvyšší zjištěnou 440 cm). Již delší dobu ale rašeliniště stagnuje a dochází k jeho přirozené degradaci. Ta se projevuje i velmi charakteristickými pseudokrasovými jevy (propadáním rašeliny, pseudozávrty a ponornými toky; viz též NEVRLÝ 1962, JÓŽA & VONIČKA 2004), které jsou podmíněny již neobvyklou mohutností rašelinného ložiska a zřejmě i vyklizovací činností podzemních toků. Tyto jevy se ponejvíce vyskytují v širší oblasti Velké a Malé Krásné louky, kde zřejmě vedly k zániku dříve rozsáhlých vrchovištních bezlesí. S podobnými projevy se lze ovšem setkat i na dalších místech, zejména v západní části ochranného pásma Půdní poměry V půdním pokryvu oblasti se odráží minerálně chudé horninové podloží, většinou jen málo členitý reliéf podmiňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimořádně humidní klima. Základní přehled podává Půdní mapa ČR, list Liberec (TOMÁŠEK 1995). V území jsou vyznačeny tyto základní mapovací jednotky: rašeliništní půda přechodová mezotrofní, na substrátu rašeliny vrchovištní; vůdčí jednotka území rezervace, menší měrou zasahuje do ochranného pásma, zejména jeho západní části; Strana 7

8 Plán péče o PR Černá jezírka glej zrašelinělý, převážně na podloží kyselých intruziv (žuly), na východě okrajově též na vrchovištní rašelině; tato jednotka tvoří převážně úzký lem rašelinných půd, jedná se o vrchovištní laggy; podzol zrašelinělý, na substrátu kyselých intruziv; jednotka zaujímá sušší polohy mimo vrchoviště, souvisleji je rozšířena v ochranném pásmu. Citovaná mapa vznikla interpretací lesní typologické mapy a její kombinací s geologickou mapou měřítka 1: (legenda půdotvorných substrátů). Převod typologických jednotek na půdní jednotky není ale vždy realistický, což se týká první z výše zmíněných jednotek. Na většině území rozhodně nelze hovořit o mezotrofní rašelinné půdě, neboť ta zde má (s výjimkou sníženin při Krásném potoce a v menší míře i na dalších místech) vysloveně vrchovištní charakter. K nepřesné interpretaci zřejmě přispělo to, že převažujícím SLT na území rezervace je 7R, tedy kyselá rašelinná smrčina, nikoliv 8R, tedy vrchovištní smrčina. Označení kyselá ovšem ukazuje na celkově dystrofní, nikoliv mezotrofní charakter půd, z čehož je patrné, že jde o interpretaci vysloveně chybnou. Pokud převezmeme obsah typologické mapy a doplníme jej o správnější interpretaci lesních typů. získáme následující obraz: Tabulka 8: Lesní typy v území a jim odpovídající půdní jednotky (názvosloví viz HRAŠKO et al. 1991) lesní typ 6R1 svěží rašelinná smrčina šťavelová 7R2 kyselá rašelinná smrčina borůvková 7R3 kyselá rašelinná smrčina bezkolencová 8K2 kyselá smrčina třtinová půdní typ* hektary procenta PR OP celkem PR OP celkem organozem mezická 0,92 0,92 1,38 0,67 organozem fibrická (sušší) 49,04 22,18 71,22 73,84 30,84 51,49 organozem fibrická (vlhčí) 1,51 1,51 2,28 1,09 podzol typický až organozemní 0,49 28,06 28,55 0,74 39,02 20,64 organozem glejová až glej 10,05 21,62 31,67 15,13 30,07 22,90 organozemní organozem fibrická (vlhčí) 1,54 1,54 2,32 1,11 8G3 podmáčená smrčina třtinová 8R1 vrchovištní smrčina suchopýrová 9R1 vrchovištní kleč organozem fibrická (vlhčí) 2,86 0,05 2,91 4,31 0,07 2,10 Celkem 66,41 71,91 138,32 100,0 100,0 100,0 *) názvosloví půdních jednotek dle morfogenetického klasifikačního systému půd (HRAŠKO et al. 1991); dle novějšího taxonomického klasifikačního systému (NĚMEČEK et al. 2001) jsou názvy výše jmenovaných jednotek následující: organozem mezická, organozem fibrická, podzol modální, podzol humusový, glej histický Klimatologie Podnebí oblasti je především ovlivňováno skutečností, že Jizerské hory tvoří první významnější překážku vlhkému oceánskému proudění od severu až severozápadu. Mohutné, příkře se zdvihající severní úbočí hor s relativní výškou m má výrazný kondenzační účinek a podmiňuje bohatou srážkovou činnost. Existence rozsáhlé náhorní plošiny s nezanedbatelnou plochou rašelinišť a mírněji spadající jižní svahy mají za následek, že nedochází k typickým fénovým situacím, ale ke zformování relativně chladného a vlhkého podnebí na většině plochy hor. Teplotní a zejména srážkové charakteristiky tak vykazují hodnoty, které bychom ve středoevropském prostoru očekávali ve větších nadmořských výškách. KONČEK (in VESECKÝ et al. 1958) řadí téměř celé Jizerské hory do chladné oblasti a mírně chladného okrsku. QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO tři klimatické rajóny CH 4, CH 6 a CH 7. Jádrová část hor, včetně zájmové lokality, je zahrnuta Strana 8

9 Plán péče o PR Černá jezírka do okrsku CH 6 s touto charakteristikou: léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé, s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká, s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Klima oblasti má zřetelné rysy hygrické, zčásti i termické oceánity, která se projevuje vyrovnaným chodem srážek a teplot. Zajímavá je zejména srážková křivka, která je v návětrné části hor poměrně plochá, přičemž podíl srážek za teplý a chladný půlrok je zhruba 1:1. V připojených tabulkách jsou uvedeny dlouhodobé průměry měsíčních teplot a srážek naměřené v 1. polovině 20. století na stálých pozorovacích místech v centrální části Jizerských hor. Pro oblast PR Černá jezírka lze extrapolací očekávat průměrné roční teploty pod 4 C, průměrné teploty měsíce ledna pod 5 C a měsíce července kolem 13 C. Roční suma srážek dosahuje zřejmě hodnot mezi 1500 a 1600 mm. Vyšší srážkový úhrn lze předpokládat v souvislosti s náhorní polohou v blízkosti návětří údolí Smědé, i když nelze vyloučit určitý stínící vliv Plochého vrchu. S náhorní polohou souvisí i lepší cirkulační podmínky v porovnání s pánevními lokalitami jako je Velká a Malá jizerská louka či Rybí loučky. To se projevuje v menším rozpětí denních teplot, zejména v méně výrazných teplotních minimech a v nižším riziku pozdních mrazů. Tato skutečnost je důležitým životním faktorem pro rostliny, zejména pro smrk, který je tu méně poškozován mrazy než v již jmenovaných pánevních lokalitách. Relativně oceánické ladění zdejšího klimatu se odráží i v zastoupení určitých rostlinných společenstev. Tabulka 9: Roční chod teplot za období (VESECKÝ et al. 1961) údaje ve C I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok IV-IX X-III Nová Louka -4,8-4,0-0,8 3,3 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7 5,2 0,0-3,3 4,4 10,1 Desná, Souš -4,9-4,0-0,8 3,1 8,8 12,1 14,0 13,1 9,8 5,2 0,1-3,4 4,4 10,2 stanice Bedřichov, Nová Louka (780 m), stanice Desná, Souš (772 m) Tabulka 10: Roční chod srážek za období (VESECKÝ et al. 1961) údaje v mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok IV-IX X-III Nová Louka Kristiánov U Studánky Jizerka Desná, Souš stanice: Bedřichov, Nová Louka (780 m); Bedřichov, Kristiánov (798 m); Bílý Potok, U Studánky (900 m); Jizerka (870 m), Desná, Souš (772 m). Výše uvedené hodnoty se vztahují pouze na období let V novější době dochází ke zřetelným klimatickým posunům, což přesvědčivě dokládá i srovnávací tabulka teplot a srážek pro dvě stálé klimatické stanice na území Jizerských hor Bedřichov a Souš (údaje ČHMÚ převzaty z práce JÓŽA & VONIČKA 2004). Z jednoduché analýzy těchto zveřejněných měření vycházejí najevo tyto poznatky: v posledních desetiletích dochází k pozorovatelnému vzestupu průměrných teplot oproti první polovině 20. století. Odchylky za všechny měsíce jsou kladné, nejvýraznější u měsíců srpna, v případě průměrů za období též u měsíců května, ledna a července. Relativně nejmenší vzestup teplot je v měsících září až prosinec a v březnu. U stanice Souš jsou odchylky celkově poněkud nižší, což lze vysvětlit mj. ochlazujícím účinkem srážek, které jsou tu v současnosti četnější než na Bedřichově. vývoj srážkové činnosti probíhá diferencovaně. Na stanici Bedřichov dochází ke zřetelnému úbytku srážek, zejména v měsících lednu, dubnu, srpnu a říjnu. Na stanici Souš došlo za sledované období naopak k mírnému vzestupu srážkových úhrnů, především v měsících březnu a prosinci. Naopak mírný deficit je zaznamenán v srpnu a dubnu. Tyto odlišnosti lze vysvětlit vyšším podílem vlhkého proudění z jižních kvadrantů oproti minulosti. Polohy orientované k jihu jsou tak oproti minulosti mírně vlhčí, zatímco polohy ote- Strana 9

10 Plán péče o PR Černá jezírka vřené severozápadnímu proudění jsou dnes relativně sušší. Podobné výsledky byly zjištěny i na dalších klimatických stanicích v regionu (např. srovnání srážkového vývoje v Liberci a Jablonci a na některých stanicích v Podještědí) Hydrologie Zájmové území se nachází na hlavním evropském rozvodí, které prochází nejzápadnější částí území, včetně vrchoviště Černá jezírka. Nevelké území na západ od tohoto rozvodí je odvodňováno jednou z větví Černé Smědé do Smědé, Nisy, Odry a Baltského moře, zbytek území náleží do povodí Jizery a tím i k vodám Severního moře. Jihovýchodní část území je odvodňována Příčnou vodou, severozápadní pak Krásným potokem. Oba tyto potoky na území rezervace také pramení. Krásný potok pramení v mělké, silně zamokřené úžlabině mezi vrchovištními komplexy Černých jezírek a Tetřeví louky. Odsud teče na severovýchod, převážně v ochranném pásmu, kde vytváří mělké, ale zaříznuté údolíčko s poměrně výrazným spádem a s kamenitým až balvanitým korytem. Na severu pak tvoří západní hranici menší části vlastní rezervace, jeho tok se zde zmírňuje. Zájmovým územím protéká v délce asi 1300 m. Po opuštění rezervace pokračuje mírným severním úbočím Středního jizerského hřebene a po asi 1 km ústí zprava do Jizery. Příčná voda má svůj počátek v prostoru (Velké) Krásné louky, v nepříliš výrazné pánevní sníženině při úpatí starého vrchoviště. Územím protéká jen krátce a opouští je v jeho jv. cípu, o necelý kilometr dále pak ústí zleva do Jizerky. Vodní plochy jsou v území zastoupeny rašelinnými jezírky, která jsou nejlépe vyvinuta na vrchovišti Černá jezírka. V hlavní části louky se nachází veliký blänk o rozměru přibližně 25 x 20 m a hloubce alespoň 2 m. Vně klečového pásma pak leží další blänk menších rozměrů, t. č. hustě zarostlý řasami. V oddělené části louky pak leží mělké jezírko členitého tvaru (šlenk). Rozlehlé jezírko je situováno v nižším terénním stupni pod klečovištěm. Měří asi 30 x 20 m, ale je mělčí, s povlovnými břehy, zčásti obnaženými. Mimo vlastní Černá jezírka se významnější vodní plochy nacházejí již jen na Tetřeví louce. Největší blänk tu měří asi 12 x 8 m včetně mělkého a občas obnažovaného pobřežního pásma. Dále se na této louce nachází několik menších blänků a množství mělkých, často vysychajících šlenků. Poslední jezírko blänk se nachází v jádrové části prakticky zaniklého bezlesí Krásná louka. Je nepravidelného tvaru, asi 10 x 5 m velké a překryté ostřicovo-rašeliníkovým porostem, který maskuje vodní hladinu. NEVRLÝ (1962) nedaleko odsud uvádí i známky většího jezírka, které zaniklo poté, co voda odtekla pseudozávrtem Botanické poměry Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 92. Jizerské hory, podokresu a. Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Vyznačuje se velmi chudou květenou přechodného hercynsko-sudetského typu, odpovídající klimaxu horských jedlosmrkových bučin a zonálních, častěji však podmáčených a rašelinných smrčin a nelesních vrchovišť. Převažují tudíž prvky boreálně-montánního rozšíření, na vrchovištích pak nepočetné druhy subarktického rozšíření. Významný je i podíl druhů se subatlantským rozšířením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému postavení Jizerských hor na západním okraji sudetského masívu. Použité názvosloví cévnatých rostlin vychází z Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů z přehledu KUČERA & VÁŇA Strana 10

11 Plán péče o PR Černá jezírka Potenciální přirozená vegetace. Centrální část Jizerských hor je spojována s představou souvisle vyvinutých klimaxových smrčin. Tento rozšířený názor se promítl i do obsahu lesní typologické mapy, kde je na velké rozloze mapován 8. lesní vegetační stupeň (smrkový) a téměř veškerou zbývající plochu centrální části hor vyplňuje 7. stupeň bukosmrkový (tj. s převažujícím smrkem). Paleobotanické průzkumy ale dosvědčují, že v minulosti tomu tak vždy nebylo. Z rozboru fosilních pylových spekter, dochovaných v rašelinných substrátech náhorních poloh, je zřejmý vysoký podíl, místy až převaha pylového spadu buku a jedle. Je přitom zajímavé, že zastoupení pylu obou těchto dřevin, zejména ale buku, je ve vrcholových polohách vyšší než v lokalitách níže položených. Na území dnešní přírodní rezervace prováděli palynologické průzkumy PLAIL (1927) a PUCHMAJEROVÁ (1929), oba na vrchovišti Černá jezírka. Výsledky jejich práce se ovšem shodují pouze částečně. PLAIL (1927) analyzoval rašelinný profil 230 cm hluboký. V jeho nejspodnější části má maximum borovice (83 %) a líska (48 %), objevuje se již smrk (asi 5 %), podíl břízy je kolem 10 %, nevýrazné maximum zde má i vrba. Jde zřejmě o mladší boreál, neboť v dalších vzorcích křivka lísky rychle klesá, krátce po ní i křivka borovice ve prospěch smrku. Ve vzorku ze 170 cm dosahuje smrk dílčího maxima asi 22 %, líska je již na 14 %, pylový spad borovice s 63 % je stále zdaleka dominantní. Asi 7% zastoupení dosahují dřeviny smíšených doubrav, z nich především lípa. Vzorek z hloubky pod 130 cm (132 cm?) odpovídá zřejmě teplé a vlhké periodě, neboť v něm dosahují maxima dřeviny smíšených doubrav (16 %), dílčí maximum má líska (téměř 30 %), smrk klesá na 27 %, borovice na 46 %, poněkud výrazněji se uplatňuje i pyl olše (asi 5 %). Ve vzorku s cca 110 cm se poprvé objevuje buk a jedle, dílčího maxima dosahuje borovice (53 %), smrk má 29 %, zatímco teplomilnější dřeviny jsou na ústupu (líska postupně padá pod 10 %). Ve vyšších vrstvách nastává vzestup pylu buku a jedle. V 73 (?) cm má jedle 12 % a buk 14 %, křivky smrku a borovice se sbližují, což ukazuje i na stárnutí vrchoviště a rozmach rašelinného lesa na úkor klečových porostů a otevřených ploch. V hloubce 33 cm dosahuje svého maxima buk (18 %) o 10 cm výše jedle (34 %), smrk má jen 27 % a borovice ve 33 cm dokonce méně než 10 %. V okolních lesích v té době jednoznačně převažoval buk s jedlí, smrk byl vázán pouze či převážně na rašelinné půdy. Z dostupného materiálu není zcela zřejmé, co se dělo s vrchovištěm jisté je pouze to, že kleč z území téměř vymizela. Zda se tak stalo ve prospěch bezlesí a pyl buku a jedle pochází z větší vzdálenosti či zda jedle se smrkem zcela opanovala blízké okolí, zůstává otázkou. V nejsvrchnější části profilu lze však pozorovat prudký vzestup křivky borovice až na 54 % v subrecentní vrstvě, podíl buku i jedle postupně padá na shodných 10 %, smrku na asi 19 %, mírně se zvyšuje zastoupení lípy (asi 4 %). Tento nejmladší vzorek patrně odpovídá historické době, nanejvýš ale konci 18. století, současné období smrkových monokultur není zachyceno, patrně z důvodu, že růst rašeliny v této době již prakticky ustal. Údaje PLAILA za období kulminace křivky buku převzal do své souborné práce i FIRBAS (1929: 234). PUCHMAJEROVÁ (1929) zachytila profil 360 cm hluboký. S větší hloubkou zjevně souvisí i větší stáří rašeliny, jak ukazují pylová spektra nejspodnějších vzorků. Profil dole začíná s 90 % pylu borovice a zhruba 5 % břízy a vrby, zatímco líska i smrk se ještě nevyskytují. Lze tedy usuzovat, že nejspodnější 2 vzorky náleží ještě preboreálu. V 340 cm se objevuje líska, o 10 cm výše smrk, jejich křivky ale stoupají jen pomalu. Líska má maximum kolem 30 % teprve ve 250 cm, záhy ji se stejnou hodnotou následuje smrk. Zvláštní je, že již v této hloubce se objevuje buk, od 210 cm jedle a současně dochází k rychlému poklesu křivky lísky. Je zřejmé, že v této části profilu je poměrně velký hiát, zahrnující mladší boreál (maximum lísky a smíšených doubrav) a větší část atlantiku. Absence tohoto dlouhého úseku byla zřejmě způsobena erozí (odplavením), možná dekompozicí sedimentu. Celé dva metry profilu tak náleží mladšímu holocénu. Křivky buku a jedle, stejně jako borovice a smrku jsou navzájem sblížené a tyto dvojice se vůči sobě chovají recipročně. Všechny čtyři křivky se protínají v hloubce 130 cm na hodnotě asi 22 %, v dalších vzorcích jedle s bukem překračující podíl 30 % (jedle má poněkud vyšší zastoupení). Přitom je patrný podobně jako u PLAILA, pokles křivky borovice pod 10 %, což lze označit za hodnotu blízkou pozadí. Zastoupení pylu dalších dřevin je slabé, pouze líska místy slabě převyšuje 5 %, což je ale opět pozaďová hodnota. V nejmladší části sedimentu roste podíl borovice, smrk a jedle mají dočasně srovnatelné zastoupení kolem %, buk je již pod 20 %. Ve 30 cm se náhle objevuje 17% podíl olše, současně již probíhá ústup jedle pod 20 % a buku na cca 10 %. V nejmladším vzorku má buk i jedle přibližně 7 %, smrk 36 % a borovice 44 %. Tento stav opět odpovídá zhruba konci 18. století. Oba popsané profily se tedy zvláštním způsobem doplňují. Profil PLAILŮV zachycuje zřejmě souvisle období posledních 8000 let, s výjimkou posledních století, profil PUCHMAJEROVÉ pod hiátem téměř plynule navazuje na spodní okraj PLAILOVA profilu a také na svrchní straně je zřejmě ukončen o něco později. V souhlase s dnešním vymezením typologických jednotek lze tak stanovit přirozenou druhovou skladbu lesů před kolonizací širšího území (kolem r. 1200). Vrchovištní jádra tvořila be- Strana 11

12 Plán péče o PR Černá jezírka zlesí s enklávami kleče, zřejmě ve větším rozsahu než dnes. Na ně pak navazovaly rozsáhlé rašelinné smrčiny, místy snad ještě s dožívající klečí. Po obvodu vrchovišť byla vytvořena pásma podmáčených smrkových jedlin, v hydromorfně neovlivněném, poněkud svažitějším terénu pak lze předpokládat jedlosmrkové bučiny, místy pak, jako v zářezu Krásného potoka snad i bukové jedliny. V dnešní potenciální přirozené vegetaci je podíl jedle nižší, ne však nulový. Na vlhčích lokalitách bývá nahrazena smrkem, na sušších je provázena bukem. Přirozený podíl buku ale zřejmě není nikde v území příliš vysoký. Buk je vždy spíše jen přimíšenou dřevinou ke smrku a jedli. Je to podmíněno tím, že i na nejsušších lokalitách mají půdy mírný sklon k zamokřování a rašelinění, roli sehrává i náhorní poloha se zpomaleným odtokem chladného vzduchu. Přestože oblast Černých jezírek leží již mimo mrazové sníženiny, v údolích Jizery a Jizerky, jezera chladného vzduchu v těchto úvalech někdy zasahují až do oblasti Českého vrchu, což se projevuje na poškození smrkových letorostů mrazem. Buk, jakožto dřevina vůči mrazům citlivějším, by tímto mohl být omezován v růstu. Z fytocenologického hlediska tvoří potenciální přirozenou vegetaci území lesní asociace Sphagno-Piceetum, Bazzanio-Piceetum a Calamagrostio villosae-piceetum (zejména typické subasociace, v rámci ní pak často var. eriophorosum). Na vrchovištích a přechodných rašelinách (prameništích) jsou pak přirozeně rozšířena nelesní společenstva svazů Sphagnion medii a Sphagno recurvi-caricion canescentis, vzácněji i sv. Leuko-Scheuchzerion palustris a Oxycocco-Ericion. Botanická prozkoumanost území. Jeden z prvních botanických popisů území podává SCHIFFNER (1908). Jako bryolog si všímá především rozšíření mechorostů, připojuje ale i základní údaje o rozšíření vyšších rostlin. Jeho popis Černých jezírek v podstatě odpovídá jejich dnešnímu stavu (s výjimkou okolního lesa). SCHIFFNER odsud zmiňuje hojné Eriophorum vaginatum a Trichophorum cespitosum, ze šlenků pak hojnou Carex limosa a Scheuchzeria palustris. Ve vodách jezírka pak uvádí vzácnou játrovku Cladopodiella fluitans, která zde roste dodnes (VÁŇA 2007). Velmi obšírně popisuje Krásnou louku, která byla tehdy zdaleka největším přirozeným bezlesím v komplexu Černých jezírek. Tento popis stojí za ocitování, neboť přibližuje dnes již sotva představitelný někdejší stav této lokality: své jméno si zasluhuje plným právem, neboť krajinářsky je snad nejkrásnější z klečových luk a zároveň představuje přímo typ klečové louky. Botanikovi, který Jizerskými horami jen letmo prochází a přesto chce získat patřičnou představu o nanejvýš zajímavé formaci klečových luk, může návštěva této obzvláště charakteristické louky posloužit takříkajíc jako paradigma. Značně velká louka téměř kruhového tvaru měří asi 300 x 250 m a leží uprostřed divoké vysoké smrčiny, která si díky početným vývratům (ztrouchnivělé a popadané kmeny) a často bažinatému, lesními rašeliníky pokrytému povrchu, zachovává téměř pralesovitý charakter. Hranice vysokého lesa vůči louce je tak ostrá a bezprostřední, že bychom za poslední lesní houštinou očekávali malé jezírko. Pohled na louku je ale ještě překvapivější. Na ploše tvořené převážně žlutými, zelenými, zlatohnědými a skvostně červenými polštáři rašeliníků jsou roztroušeny nádherné skupiny nízké (jen asi 1 m vysoké) husté, krásně tvarované kleče, jejíž hustá masa větvoví ční stejně vysoko, jako uměním zahradníka vypěstěné živé ploty tisu ve francouzském parku. Parkovitý vzhled je ještě umocněn tím, že některé průseky jsou proraženy klečovými houštinami jako cesty v parku. Mezi klečovými keři se nachází větší rašelinné jezírko, jinak se černá rašelinná půda jen zřídka objevuje mezi rašeliníky a ostřicemi. Mimo kleč vyšší rostliny silně ustupují; jen zřídka se mísí do vůkol zcela převládajících rašeliníků pro všechny louky tak charakteristické brusnice, suchopýrek, suchopýr, ostřice, šicha etc., malého uplatnění mají i další mechy a játrovky. Z mechů pozorovaných na Krásné louce jsou nejtypičtější tyto: Sphagnum girgensohnii var. stachyodes, S. acutifolium var. versicolor a var. rubrum, S. fuscum (většinou v méně nahnědlých formách), S. quinqueforium, S. medium Strana 12

13 Plán péče o PR Černá jezírka (nehojně, často jen mezi S. fuscum), S. dusenii, S. recurvum var. amblyphyllum, Polytrichum strictum (většinou sterilní mezi rašeliníky), P. formosum, Hypnum, fluitans (často plodné), také var. falcatum Br. eur. a v jezírku plovoucí var. submersum, Aulacomnium palustre, Lophozia floerkei bohatě v rozmanitých formách, L. inflata (většinou laxní až submerzní formy) s posledně jmenovanou také Cephalozia fluitans, C. connivens, Leptoscyphus anomalus, Kantia trichomanis (na sušších místech) a na vývratech a větvích kleče na okraji louky: Dicranum fuscescens, Lophozia porphyroleuca, Cephalozia leucantha, Hypnum pallescens etc. Západně od Krásné louky leží celkem blízko druhá klečová louka, která je menší (cca 200 x 150 m), ale jinak je podobně utvářena; volné, rašeliníkem pokryté plochy jsou zde více zastoupeny, kleč je vzácnější a více roztroušená. Druhá zmiňovaná enkláva je Tetřeví louka, z popisu je zřejmé, že zde kleč tehdy ještě netvořila souvislé porosty jako v současnosti. Samotná Krásná louka v průběhu 20. století zanikla, dnes na ni upomíná jen malý porost kleče kolem nevelkého, zarostlého blänku, v širším okolí pak propady se zbytky porostů Trichophorum cespitosum. Bezlesí v nějaké podobě existovalo ještě před 50 lety, jak vyplývá z popisu NEVRLÉHO (1962): Velmi rozsáhlá, členěná a nevýrazně od lesa odlišená louka se značným okrajovým lesním rašeliništěm, svažujícím se k jihu. V lese ukryto i největší (asi 7 x 7 m velké) jezírko od středu zarůstající. Několik menších vodních ploch je roztroušeno v okolí. (...) Kleč se vyskytuje v nesouvislých enklávách na různých částech louky, nejvíce na severu. Počátkem 20. století prováděli v území paleobotanické průzkumy již jmenovaní PLAIL (1927) a PUCHMAJEROVÁ (1929). PLAIL uvádí i stručnou botanickou charakteristiku území, Černá jezírka zmiňuje ve své práci o rostlinstvu Frýdlantska též FIRBAS (1929). Topografické poměry jizerskohorských rašelinišť přehledně vyhodnotil NEVRLÝ (1962). V novější době v širším území botanizoval PLOCEK (1974, ), vegetaci rašelinišť podrobněji zkoumala HOUŠKOVÁ (1981). Na území rezervace a jejího ochranného pásma zapsala celkem 19 fytocenologických snímků. Botanický inventarizační průzkum prováděla KNÍŽETOVÁ (1978), která zaznamenala 15 snímků z různých částí území. Rašeliníky rezervace vyhodnotil v samostatné práci LORBER (1986). V roce 1991 byla lokalita Tetřeví louka zařazena do sítě rašelinišť, na nichž probíhá monitoring stanovištních a vegetačních změn (RYBNÍČEK ); byly zde založeny tři trvalé plochy. Autor tohoto textu shrnul přírodní podmínky území v podkladovém materiálu pro plán péče (VIŠŇÁK 2000). Mechorosty jádrových území studoval v nedávné době VÁŇA (2007). Květena území. Celkově bylo z území dosud uváděno 107 taxonů cévnatých rostlin, včetně druhů dnes již nezvěstných. Při prvním inventarizačním průzkumu (KNÍŽETOVÁ 1978) bylo zaznamenáno 60 druhů, při dalším průzkumu v r to bylo 70 druhů a při aktuálním šetření v r již 84 druhů cévnatých rostlin. Přitom je nutné uvést, že poslední dva průzkumy neměly inventarizační charakter a nemusí tudíž květenu území pokrývat v úplnosti. V tomto roce byl v území poprvé nalezen druh Dactylorhiza fuchsii, byl potvrzen výskyt Montia hallii dokládaný již dříve Plockem, nepodařilo se však ověřit výskyt Epilobium nutans uváděný týmž autorem (PLOCEK 1974). Rovněž nebyl potvrzen starší údaj (SMRŽ 1951) o výskytu Carex hartmanii. Byla ověřena jedna ze dvou uváděných lokalit Ledum palustre (na Černých jezírkách, naproti tomu na Tetřeví louce nebyl rojovník dohledán). Oproti poslednímu průzkumu z r byly zjištěny nové výskyty některých druhů, jako např. Drosera rotundifolia (nyní již na 8 bezlesích) či Trichophorum cespitosum (kromě Černých jezírek a Tetřeví louky i na několika místech v prostoru zaniklého bezlesí Krásná louka). Význačná květena území je shrnuta do následující tabulky. Je v ní celkem 18 druhů z červeného seznamu, z toho 1 v kategorii taxonů kriticky ohrožených (Scheuchzeria palustris), 3 v kategorii taxonů silně ohrožených (Andromeda polifolia, Carex limosa, Montia hal- Strana 13

14 Plán péče o PR Černá jezírka lii), 9 v kategorii taxonů ohrožených (Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Huperzia selago, Ledum palustre, Luzula sudetica, Lycopodium annotinum, Oxycoccus palustris a Trichophorum cespitosum a 5 v kategorii vzácnějších taxonů vyžadujících pozornost (Betula carpatica, Blechnum spicant, Dactylorhiza fuchsii, Empetrum nigrum a Epilobium palustre). Druhů zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je celkem 11, z toho 1 kriticky ohrožený, 4 silně ohrožené a 6 ohrožených. Kromě vitální populace Scheuchzeria palustris je třeba vyzdvihnout výskyt Ledum palustre, jediný recentní v celých Jizerských horách. Tabulka 11: Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v území vědecké jméno české jméno R1 R2 OP čs vyhl Andromeda polifolia kyhanka sivolistá x x C2 3 Betula carpatica bříza karpatská. x C4 Blechnum spicant žebrovice různolistá x x C4 Carex limosa ostřice mokřadní x x 1.. C2 2 Carex pauciflora ostřice chudokvětá lit. x C3 Dactylorhiza fuchsii prstnatec Fuchsův pravý C4 3 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x C3 2 Empetrum nigrum šicha černá x x 1 1. C4 2 Epilobium obscurum vrbovka tmavá C3 Epilobium palustre vrbovka bahenní. x C4 Huperzia selago vranec jedlový. x C3 3 Ledum palustre rojovník bahenní lit C3 3 Luzula sudetica bika sudetská C3 Lycopodium annotinum plavuň pučivá x x C3 3 Montia hallii zdrojovka potoční C2 2 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x 2 2. C3 3 Scheuchzeria palustris blatnice bahenní x x 1.. C1 1 Trichophorum cespitosum suchopýrek trsnatý x x C botanická inventarizace KNÍŽETOVÁ (1978); 2000 přírodovědné podklady pro plán péče (VIŠŇÁK 2000); R1, R2, OP orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK 2010 hoc loco), R1 hlavní část rezervace, R2 část rezervace Malá krásná louka, OP ochranné pásmo; výskyt taxonu v r a 2000 označen symbolem x, ve výčtu druhů z r uvedeny i druhy převzaté autorkou z literatury, zde jsou označeny symbolem litt. ; v r zachycena orientační četnost taxonu v území v trojčlenné stupnici (1 druh vzácný, 2 druh roztroušený nebo místy hojný, 3 druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3; čs kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 druh kriticky ohrožený, 2 druh silně ohrožený, 3 druh ohrožený). Do tabulky nejsou zařazeny druhy z území dříve uváděné, nyní však nezvěstné: Carex hartmanii (1951 SMRŽ) a Epilobium nutans (PLOCEK 1974). Betula carpatica se v území vyskytuje pouze jako vysazená. Mechorosty dílčích lokalit studoval v nedávné době VÁŇA (2007). Protože jde o velmi významnou složku rašelinných biotopů, je v dalším textu uveden úplný výčet recentních nálezů (starší nepotvrzené údaje nejsou zmiňovány) dle jednotlivých sledovaných lokalit Krásná louka játrovk y: Barbilophozia floerkei, B. lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, C. muelleriana, C. integristipula, C. neesiana, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Gym- Strana 14

15 Plán péče o PR Černá jezírka nocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, L. longiflora, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, P. pulcherrimum. mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum fuscescens, D. scoparium, Hypnum cupressiforme., Mnium hornum, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, P. strictum, Sphagnum capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. fimbriatum, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. papillosum, S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. tenellum, Straminergon stramineum, Warnstorfia fluitans. Malá Krásná louka játrovk y: Barbilophozia floerkei, B. lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, C. integristipula, C. muelleriana, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, L. ventricosa, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, P. pulcherrimum. mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, Sphagnum balticum, S. capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. teres, Straminergon stramineum, Warnstorfia exannulata, Warnstorfia fluitans. Černá jezírka játrovk y: Barbilophozia floerkei, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, C. integristipula, C. muelleriana, C. neesiana, C. sphagnicola, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Cladopodiella fluitans, Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Mylia anomala, Odontoschisma sphagni, Ptilidium ciliare, P. pulcherrimum. mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, P. strictum, Sphagnum balticum., S. capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. flexuosum, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. majus, S. papillosum., S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. tenellum, Straminergon stramineum, Warnstorfia fluitans. Tetřeví louka játrovk y: Barbilophozia floerkei, B. lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, C. integristipula, C. muelleriana, C. neesiana, C. sphagnicola, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, Ptilidium pulcherrimum. mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, P. laetum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, P. strictum, Sphagnum balticum, S. capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. flexuosum, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. majus, S. papillosum, S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. tenellum, Straminergon stramineum, Warnstorfia fluitans. Strana 15

16 Plán péče o PR Černá jezírka Na Krásném potoce játrovk y: Barbilophozia lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, Calypogeia integristipula, Calypogeia muelleriana, Cephalozia bicuspidata, Cephalozia lunulifolia, Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus., Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Lophozia longiflora, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, Ptilidium pulcherrimum. mech y: Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Mnium hornum, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, Sphagnum brevifolium, S. fallax, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. riparium, S. russowii, Straminergon stramineum. Aktuální vegetaci území tvoří různě degradované zbytky přirozené lesní vegetace, menší měrou i lesní (až pasekové) formace výrazněji kulturně pozměněné, dále pak nevelké enklávy přirozených bezlesí, včetně malých zbytků porostů vrchovištní kleče. Ve vlastní rezervaci plošně zcela převažují odumřelé rašelinné smrčiny (as. Sphagno-Piceetum) s nerovnoměrnou přirozenou, zčásti i umělou obnovou. Místy, zejména v okrajových částech vrchovišť, přecházejí tyto porosty do smrčin podmáčeného typu (as. Bazzanio-Piceetum), které jsou zpravidla mladšího věku a celkově zachovalejší. Typická rašelinná smrčina v území je porostem rozpadajících se souší, s malým podílem dožívajících, obvykle značně poškozených nebo i aktuálně hynoucích smrků horní a střední úrovně. V některých úsecích starší živé stromy zcela chybějí. Podrost tvoří nerovnoměrně zapojené mlaziny, místy až tyčkoviny různého vzrůstu, obvykle méně vitální a nižší je porost v troficky nejchudších vyvýšených polohách, zatímco ve svazích na přechodu do laggu je obnova hustější a odrostlejší. V úsecích s méně souvislou obnovou byla podsazena kleč, její podíl je však celkově výrazně menší než v nedalekých NPR Rašeliniště Jizery a NPR Rašeliniště Jizerky. Rašelinné smrčiny mají charakteristický podrost s keříčky a graminoidy, v mnoha porostech se jako dominanta uplatňuje Molinia caerulea. Jinak je bylinné patro rašelinných smrčin obvykle značně chudé, ukazující na pokročilé vývojové stádium, z něhož již většinou vymizely charakteristické druhy vrchovištních bezlesí. Podmáčené smrčiny se vyvíjejí v troficky příznivějších polohách, což se mj. odráží v jejich lepším zdravotním stavu. V typické podobě jsou rozšířeny spíše maloplošně podél Krásného potoka (většinou již v ochranném pásmu) a při jv. okraji rezervace. V podrostu se jako dominanty střídají Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, obvykle dobře vyvinuté mechové patro utváří zejména Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune. Dále jsou v rezervaci zastoupeny mlaziny na místě odtěženého předchozího porostu. Zčásti jde o smrkové mlaziny na vrchovištním substrátu, které mají z větší části původ v přirozené obnově, podíl nepůvodních dřevin (zejména kleče) je v těchto porostech malý až nulový. Druhou část tvoří porosty mimo rašelinný podklad, povstalé převážně z umělé obnovy; ty se obvykle vyznačují vysokým podílem stanovištně nepůvodní kleče a místy i příměsí smrku pichlavého. Porosty jsou nerovnoměrně zapojené až mezernaté. Přirozená bezlesí v území zaujímají vcelku nevelké plochy. Bezlesí vrchovištního typu jsou zastoupena reziduálními ploškami na vlastních Černých jezírkách, na Tetřeví louce, Krásné a Malé krásné louce. Na všech těchto místech na bezlesí navazují zbytkové porosty původní kleče (v případě posledních dvou uvedených lokalit již plošně velmi omezené). Vegetaci bezlesí je možno klasifikovat (mimo jiné) v rámci asociací Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi, Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici, Scirpo austriaci-sphagnetum papillosi, Drepanoclado fluitantis-caricetum limosae, Scheuchzerio palustris-sphagnetum cuspidati, porostům vrchovištní kleče odpovídá as. Pino mugo-sphagnetum. Bezlesí pramenného (relativně minerotrofního) typu mají návaznost na podmáčené smrčiny, jejich výskyt je tudíž soustředěn do okrajových částí vrchovišť, s přesahy do ochranného Strana 16

17 Plán péče o PR Černá jezírka pásma. Fytocenologicky se jedná o různorodá společenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, v nichž jako dominanty bylinného patra vystupují nejčastěji Carex rostrata, C. nigra, C. canescens, Juncus filiformis, Calamagrostis villosa, v mechovém patře pak Sphagnum fallax, S. riparium a Polytrichum commune. Doprovodně se vyskytují mj. Trientalis europaea, Viola palustris, na potočních prameništích též Epilobium palustre, E. obscurum, Stellaria alsine, Myosotis nemorosa, vzácně i Montia hallii. V ochranném pásmu je rozšířena vegetace podobného typu, zastoupení jednotlivých typů je však jiné. Převažují mladé porosty, zčásti ve vrchovištním terénu a tedy s většinou přirozenou obnovou smrku, významně jsou ale zastoupeny i porosty sušších poloh s hojnou vysazenou klečí, případně i smrkem pichlavým. V omezené míře jsou rozšířeny i pasekové úseky, zatím vzdorující obnově. Starší porost obsazují stanoviště podmáčených smrčin, místy na přechodu do sušších (tj. třtinových) poloh. Jde o porosty vzrůstu tenčích kmenovin a tyčovin, většinou vitální a zapojené, okrajově ale zasažené kůrovcovými těžbami. Přirozená bezlesí jsou v ochranném pásmu vzácnější než v rezervaci, a jsou převážně pramenného typu. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2: Popisy rašelinných bezlesí Příloha S3: Floristický přehled Zoologie Významný komplex biotopů rašelinišť, rašelinných a podmáčených smrčin v CHKO Jizerské hory. Typická a cenná rašeliništní fauna bezobratlých s reliktními a stenotopními druhy (pavouci, brouci, vážky aj.). Výskyt cenné ornitofauny mj. tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřáb popelavý (Grus grus), sýc rousný (Aegolius funereus). Z území PR a ochranného pásma existují údaje o výskytu pavouků, střevlíkovitých brouků a vážek. V PR Černá jezírka ale nebyl proveden systematický průzkum dalších skupin bezobratlých, jako např. v NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Rybí loučky aj. Vzhledem k obdobnému charakteru a přítomnosti stejných typů biotopů (rašelinná bezlesí, porosty kosodřeviny, smrčiny) a rostlinných společenstev lze ale předpokládat, že řada cenných druhů, např. motýlů, blanokřídlých apod., zjištěných ve výše uvedených rezervacích, se vyskytuje i na území PR Černá jezírka. Pavouky (Araneae) zkoumal na rašeliništích Černá jezírka a Tetřeví louka v letech A. Kůrka, který získaná data o arachnofauně této PR publikoval v souhrnných pracích o pavoucích Jizerských hor (KŮRKA 1995, 1999). Z obou vrchovišť uvádí celkem pouze 24 druhů, z nichž ale třetina patří k prvkům typickým pro původní ekosystémy českého oreofytika (tyrfobiontní Pardosa sphagnicola a Arctosa alpigena lamperti, tyrfofilní Heliophanus dampfi, Pirata uliginosus a Sintula corniger a další reliktní a stenotopní druhy Alopecosa taeniata, Lepthyphantes mughi, L. obscurus a Pardosa riparia). Nejcennějším zjištěným druhem je Arctosa alpigena lamperti, který jsou významný ve všech třech kategoriích, hodnotících ekologickou významnost druhu (tj. původnost stanoviště, stupeň hojnosti a stupeň ohrožení): preferuje klimax, na území ČR je vzácný až velmi vzácný a navíc v jistém stupni ohrožení. Střevlíkovité brouky (Carabidae) sledoval na rašeliništi Černá jezírka MACHÁČEK (1982), později VONIČKA (1995). K charakteristickým druhům patří tyrfobiont Agonum ericeti, k tyrfofilním druhům lze zařadit druhy Patrobus assimilis, Pterostichus rhaeticus a Trechus amplicollis. Tito stenotopní hygrofilové žijí i na prameništích, v močálech, na březích potoků apod., vždy ale v zachovalých a antropicky nenarušených nebo málo narušených biotopech. Sušší plochy na rašeliništích obývají zvláště chráněný střevlík Carabus arcensis arcensis a reliktní druh Amara erratica. Významným reliktním ripikolním druhem, obývajícím břehy Strana 17

18 Plán péče o PR Černá jezírka horských toků, je Nebria rufescens. K typickým druhům horských lesů patří např. Carabus sylvestris, C. linnei, C. glabratus a Pterostichus unctulatus. Inventarizační průzkum potápníkovitých brouků (Dytiscidae) provedl ŠŤASTNÝ (1996). Zjistil zde 14 druhů včetně tyrfobiontního potápníka Ilybius aenescens, tyrfofilních druhů Agabus congener, Hydroporus melanarius a H. memnonius a vzácného acidofilního druhu Rhantus suturellus. Velmi významný podíl eudominantních a dominantních druhů tvoří druhy vázané na rašeliniště, což svědčí o velmi specifickém charakteru této lokality. Z euryekních druhů zde byly zjištěny pouze druhy se značnou ekologickou plasticitou, schopné snášet zdejší extrémní podmínky. Vážky (Odonata) PR sledoval RUS (1999), později WALDHAUSEROVÁ (2006, 2007). Dosud zde bylo zjištěno 11 druhů včetně téměř všech významnějších rašelinných druhů. K nejvýznamnějším patří lesklice horská (Somatochlora alpestris), jejíž populace na Tetřeví louce je patrně nejpočetnější v Jizerských horách. Z dalších tyrfobiontních a tyrfofilních druhů byly zaznamenány: šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šídlo sítinové (Aeshna juncea), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka tmavá (Sympetrum danae). Zajímavější nálezy z tohoto průzkumu byly publikovány (WALDHAUSER & WALDHAUSEROVÁ 2007). Obratlovci byli v posledních letech v území PR sledováni pouze příležitostně, zejména v souvislosti se sčítáním populace tetřívka v Jizerských horách a monitoringem dalších významných druhů v ptačí oblasti (sýc rousný, jeřáb popelavý aj.). Kompletní inventarizační průzkum obratlovců zde nebyl recentně proveden. Tetřeví louka je mimořádně významným územím z toho důvodu, že zde bylo zaznamenáno dosud jediné prokázané hnízdění jeřába popelavého v CHKO Jizerské hory. Vyskytuje se zde standardní fauna rašelinišť a podmáčených a rašelinných smrčin, srovnatelná např. s územím NPR Rašeliniště Jizerky. Výčet druhů zvláště chráněných a zařazených v červených seznamech (FARKAČ et al. 2005, PLESNÍK et al. 2003) je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 12: Druhy živočichů zařazené do červených seznamů název druhu PAVOUCI ARANEAE slíďák vrchovištní Arctosa alpigena lamperti VÁŽKY ODONATA lesklice horská Somatochlora alpestris šidélko kopovité Coenagrion hastulatum kategorie dle červ. seznamu zranitelný ohrožená téměř ohrožené pozn. k rozšíření výskytu, zdroj V České republice vzácný, preferující klimaxová stanoviště v oreofytiku, konkrétně horská rašeliniště. V PR zjištěn na otevřených nezastíněných plochách na Tetřeví louce (KŮRKA 1995, 1999). Na rašeliništi Tetřeví louka pravděpodobně nejpočetnější populace v Jizerských horách. Preferuje spíše drobné a mělké zavodněné rýhy před většími jezírky (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). V časném období dosti hojný druh, téměř všudypřítomný. Počátkem července se však jeho početnost rapidně sníží a je možno ho nalézt jen ojediněle (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). šídlo sítinové Aeshna juncea zranitelné Běžný druh, v Jizerských horách nejpočetnější druh z rodu Aeshna (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). Strana 18

19 Plán péče o PR Černá jezírka název druhu vážka čárkovaná Leucorrhinia dubia BROUCI COLEOPTERA potápník Rhantus suturellus kategorie dle červ. seznamu zranitelná téměř ohrožený pozn. k rozšíření výskytu, zdroj V časném létě masový výskyt, stovky až tisíce jedinců (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). V Čechách poměrně vzácný acidofilní druh. Na Rašeliništi Jizerky se vyskytuje v menších, ale ne periodických, lesních tůních s jehličím na dně (ŠŤASTNÝ 1996). vodomil Crenitis punctatostriata zranitelný Téměř výhradně obývá rašeliniště ve středních a vyšších polohách. Na lokalitách, kde nachází příznivé podmínky, se pak vyskytuje ve velkém množství a indikuje zachovalé rašelinné biotopy (P. Vonička, nepubl. údaj). střevlík Agonum ericeti zranitelný Tyrfobiont, heliofil, vyskytující se výhradně na rašeliništích všech typů v horách až pahorkatinách. V Jizerských horách se vyskytuje na řadě rašelinišť. V PR Černá jezírka zaznamenána stabilní a početná populace na rašelinných bezlesích: Černá jezírka, Tetřeví louka (MACHÁČEK 1982, VONIČKA 1995). drabčík Philonthus nigrita zranitelný Stenotopní tyrfofil žijící na rašeliništích ve Sphagnum spp. a v detritu. V ČR po celém území na zachovalých biotopech. Zjištěn na tetřeví louce (P. Vonička, nepubl. údaj). drabčík Xantholinus tricolor ohrožený Eurytopní druh žijící převážně v lesích. Nepatří k ohroženým druhům, v ČS je uveden patrně omylem (P. Vonička, nepubl. údaj). kovařík Hypnoidus riparius ohrožený V PR hojný (P. Vonička, nepubl. údaje) OBRATLOVCI VERTEBRATA čolek horský Triturus vulgaris skokan hnědý Rana temporaria ještěrka živorodá Zootoca vivipara téměř ohrožený téměř ohrožený téměř ohrožená Potvrzený výskyt z jezírka na Krásné louce, ale pravděpodobně se zde vyskytuje početněji (M. Pudil, nepubl. údaj). Hojný druh rozmnožující se jak v jezírkách, tak v menších kalužích (M. Pudil, nepubl. údaje). Hojný druh v bezlesých částech PR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). zmije obecná Vipera berus zranitelná Pravidelně se vyskytující druh po celé PR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). čečetka zimní Carduelis flammea téměř ohrožená Hnízdí v počtech do 3 párů (M. Pudil, nepubl. údaje). datel černý Dryocopus martius málo dotčený Hnízdí zde 1-2 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). jeřáb popelavý Grus grus kriticky ohrožený Potvrzené hnízdění v roce 2008, 2009 nehnízdil, 2010 výskyt, ale pravděpodobně ne hnízdění (M. Pudil, nepubl. údaje). jestřáb lesní Accipiter gentilis zranitelný Nepravidelně zastižen, hnízdění na území PR nezjištěno (M. Pudil, nepubl. údaje). krkavec velký Corvus corax zranitelný Pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Strana 19

20 Plán péče o PR Černá jezírka název druhu kategorie dle pozn. k rozšíření výskytu, zdroj červ. seznamu linduška luční Anthus pratensis málo dotčená V minulosti hnízdila, v současnosti již nehnízdí (M. Pudil, nepubl. údaje). ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes zranitelný Nepravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje). sluka lesní Scolopax rusticola zranitelná pozorována v blízkém okolí, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje). sýc rousný Aegolius funereus zranitelný Součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí (M. Pudil, nepubl. údaje). sýkora parukářka Parus cristatus málo dotčená Hnízdí 2-4 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). tetřívek obecný Tetrao tetrix ohrožený 0-2 kohouti, součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá (M. Pudil, nepubl. údaje). ťuhýk obecný Lanius collurio téměř Hnízdění 1-3 párů (M. Pudil, nepubl. údaje). ohrožený žluna šedá Picus canus zranitelná Hnízdění 1-2 párů (M. Pudil, nepubl. údaje). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostliny název druhu blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) ostřice bažinná (Carex limosa) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) šicha černá (Empetrum nigrum) zdrojovka potoční (Montia hallii) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) rojovník bahenní (Ledum palustre) vranec jedlový (Huperzia selago) Tabulka 13 kategorie poznámka k rozšíření dle Vyhl. 395/92 kriticky ohrožený vlastní Černá jezírka a Tetřeví louka, dosti bohatá vitální populace s desítkami kvetoucích a plodících jedinců silně ohrožený vlastní Černá jezírka a Tetřeví louka, ve šlencích porůznu, stabilní populace silně ohrožený na celkem 8 bezlesích, dosti hojně silně ohrožený silně ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený vlastní Černá jezírka a Tetřeví louka, bezlesí, lemy a méně zapojené části klečového porostu, dosti hojně potoční prameniště v jv. části území, vzácně, přechodný typ k Montia fontana rašelinná bezlesí a jádra rašelinných smrčin, na řadě míst dosti hojně všechna čtyři stará vrchovištní jádra, dosti hojně v rašelinných smrčinách a kolem vrchovištních bezlesí nezřídka pramenné bezlesí nad Krásným potokem v ochranném pásmu, jediná rostlina sporadický výskyt na vlastních Černých jezírkách a údajně též na Tetřeví louce sporadický výskyt v otevřených lesních formacích, na více místech Strana 20

21 Plán péče o PR Černá jezírka B) Živočichové Tabulka 14 název druhu kategorie dle Vyhl. 395/92 pozn. k rozšíření, výskytu, příp. ekologická charakteristika druhu, zdroj střevlík Carabus arcensis ohrožený V Jizerských horách vzácně v lesích i na rašeliništích, v PR 2 ex. (MACHÁČEK 1982). čolek horský Triturus vulgaris silně ohrožený Potvrzený výskyt z jezírka na Krásné louce, ale pravděpodobně se zde vyskytuje početněji (M. Pudil, nepubl. údaj). ještěrka živorodá Zootoca vivipara silně ohrožená Hojný druh v bezlesých částech PR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). zmije obecná Vipera berus kriticky ohrožená Pravidelně se vyskytující druh po celé PR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). jeřáb popelavý Grus grus kriticky ohrožený Potvrzené hnízdění v roce 2008, 2009 nehnízdil, 2010 výskyt, ale pravděpodobně ne hnízdění (M. Pudil, nepubl. údaje). jestřáb lesní Accipiter gentilis ohrožený Nepravidelně zastižen, hnízdění na území PR nezjištěno (M. Pudil, nepubl. údaje). krkavec velký Corvus corax ohrožený Pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes ohrožený Nepravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje). sluka lesní Scolopax rusticola ohrožená pozorována v blízkém okolí, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje). sýc rousný Aegolius funereus silně ohrožený Součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí (M. Pudil, nepubl. údaje). tetřívek obecný Tetrao tetrix silně ohrožený 0-2 kohouti, součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá (M. Pudil, nepubl. údaje). ťuhýk obecný Lanius collurio ohrožený Hnízdění 1-3 párů (M. Pudil, nepubl. údaje). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území je chráněno jako státní přírodní rezervace již od roku Hranice rezervace a ochranného pásma byly postupně částečně měněny, přičemž současná rozloha území nekoresponduje s výměrou uvedenou ve zřizovacím výnosu z r Rezervace byla zřízena v území jen málo dotčeném lidskými vlivy, výrazněji hospodářsky dotčené byly jen některé porosty v ochranném pásmu. K zásadnímu obratu došlo v 70. a 80. letech minulého století, kdy zájmové území, stejně jako většina vyšších poloh Jizerských hor, bylo zasaženo imisně ekologickou katastrofou. Staré smrčiny většinou odumřely nebo byly silně poškozeny. Usychající porosty byly vytěženy zejména v ochranném pásmu, zčásti ale i na území vlastní rezervace (zejména v oblasti Malé krásné louky). Na počátku 90. let bylo území obklopené rozsáhlými kalamitními holinami (CIPRA /2001/ uvádí, že na rezervaci navazovala souvislá holina o výměře cca 1000 ha). Na kritickou situaci a nejistou perspektivu porostů reagoval i plán péče z r V něm jsou navrhovány podsadby proschlých smrčin nejen smrkem ztepilým místní provenience, ale i klečí a břízou karpatskou. Výsadba těchto Strana 21

22 Plán péče o PR Černá jezírka dřevin, spolu s jeřábem, případně vrbou slezskou, je navrhována i na plochách po těžbě poškozeného porostu. Použití náhradních dřevin (celkově 40% podíl v obnovním cíli) mělo ve své době opodstatnění. Výsadby byly úspěšné ale jen v případě kleče, zatímco vysazené listnaté dřeviny byly takřka beze zbytku zničeny zvěří, a to i navzdory použitým individuálním ochranám. V plánu péče z r jsou již navrhovány jen výsadby smrku a místy i redukce nepůvodní kleče a smrku pichlavého. V tomto období se provádějí i prořezávky živelných nárostů a mlazin, a to ve větší míře než v jiných rezervacích. Přínos těchto zásahů je diskutabilní. V posledních několika letech graduje poškození zbytků starých porostů žírem lýkožroutů, místy jsou napadány i mladé porosty lýkožroutem lesklým. Napadené stromy jsou těženy, vytěžená hmota je v po odkornění v rezervaci ponechána. V ochranném pásmu v psk 262 C8a postupuje od jihu nahodilá těžba, dřevo je vyklizeno z porostu po povalové cestě vedené po okraji Tetřeví louky. Zmíněné vrchoviště je již od 90. let chráněno oplocením v délce 540 m před jelení zvěří. Oplocenka je průběžně udržována, původní tyčková pole byla v r nahrazena pletivem, další velká oprava proběhla v r V současnosti je oplocení již na několika místech poškozeno (většinu pádem souší) a vyžaduje novou opravu. b) lesní hospodářství K exploataci lesů v zájmovém území dochází patrně až v novověku, nejpozději v 18. století. Na nedaleké Jizerce existovalo osídlení již okolo roku 1400, které bylo ovšem zprvu vyvoláno vlašskými prospektory pátrajícími po drahých kamenech. V této době se již rozvíjela sídla na Frýdlantsku. Jejich poptávku po dřevě zvyšoval export do Saska a mimo jiné i železárna v Raspenavě. Potřeba dřeva však byly v té době ještě dostatečně kryty lesy v nižších polohách a v navazujících strmých severních svazích hor. V jihozápadní části hor se od poloviny 16. století rozvíjí těžba pro potřeby rozšiřujících se skláren. Po vyčerpání zásob dřeva v nižších polohách jsou zakládány sklárny i v samém srdci hor na Nové louce v r. 1756, na Kristiánově v r. 1775, na Jizerce ale až v r. 1827, druhá sklárna v r TOMANDL (1972) soudí, že vliv skláren na stav lesů nebyl, vzhledem k jejich rozložení a povolení odběru především polomového dříví a souší, zásadní. Z dobových popisů stavu lesů lze ovšem usuzovat, že zájmová oblast byla nejpozději v 18. století již značně těžebně exploatována, což dovoloval i jednoduchý terén a blízkost vodních toků pro plavení dřeva. Z r máme k dispozici první popis druhového složení lesů v Jizerských horách od nadlesního G. TSCHIEDLA (sec. FIRBAS 1929, TOMANDL 1972). Pro polesí Zadní Studánka jsou ve vyšších polohách uváděny jako hlavní dřeviny jedle a smrk, stejně jako pro polesí Jizerka. V letech je však již vykazován pouze smrk, zatímco v nižších polohách je dosud hojný buk. Radikální změna, která se ve složení jizerskohorských lesů na přelomu 18. a 19. století udála, souvisí nepochybně se zavedením pasečného hospodářství po roce Jedle na holinách nezmlazovala a příliš se nedařilo ani jejím výsadbám. Proto postupně doznala obecného rozšíření umělá obnova smrkovými sazenicemi. Ty byly zprvu získávány z místních zdrojů semene, ve 2. polovině 19. století se ale postupně přešlo na semeno či sazenice od cizích dodavatelů, někdy i ze vzdálených území. Tím se do lesů Jizerských hor dostal cizí genofond smrku; jeho zavádění trvalo do 40. let 20. století a znovu začalo v období hromadného hynutí porostů v důsledku imisně ekologické katastrofy zhruba v období let , v současnosti je opět používán smrk místního původu. Největšího rozsahu dosáhly těžby v letech Jejich výsledkem byly rozsáhlé plochy pasek a mlazin, zaujímající velkou část náhorní plošiny. Tento stav je dobře patrný z prvních lesnických map z let 1813 a Na mapě revíru Jizerka z r je při pravém břehu Krásného potoka vyznačen většinou jen mladý porost, klínovitě se rozšiřující pruh staršího lesa navazuje na Tetřeví louku na východě, starší porost je zakreslen také v prostoru Malé krásné louky. V revíru Zadní Studánka jsou porosty vyššího věku četnější, sledují širší pruh při le- Strana 22

23 Plán péče o PR Černá jezírka vém břehu Krásného potoka, na ně však opět navazují porosty mladého věku nebo i paseky, což ovšem z jednoduché mapové legendy nelze rozpoznat. Na mapě z r jsou již porosty rozděleny do pěti věkových tříd po 20 letech. V revíru Zadní Studánka v rámci zájmového území převažují porosty I. a II. věkové třídy, menší měrou jsou zastoupeny porosty III. třídy. Zřejmě již stranou území (místní označení Tabakgraben) se nachází nevelký porost IV. věkové třídy. Z toho je zřejmé, že starší porosty zakreslené na mapě z r byly mezitím většinou vytěženy. V revíru Jizerka je situace podobná. Pouze poblíž Krásného potoka mladé porosty mezitím poněkud vyspěly, takže jsou řazeny již do III. věkové třídy. Starší porosty se v zájmovém území zřejmě nevyskytují (snímek mapy je bohužel neúplný a nepokrývá celé zájmové území). Pokud mapa realisticky zachycuje tehdejší stav lesů, je z toho zřejmé, že v 1. polovině 19. století probíhala v širším území prakticky plošná těžba, která nešetřila ani ekologicky extrémní polohy. K zániku řady porostů ale nepochybně přispěly i velké polomy, které jsou z tohoto období dokládány. Kolem roku 1870 jsou lesy na frýdlantském (clam-gallaském) panství zařízeny a vzniká první rozdělovací síť průseků. Tím je významně usnadněna orientace v tehdejších lesních mapách, a to navzdory tomu, že síť průseků na konci století prošla ještě zásadní revizí v zájmovém území byly ovšem hlavní průseky zachovány do dnešní doby. Z mapy revíru Jizerka je patrné, že v zájmovém území převažují porosty III. a IV. třídy, směrem k Jizerské silnici se rozkládají porosty II. věkové třídy. Starší porosty (V. věkové třídy) se zachovaly teprve v oblasti Českého vrchu, již za hranicí zájmového území. Z porostní knihy z r ( Flächen- und Bestandes- Register vom Revier Iser nach dem Gefunde vom Jahre 1871 ) je ovšem zřejmé, že se nejedná o nijak věkovité porosty: jejich věk je uveden na let. Snad ještě zajímavější je na mapě zákres dnes již neexistujícího bezlesí Krásná louka o výměře 6,0 ha (porosty 52a, 53c), s popisem Knieholz, Räumde, tj. kleč, volná plocha (bez bližšího uvedení poměru). Jako další podobná plocha je zde vyznačena Tetřeví louka s rozlohou méně jak poloviční (2,24 ha). V současnosti zaujímá klečový porost s nevelkými světlinami pouhých 1,13 ha, tedy zhruba polovinu tehdejší výměry, přičemž z cca 100 let starého popisu (SCHIFFNER 1908) je zřejmé, že kleč zde tehdy rostla jen v ostrůvcích. Z Krásné louky pak do dneška přetrvaly jen drobné světlinky nepatrných rozměrů. Jako bezlesí není vyznačena Malá krásná louka, z čehož je možné usuzovat, že se tehdy jednalo o bezlesí s klečovými porosty pouze menších rozměrů. Je přitom zajímavé, že na leteckém snímku z r je již zachycena (Velká) Krásná louka jako ustupující a postupně zanikající bezlesí, značně menší než Tetřeví louka k vysýchání vrchoviště tedy muselo dojít již nedlouho po návštěvě Schiffnerově.. Na levém břehu Krásného potoka, tedy v revíru Zadní Studánka, jsou rovněž rozšířeny převážně porosty III. a IV. věkové třídy, v malé míře i porosty V. třídy. Jako samostatný porost jsou vyznačena i vlastní Černá jezírka. Pokud hranice porostu 54d korespondují s porostem kleče a volnými plochami (porostní knihu jsem zde neviděl), pak jde o plochu opět nejméně 2x větší než je tomu dnes. Další porostní mapa, kterou jsem měl k dispozici, je z r Na mapě jsou kromě nezvyklého koloritu (sedm věkových tříd po 20 letech v barevné škále žlutá, oranžová, světle zelená, tmavě zelená, světle modrá, tmavě modrá, fialová) nápadné plochy výběrného lesa (Plenterwald). Jedná se o porosty v nejextrémnějších rašelinných polohách, obvykle výrazně nestejnověké, s plně rozvinutou přirozenou obnovou. Tyto porosty překrývají i všechna zmíněná bezlesí. Kromě plenterwaldu jsou v území významně rozšířeny porosty VI. a VII. věkové třídy, zčásti jde o porosty etážovité. Mladší porosty se nacházejí většinou jen v ochranném pásmu. Jsou to porosty I. věkové třídy v dnešních dílcích 262 B a C a porosty II. věkové třídy v okrajové západní části ochranného pásma (dílce 241 B, C, D). V mapě z r je již kolorit věkových tříd podobný jako v současných mapách, pouze s tím rozdílem, že je rozlišeno jen 6 věkových tříd. Na území nynější rezervace přežívají staré po- Strana 23

24 Plán péče o PR Černá jezírka rosty, které jsou z velké části vyznačeny jako etážovité. Porosty ve výrazně rašelinné poloze byly zařazeny do hospodářské skupiny E bez úpravy výnosu. Navazuje se tak na dřívější Plenterwald. O deset let později je vyhlášena státní přírodní rezervace, čímž je kontinuita v šetrném využívání lesů, trvající od nejméně konce 19. století, prodloužena. Zásahy do porostů vlastní rezervace se omezují na nahodilé těžby. K výraznějším škodám zde zprvu nedochází. Poválečná kůrovcová kalamita z let se zde projevila jen dvěma menšími ohnisky v prostoru Tetřeví a Malé krásné louky, která byla asanována. Vichřice z konce roku 1966, která způsobila velké polomy např. na Vlašském hřbetu a na jižních svazích Jizery, zde nezanechala větších škod. Území se ovšem nevyhnulo hromadnému hynutí lesů vlivem imisí a navazujících hmyzích kalamit. Při prověrce rezervace pracovníky státní ochrany přírody dne jsou v porostu 101 a3 na polesí Zadní Studánka (dnes jižní okraj dílce 241 D) konstatovány markantní škody exhalacemi na zbytcích starého porostu. Současně jsou za nedostatky označeny nezpracované vývraty a kůrovcová ohniska ve více porostech. Z pohledu dneška je rovněž zajímavé, že v zápisu je vytýkán nedostatek solných lizů pro zvěř, což je dáváno do souvislosti s velkými škodami loupáním. V průběhu 70. let pokračuje chřadnutí smrkových porostů, které současně přestávají plodit. V letech je území zasaženo gradací obaleče modřínového, k jejímuž ukončení přispěla letecká aplikace insekticidu. Záhy ale následuje rozsáhlejší gradace lýkožrouta smrkového, v letech místy provázená i žírem ploskohřbetky. Na konci r již stálo v Jizerských horách více jak 100 tis. m 3 nezpracovaného kůrovcového dřeva (CIPRA 2001). Od tohoto roku započala velkoplošná těžba zasažených porostů, která probíhala nejprve mezi Hnědou a Černou Smědou, tj. západně od zájmového území. Postupně jsou odtěženy i porosty v západní části ochranného pásma a zčásti i při jižním okraji rezervace. Velmi nešetrný byl zásah v prostoru Malé krásné louky, kde byla přímo v rezervaci vytvořena holina téměř 4 ha veliká. V r. 1990, kdy již kalamitní těžby spějí k závěru (naprostá většina porostů starších 30 let již byla vytěžena), je ještě v rozporu s LHP odtěžena porostní skupina 241 B15 (bezprostředně navazující na Černá jezírka), za což udělil tehdejší Okresní úřad v Liberci státním lesům pokutu. Počátkem 90. let minulého století skýtaly lesy širší zájmové oblasti takřka apokalyptický pohled. Lesy přímo v rezervaci sice byly většinou těžby ušetřeny, naprostá většina starších stromů ale byla suchých. Přežily porosty středního věku, které však byly v rezervaci v menšině. V části ochranného pásma při pravém břehu Krásného potoka zůstaly zachovány na poměrně velké ploše mladší kmenoviny, popř. tyčoviny smrku místního původu (genetická klasifikace B). Na levém břehu potoka byl porost většinou odtěžen a prostíraly se zde pomalu zalesňované holiny, které pokračovaly daleko za hranicí ochranného pásma rozloha souvislé holiny v okolí činila cca 1000 ha (CIPRA 2001). V rašelinných smrčinách se postupně rozšiřovala přirozená obnova, a to navzdory místy jen nepatrnému zastoupení živých a většinou silně poškozených smrků. Protože tato obnova byla tehdy shledána nedostatečnou, byla doplněna podsadbami smrku a v menším množství i kleče, podružně i břízou karpatskou a jeřábem. V území se snad zpočátku experimentovalo i s vrbami, jejich výsadby se ale nikde na horách neujaly (pouze místně se keřové vrby spontánně rozšířily v březích cest). Také výsadby břízy a jeřábu dnes nelze v porostech téměř dohledat. Hlavní objem umělé obnovy byl samozřejmě soustředěn na kalamitní holiny či paseky, které se nacházely většinou v ochranném pásmu. Zde byly kromě smrku ztepilého ve značném podílu vysázeny i náhradní dřeviny zejména stanovištně a zčásti i geneticky nepůvodní kleč, v menší míře i smrk pichlavý. Kleč se většinou dobře ujala a dnes je místy významnou složkou mladých porostů. Smrk pichlavý má jen pomístné rozšíření a z porostů je postupně odstraňován. Strana 24

25 Plán péče o PR Černá jezírka V posledním desetiletí probíhá doplňování a odrůstání obnovy. Přestože porosty jsou ještě místy mezernaté, hustota obnovy je z hlediska zajištění perspektivy porostu dostačující, větší mezery (holinky) se nacházejí jen na několika místech v ochranném pásmu. Horní etáž starých rašelinných smrčin se dále rozpadá, velká část souší se již zlomila a spadla do mladého porostu. Živé stromy jsou spíše ve střední etáži a jejich zdravotní stav je setrvale špatný. V posledních letech dochází k jejich zvýšenému napadání kůrovcem a následnému úhynu. Napadené stromy jsou káceny a odkorněné ponechány v porostu. Přirozená obnova v soušových porostech je sice zpravidla bohatá, její vitalita je ale zásadně omezena deficitem minerální výživy. Kořenový systém se vyvíjí v humolitu promývaném kyselými srážkami, k tomu ještě přistupují zachytávání depozic okyselujících látek korunami stromů. Výsledkem je fyziologické oslabení stromů, které často přechází v chřadnutí a napadení lýkožroutem lesklým. Ze současného pohledu se tak jeví perspektiva mladých smrkových porostů (etáží) na rašelinném podkladě poněkud nejistá. Dalším negativním, jevem, který se v území projevuje, je pokračující vysýchání rašelinného ložiska. Tento proces, který trvá již nejméně 100 let, je nejzřetelněji ilustrován již zmíněným zánikem bezlesí Krásná louka a výrazným zmenšením Tetřeví louky. Paralelně jistě probíhaly i méně zřetelné změny ve struktuře a ekologii rašelinných smrčin. Rašelinné půdy byly v Jizerských horách již v dřívějších dobách předmětem intenzivního odvodňování. Hloubení odvodňovacích příkopů bylo běžné již začátkem 19. století a souviselo se zavedením pasečného hospodářství a umělé obnovy: na holých sečích došlo k vzestupu zamokření a obnova se potýkala s nezdary. Snížení hladiny podzemní vody se také odrazilo ve vyšší bonitě porostů. Postupně tak byla odvodněna většina rašelinných lesních půd, což zákonitě vedlo k zastavení či alespoň zpomalení růstu rašeliniště a změně vegetačních poměrů. Odvodňovací systémy byly dobudovány na začátku 20. století a do r byly průběžně udržovány. V poválečné době již do nich investováno nebylo, příkopy se částečně zazemnily, jejich drenážní funkce ale zůstala částečně zachována. V průběhu 20. století se také podnebí stává sušším, což má značný vliv na vývoj rašelinišť. Od 60. let lze pozorovat degradaci rašelinišť, která pokračuje do dnešní doby. Kromě vlastního úbytku srážek (ve vztahu k rostoucím teplotám) se neblaze projevilo plošné odlesnění v 80. letech, znečištění ovzduší mající vliv na rozvoj části vrchovištní bioty (včetně růstu rašeliníků) a hrubé zásahy do vodního režimu, k nimž docházelo v souvislosti s řešením kalamity. Na mnoha místech byly vybudovány (často s použitím trhavin) hluboké odvodňovací příkopy, byla zbudována hustá síť velkoryse dimenzovaných cest, vzniklo množství erozních rýh. Zájmové území není těmito aktivitami zásadněji dotčeno, v okrajových částech území se ale patrně projevil vliv velkoplošného odlesnění. Specifickým jevem oblasti Černých jezírek je rozsáhlá podzemní eroze, která urychluje vysýchání mohutného ložiska rašeliny. c) myslivost Jizerské hory jsou významnou chovnou oblastí jelení zvěře, jejíž stavy jsou zde od druhé poloviny 20. století vysoké. S tím souvisí i značné škody na lesních porostech, které nabývají na významu v souvislosti se snahou o zlepšování ekologické stability porostů vnášením dosud víceméně chybějících listnatých dřevin, případně jedle. Jelení zvěř se tradičně shromažďuje v náhorních polohách a na rašeliništích, která využívá i jako kaliště. Nejinak je tomu v zájmovém území. Přítomnost zvěře dokládají mimo jiné kaliště na bezlesích v jv. části rezervace. V rezervaci je myslivecká činnost omezena, umisťování mysliveckých zařízení zde podléhá schválení orgánem ochrany přírody. V ochranném pásmu se nachází několik posedů. Přímé vlivy myslivecké činnosti na území jsou nevýznamné. Nepříznivě se ovšem projevují již zmíněné vysoké stavy jelení zvěře, které znemožňují obnovu deficitních dřevin. Strana 25

26 Plán péče o PR Černá jezírka d) rekreace a sport Severní části rezervace (Malá krásná louka) prochází značená turistická cesta. Jde o cestu poměrně frekventovanou (v omezené míře je využívána i cyklisty, přestože jejich vjíždění se snaží zabránit zábradlí na začátku povalového chodníku), vliv návštěvnosti na předměty ochrany rezervace je ovšem zanedbatelný. Průchod je ve vlhkých obdobích znesnadněn přítomností zamokřených úseků, které nejsou překlenuty povalovými chodníky. V jednom místě se dokonce nachází větší zaplavovaný výmol, jehož překonání bývá někdy komplikované. Další části území leží stranou turistických cest. Znalci místních poměrů jsou ovšem vyhledávána vlastní Černá jezírka, která představují krajinářsky a přírodně atraktivní lokality, v Jizerských horách ojedinělého typu. V okrajové části tohoto vrchoviště byla před několika lety kýmsi vysazena exotická masožravá rostlina špirlice (Sarracenia sp.). Lokalita zřejmě vstoupila ve známost, protože její okolí bylo silně sešlapáno. Docházelo tak k poškozování jedné z nejcennějších vrchovištních enkláv nejen v rezervaci, ale i v celé CHKO. Špirlice byla dle sdělení zadavatele na lokalitě sledována cca 5 let, na jaře r bylo přistoupeno k jejímu odstranění, neboť druh zde dobře prospíval (v tomto roce dokonce i kvetla) a lokalita byla neúměrně zatěžována návštěvníky. e) jiné vlivy Po odeznění imisně ekologické katastrofy na počátku 90. let minulého století přetrvává chronické poškození půd kyselými depozicemi, které nepříznivě ovlivňuje i stav porostů; půdy v centrální části Jizerských hor jsou hodnoceny jako extrémně narušené acidifikací a nutriční degradací (HRUŠKA & CIENCALA 2005, HRUŠKA & KOPÁČEK 2005). I přes výrazný pokles imisí zejména u oxidu siřičitého jsou ekosystémy horských lesů a rašelinišť zatíženy vysokými vnosy okyselujících látek (v současnosti především oxidů dusíku, ale nadále i oxidu siřičitého). Trvale jsou tak v oblasti Jizerských hor překračovány kritické zátěže síry a dusíku (SCHWARZ et al. 2009), což vede k pokračující degradaci lesních půd a oslabení vitality lesa. V kyselém prostředí dochází ke snižování již tak nízké hladiny bazických kationtů v půdě a dochází k uvolňování toxicky působícího hliníku z jílových minerálů. Lesní porosty strádají nedostatečnou minerální výživou, která se zpočátku projevuje žloutnutím jehličí, jehož bezprostřední příčinou je deficit hořčíku (kromě toho, že je z půdy vyplaven, brání jeho příjmu kořeny i volný hliník). V pokročilejší fázi dochází k rozsáhlejšímu chřadnutí stromů a jejich zvýšené expozici vůči vnějším vlivům. Nadbytek dusíku naproti tomu zvyšuje přírůst smrku, avšak při deficitu dalších živin takto překotně rostoucí porosty jsou mechanicky zranitelnější a jsou snáze napadány hmyzími škůdci a houbami. Zvláště negativní dopad mají depozice dusíku a síry na rašelinné půdy. Smrk zde roste při okraji své ekologické (fyziologické) amplitudy a jeho vitalita je i bez antropogenních příspěvků významně snížená. Jakákoliv další zátěž tak snadno vede k poškození až rozpadu porostů. Tato situace je dobře patrná již dnes, kdy i mladé smrkové porosty viditelně chřadnou a jsou napadány lýkožroutem, zatímco stejně staré porosty smrku na minerálních půdách v okolí se dosud nacházejí v poměrně dobré kondici. Ohrožení se ale netýká jen smrku. Vysoké depozice dusíku zpomalují růst rašeliníku a ve výsledku tak mohou až zcela zastavit růst rašeliniště. Za uplynulá tři desetiletí lze pozorovat ústup mechového patra v podmáčených a rašelinných smrčinách, ale i na bezlesích. Prokazatelně se mění druhové složení mechové synuzie na vrchovištích, řada citlivých druhů mizí nebo je na ústupu (např. Sphagnum fuscum, S. majus, S. rubellum, S. magellanicum, Barbilophozia sp., Bazzania trilobata, Dicranum undulatum, Mylia anomala, Warnstorfia fluitans aj.), naopak se šíří nepočetné expanzní druhy (Gymnocolea inflata, Sphagnum papillosum). V bylinném patře expanduje Molinia caerulea a na některých bezlesích i Trichophorum ce- Strana 26

27 Plán péče o PR Černá jezírka spitosum, přičemž oba tyto konkurenčně zdatné druhy přispívají k degradaci rašelinných fytocenóz. Zatímco v případě změn ve složení bylinného patra patrně sehrává hlavní roli změna hydrických poměrů (vysýchání vrchovišť), u mechového patra je zřejmě podstatnější vliv měnícího se chemismu rašelinných vod. Další vývoj těchto vlivů rozhodne i o budoucnosti lesních porostů a rašelinných biotopů v zájmovém území. Za současné situace není v tomto směru důvod k optimismu. Zlepšení perspektivy předmětů ochrany je ovšem mimo rámec možností praktické ochrany přírody. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj /67 dne Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením vlády č. 40/1979. Ptačí oblast Jizerské hory, vyhlášená nařízením vlády č. 605 ze dne 27. října Lesní hospodářský plány pro LHC Frýdlant, platnost Územní plány obcí. Všechny územní plány jsou odsouhlasené Správou CHKO JH, která v nich uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK hranice CHKO včetně zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast. Kořenov - územní plán obce schválen obecním zastupitelstvem dne usnesením č.j.20/1996, v současné době je projednáván nový ÚPO. Bílý Potok - územní plán schválen obecním zastupitelstvem vyhláškou ze dne Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Tabulka 15 Přírodní lesní oblast 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Frýdlant Výměra LHC v ZCHÚ 138,31 ha (66,41 ha PR + 71,90 ha OP) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s. p., LS Frýdlant Nižší organizační jednotka revíry Jizerka a Paličník Lesní půda zaujímá prakticky celou výměru rezervace a ochranného pásma, jedinou drobnou výjimku tvoří Krásný potok vyčleněný do samostatné parcely vodního toku. Tato výjimka je ale čistě formální, neboť tok je neoddělitelnou součástí lesního porostu, což se odráží i v tom, že je ve správě s. p. Lesy České republiky. Lesní porosty v zájmovém území zahrnují celé následující lesní dílce: rezervace: 241A, 242D, 261B, 262A, 262D, 263D, 264A ochranné pásmo: 241B, 241C, 241D, 262 B, 262C, 263E Typologické hodnocení. Dle platné typologické mapy jsou v území rozlišeny lesní typy 6R1, 7R2, 7R3, 8K2, 8G3, 8R1 a 9R1, z toho polovinu území rezervace zaujímá lesní typ 7R2, zatímco v ochranném pásmu jsou zhruba rovnoměrně zastoupeny LT 7R2, 8K2 a 8G3. Strana 27

28 Plán péče o PR Černá jezírka Tabulka 16: Přehled výměr a zastoupení lesních typů ve vlastní rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba* Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 6R1 svěží rašelinná smrčina šťavelová sm 10, jd, ol, břp 0,92 1,38 7R2 kyselá rašelinná smrčina borůvková sm 10, břp 49,04 73,84 7R3 kyselá rašelinná smrčina bezkolencová sm 10, břp 1,51 2,28 8K2 kyselá smrčina třtinová sm 10, jř, bk, jd 0,49 0,74 8G3 podmáčená smrčina třtinová sm 9-10, ol +-1, břp ,05 15,13 8R1 vrchovištní smrčina suchopýrová sm 8-10, břp +-1, kos +-1 1,54 2,32 9R1 vrchovištní kleč kos 8, břp 1, sm 1 2,86 4,31 Celkem 66,41 100,00 *) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací Tabulka 17: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v ochranném pásmu Přírodní lesní oblast: 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba* Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 7R2 kyselá rašelinná smrčina borůvková sm 10, břp 22,18 30,84 8K2 kyselá smrčina třtinová sm 10, jř, bk, jd 28,06 39,02 8G3 podmáčená smrčina třtinová sm 9-10, ol +-1, břp ,62 30,07 9R1 vrchovištní kleč kos 8, břp 1, sm 1 0,05 0,07 Celkem 71,90 100,00 Porovnání přirozené a současné skladby lesa V dalších dvou tabulkách je výše uvedená přirozená skladba přepočtena na výměru lesních typů v území a pro srovnání připojena úhrnná současná skladba vypočtená na základě vlastního terénního šetření. Stejně jako výše i zde jsou údaje rozděleny pro území vlastní rezervace a pro ochranné pásmo. Tabulka 18: Přirozená a současná skladba v území PR Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnaté SM smrk ztepilý 59,39 89,9 62,60 94,26 KOS borovice kleč 6,67 10,1 2,44 3,68 SMP smrk pichlavý + + Listnaté JR jeřáb ptačí BŘK bříza karpatská + + 0,87 1,30 OL olše lepkavá 0,50 0,76 Celkem 66,06 100,0 % 66,41 100,0 Z tabulky je zřejmý zvýšený podíl kleče v současné skladbě oproti skladbě přirozené. Tento rozdíl spadá na vrub klečových výsadeb zejména v okrajových částech území. Ve skutečnosti je ještě vyšší, neboť výměra LT 9R1 je oproti skutečnosti poněkud nadhodnocena. V aktuální skladbě je navíc ve stopovém množství zastoupen smrk pichlavý. Výskyt břízy karpatské (v originále břízy pýřité) a olše lepkavé v přirozené skladbě je zavádějící, tyto dřeviny v daných stanovištních podmínkách pravděpodobně nemají potenciální rozšíření. Strana 28

29 Plán péče o PR Černá jezírka Tabulka 19: Přirozená a současná skladba v území OP Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnaté SM smrk ztepilý 61,99 86,9 69,70 96,93 KOS borovice kleč 6,91 9,7 0,04 0,06 SMP smrk pichlavý 2,44 3,4 Listnaté BŘK bříza karpatská + + 1,09 1,51 OL olše lepkavá 1,08 1,50 Celkem 71,33 100,0 % 71,90 100,0 V ochranném pásmu je disproporce mezi přirozeným a současným zastoupením kleče ještě mnohem větší. Kleč je zde hojně zastoupena v nesouvislých mlazinách založených na plochách po odtěžení poškozeného lesa minulé generace. Poměrně významné je i zastoupení smrku pichlavého, které je ovšem soustředěno jen do několika míst v území. O přítomnosti břízy karpatské (pýřité) a olše lepkavé v přirozené skladbě byla zmínka již výše tyto dřeviny by se zde pravděpodobně neuplatnily. V podmáčených terénech je ovšem možný potenciální výskyt jedle a ve vyvýšených sušších úsecích i buku, které ovšem v převzatém modelu přirozené druhové skladby nefigurují. Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 60/2008 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A les původní, prales, B les přírodní, C les přírodě blízký, D les kulturní, E les nepůvodní). Hodnocení přirozenosti bylo vztaženo na jednotlivé dílčí plochy, tedy porostní skupiny, resp. jejich samostatné části. Vyznačená bezlesí hodnocena nebyla, neboť se nejedná o lesní porosty v užším slova smyslu, na druhou stranu jde většinou o plochy minimálně dotčené lidskou činností, tedy charakteru přírodního až původního. Hodnocení bylo provedeno jednoduchým způsobem: téměř celé území rezervace i ochranného pásma bylo zařazeno do stupňů C (les přírodě blízký) a D (les kulturní), u dvou ploch byl použit stupeň B (les přírodní) a u jedné stupeň E (les nepůvodní). Jde o vědomé zjednodušení, které ovšem z velké části spadá na vrub nedokonalé metodiky. Ta na jedné straně v řadě případů neumožňuje jednoznačné hodnocení, na straně druhé pak nedovoluje dostatečně diferencovat mezi porosty s různým stupněm antropogenního ovlivnění. A) Les původní prales. Tato kategorie nebyla v zájmovém území použita, jejím kritériím ale vyhovují malé jádrové části vrchovišť Černá jezírka a Tetřeví louka. Jedná se o přirozená vrchovištní bezlesí s původními klečovými porosty, bez významnějších hospodářských vlivů. Příslušné dílčí plochy zahrnují ale i okrajové partie, které již hospodářsky ovlivněné byly, takže je nutné tyto plochy hodnotit v rámci stupně B. B) Les přírodní. Tato kategorie byla použita v případě vlastních Černých jezírek a Tetřeví louky. Jde o původní klečový porost s reziduálními bezlesími, na něž navazují poškozené rašelinné smrčiny, recentně zasažené nahodilou těžbou kůrovcové hmoty. C) Les přírodě blízký. Takto je hodnocena většina lesů ve vlastní rezervaci (70 %) a téměř polovina lesů v ochranném pásmu. Jde přitom o porosty rozdílné kvality a historie. V rezervaci se jedná především o staré rašelinné smrčiny, které mají kontinuitu s někdejším pralesem. Vznikly pravděpodobně přirozenou cestou, historicky byly zřejmě jen málo exploatovány a přinejmenším od poloviny 19. století byly šetřeny. V 70. a 80. letech 20. století ale v důsledku imisně ekologické katastrofy víceméně odumřely a ná- Strana 29

30 Plán péče o PR Černá jezírka sledně byly do jisté míry zasaženy umělou obnovou (podsadbami), v menší míře i stanovištně nepůvodní kleče. V současnosti zde probíhá pomístná nahodilá těžba kůrovcových smrků. Tyto porosty lze s jistými výhradami označit i za les přírodní. Dále jsou do kategorie C zařazeny vitálnější smrčiny spíše středního věku, zpravidla mimo vyhraněné vrchovištní polohy. Alespoň část těchto porostů byla založena uměle, což se odráží v jejich relativní stejnověkosti. Historicky jde tedy o lesy výrazněji hospodářsky ovlivněné, jejich recentní stav je ale příznivější než u odumřelých (a regenerujících) rašelinných smrčin. D) Les kulturní. Do této kategorie je zařazena přibližně polovina výměry lesů v ochranném pásmu a něco přes čtvrtinu lesů v rezervaci. Jedná se většinou o mlaziny, zpravidla s vysokým podílem až převahou umělé obnovy, s alespoň 10% podílem stanovištně nepůvodní kleče, místy též smrku pichlavého; jsou sem zahrnuty i menší pasekové úseky. E) Les nepůvodní. Nejnižším stupněm přirozenosti byla hodnocena jediná dílčí plocha v ochranném pásmu. Jedná se o mlazinu s vysokým podílem stanovištně nepůvodní kleče. Podobné porosty se vyskytují i na dalších místech v území, dokonce i přímo v rezervaci, vždy se ale jedná jen o část dílčí plochy, přičemž průměrné hodnocení vyznívá o stupeň lépe. Tabulka 20: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů stupeň přirozenosti PR OP celé území PR OP celé území A les původní (prales) B les přírodní 2,13 ha 2,13 ha 3,21 % 0,00 % 1,55 % C les přírodě blízký 46,62 ha 33,24 ha 79,86 ha 70,19 % 46,42 % 57,85 % D les kulturní 17,32 ha 35,30 ha 52,62 ha 26,08 % 49,29 % 38,12 % E les nepůvodní 2,76 ha 2,76 ha 0,00 % 3,85 % 2,00 % bezlesí nehodnoceno 0,35 ha 0,32 ha 0,67 ha 0,52 % 0,45 % 0,48 % Celkový součet 66,41 ha 71,62 ha 138,03 ha 100,00 % 100,00 % 100,00 % Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6: Lesní porostní mapa Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesním pozemkem je pouze malá parcela Krásného potoka. Ta je ovšem fyzicky součástí okolních lesních porostů a jako samostatnou plochu ji pro účely tohoto plánu péče nemá smysl vymezovat. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Ve stávajícím plánu péče z r jsou obsaženy následující obecné zásady: 1) V úsecích s vyšším zastoupením kleče a smrku pichlavého rovnoměrně dosadit smrk ztepilý, aby bylo možné tyto nepůvodní dřeviny z druhové skladby postupně vyloučit. 2) Vylepšit smrkem porosty s nedostatečnou obnovou, zejména na pasekách. 3) Využívat původní genofond smrku (optimálně místního původu), výsadbu na rašelinných půdách provádět vyvýšeně, s případným využitím odumřelé dřevní hmoty (metoda sap- Strana 30

31 Plán péče o PR Černá jezírka rofyt ), na půdách zabuřeněných třtinou chloupkatou preferovat mulčování před ožínáním. 4) Zajistit odběr reprodukčního materiálu (řízků, v případě větší úrody i semene) ze smrků pravděpodobně původního genofondu. 5) Nepokračovat ve výsadbách kleče, smrku pichlavého ani břízy karpatské. 6) Prověřit původ starších klečových výsadeb a pokud se prokáže jejich geografická nepůvodnost, přednostně je odstranit z porostů (po určitou dobu je lze ponechat jako clonu pro výsadby smrku). 7) Vyjma výrazněji zamokřených půd na celé ploše zavést slabou, rovnoměrnou příměs jeřábu, výsadby individuálně chránit před poškozováním zvěří. 8) V sušší části území možno vnést ve slabé příměsi i buk (ochrana před zvěří nezbytná). 9) Individuální ochrany dle potřeby doplnit i k stávajícím perspektivním výsadbám břízy karpatské. 10) Na vhodném místě, nejlépe v centrální části území (v OP) experimentálně zavést v menším podílu jedli; kultury nutno chránit nejlépe oplocenkou. Tyto obecné zásady managementu byly v uplynulém období víceméně naplňovány. K jednotlivým bodům lze blíže uvést: Ad 1) Přeměny porostů náhradních dřevin byly zahájeny, jejich postup je ale závislý na zapojenosti porostů a zastoupení smrku ztepilého, jako v podstatě jediné cílové dřeviny. V současnosti je smrk ztepilý přítomen v ± dostatečném počtu ve všech porostech, jakmile odroste, bude možné redukovat podíl náhradních dřevin. Jejich úplná eliminace je úkolem až na další decenium ( ), významného pokroku by však mohlo být dosaženo již ke konci nastávajícího decenia ( ). Ad 2) Tento bod se týká převážně jen ochranného pásma. Vylepšování je průběžně prováděno, na dílčích plochách v řádu arů ještě chybí souvislejší obnova, snad v důsledku dřívějších úhynů. Vzhledem k velikosti těchto nezalesněných ploch se dnes nejedná o závažný problém. Ad 3) Při obnově se nyní používá již jen smrk jizerskohorského původu, zda jde o reprodukční materiál přímo z Černých jezírek, mi není známo. Sadba do vyvýšených míst se běžně provádí, metoda saprofyt měla na rašelinných lokalitách málo přesvědčivé výsledky a dnes se již neprovádí. Ad 4) O naplňování tohoto cíle nemá autor plánu péče povědomí. Ad 5) Smrk pichlavý se již nikde nevysazuje, kleč jen zřídka a v zájmovém území k tomu zřejmě od r nedošlo. Výsadby kleče ovšem nelze zcela odmítat, pokud je kleč využita jako přípravná dřevina k zalesnění mrazových sníženin a jde-li o kleč vhodné (jizerskohorské nebo krkonošské) provenience. Využití kleče připadá v úvahu na několika obtížně zalesnitelných místech v ochranném pásmu. Bříza karpatská byla vysazena v malém množství (v souladu s LHP), stromky jsou ale pravidelně decimovány okusem. Tyto výsadby jsou účelné jen v případě kvalitní ochrany před zvěří. Mimo vrchovištní partie je vhodnější výsadba jeřábu, Ad 6) Dle přehledu, který zpracovala společnost Ekoles-Projekt, je vysazená kleč v území původu jizerskohorského anebo neznámého, v jednom případě též krkonošského. Neznámý původ může zahrnovat i produkty hybridizace s blatkou, které jsou rozšířeny na Šumavě a v Krušných horách. Tyto fenotypy byly zjištěny i na několika místech v území, v jednom případě (psk 263 D2a) i v porostu, kde je uváděn jizerskohorský původ kleče. Strana 31

32 Plán péče o PR Černá jezírka Ad 7) Jeřáb byl vysazen jen v malém množství (méně než bříza karpatská), stávající výsadby jsou nedostatečně chráněny před zvěří. Doplnění jeřábu do souvislejších mlazin je žádoucí, předpokládá však nasazení účinných individuálních ochran. Ad 8) K výsadbě buku dosud nedošlo. Ad 9) Při současném průzkumu nebyly perspektivní břízy karpatské identifikovány. Ad 10) Ani k výsadbě jedle dosud nedošlo. Je to škoda, protože jedle má v území poměrně příznivé podmínky a mohla by alespoň lokálně zvýšit druhovou diverzitu porostů, mimoto by plnila i meliorační funkci. Na překážku ovšem může být nedostatek vhodného reprodukčního materiálu. Sumář opatření, převzatých do stávajícího LHP, je obsažen v následující tabulce. V dalších tabulkách je souhrn provedených zásahů dle lesní hospodářské evidence za roky Z porovnání obou údajů je patrné, že byl splněn plán zalesnění, v zastoupení dřevin bylo ale použito více břízy karpatské (0,12 ha, 600 ks) než jeřábu (0,08 ha, 270 ks). Rozsáhlé navrhované podsadby realizovány nebyly, což ovšem není na závadu, neboť obnova pod clonou odumřelého porostu je dostačující a její případná nerovnoměrnost je z hlediska dalšího vývoje žádoucím jevem. Splněn byl i rozsah prořezávek, které byly směřovány zejména do živelných mlazin na rašelinných půdách. Účelnost tohoto zásahu je ovšem diskutabilní, zvláště pak na území vlastní rezervace, kam byly prořezávky většinou umisťovány. Tyto porosty mají vlastní růstovou dynamiku a prostorovou výstavbu, která je odlišuje od vitálnějšího porostu na nerašelinné půdě. Prořezávka zde může vést k oslabení porostu a jeho zvýšené náchylnosti k napadení kůrovcem. Jde přitom o zásah, který se zde asi nikdy v minulosti neprováděl (anebo se prováděl jen po relativně krátké období). Tabulka 21: Předpis LHP na období , údaje v ha opatření PR OP celkem zalesnění sm 0,28 0,76 1,04 bř 0,02 0,06 0,08 jř 0,01 0,09 0,10 podsadby sm 6,29 1,38 7,67 bř 0,62 0,12 0,74 jř 0,03 0,15 0,18 těžba obnovní, přeměna kos 0,34 0,34 sm 0,25 0,25 smp 0,00 0,00 těžba výchovná sm 2,17 2,17 kos 0,00 0,00 prořezávky 21,52 9,98 31,50 Zatím nebyl splněn plán výchovných těžeb, v případě přeměn lze konstatovat, že k výřezu kleče a smrku pichlavého dochází průběžně v rámci prořezávek. Nápadný je vysoký objem nahodilých těžeb celkem 620,8 m 3, z toho 499,4 m 3 v ochranném pásmu. Většina těchto těžeb se týká porostních skupin 262 B8a a zejména C8a ve střední části území celkem zde bylo vytěženo 436,4 m 3 dřeva, nejvíce v letech 2006 a V převážné míře (351 m 3 ) jde o těžbu živelní, nenapadenou kůrovci. Rozpad porostu 262 C8a postupoval Strana 32

33 Plán péče o PR Černá jezírka po porostní stěně na jihu, vytvořené dřívějšími nahodilými těžbami a je pravděpodobné, že bude pokračovat i v dalším období. Tabulka 22: Výpis z lesní hospodářské evidence za r pro vlastní rezervaci odd dílec psk etáž pl1 rok měs výkon dřev pl2 objem 241 A 12/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 2,1 241 A 12/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,2 241 A 12/ , těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1,8 kůrovci 241 A 17a/06/04a 04a 2, těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,5 kůrovci 241 A 17a/06/04a 06 2, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1 kůrovci 241 A 17a/06/04a 06 2, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1 kůrovci 241 A 17a/06/04a 06 2, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1,5 kůrovci 241 A 17a/06/04a 06 2, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,6 241 A 17a/06/04a 06 2, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, A 17a/06/04a 06 2, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,6 241 A 17a/06/04a 17a 0, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1,5 kůrovci 241 A 17a/06/04a 17a 0, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1,5 kůrovci 241 A 17a/06/04a 17a 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1, D 02a 02a 3, zalesnění sadbou SM 0,05 0, D 02a 02a 3, zalesnění sadbou JR 0,01 0, D 02a 02a 3, zalesnění sadbou SM 0,04 0, D 02a 02a 3, přírůstek holiny 0, D 02a 02a 3, zalesnění sadbou SM 0,02 0, D 02a 02a 3, přírůstek holiny 0, D 02a 02a 3, zalesnění sadbou SM 0,01 0, D 02a 02a 3, zalesnění sadbou SM 0,01 0, D 02a 02a 3, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, D 02a 02a 3, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 2, D 15/02b 02b 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, D 15/02b 15 1, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1, D 15/02b 15 1, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, D 15/02b 15 1, těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,81 kůrovci 242 D 15/02b 15 1, těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 0, B , prořezávka 3,42 3, B , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, B , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,4 kůrovci 261 B , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,41 kůrovci 261 B , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,5 261 B , těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1,05 kůrovci 261 B , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,1 261 B , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, B , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, B , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,08 kůrovci 261 B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,3 Strana 33

34 Plán péče o PR Černá jezírka odd dílec psk etáž pl1 rok měs výkon dřev pl2 objem 261 B 14/ , těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 12,9 kůrovci 261 B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 4, B 14/ , prořezávka 5,16 5, B 14/ , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,1 261 B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 4, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,5 261 B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,5 261 B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, B 14/ , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,5 kůrovci 261 B 14/ , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 1,29 kůrovci 261 B 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 3, B 14/ , těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 0, A , prořezávka 2,78 2, A , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 3,4 kůrovci 262 A , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 5,6 kůrovci 262 A , těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 2,5 kůrovci 262 A 15/ , prořezávka 2,20 2,2 262 D 08a 08a 0, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 1,2 kůrovci 262 D 14/ , prořezávka 4,44 7, D 14/ , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, D 14/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 3,7 263 C , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, D , zalesnění sadbou BRP 0,02 0,1 263 D , zalesnění sadbou SM 0,19 0, D , přírůstek holiny 0, D , zalesnění sadbou SM 0,02 0, D , zalesnění sadbou SM 0,03 0, D , těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 0,3 kůrovci 263 D , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, D , těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 4,9 kůrovci 263 D , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, D , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,8 263 D , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,7 263 D , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,9 263 D 09a/02c/01b 09a 1, těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 6 kůrovci 263 D 09a/02c/01b 09a 1, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 2,6 kůrovci 263 D 09b 09b 0, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 7,8 Strana 34

35 Plán péče o PR Černá jezírka odd dílec psk etáž pl1 rok měs výkon dřev pl2 objem 263 D 09c/02d/01c 09c 0, těžba nahodilá, živelná, napadená SM 0,00 3,5 kůrovci 263 D 09c/02d/01c 09c 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,5 263 D 11/02b 11 1, těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 4 kůrovci 263 D 12/ , prořezávka 1,38 1, D 12/ , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, D 12/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,3 263 D 17a/04a/01a 04a 0, prořezávka 0,42 0, D 17a/04a/01a 04a 0, těžba, hroubí z prořezávek SM 0, D 17b/04b/01d 04b 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, D 17b/04b/01d 17b 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0,5 263 D 17b/04b/01d 17b 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, A 15/ , prořezávka 1,72 1, A 15/ , zalesnění sadbou SM 0,03 0, A 15/ , přírůstek holiny 0,03 0 Vysvětlivky: odd oddělení, psk porostní skupina, pl1 skutečná plocha etáže (ha), měs měsíc provedení, dřev dřevina, pl2 plocha výkonu (ha), objem těžby v m 3 nebo zalesnění v tisících sazenic Tabulka 23: Výpis z lesní hospodářské evidence za r pro ochranné pásmo odd díl psk etáž pl1 rok měs výkon dřev pl2 objem 241 B 02a 02a 3, prořezávka 3,61 3, B , prořezávka 0,17 0, B 07/ , těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 4,8 241 B 07/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0, B 07/ , těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 2,8 241 C 02a 02a 3, přírůstek holiny 0, C 02a 02a 3, zalesnění sadbou SM 0,10 0,3 241 C 03b 03b 0, prořezávka 0,20 0,2 241 C , těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 0, C , těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 6,3 241 C 11/02b 11 0, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 8,8 241 C 11/02b 11 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 2,9 241 D 02b 02b 2, přírůstek holiny 0, D 02b 02b 2, zalesnění sadbou SM 0,20 0,6 241 D 02b 02b 2, zalesnění sadbou BRP 0,02 0,1 241 D 02b 02b 2, zalesnění sadbou BRP 0,08 0,4 241 D , prořezávka 0,82 0, D , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, D , těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 0, B 02/ , prořezávka 2, B 02/ , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, B 02/ , prořezávka 3, B 02/ , těžba, hroubí z prořezávek SM 0, B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0, B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0, B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 36,1 262 B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 39,1 262 B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 14,7 262 B 08a 08a 5, přírůstek holiny 0,10 0 Strana 35

36 Plán péče o PR Černá jezírka odd díl psk etáž pl1 rok měs výkon dřev pl2 objem 262 B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,16 70,2 262 B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0, B 08a 08a 5, přírůstek holiny 0, B 08a 08a 5, zalesnění sadbou JR 0,02 0, B 08a 08a 5, zalesnění sadbou SM 0,08 0, B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 2,2 262 B 08a 08a 5, těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 1, B 08a 08a 5, zalesnění sadbou JR 0,02 0, B 08a 08a 5, těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 1, B 08a 08a 5, zalesnění sadbou SM 0,08 0,2 262 B 08a 08a 5, přirozená obnova SM 0,06 0, B 08a 08a 5, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 1,4 262 B 08b 08b 2, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 4,4 262 C , zalesnění sadbou JR 0,03 0, C , zalesnění sadbou SM 0,28 0, C 02b 02b 0, přírůstek holiny 0, C 02b 02b 0, zalesnění sadbou SM 0,15 0, C , těžba výchovná, probírky do 40 let SM 0, C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 16,1 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 2,1 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 0, C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,14 45,7 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 47,8 262 C 08a 08a 6, přírůstek holiny 0, C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 8,9 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,16 75,2 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 5,5 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,10 30,2 262 C 08a 08a 6, přírůstek holiny 0, C 08a 08a 6, zalesnění sadbou SM 0,12 0, C 08a 08a 6, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 4,8 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 1, C 08a 08a 6, těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 1, C 08a 08a 6, zalesnění sadbou SM 0,02 0, C 08a 08a 6, zalesnění sadbou SM 0,18 0, C 08a 08a 6, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,2 262 C 08a 08a 6, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 0, C 08b 08b 1, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1,7 263 E 09a 09a 0, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 5, E 09a 09a 0, těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci SM 0,00 3,5 263 E 09a 09a 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 2,2 263 E 09b/01 09b 0, těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci SM 0,00 8,3 263 E 09b/01 09b 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 8,2 263 E 09b/01 09b 0, těžba nahodilá, kůrovcová SM 0,00 1 Strana 36

37 Plán péče o PR Černá jezírka Vysvětlivky: odd oddělení, psk porostní skupina, pl1 skutečná plocha etáže (ha), měs měsíc provedení, dřev dřevina, pl2 plocha výkonu (ha), objem těžby v m 3 nebo zalesnění v tisících sazenic Tabulka 24: Sumář provedených opatření dle LHE za r výkon PR OP Celé území prořezávka (ha) 21,52 10,98 32,50 přirozená obnova (ha) 0,06 0,06 přírůstek holiny (ha) 0,12 1,13 1,25 těžba nahodilá, kůrovcová 52,49 27,01 79,5 těžba nahodilá, lapáky 0,87 5,9 6,77 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci 40,15 92,97 133,12 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci 27,89 373,52 401,41 těžba nahodilá celkem 121,4 499,4 620,8 těžba výchovná, probírky do 40 let 15,0 15,0 těžba, hroubí z prořezávek 45,0 36,0 81,0 zalesnění sadbou (ha) 0,43 1,38 1,81 všechny těžby v m Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska naplňování dílčích předmětů ochrany se nepředpokládá. 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Zásady využití lesů jsou shrnuty do dvou tabulek rámcových směrnic, které jsou dále členěny na několik porostních typů. Tabulky mají platnost jak pro vlastní rezervaci, tak i pro její ochranné pásmo. U některých rozsáhlejších porostních skupin, které zasahují na různá stanoviště, je příslušnost k rámcové směrnici nejednoznačná. Rámcová směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les ochranný 6R, 7R, 8R, 9R Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 6R, 7R sm 10 jř 8R sm 6-10 bř karpatská, jř kos 0-4 9R kos 6-10 bř karpatská, jř sm 0-4 A porostní typ B porostní typ C porostní typ vrchovištní klečový smrkový mlazinový (pasekový), zčásti s náhradními dřevinami Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) bezzásahový režim výběrný jednotlivý i skupinový výběrný jednotlivý i skupinový Strana 37

38 Plán péče o PR Černá jezírka Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přirozeně diferencovaný porost bez hospodářského usměrňování i za cenu vzniku dílčích bezlesí Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií s úplným vyloučením obnovní těžby u vitálních porostů možný jednotlivý, případně skupinovitý výběr, přednostně stromy se sníženou vitalitou přednostní zdravotní výběr, porosty s převahou silně poškozených stromů šetřit přirozeně diferencovaný smrkový porost s bohatým vertikálním zápojem a tolerováním případných světlin, bez náhradních dřevin pouze rekonstrukce (přeměna) stávajících mladých porostů nepůvodních dřevin Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu pouze přirozená obnova, v okrajových částech možná lokální výsadba břk a jř výhradně přirozená obnova smrku, v malém množství umělé vnášení jř, případně i břk za předpokladu jejich účinné ochrany před zvěří Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií výsadby břk a jř vhodnými prostředky individuálně chránit Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ve vrchovištních jádrech bez opatření ochrany lesa, krajním prostředkem je loupání kůrovcových stromů nastojato s chemickým ošetřením (postřikem) vršku pouze ind. ochrana vysazených, případně zmlazených břk a jř; výchova jen v přehoustlých mlazinách a tyčkovinách v OP, případně i starších vitálních porostech umisťování feromonových lapačů, v OP vyznačování aktivních kůrovcových smrků k těžbě, ve specifikovaných případech možnost použití chemických prostředků. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií nahodilé těžby se v zásadě neprovádějí, stojící i ležící souše se ponechávají na místě Poznámka kácení a odkornění kůrovcových sm s ponecháním na místě, případně odkornění nastojato, jednotlivé vývraty a zlomy se nezpracovávají, u většího počtu padlých stromů odkornění a ponechání na místě přirozená obnova sm, ve větších mezerách i umělá obnova sm, v mrazových polohách s podporou geneticky vhodné kos, na chráněných místech řídce prosadby jř s vhodnými ind. ochranami prořezávky v zapojených porostech nepůvodní kos s cílem uvolnit prostor pro sm (a jeho případnou prosadbu), přednostně redukovat kos nevhodného původu, zvláště nápadné stromkovité habity, redukce smp tam, kde to nepovede k přílišnému prosvětlení porostu; prořezávky v hustých sm mlazinách a tyčkovinách vyjma zakrslých porostů; obnova a údržba ind. ochran přimíšených MZD mladé porosty napadené lýkožroutem lesklým vyřezat a ošetřit insekticidem viz výše rašelinné smrčiny v rezervaci, zčásti i v ochranném pásmu, okrajově i podmáčené polohy SLT 8G Strana 38

39 Plán péče o PR Černá jezírka Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 2 les ochranný 8K, 8S, 8G Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 8K sm 10 jř, jd, bk 8G sm 10 jř (jd) A porostní typ B porostní typ smrkový, zachovalý Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní a výběrný mlazinový (pasekový), zčásti s náhradními dřevinami podrostní a výběrný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty nestejnověký, pokud možno etážovitý porost s ponecháním části stromů na dožití, s trvale probíhající přirozenou obnovou smrku a dle stanovištních podmínek s příměsí listnatých dřevin Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií okrajová a skupinová seč clonná, případně skupinový výběr, v silně podmáčených a rašelinných polohách i jednotlivý výběr méně vitálních stromů, nejméně 20 % perspektivních stromů (v OP 10 %) ponechat na dožití diferencovaný smrkový porost, alespoň s malou příměsí listnatých dřevin (vyjma podmáčených až rašelinných poloh) vzhledem k věku porostu není obnovní těžba aktuální, případné hloučky a skupinky starších stromů šetřit Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přirozená obnova smrku pod clonou nebo bočním zástinem mateřského porostu, s výjimkou ze zákonné lhůty na zalesnění, teprve při dlouhodobém selhání přirozené obnovy přistoupit k umělé obnově; lokální prosadby jř, na sušších místech mimo mrazové polohy též bk a kl Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií účinná ind. ochrana vysazených listnatých dřevin Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií při kalamitním výskytu kůrovců osazení feromonových lapačů, po dohodě s OOP i použití chemických prostředků (insekticidů) Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií smýcení a odkornění kůrovcových stromů, s ponecháním nekrácené hmoty na místě, v OP s možným vyklizením, ponechávání souší a jednotlivých zlomů a vývratů Poznámka sušší polohy v ochranném pásmu přednostně přirozená obnova smrku, s dlouhodobým tolerováním menších mezer, větší mezery bez obnovy dolesnit sm, v mrazových polohách s dočasnou podporou kos místního původu, na chráněných místech prosadby jř, na vhodných místech i v menším počtu jd a bk postupná redukce smp a nepůvodní kos, při prořezávkách a probírkách podpora nepravidelné hloučkovité struktury a etážovitosti; účinná ind. ochrana prosadeb listnatých dřevin, jd do oplocenky, nutná dlouhodobá ochrana totéž jako A v principu totéž jako A, ale vzhledem k charakteru porostů to nebude příliš časté Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Strana 39

40 Plán péče o PR Černá jezírka b) péče o nelesní pozemky Nelesním pozemkem je pouze parcela Krásného potoka. Jedná se o poměrně malou vodoteč (šířka většinou významně nepřekračuje 1 m), která je začleněna do okolního lesního porostu. Tok je přirozeného charakteru a žádné zásahy nevyžaduje. c) péče o živočichy Z důvodu ochrany a omezení rušení zejména cenné ornitofauny (jeřáb, tetřívek) ponechat současnou síť turistických cest, nezpřístupňovat vlastní rašeliniště (Černá jezírka, Tetřeví louka, Krásná louka), nevyznačovat turistické pěší ani lyžařské trasy po nezpevněných lesních cestách a průsecích mezi Jizerskou silnicí a červeně značenou hřebenovou turistickou cestou z Jizerky na Předěl. V případě trvajícího nedostatku přirozených hnízdních dutin je vhodné pokračovat v údržbě a obnově hnízdních budek pro sýce rousné Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Navrhovaná opatření pro lesní porosty na území vlastní rezervace jsou oproti předchozím dvěma deceniím menšího rozsahu. Důvodem je pokročilejší stupeň přirozené i umělé obnovy, který již nevyžaduje větší objem zalesňovacích prací. Zde navrhovaná opatření lze v zásadě rozdělit do tří skupin: (1) vylepšování stávající obnovy smrku, (2) vnášení chybějících dřevin, (3) problematika kleče. Ad 1) Současný stav obnovy smrku (přirozené i umělé) je většinou plně vyhovující, což platí zejména pro rozpadlé rašelinné smrčiny. Zde není další vylepšení smrkem zapotřebí, a to ani v místech, kde je obnova dosud nesouvislá a nerovnoměrná. Naopak tato nepravidelnost a postupné rozšiřování obnovy je žádoucím zdrojem budoucí diferenciace porostů, při běžném postupu plošné umělé obnovy jen stěží dosažitelné. Poněkud horší je situace na bývalých holinách, kde se nacházejí mlaziny v různém stupni zapojenosti (místy i s většími mezerami) a s různým podílem náhradních dřevin stanovištně nepůvodní kleče a smrku pichlavého. Pokud jde o nedokonalý zápoj, zde částečně platí výše napsané. Menší mezery nejsou na závadu, naopak je žádoucí, aby se porost vyvíjel jako nepravidelně volněji zapojený, se stromy nízko zavětvenými. U větších mezer je žádoucí vylepšení, které ovšem není naléhavé, neboť s postupem času se i tyto mezery jistě samy vyplní. V případě nepůvodních náhradních dřevin je intervence velmi žádoucí, neboť jak smrk pichlavý, tak i kleč by v porostu bez zásahu mohly přetrvat po řadu desetiletí. S výřezem náhradních dřevin je vhodné začít hned, jakmile splní svoji ochrannou funkci pro zavádění či spontánní šíření smrku ztepilého. Výřez smp a kos bude většinou probíhat ve více etapách a bude mít spíše charakter selektivních prořezávek než přeměny. K podstatnému snížení podílu náhradních dřevin by mělo dojít ještě ke konci nastávajícího decenia, během dalšího decenia by tento proces měl být ukončen. Ad 2) Druhová skladba porostů v rezervaci a ochranném pásmu je velmi uniformní. Kromě smrku ztepilého se ve větší míře vyskytuje pouze kleč, která je ovšem obvykle dřevinou stanovištně nepůvodní, třetí dřevinou je cizokrajný smrk pichlavý. I když území leží v oblasti převažujících smrkových lesů, existuje zde i určitý potenciál pro další dřeviny, zejména jeřáb ptačí, buk lesní a jedli bělokorou. Z těchto tří dřevin má pouze jeřáb v území určité, ovšem naprosto mizivé rozšíření. Potřeba zavádění listnatých dřevin do ekologicky zatěžovaných smrkových lesů, byla v minulosti mnohokrát diskutována. Např. v obnovním cíli v plánu péče Strana 40

41 Plán péče o PR Černá jezírka z r je uvažováno s jejich až 30% podílem (20 % břk, 10 % jř). Na jiných lokalitách se uvažovalo s ještě vyššími podíly. Tento záměr ale zcela ztroskotal na destruktivním vlivu zvěře a nedokonalých ochranných opatřeních. Dílčích úspěchů bylo dosaženo hlavně u skupinových ochran (oplocenek), zatímco individuální ochrany splnily svůj účel spíše jen tam, kde tlak zvěře nebyl příliš velký. Dnes jsou již k dispozici účinnější individuální ochrany a také podmínky pro zavádění těchto dřevin jsou poněkud příznivější. Proto je možné doporučit, aby na vhodná stanoviště byl vnesen alespoň malý podíl vhodných dřevin. Těmi jsou zejména jeřáb ptačí, který lze použít zejména v sušších okrajových partiích, v omezené míře ale i na rašelinné půdy, s výjimkou půd výrazně zamokřených. Zde je vhodnější dřevinou bříza karpatská, která ale není na Černých jezírkách přirozeně rozšířena. Její použití by proto mělo být jen omezené. Mimo rašelinné půdy lze v chráněných místech pokusně vysadit i několik jedlí a na sušších místech též buk. Obě tyto dřeviny zde mají ekologické niky, jedle byla v dávnějších dobách zřejmě nejhojnější dřevinou po smrku a místně zřejmě i převažovala. Uvedené výsadby mají samozřejmě smysl jen tehdy, budou-li dostatečně chráněny před zvěří a bude-li stav jejich ochran průběžně kontrolován. Poškozené ochrany u vitálních stromků musí být vyměněny, výhony vyrážející z ústí tubusů je třeba chránit nátěrem. Stejně tak je třeba udržovat oplocenky, jejichž využití je účelné zejména pro jedli. Ad 3) Kleč se v rezervaci vyskytuje přirozeně ve čtyřech vrchovištních jádrech, celkově ale již v nepříliš rozsáhlých porostech. Podstatně větší výměru zaujímají porosty stanovištně nepůvodní kleče, vysazované převážně v 80. a 90. letech jako náhradní dřeviny. Kleč je vhodnou přípravnou dřevinou v polohách, kde se přímé zalesnění smrkem ztepilým potýká s opakovanými nezdary. Jde především o mrazové sníženiny a silně zamokřené polohy (ty však kleči příliš nevyhovují). Zásadní výhradou proti výsadbám kleče je její genetický původ. V případě starších výsadeb je původ často neznámý, přičemž v řadě případů jde zjevně o kleč původu krušnohorského nebo šumavského. Ta je ovlivněna hybridizací s příbuznou blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa dle nejnovějšího taxonomického pojetí, BUSINSKÝ 2009), na rozdíl od původní jizerskohorské kleče, v níž genofond blatky není přítomen. Vzniká tak riziko, že dojde k narušení genofondu původní kleče zavlečenými populacemi. Protože je odlišení hybridogenní kleče od kleče čisté v terénu dosti obtížné, je nejjistějším řešením postupná úplná likvidace všech výsadeb bez prokázaného jizerskohorského, případně krkonošského původu. Naléhavě je pak třeba odstranit veškerou kleč vysazenou na přirozených bezlesích, neboť její rozrůstání by mohlo v krátké době vést k jejich zániku. V PR Černá jezírka ovšem není tento problém příliš aktuální. V lesích na území rezervace se v souladu s preferencí přirozených procesů nepočítá s větším uplatněním porostní výchovy. Prořezávky, resp. probírky lze připustit jako dočasné opatření v tyčkovinách až tyčovinách mimo vlastní vrchoviště. Jeho účelem by mělo být zvýšení mechanické stability porostu, nikoliv však unifikace porostní struktury (zásahy neměly být schematické a neměly by probíhat jednotně po celé ploše porostu). V typických rašelinných smrčinách, které mají specifickou prostorovou výstavbu a růstovou dynamiku, nejsou výchovné zásahy žádoucí. Rašelinné smrčiny a často i smrčiny dalších typů se v minulosti nezřídka vyvíjely bez pěstebních zásahů, aniž by je to nějak poškodilo. Výchovná opatření (prořezávky) by proto měly být směřovány hlavně do mladých porostů s výskytem nepůvodních dřevin a s vyšším podílem umělé obnovy. Zvláštním druhem opatření je údržba oplocení vrchoviště Tetřeví louka. Oplocení zde bylo vystavěno někdy v 90. letech a v r a 2005 bylo kompletně rekonstruováno. Účelem oplocení je ochrana vzácných rostlinných společenstev před narušováním jelení zvěří. Nakolik je tato bariéra nezbytná, není možné odpovědně říci. Zvěř je na vrchovišti důležitým disturbančním činitelem a je-li její tlak pouze mírný, pak snad může mít na vývoj vrchovištní Strana 41

42 Plán péče o PR Černá jezírka vegetace i příznivý vliv. Silnější disturbance ale mohou snadno vést k oslabení až k zániku celých populací vzácnějších rostlin, nehledě na to, že současně dochází k nežádoucí eutrofizaci. V Jizerských horách je řada hodnotných vrchovišť, která nejsou oplocena a přitom se nacházejí v příznivém stavu, to je nakonec případ vrchoviště Černá jezírka, které je přitom vzhledem k malé rozloze volných ploch zranitelnější. Protože údržba oplocení je poměrně nákladná a jeho životnost je omezená (cca 10 let, dílčí opravy je nutno provádět častěji), navrhuji ponechat oplocení načas bez údržby a přitom monitorovat stav vrchoviště. K opravě, resp. obnově oplocení přistoupit až tehdy, pokud se projeví větší škody na vegetaci. Samostatné téma představuje přístup ke kůrovci, u nějž v poslední době dochází k zásadním neshodám mezi ochranářskou obcí a lesníky. Zde je třeba upozornit, že v maloplošných chráněných územích má požadavek důsledné pasivní ochrany, včetně vyloučení jakýchkoliv nahodilých těžeb, své opodstatnění. Má-li se již do porostů zasahovat, neměly by tyto zásahy vést k destrukci předmětu ochrany, tj. způsobit větší škody, než jaké by vyvolala neřízená kalamita. V tomto smyslu je třeba preferovat umírněná a přitom smysluplná řešení před radikálními, byť důslednými zásahy. Konečné rozhodnutí o zvoleném postupy je zde ovšem v kompetenci orgánu ochrany přírody. Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu jsou částečně zastoupeny biotopy podobného charakteru jako ve vlastní rezervaci, celkově však převažují sušší polohy dílem s mladými porosty až pasekového vzhledu, dílem se zachovalými porosty středního a zralejšího věku. Ačkoliv tyto porosty představují méně reprezentativní části území, mají svoji nezpochybnitelnou hodnotu. Cenné jsou zejména podmáčené a třtinové (sušší) smrčiny se smrkem původního genofondu. Tyto porosty jsou dosti fragmentovány po předchozích nahodilých těžbách, místy jsou rozrušovány pronikáním kůrovce a následně odtěžovány. Za účelem dopravního zpřístupnění poškozených porostů byla v nedávné době zbudována povalová cesta přes okraj Tetřeví louky. V lesích ochranného pásma je, na rozdíl od rezervace, přípustná obnovní těžba. Ta by však měla mít nanejvýš extenzivní charakter a neměla by vést ke vzniku holin a následně stejnověkých porostů s nutností umělé obnovy. Přijatelné jsou tedy výběrné těžby, poskytující dostatek prostoru přirozené obnově, podporující různověkost porostů a šetřící významnou část stromového inventáře na dožití fyzického věku. Zvláště šetrný přístup, blížící se bezzásahovosti je třeba uplatnit na rašelinných půdách. Jinak zde platí zásady uvedené již v předchozí kapitole. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Dle informace zadavatele nebylo provedeno geodetické zaměření rezervace, přestože v terénu lze dohledat řadu mezníků, které s hranicí rezervace zjevně souvisejí. Chybějící zaměření je třeba realizovat. Rezervace je v terénu vyznačena obvyklým způsobem pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem. Obnova značení byla provedena naposledy v roce Při terénním šetření byly na několika místech shledány nesrovnalosti mezi pruhovým značením a situací v lesní obrysové mapě. Nejzávažnějším nedostatkem je vyznačení jižní hranice menší části rezervace (Malá krásná louka), které se v terénu místy odchyluje až více než 100 metrů od hranice reálné (v jihozápadním směru). V dalších nejméně třech případech jde o posuny hra- Strana 42

43 Plán péče o PR Černá jezírka nice ZCHÚ v řádu několika málo desítek metrů. Na základě geodetického zaměření je třeba upravit značení hranic v terénu a zajistit soulad hranic PR a OP s hranicemi jednotek prostorového rozdělení lesa. Obnovu značení provádět v závislosti na jeho stavu, obvykle 1x za 5 let, spadlé, případně zcizené hraniční tabule opravit nebo nahradit co nejdříve po zjištění. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Provést geometrické zaměření rezervace a na jeho základě nové vyhlášení. Získat dlouhodobou výjimku ze zákonné lhůty na zalesnění, v případě potřeby umožnit lokální užití insekticidů udělením výjimky ze základních ochranných podmínek PR. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Turistický ruch zasahuje pouze severní část rezervace, jíž prochází značená cesta. Její vliv na okolní rašelinné biotopy je ale vcelku zanedbatelný. Jádrové části rezervace jsou turisticky nepřístupné, omezenou návštěvnost lze však pozorovat na vlastních Černých jezírkách. Do jara tohoto roku k ní přispívala partyzánská introdukce exotické masožravé rostliny špirlice (Sarracenia sp.). Regulace návštěvnosti za současné situace není nutná. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při turistické cestě na severu území je umístěna informační tabule, kterou je třeba dle potřeby obnovovat. Další zviditelňování rezervace není účelné. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Území je poměrně dobře přírodovědně zdokumentováno, takže provedení doplňujících průzkumů není naléhavé. Dílčí průzkumy lze provádět podle aktuálních zájmů a potřeby. Pokračovat v monitoringu vzácných druhů ptáků (Aegolius funereus, Grus grus, Tetrao tetrix) v rámci monitorování předmětu ochrany ptačí oblasti Jizerské hory. Zajistit pokračování monitoringu vrchoviště Tetřeví louka. Strana 43

44 Plán péče o PR Černá jezírka 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy geometrický plán ,- obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x ,- obnova a údržba oplocení Tetřeví louky ,- obnova a údržba informačních tabulí ,- obnova a údržba povalového chodníku (300 bm) ,- zpracování nového plánu péče ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy nadstandardní lesnické zásahy* , ,- ptačí budky 5 000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- *) zejména výsadby listnatých dřevin a jedle a jejich individuální, případně skupinové ochrany 4.2 Použité podklady a zdroje informací ANDRÉE A. (1868): Ausflüge im Isergebirge. Verh. Bot. Provinz Brandenburg, Berlin, 10: ANONYMUS (2001): Plán péče pro PR Černá jezírka na období Ms., Ekoles- Projekt s. r. o., Jablonec n. N. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. MŽP ČR, Praha. BUSINSKÝ R. (1998): Agregát Pinus mugo v bývalém Československu taxonomie, rozšíření, hybridní populace a ohrožení. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 33: BUSINSKÝ R. (2009): Borovice blatka v novém pojetí. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 44: CIPRA Z. (2001): Plán péče o PR Černá jezírka posouzení. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. ENGLER A. (1865): Ueber die Vegetation des Isergebirges. Jahresber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 42 (1864): FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. FIRBAS F. (1929): Die Pflanzendecke des Friedländischen. Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen, Friedland, HOLUBIČKOVÁ B. & VÁŇA J. (1973): Studie o vegetaci blat. IV. Rašeliniště Jizerských hor. Sborn. Severočes. Přír., Litoměřice, 4: HOUŠKOVÁ E. (1981): Fytocenologická a ekologická charakteristika rašelinišť v Jizerských horách. Mskr. [Dipl. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přír. Fak. UK, Praha, 138 pp.] HOUŠKOVÁ E. (1987): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť Jizerských hor a jejich předpokládané sukcesní vztahy. Stipa 8/9: HRAŠKO J. et al. (1991): Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. 2. vyd. Výzk. Ústav Pôd. Úrod., Bratislava. Strana 44

45 Plán péče o PR Černá jezírka HRUŠKA J. & CIENCALA E. [eds.] (2005): Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd limitující faktor současného lesnictví. Česká geologická služba, 160 p. HRUŠKA J. & KOPÁČEK J. (2005): Kyselý déšť stále s námi zdroje, mechanismy, účinky, minulost a budoucnost. Ministerstvo životního prostředí, 24 p. HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): Přehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehličnaté lesy. Academia, Praha. CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) Ústř. Ústav Geol., Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JIRÁSEK J. (1995): Společenstva přirozených smrčin České republiky. Preslia, Praha, 67: JÓŽA M. & VONIČKA P. (2004): Jizerskohorská rašeliniště. Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec. KNÍŽETOVÁ L. (1978): Státní přírodní rezervace Černá jezírka. Inventarizace vegetačního krytu. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KORYTÁŘ J. (1997): Další významný botanický objev v Jizerských horách. Jizerské a Lužické hory, Liberec, 4: 9. KOŘISTKA C. (1877): Das Riesen- und Isergebirge und seine östlichen Vorlagen. Arb. Topogr. Abt. Landesdurchforsch. in Böhmen, Prag, II/1. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha KUČERA J. & VÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. Preslia, Praha, 75: KŮRKA A. (1995): Arachnofauna rašelinišť Jizerských hor (Pavouci Araneidea). Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 19: KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: LORBER J. (1986): Příspěvek k rozšíření rašeliníků v SPR Černá jezírka (Jizerské hory). Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 15: MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp. MACHÁČEK M. (1982): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) vybraných rašelinišť Jizerských hor. Dipl. práce, Katedra syst. zool. Přírod. Fak. Karlovy univerzity v Praze, 155 pp. MENZEL G. (1868): Physiographie des Isergebirges. Reichenberg-Friedland. MEJSTŘÍK J. (1969): Rašeliniště Jizerských hor. Ochr. Přírody, Praha, 24: MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha, 714 p. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: České země. List M-33-X Liberec. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, NĚMEČEK J. et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. 78 p., ČZU Praha a VÚMOP Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1: ). Academia, Praha. NEVRLÝ M. (1962): Topografie živých rašelinišť Jizerských hor. Sborn. Severočes. Mus., Liberec, Přír. Vědy, 2: NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. Strana 45

46 Plán péče o PR Černá jezírka PELÍŠEK J. (1966): Výšková půdní pásmitost střední Evropy. Academia, Praha. PELÍŠEK J. (1968): Půdní poměry Jizerských hor. Knižnice Jizerských hor, Severočes. Muz., Liberec, 9: PLAIL J. (1927): Pollenanalytische Untersuchungen einiger Hochmoore des Isergebirges. Mitt. Ver. Heimatkunde, Reichenberg, 21: PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] PLOCEK A. ( ): Květena Jizerských hor Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 et 15: 5-52 [nedokončeno]. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: PUCHMAJEROVÁ M. (1929): Les tourbières de la haute chaine des Krkonoše et du massif central de la Jizera. Publ. Fac. Sc. Univ. Charl., Prague, 89: PUCHMAJEROVÁ M. (1936): Rašeliny Jizerských hor. Arch. pro přírodov. Výzk. Čech, Praha, 19: QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). RUS I. (1999): Příspěvek k poznání vážek (Odonata) CHKO Jizerské hory. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: RYBNÍČEK K. & HOUŠKOVÁ E. (1994): Vegetační a stanovištní změny na rašeliništích Jizerských hor za období Příroda, Praha, 1: RYBNÍČEK K. ( ): Sledování stanovištních a vegetačních změn vrcholových rašelinišť sudetské horské soustavy. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] RYBNÍČEK K. (2000): Present results of vegetation and habitat monitoring in mountain bogs of the Jizerské hory Mts., Příroda, Praha, 17: RYBNÍČEK K., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ E. et NEUHÄUSL R. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa. Studie ČSAV, Praha, 84/8: SCHIFFNER V. (1908): Ökologische Studie über die sogenannten Knieholzwiesen des Isergebirges. In: Wiesner-Festschrift 1908, Wien, pp SCHUSTLER F. (1918): Krkonoše. Rostlinozeměpisná (fytogeografická) studie. Archiv Přír. Výzk. Čech, Praha, 16/4: SCHWARZ O., HOŠEK J., ANDĚL P., HRUŠKA J., HOFMEISER J., SVOBODA T. & PETRŽÍLKA L. (2009): Soubor map atmosférické depozice, překročení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zátěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. Lesnická práce, 34 p., 11 mp. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, SMRŽ P. (1954): Ostřice Jizerských hor. Čs. Bot. Listy, Praha, 4: SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60, ed. Severočes. Mus., Liberec. ŠŤASTNÝ J. (1996): Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu čeledi Dytiscidae (Coleoptera) vybraných rašelinišť v CHKO Jizerské hory. Nepubl. strojopis, 17 pp., depon. in AOPK Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMANDL M. (1972): Dějiny lesního hospodářství v Jizerských horách. Knižnice Jizerských hor, Severočes. Mus., Liberec, 12: TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List Liberec. Český Geol. Ústav, Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. Praha. Strana 46

47 Plán péče o PR Černá jezírka VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. Praha. VÁŇA J. (2007): Mechorosty vybraných rašelinišť Jizerských hor III. Mechorosty rašelinišť v okolí Jizerky (východně od Smědavy). Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2000): Přírodovědné podklady pro plán péče o PR Černá jezírka. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2003): Jizerskohorská rašeliniště po 40 letech a jejich botanická charakteristika. Sborn. Severočes. Muz.-Přír. Vědy, Liberec, 23: VONIČKA P. (1995): Příspěvek k poznání střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) vrcholové části Jizerských hor. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 19: VULTERIN Z. (1955): O rozšíření rojovníku bahenního v Jizerských horách a Krkonoších. Ochr. Přír., Praha, 10: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území. WALDHAUSER M. & WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Zajímavé nálezy vážek (Odonata) v Libereckém kraji. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 25: WALDHAUSEROVÁ I. (2006): Inventarizace vážek (Odonata) na vybraných rašeliništích (NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Čihadla, PR Klečové louky a PR Černá jezírka) Jizerských hor v zájmovém území PSLJH. Nepubl. strojopis, 7 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Inventarizační průzkum vážek (Odonata) na vybraných lokalitách Jizerských hor v roce Nepubl. strojopis, 7 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO chráněná krajinná oblast, EVL evropsky významná lokalita, IO individuální ochrana, LHC lesní hospodářský celek, LHE lesní hospodářská evidence, LHP lesní hospodářský plán, LT lesní typ, NPR národní přírodní rezervace, OP ochranné pásmo, PR přírodní rezervace, psk porostní skupina, SLT soubor lesních typů, ZCHÚ zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách: bk buk lesní (Fagus sylvatica) bo borovice lesní (Pinus sylvestris) bop borovice pokroucená (Pinus contorta) bř bříza bělokorá (Betula pendula) břk bříza karpatská (Betula carpatica) jal jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina) jd jedle bělokorá (Abies alba) jř jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) kl javor klen (Acer pseudoplatanus) kos borovice kleč (Pinus mugo, včetně vysazené P. x pseudopumilio a nerozlišené P. rotundata) md modřín opadavý (Larix decidua) sm smrk ztepilý (Picea abies) smp smrk pichlavý (Picea pungens) Strana 47

48 Plán péče o PR Černá jezírka 4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, Stráž pod Ralskem listopad 2010 Podklady k zoologii připravili Ing. Pavel Vonička a Mgr. Martin Pudil. Strana 48

49 Plán péče o PR Černá jezírka PŘÍLOHY Tabulk y: Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, a a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 Lesnická mapa typologická Příloha M5 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 Lesní porostní mapa Příloha M7 Mapa přirozených bezlesí Příloha M8 Historické mapy Ostatní: Příloha S1 Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2 Popisy vymezených přirozených bezlesí Příloha S3 Floristický přehled Strana 49

50 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T1 Černá jezírka rezervace JPRL dílčí plocha výměra v ha RS/PT zastoupení dřevin prům. výška st. přir. doporučený zásah nal. poznámka 241A1a 1 1,39 1C sm 7, kos 3 2 D bez zásahu, výhledově výřez kos 3 241A11 2 0,58 1A sm 6-7, kos B bez zásahu spolu s Tetřeví loukou klíčová část PR 241A12/3 3 1,23 1B sm 10, kos/sm 10, kos 12/1 C bez zásahu 241A17a/6/4a 4 5,38 1B sm 10/sm 10/sm 10, kos, břk 15/12/ 4 C bez zásahu doporučuji upravit označení psk, poloha etáží nejasná 241A17b/4b/ 5 0,23 1B sm 10/sm 10/sm 9, jř 1, 15/6/1 C bez zásahu 1b břk 241A ,05 bezlesí bez zásahu 242D2a 7 3,87 1C sm 7, kos 3 sm 2, D bez zásahu, v dalším deceniu výřez kos 3 kos 1 242D15/2b 8 2,26 1B sm 10, kos/sm 10 10/2 C bez zásahu 261B2 9 0,94 1C sm 10 8 C bez zásahu jz. část (menší) 261B2 10 2,48 1C sm 7, kos 3 sm 3, D postupná redukce kos 2 sv. část (větší) kos 1 261B6 11 0,15 1B sm C bez zásahu úzká sv. část 261B6 12 0,39 1B sm 10 8 C bez zásahu větší sv. část, více na Z 261B6 13 0,66 1B sm C bez zásahu jz. část 261B14/3 14 7,59 1B sm 10/sm 10, kos 12/2 C bez zásahu hlavní část 261B14/3 15 0,66 1B sm 10 12/2 C bez zásahu malá izolovaná část na severu 261B ,06 bezlesí (1) bez zásahu bezlesí nevýrazné a nepřesně lokalizované, zrušit nebo přemístit níže 262A2 17 2,78 1C sm 7, kos 3 2 D postupná redukce kos 2 262A5 18 0,58 1B sm 9, kos 1 (v nereprezentativní 12 C bez zásahu; sz. část připojit k psk 2 části) 262A7 19 1,05 1B sm C bez zásahu 262A15/3 20 2,47 1B sm 10 0/3 C bez zásahu 262A ,1 bezlesí bez zásahu, jen zkorigovat hranice bezlesí výše ve svahu bezlesí neúplně vyznačeno, zasahuje i do stávajících psk 262 A2, A5 a B4 262D2 22 1,3 1C sm 8, kos 2 3 D bez zásahu, v dalším deceniu výřez kos 3

51 JPRL dílčí plocha výměra v ha RS/PT zastoupení dřevin prům. výška st. přir. doporučený zásah nal. poznámka 262D5 23 0,17 1B sm 10 6 C bez zásahu jižní část 262D5 24 0,11 1B sm 10 8 C bez zásahu severní část 262D8a 25 0,32 1B sm C bez zásahu 262D8b 26 0,14 1B sm bez zásahu 262D14/3 27 0,23 1B sm 10/sm 10 15/6 C bez zásahu malá jižní část 262D14/3 28 4,76 1B sm 10/sm 9, kos 1 15/2 C bez zásahu hlavní část 262D ,13 bezlesí 3 výřez nepůvodní kos 1 jako bezlesí nevýrazné, nerozlišovat 263D0 30 0,21 1C sm 10 2 D ponechat samovolnému zarůstání nepřesně značená hranice PR 263D2a 31 0,29 2B sm 6, kos 4 sm 3, D postupná redukce kos 2 kos 2 263D2a 32 4,72 1C sm 7, kos 3, smp 8/2 D výřez smp a postupná redukce kos, přednostně 2 stromkovitých typů, prosadby jř 263D6a 33 0,2 1B sm C bez zásahu jižní část 263D6a 34 0,18 1B sm C bez zásahu severní část 263D6b 35 0,57 1B sm C bez zásahu 263D6b 36 0,05 1B sm C bez zásahu 263D7 37 0,25 1B sm 10 0/8/3 C bez zásahu, psk lze sloučit s okolními východní část 263D7 38 0,28 1B sm 10?/2 D psk lze sloučit s okolními sv. část 263D7 39 0,15 1B sm C sloučit s psk 6a severní část 263D7 40 2,25 1B sm 10, kos 12 C bez zásahu hlavní (jz.) část 263D9a/2c/1b 41 3,36 1B sm 10/sm 10/sm 10 16/5/2 C bez zásahu 263D9b 42 0,4 1B sm C bez zásahu 263D9c/2d/1c 43 1,4 1B sm 10/sm 10/ sm 10, 12/4/2 C bez zásahu etáže nezřetelné kos 263D11/2b 44 1,92 1B sm 10/sm 10 0/8/2 C bez zásahu 263D12/3 45 1,55 1B sm 10/sm 10, kos 10/3 C bez zásahu 263D ,55 1A kos 7-8, sm 2-3 sm 8, B oprava oplocenky 2 kos D17a/4a/1 47 0,63 1B sm 10/sm 10/sm 10 0/10/2 C bez zásahu a 263D17b/4b/ 48 1,47 1B sm 10/sm 10/sm 10 10/3/1 C bez zásahu 1d 264A9/5 49 0,27 1B sm 10 18/4 C bez zásahu východní část 264A9/5 50 0,72 1B sm 10/sm 10 15/8 C bez zásahu západní část 264A15/2 51 1,92 1B sm 10/sm 10 0/9/2 C bez zásahu

52 Černá jezírka ochranné pásmo JPRL dílčí plocha výměra v ha RS/PT zastoupení dřevin prům. výška stupeň přir. doporučený zásah nal. poznámka 241B2a 52 3,62 1C sm 7, kos 2, smp 1 3 D postupný výřez smp a kos, prosadby jř 2 241B2b 53 3,54 2B sm 9, smp 1, kos 3 D výřez smp, prosadba jř s IO, v menším 2 množství možno i bk a jd 241B3 54 0,17 1B sm C bez zásahu (ev. probírka možná) 241B4 55 0,63 1B sm 10 9 C bez zásahu hlavní část 241B4 56 0,11 1B sm 10 5 C bez zásahu menší jižní část 241B7/1 57 0,97 1B sm 10/sm 9, kos 1 10/2 C bez zásahu, případná prořezávka v odrostlejších 3 partiích možná 241C2a 58 3,4 2B sm 7, smp 2, kos 1 3 D postupný výřez smp, dle potřeby vylepšení 2 ve vých. okraji, zatím netřeba, prosad- ba jř v IO 241C2a 59 0,15 2B sm 8, kos 2, smp + 4/1 D výřez smp, výhledově i kos, vysadit několik jř, jinak nevylepšovat 241C3a 60 5,58 1C sm 9, kos 1 sm 3, kos 1 D bez zásahu (prořezávka v jižní části možná) 241C3b 61 0,2 2A sm 10 sm 11 C bez zásahu (ev. probírka možná) 241C4 62 5,66 1B sm 10 6 C bez zásahu 241C11/2b 63 0,29 1B sm 10/sm 8, kos 2 14/1 C bez zásahu nejsevernější část 241C11/2b 64, 65 0,53 1B sm 10/sm 10, kos 8/2 C bez zásahu 2 východní části 241C11/2b 66 1,26 1B sm 10/sm 10 11/3 C bez zásahu (prořezávka možná) jz. část 241C ,04 bezlesí bez zásahu 241D2a 68 4,07 2B sm 6, kos 4, smp sm 3, D dolesnit světliny na V, prosadba jř 2 kos 2 241D2b 69 2,76 2B kos 7, sm 3, smp+ kos 2, E bez zásahu, podle potřeby prořezávky v 3 sm 3, smp 1 kos a smp 241D3 70 0,82 1C sm 10 5 C bez zásahu 241D4 71 1,12 1C sm C bez zásahu menší sz. část 241D4 72 2,55 1C sm C bez zásahu větší jv. část 241D ,1 bezlesí bez zásahu 262B2/1 74, 75, 6,44 2B sm 8, kos 1, smp 1 8/2 D redukce smp a kos, prosadby jř, v malém 2 rozsáhlý nehomogenní porost 76 množství i jd (oplocenka) 262B4 77 0,18 2A sm C bez zásahu malá sz. část

53 JPRL dílčí plocha výměra v ha RS/PT zastoupení dřevin prům. výška stupeň přir. doporučený zásah nal. poznámka 262B4 78 0,73 2A sm C bez zásahu větší sz. část 262B4 79 0,41 2A sm C bez zásahu západní část uprostřed dílce 262B4 80 0,2 2A sm C bez zásahu střední část uprostřed dílce 262B4 81 0,09 2A sm C bez zásahu východní část uprostřed dílce 262B4 82 0,82 2A sm C bez zásahu západní část 262B4 83 0,96 2A sm C bez zásahu sv. část 262B4 84 0,47 2A sm C bez zásahu jižní část 262B8a 85 2,69 2A sm C bez zásahu severní část 262B8a 86 2,4 2A sm C bez zásahu jižní část 262B8a 87 0,71 2A sm C bez zásahu západní část 262B8b 88 0,14 2A sm 10 18/2 D bez zásahu malá jižní část 262B8b 89 1,06 2A sm D prosadba jř, v malém množství jd, bk 2 středo-jižní část 262B8b 90 0,79 2A sm D vylepšení v záp. části možné středo-severní část 262B8b 91 0,19 2A sm C bez zásahu malá severní část 262B ,18 bezlesí bez zásahu bezlesí částečně druhotného původu 262C0 93 0,31 2B sm 10 1 D bez zásahu 262C2a/1 94 1,13 2B sm 7, kos 3, smp 4/1 D výřez smp, prosadba jř 2 262C2b 95 0,29 2B sm 6, kos 4 3 D vylepšit sm v dolní části, prosadba jř 2 262C4 96 0,21 2A sm 7, kos 3 16 D redukce kos 2 severní část 262C4 97 0,56 2A sm C bez zásahu jižní část 262C8a 98 1,2 2A sm C bez zásahu sv. část 262C8a 99 0,33 1B sm 10 12/2 C bez zásahu jižní část 262C8a 100 4,91 2A sm C bez zásahu hlavní část 262C8b 101, 0,4 2A sm 10 16/2 D bez zásahu 102, C8b 104 0,21 2A sm 10 0/2 D bez zásahu střední část 262C8b 105 0,63 2A sm 10 16/2 D prosadba jř větší sv. část 263E ,59 2B sm 7, kos 2, smp 1 sm 4, D postupná redukce smp a kos, prosadby jř 2 smp 2, kos 2 v IO, v dolní části vysadit sm do krajů světliny, případně s krytím kos 263E ,28 2A sm C bez zásahu 263E9a 108 0,53 2A sm C bez zásahu jižní část 263E9a 109 0,28 2A sm C bez zásahu severní část 263E9b/ ,76 2A sm 10/sm 10 12/2 D prosadby jř 3

54 Vysvětlivky: JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. stupeň přirozenosti dle metodiky (A les původní, B přírodní, C přírodě blízký, D kulturní, E nepůvodní); nal. naléhavost, zásah: 1 naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 vhodný, 3 možný, zbytný Poznámka: Bližší popis dílčích ploch je uveden v příloze S1, přirozená bezlesí značená C1 až C31 jsou popsána v příloze S2.

55 Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich dílčí plocha název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče A Krásný potok 0,2 nevelký potok s přírodním korytem, plně začleněný do okolního lesa doporučený zásah nal. termín provedení ponechání přirozenému vývoji interval provádění nal. naléhavost, zásah: 1 naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 vhodný, 3 možný, zbytný

56 Pøíloha M1 Orientaèní mapa s vyznaèením území Podklad: turistická mapa, Meters 1:25000 PR je v podkladu vyznaèena vèetnì ochranného pásma.

57 Pøíloha M2 Katastrální Katastrálnímapa mapase zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1760/9 k. ú. Bílý Potok pod Smrkem 2127 k. ú. Jizerka 1772/1 dle zřizovacího výnosu do území rezervace blíže nespecifikovaným způsobem zasahuje i část parcely 2127, zde schematicky pojaté do ochranného pásma; zákres hranic je zde převzat z lesní obrysové mapy Meters 1:10000

58 Pøíloha M3 Mapa dílèích ploch ZCHÚ ochranné pásmo Základní vrstevnice: m 20 m 10 m hranice dílèích ploch Meters 1: Hranice území:

59 Pøíloha M4 Lesní typologická mapa 7R2 8Z9 8K2 8G3 7R2 8R1 9R1 8G3 7R2 7R2 6R1 7R2 6R1 8K2 8G3 7R2 9R1 8R1 7R2 8G3 7R2 8R1 7R3 8R1 8R1 7R2 8G Meters 1:10000

60 Pøíloha M5 Stupnì pøirozenosti lesních porostù Cj_hranice_new.shp Cerna jezirka Cerna jezirka OP Dp_all_bez_npr.shp A - les pùvodní B - les pøírodní C - les pøírodì blízký D - les kulturní E - les nepùvodní Meters 1:10000

61