související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice a srovnání s vybranými výsledky analýzy

Transkript

1 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice a srovnání s vybranými výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice říjen

2 Obsah 1 HLAVNÍ ZÁVĚRY ANALÝZY Mediální pokrytí LDC a související zahraniční rozvojové spolupráce v období od ledna 2015 do prosince Srovnání výsledků analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice s výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice ZADÁNÍ ANALÝZY 7 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 7 4 METODOLOGIE ANALÝZY 7 5 ANALYTICKÁ ČÁST Popis analyzovaného souboru Přehledová data Hlavní média, žánry a autoři Souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací Tematická struktura Zastoupení nejméně rozvinutých zemí Aktéři Analýza vybraných zpravodajských hodnot Přehledová data 30 2

3 5.4 Srovnání vybraných výsledků analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice s výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice Metodologie srovnávací analýzy Popis analyzovaného souboru Výběrová procedura Přehledová data 35 6 LITERATURA 52 7 SEZNAM ZKRATEK 53 8 SEZNAM PŘÍLOH Seznam analyzovaných médií Lexikální filtr Nejméně rozvinuté země (LDC) dle seznamu OSN List of Least Developed Countries

4 1 Hlavní závěry analýzy 1.1 Mediální pokrytí LDC a související zahraniční rozvojové spolupráce v období od ledna 2015 do prosince 2016 Česká média se sledované tematice věnovala především na úrovni denního zpravodajství, aktuálních událostí a tzv. hard news. Zprávy tvořily 76 % analyzovaných jednotek. Sledovaná tematika se objevovala především v online médiích, méně v tištěných médiích a minimálně v rozhlasu či televizi. Vysoký podíl online médií přímo souvisí s 24hodinovým provozem těchto médií a důrazem na zpravodajství. Žádná česká média se sledované tematice nevěnují systematicky. To ale neznamená, že by se jí zcela vyhýbala. Zajímají se o aktuální dění a vývoj událostí sledují kontinuálně. Články týkající se sledované tematiky byly nejčastěji redakčního původu, jako autoři se nejčastěji objevovali redaktoři/reportéři jednotlivých médií (51 % příspěvků). Žádný z konkrétních autorů se sledované tematice nevěnuje systematicky a dlouhodobě. V rámci sledované tematiky se česká média často zajímají o rozvojovou spolupráci především ve chvíli, je-li spojena s činností českých organizací či občanů ČR (např. dobrovolníci či čeští zástupci zahraničních organizací). Největší rozpoznání v českých médiích v souvislosti s rozvojovou spoluprací má česká nezisková organizace Člověk v tísni a její činnost. Tematické struktuře dominoval okruh témat související s rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí. Častěji se objevovaly náměty souvisejí s nějakým druhem násilí či katastrofami a živelními pohromami. Tematickou strukturu do značné míry ovlivnilo aktuální dění, například zemětřesení v Nepálu a jeho následky, kterému se česká média věnovala dlouhodobě a systematicky. Také frekvence nejčastěji se objevujících LDC byla ovlivněna aktuálním děním. Mezi nejčastěji zastoupené LDC patřil Nepál, a to především v souvislosti s humanitární pomocí a katastrofami. Podobně Jemen a Jižní Súdán se objevoval nejčastěji ve spojení s násilím, konkrétně ozbrojenými konflikty. 4

5 Sledováni byli hlavní a vedlejší aktéři příspěvků, celkem bylo identifikováno 1716 aktérů. Nejčastěji byli jako hlavní či vedlejší aktéři identifikováni občané LDC (402 výskytů). Přestože byli občané LDC nejvíce zastoupenými aktéry, objevovali se nejčastěji v roli tichého aktéra. Tedy bez přítomnosti přímé citace jako oběti katastrof a živelních pohrom či určitého druhu násilí nebo jako pasivní příjemci rozvojové pomoci či humanitární pomoci. Občané LDC byli citování pouze v 33 % výskytů. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou aktérů byli občané jiných států než LDC (383 výskytů), nejčastěji se přitom jednalo o občany ČR (287 výskytů). V porovnání s občany LDC byli občané jiných států než LDC výrazně častěji citováni, a to v 70 % výskytů. V rámci aktérů spadajících do kategorie politická / ekonomická / vojenská / mezinárodní organizace zaujímala prominentní postavení OSN a její zástupci (300 výskytů), která byla často identifikována jako hlavní zdroje informací, čemuž odpovídá i vysoká míra citovanosti (78 % výskytů). Analýza zpravodajských hodnot ukazuje, že v rámci sledované tématiky vyšší šanci na to být medializovány mají události a témata, která se týkají aktuálního dění, mají určitý vztah k České republice (např. na úrovni aktérů) či jiným elitním národům a jejich námět (hlavní téma) má často negativní konotaci, např. násilí, katastrofy. 1.2 Srovnání výsledků analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice s výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice Srovnání analýzy za období od do (analýza 1) a analýzy za období od do (analýza 2) ukazuje, že žádná česká média se sledované tematice nevěnují systematicky. Zajímají se o ale aktuální dění a vývoj událostí sledují kontinuálně. Srovnání potvrzuje, že česká média se sledované tematice věnují především na úrovni denního zpravodajství, aktuálních událostí a tzv. hard news. 5

6 V případě obou analýz se příliš nelišilo rozložení pozornosti v rámci jednotlivých médiích. V obou případech dominovaly online média, méně častěji se objevovala média tištěná, minimálně média audiovizuální. V případě analýzy 2 došlo k výraznému nárůstu zastoupení online médií. Lze předpokládat, že tento nárůst přímo souvisí s orientací na zpravodajství a vyšším početním zastoupením zpráv v tomto sledovaném období. Z výsledků analýz 1 a 2 vyplývá, že složení konkrétních autorů se mění a nelze mezi nimi identifikovat žádného konkrétního autora, který by se sledované tematice věnoval systematicky a dlouhodobě. Srovnání analýz 1 a 2 potvrzuje, že česká média se v rámci sledované tematiky zajímají o zahraniční rozvojovou spolupráci, nejčastěji v případě, že jsou do ní zapojeny české fyzické či právnické osoby. Platí přitom, že v případě analýzy 1 i 2 největší rozpoznání měla organizace Člověk v tísni. Zájem českých médií o rozvojovou tématiku potvrzuje i srovnání tematické struktury analýzy 1 a 2. V obou případech byla rozvojová a humanitární pomoc identifikována jako nejčastější téma, a to u jedné třetiny všech analyzovaných jednotek. Tematická struktura v případě analýzy 1 a 2 byla silně ovlivněna aktuálním děním a skutečností, že v obou sledovaných obdobích byla dominantním žánrem zpráva. Zastoupení LDC se měnilo s ohledem na aktuální dění. Zastoupení nejméně rozvinutých zemí se tak v analýze 1 a analýze 2 výrazně lišilo. Zastoupení zpravodajských hodnot se při srovnání výsledků analýzy 1 a analýzy 2 příliš nelišilo. V obou případech o výběru zpráv a témat rozhodovala aktuálnost informace, vztah k elitním národům a organizacím a negativita. Méně důležité bylo spojení s lidským příběhem. V zanedbatelném míře potom byly identifikovány zpravodajské hodnoty kuriozita/zajímavost a elitní osobnosti. 6

7 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 2 Zadání analýzy Zadavatel: Člověk v tísni o.p.s. Realizátor: IKSŽ FSV UK Realizační tým: Mgr. Sandra Štefaniková Předmět analýzy: Analýza základních charakteristik mediálního pokrytí s důrazem na hlavní média/novináře, témata, aktéry přítomné ve zpravodajství a vybrané zpravodajské hodnoty. Srovnání výsledků analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice s výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice Teoretická východiska Teoretický a metodologický základ výzkumu je ukotven v oboru mediálních studií, kdy jsou aplikovány současné odborné standardy a doporučení pro analýzy mediálních obsahů (Berger, 2012; Jensen, 2011; Trampota, Vojtěchovská, 2010). 4 Metodologie analýzy Operacionalizace zadání 1 a postup při definování výběrového souboru analyzovaných příspěvků jsou v souladu se současnými standardy aplikovanými v oboru mediálních studií. Výzkum využívá kvantitativní analýzu mediálních obsahů. (např. Jensen, 2011; Riffe, 2014). Analýza se zaměřuje na charakteristiky zpravodajství a publicistiky v českých médií týkající se LDC a související zahraniční rozvojové spolupráce, zejména pak na (a) četnost a rozložení příspěvků s důrazem na jednotlivá média a autory příspěvků, (b) charakteristiky aktérů přítomných a zmiňovaných ve zpravodajství, na (c) popis tematické struktury mediální agendy a (d) na popis vybraných zpravodajských hodnot přítomných v analyzovaném materiálu. 1 Tedy vymezení sledovaných proměnných a hodnot, vytvoření kódovacího formuláře a pravidel pro kódování. 7

8 5 Analytická část 5.1 Popis analyzovaného souboru Výsledky analýzy médií prezentované na následujících stranách, obsahují výsledky za celé sledované období, tj. od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016 a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice. Vybrané výsledky jsou srovnány s výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice Výběrová procedura Výběrový soubor příspěvků pro analýzu za období obsahuje celkem 1000 jednotek (příspěvků) a byl vybírán stejným způsobem jako jednotky pro analýzu období Výběr analyzovaných příspěvků proběhl v pěti krocích: a) Sledované období: Zahrnuty jsou příspěvky zveřejněné v období od do b) Média 2 : Zpravodajství a publicistika českých tištěných, audiovizuálních a internetových médií. c) Lexikální filtr 3 : Vyhledání tematicky nejrelevantnějších příspěvků pomocí více než 40 klíčových slov 4 a jejich možných lexikálních tvarů vždy v závislosti na LDC 5. d) Nejméně rozvinuté země 6 : Texty týkající se primárně nejméně rozvinutých zemí (LDC). e) Články organizace Člověk v tísni: Automaticky byly vyloučeny komerční články organizace Člověk v tísni. 2 viz kapitola 8.1 Seznam analyzovaných médií 3 viz kapitola 8.2 Lexikální filtr 4 Klíčová slova zahrnují události, témata a aktéry (instituce, osoby) spojené s LDC a rozvojovou tématikou. 5 Podmínkou hledání byl výskyt nejméně jedné LDC v textu. 6 viz kapitola 8.3 Nejméně rozvinuté země 8

9 Jednotkou analýzy je jeden článek v případě tištěných médií, u audiovizuálních médií pak jedna reportáž 7. Vyloučení duplicit Vzhledem k vysokému počtu sledovaných médií a značnému množství analyzovaných příspěvků byla nezbytná průběžná kontrola a vyloučení duplicitních záznamů z analyzovaného souboru. Za duplicitní byly označeny ty příspěvky, které se shodovaly nejméně ve 12 z celkem 37 sledovaných charakteristik (indikátorů/proměnných). Takto označené případy byly následně individuálně vyhodnocovány a vyloučeny z analyzovaného souboru. Pokud se tedy v analyzovaném souboru vyskytly vícekrát příspěvky zveřejněné (1) ve stejném dni, (2) ve stejném médiu, jeho regionálních a online mutací, (3) ve stejném rozsahu, resp. počtu slov, (4) stejného žánru, (5) o stejném hlavním a (6) vedlejším tématu, (7, 8) o stejných zemích LDC, (9) od stejného autora a (10) shodující se v alespoň třech dalších proměnných 8, pak byly započítány pouze jednou. 7 Pro analýzu byly použity přepisy odvysílaných reportáží, což vzhledem k použité metodě (textuální analýza) a sledovaným indikátorům nesnižuje platnost získaných výsledků. 8 Duplicitu textů v zásadě spolehlivě indikovaly už charakteristiky 1 9, další tři proměnné byly použity jako kontrola. 9

10 5.2 Přehledová data Výběrový soubor pro analýzu zahrnuje obsahy zpravodajství vybraných českých tištěných, audiovizuálních a internetových médií zveřejněných v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince Analyzováno bylo celkem 1000 příspěvků Hlavní média, žánry a autoři Více než polovina příspěvků byla publikována v online médiích (609 článků), necelá třetina v tištěných médiích (304 článků). Malý podíl zabírá rozhlasové (47 článků) a televizní (40 článků) zpravodajství a publicistika (viz Graf 1). Nízký podíl audiovizuálních médií, tj. rozhlasu a televize, je způsoben odlišnými charakteristikami provozu zpravodajství rozhlasu a televize (nízký počet zpráv v jedné relaci a orientace na publicistické žánry, které v případě tematiky LDC a související zahraniční spolupráce hrály ve sledovaném období menší roli. Mezi tituly, které se v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016 nejvíce věnovaly sledované tématice, patří Deníky VLP (105 příspěvků) a online servery tyden.cz (81 článků), denik.cz (75 článků), zpravy.rozhlas.cz (67 článků) a aktualne.cz (44 článků). Z celoplošných tištěných deníku se sledované tematice nejvíce věnoval deník Právo (25 článků), Hospodářské noviny (14 článků) a Lidové noviny (12 článků). Politické, ekonomické a názorové časopisy se tematice věnovaly ojediněle. Český rozhlas odvysílal na různých celoplošných a regionálních stanicích 42 příspěvků a Česká televise 32 příspěvků. Ve výběrovém souboru analyzovaných příspěvků bylo identifikováno celkem 142 titulů (médií), které o tematice LDC a související zahraniční rozvojové spolupráci ve sledovaném období uveřejnily alespoň jeden příspěvek. V závěrečné zprávě uvádíme četnost příspěvků v 15 vybraných médiích (viz Tabulka 1). Podrobné informace o četnosti příspěvků v jednotlivých médií obsahuje příloha 5 Závěrečné zprávy 9. Dominantním žánrem článků týkajících se nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích byla zpráva (viz Graf 2), která byla ve sledovaném období identifikována v 76,6 procentech případů, nejčastěji v online médiích (viz Tabulka 2). Častěji se objevoval také rozhovor (10,8 %). Mezi málo zastoupené žánry potom 9 Příloha 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx 10

11 patřily reportáže (6,3 %), analytické textové útvary (3,6 %) a komentáře a názorové žánry (2,2 %). V zanedbatelném množství byl identifikován žánr portrét (0,3 %). Nejčastěji se sledovaná tematika objevovala na v rubrikách věnující se zahraničnímu zpravodajství (44 % případů) a domácímu zpravodajství (23 % případů). V podstatně menší míře potom v publicistických rubrikách (2,9 % případů) a na titulních stranách (1,7 % případů), v zanedbatelném množství v ekonomických (0,6 % případů) a v kulturních rubrikách (0,7 % případů). Co se týče autorů příspěvků (viz Tabulka 3), více než polovinu autorů tvořili redaktoři/reportéři jednotlivých médií (515 příspěvků), u menší části příspěvků byla jako autor uváděna zpravodajská agentura (168 příspěvků), případně byly autory kombinace redaktor/reportér a tisková agentura (47 příspěvků) či externí spolupracovníci (69 příspěvků). Podíváme-li se na konkrétní novináře, můžeme konstatovat, že žádný z konkrétních autorů se sledované tematice nevěnuje systematicky. Nejčastěji se sledované tematice věnoval Oldřich Mánert, MAFRA (15 článků) nebo Jaromír Marek, Český rozhlas (13 článků). 11

12 Graf 1: Podíl příspěvků podle typu média; Celkem příspěvků (N=1000) Online média Tištěná média Rozhlas Televize Tabulka 1: Četnost příspěvků ve vybraných médiích; Celkem příspěvků (N=1000) Zastoupení vybraných médií Název média Frekvence Procenta Deníky VLP ,5 denik.cz 75 7,5 zpravy. rozhlas.cz 55 5,5 aktualne.cz 44 4,4 ČRo různé stanice 42 4,2 ct24.cz 41 4,1 idnes.cz 40 4 novinky.cz 40 4 ihned.cz 32 3,2 Česká televize různé stanice 32 3,2 Právo 25 2,5 lidovky.cz 17 1,7 Hospodářské noviny 14 1,4 Lidové noviny 12 1,2 Mladá fronta DNES 10 1 Reflex 5 0,5 Respekt 4 0,4 12

13 Graf 2: Top žánry článků věnující se sledované tematice; Celkem příspěvků (N=1000) Zpráva Rozhovor Reportáž Analýza Komentář či jiný názorový žánr Portrét Tabulka 2: Rozložení příspěvků podle zpravodajských a publicistických žánrů; Celkem příspěvků (N=1000) Žánr podle typu média Komentář či jiný názorový žánr Rozhovor Portrét Nelze určit Zpráva Reportáž Analýza tištěné rádio televize online

14 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Tabulka 3: Top autoři píšící o sledované tematice; Celkem příspěvků (N=1000) Typ autora Celkem příspěvků Redaktor/reportér** 515 z toho Oldřich Mánert (MAFRA) 15* z toho Jaromír Marek (Český rozhlas) 13* z toho Lucie Výborná (Český rozhlas) 7* Tisková agentura včetně ČTK 168 Redaktor/reportér a tisková agentura 47 Externí spolupracovník redakce 69 nelze určit, není přítomen 199 jiný 2 Celkem 1000 * Z celkového počtu 515 příspěvků ** Redakční zkratky autorů nebyly kódovány jmenně 14

15 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Tabulka 4: Žánry podle typů autorů; Celkem příspěvků (N=1000) Zpráva Rozhovor Reportáž Komentář Portrét Analýza Recenze nelze určit Redaktor/reportér Agentura Redaktor/reportér a tisková agentura Externí spolupracovník redakce není přítomen, nelze určit jiný Celkem

16 Smetanovo nábř. 6, Praha Souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací V rámci analýzy bylo sledováno, zda má příspěvek přímou souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací českých či zahraničních fyzických či právnických osob. Kategorií zahraniční rozvojová spolupráce (Official Development Assistance) označujeme činnost, jak ji definuje Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) 10 a Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci 151/2010 sb. 2, odst. a). Jedna třetina článků měla přímou souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací (321 příspěvků), viz Tabulka 5. Nejčastěji se přitom jednalo o činnost českých právnických osob (282 příspěvků) a činnost mezinárodních organizací byla podstatně méně reflektována (48 článků). Největší rozpoznání v českých médiích v souvislosti se sledovanou tematikou má přitom česká nezisková organizace Člověk v tísni, jejíž zahraniční rozvojová spolupráce byla námětem 90 příspěvků, konkrétně se jednalo především o rozvojový program v Etiopii (32 příspěvků) a humanitární pomoc v Nepálu (34 příspěvků). Rozvojová pomoc ČvT v Afghánistánu potom byla zmiňována nejčastěji v souvislosti s útokem a smrtí místních spolupracovníků organizace Člověk v tísni, 2. června Poměrně viditelný, především v regionálních médiích, byl projekt Kola pro Afriku (74 příspěvků). 10 Official development assistance definition and coverage, at: Organisation for Economic Co-operation and Development. [dokument online]. [cit ]. Dostupné z: < > 16

17 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Tabulka 5: Souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací; Celkem příspěvků (N=1000) Typ rozvojové činnosti Frekvence Článek nemá souvislost s rozvojovou spoluprací 671 Rozvojové projekty českých organizací a jednotlivců (skupin) nesouvisející s činností ČvT 80 Kola pro Afriku 74 Na zdraví Haiti 22 Praga-Haiti 5 Rozvojové projekty mezinárodních organizací 31 Lékaři bez hranic 16 International Humanity 1 Projekty České rozvojové agentury zajišťující jiné organizace než Člověk v tísni 10 Rozvojové projekty Člověk v tísni* 8 Humanitární pomoc ČvT v Nepálu 34 Projekty České rozvojové agentury zajišťující ČvT Afghánistán 15 Projekty ČvT Etiopie (všetně projektu Voda pro Afriku) 32 Projekty České rozvojové agentury zajišťující ČvT Kambodža 0 Projekty České rozvojové agentury zajišťující Člověk v tísni** 0 Projekty České rozvojové agentury zajišťující ČvT Angola 1 Celkem 1000 *Všeobecně, neomezuje se na jeden konkrétní projekt **Všeobecně, neomezuje se na jeden konkrétní stát 17

18 Smetanovo nábř. 6, Praha Tematická struktura Tematická struktura mediálního pokrytí byla sledovaná na úrovni hlavního a vedlejšího (druhého) tématu příspěvku. K jednomu příspěvku tak mohla být přiřazena až dvě témata. Pro účely této analýzy je hlavní téma příspěvku vymezeno jako: téma, (a) jež v příspěvku figuruje na prvním místě, nebo (b) jemuž je věnována většina příspěvku, nebo (c) jež je v příspěvku zmíněno nejčastěji. Hlavní tematické struktuře 11 (viz Tabulka 6) dominovala výrazně exponovaná tématika zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, která se na úrovni hlavního tématu objevila v jedné třetině všech příspěvků (33,1 %). Nejčastěji v souvislosti s finanční či hmotnou sbírkou či rozvojovou pomocí obecně. Méně potom v souvislosti se vzděláním či dobrovolnictvím. Sledovaná média se také věnovala tematice souvisejí s nějakým druhem násilí (17,9%), katastrofami a živelnými pohromami (15,7%). V tomto případě se jednalo především o zemětřesení v Nepálu. Média tuto událost sledovala kontinuálně od informování o událost přes záchranné práce a popis škod až po humanitární/rozvojovou pomoc (především humanitární pomoc a finanční sbírky iniciované v ČR) a výpovědi svědků. Čtvrtou nejčastější tematikou byla migrace ze zemí LDC (6,7%). Struktura vedlejších témat, pokud byly přítomny (ve dvou třetinách příspěvků), víceméně kopírovala hlavní tematickou strukturu. I zde dominovala zahraniční rozvojová spolupráce a humanitární pomoc, násilí, katastrofy a živelné pohromy, viz Tabulka Rozpis konkrétních hlavních témat je možné nalézt v Příloze 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx 18

19 Tabulka 6: Hlavní tematické okruhy příspěvků; (N=1000) Hlavní tematické okruhy Frekvence Procenta Rozvojová a humanitární pomoc Násilí Katastrofy a živelné pohromy Migrace Ekonomika LDC Různá témata Životní prostředí Vojenská tematika Společnost v LDC Zdraví Ebola Politika LDC 7.0 Kriminalita LDC 2.2 Celkem

20 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Tabulka 7: Vedlejší tematické okruhy 12 příspěvků; (N=1000) Okruhy vedlejších témat Frekvence Procenta Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc Násilí Katastrofy a živelné pohromy Ekonomika LDC Životní prostředí Společnost v LDC Migrace Vojenská tematika Zdraví Různá témata 1.1 Není přítomno Celkem Rozpis konkrétních vedlejších témat je možné nalézt v Příloze 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx. 20

21 Smetanovo nábř. 6, Praha Zastoupení nejméně rozvinutých zemí Zastoupení nejméně rozvinutých zemí bylo sledováno na úrovni primární a sekundární (druhé) země. K jednomu příspěvku tak mohly být přiřazeny až dvě země, případně dvě geografické oblasti. Pro účely této analýzy je primární nejméně rozvinutá země vymezena jako: LDC, (a) jež v příspěvku figuruje na prvním místě, nebo (b) jíž je věnována většina příspěvku, nebo (c) jež je v příspěvku zmíněna nejčastěji. Nejčastější zastoupení z 49 LDC (viz Tabulka 8 primární země) ve sledovaném období měly africké LDC (205 příspěvků). Tato kategorie byla kódována v případě, že se příspěvek týkal regionu či tří a více států, přičemž každému z nich byla v analyzovaném článku věnována stejná pozornost. Mezi nejčastěji zastoupení LDC patřil také Nepál (151 příspěvků), Jemen (110 příspěvků), Haiti (84 příspěvků) a Jižní Súdán (69 příspěvků). Sekundární země se objevila pouze v 7,4 % případů, nejčastěji se přitom jednalo o kategorii africké LDC (16 příspěvků). Tabulka 9 se věnuje zastoupení pěti nejfrekventovanějších primárních LDC v závislosti na medializovaných žánrech. Zde se opět v souvislosti se sledovanou tematikou potvrzuje zvýšený zájem českých médiích o aktuality a zprávy, které u pěti nejfrekventovanějších primárních LDC tvořily většinu příspěvků (86 %). Minimálně byly zastoupeny publicistické žánry jako rozhovor (7 %) nebo reportáž (4 %). Tabulka 10 se věnuje zastoupení pěti nejfrekventovanějších primárních LDC v závislosti na medializovaných tématech. Příspěvky víceméně kopírují celkovou tematickou strukturu. Nejčastěji se objevila tematika rozvojová spolupráce a humanitární pomoc (46%), násilí (28%) a katastrofy a živelné pohromy (17%). 21

22 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Tabulka 8: Zastoupení LDC 13, primární země; (N=1000) Primární země podle okruhů témat Frekvence Procenta Africké LDC ,5 Nepál ,1 Jemen ,0 Haiti 86 8,6 Jižní Súdán 69 6,9 Gambie 59 5,9 Jako celek (více zemí z různých oblastí zároveň) 53 5,3 Afghánistán 50 5,0 Etiopie 38 3,8 Mali 22 2,2 Středoafrická republika 22 2,2 Uganda 12 1,2 Africké země zasažené ebolou (Libédie, Guinea, Siara Leone) 12 1,2 Tanzanie 11 1,1 Barma 10 1,0 Niger 10 1,0 Vanuatu 10 1,0 13 Prezentovaný přehled obsahuje nejčastěji zastoupené primární LDC. Kompletní frekvence zastoupení jednotlivých LDC je možné nalézt v Příloze 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx 22

23 Tabulka 9: Zastoupení pěti nejfrekventovanějších LDC v závislosti na medializovaných žánrech, primární země; (N=1000) Top 5 primární země podle žánrů Nepál Jemen Haiti Jižní Súdán Gambie Zpráva Reportáž Analýza Komentář či jiný názorový žánr Rozhovor Celkem Tabulka 10: Zastoupení pěti nejfrekventovanějších LDC v závislosti na medializovaných tematických okruzích 14, primární země; (N=1000); Primární země podle okruhů témat Nepál Jemen Haiti Jižní Súdán Gambie Celkem Rozvojová a humanitární pomoc Násilí Katastrofy a živelné pohromy Ekonomika LDC Různá témata Vojenská tematika 6 6 Zdraví Společnost v LDC Životní prostředí Politika LDC Prezentovaný přehled obsahuje tematické okruhy. Kompletní frekvence jednotlivých témat u pěti nejfrekventovanějších LDC je možné nalézt v Příloze 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx 23

24 Smetanovo nábř. 6, Praha Aktéři 15 Kategorií aktér označujeme osoby či instituce, které byly v médiích v souvislosti se sledovanou tematikou přítomny či zmiňovány. Pokud se v rámci příspěvku vyskytlo více aktérů, bylo nutné vybrat hlavního aktéra, tedy osobu či instituci: (a) která v příspěvku figurovala na prvním místě, (b) které byla věnována většina příspěvku, (c) která byla v příspěvku zmiňována nejčastěji (Schultz, 2011). Kromě jména aktéra byla také sledována jeho příslušnost, tj. jestli je v příspěvku označen jako zástupce organizace / společnosti / skupiny. Zaznamenávali jsme také, zda je v příspěvku přítomna aktérova citace (tedy zda je původcem výpovědi, nebo je pouze zmiňován, případně parafrázován). Vedle hlavního aktéra příspěvku byla ve stejném rozsahu sledována přítomnost vedlejšího aktéra (druhý nejčastěji zmiňovaný/nejvíce exponovaný aktér). Celkem bylo identifikováno 1716 hlavních a vedlejších aktérů. V analyzovaných příspěvcích byli na úrovní hlavního či vedlejšího aktéra nejčastěji přítomni občané LDC 16 (402 výskytů), citováni byli v 33 % případů. Následovali občané jiných států než LDC (383 výskytů, v 70 % citováni), ve většině případů se jednalo o občany České republiky (287 výskytů, v 82 % citováni). Třetími nejčastějšími aktéry byli zástupci Politických / ekonomických / vojenských / mezinárodních organizací (356 výskytů, v 76 % citováni), nejčastěji se přitom jednalo o zástupce OSN (300 výskytů, v 78 % citováni), blíže Tabulka 11. Zástupci LDC 17 byly identifikování ve 494 případech, tvořili tak pouze 29 % všech zaznamenaných hlavních a vedlejších aktérů. Mezi zástupci LDC převládali běžní občané (57 %; například jako oběti katastrof, válek či hladomoru) nad odborníky, osobnostmi politického spektra či místními zástupci neziskových organizací (20 %). Ozbrojené skupiny 18 představovaly 12 %. 15 Všechna níže prezentovaná data představují souhrn všech identifikovaných hlavních a vedlejších aktérů (1716 aktérů). 16 Okruh občané LDC zahrnuje všechny občany kromě politické reprezentace LDC. 17 Zde byly započítány okruhy hlavních a vedlejších aktérů: občané LDC, politická reprezentace z LDC, stát LDC a její armádní složky jako aktér. 18 Kódováni jako: zločinci z LDC (vrazi, zloději atd.), islámští radikálové, teroristé / teroristická organizace, místní povstalci. 24

25 Občané LDC jako hlavní a vedlejší aktéři se ve sledovaném období objevovali nejčastěji ve spojení s hlavními tématy, která se týkala katastrof a živelných pohrom (59 výskytů), rozvojové pomoci (58 výskytů) či ozbrojeného konfliktu (41 výskytů), viz Graf 3. Politická reprezentace z LDC a státní složky se nejčastěji vyskytovaly ve spojení s násilím (18 výskytů) a katastrofami a živelnými pohromami (13 výskytů). Důležité postavení v utváření mediálního obrazu sledované tematiky ve sledovaném období zaujímaly neziskové, humanitární organizace a mezinárodní organizace. Prominentní místo v tomto případě měla OSN a její zástupci, která byla na úrovni hlavního či vedlejšího aktéra identifikována celkem ve 300 případech. OSN a její zástupci se nejčastěji objevovali v souvislosti s hlavními tématy, která se týkala ozbrojených konfliktů (52 výskytů) a násilí (52 výskytů), viz Graf 4. Organizace Člověk v tísni a její zástupci se nejčastěji objevovali v souvislosti se zahraniční rozvojovou spoluprací (34 výskytů) a finanční / hmotnou sbírkou (30 výskytů), viz Graf 5. 25

26 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Tabulka 11: Okruhy 19 hlavních a vedlejších aktérů a citace (N=2000) Hlavní a vedlejší aktéři okruhy + citace (N=2000) počet výskytů z toho citován Občané LDC (obecně, odborníci, povstalci, teroristé) % z toho obyvatelé LDC obecně % z toho ozbrojené skupiny, teroristé, radikálové % z toho uprchlíci % z toho odborníci, učitelé, aktivisté % Občané jiných států než LDC a jiný stát jako aktér % z toho občané ČR % Politická / ekonomická / vojenská / mezinárodní organizace % z toho OSN % Nezisková/é organizace a její zástupci % z toho ČvT nebo její reprezentant % z toho Kola pro Afriku % z toho Lékaři bez hranic a zástupci % Politická reprezentace z jiných zemí než LDC % z toho Politická reprezentace z ČR % Politická reprezentace z LDC % Různí aktéři 33 76% Stát LDC a její armádní složky jako aktér 12 33% Není přítomen, nelze určit Prezentovaný přehled obsahuje okruhy aktérů. Kompletní seznam hlavních a vedlejších aktérů a citací je možné nalézt v Příloze 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx. 26

27 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Graf 2: Občané LDC jako hlavní a vedlejší aktéři a nejčastější hlavní témata s nimi spojená; (frekvence) Graf 3: Politická reprezentace z LDC, Armáda LDC, Stát LDC jako hlavní či vedlejší aktéři a nejčastější hlavní témata s nimi spojená; (frekvence) Jiná témata Násilí Katastrofy Ozbrojený konflikt Rozvojová pomoc Chudoba / hladomor Vojenská pomoc / intervence 27

28 Graf 4: OSN a její zástupci jako hlavní a vedlejší aktér a nejčastější témata s nimi spojená; (frekvence) Graf 5: Organizace Člověk v tísni a její zástupci jako hlavní a vedlejší aktér a nejčastější témata s nimi spojená; (frekvence) Rozvojová pomoc Finanční / hmotná sbírka Ozbrojený útok na ČVT v Afghániatánu Jiná témata 28

29 5.3 Analýza vybraných zpravodajských hodnot Zpravodajskými hodnotami (Sedláková, 2014) rozumíme faktory (znaky), které se týkají vlastností událostí a témat, jež byly medializovány, a které rozhodují o tom, zda událost (téma) bude medializována prostřednictvím masových médií (zařazeno do hlavního zpravodajství). Pro potřeby analýzy byl koncept aplikován i na publicistickou část mediálního pokrytí sledované tematiky. Do analýzy zpravodajských hodnot byl zařazen výše komentovaný výběrový soubor příspěvků za období , obsahuje celkem 1000 jednotek/příspěvků (kap. 5.1 Popis analyzovaného souboru). Sledováno bylo osm hodnot události a témat: (1) aktualita, (2) kuriozita/zajímavost, (3) lidský příběh, (4) negativita, (5) vztah k elitním osobám, (6) vztah k elitním organizacím. V rámci zpravodajské hodnoty (7) vztah k elitním národům byla sledována také hodnota kulturní blízkost. U každé z analyzovaných jednotek se mohlo vyskytnou 0 až 7 sledovaných zpravodajských hodnot. 29

30 5.3.1 Přehledová data V analyzovaném vzorku byla nejčastěji zaznamenána zpravodajská hodnota aktualita, viz Graf 6. Při určování aktuálnosti jako zpravodajské hodnoty vycházíme z předpokladu, že média zajímají čerstvé zprávy. Za aktuální se potom považuje událost, která se stala v den nebo maximálně tři dny před vydáním příspěvku. Takto definovaná hodnota aktuálnost se objevila u více než dvou třetin analyzovaných jednotek (76 %), jemuž odpovídá i množství zpráv. Druhou nejčastěji zaznamenanou zpravodajskou hodnotou byla negativita, která byla sledována na úrovni hlavních témat. Vycházeli jsme přitom z teze, že špatné (negativní zprávy, zprávy s negativním hlavním tématem) mají větší mediální potenciál než zprávy dobré či neutrální. Tato hodnota byla identifikována u poloviny všech článků. Výrazná byla také zpravodajská hodnota vztah k elitním národům (48 % příspěvků). Při určování hodnoty vztah k elitním národům jsme vycházeli z předpokladu, že do médií snáze pronikne událost, jež se týká geopoliticky mocného či bohatého státu. V rámci zpravodajské hodnoty vztah k elitním národům, lze vymezit zpravodajskou hodnotu kulturní blízkost. Cílem sledované hodnoty kulturní blízkost bylo zjistit, do jaké míry se v analyzovaných příspěvcích objevoval vztah k České republice, českým institucím a osobám. Vycházíme z teze, že událost, která má přímý vztah k dění, kultuře, osobám a institucím státu, z něhož média pochází, má větší šanci prosadit se v nich. Hodnota kulturní blízkost tak byla přiřazena k příspěvkům, kde hlavními aktéry byly osoby či instituce z ČR, a které přímo souvisely s děním v ČR. Česká republika je tedy jako člen EU zařazena mezi elitní národy, její frekvence byla ale sledována zvlášť a je i uváděna zvlášť. Přímý vztah k České republice, českým aktérům a dění v ČR mělo 45 % příspěvků, viz. Graf 7. Významnou zpravodajskou hodnotou byl také vztah k elitním organizacím, která se vyskytla u 49 % analyzovaných jednotek, a to buď na úrovni hlavních témat či hlavních aktérů. Slovo elitní je v tomto případě používáno synonymně k slovnímu spojení všeobecně známý. Pro naše potřeby jsme při určování elitních organizací vycházeli z početního zastoupení národních a mezinárodních organizací v předběžné rešerši deseti procent sledovaných jednotek. Za elitní organizace byly považovány: OSN (30 % příspěvků), ČvT (8,2 % příspěvků) či Kola pro Afriku (7,4 % příspěvků), podrobněji viz Graf 8. V menším množství byla zaznamenána zpravodajská hodnota lidský příběh (10,5 %) byla identifikována zpravodajská hodnota lidský příběh. Tato hodnota byla přiřazena 30

31 k příspěvkům týkajících se konkrétního člověka, případně příspěvkům, kdy byl dopad události či tématu ilustrován na konkrétní osobě. V zanedbatelné míře byla zastoupena zpravodajská hodnota kuriozita/zajímavost (4,8 % analyzovaných jednotek). Tato zpravodajská hodnota byla kódována u příspěvků, v nichž se vyskytovaly jevy odchylující se od společenských či kulturních norem chování a morálky (například v sexuální oblasti). Nejméně se objevila zpravodajská hodnota vztah k elitním osobnostem, celkem u 2 % analyzovaných jednotek. Jelikož se jedná o poměrně problematickou proměnnou, co do určení, kdo je a kdo není elitní osoba, byly za elitní osobnosti považovány osoby z oblasti showbyznysu a názoroví vůdci. 31

32 Smetanovo nábř. 6, Praha 1 Graf 6: Zastoupení sledovaných zpravodajských hodnot; (frekvence*) Aktualita Negativita Elitní národy Elitní organizace *U každé z analyzovaných jednotek se mohlo vyskytnou 0 až 7 sledovaných zpravodajských hodnot. 105 Lidský příběh 48 Kuriozita / zajímavost 20 Elitní osobnosti Graf 7: Zpravodajské hodnoty: Vztah k elitním národům a kulturní blízkosti; (N=10)0) Není přítomno 52% Vztah k ČR 45% Jiné elitní národy 3% 32

33 Graf 8: Zpravodajské hodnoty: Elitní organizace; (frekvence; N=1000) OSN ČvT Kola pro Afriku Lékaři bez hranic WHO EU NATO Není přitomná 33

34 5.4 Srovnání vybraných výsledků analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice s výsledky analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice Metodologie srovnávací analýzy Srovnávací analýza mediálního pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice a mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice se zaměřila na srovnání charakteristiky zpravodajství a publicistiky v českých médií týkající se LDC a související zahraniční rozvojové spolupráce, zejména pak na (a) četnost a rozložení příspěvků s důrazem na jednotlivá média a autory příspěvků, (b) charakteristiky aktérů přítomných a zmiňovaných ve zpravodajství, na (c) popis tematické struktury mediální agendy a (d) na popis vybraných zpravodajských hodnot přítomných v analyzovaném materiálu. V rámci popisu výsledků srovnávací analýzy bude pro srovnávané analýzy kvůli lepší čitelnost používáno zástupné označení: 1) Pro analýzu Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice bude používáno označení analýzy 1 ; 2) Pro analýzu Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice bude používáno označení analýzy Popis analyzovaného souboru 20 Závěrečná zpráva analýzy Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice je připojená k aktuální analýze ve formě elektronické přílohy: Příloha 6 Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v České republice

35 Výsledky analýzy médií prezentované na následujících stranách, obsahují výsledky za sledované období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2014 a od 1. ledna 2015 do 31. prosince Výběrová procedura Výběrový soubor příspěvků pro analýzu za období a obsahuje celkem 1000 jednotek a 1000 jednotek (příspěvků). Metodika výběru jednotek byla v obou případech stejná (viz kapitola 5.1 Popis analyzovaného souboru) Do analýzy zpravodajských hodnot byly v případě analýzy zařazen výše komentovaný výběrový soubor příspěvků. Sledováno bylo sedm hodnot události a témat: (1) aktualita, (2) kuriozita/zajímavost, (3) lidský příběh, (4) negativita, (5) vztah k elitním osobám, (6) vztah k elitním organizacím. V rámci zpravodajské hodnoty (7) vztah k elitním národu byla sledována také hodnota kulturní blízkost. U každé z analyzovaných jednotek se mohlo vyskytnou 0 až 7 sledovaných zpravodajských hodnot Přehledová data Srovnání hlavní média, žánry a autoři Co se týče rozložení pozornosti v rámci jednotlivých typů médií oproti analýze za období od do (analýza 1) výrazně v případě analýzy 2 vzrostl počet článků publikovaných v online médiích (viz Graf 9). Srovnání konkrétních titulů odhaluje poměrně stálý zájem o danou tematiku 21. Výjimku v tomto ohledu tvoří týdeník Respekt, ve kterém v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016 (analýza 2) došlo k výraznému poklesu zájmu o danou tematiku (viz Tabulka 12). V případě analýzy 1 i 2 byly dominantním médiem věnující se dané tematice Deníky a jejich online podoba denik.cz (vydavatelství VLP, potažmo VLM 22 ). Výrazný zájem 21 V závěrečné zprávě uvádíme četnost příspěvků v 17 vybraných médiích (viz Tabulka 1). Podrobné informace o četnosti příspěvků v jednotlivých médií obsahuje Příloha 5 Soubor: Kompletní přehledová data.xlsx. 22 V srpnu 2015 investiční skupina Penta koupila 100% podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP). Nakladatelství bylo přejmenována na Vltava-Labe-Media (VLM). 35

36 regionálních médií souvisí s obecnou orientací českých médií na domácí témata. Sledovaná tematika tak často byla reflektována v souvislosti s činností českých fyzických a právnických osob. V případě analýzy 1 i 2 se články související se zkoumaným tématem nejčastěji objevovaly v online médiích. S tím souvisí i žánrové zařazení analyzovaných článků (viz Graf 10). V obou případech byla dominantním žánrem zpráva (analýza 1 = 61,4 %; analýza 2 = 76,6%). Vysoký podíl online médií a zpravodajství ve zkoumané tematice souvisí s publikační logikou online médií, které na rozdíl od tradičních tištěných a částečně i audiovizuálních médiích nejsou omezeny časem a prostorem. Na každodenní dění online média reagují flexibilně s tím, že články jsou často přebírány z agenturních zdrojů. Na druhou stranu jsou online média vzhledem k této publikační logice, která se orientuje především na tzv. hard news, zaměřená primárně na aktuální událostí, což vede k omezené žánrové skladbě. Žánrová rozmanitost byla větší v případě analýzy 1, v jejímž rámci byl identifikován vyšší podíl publicistických žánrů (viz Graf 10). Z analyzovaných dat, a to v případě analýzy 1 i 2, vyplývá, že česká média (online, tištěná či audiovizuální) či konkrétní autoři se problematice LDC a související zahraniční rozvojové spolupráci nevěnují soustavně a systematicky. Sledovaná tematika je tak pro česká media poměrně minoritní. Žádná přední 23 česká média, včetně veřejnoprávních, neudržují trvalé zahraniční zpravodaje ve sledovaných zeměpisných oblastech, čímž se značně omezuje možnost systematického pokrytí sledované tematiky. Publicistické textové útvary, například reportáže, které jsou spojené s nemalými finančními i personálními investicemi redakce do produkce takového materiálu, se v českých médiích v případě analýzy 1 i 2 objevovaly velmi omezeně. Česká média tak v případě sledované tematiky upřednostňují zpravodajské žánry, především tzv. hard news, které jsou závislé na aktuálním dění a často přebírané z českých, potažmo zahraničních zpravodajských agentur. V případě analýzy 1 i 2 byly zprávy dominantním žánrem ve všech sledovaných médiích kromě rozhlasu a nejčastěji byly redakčního (analýza 1 = 275 příspěvků; analýza 2 = 353 příspěvků) a agenturního (analýza 1 = 203 příspěvků; analýza 2 = 166 příspěvků) původu. 23 Co do počtu prodaného nákladu, návštěvnosti webu, poslechovosti či sledovanosti. 36

37 Tabulka 12: Četnost příspěvků ve vybraných médiích Srovnání období (N=1000) a (N=1000); frekvence Zastoupení vybraných médií Název média Frekvence Procenta Frekvence Procenta Deníky VLP , ,5 denik.cz 71 7,1 75 7,5 idnes.cz 68 6, aktualne.cz 53 5,3 44 4,4 ct24.cz ,1 ihned.cz 47 4,7 32 3,2 Lidové noviny 43 4,3 12 1,2 Mladá fronta DNES 39 3, Česká televize různé stanice 31 3,1 32 3,2 ČRo různé stanice ,2 Právo 27 2,7 25 2,5 zpravy. rozhlas.cz 21 2,1 55 5,5 Respekt 21 2,1 4 0,4 Hospodářské noviny 19 1,9 14 1,4 novinky.cz 16 1, lidovky.cz 7 0,7 17 1,7 Reflex 4 0,4 5 0,5 37

38 Graf 9: Podíl příspěvků podle typu média Srovnání období (N=1000) a (N=1000); frekvence Tištěná média Rozhlas Televize Online média Info servis ČTK Graf 10: Žánry článků věnující se sledované tematice; Srovnání období (N=1000) a (N=1000); frekvence Zpráva Rozhovor Reportáž Komentář či jiný názorový žánr Portrét Analýza Nelze určit Recenze

39 Souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací V rámci srovnání analýzy 1 a 2 byl sledován zájem českých médiích o zahraniční rozvojovou pomoc (viz Tabulka 13). Ze srovnání vyplývá, že média se dané tematice věnují, a to především v případech, že jsou do zahraniční rozvojové pomoci zapojeny české fyzické či právnické osoby. V případě analýzy 1 i 2 se jedna třetina článků přímo týkala zahraniční rozvojové pomoci (analýza 1 = 31,1% příspěvků; analýza 2 = 32,9% příspěvků). V obou případech nejčastěji šlo o rozvojové projekty českých organizací s tím, že v letech zájem médií výrazně stoupl (analýza 1 = 192 příspěvků; analýza 2 = 282 příspěvků). V případě analýzy 1 i 2 nevětší rozpoznání v českých médiích v souvislosti se sledovanou tematikou měla organizace Člověk v tísni (analýza 1 = 62 příspěvků; analýza 2 = 90 příspěvků). Zde je třeba poznamenat, že analýza 2 v případě organizace Člověk v tísni sledovala také příspěvky týkající se humanitární pomoci v zemětřesením zasaženém Nepálu, ty tvořily více než třetinu článků souvisejících s činností organizace Člověk v tísni (34 příspěvků). Oproti analýze 1 byl ve druhém sledovaném období více reflektován projekt Kola pro Afriku (analýza 1 = 19 příspěvků; analýza 2 = 74 příspěvků). Pořadatelům se dařilo proniknout především do regionálních médií, což souvisí s prominentností domácího zpravodajství v českých médiích a orientací na tzv. hard news. V této souvislosti je patrný již zmiňovaný nárůst článků týkajících se rozvojových projektů českých organizací a pokles zájmu o zahraniční rozvojovou pomoc související se zahraničními subjekty (analýza 1 = 121 příspěvků; analýza 2 = 48 příspěvků). 39

40 Tabulka 13: Souvislost se zahraniční rozvojovou spoluprací; Srovnání období (N=1000) a (N=1000); frekvence Typ zahraniční rozvojové spolupráce Frekvence Procenta Frekvence Procenta Článek nemá souvislost s rozvojovou spoluprací Rozvojové projekty českých organizací a jednotlivců (skupin) nesouvisející s činností ČvT Kola pro Afriku Na zdraví Haiti nesledováno nesledováno Praga-Haiti nesledováno nesledováno 5.5 Rozvojové projekty mezinárodních organizací Lékaři bez hranic International Humanity Projekty České rozvojové agentury zajišťující jiné organizace než Člověk v tísni Rozvojové projekty Člověk v tísni* Humanitární pomoc ČvT v Nepálu nesledováno nesledováno Projekty České rozvojové agentury zajišťující ČvT Afghánistán Projekty ČvT Etiopie (všetně projektu Voda pro Afriku) nesledováno nesledováno Projekty České rozvojové agentury zajišťující ČvT Kambodža Projekty České rozvojové agentury zajišťující Člověk v tísni** Projekty České rozvojové agentury zajišťující ČvT Angola Celkem *Všeobecně, neomezuje se na jeden konkrétní projekt; **Všeobecně, neomezuje se na jeden konkrétní stát 40

41 Srovnání hlavní tematické struktury Ze srovnání hlavní tematické struktury vyplývá (viz Graf 11), že sledovaná média se v souvislosti s LDC stabilně věnují rozvojovým tématům, v případě analýzy 2 byla tato tematika identifikována v případě jedné třetiny všech analyzovaných příspěvků (analýza 1 = 25,2% příspěvků; analýza 2 = 33,1% příspěvků. Ve stejné míře, v případě analýzy 1 a analýzy 2, byla zastoupena témata týkající se nějakého druhu násilí (analýza 1 = 17,9 % příspěvků; analýza 2 = 17,9 % příspěvků). Zbylá tematická struktura je silně ovlivněna aktuálním děním a skutečností, že ve sledovaných médiích byla dominantním žánrem zpráva. Zatímco v případě analýzy 1 patřila mezi výrazná témata epidemie Eboly, v případě analýzy 2, která spadá do období, kdy epidemie ustupovala, se tato tematika objevila minimálně. Podobně lze nahlížet na i okruhy Katastrofy a živelní pohromy, Migrace a Vojenská tématika, zvýšený zájem médií ovlivnilo opět aktuální dění, a sice zemětřesení v Nepálu, tzv. migrační krize a konflikt v Mali (analýza 2). Ostatním tematickým okruhům, pod která spadají témata ne primárně závislá na aktuální dění, se naopak dostalo v případě analýzy 1 a analýzy 2 srovnatelné pozornosti, například Ekonomika LDC, Životní prostředí nebo Zdraví. 41

42 Graf 11: Hlavní tematická struktura; Srovnání období (N=1000) a (N=1000); frekvence Rozvojová a humanitární pomoc Násilí Ebola Vojenská tématika Ekonomika LDC Katastrofy a živelné pohromy Různá témata Společnost v LDC Životní prostředí Zdraví Politika LDC Kriminalita LDC Migrace Hlavní tématické okruhy Hlavní tématické okruhy

43 Smetanovo nábř. 6, Praha Srovnání zastoupení nejméně rozvinutých zemí Zastoupení nejméně rozvinutých zemí se v analýze 1 a analýze 2 výrazně lišilo (viz Tabulka 14). Při pohledu na pět nejfrekventovanějších zemí v případě analýzy 1 i 2 byla nejčastěji zastoupeným žánrem zpráva (analýza 1 = 70 % příspěvků; analýza 2 = 86 %). Rozdílná byla u pěti nejfrekventovanějších zemí tematická struktura. Zatímco v případě analýzy 1 mezi tři nejčastější tematické okruhy patřilo násilí (32 %), vojenská tématika (27,4 %), rozvojová spolupráce (12,7 %), v případě analýzy 2 to byla rozvojová spolupráce a humanitární pomoc (46 %), násilí (28 %) a katastrofy a živelné pohromy (17 %). I zde se ukazuje, že sledovaná média upřednostňují především aktuální dění a zpravodajství před publicistikou. 43