USNESENÍ: Boj proti chudobě v rámci cílů udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030

Transkript

1 EVROPSKO-LATINSKOAMERICKÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ USNESENÍ: Boj proti chudobě v rámci cílů udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 na základě zprávy Výboru pro sociální věci, mládež a děti, pohyb osob, vzdělávání a kulturu Spoluzpravodajky: Silvia Salgado (Parlandino) Jude Kirton-Darling (Evropský parlament) Čtvrtek 22. září 2016 Montevideo AT\ docx

2 EUROLAT Usnesení ze dne 22. září 2016 Montevideo [na základě zprávy Výboru pro sociální věci, mládež a děti, mezilidské výměny, vzdělávání a kulturu] Boj proti chudobě v rámci cílů udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 Evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění, s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, s ohledem na zprávu z července 2014, kterou vypracovala otevřená pracovní skupina OSN pro cíle udržitelného rozvoje, s ohledem na zprávu Organizace spojených národů o rozvojových cílech tisíciletí za rok 2014, s ohledem na zprávu ze dne 30. května 2013 o rozvojovém programu na období po roce 2015 vypracovanou panelem na vysoké úrovni pod názvem Nové globální partnerství: vymýcení chudoby a orientace hospodářství na udržitelný rozvoj, s ohledem na dokument Rady OSN pro lidská práva nazvaný Konečný návrh hlavních zásad pro extrémní chudobu a lidská práva, který předložila zvláštní zpravodajka o extrémní chudobě a lidských právech Magdalena Sepúlveda Carmona, s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 70/1 z roku 2001 nazvanou Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, s ohledem na rezoluci o závěrech 60. schůzky Komise pro postavení žen nazvané Lepší postavení žen a jeho souvislost s udržitelným rozvojem, přijaté OSN v březnu 2016, s ohledem na IV. mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji konanou v Káhiře v roce 1994 a na výsledky jejích revizí: Káhira+5, Káhira+10, Káhira+15 a Káhira+20, s ohledem na IV. konferenci OSN o ženách konanou v Pekingu v roce 1995 a na výsledky následných revizí Peking+5, Peking+10, Peking+15 a Peking+20, s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen přijatou Valným shromážděním OSN v roce 1979, s ohledem na Mezinárodní úmluvu o právech dítěte přijatou Valným shromážděním OSN v listopadu 1989, s ohledem na XXI. Konferenci OSN o změně klimatu konanou v Paříži v prosinci 2015, s ohledem na Santiagskou deklaraci přijatou na I. summitu hlav států a vlád Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaném ve dnech 27. a 28. ledna 2013 v Chile, 2/12 AT\ docx

3 s ohledem na Bruselskou deklaraci přijatou na II. summitu hlav států a vlád EU a CELAC konaném ve dnech 10. a 11. června 2015, s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015, s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 nazvané Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením (COM(2014)0335), s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. října 2011 nazvané Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu (COM(2011)637), s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. dubna 2010 nazvané Dvanáctibodový akční plán EU na podporu rozvojových cílů tisíciletí (COM(2010)159), s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2013 o rozvojových cílech tisíciletí stanovení rámce pro období po roce 2015, s ohledem na zprávu Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015, s ohledem na regionální víceletý orientační program pro Latinskou Ameriku, s ohledem na politickou deklaraci z Belénu, III. summit hlav států a vlád Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaný ve dnech 28. a 29. ledna 2015 v Belénu (Kostarika), s ohledem na politickou deklaraci z Quita přijatou na IV. summitu hlav států a vlád CELAC dne 27. ledna 2016, s ohledem na zvláštní deklaraci o agendě pro rozvoj po roce 2015 přijatou na II. summitu hlav států a vlád Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaném ve dnech 28. a 29. ledna 2014 na Kubě, s ohledem na ujednání z Montevidea přijaté v srpnu 2013 ve městě Montevideo (Uruguay) v rámci I. regionální konference o obyvatelstvu a rozvoji LAK, kterou uspořádal CEPAL, A. vzhledem k tomu, že stanovení rozvojových cílů tisíciletí, z nichž první měl odstranit extrémní chudobu a hlad, patří mezi nejzdařilejší iniciativy prosazované mezinárodním společenstvím v posledním půlstoletí, neboť se podařilo vzbudit mezi obyvateli povědomí o nezbytnosti snížení chudoby, vytvořit společnou agendu na globální úrovni s konkrétními cíli, identifikovat chudobu jakožto jeden z nejnaléhavějších problémů vyžadujících řešení na celosvětové úrovni a přimět mezinárodní orgány a národní vlády k tomu, aby podávaly zprávu o tom, jak přispívají ke splnění těchto cílů, a aby prokázaly svou odpovědnost za odstranění AT\ docx 3/12

4 chudoby; B. vzhledem k tomu, že prvním z cílů udržitelného rozvoje obsažených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, která je dokumentem zhmotňujícím představy našich zemí o dosažení spravedlivějšího světa žijícího v míru a rovnosti, je odstranit chudobu ve všech jejích podobách a ve všech částech světa, a to mimo jiné zaváděním širokých vnitrostátních systémů sociální ochrany, zárukou práv na hospodářské zdroje a přístup k základním službám, posilováním odolnosti chudých a zranitelných osob, získáváním prostředků z různých zdrojů, mezinárodní spoluprací a vytvářením pevných normativních rámců, v nichž je kladen důraz na genderové otázky a které podporují urychlené investice ve prospěch opatření zaměřených na odstranění chudoby; C. vzhledem k tomu, že jedním z prostředků k odstranění chudoby je zaujetí postoje zaměřeného na lidská práva, který uzná, že chudoba je otázkou související s lidskými právy a příčinou i následkem jejich porušování; D. vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky OSN je chudoba jevem, který nelze omezit pouze na zkušenost s nedostatečnými prostředky k zajištění existence, neboť svědčí o hlubších problémech v oblasti rozvoje a zachovávání sociálního vyloučení ve všech společenstvích, což znamená, že budoucí strategie odstranění chudoby musí být zaměřena na nápravu nerovností s cílem dlouhodobě vytvářet a posilovat udržitelný rozvoj; E. vzhledem k tomu, že chudobu může vyřešit taková politika, která bude lépe odpovídat představám obyvatel a jejich oprávněným požadavkům, tj. požadavku práva na pracovní místa, kde budou pracovníkům zaručena jejich práva, a na spravedlivou mzdu, a která bude prosazovat sociální politiky, v nichž je věnována pozornost právu na zdraví, vzdělání, kulturu, sport, sociální zabezpečení a důstojný život; F. vzhledem k výraznému pokroku, jehož bylo dosaženo při celosvětovém odstraňování extrémní chudoby: v roce 2010, tj. o pět let dříve, než se očekávalo, se počet obyvatel rozvojových regionů žijících v situaci extrémní chudoby snížil na polovinu, a to ze 47 % v roce 1990 na 22 % v roce 2010; G. vzhledem k tomu, že se doporučuje, aby všechny politiky a programy zaměřené na odstranění chudoby prosazovaly, chránily a dodržovaly lidská práva a základní svobody všech osob včetně práva na rozvoj, neboť tato práva a tyto svobody jsou univerzální, nedělitelné a vzájemně provázané, a že je rovněž nutné přijímat opatření, jimiž bude všem osobám zaručeno právo podílet se na hospodářském, sociálním, kulturním a politickém rozvoji, přispívat k němu a mít z něj prospěch, přičemž se stejnou pozorností a stejnou naléhavostí musí být přistupováno také k prosazování, ochraně a plnému vykonávání občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv; H. vzhledem k tomu, že 1,2 miliardy osob nadále žijí v podmínkách extrémní chudoby a spotřebovávají pouze 1 % zboží a služeb na celém světě, v porovnání se 72 %, které spotřebovává miliarda nejbohatších osob; I. vzhledem k tomu, že ženy a dívky představují nepřiměřeně početnou, konkrétně přibližně 70%, skupinu chudého obyvatelstva, takže se často stávají oběťmi násilí 4/12 AT\ docx

5 a nejrůznějších forem diskriminace, například pokud jde o přístup k zaměstnání, pracovní a mzdové podmínky, vyloučení a materiální deprivaci; vzhledem k tomu, že u chudých dívek je pravděpodobnost uzavření sňatku již v dětství 2,5násobně vyšší než u dívek spadajících do bohatšího kvintilu; že ženy a dívky žijící v chudobě jsou vice ohroženy sexuálním vykořisťováním včetně obchodování s lidmi a ty z nich, které se stanou oběťmi sexuálního násilí, mají méně možností, jak uniknout z násilných vztahů, neboť mají nedostatečné příjmy a prostředky; J. vzhledem k tomu, že je nezbytné vyvinout větší úsilí o snížení počtu osob trpících hladem a podvýživou, a to i navzdory dobrým výsledkům dosaženým v posledních desetiletích, během nichž podvýživa či nedostatečná výživa poklesly z 23,2 % v roce 1990 na 14,9 % v roce 2012; K. vzhledem k tomu, že pokrokům při plnění druhého cíle tj. dosažení plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny bránilo zpomalení hospodářského růstu, což se dotklo zejména mladých osob; vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo podle MOP (Mezinárodní organizace práce) navzdory hospodářské krizi více než 200 milionů pracovníků nezaměstnáno a jevy související s chudobou se týkaly dokonce i osob, kterým se podařilo si své pracovní místo udržet; L. vzhledem k tomu, že na základě summitu Rio + 20, jehož cílem bylo zhodnotit pokroky dosažené při plnění rozvojových cílů tisíciletí, bylo považováno za nezbytné stanovit nové cíle vycházející z pokroků, jichž bylo zatím dosaženo s cílem lépe sladit změnu klimatu a obecně ochranu životního prostředí s udržitelnou výrobou a posílit začlenění hospodářských, sociálních a environmentálních hledisek udržitelného rozvoje; M. vzhledem k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, která zahrnuje 17 cílů, mezi něž patří kromě jiného odstranění chudoby, vymýcení hladu, zajištění přístupu k čisté vodě a k sanačním zařízením a odstranění nerovností; N. vzhledem k tomu, že přiměřená výživa je nezbytná pro zajištění zdraví a tělesného i duševního rozvoje a že osoby žijící v chudobě mívají zpravidla omezený přístup ke vhodným a dostupným potravinám nebo k prostředkům, které potřebují k jejich výrobě nebo pořízení; O. vzhledem k tomu, že přístup všech chlapců, dívek, dospívajících, mládeže a dospělých k veřejnému, bezplatnému a vysoce kvalitnímu vzdělávání a k vysoce kvalitní odborné přípravě musí zaujímat významné místo ve všech strategiích zaměřených na odstranění chudoby a musí být účinným nástrojem k rozbití mezigeneračních cyklů chudoby a k výraznému snížení nerovností; P. vzhledem k tomu, že vytvoření nových důstojných a kvalitních pracovních míst, u nichž jsou plně dodržována práva pracovníků i příslušné kolektivní smlouvy a mezinárodní pracovně právní ustanovení, představuje nezbytnou podmínku odstranění chudoby a snížení nerovností; vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem pracovních míst je soukromý sektor, zvláště pak malé a střední podniky, je nutné, aby státní orgány braly náležitě v potaz jejich potenciál v okamžiku, kdy připravují a uplatňují strategie zaměřené na boj proti chudobě, a aby současně dbaly také na to, aby nedocházelo k omezování práv pracovníků; AT\ docx 5/12

6 Q. vzhledem k tomu, že významnou úlohu v boji proti chudobě a při snižování nerovností hraje získávání prostředků na úrovni jednotlivých států; R. vzhledem k tomu, že změna klimatu, zhoršování životního prostředí a přírodní pohromy přispívají k dalšímu rozšiřování současných situací zranitelnosti, což má velmi závažný dopad na boj proti chudobě, zejména v zemích a regionech, které nemají nezbytné kapacity k tomu, aby tomuto jevu zabránily a aby se mu přizpůsobily; S. vzhledem k tomu, že spolupráce a pomoc se zaměřením na udržitelný rozvoj představují i nadále velmi cenný nástroj v boji proti chudobě a že veškerá takto orientovaná rozvojová pomoc by měla vycházet z důrazu na lidská práva, v němž hrají klíčovou úlohu zásady, jimiž se řídí rovnost spolu s rovností žen a mužů, solidarita, vzájemný respekt a nediskriminace; T. vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí byla extrémní chudoba v zemích Latinské Ameriky a Karibiku (LAK) snížena na polovinu, což umožnilo 56 milionům osob vymanit se z takovýchto podmínek; vzhledem k tomu, že ukazatele nerovnosti v Latinské Americe a Karibiku jsou i přesto stále ještě velmi vysoké a že přibližně 200 milionů osob, tj. více než třetina obyvatel, je v těchto zemích i nadále zranitelných i při přechodu od extrémní chudoby k lepším životním podmínkám a jsou vystaveni značnému riziku, že se znovu ocitnou pod prahem chudoby; U. vzhledem k tomu, že v Santiagské deklaraci přijaté na I. summitu hlav států a vlád Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaném ve dnech 27. a 28. ledna 2013 v Chile potvrdily země tohoto regionu znovu svůj závazek splnit mezinárodně smluvené cíle včetně rozvojových cílů tisíciletí a cílů udržitelného rozvoje, jež byly definovány na základě konference Rio+20; a vyjádřily, že je důležité, aby cíle vytčené v rámci agendy pro rozvoj po roce 2015 byly dobrovolné, univerzální, jednoznačné, měřitelné a přizpůsobitelné skutečnému stavu v jednotlivých státech, zaměřené na odstranění chudoby a na podporu udržitelného rozvoje; a vyjádřily, že je důležité, aby cíle v rámci agendy pro rozvoj po roce 2015 byly dobrovolné, univerzální, jednoznačné, měřitelné a přizpůsobitelné skutečnému stavu v jednotlivých státech, zaměřené na odstranění chudoby a na podporu udržitelného rozvoje; V. vzhledem k tomu, že ve zvláštní deklaraci o agendě pro rozvoj po roce 2015 přijaté na II. summitu hlav států a vlád Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaném ve dnech 28. a 29. ledna 2014 na Kubě zdůraznily země tohoto regionu, že je naprosto nezbytné, aby nová agenda navrhla způsob, jak vyřešit strukturální problémy, jimž čelí rozvojové země, a odstranit překážek existujících na mezinárodní a regionální úrovni, jakož i uvnitř jednotlivých společností, s cílem pomoci jednotlivým zemím dosáhnout co nejlepších možných životních podmínek všech jejich obyvatel a ručit za jejich lidská práva, zvláště pak právo na rozvoj; W. vzhledem k tomu, že v politické deklaraci přijaté na III. summitu hlav států a vlád CELAC konaném ve dnech 28. a 29. ledna 2015 v Belénu (Kostarika) potvrdily země LAK znovu své pevné odhodlání pokračovat na mnoha úrovních v boji proti extrémní chudobě, hladu a nerovnosti, a řešit přímo jejich příčiny, což je nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje v regionu; 6/12 AT\ docx

7 X. vzhledem k tomu, že latinskoamerické země a EU navázaly v posledních letech silné politické vazby a že EU je hlavním dárcem v oblasti rozvojové spolupráce, největším zahraničním investorem a třetím největším obchodním partnerem regionu LAK; Y. vzhledem k tomu, že po dvou desetiletích, v nichž bylo uspokojivě prováděno několik programů zaměřených na spolupráci v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (ICD), zařazuje Světová banka v současné době většinu latinskoamerických zemí mezi země se středními příjmy, což znamená, že kromě ICD musí být vypracovány a prováděny další dvoustranné a biregionální programy, aby byly zohledněny nové politické a hospodářské podmínky obou regionů; Z. vzhledem k tomu, že v nedávné době zavedla EU nový balíček regionální spolupráce pro země LAK na období let , na který mají být v průběhu sedmi let přiděleny prostředky ve výši 925 milionů EUR a který je zaměřen na čtyři prioritní oblasti, a sice: souvislost mezi bezpečností a rozvojem; řádná správa, informovanost a sociální rovnost; udržitelný růst podporující začlenění pro lidský rozvoj; environmentální udržitelnost a změna klimatu; vysokoškolské vzdělávání. AA. vzhledem k tomu, že v témže období přidělila EU 40,35 milionů EUR na program EUROsociAL, mezi jehož cíle patří snížení chudoby, nerovností a sociálního vyloučení a podpora obchodu a investic, jejichž důsledkem by mělo být posílení sociální a územní soudržnosti; AB. vzhledem k tomu, že prostřednictvím ALFA III a Erasmus Mundus Akce 2 vytvořila EU programy mobility pro studenty i vyučující, v nichž je zajištěna účast zranitelných skupin a méně rozvinutých regionů, a zavedla projekty zaměřené na podporu akademické spolupráce mezi evropskými a latinskoamerickými institucemi; AC. vzhledem k tomu, že s cílem posílit vztahy s regionem LAK a s přihlédnutím ke stupni hospodářského a sociálního rozvoje latinskoamerických a karibských zemí zřídila EU v roce 2010 nový nástroj, a to latinskoamerickou investiční facilitu, která by měla podpořit rozvoj soukromého sektoru a investice do projektů veřejných infrastruktur v oblastech, jako je doprava, energetika a životní prostředí, poskytováním podpory finančním subjektům v zúčastněných zemích; AD. vzhledem k tomu, že uznávaným klíčovým faktorem růstu podporujícího začlenění a udržitelného rozvoje je obchod, který představuje významný nástroj, jímž lze přispět k odstranění chudoby; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu zlepšila EU začlenění udržitelného rozvoje do své obchodní politiky, a to tak, že do všech svých obchodních dohod uzavíraných se třetími zeměmi systematicky vkládá ustanovení týkající se udržitelného rozvoje, která se mimo jiné zabývají také pracovními a environmentálními hledisky; AE. vzhledem k tomu, že v oblasti obchodu uplatňují EU a země Latinské Ameriky a Karibiku jednostranné nástroje, jejichž cílem je podpořit udržitelný rozvoj ve zranitelných hospodářských systémech poskytováním jednostranných obchodních koncesí, především všeobecný systém preferencí (GSP) a zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+); AT\ docx 7/12

8 AF. vzhledem k tomu, že 24 % celkového obyvatelstva EU (120 milionů osob), což zahrnuje 27 % všech chlapců a dívek v Evropě, je vystaveno nebezpečí chudoby nebo sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že 9 % obyvatel Evropy čelí závažné materiální deprivaci a 17 % má k zajištění své existence méně než 60 % průměrného příjmu domácností ve své zemi; že tento stav je důsledkem politik rozpočtových omezení, které uplatňují jednotlivé vlády členských států; AG. vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije v chudobě o 12 milionů více žen než mužů; vzhledem k tomu, že ženy mají nižší mzdy, nižší důchody a delší pracovní dobu, musí častěji čelit nejistým pracovním podmínkám, jsou vystaveny diskriminaci na pracovišti a nemají podporu v mateřství, přičemž všechny tyto formy diskriminace souvisí s chudobou, která těmto ženám hrozí; AH. vzhledem k tomu, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je ústředním bodem strategie Evropa 2020, přičemž jednou ze stěžejních iniciativ, z nichž vychází společný závazek přijatý národními vládami, orgány EU a hlavními zúčastněnými stranami, např. nevládními organizacemi, sociálními partnery, podniky, subjekty v rámci sociálního hospodářství a akademickými organizacemi, je Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; 1. vítá výsledky, jichž bylo dosaženo v oblasti celosvětového snižování extrémní chudoby, avšak současně připomíná, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, a to vytvořením pevných vazeb mezi odstraňováním chudoby a udržitelným rozvojem, s cílem snížit nerovnosti jak uvnitř jednotlivých zemí, tak i mezi nimi; 2. znovu zdůrazňuje, že k chudobě je nutné přistupovat jako k problému, který má více rozměrů a který není omezen pouze na nedostatečné příjmy, ale zahrnuje také důležitý sociální rozměr, což znamená, že při analýze tohoto jevu a mapování jeho vývoje musí být používány ukazatele dobrých životních podmínek a lidského rozvoje; 3. domnívá se, že v rámci veškerých opatření přijímaných s cílem odstranit příčiny podmiňující chudobu, sociální vyloučení a nerovnosti, musí být kladen důraz na dodržování lidských práv s cílem zabránit veškerým formám diskriminace a věnovat zvláštní pozornost právům žen a dívek, jakož i právům starších osob; uznává, že existuje souvislost mezi rovností žen a mužů, zlepšením postavení žen a dívek a odstraněním chudoby, a že je nezbytné, aby byla ženám a dívkám zaručena přiměřená životní úroveň ve všech oblastech a ve všech etapách jejich života a aby bylo zaručeno dodržování práv zranitelných skupin, zvláště pak migrantů, dětí a dospívajících, LGBT osob, menšin, původních obyvatel, potomků afrických národů a rovněž zdravotně postižených osob; 4. odstranění extrémní hmotné, sociální a duchovní chudoby je součástí cesty ke komplexní lidské bytosti. Je to podmíněno zajištěním základních služeb obecně dostupných všem obyvatelům země a také příjmů dostatečných pro jejich celkový rozvoj; 5. žádá vlády, aby zintenzivnily boj proti korupci a beztrestnosti, aby zaručily rovný přístup k nezávislému a nestrannému soudnímu systému a aby podpořily plné dodržování 8/12 AT\ docx

9 rovnováhy moci, což je zcela nezbytné pro posílení demokracie, řádné správy a právního státu a pro dosažení udržitelného rozvoje; znovu potvrzuje, že má-li být boj proti chudobě veden komplexním způsobem, je nezbytné plně respektovat demokracii, právní stát i veškerá lidská práva včetně práva na udržitelný rozvoj, díky němuž má lidská bytost možnost se zapojit do veřejných politik, přičemž je však nutné zajistit soulad a respekt ve vztahu k matce Zemi a k ekosystému, a uznat, že je důležité, aby byla posilována plná účast občanů, s důrazem na pluralismus, co nejširší zastoupení a rozmanitost; 6. zdůrazňuje, že existují důležité vazby mezi řádnou správou, udržitelným užíváním zdrojů, růstem rozvoje a spravedlivým a rovným přerozdělováním zdrojů, na straně jedné, a snižováním nerovností, na straně druhé; domnívá se, že udržitelný rozvoj lze zajistit pouze pod podmínkou, že bude zaručen rovný přístup a že bude brán ohled na všechny skupiny, se zvláštním důrazem na zranitelné sektory; 7. připomíná, že vlády nesou největší díl odpovědnosti za přípravu a provádění udržitelných hospodářských politik i za zhodnocení a účinné a udržitelné užívání veřejných zdrojů, zejména pak v případě, jsou-li výsledkem udržitelného a rozumného nakládání s přírodními zdroji, neboť bohatství přírody musí sloužit obyvatelstvu a rozvoji jednotlivých zemí; domnívá se, že významnou úlohu při zajišťování dalších prostředků na podporu rozvoje hrají partnerství veřejného a soukromého sektoru, a podporuje výměnu zkušeností a poznatků mezi těmito partnerstvími, k níž by mělo docházet v pevně stanoveném rámci pro informovanost a sociální odpovědnost a která je chápána jako zajištění rovnováhy ve společnosti, jež povede i k přerozdělení bohatství a přispěje tak ke splnění sociální agendy v rámci národních rozvojových plánů příslušných vlád; 8. zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hraje v hospodářském a sociálním rozvoji zemí občanská společnost; slibuje proto větší začlenění všech skupin, zejména co se týče zastoupení skupin, jimž hrozí pokles pod práh chudoby, v rozhodovacích procesech, s cílem umožnit jim, aby přispěly k růstu podporujícímu začlenění; 9. zdůrazňuje, že je zapotřebí zaručit všeobecný přístup k veřejnému, bezplatnému a vysoce kvalitnímu vzdělávání a věnovat přitom zvláštní pozornost osobám se zvláštními vzdělávacími potřebami, migrantům, původním obyvatelům, potomkům afrických národů a zdravotně postiženým osobám, a rovněž vypracovávat strategie zaměřené na boj proti sociální nerovnosti ve školách, které by měly sloužit jako nástroj k řešení nedostatku znalostí a k podpoře udržitelného rozvoje, odstraňování chudoby a zajištění rovnosti žen a mužů; 10. připomíná, že k zaručení udržitelného rozvoje je nezbytné mít k dispozici kvalifikovanou pracovní sílu; za tímto účelem vybízí vlády, aby zaváděly programy vzdělávání a odborné přípravy pro všechny věkové skupiny, zaměřené zvláště na zranitelné skupiny, na oběti sociálního vyloučení a na ostatní osoby ohrožené chudobou; 11. vyzývá vlády, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k podpoře vytváření důstojných a stabilních pracovních míst, neboť uznává, že nejisté pracovní smlouvy oslabují trh práce a u nejzranitelnějších skupin zvyšují riziko chudoby; konkrétně žádá, aby byly přijímány nástroje, které zamezí tomu, že se budou i nadále vyskytovat osoby pracující v nejistých podmínkách a s nedostatečnými prostředky, s cílem zajistit, aby zaměstnané osoby nezůstávaly zachycené v osidlech chudoby; AT\ docx 9/12

10 12. vybízí vlády, aby vytvářely veřejné politiky a nástroje začlenění, s cílem poskytnout mladým pracovníkům stabilní a důstojnou práci; 13. žádá vlády, aby zaručily rovný přístup k všeobecné, veřejné, bezplatné a vysoce kvalitní zdravotní péči, což je nezbytnou podmínkou odstranění chudoby a dosažení udržitelného pokroku, přičemž klade zvláštní důraz na prevenci a vymýcení všech forem diskriminace a na odstraňování překážek, jež brání přístupu ke zdravotní péči; 14. zdůrazňuje, že vlády jsou povinny zaručit ženám dodržování týchž politických, sociálních a hospodářských práv, včetně zákonem stanoveného práva vlastnit soukromý majetek a nakládat s ním, přiznat ženám skutečně rovný přístup k hospodářským příležitostem, zvláště pak v pracovní a podnikatelské oblasti, a také k týmž veřejným službám včetně zdravotnictví, ke službám zaměřeným na sexuální a reprodukční zdraví, ke vzdělávání a k dávkám sociálního zabezpečení; domnívá se rovněž, že jednotlivé státy by měly rozvíjet nástroje, jimiž zaručí všem ženám možnost zapojit se do rozhodovacích procesů, což posílí jejich úlohu ve společnosti; 15. uznává, že malé rodinné zemědělské podniky, které využívají půdu tradičním způsobem a uplatňují zažité zemědělské metody, se přímo podílejí na zajištění potravin, na rozvoji místních hospodářství, udržitelném růstu a zajištění rozmanitosti zemědělských odrůd; zvláště upozorňuje na úlohu, kterou hrají malé zemědělské podniky v boji proti chudobě, skrytému hladu, a podvýživě; 16. znovu poukazuje na význam zavádění integrovaných systémů řízení vodních zdrojů s cílem zaručit rovný a všeobecný přístup k pitné vodě, sanačním zařízením a vhodným systémům pro zpracování odpadních vod, se zvláštním přihlédnutím k zemím a regionům ohroženým suchem; vybízí vlády, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k tomu, aby bylo zabráněno znečišťování vody nebezpečnými chemickými výrobky a dalšími znečišťujícími látkami, které mají dopad na životní prostředí a na lidské zdraví; žádá, aby voda i přístup k ní zůstaly i nadále veřejným majetkem jakožto nezcizitelné právo, které má zásadní význam pro přežití lidí; 17. zdůrazňuje úlohu, kterou v boji proti chudobě a nerovnosti a rovněž v podpoře začlenění a jako nástroj sociální integrace hrají v mnoha zemích sport, tělesná kultura a rekreace; žádá vlády, aby nabízely více sportovních příležitostí zvláště dětem a mladým osobám; 18. zdůrazňuje, že v posledních letech dosáhly latinskoamerické a karibské země významných hospodářských a sociálních pokroků, které na celosvětové úrovni přispěly k mnohým politickým a hospodářským změnám; konstatuje, že i když Latinská Amerika a Karibik zaznamenaly rychlý hospodářský růst, i nadále čelí značným problémům v oblasti sociální nerovnosti; domnívá se proto, že budoucí biregionální spolupráce by se měla do značné míry soustředit na soudržnou politiku udržitelného rozvoje; 19. vyzdvihuje úlohu, kterou v boji proti chudobě hraje kultura, neboť přístup ke kultuře a možnost jejího vytváření a užívání přispívají k sebeurčení a k rozvoji národů; 20. zdůrazňuje, že je důležité, aby státy z daných regionů podporovaly veřejné politiky a normativní rámce zaměřené na zmírnění sociálních nerovností a rozdílů a na zavádění 10/12 AT\ docx

11 strategií a programů umožňujících zaručit spravedlivé a rovné přerozdělování bohatství v rámci národů a zvýšit sociální investice, které jsou nevyhnutelné ke snížení míry chudoby existující v Latinské Americe a Karibiku; 21. připomíná, že změna klimatu, přírodní pohromy a poškozování životního prostředí představují pro lidstvo významné výzvy, jednu z příčin způsobujících chudobu a hlad a také jev, který oslabuje snahu o dosažení udržitelného rozvoje našich zemí a regionů; v této souvislosti naléhavě doporučuje posílit biregionální spolupráci v oblasti prevence a zmírnění změny klimatu a přírodních pohrom a přizpůsobení se těmto jevům, a to prostřednictvím programů biregionální spolupráce; uvádí, že oba regiony musí posílit rovněž synergie a koordinaci společných postojů na vícestranných fórech, aby bylo možné tyto problémy řešit na celosvětové úrovni; 22. zdůrazňuje rozmach rozvíjejících se ekonomik, které se staly hlavní hnací silou celosvětového hospodářského růstu; poprvé v historii se rozvojové země jako celek podílejí na více než polovině světového obchodu, což výrazným způsobem přispělo k tomu, že se stovky milionů osob vymanily z chudoby; 23. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje soukromý sektor v podpoře hospodářského růstu, vytváření bohatství a snižování míry chudoby vytvářením nových důstojných a stabilních pracovních příležitostí; v tomto smyslu vítá iniciativy zaměřené na podporu spolupráce mezi malými a středními podniky v EU a v zemích LAK; připomíná v této souvislosti, že soukromý sektor musí působit v rámci transparentního a předvídatelného právního rámce a při plném dodržování vnitrostátních a mezinárodních ustanovení týkajících se sociálně právní oblasti; 24. významnou úlohu při plnění cílů udržitelného rozvoje hraje soukromý sektor; vzhledem k tomu, že soukromý sektor je motorem vytváření bohatství a hospodářského růstu ve všech tržních ekonomikách a vytváří 90% pracovních míst a příjmů v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že podle OSN představuje soukromý sektor 84 % HDP v rozvojových zemích a má potenciál k tomu, aby poskytl trvalý základ k mobilizaci domácích zdrojů, což přinese menší závislost na pomoci, pokud bude řádně regulován, bude respektovat lidská práva a právní předpisy v oblasti životního prostředí a bude spojen s konkrétními dlouhodobými zlepšeními v oblasti domácí ekonomiky, udržitelného rozvoje a zmenšování nerovnosti; 25. Malé a střední podniky a mikropodniky, které jsou páteří všech tržních hospodářství, čelí mnohem větší regulační zátěži v rozvojových zemích než v EU a většina z nich funguje v neformální ekonomice, v níž jsou vydány na pospas nahodilým procesům a nemají možnost využít právní ochrany, pracovních práv a přístupu k financování; vzhledem k tomu, že podle zprávy Světové banky Doing Business z roku 2014 jsou nejchudšími zeměmi v podstatě ty země, které podléhají největší regulační zátěži; 26. zdůrazňuje, že obchod se může stát významným podnětem pro rozvoj a užitečným nástrojem v boji proti chudobě, neboť umožňuje zemím začlenit se do regionálních a světových hodnotových řetězců, zajistit rozmanitost své výroby a dosáhnout co nejvyšších hospodářských a sociálních zisků; žádá proto EU a země LAK, aby pracovaly na vytvoření zóny světového obchodu EU-CELAC, v níž bude podporován udržitelný rozvoj na základě plného dodržování lidských práv a ustanovení týkajících se sociálně právní oblasti a budou AT\ docx 11/12

12 zohledňována veškerá relevantní environmentální hlediska; 27. vybízí vlády, aby se zabývaly možnostmi, jež nabízí věda, technologie a inovace a jež mohou představovat nástroje sloužící k podpoře udržitelného růstu podporujícího začlenění a pomáhající občanům vymanit se z chudoby, získat samostatnost, zlepšit své životní podmínky, vytvářet kvalitní pracovní příležitosti, podporovat udržitelnou výrobu a udržitelné spotřební zvyklosti, snížit zranitelnost vůči přírodním pohromám a prosazovat účelné užívání vzácných zdrojů; domnívá se, že přenos technologií, jakož i spolupráce v oblasti vědy, inovací a technologií musejí být rozvíjeny v transparentním rámci, do něhož aktivně vstupuje občanská společnost, a musejí představovat klíčový prvek budoucích programů biregionální a dvoustranné spolupráce EU-LAK; 28. vybízí EU a země Latinské Ameriky a Karibiku, aby za účelem odstranění chudoby sdílely vědecké, technické a technologické poznatky; *** 29. pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě Evropské unie a Evropské komisi, parlamentům členských států Evropské unie a všech zemí Latinské Ameriky a Karibiku, Latinskoamerickému parlamentu, Středoamerickému parlamentu, Andskému parlamentu a Parlamentu zemí Mercosur, sekretariátu Andského společenství, výboru stálých zástupců zemí Mercosur, Společenství latinskoamerických a karibských států, stálému sekretariátu Latinskoamerického hospodářského systému a generálním tajemníkům Organizace amerických států, Unie států Jižní Ameriky a OSN. 12/12 AT\ docx