Plán péče. o: přírodní rezervaci Klikvová louka na období:

Transkript

1 Plán péče o: přírodní rezervaci Klikvová louka na období:

2 Plán péče o PR Klikvová louka Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval...33 Přílohy...34 Strana 2

3 Plán péče o PR Klikvová louka 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1565 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Klikvová louka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Jizerské hory číslo předpisu: 1/92* datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: *) novelizace vyhláškou Správy CHKO Jizerské hory č. 1/93, úplné znění ve vyhlášce č. 2/ Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Jablonec nad Nisou obec s rozšířenou působností: Jablonec nad Nisou obec s pověřeným obecním úřadem: Jablonec nad Nisou obec: Bedřichov katastrální území: Bedřichov u Jablonce nad Nisou Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Geodetické zaměření probíhalo v době přípravy tohoto plánu péče. Zaměřená hranice území PR, jehož výměra činí 13,2263 ha, je do plánu péče převzata. Zvláště chráněné území Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Klikvová louka k. ú Bedřichov u Jablonce n. N. parcela druh pozemku způsob využití LV výměra celkem Výměra v ZCHÚ dle KN 628 lesní pozemek /2 lesní pozemek Celkem výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí, dotčené výměry pouze hrubým odhadem Ochranné pásmo Dle dosud platné zřizovací vyhlášky z r není ochranné pásmo vyhlášeno a tvoří tak 50 m široký plášť po obvodu hranice rezervace. Výměra takto pojatého ochranného pásma činí dle geometrického plánu 10,1937 ha. Strana 3

4 Plán péče o PR Klikvová louka Tabulka 2: Parcelní vymezení navrhovaného ochranného pásma PR Klikvová louka k. ú Bedřichov u Jablonce n. N. parcela druh pozemku způsob využití LV výměra celkem výměra v ZCHÚ dle KN 628 lesní pozemek /2 lesní pozemek /1 ostatní plocha ostatní komunikace Celkem výměry celých parcel dle katastru nemovitostí, dotčené výměry pouze hrubým odhadem Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku ZCHÚ OP* plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 13,23 vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy zast. plochy a nádvoří plocha celkem 13,23 *) ochranné pásmu v navrženém vymezení Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha Tabulka 3 OP plocha v ha zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok neplodná půda ost. způsoby využití Strana 4

5 Plán péče o PR Klikvová louka 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chráněného území: CHOPAV Jizerské hory, lokální biocentrum Natura 2000 ptačí oblast: ne evropsky významná lokalita: ne Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním rezervace je ochrana části rozsáhlého vrchoviště s fragmentem podmáčené smrčiny a pestrými rostlinnými společenstvy horských podmáčených stanovišť. (čl. 1, odst. 2 vyhlášky Správy CHKO Jizerské hory č. 1/92 ze dne a čl. 2 2 vyhlášky Správy CHKO Jizerské hory č. 2/1993) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Ekosystémy Tabulka 4 název ekosystému (kód biotopu) podíl plochy v ZCHÚ popis ekosystému rašelinné smrčiny (L9.2A) 40 % starší rašelinná smrčina, nestejnověká, diferencovaná, v terénu ovlivněném těžbou humolitu v 19. století, převážně floristicky chudší, s ostrůvkovitým výskytem kleče nejasného původu; se zahrnutím mladých porostů v severní části území (zčásti typu podmáčených smrčin) se jedná o téměř 75 % území PR přirozená rašelinná bezlesí (R2.3, R3.1, R3.3) 25 % soustava různě velkých rašelinných bezlesí, v jižní části rezervace většinou podmíněných dřívější těžbou rašeliny, společenstva převážně přechodového typu (svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis), nejčastěji s dominancí Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Molinia caerulea, řidčeji Eriophorum vaginatum; v severní části rezervace a v ochranném pásmu méně zřetelná rašelinná bezlesí s rozvolněným porostem nízkých smrků Použité kódy biotopů: L9.2A rašelinné smrčiny, R2.3 přechodová rašeliniště, R3.1 otevřená vrchoviště, R3.3 vrchovištní šlenky Strana 5

6 Plán péče o PR Klikvová louka 1.8 Cíl ochrany Cílem managementu v zájmovém území je obecně obnova a podpora přirozeného charakteru lesních ekosystémů. Jejich výsledná podoba je určována jednak stanovištěm, jednak příslušností k vlastní rezervaci nebo k jejímu ochrannému pásmu. V rezervaci by se měl výhledově uplatnit bezzásahový režim umožňující zcela autonomní, na lidských vstupech nezávislý vývoj ekosystému. Princip nulových vstupů lze již dnes uplatnit ve větší části samotné rezervace, zatímco v její severní části jsou účelné dílčí a pouze dočasné regulační zásahy pro obnovu přírodního charakteru porostů. Bezzásahovost je samozřejmostí na plochách přirozených bezlesí, s výjimkou výřezu nepůvodní kleče na několika menších lokalitách. 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina. Soušská hornatina zaujímá západní, střední a východní část Jizerské hornatiny. Je to plochá kerná hornatina sklánějící se od severu k jihu, složená z výrazně porfyrického granodioritu až adamellitu, charakterizovaná širokými rozvodními hřbety se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu), klenbovitými vrcholy a suky, širokými třetihorními údolími s mocnými zvětralinami a okrajovými zlomovými svahy rozbrázděnými hustou sítí hlubokých údolí s vodopády v povodí Jizery a Lužické Nisy. Vyznačuje se též četnými tvary zvětrávání a odnosu hornin a hojnými ložisky rašeliny. Nejvyšším vrchem této geomorfologické jednotky je Černý vrch (1025 m), dalšími význačnými kótami jsou Jelení stráň (1018 m), Bukovec (1005 m), Zámky (1002 m), Pytlácké kameny (975 m), Zelený vrch (966 m), Olivetská hora (886 m), Brdo (876 m), Mariánská hora (874 m), Poledník (864 m), Slovanka (820 m), Žulový vrch (743 m). PR Klikvová louka se nachází při západním okraji této geomorfologické jednotky. Rezervace je situována v plochém rozvodním sedélku, které odděluje dvě mělká údolí v povodí Rýnovické a Černé Nisy. Reliéf je málo členitý, s rozpětím nadmořských výšek 763 m na jihu a 790 m na severovýchodě (dle výškopisu Základní mapy ČR 1:10 000). Vlastní rezervace leží v pramenné, resp. rašelinné pánvi, která se sklání k jihu až jihovýchodu a k severu. Výraznější svah se zvedá na severovýchodě území. Horninové podloží tvoří dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list Liberec (CHALOUPSKÝ 1988) výrazně porfyrická středně zrnitá žula až granodiorit krkonošsko-jizerského masívu. V jejím nadloží se nachází dosti rozsáhlé ložisko rašeliny, jehož mocnost činí až přes 3 m (PUCHMAJEROVÁ 1936, WÜNSCH 1935). Rašelina byla v minulosti v jižní části území na dosti velké ploše i těžena. Žulové podloží dosahuje povrchu jen v podobě jednotlivých, velmi roztroušených balvanů. DITTRICH (1933) u lokality Moosbeerheide uvádí rozlohu 30 ha s poznámkou Räumde (paseka, světlina), bezlesí (Oedung) přímo nezmiňuje. V popisu vegetace (na základě šetření z r. 1925) uvádí smrk, rašeliník, bezkolenec, ostřici chudokvětou, vřes a klikvu. Dále zmiňuje pěkný rašelinný rybník, žádná rašelinná jezírka. V kolonce odvodnění uvádí málo, což je ovšem zavádějící, neboť původní úroveň terénu mezi vytěženými plochami byla nepochybně zasažena výrazným odvodněním. DOHNAL et al. (1965) pod nadpisem Klikvová louka zařazuje obecnější popisy rašelinišť v Jizerských horách, samotné lokality se týká převážně jen tento stručný odstavec: Rašeliniště Klikvová louka vzniklo na suťových pramenech. V minulém století vznikl na tomto rašeliništi po těžbě rašelinný rybník, který později sloužil jako zdroj energie pro brusírny skla v Bedřichově. Dnes je tento rybník téměř zcela zarostlý rašeliníkem a ostřicemi. Rašeliniště je označeno za typ svahového vrchoviště, což situaci ne zcela odpovídá (jeho poloha je spíše údol- Strana 6

7 Plán péče o PR Klikvová louka ní než svahová a současná živá část rašeliniště je spíše přechodového charakteru). Dále je v odkazu na starší literaturu uvedena rozloha 30 ha a mocnost rašeliny 4 m Půdní poměry V půdním pokryvu oblasti se odráží minerálně chudé horninové podloží, málo členitý reliéf podmiňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimořádně humidní klima. Základní orientaci poskytuje Půdní mapa ČR, list Liberec (TOMÁŠEK 1995). V území jsou vyznačeny tyto základní mapovací jednotky: rašeliništní půda vrchovištní, na substrátu rašeliny vrchovištní; jednotka zaujímá prakticky celé území rezervace; dle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP; Němeček 2001) organozem fibrická, reálně též mezická; hnědá půda podzolovaná, na substrátu kyselých intruziv; zaujímá sušší okrajové části území, v širším ochranném pásmu, jedná se o převažující půdní jednotku v západní části Jizerských hor; dle TKSP kambizem podzolová; rezivá půda na kyselých intruzivech; jednotka je vyznačená na menší ploše jižně od zájmového území, podél toku Bílé Nisy; dle TKSP kryptopodzol modální. Uvedená půdní charakteristika je výsledkem mechanické interpretace lesní typologické mapy a neodpovídá plně situaci v území. Rašelinné půdy jsou nejen vrchovištního, ale často i přechodového typu, zejména na místech zasažených dřívější těžbou humolitu a v okrajových částech území. Zde jsou pak rozšířeny též půdy na přechodu ke glejům (glej histický dle TKSP). Otázkou je i vzájemné rozlišení kambizemě podzolové a kryptopodzolu. Zvažovat lze i výskyt dalších půdních jednotek, např. kryptopodzolu glejového. Jasno by to této problematiky vnesl teprve podrobnější pedologický průzkum území Klimatologie Podnebí oblasti má zřetelný suboceánský charakter, což souvisí s výrazně návětrným postavením Jizerských hor. Projevuje se to především vysokými srážkovými úhrny a relativní vyrovnaností jejich ročního chodu. Pro území lze využití teplotní a srážkové charakteristiky z nedaleké Nové louky (1,5-2 km severovýchodně), která leží v prakticky shodné nadmořské výšce. Vzhledem k okrajovější poloze v rámci horského masivu a o něco lepší větratelnosti území zde však bude podnebí o něco méně extrémní. Mírně členitý reliéf Klikvové louky umožňuje alespoň pomalé stékání chladného vzduchu v osách vodotečí, v porovnání s okolním terénem zde však budou výraznější teplotní minima. K tomu přispívají i plochy bezlesí, které podmiňují zvýšenou tepelnou radiaci (ochlazování) oproti zalesněné krajině. Dle starší klasifikace podnebí ČR (KONČEK in VESECKÝ et al. 1958) náleží zájmová lokalita do chladné oblasti a mírně chladného okrsku (dle příslušné mapky leží při jeho okraji, na kontaktu s mírně teplou oblastí a okrskem velmi vlhkým, vrchovinovým). QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO tři klimatické rajóny CH 4, CH 6 a CH 7, z nich na. Klikvovou louku připadá nejteplejší z nich CH7. Tabulka 5: Roční chod teplot a srážek na stanici Nová louka (780 m) v letech I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok IV-IX X-III teploty ( C) -4,8-4,0-0,8 3,3 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7 5,2 0,0-3,3 4,4 10,1 srážky (mm) Zdroj: VESECKÝ et al Strana 7

8 Plán péče o PR Klikvová louka Tabulka 6: Průměrné datum nástupu a konce charakteristických denních průměrných teplot a jejich trvání ( ) charakteristická teplota začátek konec trvání 0-5 C dní 5-10 C dní C dní >15 C 0 dní stanice Bedřichov, Nová louka (780 m), VESECKÝ et al. (1961) Hydrologie Rezervace přísluší do povodí Lužické Nisy. Severní část území je odvodňována do Černé Nisy jejím bezejmenným levostranným přítokem, jižní část pak do Rýnovické (v dřívějším pojetí Lužické) Nisy, která na Klikvové louce pramení. Obě zmiňované vodoteče představují v zájmovém území nepříliš vodnaté potoky s mírným spádem a neregulovaným korytem. Další vodoteče se v území nevyskytují. Vodní plochy jsou v rezervaci zastoupeny pouze řadou šlenků vesměs velmi mělkých rašelinných jezírek s nestálou vodní hladinou. Dno šlenků tvoří často souvislý porost rašeliníků nebo obnažená rašelina. Na největším bezlesí (při jižním okraji rezervace), které je situováno v převážně svažitém terénu, jsou jezírka průtočná. Hlubší jezírka typu blänků se v PR Klikvová louka nevyskytují. V minulosti se v jižní části rašeliniště údajně nacházel rybník, který zčásti vznikl zatopením ploch po těžbě rašeliny. V současnosti již po tomto rybníku nejsou ani památky. Rybník není zachycen ani v historických mapách, což ovšem nevylučuje, že se zde po určité, zřejmě jen relativně krátké období, skutečně vyskytoval. Těžbou rašeliny v průběhu 19. století byl významně ovlivněn reliéf jižní části rezervace a návazně i vodní režim. Těžba probíhala v několika paralelních, poměrně úzkých pruzích, mezi nimiž zůstala většina ložiska nevytěžena. Těžební plocha byla odvodněna příkopy, vedenými kolmo na tyto pruhy. Na širších pruzích probíhala těžba zřejmě z obou stran, takže uprostřed zůstal podélně orientovaný vyvýšený pás, později osídlený smrkem. Uměle vytvořené sníženiny se po ukončení těžby spontánně zaplavily, následně došlo k zarůstání a zazemňování takto vzniklých vodních ploch. Ještě dnes se pravděpodobně na některých místech nachází pod zapojeným porostem rašeliníků i cévnatých rostlin vodní rezervoáry s hloubkou kolem 1 m nebo i větší Botanické poměry Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 92. Jizerské hory, podokresu a. Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Vyznačuje se velmi chudou květenou přechodného hercynsko-sudetského typu, odpovídající klimaxu horských jedlosmrkových bučin a zonálních, častěji však podmáčených a rašelinných smrčin a nelesních vrchovišť. Převažují tudíž prvky boreálně-montánního rozšíření, na vrchovištích pak nepočetné druhy subarktického rozšíření. Významný je i podíl druhů se subatlantským rozšířením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému postavení Jizerských hor na západním okraji sudetského masívu. Pro květenu širšího zájmového území (okolí Bedřichova) jsou tak charakteristické mj. následující druhy: Strana 8

9 Plán péče o PR Klikvová louka běžná lesní květena: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa (dom.), Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella (lok.), Galium saxatile, Homogyne alpina (lok.); mezotrofnější lesní stanoviště ve středních nadmořských výškách: Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum, Lunaria rediviva (lok.), Lysimachia nemorum, Milium effusum, Polygonatum verticillatum, Senecio hercynicus, Senecio ovatus, Stellaria nemorum; rašeliništní flóra (pro zájmové území nejtypičtější): Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Lycopodium annotinum, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Pinus mugo, Trichophorum cespitosum (pouze na Nové louce), Vaccinium vitis-idaea, V. uliginosum; na prameništích a přechodových rašelinách: Carex rostrata, C. nigra, C. echinata, C. canescens, Juncus filiformis, Viola palustris, v mezotrofnějších polohách: Cardamine amara, Chaerophyllum hirsutum, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Epilobium obscurum, E. palustre, Juncus acutiflorus, Montia fontana, Myosotis nemorosa, Petasites albus, Scirpus sylvaticus, Stellaria alsine; na vlhkých i mezofilních loukách a ladech z nich vzniklých: Angelica sylvestris, Bistorta major, Cardaminopsis halleri, Cirsium heterophyllum, Dactylorhiza fuchsii, Dactylorhiza majalis, Geranium sylvaticum, Geum rivale, Hypericum maculatum, Phyteuma spicatum, Platanthera chlorantha, Rhinanthus major, Silene dioica, Tephroseris crispa (vz.), Trisetum flavescens, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia + řada běžných lučních druhů; sušší trávníky, zčásti i přirozeného původu: Agrostis capillaris, Arnica montana, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia, Carex pilulifera, Danthonia decumbens, Deschampsia cespitosa, Euphrasia curta subsp. glabrescens, E. rostkoviana, E. stricta, Festuca rubra, Galium saxatile, Gymnadenia conopsea (vz.), Hieracium vulgatum, Luzula multiflora, Luzula sudetica, Nardus stricta, Potentilla erecta; další horské druhy: Blechnum spicant, Cicerbita alpina, Phegopteris connectilis, Ranunculus platanifolius, Senecio hercynicus, Streptopus amplexifolius, Veratrum album subsp. lobelianum; nepůvodní druhy zplaňující v sídlech (včetně zaniklé zástavby) a podél cest: Myrrhis odorata, Imperatoria ostruthium, Lysimachia punctata, Reynoutria japonica, Rumex longifolius. Použité názvosloví cévnatých rostlin vychází z Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů z přehledu KUČERA & VÁŇA Potenciální přirozená vegetace. Zájmové území se nachází v níže položené západní části Jizerských hor, která již spadá do pásma horských bučin (6. smrkobukový lesní vegetační stupeň dle systému lesní typologie). To je zřejmé i z Geobotanické mapy ČSR (MIKYŠKA & NEUHÄUSLOVÁ 1969), která širší území zařazuje do jednotky květnatých bučin. Takové hodnocení je snad přijatelné z hlediska rekonstrukčního (tj. vylučující jakékoliv, i nepřímé vlivy člověka na stav vegetace) a též s ohledem na dobové syntaxonomické pojetí. Mapa je navíc nepřiměřeně generalizovaná, když nezachycuje plošně nezanedbatelné výskyty azonálních (podmáčených a rašelinných) smrčin. Novější mapa potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et a. 1998) je sice vyhotovena v méně detailním měřítku, přesto ale již zachycuje enklávy rašelinných a podmáčených smrčin v této části hor. Náleží sem i oblast Klikvové a Nové louky. Okolní nezamokřené terény jsou pojaty do horských (smrkových) bučin as. Calamagrostio villosae-fagetum, v níže polo- Strana 9

10 Plán péče o PR Klikvová louka ženém terénu jižně od zájmového území navazují květnaté (kyčelnicové) bučiny as. Dentario enneaphylli-fagetum. S tímto hodnocením lze již plně souhlasit. Na území samotné přírodní rezervace jsou rozšířeny převážně jen rašelinné smrčiny as. Sphagno-Piceetum, v severní části též doprovodně smrčiny podmáčeného typu as. Bazzanio-Piceetum (zde je třeba uvést, že pojem podmáčené a rašelinné smrčiny je v současnosti používán spíše v ekologickém smyslu a nemusí se tak vždy krýt s uvedenými asociacemi). Třetím typem přirozené vegetace jsou trvalejší rašelinná bezlesí, většinou s porosty svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, v menší míře i svazu Sphagnion medii (typická vrchoviště). Stávající bezlesí v jižní části území jsou ovšem z větší části důsledkem těžby rašeliny v minulosti a lze mít za to, že nebýt JIV, nedosahovala by bezlesí takové rozlohy. Všechny tři zmíněné jednotky potenciální přirozené vegetace přesahují i do území ochranného pásma, jeho většinu ale zaujímají sušší stanoviště třtinových bučin as. Calamagrostio villosae-fagetum, místy s přechody do podmáčených smrčin. Rekonstrukčně byla v podmáčených polohách zřejmě hojná i jedle, kterou v současných porostech širšího území již takřka vůbec nenajdeme. Paleobotanické výzkumy. Klikvové louce (Moosbeerheide) se ve své práci o rašeliništích Jizerských hor věnovala podrobně PUCHMAJEROVÁ (1936) a zhruba ve stejnou dobu i WÜNSCH (1936). Lokalita tak patří k palynologicky nejlépe zdokumentovaným rašeliništím v Jizerských horách. PUCHMAJEROVÁ odebrala celkem pět profilů o hloubce 4,0 m (čistá rašelina jen do 3,2 m), 3,2 m, 1,8 m, 1,4 m, 1,8 m. Pouze nejhlubší z profilů je v citované práci zdokumentován pylovým diagramem, zbývající profily jsou jen stručně slovně popsány. Na příčném profilu rašeliništěm je nejvýše ve svahu zakreslen široký a hluboký příkop, pod ním sníženina s rybníkem a pod rybníkem dva mělčí a užší příkopy. S výjimkou rybníku má dnešní reliéf shodnou skladbu. Nejhlubší profil začíná na 320 cm maximem borovice (kolem 90 %), značnou příměs (5-10 %) tvoří pyl vrby a břízy. Křivka borovice prudce klesá, ve 220 cm má asi 17 %, v mělčích částech profilu osciluje mezi 10 a 25 %. Bříza má od 220 cm setrvale nízký podíl pod 5 %, naopak pyl vrby kulminuje ve 200 cm na cca 25 % a teprve ve 130 cm klesá na v podstatě pozaďovou úroveň břízy. Líska se objevuje ve 250 cm, maximum zaznamenává ve 210 cm (cca 50 %), dále pozvolna klesá na cca 20 % a k pádu její křivky na úroveň pozadí (kolem 5 %) dochází až ve vzorku ze 70 cm. Druhy smíšených doubrav (dub, lípa, jilm) se stopově objevují ve 250 cm, dílčí maximum (10 %) zaznamenávají v době kulminace lísky (konec boreálu) a hlavní maximum (13 %) v době výrazného nástupu smrku (vrcholný atlantik), dále pak klesají na úroveň pozadí. Zajímavá je křivka buku, který se paradoxně objevuje již ve 250 cm ještě dlouho před smrkem. Od 170 cm jeho podíl výrazně roste na 15 % a v 70 cm na cca 28 %, na výši 23 % se udržuje i v podpovrchovém (subrecentním) vzorku. Pyl jedle je naopak přítomen jen v nejsvrchnější části profilu, v hloubce od 70 cm. Maxima (20 %) dosahuje jedle v podpovrchovém vzorku. Druhý profil se vyznačuje vysokým zastoupením smrku, který v recentním (?) vzorku dosahuje 70 %. Jedle má maximum v 50 cm s 25 %, buk ve 120 m s 30 %, smrk ve 180 cm s 50 %. V hlubší části profilu smrk zcela chybí a jeho místo zaujímá borovice. Druhy smíšených doubrav mají maximum 15 % ve 150 cm a líska 22 % v 300 cm. Z makroanalýz stojí za povšimnutí dřevní vrstva olše ve 130 cm a v dolní části profilu (pod 2 m) břízy. Profil sahá až do staršího boreálu. Třetí profil je mělčí než oba předchozí (180 cm) a byl odebrán v parkovém lese. Jedle má maximum 22 % v 30 cm, buk 31 % v 50 cm, smrk 27 % v 90 cm. Druhy smíšených doubrav kulminují ve 130 cm na 15 %, líska ve 170 cm na 29 %, borovice má na dně profilu 65 %. Autorka uvádí, že profil je nereprezentativní, neboť rašelina je nesoudržná a pylový diagram vykazuje určité disharmonie. Čtvrtý profil je ještě mělčí (140 cm) a byl odebrán z blízkosti potoka pod hrází rybníka. V profilu chybí nejmladší vrstvy (subatlantik a zřejmě i část subboreálu), což dokazuje absence jedle a podíl buku jen 5 % v 50 cm. Smrk má v 90 cm jen 12 %, borovice v 70 cm 51 %, líska ve 130 cm 40 %. Poslední profil (180 cm) byl odebrán v lese na jižním svahu, nejspíše v prostoru dnešního ochranného pásma rezervace. Profil sahá od mladšího boreálu až po starší subatlantik a vyznačuje se vysokým zastoupením pylu jedle a buku v mladších vrstvách. Jedle má v 50 cm maximu s 43 %, v téže hloubce má buk přes 20 % a smrk jen 16 %. V 90 cm dosahuje maxima buk s 26 %, jedle zde má již jen 6 % a smrk 35 %. Druhy smíšených doubrav dosahují maxima 10 % v hloubce 130 cm. V dolní části profilu (pod 150 cm) již chybí smrk s bukem, líska dosahuje maxima 40 % ve 170 cm, na dně profilu má líska 30 % a borovice 60 %. Strana 10

11 Plán péče o PR Klikvová louka WÜNSCH (1935) odkryl na Klikvové louce pouze jeden profil, ten je však mnohem podrobněji zpracován (celkem 30 vzorků v pravidelném odstupu 10 cm). Na rozdíl od PUCHMAJEROVÉ vzorky odebíral z otevřeného profilu, čímž vyloučil kontaminaci vzorků z větší hloubky materiálem z vyšší části profilu. Profil zahrnuje větší část boreálu, který tu dosahuje mocnosti nejméně 1,2 m, celý atlantik a subboreál, zatímco subboreál již chybí. Začíná v hloubce 300 cm 85 % borovice, 15 % břízy a téměř 50 % lísky. Křivka borovice se drží nad 80 % až do 160 cm, poté rychle klesá a ve zbytku profilu osciluje zhruba kolem 20 %. Líska z počátečních 48 % klesá na méně než 10 % ve 280 cm a pak postupně stoupá až k více než 100 % ve 150 cm. Poté nerovnoměrně klesá na 20 % v 90 cm a tuto úroveň (10-30 %) si zhruba drží i ve svrchní části profilu. Bříza se v nejhlubších vzorcích blíží ke 30 %, od 190 cm ale klesá pod10 % a v této úrovni se většinou drží i v mladších vrstvách. smrk se objevuje ve 170 cm spolu s kulminací lísky, a od 140 cm se pohybuje mezi 20 a 30 %, v 80 a 90 cm se blíží k 50 %, poté klesá a další maximum mezi 50 a 60 % dociluje ve 20 a 30 cm (subboreál). Buk se ve stopách objevuje v 80 cm, teprve ve 20 cm má ale 4 % a v 10 cm stoupá na 18 %. Jedle je přítomna pouze v nejsvrchnějším vzorku s 22 %. Z popsaných profilů plyne, že Klikvová louka je starým rašeliništěm, které existovalo již po větší část boreálu, ne-li již v preboreálu. Na starší holocén také připadá největší růst rašeliniště, který ovšem pokračoval i v následujících obdobích. Vývoj rašeliniště nebyl v celém území jednotný: zamokřené partie byly v sušších periodách porostlé řídkou březinou (boreál) a poté olšinou se smrkem (atlantik), zatímco v sušších okrajových polohách se střídaly zapojenější lesy podobného složení, jako v okolní krajině (nejprve bor, posléze bor s podrostem lísky, následně smrčina a ještě později smíšené porosty jedle, buku a smrku. Floristické poměry Květena území byla dosud zdokumentována v rámci tři floristických průzkumů. První z nich uskutečnila K. Švejdová (1996), která z území rezervace dokládá výskyt 37 druhů cévnatých rostlin. Další dva průzkumy provedl v rámci zpracování plánů péče v r a 2011 autor tohoto textu (R. Višňák), a to na celém území rezervace, včetně navazujících lesních dílců 447 B a C. V r bylo v území zjištěno 85 druhů cévnatých rostlin, z velké části jde ovšem i o synantropní druhy rostoucí v blízkosti cest při obvodu území (ochranného pásma). V tomto roce bylo zaznamenáno jen 67 druhů. Menší počet aktuálně zjištěných rostlin lze přičíst na vrub poněkud menší důkladnosti průzkumu, vyplývající i z menší prostupnosti území vlivem rychle se zapojujících mlazin.zčásti ale může odrážet i reálné změny ve složení květeny, způsobené právě zmíněnou sukcesí. Celkově bylo dosud ve třech citovaných průzkumech z území uváděno 100 druhů cévnatých rostlin. Jejich úplný výčet je zařazen do přílohy S2 tohoto plánu péče. Druhy červeného seznamu a druhy zvláště chráněné jsou uvedeny v tabulce na konci kapitoly. Přehled dosavadních botanických znalostí o území. Ve starší literatuře se Klikvové louce blíže věnuje WÜNSCH (1935), který zde pro potřeby pylové analýzy odebral 3 m hluboký rašelinný profil. Vedle povšechné charakteristiky rašeliniště zmiňuje i výskyt některých rostlin: jako převažující uvádí Molinia coerulea a Eriophorum vaginatum, v mechovém patře pak Polytrichum commune. Z vegetace sušších vyvýšených míst (bultů) zmiňuje Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea a Calluna vulgaris, ze sníženin porostlých rašeliníkem (šlenků) pak Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris a Eriophorum angustifolium. Nezmiňuje Carex pauciflora, Empetrum nigrum ani Pinus mugo, o níž se dokonce domnívá, že se v širokém okolí vůbec nevyskytuje. O rok později publikovala výsledky svých palynologických šetření z Jizerských hor i PUCHMAJEROVÁ (1936). Na Klikvové louce studovala celkem 4 rašelinné profily. Popis lokality je dosti stručný, bez bližších botanických komentářů. Na rozdíl od WÜNSCHE si ale povšimla výskytu kleče na hrázi někdejšího rybníku: An der tiefsten Stelle des Moores (4 Meter) hält ein mit Fichten und Knieholz bewachsener Damm das Wasser auf. Der Teich ist sehr seicht und hat sandigen Grund Z pozdější doby popisuje Klikvovou louku podrobněji až NEVRLÝ (1962), který mj. uvádí, že patří k nejrozsáhlejším a hlavně nejnepřehlednějším rašeliništím celých Jizerských hor a její přesná rozloha se nedá odhadnout (WÜNSCH rozlohu rašeliniště celkem přesně stanovil na 600 x 300 m). Nevrlý zmiňuje hojnou rosnatku v zarostlých tůních po dřívější těžbě rašeliny a také dosti mohutné porosty vysoké kleče, o níž ve své Knize o Jizerských horách (1981: 100) soudí, že zde byla vysazena.. Květenu Klikvové louky dále studoval PLOCEK (1974), který zaregistroval všechny zdejší významné rašeliništní rostliny (PLOCEK 1982: 20): Carex pauciflora, Empetrum nigrum (druh zde neviděl, pouze převzal údaj z literatury), Pinus mugo. Zajímavý je údaj o výskytu Andromeda polifolia, kterou se mi na lokalitě ani opako- Strana 11

12 Plán péče o PR Klikvová louka vaně nepodařilo nalézt. Z textu vyplývá, že kyhanku PLOCEK na lokalitě osobně viděl v r. 1973, jestliže se však podíváme do původní Plockovy květeny (diplomová práce z r. 1974), pak zjistíme, že jde pouze o převzatý a značně nejistý údaj PUCHMAJEROVÉ (1936: 15). Ta zde zmiňuje Andromeda polifolia v popisu parkového lesa, který se dle jejího tvrzení nejlépe vyvinul na Klikvové louce (??). Tento popis ovšem je podobně jako další autorčiny charakteristiky vegetačních formací společný pro více lokalit, mj. pro Novou louku, Červený potok a pramennou oblast Černé Nisy a nevyplývá z něj tedy, že by kyhanka měla růst právě na Klikvové louce. Údaj se týká nejspíše Nové louky, kde Andromeda polifolia dosud nehojně roste, avšak jen na vrchovištních bezlesích, nikoliv v parkovém lese. Počátkem 90. let provedla orientační botanický průzkum dnešní PR Klikvová louka HOUŠKOVÁ (1991). Průzkum má fytocenologické zaměření: obsahuje výčet a charakteristiku celkem 7 rostlinných společenstev: Caricetum goodenowii, Junco filiformis-sphagnetum recurvi, Carici rostratae-sphagnetum apiculati, společenstvo s Carex limosa a Sphagnum riparium, Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi, Pino mugo-sphagnetum, Sphagno-Piceetum. S výjimkou společenstva s Carex limosa jsou všechna ostatní doložená fytocenologickými snímky. Floristický přehled práce neobsahuje. Bezpochyby nejzajímavější je údaj o výskytu Carex limosa, která odsud nebyla předtím ani později uváděna. Druh se nevyskytuje ani na blízké Nové louce, takže lze údaj považovat za velmi diskutabilní. HOUŠKOVÁ (l. c.) odkazuje na podrobný průzkum připravovaný na r. 1992, k němu však podle všeho nedošlo. Místo něj následoval teprve v r Botanický inventarizační průzkum PR Klikvová louka (ŠVEJDOVÁ 1996). Stručná zpráva zahrnuje floristický seznam čítající 37 druhů vyšších rostlin (duplicitně je zde uvedena Carex nigra a C. fusca, omylem pak Melampyrum sylvaticum místo M. pratense) a 9 fytocenologických snímků. Chybí zmínka o dvou problematických druzích Klikvové louky Andromeda polifolia a Carex limosa. Práce je doplněna leteckým snímkem, z něhož je dobře patrná poloha přirozených i druhotných bezlesí. Mechorosty Klikvové louky zpracoval společně s dalšími rašeliništi v této části hor Váňa (2006) viz výtah na konci této kapitoly. Tabulka 7: Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v území vědecké jméno české jméno čs zchd Carex pauciflora ostřice chudokvětá x. 1 3 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x Lycopodium annotinum plavuň pučivá. x. 3 3 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x Abies alba jedle bělokorá. x. 4 Betula carpatica bříza karpatská. x. 4 Blechnum spicant žebrovice různolistá Empetrum nigrum šicha černá x x Epilobium palustre vrbovka bahenní. x Valeriana dioica kozlík dvoudomý. x botanická inventarizace ŠVEJDOVÁ (1996), 2001, 2011 orientační botanický průzkum pro plán péče (VIŠŇÁK 2001, 2011 hoc loco); v r zachycena orientační četnost taxonu v území v trojčlenné stupnici (1 druh vzácný, 2 druh roztroušený nebo místy hojný, 3 druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3; čs kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zchd zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 druh kriticky ohrožený, 2 druh silně ohrožený, 3 druh ohrožený). V seznamu není uvedena Carex limosa, kterou na Klikvové louce před 30 lety pozorovala E. Houšková. Tento druh se později nepodařilo potvrdit, jeho výskyt však není zcela vyloučen. Aktuální vegetaci na území přírodní rezervace tvoří tři dobře odlišené formace. Na prvním místě je to stará rašelinná smrčina v terénu rozčleněném plochami po dávné těžbě rašeliny. Jedná se o nestejnověký, víceméně etážovitý porost bez zjevného ovlivnění hospodářskou činností. Většina porostu pochází dle údajů v LHP z r. 1890, menší severní část z r To se ale týká nejstarší, nyní již jen zbytkově zachovalé etáže, ve skutečnosti je většina stromů zjevně mladšího věku. Porost je přirozeně volně zapojený, s nerovnoměrně probíhajícím zmlazováním smrku, místy proschlý, část souší je z poslední doby, vyskytují se i jednotlivé Strana 12

13 Plán péče o PR Klikvová louka (nepočetné) stromy napadené lýkožroutem. Bylinné patro je druhově chudé, jako dominanty se uplatňují Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, podružně je rozšířeno Vaccinium vitisidaea, místy Eriophorum vaginatum, dále Avenella flexuosa, Carex nigra, řídce Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris, Melampyrum pratense, ve vlhkých světlinách též Drosera rotundifolia. Mechové patro je jen nesouvislé, převládá Dicranum scoparium a Sphagnum girgensohnii, s menší frekvencí se vyskytuje Sphagnum russowii a Bazzania trilobata. Stará rašelinná smrčina je prostoupena různě velkými bezlesími, převážně v úzce protažených sníženinách, které jsou výsledkem dřívější těžby rašeliny. Velké bezlesí při jižním okraji rezervace se nachází v mírném svahu a nezdá se, že by bylo zásadněji ovlivněno těžbou humolitu. Zjevně autochtonní je i jediné bezlesí vrchovištního typu při sz. okraji staré rašelinné smrčiny. Na bezlesích je vyvinuta mozaika společenstev svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis se střídavou dominancí Carex rostrata, Eriophorum angustifolium a Molinia caerulea, z dalších druhů bylinného patra se vyskytuje porůznu Carex canescens, C. echinata, C. nigra, Drosera rotundifolia, Eriophorum vaginatum, Juncus effusus, J. filiformis, Oxycoccus palustris, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, V. uliginosum (zř.), Viola palustris. Dominantou mechového patra je zejména Sphagnum fallax, často i S. cuspidatum a S. riparium, místy S. papillosum, ve šlencích též Warnstorfia fluitans. V již zmíněném vrchovištním bezlesí na SZ jsou rozšířena typická společenstva svazu Sphagnion medii s dominancí Carex pauciflora a Eriophorum vaginatum, z dalších druhů se zde vyskytuje mj. Empetrum nigrum, v mechovém patře kromě dominantního Sphagnum fallax též S. papillosum, S. magellanicum, S. rubellum, S. cuspidatum, Polytrichum strictum a Gymnocolea inflata. Severní část rezervace vyplňují mladé podmáčené a rašelinné smrčiny s menšími plochami nezřetelně ohraničených bezlesí. V současnosti se jedná o odrostlé mlaziny až tyčkoviny, výškově diferencované, nerovnoměrně zapojené až výrazněji mezernaté. Vedle smrku ztepilého se na druhové skladbě podílí též bříza bělokorá, vysazený modřín a kleč, ta byla místy vysazena i do ploch bezlesí. Na bylinném patře se jako dominanty opět uplatňují Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, z dalších druhů jsou významně zastoupeny Carex canescens, Carex nigra, Carex rostrata (blízko potoka hoj.), Eriophorum vaginatum, Juncus effusus, Juncus filiformis, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, v místy dobře vyvinutém mechovém patře roste Sphagnum fallax, Polytrichum commune, lok. Sphagnum russowii aj. Rašelinné světliny obsazují společenstva na pomezí svazů Sphagno recurvi-caricion canescentis a Sphagnion medii s dom. Molinia caerulea a Eriophorum vaginatum, v nichž roste mj. Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, vzácně též Empetrum nigrum. V navrženém ochranném pásmu zčásti ještě vyznívají rašelinné a podmáčené smrčiny mladého i středního věku. Při jižním okraji území je v mladých porostech hojná až dominantní bříza. Při západní hranici rezervace se nachází větší porost vysazené kleče. Místy se ještě vyskytují nepříliš zřetelná rašelinná bezlesí, spíše dočasného charakteru. Ve vyšším terénním stupni, tj. v mírných svazích či na plošině navazují po západní i východní straně rezervace odrostlé mlaziny až tyčoviny smrku ztepilého, na západě též se zbytkovou příměsí smrku pichlavého. Bylinné patro je v těchto porostech převážně potlačeno. Na severu, resp. severovýchodě ochranného pásma se nachází smrčina mýtného věku, v menší míře nedávno již obnovně rozpracovaná. Ve světlinách hloučkovitě zmlazuje smrk, při severní hranici porostu roste řada starých buků, kolem nichž se řídce objevuje i bukové zmlazení. Na bylinném patře se podílí Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, s nižší pokryvností i Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium a Carex nigra. Dále na jih porost přechází do zrašelinělého terénu; smrk je nižšího vzrůstu, v bylinném patře se objevuje Molinia caerulea, v mechovém patře Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune; volně navazují psk 447 B6 a 7, které již mají charakter polopřirozené podmáčené až rašelinné smrčiny. Mechorosty (VÁŇA 2006) Strana 13

14 Plán péče o PR Klikvová louka Celkový charakter bryoflóry: Rašeliniště představuje vegetačně velmi heterogenní komplex, ve kterém jsou sice zastoupeny původní porosty vrchoviště a rašelinné smrčiny, z větší části však sekundárně vzniklá společenstva po těžbě rašeliny v 19. století a výsadbě. Jak těžba rašeliny, tak dřívější i současné výsadby (hlavně v okrajových částech) mají na svědomí zničení původní, relativně citlivé synuzie mechového patra a její nahrazení buď souvislými plochami rašeliníku Sphagnum fallax a ploníku Polytrichum commune (hlavně zamokřená místa a zarůstající plochy po vytěžení, běžné na velkých plochách v řadě bezlesí nejen Jizerských hor) nebo ochuzenou, opět ani lokálně nepříliš zajímavou a navíc běžnou, hojně se vyskytující hlavně mimo rašeliniště bryoflórou hercynských smrčin (zalesněné a vysušené okraje). Severní část rašeliniště navíc má místy charakter lesních pasek bez výrazné bryologické vegetace. Původní vegetace vrchoviště je nejlépe zachována na bezlesí, které označuje VIŠŇÁK (2001) jako K7. Zde jsou zachovány ještě zbytky bultových a šlenkových společenstev s dnes již v Jizerských horách vzácnými druhy (např. Sphagnum balticum, S. magellanicum); samozřejmě chybí a lze předpokládat, že zde nikdy nerostl vzhledem k nadmořské výšce lokality např. druh Sphagnum majus (druh spíše vyšších, subalpínských poloh). Zjištěné a uváděné druhy játrovek: Lophozia attenuata v lesní části a rašelinné smrčině na tlejícím dřevě ojediněle. Calypogeia azurea většinou v lesní části. Calypogeia muelleriana nehojně spíše v rašelinné smrčině. Calypogeia neesiana okrajová část vrchoviště. Calypogeia sphagnicola jednou sebrána v bultu Sphagnum rubellum. Cephalozia bicuspidata (HOUŠKOVÁ 1981); vzácně mezi rašeliníky, hojně v okrajové části. Cephalozia lunulifolia v rašelinné smrčině porůznu až vzácně. Gymnocolea inflata (HOUŠKOVÁ 1981); běžně ve šlenkách i na jejich okraji. Chiloscyphus profundus na pařezech smrků. Lepidozia reptans v lesních partiích na okraji lokality. Lophozia incisa tlející dřevo, velmi vzácně. Lophozia ventricosa místy na bultech, hojněji na tlejícím dřevě v rašelinné smrčině. Ptilidium ciliare na sušších místech pod klečí, na zemi v lesních partiích. Ptilidium pulcherrimum nepříliš hojně na borce smrků a kleče. Zjištěné a uváděné druhy mechů: Aulacomnium palustre vzácně mezi klečí ve vrchovištní části. Calliergonella cuspidata (HOUŠKOVÁ 1981); ojediněle podle potoků v zarůstající části rašeliniště. Dicranella cerviculata (HOUŠKOVÁ 1981); všude na obnažené rašelině. Dicranella heteromalla pouze v lesních partiích, nezasahuje do klečových porostů. Dicranum montanum na kmenech stromů porůznu. Dicranum scoparium (ŠVEJDOVÁ 1996); hojný druh na sušších místech pod klečí, hojně v okrajové zóně v lesních partiích. Dicranum tauricum invazní druh, zjištěný v ČR prvně před 30 lety; nalezen na kmeni buku při Vládní cestě (již mimo rezervaci) spolu s druhy Amblystegium serpens a Brachythecium velutinum. Funaria hygrometrica nahodilý výskyt na spáleništi. Hypnum cupressiforme okrajové lesní partie a kmeny stromů. Mnium hornum rašelinná smrčina, vlhká místa. Plagiothecium denticulatum pouze ve smrčinách na okraji rašeliniště. Plagiothecium laetum na okrajích vrchoviště. Pleurozium schreberi sušší místa pod klečí, v lesních partiích dosti často. Pohlia nutans (HOUŠKOVÁ 1981, 1991); běžný druh, zvláště na okraji vrchoviště. Polytrichum commune (WÜNSCH 1935, HOUŠKOVÁ 1981, 1991, ŠVEJDOVÁ 1996, VIŠŇÁK 2001); obecný druh na vlhkých místech, zvláště na okrajích vrchoviště a v zarůstající části. Polytrichum formosum (ŠVEJDOVÁ 1996); pouze v okrajových smrčinách. Polytrichum longisetum na slabé vrstvě rašeliny dosti hojně. Polytrichum strictum ojediněle na odumírajících bultech. Sphagnum balticum vzácně ve vrchovištní části. Sphagnum capillifolium (LHOTSKÝ ms.); dosti hojně v okrajových částech, zvláště v rašelinné smrčině, Sphagnum cuspidatum (LHOTSKÝ ms.); ojediněle ve šlenkách. Strana 14

15 Plán péče o PR Klikvová louka Sphagnum fallax obecný druh rašeliníku, zvláště v sekundárně zarůstajících partiích. Sphagnum flexuosum nehojně ve zbytku vrchoviště mezi šlenky. Sphagnum girgensohnii (LHOTSKÝ ms., HOUŠKOVÁ 1981, 1991); na okraji vrchoviště a v lesních partiích běžně. Sphagnum magellanicum (LHOTSKÝ ms.); vzácně tvoří bulty. Sphagnum papillosum (LHOTSKÝ ms.); nehojně ve vrchovištních partiích. Sphagnum riparium (HOUŠKOVÁ 1991); hluboké zarostlé vodní plochy. Sphagnum rubellum (LHOTSKÝ ms., HOUŠKOVÁ 1991); bulty na vrchovišti. Sphagnum russowii (LHOTSKÝ ms.); hojně zvláště v rašelinné smrčině a v sušších částech pod klečí. Straminergon stramineum mezi rašeliníky porůznu, obvykle jednotlivé rostlinky. Tetraphis pellucida pařezy a tlející dřevo v lese. Warnstorfia fluitans (ŠVEJDOVÁ 1996); ve šlenkách nehojně. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2: Popisy rašelinných bezlesí Příloha S3: Floristický přehled Zoologie V porovnání s vrchovišti na náhorní plošině Jizerských hor zoologicky méně významné území. Z bezobratlých živočichů zde byla dosud zkoumána pouze arachnofauna čeledi slíďákovitých (Lycosidae) (KŮRKA 1999), fauna motýlů (KRAMPL & MAREK 2003) a rovnokřídlého hmyzu (VLK 2001, VLK et al. 2008). Obratlovci zde nebyli systematicky sledováni, jednotlivé významné druhy zde byly zjištěny v rámci nahodilých exkurzí a údaje jsou zaznamenány v databázi přírodovědného oddělení Severočeského muzea v Liberci (M. Pudil). V rámci průzkumu výskytu druhů čeledi Lycosidae bylo v území zjištěno 9 druhů slíďáků viz tabulka 8. Vzácné druhy Alopecosa pinetorum (navíc zranitelný) a Pardosa sphagnicola jsou indikátory původní rašeliništní arachnofauny, Pirata uliginosus, se vyskytuje pouze na klimaxových stanovištích. Tabulka 8: Přehled zjištěných pavouků čeledi Lycosidae v PR Klikvová louka (KŮRKA 1999) taxon preference původnosti stupeň hojnosti stupeň ohrožení preference fy- stanoviště výskytu v ČR togeogr. oblasti Alopecosa pinetorum C R VU O Alopecosa pulverulenta csd a TMO Pardosa amentata csd a TMO Pardosa pullata csd a TMO Pardosa riparia cs a TMO Pardosa sphagnicola C R O Pirata hygrophilus cs a TMO Pirata uliginosus C i (M)O Trochosa spinipalpis cs a (T)MO Preference původnosti stanoviště: C klimaxová stanoviště (pouze), c klimaxová stanoviště, s druhotná, polopřirozená stanoviště, d pravidelně narušovaná stanoviště. Stupeň hojnosti výskytu v České republice (abundance), tj. hojnost výskytu v geografickém smyslu, vycházející z odhadnutého počtu a rozmístění kvadrátů, na nichž se druh vzhledem k přítomnosti vhodných stanovišť na území celé České republiky může vyskytovat (Buchar & Růžička 2002): V velmi vzácný (very rare), R vzácný (rare), i středně hojný (scarce), a hojný nebo velmi hojný (abundant, very abundant). Strana 15

16 Plán péče o PR Klikvová louka Stupeň ohrožení: EN ohrožený (endangered), VU zranitelný (vulnerable), NT téměř ohrožený (near threatened). Preference fytogeografické oblasti: T termofytikum, M mezofytikum, O oreofytikum. Přehled zjištěných motýlů v PR Klikvová louka s komentářem k významným druhům (KRAMPL & MAREK 1999, 2003): MICROPTERIGIDAE Micropterix aureatella (Scopoli) Charakteristický montánní heliofilní druh otevřených stanovišť, podmáčených luk, okrajů rašelinišť a vlhkých lesních světlin, z Jizerských hor dosud uveden pod jménem M. ammanella jen z Rašeliniště Jizery (Isermoor) (SOFFNER 1927). Potravní specializace imag, živících se květním pylem, zahrnuje především ostřice (Carex remota, C. vesicaria, C. acutiformis aj.), ale také bažanku (Mercurialis perennis). Výraznou tyrfofilní vazbu potvrzují i současné nálezy na rašeliništích ve vrcholové části Jizerských hor ( m), kde byl tento druh sbírán společně s ekologicky méně vyhraněným, velmi rozšířeným a početnějším druhem M. calthella (Linnaeus). PLUTELLIDAE Plutella xylostella (L.) GLYPHIPTERIGIDAE Glyphipterix haworthana (Stephens) Jeden z typických drobných motýlů podmáčených luk a rašelinišť se suchopýrem (Eriophorum spp.), na který je housenka potravně vázána. Z rašelinišť Jizerských hor je uváděn už Soffnerem (1927). OECOPHORIDAE Pleurota bicostella (Clerk) ELACHISTIDAE Elachista serricornis Stainton Ostřicový patrně tyrfofilní druh zjištěný např. v oblasti Šumavy nebo na rašeliništi rezervace Hradčanské rybníky. Elachista albidella (Nylander) Velmi charakteristický tyrfofilní zástupce graminikolních druhů obývající kyselé louky a rašeliniště v nižších polohách i v horách, potravně vázaný na Scirpus spp., Carex spp. a Eriophorum spp. V Jizerských horách byl zjištěn např. na lokalitách Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery a Rybí loučky. COLEOPHORIDAE Coleophora alticolella (Zeller) TORTRICIDAE Cochylis nana (Haworth) Olethreutes bipunctanus (F.) V horách velmi charakteristický a hojný obaleč s potravní vazbou na Vaccinium spp., vyznačující se denní aktivitou a preferující otevřenější stanoviště včetně rašelinišť. Pravidelný je výskyt na rašeliništích i v nižších polohách. Ancylis myrtillana (Treitschke) Epinotia tedella (Clerck) Strana 16

17 Plán péče o PR Klikvová louka PYRALIDAE Chrysoteuchia culmella (L.) (=hortuella Hübner) Crambus lathoniellus (Zincken) (=pratellus auct.) Diasemia reticularis (L.) (=litterata Scopoli) GEOMETRIDAE Epirrhoe tristata (L.) Perizoma albulatum (Den. & Schiff.) NOCTUIDAE Callistege mi (Clerck) Zjištěné druhy rovnokřídlého hmyzu (sensu lato) v PR Klikvová louka (VLK 2001, VLK et al. 2008): Blattaria: Ectobius lapponicus (nový druh pro Jizerské hory) Ensifera: Tettigonia cantans, Metrioptera roeselii Caelifera: Omocestus viridulus Výčet druhů zvláště chráněných a zařazených v červených seznamech (FARKAČ et al. 2005, PLESNÍK et al. 2003) je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 9: Druhy živočichů zařazené do červených seznamů název druhu kategorie dle poznámka k výskytu ČS PAVOUCI (ARANEAE) slíďák Alopecosa pinetorum zranitelný vzácný reliktní druh rašelinišť OBRATLOVCI (VERTEBRATA) skokan hnědý (Rana temporaria) téměř ohrožený ojediněle po celém území PR ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) téměř ohrožená po celém území PR zmije obecná (Vipera berus) zranitelná ojediněle po celém území PR datel černý (Dryocopus martius) málo dotčený součást populace na rozsáhlejším území, nepravidelně hnízdí ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) zranitelný součást populace na rozsáhlejším území, nepravidelně hnízdí sýc rousný (Aegolius funereus) zranitelný součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí sýkora parukářka (Parus cristatus) málo dotčená součást populace na rozsáhlejším území, pravidelně hnízdí zajíc polní (Lepus europaeus) téměř ohrožený ojediněle po celém území PR Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostliny název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) kategorie dle Vyhl. 395/92 silně ohrožený poznámka k rozšíření Tabulka 10 na více bezlesích velmi početně, bohatá a vitální populace Strana 17

18 Plán péče o PR Klikvová louka šicha černá (Empetrum nigrum) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) silně ohrožený ohrožený ohrožený na bezlesí K7 hojně, na K15 řídce (na jediném místě) na řadě bezlesí hojně, řídce i v prosvětlené rašelinné smrčině maloplošný výskyt v prosvětlené části staré rašelinné smrčiny v jv. části rezervace; nález z r. 2001, aktuálně nepotvrzený B) Živočichové Tabulka 11 název druhu ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) zmije obecná (Vipera berus) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) kategorie dle Vyhl. 395/92 silně ohrožená poznámka k rozšíření po celém území PR kriticky ohrožená ojediněle po celém území PR ohrožený součást populace na rozsáhlejším území, nepravidelně hnízdí sýc rousný (Aegolius funereus) silně ohrožený součást populace v širším území, nepravidelně hnízdí ve vyvěšených budkách 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Přírodní rezervace Klikvová louka byla vyhlášena teprve v r vyhláškou Správy CHKO Jizerské hory na výměře 13,39 ha. Ochranné pásmo bylo stanoveno v zákonné šíři 50 metrů, přestože původní záměr byl širší jeho naplnění však narazilo na nesouhlas tehdejších Severočeských státních lesů. (Dle záměru odeslaného řediteli Severočeských státních lesů dne činila navrhovaná výměra rezervace 5,5 ha a výměra ochranného pásma 17 ha, z kontextu je ale zřejmé, že ochranné pásmo bylo navrhováno v celém rozsahu lesních dílců 447 B a C, v hranicích tehdy již vymezeného regionálního biocentra (dnes pouze lokálního)). První plán péče na období předpokládal zejména vylepšení stávajících mlazin v severní části rezervace a v ochranném pásmu. K zalesnění byly vedle smrku ztepilého (40 %) navrženy ve velké míře i další dřeviny, zejména bříza karpatská a buk lesní (obojí 22 %) a borovice kleč (14 %). Zalesnění bylo nakonec realizováno především smrkem ztepilým, v menší míře i klečí. Listnaté výsadby byly provedeny v menším rozsahu a následně byly takřka plně zdecimovány zvěří (v případě břízy karpatské beze zbytku). Další opatření kromě standardního značení hranic rezervace nebyla v území prováděna. V tomto deceniu byla realizovány především prořezávky v širším ochranném pásmu, vlastní rezervace byla ponechána takřka bez zásahů. Blíže viz kapitolu 2.5. b) lesní hospodářství Původní ráz krajiny zájmového území, než do něj zasáhl člověk, byl značně odlišný od současného stavu. Přestože spolehlivé údaje o původním charakteru Klikvové louky nemáme, můžeme si z útržkovitých znalostí učinit alespoň přibližnou představu o tom, jak tato lokalita kdysi vyhlížela. Lesy před příchodem člověka do zdejší krajiny měly nedotčený pralesovitý ráz a v jejich druhové skladbě nebyl smrk většinou tou hlavní dřevinou. Z palynologických Strana 18

19 Plán péče o PR Klikvová louka analýz, které na zdejších rašelinných profilech uskutečnili PUCHMAJEROVÁ (1936) a WÜNSCH (1935) můžeme usuzovat, že v širším prostoru Klikvové louky převládal buk s jedlí. Buk obsazoval hlavně svažitější, nezamokřené polohy, naopak jedle se soustřeďovala do podmáčených pánví a potočních doprovodů, zatímco ve svazích vytvářela jen doprovod buku. Teprve na rašelinném podloží jedle postupně uvolňovala místo smrku, který byl v jádru vrchovišť prakticky jedinou významněji zastoupenou dřevinou (místy mu mohla sekundovat ještě kleč). Jak ukázaly pylové analýzy, je Klikvová louka velmi starým rašeliništěm, jehož počátky sahají do boreálu (možná až preboreálu), tj. do doby před více než 8000 lety. Z publikovaných pylových spekter bohužel nelze odvodit, jak velký byl tehdy rozsah nelesních ploch, ale z řady nepřímých indicií lze usuzovat, že rozsáhlá plocha rašeliniště byla jen řídce porostlá dřevinami, ve starších obdobích převážně břízou. Rašeliniště rostlo v průběhu celého postglaciálu a teprve v nejmladším holocénu se jeho růst zpomalil a na některá místa dřívějšího bezlesí zřejmě expandoval smrkový les. Víceméně bezlesý charakter vrchoviště dokládá i mapa prvního vojenského mapování (josefského) z druhé pol. 18 století, kde je na místě Klikvové louky (cca jižní části dnešní rezervace) vyznačena větší podmáčená světlina, přes níž šikmo přechází cesta. Na mapě stabilního katastru a v mapě druhého vojenského mapování (konec 1. pol. 19. stol.) jsou hranice bezlesé plochy zpřesněny, je zde však již vyznačena probíhající těžba rašeliny. Lesy v okolí rašeliniště začaly být lidskou činností ovlivňovány až poměrně pozdě, nejdříve v polovině 16. století. V té době dochází v Jizerských horách k rozvoji sklářství, které si vyžádalo těžbu velkého objemu dříví. Sklárna v Bedřichově (stála ve svahu pod dnešní Lesní chatou), která patří k nejstarším v území, byla založena již v roce Pro potřebu sklárny bylo využíváno dříví z okolních lesů, vzhledem k větší výhřevnosti bylo preferováno dříví bukové. Vyhledáván byl i klen na spalování popele bohatého draslem (potaš). Ještě před zavedením lesní kultury se tak druhové složení lesů měnilo směrem k porostům smrkovým (zpočátku ještě s přimíšenou jedlí), zároveň s rozšiřující se sklářskou výrobou klesaly zásoby dřeva v porostech. To vedlo k postupnému uzavírání skláren. Bedřichovská huť ukončila provoz jako první v r. 1802, huť na Nové louce v r. 1824, kristiánovská až v r Je pravděpodobné, že intenzivní těžbou dříví pro sklárnu byly postiženy i lesy v okolí Klikvové louky, které se nacházejí jen nedaleko od Bedřichova i od někdejší sklárny. Těžba mohla probíhat i přímo na vrchovišti, pokud zde byl souvislejší, dostatečně vzrůstný porost, což ovšem vzhledem k následným změnám stanovištních poměrů nelze rozhodnout. Podstatný zásah do území přinesla těžba rašeliny v 19. století. Její rozsah je patrný z mapy stabilního katastru (cca 1840) a pokrývá zhruba jižní polovinu dnešní rezervace, zřejmě s mírným přesahem do ochranného pásma. Vzhledem k tomu, že těžbou zjevně zasažené plochy se dnes nacházejí ještě o něco severněji, lze usuzovat, že mapa nezachytila maximální rozsah těžby. Těžba humolitu probíhala po předchozím odvodnění ložiska v soustavě dlouhých a relativně úzkých těžebních polí. Zda se významněji dotkla i jižní části rezervace, kde se dnes rozkládá největší přirozené bezlesí v území není jisté, neboť tato plocha má dnes poměrně přirozeně působící terén, z velké části v mírné svahu. Bez zjevného vlivu těžby je i jediné výraznější bezlesí vrchovištního charakteru v území při sz. okraji bývalého dobývacího prostoru (bezl. 447 D 106). Zda byl těžbou dotčen i prostor mezi zmíněnými těžebními poli, není zcela jisté. Z leteckého snímku z r je nicméně zřejmé, že rozsah těžby byl o dost větší než je plocha současných bezlesí. Ložisko bylo v době těžby patrně bezlesé, což lze vytušit ze zmíněného leteckého snímku, na němž se v dotčeném prostoru nachází jen značně rozvolněný mladší porost, jen v pruhu podél potoka se staršími stromy. Odvodňovací příkopy přispěly k rychlému vysušení nevytěžené části ložiska rašeliny a umožnily následující expanzi dřevin (zejména smrku ztepilého) na plochu dřívějšího rozsáhlého Strana 19

20 Plán péče o PR Klikvová louka bezlesí. Sníženiny po těžbě se snadno zaplnily vodou a takto vzniklé stojaté vody postupně zarůstaly rašeliníkem a druhy bylinného patra, v sušších místech i smrkem. Nejasný je zde původ kleče, které mohla pocházet z dřívějších přirozených porostů vrchovištního bezlesí, stejně tak mohla být ale vysazena za účelem lesnické rekultivace těžbou zasažených ploch. Současný charakter rozšíření kleče v rezervaci svědčí spíše pro druhou možnost, o jistotě však hovořit nelze. Na místě těžby rašeliny měla být dokonce zřízena i vodní nádrž, sloužící k pohonu bedřichovské brusírny skla (NEVRLÝ 1962, 1981). Rybníček stál na Klikvové louce údajně ještě počátkem 20. století, v následujících desetiletích ale zřejmě zanikl a dnes po něm nezůstala takřka ani památka. Patrně se jednalo o nevelkou nádrž lokalizovanou do prostoru dnešního bezlesí 447 D103 (K3, 4, 6). Na tuto možnost by ukazovalo i zachovalé ocelové potrubí v níže navazujícím lesním porostu a zbytková vodní plocha na leteckém snímku z r Po ukončení těžby se na většině rašelinného ložiska spontánně rozšířil stromový porost (mohl být ale i uměle založen), zamokřené sníženiny po těžbě zůstaly z větší části trvale bezlesé. Pravděpodobně se významně změnil charakter přirozené nelesní vegetace, a to od vrchovištních společenstev svazu Sphagnion medii, případně i se společenstvy šlenků sv. Leuko- Scheuchzerion palustris ke svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis; tyto antropicky podmíněné změny byly provázeny i změnami v druhové garnituře, kdy z území mohly zcela vymizet některé druhy jako Andromeda polifolia, Carex limosa a Trichophorum cespitosum. Porost při severním okraji vrchoviště (dnešní psk 447 D14/1a) je poněkud staršího věku a vznikl buď v první fázi těžby nebo s ní neměl přímou souvislost. Patrně alespoň částečně jsou stávající staré porosty v rezervaci původem z přirozené obnovy a genofond smrku zde lze považovat za relativně přirozený. Severní část rezervace nebyla těžbou rašeliny přímo zasažena, k obnově lesa zde došlo v r. 1855; pokud byla obnova prováděna umělou cestou, byly v té době ještě použity sazenice jizerskohorského původu. Také porosty ve východní části širšího ochranného pásma byly obnoveny zhruba v této době (r a 1855), menší porost v místě dnešní psk 447 B 2/1a při sv. hranici dokonce ještě v r Další porosty v ochranném pásmu byly obnoveny většinou již v průběhu 20. století a je v nich tak převážně smrk cizího původu. Nejistý původ ovšem mají i dnešní nejmladší porosty jak na území rezervace, tak i ochranného pásma, neboť tyto byly napoprvé obnoveny v r. 1986, kdy reprodukční materiál smrku místní provenience nebyl většinou k dispozici a nahrazoval se dovozem ze vzdálenějších území. Vývoj území lze nejlépe sledovat na historických leteckých snímcích. Nejstarší je z roku Je zde ještě dobře patrný pravidelný systém těžebních polí, dnes již částečně zarostlých lesem. Smrkový porost byl v té době sotva padesátiletý a poměrně řídký. Na snímku jsou kromě těžebních ploch dobře patrné podélné i příčné odvodňovací příkopy. Ve střední části vrchoviště je vidět větší obdélníkové bezlesí se zbytkovou vodní hladinou, která je patrně pozůstatkem výše zmíněné umělé nádrže. Velké bezlesí v jižní části vykazuje pravidelně mozaikovitou vegetaci, která naznačuje možnost, že i zde probíhala předtím těžba rašeliny. Je zde také větší podíl vzrostlých stromů než v současnosti. V severní části rezervace se nachází starší smrkový porost přerušený četnými bezlesími nepravidelných tvarů. V ochranném pásmu je na snímku z r zachycena mozaika různě starých porostů. Vyššího věku jsou porosty při východní, resp. jihovýchodní hranici rezervace, v jižním cípu je porost místy přirozeně proředěný. Porosty na západě jsou převážně středního věku, porosty na severu jsou naopak mladšího věku, nedávno obnovená je dnešní psk 447 B10 (dle LHP z r. 1933). Je zde ovšem patrné, že velmi mladé porosty zasahovaly v té době i do prostoru dnešní psk, jejíž nestejnověkost je ostatně dosud dobře patrná i v terénu. Strana 20

21 Plán péče o PR Klikvová louka Na dalším snímku z 50. let (přesné vročení není známo) dochází k pozvolnému zarůstání prostoru po těžbě rašeliny i odrůstání okolních smrčin. Pouze ve východní části širšího ochranného pásma se nachází paseka, časově odpovídající dnešní psk 447 B6 (zal. 1951), její ohraničení se ale s touto psk kryje pouze velmi zhruba. I zde je patrné, že věková struktura dnešních porostů je komplikovanější a často neodpovídá hranicím porostních skupin. Na snímku z r je porost na místě dřívější těžby rašeliny opět o něco zapojenější, stále jsou však patrné pozůstatky někdejšího rybníčku na obdélníkovém bezlesí. Ve východní části území (v širším ochranném pásmu) jsou vidět čtyři pruhové seče v místě někdejší psk 447 C4 a zčásti i B 4a, datovaných k r a V průběhu 70. let se začaly ve větší míře projevovat škody na lesních porostech způsobené imisemi a následně hmyzími škůdci. V průběhu 80. let obecně docházelo k hromadnému hynutí porostů následovanému rychlým postupem nahodilých těžeb. Celkově byly v této části hor škody na porostech méně dramatické než ve vyšších polohách i zde ale mnohdy vedly k velkoplošnému odlesnění. V zájmovém území takto došlo k odtěžení porostů v severní části dnešní rezervace a ve velké části ochranného pásma, zejména na jeho západní straně. Vznik následného porostu je datován k r Na rašelinných půdách lze předpokládat vyšší podíl přirozené obnovy, místy se již vyskytovaly starší předrosty ze 70. nebo ještě 60. let. Část obnovy smrku ztepilého je zřejmě umělá, v menším množství byl vysazen i modřín a borovice kleč, místy se spontánně šířila bříza, řidčeji jeřáb. Porosty v ochranném pásmu byly obnoveny převážně uměle, zčásti i s využitím smrku pichlavého a lokálně též kleče. Použitá smrková sadba byla pravděpodobně nevhodného původu (v této době se používalo osivo ze vzdálenějších oblastí Polska, později z PLO 34 Hornomoravský úval). V r bylo provedeno vylepšení mezernatých mlazin převážně smrkem ztepilým, v této době snad již vhodnější provenience. Současně prováděné výsadby listnatých dřevin břízy karpatské, jeřábu a buku byly převážně neúspěšné z důvodu následných silných škod zvěří. Část bukových výsadeb dosud přežívá, ale není schopna odrůst zvěři. c) myslivost V širším území se hojně vyskytuje jelení a srnčí zvěř (Cervus elaphus, Capreolus capreolus), která se přes den, hlavně v turistické sezóně, ukrývá na méně frekventovaných místech včetně území PR. Zde může při větší koncentraci poškozovat rašelinné ekosystémy (kaliště, vylehávání). Ojediněle se zde vyskytuje také zajíc (Lepus europaeus). V zájmovém území spárkatá zvěř dlouhodobě znemožňuje odrůstání kultur buku a jeřábu, v nedávné minulosti též břízy karpatské (nyní prakticky zničena). Tlak zvěře zde ovšem není tak vysoký jako v jiných částech hor a při vhodných ochranných opatřeních je naděje, že by zde chybějící cílové dřeviny (buk, jedle a klen) mohly odrůst. Myslivecká zařízení se na území rezervace ani ochranného pásma nevyskytují. d) rekreace a sport Samotná rezervace není turisticky navštěvována, pouze při západním a východním okraji navrženého ochranného pásma procházejí turistické cesty. Návštěvnost lokality je tak velmi nízká a zanedbatelná, vyplývající již z neatraktivity území (silně zamokřený terén, většinou mladé, obtížně prostupné porosty). V omezené míře může být lokalita navštěvována houbaři, a to víceméně jen ochranné pásmo. e) jiné vlivy Strana 21

22 Plán péče o PR Klikvová louka Po odeznění imisně ekologické katastrofy na počátku 90. let minulého století přetrvává chronické poškození půd kyselými depozicemi, které nepříznivě ovlivňuje i stav porostů. I přes výrazný pokles imisí zejména u oxidu siřičitého je vnos okyselujících látek do půdního prostředí kritický. Dlouhodobě se projevuje nízká hladina bazických kationtů, zejména pak v poměru k hliníku, který je v kyselém prostředí uvolňován z jílových minerálů. Lesní porosty tak strádají nedostatečnou minerální výživou, která se projevuje mj. žloutnutím jehličí. V krajních případech dochází k chřadnutí stromů a celých porostů a jejich snadnému napadání lýkožroutem. Snížená vitalita je zvláště patrná u porostů na organických půdách, tj. na rašeliništích, kritická zátěž dusíku rašelinných biotopů je zhruba poloviční oproti horským smrčinám. V tomto smyslu je značně nejistá další budoucnost především rašelinných smrčin. V zájmovém území je nicméně situace zatím poměrně příznivá, porosty zřejmě nejsou natolik ohroženy jako rašelinné smrčiny ve vyšším stupni Jizerských hor. Degradace postihuje obecně v Jizerských horách i rašelinná bezlesí, zejména ta s vrchovištní vegetací. V zájmovém území tato degradace není příliš zřetelná již z toho důvodu, že bezlesí mají spíše ráz minerotrofních rašelinišť. Menší bezlesí ve východní části rezervace, která jsou částečně vrchovištního typu, pak byla negativně ovlivněna již samotným odlesněním a případné další negativní změny zde nejsou věrohodně doložitelné. Klíčovým bezlesím v území zřejmě zatím ani nehrozí vysýchání, které lze zaznamenat na jiných jizerskohorských vrchovištích. Pro sledováním vegetační dynamiky na rašelinných bezlesí byly v tomto roce založeny v rezervaci dvě trvalé snímkové plochy (na bezlesích K1 a K7). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj /67 dne Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením vlády č. 40/1979. Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec nad Nisou, platnost Územní plán obce Bedřichov. Všechny územní plány jsou odsouhlasené Správou CHKO JH, která v nich uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK hranice CHKO včetně zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast. 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Tabulka 12 Přírodní lesní oblast 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Jablonec nad Nisou Výměra LHC v ZCHÚ 13,23 ha (PR po zaměření + 30,86 ha navržené OP) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s. p., LS Jablonec Nižší organizační jednotka revír Rudolfov Lesní půda zaujímá celou výměru rezervace a navrženého ochranného pásma. Hranice rezervace se kryjí s lesním dílcem 447 D (po nedávném geodetickém zaměření s dílčími odchylkami převážně do 10 m), hranice navrženého ochranného pásma zahrnují dílce 447 B a C. Typologické hodnocení. Vlastní území rezervace spadá v převážné míře (cca 85 %) do SLT 8R, zbytek připadá na SLT 8G a okrajově je zastoupen i SLT 7R. Rezervace tak dle typolo- Strana 22

23 Plán péče o PR Klikvová louka gické mapy zahrnuje stanoviště rašelinných, případně podmáčených smrčin, v přirozené druhové skladbě nejsou kromě smrku takřka přítomny další dřeviny. Tabulka 13: Přehled výměr a zastoupení lesních typů ve vlastní rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba* Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 7R2 kyselá rašelinná smrčina borůvková SM 9-10, BRP +-1 0,31 2,38 8G3 podmáčená smrčina třtinová SM 9-10, OL +-1, BRP +-1 1,74 13,15 8R1 vrchovištní smrčina suchopýrová SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 7,13 53,91 8R3 vrchovištní smrčina borůvková SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 4,04 30,57 Celkem 13,23 100,00 Ochranné pásmo v navrhovaném širším vymezení (současná I. zóna CHKO) zasahuje již z velké části do okrajových méně zamokřených a mírně svažitých poloh. Více jak polovinu zde zaujímá SLT 6K (53 %), cca 28 % připadá na rašelinné SLT 6R, 7R a 8R, zbytek na 8G, zanedbatelnou měrou je zastoupen SLT 7O. V ochranném pásmu jsou tak významně zastoupena stanoviště potenciální horských (smrkových) bučin v současných porostech ovšem buk takřka chybí. Tabulka 14: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v ochranném pásmu Přírodní lesní oblast: 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba* Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 6K1 kyselá smrková bučina metličková SM 4, BK 4, JD 2, JR 4,56 14,78 6K3 kyselá smrková bučina borůvková SM 4, BK 4, JD 2, JR 6,94 22,50 6K4 kyselá smrková bučina třtinová SM 4, BK 4, JD 2, JR 4,93 15,98 6R1 svěží rašelinná smrčina šťavelová SM 10, JD, OL, BR 0,92 3,00 7O1 svěží jedlová smrčina šťavelová s kapradinami SM 6-7, JD 3, BK +-1 0,04 0,12 a třtinou chloupkatou 7R2 kyselá rašelinná smrčina borůvková SM 9-10, BRP +-1 3,30 10,68 8G3 podmáčená smrčina třtinová SM 9-10, OL +-1, BRP +-1 5,64 18,29 8R1 vrchovištní smrčina suchopýrová SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 0,80 2,61 8R3 vrchovištní smrčina borůvková SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 3,72 12,05 Celkem 30,86 100,00 *) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací Porovnání přirozené a současné skladby lesa V dalších dvou tabulkách je porovnána přirozená druhová skladba zastoupených lesních typů podle modelu ÚHÚL s aktuálním složením lesních porostů odvozeným z terénního šetření. Samostatně je hodnoceno území rezervace a ochranného pásma. Porovnání skladeb není zcela přesné s ohledem na rozdílnou velikost porovnávaných ploch. U současné skladby jsou hodnoceny pouze evidované výměry porostních skupin, nikoliv plochy vymezených bezlesí, Kalkulovány jsou výměry porostních skupin v současných hranicích, bez zohlednění posunů jejich hranic po geodetickém zaměření. U přirozené druhové skladby se vychází z vrstvy lení typologické mapy, která pokrývá i plochy vymezených bezlesí. Přitom je již zohledněna geodeticky zaměřená hranice rezervace. Uvedené nepřesnosti nejsou z hlediska účelu a kvality vstupních dat závažnějším nedostatkem. Tabulka 15: Přirozená a současná skladba v území vlastní rezervace Strana 23

24 Plán péče o PR Klikvová louka Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnaté SM smrk ztepilý 9,81 94,92 11,92 90,12 KOS borovice kleč 0,30 2,86 0,56 4,22 MD modřín opadavý 0,09 0,85 Listnaté BR(P) bříza bělokorá a pýřitá (karpatská) 0,14 1,37 0,66 5,00 OL olše lepkavá 0,09 0,66 Celkem 10,34 100,00 13,23 100,0 Z porovnání vyplývá, že v současné skladbě je nižší podíl kleče a zejména břízy oproti modelu přirozené druhové skladby. Tento model je ale příliš obecný a na konkrétních lokalitách nemusí platit. To se týká zejména podílu břízy. Na jizerskohorských vrchovištích se vyskytuje převážně jen bříza karpatská, a to ještě jen na rašeliništích Jizery a Jizerky; nemáme věrohodné údaje o tom, že by se tato dřevina významněji vyskytovala i na dalších rašeliništích. Podobně ani kleč není rozšířena na všech vrchovištních lokalitách (byť její výskyt je podstatně běžnější než u břízy karpatské). Na Klikvové louce je sice kleč v omezené míře rozšířena, původnost jejího výskytu je ovšem sporná. Pokud jde o výskyt olše v SLT 8G, tak jde opět o výskyt spíše hypotetický, neboť ve vyšších polohách hor se tato dřevina prakticky vůbec nevyskytuje. Nepatrnou součástí aktuální druhové skladby je ještě nepůvodní modřín opadavý. Tabulka 16: Přirozená a současná skladba v území ochranné pásmo Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnaté SM smrk ztepilý 27,64 89,63 19,42 62,94 JD jedle bělokorá 3,31 10,74 KOS borovice kleč 1,01 3,27 0,23 0,73 SMP smrk pichlavý 0,27 0,89 Listnaté BK buk lesní 0,22 0,71 6,57 21,30 JR jeřáb ptačí 0,07 0,21 0,33 1,06 BŘ bříza (bělokorá a pýřitá) 1,63 5,30 0,69 2,24 OL olše lepkavá 0,30 0,97 Celkem 30,84 100,00 30,85 100,00 V navrhovaném ochranném pásmu je situace komplikovanější, neboť sem velkou měrou zasahují stanoviště horských bučin. V přirozené druhové skladbě je tak o cca 25 % nižší podíl smrku ztepilého než v současných porostech, druhou nejčastější dřevinou je buk s 21 % a jedle s 11 %. V současné druhové skladbě je buk zastoupen jen mizivým podílem a to převážně v podobě stagnujících kultur, jen sporadicky (zejména při severní hranici) jsou přítomny i vzrostlé buky. (Podobná je i situace v širším okolí, kde sice přirozeně převažuje buk, ale v dnešních porostech se s ním lze setkat již jen řídce). Jedle není v dnešních porostech přítomna vůbec, navrhované prosadby nebyly dosud realizovány. Z dalších dřevin má vyšší zastoupení bříza, která je v současné skladbě výrazně hojnější než ve skladbě přirozené. V tomto případě jde o výsledek sukcese na podmáčených a rašelinných půdách, kde se bříza pomístně uplatňuje až jako dřevina dominantní. Jedná se vždy o břízu bělokorou (Betula pen- Strana 24

25 Plán péče o PR Klikvová louka dula), v minulosti vysazená bříza karpatská (Betula carpatica) byla zřejmě beze zbytku zničena zvěří. Poměrně značný podíl borovice kleče v současných porostech připadá na místy souvislé výsadby této dřeviny při okraji rašelinné pánve. V ochranném pásmu jde již zjevně o výskyty stanovištně nepůvodní, přestože v modelu přirozené druhové skladby je kleč ještě v malé míře zastoupena (SLT 8R). Významnou složkou porostů je dosud smrk pichlavý, jehož podíl oproti minulému období ale již výrazně poklesl (v r uváděn na 1,8 ha, nyní dle terénního šetření jen cca 0,3 ha). Je to výsledek prořezávek, vylepšování porostů smrkem ztepilým a jeho vyšší vitality v porovnání se smrkem pichlavým. Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 64/2011 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A les původní, prales, B les přírodní, C les přírodě blízký, D les kulturní, E les nepůvodní). Hodnocení přirozenosti bylo vztaženo na jednotlivé dílčí plochy, jimiž jsou zde souvislé porostní skupiny nebo jejich samostatné (navzájem izolované) části. Nejsou hodnoceny plochy vyznačených bezlesí, neboť tyto nejsou lesními porosty, obecně je však možné říci, že rašelinná bezlesí vykazují nejvyšší stupně přirozenosti. V PR Klikvová louka je ovšem toto hodnocení komplikováno dřívější těžbou rašeliny, jejíž dopad na stav porostů a bezlesí je při neznalosti předchozího stavu obtížně stanovitelný. A) Les původní prales. Tento stupeň lze na jizerskohorských vrchovištích použít jen pro původní klečové porosty, případně plochy bezlesí (pokud by byla hodnocena). Na Klikvové louce souvislejší porosty kleče chybí a menší porostů starší kleče jsou vázány na zamokřené sníženiny, které jsou patrně důsledkem dřívější těžby rašeliny nelze tedy tyto porosty považovat za původní. B) Les přírodní. Do této kategorie náleží nejstarší porosty v rezervaci psk 447 D12/5/2 a 14/1a. Pro tyto porosty je snad možné použít kritérium mýtní těžba před více než 100 lety s následnou sekundární neřízenou sukcesí. Porosty vznikly po ukončení těžby rašeliny, není však známo, zda přirozenou cestou nebo s výraznějším uplatněním umělé obnovy. Pokud byly založeny uměle, pak by měly být hodnoceny v kategorii lesa přírodě blízkého i když jejich současná struktura má blízko k lesu přírodnímu. V každém případě jsou porosty charakterizovány umělým reliéfem po těžbě humolitu, podmiňujícím vznik soustavy druhotných rašelinných bezlesí. V dotčených porostech dnes nejsou prováděny hospodářské zásahy, řídce se vyskytuje nahodilá těžba kůrovcových smrků. C) Les přírodě blízký. Sem náleží stanovištně přirozené smrčiny středního věku, v současnosti jen s lokálním vlivem výchovných těžeb, dále i mladší porosty s vysokým zastoupením břízy. Celkově jde jen o malou část území. D) Les kulturní. Jedná se o porosty převážně uměle založené, často s výrazně pozměněnou druhovou skladbou a v současnosti hospodářsky využívané (prořezávky, probírky, místy i obnovní těžby). Do této kategorie byla zařazena psk 447 D 2a/1, tvořící asi jednu třetinu území rezervace. (Podobně lze hodnotit i porosty v ochranném pásmu.) E) Les nepůvodní. Porosty této kategorie nejsou v území vylišeny. V zásadě sem náleží porosty s více jak polovičním zastoupením stanovištně nepůvodních dřevin. Této charakteristice se blíží souvislá výsadba kleče v západní části ochranného pásma, jde ovšem jen o malou část příslušné porostní skupiny. Tabulka 17: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů stupeň přirozenosti výměra v ha % podíl A les původní (prales) B les přírodní 5,37 40,63 Strana 25

26 Plán péče o PR Klikvová louka C les přírodě blízký 0,67 5,03 D les kulturní 4,42 33,39 E les nepůvodní bezlesí nehodnoceno 2,77 20,95 Celkový součet 13,23 100,00 V další tabulce je pro zajímavost uvedeno hodnocení stupňů přirozenosti dle předchozí metodiky plánů péče. To bylo založeno pouze na hodnocení druhové skladby. V rezervaci tak převažovaly porosty s nejvyšším stupněm přirozenosti, v ochranném pásmu porosty se stupněm přirozenosti 3. Tabulka 18: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů dle starší metodiky pouze na základě druhového složení stupeň přirozenosti výměra v ha % podíl 1 (nejvyšší) 7,96 65,7 2 4,15 34, (nejnižší) Celkový součet 12,11 100,0 bez ploch vyznačených bezlesí, výměry dle tehdy platného LHP Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6: Lesní porostní mapa Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V prvním plánu péče z r bylo předepisováno především druhé zalesnění, v celkovém rozsahu 8,5 ha (úhrn za celé tehdejší dílce 447 B a C, dílec D v té době ještě nebyl vymezen). Navrhovaný podíl dřevin pro zalesnění byl následující: SM 40 %, KOS 14 %, BK 22 %, BRX 22 %, JR 3 %. Zalesnění bylo nakonec realizováno převážně smrkem ztepilým, částečně i klečí a jen v malé míře bukem, břízou karpatskou a jeřábem. Listnaté výsadby byly následně silně poškozeny zvěří a z velké části postupně uhynuly. Bříza karpatská dnes v porostech prakticky není zjistitelná, v jižní části území se však spontánně ve velké míře rozšířila bříza bělokorá. Dále byly v prvním plánu péče navrhovány prořezávky a u nejstarších porostů v ochranném pásmu též nahodilá těžba bez vyklízení dřeva. Obojí bylo realizováno, vytěžené či padlé souše byly ale v severní části území rozřezány a shrnuty do hromad, čímž byl omezen jejich meliorační efekt. Ve stávajícím plánu péče z r jsou obsaženy následující obecné zásady: 1. vlastní území rezervace vylišit jako samostatný porost (resp. dva nové porosty) 2. větší přirozená bezlesí vyznačit v lesnických mapách a vyjmout z hospodářské péče; Strana 26

27 Plán péče o PR Klikvová louka 3. postupně eliminovat nepůvodní dřeviny (zejména kleč a smrk pichlavý) z mladých porostů; 4. mladé porosty podle zapojenosti a stanoviště prosázet jeřábem či bukem, všechny listnaté výsadby individuálně chránit; 5. stávající bukové výsadby pravidelně chránit nátěry; 6. v severní části území (por. sk. 447 B 9) zahájit obnovu skupinově clonnými sečemi, do nich pak podsadit buk s jedlí (skupinové plocení); 7. v přirozeně prosvětlených partiích téhož porostu jednotlivě podsadit jedli a buk, vše individuálně chránit; 8. mladé porosty při SZ a JV okraji území (OP) prořezat, světliny prosázet bukem a jeřábem (individuálně chránit), ve vlastní rezervaci výchovné zásahy neprovádět. Pozn.: Velká část bodů se víceméně věnuje širšímu území, které bylo v předchozím plánu péče navrhováno na rozšíření ochranného pásma. Uvedené obecné zásady byly v uplynulém období většinou naplňovány, resp. jsou zapracovány do předpisu LHP. K jednotlivým bodům lze pak uvést: Ad 1) Území rezervace bylo vyčleněno do samostatného dílce 447 D. Při nedávném geodetickém zaměření byla provedena dílčí korekce hranic oproti současnému vymezení lesního dílce 447 D. Ad 2) Byla vyčleněna přirozená bezlesí v jižní části území rezervace ve víceméně realistických hranicích. Některé menší plochy nebyly jako bezlesí vymezeny. Ve zbytku území nejsou bezlesí vylišena, i když se zde reálně vyskytují. Jde ovšem o bezlesí převážně nejednoznačně ohraničená a částečně přechodného rázu. Ad 3) K významné redukci došlo u smrku pichlavého, zastoupení kleče zůstává na zhruba stejné úrovni jako před deseti lety. Ad 4) Prosadby jsou navrhovány a přinejmenším zčásti realizovány, vysazené listnaté dřeviny jsou ale silně poškozovány zvěří, jejich ochrana je nedostatečná. Ad 5) Zda byly nátěry buku prováděny není zřejmé, buk je zvěří soustavně poškozován a neodrůstá. Ad 6) V psk 447 B10 nedávno proběhla obnovní těžba, obnova zatím není zajištěna (na části plochy se vyskytuje poměrně bohaté zmlazení smrku). Ad 7) Navrhované opatření nebylo zatím provedeno a není ani zapracováno do LHP. Ad 8) Prořezávky a v menší míře i prosadby BK a JD jsou uvedeny v LHP, dosud však nebyly v plném rozsahu provedeny. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska naplňování dílčích předmětů ochrany se nepředpokládá. 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Strana 27

28 Plán péče o PR Klikvová louka a) péče o lesy Rámcové směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les ochranný převážně 8R, okrajově 7R, 8G Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 7R,8R, 8G SM 9-10 BR, JR KOS A porostní typ B porostní typ zachovalý smrkový, s rašelinnými bezlesímí Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný jednotlivý (bezzásahový režim) smrkový mlazinový, podružně s náhradními dřevinami výběrný jednotlivý (bezzásahový režim) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přirozeně diferencovaný porost bez hospodářského usměrňování Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií s úplným vyloučením obnovní těžby přirozeně diferencovaný smrkový porost s bohatým vertikálním zápojem a tolerováním případných světlin, bez náhradních dřevin u vitálních porostů možný jednotlivý, případně skupinovitý výběr, preferována je bezzásahovost, s omezením na nahodilé těžby Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu pouze přirozená obnova, s tolerováním mezer a světlin, které jsou přirozeným projevem stanoviště a porostní dynamiky přirozená obnova smrku bez vylepšování, s tolerováním mezer a světlin, které jsou přirozeným projevem stanoviště a porostní dynamiky Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií bez zásahů ponechání přirozenému vývoji Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií kůrovcová ohniska sanovat s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody s ponecháním hmoty na místě a s vyloučením prostředků chemické ochrany Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií menší objemy kalamitní hmoty bez zpracování, aktivní kůrovcové smrky po ošetření ponechat v porostu Poznámka směrnice pokrývá celé území rezervace redukce nepůvodních dřevin MD a zjevně nepůvodní KOS (zejména z ploch bezlesí), neredukovat BR; bez prořezávek dtto, vzhledem k nízkému věku připadá v úvahu pouze výřez mlazin souvisleji napadených lýkožroutem lesklým dtto Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Navrhovaná opatření pro lesní porosty jsou shrnuta do tabulky T1 v příloze. Na území vlastní rezervace se nepředpokládají významnější zásahy. Navržen je především výřez nepůvodní (v minulých desetiletích vysazené) kleče, a to zejména v přirozených světli- Strana 28

29 Plán péče o PR Klikvová louka nách, jejichž další existenci by mohla kleč snadno ohrozit. V mlazinách v severní části území připadá v úvahu prořezávka ke zvýšení stability odrůstajících porostů, žádoucí je eliminace nepůvodních dřevin, tj. modřínu a vysazené kleče. Ve starším porostu v jižní části rezervace se předpokládá bezzásahovost, s výjimkou případných asanačních těžeb kůrovcových smrků. b) péče o živočichy V případě trvajícího nedostatku přirozených hnízdních dutin je vhodné pokračovat v údržbě a obnově hnízdních budek pro sýce rousné. Neodtěžit případné odumřelé či odumírající stromy a alespoň část jich ponechat stát. Jiná opatření v péči o živočichy nejsou vyžadována. Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Do formálně vymezeného ochranného pásma v šířce 50 metrů zasahují v převážné míře mladé porosty ve stádiu odrostlých mlazin, tyčkovin a tyčovin smrku ztepilého, s místní příměsí břízy bělokoré, místy též nepůvodní borovice kleče. Pouze v severovýchodním úseku navazují smrkové kmenoviny nejednotného vzrůstu. Stanovištně se ještě jedná převážně o polohy podmáčené a zrašelinělé, zčásti i o sušší mírně svažité terény, kde je již potenciálně zastoupen buk. V dotčených porostech ochranného pásma lze provádět výchovné těžby, žádoucí je redukce nepůvodní kleče, případně smrku pichlavého (v OP roste jen sporadicky). Naopak břízu neredukovat. Nezalesňovat sem zasahující přirozená bezlesí. V sušších polohách lze provést doplňující výsadby buku a jedle za předpokladu jejich účinného chránění před zvěří. Dle možnosti doplnit kvalitní individuální ochrany ke stávajícím výsadbám buku poškozeným zvěří. Případné obnovní těžby ve starším porostu na severu OP (psk 447 B10) omezit na prosvětlovací seče na odporu přirozené obnovy smrku a vznik etážovitého porostu. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Rezervace byla v době zpracování tohoto plánu péče geodeticky zaměřena. Její vytyčené hranice se jen částečně kryjí s hranicí lesního dílce 447 D. Z praktických důvodů bude nutné hranici dílce v novém LHP posunout tak, aby se zaměřenou hranicí rezervace plně korespondovala (a to i přesto, že jde místy o hranici nepřirozenou, nerespektující v terénu zřetelná porostní rozhraní). Značení hranice v terénu je provedeno obvyklým způsobem pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem (byly dohledány tři, všechny ve velmi dobrém stavu). Poslední obnova značení byla dle rezervační knihy provedena v r V současnosti je pruhové značení již místy dosti omšelé, stále však čitelné, problémem je spíše nepřehledný porost bez silnějších stromů. Po geodetickém zaměření dochází k dílčím posunům hranice, což vyžaduje i revizi pruhového značení. Pravidelnou obnovu je vhodné provádět zhruba po pěti letech. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Provést nové vyhlášení rezervace na základě geodeticky zaměřených hranic. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace turistického ruchu není nutná, neboť lokalita je pro turistické využití prakticky nepřístupná. Tento stav doporučuji zachovat i do budoucna. Bude-li zvažována úpravy cesty Strana 29

30 Plán péče o PR Klikvová louka probíhající po jižním okraji rezervace pro intenzivnější využití, je třeba volit taková řešení, která nezvýší odtok vody z území (ideální je povalový chodník). 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V současnosti probíhá po západním okraji navrženého ochranného pásma naučná stezka Lesy Jizerských hor, kde je PR Klikvová louka věnována jedna poměrně stručná informační tabule. Tento stav lze pokládat za dostačující. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provést průzkum epigeických skupin bezobratlých: pavouci (dosud byli zkoumáni pouze slíďáci), střevlíkovití a drabčíkovití brouci, pokračovat v průzkumu motýlů. Provést chybějící inventarizační průzkum obratlovců. V r byly na dvou rašelinných bezlesích založeny dvě trvalé snímkové plochy (fytocenologie), které by měly být sledovány v cca pětiletém intervalu. 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x ,- údržba infotabule ,- průzkumy, monitoring ,- zpracování nového plánu péče ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy ptačí budky 3 000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (1992): Návrh způsobů řízení a vývoje v chráněném území: SPR Klikvová louka. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANONYMUS (2001): Plán péče pro PR Klečové louky na období Ms., Ekoles-Projekt s. r. o., Jablonec n. N. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. MŽP ČR, Praha. DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. DITTRICH J. (1933): Die Moore Nordostböhmens. Sebastianberg. DOHNAL Z. et al. (1965): Československá rašeliniště a slatiniště. Nakl. ČSAV, 332 p. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. HOUŠKOVÁ E. (1981): Fytocenologická a ekologická charakteristika rašelinišť v Jizerských horách. Mskr. [Dipl. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přír. Fak. UK, Praha, 138 pp.] Strana 30

31 Plán péče o PR Klikvová louka HOUŠKOVÁ E. (1991): Rašeliniště Klikvová louka. Ms., 5 pp. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): Přehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehličnaté lesy. Academia, Praha. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List Liberec. Ústř. Ústav Geol., Praha. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) Ústř. Ústav Geol., Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JIRÁSEK J. (1995): Společenstva přirozených smrčin České republiky. Preslia, Praha, 67: JÓŽA M. & VONIČKA P. (2004): Jizerskohorská rašeliniště. Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec. KRAMPL F. & MAREK J. (1999): Příspěvek k poznání současné fauny motýlů (Lepidoptera) Jizerských hor. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: KRAMPL F. & MAREK J. (2003): Faunisticky významné nálezy motýlů (Lepidoptera) v Jizerských horách, Česká republika, v letech a ekologicko-geografické poznámky k šíření některých druhů. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 23: KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha KUČERA J. & VÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. Preslia, Praha, 75: KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec nad Nisou na r Lesní hospodářský plán pro LHC Nisa na roky MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha, 714 p. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: České země. List M-33-X Liberec. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, NĚMEČEK J. et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. 78 p., ČZU Praha a VÚMOP Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1: ). Academia, Praha. NEVRLÝ M. (1962): Topografie živých rašelinišť Jizerských hor. Sborn. Severočes. Mus., Liberec, Přír. Vědy, 2: NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. PELANT M. (1968): Klikvová louka. Ochrana Přírody, příl. Ochranářský Průzkum, 7: PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [EDS] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha ] PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha ] Strana 31

32 Plán péče o PR Klikvová louka PLOCEK A. ( ): Květena Jizerských hor Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 & 15: 5-52 [nedokončeno]. PLOCEK A. ( ): Květena Jizerských hor Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 & 15: 5-52 [nedokončeno]. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: PUCHMAJEROVÁ M. (1936): Rašeliny Jizerských hor. Arch. pro přírodov. Výzk. Čech, Praha, 19: QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). RYBNÍČEK K., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ E. & NEUHÄUSL R. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa. Studie ČSAV, Praha, 84/8: RYBNÍČKOVÁ E. (1985): Dřeviny a vegetace Československa v nejmladším kvartéru. Ms. [Doktorská Dis. Pr., depon. in Bibl. Bot. Inst. Acad. Sci. Rep. Boh., Průhonice u Prahy] SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, SOFFNER J. (1927): Kleinschmetterlinge aus dem Isergebirge. Z. Ent. Ver. Schles. Insektenkunde, 15 (4): 6 9. SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60, ed. Severočes. Mus., Liberec. ŠVEJDOVÁ K. (1996): Botanický inventarizační průzkum PR Klikvová louka. Ms., 5 pp. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMANDL M. (1972): Dějiny lesního hospodářství v Jizerských horách. Knižnice Jizerských hor, Severočes. Mus., Liberec, 12: TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List Liberec. Český Geol. Ústav, Praha. VALEŠ V., REICHL R. & ČADÍLEK J. (1994): Generel územního systému ekologické stability krajiny katastrálního území obcí Bedřichov, Janov nad Nisou, Mšeno. Ms., Hortiservis Jablonec n. N. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VÁŇA J. (2006): Mechorosty rašelinišť v okolí Bedřichova, v oblasti Holubník Černá hora a v okolí Plochého vrchu (Mechorosty vybraných rašelinišť Jizerských hor II). Ms., 33 pp. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. Praha. VIŠŇÁK R. (2001): Plán péče o PR Klikvová louka. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2003): Jizerskohorská rašeliniště po 40 letech a jejich botanická charakteristika. Sborn. Severočes. Muz.-Přír. Vědy, Liberec, 23: VLK R. (2001): Výsledky inventarizace fauny rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera s. l.) vybraných maloplošných chráněných území v CHKO Jizerské hory a zhodnocení jejich současného stavu z hlediska zjištěných druhových spekter. Ms. [depon. in: AOPK, Správa CHKO Jizerské hory a Krajské středisko Liberec, 6 pp.] VLK R., HOLUŠA J. & KOČÁREK P. (2008): Kobylky (Orthoptera: Ensifera) a saranče (Orthoptera: Caelifera) Jizerských hor. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 26: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. WÜNSCH R. (1935): Pollenanalytische Untersuchung einiger Moore bei Gablonz a. N. Mitt. Ver. Naturfreunde, Reichenberg, 57: Strana 32

33 Plán péče o PR Klikvová louka 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO chráněná krajinná oblast, DP dílčí plocha, E3, E2, E1, E0 (v tabulkových popisech dílčích ploch) stromové, keřové, bylinné a mechové patro, EVL evropsky významná lokalita, JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa, IO individuální ochrana, LHC lesní hospodářský celek, LHP lesní hospodářský plán, LT lesní typ, LVS lesní vegetační stupeň, OP ochranné pásmo, PR přírodní rezervace, psk porostní skupina, SLT soubor lesních typů, ZCHÚ zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách: BK buk lesní (Fagus sylvatica) BR bříza bělokorá (Betula pendula) BRX bříza karpatská (Betula carpatica) JD jedle bělokorá (Abies alba) JR jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) KL javor klen (Acer pseudoplatanus) KOS borovice kleč (Pinus mugo, včetně vysazené P. x pseudopumilio a nerozlišené P. rotundata) OL olše lepkavá (Alnus glutinosa) MD modřín opadavý (Larix decidua) SM smrk ztepilý (Picea abies) SMP smrk pichlavý (Picea pungens) 4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, Stráž pod Ralskem listopad 2011 Podklady k fauně území poskytl ing. Pavel Vonička, Severočeské muzeum Liberec Strana 33

34 Plán péče o PR Klikvová louka PŘÍLOHY Tabulky: Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 Lesnická mapa typologická Příloha M5 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 Lesní porostní mapa Příloha M7 Mapa přirozených bezlesí Příloha M8 Historické mapy Ostatní: Příloha S1 Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2 Popisy vymezených přirozených bezlesí Příloha S3 Floristický přehled Příloha S4 Popisy dílčích ploch z předchozího plánu péče z r Strana 34

35 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T1 JPRL dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah nal. poznámka plocha v ha* výška přir. 447D2a/1 1 4,40 1B SM 10, BR, MD, KOS 7//2 D na SV v nevylišeném bezlesí (K15) výřez nepůvodní KOS 2 výměra po úpravě hranic: 4,42 ha 447D2b 2 0,24 1B SM 9-10, BR+ 10 C bez zásahu větší severní část psk; výměra po úpravě hranic: 0,31 ha 447D2b 3 0,14 1B SM 7, BR 3 8 C bez zásahu menší jižní část psk; výměra po úpravě hranic: 0,21 ha 447D4 4 0,14 1B SM 10 8 C bez zásahu 447D4 5 0,09 1B SM C bez zásahu 447D12/5/2 6 4,15 1A SM 9-10, KOS+ 21//15 B bez zásahu výměra po úpravě hranic: 4,23 ha //3 447D12/5/2 7 0,22 1A SM B bez zásahu výměra po úpravě hranic: 0,20 ha 447D12/5/2 8 0,04 1A SM B bez zásahu 447D12/5/2 9 0,04 1A SM B bez zásahu 447D12/5/2 10 0,06 1A SM B bez zásahu 447D12/5/2 11 0,04 1A SM B bez zásahu výměra po úpravě hranic: 0,03 ha 447D14/1a 12 0,78 1A SM B bez zásahu 447D ,76 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí; výměra po úpravě hranic: 1,72 ha 447D ,45 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí; výměra po úpravě hranic: 0,44 ha 447D ,21 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí; výměra po úpravě hranic: 0,17 ha 447D ,03 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí menší jižní část 447D ,12 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí větší severní část 447D ,21 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí 447D ,09 bez zásahů, nezalesňovat! bezlesí *) výměra dle LHP s platností od Vysvětlivky: JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. stupeň přirozenosti dle metodiky (A les původní, B přírodní, C přírodě blízký, D kulturní, E nepůvodní); nal. naléhavost, zásah: 1 naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 vhodný, 3 možný, zbytný. Bližší popis dílčích ploch je obsažen v příloze S1.

36 Pøíloha M1 Orientaèní mapa území na podkladu Základní mapy ÈR 1:50 000, s vyznaèením polohy dalších ZCHÚ NPR Jizerskohorské buèiny 1:50000 PR Ptaèí kupy PP Fojtecký mokøad PP Pod Draèí skálou PR Nová louka PR Klikvová louka Meters m Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma hranice CHKO Jizerské hory hranice ptaèí oblasti Jizerské hory hranice EVL

37 Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Geometrický plán (c) Geoline 2011 měřítko cca 1: /2 628 fialově: zaměřená hranice PR Klikvová louka modře: vypočtená hranice ochranného pásma ve formální 50 m šíři 711/1 zeleně: hranice parcel

38 Pøíloha M3 Mapa dílèích ploch 1: Meters m Legenda pøírodní rezervace ochranné pásmo hranice dílèích ploch vrstevnice: 100 m m

39 Pøíloha M4 Lesnická mapa typologická 7O1 1:5000 6S1 6R1 6K4 6K3 8G3 8R3 8G3 8R3 6R1 8R1 6K1 8G3 7R2 6K Meters m Legenda pøírodní rezervace ochranné pásmo hranice lesních typù vrstevnice: 100 m m

40 Pøíloha M5 Mapa stupòù pøirozenosti lesních porostù 1: Meters m Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma vrstevnice: 100 m m stupnì pøirozenosti: A les pùvodní B les pøírodní C les pøírodì blízký D - les kulturní E - les nepùvodní

41 Mapa vlastnického separátu Jablonec nad Nisou, LHC: platnost : od do oddělení : 447 Vlastník : * M 1 :

42 Pøíloha M7 Mapa pøirozených bezlesí 1:5000 K3 K5 K2 K1 K7 K4, K6 K18, K21 K9 K8 K10 K22 K11 K23 K12 K19 K20 K16, K17 K13 K14 K Meters m Legenda: pøirozená bezlesí (2001) hranice rezervace ochranné pásmo základní vrstevnice: 100 m m

43 Příloha S1 PODROBNĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH Dílčí plochy (DP) mají vždy jednoznačné ohraničení v obrysové mapě. Jsou to buď celistvé porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí (i ta mohou být někdy rozdělena na více částí). Každá takto ohraničená plocha má své číslo v mapové vrstvě. V tabulkách jsou uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v případě malých DP s podobnými vlastnostmi je v jedné tabulce pojednáno více takových DP, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porostní skupině či stejně označenému bezlesí. Vymezení dílčích ploch je tedy formální, DP mohou být někdy velmi malé, jindy naopak rozsáhlé a značně nehomogenní. Těmto komplikovanějším případům odpovídá obsáhlejší popis a případné vnitřní členění textu na dílčí úseky, které ovšem nejsou mapově vylišené. Legenda: ZCHÚ název ZCHÚ bez uvedení kategorie. DP: pořadové číslo dílčí plochy v rámci příslužného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, případně bezlesí. Rozloha: výměra dílčí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve výjimečných případech se neshoduje s údajem v LHP). Posun hranic rezervace po nedávném geodetickém zaměření zde není zohledněn (terénní šetření bylo prováděno v hranicích dosud platných JPRL). LHC: příslušnost DP k lesnímu hospodářskému celku (LHC). Odd.: číslo lesního oddělení. Dílec: označení lesního dílce. Por. sk.: označení porostní skupiny nebo bezlesí dle LHP pro LHC Jablonec na r Část: v případě, že se porostní skupina rozpadá na více oddělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace popisované části (např. severní část ). U celistvých porostních skupin není vyplněno nic. Stanoviště: stručný popis stanovištních poměrů svažitost, případně orientace svahů, zamokření a přítomnost horninových výchozů, případně další významné skutečnosti. Charakteristika porostu: stručný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzrůstu dřevin, jejich vitality, výskytu zmlazení atd. Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případě potřeby rozlišená na etáže. Členění etáží nemusí vždy odpovídat údajům v LHP (označení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v těchto případech: a) horní etáž je již bez živých stromů, tvořená pouze zbytkovými soušemi, v krajním případě i zcela chybí; b) etáže nelze jednoznačně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení. Výška porostu: průměrná výška porostu, v případě potřeby s rozlišením na etáže a dřeviny. Jde o souborný údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli charakteristika porostu. Zde je třeba upozornit, že porosty ve sledovaných lokalitách jsou často výškově velmi nejednotné a z tohoto důvodu mají uváděna čísla pouze orientační význam. Výšky porostů byly zjišťovány v terénu s použitím laserového výškoměru. Botanické poměry: stručná botanická charakteristika bylinného, případně mechového patra. Jsou zde uvedeny významnější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, případně je frekvence výskytu uvedena slovně, např. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), zř. (zřídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). V popisech rašelinných bezlesí jsou často užívány zkratky společenstev, zavedené autorem již dříve (VIŠŇÁK 2000, 2003): CcS spol. Carex canescens-sphagnum (fallax, riparium) CeS spol. Carex echinata-sphagnum (fallax), též Carici echinatae-sphagnetum ClmS spol. Calamagrostis villosa-sphagnum (fallax, girgensohnii, Polytrichum commune) CnS spol. Carex nigra-sphagnum (fallax) CrS spol. Carex rostrata-sphagnum (fallax, riparium), též Carici rostratae-sphagnetum apiculati DshS spol. Deschampsia cespitosa-sphagnum (fallax, riparium)

44 EaS spol. Eriophorum angustifolium-sphagnum (fallax, cuspidatum, majus, balticum aj.) EvS spol. Eriophorum vaginatum-sphagnum (fallax, russowii, tenellum, papillosum, magellanicum), též Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi JeS spol. Juncus effusus-sphagnum (fallax, riparium, Polytrichum commune) JfS spol. Juncus filiformis-sphagnum (fallax, riparium, Polytrichum commune) MolS spol. Molinia caerulea-sphagnum (v tomto typu bývá mechové patro často silně potlačeno), též Polytricho communis-molinietum coeruleae SCp as. Sphagno-Caricetum pauciflorae (Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici) Snahou autora bylo omezit používání jmen fytocenóz na nezbytně nutnou míru a proto jsou tyto zkratky využity k úspornému popisu nejvíce rozšířených vegetačních útvarů. Ve většině dalších případech je použito opisů, bez výraznější snahy o klasifikaci (typizaci) zastoupených společenstev jednak s ohledem na účel této dokumentace, jednak i pro složitost fytocenologické problematiky a často i malou výstižnost zavedených jmen. V případě bezlesí jsou další informace obsaženy v příloze S2. Botanické popisy jsou pouze orientační a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí z většinou jednorázového šetření na daných plochách v r. 2011, dle potřeby s doplněním o zjištění z r Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů se řídí přehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je ovšem dokumentováno jen ve stručnosti, s uváděním dominant a makroskopicky snadno poznatelných druhů. Návrh opatření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opatření pro danou dílčí plochu. Vzhledem ke stavu území a jeho poslání jde o zásahy omezené. Stupeň přirozenosti: stupeň přirozenosti lesních porostů pro danou dílčí plochu dle metodiky ve stupnici A až E (A les původní, B les přírodní, C les přírodě blízký, D les kulturní, E les nepůvodní). V nejednoznačných případech je uvedeno hraniční hodnocení (např. B-C), v mapovém výstupu je zpravidla zobrazeno nižší ze dvou možných hodnocení. Poznámka: doplňující údaje např. k lokalizaci, vymezení dílčí plochy, případně jiné významné skutečnosti. Dílčí plocha 2001: odkaz na pořadové číslo dílčí plochy v plánu péče z r viz příloha S4. Hvězdička (*) za číslem plochy znamená, že překryv současné a minulé plochy je pouze velmi částečný.

45 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 1 Rozloha: 4,40 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 2a/1 Část: Stanoviště: převážně rovinatý terén, nerovnoměrně zamokřený až rašelinný, na JZ relativně suché, ve východní části protéká potok, při jeho pravém břehu svažitější partie, značně zrašelinělé, zde i náznaky přirozených bezlesí, menší rašelinné světliny též při jv. okraji Charakteristika porostu: odrostlé mlaziny, místy až tyčkoviny SM, značně diferencované, etážovité, převážně volně zapojené, místy i výraznější světliny, které lok. přecházejí do méně vyhraněných přirozených rašelinných bezlesí (zejména při pravém břehu potoku), řídce vtroušená BR, MD a nepůvodní KOS; kolem potoka hloučky a skupinky starších, resp. vitálnějších SM (zčásti zjevně etáž 3), do 15 m výšky, jinak porost výškově velmi různorodý horní etáž 6-10 m vys., dolní 0,5-5 m, na nevýrazných přirozených bezlesích roztr. nízké SM (uschlé SM byly dříve vyřezány), místy i vysazená KOS 0,5-1,5 m Složení porostu [x 10%]: SM 10, BR, MD, KOS Výška porostu [m]: 7//2 Botanické poměry (podrost): celkově dom. Molinia caerulea (místy s vysokou pokryvností) a Vaccinium myrtillus, dále Carex canescens, Carex nigra, Carex rostrata (blízko potoka hoj.), Eriophorum vaginatum, Juncus effusus, Juncus filiformis, Trientalis europaea, Vaccinium vitisidaea, v místy dobře vyvinutém E0 Sphagnum fallax, Polytrichum commune, lok. Sphagnum russowii aj.; v severní části rašelinné světliny s MolS + Eriophorum vaginatum, Carex nigra, Oxycoccus palustris (roztr.), Eriophorum angustifolium (lok.), Carex rostrata, Potentilla erecta, Trientalis europaea, na jihu již v bezlesí též Drosera rotundifolia; na JV ve vrchovištním bezlesí EvS, lok. CrS, okrajově CnS, ve šlencích hoj. Eriophorum angustifolium, dále Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, na jediném místě i Empetrum nigrum Návrh opatření: na SV v náznaku bezlesí výřez nepůvodní KOS Stupeň přirozenosti: D Poznámka: Dílčí plocha 2001: 558 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 2 Rozloha: 0,24 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 2b Část: větší severní část psk Stanoviště: zvolněná rašelinná plošina Charakteristika porostu: diferencovaná tyčkovina SM, nerovnoměrně zapojená, směrem k bezlesí mezernatá, hloučkovitá, do 12 m výšky + nižší etáž, porost prům. 10 m vys., vtroušeně BR Složení porostu [x 10%]: SM 9-10, BR+ Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, v zapojených partiích potlačeno, s Vaccinium myrtillus (převažuje), Avenella flexuosa, Molinia caerulea, podružně Vaccinium vitisidaea, Eriophorum angustifolium, Trientalis europaea, v E0 Dicranum scoparium, Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: tato psk původně vyznačena jako součást bezlesí Dílčí plocha 2001: 565* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 3 Rozloha: 0,14 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 2b Část: menší jižní část psk Stanoviště: rovina, při okraji rašelinného bezlesí Charakteristika porostu: při průseku zapojená tyčkovina SM, BR, SM 6-10 m, BR 8-12 m, dále mladší výplň Složení porostu [x 10%]: SM 7, BR 3 Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hojně Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Molinia caerulea Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Dílčí plocha 2001: 583*

46 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 4 Rozloha: 0,14 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 4 Část: Stanoviště: velmi mírný svah až rovina na přechodu z podmáčené do rašelinné polohy Charakteristika porostu: v rozšířené části hustá, nevychovávaná diferencovaná tyčovina SM, poškozená loupáním, padlé nízké soušky, dále v užší části porost nižší, s hustou suchou podúrovní, postupně prořídlá nízká tyčkovina a návazně hustá mlazina, vše z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): v rozšířené části E1 prakticky chybí, jen sporadicky Vaccinium myrtillus, v E0 v sušším kraji Polytrichastrum formosum, dále již souvisle Sphagnum girgensohnii (dom.), méně Polytrichum commune, Bazzania trilobata, Plagiothecium undulatum, Mnium hornum, Sphagnum russowii; v jv. výběžku E1 dobře vyvinuto: Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, v E0 Sphagnum girgensohnii, Sphagnum russowii, Sphagnum fallax, Bazzania trilobata... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 561 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 5 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 4 Část: Stanoviště: výrazně podmáčený rovinatý terén při levém břehu potoka, třasoviska Charakteristika porostu: volněji zapojený mladý porost tyčovina s mladší výplní, cca 14 m vys., 1 SM 20 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): souvisle vyvinuto E0 (cca 80 %) se Sphagnum girgensohnii, Polytrichum commune, lok. Sphagnum riparium, méně E1 s Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Dílčí plocha 2001: 562 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 6 Rozloha: 4,15 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 12/5/2 Část: Stanoviště: vrchoviště značně narušené po dřívější těžbě rašeliny rovinatý terén rozčleněný soustavou úzkých a dlouhých, uměle vytvořených sníženin, výrazně zamokřených až lehce zvodnělých, v aktuální obrysové mapě většinou vyčleněných do samostatných bezlesí (viz popisy příslušných DP); rašelina dosti odvodněná i v důsledku soustavy odvodňovacích příkopů, zčásti snad vybudovaných ještě před těžbou rašeliny, zčásti ale zjevně s těžbou souvisejících zbytky potrubí Charakteristika porostu: starší rašelinná smrčina, výrazně různověká, s nejednoznačně odlišitelnými etážemi, se staršími SM i soušemi, stromy středního a vyššího věku často dosti proschlé, též místy (zvl. na S) souše z nedávné doby, nesanované, místy bohatá obnova SM od 0,5 m, jinde naopak dosti řídká; horní etáž do 22 m, střední (plošně převažující) cca 15 (18) m, dolní 1-6 m; jv. cípek: hloučkovitě zapojená až místy rozvolněná SM tyčovina, diferencovaná, m vys., ve zvlněném terénu, staré pařezy, ale i lok. prořezávka z nedávné doby (patrně omylem); dále na S: výrazně různověký porost (bez rozlišitelných etáží) Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS+ Výška porostu [m]: 21//15//3 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, dále Vaccinium vitisidaea, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris (zř.), v E0 mj. Dicranum scoparium; v bezlesích Molinia caerulea, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia...; volněji zapojená vzrostlá smrčina roste i v zamokřených depresích (vyšší terénní stupeň navazující na bezlesí) Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: v jv. části nevyčleněná drobná bezlesí Dílčí plocha 2001: 564*

47 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 7 Rozloha: 0,22 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 12/5/2 Část: Stanoviště: velmi mírný svah při jižním okraji rašelinného bezlesí Charakteristika porostu: volná seskupení mladších i starších SM a souší, diferencovaná, nezřetelně odlišené od okolního bezlesí Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Molinia caerulea, Oxycoccus palustris, Calluna vulgaris Návrh opatření: Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564*, 562 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 8 Rozloha: 0,04 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 12/5/2 Část: Stanoviště: malá skupinka uprostřed velkého rašelinného bezlesí Charakteristika porostu: volná seskupení mladších i starších SM a souší, diferencovaná, nezřetelně odlišené od okolního bezlesí Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): viz DP 34 Návrh opatření: Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 9 Rozloha: 0,04 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 12/5/2 Část: Stanoviště: malá skupinka při jižním okraji velkého rašelinného bezlesí Charakteristika porostu: volné seskupení mladších i starších SM a souší, ve skutečnosti jen malá a nevýrazná skupinka Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): viz DP 34 Návrh opatření: Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 10 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 12/5/2 Část: Stanoviště: malá skupinka uvnitř velkého bezlesí, v terénním stupni Charakteristika porostu: linie starších SM s mladší výplní, nesouvislý porost, horní etáž cca 17 m vys., nižší 8 m, zmlazení 0,5-3 m, též souše Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): při dolním okraji Agrostis canina, Holcus mollis, Viola palustris, v E0 mj. Sphagnum riparium Návrh opatření: Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564*

48 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 11 Rozloha: 0,04 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 12/5/2 Část: Stanoviště: malá skupinka při jižním okraji velkého rašelinného bezlesí Charakteristika porostu: skupinka SM středního a mladšího věku, volně zapojená Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): viz DP 34 Návrh opatření: Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 12 Rozloha: 0,78 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 14/1a Část: Stanoviště: rovinatý terén na vrchovišti, staré odvodňovací příkopy Charakteristika porostu: nižší, dosti proschlý porost SM, cca 14 m vys. (± odpovídá etáži 5), soušky, sporadická obnova, při okrajích hloučkovitá, okrajově četnější souše z nedávné doby; dále na Z porost nižší a hustší, místy ale s vysokým podílem souší; v r na JV podsadby BRX, nyní již nezjištěné Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, v E0 Dicranum scoparium, Sphagnum girgensohnii, Sphagnum russowii, Bazzania trilobata; ve vlhčích úsecích dom. Eriophorum vaginatum, podružně Calamagrostis villosa, dále Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Vaccinium vitis-idaea, Oxycoccus palustris, Juncus effusus, Carex nigra Návrh opatření: bez zásahů Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 563 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 13 Rozloha: 1,76 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: největší přirozené bezlesí v území rozsáhlá otevřená plocha rozčleněná několika řídkými skupinkami SM, stupňovitá, svažující se k východu, výrazně zamokřený terén (přechodové rašeliniště) s poměrně rozsáhlými, víceméně průtočnými šlenky (zejména v nižší východní části), na SV delší propad, při východním okraji protéká malý, částečně zarostlý potok Charakteristika porostu: kromě vyznačených lesních fragmentů otevřená plocha bez dřevin, s nejvýše ojedinělými nízkými soušemi; kolem bezl. 103: převládá etáž 5 (+ nerozlišené etáže 3, 4), do 18 m výšky, dosti početně ale i starší SM do 22 m; porost volně zapojený, dosti proschlý, s převážně nižšími soušemi, pomísty hloučkovitá obnova různé výšky Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): vegetačně nejednotné, mozaika EaS, CrS, MolS a jejich přechodné typy, v E0 dom. Sphagnum fallax, v horní části dosti hojně i Sphagnum papillosum, ve šlencích dosti hojně Drosera rotundifolia, celkově ale jen na malé části plochy bezlesí, obecně Oxycoccus palustris, vzácně Eriophorum vaginatum a Vaccinium uliginosum, další vrchovištní druhy chybí; zcela na JV ještě porost Carex rostrata-sphagnum riparium (+Carex canescens); při sv. okraji propad s MolS (+ Carex rostrata,... Viola palustris, Potentilla erecta), který posléze přechází do zahloubeného a zarostlého potoka s Carex rostrata, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Viola palustris, Juncus filiformis, Sphagnum fallax; na S: E1 chudé, s dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea; severní výběžek: uniformní MolS s potlačeným E0, v sev. úseku mezotrofní prameniště s Carex rostrata, Epilobium palustre, Equisetum fluviatile, Juncus effusus, Galium palustre, Senecio hercynicus, Valeriana dioica aj. (údaje z r. 2001, nyní neprověřeno) Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: původně (v předchozím deceniu) bezlesí vyznačeno Dílčí plocha 2001: 565 v podobě čtyř různě velkých fragmentů

49 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 14 Rozloha: 0,45 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 103 Část: Stanoviště: dlouhé a úzké rašelinné bezlesí uměle vytvořené těžbou rašeliny, na V úzké, dále na Z rozšířené, ve střední části přetnuté potůčkem, zde i staré ocelové potrubí, vůkol silně podmáčený terén až třasovištního rázu Charakteristika porostu: na V nesouvislý pruh různě vysokých SM Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na V v silně zamokřeném až zvodnělém terénu EaS s dom. Sphagnum fallax, místy i Sphagnum cuspidatum, vedle Eriophorum angustifolium též Eriophorum vaginatum a v sušších úsecích Molinia caerulea, dále Oxycoccus palustris; dále na Z v širším úseku CrS se Sphagnum riparium, Molinia caerulea, na S na prameništi (potůčku) dom. Sphagnum riparium s lok. hoj. Carex rostrata; západně od příčného potoka MolS + Carex rostrata, poté již souvisle CrS se Sphagnum fallax, lok. s Eriophorum angustifolium, popř. Molinia caerulea, poté opět vlhčí úsek se Sphagnum riparium, též Oxycoccus palustris a Viola palustris Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 15 Rozloha: 0,21 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: protáhlé úzké bezlesí uměle vytvořené těžbou rašeliny, podélně rozčleněné valem s fragmentem rašelinné smrčiny, dosti velké mělké šlenky Charakteristika porostu: na vyvýšeném pásu (valu) nesouvisle starší proschlé SM i souše a mladé BR Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na valu dom. Molinia caerulea, v nižším terénním stupni EaS, ve šlencích Drosera rotundifolia (lok. hoj.), Sphagnum cuspidatum, řídce Warnstorfia fluitans Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 16 Rozloha: 0,03 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 105 Část: menší jižní část Stanoviště: silně zamokřená plocha drobné přirozené bezlesí Charakteristika porostu: úzká světlina (cca 25x5 m), bez dřevin, při jižním okraji souvislý porost vzrostlé KOS (původní?) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): EaS s Oxycoccus palustris (hoj.), Drosera rotundifolia, Vaccinium uliginosum, Lycopodium annotinum (údaj z r. 2001, aktuálně neověřeno) Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564*

50 ZCHÚ: Klikvová louka DP: 17 Rozloha: 0,12 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 105 Část: větší severní část Stanoviště: silně zamokřená protáhlá sníženina po těžbě rašeliny, třasovisko, příčný příkop Charakteristika porostu: světlina, roztr. SM různého vzrůstu v okrajích, zčásti poškozené, na S též vzrostlá starší KOS (původní?) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): MolS (převažuje), EaS, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia (lok.) Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: jako úzké bezlesí pokračuje dále na V až za hranici Dílčí plocha 2001: 564* rezervace ZCHÚ: Klikvová louka DP: 18 Rozloha: 0,21 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: rašelinné bezlesí zhruba lichoběžníkového tvaru, cca 60 x 40 m, jediné vysloveně vrchovištní typu v PR, nepodmíněné těžbou rašeliny, malé i větší šlenky rozdupané od zvěře Charakteristika porostu: dosti četné nízké SM souše 2-4 m vys., roztr. živé SM 0,5 m Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): přechody EvS a SCp, značná expanze Molinia caerulea, ta však zatím nižšího vzrůstu a pokryvnosti; flor.: Carex pauciflora (hoj.-dom.), Empetrum nigrum (hoj.), Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum (lok.), Oxycoccus palustris (hoj.), Drosera rotundifolia (hoj.), Carex nigra (ve šlenku lok.), Eriophorum angustifolium (lok.), v E0 dom. Sphagnum fallax, dále Sphagnum papillosum (lok.), Sphagnum magellanicum (lok.), Sphagnum rubellum (nezř.), Sphagnum cuspidatum, Polytrichum strictum (roztr.), Gymnocolea inflata (řídce) Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564* ZCHÚ: Klikvová louka DP: 19 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 447 Dílec: D Por. sk.: 107 Část: Stanoviště: úzké protažené bezlesí vytvořené těžbou rašeliny na Z úzké, nevýrazné, svažité, na východním konci poněkud rozšířené Charakteristika porostu: na Z řídký SM porost, na V otevřená plocha ± bez dřevin Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na Z MolS (+ Eriophorum vaginatum), na V EvS (+ Molinia caerulea, Juncus filiformis lok., Eriophorum angustifolium lok.), Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 564*

51 Příloha S2 POPIS VYMEZENÝCH PŘIROZENÝCH BEZLESÍ Přirozenými bezlesími jsou plochy různé velikosti, na nichž se z ekologických příčin nevyvinul zapojený smrkový nebo klečový porost. Takové plochy jsou pro živá horská rašeliniště charakteristické, v pokročilejších stádiích vývoje a také v sušších periodách jsou ale vytlačována víceméně souvislým lesním porostem. NEVRLÝ (1962) používá pojem rašelinná louka, pod nějž ale řadí i porosty kleče (z lesnického hlediska jde o lesní porost). Označení louka je v Jizerských horách tradiční a vychází z německého Wiese. V tomto smyslu bylo slovou louka užíváno autorem tohoto textu i v předchozím plánu péče. V úzce botanickém pojetí je ale loukou travní porost kulturního původu, což rozhodně není případ horských rašelinných bezlesí. Z tohoto důvodu se nyní snažím o přednostní užívání pojmu bezlesí, namísto odborně nesprávného, byť místopisně tradičního označení louka. Bezlesí se liší nejen svými rozměry, ale i ohraničeností a typem vegetace. V PR Klikvová louka, resp. v jejím ochranném pásmu byla v r vylišena 23 bezlesí, z nichž některá na sebe ovšem plynule navazují, takže jde vlastně jen o dílčí části jednoho rozsáhlejšího bezlesí. Vylišení bezlesí odráží stav vegetace v dané době a v řadě případů není jednoznačné. Nejednoznačnost má přitom prostorový i časový rozměr. V prvním případě jde o bezlesí nezřetelně ohraničená, kdy víceméně otevřené plochy plynule přecházejí do lesního porostu, někdy jsou i celé plochy bezlesí porostlé řídkým porostem smrků, zpravidla zakrslého vzrůstu. V druhém případě jde o bezlesí víceméně dočasná, podmíněná plošným odlesněním území a s tím souvisejícím vzestupem zamokření. S odrůstáním mladých porostů dochází k vysoušení území a bezlesí (někdy jen domnělá) se mění v porostní řediny nebo i relativně zapojený porost, někdy ovšem výrazně zakrslého vzrůstu. Identifikace přirozených bezlesí je v pasekovém terénu obtížná a nejistá; zakládá se na posouzení stavu vegetace, jakož i vitalitě dřevin, přítomnosti souší a pařezů. Přesto ale platí, že dřívější stav porostu není zárukou podobného vývoje v blízké budoucnosti. Bezlesí v zájmovém území byla vymezena při terénním průzkumu v r s pomocí turistického přijímače GPS. Na rozdíl od současnosti jsem tehdy neměl k dispozici ortofotomapu, což práci v terénu a zejména následné ohraničení bezlesí v mapě dosti ztížilo. Bezlesí tak byla ohraničena s jistou mírou nepřesnosti. V tomto roce (2011) byla bezlesí jen zběžně revidována, některá méně významná nebyla ani v terénu podchycena. Důvodem byla mj. značně horší prostupnost porostů oproti době před deseti lety, kdy mlaziny byly ještě nízké a většinou dobře průchozí a přehledné. Všechna dříve vymezená bezlesí dosud přetrvávají, některá ale již zvolna zarůstají mladým smrkem, v menší míře i vysazenou klečí. Trvalejší charakter mají zejména bezlesí v jižní části rezervace, která většinou zaujímají silně podmáčené sníženiny vzniklé po dřívější těžbě rašeliny. Na vymezená bezlesí zde navazují nevyznačené úzké světliny odpovídající dřívějším těžebním příkopům. Níže je uveden původní popis všech v r vylišených bezlesí opatřený komentáři k jejich současnému stavu. Zákres bezlesí je obsažen v mapové příloze M7. Stručná charakteristika přirozených bezlesí K1. Největší bezlesí rezervace, v její jižní části (por. sk. 447 C 11 a část bezlesí č. 23), nepravidelného tvaru, přibližně 250 x m, na západě zúžená. Při jihovýchodním okraji protéká malý potůček. Louka je rozčleněná hloučky až skupinkami různě starých smrků, více či méně poškozených, místy i vysokých souší. V porostní mapě představuje bezlesí jen část zde 1

52 vymezené plochy (celkem čtyři dílčí bezlesí, z toho jedno ale připadá na sousední smrkovou kulturu), zbytek připadá na porostní skupinu 11. Vůdčími typy vegetace jsou MolS, v silně zamokřených partiích v dolní a horní části EaS, doprovodně CrS, maloplošně či ve fragmentech vystupují (zvl. při okrajích) JfS, CnS a DshS. Z hodnotnější květeny se početněji vyskytuje Oxycoccus palustris, místy i Drosera rotundifolia. Při severním okraji louky v lesíku se nachází rašelinná tůň s Glyceria fluitans, v okolních pramenných polohách troficky náročnější druhy: Agrostis stolonifera, Deschampsia caespitosa, Epilobium palustre, Senecio nemorensis, S. ovatus, Stellaria alsine, Valeriana dioica. 2011: v obrysové mapě nyní vylišeno rozsáhlé bezlesí 447 D102 rozčleněné pěti ostrůvky nesouvislých fragmentů rašelinné smrčiny (značně nesouvislé proschlé porosty různého vzrůstu). Vegetačně nejednotné, mozaika EaS, CrS, MolS a jejich přechodných typů, v E0 dom. Sphagnum fallax, v horní části dosti hojně i Sphagnum papillosum, ve šlencích často Drosera rotundifolia, celkově ale jen na malé části plochy bezlesí, obecně Oxycoccus palustris, vzácně Eriophorum vaginatum a Vaccinium uliginosum, další vrchovištní druhy chybí; zcela na JV ještě porost Carex rostrata-sphagnum riparium (+Carex canescens); při sv. okraji propad s MolS (+ Carex rostrata,... Viola palustris, Potentilla erecta), který posléze přechází do zahloubeného a zarostlého potoka s Carex rostrata, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Viola palustris, Juncus filiformis, Sphagnum fallax; na S: E1 chudé, s dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea. Založena trvalá snímková plocha. K2. Bezkolencová louka navazující na největší bezlesí rezervace (K-1). Mírná svahová konvexe, na většině plochy uniformní porost Molinia coerulea, při severním okraji pramenné polohy s Carex rostrata, Galium palustre, Equisetum fluviatile, Epilobium palustre, Juncus effusus, Potentilla erecta, Senecio nemorensis a Valeriana dioica. 2011: jedná se o severní výběžek bezlesí K1 (v aktualizované mapě bezlesí vyznačeno jako jedna plocha), vegetační poměry nebyly nyní sledovány. K3. Pramenná loučka přibližně 65 x 25 m, silně zamokřená, v rámci bezlesí č. 23 (por. 447 C). Loučka je zcela bez dřevin, převažuje CrS, doprovodně EaS a MolS. Místy hojná Calamagrostis villosa, dále Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Viola palustris. 2011: v obrysové mapě nyní nejzápadnější část dlouhého bezlesí 447 D103. Souvisle CrS se Sphagnum fallax, lok. s Eriophorum angustifolium, popř. Molinia caerulea, ve vlhčích úsecích Sphagnum riparium, Oxycoccus palustris, Viola palustris; na V MolS s Carex rostrata. K4. V pokračování bezlesí K-3 se nachází úzká pramenná louka cca 125 x 20 m. Převažuje CrS, hojně MolS, doprovodně EaS. Z význačnější květeny početněji Oxycoccus palustris, zřídka Drosera rotundifolia. Loučka je téměř bez dřevin, velmi silně zamokřená. 2011: v obrysové mapě nyní západní část dlouhého bezlesí 447 D103. Jedná se zřejmě o plochu dřívějšího rybníčku, s výtokem ve střední části bezl. 103, nyní již prakticky bez volné hladiny, byť s povrchovým zvodněním v nejnižších partiích. Přechody CrS a MolS, v E0 často Sphagnum riparium, jinak Sphagnum fallax. K5. Pěkná pramenná louka protáhlého tvaru, cca 140 x m, por. sk. 447 B 11. Vegetace: CrS (převažuje), EaS, MolS, rašeliníkové porosty bez zapojeného bylinného patra. Místy hojná Drosera rotundifolia. Na západním okraji pokračuje louka v podobě asi 10 m širokého jazyku, lemována kulturou kleče pochybného původu. 2011: v obrysové mapě nyní bezl. 104; protáhlé bezlesí na zarostlé vodní hladině, zvodnělý terén, s podélně orientovaným úzkým valem řídce porostlým staršími proschlými sm a mladší bř; pěkné EaS s drobnými šlenky, zvodnělé plochy, s Oxycoccus palustris a Drosera rotundifolia, v E0 i se Sphagnum cuspidatum, též Warnstorfia fluitans, v sušších okrajích dom. Carex rostrata a Molinia caerulea. 2

53 K6. V pokračování K-4 se nachází zamokřená světlina cca 120 x m, podélně rozdělená nesouvislým úzkým pruhem zakrslých smrků v jejich doprovodu MolS s Eriophorum vaginatum, jinak na většině plochy EaS. Na západě Drosera rotundifolia, v celé ploše roztr. Oxycoccus palustris. 2011: dle obrysové mapy východní část dlouhého bezlesí 103, ve skutečnosti pokračuje ještě dále na V v podobě úzké světliny; na V EaS se Sphagnum fallax, též Sphagnum cuspidatum, Eriophorum vaginatum, v sušších partiích s Molinia caerulea, dále Oxycoccus palustris; na Z přechází do CrS se Sphagnum riparium. K7. Vrchovištní louka přibližně kruhového tvaru, asi 60 m v průměru, v okrajové části por. sk. 447 C 11 a 447 B 13. černé zakrslé smrčky, z větší části odumřelé; několik šlenků členitého tvaru, zčásti se stojatou vodou. Vegetace: SCp kvalitní porosty, podružně EvS, MolS, méně EaS. Hojně Carex pauciflora a Drosera rotundifolia, při obvodu též Empetrum nigrum, z dalších druhů Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris. 2011: v aktuální obrysové mapě vyznačeno jako bezl Dosti četné sm souše 2-4 m vys., roztr. živé sm 0,5 m; veg.: přechody EvS a SCp, expanze Molinia caerulea, zatím nižšího vzrůstu i pokryvnosti, malé i větší šlenky narušené zvěří; flor.: Carex pauciflora (hoj.), Empetrum nigrum (hoj.), Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum (lok.), Oxycoccus palustris (hoj.), Drosera rotundifolia (hoj.), Carex nigra (lok. ve šlenku), Eriophorum angustifolium (lok.), v E0 Sphagnum fallax (dom.), S. rubellum (nezřídka), S. magellanicum (lok.), S. papillosum (lok.), S. balticum (roztr.), S. cuspidatum (roztr.), S. flexuosum, Gymnocolea inflata, Polytrichum strictum (roztr.). Založena trvalá snímková plocha. K8. Úzká protáhlá světlina v por. sk. 447 C 11. Východní část asi 25 x 10 m, MolS s hoj. Oxycoccus palustris, uprostřed vyschlý šlenk s početnou Drosera rotundifolia. Západní část cca 50 x 8 m, s jednotlivými nízkými smrky, silně podmáčeno, MolS s roztr. Eriophorum vaginatum a Oxycoccus palustris. 2011: v obrysové mapě nyní vylišeno jako bezl Na východním konci otevřenější, s EvS + Molinia caerulea, Juncus filiformis (lok.), Eriophorum angustifolium (lok.), Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia; na západě úzké, nevýrazné, svažité, s řídkým porostem sm, s MolS + Eriophorum vaginatum. K9. Drobná světlina, asi 7 x 10 m; částečně zarostlý šlenk, ve zbytkové hladině Eriophorum angustifolium, vůkol Drosera rotundifolia (hoj.), Oxycoccus palustris a Calluna vulgaris. 2011: nesledováno, bezlesí ale dosud existuje. K10. Úzká protáhlá světlina, celkem asi 140 m dlouhá, většinou ale jen nejvýše 10 m široká. Pramenná sníženina (široký příkop ) s rašeliníkovými porosty (třasovisko), s EaS a MolS, významnější květenu místy tvoří Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris. 2011: v obrysové mapě vedeno jako bezl V podobě velmi úzké podmáčené světliny pokračuje za hranicemi vyznačené plochy. Blíže nesledováno. K11. Drobná pramenná loučka, cca 35 x m. Pěkný porost EaS, v okolí soustava světlinek s mladými ± poškozenými smrky a s porosty MolS. Severovýchodně od loučky asi 25 m dlouhý pruh kleče (PiS), šířka do 10 m, výška porostu kolem 1,5 m; v jižním lemu kleče pruh EaS s hojnou Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, dále Vaccinium uliginosum (v území jinak vzácný druh), Lycopodium annotinum. 2011: zřetelně ohraničené menší bezlesí, v obrysové mapě nevylišené. Šlenk s Eriophorum angustifolium, Sphagnum cuspidatum, nehojně Drosera rotundifolia, návazně MolS + Oxycoccus palustris, Carex nigra, Eriophorum vaginatum; vedle v laggu další světlina s vlhkým MolS + příměs Eriophorum vaginatum. 3

54 K12. Sušší světlina s porostem Molinia coerulea (MolS), spíše pasekového vzhledu. V přirozeném stavu nejspíše mezernatá smrčina. 2011: lokalita neprověřena, na aktuální ortofotomapě ale dosud jasně zřetelná, byť na části plochy s roztroušenými smrky. K13. Pramenná loučka, přibližně 25 x 15 m, v por. sk, 47 C 1. Vegetace: CnS, dále Juncus effusus, Molinia coerulea, Avenella flexuosa, na severu početné břízy (Betula pendula) asi 2 m vys. Drobné zarostlé jezírko (šlenk). 2011: lokalita neprověřena, na aktuální ortofotomapě ale dosud patrná, ovšem jen nezřetelně ohraničená K14. Menší pramenná a bezkolencová loučka, zčásti zřejmě druhotného charakteru (paseka). Převládá MolS, ve vlhčích partiích CnS. Celá loučka cca 40 x 20 m, por. sk. 447 C : lokalita neprověřena, na aktuální ortofotomapě ale dosud patrná, ovšem jen nezřetelně ohraničená K15. Pramenná a vrchovištní louka, cca 60 x 25 m, por. sk. 447 B 1 (jižní část při hranici vlastní PR). Zakrslé, zčásti odumřelé smrčky hlavně při okrajích loučky, četné šlenky s hojnou Drosera rotundifolia, na jednom místě bult s Empetrum nigrum. Vegetace: CnS, EvS, méně EaS a CrS, hojně Oxycoccus palustris. 2011: řídce sm do 1,5 m, vyřezané soušky (pařízky), několik nízkých vysazených kos, okrajově početná mladá bř, dosti velké, ale mělké šlenky s hoj. Eriophorum angustifolium + Carex nigra, Drosera rotundifolia, na bultech EvS, lok. CrS (EaS), CnS, obecně hojně Oxycoccus palustris, na jediném místě Empetrum nigrum, v E0 dom. Sphagnum fallax. K16. Pramenná louka, cca 30 x 45 m, ve východní části por. sk. 447 B 1. Převažuje CrS, hojně i MolS, podružně EaS, z hodnotnější květeny často Oxycoccus palustris, místy i Drosera rotundifolia. Část plochy zřejmě pasekového původu (jednotlivé pařezy a nárosty smrku 1-2 m vys. Louka nezřetelně pokračuje na SZ, k bezlesí K-17, s nímž je propojena mezernatou, mírně zakrslou mladou smrčinou. 2011: řídce sm 1-2 m vys., pařízky po vyřezaných souškách, roztr. vysazená kos 0,5-1,5 m vys., nevýrazné šlenky; vegetačně nepříliš vyhraněné, s Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Carex rostrata, Oxycoccus palustris, Carex nigra (lok. hoj.), Drosera rotundifolia (lok.), Eriophorum angustifolium. K17. Pramenná loučka kruhového tvaru, o průměru přibližně 20 m, s porosty přechodného typu mezi CrS, CnS, EaS a EvS, mj. s Oxycoccus palustris. V podobě asi 8 m širokého pruhu (s MolS) pokračuje více jak 20 m k SSZ. 2011: samostatně nesledováno, nezřetelně ohraničeno, v podstatě zamokřené světliny, které vyznívají do okolí. K18. Protáhlá bezkolencová loučka, cca 40 x 10 m, plynule přecházející do okolních pasek. MolS s hojnou Avenella flexuosa, dále Eriophorum vaginatum. 2011: silně zamokřená světlina se stojící vodou, dom. Molinia caerulea, Sphagnum fallax Polytrichum commune, Trientalis europaea, Carex nigra, Juncus filiformis aj., vyznívá do okolí. K19. Loučka přechodného typu asi 30 x 20 m, s porosty EvS, MolS, EaS, hojně Oxycoccus palustris. Mělké vyschlé šlenky bez rosnatky. Směrem na jih pokračuje rozvolněná zakrslá rašelinná smrčina, s podrostem EvS, podružně MolS, lokálně EaS, Oxycoccus palustris. K20. Drobná loučka v mírném svahu za potočním zářezem, s porostem CrS. 4

55 2011: nesledováno, v okolí soustava nezřetelně ohraničených zamokřených světlin, místy dolesňovaných smrkem. K21. Loučka 20 x 15 m, bezkolencová (MolS) na kontaktu s pasekovými formacemi podobné fyziognomie. 2011: nesledováno, v okolí soustava nezřetelně ohraničených zamokřených světlin, místy dolesňovaných smrkem. K22 (nově 2011). V aktuální obrysové mapě vylišeno jako samostatná (jižní) část nového bezlesí 105, ve skutečnosti ale otevřená plocha velmi malá, úzce protažená, navazuje na severu na souvislejší porost starší kleče. EaS, dle záznamu z r s Oxycoccus palustris (hoj.), Drosera rotundifolia, Vaccinium uliginosum, Lycopodium annotinum (zřejmě jediný výskyt v PR). K23 (nově 2011). Nezdokumentované bezlesí vylišené pouze na ortofotomapě. Jedná se o dvě blízké světliny s EaS, s roztr. porostem nízkých sm, podobné světliny nevelkých rozměrů se vyskytují i v blízkém okolí. Tabulka č. 19: Přehled vymezených přirozených bezlesí označení výměra v ha typ zákresu typ vegetace výsadby KOS K01, K02 2,11 1 p K03 0,11 1 p K04, K06 0,31 1 p K05 0,30 1 p K07 0,22 1 v K08 0,04 1 p K09 0,01 3 p K10 0,06 1 p K11 0, p K12 0,13 2 p K13 0,02 3 p K14 0,05 2 p K15 0, vp ano K16, K17 0,18 2 p ano K18, K21 0,11 2 p K19 0,09 2 p K20 0,02 3 p K22 0, p K23 0,05 3 p Vysvětlivky: označení kódové označení dle plánu péče z r. 2001; nově jsou navazující bezlesí spojena do jedné plochy; výměra v ha výměra víceméně otevřených ploch (nejvýše s malým zahrnutím klečových porostů) dle digitalizace nad aktuální ortofotomapou, s přihlédnutím k dříve zaměřeným hraničním bodům; typ zákresu (doporučení pro novou obrysovou mapu): 1 jako vymezené bezlesí (vyhraněné bezlesí, zcela otevřené nebo jen s malým podíme dřevin), menší lokality lze případně vypustit, 2 jako součást porostní skupiny, zákres přerušovanou čarou, lze vymezit i ve větší šíři); 3 nevýznamné bezlesí, zpravidla nevelkých rozměrů, případně nezřetelné, v obrysové mapě neuvádět; typ vegetace: p pramenné bezlesí (převážně Sphagno recurvi-caricion canescentis), v vrchovištní bezlesí (převážně Sphagnion medii), n bezlesí náplavového typu (sušší i vlhké trávníky, v území není zastoupeno. 5

56 Příloha S3 FLORISTICKÝ PŘEHLED Základní údaje ke květeně území, včetně přehledu vzácných a ohrožených druhů a stručné charakteristiky jejich výskytu v území, jsou obsaženy v kapitole 2.1. Tato příloha obsahuje pouze úplný výčet všech druhů cévnatých rostlin uváděných ze zájmového území v rámci dílčích průzkumů. První soustavný floristický průzkum uskutečnila před patnácti lety ŠVEJDOVÁ (1996). Z rezervace uvádí celkem 37 druhů cévnatých rostlin. Na toto první šetření navázal o pět let později autor tohoto textu (VIŠŇÁK 2001). Z území rezervace a tehdy uvažovaného širšího ochranného pásma (v rozsahu lesních dílců 447 B a C) zaznamenal 85 druhů. V řadě případů se ovšem jednalo o synantropní rostliny rozšířené při lesích a příkopech po okrajích území, tedy z míst, jejichž zahrnutí do zájmového území je diskutabilní (přinejmenším nejde o druhy pro území reprezentativní). V rámci zpracování tohoto plánu péče byl floristický průzkum po deseti letech zopakován (VIŠŇÁK 2011 hoc loco). Řešené území je totožné jako v r. 2001, tj. zahrnuje celé lesní dílce 447 B, C a D. Zjištěno bylo 67 druhů cévnatých rostlin. Z významnějších druhů bylo nově zaznamenáno Blechnum spicant, naopak se nepodařilo potvrdit výskyt druhů Lycopodium annotinum a Valeriana dioica, v obou případech ale zjevně z toho důvodu, že příslušná místa výskytu nebyla nyní navštívena. Pozorována nebyla ani Betula carpatica, která byla v minulém období dosti početně vysazována, následně však byla prakticky úplně zničena zvěří. Nebyly zjištěny ani další dříve nalezené druhy, což lze přičítat omezenému času věnovanému terénnímu šetření. V některých případech ale může jít i o vymizení druhu, což by vzhledem k vývoji porostů od pasekových formací k zapojeným mladým smrčinám bylo přirozené a bylo to pozorováno i na jiných lokalitách v Jizerských horách. Celkově bylo ve třech dosud provedených průzkumech z území uváděno přesně 100 druhů cévnatých rostlin. Nepodařilo se potvrdit výskyt vzácnějších rašelinných druhů, uváděných z Klikvové louky z minulosti Andromeda polifolia a Carex limosa. U Andromeda polifolia jde zřejmě o údaj mylný, nicméně ekologicky představitelný, v případě Carex limosa jde o zřejmě realistické zachycení výskytu před cca 30 lety. Tento druh je prakticky nepřehlédnutelný v rašelinných jezírkách ve společenstvech svazu Leuko-Scheuchzerion palustris, méně nápadný ale již v ostřicovorašeliníkových společenstvech svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, kde se Carex limosa mísí s habituelně podobnými druhy Carex rostrata a Eriophorum angustifolium. Výskyt druhu v území tak zůstává stále možný a přitom poměrně snadno ověřitelný v případě důkladnějšího a vhodně načasovaného botanického šetření na bezlesích. vědecké jméno české jméno čs vyhl Abies alba jedle bělokorá. x. 4 Agrostis canina psineček psí. x 2 Agrostis capillaris psineček tenký. x 2 Agrostis stolonifera psineček výběžkatý. x. Achillea millefolium řebříček obecný.. 1 Anthoxanthum odoratum tomka vonná. x. Athyrium distentifolium papratka horská. m. Athyrium filix-femina papratka samice.. 1 Avenella flexuosa metlička křivolaká x x 3 Betula carpatica bříza karpatská. x. 4 Betula pendula bříza bělokorá x x 2-3 Blechnum spicant žebrovice různolistá

57 vědecké jméno české jméno čs vyhl Calamagrostis epigejos třtina křovištní x x. Calamagrostis villosa třtina chloupkatá x x 3 Calluna vulgaris vřes obecný x x 2 Cardaminopsis halleri řeřišničník Hallerův.. 1 Carex canescens ostřice šedavá x. 2 Carex echinata ostřice ježatá. x 1 Carex nigra ostřice obecná x x 2-3 Carex ovalis ostřice zaječí. x 1 Carex pauciflora ostřice chudokvětá x x 1 3 Carex pilulifera ostřice kulkonosná.. 1 Carex rostrata ostřice zobánkatá x x 2 Cerastium holosteoides rožec obecný. x. Cirsium heterophyllum pcháč různolistý x x 1 Cirsium palustre pcháč bahenní. x 1 Cytisus scoparius janovec metlatý. m. Deschampsia cespitosa metlice trsnatá. x 2 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x Dryopteris dilatata kapraď širolistá. x 2 Empetrum nigrum šicha černá x x Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá. x. Epilobium montanum vrbovka horská.. 1 Epilobium palustre vrbovka bahenní. x Equisetum fluviatile přeslička mokřadní x x 1 Equisetum sylvaticum přeslička lesní. x. Eriophorum angustifolium suchopýr úzkolistý x x 2 Eriophorum vaginatum suchopýr pochvatý x x 2 Fagus sylvatica buk lesní x x 1 Festuca rubra kostřava červená x.. Galium palustre svízel bahenní. x. Galium saxatile svízel hercynský x x 2-3 Glyceria fluitans zblochan vzplývavý. x 1 Gnaphalium sylvaticum protěž lesní. x 1 Hieracium lachenalii jestřábník Lachenalův. x 1 Hieracium murorum jestřábník zední.. 1 Holcus mollis medyněk měkký x x 1 Homogyne alpina podbělice alpská. x. Hypericum maculatum třezalka skvrnitá.. 1 Juncus bulbosus sítina cibulkatá. x. Juncus conglomeratus sítina klubkatá x.. Juncus effusus sítina rozkladitá. x 1 Juncus filiformis sítina niťovitá x x 1-2 Juncus squarrosus sítina kostrbatá. x 1 Larix decidua modřín opadavý. x. Lastrea limbosperma pérnatec horský. m. Lotus uliginosus štírovník bažinný. m. Lycopodium annotinum plavuň pučivá. x. 3 3 Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý. x 1 Melampyrum pratense černýš luční. x 1 Melampyrum sylvaticum černýš lesní x.. Mentha longifolia máta dlouholistá. m. Moehringia trinervia mateřka trojžilná.. 1 Molinia caerulea bezkolenec modrý x x 2-3 Nardus stricta smilka tuhá. x. Oxalis acetosella šťavel kyselý. x 1-2 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x Phegopteris connectilis bukovinec osladičovitý. x. 2

58 vědecké jméno české jméno čs vyhl Picea abies smrk ztepilý x x 3 Picea pungens smrk pichlavý x x 1-2 Pinus mugo borovice kleč x x 2-3 Pinus sylvestris borovice lesní. x 1 Populus tremula topol osika. x 1 Potentilla erecta mochna nátržník x x 1-2 Prunella vulgaris černohlávek obecný. m 1 Ranunculus acris pryskyřník prudký.. 1 Ranunculus repens pryskyřník plazivý. x 1 Rubus idaeus ostružiník maliník x x. Rumex acetosa šťovík kyselý. x. Salix aurita vrba ušatá x x 1 Salix caprea vrba jíva. m 1 Scirpus sylvaticus skřípina lesní. m 1 Senecio hercynicus starček hercynský. x. Senecio ovatus starček Fuchsův x x 1 Silene dioica silenka dvoudomá. x 1 Sorbus aucuparia jeřáb ptačí x x 1-2 Stachys sylvatica čistec lesní. x. Stellaria alsine ptačinec mokřadní. x. Stellaria graminea ptačinec trávovitý. x 1 Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška lékařská. x. Trientalis europaea sedmikvítek evropský x x 2 Tussilago farfara podběl lékařský. m. Urtica dioica kopřiva dvoudomá. x. Vaccinium myrtillus brusnice borůvka x x 3 Vaccinium uliginosum brusnice vlochyně x x 1 Vaccinium vitis-idaea brusinka obecná x x 2 Valeriana dioica kozlík dvoudomý. x. 4 Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek.. 1 Vicia cracca vikev ptačí. x. Viola palustris violka bahenní x x 1-2 Vysvětlivky: 1996 botanická inventarizace ŠVEJDOVÁ (1996); 2001 předchozí plán péče (VIŠŇÁK 2001); 2011 orientační floristické šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK 2011 hoc loco); výskyt taxonu v r a 2001 označen symbolem x, v r použit symbol m pro výskyt při okraji území (cesty, průseky); v r zachycena orientační četnost taxonu v území v trojčlenné stupnici (1 druh vzácný, 2 druh roztroušený nebo místy hojný, 3 druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3; čs kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 druh kriticky ohrožený, 2 druh silně ohrožený, 3 druh ohrožený). Poznámky k významnějším druhům (původní text z r s dílčími aktualizacemi) Abies alba (jedle bělokorá) v r zjištěny byly pouze dva mladé stromky ve smrkové tyčovině na SZ území. Nejspíše šlo o vysazenou jedli, neboť v širokém okolí již dospělé jedle nerostou. V r jedle v území již nezaznamenána, výsadby navrhované v předchozím plánu péče nebyly zřejmě uskutečněny. Andromeda polifolia (kyhanka sivolistá) druh z Klikvové louky uvádí PLOCEK (1982) chybnou interpretací staršího údaje PUCHMAJEROVÉ (1936), která zřejmě měla na mysli výskyt ky- 3

59 hanky na Nové louce (viz výše); bez bližšího komentáře kyhanku z Klikvové louky uvádí i HOUŠKOVÁ (1981). Výskyt Andromeda polifolia je zmíněn i v dokumentaci ÚSES (VALEŠ, REICHL & ČADÍLEK 1994). Sám jsem kyhanku na Klikvové louce nenalezl, její výskyt zde však nepovažuji za zcela vyloučený. S největší pravděpodobností by se dala očekávat na vrchovištní louce K-7 nebo v okolní rašelinné smrčině. Nicméně ani v r se ji na těchto místech nepodařilo nalézt. Betula nana (bříza trpasličí) o introdukci tohoto glaciálního reliktu se zmiňuje NEVRLÝ (1981: 100). Sám jsem ji na Klikvové louce nikdy neviděl a neuvádí ji odsud ani PLOCEK (1974, 1986). Pokud zde byla Betula nana skutečně vysazena, pak se tu nejspíše dlouho neudržela. Carex limosa (ostřice mokřadní) druh z území uvádí pouze HOUŠKOVÁ (1991). Má růst sporadicky ve zvodnělých odvodňovacích příkopech, zarostlých rašeliníkem (Sphagnum riparium). Pokud se zde skutečně vyskytuje, je to nejníže a nejzápadněji položená lokalita v Jizerských horách, svým charakterem výjimečná. Nejbližší známý výskyt Carex limosa je až na Vánoční louce vzdálené odsud cca 6 km, v nadmořské výšce kolem 1050 m. Výskyt se nepodařilo potvrdit ani v r. 2011, zcela vyloučit jej ovšem nelze, ve společenstvech svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis lze ostřici mokřadní poměrně snadno přehlédnout. Carex pauciflora (ostřice chudokvětá) roste zřejmě jen na okrouhlé vrchovištní louce (bezlesí K-7), kde je však velmi hojná (dominanta společenstva Sphagno-Caricetum pauciflorae). Bohatý výskyt potvrzen i v r Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá) roztroušeně až hojně na většině přirozených bezlesí (K-1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 15, 16), v porovnání s vrchovišti náhorní části hor velmi početný druh. Její výskyt je zde podmíněn vyšším stupněm zamokření, které souvisí jednak s pramennou polohou, jednak s dřívější těžbou rašeliny (NEVRLÝ /1962/ uvádí, že rosnatka tvoří součást porostu dřívějších tůní po borkovišti). Empetrum nigrum (šicha černá) poměrně vzácná, hojněji jen v okrajích vrchovištní louky K-7, sporadicky při východním okraji louky K-15. Epilobium palustre (vrbovka bahenní) v prameništích a při potocích na několika místech, zejména po obvodu velkého bezlesí K-1. Lycopodium annotinum (plavuň pučivá) sporadicky v rašelinné smrčině poblíž klečového porostu. V r nezaznamenána, spíše jen nedopatřením, neboť toto místo nebylo autorem navštíveno. Oxycoccus palustris (klikva bahenní) na většině vymezených bezlesí (K-1, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 15, 16, 17, 19) hojně, často i v rozvolněné rašelinné smrčině. Pinus mugo (borovice kleč) v jižní části území na údajné hrázi někdejšího rybníka (NEVRLÝ 1962), vytváří souvislý porost asi 25 m dlouhý, 5-10 m široký a 1,5 m vysoký; porost budí dojem původnosti, což podtrhuje současný výskyt druhů Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Lycopodium annotinum a Vaccinium uliginosum poslední dva druhy se přitom na Klikvové louce vyskytují dosti zřídka a nepochybně představují významné komponenty původní vrchovištní květeny. Naproti tomu NEVRLÝ (1981: 100) uvádí, že kleč je na tomto rašeliništi uměle vysazena, aniž by však bylo zřejmé, z jakých pramenů přitom vycházel. Pozn. 2011: starší kleč má v rezervaci více převážně nepočetných výskytů, vázaných na bezlesí či světliny vzniklé po těžbě rašeliny. V souvisleji zachovaném (tj. těžbou nezasaženém) původním terénu kleč neroste, což možnost původního výskytu dosti zpochybňuje. Pravděpodobnější se skutečně jeví, že kleč byla do území po ukončení těžby humolitu (tj. koncem 19. nebo počátkem 20. století) uměle zavedena. Dokud však nebude introdukce hodnověrným způsobem doložena, stále zůstává možnost, že kleč je na Klikvové louce původní. Současný charakter výskytu kleče je zde nicméně jiný než na nedaleké Nové louce, kde je analogický nesporně původním výskytům kleče ve vrcholové části Jizerských hor. 4

60 Vaccinium uliginosum (brusnice vlochyně) nehojně v rašelinné smrčině v okolí klečového porostu, jinde zřejmě neroste, dále porůznu na největším bezlesí K1 a na vrchovištním bezlesí K7. Valeriana dioica (kozlík dvoudomý) mezotrofní prameniště při okraji bezlesí K2, nepočetně spolu s dalšími náročnějšími druhy (Agrostis stolonifera, Deschampsia caespitosa, Epilobium palustre, Senecio hercynicus, S. ovatus, Stellaria alsine). Jde o druh mokřadních lad, ostřicových luk a pramenných olšin, jehož výskyt v rašeliništním komplexu Jizerských hor je dosti neobvyklý. Při terénním šetření v r byla tato lokalita opomenuta, takže recentní výskyt nelze potvrdit, velmi pravděpodobně zde však uvedené druhy přežívají. 5

61 Příloha S4 TABULKOVÉ POPISY DÍLČÍCH PLOCH V PŘEDCHOZÍM PLÁNU PÉČE Odkaz ze současného plánu péče na položku DP č.. Na konci přílohy je připojena porostní mapa na r , z níž lze odvodit polohu dílčích ploch. Tabulky mají následující jednotnou strukturu a obsah: ZCHÚ: zvláště chráněné území, zde vždy PR Klikvová louka, s rozlišením PR (přírodní rezervace) a OP (ochranné pásmo); DP č.: pořadové číslo dílčí plochy, dodatečně doplněný údaj který zajišťuje návaznost na dílčí plochy v současném plánu péče (na r ), překryv dílčích ploch může být někdy velmi nedokonalý. Odd., por., por. sk.: prostorové členění lesa na oddělení, porost a porostní skupinu dle LHP; Část: zřetelně ohraničená část porostní skupiny, zpravidla samostatně stojící, na základě popisu identifikovatelná v obrysové mapě; Stanoviště: rámcová charakteristika ekotopu (reliéf, půda aj.); Lesní typ: dle typologické mapy, s případnou bližší lokalizací, okrajově zasahující LT jsou uvedeny v závorce; Potenciální společenstvo: předpokládaný typ potenciální přirozené vegetace vyjádřený nejbližším fytocenologickým ekvivalentem (zpravidla na úrovni asociace); současné porosty nemusejí charakteristice příslušné jednotky vždy odpovídat; Základní charakteristika: stručný popis porostu; Stromové patro: spíše lesnická charakteristika stromové etáže; Keřové patro: stručný popis keřové úrovně (ve většině porostů je jen slabě vyvinuta nebo chybí); Bylinné patro: botanický popis podrostu, rostlinné druhy jsou uváděny vědeckými jmény, nomenklatura podle DOSTÁLa (1989) Návrh opatření: doporučená opatření pro popisovanou porostní skupinu nebo její část, viz též samostatná tabulka v příloze Poznámka: případné doplňující údaje ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 558 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 1 Část: jádrová část uvnitř vlastní PR Stanoviště: rovina až mírný svah, zamokřený až rašelinný terén Lesní typ: 8R3 většina plochy, 8G3 sz. a sev. okraj Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, podmáčená smrčina, pramenná louka, bezkolencová louka Základní charakteristika: hloučkovitě zapojená, místy velmi mezernatá smrková kultura až mlazina, v severní části s řadou menších rašelinných luk Stromové patro: chybí Keřové patro: smrková kultura až mlazina, 2-4 m vysoká, porost volně zapojený až vysloveně mezernatý, s menší lokální příměsí nepůvodní kleče, okrajově s jeřábem v ind. ochranách Bylinné patro: převažuje Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, místy Carex nigra, C. rostrata, Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Oxycoccus palustris; v prolukách porosty CrS, CnS, EaS, EvS, MolS Návrh opatření: nevyžadována Poznámka: viz popisy bezlesí K-16, K-17, K-18, K-19, K-20, K-21

62 ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 559 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 2 Část: drobný porost na severu vlastní PR Stanoviště: velmi mírný svah, podmáčený Lesní typ: 8R3 Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: volněji zapojená smrková mlazina Stromové patro: smrkový porost do 10 m výšky, s volnějším zápojem Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Trientalis europaea, výrazné mechové patro s rašeliníkem a Polytrichum commune Návrh opatření: nevyžadována Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 560 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 2 Část: jižní část uvnitř vlastní PR Stanoviště: mírný, výrazně zamokřený svah při okraji rašelinné louky (bezlesí K-16) Lesní typ: 8R3 Potenciální společenstvo: podmáčená až rašelinná smrčina Základní charakteristika: nerovnoměrně zapojená smrková mlazina Stromové patro: smrkový porost 5-7 cm, v jádru zapojený, při okrajích velmi rozvolněný, nezřetelně ohraničený vůči sousední por. sk. 1 Keřové patro: nevýznamná, okrajově (zřejmě již ve sk. 1) mladé výsadby kleče Bylinné patro: Avenella flexuosa, Molinia caerulea, Calamagrostis villosa, Juncus effusus, bohatě vyvinuté mechové patro s Polytrichum commune a Sphagnum sp. Návrh opatření: nenaléhavá prořezávka Poznámka:

63 ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 561 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 3 Část: malý porost na severu vlastní PR Stanoviště: rovina až velmi mírný svah, podmáčeno Lesní typ: 8G3 severní část, 8R3 jižní část Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: zapojený porost nízkých, zčásti zřejmě zakrslých smrků, různověký, z přirozené obnovy Stromové patro: smrkový porost až 10 m vysoký, směrem na jih výška postupně klesá na 3-6 m, zde porost zřejmě přirozeně zakrslý Keřové patro: ve světlinách a při okrajích dosti husté nálety až nárosty smrku Bylinné patro: převažuje Vaccinium myrtillus, v jižní části dobře vyvinutá mechová synuzie s rašeliníkem Návrh opatření: nenaléhavá prořezávka Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 562 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 3 Část: malá jižní část uvnitř vlastní PR Stanoviště: velmi mírný zamokřený svah při levém břehu potoka Lesní typ: 8R3 Potenciální společenstvo: podmáčená až rašelinná smrčina Základní charakteristika: zapojená smrková tyčkovina se zbytky mohutných pařezů Stromové patro: smrkový porost m vys., v jádru zapojený, okrajově rozvolněný Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: hojně Vaccinium myrtillus, bohatě vyvinuté E0 s rašeliníky a ploníky Návrh opatření: nevyžadována Poznámka:

64 ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 563 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 13 Část: Stanoviště: rovinatý rašelinný terén, nerovnoměrně zamokřený Lesní typ: 8R1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina Základní charakteristika: na JV rozpadlá rašelinná smrčina s torzy nižších dožívajících stromů, dále na SZ porost relativně zapojený, vitálnější Stromové patro: na většině plochy poměrně zapojený různověký porost, smrky v různém stupni poškození, do 15 m výšky; na JV porost převážně odumřelý, souše do 10 m Keřové patro: značně nesouvislé nárosty břízy a smrku, smrkové zmlazení roztroušeně i v E1 Bylinné patro: většinou převažuje Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus, na JV v zamokřenějším terénu převládá Eriophorum vaginatum; doprovodně vystupují Calamagrostis villosa, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Vaccinium vitis-idaea, Oxycoccus palustris, Juncus effusus, Carex nigra; roztr. zmlazení smrku, na JV podsadby břízy karpatské značně poškozené okusem Návrh opatření: bez zásahů přirozená obnova je dostačující Poznámka:

65 ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 564 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 11 Část: Stanoviště: rašelinná pánev s pramennými polohami, v severní části vrchovištní plošina rozčleněná soustavou zamokřených sníženin protáhlého tvaru (stagnující voda), v jižní části rozsáhlá přirozená bezlesí rázu pramenných luk Lesní typ: 8R1 většina plochy, 8G3 západní okraj, 7R2 zcela okrajově na jihu Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, pramenná louka, bezkolencová louka, podružně na západě podmáčená smrčina Základní charakteristika: rašelinná smrčina s četnými světlinami i rozsáhlejšími rašelinnými loukami, ve světlinách s klečí snad přirozeného původu; velmi rozsáhlá a členitá skupina zaujímající většinu plochy vlastní rezervace a současně zahrnující většinu vymezených bezlesí Stromové patro: v severní části nerovnoměrně zapojená smrková kmenovina, středně poškozená, přerušovaná soustavou pramenných světlin, porost různověký, místy s menším podílem souší Keřové patro: nesouvislé nárosty smrku v prosvětlených partiích a na pramenných loukách, na několika místech vzrostlá kleč, která zde budí dojem původnosti Bylinné patro: hojně Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, Carex nigra, Eriophorum vaginatum, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, místy též Lycopodium annotinum a Vaccinium uliginosum, v rašelinných loukách mj. Carex rostrata, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis, Potentilla erecta, v eutrofnějších pramenných polohách Deschampsia cespitosa, Epilobium palustre, Galium palustre, Glyceria fluitans, Senecio ovatus, S. nemorensis (zř.), Stellaria alsine, Valeriana dioica (zř) Návrh opatření: bez zásahů nezalesňovat! Poznámka:

66 ZCHÚ: PR Klikvová louka DP č: 565 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: bezl. 23 Část: Stanoviště: mírně svažitý až rovinatý terén s vydatnými pramennými polohami při jižním okraji rašelinné pánve, střídají se sušší partie s výrazně podmáčenými úseky charakteru šlenků, při jv. okraji protéká malý potůček, zde relativně mezotrofní mokřiny Lesní typ: 8R1, okrajově 8G3 Potenciální společenstvo: pramenná louka, bezkolencová louka Základní charakteristika: dle porostní mapy 4 samostatná bezlesí, dvě z nich v současnosti součást jednoho rozsáhlého bezlesí (K-1) Stromové patro: ve vyznačených plochách stromová úroveň prakticky chybí, pouze při okrajích smrk různého stáří i zdravotního stavu (vč. vysokých souší) Keřové patro: smrkové nárosty při okrajích, nejzápadnější ze čtyř bezlesí nelze v terénu vylišit jedná se o smíšený porost smrku a břízy cca 2 m vysoký, rozvolněný, bez otevřené plochy Bylinné patro: v sušších partiích MolS, ve vlhčích pěkné EaS, v menších porostech či ve fragmentech CnS, JfS, CrS a DshS, z významnějších bylin dosti hojně Oxycoccus palustris, místy i Drosera rotundifolia Návrh opatření: bez zásahů, doporučuji upravit hranice bezlesí dle skutečnosti Poznámka: viz též popisy bezlesí K-1 a K-3 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 566 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 1 Část: severozápadní část Stanoviště: rovina až mírný svah jv. orientace, na většině plochy nezamokřený terén, v dolní části přecházející do rašelinné pánve Lesní typ: 6K1 většina plochy, 8G3 okrajově v dolní části (již na území vlastní PR) Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová, v dolní části podmáčená smrčina Základní charakteristika: nerovnoměrně zapojená smrková kultura, v dolní části s klečí nejasného původu Stromové patro: chybí Keřové patro: odrostlá smrková kultura, zvláště v dolní části volně zapojená, okrajově kleč (patrně Pinus x pseudopumilio), roztroušeně bříza, sporadicky smrk pichlavý, porost různověký, zjevně vylepšovaný, 1-6 m vys. Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, při dolním okraji hojně Molinia caerulea, dále Deschampsia cespitosa, Galium saxatile, Juncus filiformis Návrh opatření: v sušších partiích prosázet bukem s individuálními ochranami, ve vlhčích úsecích smrkem, postupně vyřezat kleč a smrk pichlavý Poznámka:

67 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 567 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 1 Část: severní část u Vládní cesty Stanoviště: chladná zamokřená sníženina při potoce Lesní typ: 8G3 většina plochy, 6K4 (6K3) při severním okraji Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: paseka, resp. nezajištěná kultura smrku, na východě početné výsadby jeřábu Stromové patro: chybí Keřové patro: nezapojený porost smrku ztepilého, podružně i smrku pichlavého proměnlivé výšky (0,5-4 m), při potoce značně nezapojený a nízký, v okrajích vzrostlejší, na východě hojně jeřáb v individuálních ochranách Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, dále Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Carex nigra, Juncus filiformis (místy vyvinuto JfS) Návrh opatření: dosadit jeřáb i při levém břehu potoka Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 568 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 1 Část: východní část Stanoviště: rovinatý terén u cesty, jen mírně zamokřený Lesní typ: 8R3 většina plochy, 6R1 západní okraj Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: volněji zapojená smrková kultura až mlazina s hojnou břízou Stromové patro: chybí Keřové patro: rozvolněný až mezernatý porost smrku, 2-4 m vys., u cesty s bohatou příměsí břízy, ojediněle i borovice Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, dále Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Galium saxatile, Molinia caerulea (lok.) Návrh opatření: v sušších partiích doplnit buk, ve vlhčích partiích jeřáb a jedli vše s ind. ochranami Poznámka:

68 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 569 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 1 Část: jižní část Stanoviště: rovinatý, na SZ mírně se svažující terén, s rostoucím zamokřením na severním okraji, jinak relativně suchý Lesní typ: 6K1 většina plochy, 8R3 severní okraj Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová, na severu podmáčená až rašelinná smrčina Základní charakteristika: odrůstající kultura až mlazina smrku, nerovnoměrně zapojená Stromové patro: (vč. E2): nesouvisle zapojený porost smrku ztepilého, se slabou příměsí smrku pichlavého, výška porostu (1,5-) 2-6 m, porost zjevně různověký, vylepšovaný, přesto dosud nezapojený, zejména při zrašelinělém severním okraji Keřové patro: Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, hojně Avenella flexuosa a Galium saxatile Návrh opatření: sušší proluky prosázet bukem s ind. ochranami, vlhčí partie ponechat bez zásahu; postupně vyřezat příměs smrku pichlavého Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 570 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 2 Část: severní část Stanoviště: rovinatý, dosti podmáčený terén při levém břehu potoka Lesní typ: 8G3 většina plochy, 8R3 jihovýchodní okraj Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: volněji zapojená smrková mlazina Stromové patro: nesouvisle zapojený až mezernatý mladý smrkový porost, 3-5 (-8) m vysoký, výškově diferencovaný, místy se zrašelinělými prolukami Keřové patro: roztroušené nálety a nárosty smrku již od 0,5 m výšky Bylinné patro: převládá Molinia caerulea, dále Calamagrostis villosa (v sušších partiích hojnější), Vaccinium myrtillus, Carex canescens aj. Návrh opatření: nevyžadována Poznámka:

69 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 571 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 2 Část: severozápadní část Stanoviště: rovina bez zjevného zamokření, roztroušeně nízké kameny Lesní typ: 6K3 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina až kmenovina s čerstvě prokáceným průsekem Stromové patro: zapojený porost smrku m vys., výč. tloušťka kolem 20 cm, místy drobné světliny Keřové patro: jednotlivě smrk, vzácně jedle (2 stromky 1,5 m vys.) Bylinné patro: vzhledem k velkému zastínění je jen místně vyvinuto, podílí se na něm Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Galium saxatile, Trientalis europaea a Vaccinium myrtillus; v příkopu u Vládní cesty roste navíc Lastrea limbosperma a Phegopteris connectilis; ve světlinách převládá Avenella flexuosa, doprovodně Nardus stricta Návrh opatření: nenaléhavá probírka Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 572 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 2 Část: malá východní část Stanoviště: rovina až mírný svah, místy zrašelinělý Lesní typ: 6R1, 8R3 Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: zapojená smrková mlazina Stromové patro: mladý smrkový porost 2-4 (-6) m vys., při potoce (již sk. 3?) až 10 m vys., jednotlivě přimíšená bříza Keřové patro: nesouvislá dolní etáž smrku do 2 m výšky Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, místy hojný rašeliník Návrh opatření: nenaléhavá prořezávka Poznámka:

70 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 573 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 2 Část: větší jižní část Stanoviště: rovinatý terén bez patrného vlivu zamokření Lesní typ: 6K1 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová Základní charakteristika: nerovnoměrně zapojená smrková tyčkovina až tyčovina Stromové patro: smrkový porost m vys., většinou volněji zapojený, část plně zapojená s drobnými prolukami po obvodu Keřové patro: mladé výsadby buku, bez individuální ochrany a tudíž značně poškozené okusem Bylinné patro: převažuje Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, dále Galium saxatile Návrh opatření: proluky prosázet bukem s účinnými ind. ochranami, stávající výsadby buku chránit nátěrem Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 574 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 3 Část: severní část Stanoviště: rovinný terén bez viditelného vlivu zamokření, na SV zřetelně vystupující plošina nad rašelinnou pánví (stanovištní kontrast vůči sousední sk. 2) Lesní typ: 6K3 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina až kmenovina, porost nelze na Z jednoznačně odlišit od sousední por. sk. 2 Stromové patro: zapojený smrkový porost, u vládní cesty i více než 16 m vys., většinou ale nižší Keřové patro: vmezeřené smrkové nárosty různé výšky, na většině plochy ale chybí Bylinné patro: vzhledem k velkému zastínění jen slabě vyvinuto; Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Phegopteris connectilis Návrh opatření: nevyžadována (probírka možná) Poznámka:

71 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 575 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 3 Část: východní část Stanoviště: vrchovištní konvexe, při severním okraji rozčleněná potočním zářezem Lesní typ: 6R1 většina plochy, 8R3 v okrajích Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, místy dosti suchá (mineralizovaná rašelina) Základní charakteristika: různověká, většinou hustě zapojená mladá smrčina, dosud výškově rozrůzněná Stromové patro: plně zapojená smrková tyčkovina až tyčovina, proměnlivé výšky, v rašelinném úseku nižší než 10 m, v sušších polohách cca 14 m vys. Keřové patro: Bylinné patro: pro značné zastínění nerovnoměrně vyvinutá, převládá Avenella flexuosa, dále Calamagrostis villosa, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, lok. Molinia caerulea, dobře vyvinuté mechové patro Návrh opatření: nevyžadována (prořezávka možná) Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 576 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 3 Část: drobná izolovaná část na jihu Stanoviště: rovinatý, nezamokřený terén Lesní typ: 6K1 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová (metličková) Základní charakteristika: hustě zapojená smrková tyčovina uprostřed mladších porostů Stromové patro: plně zapojený smrkový porost, cca 16 m vysoký Keřové patro: souvislý plášť mladších smrků po obvodu skupiny Bylinné patro: velmi mezernaté, s převažující Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: možná probírka Poznámka:

72 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 577 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 5 Část: Stanoviště: velmi mírný svah přibližně západní orientace, zrašelinělý Lesní typ: 8R3 Potenciální společenstvo: podmáčená až rašelinná smrčina Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina s volnějším zápojem Stromové patro: tenká smrková kmenovina (výč. tl. kolem 25 cm), výška porostu kolem 16 m, místy světliny Keřové patro: sporadické nárosty smrku v prosvětlených partiích Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Trientalis europaea, bohatě vyvinuté mechové patro s rašeliníkem, místy třasoviska Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 578 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 6 Část: Stanoviště: rovinatý terén, podmáčený, s přechodem do rašelinných poloh, zarostlé odvodňovací příkopy, místy drobná třasoviska Lesní typ: 8R3 většina plochy, 8G3 severní část, 8R1 malá plocha na východě (u cesty) Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina, rašelinná smrčina Základní charakteristika: volně zapojená mladá smrková kmenovina s nezřetelným ohraničením vůči por. sk. 5 Stromové patro: volněji zapojený porost smrku m vys., výč. tl cm; na východě (u cesty) rašelinná poloha s mezernatým porostem jen m vys. Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: převládá Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, hojně Avenella flexuosa, dále Calamagrostis villosa, Carex nigra, Eriophorum vaginatum (zvl. na V), Vaccinium vitis-idaea, v pramenných úsecích místy vyvinuto CrS Návrh opatření: nevyžadována obnova porostu není aktuální Poznámka:

73 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 579 Odd.: 447 Por.: B Por. sk.: 9 Část: Stanoviště: mírný až výraznější svah Z-SZ orientace, místy s pramennými úseky, většinou však bez zjevného vlivu zamokření Lesní typ: 6K4 většina plochy, 8G3 na J a JV, 8R3 při jv. okraji Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová, lokálně podmáčená smrčina Základní charakteristika: poměrně dobře zapojená smrková kmenovina mýtního věku Stromové patro: zralý smrkový porost, zčásti s mírně sníženým zakmeněním Keřové patro: jen sporadické zmlazení smrku, především v podmáčených polohách Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále přistupuje Dryopteris dilatata, Galium saxatile, Trientalis europaea Návrh opatření: zahájit obnovu skupinovitě clonným způsobem, postupně rozšiřovat stávající světlinky, podsadit buk a jedli, skupinově chránit (malé oplocenky), využít přirozeného zmlazení smrku Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 580 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 1 Část: severozápadní část Stanoviště: mírný svah jihovýchodní orientace, mírně až výrazně zamokřený Lesní typ: 6K3 většina plochy, 8G3 dolní část Potenciální společenstvo: buková smrčina třtinová, podmáčená smrčina Základní charakteristika: kultura až mlazina smrku s hojnou břízou, při dolním okraji rozvolněná, s výsadbami nepůvodní kleče Stromové patro: nerovnoměrně zapojený porost smrku, místy s hojnou břízou (při Vládní cestě je porost vzrostlejší, zapojenější a s nižším podílem břízy); při rozcestí u Vládní cesty dva dospělé buky Keřové patro: při dolním okraji roztroušené výsadby kleče cca 1 m vys. Bylinné patro: Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Galium saxatile, Molinia caerulea ve vlhčích partiích převažuje Návrh opatření: nenaléhavé dosadby jeřábu (s IO) v nezapojených úsecích Poznámka: severní část této skupiny je popsána samostatně; se skupinou fyziognomicky splývá i nejzápadnější část bezlesí č. 23 (již v rámci vlastní rezervace) jde o smíšený porost smrku a břízy, rozvolněný, avšak bez souvislé otevřené plochy, v podrostu s hojnou Molinia caerulea

74 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 581 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 1 Část: severozápadní část Stanoviště: rovinatý, resp. jen nepatrně svažitý terén, většinou nezamokřený, se sporadicky vystupujícími balvany Lesní typ: 6K3 většina plochy, 8G3 při dolním okraji Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová, okrajově podmáčená smrčina Základní charakteristika: kultura (až mlazina) smrku s místní příměsí smrku pichlavého Stromové patro: porost smrku ztepilého většinou 2-4 m vys., místy až 6 m, část porostu zapojená, část mezernatá, menší příměs smrku pichlavého Keřové patro: chybí Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, doprovodně Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Galium saxatile, okrajově i Molinia caerulea Návrh opatření: prosázet bukem (s event. příměsí jeřábu a jedle) s individuálními ochranami, postupně vyřezat smrk pichlavý Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 582 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 1 Část: východní část Stanoviště: rovinatý terén při okraji rašelinné pánve, půda většinou zjevně zamokřená, zrašelinělá až rašelinná Lesní typ: 7R2 většina plochy, 8R1 západní okraj (při hranici vlastní rezervace) Potenciální společenstvo: podmáčená až rašelinná smrčina Základní charakteristika: volně zapojená smrková mlazina, s četnými prolukami, dílem přirozeného charakteru (pramenné loučky) Stromové patro: smrková mlazina průměrně 4 m vysoká (2-6 m), značně rozvolněná, místy hojná příměs břízy (Betula pendula) Keřové patro: v sušších partiích výsadby kleče nejasného původu (zřejmě Pinus x pseudopumilio) Bylinné patro: převažuje Avenella flexuosa, Carex nigra, Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, dále Juncus effusus, Juncus filiformis, Calluna vulgaris, Vaccinium vitis-idaea, při průseku (na S) též Eriophorum angustifolium, E. vaginatum a Oxycoccus palustris Návrh opatření: proluky nezalesňovat, výhledově vyřezat kleč Poznámka:

75 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 583 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 1 Část: jižní část Stanoviště: terén mírně se svažující na V (k potoku), nerovnoměrně zamokřený (výraznější zamokření na Z a při potoce) Lesní typ: 7R2 většina plochy, 8G3 při jižním okraji Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: odrostlá smrková kultura až mlazina smrku s hojně přimíšenou břízou Stromové patro: volně zapojený porost smrku, na západě 4-6 m vysoký, na SV většinou jen 2-4 m, velmi hojná příměs, místy až převaha břízy (Betula pendula) Keřové patro: výsadby jeřábu v individuálních ochranách, zčásti poškozené Bylinné patro: nehomogenního vzhledu, střídavě dominuje Avenella flexuosa a Calamagrostis villosa, v zamokřeném prostoru na Z naopak Molinia caerulea, místy hojně Carex nigra a Equisetum sylvaticum, doprovodně Galium saxatile, Juncus effusus, Trientalis europaea Návrh opatření: nevyžadována Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 584 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 2 Část: hlavní část Stanoviště: velmi mírný sz. svah, bez patrného vlivu zamokření Lesní typ: 6K1 většina plochy, 7R2 při dolním okraji Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová, okrajově podmáčená smrčina Základní charakteristika: ± zapojená smrková mlazina až tyčkovina Stromové patro: většinou dobře zapojený porost smrku m vys., ojediněle proluky Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: jen místy vyvinuto: Avenella flexuosa (převládá), Calamagrostis villosa, Galium saxatile Návrh opatření: nevyžadována Poznámka:

76 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 585 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 2 Část: malá izolovaná část Stanoviště: rovinný, podmáčený terén Lesní typ: rozhraní 7R2 a 8R1 Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: hlouček mladých smrků při okraji vlastní rezervace Stromové patro: malá skupina smrků 8-10 m vys., jeden smrk cca 15 m vys., dále ve svahu (ještě tato por. sk.?) jen roztroušené smrky cca 6 m vys. Keřové patro: smrkové nárosty při okrajích Bylinné patro: převládá Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa a Carex nigra; v řídkém porostu nižších smrků maloplošně i CrS s Epilobium palustre Návrh opatření: bez zásahů, skupinu vzhledem k jejich malé rozloze doporučuji připojit ke sk. 1 Poznámka: dle pruhového značení patří tato skupina již do vlastní rezervace, jako součást por. sk. 447 C 11 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 586 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 3 Část: 4. část od JZ (při průseku) Stanoviště: rovinatý, na SZ mírně se svažující terén bez viditelného zamokření Lesní typ: 6K1 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová Základní charakteristika: volněji zapojená smrková tyčovina Stromové patro: nerovnoměrně zapojený smrkový porost, asi 12 m vys., výč. tloušťka kolem 20 cm Keřové patro: chybí, pouze při okraji pár mladých buků (E1) zdeformovaných okusem Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa a Calamagrostis villosa, v doprovodu Dryopteris dilatata, Galium saxatile, Silene dioica, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: v rozvolněné části podsadit několik buků, případně jedlí s individuální ochranou Poznámka:

77 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 587 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 3 Část: 2. část od JZ Stanoviště: mírný svah sz. orientace, bez viditelného zamokření Lesní typ: 6K1 východní část, 7R2 západní část Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová (metličková) Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina Stromové patro: mladý smrkový porost, m vys., zapojený Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: jen ostrůvkovitě vyvinutá, převládá Avenella flexuosa, doprovodně Galium saxatile a Vaccinium myrtillus Návrh opatření: nevyžadována Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 588 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 3 Část: 3. část od JZ Stanoviště: velmi mírný svah sz. orientace, bez pozorovatelného zamokření Lesní typ: 6K1 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová (metličková) Základní charakteristika: smrková tyčovina (tyčkovina), většinou dobře zapojená Stromové patro: mladý smrkový porost, 12 (-14) m vys., místy s volnějším zápojem, oproti předchozí skupině nižšího vzrůstu, jen nezřetelně odlišený vůči navazující por. sk. 2 Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, doprovodně Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: nevyžadována Poznámka:

78 ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 589 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 3 Část: 1. část od JZ Stanoviště: mírně svažitý terén při potoce, lehce podmáčený Lesní typ: 7R2 Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: relativně zapojená smrková tyčovina Stromové patro: mladý smrkový porost, místy slabě rozvolněný Keřové patro: nevyvinuto Bylinné patro: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Molinia caerulea (lok.), Sphagnum sp. Návrh opatření: do světlin jednotlivě dosázet jedli s individuálními ochranami Poznámka: ZCHÚ: PR Klikvová louka OP DP č: 590 Odd.: 447 Por.: C Por. sk.: 9 Část: Stanoviště: rovinatý terén zvlněný po pařezech a vývratech, bez vlivu zamokření Lesní typ: 6K3 Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová Základní charakteristika: prosvětlená smrková kmenovina, mýtně zralá Stromové patro: mýtně zralý porost smrku se sníženým zakmeněním, prosvětlení nerovnoměrné Keřové patro: ve světlinách roztroušené nárosty smrku 1-3 m vys. Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa a Calamagrostis villosa, doprovodně Athyrium filix-femina, Galium saxatile, Senecio ovatus a Vaccinium myrtillus Návrh opatření: podsadby buku, v jednotlivé příměsi klen a jedle, vše individuálně chránit Poznámka:

79