Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Správa mostních objektů

Transkript

1 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1 SŽDC S5 Správa mostních objektů Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne: č.j.: S 9244/2012-OTH Účinnost od 1. října 2012 Počet listů : 40 Počet příloh: 8 Počet listů příloh: 22 Úroveň přístupu B

2 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 Gestorský útvar: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor traťového hospodářství Dlážděná 1003/ Praha 1 Ukládací znak: Skartační znak a lhůta: A - 10 Náklad: 200 Rok vydání:

3 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 OBSAH ZÁZNAM O ZMĚNÁCH... 5 ROZSAH ZNALOSTÍ... 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK... 7 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 8 ČÁST DRUHÁ HODNOCENÍ MOSTNÍCH OBJEKTŮ ČÁST TŘETÍ HLAVNÍ PROHLÍDKA Kapitola I Hlavní prohlídka mostních objektů Kapitola II Pokyny pro provedení hlavní prohlídky ČÁST ČTVRTÁ DOHLÉDACÍ ČINNOST Kapitola I Úvod a členění dohlédací činnosti Kapitola II Obchůzka trati, kontrolní jízda Kapitola III Běžná prohlídka Kapitola IV Podrobná prohlídka Kapitola V Mimořádná prohlídka Kapitola VI Kontrolní zatěžovací zkouška Kapitola VII Zvláštní pozorování, provozní měření a diagnostika ČÁST PÁTÁ PROVOZNÍ DOKUMENTACE Kapitola I Vedení provozní dokumentace Kapitola II Evidence Kapitola III Soubor dokumentace mostních objektů Kapitola IV Udržovací jednotky Kapitola V Soubor záznamů z dohlédací činnosti Kapitola VI Evidence a soubor dokumentace mostních provizorií ČÁST ŠESTÁ ZATÍŽITELNOST A PŘECHODNOST Kapitola I Úvod Kapitola II Rychlost na mostních objektech Kapitola III Nejvyšší dovolená rychlost na trvalých mostech a propustcích 25 Kapitola IV Nejvyšší dovolená rychlost na objektech s konstrukcí mostům podobnou Kapitola V Nejvyšší dovolená rychlost na dlouhodobých a krátkodobých zatímních mostech ČÁST SEDMÁ BEZPEČNOST PROVOZU A OCHRANA MOSTNÍCH OBJEKTŮ Kapitola I Úvodní ustanovení Kapitola II Šířkové uspořádání na a pod mostními objekty Kapitola III Pojistné úhelníky na mostě Kapitola IV Ochrana podpěr mostních objektů přes železniční tratě Kapitola V Ochrana železničních mostních objektů přes pozemní komunikace ČÁST OSMÁ UDRŽOVÁNÍ MOSTNÍCH OBJEKTŮ

4 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY PŘÍLOHY Příloha 1 Názvosloví, definice pojmů Příloha 2 Hlavní prohlídka A Přehled dokumentace předkládané k hlavní prohlídce B Zpráva o průběhu stavby C Žádost o provedení hlavní prohlídky D Přehled evidovaných údajů a koncept evidenčního listu E Vzor zápisu o hlavní prohlídce F Pověřování zaměstnanců výkonem hlavní prohlídky Příloha 3 Běžná prohlídka Příloha 4 Pokyny pro provádění podrobné prohlídky Příloha 5 Protokol o podrobné prohlídce Příloha 6 Bezpečnostní opatření Příloha 7 Zásady pro provádění údržby Příloha 8 Udržovací jednotky

5 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ZÁZNAM O ZMĚNÁCH číslo č.j. Změna Předpis účinnost od opravil dne podpis 5

6 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ROZSAH ZNALOSTÍ Organ. složka Pracovní činnosti Znalost GŘ SŽDC Ředitelé OP, OTH, OI, BEZ informativní: předpis v celém rozsahu Zaměstnanci oddělení mostů a tunelů úplná: předpis v celém rozsahu Určení zaměstnanci OP, OTH, OI, BEZ informativní: předpis v celém rozsahu Zaměstnanci provádějící pracovní činnosti, pro které je předepsána odborná zkouška M02, M03 a M04 dle SŽDC Zam1 úplná: předpis v celém rozsahu OJ SŽDC Ředitelé příslušných OJ informativní: předpis v celém rozsahu Určení zaměstnanci OJ úplná: předpis v celém rozsahu Určení zaměstnanci TÚDC informativní: předpis v celém rozsahu Zaměstnanci provádějící pracovní činnosti, pro které je předepsána odborná zkouška M01, M02, M03 a M04 dle SŽDC Zam1 Dodavatelé Pracovníci, provádějící pracovní činnosti, pro které je předepsána odborná zkouška F-02 úplná: předpis v celém rozsahu úplná: předpis v celém rozsahu 6

7 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK BEZ Odbor bezpečnosti GŘ SŽDC ČD České dráhy, a.s. DAP dokumenty a předpisy SŽDC DÚ definiční úsek GPK geometrické parametry koleje GŘ SŽDC Generální ředitelství SŽDC HP hlavní prohlídka IS MES informační systém Mostní evidenční systém MD Ministerstvo dopravy MP mostní provizorium OI Odbor investiční GŘ SŽDC OK ocelová konstrukce OP Odbor provozuschopnosti GŘ SŽDC OS organizační složka SŽDC OTH Odbor traťového hospodářství GŘ SŽDC PHS protihluková stěna PKO protikorozní ochrana SD stavební deník SVI systém vodotěsné izolace SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace TBZ technicko-bezpečnostní zkouška TK temeno kolejnice TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah TP technologický předpis TÚ traťový úsek TÚDC Technická ústředna dopravní cesty UJ udržovací jednotky VP vysokopevnostní šrouby VV výrobní výkresy VVOK výrobní výkresy ocelové konstrukce ZBN konstrukce se zabetonovanými nosníky ŽST železniční stanice 7

8 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Předpis SŽDC S5 Správa mostních objektů upravuje správu, technické požadavky a činnosti související se správou mostních objektů a některých objektů s konstrukcí mostu podobnou jako součástí dráhy na železničních dráhách v majetku ČR, se kterými má právo hospodařit SŽDC. 2. Mostními objekty se v předpisu rozumí především železniční mosty a propustky, pro ostatní mostní objekty (např. lávky) platí předpis přiměřeně. Za propustek se považuje objekt s kolmou světlostí od 0,4 m do 2,0 m včetně. 3. Předpis je závazný pro všechny příslušné organizační složky SŽDC. Dále je tento předpis závazný na základě smluvního vztahu i pro další provozovatele dráhy na železničních drahách SŽDC. Zaměstnanci odpovědní za uzavírání smluv o dílo týkajících se projektování, stavby, přestavby, údržby a kontroly mostních objektů jsou povinni v příslušné smlouvě zakotvit smluvní závazek zhotovitele dodržovat ustanovení tohoto předpisu v rámci zhotovení díla s ohledem na správu mostních objektů. 4. Správou ve smyslu tohoto předpisu se rozumí souhrn činností zaměstnanců organizačních složek SŽDC, kteří zajišťují zejména: hlavní prohlídky (technicko-bezpečnostní zkouška ve smyslu vyhlášky MD č.177/1995 Sb, dále jen TBZ ); dohlédací činnost, vyhodnocování dohlédací činnosti a stanovování priorit pro zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti objektů; evidenci objektů vč. technických dat o poloze, charakteru, stavu, provozní způsobilosti a ekonomické náročnosti připravovaných a realizovaných stavebních prací; vedení provozní dokumentace objektů; udržování objektů v provozuschopném stavu formou zajišťování udržovacích a opravných prací včetně podílu z hlediska správy na modernizačních a rekonstrukčních pracích, event. novostavbách tratí; posuzování objektů z hlediska přechodnostních parametrů, parametrů prostorové průchodnosti a z hlediska zajištění bezpečnosti provozování dráhy; rušení objektů. 5. Základní pomůckou vedení správy mostů u SŽDC je informační systém MES mostní evidenční systém (dále jen IS MES ). 6. Předpis neplatí pro správu cizích zařízení a inženýrských sítí SŽDC i jiných správců (kabelů, potrubí, chrániček, kolektorů a jiných podobných zařízení) umístěných na a pod objekty uvedenými v čl. 1 a 2 anebo samostatně na trati. Tato zařízení spravují správci cizích zařízení. Chráničky těchto zařízení nejsou mostními objekty a jejich správa je zajišťována správci inženýrských sítí ve smyslu předpisu SŽDC S7. 7. Předpis dále neplatí pro odvodňovací zařízení ve smyslu předpisu SŽDC S4 jako jsou svodná potrubí, hlavní sběrače, odvodňovací štoly, drenáže a trativody a podobně. 8. V tomto předpisu jsou používány základní pojmy, jejichž smysl je formulován především ve stavebně-technickém významu dle ČSN a ČSN Upřesnění a definice dalších užívaných pojmů je v Příloze 1. 8

9 SŽDC S5 účinnost od 1. října Správa mostních provizorií (označování, evidence, podmínky vkládání, určování rychlosti dle typu, uložení a železničního svršku, technické prověřování apod.) je řešena samostatným předpisem SŽDC S5/2 Správa mostních provizorí. Pokud je mostní provizorium vloženo do trati jako nosná konstrukce, stává se zatímním mostním objektem dlouhodobým nebo krátkodobým a pro správu těchto objektů platí předpis SŽDC S Na doplňky. 9

10 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST DRUHÁ HODNOCENÍ MOSTNÍCH OBJEKTŮ 11. Pro zajištění bezpečnosti železničního provozu na mostních objektech a stanovení priorit činnosti správy železničních mostních objektů je nutné zajistit hodnocení existujících železničních mostních objektů. Hodnocení stavebního stavu objektu je základním hodnocením stavu objektu sloužícím potřebám správce pro plánování stavebních zásahů, vedení statistických přehledů za účelem souhrnných sledování vývoje stavu objektů apod. 12. Hodnocení se provádí na podkladě dohlédací činnosti. Hodnocení stavebního stavu mostů a objektů s konstrukcí mostu podobnou se provádí zpravidla na základě výsledku podrobné prohlídky. U propustků se hodnocení provádí na základě běžné prohlídky. 13. Návrh na změnu hodnocení stavu mostu se při běžné prohlídce předkládá v těch případech, kdy jsou zjištěny okolnosti, pro které objekt neodpovídá hodnocení celkového stavu stanovenému po poslední podrobné resp. běžné prohlídce, tj. např. došlo ke zhoršení jeho stavu, nebo naopak zlepšení z důvodů provedení opravy apod. 14. V odůvodněných případech, lze ověřit skutečný stav mostních objektů mimořádnou prohlídkou. Návrh hodnocení se uvede v zápise z prohlídky. O výsledném hodnocení nebo změně hodnocení rozhodne vedoucí zaměstnanec pověřený správou mostních objektů. 15. Při podrobné prohlídce uvede vždy její vykonavatel do protokolu o podrobné prohlídce návrh hodnocení stavebního stavu. V případě rozporu s hodnocením správce rozhodne o výsledném stupni hodnocení stavebního stavu vedoucí zaměstnanec pověřený správou mostních objektů. Tato skutečnost se uvede v zápise o vyhodnocení podrobné prohlídky a v protokolu z podrobné prohlídky (zde se uvede jako datovaná poznámka včetně podpisu zaměstnance). Výsledné hodnocení se zaznamená do IS MES. Návrh vykonavatele podrobné prohlídky v protokolu z podrobné prohlídky však zůstane nezměněn. 16. Konstrukce i jednotlivé části spodní stavby (tj. v rozsahu schématu mostu uvedeného v IS MES) se hodnotí při podrobné prohlídce samostatně a výsledek se samostatně zaznamenává. Mostní objekty (mimo propustků) se hodnotí jako celek, a to společně za všechny nosné konstrukce a za spodní stavbu (např. K2/S3). Toto celkové hodnocení je definováno hodnocením nejhorší nosné konstrukce a nejhorší části spodní stavby. U propustků se uvádí hodnocení jen jedním údajem společně pro nosné konstrukce i spodní stavbu. 17. V případě, že je objekt, tj. především propustek, zcela nedostupný (např. přímým oboustranným napojením na kanalizaci, malou světlostí neumožňující nosnou konstrukci fyzicky prohlédnout, trvalým zavodněním apod.), posuzuje se stav objektu na základě stavu viditelných částí a funkčnosti, kterou lze posoudit nepřímým pozorováním, např. propady štěrkového lože, zhoršování průtoku apod. Tato skutečnost se uvede v záznamu z běžné prohlídky. 18. Parametry prostorové průchodnosti a přechodnosti na mostních objektech nemají vliv na hodnocení stavebního stavu. 10

11 SŽDC S5 účinnost od 1. října Vlastní hodnocení celkového stavebního stavu mostního objektu, popřípadě jeho jednotlivých části, má tří následující stupně: a) stupeň 1 objekt vyžaduje jen běžnou údržbu; b) stupeň 2 objekt vyžaduje opravu přesahující rámec běžné údržby, např. celkovou obnovu nátěru, výměnu podlahy na mostě, lokální výměnu mostnic, popř. i opravu nebo výměnu některých částí, které by mohly omezit provoz; c) stupeň 3 objekt vyžaduje stavební zásah většího rozsahu, rekonstrukci nebo úplnou přestavbu, přestavbu opěr nebo výměnu nosné konstrukce, popř. jen opravu nebo výměnu některých částí, jejichž stav může být příčinou omezení provozu (např. bylo nutné omezit rychlost na mostě nebo propustku s ohledem na trhliny v podélnících, v klenbě nebo s ohledem na celkový stav mostnic apod.) Hodnocení stupněm 3 nemusí zavdávat okamžitou příčinu na změnu podmínek provozuschopnosti. Toto hodnocení indikuje správci potřebu vážně se zabývat dalším užíváním objektu, to je například zajistit plánování stavebního zásahu, zajistit zvýšený dohled a nárokovat přidělení finančních prostředků dle příslušných postupů. 20. Na doplňky. 11

12 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST TŘETÍ HLAVNÍ PROHLÍDKA Kapitola I Hlavní prohlídka mostních objektů 21. Technicko-bezpečnostní zkouška (TBZ) se u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů s konstrukcí mostu podobnou ve smyslu vyhlášky MD č.177/1995 Sb. vykonává formou hlavní prohlídky. 22. Hlavní prohlídkou se prověřují novostavby a stavební zásahy do nosné konstrukce a spodní stavby existujících mostních objektů v rámci rekonstrukcí či oprav z hlediska bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Její příznivý výsledek je podmínkou povolení k zahájení zkušebního provozu nebo pokračování provozu stávajícího. Hlavní prohlídkou se prověřuje dosažení projektovaných parametrů a plnění požadovaných funkcí celého objektu v rámci provedených stavebních počinů. 23. Součástí hlavní prohlídky může být též v případech stanovených ve smyslu vyhlášky MD č. 177/1995 Sb. zatěžovací zkouška k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při zkušebním (event. i kritickém) zatížení. Zkoušku provádí akreditovaná zkušebna dle ČSN Hlavní prohlídka se provádí komisionálně. Za průběh a výsledek hlavní prohlídky zodpovídá vedoucí hlavní prohlídky. 25. Kromě vedoucího hlavní prohlídky jsou členy komise: stavbyvedoucí zhotovitele mostního objektu; stavební dozorce; odpovědný zástupce žadatele o hlavní prohlídku (pokud jim není stavbyvedoucí); odpovědný zástupce budoucího správce mostního objektu (pokud jím není vedoucí hlavní prohlídky). 26. Dále se hlavní prohlídky zúčastní i další zástupci (např. vedoucí zatěžovací zkoušky, byla-li prováděna, zástupce správce železničního svršku a spodku, zástupce zhotovitele projektu), pokud jsou k tomu vedoucím hlavní prohlídky předem vyzváni. 27. Provedením hlavní prohlídky, tj. funkcí vedoucího hlavní prohlídky mostních objektů, se z hlediska jejich velikosti a složitosti v rámci SŽDC pověřují: a) odborný útvar GŘ SŽDC, jde-li o: mostní objekty trvalé, lávky a dlouhodobé zatímní mostní objekty, jejichž nosná konstrukce má rozpětí 18,00 m a větší (u spojitých konstrukcí součet rozpětí); mostní objekty, na kterých se provádí zatěžovací zkouška nebo zvláštní pozorování; mostní objekty z předpjatého betonu; novostavby mostních kolejových vah, točnic; krátkodobé zatímní mostní objekty o více otvorech nebo s rychlostí vyšší než 50 km/h; mostní objekty, které si k provedení hlavní prohlídky vyhradí; 12

13 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 b) správcovská OS: v ostatních případech; a u mostních objektů podle bodu a), u kterých byly touto činností pověřeny odborným útvarem GŘ SŽDC. 28. Vedoucí hlavní prohlídky rozhoduje o závěrečném posouzení vhodnosti objektu nebo jeho části pro zavedení zkušebního provozu včetně stanovení podmínek, a to s přihlédnutím k výsledkům případné zatěžovací zkoušky. 29. Podrobnosti provádění hlavní prohlídky jsou uvedeny v Kapitole II a v Příloze 2.A až 2.E (směrný přehled dokumentace, zpráva o průběhu stavby, žádost o provedení hlavní prohlídky, koncept evidenčního listu, vzor zápisu). 30. Prokazování odborné způsobilosti vedoucího hlavní prohlídky včetně způsobu vydávání příslušného pověření řeší Příloha 2.F tohoto předpisu. 31. Na doplňky. Kapitola II Pokyny pro provedení hlavní prohlídky 32. Hlavní prohlídka objektů se provádí na základě žádosti zhotovitele mostního objektu (pro každý mostní objekt samostatně). 33. Jmenování pověřených pracovníků pro konkrétní výkon vedoucího hlavní prohlídky zajišťuje odborný útvar GŘ SŽDC nebo vedoucí zaměstnanec pověřený správou mostních objektů místně příslušné OS na základě žádosti o provedení hlavní prohlídky. 34. Žádost o provedení hlavní prohlídky se předkládá cestou příslušné OS správce min. 10 pracovních dnů před navrhovaným termínem konání hlavní prohlídky. Termín, způsob a formu předložení dokladů stanoví vedoucí hlavní prohlídky. Včasné nepředložení požadovaných dokladů může být důvodem k nevykonání hlavní prohlídky ve stanoveném termínu. 35. Závazné údaje žádosti o provedení hlavní prohlídky a seznam příloh (dokumentů a dokladů), které je nutno k žádosti připojit, jsou uvedeny v Příloze 2.A a 2.C. 36. Podstatné údaje o průběhu stavby uvede zhotovitel ve zprávě o průběhu stavby podle Přílohy 2.B. 37. Součástí předkládané dokumentace je rovněž výpis relevantních evidenčních údajů týkajících se mostního objektu (viz Příloha 2.D). 38. Kontrolu připravenosti k zahájení hlavní prohlídky, včetně ověření správnosti a kompletnosti dokladů provádí prokazatelně (tj. podpisem na seznamu dokladů podle Přílohy 2.A) před předáním vedoucímu hlavní prohlídky stavební dozorce. 39. Hlavní prohlídku (funkci vedoucího hlavní prohlídky) nesmí vykonat pracovník, který prováděl stavební dozor. 40. Útvar, který je oprávněn k provedení hlavní prohlídky, potvrdí termín hlavní prohlídky navrhovaný v žádosti nebo stanoví nový závazný termín. 13

14 SŽDC S5 účinnost od 1. října Jestliže na stavební akci bylo vydáno stavební povolení a na objektu bude nutno z provozních důvodů ihned po ukončení hlavní prohlídky zahájit kolejový provoz, zajistí stavebník ve smyslu stavebního povolení účast zástupce Drážního úřadu. 42. Vlastní výkon hlavní prohlídky zajišťují členové komise s tím, že vedoucí hlavní prohlídky jednotlivé členy pověřuje dílčími úkoly a jejich činnost průběžně koordinuje. Vedoucí hlavní prohlídky výsledky prověření předložené jednotlivými členy komise vyhodnocuje, v případě nesouladu rozhodne o výsledku. 43. Hlavní prohlídka objektu sestává zejména: a) z kontroly předložené dokumentace, při které se prověřují zejména: záznamy a údaje ve stavebním deníku a ve zprávě o průběhu stavby; údaje o schválení projektové dokumentace použité při stavbě a o vyznačení změn dokumentace včetně jejich projednání a schválení; doklady o kvalitě použitých stavebních materiálů a prefabrikátů včetně certifikátů, příp. posouzení systémů kvality, ověření shody výrobků dle platné legislativy a výsledků předepsaných zkoušek; výsledky zaměření mostního objektu včetně měření v rozhodujících fázích výstavby; dodržování technologických předpisů při stavbě; výsledky předepsaných měření včetně vyhodnocení; dílčí doklady o provádění nosné konstrukce (doklady z dílenských přejímek a montážních prohlídek ocelových konstrukcí a betonových prefabrikátů, napínací a injektážní protokoly, protokoly o třecích spojích, svařovací deník, montážní deník apod.) a doklady o ověření montážních prostředků (napínacích zařízení, momentových klíčů apod.); dílčí doklady o provádění spodní stavby (doklady o úpravách a zkouškách únosnosti základové spáry stavby, doklady o provádění, situování, jakosti a celistvosti konstrukcí zvláštního zakládání, obdobné doklady o kotvících konstrukcích, doklady o zpevňování a sanaci jednotlivých částí spodní stavby apod.); b) z vlastní prohlídky objektu, při které se: objekt porovnává se schváleným projektem, popř. dodavatelskou dokumentací, s platnými technickými normami a vzorovými listy, popř. s podmínkami stavebního povolení. Posuzuje se úplnost objektu (stav dokončovacích prací), proměřují se hlavní rozměry jednotlivých částí objektu včetně uložení nosné konstrukce a závěrů objektu, proměřuje se prostorové uspořádání a uspořádání koleje, splnění podmínek interoperability apod.; posuzuje provedení jednotlivých částí objektu. Posuzuje se kvalita uložení koleje, povrchu masivních částí, protikorozní ochrany ocelových částí, provedení izolace proti vodě, odvodnění, montážních spojů, spár, dlažeb, úprav okolí mostu apod.; sleduje přítomnost a stav cizích zařízení; kontroluje vztah objektu k objektům a majetku cizích správců (vodního toku, komunikace apod.); c) z vyhotovení zápisu, který: shrnuje závěry o kontrole dokumentace; shrnuje závěry o prohlídce mostního objektu i výsledků případné zatěžovací zkoušky; 14

15 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 stanoví doporučení a podmínky k zavedení zkušebního kolejového provozu. 44. Vedoucí hlavní prohlídky je povinen sepsat zápis o hlavní prohlídce, zaujmout v něm stanovisko k zatěžovací zkoušce (pokud byla nařízena), popř. rozhodnout o ověření objektu jízdou pracovního vlaku. V zápisu stanoví vedoucí hlavní prohlídky podmínky pro zahájení kolejového provozu na předmětném objektu (provozu na lávce pro chodce), zejména určí přechodnost vozidel a jejich rychlosti, tj. především traťovou třídu zatížení při běžném železničním provozu a odpovídající přidruženou rychlost. Dále stanoví termíny k odstranění vad a nedodělků včetně stanovení konkrétní odpovědnosti a kontroly, navrhne podmínky zkušebního provozu, např. rozsah, způsob a lhůty zvláštního pozorování, popř. i včetně vykonání kontrolní zatěžovací zkoušky. 45. Zápis o hlavní prohlídce se pořídí v potřebném počtu vyhotovení. Zápis obdrží všichni zúčastnění. Zástupce investora/stavebníka obdrží navíc výtisk pro Drážní úřad, pokud je zápis podkladem k zavedení kolejového provozu. Vzor zápisu je uveden v Příloze 2.E. 46. Zápis o hlavní prohlídce krátkodobého zatímního mostu s dobou trvání do šesti měsíců lze zajistit formou zápisu do stavebního deníku, jde-li o most o jednom otvoru a jako nosné konstrukce je použito MP o rozpětí do 8,00 m a pokud drážní úřad nepožaduje samostatný výtisk. 47. Na doplňky. 15

16 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST ČTVRTÁ DOHLÉDACÍ ČINNOST Kapitola I Úvod a členění dohlédací činnosti 48. Soustavná znalost provozního a stavebního stavu spravovaných trvalých i zatímních objektů je zajišťována formou dohlédací činnosti, prohlídek, zkoušek, zvláštního pozorování a diagnostiky. 49. Dohlédací činnost na mostních objektech se člení na: pravidelné prohlídky ve smyslu vyhlášky MD č. 177/1995 Sb. obchůzka trati, popř. kontrolní jízda, běžná prohlídka, podrobná prohlídka; nepravidelné prohlídky, tj. mimořádná prohlídka, kontrolní zatěžovací zkouška, zvláštní pozorování, měření a diagnostika, prohlídka v rámci předání prací a podobně. 50. Na doplňky. Kapitola II Obchůzka trati, kontrolní jízda 51. Obchůzka trati, popř. kontrolní jízda se provádí v rámci předepsaných činností stanovených předpisem SŽDC (ČD) S2/3. Výkon dohledu se zaměří na části viditelné z úrovně koleje, tj. převážně na železniční svršek na mostech a propustcích, zejména na stav: mostnic, pražců, pozednic, podélných prahů včetně uložení koleje; prvků přímého uložení koleje na nosné konstrukci; podlah a zábradlí včetně jejich polohy; upevnění pojistných nebo zajišťovacích úhelníků; dilatačních zařízení koleje na mostních objektech a v jejich okolí; kolejového lože na mostech a propustcích včetně přechodů do okolí. 52. Zároveň se také sleduje stavební a jiná činnost v bezprostřední blízkosti objektu, která může mít vliv na provozuschopnost a bezpečnost. 53. O výkonu dohledu se v dokumentaci mostních objektů ani v IS MES nevede záznam. Pracovníci, kteří při průběžném dohledu zjistí závady, ohlásí je způsobem stanoveným pro výkon své funkce. 54. Na doplňky. Kapitola III Běžná prohlídka 55. Běžnou prohlídkou mostních objektů a objektů s konstrukcí mostu podobnou se ověřuje stavební a provozní stav objektu. Zjištěný stavební stav se stručně zaznamená v zápise z běžné prohlídky v IS MES a porovná se s hodnocením objektu, resp. jeho částí při předcházejících prohlídkách (běžných i podrobných) a s celkovým hodnocením objektu. 16

17 SŽDC S5 účinnost od 1. října Běžnou prohlídku vykonává pověřený zaměstnanec (tj. místní správce) v jednotlivých územně ucelených obvodech OS. 57. Běžná prohlídka se vykonává v těchto intervalech: mostní objekty a objekty s konstrukcí mostu podobnou alespoň jednou ročně, v časovém intervalu 12 měsíců; mosty na poddolovaném území a ve svážlivém území, krátkodobé zatímní mosty a mosty hodnocené stupněm 3 dvakrát ročně, v časovém intervalu 6 měsíců. 58. Časové intervaly prohlídek lze jednotlivě v příslušném roce prodloužit nebo zkrátit o 1/6 délky intervalu. 59. Záznam z běžné prohlídky se zapisuje do IS MES. Běžná prohlídka se považuje za ukončenou po jejím zapsání. Podrobnosti provádění běžné prohlídky včetně vedení záznamů uvádí Příloha Při výkonu běžné prohlídky (fyzická prohlídka objektu) se provádí vizuální kontrola jen těch částí objektů, které jsou dostupné bez použití žebříků, lezecké techniky či případné demontáže prvků objektu. 61. Zjištěné závady, které by bezprostředně mohly ohrozit bezpečnost provozu nebo v jejichž důsledku hrozí dopravní omezení z hlediska provozního, musí pověřený pracovník provádějící běžnou prohlídku neprodleně a prokazatelně ohlásit svému nadřízenému a dispečinku pohotovosti příslušné OS podle vnitřních předpisů. 62. Na doplňky. Kapitola IV Podrobná prohlídka 63. Účelem podrobné prohlídky, která se provádí u mostů, objektů s konstrukcí mostu podobnou a lávek, je: provedení vizuální prohlídky jednotlivých částí objektu s cílem zjištění stavu, všech závad a poruch na každé jednotlivé části objektu, jejich záznam, vyhodnocení a kvantifikaci za účelem návrhu hodnocení stavu v protokolu z podrobné prohlídky; zhodnocení stavu jednotlivých částí objektu a zjištěných závad a poruch z hlediska závažnosti a vlivu na provozuschopnost a bezpečnost kolejového provozu. Do hodnocení je nutno zahrnout i možný vliv cizích stavebních objektů v bezprostřední blízkosti, které mají přímý vliv na bezpečnost kolejového provozu. 64. Podrobné prohlídky provádí jejich vykonavatel (pověřená OS) tak, aby na spravovaných objektech všech tratí byl zajištěn sjednocující pohled při posuzování stavu, závad a poruch. Podrobnou prohlídku vykonávají odborně způsobilí pracovníci pověření k jejímu výkonu. Podrobná prohlídka objektu se vykonává podle požadavku OS správce mostních objektů ve smyslu tohoto předpisu. 65. Rozsah a způsob provádění podrobné prohlídky je stanoven v Příloze 4 tohoto předpisu. Směrný obsah protokolu o podrobné prohlídce je uveden v Příloze 5. Konkrétní forma a obsah protokolu o podrobné prohlídce může být stanovena samostatným pokynem odborného útvaru GŘ SŽDC. 17

18 SŽDC S5 účinnost od 1. října Součástí protokolu o podrobné prohlídce je návrh hodnocení stavebního stavu ve smyslu části druhé. 67. Podrobná prohlídka se považuje za dokončenou převzetím protokolu o podrobné prohlídce zaměstnancem OS správce, který je k tomu oprávněn (např. vedoucí zaměstnanec pověřený správou mostních objektů). 68. Protokol musí být potvrzen odborně způsobilou osobou, která zodpovídá za pravdivost skutečností uvedených v protokolu. 69. Protokoly o podrobné prohlídce se vedou v rámci souboru dokumentace o dohlédací činnosti a v elektronické podobě v rámci IS MES. 70. Podrobná prohlídka musí být provedena v intervalu 36 měsíců na všech mostech i objektech s konstrukcí mostu podobnou. Časové intervaly prohlídek lze jednotlivě v příslušném kalendářním roce prodloužit nebo zkrátit o 1/6 délky intervalu. 71. Po provedení hlavní prohlídky u nových a rekonstruovaných mostních objektů se provede podrobná prohlídka nejpozději do 36 měsíců, pokud nebyl při hlavní prohlídce stanoven kratší termín. 72. Podrobná prohlídka v příslušném roce nenahrazuje běžnou prohlídku prováděnou v intervalu 12 měsíců ve smyslu vyhlášky MD č. 177/1995 Sb. Podrobná prohlídka může nahradit jednu z běžných prohlídek prováděných v časovém intervalu 6 měsíců (viz článek 57), pokud bude mezi prohlídkami dostatečný časový odstup. 73. Zjištěné závady, které by bezprostředně mohly ohrozit bezpečnost provozu nebo v jejichž důsledku hrozí dopravní omezení z hlediska provozního, musí pověřený vykonavatel podrobné prohlídky neprodleně ohlásit svému nadřízenému, příslušné správcovské složce a dispečinku pohotovosti příslušné OS podle vnitřních předpisů. 74. Po ukončení podrobných prohlídek uceleného úseku v obvodu OS se podrobné prohlídky projednávají za účasti místního správce, vedoucího zaměstnance pověřeného správou mostních objektů a odpovědného zástupce vykonavatele podrobné prohlídky, který se na podrobné prohlídce fyzicky podílel. Konání vyhodnocení podrobných prohlídek oznámí svolavatel odbornému útvaru GŘ SŽDC k případné účasti. O výsledku projednání podrobných prohlídek se sepíše zápis. 75. S protokoly z podrobné prohlídky s návrhem hodnocení stupněm 3 musí být prokazatelně seznámen (např. podpisem na protokolu) vedoucí zaměstnanec pověřený správou mostních objektů. 76. Před konáním podrobné prohlídky, popř. mimořádné prohlídky, je vhodné očistit objekt od nečistot a vegetace pro umožnění řádného průběhu prohlídky. 77. Na doplňky. 18

19 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 Kapitola V Mimořádná prohlídka 78. Účelem mimořádné prohlídky je aktuální posouzení stavebního a provozního stavu objektu, ev. posouzení z hlediska koncepce a výhledu s ohledem na důvody, pro které se mimořádná prohlídka koná. 79. O potřebě provedení mimořádné prohlídky rozhoduje vedoucí zaměstnanec pověřený správou mostních objektů. 80. Mimořádné prohlídky spravovaných objektů se zpravidla vykonávají v těchto případech: jestliže bylo při běžné nebo podrobné prohlídce zjištěno neobvyklé chování konstrukce při průjezdu vozidel; jestliže v důsledku prací na železničním svršku došlo k významné změně polohy koleje (směr, výška, převýšení) na mostním objektu; po skončení stavebních (opravných) prací, které nevyžadují hlavní prohlídku, ale mimořádná prohlídka je vyžádána rozhodnutím Drážního úřadu; po skončení opravných prací na mostech a objektech s konstrukcí mostům podobnou, na základě kterých byla odstraněna příčina hodnocení mostu stupněm 2 nebo 3 ; před návrhem změny přechodnosti vozidel; před konáním kontrolní zatěžovací zkoušky; po mimořádné události nebo dopravní nehodě na objektu nebo pod ním, při níž mohlo dojít k významnému narušení stavebního nebo provozního stavu objektu; jestliže byl stavební stav objektu při běžné prohlídce navržen na stupeň 3 ; po živelné pohromě (povodeň, pohyb svážlivého území apod.) v okolí objektu nebo po náhlé poruše cizího zařízení (plynovod, parovod apod.) umístěného na objektu nebo v jeho bezprostřední blízkosti; při náhlých poklesech poddolovaného území; na hraničních objektech podle dohod s cizími železničními správami; na objektech s trvalým dopravním omezením (trvalé omezení rychlosti), při jeho zavedení nebo zrušení. 81. Mimořádné prohlídky mostních objektů vede zaměstnanec útvaru mostního správce příslušné OS nebo zaměstnanec odborného útvaru GŘ SŽDC. 82. O mimořádné prohlídce se sepisuje zápis volnou formou a musí obsahovat: evidenční údaje objektu; datum konání prohlídky; seznam účastníků prohlídky; důvody, pro které byla prohlídka vykonána; vlastní průběh prohlídky; zjištěný stav objektu; posouzení důvodů na provedení mimořádné prohlídky; návrh opatření a dalšího postupu. 83. Na doplňky. 19

20 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 Kapitola VI Kontrolní zatěžovací zkouška 84. Kontrolní zatěžovací zkouška se provádí kdykoli během fyzické existence objektu. Vykonává se v jednotlivých případech bez ohledu na rozpětí nosné konstrukce pro ověření další provozní způsobilosti. 85. Vykonání kontrolní zatěžovací zkoušky lze stanovit při hlavní prohlídce (viz Část třetí) nebo při mimořádné prohlídce. 86. Na doplňky. Kapitola VII Zvláštní pozorování, provozní měření a diagnostika 87. Na vybraných jednotlivých mostních objektech, kde je to stanoveno projektem, provozním řádem (programem údržby) nebo které jsou mimořádné z hlediska konstrukčního systému, významu nebo velikosti, použití nových materiálů nebo technologií, mimořádného chování během železničního provozu se v případě potřeby provádí zvláštní pozorování, provozní měření nebo se provádí diagnostika. Diagnostika může rovněž předcházet plánované opravě, rekonstrukci objektu a podobně. 88. Výsledky, zhodnocení a závěry zvláštního pozorování, měření nebo diagnostiky se ukládají v písemné a digitální podobě do příslušné části IS MES a dokumentace mostních objektů dle Části páté tohoto předpisu. 89. Na doplňky. 20

21 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST PÁTÁ PROVOZNÍ DOKUMENTACE Kapitola I Vedení provozní dokumentace 90. Pro zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány identifikační a stavebnětechnické údaje o stavbách železničního spodku. Nové objekty podléhají evidenci nejpozději od okamžiku ukončení hlavní prohlídky provozované části mostního objektu. Doplnění evidenčních údajů musí zajistit správce neprodleně. Do evidence jsou zahrnuty všechny stávající (existující) mostní objekty včetně objektů s konstrukcí mostu podobnou ve správě SŽDC i objekty zrušené a objekty předané jinému vlastníku. 91. Nezbytným podkladem pro řádný výkon správy mostních objektů je vedení provozní dokumentace. 92. Provozní dokumentace mostních objektů je dokumentací technického charakteru. Kromě souboru dokumentace mostních objektů obsahuje i evidenci, tj. seznamy a související technické údaje, soubory dokumentů zachycujících stav objektů, přehledy nejdůležitějších technických a ekonomických údajů a další dokumenty (plány údržby, oprav a rekonstrukcí, doklady o zajištění realizace prací atd.). 93. Pro přehlednost se všechny objekty třídí podle jejich polohy na jednotlivých tratích a úsecích, tj. podle TÚ a DÚ ve smyslu předpisu SŽDC (ČD) M Evidence údajů se přednostně zajišťuje digitální formou prostředky výpočetní techniky. Evidence vedená digitálně na nosičích informací musí být zálohována. Základním softwarovým prostředkem pro vedení a analýzu evidenčních údajů mostních objektů je IS MES. Údaje o málo četných typech objektů jsou vedeny jinou formou (tabulkovými procesory, listinnou formou apod.). 95. Provozní dokumentace obsahuje zejména tyto základní části: evidenci mostních objektů s rozdělením na mosty, propustky, kolejové váhy, lávky a ostatní objekty viz Část pátá, Kapitola II; soubor dokumentace mostních objektů viz Část pátá, Kapitola III; seznam objektů s hodnocením stavebního stavu stupněm 3 (tj. aktuální stav včetně historie) v listinné podobě viz Část druhá; aktuální přehled provozních a jiných omezení (tj. rychlosti, zatížitelnosti, seznam objektů s vloženými MP, objektů s nedodrženým šířkovým uspořádáním dle Přílohy 6 apod.) v listinné podobě; přehled udržovacích jednotek viz Část pátá, Kapitola IV; soubor záznamů o dohlédací činnosti viz Část pátá, Kapitola V; přehled přechodnosti a zatížitelnosti mostních objektů viz Část šestá; evidenci mostních provizorií a soubor dokumentace mostních provizorií viz Část pátá, Kapitola VI. 21

22 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 Kapitola II Evidence 96. Evidence mostních objektů je vedena v programu IS MES. Údaje se do evidenčních listů vyplňují dle pokynů uživatelské příručky, která je součástí programu. Přehled základních evidovaných údajů je uveden v Příloze 2.D. 97. Evidence kolejových vah je rovněž vedena v programu IS MES. 98. Evidence lávek pro chodce určených pro přístup na nástupiště železničních stanic a zastávek (a ostatních lávek ve správě SŽDC) je upořádána podle tratí a evidenčního kilometru podobně jako seznam železničních mostů a propustků. Seznam je tvořen samostatnými listy jednotlivých lávek pro chodce. Evidují se obdobné údaje jako v případě mostů (viz Příloha 2.D), pokud připadají v úvahu. 99. Evidence ostatních objektů (točnice, silniční váhy, silniční mosty ap.) se vede obdobně jako u lávek pro chodce Na doplňky. Kapitola III Soubor dokumentace mostních objektů 101. Souborem dokumentace mostních objektů se rozumí soubor dostupné dokumentace jednotlivých stavebních počinů mostního objektu. Základem je dokumentace skutečného provedení stavby pro každý na mostním objektu provedený stavební počin Soubor dokumentace mostních objektů vedou za svůj obvod správcovské OS. Pro vedení přehledu dokumentace mostních objektů se využívá IS MES Každý objekt má v souboru dokumentace mostních objektů samostatnou složku (desky, obal) obsahující písemnou a výkresovou, popřípadě fotografickou dokumentaci Soubor dokumentace mostních objektů je veden zásadně ve dvojím vyhotovení uložených odděleně na dvou různých místech. Kompletní soubor dokumentace mostních objektů je uložen v centrálním archivu správcovské OS, duplicitní části souboru dokumentace mostních objektů jsou uloženy u jednotlivých správců mimo centrální archiv Soubor dokumentace každého mostního objektu musí obsahovat seznam jednotlivých položek souboru. Soubor se člení chronologicky dle stavebních počinů Dokumentace pořízená v listinné podobě musí být uložena v temperované místnosti zabezpečené proti odcizení a situované tak, aby byly minimalizovány případné škody z přírodních katastrof a havárií Vedením souboru dokumentace mostních objektů musí být pověřen konkrétní zaměstnanec, který rovněž eviduje pohyb dokumentace formou evidence Zapůjčení dokumentace není možné pro jiné účely než pro potřeby a zakázky SŽDC. Žadatel si pořizuje opis či kopii na vlastní náklady. 22

23 SŽDC S5 účinnost od 1. října Po ukončení stavebních počinů na mostním objektu předá organizační složka či subjekt plnící funkci investora správci dokumentaci skutečného provedení stavby (ve dvou vyhotoveních provedených trvanlivým způsobem) spolu s další dokumentací trvalého charakteru. Předání veškeré dokumentace musí být ukončeno do 2 měsíců po předání stavby, nejpozději však v den kolaudace stavby a 111. Na doplňky. Kapitola IV Udržovací jednotky 112. Pro stanovení srovnávacího kritéria rozsahu a náročnosti správy objektů příslušného správce je každý objekt charakterizován číselnou hodnotou počtu udržovacích jednotek Celková číselná hodnota počtu udržovacích jednotek objektu vychází z jeho rozměrů a součinitelů charakterizujících objekt zejména s ohledem na vyjádření náročnosti prováděné údržby (vliv prostředí, intenzita provozu, způsob uložení koleje, nátěrová plocha ocelových i masivních částí, šikmost apod.) Postup výpočtu udržovacích jednotek je uveden v Příloze 8. Výpočet udržovacích jednotek mostů a propustků ve správě SŽDC se automatizovaně provádí pomocí programu IS MES Na doplňky. Kapitola V Soubor záznamů z dohlédací činnosti 116. Soubor záznamů z běžných prohlídek vedou za svůj obvod OS. Nález zjištěný při běžné prohlídce se u mostů, propustků a kolejových vah zapisuje do IS MES. U ostatních objektů se záznam provede písemnou formou do příslušného listu záznamníku běžných prohlídek dotčeného objektu Soubor protokolů z podrobných prohlídek vedou za svůj obvod OS. Soubor se vede v digitální formě (u mostů jako příloha IS MES) a samostatně v listinné podobě Každý objekt, na kterém se vykonávají podrobné prohlídky, má v listinné podobě souboru samostatnou složku, která obsahuje jednotlivé protokoly. Ve složce se ponechává vždy protokol o podrobné prohlídce obsahující podrobný popis objektu a z dalších protokolů se ponechávají alespoň dva poslední Protokoly a záznamy vypracované v digitální podobě se vedou v rámci IS MES a uchovávají se po celou dobu životnosti objektu Na doplňky. 23

24 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 Kapitola VI Evidence a soubor dokumentace mostních provizorií 121. Správcovské OS vedou evidenci a soubor technické dokumentace mostních provizorií, která mají ve správě. Každé inventární mostní provizorium musí mít své evidenční označení. Pro správu mostních provizorií platí samostatný předpis SŽDC S5/ Na doplňky. 24

25 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST ŠESTÁ ZATÍŽITELNOST A PŘECHODNOST Kapitola I Úvod 123. OS správce mostních objektů sleduje, vyhodnocuje a eviduje dosažené přechodnostní parametry na spravovaných objektech. Za tím účelem vede související agendu a udržuje nezbytné pomůcky. Vedením přechodnostních parametrů mostních objektů musí být pověřen konkrétní zaměstnanec OS správce mostních objektů Údaje o zatížitelnosti, přechodnosti, traťové rychlosti a případných omezeních rychlosti se vedou prostřednictvím IS MES a v listinné podobě. Přechodnost se vyjadřuje traťovou třídou s přidruženou rychlostí Na doplňky. Kapitola II Rychlost na mostních objektech 126. Za určování rychlostí na mostních objektech odpovídá příslušná OS správce mostních objektů. Na objektech uváděných do provozu se ve smyslu výsledku hlavní prohlídky stanovují podmínky pro postupné zvyšování rychlosti v rámci zkušebního provozu až do dosažení návrhové rychlosti OS správce rozhoduje i o případném snižování rychlosti na stávajících mostních objektech v případě zjištění závad či poruch na objektu či v jeho nejbližším okolí Na stanovení traťové rychlosti na mostním objektu a v nejbližším okolí se podílí i konstrukce a stav železničního svršku, tělesa železničního spodku, zabezpečovacího zařízení a na elektrizovaných tratích i konstrukce a stav trakčního vedení Na doplňky. Kapitola III Nejvyšší dovolená rychlost na trvalých mostech a propustcích 130. Po trvalém mostě nebo propustku, na kterém byla vykonána hlavní prohlídka, smí jet první vlak po opětovném zahájení provozu rychlostí nejvýše 20 km/h Podmínky pro zvyšování rychlosti až na nejvyšší dovolenou rychlost určí vedoucí hlavní prohlídky v zápise o hlavní prohlídce v závislosti na: typu konstrukce a související návrhové rychlosti dle projektové dokumentace; celkovém technickém stavu nosné konstrukce (konstrukcí) a jejího (jejich) uložení; celkovém technickém stavu spodní stavby; stavu konsolidace zemního tělesa; stavu a úpravě železničního svršku na objektu a v jeho blízkosti (případně včetně pojistných úhelníků, dilatačních zařízení apod.); výsledcích zatěžovací zkoušky, případně dalších měření, jsou-li předepsána projektem; 25

26 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 postupu dalších prací na objektu Na stávajících objektech lze zvýšit dosavadní nejvyšší dovolenou rychlost jen na základě prověření statických, dynamických a konstrukčních charakteristik objektu ve vztahu k navrhovaným úpravám železničního svršku a s přihlédnutím k celkovému stavu objektu. Souvislé zvýšení dovolené rychlosti na řadě objektů úseku trati je možné pouze po projednání s odborným útvarem GŘ SŽDC Zjistí-li se při dohlédací činnosti na objektu závady, které vyžadují omezení dosavadní rychlosti, je příslušná OS správce povinna omezit nejvyšší dovolenou rychlost Za účinné se považuje omezení rychlosti na 20 km/h a méně, které se použije např. v případech: porušení geometrické polohy koleje vlivem posunu nosné konstrukce (např. v ložiskách) nebo vlivem poklesu podpěr; podstatné deformace nosné konstrukce, např. v důsledku nehody na objektu nebo pod ním; špatného udržovacího stavu mostnic; porušení přípojů podélníku na příčník, trhlin nebo výrazného korozního oslabení ocelové nosné konstrukce; vybočení zdiva klenby odděleného podélnou trhlinou apod Na stávajícím objektu, na kterém se po provedení výlukových prací na objektu neprovádí hlavní prohlídka, určuje dovolenou rychlost po znovuzahájení provozu pověřený zástupce OS správce mostních objektů Provádějí-li se na mostním objektu opravné práce za provozu, stanoví omezení rychlosti na objektu během provádění, popř. přerušení opravných prací i po jejich skončení pověřený zástupce OS správce Maximální traťová rychlost na mostech s mostnicemi a prvkovou mostovkou je obecně omezena hodnotou 120 km/h. V případě přímého uložení koleje se maximální rychlost stanoví podle konkrétního typu uložení, maximálně však 120 km/h. Odchylné zvýšení rychlosti na těchto mostních objektech a na objektech s pevnou jízdní dráhou se řeší individuálně Na doplňky. Kapitola IV Nejvyšší dovolená rychlost na objektech s konstrukcí mostům podobnou 139. Na kolejovou váhu nebo točnici, na které byla vykonána hlavní prohlídka, smí najet po opětovném zahájení provozu první kolejové vozidlo rychlostí nejvýše 5 km/h. Podmínky pro zvyšování rychlosti až na nejvyšší dovolenou rychlost určí vedoucí hlavní prohlídky v zápise o hlavní prohlídce též s přihlédnutím k technickým zvláštnostem jednotlivých objektů Na stávajícím objektu, na kterém se neprovádí hlavní prohlídka, se ponechává po znovuzahájení provozu původní nejvyšší dovolená rychlost. 26

27 SŽDC S5 účinnost od 1. října Zjistí-li se při dohlédací činnosti na kolejové váze nebo točnici závady vyžadující omezení dosavadní rychlosti, je příslušná OS povinna dočasně nebo trvale na těchto objektech omezit nejvyšší dovolenou rychlost Za účinné se považuje omezení rychlosti na 5 km/h, které se použije např. v případech: porušení geometrické polohy koleje vlivem posunu (poklesu) nosné konstrukce nebo vlivem podstatného zhoršení stavu spodní stavby; podstatných závad v uložení koleje apod Na doplňky. Kapitola V Nejvyšší dovolená rychlost na dlouhodobých a krátkodobých zatímních mostech 144. Určování rychlostí na dlouhodobých zatímních mostech se řídí podle zásad platných pro trvalé mosty (viz Kapitola III.) Určování rychlostí na krátkodobých zatímních mostech se řídí podle zásad obsažených v předpise SŽDC S5/ Na doplňky. 27

28 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST SEDMÁ BEZPEČNOST PROVOZU A OCHRANA MOSTNÍCH OBJEKTŮ Kapitola I Úvodní ustanovení 147. Bezpečný provoz na mostních objektech je zajištěn, pokud jsou tyto objekty řádně projektovány, postaveny, udržovány, užívány a provozovány v souladu s uvažovaným rozsahem a účelem ve smyslu vyhlášky MD č. 177/1995 Sb. a s DAP Bezpečný pohyb osob s právem vstupu do provozované železniční dopravní cesty je zajištěn dostatečnou volnou šířkou mostních objektů (tj. zachováním volného schůdného a manipulačního prostoru), výstražným upozorněním, případně vybudováním ochranných výklenků. Obdobně je řešena i bezpečnost v podjezdech pod mostními objekty Na doplňky. Kapitola II Šířkové uspořádání na a pod mostními objekty 150. Šířkové uspořádání na nových a celkově přestavovaných stávajících mostních objektech a objektech s konstrukcí mostu podobnou se navrhuje podle dle ČSN Projektování mostních objektů část Bezpečný pohyb pracovníků na stávajících mostech a propustcích, které nevyhovují svým prostorovým uspořádáním požadavkům vyhlášky MD č. 177/1995 Sb. se zajišťuje opatřeními uvedenými v Příloze Šířkové a výškové uspořádání otvorů nově navrhovaných i stávajících celkově přestavovaných mostů (kterými je veden kolejový provoz) a lávek přes železniční tratě se navrhuje podle ČSN V podjezdech pod stávajícími mosty a lávkami, u nichž šířkové uspořádání otvorů neodpovídá uvedené normě, se provedou opatření ve smyslu Přílohy a 155. Na doplňky Kapitola III Pojistné úhelníky na mostě 156. Pojistné úhelníky na mostě jsou součástí železničního svršku. Pro užití, umístění, jejich konstrukci a provozní odchylky platí Díl XII předpisu SŽDC S3. Pro správné plnění bezpečnostní funkce musí být řádně upevněny a současně nesmí bránit dilatačním pohybům a pootáčení nosných konstrukcí nad ložisky Most, na kterém nebyla dokončena montáž pojistných úhelníků včetně výběhů nebo byly pojistné úhelníky demontovány, smí být pojížděn rychlostí nejvýše 30 km/h Na doplňky. 28

29 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 Kapitola IV Ochrana podpěr mostních objektů přes železniční tratě 159. Podpěry nově navrhovaných mostních objektů přes železniční tratě se chrání v souladu s ČSN Podpěry stávajících mostů a lávek pro chodce přes železniční trať se chrání proti nárazu vykolejených vozidel osazením pojistného úhelníku, a to v případě, je-li jejich líc vzdálen od osy koleje pojížděné rychlostí vyšší než 80 km/h méně než mm, jde-li o podpěru: kovovou nebo dřevěnou; železobetonovou sloupovou nebo členěnou, je-li nejmenší rozměr sloupu menší než 500 mm Do doby osazení pojistného úhelníku pro ochranu podpěr podle čl. 159 a 160 smí být přilehlá kolej pojížděna rychlostí nejvýše 80 km/h Nezajišťuje-li udržovací stav pojistného úhelníku pro ochranu podpěr plnění jeho funkce nebo nevyhovuje-li jejich umístění a v případě dočasné demontáže pojistného úhelníku, smí být dotčená kolej pojížděna rychlostí nejvýše 80 km/h Na doplňky. Kapitola V Ochrana železničních mostních objektů přes pozemní komunikace 164. Podpěry a nosné konstrukce železničních mostních objektů přes pozemní komunikace se chrání proti nárazu silničních vozidel v souladu s ČSN Základní ochranou železničních mostů přes silniční komunikace jsou dopravní značky, které se umisťují na silniční komunikaci podle příslušných předpisů pro silniční provoz Zjistí-li se při dohlédací činnosti, že dopravní značky chybějí nebo nejsou umístěny podle příslušných předpisů, popř. že údaj na značce neodpovídá hledisku bezpečnosti železničního provozu (viz čl. 167), je nutné neprodleně požádat správce pozemní komunikace o sjednání nápravy Pro ochranu železničních mostů přes silniční komunikace a pro zajištění bezpečnosti železničního provozu na mostě je nutné, aby údaj na dopravní značce byl nejméně o 0,15 m menší než skutečně naměřená volná výška a nejméně o 0,50 m menší než skutečně naměřená volná šířka Stávající mosty, pod nimiž není dodržena volná výška alespoň 4,20 m, popř. u kterých dochází k častému ohrožování železničního provozu nárazy silničních vozidel, lze chránit pevnými protinárazovými zábranami (viz ČSN ). Zábrany se zřizují zejména při opravách nebo při rekonstrukcích mostů Dolní hrana zábran se umisťuje tak, aby rozhodující obrys dolní hrany nosné konstrukce (cizího zařízení umístěného na mostě) byl chráněn s rezervou alespoň 50 mm. 29

30 SŽDC S5 účinnost od 1. října Při vypracování projektu protinárazové zábrany se postupuje podle ČSN Na doplňky. 30

31 SŽDC S5 účinnost od 1. října 2012 ČÁST OSMÁ UDRŽOVÁNÍ MOSTNÍCH OBJEKTŮ 172. Základní povinností správce je plánovat a zajišťovat realizaci údržby, oprav, rekonstrukcí a rušení objektů z důvodu zachování provozuschopnosti a bezpečnosti spravovaného majetku Zásady pro provádění údržby jsou uvedeny v Příloze Plánování stavebních počinů se pro mosty, propustky a kolejové váhy provádí prostřednictvím IS MES, přičemž není nezbytně nutné plánovat jmenovité údržbové práce. U ostatních objektů se plánování stavebních počinů provádí vhodnou volnou formou Na opravy, rekonstrukce a rušení objektů musí být vypracována a schválena projektová dokumentace v rozsahu stanoveném vnitřními dokumenty a předpisy v souladu s příslušnými právními předpisy ČR Pro práce prováděné v údržbě se vypracuje realizační dokumentace stavby jen tehdy, vyžaduje-li si to technologie prací nebo se mění některá část objektu (tvar, rozměry, materiál) O všech realizovaných stavebních počinech se provede záznam do IS MES (mosty, propustky, kolejové váhy). U ostatních objektů se evidence vede vhodnou formou V rámci předávání dokumentace skutečného provedení přebírá a ověřuje správce správnost a kompletnost dokumentace a zařazuje ji do souboru dokumentace Na doplňky. 31