Veřejná konzultace určená veřejnosti týkající se problematiky falešných zpráv (tzv. fake news) a šíření dezinformací na internetu

Transkript

1 Veřejná konzultace určená veřejnosti týkající se problematiky falešných zpráv (tzv. fake news) a šíření dezinformací na internetu Vyplnění polí označených * je povinné. Veřejná konzultace určená veřejnosti týkající se problematiky falešných zpráv (tzv. fake news) a šíření dezinformací na internetu Fenomén tzv. fake news neboli nepravdivých, zavádějících zpráv a šíření dezinformací na internetu vyvolává v současnosti obrovské obavy, jelikož může mít dopad na pověst veřejnoprávních orgánů, ovlivnit výsledky demokratických procesů i způsob, jakým si veřejnost vytváří vlastní na důležité veřejné politiky například v oblasti zdraví, životního prostředí, přistěhovalectví, bezpečnosti, hospodářství a financí. Přestože jev není nový, zdá se, že má dnes mnohem širší a významnější dopad než dříve, a to v důsledku toho, že pomocí sociálních médií může v současnosti zprávy zveřejňovat a sdílet naprosto kdokoli. Dalším faktorem je rychlost, kterou se takové zprávy mohou po internetu šířit, a dále globální dosah, který lze díky těmto médiím velice snadno zajistit. V zájmu zajištění adekvátní reakce v podobě politických opatření lze tyto zprávy rozdělit do dvou skupin: nepravdivé informace s obsahem prvků, jež jsou v rozporu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy a tudíž protiprávní. K nim mohou patřit nenávistné verbální projevy, podněcování k násilí, terorismu nebo zneužívání dětí. Druhou skupinou jsou falešné zprávy (tedy fake news), které spadají mimo působnost uvedených právních předpisů. Předmětem této konzultace jsou pouze takové falešné zprávy a dezinformace šířené po internetu, jejichž obsah není sám o sobě protiprávní, a nevztahují se na něj tudíž stávající legislativní či samoregulační opatření. Při řešení problematiky falešných zpráv je třeba, aby se při intervenci ze strany veřejnoprávních orgánů dbalo na dodržování různých základních práv a zásad, jako je svoboda projevu, pluralita sdělovacích prostředků a právo občanů na spolehlivé a různorodé informace. Účelem této konzultace je shromáždit y všech zainteresovaných stran z celé EU ohledně rozsahu tohoto problému a účinnosti dobrovolných opatření, která se v odvětví přijala s cílem šíření nepravdivých informací online zabránit, dobrat se lepšího pochopení důvodů, které k tomu autory dezinformací vedou, a zjistit, na co by se měla zaměřit opatření přijímaná na vnitrostátní i celounijní úrovni. Tento dotazník je určen široké veřejnosti. Pro právnické osoby a novináře byl sestaven jiný dotazník, který se zaměřuje na jejich profesní zkušenosti s problematikou falešných zpráv a šíření dezinformací online. Váš příspěvek do této konzultace Komise využije při projednávání politických opatřeních v této oblasti na úrovni EU. 1

2 Kromě konzultace proběhne na začátku roku 2018 průzkum veřejného mínění (Eurobarometr), jehož účelem bude zjistit a analyzovat, jak problematiku falešných zpráv vnímají evropští občané a jaké mají v tomto ohledu obavy. Údaje o respondentech * Jméno respondenta Maximálně 100 znaků * Příjmení respondenta Maximálně 100 znaků * ová adresa Maximálně 100 znaků Nemáte-li ovou adresu, uveďte není k dispozici. * Věk Méně než Více než 50 * Úroveň dosaženého vzdělání Základní škola nebo ekvivalent Středoškolské vzdělání Bakalářský titul nebo jeho ekvivalent Magisterský titul nebo jeho ekvivalent Neakademický titul Doktorát * Typ organizace Soukromý podnik Tisk, sociální média, mediální organizace Poradenská kancelář, advokátní kancelář, samostatně výdělečně činný poradce Obchodní, podnikové či profesní sdružení Nevládní organizace, platforma či síť Výzkumná a akademická obec Církev, náboženské společenství Regionální nebo místní orgán (veřejný či smíšený) 2

3 Veřejnoprávní, vládní či mezivládní subjekt Jiný subjekt * Země bydliště Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovenská republika Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království Země mimo EU * Státní příslušnost Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo 3

4 Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovenská republika Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království Země mimo EU * Váš příspěvek Upozorňujeme vás, že bez ohledu na zvolenou možnost mohou být vaše odpovědi předmětem žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001. smí být zveřejněn s vašimi osobními údaji. (Souhlasím se zveřejněním všech informací obsažených v mém příspěvku, ať už v celém rozsahu, nebo zčásti, včetně mého jména a příjmení nebo názvu mé organizace a prohlašuji, že žádná část mé odpovědi není protiprávní ani neporušuje práva žádné třetí strany tak, že by to bránilo jejímu zveřejnění.) smí být zveřejněn za předpokladu, že bude zachována vaše anonymita. Souhlasím se zveřejněním informací obsažených v mém příspěvku, ať už v celém rozsahu, nebo jen zčásti (spolu s uvedením citací a stanovisek, která zastávám), za podmínky, že tak bude učiněno anonymně. Prohlašuji, že žádná část mé odpovědi není protiprávní ani neporušuje práva žádné třetí strany tak, že by to bránilo jejímu zveřejnění.) Vymezení problematiky Do kategorie tzv. fake news lze zařadit různé typy nepravdivých informací šířených s nekalými úmysly, například zkreslování skutečnosti nebo překrucování faktů. Tato konzultace se zaměřuje na nepravdivé zprávy, které jsou vytvořeny úmyslně a šířeny online s cílem uvést čtenáře v omyl (např. z politických nebo hospodářských důvodů). Za fake news se obecně nepovažují osobní y, satira a žurnalistické chyby. Šíření určitých falešných zpráv (např. nenávistné verbální projevy, podněcování k násilí, terorismu, zneužívání dětí, pomluva, hanobení či urážka na cti) lze považovat za protiprávní chování podle předpisů EU nebo vnitrostátního práva. V mnoha jiných případech však sice negativní dopad na společnost existuje, ale čin nemusí být nutně v rozporu se zákonem. Pomocí následujícího souboru otázek chce Komise posoudit rozsah problému a vyhodnotit mechanismy, které k šíření nepravdivých, nikoli však protiprávních zpráv přispívají. 4

5 1. Jak často využíváte následující informační kanály? Vyberte ze škály od 1 do 4: 1 (nikdy nebo zřídka), 2 (jednou měsíčně), 3 (jednou týdně), 4 (denně). Tištěná verze tradičního tisku (noviny, časopisy) Online verze tradičního tisku (noviny, časopisy) Online noviny (nemají tištěnou podobu) Tiskové agentury (např. Reuters, ANSA, AFP) Sociální média a aplikace pro zasílání zpráv Online blogy a fóra Televize Rozhlas Agregátory zpráv (např. Google News, Apple news, Yahoo news) Platformy pro sdílení videonahrávek (např. YouTube, DailyMotion, Vimeo) Informace sdílené přáteli či rodinou 2. Kterou z následujících zpravodajských rubrik sledujete nejvíce? Pokud sledujete zprávy obecně, vyberte tři možnosti. Maximálně 3 Domácí politika Mezinárodní záležitosti Věda a technika Kultura a zábava Zdraví a životní styl Životní prostředí Obchod, hospodářství, finance Sport Zprávy nesleduji 3. Setkáváte se někdy s falešnými zprávami? Ano, denně Ano, jednou týdně Ano, jednou měsíčně Ano, ale zřídka kdy Ne 4. Ve kterých médiích se s falešnými zprávami setkáváte nejčastěji? Vyberte nejvhodnější odpovědi. Tištěná verze tradičního tisku (noviny, časopisy) 5

6 Online verze tradičního tisku (noviny, časopisy) Online noviny (nemají tištěnou podobu) Tiskové agentury (např. Reuters, ANSA, AFP) Sociální média a aplikace pro zasílání zpráv Online blogy a fóra Televize Rozhlas Agregátory zpráv (např. Google News, Apple news, Yahoo news) Platformy pro sdílení videonahrávek (např. YouTube, DailyMotion, Vimeo) Informace sdílené s přáteli či rodinou 5. Na které z uvedených oblastí se falešné zprávy podle vás v posledních dvou letech nejčastěji zaměřovaly? U dané oblasti vyberte odpověď ze škály od 1 do 4: 1 (nezaměřovaly se), 2 (pouze okrajově), 3 (poměrně často), 4 (velmi často). Politické události (např. volby) Bezpečnost Soukromý život veřejných činitelů (např. politiků) Showbyznys a zábava Přistěhovalectví (např. problematika uprchlíků) Menšiny (např. náboženské skupiny, etnické menšiny, osoby s jinou sexuální orientací) Zdraví (např. problematika očkování) Životní prostředí (např. změna klimatu) Hospodářství a finance (např. dohady o vývoji trhu) Věda a technika (např. smyšlené nebo zkreslující studie) 6. Měly podle vás falešné zprávy v posledních dvou letech vliv na veřejné mínění? U dané oblasti vyberte odpověď ze škály od 1 do 4: 1 (žádný vliv), 2 (mírný vliv), 3 (podstatný vliv), 4 (zásadní vliv) Politické události (např. volby) Bezpečnost Soukromý život veřejných činitelů (např. politiků) 6

7 Showbyznys a zábava Přistěhovalectví (např. problematika uprchlíků) Menšiny (např. náboženské skupiny, etnické menšiny, osoby s jinou sexuální orientací) Zdraví (např. problematika očkování) Životní prostředí (např. změna klimatu) Hospodářství a finance (např. dohady o vývoji trhu) Věda a technika (např. smyšlené nebo zkreslující studie) 7. Obecně se má za to, že falešné zprávy se snadněji šíří internetovými médii. Uveďte, zda souhlasíte či nesouhlasíte s těmito tvrzeními: Ano Ne Zprávy na sociálních médiích nejsou před zveřejněním nijak ověřovány. Zprávy publikované na sociálních médiích jsou sdíleny bez předchozí kontroly. Falešné zprávy apelují na emoce čtenářů. Falešné zprávy mají generovat výnos z reklamy (tzv. click-baits). Je obtížné určit, že se jedná o falešnou zprávu. Některé země nebo skupiny se snaží určit pomocí strategického šíření falešných zpráv směr veřejné debaty. Nevěřím tvrzení, že falešné zprávy se snadněji šíří internetovými médii. Pokud se domníváte, že pro šíření falešných zpráv po internetu existují jiné důvody, uveďte je zde. Maximálně 300 znaků 8. Jak lze rozpoznat fakticky pravdivou od zavádějící či falešné zprávy? Ohodnoťte jednotlivá tvrzení. Ano Ne Spoléhám na dobrou pověst novináře. 7

8 Spoléhám na dobrou pověst zdroje zprávy nebo jména média. Ověřuji si vždy zdroj článku, pokud ho post na sociálních médiích neuvádí. Porovnávám různé zdroje dané zprávy, abych zkontroloval(a) pravdivost uváděných údajů. V případě pochybností se podívám na internetové stránky organizací, které se zabývají ověřováním faktů. Porovnám svůj dojem s přáteli a kolegy. Podívám se, co se o tom píše na internetu (např. na sociálních médiích, na blozích, na stránkách komentátorů). Nijak neověřuji. 9. Kterým informačním kanálům důvěřujete nejvíce? Uveďte u každého tvrzení hodnocení ze škály od 1 do 4: 1 (zásadně nesouhlasím), 2 (nesouhlasím), 3 (souhlasím), 4 (rozhodně souhlasím). Důvěřuji informacím, které najdu v tradičních novinách a časopisech (tištěných i online) Důvěřuji informacím od tiskových agentur (např. Reuters, Agence France Presse atd). Důvěřuji informacím vydávaným státními úřady a agenturami (např. statistickým úřadem). Důvěřuji informacím z rozhlasového vysílání. Důvěřuji informacím z televizního zpravodajství a dokumentárních pořadů. Důvěřuji informacím, které najdu pomocí vyhledávačů, jako je například Google nebo Bing. Důvěřuji informacím, které najdu na stránkách agregátorů zpráv (např. Google News, Apple news, Facebook News Feed). Důvěřuji informacím, které najdu na sociálních médiích (např. Facebook, Twitter, Snapchat, YouTube). Důvěřuji informacím, které na internetu sdílejí moji přátelé. Důvěřuji informacím z online blogů a internetových stránek. Důvěřuji informacím, které najdu na specializovaných internetových stránkách a v online publikacích. 8

9 10. Domníváte se, že následující kategorie falešných zpráv mohou společnosti nějak uškodit? Vyberte ze škály od 1 do 4: 1 (ne), 2 (spíše ne), 3 (spíše ano) nebo 4 (velmi pravděpodobně ano). Záměrné šíření dezinformací s cílem ovlivnit rozhodování při hlasování ve volbách Záměrné šíření dezinformací s cílem ovlivnit politiku v oblasti zdraví Záměrné šíření dezinformací s cílem ovlivnit politiku v oblasti životního prostředí Záměrné šíření dezinformací s cílem ovlivnit politiku v oblasti přistěhovalectví Záměrné šíření dezinformací s cílem ovlivnit hospodářství nebo finanční sektor Záměrné šíření dezinformací s cílem podlomit důvěru ve veřejnoprávní instituce Záměrné šíření dezinformací s cílem ohrozit veřejnou bezpečnost Záměrné šíření dezinformací s cílem vytvořit výnos z reklamy Jiné typy záměrného šíření dezinformací * Uveďte, který další typ falešných zpráv může podle vás s největší pravděpodobností způsobit společnosti újmu. Maximálně 300 znaků 11. Co si myslíte o tom, že informace, které se vám na internetu zobrazují, jsou často individualizované, tj. přizpůsobené vašim preferencím? Vyberte jednu možnost. Tyto informace jsou pro mě zpravidla užitečné a relevantní. Individualizace informací je užitečná, ale uvítal(a) bych větší kontrolu nad mechanismem filtrování informací. Individualizace informací je užitečná, ale rád(a) bych měla k dispozici více informací o tom, jak tento mechanismus funguje. Považuji to za nežádoucí, jelikož se tak ke mně dostávají pouze zaujaté y. Chtěl(a) bych filtry pro individualizaci zcela deaktivovat a vyhledávat informace sám/sama. Jiný Nevadí mě to.. * Uveďte důvody. 9

10 Maximálně 300 znaků Vyhodnocení opatření, která byla doposud přijata online platformami, zpravodajskými médii a organizacemi občanské společnosti v zájmu boje proti šíření dezinformací online. Konkrétní opatření přijatá ze strany online platforem, zpravodajských médií a organizací občanské společnosti (např. organizací ověřujících faktickou správnost údajů) v zájmu boje proti šíření dezinformací online. Doposud byla například přijata opatření, která mají internetovým stránkám s falešnými zprávami bránit ve výnosech z reklamy online, dále byly zrušeny falešné účty a zavedly se mechanismy pro tzv. flag ging (čtenáři a specializované důvěryhodné organizace upozorňují platformy na obsah, o jehož pravdivosti mají pochybnosti). Dále se rozvíjí spolupráce s nezávislými subjekty, které ověřují faktickou správnost údajů a řídí se při tom zásadami mezinárodního kodexu pro tuto činnost. Pomocí následujícího souboru otázek chce Komise získat informace, na jejichž základě by mohla lépe určit pozitivní, ale i negativní dopad stávajících opatření přijatých v zájmu boje proti šíření dezinformací online. 12. Do jaké míry, pokud vůbec, se pomocí následujících opatření podařilo omezit šíření falešných zpráv? Uveďte u každého tvrzení hodnocení ze škály od 1 do 4: 1 (vůbec ne), 2 (částečně), 3 (spíše ano), 4 (významnou měrou). Pop-up zprávy zobrazující se na sociálních médiích, které vybízejí čtenáře k ověření zprávy nebo zdroje Mechanismy, jimiž se na dobře viditelném místě zobrazují odkazy na podobné y z jiných zdrojů (např. tlačítko související články ) Mechanismy, jimiž se na dobře viditelném místě zobrazují odkazy na odlišné y z jiných zdrojů (např. tlačítko související články ) Mechanismy umožňující čtenářům upozornit na obsah, který je zavádějící nebo nepravdivý (tzv. flagging) Upozornění čtenářů, že obsah daného článku nebo postu byl zpochybněn nebo označen jako zavádějící (tzv. flagged) Ověřování faktické správnosti údajů ze strany nezávislých zpravodajských organizací a organizací občanské společnosti (s uvedením důvodu, proč je daná zpráva považována za zavádějící) Mechanismus blokování sponzorovaného obsahu z účtů, které pravidelně zveřejňují falešné zprávy 10

11 Zrušení falešných účtů a odstranění automatizovaných účtů na sociálních médiích (na základě kodexu chování dotčených platforem) U opatření, u nichž jste uvedli hodnocení 2 a méně specifikujte, proč podle vás nejsou účinné. Maximálně 300 znaků 13. Domníváte se, že informace, u nichž proběhla úprava na základě ověření faktické správnosti, se mohou dostat i těm čtenářům, kteří si již přečetli původní falešnou zprávu? Ano Ne Máte-li další připomínky k ověřování správnosti, můžete je uvést zde. Maximálně 300 znaků 14. Domníváte se, že sociální média přijímají dostatečná opatření, aby uživatelům usnadnila ověřit si faktickou správnost článku ještě předtím, než ho sdílí online? Ano Ne Máte-li připomínky k tomu, co konkrétně sociální média v této oblasti dělají, můžete je uvést zde. Maximálně 300 znaků Rozsah případných budoucích opatření, jimž by se zajistila vyšší kvalita informací a omezilo se šíření dezinformací online Někdy se uvádí, že mechanismy k potlačování šíření falešných zpráv, které dosud zavedly online platformy a zpravodajská média, zachytí pouze malý zlomek dezinformací a že ověřování obsahu je náročné na lidské zdroje, zabere velké množství času a virálnímu šíření falešných zpráv pomocí sociálních médií nezabrání. Kromě toho existují obavy z cenzury a ohrožení různorodosti a plurality zastoupení alternativních zdrojů zpráv na sociálních médiích. Pomocí následujícího souboru otázek chce Komise získat informace o dalších opatřeních, na jejichž základě by se dala zajistit komplexní, účinná reakce na fenomén falešných zpráv. 15. Který z následujících aktérů má podle vás nejlepší předpoklady k tomu řešit problém šíření dezinformací online? Vyberte 3 možnosti

12 Veřejnoprávní orgány (např. instituce EU, vlády členských zemí, příslušné orgány) Platformy online Organizace občanské společnosti Sdělovací prostředky (novináři, tisk, televizní a rozhlasové vysílání) Občané Nikdo Jiný aktér * Prosím upřesněte Jiný aktér Maximálně 300 znaků 16. Jaký vliv by podle vás při prevenci šíření dezinformací měla následující opatření, pokud by je o nline platformy zavedly? Ohodnoťte opatření podle bodové škály od 1 do 4: 1 (žádný vliv), 2 (mírný vliv), 3 (podstatný vliv), 4 (zásadní vliv) Přiřazovat informacím ze spolehlivých zdrojů větší prioritu a přednostně je zobrazovat ve výsledcích vyhledávání nebo uvádět v odběru novinek. Zajišťovat vyšší odměnu mediálním organizacím, které na internetu poskytují spolehlivé informace. Umožnit uživatelům získat více kontroly nad tím, do jaké míry je jim zobrazovaný obsah individualizovaný. Umožnit uživatelům sociálních médií přímé označování ( flagging) podezřelého obsahu. Investovat do vzdělávání uživatelů a umožnit jim lépe informace online vyhodnocovat a využívat. Zavést u každého článku tlačítko, které by uživatelům umožnilo zjistit nebo porovnat zdroje. Informovat uživatele o tom, zda byl daný obsah vytvořen nebo šířen pomocí programu (tzv. botu), tedy nikoli lidmi. Informovat uživatele o kritériích či algoritmech používaných pro zobrazování individualizovaného obsahu (tj. proč se jim zobrazuje právě daný obsah). 12

13 Podporovat organizace občanské společnosti, aby lépe monitorovaly a odhalovaly falešné zprávy. Využívat k ověřování faktické správnosti údajů na online platformách zvláštní službu (tzv. fact-checkers). Dále omezovat výnosy z reklamy umisťované na internetové stránky zveřejňující falešné zprávy. Zlepšit stávající postupy online platforem pro označování podezřelých informací po ověření jejich faktické správnosti a zavést tyto postupy ve všech členských zemích EU. Investovat do technologických řešení, jako je umělá inteligence, s cílem zajistit rychlejší identifikaci a sledování falešných zpráv. Navázat nové formy spolupráce s mediálními společnostmi, subjekty ověřujícími faktickou správnost údajů a organizacemi občanské společnosti s cílem zavést nové způsoby potírání falešných zpráv. 17. Jaký vliv by podle vás měla následující opatření přijatá zpravodajskými médii při podpoře šíření spolehlivých informací a řešení problému falešných zpráv? Ohodnoťte opatření podle bodové škály od 1 do 4: 1 (žádný vliv), 2 (mírný vliv), 3 (podstatný vliv), 4 (zásadní vliv) Více investovat do nových forem novinářské práce (tj. investigativní žurnalistiky založené na faktických údajích) s cílem zajistit nabídku spolehlivých informací v atraktivním podání. Prohloubit spolupráci s ostatními mediálními organizacemi Pomoci čtenářům s rozvojem mediální gramotnosti, aby na zprávy online nahlíželi kriticky. Pomoci čtenářům vnímat při čtení informací kontext (např. odkazy na zdroje) Poskytnout organizacím občanské společnosti a participativním platformám podporu (např. podle modelu Wikipedie/Wikinews) při zlepšování jejich postupů, jak monitorovat a odhalovat falešné zprávy. Investovat do technologických řešení k posílení jejich schopnosti obsah ověřovat, zvláště pak obsah vytvořený uživateli, aby se nepřispívalo k šíření falešných zpráv. 18. Na jaké úrovni by měly veřejnoprávní orgány opatření v zájmu boje proti šíření falešných zpráv přijímat? 13

14 Celosvětově Úroveň EU Celostátní/regionální úroveň Žádná opatření nejsou nutná 19. Máte-li nějaké další připomínky nebo Komisi chcete sdělit odkaz na související výsledky výzkumu, můžete je uvést zde. Maximálně 2000 znaků 14