zařízení staveniště časopis realizace: Elektrárna Ledvice Fórum českého stavebnictví 02/11 cena 68 Kč

Transkript

1 2011 MK ČR E /11 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs zařízení staveniště realizace: Elektrárna Ledvice Fórum českého stavebnictví cena 68 Kč

2

3 editorial Vážení čtenáři, německá ekonomika podle posledních ukazatelů stoupá a nejen výrobci automobilů si začínají mnout ruce. Mnichovský veletrh BAU zaznamenal rekordní počty všeho, snad i prodaných párků, a člověku se začne chtít věřit, že i české stavebnictví se probudilo do lepšího roku 2011, než se ještě před pár měsíci zdál být. Koneckonců i pořadatelé tradiční stavebně-ekonomické konference Fórum českého stavebnictví hlásí velký zájem účastníků. Nejsem natolik velkým optimistou, abych doufal, že se na této konferenci bude mluvit o pouhým okem dohlédnutelné světlé budoucnosti českého stavebnictví. Vždyť kdo v České republice ještě něco staví? Nebo ještě lépe, kdo má brzy začít něco velkého stavět? Kolik projektantů pracuje na dokumentaci nějaké opulentní stavby, jež má šanci najít si svého investora? Ano, jsou to řečnické otázky. Přesto doufám, že na největším setkání stavebních podnikatelů, členů státní správy a dalších odborníků se nedočkám jen řečnických odpovědí. Hlavním tématem únorového vydání časopisu je zařízení staveniště. Zdaleka nejde o banální inzerce záležitost, jak by se mohlo na první pohled zdát. U průmyslových staveb, ale hlavně u podzemních staveb, jde o rozhodující oblast v rámci bezpečnosti práce. O příčinách havárií na stavbách se obyčejně mluví jako o shodě několika nešťastných faktorů a jedním z těchto faktorů je v devětadevadesáti procentech případů pochybení právě v oblasti zařízení staveniště. Problematika se stává o to rafinovanější, že za řadu opatření v tomto kontextu odpovídá investor a nikoliv jen projektant a dodavatel. Kapitolou samou o sobě je téma geotechnického průzkumu především podzemních staveb. O tom, jaký podpis za sebou nechají pochybení či nepřesnosti při geotechnickém průzkumu, nebo jen prostá technologická nemožnost zjistit přesný stav podloží staveniště, píše ve svém volně pokračujícím příspěvku zkušený geotechnik i zkušený manažer Jindřich Řičica. A je to velmi zajímavé čtení. A další autor trefně poznamenává: zařízení staveniště dotváří významnou měrou jméno svému provozovateli, a to jak navenek (směrem k veřejnosti), tak i dovnitř firmy (k zaměstnancům, subdodavatelům, ostatním účastníkům výstavby). Na závěr jedna technická informace na webových stránkách časopisu, konkrétně pod adresou archiv najdete nově seznam všech článků, které vyšly v časopise Stavebnictví, seřazené podle témat, aby vám to usnadnilo hledání v jednotlivých číslech elektronického archivu. Hodně štěstí přeje p r o j e k c e r e a l i z a c e Z Z l i z Optimalizace projektového řešení a navržené technologie pro dané ca geologické podmínky Zpevňování základů Zvyšování únosnosti základů Zakládání na mikropilotách Injektáže, kotvy, zápory Sanace sesuvů Provádění roztlačovaných pilot OMEGA Obchodní oddělení Ing. Jan Kunčák tel.: kuncak@svipp.cz Realizační oddělení Ing. David Švanda tel.: dsvanda@svipp.cz SVIPP, s.r.o. Čechyňská 14a, Brno tel.: fax: info@svipp.cz FČS ročník nejvýznamnějšího odborného setkání klíčových hráčů stavebního trhu v ČR Již 1. března! Jan Táborský šéfredaktor taborsky@casopisstavebnictvi.cz stavebnictví 02/11 3

4 obsah CEV Kladno ortodoxně dřevěná stavba Centrum ekologické výchovy, vybudované nedaleko Kladna za pouhých pět měsíců, ukazuje možnosti dřevěných staveb. CEV získalo Cenu SFŽP za energetickou úspornost v rámci soutěže Stavba roku. Velký energetický projekt Elektrárna Ledvice Jedna z nejvýznamnějších realizací energetických staveb nový blok elektrárny Ledvice má rok a půl do svého dokončení. Reportáž mapuje výstavbu nového bloku elektrárny i nové chladicí věže. speciál Zelená úsporám a projektanti XVI Pravidelná příloha Zelená úsporám a projektanti měla od zahájení dotačního programu trvat zhruba rok. Nicméně potřeba informovat projektanty o tomto programu je stále aktuální a asi dlouho bude. NTM bude znovu otevřeno v polovině února Národní technické muzeum v Praze bude po letech rekonstrukce opět zpřístupněno veřejnosti. Zajímavou část expozice o stavebnictví a architektuře přiblížil v rozhovoru Karel Ksandr, generální ředitel NTM. Seznam článků všech ročníků časopisu Stavebnictví Vážení čtenáři, od 15. ledna najdete na webové adrese seznam všech článků, které vyšly v časopise Stavebnictví v průběhu posledních čtyř ročníků. Tento seznam je uložen na webové stránce, která rovněž obsahuje elektronický archiv časopisu, což Vám usnadní hledání daného článku. Přivítáme jakékoliv připomínky k úpravě struktury tohoto seznamu, popřípadě ke zjednodušení vašeho hledání. 4 stavebnictví 02/11

5 02/11 únor 3 editorial 4 obsah aktuality 6 Setkání s poslanci Parlamentu ČR v budově ČKAIT v Praze 7 Veletrh BAU 2011 přepisoval opět statistiky stavba roku 8 Centrum ekologické výchovy mezi haldami realizace 14 Nový zdroj elektrárny Ledvice 18 Stavba chladicí věže pro nový blok elektrárny Ledvice téma: zařízení staveniště 22 Požadavky na staveniště a zařízení staveniště v právních předpisech Marie Báčová 26 Tunelový komplex Blanka aktuality z výstavby, leden 2011 Jakub Karlíček 30 Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb Ing. Jindřich Řičica 42 Zařízení staveniště zkušenosti stavební dodavatelské společnosti Ing. Roman Čech 48 Modelování a simulace exploze při mimořádných událostech Ing. Petra Suchardová doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík 52 Kontinuální betonáž podzemní šachty Ing. Michal Sedláček, Ph.D. Ing. Jan Řehoř 37 Zelená úsporám a projektanti XVI obnova staveb 55 Snižování vlhkosti zdiva v příkladech, část I. volba nejvhodnějších metod interview 60 Od Rudolfina k Ještědu přes Letnou patenty a vynálezy 62 Dřevo a mnohopodlažní budovy infoservis 66 Iniciativa Šance pro budovy 72 Seznam akcí 68 svět stavbařů 74 v příštím čísle foto na titulní straně: chladicí věž Elektrárny Ledvice, Tomáš Malý inzerce SoupiS prací a dodávek specializovaný produkt pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb podle požadavku zákona o veřejných zakázkách popisy prací i materiálů formou technických parametrů Technické podmínky provádění konstrukcí a prací elektronická komunikace dokumentů cenová analýza nabídek Svět stavebnictví na dotek RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno , e: rts@rts.cz, t: , f: +420 stavebnictví /

6 aktuality text a foto: redakce Setkání s poslanci Parlamentu ČR v budově ČKAIT v Praze V polovině ledna bylo na podnět předsedy ČKAIT Ing. Pavla Křečka zorganizováno setkání členů představenstva ČKAIT s poslanci Parlamentu České republiky. Významní hosté zde měli možnost seznámit se s činností, posláním a cíli České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a při přátelských, neformálních rozhovorech bylo zmíněno mnoho společných úkolů, k jejichž úspěšnému řešení by výrazně napomohla vzájemná spolupráce. 6 stavebnictví 02/11

7 Veletrh BAU 2011 přepisoval opět statistiky Za posledním návštěvníkem lednového stavebního veletrhu BAU v Mnichově se uzavřely brány a v hlavním středisku začínají zaměstnanci počítat návštěvnost a sestavovat výsledky této šestidenní výstavy. Zjistili, že veletrh BAU 2011 dopadl rekordně, což je za současné ekonomické situace udivující zjištění. Branami mnichovského výstaviště prošlo návštěvníků, což je o 10 % více než v předchozím ročníku Rekordní hattrick (v roce 2007 se taktéž přepisovaly statistiky) těšil nejen pořadatele, ale i vystavovatele. Veletrh BAU proběhl úžasně, nešetří spokojeností Martin Hörmann, ředitel společnosti Hörmann KG. Přitakává mu i šéf firmy Schüco Thomas Lauritzen: Je to ten nejúspěšnější veletrh BAU, kterého jsme se kdy zúčastnili. Taktéž jsme zaznamenali vysoký nárůst návštěvníků ze zahraničí, i mimo hranice Evropské unie. Veletrh BAU překonal naše očekávání. Znovu jsme zaznamenali obrovský nárůst, libuje si ve výsledných číslech výkonný ředitel výstaviště Messe München Dr. Reinhard Pfeiffer. Má k tomu důvod každým ročníkem totiž návštěvnost stoupá a veletrh BAU stále více upevňuje dnes snad již neotřesitelnou pozici nejdůležitější stavebního veletrhu na světě. Mezi davem návštěvníků nechyběli vedle evropských zemí i zastupitelé z Indie, Japonska, USA, Kanady a Spojených arabských emirátů. Seznam vystavovatelů inzerce zpestřila bohatá zahraniční účast, včetně České republiky. Prezentovali jsme tady tepelně izolační materiál CLIMATI- ZER PLUS a jeho využití, říká Mgr. Michal Urbánek, ředitel společnosti CIUR a.s., která byla jednou z dvanácti českých firem na veletrhu BAU Velmi nás potěšil zájem o užití produktu ze strany výrobců dřevostaveb, společností zabývajících se dodatečným zateplením budov, ale též koncových zákazníků z takřka celé Evropy. Naznačil však veletrh BAU nějaké změny pro růst stavebního průmyslu v Evropě, potažmo v ČR? Nejsem si jist, zda letošní veletrh BAU naznačil změny, ale zcela jistě v našem oboru naznačil směr, kterým se bude evropské stavebnictví v nadcházejících letech ubírat, pokračuje Urbánek. Jednoznačným trendem je růst úspor při provozu stavebních objektů, další zvýšení efektivity izolací, větrání i vytápění budov. Pro mnoho lidí v oboru byl tento veletrh příležitostí seznámit se na jednom místě s produkty, systémy a různými inovativními řešeními významných evropských výrobců. V tomto smyslu je v podstatě význam akce BAU 2011 jako mezinárodního veletrhu zcela nezpochybnitelný. Ani Zbyněk Fiala ze společnosti GAPA MB s.r.o. nedokáže předpovědět pozitivní vývoj stavebnictví. Těžko říci, zda velký zájem návštěvníků o výstavu BAU 2011 lze chápat jako blížící se nárůst stavebního průmyslu. Na druhou stranu, na účast na veletrhu BAU si nemůže stěžovat. Návštěvnost odborné veřejnosti včetně našeho stánku byla vysoká. Hospodárnost a efektivita Veletrh BAU byl otevřen 17. ledna za přítomnosti spolkového ministra dopravy, stavebnictví a rozvoje měst Petera Ramsauera. Se slovy o očekávaném růstu stavebního průmyslu přestřihl pásku a přivítal prvního návštěvníka byl jím Mustafa Demir, turecký ministr veřejných prací, který přijal Ramsauerovo pozvání. Hlavními tématy letošního veletrhu BAU bylo udržitelné stavění a stavění pro život. Témata obohacovala speciální představení a cyklus přednášek, například Stavění pro budoucnost hospodárnost, energetická efektivita a inovace, pořádaná Peterem Ramsauerem a ministerstvem hospodářství a technologie. Významným lákadlem veletrhu byl solární dům navržený Univerzitou aplikovaných věd v Rosenheimu. Dům získal druhé místo v červnové soutěži Solar Decathlon v Madridu. Design a funkčnost solárního domu byly prostřednictvím veletrhu BAU vůbec poprvé prezentovány širšímu obecenstvu. Fóra Budoucnost stavění se zúčastnili a představili na něm své plány a projekty architekt Sir Peter Cook a architektka Francoise-Helene Jourda. Fórum Makroarchitektura v pavilonu A6, zaplněné do posledního místa, osvětlovalo roli architekta v současnosti a v budoucnosti. Fórum Inteligentní stavba zahrnovalo široké téma renovace a modernizace, konstrukce moderních high-tech budov a pasivních a energeticky soběstačných domů. Dvacát ý ročník ve letrhu BAU se uskuteční ve dnech ledna v roce stavebnictví 02/11 7

8 stavba roku text: Ing. arch. Jan Červený foto: archiv autora, Alf Lindström Centrum ekologické výchovy Kladno Centrum ekologické výchovy mezi haldami Zadáním investora bylo vytvořit budovu pro Centrum ekologické výchovy s možností ubytování v přírodní lokalitě nedaleko Kladna, která má být inspirací ve smyslu nízkoenergetického stavebního řešení a preference materiálů z obnovitelných zdrojů. Vznikla tak jedna z největších dřevostaveb v České republice, která byla nominována na titul Stavba roku 2010 a získala Cenu Státního fondu životního prostředí za energetickou úspornost. Lokalizace budovy Budova je umístěna uprostřed krajiny poznamenané těžbou černého uhlí. Vzniklé haldy jsou však dávno zarostlé zelení a jak prokázal jejich nedávný v ýzkum iniciovaný investo - rem, jsou v mnoha případech z přírodovědného hlediska zajímavé. Poskytují totiž útočiště mnohým (zčásti i ohroženým) rostlinným i živočišným druhům. Umístění budovy daného účelu do tohoto dynamického prostředí můžeme chápat jako završení snah o poznávání specifické přírody ovlivňované člověkem. Budova je koncipována jako víceúčelové Centrum ekologické výchovy, určené pro zotavovací akce dětí a mládeže, dále pro různá školení zaměstnanců státní správy a soukromého sektoru. Ubytovací kapacita budovy je pětatřicet osob. Zamýšlenou koncepci ideálně doplňuje nedaleká záchranná stanice pro ohrožené a zraněné živočichy a přírodní vodní park Čabárna, který se nachází v těsném sousedství. Investor, kterým je statutární město Kladno, finacoval také vegetační úpravy a drobný mobiliář v okolí. Mimo ozelenění okolí budovy a přístupové cesty v duchu tradičních vegetačních struktur zde byl založen sad původních ovocných odrůd, který čítá téměř sto tradičních odrůd a druhů stromů a keřů, opatřených informačními popiskami. Účelem sadu je popularizace pěstování starých odrůd ovoce a jejich uchovávání pro další generace. Součástí koncepce výstavby centra je i vybudování čistírny odpadních vod, na kterou se v budoucnu napojí také rodinné domy v okolí. Architektonické a dispoziční řešení Budova je kompozičně řešena jako hmotný kubus orientovaný po vrstevnici svahu, zčásti zapuštěný. Z hlavní hmoty směrem do údolí vystupují dva prosklené arkýře a na jižní straně je k hlavnímu objemu budovy připojena prosklená zimní zahrada. Na jihozápad se interiér otvírá do okolní krajiny velkorysým prosklením a lodžií 8 stavebnictví 02/11

9 Situace objektu Centra ekologické výchovy stavebnictví 02/11 9

10 Budova CEV pohled severní Budova CEV pohled jižní na celou šířku budovy. Směrem k přístupové silničce klesá základní hmota o jedno podlaží. Tím si stavba uchovává tradiční a člověku blízké měřítko. Výškový úskok je řešen plynule, čímž vzniká střešní schodiště, propojující dvě úrovně střechy. Propojení interiéru s okolní krajinou je hlavním tématem architektonického řešení. Vzniklý tvar má evokovat loď a také všudypřítomné haldy. Plášť budovy je zhotoven ze svisle kladených modřínových fošen. Vystupující arkýře jsou obloženy vodorovně překládanými prkny. Ve spodních partiích je zděné suterénní podlaží obloženo cembonitovými deskami. Střecha a terasy jsou pokryté extenzivní a intenzivní zelení v kombinaci s pochozími palubami z masivního dřeva. Hlavní budova je doplněna víceúčelovým dřevěným otevřeným přístřeškem. Dispoziční řešení budovy vychází z členění jednotlivých podlaží. V suterénu jsou soustředěny technické prostory (strojovna VZT, kotelna, sklad paliva, hlavní rozvaděče) včetně zázemí kuchyně, skladů a prostorů pro správu a ochranu objektu. Vlastní prostory pro výuku a provoz areálu dva víceúčelové sály jsou umístěny v 1.NP, kde se nachází i administrativa a místnosti pro obsluhu a výdejna jídel. 2.NP je celé určeno pro ubytování, je zde devět pokojů, (osm běžných a jedno malé apartmá s vlastním sociálním zařízením), dále samostatná sociální zařízení, herní a odpočinkový kout. Střídmému interiéru dominují přírodní materiály (dřevo, nepálené cihly). Uzavřenější místnosti bez výhledu ven (např. sociální zařízení) jsou oživeny výtvarně pojatými mozaikami keramických obkladů s přírodními motivy z okolní krajiny. Každý pokoj v patře je charakterizován jedním druhem domácího stromu, podle kterého jsou pokoje také pojmenované (javorový, olšový, bukový apod.). Daná dřevina je nejen námětem grafickým a naučným, ale je také materiálem dveří, podlahy a nábytku. Důležitým prvkem je využití střechy budovy osazené zelení, kde si návštěvníci mohou prohlédnout solární kolektory nebo fotovoltaický panel. Odtud je rovněž pěkný výhled do okolní krajiny. Nízkoenergetické stavební řešení Obě nadzemní patra jsou kompletně řešena jako montovaná dřevostavba. Suterén je z pro- 10 stavebnictví 02/11

11 lévacích tvárnic (tvárnice na podezdívku) s monolitickým železobetonovým stropem. Budova je po stavební stránce řešena v pasivním standardu. Byly použity ekologicky šetrné stavební hmoty jako nepálené cihly, ovčí vlna, dřevovlaknité desky, celulóza, asfaltové recykláty atd. Obvodový plášť v systému Insowoll je difuzně otevřenou sendvičovou konstrukcí, která má díky dřevovláknitým deskám také dobrou tepelnou akumulaci a setrvačnost a poskytuje zdravý a po tepelněvlhkostní stránce spolehlivý obal budovy. Použitá certifikovaná skladba obvodového pláště je dlouhodobě optimalizovaná odbornou firmou. Samozřejmostí je dodržení požadované požární odolnosti. Ze strany interiéru tvoří přidanou tepelnou izolaci ovčí vlna s dobrou schopností regulovat výkyvy vlhkosti v interiéru. Střecha je vyplněna foukanou izolací z celulózových vláken. Jedná se o mletý recyklovaný novinový papír s přísadou borité soli. Materiál se vyznačuje výbornou schopností vyplnit veškeré dutiny prostoru, extrémně nízkou tepelnou vodivostí, odolností proti sedání a regulací vlhkosti. Skladba střechy se vyznačuje rovněž dobrou odolností proti hnilobě a požáru. Byl proveden Blowerdoor test test neprůvzdušnosti obvodového pláště domu. Výsledná naměřená hodnota testu 0,6 1/h splňuje limit hodnoty pro pasivní domy. V objektu jsou použita kvalitní eurookna z profilů šíře 92 mm, s izolačním trojsklem. Okna v průběžném pásu v arkýřích jsou řešena jako špaletová s dvojsklem v interiéru i z exteriéru. Okna jsou doplněna vnějšími žaluziemi, které chrání budovu proti přehřívání. Veškeré prvky fasády či doplňující architektonické konstrukce jsou vyrobeny z modřínu a jsou kombinované s kovovými pozinkovanými konstrukcemi. Klempířské prvky jsou z titanzinku. Technické zařízení budovy Vytápění Zdrojem tepla pro vytápění a ohřev TUV jsou dva kotle pro spalování dřevěných pelet o výkonu 15 a 25 kw. Každý kotel má samostatný okruh. Kotel s výkonem 25 kw by měl pokrýt kompletní potřebu tepla pro celý objekt. Peletky jsou do kotlů dopravovány automaticky pneumatickým dopravníkem. Systém je kombinován s teplovodním vytápěním v podlaze i ve stěnách objektu. Větrání budovy VZT V objektu je řízené větrání s rekuperací. Zajišťují ho dvě centrální jednotky s rekuperačními výměníky a cirkulací. První obsluhuje společné prostory, druhá pracuje odděleně pro potřeby ubytovacích prostor. Solární panely, fotovoltaika Solární soustava je určena pro přípravu TUV. Je zapojena do dvou okruhů, primární okruh je zapojen do výměníku tepla pro přípravu teplé vody. Sekundární okruh je zapojen do dvou nárazových akumulačních zásobníků teplé vody, každý o objemu 1000 l. Fotovoltaický panel slouží pro pohon oběhových čerpadel vlastních okruhů systému solárních panelů. Využití dešťových vod Budova je doplněna automatizovaným systémem využití dešťových vody pro splachování WC a zálivku zeleně, návratnost této investice je předpokládána do cca deset let. inzerce stavebnictví 02/11 11

12 Na jihozápad se interiér domu otevírá do krajiny mohutnou lodžií K příjezdové cestě klesá hmota objektu o jedno podlaží Vybavení interiéru dominuje dřevo Víceúčelový sál je doplněn kuchyňskou linkou Dlouhá lavice v ose střechy je současně větracím objektem střešního souvrství Boční vstup na střechu je vymezen ze všech stran prostřídaným rastrem modřínových hranolů Závěr Stavba Centra ekologické výchovy Kladno v sobě ve velkém rozsahu spojuje všechny současné trendy ekologicky šetrného stavění. Budova byla postavena v bezvadné kvalitě a v krátkém termínu. Za cennou lze považovat zejména komplexnost, s jakou se podařily náročné stavebně technické a legislativní standardy promítnout do moderního architektonického řešení. Architektura a zahradněkrajinářská koncepce zde tvoří neoddělitelný celek. Základní technické údaje o stavbě Obestavěný prostor: 4935 m³ Zastavěná plocha: 491 m² Užitná plocha: 949 m² Koeficienty prostupu tepla: Stěna 0,14 W/m²K Střecha 0,06 W/m²K Okno-sklo 0,6 W/m²K Okno-rám 0,8 W/m²K Základní údaje o stavbě Investor: Statutární město Kladno Projektant: Architektonická kancelář IAV Architekt: Ing. arch. Jan Červený Ing. Mikoláš Vavřín Koncepce stavebního řešení: Ing. arch. Josef Smola Stavební řešení: Vít Přibyl Statické řešení: Ing. Václav Jandáček Vzduchotechnika a UT: Ing. Tomáš Matuška Ing. Vladimír Zmrhal Zdravotní technika: Ing. Lenka Vodrlindová Ing. Bohumil Vodrlind Elektroinstalace: Martin Frühauf Požární řešení: Ing. Petr Havlíček Vegetační úpravy: Ing. Eva Vízková Zhotovitel stavby: Skanska a.s., Závod 02 Vedoucí projektového týmu: Ing. Petr Flek Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Antonín Maděra Stavbyvedoucí: Mikuláš Strnad Mistr: Petr Kolář Hlavní subdodávka: PALIS Plzeň, spol. s r.o, montáž dřevostavby Náklady: 39,25 mil. Kč Doba výstavby: 04/ / stavebnictví 02/11

13 stavebnictví 02/11 13

14 realizace text: Ing. Radek Zeman foto: archiv Metrostav, a.s. s význačnými přítoky a velkým rizikem vyplavování jemných částic ze štěrkových a štěrkopískových vrstev. Tato skutečnost by mohla způsobit nerovnoměrné sedání stávajících okolních objektů. Stavební jáma proto byla navržena z převrtávaných pilot a milánských stěn. V době, kdy nebyla celá jáma kompletně uzavřená, používaly se pro utěsnění jednotlivých záběrů jílocementové těsnicí stěny. V místě založení turbostolice (železobetonové rámové konstrukce), která je vysoce náchylná k poklesu a pootočení základů, byl v hloubce 6 m zastižen mocný a tvrdý horizont čediče, který nebylo možné vrtat. Vzhledem k předepsanému maximálnímu sednutí pilot do 10 mm a jejich předpokládanému vysokému zatížení bylo potřeba udělat u vybraných pilot zatěžovací zkoušky. Výsledky potvrdily i teoretické výpočty, takže následně došlo k úpravě délek a rozmístění vrtaných pilot tak, aby odpovídaly optimálnímu založení stavby. Kotelna Pohled na dozornu nové elektrárny Ledvice Nový zdroj elektrárny Ledvice Elektrárna Ledvice leží v Ústeckém kraji nedaleko lázeňského města Teplice. Kromě výroby elektrické energie zajišťuje dodávku tepla do Teplic a nedaleké Bíliny. V roce 2006 se energetická společnost ČEZ rozhodla výrazně snížit emise kouřových plynů současně se zvýšením výkonu elektrárny. Přistoupila tak na myšlenku vybudování nového bloku elektrárny o výkonu 660 MW, jehož předpokládaná doba provozu má být čtyřicet let. Výstavba hlavního výrobního bloku nového zdroje elektrárny v Ledvicích (HVB NZ EL) byla zahájena v lednu 2009 a skončí v květnu Přibližně 80 % objemu prací bylo dokončeno do ledna 2010, kdy začala montáž technologické části díla. Stavba HVB NZ EL je členěna na pět základních částí: kotelna, mezistrojovna, strojovna, dozorna a potrubí chladicí vody. Území stavby lze z hlediska zakládání charakterizovat jako složité. Nové objekty jsou založeny na vrtaných pilotách pod hladinou spodní vody Stavba je funkčně a konstrukčně rozdělena do celků, kterými jsou: základy a suterén, vrchní stavba a schodišťové věže. V kotelně jsou umístěna technologická zařízení související s přípravou paliva, jeho spalováním v kotli. Kotel spalující práškové hnědé uhlí slouží k ohřevu vody, (resp. páry), která je pak využita k výrobě elektrické energie v turbosoustrojí ve strojovně. Nadzemní část kotelny dosahuje výšky cca 140 m. Základy a suterén tvoří spodní stavbu kotelny, která přenáší zatížení z vrchní stavby do základové půdy. Suterén je tvořen betonovou konstrukcí o jednom podzemním podlaží, kde jsou umístěny některé doplňující provozy kotelny (např. systém odstruskování). Konstrukce rovněž slouží pro ukotvení některých důležitých částí strojního vybavení v úrovni přízemí, jako jsou uhelné mlýny nebo ventilátory. Uvedené strojní zařízení je umístěno na oddilatované masivní základy a jeho dynamické účinky jsou tlumeny pružinovými prvky. Na stropní desku v úrovni přízemí rovněž působí zatížení, vznikající při montáži a údržbě technologického zařízení umístěného v přízemí (zejména při pojezdu vozíků pro odvoz mlýnských kol). Vrchní stavba kotelny je ocelovou konstrukcí, která je podřízena technologickým a funkčním požadavkům provozu. Tato konstrukce sestává z hlavního nosného rámu kotle, tvořeného čtyřmi ocelovými sloupy, na který je na stropní rošt rámu v nejvyšší části zavěšena spalovací komora kotle. Tato superkonstrukce je obestavěna doplňující prostorovou konstrukcí, na níž jsou umístěna další technologická zařízení a obslužné plošiny. Součástí vrchní stavby je rovněž venkovní ocelové schodiště, které slouží zejména jako úniková cesta v případě požáru. 14 stavebnictví 02/11

15 Schodišťové věže jsou funkčně úzce navázány na vrchní stavbu kotelny. Tvoří je dvě betonové věže o výšce 143 m, které jsou však oddilatovány od ocelové konstrukce vrchní stavby. Slouží jako hlavní komunikace pro obsluhu kotelny. Jsou zde umístěny výtahy a schodiště. Věže jsou důležitou součástí požárně-bezpečnostního řešení, neboť výtahy a schodiště slouží jako zásahové a únikové cesty. Nosná konstrukce věží o půdorysných rozměrech 13x13 m je železobetonová monolitická, tvořená nosnými obvodovými stěnami tloušťky 400 mm a 500 mm, vnitřními stěnami tloušťky 250 mm a 300 mm a stropními deskami s četnými otvory, jež jsou vetknuty do vnitřních a obvodových stěn. Při návrhu konstrukce byly použity prostorové i prutové výpočetní modely, v nichž je základním statickým schématem věže konzola vetknutá do konstrukce suterénu kotelny. V optimalizačních výpočtech např. při zatížení seizmicitou a teplotou se osvědčily prutové modely, kdy je celý půdorysný průřez věže modelován pruty s odpovídajícími průřezovými i materiálově-fyzikálními charakteristikami. Těchto modelů bylo využito i při výpočtech dotvarování, účinků II. řádu, postupu výstavby i při stabilitním výpočtu (výpočtu globálních tvarů a zatížení). Ve věžích jsou umístěny šachty pro technické zařízení budov a kabelové šachty pro silnoproudé vedení, nebo šachta nasávání vzduchu pro kotelnu. Jsou zde i doplňující provozní místnosti, jako rozvodny elektrických sítí, místnosti pro zvýšení tlaku vody, pro měření a regulaci, WC atd. Na střeše severní věže je umístěna menší ocelová konstrukce vyhlídkové místnosti, ze které jsou úchvatné pohledy na panorama Krušných hor a Českého středohoří. K objektu kotelny přiléhá budova mezistrojovny a strojovny na jedné straně, na protilehlé straně pak provozy úpravy spalin tzv. partie za kotlem. Provozně je kotelna rovněž napojena na provozy zauhlování a zpracování strusky (vedlejší energetické produkty). Pohled na schodišťové věže z jeřábu ve výšce 160 m nad zemí Mezistrojovna Mezistrojovna má půdorysné rozměry 90x19,5 m, výškové od 4,5 m do +39,0 m. Dělení objektu do základních úrovní jednotlivých podlaží je ve strojní části mezistrojovny na úrovních 4,50 m; ±0,00 m; +21,50 m. Jeřábová dráha pro jeřáb nosnosti 40/8 t je na úrovni +16,50 m, dráha pro jeřáb nosnosti 5 t je na úrovni +35,50 m. V prostoru pro elektrická zařízení mezistrojovny jsou základní úrovně jednotlivých podlaží 4,50 m (kabelový prostor); ±0,00 m (rozvodna a transformátory); +4,40 m (kabelový prostor NN); +7,80 m (rozvodna NN); +12,20 m (kabelový prostor VN) a +15,60 m rozvodna VN. Další součástí jsou obslužné plošiny a propojovací schodiště. Část mezistrojovny je zakončena stropem na úrovni +39,0 m. Nad touto částí jsou na samostatné ocelové konstrukci umístěna zařízení zauhlování kotle. Strojovna Strojovna má půdorysné rozměry 90x45,0 m, výškově od 4,5 m (lokálně 6,3 m) do 41,0 m. Strojovna dispozičně i konstrukčně souvisí společnou podélnou stěnou s mezistrojovnou. Jedná se konstrukčně o jeden objekt. Ten se dělí do základních úrovní jednotlivých podlaží: 4,50m (potrubí chladicí vody, podpory stolice turbogenerátoru (TG), nádrže blokové úpravy vody); ±0,00 m (olejové hospodářství, transportní a montážní prostor, strojovny SHZ, bloková úpravna vody, vodokružné vývěvy); podlaží pod +15,00 m (kondenzační čerpadla, regenerace, vodíkové a olejové hospodářství, VT a NT ohříváky, vyvedení zapouzdřených vodičů). Na kótě +15,00 m je hlavní podlaží s turbosoustrojím. Jeřábová dráha pro jeřáb nosnosti 120/48 t je na úrovni +28,00 m. Další součástí strojovny jsou plošiny, propojovací schodiště a žebříky. Na strojovnu ve štítové části navazuje dozorna. Z funkčního a dispozičního hlediska podléhá členění budov instalované technologii. Rozhodující vliv na vertikální členění strojovny má poloha turbosoustrojí na kótě +15,00 m. Toto podlaží je horizontální komunikací propojeno se sousední budovou dozorny a kotelny. Další významnou horizontální komunikaci tvoří propojení montážního prostoru na úrovni +0,00 s exteriérem. Veškerá podlaží mezistrojovny (a zauhlování nad +39,0 m) jsou propojena vertikálně dvěma venkovními schodišti tvořícími CHÚC (únikové cesty). Mezistrojovna je propojena ještě v podlažích 4,50 m; ±0,00 m; +4,40 m; +7,80 m; +12,20 m, +15,60 m; +21,50 m; +39,0 m přes kotelnu. Ve strojovně je podlaží +15,0 m propojeno s mezistrojovnou a dozornou. Zvláštní pozornost vyžadovala stavba základové stolice pod turbosoustrojím o rozměrech 15,4x55,3x4 m, budovaná částečně z těžkého betonu. Základ stolice tvoří velkoprůměrové vrtané piloty, základová deska stolice je oddilatovaná od základové desky strojovny. Svislou konstrukci tvoří 21 sloupů výšky 15 m a horní deska je uložena na pružinových izolátorech GERB. Základ musí přenést všechna statická a dynamická zatížení, která se vyskytnou během montáže a za provozu (první mezní stav) turbogenerátoru. Základním kritériem druhého mezního stavu je přípustná úroveň vibrací za provozu. Součástí základu turbosoustrojí je systém laditelných příčníků, který je unikátní. Zásadní koncepční změnou je podepření příčníků horní základové desky pružnými a tlumicími prvky v místech pod ložiskovými stojany, takže přenos svislých sil do spodní konstrukce je zajištěn přímo bez nároků na ohyb příčníků. Hmotnost příčníků je zvětšena těžkým betonem. K zachování tuhosti slouží svislá dilatační spára, která umožňuje stahování příčníku pomocí speciálního mechanizmu vytvořeného na míru. Přitažením se bude zvyšovat tuhost příčníků, takže se zapojí větší výška jejich průřezu a tímto způsobem bude stavebnictví 02/11 15

16 strojovna dozorna 1 2 Podélný řez A-A dozornou a administrativní budovou možné celou konstrukci frekvenčně ladit (masivní konstrukce příčníků bude kompaktnější, při provozu turbogenerátoru dojde ke změně amplitudy kmitů). Dozorna Stavební řešení dozorny vychází z požadavků instalované technologie. Objekt má šest nadzemních podlaží. Je osazen do prostoru mezi strojovnu nového zdroje, část staré administrativní budovy a dílny, které zůstaly zachovány po demolici stávajících budov. Se starou administrativní budovou je spojen v úrovni 1.a 5.NP. Spojení se strojovnou je také v úrovni 5.NP. Dozorna je spojena i s novou administrativní budovou ve 3.NP spojovacím mostem pro pěší. Součástí dozorny je schodišťová věž u severní fasády. Věž je v 5.NP propojena i se strojovnou. Pod objektem dozorny jsou uloženy: potrubí chladicí vody vedoucí ze strojovny do chladicí věže; potrubí surové vody, výtlak kalů, splašková a dešťová kanalizace; kabelový kanál spojující starou a novou administrativní budovu a strojovnu; pitný a požární vodovod; přeložka kanalizačního potrubí. Z důvodu zajištění komunikačního prostoru podél jižní fasády strojovny a kotelny a velkého počtu vedení uložených pod objektem dozorny je navržena převážná část objektu v 1. a 2.NP jako podjezdná a podchodná. Konstrukčně je Objekt Typ konstrukce Založení objektu Dozorna Strojovna ocelový skelet se železobetonovými monolitickými stropy železobetonový skelet s ocelovou nástavbou železobetonový skelet železobetonová stěnová konstrukce na železobetonových prefabrikovaných pilířích Hlavní rozměry půdorys/ výška [m] Mezistrojovna Kotelna (suterén) základová deska založená na plovoucích pilotách 21x90/39 Schodišťové věže Přehled rozhodujících parametrů objektů HVB dozorna navržena jako ocelový třípatrový rám se dvěma různě širokými sekcemi. Konstrukci stropů tvoří železobetonová deska na ztraceném bednění z trapézových plechů uložených na stropnicích. Podélné ztužení zabezpečují dvě ztužidla. Střecha je sedlová, vytvořená zalomením nosného rámu ve sklonu 4 %. Lehký obvodový plášť je z ocelových C kazet a trapézových plechů a je předsazen před nosnou konstrukci. Vnitřní schodiště je ocelové. Objekt je založený na železobetonových pilotách. Na nich jsou posazeny sloupy rámů. Potrubí chladicí vody Potrubí chladicí vody propojuje strojovnu s čerpací stanicí chladicí vody Užitná plocha [m 2 ] Obestavěný prostor [m 3 ] 18x55/23, x90/39, x90/4, x13/140, a chladicí věže. Potrubí je spádované s nejnižším bodem v místě, kde potrubí zahýbá směrem k čerpací stanici chladicí vody (ČSCHV) a chladicí věži. Potrubí chladicí vody podél HVB prochází z hlediska souběhu a křížení s ostatními sítěmi, kabelovým a potrubním kanálem komplikovaným prostorem. Významným prostorem je průchod potrubí mezi základovými konstrukcemi dozorny. Průměr ocelového potrubí je převážně 2,8 m. Snížení průměru na 2,2 m je pouze v prostoru obou větví ústících do ČSCHV. Celková délka obetonovaného potrubí je cca 380 m. Na celé trase jsou do potrubí chladicí vody zabudovány dvě vstupní šachty se vstupem do obou větví. Kompletní trasa chladicího potrubí tvoří železobetonovou monolitickou konstrukci. Ocelové potrubí tř. 11 je obetonováno betonem C 30/37 XA2. Tloušťka obetonování je u stropní a základové desky 500 mm, u stěn 450 mm. Betonová konstrukce je dilatovaná cca po 30 m. Dilatace jsou řešeny nepropustně, aby se voda nedostala k vlastnímu ocelovému potrubí. V místě průchodu mezi základovými konstrukcemi dozorny je obetonování oddilatováno od nosných konstrukcí dozorny. Realizace stavby Vzhledem k velmi krátkému termínu realizace díla probíhaly práce 16 stavebnictví 02/11

17 od počátku v třísměnném provozu sedm dní v týdnu. Na stavbě byly nasazeny značné kapacity jak stavební techniky, tak i stavebních dělníků. Na stavbě bylo postaveno 2111 m 2 milánských stěn (pro zajištění stavebních jam proti sesuvu a pronikání spodní vody), vykopáno a odvezeno m 3 zeminy. Pro hlubinné založení objektů bylo realizováno 938 plovoucích pilot o celkové délce 20,2 km a pro zajištění stavební jámy 5,5 km převrtávaných pilot. Na stavbě bylo uloženo m 3 betonu a t oceli. Po zajištění stavební jámy byly základové konstrukce řešeny na hlubinném založení. Ve většině případů se jednalo o mohutné železobetonové základové desky, na které navazovaly železobetonové sloupy. Zajímavou konstrukcí byla montáž ocelové konstrukce strojovny, která byla kotvena na úrovni +15,0 m. Jedna část vazníků ocelové konstrukce byla uložena na ocelových sloupech kloubově uložených na úrovni +15,0 m a na druhé straně do železobetonové konstrukce mezistrojovny v úrovni +39,0 m. Vzhledem k rychlosti postupu výstavby nebylo možné ukotvit vazníky do hotových železobetonových sloupů, ale musela se připravit speciální výztuž sloupů, která přenášela zatížení od vazníků již před zabetonováním sloupů. Díky spolupráci se statiky administrativní budova 8 byly všechny problémy operativně řešeny a postup výstavby byl velmi rychlý. Betonáž schodišťových věží rovněž probíhala 24 hodin denně, sedm dní v týdnu s rychlostí 2,5 m/den. Na obě věže bylo použito přes 2300 t ocelové výztuže a m 3 betonu. Věže byly spojeny propojovacím mostem, na kterém byla umístěna dvě distribuční ramena, zásobující obě věže betonem, který byl na distribuční most dopravován čerpadlem. Při každé betonáži proběhla kontrola betonové směsi a vzhledem k povětrnostním podmínkám a požadavkům na pevnost betonu byla operativně upravována receptura betonu, aby betonáž mohla probíhat kontinuálně. Zalití bednění betonem se provádělo po výškách mm v jedné vrstvě. Po zaplnění bednění a ověření pevnosti betonu se začalo se zvedáním celého systému konstrukce bednění. Pevnost betonu se zkoušela pomocí ocelové tyče o průměru 10 mm tak, že se tyč silou vpichovala do betonu. Standardně bylo v bednění 500 mm tvrdého betonu, 300 mm tuhnoucího betonu a 30 mm čerstvého betonu. Jeden zdvih hydraulického zvedáku byl 23 mm. Použité posuvné bednění mělo výšku bednicího prvku 1100 mm a každé cca 2 m bylo spřaženo vertikální výztuhou a spojeno dvěma horizontálními nosníky. Tím se vytvořil rám základního konstrukčního prvku (tzv. jochu ). Zde se umístil hydraulický zvedák o nosnosti 6 t, který byl nasazen na tyč o průměru 28 mm, opřenou o základovou desku. Na spodním konci zvedáku byla našroubována ochranná trubka, která vytváří meziprostor mezi zvedací tyčí a betonem. Po propojení hydraulického systému bylo bednění připraveno. Měření svislosti konstrukce a tažení se provádělo laserovými měřidly každých 500 mm výšky. Betonové stavby tažené tímto posuvným bedněním s kontinuálním litím betonu se vyznačují vysokou kvalitou provedení konstrukce. Věže byly vytaženy za 57 dní. Pro montáž výztuže se použily jeřáby, které šplhaly společně s postupem betonáže, takže jejich konečná výška je 148 m. Na každé směně pracovalo současně 87 dělníků a techniků. Pro betonáž turbostolice byly použity betony s přísadou proti smršťovacím trhlinám. Receptura betonové směsi se zvolila tak, aby byl minimalizován vývin hydratačního tepla. Na předem zvolené receptury proběhly průkazní laboratorní zkoušky a rovněž zkoušky na již hotové konstrukci základové desky. Z důvodu již osazených kondenzátorů bylo při betonáži vynechaných podélníků využito zavěšeného bednění. Pro provedení horní desky turbosoustrojí byla nutná těžká pracovní podlaha v celém půdorysu základu do výše 11 m. Pro bednění svislých konstrukcí se použilo systémové rámové bednění a na vodorovné plochy podpěrné systémové nosníkové bednění. Složitější části konstrukce a drobné plochy byly bedněny klasicky pomocí překližek, dřevěných hranolů a fošen. Podpěrnou konstrukci horního rámu tvořily stojky, podpůrné věže a prostorové lešení podle návrhu statika. Pro velká zatížení během betonáží se musel podepřít v celém půdorysu i suterén až na základovou desku. Hlavní betonáž byla prováděna na tři vodorovné pracovní spáry po 1,3 m, každá vrstva cca 600 m³. Svislé pracovní spáry nebyly přípustné. Požadavek na postupné chladnutí konstrukce se vyřešil přikrytím bednění a horního povrchu základu tepelnou izolací po dobu jednoho měsíce a ponechání konstrukce v bednění po dobu dvou měsíců. Chladnutí bylo měřeno dvanácti teplotními čidly rozmístěnými v různých výškách a polohách základu. Byly prováděny zkoušky konzistence a měření teploty každého autodomíchávače. Pro dodržení předepsané teploty betonové směsi 20 C byl stanoven začátek betonáží o půlnoci, byly zakryty skládky kameniva a písku, průběžně se kropilo kamenivo, sila s popílkem a cementem i autodomíchávače. Chlazení písku zajistily ventilátory a suchý led pak chlazení vody v nádržích. Těmito opatřeními dosáhla maximální teplota hydratačního tepla v uložené betonové směsi 55 C. Na realizaci hlavního výrobního bloku se podílelo osm rozhodujících subdodavatelů pro firmu Metrostav a.s. Nejedná se pouze o stavební firmy renomovaných jmen, ale také o malé podnikatele a živnostníky. Všichni svou odborností přispěli k provedení stavebního celku, který nemá za posledních dvacet let v ČR obdoby. V průběhu výstavby pouze hlavního výrobního bloku se na stavbě vystřídalo přes 2000 pracovníků. Základní údaje o stavbě Investor: ČEZ, a.s. Generální dodavatel: ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Generální projektant: ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Projektant HVB: RECOC s.r.o. Zhotovitel: Metrostav a.s., divize 8 Ředitel výstavby: Ing. Radek Zeman Vedoucí manažeři dílčích projektů: Ing. Josef Špryňar Ing. Pavel Komsa Ing. Jan Všetečka Doba stavby HVB: 01/ /2010 Doba výstavby včetně technologie: 01/ /2012 stavebnictví 02/11 17

18 Celkový pohled na dokončovaný plášť chladicí věže Stavba chladicí věže pro nový blok elektrárny Ledvice Pro nový blok o výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice staví REKO PRAHA, a.s. novou chladicí věž s přirozeným tahem o výšce 145 m. V roce 2010 byl plášť této chladicí věže do své maximální výšky vytažen za pět měsíců. V porovnání s obdobnými stavbami chladicích věží v ČR i v zahraničí lze tento výkon považovat za rekordní. Založení stavby Stavba chladicí věže byla zahájena v červenci r odstraněním všech stávajících objektů. Stavební jáma byla zapažena kombinací beraněných profilů HEB a ocelových štětovnic. Pod ochranou pažení se vyhloubila jáma pro budoucí bazén chladicí vody. Základová spára byla zhutněna, na ni pak položena vrstva betonu vyztuženého kari sítí, tvořící pilotovací rovinu, která později umožnila komfortní pohyb vrtacích strojů. Základový pás chladicí věže je založen na vrtaných pilotách průměru 900 mm. Základový pás chladicí věže má poloměr 54,5 m, je 4,5 m široký a 1,2 m vysoký. Do tohoto pásu je vetknuto 40 šikmých stojek. Šikmé sloupy překlenují nasávací otvor, kterým vstupuje vzduch do věže. Poprvé v ČR zde byly tyto šikmé sloupy řešeny jako monolitické, betonované na místě (dříve se prefabrikát vyrobený jinde musel dopravit na místo montáže). Betonáž těchto sloupů na místě ovlivnila i jejich tvar. Dříve typické uspořádání sloupů tvořící dvojice ve tvaru písmene V se nahradilo izolovanými sloupy nakloněnými pouze v jednom směru. Stavbu pláště chladicí věže umožňuje speciální bednění, souprava pro tažení pláště chladicí věže. Výjimkou z jinak plynulého postupu stavby jsou první tři betonářské záběry pláště (tzv. pásky), které se betonují ještě z pevného lešení. Tato část stavby je startovací prostor, nutná technologická příprava pro montáž soupravy. Důležitým cílem z hlediska pozdější plynulosti výstavby při 18 stavebnictví 02/11

19 výstavbě chladicí věže bylo dokončení této přípravné etapy k 31/12/2009, což znamenalo zkrácení termínu o dva měsíce. Získání časového předstihu umožnilo využít zimní měsíce pro montáž a navěšení soupravy pro tažení pláště. Tažení Pro tažení pláště se použila speciální souprava rakouské firmy DOKA SK 175, která je sice náročná při montáži zařízení, ale výrazně snižuje podíl fyzicky náročné práce tesařů a tím urychluje stavbu věže. Tato souprava měla celkem 100 stožárů (50 vnitřních a 50 vnějších), spojených ve třech úrovních vodorovnými lávkami. Tažení pláště bylo zahájeno 28. února 2010 a skončilo 22. července téhož roku betonáží posledního, 91. pásku. Šířka 1. pásku je 900 mm, v 57. pásku bylo dosaženo minimální tloušťky skořepiny 180 mm. Vrchol chladicí věže tvoří prefabrikovaný ochoz tvaru U, spojený se zemí žebříkem. Ochoz slouží pro údržbu a revize bleskosvodů. Poslední čtyři záběry byly postupně rozšířeny až na 900 mm. Na takto rozšířený pás byl osazen železobetonový prefabrikovaný žlab. Nezbytným technologickým zařízením, které přispělo k úspěšnému tažení pláště chladicí věže, byl moderní jeřáb německé firmy Wilbert. Jeřáb ve třech krocích šplhá na konečnou výšku postupně s tažením skořepiny. Během doby nasazení neměl jeřáb poruchu a vzhledem k vysoké rychlosti zdvihu byla betonáž rychlá i v horních partiích konstrukce. Řez A-A chladicí věží, detail Otvor kouřovodu Zajímavým technickým problémem při stavbě chladicí věže bylo vytvoření otvoru pro kouřovod čistých spalin. Osa prostupu pro kouřovod se nachází na kótě 43,61 m a prostup má průměr 10 m, což je více než rozteč svislých stožárů soupravy DOKA SK 175, které jsou do hotové skořepiny kotveny. V místě otvoru se muselo technicky vyřešit kotvení stožárů ke stěně. Při konzultaci bylo zjištěno, že ani firma DOKA neměla dosud s tímto problémem přímou zkušenost. Postup, kdy by se otvor vytvořil až v hotové věži (dodatečné vyříznutí pod ochranou předepnutého prstence), byl příliš ekonomicky náročný a technicky neefektivní. Nakonec se ukázalo z hlediska postupu prací jako optimální vlastní řešení. Tloušťka pláště v místě kouřovodu byla stanovena projektovou dokumentací na 458 mm. Na tuto tloušťku byl plášť v určené zóně rozšířen postupně ve vzdálenosti 5 pásků pod prostupem a následně se opět ve stejné vzdálenosti 5 pásků nad prostupem postupně zúžil na tloušťku odpovídající dané výšce skořepiny. Přejezd stožárů byl umožněn vybetonováním fa- lešné, méně vyztužené příčky o síle 170 mm, která vyplnila celou plochu budoucího prostupu. Kotvicí body stožárů byly doplněny atypickými vložkami, které vyrovnaly rozdílné tloušťky betonu pláště a příčky. Když stožáry přejely místo pro budoucí prostup kouřovodu, byla falešná příčka vyřezána a vybourána z lešení, postaveného k venkovnímu plášti věže. Ochrana vnitřního a vnějšího pláště chladicí věže Do věže budou zavedeny odsířené spaliny. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost ochraně vnitřního pláště věže. Tento plášť inzerce stavebnictví 02/11 19

20 Bednicí souprava pro tažení pláště po ukončení betonáže posledního pásku Chladicí věž před demontáží soupravy pro tažení pláště Vnitřní část chladicí věže s věžovým jeřábem a otvorem pro zaústění kouřovodu Železobetonová konstrukce stoupacího kanálu oteplené vody byl opatřen speciální vyrovnávací stěrkou, na kterou byl aplikován třívrstvý parotěsný ochranný nátěr průměrné tloušťky 0,3 mm (v horní třetině věže zesíleným na 0,35 mm, jako ochrana proti UV záření). Na venkovní plášť věže bude aplikován opět třívrstvý ale paropropustný nátěr a bude mít světle šedou barvu. Další práce, předcházející dokončení chladicí věže elektrárny Ledvice Po dokončení prefabrikované železobetonové konstrukce vnitřní vestavby nesoucí chladicí technologii bude vybudována nerezová konstrukce pro odlučovače kapek a jejich montáž, dále rošt pod chladicí výplň a bloky chladicí výplně. Společně s chladicí výplní budou montována zařízení pro zimní ochranu chladicí věže a distribuční systém rozvodu oteplené vody. Po montáži elektrického zařízení, MaR (měření a regulace), ASŘTP (automatizovaného systému řízení technologických procesů) a finálních nátěrů bazénu ochlazené vody, bude chladicí věž připravena pro komplexní zkoušky. Základní údaje o stavbě Název stavby: Nový zdroj 660 MWe v Elektrárně Ledvice OB41 Chladicí věž Investor: ČEZ,a.s. Objednatel: Škoda Praha Invest, s.r.o. Zhotovitel OB41 Chladicí věž: REKO PRAHA, a.s. Projektant OB41 Chladicí věž: REKO PRAHA, a.s. Založení stavby: Metrostav a.s., divize 7 Projektový manažer: Ing. Vladislav Grebík Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Kolařík Zahájení stavby chladicí věže: 06/2009 Zahájení betonáží pláště chladicí věže: 02/2010 Dokončení betonáží pláště chladicí věže: 07/2010 Ukončení montáží a příprava pro zkušební provoz: 10/2011 Autor textu: Ing. Jan Soukup Autor fotografií: Tomáš Malý 20 stavebnictví 02/11

21 stavebnictví 02/11 21

22 zařízení staveniště text: Marie Báčová Požadavky na staveniště a zařízení staveniště v právních předpisech Marie Báčová Je absolventkou střední ekonomické a střední knihovnické školy. Od roku 1977 pracuje v oblasti stavebních informací, v současné době pracuje v kanceláři ČKAIT jako poradce. Zabývá se tvorbou informačních systémů ve výstavbě, organizací informačního servisu pro členy ČKAIT a další stavební veřejnost, vydáváním odborné literatury a publikační činností. mbacova@ckait.cz Příspěvek definuje požadavky na staveniště a zařízení staveniště v právních předpisech České republiky a informuje o článcích zaměřených na téma staveniště a zařízení staveniště v odborné stavební literatuře. Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) definuje staveniště jako místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Stavby zařízení staveniště nevyžadují ohlášení ani stavební povolení, pokud se jedná o vybrané budovy uvedené v 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona; ostatní stavby zařízení staveništní vyžadují ohlášení ( 104 odst. 2 písm. g) stavebního zákona). K povinnostem stavebníka, které mu ukládá stavební zákon ( 152) patří umístit před zahájením stavby na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby. Stavbyvedoucí je podle stavebního zákona ( 153) povinen zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm. Osoba vykonávající stavební dozor sleduje zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí. Vyhláška č. 503/2006 Sb. Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, upravuje mj. obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DUR) nebo rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Souhrnná technická zpráva DUR obsahuje mj. zhodnocení staveniště. Do výkresu celkové situace stavby se zakresluje hranice dočasného a trvalého staveniště. Vyhláška č. 499/2006 Sb. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyžaduje u projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, pro ohlášení stavby a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení v souhrnné technické zprávě zhodnocení staveniště; v zastavovacím plánu vyznačení hranice staveniště. Součástí projektové dokumentace jsou rovněž zásady organizace výstavby, které obsahují mj. informace o rozsahu a stavu staveniště, předpokládané úpravy staveniště, jeho oplocení, trvalé deponie a mezideponie, příjezdy a přístupy na staveniště, napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny, odvodnění staveniště apod., uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů, řešení zařízení staveniště včetně využití nových a stávajících objektů, popis staveb zařízení staveniště vyžadujících ohlášení, stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. celkovou situaci stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště, vyznačení přívodu vody a energií na staveniště, jejich odběrových míst, vyznačení vjezdů a výjezdů na staveniště a odvodnění staveniště. Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, Předání a převzetí staveniště mezi stavebníkem a zhotoviteli se zaznamenává do stavebního deníku, stejně jako zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště. Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb Obdobnou úpravu obsahuje také vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a staveb na dráze a staveb pozemních komunikací. Požadavky na staveniště a na zařízení staveniště specifikuje v řadě případů podrobněji. Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k jednotlivým dopravním stavbám souboru, musí projektová dokumentace první stavby obsahovat celkovou situaci (zastavovací plán) souboru staveb včetně zařízení staveniště. Vyhláška č. 501/2006 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, uvádí mezi obecnými požadavky na umisťování staveb ( 23), že mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení 22 stavebnictví 02/11

23 staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace. Novelou provedenou vyhláškou č. 269/2009 Sb., s účinností od , byl do vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území vložen nový paragraf 24e, obsahující požadavky na uspořádání a provoz staveniště, umisťování a povolování staveb zařízení staveniště: (1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno. (2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná. (3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné. (4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení. (5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytyčeny před zahájením stavby. (6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu. Vyhláška č. 268/2009 Sb. Ustanovení vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, se uplatňují mj. také u dočasných staveb zařízení staveniště. Pražská vyhláška se věnuje staveništi a zařízení staveniště podrobněji, obsahuje na toto téma samostatný článek 14 Staveniště a zařízení staveniště: (1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dále k znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. (2) Požadavky na zařízení staveniště z hlediska požární bezpečnosti staveb jsou dány normovými hodnotami. (3) Stavby zařízení staveniště nelze ani dodatečně povolit jako stavby trvalé. (4) Odvádění srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení pozemku staveniště včetně vnitrostaveništních komunikací, nenarušovala a neznečišťovala se odtoková zařízení pozemních komunikací a jiných ploch přiléhajících ke staveništi a nezpůsobilo se jejich podmáčení. (5) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v prostoru staveniště musí být polohově a výškově vyznačeny před zahájením stavby. (6) Veřejné plochy a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností (chodníky, podchody apod.), včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Ustanovení zvláštního právního předpisu tím není dotčeno. (7) Veřejné plochy a pozemní komunikace se pro staveniště smí použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do předchozího stavu, pokud nebudou určeny k jinému využití. Jedná se o obdobné požadavky, jaké obsahuje vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy je prováděcím předpisem zrušeného stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.). Vyhláška č. 398/2009 Sb. Podle vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, musí být výkopy a staveniště zabezpečeny tak, aby nebyly ohroženy osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ani jiné osoby. Požadavky na technické řešení podrobně rozvádí příloha č. 2 vyhlášky. Vyhláška č. 26/1999 Sb. Podobný rozsah působnosti jako vyhláška č. 268/2009 Sb. má vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (OTPP). Na území hlavního města se nesmějí umisťovat dočasné stavby v urbanisticky exponovaných polohách, na území památkových rezervací a zón, na veřejných plochách zeleně a v historických zahradách a na veřejně přístupných pozemních komunikacích. Tyto požadavky se neuplatní u stavby zařízení staveniště po dobu provádění stavby, pro kterou bylo zřízeno. Stavby a zařízení pro informaci, reklamu a propagaci s plochou panelu větší než 4 m 2 se nesmějí umísťovat v památkových rezervacích a zónách, kromě umístění zařízení na ohradách stavenišť. Vyhláška č. 23/2008 Sb. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, stanoví v 28 požadavky na stavby zařízení staveniště. Stavba zařízení staveniště musí být navržena v souladu s požadavky uplatněnými vyhláškou na všechny stavby, a to v závislosti na velikosti stavby, hodnotě požárního rizika a možných následcích požáru. Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště. V ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny včetně zásobních nádob. stavebnictví 02/11 23

24 Vyhláška č. 526/2006 Sb. Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, upravuje mj. obsahové náležitosti dokumentů v řízení o povolení stavby. K náležitostem žádosti o stavební povolení patří údaje o stavbách zařízení staveniště, rozsahu a vybavení staveniště. V žádosti o vydání kolaudačního souhlasu se uvádí termín úplného vyklizení staveniště a úpravy okolí. Stavební povolení obsahuje podmínky, v nichž se mj. stanoví vymezení nezbytného rozsahu staveniště. Vyhláška č. 100/1995 Sb. Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (řád určených technických zařízení), ve znění pozdějších předpisů, uvádí v příloze č. 2 časové intervaly revizí určených technických zařízení elektrických. U prozatímních zařízení staveniště činí tento interval 0,5 roku. Sdělení č. 433/91 Sb. Sdělení č. 433/91 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, která byla přijata 20. června 1988 na 75. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce. Úmluva se vztahuje na všechny činnosti ve stavebnictví, tj. na stavební práce, na montážní a demontážní práce včetně všech postupů, operací a dopravy na staveništi, od přípravy staveniště až po dokončení stavby. Členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, se zavazuje, že na základě vyhodnocení nebezpečí existujících pro bezpečnost a zdraví, přijme a bude udržovat v platnosti právní předpisy, které zajišťují provádění ustanovení úmluvy. Členské státy se zavázaly přijmout opatření pro zajištění spolupráce mezi zaměstnavateli a pracovníky v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích, a to v souladu s úpravou stanovenou vnitrostátními právními předpisy. Mezinárodní smlouvy, které Česká republika přijala, nebo k jejichž plnění se zavázala, mají vyšší právní sílu než národní právní předpisy. Stanoví tak článek 10 Ústavy České republiky: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Zákon č. 127/2005 Sb. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů upravuje ( 101) styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím. Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě. Zákon č. 586/92 Sb. Zákon č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí stálou provozovnou místo k výkonu činností daňových poplatníků na území České republiky. Stálou provozovnou je např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, tj. místa provádění stavebních a montážních prací a poskytování činností a služeb s těmito pracemi souvisejícími, poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu tehdy, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Mezinárodní smlouvy Mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou (případně Československem) a jinými státy o zamezení dvojího zdanění zařazují mezi stálé provozovny (trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost) také staveniště, pokud trvá déle než doba stanovená smlouvou (je definována různě šest, devět, či dvanáct měsíců). Vyhláška č. 144/1997 Sb. Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, stanoví ( 13) povinnost oplocení staveniště jaderného zařízení, zajištění jeho ostrahy, kontroly vstupu osob a vjezdu dopravních prostředků na staveniště. Zákon č. 309/2006 Sb. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, upravuje mj. požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi ( 3). Tímto zákonem byla do českého právního řádu transponována Směrnice Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích. Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Stavební práce mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno. Zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě a realizaci stavby, jimiž jsou a) udržování pořádku a čistoty na staveništi, b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, c) umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení, d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny, f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických 24 stavebnictví 02/11

25 zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví, g) splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi, h) určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů, i) splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů, j) uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů, k) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací, l) předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi, m) zajištění spolupráce s jinými osobami, n) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti, o) vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno, p) přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, q) dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem. Část třetí zákona je věnována dalším úkolům zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzických osob, které se podílejí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ( 14 až 18). Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, které je prováděcím předpisem zákona č. 309/2006 Sb., upravuje a) bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, b) náležitosti oznámení o zahájení prací, c) práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a d) další činnosti, které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor ) povinen provádět při přípravě a realizaci stavby. Vyhláška č. 75/2002 Sb. Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, zařazuje elektrické zařízení na staveništích a demolicích do třídy A. skupiny A1., tj. do skupiny s nejvyšší mírou rizika. Vyhláška č. 31/1995 Sb. Podle vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/94 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, podléhá při provádění staveb ověření výsledků zeměměřičských činností mj. vytyčení obvodu staveniště. Staveniště a zařízení staveniště v odborné stavební literatuře Problematika stavenišť a jejich zařízení není příliš frekventovaným tématem odborných článků a statí, resp. odborných seminářů a konferencí. Nakladatelství Linde Praha vydalo v roce 1993 příručku Jany Tomášové Otázky a odpovědi k problematice zařízení staveniště. ČKAIT, ČSSI a Sdružení dodavatelů investičních celků vydaly v roce 1996 v rámci ediční řady doporučených standardů metodických příručku DOS M 04 VYST 96 Zařízení staveniště. Obě příručky jsou částečně překonány novými právními předpisy. DOS M 04 obsahuje v příloze stále orientačně použitelné Příklady požadavků na zařízení staveniště, rozdělené na zařízení provozní a sociální; dále Rámcovou specifikaci zařízení a materiálů uložených v jednotlivých druzích skladů a skládek. Časopis Stavebné materiály č. 5/2009 přinesl článek Márii Búciové Stavenisko a jeho vybavenie. Časopis Realizace staveb č. 1/2010 obsahuje stať Kamila Bartáka Staveniště. Sborník přednášek z konference TECHSTA 2000 přináší příspěvek Jiří Kovalského Problematika zařízení staveniště, věnovaný zejména způsobu oceňování nákladů zařízení staveniště, a příspěvek Víta Motyčky Skladovací plochy na staveništi. Větší pozornost by si zasloužila zejména analýza nákladů zařízení staveniště. Většina firem stále oceňuje náklady spojené se zařízením staveniště procentuální sazbou v rozmezí 2 5 % jako vedlejší rozpočtové náklady. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, vyžaduje práce na staveništi používání ochranné přilby. Vyhláška č. 73/2010 Sb. Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních), zařazuje do třídy II., skupiny G zařízení prozatímních stavenišť a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce. english synopsis Requirements for Building Sites and Building Site Equipment in Legislation The article defines the requirements for building sites and building site equipment in the legislation of the Czech Republic and informs about articles focussed on the issue of building sites and building site equipment in specialised professional literature. klíčová slova: staveniště, zařízení staveniště, stavba, udržovací práce keywords: building site, building site equipment, maintenance work stavebnictví 02/11 25

26 zařízení staveniště text a foto: Jakub Karlíček, SATRA, spol. s r.o. Tunelový komplex Blanka aktuality z výstavby, leden 2011 Po delší době přinášíme fotoreportáž z výstavby Městského okruhu v Praze mezi křižovatkami Malovanka a Pelc-Tyrolka. V obecném povědomí je tento úsek známý spíše jako Tunelový komplex Blanka, ačkoli tunelový úsek je pouze součástí souboru staveb. Ten je tvořen stavbami 0065 Strahovský tunel, 2B etapa (mimoúrovňová křižovatka Malovanka a navazující úsek hloubených tunelů), 9515 Myslbekova Prašný most, 0080 Prašný most Špejchar a 0079 Špejchar Pelc-Tyrolka. V současnosti probíhají práce na všech staveništích po celé trase. Ražba tunelu Brusnice probíhá nyní z obou portálů. V červenci 2010 byly práce pozastaveny z důvodu vzniku mimořádné události při ražbě severní tunelové trouby. Nyní jsou práce obnoveny, z portálu Myslbekova je vyraženo v severním tunelu 399,65 m (v úrovni kaloty a opěří, k datu vzniku mimořádné události), v jižním tunelu 421,91 m (k ). V severním tunelu jsou od portálu Myslbekova prováděny první sekce hydroizolací a definitivního ostění. Na staveništi Patočkova byly v prostorově omezených podmínkách vybudovány první čtyři dilatační úseky, realizované pomocí milánských stěn. Na stropě prvních dilatací se již provádí zásyp a pod stropem se odtěžuje prostor vlastních tunelových tubusů. Práce pokračují i dále ke staveništi Myslbekova, odtěžuje se jáma pro hloubené tunely a postupně je ubourávána pilotová stěna. V průběhu prací se provádí archeologický průzkum. Křižovatka Malovanka je v současné době téměř dokončena. Dokončuje se výjezdová rampa z tunelu Blanka směr Břevnov. Provoz v křižovatce je veden v provizorních trasách, aby bylo možné funkčně propojit Strahovský tunel s povrchovou komunikační sítí. Z portálu na Prašném mostě probíhá protiražba severního tunelu; v pravé opěrové štole je vyraženo 64,5 m (k ) 26 stavebnictví 02/11

27 Hloubení stavební jámy Prašný most je v prostoru před raženými portály dokončeno. Nyní se jáma rozšiřuje směrem k ulici Milady Horákové (severní strana jámy) a k vjezdové rampě Svatovítská, jejíž portálová část, budovaná pomocí milánských stěn, je již dokončena. Otevírá se také jáma v místě dočasně posunuté křižovatky Prašný most, před vjezdem do objektu Ministerstva obrany ČR. Zde se nachází nejen rozhraní mezi hloubenými tunely klasické konstrukce a budovanými metodou čelního odtěžování v konstrukčních podzemních stěnách, ale také rozhraní staveb 9515 a Pod stropem tunelu jsou již téměř dokončeny hrubé konstrukce tunelů. Dokončuje se hloubení vjezdové rampy směr Troja před budovou Státního archivu a betonáž posledních dilatačních úseků na rozhraní staveb 0080 a 0079 (tunely byly propojeny na podzim 2010). Na fotografii vidíte rozplet vjezdové rampy a jižního tunelu v dilatačním díle D8. V ulici Svatovítská se budují dvě třetiny nového mostu přes železniční trať Praha Kladno. První třetina byla realizována v době před snesením konstrukce původního mostu. Nyní slouží pro vedení tramvajové a automobilové dopravy v provizorním uspořádání. Také dění na staveništi Letná přestalo v uplynulých měsících výrazněji ovlivňovat každodenní život obyvatel Prahy. Byly dokončeny konstrukce severních ramp křižovatky U Vorlíků a mohl být obnoven provoz v ulici Milady Horákové. Ve stavební jámě se nyní buduje objekt technologického centra TGC3 před raženým portálem. Byla zahájena také výstavba podzemních garáží na stropě hloubených tunelů. Probíhá výstavba jižních ramp křižovatky U Vorlíků V prostoru stanice Hradčanská byl v září 2010 obnoven provoz na povrchu, včetně rozšířeného a dostavěného vestibulu metra a nové tramvajové tratě. V severním chodníku ulice Milady Horákové slouží cestujícím pohodlné výstupy s eskalátory a výtahy. Z důvodu nedořešeného výkupu objektu bývalých stavebnin zatím nemohl být realizován nový podchod pod železniční tratí, který umožní přímý výstup z metra směrem do Dejvic. stavebnictví 02/11 27

28 Na raženém tunelu Královská obora byly dokončeny razičské práce. Od července 2009, kdy byla zahájena protiražba z Letné, zde vznikly postupně nejen tubusy obou dopravních tunelů, ale také objekt technologického centra TGC4, strojovna vzduchotechniky o rozměrech cca 19x18x125 m, propojovací kanály 07 a 08 ke svislým šachtám pro výdechový a nasávací objekt a přívodní kanál 03 mezi strojovnou a severním tunelem. Posledním raženým objektem technologického uzlu je kanál 04, který vychází ze strojovny a těsně podchází oba dopravní tunely, do kterých se napojuje svislými šachtami. Právě v napojení kanálu 04 do jižního tunelu byly dokončeny ražby. Nyní probíhá ubourávání provizorních železobetonových konstrukcí mezi tunely a kanálem. Jsou již také budovány definitivní konstrukce včetně hydroizolací. V jižním tunelu je z trojského portálu dokončeno 128 sekcí betonáže klenby, v severním tunelu 29 sekcí. Z portálu na Letné je v jižním tunelu dokončeno 29 sekcí. Délka jedné sekce je 12 metrů. 28 stavebnictví 02/11

29 Ve staveništi Troja jsou dokončeny konstrukce hloubených tunelů klasické konstrukce, jižní klenbový tunel a jižní polovina technologického centra TGC6 Provádí se mazaniny a definitivní úpravy v technologických chodbách, kde byly již také zahájeny první montáže technologií Procházku tunelem Blanka zakončíme symbolicky pohledem na trojský portál, tedy na dilataci D11 hloubeného tunelu. Výstavba tunelu a přilehlé křižovatky Troja je zde provázána s realizací protipovodňových opatření hlavního města Prahy. V současnosti se staví chybějící severní polovina technologického centra TGC6 před raženým portálem a severní klenbový tunel Pokračují práce na provádění hydroizolací a definitivního ostění v obou tunelech, a to z portálů na Letné i v Troji stavebnictví 02/11 29

30 zařízení staveniště text: Jindřich Řičica grafické podklady: autor Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb Ing. Jindřich Řičica Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní stavby. Pracoval v oblasti speciálního zakládání staveb jako stavbyvedoucí, vývojář technologií a projektový manažer environmentálních sanací. Od roku 1995 byl generálním ředitelem Soletanche ČR s.r.o., pobočky přední mezinárodní firmy. V současnosti je předsedou ADSZS (Asociace dodavatelů speciálního zakládání staveb). Autorizovaný inženýr v oboru geotechnika. jindrich.ricica@gmail.com techniky se zdálo, že bude tato inherentní nerovnováha mezi obory postupně zcela potlačena. Po těžkých nehodách geotechnických staveb, jako například roku 2004 na Nicoll Highway v Singapuru nebo v roce 2009 na metru v Kolíně nad Rýnem (viz obr. 1), a po výskytu dalších vážných poruch musíme toto základní dilema více Odborná geotechnická veřejnost ve světě byla v posledních letech překvapena výskytem vážných nehod a poruch na stavbách. Evropská federace dodavatelů speciálního zakládání (EFFC) se rozhodla tomuto problému obzvláště věnovat. I v České republice je toto téma aktuální a havárie mají své důvody, které je třeba pro odstranění nebezpečí znát. Současná forma dokumentace staveb má dva hlavní rozměry. První je technický, kdy dokumentace řeší technické problémy a snaží se vytvořit model budoucí skutečnosti. Druhým rozměrem jsou problémy administrativní a společenské, jejichž význam stoupá s tím, v jak fyzicky těsném prostředí se stále zvyšujícími se zájmy a právy technické dílo vzniká. Kdysi hlavní úkol, překonání hmoty a přírodních sil, který byl podstatou technického díla, se dnes dostává velmi často do druhého pořadí za problémy administrativní, právní a společenské. Obr. 1. Stavba metra v Kolíně nad Rýnem, Zřícení budovy archivu, patrně po hydraulickém prolomení dna pažené jámy [2]. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. reflektovat a pochopit jeho souvislosti. Je přece obecně známo, i když málokdy výslovně připomenuto, že v průměru představují základy stavby méně než 10 % jejích celkových finančních nákladů, ale soustřeďují více než 20 % z jejích celkových rizik. EFFC proto se svou partnerskou organizací DFI (Deep Foundation Institute), která sdružuje dodavatele z mimoevropských zemí (zejména z USA, Austrálie, Japonska atd.), zařadila tento problém na pořad odborné konference v Londýně v květnu 2010 [2] jako jedno z hlavních témat. Většina velkých nehod zde byla velmi podrobně a celkem otevřeně prodiskutována, samozřejmě s diskrétním zamlčením jmen osob a firem. Mimo zůstaly jen ty havárie, kde není dosud uzavřeno soudní projednání, jako zmíněná nehoda v Kolíně nad Motto: Ti, kteří se nedokáží poučit z minulosti, jsou odsouzeni si ji zopakovat. George Santayana, 1905 Obor geotechnického inženýrství má oproti ostatním oborům stavebního inženýrství velkou zvláštnost v tom, že pracuje s exaktně nedostatečně popsatelnou přírodní oblastí základové půdy a přitom naopak zprostředkuje interakci se stavbami většinou velmi technicky exaktně definovanými [1]. S nástupem moderních metod speciálního zakládání v 60. letech minulého století a s akcelerací rozvoje mechanizace, elektronického monitoringu a výpočetní Obr. 2. Zřícení obnovovaného domu v Soukenické ulici č. 25, Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. 30 stavebnictví 02/11

31 Rýnem, ačkoli právě tato naprosto neočekávaná tragická porucha vzbudila v Evropě velký rozruch. Nicméně na konferenci bylo možno učinit zásadní závěry a určit, kam nasměrovat pozornost v budoucnosti. Pro českou inženýrskou obec mohou být tyto závěry i příklady prezentace prošetřování nehod velmi poučné, protože tak zevrubný přístup k jejich vyhodnocení není v ČR doposud obvyklý. Pokusím se je zasadit do kontextu tuzemských podmínek a porovnat s dostupnými případy z ČR. Nejtragičtější nehoda posledních let havárie rekonstruovaného domu v Soukenické ulici v Praze (viz obr. 2) v říjnu roku 2009, kde zemřeli čtyři dělníci, je však zatím v šetření soudu. Podle zpráv tisku je možné, že jednou z příčin mohly být zásahy do podloží stavby. Obr. 3. Haiti prezidentský palác před zemětřesením [2]. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. Rozdělení příčin poruch Ačkoliv u většiny geotechnických nehod dochází k řetězovému efektu a synergii několika nešťastných pochybení a nepříznivých okolností, je možné u mnoha z nich najít tu hlavní, anebo i jedinou příčinu. Proto je vhodné je roztřídit a pokusit se vyhledávat ve složitosti všech působení různých účinků jejich genetické a příčinné souvislosti. Vzhledem k takto pojaté komplexnosti, v níž dominuje výše uvedený deficit exaktnosti geotechniky a přidává se další důležitý, a také málo exaktní faktor technologického vlivu provádění stavby, jsme v rozborech těchto složitých jevů povětšinou odsouzeni k ryze pragmatickému, inženýrskému způsobu zkoumání. Ten závisí zejména na obtížně přenosné odborné zkušenosti. Možnosti použití teoretických nástrojů, například statistiky, jsou omezené, byť i v našem oboru dochází v poslední době na poli řízení rizik k relativně velkému pokroku [3]. Nedávno se ve specifické oblasti tunelového stavitelství, tedy v oblasti velkých liniových staveb, pokusili odborníci z ČTA o vyhodnocení havárií podzemních staveb [4]. Podařilo se jim přesně evidovat poruchy a klasifikovat jejich hlavní příčiny. Vyčíslili dokonce jejich procentuální podíly na nehodách v ČR a porovnali s obdobným rozdělením v zahraničí. Narazili však na problém jejich podrobnější kvalifikace a kvantifikace, když porovnávali výčet nehod pro Rakousko a zjistili, že četnost havárií je tam zhruba desetkrát menší na jeden km tunelu než v ČR. Zatím není žádný aparát pro systémové vyhodnocování nehod k dispozici, a proto je nutno postupovat individuálně, případ od případu. Pokusme se, přes uvedené nevýhody, postupně probrat jednotlivé oddělené skupiny příčin geotechnických poruch staveb a ukázat v nich potenciálně nejvíce nebezpečné síly. Přiblížíme si je reálnými příklady a probereme větší případové studie, v nichž se příčiny zkumulovaly. Živelní nehody Stavby jsou sice navrhovány tak, aby odolaly nepříznivému působení přírodních živlů, jako jsou zemětřesení, sesuvy, povodně atd., avšak jen do velikosti jejich normativně stanoveného účinku. Pokud je tento účinek ve skutečnosti větší nebo pokud návrh nebo provedení těchto opatření není dostatečné, pak obvykle stavbě není pomoci. Velmi ilustrativním příkladem podceňování těchto sil je poškození stavby prezidentského paláce na Haiti, při zemětřesení o velikosti magnituda 7 (obr. 3 a 4). Příkladem nadměrného účinku zemětřesení je vychýlení zachovaných budov v Niigatě, v Japonsku, roku 1964, při magnitudu 7,5 (obr. 5). Obr. 4. Haiti prezidentský palác po zemětřesení v roce 2010 [2]. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. Obr. 5. Niigata, Japonsko, 1964 důsledky zemětřesení [2]. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. I když se zdá, že v českých geoseizmických podmínkách má diskuze o zemětřesení zcela okrajový význam, přesto i zde je nutno brát tento živelní fenomén patřičně v úvahu. Prokázalo se totiž, že i vzdálená zemětřesení mají v oblasti ČR své rezonanční odezvy, způsobující mikrootřesy horniny. Ty mohou mít havarijní důsledek, pokud zasáhnou stěnu dočasného odkopu, rozvolněný skalní svah nebo sesuv ve stadiu labilní rovnováhy. Stanou se tou příslovečnou poslední kapkou k přelití číše. Při rozboru příčin závalu tunelu Blanka z října 2008 se došlo k závěru, že ve velmi kritických aktuálních podmínkách ražby právě takový mikrootřes mohl spustit zřícení horninového masivu při zvládání nadvýlomu [5]. V těchto dnech totiž probíhalo zemětřesení s epicentrem v západních Čechách, jehož intenzita byla největší za posledních 26 let. Autor má podobnou zkušenost s havárií hlubokého hydrogeologického vrtu. Ten byl z hlediska naléhavého územního požadavku stavebnictví 02/11 31

32 umístěn do rizikové oblasti geologického zlomu v pískovcích s tříštivou geotektonikou. Vrtání do konečné hloubky 239 m a zabudování ocelové výstroje o průměru 194 mm provázely v rozvolněné hornině velké technologické obtíže, dílo však bylo úspěšně dokončeno a zrevidováno. Po roce a půl provozu byla zjištěna porucha funkce vrtu a prohlídkou televizní kamerou bylo zjištěno silné promáčknutí ocelové pažnice v hloubce 55,3 m, spolu s prasknutím ve sváru, Situaci se naštěstí podařilo zvládnout a k větší poruše nedošlo. Zpětnou analýzou podkladů bylo zjištěno, že v blízkosti tohoto místa je ukončen velký podzemní kolektor inženýrských sítí, o němž jsme předtím nevěděli. Byl vystavěn v hlubokém výkopu a jeho podsyp a obsyp fungoval jako drenážní řečiště přivádějící nadměrnou srážkovou vodu z plochého temene vrchu. Ta při toku podzemím kulminovala se zpožděním za srážkami. Drobná technická závada s chybějícím distančním kroužkem na vršku kořene použitých kotev pak byla, kromě několika dalších technologických vlivů vrtání, klíčovou příčinou, která způsobila zvláštní chování u extrémně přetížených kotev. Možná však byla právě tou šťastnou okolností, díky které nás nepřístojné chování kotev upozornilo na nebezpečí a naše protiopatření zabránila náhlému kolapsu celé stěny. Příprava stavebního záměru Obr. 6. Šárovce, Slovensko, 2009 poškození stavby vodní elektrárny po povodni na řece Hron. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. tedy v místě křehké materiálové diskontinuity. Zpětným rozborem znalci bylo stanoveno, nezávisle na případu tunelu Blanka, že příčinou havárie byl patrně některý ze série mikrootřesů doprovázející ony zemětřesné roje zaměřené v ČR v období 10 12/2008. Bylo tehdy zaznamenáno asi zemětřesení, z nichž některá dosahovala magnituda až 3,9. Přitom doposud nejsilnější otřes byl zaznamenán v roce 1908 s magnitudem 5,0. Svým dynamickým účinkem na diskordantně uložené horninové bloky v labilní poloze způsobil jejich gravitační posun po plochách nespojitosti a důsledkem bylo poškození pažnice. V českých a slovenských regionálních podmínkách je mnohem aktuálnějším nebezpečím účinek povodní (viz například obr. 6). Vzhledem k jejich poměrně častému výskytu v posledních letech však již nehrozí nebezpečí, že by byl jejich význam v okolí i menších vodotečí podceněn. Nicméně účinek katastrofálních srážek by měl být vždy prověřen alespoň u otevřených hlubokých jam, neboť přitížení od vzedmuté podzemní vody může radikálně změnit předpoklady jejich statického výpočtu. Autor řešil takovou velmi dramatickou situaci v roce 2002, v době památné povodně. Jednalo se o hlubokou stavební jámu paženou kotvenými podzemními stěnami, v lokalitě na svahu pod vrcholem jednoho z pražských kopců. Již při kulminaci srážek bylo patrné, že na určitém místě, jen na jedné straně jámy, se cosi zvláštního a nevysvětlitelného děje s předpjatými kotvami. Docházelo ojediněle k uvolnění jednotlivých ocelových pramenců v kotevních objímkách a bylo nutno je překotvit. Nikdo z ostatních odborníků, se kterými byla tato záležitost konzultována, předtím takovouto zkušenost neměl. Dva dny po kulminaci srážek však došlo k nárůstu tohoto jevu a ze zahájeného monitoringu bylo zřejmé, že v tomto místě dochází k pohybu koruny stěny do jámy od zřejmého přitížení. Preventivně byly vsazeny do vykopané jámy ocelové vzpěry a nepřetržitě se překotvovaly jednotlivé uvolněné pramence. Rychlá vrtaná sonda u ohroženého místa prokázala nárůst hladiny podzemní vody o 3,5 m nad úroveň uvažovanou ve výpočtu stěny. Stává se, že již v prvopočátku teprve plánované stavby je z určitého důvodu pevně předurčena technologie provádění. Tím důvodem může být například aktuální deformace lokálního trhu níže uvedu konkrétní případ. Může jím být obchodně-politický lobbing dodavatele na uplatnění zcela nové technologie, jako se tomu patrně stalo na stavbě tunelu Březno [3,4]. Nebo jím může být nějaká vazba investora na dodavatele této určené technologie. Nedávno se například v ČR řešila nabídka mimořádně obrovské a obtížné stavby v zahraničí, kde zadavatel trval na podmínce provedení celé základové jámy, včetně utěsnění dna, tryskovou injektáží, ačkoli bylo toto řešení několikanásobně dražší, časově delší a rizikově nespolehlivé oproti řešení s pomocí podzemních stěn. Jak se postupně ukázalo, nejen že byl zadavatel nekompetentní, ale byl finančně provázán zájmovým vztahem s předem určeným dodavatelem. Dalším, ale u nás nikoli řídkým případem je jakási obchodní agresivita stavebníka, trvajícího a priori na použití co nejlevnější technologie. Typickým příkladem je vyžadování mikropilot pro podchycování staveb, ačkoli technologie tryskové injektáže je pro tento typ prací, až na zvláštní případy, mnohem vhodnější. Pokud se při takovéto předurčené volbě dostane řešitel projektu do rozporu s postupně získávanými podklady pro návrh založení, a přesto je dál nucen pokračovat, stoupá s poklesem racionality návrhu riziko nějaké poruchy stavby při provádění. Rozumný investor by měl alespoň do úplné kompletace všech podkladů trvat na řešení zakládání ve variantách. Geotechnický průzkum staveniště Nedostatečný geotechnický průzkum nebo jeho špatná interpretace jsou velmi častými hlavními příčinami poruch a nehod. Pro ilustraci můžeme použít již zmíněné vyhodnocení havárií tunelů [4]. Byl zde vyčíslen procentuální podíl příčin havárií podzemních staveb v ČR, respektive v zahraničí, podle jednotlivých faktorů, z nichž vyjímám některé do tabulky 1. Z uvedeného lze odvodit vysoký vliv těchto faktorů i u ostatních geotechnických staveb. Nedostatky vedou nevyhnutelně k chybnému návrhu stavby i k chybám v provádění spouštějí dominový efekt k nedostatečnosti stavby nebo k potenciální nehodě. Složitá geologie Složitá hydrogeologie Nedostatečný průzkum ČR 39 % 21 % 3 % Zahraničí 31 % 31 % 9 % Tab. 1. Porovnání procentuálního zastoupení hlavních geotechnických faktorů havárií podzemních staveb [4] 32 stavebnictví 02/11

33 Relativní velikost rizika Německo 8 Holandsko 10 Řecko 11 Velká Británie 12 Švédsko 13 Belgie 15 Rakousko 15 Itálie 16 Česká republika 25 Francie 23 Přenos rizika na dodavatele Obr. 7. Průzkum EFFC úrovně relativních rizik základové půdy v zemích EU [6] Relativní zatížitelnost v % Česká republika 29 Itálie Německo Velká Británie Holandsko Porovnání některých zemí Obr. 8. Porovnání návrhových metod některých zemí pro modelový příklad vrtané piloty zatížitelnost piloty dle místní metody (v 1. sloupci) a při aplikaci metodiky EC 7-1 (v 2. sloupci), [7] Tato principielní skutečnost je stavebním odborníkům velmi dobře známa. Přesto ji často investoři odmítají akceptovat a přiznat svou odpovědnost, plynoucí z vlastnictví pozemku a investičního záměru, tedy i geotechnického průzkumu. Z tohoto vlastnictví plyne i vlastnictví všech geotechnických rizik. Obecně platí, že zodpovědný vlastník se má se svým majetkem dobře seznámit a podle toho s ním nakládat. Zde poněkud odbočíme, abychom si ukázali, jak se tento přístup částečně liší podle typu podnikatelské kultury v té které zemi a podle stupně její úrovně. Můžeme si to dobře osvětlit na výsledcích průzkumu toho, jak jsou v různých zemích EU přenášena geotechnická rizika na dodavatele zakládání [6]. Tento průzkum provedla EFFC ve svých národních federacích v roce 2002 a výsledný diagram vidíme na obr. 7. V zájmu jeho vysvětlení budu nyní poněkud zjednodušovat a idealizovat. Vidíme z něj, že relativně nejméně je riziko přenášeno na dodavatele v Německu, kde jsou obecně korektní obchodní vztahy mezi partnery dané pevnými pravidly a investoři jsou pod všeobecným tlakem, aby plnili řádně své zodpovědnosti. Na druhé straně diagramu vidíme, u zemí jako Francie a Itálie, že riziko přenášené na dodavatele je vyšší. To je řádně vysvětleno tím, že v těchto zemích je trochu jiná kultura podnikání a dodavatelé vidí v částečném převzetí rizika od investora svou konkurenční výhodu, jak uplatnit svou kompetenci v určité oblasti, třeba podrobnější znalostí lokální geologie, v soutěži o zakázku. Neznamená to zde však zásadní pokles kultury oproti zemím na druhé straně diagramu. V případě České republiky, jako reprezentanta nových členů EU, jde však o něco jiného. Skutečně se v ČR jedná o méně vyvinutou kulturu obchodu, deformovanou ve prospěch klienta. Mnozí to známe z praktické zkušenosti, že zahraniční klienti si v ČR někdy vynucovali obchodní podmínky, které v jejich mateřských zemích obvyklé nebyly. A přenášeli veškerá rizika základové půdy jen na dodavatele. Tím, že v podstatě tyto podmínky spoluformovali, poskytli oporu k podobnému vývoji chování i u státních nebo komunálních investorů. Nutno ještě poznamenat, že toto idealizované schéma podléhá vlivem současné krize i ve vyvinutých zemích erozi. Přes zmíněné relativní odlišnosti zůstává smutným faktem, že význam geotechnického průzkumu je velmi často nedoceněn ve všech zemích. Na níže uvedených příkladech uvidíme, jaké z toho vyplývají důsledky. nekritické převzetí podkladů a dat z nedostatečného nebo chybného geotechnického průzkumu; chybná metoda statického výpočtu; mechanické použití softwaru pro numerické posouzení, bez hluboké znalosti geotechniky a porozumění limitům modelování; absence kontroly návrhu dalším odborníkem. Je třeba připomenout, že v geotechnice je značná rozmanitost v návrhových postupech a metodách statických výpočtů. Prakticky každá země má svá specifika. Při zavádění nové evropské normy, Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí, si většina zemí tato specifika ochránila jejich transformováním do tzv. Národních aplikačních dokumentů. Představu o těchto odlišnostech si můžeme udělat z kontrolního výpočtu stejného příkladu dané osamělé piloty. Výpočet provedl doc. Ing. J. Masopust, CSc., v roce 2008 [8] viz diagram na obr. 8. Z diagramu je též patrné, jak výrazně progresivní je česká metoda výpočtu pilot [9] v porovnání s ostatními zeměmi a jak výrazně konzervativní jsou naopak metody v Itálii a Velké Británii. Z toho vyplývá, že riziková marže je v této oblasti u nás relativně užší a dodavatelé by si toho měli být patřičně vědomi. Dočasnost stavby nebo jen zařízení staveniště Někdy hraje roli v příčinách nehody faktor dočasnosti některých stavebních objektů. Svádí totiž k jakési snížené pozornosti při jejich řešení a provádění. Obzvláště se to týká základů stavebních jeřábů, kde se často odehrává několik změn jejich typu či umístění, a potom se chvátá s jejich instalací. Obvykle ještě nastávají komplikace při nečekaných kolizích s inženýrskými sítěmi a nervozita účastníků Obr. 9. Stavba aquaparku Čestlice, Zřícení stavebního jeřábu při montáži, v důsledku porušení mylně navržených základů. (Zdroj: internet). Vypracování návrhu stavby Tato oblast je nově a velmi podrobně rozpracována v připravované publikaci ČKAIT o rizikách speciálního zakládání [7], a proto na ni hlubší zájemce odkazuji. Podobně jako u předchozí skupiny faktorů pochází mnohdy také z této skupiny hlavní příčina nehody. Zjednodušeně bývá nejčastějším důvodem chybného návrhu: stavebnictví 02/11 33

34 Obr. 12. Zakřivený půdorysný tvar jámy s průchody v podzemní stěně pro kabel 66 kva u dna výkopu [11] Velký problém může podřadně vnímaný pojem dočasnosti způsobit, pokud se projeví útlum ostražitosti a kontroly u skutečně velkých a náročných staveb, jako se tomu stalo v následujícím případě. Obr. 10. Příklad sesuvu a úplného zničení torkretu, provizorně zajišťujícího svah základové jámy. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. dále vzrůstá. Mimořádně tragickým příkladem takové nehody je zřícení jeřábu při montáži na stavbě aquacentra v Čestlicích roku 2007 (viz obr. 9). Zemřeli při ní dva dělníci a další byl těžce zraněn. Podle zpráv tisku došlo údajně k poskytnutí chybných podkladů, z nichž byl proveden statický výpočet základu jeřábu. Cituji: Přizvaný odborník soudu osvětlil, že stavební jeřáby mohou být postavené pouze dvěma způsoby. Jeden je takzvaně na kříž, to znamená, že jeřáb není ukotven a stabilita se udržuje jen vyvážením přímo na tělese jeřábu. Na stavbě Čestlice však byla uplatněna druhá možnost montáže, která vyžaduje vybetonování desky a případných pilot či mikropilot. Odborník dále vysvětlil, že desku pro jeřáb může vypočítat někdo jiný než případné potřebné piloty [10]. Odvolací soud uzavřel tento případ s několikaletými podmíněnými tresty pro účastníky. Často se nepříznivý projev faktoru dočasnosti objevuje u malých stavebních jam a obzvláště u provizorního zajištění svahů výkopů okolo stavby, což se někdy zahrnuje do zařízení staveniště. Pak dochází k ošetření svahů výkopu jednoduchým hřebíkováním nebo dokonce jen nástřikem torkretu. Mnohdy se zapomene nebo šetří na řádném drénování. Na obr. 10 je vidět příklad nehody takového nedostatečně zajištěného svahu v poloskalní hornině s mělkým pokryvem navážek a hlín. Tento pokryv za deště nasákl vodou, ta zatekla za nepropustnou membránu torkretu a následně ho svým tlakem zcela roztrhala. Obr. 11. Stavební jáma Nicoll Highway, Metro Singapur, 2004 úplný kolaps dočasného pažení podzemními stěnami [2]. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. Kolaps stavební jámy Nicoll Highway vyhodnocení nehody Dne 20. dubna 2004 se na stavbě hloubené jámy pro tunely metra odehrálo během 10 minut postupné zřícení rozpěr a následné zhroucení roztržených lamel podzemní stěny do výkopu, v délce asi 100 m (obr. 11). Příčný rozměr závalového trychtýře byl 130 m. Vzhledem ke krátkosti doby, od prvních kritických signálů nadměrných deformací rozpěr, se nepodařilo jámu evakuovat. Zemřeli čtyři dělníci a tři další byli zraněni. Jáma měla půdorysně zakřivený tvar, což ztěžovalo provádění rozpěr (obr. 12). Výkop měl šířku 19,85 m a plánovanou hloubku 33,5 m. Dočasné pažicí podzemní stěny měly tloušťku 800 mm a hloubku 58,6 m. V ose jámy byly osazeny beraněné zápory, mezi něž a stěny se osazovaly rozpěry ze svařenců z ocelových profilů. V době havárie byla tato jáma nejhlubším otevřeným výkopem v Singapuru. Vertikální vzdálenost mezi úrovněmi rozpěr byla 3,0 3,5 m, takže jich bylo celkem deset pater (obr. 13). Ve dně bylo provedeno vyztužení rozpěrného bloku zeminy vrtanými pilotami a dvěma vrstvami tryskové injektáže. Na tomto schématu není znázorněna další geometrická komplikace, a to že severní kolej byla založena hlouběji než jižní, a proto v této podélné polovině byly piloty kratší a horní obětovaná vrstva rozpěrné injektáže, o tloušťce 1,5 m, se zde zcela odkopávala. Navíc byla porušena pravidelnost rozmístění pilot a vrtů tryskové injektáže kvůli průchodu kabelu 66 kva. K poruše stability došlo právě při prohlubování jámy na 10. patro a zahájení odkopu této zpevněné rozpěrné vrstvy. Severní lamely stěny byly po kolapsu rozpěr odsunuty k jihu a jižní, zapřené o delší piloty, se vytočily ve své svislé ose. Ze zpětně stanoveného mechanizmu poruchy bylo jako příčina vyloučeno jak špatné provádění daného návrhu, tak hydraulické prolomení dna i nesprávné zahloubení podzemních stěn. Hlavními příčinami byly: Špatná interpretace geologické vrstvy spodních mořských jílů pro půdní model a chybná aplikace metody A ve výpočtu návrhu softwarem Plaxis. Metoda A je analýzou v efektivních hodnotách napětí, zatímco správná měla být metoda B, v hodnotách totálních (obr. 13). To vedlo k podcenění horizontálních deformací stěn a ke konečnému přetížení rozpěr, které na to nebyly dimenzovány. Další vážnou chybou návrhu byla změna detailů ocelových výztuh převázek mezi rozpěrami a stěnou, z původních ukosených žeber na U-profily (obr. 14). U-profily měly nahradit pracné vsazování 34 stavebnictví 02/11

35 Horní deska trysk. injektáže Hloubková úroveň (m) Metoda A Metoda B s Cu/P = 0,22 Násyp Náplavy Svrchní mořský jíl Fluviální jíl Spodní mořský jíl Starý aluviální písek q Neodvodněná smyková pevnost s u (kpa) Metoda A Metoda B Metoda A Metoda B D B A C A Obr. 13. Schéma příčného řezu a znázornění rozdílu v interpretaci spodní vrstvy mořských jílů podle metod A a B [2] p zdvojených žeber, což se ukázalo po praktických zkušenostech nutné, jak je vidět na deformaci žebra na obr. 15a. Výztuhy z U-profilů se však staly právě příčinou rychlého kolapsu rozpěr, neboť se u nich při přetížení rychle projevilo tzv. selhání vynuceným vybočením, což je dokumentováno laboratorním pokusem na obr. 15b a v grafu na obr. 16. V něm je prokázáno podstatně rozdílné chování uvedených typů výztuh pod zatížením. K nehodě přispělo jako obvykle mnoho dalších sekundárních příčin, z nichž uvádím jen: podcenění křehkosti a nehomogenity materiálu rozpěrných desek z tryskové injektáže ve výpočtu; málo efektivní monitoring a kontrola průběhu prací; málo pečlivý zpětný rozbor postupů neodhalil včas rozpory návrhu se skutečností. Podrobné prošetřování nehody proběhlo veřejně a singapurské úřady vyvodily z této záležitosti jasné závěry: Vydaly nové směrnice pro provádění dočasných a trvalých pažicích konstrukcí. Zvýšily normové požadavky pro návrh dočasných konstrukcí na úroveň konstrukcí trvalých. Upřesnily návrhové zodpovědnosti kvalifikovaných osob pro vlastní návrh, provádění stavby a také pro geotechniku. Rovněž inzerce stavebnictví 02/11 35

36 Typ A Podzemní stěna Beton Výztuha Převázka Rozpěra Typ B Podzemní stěna Beton Výztuha Převázka Rozpěra Osové zatížení (kn) Výztuhy z plechů 12 mm Převázka 3000 Výztuha z U profilu Kotevní šroub Výztuha z plechu Kotevní šroub Výztuha z U profilu Převázka Šroub M22 Převázka Podkl. plech Rozpěra Šroub M22 Převázka Podkl. plech Rozpěra Osová deformace (mm) Obr. 14. Změna návrhu detailu vyztužení převázky a) ukosenými žebry, b) U-profily [11] Obr. 16. Chování obou typů výztuh pod zatížením a rozdíl mezi nevynuceným vybočením a vynuceným vybočením, s rychlým přechodem z tvárné odezvy do křehké [11] (z pružné oblasti do pevnostního kolapsu) tak akreditovaných kontrolorů, s výčtem různých certifikací pro specifikované práce. Pro další stavby metra bude vždy nejprve zajištěn kontrakt na tzv. Advanced Consultancy (Projektové řešení) a teprve potom tendr na Design&Build (Návrh a Provedení) stavby. Soudní řízení se čtyřmi obžalovanými viníky nehody nebylo dosud ukončeno [2,11]. Pokračování v některém z následujících čísel časopisu. Použitá literatura: [1] Vaníček, I.: Úloha geotechniky při rozvoji stavebnictví a ochraně životního prostředí. Inženýrská komora 2010, ČKAIT, 2010, str [2] Conference Proceedings, Geotechnical Challenges in Urban Regeneration, London, May 2010 [3] Rozsypal, A.: Inženýrské stavby, Řízení rizik. JAGA, 2008, 174 str. [4] Tunelářské dopoledne 3/2010 Havárie podzemních staveb, ČTA-ITA-AITES, do?docid=2642 [5] Butovič, A.: Rizika při návrhu a provádění podzemního díla, Stavebnictví 02/10, str Obr. 15 a,b. Dokumentace deformací výztuh a) klínového žebra v praxi, b) U-profilů v laboratoři [11]. Zdroj: internet, snížená kvalita rozlišení. [6] European Foundation, Magazine of EFFC, Spring 2003, str [7] Masopust, J. a kol.: Rizika prací speciálního zakládání staveb při pažení stavebních jam a jejich vliv na okolní zástavbu. ČKAIT, 2011, 123 str. [8] Masopust, J.: Výpočet únosnosti vrtané piloty dle příslušných národních zvyklostí, Seminář k zavádění Eurokódu 7, ČKAIT, 2008 [9] Masopust, J.: Vrtané piloty. Nakladatelství Čeněk a Ježek, 1994, 263 str. [10] Mediafax, [11] D. W. Hight et al: The Nicoll Highway Collapse, hssmge.gr/hight_the%20nicoll%20highway%20collapse.pdf english synopsis Causes of Foundation Failures and Accidents at Building Sites The ground engineering professional public of the world was surprised at the occurrence of serious accidents and failures at building sites in the past years. The European Federation of Foundation Contractors decided to pay a special attention to this problem. In this country it is a hot issue, too. Foundation engineering is very specific compared to the other branches of civil engineering because it works with a natural part of the foundation soil which cannot be sufficiently exactly described, yet it mediates interaction with buildings very exactly defined [1]. The first part of the article enlists the main causes of accidents we need to know to eliminate the risk. klíčová slova: geotechnika, základová půda, interakce se stavbami, metody speciálního zakládání Evropská federace dodavatelů speciálního zakládání (EFFC) keywords: foundation engineering, foundation soil, interaction with buildings, methods of special foundations of the European Federation of Foundation Contractors (EFFC) odborné posouzení článku: doc. Ing. Jan Masopust, CSc. Fakulta stavební, VUT Brno, Ústav geotechniky 36 stavebnictví 02/11

37 2011 Příloha časopisu Stavebnictví 02/11 stavebnictví časopis speciál Zelená úsporám a projektanti XVI stavebnictví 02/11 37

38 Zelená úsporám a projektanti XVI text: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Nové požadavky na energetickou náročnost budov podle Směrnice EP a Rady 2010/31/EU Podle oficiálních údajů se v zemích Evropské unie spotřebuje v budovách % z celkové vyrobené energie. Touto spotřebou se budovy podílejí významnou měrou na produkci skleníkových plynů. Proto se podpora navrhování a realizování energeticky úsporných staveb stala součástí politiky EU. V rámci Akčního programu Evropské komise byla vydána a přijata nová Směrnice EP a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (dále Směrnice), která stanoví zcela nové požadavky na výstavbu budov. Požadavky Směrnice budou do českého právního řádu transponovány novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a novelou prováděcího předpisu tohoto zákona, kterou je vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Výsledkem hodnocení bude certifikát energetické náročnosti budov. Směrnice zavádí řadu nových pojmů, z nichž patří k nejvýznačnějším budovy s téměř nulovou spotřebou energie, nákladově optimální úroveň energetické náročnosti. Termín budovy s téměř nulovou spotřebou energie je ve Směrnici definován jen velmi obecně (budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká; téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, získaných v místě stavby či v jejím okolí), ale předpokládáme, že se bude jednat o výstavbu pasivních domů, resp. nízkoenergetických domů využívajících téměř výhradně obnovitelné zdroje energie. Směrnice dále stanoví některé závazné termíny, do kdy musí členské země EU plnit uvedené požadavky. Výstavba všech nových veřejných nulových budov by měla být realizována od 1. ledna 2018 a výstavby všech nových budov od 1. ledna Z uvedených termínů vyplývají pro ČR následující povinnosti: dokončení prací na novele zákona č. 406/2000 Sb. do konce listopadu 2011 a její přijetí do ; Vady a nedostatky energetických hodnocení v dotačních programech dokončení revize vyhlášky č. 148/2007 Sb., rovněž do listopadu 2011, a její vydání do 9. dubna 2012; Směrnice dále požaduje zapracovat do právních a technických norem dokumentů všechna ustanovení do Z uvedených informací vyplývá, že projektanti a zhotovitelé staveb se budou muset vyrovnat s novými povinnostmi vyplývajícími z novelizovaných právních předpisů. Budou to jednak nezvyklé skladby konstrukcí s vyššími tloušťkami tepelně izolačních vrstev, ale i mnohem širší uplatnění nových typů technických zařízení budov využívajících netradiční formy energie. Snižování energetické náročnosti budov je významným opatřením majícím značný vliv na rozsah projektových prací, výrobu stavebních materiálů a konstrukcí a kapacitu stavebních prací. Je to dáno několika dotačními programy, které umožňují jak právnickým, tak i fyzickým osobám snadnější přístup k realizaci úsporných opatření. Mezi nejvýznamnější dotační programy patří: program Zelená úsporám vyhlášený MŽP ČR; program Nový panel vyhlášený SFRB; operační programy MŽP ČR. Z pohledu objemu finančních prostředků je nejvýznamnější program Zelená úsporám (ZÚ). Program ZÚ umožňuje čerpat dotace v následujících kapitolách: A pomocí dodatečných tepelných izolací zajistit požadavky na nízkoenergetický standard nebo pomocí dílčího zateplení zajistit požadovanou úsporu energie na vytápění; B pro nové budovy ve fázi návrhu zajistit navýšením tloušťek tepelně izolačních vrstev a kvalitním návrhem skladeb konstrukcí a kvalitním provedením stavby pasivní energetický standard; C pomocí náhrady stávajících zdrojů tepla za zdroje s vyšší účinností a nižšími emisemi škodlivin a pomocí realizace zařízení využívající solární energii či energii prostředí zajistit snížení emisí CO 2. Dalším významným programem je program zaměřený na snižování energetické náročnosti panelových budov program Nový panel (NP). Po dohodě mezi MŽP ČR a MMR ČR došlo v roce 2009 k provázání s programem Zelená úsporám. Pro energetické hodnocení budov platí v programu ZÚ ustanovení uvedené ve Směrnici MŽP č. 9/2009, která v příloze č. I/7 uvádí pro všechny části programu, že energetické hodnocení potřeby energie na vytápění se provádí podle harmonizovaných technických norem a případně s použitím výpočtu a okrajových podmínek podle TNI (rodinné domy) a TNI (bytové domy). Energetické hodnocení budov v programu NP je dáno nařízením vlády č. 299/2001 Sb. Toto nařízení uvádí požadavek na hodnocení energetické náročnosti budovy pouze podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., která obsahuje metodiku hodnocení energetické náročnosti budov podle ČSN EN ISO Tudíž program NP neumožňuje provedení energetického hodnocení podle TNI , a to ani využití u vstupních okrajových podmínek. Tato skutečnost se rovněž promítá i do kombinace programů ZÚ a NP. Není přípustné hodnotit budovu v současném stavu a po provedení úsporných opatření různými metodami výpočtu a při různých okrajových podmínkách. Největší rozdíly mezi metodikami výpočtů uvedených v ČSN EN ISO a TNI jsou v následujících oblastech: v klimatických podmínkách stavu vnějšího prostředí v topném období; v hodnocení měrné tepelné ztráty výměnou vzduchu v budovách; 38 stavebnictví 02/11

39 v započtení činitelů teplotní redukce mezi vytápěnými a nevytápěnými prostory; ve stanovení tepelných zisků od osob a spotřebičů; ve stanovení lineárních činitelů prostupu tepla či přirážek ΔU tb ; ve stanovení zvýšení průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla obálky budovy ΔU em. Další významné rozdíly ovlivňující energetické hodnocení budov jsou v rozdílných klimatických podmínkách vnějšího prostředí. Přehled hodnot průměrných teplot vnějšího vzduchu v topném období uváděných jednotlivými výpočtovými metodikami jsou uvedeny v tabulce č. 1. Porovnáme-li průměrné hodnoty teplot vnějšího vzduchu za topné období s průměrem uvažovanými hodnot, vychází největší rozdíl u teplot uvažovaných podle TNI až 30 %. Tento rozdíl může významně ovlivnit výsledek energetického hodnocení při porovnání s hodnocením podle jiných vstupních údajů. Rozdílné průměrné měsíční teploty vnějšího vzduchu vedou i k rozdílům počtu denostupňů v topném období. Rozdíly v počtu denostupňů jsou uvedeny v tabulce č. 2. Pro porovnání uvedených hodnot denostupňů jsou v tabulce uvedeny i počty denostupňů podle vyhlášky o energetické náročnosti platné na Slovensku. Dále je nutné uvést, že hodnocení energetické náročnosti prováděné podle již neplatné vyhl. 291/2003 Sb. bylo prováděno pro 3940 D, což je proti hodnocení podle TNI podstatný rozdíl. Dalším významným problémem při hodnocení energetické náročnosti budov je hodnocení tepelných toků výměnou vzduchu. Výměna vzduchu ve stavbách je složitý nestacionární proces, závislý na mnoha okolnostech. Proto se při zpracování norem hodnotících energetickou náročnost budov vychází ze zjednodušení tím, že měrná tepelná ztráta výměnou vzduchu se hodnotí pro 0,5násobnou výměnu vzduchu. Např. ČSN uvádí pro energetické hodnocení výměnu vzduchu ve výši 0,3 0,6 1/h a ČSN EN ISO Měsíc Národní kalkulační nástroj TNI Energie 1. oblast 2. oblast 3. oblast 4. oblast září 13,0 13,5 10,3 9,7 13,8 13,8 říjen 8,4 9,0 6,6 6,1 9,4 8,9 listopad 3,0 3,7 2,1 0,6 4,0 3,5 prosinec 0,1 0,4 3,9 2,7 0,5 0,2 leden 2,1 2,6 3,0 4,5 1,0 2,2 únor 0,9 0,9 0,3 3,6 1,0 0,4 březen 3,1 3,2 3,7 0,3 4,0 3,6 duben 7,1 7,6 8,5 3,2 9,0 9,1 květen 12,6 13,3 2,4 8,0 14,6 13,4 průměr 4,9 5,2 2,4 1,8 6,0 5,5 Tab. 1. Srovnání průměrných teplot vnějšího vzduchu v topném období Tab. 2. Počet denostupňů podle různých metodik výpočtů energetické náročnosti NKN Energie 2009 ČSN TNI Vyhláška 311/2009 STN Počet vytápěcích dnů Průměrná vnější teplota v topném 5,2 1,83 4,96 3,9 6,03 3,86 3,705 období Počet denostupňů a ČSN EN ISO uvádějí násobnost výměny vzduchu hodnotou 0,5 1/h. Zcela rozdílně přistupovaly k hodnocení měrné tepelné ztráty větráním TNI a TNI Množství vyměňovaného vzduchu se hodnotilo objemem 25 m 3 na přítomnou osobu, 70 % doby pobytu osob v budově a po 100 % doby trvání topného období. V původním znění TNI vydaných v roce 2009 se zapomnělo na stanovení počtu m 2 podlahové plochy na osobu tak, jak je to např. uvedeno při stanovení tepelných zisků. Dalším problémem bylo nepřesné stanovení, resp. nestanovení hodnoty těsnosti obálky budovy n 50 pro hodnocení současného stavu již realizovaných budov, často bez parotěsných vrstev u konstrukcí. Zpracovatelé energetického hodnocení buď tuto hodnotu nezadali, nebo zadali hodnotu n 50 uvedenou v ČSN jako maximálně doporučenou hodnotu pro přirozenou výměnu vzduchu. Tento nedostatek byl odstraněn až v novém vydání revidované TNI. V ČSN EN ISO je uvedena hodnotou těsnosti obálky budovy až n pro již postavené budovy s malou těsností obvodového pláště budovy. Z uvedených několika příkladů rozdílů ve vstupních okrajových podmínkách je zřejmé, že při neznalosti či špatném zadání vstupních údajů mohu být rozdíly v konečném výsledku měrné potřeby energie tak, jak to požaduje např. program Zelená úsporám, až dvojnásobné. Hlavní nedostatky odborných posudků a projektových dokumentací Z provedených kontrol vybraných projektů byly zjištěny následující poznatky. Hlavní nedostatky předložených odborných posudků a projektové dokumentace (resp. dokumentace minimálního rozsahu) byly shledány v následujících částech: nezvládnutí metodiky energetického hodnocení; špatná volba vstupních okrajových podmínek; záměrná volba nesprávných vstupních hodnot; nepřesnosti a nedostatky zvolené metodiky energetického hodnocení. U metodiky energetického hodnocení byly zjištěny následující nedostatky: v hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí obálky hodnocené zóny (budovy); ve stanovení ploch konstrukcí; v hodnocení měrné tepelné ztráty prostupem tepla a výměnou vzduchu. Při hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí, které se hodnotí podle požadavků ČSN , byly zjištěny následující chyby: nerespektování vlivu výrazných tepelných mostů; nesprávná volba tepelně fyzikálních vlastností materiálů, zvláště volba návrhové hodnoty součinitele tepelné vodivosti materiálů; uvádění a hodnocení stavebně nereálných skladeb navrhovaných a hodnocených konstrukcí. Řada zpracovatelů odborných posudků si neuvědomuje význam a vliv tepelných mostů na celkové tepelně technické vlastnosti konstrukce. Z apočtení vlivu tepelných mostů je dáno ustanoveními ČSN a ČSN EN ISO Pro vyhodnocení vlivu tepelných mostů v konstrukci je řada normových metodik výpočtů, od podrobných metod založených na vyhodnocení plošných či prostorových teplotních polí až k jednoduchým metodám spočívajících v započtení zhoršujícího se vlivu tepelných mostů pomocí přirážky ΔU tbk [W/(m 2 K)] k základní hodnotě součinitele prostupu tepla U id [W/(m 2 K)]. Zde je nutné si uvědomit, že určení přirážky ΔU tbk je bez zkušeností s tepelně technickým hodnocením obtížné. Hodnoty přirážky ΔU tbk jsou dány jak v ČSN , tak i v TNI a 30. Hodnoty přirážky ΔU tbk jsou v ČSN uváděny v roz- stavebnictví 02/11 39

40 R (m 2 K/W) U (W/m 2 K) mimo tepelný most 4,725 0,204 se započtením λ ekv 1,489 0,603 Obr. 1. Vliv tepelných mostů na stanovení výše přirážky ΔU tbk u dřevěné stropní konstrukce s tepelnou izolací vyplněnující prostor mezi trámy ΔU tbk = 0,305 0,235 = 0,07 < 0,10 vyhovuje R (m 2 K/W) U (W/m 2 K) mimo tepelný most 4,094 0,235 se započtením λ ekv 3,11 0,305 Obr. 2. Vliv tepelných mostů na stanovení výše přirážky ΔU tbk u stropní konstrukce s vložkami HURDIS s tepelně izolační vrstvou nad stropními deskami ΔU tbk = 0,603 0,204 = 0,40 > 0,10 nevyhovuje sahu od ΔU tbk = 0,20 (konstrukce s výraznými tepelnými mosty) až do hodnoty ΔU tbk = 0,02 (konstrukce bez tepelných mostů). Jiné hodnoty přirážky ΔU tbk jsou uváděny v TNI (30). V to mto d o k u m e ntu j s o u uváděny přirážky v rozsahu ΔU tbk = 0,10 (konstrukce s běžnými tepelnými mosty) až do ΔU tbk = 0,0 (konstrukce zcela bez tepelných mostů). Zdůvodnění rozdílu v přístupu mezi ČSN a TNI (30) je v tom, že TNI byly určeny pro hodnocení nízkoenergetických a pasivních domů, kde se výrazné tepelné mosty nepředpokládají. Dále bylo zpracovateli odborných posudků často uváděno, že není dostatečně přesně definována např. hranice mezi výraznými, běžnými a mírnými tepelnými mosty. Jako ukázka vlivu tepelných mostů na stanovení výše přirážky ΔU tbk je uvedeno hodnocení dvou typů stropních konstrukcí, a to klasického dřevěného trámového stropu s prostorem mezi trámy vyplněným tepelnou izolací (obr. 1) a stropu z keramických tvarovek HURDIS s tepelně izolační vrstvou nad stropními deskami (obr. 2) Z uvedeného příkladu je zřejmé, že z volením p ř irážk y ΔU tbk = 0,10 W/m 2 K u stropů z desek HURDIS vložené do ocelových nosníků se dopouští zpracovatel výrazné chyby. Z provedených kontrol žádostí o dotaci z programu ZÚ mohu konstatovat, že nezohlednění vlivu tepelných mostů u stropních konstrukcí s vložkami typu HURDIS je zcela běžné. Další běžnou závadou odborných posudků a tepelně technických hodnocení je nevhodná volba tepelně izolačních materiálů. Výrobci stavebních tepelných izolací nabízejí řadu různých typů izolací s konkrétním určením jejich umístění v konstrukcích. Fyzikální vlastnosti nových typů tepelných izolací se výrazně liší od materiálově podobných tepelných izolací vyráběných před 30 a více roky. To si řada zpracovatelů odborných posudků a projektantů neuvědomuje a při hodnocení budov v současném stavu, postavených před 40 roky, uvažují hodnoty tepelných vodivostí např. materiálů na bázi skelných vláken λ = 0,039 W/mK, zatímco tepelné izolace ze skelných vláken ITAVER, ROTAFLEX či FIBREX vyráběné před rokem 1990 měly hodnoty tepelné vodivosti cca λ = 0,060 W/mK. Stejná situace je i u výrobků pěnových, jako je pěnový polystyren. Jedním z největších problémů v odborných posudcích je hodnocení měrné tepelné ztráty výměnou vzduchu. Zatímco ČSN či ČSN EN ISO uvádějí pro energetické hodnocení násobnost výměny vzduchu v rozsahu 0,3 0,5 1/h, TNI (30) uvažují zcela jiný způsob výpočtu. Energetická náročnost výměnou vzduchu se stanovovala podle původního znění z roku 2009 v závislosti na počtu pobývajících osob a množství vyměňovaného vzduchu ve výši 25 m 3 /osoba, původní znění TNI počet m 3 na osobu neuvádělo. Tím docházelo k omezení násobnosti výměny vzduchu, která byla ještě ovlivněna započtením nízké hodnoty těsnosti obálky budovy n 50 ve výši odpovídající nízkoenergetickým a pasivním domům. Při volbě n 50 = 4,5 1/h při hodnocení domu v současném stavu s netěsnými okny a pak následně po zateplení některých konstrukcí v části programu A.2. ve výši n 50 = 2,0 1/h došlo k tomu, že násobnost výměny vzduchu byla n 0,2 1/h, což výrazně ovlivnilo správnost energetického hodnocení. Tento nesoulad mezi TNI a ČSN byl odstraněn v novém vydání TNI v roce Závěr Z uvedených příkladů nedostatků v energetickém hodnocení budov v programech Zelená úsporám a Nov ý panel je vidět složitost metodiky energetického hodnocení budov. Někteří zpracovatelé odborných posudků se dopouštějí chyb opomenutím či dílčím nepochopením vstupních hodnot. Na druhé straně jsou časté případy záměrně špatně zvolených vstupních hodnot s cílem ovlivnit výsledek hodnocení. Jen tak se mohou vyskytovat příklady, kdy při výměně pouze části špaletových oken za plastová okna se součinitelem prostupu tepla U = 1,20 W/m 2 K v budově s průměrnými tepelně technickými vlastnostmi konstrukcí je vypočtena úspora 40 %. Autor: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Centrum stavebního inženýrství a.s. jsafranek@volny.cz 40 stavebnictví 02/11

41 inzerce Koupit nebo půjčit? Musíme šetřit, slyšíme stále ze všech stran. Ale i šetřit je třeba umět. A týká se to také nákupu strojů. Koupit lacinější stroj totiž nemusí nutně přinášet úsporu. Půjčit si stroj je někdy mnohem výhodnější. The Cat Rental Store, síť půjčoven společnosti Phoenix-Zeppelin, nabízí ve 14 pobočkách po celé České republice širokou škálu stavebních strojů, zařízení a příslušenství pro každou práci. A třeba pro takový smykem řízený nakladač Caterpillar si jich zájemce může bez problémů půjčit deset i více. Pokud máte smykem řízený nakladač a potřebujete...? Půjčte si: odhrnout sníh sněhovou radlici. hutnit povrch vibrační válce. vyhloubit přípojky podkopové zařízení. jarní úklid zametací zařízení. odstranit pařez frézky na pařezy. sázet stromy zemní vrtáky. mulčovat zeleň mulčovače. kultivovat zeminu kultivátory. vykládat, nakládat lopaty. Univerzální pomocníci, tak by se daly nazvat smykem řízené nakladače Caterpillar. Jsou mimořádně výkonné, snadno se ovládají i udržují. Tradičně se vyznačují spolehlivostí, dlouhou životností a vysokou produktivitou práce i v nejnáročnějších provozních podmínkách. A předností je, že se možnosti jejich využití rozšiřují pomocí mnoha přídavných pracovních zařízení a nástrojů. Půjčovny The Cat Rental Store nabízejí jak kolové tak i pásové smykem řízené nakladače Caterpillar. K výhodám těch kolových patří snadný vstup do prostorné kabiny s konstrukcí ROPS/FOPS, s dostatečně velkým místem pro nohy, pohodlným sedadlem, bočními posuvnými okénky a s optimálním výhledem na pracovní plochu. Nakladače mají přehledně uspořádané ergonomické ovládací prvky a výkonné motory Caterpillar, uložené v rámu stroje podélně, což umožňuje velmi dobrý přístup. Pásové nakladače jsou díky velmi malému měrnému tlaku vhodné především do půd s menší nosností a při vysoce náročných stavbách nebo zakládání sportovních a golfových hřišť. Jejich hnací kola jsou posazena nad úrovní terénu a jsou tak izolována od rázových zatížení a znečištění. V půjčovnách společnosti Phoenix-Zeppelin The Cat Rental Store najdete vedle smykem řízených nakladačů Caterpillar i další nejrůznější stavební stroje této značky od minirýpadel a manipulátorů přes válce a dozery až po dampry. Zájemcům je k dispozici i manipulační technika Hyster, zemědělské stroje Challenger, energetické systémy a další drobné stroje, které se hodí při nejrůznějších činnostech. Nejen ke smykem řízeným nakladačům, ale také i k dalším strojům si lze vybrat z bohaté nabídky příslušenství. Kupříkladu hydraulická kladiva pro demolici a rozbíjení materiálů, šestipolohové radlice k srovnávání, rozhrnování, svahování a profilování, zemní vrtáky k vrtání děr pro sloupy a dřeviny, zametací zařízení k čištění a úklidu ploch, řetězové drážkovače k pokládání potrubí, kabeláže a pro přípravu přípojek, hydraulické hrabice se sběrnou nádobou k vybírání kamenů a nečistot, paletizační vidle pro manipulaci s materiálem, sněhové frézy k odklízení sněhu na silnicích, chodnících, parkovištích, křovinové mulčovače k pročišťování od náletových dřevin a mnoho dalších. Samozřejmostí je špičkový servis, doprava strojů na místo použití i zpět a v případě potřeby také poskytnutí školené obsluhy. Nabídka je opravdu rozsáhlá a uspokojí jak drobné podnikatele, tak i velké firmy. Bližší informace o strojích a podmínkách zápůjčky naleznou zájemci na stránkách nebo či přímo v pobočkách půjčoven The Cat Rental Store společnosti Phoenix-Zeppelin. stavebnictví 02/11 41

42 zařízení staveniště text: Roman Čech grafické podklady: archiv Metrostav a.s. Zařízení staveniště zkušenosti stavební dodavatelské společnosti Ing. Roman Čech Absolvoval Fakultu pozemního stavitelství ČVUT v Praze, směr Pozemní stavby, v roce Od roku 1992 působí v oblasti dodávek staveb, kde prošel postupně od pozice mistra, stavbyvedoucího a projektového manažera až na stávající post zástupce výrobně-technického ředitele. Je autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby. cech@metrostav.cz Někdy pár mobilních buněk za nenápadným plotem, jindy složitý provoz zaměstnávající stovky lidí u ještě složitější stavby obojím způsobem můžeme popsat zařízení staveniště, záleží jen na tom, jak velkého projektu se týká. Následující příspěvek prezentuje významný podíl zařízení staveniště na úspěšné realizaci zakázky (míněno v hodnotícím komplexu: kvalita čas cena obtěžování okolí). Obr. 1. Unifikované buňkové sestavy ZS s ochozem Z pohledu komplexní stavební dodavatelské společnosti máme zkušenost snad s každým možným typem a rozsahem zařízení staveniště (ZS). Od prostého zabednění několika místností v obnovované budově, až po zařízení staveniště několikakilometrové liniové stavby, realizované nad i pod zemí, uprostřed městské aglomerace. Odkud tedy začít se sdílením zkušeností, které by mohly zaujmout odbornou obec našich stavařských kolegů? Návrhování zařízení staveniště Otázka budoucí podoby a následné realizace zařízení staveniště začíná jeho návrhem. Zde narážíme na obecně zažitý fenomén v tom, že oblast zařízení staveniště se v současnosti často v návrhu vlastní stavby opomíjí. V době tvorby tendrové dokumentace není znám dodavatel, a tudíž ani jeho know-how, zatímco v době tvorby realizační dokumentace, poté co vyhrál zakázku, musí už obvykle dodavatel vybraný tendrem začít s výstavbou. Návrh zařízení staveniště tedy v době zahájení prací na prováděcí dokumentaci velmi často neexistuje, avšak zařízení staveniště se fyzicky zrealizovat musí, včetně potřebné projektové dokumentace a souvisejících veřejnoprávních aktů s tím spojených (viz zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon, 103, 104, 105, 115). Jeho autorem je tedy zpravidla dodavatel. Unifikované buňkové sestavy Z důvodu podmínek minimálního času na projektové, (potažmo dodavatelské) zajištění zařízení staveniště na míru jednotlivým Obr. 2. Středová chodba buňkové sestavy ZS zakázkám jsme v naší společnosti vyvinuli tzv. katalog unifikovaných buňkových sestav (obr. 1, 2). Jedná se o řadu předprojektovaných konfigurací zařízení staveniště, jejichž cílem je minimalizovat dobu návrhu, veřejnoprávních projednání i vlastní realizace objektů ZS. S tímto materiálem pracujeme již ve fázi přípravy nabídky při návrhu dokumentace POV tak, aby start stavby po případném vítězství v soutěži byl minimálně omezován přípravnými pracemi. Podrobnost výše zmíněného materiálu je připravena v úrovni detailů od základových pasů, přes polohy vyústění přípojek, umístění schodišť, ochozů, typu zastřešení, až po rozvody elektroinstalace a zdravotní techniky, v rozsahu potřebném pro ohlášení stavby či stavební povolení (viz obr. 3, 4, 5, 6). Na vlastní dodávce tohoto poloprefabrikovaného díla pak dohodnutým poměrem spolupracuje stavba s divizí, která spravuje tento hmotný majetek a zajišťuje kompletaci a montáž zejména všech unifikovaných dílců. 42 stavebnictví 02/11

43 Podmínky pro zaměstnance Daný systém má i další výhody. Standardizací řešení zařízení staveniště lze do všech typů zapracovat i jednotné standardy prostorové (kapacitní), ať už co do obsazenosti buněk kancelářských, šatnových či například velikosti zasedacích prostor. Další výhodou je i jasné definování hygienických normativů, respektujících platné právní předpisy. Obr. 3. Půdorys buňkové sestavy ZS ženy muži 1 záchod na 10 žen 1 záchod na 10 mužů 2 záchody na 11 až 30 žen 2 záchody na 11 až 50 mužů 3 záchody na 31 až 50 žen na každých dalších 50 mužů 1 záchod na každých dalších 30 žen 1 další záchod Tab. 1. Minimální počet záchodů dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Od posledně jmenovaných parametrů pak připouštíme případné odchylky, avšak pouze směrem nahoru, tj. k velkorysejšímu dimenzování prostor šaten a sociálního zařízení. Právě toto považuji za důstojný projev firemní kultury vůči zaměstnancům, jimž se zařízení staveniště stává, obvykle na řadu měsíců, jediným sociálním a někdy i stravovacím a ubytovacím zázemím. Obr. 4. Řez A-A s buňkovou sestavou s příklady ploché a šikmé střechy ZS z pohledu bezpečnosti práce a ochrany zdraví Ze zákona č. 309/2006 Sb. vyplývá povinnost zaměstnavatele při zahájení stavebních prací řádně zajistit a vybavit pracoviště (staveniště). Mezi základní podmínky, vyplývající ze zákona, patří udržování pořádku a čistoty, přehledné uspořádání celého staveniště a zajištění bezpečného pohybu zaměstnanců a strojů po stavbě. Splnění těchto základních požadavků je zaměstnavatel povinen dodržet již v projektu ZS. Konkrétními požadavky na staveniště se dále zabývá nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Mezi tyto požadavky se na počátku stavby řadí oplocení staveniště pro zamezení vstupu nepovolaných osob, označení vjezdů na staveniště vč. dopravního značení, vytyčení ochranných pásem vedení, osvětlení, rozvody energií s ohledem na bezpečnost a protipožární prevenci, řádné označení používaných zařízení apod. Obr. 5. Základové pasy buňkové sestavy ZS Obr. 6. Ochoz a schodiště buňkové sestavy ZS Poskytování informací Nedílnou součástí zařízení staveniště, kterou je třeba z pohledu BOZP neopomínat, je povinnost poskytování informací důležitých pro personál pohybující se na stavbě. To lze nejefektivněji zajistit pomocí přehledně uspořádané informační vývěsky (nástěnky), na které by neměly chybět dokumenty jako: situační plán stavby a ZS s vyznačením hlavních uzávěrů staveništních médií; seznam liniových manažerů (techniků vyššího dodavatele); požárně poplachová směrnice; provozní řád; evakuační plán stavby; rozpis inspekčních a pohotovostních služeb (pro případ poruch, havárií, mimořádných událostí); traumatologický plán (seznam osob poskytujících první pomoc a kontakt na ně). Podle okolností a typu stavby lze také vyvěsit: dokument Politika BOZP stavební dodavatelské společnosti; havarijní plán. Další oblastí zabezpečení stavby po stránce BOZP jsou bezpečnostní značky (piktogramy). Jedná se buď o bezpečnostní značky typu nebezpečné látky, nebezpečí pádu, kouření zakázáno, chemické látky, nebezpečí požáru, únikový východ apod., nebo o značky upozorňující stavebnictví 02/11 43

44 na výskyt důležitých zařízení např. hlavní vypínač elektro, uzávěr plynu a uzávěr vody. Samostatnou kapitolou je značení dopravních cest za použití dopravních značek, které stanoví pravidla pohybu po staveništi nebo stavebním dvoru, a také pravidla pro vjezd a výjezd na veřejné komunikace. Značení vychází ze zákona o pozemních komunikacích a je součástí dokumentace zásad organizace výstavby. Požární ochrana zařízení staveniště Součástí projektové dokumentace zařízení staveniště je i požárně bezpečnostní řešení stavby. Tuto dokumentaci zpracovává autorizovaná osoba v oboru požární bezpečnosti staveb. Zde jsou uvedeny požadavky na výstavbu, jako např. odstupové vzdálenosti, mezní délky únikových cest, vybavení věcnými prostředky PO a další. Při vlastním provozování ZS se stává klíčovou oblastí požární prevence. Tu upravuje především zákon č. 133/1985 Sb., v platném znění. Hlavní zásady požární prevence: Vedení dokumentace požární ochrany rozsah této dokumentace je plně závislý na činnostech, které jsou na staveništi provozovány. Tuto dokumentaci PO zpracovává osoba odborně způsobilá v oboru požární ochrany nebo technik PO. Důraz na školení zaměstnanců o požární ochraně na pracovišti. Povinnosti kontrolovat prostřednictvím oprávněných osob funkčnost všech požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany, jako jsou např. přenosné hasicí přístroje. Provádění pravidelných preventivních prohlídek. Ty může, stejně jako v případě dokumentace PO, provádět buď odborně způsobilá osoba, technik PO a nebo preventista požární ochrany odborný zaměstnanec společnosti, který absolvoval odbornou přípravu v rozsahu stanoveném zákonem o požární ochraně. Interval preventivních prohlídek je právně stanoven v délce 3 až 12 měsíců, v návaznosti na provozované činnosti. Na základě praktických zkušeností, zejména pak s průběžně se měnícím charakterem prací na staveništi, doporučujeme interval preventivních prohlídek zkrátit na 1 měsíc. Zařízení staveniště a ochrana životního prostředí (OŽP) Na objekty zařízení staveniště, bez ohledu na jejich dočasnost, se vztahují platné právní předpisy. Musí projít příslušným veřejnoprávním řízením stavebním, popř. vodoprávním (jde-li o odběry či vypouštění vod nebo o vodohospodářské objekty). V případech používání a skladování chemikálií v areálu vlastního staveniště a při nebezpečí ohrožení kvality vod přilehlých vodních toků a dešťových kanalizací je nezbytné zpracovat a nechat schválit havarijní plán (vodohospodářský). Tato povinnost vyplývá z prováděcích předpisů k zákonu o vodách. Z dokumentace pro územní řízení rozsáhlých staveb, převážně liniových, jejíž součástí bývá i zpracování EIA (Posouzení vlivů na životní prostředí staveb), pak stavebníkovi vyplývají povinnosti realizovat v rámci zařízení staveniště i související vodohospodářské objekty. Jedná se o různé typy čistíren a úpraven odpadních vod, odlučovačů ropných látek, neutralizačních stanic apod. Je-li na stavbě technologicky nezbytné použití nebezpečných chemických látek a přípravků, které mají například toxické nebo žíravé vlastnosti, musí stavba zpracovat pravidla pro bezpečné zacházení s těmito látkami a pro ochranu životního prostředí. Tyto písemně zpracované pokyny schvaluje příslušná hygienická stanice. V rámci zařízení staveniště musí být navržen celkový systém odpadového hospodářství, který podléhá odsouhlasení státní správou. Systém zahrnuje veškeré povinnosti původce odpadu při jeho shro- mažďování a předání oprávněné firmě. Jedná se o odpady z vlastního zařízení staveniště i všechny odpady vznikající ze stavební činnosti. Požadavky na ochranu čistoty ovzduší musí respektovat a zohlednit i návrh a výběr vhodného zdroje i způsobu vytápění objektů zařízení staveniště. Oplocení Nemohu začít jinak než varováním, že padá. Ikdyž to většině stavbařů připadá jako logické a zbytečné upozornění, oplocení padá až příliš často. Myslím, že nejúčinnější recept na prevenci proti lehání plotů je netolerovat lajdáctví. Ať už při jejich budování a stabilizaci, nebo při zajišťování průběžných kontrol zejména tam, kde se s oplocením opakovaně manipuluje. Stojící oplocení nám může odvést trojí službu. Ta první souvisí s naší trestněprávní odpovědností (zde bych upozornil obecně na trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., v platném znění). Jsme povinni zamezit vstupu nepovolaných osob na staveniště, přičemž míra kvality pasivního zamezení vstupu (výška, těsnost a pevnost) je přímo úměrná míře skutečné prevence a skutečné ochrany zdraví veřejnosti. V kontextu právního rámce, jímž je upravena tato problematika, připomeňme opakovaně nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Druhá služba, kterou oplocení stavby lépe či hůře odvádí, souvisí s fenoménem přemísťování předmětů z prostoru staveniště do okolí, bez souhlasu kohokoli. Z hlediska stavební praxe je tento fenomén téměř nezávislý na technických opatřeních dodavatele, zejména na rozlehlých stavbách, a jeho řešení může být účinněji regulováno spíše kvalitou systému ostrahy stavby. Prostřednictvím oplocení také stavba, stavebník a vyšší dodavatel promlouvá k veřejnosti. Obyčejem velkých dodavatelských firem je jednotný vizuální styl všech prvků oplocení. Je škoda, že menší firmy jsou za svými ploty často neviditelné. Chápu, že to významně souvisí i s náklady stavby, ale osobně v návratnost takto vynaložených prostředků do prezentace firmy už dlouho věřím. Pozitivně také vnímám, když si vnější plochu oplocení stavby vymíní sám investor pro svoji kvalitní reklamní prezentaci (viz obr. 8.). Obr. 7 a,b Obyčejem velkých dodavatelských firem je jednotný vizuální styl všech prvků oplocení 44 stavebnictví 02/11

45 Obr. 8. Oplocení ZS s reklamní prezentací investora Obr. 9. Specifickou součástí oplocení ZS mohou být protihlukové stěny Specifickou součástí oplocení mohou být protihlukové stěny. Jejich leckdy vysoká stavba a odvážná konstrukce vzbuzuje rovněž obavy z možného pádu ve větru, avšak díky (obvykle) odpovědnému statickému nadimenzování k tomu, bohudík, nedochází. Asi proto, že potřeba a parametry protihlukových stěn se rodí již ve fázi dokumentace pro stavební povolení, resp. hlukové studie, a tudíž je jejich konstrukci věnována patřičná pozornost i v dalším stupni projektové dokumentace (obr. 9). Posledním zmíněným prvkem vymezení staveniště jsou systémy elektronické kontroly vstupů. Nejen jako prevence proti násilnému překonávání oplocení, nýbrž zejména jako nástroje k efektivní evidenci počtu pracovníků na stavbě, pracovní době, nasazení kapacit jednotlivých dodavatelů apod. Výhody těchto systémů rostou s velikostí a náročností stavby. Přiměřená míra tolerance ze strany veřejnosti Jakkoli se můžeme ve stavební výrobě snažit nerušit, vždy budeme potřebovat ze strany veřejnosti přiměřenou míru tolerance. Vrchní povolenou mez hluku určuje místně příslušný stavební orgán v podmínkách vydání stavebního povolení, obvykle na základě ČSN, vyhlášky. Mez je vyjádřena v ekvivalentní akustické hladině den/noc. Dalším, účinnějším, avšak také dražším stupněm ochrany veřejnosti před hlukem je jakýkoli způsob omezení hlučných prací v čase, nad rámec výše zmíněných právními předpisy stavovených hodnot. U takovýchto opatření by měl kromě dodavatele přiměřenou měrou participovat i investor. To znamená, že pokud by nepovinná změna technologie ve prospěch přijatelnějších podmínek pro okolní Obr. 10. Bezodtoková mycí linka veřejnost měla znamenat prodloužení doby realizace díla, pak by se k této skutečnosti měli postavit čelem všichni zainteresovaní účastníci výstavby. Mluvíme-li o potřebě přiměřené tolerance, kromě hluku je třeba zmínit i prach. Jsme si zcela vědomi, že expozice prachem, snad i proto, že je i tolik viditelná, má obdobně dráždivý účinek na okolí. Opatření k zamezení prašnosti jsou však obvykle lépe proveditelná a méně nákladná než opatření proti technologickému hluku, proto je obvykle věcí a povinností ryze dodavatele, jak účinná opatření přijme. Na závěr tématu je třeba zmínit znečištění komunikací. Zde nenacházím žádný argument pro obhajobu zablácených, znečištěných a tím i nebezpečných vozovek, zejména pak uvnitř městských aglomerací ikdyž všechna opatření pro prevenci znečištění vozovek, nebo pro jejich průběžné čištění, jsou relativně drahá. Tuto povinnost ze zhotovitele nikdo nesejme a stále je třeba si připomínat, že jde významnou měrou i o prevenci dopravních nehod. Odtud může vyjít s čistým štítem jen ten, kdo před výjezdem ze staveniště řádně myje techniku. Specifika zařízení staveniště a POV na podzemních stavbách Podzemní stavby tvoří skupinu, která klade velké nároky na návrh technologického a provozního ZS, pro které není místo ve vlastním podzemním díle. Činnost v podzemí, prováděná hornickým způsobem, navíc vykazuje i řadu specifik vyplývajících z báňských předpisů. Je rovněž třeba rozlišovat stavby realizované v zastavěném území (např. tunely pražského metra) a dopravní stavby realizované ve volné krajině (ražené silniční a železniční tunely, průzkumné štoly apod.), mimo jiné z důvodů ochrany veřejných zájmů. V ČR byla dosud převážná většina ražených tunelů prováděna metodou NRTM (Nová rakouská tunelovaní metoda). Níže uvedené prvky vybavení ZS proto korespondují s potřebami této technologie. Objekty zařízení staveniště na povrchu podzemní stavby Ve většině případů návrh zahrnuje typové mobilní objekty. Některé mají charakter výše zmiňovaných kontejnerových sestav (kanceláře vedení stavby, technického dozoru investora a geomonitoringu, šatny, sociální zařízení, klidové místnosti pro dělnický personál v době pracovní přestávky, výdejna svítidel, ostraha apod.). Pro běžnou údržbu důlních mechanizmů se na staveništi umísťuje servisní hala, zámečnická dílna, dílna elektro a sklady drobného nářadí. Pohonné hmoty se skladují v mobilních zásobnících PHM, oleje a mazadla v ekoskladech rovněž kontejnerového charakteru. stavebnictví 02/11 45

46 Z těchto požadavků pak vyplývají technická opatření, jako sedimentační nádrže, norné stěny, ekosklady apod. Obr. 11. Objekty zařízení staveniště v podzemním díle V prostoru staveniště se dále umisťují skladovací plochy (pro výztuž tunelového ostění, prvky rozvodu větrání podzemního díla, potrubí pro technologická vedení v tunelu, havarijní materiál pro potřeby BOZ apod.). Specifickým objektem stavby je, v případě provádění trhacích prací, sklad výbušnin. Podmínky provádění trhacích prací, jakož i nakládání a manipulace s výbušninami, jsou upraveny vyhláškou č. 72/1988 Sb. V této oblasti je klíčová komunikace s místně příslušným Obvodním báňským úřadem, do jehož gesce patří většina potřebných legislativních kroků a povolení. Podstatný je rovněž prostor pro mezideponii rubaniny, vnitrostaveništní obslužné komunikace a manipulační plochy, včetně ploch pro odstav důlní techniky apod. Dalším nezbytným vybavením je obvykle bezodtoková, mycí linka vyjíždějících vozidel. Důlní a zachycené technologické vody se svádí do systému usazovacích nádrží (ocelové vany, železobetonové jímky). Po usazení, popř. intenzivním předčištění v odstředivé lince pro oddělení pevných částic (centrifuze), jsou vody dále přes odlučovač ropných látek čištěny a v případě potřeby i neutralizovány před vlastním vypouštěním na základě příslušných povolení vodoprávního úřadu. Objekty zařízení staveniště uvnitř podzemního díle Podzemní část stavby (tunel, štola, šachta) je při své realizaci v rámci ZS (obr. 11) vybavena větráním (osazení ventilátorů a lutnových tahů), tunelovým rozvodem elektřiny a osvětlení, rozvodem vody, rozvodem/výtlakem kanalizace včetně dílčích usazovacích jímek, v některých případech i rozvodem stlačeného vzduchu, jehož výrobu zajišťují mobilní kompresorovny umístěné na portále tunelu. Vstup do šachet je vybaven lezným oddělením. Specifika zařízení staveniště a POV na liniových dopravních stavbách POV liniových staveb musí kromě přístupů na jednotlivá staveniště definovat i přepravní trasy a případné objížďky, omezení a uzávěry komunikací, vše řešeno v rámci dopravně-inženýrských opatření. Z přehledné situace POV musí být detailně znám obvod staveniště a zařízení stavenišť jednotlivých stavebních objektů, mimo jiné také proto, že se při práci často pohybujeme na hranici pozemků mnoha různých majitelů. V dokumentaci POV mají být uvedeny i všechny požadavky a omezení týkající se zabezpečení ochrany staveniště. Mezi nejdůležitější patří rovněž opatření pro zamezení kontaminace vod a terénu při dopravě, a také skladování a manipulace s ropnými a živičnými látkami (zejména v úseku ochranných pásem vodních zdrojů) v době výstavby. Dále jde o zajištění technologické kázně během výstavby s cílem minimalizace negativních vlivů na životní prostředí (sekundární prašnost, hluk, vegetace, voda). Častěji se zde setkáváme i s problematikou povolování kácení dřevin (viz zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), a s tím související povinností činit tak v době vegetačního klidu ( ), jakož i požadavky na rekultivaci dotčeného území. Rozsah zařízení staveniště liniové stavby pak musí reflektovat zejména požadavky na kontinuální průběh dílčích stavebních činností. Při jeho návrhu je nutno brát zřetel na: volbu vhodné polohy ZS ve vztahu k realizaci páteřní komunikace; správné parametry a únosnosti staveništních komunikací (týká se zejména mostů, prospustků); reálné možnosti provedení dočasných přípojek el. napětí, vody a kanalizace. Zřízení a užívání zařízení staveniště v provozovaných objektech Další specifika přináší obvykle zřízení a užívání zařízení staveniště v provozovaných objektech. To má své výhody i nevýhody. Vzhledem k tomu, že se ZS nachází za oplocením stávajícího objektu, není ve většině případů nutné zajistit hlídací služby na ochranu majetku, protože do ostrahy je zapojena hlídací služba objektu. Rovněž tak osvobození od inženýrské činnosti je obrovskou výhodou. Problém však bývá s dopravou materiálu a často i parkováním osobních automobilů všech pracovníků, kteří se stavbou do areálu přibyli. Častým řešením, nikoli však vyřešením problému, bývají různé typy povolenek vjezdu, nicméně prostorové možnosti se tím fyzicky nezvětší. Rovněž veškeré vjezdy a výjezdy nákladních vozidel s materiálem musí projít kontrolou, obvykle přísnější než na běžných staveništích, což vyvolává i větší zátěž techniků stavby, přinejmenším povinností podpisu nejrůznějších dokladů potřebných k povolení vjezdu/výjezdu pro každé zásobující vozidlo. To klade i vyšší nároky na pohyb techniků stavby po pracovišti. Větší problémy bývají i se skladováním materiálu, protože skladovací plochy areálu nejsou obvykle postačující, vedle vlastních potřeb provozovatele, ještě pro stavbu. Proto bývají plochy vyčleněné stavbě často vymezené pro více dodavatelů. Velmi komplikované bývá odstavení stavebních mechanizmů, které mohou parkovat pouze na vyhrazených plochách a ne vždy pod plnou kontrolou pracovníků stavby. V provozovaných objektech většinou není problém s připojením na inženýrské sítě, s připojením na internet a určité sociální zázemí jako WC či sprchy. Většinou jsou zde rovněž dobré možnosti pro stravování pracovníků, takže nedochází k velkým prostojům s dopravou na oběd a zpět jako na stavbách v extravilánu. V provozovaných objektech však musí být přijata pravidla pohybu a chování v tomto objektu, jedná se zejména o dodržování BOZP, PO a environmentálních standardů provozovatele. Rovněž důsledné oddělení provozu stavby od činností provozovatele bývá, zejména z hlediska BOZ a PO, přísně definováno a kontrolováno. Proto zde hrozí, podstatně častěji než na běžných stavbách, ukládání pokut či jiných sankcí za nedodržování těchto vnitřních předpisů. I jejich částky mohou být vyšší než od státních orgánů či Policie ČR. Závěr Problematika zařízení staveniště je širší, než se na první pohled zdá. Nelze ji příliš zjednodušovat, protože sama o sobě je plná 46 stavebnictví 02/11

47 detailů, právních rámců, technických řešení a závislostí na podmínkách staveb, jejichž úspěšný chod je funkčností ZS podmíněn. Každá z kapitol tohoto článku by mohla být samostaným tématem, vhodným pro další, postupné rozšiřování o vědomosti, zkušenosti a nápadů dalších členů naší odborné veřejnosti. Asi proto neusiluji o učinění jakýchkoli, za každou cenu stručných, závěrů. Pokud bych chtěl přece jen shrnout témata, kterým by měla být věnována, v zájmu zkvalitňování zařízení stavenišť na českých stavbách, trvale náležitá pozornost, zmínil bych zejména následující oblasti: Nevadí, když projektant zařízení staveniště nevyprojektuje velcí dodavatelé na to lidské zdroje i know-how obvykle mají. ZS může být, zejména na stavbách v podzemí, vybaveno různými provozy, někdy požárně a environmentálně náročnějšími než vlastní stavba. Ty nesmí být zanedbávány, byť jde o stavby dočasné. Škodí věci, když investor ignoruje oprávněné nároky dodavatele na ZS a zpochybňuje oprávněné náklady (pokud je dodavatel schopen doložit, co za požadovanou cenu dodá ). Probíhá-li diskuze s investorem o nákladech na ZS jen na bázi licitace percentuální výše z odbytové (předpokládané) ceny díla, bývá nedůvěra na obou stranách. Oboustranně korektního a profesionálního výsledku lze dosáhnout jen tehdy, jedná-li se o nákladech na ZS na bázi projektové dokumentace (nebo alespoň návrhu) ZS, v návaznosti na POV stavby. Investor s takovýmto přístupem se pak také přesně dozví, jak a čím bude stavba proti vynaloženým nákladům vybavena. ZS dotváří významnou měrou jméno svému provozovateli, a to jak navenek (směrem k veřejnosti), tak i dovnitř firmy (k zaměstnacům, subdodavatelům, ostatním účastníkům výstavby). ZS musí být přehledným a jasným zdrojem veškerých nezbytných informací o stavbě a jejím provozu, a to pro všechny účastníky výstavby. Jde zejména o oblast BOZ, PO a ochrany životního prostředí, ale rovněž o informace nutné pro orientaci na stavbě a řešení případných krizových situací. inzerce english synopsis Building Site Equipment Experience of a Higher Contractor Sometimes a few mobile cabins behind a decent fence, sometimes a complicated facility employing hundreds of people in a still more complicated building project both descriptions of the building site equipment may apply; it depends on the size of the project. Yet it is quite rate for non-professional public to realise the significance of building site equipment for successful completion of the project. The issue of building site equipment is wider than it seems at first sight. It is not easy to simplify because by the nature of itself it is full of details, legislation frameworks, technical solutions and dependence on the conditions of building sites, the successful operation of which is subject to the functionality of building site equipment. Either chapter of the article could stand for a separate topic suitable for further step-by-step intake of pieces of knowledge, experience and ideas of other members of our professional public. klíčová slova: zařízení staveniště, plán organizace výstavby (POV), bezpečnost práce a ochrany zdraví (BOZP) keywords: building site equipment, building organisation plan, occupational safety and health stavebnictví 02/11 47

48 zařízení staveniště text: Petra Suchardová, Aleš Bernatík foto: archiv autorky Modelování a simulace exploze při mimořádných událostech Ing. Petra Suchardová Vystudovala Fakultu bezpečnostního inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava. V současné době pracuje na pozici bezpečnostního technika u firmy ArcelorMittal Ostrava a.s. a pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se problematikou modelování a hodnocení průmyslových havárií, risk managementem a snižováním zranitelnosti podniků. petra.suchardova.st@vsb.cz Spoluautor: doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík ales.bernatik@vsb.cz Jedná se o kombinaci grafické a výpočetní metody. Výpočetní náročnost není velká, ale existuje celá řada faktorů, které nemohou být ve výpočtu zahrnuty. Tyto faktory mohou způsobit značnou odchylku od skutečného průběhu exploze. S postupem se nejčastěji setkáváme v normách, jak v rámci českých, tak i v právních předpisech EU. Normy obsahují také postup výpočtu. K nejčastějším omezením patří řešení exploze pouze v určité oblasti, dále je omezeno množství vstupních parametrů. Na základě tohoto postupu se obdrží pouze limitované výsledky. Článek zaměřený na oblast managementu rizik prezentuje možnosti modelování mimořádných situací, například vzniku požáru a výbuchu vlivem úniku chemických látek. Součástí příspěvku je také konkrétní případová studie úniku vodíku z potrubí a potenciálních dopadů na osoby a stavební konstrukce. V průmyslových oblastech se můžeme setkat s celou řadou látek, které jsou nezbytné pro výrobu, ale zároveň jsou potenciálním zdrojem havárie, např. exploze. Typickým regionem s vysokou koncentrací průmyslu (zejména chemický, stavební, hutní i strojírenský) je například Moravskoslezský kraj. Mezi nejrozšířenější nebezpečné průmyslové látky z pohledu požáru a výbuchu, které se používají při průmyslové výrobě, jsou plyny jako např. kyslík, vodík, zemní plyn, acetylén. Dalším nebezpečným zdrojem mohou být odpadní plyny jako např. vysokopecní plyn vznikající při výrobě železa. Základní požadavky na opatření pro eliminaci rizik spojených s havárií stanovují právní předpisy, které stanovují opatření, nejčastěji vymezení ochranných zón, implementace opatření do havarijních plánů, krizových plánů apod. Pro získání parametrů exploze se využívá modelování exploze jako součásti analýzy rizik zahrnující pravděpodobné scénáře explozí [5]. Základní typy modelů exploze lze rozdělit do následujících skupin: nomogramy; aplikace analogicky odvozených zjednodušených teoretických modelů; počítačové simulace; simulace výbuchu v reálných podmínkách pomocí předem připravených postupů. Modelování havárií Nomogramy Nejjednodušší formou simulace exploze je výpočet s využitím nomogramu. Obr. 1. Modelování explozí Aplikace analogicky odvozených zjednodušených teoretických modelů Metoda vyžaduje při výpočtu teoretickou rozvahu a odvození vzorců. Řešitel musí hledat v teoretických zdrojích informací, jak nejlépe charakterizovat chemické látky a parametry exploze pro daný teoretický model. Možnosti parametrizace vstupu a výstupu určuje volba výpočetního modelu exploze. Výpočet je časově náročný, a proto je doporučeno použít algoritmů s využitím např. tabulkového procesoru. Postup je zejména vhodný v případech, kdy se hledá řešení modelování exploze pro nové průmyslové látky a sloučeniny. Modelování exploze počítačovými simulacemi Další metodou je využití modelování exploze počítačovými simulacemi, což je v současné době s možnostmi výpočetní techniky nejzajímavější. Výpočetní systémy pro modelování explozí zahrnují podrobně zpracované výpočetní modely explozí. Zpracované výpočetní modely explozí nejznámějších typů software (např. ALOHA, EFFECTSPLUS a TEREX) umožňují širší řadu vstupních aplikací než metody předešlé. Při vyhodnocování nabízí také použití různých klasifikačních a hodnotících kritérií pro hodnocení dopadů na zdraví a životy lidí. Aplikaci je možno použít k posouzení možných ztrát na majetku a životním prostředí [5], což může být zajímavý údaj, jak pro provozovatele takového zařízení, tak i pro průmyslové pojišťovny a orgány státní správy. Simulace výbuchu v reálných podmínkách Poslední možností je simulace výbuchu v reálných podmínkách s omezením množství výbušné látky, kdy je při zkoumání výbuchů použito takových technologických postupů, aby nedošlo k újmě na zdraví osob a majetku. Jako příklad lze uvést činnost zkušebních 48 stavebnictví 02/11

49 ústavů, kdy se vyvolává a zkoumá exploze ve zkušebních štolách po důlní činnosti. Výbuch v otevřeném prostoru Výbuch je mimořádná událost, fyzikálně-chemický jev, kdy dochází k uvolnění množství energie do okolních prostor spolu se šířením tlakové vlny, doprovázené lokálním zvýšením tlaku a teploty [2]. Jedná se o rychlé hoření, kdy koncentrace plynu s oxidační látkou je v rozsahu mezi mezemi výbušnosti. Existují různé typy možných výbuchů v závislosti na hořlavé nebo výbušné látce. Jiným způsobem reagují kapaliny, plyny, zkapalněné plyny, prachy, výbušniny. Základními podmínkami pro vznik výbušné reakce je vedle přítomnosti těchto látek přítomnost oxidačního prostředku, zápalného zdroje a prostoru, ve kterém se bude výbuch šířit. BLAST FIREBALL NÁDOBA JET FLAME POOL FIRE Přetlak [bar] Pravděpodobnost Účinek na stavební úmrtí osob [%] konstrukce <0,07 0 Vyražená okna a dveře 0,07 0,21 10 Budovy dočasně neobyvatelné 0,21 0,34 25 Budovy těžce poškozené (zničené z 50 %) 0,34 0,48 70 Budovy takřka zničené (zničené ze 75 %) >0,48 95 Zlomené stožáry, lámání kmenů stromů a silných větví Tab. 1. Účinky výbuchu na osoby a stavební konstrukce [3, 4] Mezi základní typy výbuchů hořlavých kapalin, plynů nebo par lze zařadit následující [3]: Boiling liquid expanding vapors explosion (B.L.E.V.E.); Vapour cloud explosion (V.C.E.). Exploze expandujících par vroucí kapaliny Prvním typem výbuchu je tzv. B.L.E.V.E. Zkratka pochází z anglického Boiling liquid expanding vapour explosion. Jedná se o výbuch expandujících par přehřáté kapaliny, nejčastěji zkapalněných uhlovodíkových plynů (např. LPG, LNG apod.). Obecně lze říci, že tento jev nastává, pokud dojde k náhlému uvolnění velkého množství výše zmíněných látek do atmosféry. Jako primární příčina vzniku tohoto výbuchu je oheň v okolí nádoby, který postupně oslabí plášť nádoby, až dojde k jeho prasknutí. V tomto okamžiku se veškerý objem této nádoby uvolní do okolních prostor. Exploze je doprovázena vznikem tlakové vlny a tvorbou úlomků. V případě úniku hořlavé kapaliny nebo zkapalněného uhlovodíkového plynu může vzniknout ohnivá koule (Fireball) [2]. Princip tohoto jevu je patrný z obr. 2. Obr. 2. Princip B.L.E.V.E. Poměrně známá je i havárie z Pasadeny, rovněž z roku 1989, kdy v podniku na výrobu polyethylenu došlo k chybě při údržbě a nastalo uvolnění směsi plynu ethylenu, izobutanu, hexenu a vodíku z kulového ventilu. Celkové uvolněné množství bylo zhruba kg. Následoval prudký výbuch mračna par. Řetězově exploze způsobila dvě další exploze skladovacích nádrží izobutanu o obsahu zhruba 76 m 3 a reaktoru s polyethylenem. Časové rozmezí bylo asi od do minut po tom, kdy nastal první výbuch. Postupně docházelo ke vzniku dalších požárů a výbuchů. Ve vzdálenosti 6 mil byly ještě nalézány úlomky. Důsledkem této havárie byla dvě zcela zničená zařízení, 23 usmrcených osob a mnoho zraněných lidí [3]. Podmínky pro vznik jevu V.C.E jsou následující [1]: přítomnost hořlavých látek za odpovídajícího tlaku nebo teploty; mrak par musí být vytvořen před zapálením; část mraku musí být v mezích výbušnosti dané látky; tlaková vlna způsobená výbuchem tohoto typu je závislá na rychlosti šíření plamene. Výbuch mračna par je přeměna hořlavých plynů nebo par ve směsi s oxidačním prostředkem. Ta je doprovázena tlakovou vlnou. Mohou nastat dvě situace [3]. Pokud nedojde ke vzniku přetlaku, vznikne požár typu Flash Fire, při kterém nedochází ke vzniku tlakové vlny. Pokud přetlak nastane, pak se jedná o V.C.E. Při tomto typu výbuchů již vzniká tlaková vlna. Obvykle nastává detonace, kde plamen postupuje jako rázová vlna následována těsně vlnou, která uvolňuje energii na udržení rázové vlny. Hořlavý soubor hoří nadzvukovou rychlostí. Jako důsledek může nastat zhroucení staveb a konstrukčních systémů. Charakter tohoto jevu je uveden na obr. 3. vertikální rozptyl Výbuch oblaku par Druhým typem jsou výbuchy hořlavých mraků par známé pod označením v anglickém jazyce Vapour cloud explosion, V.C.E. Tento typ výbuchu může způsobit nejzávažnější možné následky. V historii je dokumentována řada případů tohoto výbuchu, kdy vlivem úniku chemické látky došlo k vzniku jevu V.C.E., které dokazují účinky tohoto jevu. Zejména jde o výsledky působení na okolní konstrukce stavebních objektů, životní prostředí a v neposlední řadě na člověka. Je možné jmenovat závažné havárie ve Flixborough v roce 1974, kdy při úniku a následném výbuchu cyklohexanu došlo k usmrcení 28 osob. Další havárií z roku 1989 byl výbuch zemního plynu v Rusku, při němž bylo usmrceno 1218 osob a 575 osob bylo zraněno. přenos tepla rozptyl přestup tepla Obr. 3. Princip V.C.E. usazování částic shora chemická reakce shlukování částic, vypařování nebo kondenzace usazování částic a par vertikální rozptyl přenos tepla rozptyl stavebnictví 02/11 49

50 Ve výše uvedených odstavcích jsou objasněny základní principy vzniku výbuchu mračna hořlavých par. Podstatné je rovněž objasnit možné dopady těchto jevů. Níže uvedené tabulky 2,3 zobrazují působení tlaku vznikajícího při výbuchu na osoby a stavební konstrukce. Na typ výbuchu V.C.E. je zaměřen příklad následující případové studie. Případová studie Pro případovou studii analýzy rizik je zvolen případ havárie průmyslové látky vodíku ve venkovním a vnitřním prostoru. Tato testovací studie je provedena v průmyslovém podniku zabývajícím se výrobou vodíku a dalšími chemickými produkty. Základní algoritmus při analýze rizik je definování možných skupin scénářů, které mohou nastat. Pro analýzu rizik jsou vybrány dva scénáře, roztržení potrubí v plném průřezu a následný požár typu Jet Fire a jev V.C.E., jehož vysvětlení je uvedeno v minulé kapitole. Požár typu Jet Fire nastává v zařízeních pod vysokým tlakem (např. produktovody). Při úniku hořlavé kapaliny z potrubí za vysokého tlaku dochází buď k rozstřikování nebo k úniku proudem. Tyto požáry můžou být velmi intenzivní, ohrožují okolí vlivem sálavého tepla, mohou působit na zařízení a způsobit poškození vedoucí k ještě větším únikům [2]. Vstupní parametry pro počítačovou simulaci výbuchu s uvážením jevu Jet Fire a výbuchu typu V.C.E. jsou shrnuty v tab. 2. Obr. 4. Zóna ohrožení pro scénář č. 1 Scénář Výsledky provedených simulací explozí shrnuje tab. 3, obr. 4, 5 a 6. Je simulováno potrubí o délce 2 km, průměru 250 mm, vstupním tlaku 5 bar a teplotě 20 ºC. Působící přetlak na konstrukce je 0,129 bar, což způsobuje malé škody na budovách, jsou nutné pouze opravy malého rozsahu, budovy jsou dočasně neobyvatelné. Závěr Rychlost větru Třída atmosférické stability Typ úniku látky z potrubí 1. 5 m.s -1 D Jet Fire 2. 1,7 m.s -1 F Jet Fire 3. 5 m.s -1 D V.C.E. 4. 1,7 m.s -1 F V.C.E. Tab. 2. Vstupní podmínky Typ úniku Katastrofický celým průměrem Katastrofický celým průměrem Katastrofický celým průměrem Katastrofický celým průměrem V současné době je management rizik jeden z nejdůležitějších prvků ve strategii podniků. V průmyslových společnostech, kde se užívá Obr. 5. Zóna ohrožení pro scénář č. 3 Přetlak [Bar] Created: 13 Mar :49: Obr. 6. Vývoj přetlaku při explozi 800 1,000 Vzdálenost [m] 1,200 1,400 1,600 Scénář Maximální délka plamene (burn duration 1 hour) Maximální poměr odhořelé látky v čase Celkové odhořelé množství Průměrné uvolněné množství v čase Smrtelná zóna Ohrožení v bodě (v 10 m) 1. 7 m 741 kg.min kg 16 m 12,5 kw.m m 741 kg.min kg 15 m 15,6 kw.m kg 90,9 kg.min m ppm kg 90,9 kg.min m 41,9 ppm Tab. 3. Výsledné hodnoty po provedené počítačové simulaci 50 stavebnictví 02/11

51 Obr. 7. Modelování a hodnocení explozí hořlavých látek k technologickým procesům, vzniká vysoký rizikový faktor požáru a výbuchu. Článek se zabývá oblastí risk managementu a ukazuje na možnosti řešení teoretické prevence rizik před škodami na majetku a lidských životech formou modelování. Nejvyšší riziko škod způsobených explozí lze zejména nalézt ve stavebním, chemickém, hutním a v dalších odvětvích průmyslu. Nedílnou součástí rizikového managementu je stanovování a provedení opatření s cílem snižování působících rizik. Jednu z možných cest ukazuje i případová studie v tomto článku. Samotná implementace managamentu rizik spojených s explozí a požárem může mít různou podobu. Jednou z možných variant je použití kombinace multikriteriální analýzy a modelování explozí při hodnocení rizikového faktoru u Asset Risk Management (ARM) nebo Enterprise Risk Management (ERM). Správné zavedení systému managementu rizik formou ARM nebo ERM má také podstatný vliv na průmyslové pojištění (strategický management, spolupráce top managementu, konzultantských firem, pojišťovacích společností). Součástí článku je případová studie potrubí vodíku v průmyslovém areálu. Riziko exploze je modelováno pomocí výpočetních simulací. Rizikem v případě vodíku je jeho nekontrolovatelné hoření při jeho náhodném úniku, jak ve vnitřním, tak i venkovním prostředí. Vysoká pravděpodobnost úniku vodíku, vzhledem k jeho vlastnostem, a následně tvorba hořlavé směsi může vést při iniciaci k uvolnění velké energie a následně k hoření nebo k explozi. Praktickým závěrem je stanovení účinku výbuchu co do určení okruhu smrtelných zranění a ohrožení tepelným zatížením, či koncentrací použité látky v bodě 10 m od epicentra výbuchu. Největším rizikem při vzniku exploze uvnitř zařízení je tlaková vlna a požární zatížení objektu. V případě výbuchu vně objektu je největším ohrožením lidského zdraví koncentrace nebezpečné látky nebo následných spalin v ovzduší. Použitá literatura: [1] Methods for the calculation of physical effects due to releases of hazardous materials (liquids and gases), Yellow Book, 3 ed., PR 14E, 1997 [2] Bartlová I., Damec J.: Prevence technologických zařízení. Ostrava: SPBI, Edice spektrum 30., 2002 [3] Lees Loss Prevention in the Process Industries, hazard identification, assessment and control. 3. ed. Elsevier: Edited by Sam Mannan, 2005, ISBN [4] URL:< > [cit ] [5] Jelínková P., Bernatík A., Sucharda O.: Risk analysis, computational simulation of accident and its influence to surround, The First International Conference on Soft Computing Technology in Civil, Structural and Environmental Engineering, B.H.V. Topping and M. Papadrakakis, (Editors), Civil-Comp Press, Stirlingshire, United Kingdom english synopsis Modelling and simulation of explosion within extraordinary accidents The article presents possibilities of extraordinary accidents modelling such as a fire and an explosion creation which are caused by chemical substances releases. The presented issue belongs to a risk management sphere which creates the part of the integrated management system. The part and parcel of the paper is a particular case study elaborated for hydrogen releases from pipeline and potential consequences to people and building structures. klíčová slova: risk management, exploze, modelování keywords: risk Management, explosion, modelling odborné posouzení článku: doc. Ing. Václav Kupilík, CSc. Fakulta stavební ČVUT Praha stavebnictví 02/11 51

52 zařízení staveniště text: Michal Sedláček, Jan Řehoř grafické podklady: archiv firmy KO-KA s.r.o. Kontinuální betonáž podzemní šachty Ing. Michal Sedláček, Ph.D. Vystudoval FSv ČVUT, obor Konstrukce a dopravní stavby (2001). V současné době působí jako statik ve firmě KO-KA s.r.o., která se specializuje především na podzemní stavby městské infrastruktury. Je soudním znalcem pro podzemní stavby a zakládání staveb. Autorizovaný inženýr pro geotechniku, statiku a dynamiku staveb. sedlacek@ko-ka.cz Spoluautor: Ing. Jan Řehoř rehor@ko-ka.cz Příspěvek popisuje využití technologie kontinuální betonáže do posuvného bednění při obnově podzemní revizní kanalizační šachty. Revizní kanalizační šachta je umístěna v ploše fotbalového hřiště u křižovatky ulic Zelenkova a Generála Šišky Praha 12, její vnitřní průměr je 0,8 m a hloubka 20,5 m. V okolí šachty byly v minulosti zaznamenány propady povrchu. Při opravě těchto propadů v květnu 2010 byl zároveň proveden stavebně technický průzkum šachty, který odhalil havarijní stav konstrukce. Následně byl zpracován návrh obnovy kanalizační šachty. Příčina havarijního stavu Pravděpodobnou příčinou havarijního stavu bylo přivedení drenáží z areálu sportoviště k stávající revizní šachtě, která byla provedena z betonových skruží bez zámků s obsypem z propustného materiálu. Tento materiál byl postupně vyplavován vodou do prostoru šachty spárami mezi skružemi, čímž došlo k jednostrannému působení zeminy na šachtu a následnému vybočení. Postup obnovy Bylo rozhodnuto o zřízení nové kruhové šachty o vnitřním průměru 3,9 m v místě původní revizní šachty. Zvolený způsob rekonstrukce šachty vycházel z prací prováděných hornickým způsobem, při nichž se nejprve zhotoví provizorní konstrukce (obr. 3), která slouží k zajištění bezpečnosti a stability šachty v průběhu hloubení. Po dosažení požadované nivelety je vybudována definitivní konstrukce (obr. 4), která zaručuje mechanickou odolnost a stabilitu při užívání díla v průběhu návrhové životnosti stavby. Obr. 2. Stávající havarijní stav konstrukce šachty Provizorní konstrukce šachty Nosným prvkem je ohlubňový rám z válcovaných profilů I č. 240, který se na terénu usadí do vodorovné polohy. Na tento rám se postupně s hloubením zavěšují vodorovné kruhové rámy z důlní ocelové výztuže K 21. Pažení je tvořeno ocelovými pažinami UNION tl. 3 mm. Aktivace provizorní konstrukce s horninovým prostředím je zabezpečena pomocí dřevěných klínů (obr. 3). Průměr výrubu při výstavbě provizorní konstrukce byl 4,9 m. Definitivní konstrukce šachty Obr. 1. Situace. Šachta je umístěna v ploše fotbalového hřiště u křižovatky ulic Zelenkova a Generála Šišky Praha 12. Nová revizní šachta o celkové hloubce 20,5 m je vybavena lezním oddělením s přestupními podestami. Nosná železobetonová konstrukce je navržena z litého betonu C 30/37 XA2 s krystalizační 52 stavebnictví 02/11

53 Obr. 3. Provizorní konstrukce šachty Obr. 4. Definitivní konstrukce šachty přísadou ADMIX C 1000, prutová výztuž B 500B, svařované sítě B 500A. Krytí výztuže pro vnější povrch je 50 mm, pro vnitřní povrch 30 mm. Kruhová šachta o vnitřním průměru 3,9 m je vybetonována až na úroveň 4,0 m pod terén (obr. 4). Zde je zakončena železobetonovou stropní deskou s dvěma otvory (lezní a manipulační), každý o průměru 0,8 m. Na tuto desku jsou vystavěny dva komíny ze skruží DN 800 mm a zakončeny litinovými uzamykatelnými poklopy s ventilací. Šachta je vybavena lezním oddělením z kompozitních profilů (obr. 9). Obr. 5. Zdvihací hydraulické zařízení 1 vodicí tyč 2 hydraulické zdvihací zařízení 3 hydraulický agregát 4 posuvné bednění 5 pracovní plošiny Technologie kontinuální betonáže Pro zhotovení definitivní konstrukce šachty byl zvolen způsob kontinuální betonáže do posuvného bednění. Tento postup výstavby je běžný pro konstrukce pozemních staveb uzavřeného průřezu jako jsou nádrže, sila, vysoké komíny či chladicí věže, avšak v podzemním stavitelství je jeho použití spíše výjimečné. Tato technologie klade vysoké nároky na sladění armovacích prací, rychlosti betonáže, rychlosti zvedání bednicího prstence a rychlosti probíhající hydratace betonu, neboť odkrytá část mladého betonu musí již vykazovat dostatečnou pevnost pro přenesení účinků narůstajícího svislého zatížení (ve stavebním stavu). Hlavní výhody zvolené technologie jsou následující: ve stěně šachty nevznikají žádné pracovní spáry (eliminace průsaků podzemní vody), odpadají technologické prostoje způsobené prodlevou pro odbedňovací lhůty či prodlevou pro přestavbu bednění (časová úspora). Obr. 6. Schéma posuvného bednění stavebnictví 02/11 53

54 Obr. 7. Ukládání betonové směsi Posuvné bednění se pohybuje pomocí hydraulického zařízení (obr. 5) po svislých vodicích tyčích (obr. 6), které jsou umístěny ve stěně budoucí šachty a stávají se tak součástí výsledné betonové konstrukce. Na těchto tyčích jsou osazeny hydraulická zdvihací zařízení společně s krátkými konzolami, které jsou tvořeny válcovanými profily. Tyto konzoly jsou opatřeny táhly (ocelové trubky), na nichž jsou zavěšeny dvě pracovní plošiny a vnitřní bednění. Na první plošině probíhají železářské armovací práce (ukládání výztuže) a betonářské práce (ukládání směsi, vibrování), druhá plošina (obr. 10) je určena k finální povrchové úpravě již hotové betonové konstrukce. Vnější bednění je v tomto případě tvořeno provizorní konstrukcí šachty tzn. pažinami UNION. Betonová směs je přímo z autodomíchávače ukládána do stojaté nádoby (badie) určené pro svislý transport čerstvého betonu a pomocí otočného věžového jeřábu je směs uložena do bednění (obr. 7). Stavba probíhala v zimním období, a proto bylo nutné provést související opatření (obr. 8). Výstavba tubusu šachty o výšce 16,5 m byla dokončena za 6 dní, rychlost postupu betonáže tedy byla 2,75 m/den. Závěr Zvolený způsob výstavby definitivní konstrukce šachty prokázal vhodnost použití kontinuální betonáže do posuvného bednění pro obdobné podzemní konstrukce menších rozměrů. Použitá technologie vedla k odstranění pracovních spár a současně ke zkrácení termínu obnovy oproti klasické technologii s překládacím bedněním. Obr. 8. Opatření pro betonáž v zimním období Použitá literatura: [1] P-772/110 Oprava šachty VŠ 284,14, Praha 12 Kamýk, Projektová dokumentace, KO-KA s.r.o. [2] Fotografie archiv firmy KO-KA s.r.o. [3] Trtík, K.: Betonové konstrukce 1 Technologie betonu I, přednáška 4 [4] Geotechnický průzkum stavebního stavu konstrukce VŠ 284,14, Praha 12 Kamýk, Závěrečná zpráva, INSET s.r.o. Obr. 9. Šachta je vybavena lezním oddělením z kompozitních profilů Obr. 10. Druhá plošina šachty je určena k finální povrchové úpravě již hotové betonové konstrukce english synopsis Continuous Concreting of Underground Manholes The article describes the technology of continuous concreting into mobile formwork when renovating an underground manhole. The sewer manhole is situated under a football field near the junction of Zelenkova and Generála Šišky streets (picture 1), its inner diameter is 0.8 m and depth 20.5 m. In the manhole vicinity surface slumps were seen in the past. During the slump repair in May 2010, a structural and engineering survey of the manhole was completed discovering that the structure was in emergency conditions (picture 2). Subsequently, a renovation plan was designed. klíčová slova: kontinuální betonáž, podzemní šachta, posuvné bednění keywords: continuous concreting, underground manhole, mobile formwork 54 stavebnictví 02/11

55 obnova staveb text: Michael Balík grafické podklady: autor Detail po provedených úpravách (sanace vlhkosti zdiva metodou vzduchových dutin) před vlastní restaurátorskou opravou fasády Snižování vlhkosti zdiva v příkladech, část I. volba nejvhodnějších metod Ing. Michael Balík, CSc. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Je majitelem ateliéru pro návrhy sanace zdiva, ochrany fasád a všech souvisejících vlivů, autor devíti odborných publikací v daném oboru. Předseda odborné společnosti pro odvlhčování staveb ČSSI. Je expertem Českého egyptologického ústavu FF UK. balikm@volny.cz Cílem seriálu představujícího vhodné metody snižování vlhkosti zdiva je upozornit na úskalí při rozhodování o jejich výběru. Jednoznačně lze konstatovat, že žádné odvlhčovací opatření není jediným možným, a vždy lze zvolit variantní návrh. Rozhodnutí o volbě pro daný případ ideální kombinace úprav je však téměř vždy limitováno mantinely z hlediska nákladů, technických možností a u památkově chráněných objektů stanovisky zástupců památkové péče. Pohled na křídlo budovy od jihovýchodu. Stávající stav. Nezřídka tak dochází k rozhodnutí, které nemusí být v daném případě ideální které je kompromisem. V případech, kdy dané řešení podle názoru projektanta není ideální, bývá obtížné určit záruky za návrh a stává se, že investor poněkud omezí své původní představy o ideálně suchých zdech objektu. Dále uvedené příklady v jednotlivých dílech jsou záměrně zvoleny tak, aby co nejšířeji postihovaly tuto problematiku. Mohou však také být jistým návodem při rozhodová- stavebnictví 02/11 55

56 kladná elektroda TERÉN VÝKOP 250/250 kladná elektroda TERÉN VRTY ø16 mm, á 120 mm sklon 45 suterén suterén šikmá sklon 60 Řez C-C varianta možného sanačního opatření, 1.1 metoda chemické horizontální clony nerealizovaná Řez C-C varianta možného sanačního opatření, 1.3 realizovaná úprava vzduchovým kanálem pasivně provětrávaným Řez C-C varianta možného sanačního opatření, 1.2 metoda mírné elektroosmózy nerealizovaná Řez D-D 1.3 realizovaná úprava vzduchovým kanálem pasivně provětrávaným Výdechový otvor 100/100 mm S MŘÍŽKOU DO PARAPETU SKLEPNÍHO OKÉNKA 56 stavebnictví 02/11 pzd desky terén anglický dvorek podélná vzduchová dutina opěrná zídka z šamotových cihel Vdechový otvor 100/100 mm S MŘÍŽKOU Z ANGLICKÉHO DVORKU ODVOD DO DEŠŤOVÝCH SVODŮ DRÁŽKA 100/100 mm VYHLAZENÁ VÁPENNOU MALTOU pzd desky terén podélná vzduchová dutina opěrná zídka z šamotových cihel ODVOD DO DEŠŤOVÝCH SVODŮ

57 Detail při fasádě v místě podsklepení Detail z řezu D-D výdechový otvor v parapetu okna Detail z řezu B-B v průběhu provádění nového nádechového otvoru A D C C A D B B Celkový půdorys přízemí objektu s navrženými úpravami Celkový pohled od jihozápadu po provedených stavebních pracech stavebnictví 02/11 57

58 ní o sanaci podobných objektů v obdobných podmínkách. V první části předvede autor sanačního návrhu průběh svého rozhodování a umožní také čtenáři se tohoto procesu účastnit. Výchozí podklady Obsahy průzkumů jsou definovány českými normami a mnohokrát zpodrobňovány na konferencích a seminářích. Vždy je třeba objekt prozkoumávat přiměřeně neznamená to, že při posuzování stavby před její sanací lze přehlédnout některé části průzkumů, avšak je nutno některé oblasti zdůraznit a zároveň lze některé zjednodušit potlačit. Hlavní motivy při tomto rozhodování: stavební stav budovy z hlediska poruch stavebních a statických; vlhkostní stav konstrukcí ve vazbě na budoucí stavební úpravy (tj. bourání a stavba nových dispozic); architektonicko-stavební návrh, jedná-li se o budovu s plánovanou obnovou; hygienické požadavky z hlediska budoucího využívání; podklady z hlediska finančních možností majitele a z hlediska památkové ochrany. Základním podkladem pro projektový návrh sanace jsou informace získané rozhovorem s majiteli a studium archivních materiálů tedy informace o stavu objektu v minulosti, o stavebních úpravách stavby a nejbližšího okolí. Výsledkem vyhodnocení těchto podkladů je orientační koncepce možností budoucích sanačních úprav. Sanační možnosti Autor sanačního návrhu kalkuluje s úpravami, které mu nabízí současný stavební trh. Tyto úpravy lze zásadně rozdělit mezi klasické stavební úpravy a další spojené s jinými technickými kategoriemi a specializacemi. Tato část projektového procesu je výrazně ovlivňována obecným vzděláním autora projektu a jeho zkušenostmi z minulých, jím navržených opatření. Je bohužel pravdou, že existují metody, které se v minulosti staly módou a často bezhlavě se uplatňovaly. V této souvislosti lze zmínit např. aplikaci chemických clon, dutinových podlah, sanačních omítek atd. Platí zde opět výraz přiměřeně, tedy přiměřeně volit úpravy tak, jak stavbě sluší. Proces rozhodování o volbě sanační metody na konkrétním případu Pro zkonkrétnění výše uvedených zásad byla vybrána následující první stavba v seriálu křídlo historické budovy nemocnice z 19. století. Budova je památkově chráněná, situovaná v relativní rovině (terénní zlom byl řešen vyrovnávacími schodišti v zadní (západní) části. Fasády jsou členité, v celém rozsahu tvořené keramickými obkladovými prvky, které jsou výrazně ovlivňovány vlhkostí. V mnohých oblastech se glazované a hladké cihelné prvky rozpadají, často až do hl. 40 mm. Řešená část budovy je částečně podsklepena a zahrnuje původní historický dutinový systém, jehož obnova není v této fázi předmětem návrhu (bude navržena v souvislosti s event. obnovou suterénů). Úkolem návrhu, který vycházel z přiměřeného posouzení, bylo určit způsob snížení vlhkosti obvodového zdiva tak, aby nebylo stavebními pracemi zasahováno do fasády. Vlhkost a salinita Autor si, jako aktuální objektivizaci současného stavu (jako podklad pro sanační návrh), provedl vlastní namátkové měření vlhkosti zdiva. V prostorech této budovy, při předpokladu a potřebě relativní vlhkosti vzduchu kol. 60 %, lze tolerovat přiměřenou hmotnostní vlhkost materiálu kol. 6,5 %! Zjištěné hodnoty byly vesměs v oblasti kategorie vysoké a velmi vysoké (ČSN obecně), průměrně, ve v. 0,6 m kol. 9,5 %. Ze tří vzorků odebraných z pojiva ložné malty byly zjištěny velmi vysoké obsahy dusičnanů a částečně síranů. Dusičnany pocházejí s velkou pravděpodobností z živočišných produktů (trus holubů, nemocnice ). Příčiny poruch Hlavními příčinami vlhkostních poruch zdiva (vysokého zavlhčení) jsou: voda, která se kumuluje v nejbližším okolí budovy a do zdiva vzlíná druhotně (v okolních terénech a pod chodníkem); voda do zdiva vzlínající z podzákladí; dlouhodobé neudržování fasád. Technologie sanačních úprav Návrh snížení vlhkosti vycházel přímo z výsledků posouzení a byl řešen předběžně ve variantách, z nichž bylo vybráno řešení předkládané článkem (varianta 1.3, půdorys). Varianta 1.1 chemické clony Zamezit vodě vlhkosti, která vzlíná z podzákladí, by bylo možno provedením horizontální izolace. Z hlediska památkové ochrany je zcela nereálné budovu podřezávat a do spáry vkládat utěsňující vodotěsný materiál. Účinnou a často používanou náhradou je metoda tzv. chemických clon. V daném případě mohla být provedena zvenku. Úskalím tohoto návrhu je výjimečná památkově chráněná fasáda a zejména její glazované keramické prvky. Z tohoto důvodu by event. chemická clona mohla být v malé pracovní rýze a rub odhaleného zdiva by byl utěsněn. Klady navržené varianty: vzlínající vodě bude radikálně zabráněno; provádění této metody je velmi jednoduché, bez zásahu do interiéru, šetrné vůči povrchům fasády. Zápory navržené varianty: jedná se o částečně destruktivní metodu s radikálními zásahy do památkově chráněného zdiva; neochráněny zůstávají plochy pod touto clonou, suterénní zdi budou naopak více zavlhčovány. Varianta 1.2 metoda mírné elektroosmózy Pro snížení vlhkosti a současně s tím podstatně i snížení salinity obvodového zdiva by aplikace metody mírné elektroosmózy byla ideální. Pro účinnost této metody by bylo nejvhodnější instalovat kladné elektrody z exteriéru, alternativně těsně nad úrovní podlah přízemí budovy zevnitř. První uvedené řešení je nereálné, vzhledem k památkově chráněné fasádě, která by touto stavební úpravou byla narušena. Instalovat kladné elektrody zevnitř je možné, avšak podmínkou investora bylo nevstupovat při sanaci do interiérů. Klady navržené varianty: metoda by vysušila zdivo v celém průběhu suterénu (v místě podsklepení); účinnost navržené metody je nejenom v prevenci proti dalšímu pronikání vody z podzákladí, ale současně také zbavuje zdivo vody v něm nahromaděné. Nevýhodou této metody v daném případě je narušení fasád anebo práce zevnitř, což je nepřijatelné z hlediska podmínek daných investorem a z hlediska památkové ochrany. 58 stavebnictví 02/11

59 Nároží rizalitu se zastropením vzduchového kanálu Varianta 1.3 podélná dutina pasivně provětrávaná Sanace zdiva byla provedena (podle přijatého návrhu): provedením podélné dutiny v určené oblasti tj. při fasádě na severní a jižní straně stavby; oddrenážováním (resp. odvedením vody) z oblasti dna této dutiny. Otevřená (resp. zastropená) podélná dutina se zhotovila ve výkopové rýze při severní a jižní fasádě. Její konstrukce je tvořena opěrnou zídkou z šamotových, variantně betonových cihel, betonovým dnem s odtokovým žlábkem a strůpkem z PZD desek. PZD desky jsou uloženy na opěrné zídce a na cihelných sloupcích (viz detail). Dutina má šířku 350 mm, hloubku max. 750 mm, dno je vyspárováno vždy k dešťovým svodům ve spádu 1 2 %. Připojení k dešťovým svodům je řešeno novodurovou trubkou prům. 125 mm. Rub odhaleného zdiva je opatřen vápenným povlakem kaší. Přirozené proudění vzduchu je zajištěno: tepelně technickými vlastnostmi proudícího vzduchu, ovlivněnými mj. rozdílem klimatu v exteriéru a interiéru dutiny; výškovými rozdíly vdechů a výdechů, tj. modifikovaným komínovým efektem. Nádechové otvory 100/100 mm (řezy A-A, B-B, C-C ) byly řešeny vyseknutím drážky do stěn anglických dvorečků ve výšce cca 500 mm pod jejich úroveň v určeném místě. Povrch vyseknutých průduchů byl vyhlazen vápennou maltou. Alternativně je možné vložení PVC profilu prům. 125 mm. Zvláštní nádechový otvor byl v místě schodiště na jižní straně v podstupnici prvního stupně. Výdechové otvory (řez D-D ) byly provedeny do parapetů okének (slepých i funkčních). Pro tuto úpravu byla střední tvarovaná cihla uvolněna a po vyseknutí drážky opět uložena na vápennou maltu. Jednalo se celkem o 4 ks. Celkové hodnocení V daném případě byla vybrána a realizována vzduchová metoda v kombinaci s drenážemi. Účinnost vzduchových metod je dlouhodobá a v žádném případě je nelze považovat za metody radikální. Investor byl upozorněn, že dojde k částečnému snížení vlhkosti zdiva, v podstatě o účinek vody, která se hromadí v blízkém okolí a do zdiva proniká z boků. Vliv vody vzlínající z podzákladí se poněkud zmenší jejím vydýcháváním do vzduchové dutiny. Uvedený příklad může být typickou ukázkou relativně složitých technických úvah s nastíněním různých možností, které vyústí do jednoduchého, historicky mnohokrát ověřeného, avšak z hlediska účinnosti pouze částečného sanačního řešení. english synopsis Reduction of Masonry Moisture in Examples Part I Deciding about the most Appropriate Method The objective of the series three examples of rehabilitation procedures is to point out the drawbacks playing part in the deciding about rehabilitation methods. It is quite clear that there is no one and only solution because there are always alternatives. The selection of an ideal combination of treatment in a particular case, however, is always limited by the fences represented by costs, engineering limits, and in the case of listed buildings also by the opinion of the monument preservation authorities. klíčová slova: snižování vlhkosti zdiva, salinita zdiva, sanační metody, památková péče keywords: reduction of masonry moisture, rehabilitation methods, monument preservation odborné posouzení článku: doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D. Fakulta stavební, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava stavebnictví 02/11 59

60 interview text: Petr Zázvorka foto: Tomáš Malý Bc. Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea Od Rudolfina k Ještědu přes Letnou Unikáty sbírek Národního technického muzea v Praze (NTM) patří již více než jedno století k rodinnému stříbru hlavního města. Od roku 2006 však byla jeho funkcionalistická budova na Letné od profesora Milana Babušky z let pro rekonstrukci uzavřena a termín jejího dokončení byl odkládán. Rozhovor redakce s novým generálním ředitelem NTM Bc. Karlem Ksandrem přináší aktuální informace týkající se provozu muzea i perspektivy jeho dalšího rozvoje. Můžete sdělit, kdy dojde k zahájení provozu muzea pro veřejnost? Stanovení termínu zpřístupnění sbírek, jejichž součástí je i expozice architektury, stavitelství a designu, která nese pracovní název Od Rudolfina k Ještědu, bylo jedním z prvních opatření po mém nástupu do funkce v prosinci minulého roku. Muzeum se pro veřejnost otevírá 16. února 2011, tedy den po té, kdy si připomínáme 180. výročí narození architekta a mecenáše Josefa Hlávky. Znamená to konec rekonstrukce muzea? Přes řadu peripetií se v současnosti konečně Národní technické muzeum dostává do situace, kdy celá budova bude fakticky dokončena tak, jak byla původně zamýšlena a kdy bude sloužit pouze muzejním účelům. To se týká i budoucí možné dislokace takzvaného východního areálu na dosud nezastavěném pozemku, v těsné blízkosti muzea. V současné době se pro veřejnost otevírá pět nových expozic. Jednou z nich je i expozice architektury, stavitelství a designu. Tato expozice je zcela nová. Nachází se v třetím patře budovy, v prostorách, kde byly dosud umístěny jiné instituce. Jaká je koncepce této expozice? Expozice, která mapuje jedno století stavitelství a architektury v Čechách a na Moravě, od druhé poloviny 19. století do 70. let dvacátého století, je koncipována do třech částí. Prostřední loď je věnována veřejnému prostranství, kde má své místo kopie kubistického kandelábru, zhotoveného podle návrhu architekta Emila Králíčka z roku 1913, jehož originál stojí u postranního vchodu kostela Panny Marie Sněžné v Praze na Novém Městě, v druhé lodi jsou ukázky pracoven architektů, jakou je pracovna architekta Josefa Zítka, včetně originální skříně na plány, a dále pracovna architekta Pavla Janáka, která na ni navazuje. Třetí loď je věnována architektonickým modelům, kde jsou představeny nejvýznamnější stavby této doby. Nechybí tam ale ani model pevnostního opevnění, populárního řopíku, který byl vlastně největší investicí v oblasti pozemního stavitelství za první Československé republiky. Expozice je doplněna o výstavu designu, na příkladu historie osvětlení a nábytku. Nalezneme zde autentickou židli z původního interiéru hotelu na Ještědu, stejně jako křesílka firmy Thonet, nebo baterky na 60 stavebnictví 02/11

61 Expozice stavitelství a architektury Neobvyklý pohled z Letné ma panorama Prahy, s historickým kolotočem v popředí dynamo, či svítidla z padesátých a šedesátých let minulého století. K unikátním exponátům rovněž patří nádherná funkční fontána, která byla součástí československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. Za zmínku stojí rovněž vyhlídková rampa, která umožňuje veřejnosti dosud zcela neznámý pohled na panorama Prahy přes Letenské sady. Hovořil jste o expozicích osobních předmětů, které jsou spojeny s osobnostmi architektury a stavitelství. Pokračuje činnost sbírání artefaktů doby i nadále? V muzeu máme úsek sbírkotvorné činnosti, který je řízený hlavním kurátorem. Předměty z oboru jsou součástí nově založeného Muzea architektury a stavitelství, jehož prvním ředitelem se stal doktor Martin Ebel. Existuje samozřejmě celá řada exponátů, které na vystavení teprve čekají. V současné době se například dojednává předání osobního archivu profesora Miroslava Masáka. Velmi si ceníme skutečnosti, že význačné osobnosti oboru nám předávají části svého osobního archivu a jsme jim za to vděčni. Je zajištěno bezpečné uchovávání těchto předmětů? V paměti je ještě rok 2002 a zaplavený depozitář na pražské Invalidovně Současná situace depozitářů muzea není úplně uspokojivá, ale je relativně dobrá. V Čelákovicích byla postavena dvě nová depozita, třetí se v téže lokalitě staví. Řešíme další depozitní areál pro Železniční muzeum v Chomutově. Doba, kdy byl utopen archiv architektury a stavitelství ve Vltavě, se již naštěstí nemůže vrátit. Pokud hovoříte o investiční činnosti, předpokládá se výstavba Železničního muzea v zadním traktu Masarykova nádraží? Ano, v bývalém lokomotivním depu Masarykova nádraží v Praze Národní technické muzeum začíná připravovat projekt Železničního muzea, které má být dokončeno v roce Jeho stavba ovšem závisí na ekonomických faktorech. Jaká je situace v klášteře Plasy, kde se má jeho část přeměnit na Centrum stavitelského dědictví? Generální ředitel Národního technického muzea Bc. Karel Ksandr dříve pracoval 17 let jako garant národních kulturních památek v Národním památkovém ústavu, např. při rekonstrukci zámeckého skleníku v Lednici, při obnově Müllerovy vily v Praze nebo vily Tugendhat v Brně, hradu Pernštejna, Klášterního hradiska Mám pro stavaře a architekty příznivou zprávu, v plném proudu se toto centrum realizuje, bude zaměřeno na dokumentaci stavebních fragmentů. V rekonstruovaném klášterním pivovaře budou vystavena dobová okna, Muzeum se pro veřejnost otevírá 16. února 2011, tedy den po té, kdy si připomínáme 180. výročí narození architekta a mecenáše Josefa Hlávky. u Olomouce atd. Dalších pět let působil v Národním muzeu jako náměstek pro centrální sbírkotvornou výstavní činnost, v roce 2010 zvítězil ve výběrovém řízení na GŘ NTM a od zastává tuto funkci. Je autorem více jak 70 odborných publikací a členem tuzemských i zahraničních profesních organizací. dveře, ale také například posuvná ložiska mostních konstrukcí a různé další detaily, které jsou na mostech postupně obměňovány a jsou často unikáty. Takovým exponátem je část konstrukce lávky postavené v Bechyni, která byla stržena velkou vodou v roce 2002 a je nyní součástí našich sbírek. V této části centra bude také sanitární keramika, další expozice bude věnována stavebním technikám a technologiím. Budou se tam pořádat semináře a workshopy pro odbornou i laickou veřejnost, bude možné si vyzkoušet i stavební metody našich předků. Centrum v rekonstruovaném areálu bude dokončeno v roce 2014 a v roce 2015 začne sloužit veřejnosti. Máme se tedy na co těšit. Určitě. Den otevřených dveří, uspořádaný v prosinci minulého roku, nás přesvědčil, že veřejnost nám přeje. Při znovuotevření hlavní budovy představíme i obnovenou ikonu našeho muzea, kterou je dopravní hala, kde sice ubylo lokomotiv v souvislosti s budováním Železničního muzea, ale přibyl například stíhací Spitfire, více je i unikátních automobilů veteránů. V této etapě budou otevřeny i expozice polygrafie a knihtisku a expozice astronomie, jejíž součástí bude i výpočetní technika, návštěvník bude moci nahlédnout do dobového fotografického ateliéru. V další etapě, v roce 2012, bude otevřeno také podzemí, včetně uhelného a rudného dolu, který býval rovněž jedním z unikátů muzea. Máte jako generální ředitel ještě přání, které byste si chtěl vyplnit? Zmíním se o jednom. V letenských sadech, přímo naproti muzeu, je nejstarší kolotoč na světě, z roku 1892, který se před lety podařilo zachránit a zakoupit do majetku muzea. Jeho rekonstrukce nebude snadná, ale je to stavbička, která by měla zase sloužit dětem. Velmi bych si přál, aby to bylo co nejdříve. stavebnictví 02/11 61

62 patenty a vynálezy text a grafické podklady: prof. Ing. Václav Rojík, DrSc., Ing. Milan Peukert Dřevo a mnohopodlažní budovy V čísle 11/2009 informovali autoři tohoto článku o výsledcích práce v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. Šlo o úspěšný vývoj sloupového systému ze dřeva na bázi rámové soustavy. Zmínili zde omezenost rámu pro použití přibližně do deseti podlaží. Pro vyšší podlažnost lze použít dřevěných sloupů v kombinaci s výztužnými stěnovými útvary při tuhých stropních tabulích, které musí přenášet vodorovné zatížení větrem na tyto útvary, nebo spřahovat sloupy pomocí zkřížených prutů (příhradové soustavy), jak ukázal v ideovém projektu 20podlažní budovy prof. W. Winter [1]. Jak dosáhnout větších výšek V rámci zmíněného projektu pokračují práce na použití dřeva pro sloupové systémy, které jsou spřaženy tenkými membránami a umožňují dostat dřevo do daleko větších výšek. Na tuto možnost poukázal autor již v 60. letech, když srovnával tuhost spřažení sloupů pomocí příčlí (rámová soustava) s tuhostí spřažení pomocí membrán (tzv. sendvič) [2]. Na obr. 1 je srovnání příčel versus membrána. Prokazuje, že primární ohybový moment od vodorovného zatížení je sice u rámu působením smykových sil v příčlích téměř dokonale vyrovnán, avšak bodové působení těchto sil na sloupy vede k momentům ve sloupech. Jsou-li však místo příčlí tyčového charakteru použity membrány, vedou přibližně tytéž smykové síly nejen k vyrovnání primárního ohybového momentu vcelku, ale i k vyrovnání po celé výšce sloupu, neboť smykové toky jsou spojitě rozloženy. Sendvičový konstrukční systém Obr. 2. Uplatnění sendvičového systému u budov Použije-li se spřažení plošnými membránami a zároveň prostorové rozmístění konstrukce výhradně do obvodových partií budovy, vzniká tzv. sendvičový konstrukční systém. Ten je vytvořen ze svislých prvků rozmístěných v čelech budovy, které jsou vzájemně spojeny vodorovnými stropními tabulemi a svislými membránami (obr. 2). Sestava stropních tabulí a membrán vytváří tuhou voštinu, která je neposuvně spojena s oběma fasádními konstrukcemi. Výsledný konstrukční systém je obdobou sendvičových struktur s vnějšími plášti a vnitřním jádrem. Všechny vnější účinky přenášejí obvodové konstrukce tlakem (tahem) a membrány se stropními tabulemi jsou namáhány smykem (obr. 3). Systém je založen na podmínce maximálního využití konstrukce při přenášení svislých a vodorovných účinků. Vychází z poznatku, Obr. 3. Pláště jsou namáhány tahem a tlakem, vnitřní jádro smykem že schopnost systému přenášet svislé účinky je přímosměrná hmotnosti svislých prvků. Míra přenesení účinků vodorovných je naopak dána nejen množstvím, ale i rozmístěním hmoty a jejím spřažením. Z toho vyplývá reálný podklad pro uplatnění hlediska co nejpříznivějšího rozmístění hmoty svislých prvků, přičemž jeho závažnost stoupá se zmenšováním hmotnosti a zvětšováním výšky budovy. Sendvičový systém toto kritérium splňuje. Poskytuje maximálně možné rameno vnitřních sil a zabezpečuje kvalitativně vhodné namáhání prvků tlak (tah) ve sloupech, smyk v membránách, krátké vzpěrné délky. Systém byl patentován [3]. Nutnou podmínkou uplatnění je vyrobení dřevěného plošného Obr. 1. Srovnání tuhosti rámové a membránové konstrukce 62 stavebnictví 02/11

63 Obr. 4. Zkřížené vrstvy prvku jsou vzájemně prolepeny kerou hmotu pro přenášení tlaku a tahu, avšak jejich schopnost přenášet smykové síly v obou směrech vlastní roviny z nich činí velmi efektivní prvky (diafragmy), schopné při rozmístění ve svislých rovinách v podélném a příčném směru a v rovině vodorovné vytvořit tuhou prostorovou konstrukci, potřebnou u vysokých budov. Dosud jsou tyto velkorozměrné panely uplatňovány u nízko a středně podlažních budov. V rakouské výstavbě byly z prvků KLH realizovány desítky objektů. Ve spolupráci rakouského výrobce s anglickými projektovými a stavebními organizacemi byla v roce 2008 v Londýně postavena devítipodlažní obytná prvku. Takový prvek existuje a je již několik let úspěšně vyráběn. Jde o velkoplošný panel z několika vrstev vzájemně zkřížených prken, která jsou prolepena a působí jako celistvá struktura (obr. 4). Největším světovým výrobcem je firma KLH (Kreuzlagenholz) v Rakousku, která je schopna vyrobit panely až do 16,5 m délky, 2,95 m šířky a 0,5 m tloušťky, což umožňuje stavby nejen s velkorozponovými stropními konstrukcemi, ale také stavby vícepodlažní. V důsledku malé tuhosti prken orientovaných vlákny kolmo ke směru namáhání (u stěn vodorovná prkna, u stropů prkna kolmá na rozpětí) nevyužívají sice plně vešbudova, tzv. Stadthaus (obr. 5). Vzhledem k standardům platným ve Velké Británii a nejnovějším poznatkům z oblasti požární bezpečnosti staveb nebyla realizace takto vysoké dřevěné budovy problémem. Po získaných zkušenostech si tvůrci této nejvyšší celodřevěné budovy světa vytyčili cíl dosáhnout do roku 2016 výstavby až 25podlažní budovy (obr. 6). V publikaci věnované těmto úvahám [4] zatím nespecifikují, jakým směrem se bude ubírat řešení styků mezi panely, což bude stěžejním problémem. Ten nebyl dosud nikterak řešen, o čemž svědčí ukázky styků, které jsou dosud používány. Jde o spojovací vruty, svorníky, hřeby Obr. 6. Náčrt cílového řešení v roce 2016 a propojovací úhelníky (obr. 7). Únosnost styků nebyla zatím vážněji studována, protože při dosud realizované nízko a středně podlažní výstavbě vznikají ve stycích vedle tlaku pouze zanedbatelné smykové síly. Statické parametry prvků KLH jsou přibližně stejné, jako pro lamelové prvky (podle ČSN) s tím, že v důsledku křížení prken (křížení směru vláken u jednotlivých vrstev) je třeba počítat se zmenšením výpočtových pevností v tahu a tlaku od 40 do 60 % a v ohybu cca 70 % (podle počtu vrstev). Několik ideových návrhů Uvažme budovu sendvičového konstrukčního systému využívajícího prvky KLH, vysokou zatím jen 12 podlaží (podle obr. 8). Stálé a nahodilé zatížení stropu Obr. 5. Experimentální budova z prvků KLH Obr. 7. Spojení prvků KLH ocelovými příložkami stavebnictví 02/11 63

64 Obr. 10. Případ vystřídání membrán Obr. 8. Náčrt analyzované budovy a 25 0 kg / m 2, z atí že - ní větrem 150 kg/m 2. Výpoč et napjatosti konstrukc e lze provést například podle učebnice [5] (str ). Tuhostní parametry se určí podle vz. (5.31), (5.45 až 5.48), (5.54) a (5.63). Vnitřní síly podle dalších vzorců. Normálová síla v patě fasádního prvku na jeden Obr. 9. Náčrt staticky funkčního styku mezi membránovou a obvodovou stěnou a mezi membránou a stropem modul od vodorovného zatížení větrem podle (5.58) vychází 67,1 t, od svislého zatížení 291,6 t, ohybový moment od větru ve stejném prvku podle (5.53) vychází 69,7 tm, posouvající síla ve spodní membráně od větru podle (5.47) 12,1 t, od svislého 12,2 t, ohybový moment ve stropním panelu 4,6 tm a průhyb budovy na volném konci podle (5.62) 0,04 m. Posouzení všech prvků a styků vykazuje dostatečné rezervy ve využití konstrukce, průhyb je 1/889 výšky budovy. I při uvážení výšky 24 podlaží stále vycházejí výpočtová napětí v přijatelných mezích, pouze průhyb je 0,21 m, což je 1/350 H, a to by vyžadovalo mírné zvětšení tloušťky fasádních panelů. Jediným neověřeným detailem je styk mezi membránou a fasádním prvkem. Na obr. 9 je načrtnuta představa jeho řešení. U 12podlažní budovy vykazuje styk namáhání 12,1 t, u 24podlažní budovy 24,2 t. Poznámka k oběma příkladům: Stropy lze též ukládat přímo na fasádní prvky. Zrovnoměrní se tím přenos svislého zatížení do svislých prvků a zmenší namáhání jejich styků s membránami. Při větší podlažnosti, např. nad 24 podlaží, lze ocelové spojky ve styku membrány a fasády konstruovat tak, aby fungovaly jako průběžné sloupy. Membrány nemusí probíhat po výšce budovy průběžně. Lze je vystřídat například podle šachovnicového schématu. Na obr. 10 je uveden takový případ, kdy každá membrána rozmístěná v daném podlaží po 12 metrech, přenáší na horní i dolní hraně zatížení od dvou nad sebou uložených stropních desek s rozpětím 6 m. Vytvářejí se tak volné prostory 12x12 m. Závěr Sendvičový konstrukční systém využívající velkoplošných dřevěných panelů pro svislé fasádní prvky, stropy i spřahující membrány je reálným řešením. I když nebyl ověřen v praxi, poskytuje jeho teoretická analýza přesvědčivé údaje o tom, že při použití vyráběných dřevěných prvků (např. prvky KLH jsou k nám dováženy) se lze snadno dostat u dřevěných budov hodně přes deset podlaží. Ideový návrh chce být výzvou zejména pro investory a architekty zaměřené na dřevěné stavění. Použitá literatura: [1] Winter, W.: 20 Geschosse in Holz die Machbarkeit 14. Internationales Holzbau-Forum 08 [2] Rojík, V.: Sendvičový konstrukční systém vysokých staveb, ČVUT Praha, 1963 [3] Rojík, V. : Konstrukce dřevěné vícepodlažní budovy PUV [4] A process revealed, 2009, (převzaty obr. 4, 5, 6, 7) [5] Bielek, M., Rojík, V.: Konštrukcie pozemných stavieb IV, SNTL Praha, stavebnictví 02/11

65 inzerce Zakázky pod kontrolou Současná doba je pro stavební společnosti ve znamení změn. Mnoho firem se rozhodlo pro kompletní, anebo alespoň částečnou restrukturalizaci s cílem zvýšení efektivity vynaložených nákladů. Do popředí se dostává koncept lean construction ( štíhlá výstavba ), se kterým souvisí zejména zefektivnění stavebních činností a sloučení podpůrných procesů, dále projektový controlling, kalkulování a řízení rizik nebo business a proces audit. Tyto inovace často vyžadují nejen změny zavedených procesů, ale také obnovu informačních technologií. Jednou ze zásadních změn je inovace informačního systému (ERP) ve společnosti. Většina stavebních firem se totiž domnívá, že k řízení středně velké společnosti stačí Microsoft Excel a rozpočtovací software. Nutnost a nezbytnost komplexního informačního systému pro konkurenceschopnou stavební firmu si uvědomuje málokdo. Pokud se stavební společnost rozhodne pro zavedení nebo změnu informačního systému, měla by si uvědomit, za jakým účelem chce systém využívat a co od něj očekává. Ve většině stavebních firem je základní problematikou řízení zakázek projektů. Během realizace projektu musí stavitel či projektový manažer komunikovat s dodavateli a investorem, řídit subdodavatele i vlastní zdroje. Současně musí mít v každém okamžiku dokonalý přehled o finančním i časovém stavu zakázky, což zvyšuje potřebu kvalitních informací, a klade tudíž vysoké nároky na pořizování a vyhodnocování dat. Na základě vyhodnocování těchto dat je projektový manažer schopen své zakázky dokončit v očekávané kvalitě a čase s předpokládanými náklady a plánovaným ziskem. Potřebu projektového controllingu si uvědomila společnost NAVISYS s.r.o. při řízení vlastních projektů, a proto vyvinula řešení BIZ4BuildIn. Software je určen pro středně velké a velké společnosti zabývající se stavební výrobou, engineeringem nebo projektově řízenými zakázkami. Toto unikátní oborové řešení pro oblast stavebního průmyslu je plně integrováno s ERP systémem Microsoft Dynamics NAV a řeší všechny klíčové procesy od kontraktačního řízení, přes přípravu a realizaci zakázky, správu dokumentů až po řízení cash flow a controlling. Samozřejmostí je grafické plánování či integrace s intranetovým portálem. Automatizace řady činností výrazně snižuje chybovost uživatelů a podporuje produktivitu. Spojením robustního ekonomického základu z dílny Microsoft a specializovaného oborového řešení byl vytvořen komplexní nástroj pro plánování a řízení podnikových procesů. Mezi naše významné zákazníky, využívající BIZ4BuildIn pro projektové řízení zakázek, patří společnosti TENZA, a.s., AV Media s.r.o., Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s., Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o., EGP INVEST, spol. s r.o., Prodeco, a.s. a Niersberger Instalace, s.r.o. Základní funkčnosti BIZ4BuildIn Kontraktační řízení obsahuje Správu kontaktů, Evidenci příležitostí, Nabídkové řízení, Řízení úkolů a interakcí, Vyhodnocování příležitosti. Příprava zakázky obsahuje Kartu zakázky, Kalkulace ceny, Položkový rozpočet, Harmonogram, Grafické plánování, Cash flow, Materiálový soupis, Výběr subdodavatelů. Realizace zakázky obsahuje Sledování zakázky, Řízení zdrojů, Soupis provedených prací, Položkový rozpočet, Interní objednávky, Řízení subdodavatelů, Fakturaci. Správa dokumentů obsahuje Požadované a připojené dokumenty, Šablony dokumentů, Smlouvy, Schvalování dokumentů, Integraci s MS SharePoint. Cash flow a controlling obsahuje Cash flow, Bankovní záruky, Fakturaci a zádržné, Finanční controlling, Business Intelligence. Základní funkčnosti Microsoft Dynamics NAV Řízení financí umožňuje efektivněji spravovat hlavní knihu, závazky, pohledávky, skladové zásoby, prodejní procesy, fakturaci, analytické účetnictví, investiční majetek a peněžní toky. Řízení vztahů se zákazníkem (CRM) pomáhá při sledování všech zákaznických komunikací, průběhu obchodních případů, marketingových kampaních. Řízení dodavatelského řetězce (SCM) pomáhá se všemi procesy v oblastech skladování, správy objednávek, plánování nákupů, přepravy zboží k zákazníkovi, online spolupráce s dodavateli a odběrateli. Výroba obsahuje integrovanou sadu výrobních aplikací s nástroji pro plánování, řízení a realizaci výrobních operací. Umožňuje správu celého výrobního procesu. Správa lidských zdrojů pomáhá snižovat administrativní zátěž v oblasti personalistiky. Společnost NAVISYS s.r.o. je dodavatelem komplexního informačního systému Microsoft Dynamics NAV a oborových řešení. Společnost patří mezi TOP 10 nejúspěšnějších partnerů Microsoft Dynamics NAV v ČR. Společnost disponuje týmem profesionálů se zkušenostmi v oblasti produktů Dynamics NAV i z průmyslových odvětví, do kterých směřují její produkty a služby. V roce 2009 se stal NAVISYS členem PRESIDENT S CLUB, čímž se zařadil mezi 284 nejlepších partnerů na světě. Více informací na

66 infoservis Iniciativa Šance pro budovy Na konci ledna byla na tiskové konferenci odstartována iniciativa Šance pro budovy, jíž organizuje Česká rada pro šetrné budovy a Centrum pasivního domu. Neziskové asociace Česká rada pro šetrné budovy a Centrum pasivního domu, které sdružují více než 100 předních firem z oblasti stavebnictví, technologií a finančních služeb, oznámily založení nové iniciativy Šance pro budovy. K tomuto kroku je vede skutečnost, že v českých budovách dochází ke zbytečnému plýtvání energií, přestože jsou dostupné, prověřené a hlavně nákladově efektivní metody, kterými lze energetickou náročnost budov snížit více než o 50 %. Jak pro iniciativu spočítal ekonom Ing. Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), při konzervativních předpokladech růstu cen energií o 3 % ročně a diskontní sazbě 5 % by vyšší energetické standardy představovaly pro českou společnost přínos více než 223 mld. Kč v průběhu 25 let. V případě vyššího růstu cen energií se tento přínos exponenciálně zvyšuje. Doporučení iniciativy Šance pro budovy vychází z požadavků schválené evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) a navrhuje přibližovat se úsporám v několika postupných krocích. Iniciativa navrhuje zavedení nízkoenergetického standardu jako požadovaného v co nejbližším možném termínu. Nejlépe již do roku Následně by od roku 2015 měl být zaveden pasivní energetický standard. Dosažení jak nízkoenergetického, tak pasivního standardu je již dnes možné a prakticky užívané. Naproti tomu poslední krok vedoucí k téměř nulovému standardu, tedy zavedení požadavků na obnovitelné zdroje, už bude oproti dnešku větší změnou, na kterou se bude potřeba připravit. Tento krok navrhuje iniciativa provést v souladu se směrnicí v roce Iniciativa Šance pro budovy vyzývá firmy, asociace i veřejnou správu, aby ji v této aktivitě podpořily. Společný postup a dobrá příprava je nutným předpokladem úspěchu: energetických úspor a obecně kvalitnějších budov. Další informace jsou obsaženy na Body ze zprávy NERV Zvýšení energetické účinnosti rezidenčních budov představuje jednu z oblastí s nejvyšším potenciálem úspory energií v České republice, a proto si také zaslouží adekvátní pozornost při formulaci hospodářské politiky. Aktualizace Státní energetické koncepce ČR z února 2010 v oblasti zvyšování energetické účinnosti budov stanoví cíl snížit spotřebu energie na vytápění do roku 2030 proti stavu v roce 2005 o 30 %, přičemž po roce 2020 by měla výstavba všech nových budov odpovídat nízkoenergetickému standardu. Naproti tomu Direktiva 2010/31/EU o energetické účinnosti budov z 19. května 2010 obsahuje závazek přejít do konce roku 2020 na standard téměř energeticky nulových budov. Ač v Direktivě chybí přesnější definice, je zřejmé, že je podstatně ambicióznější než samotný národní cíl v podobě nízkoenergetického standardu obsažený v Aktualizaci, a předpokládá podstatně rychlejší přechod na tzv. nákladově-optimální standard. Pačesova komise ve své Závěrečné zprávě rovněž navrhla přechod na nízkoenergetický standard u novostaveb a rekonstrukcí dokonce již od roku 2010 a na pasivní standard od roku Citlivostní analýza potvrzuje vysokou závislost čisté současné hodnoty (NPV), kterou pro tyto účely definujeme jako rozdíl mezi vyvolanými investičními vícenáklady v roce realizace investic a diskontovanými úsporami po dobu 25 let. Jakkoli ošidné jsou jakékoli predikce vývoje růstu cen energií do budoucna, atraktivitu investic do energetických úspor zvyšuje již poměrně mírný nárůst reálných cen energií o 3 %, při aplikaci diskontní sazby 5 %, až na hodnotu NPV 223,8 mld. Kč. Zároveň lze předpokládat, že životnost investice do celkové renovace a novostaveb budov bude delší než 25 let, každé prodloužení tak bude zvyšovat NPV. Naopak zvýšení diskontní sazby a nulové reálné nárůsty cen energií vedou k záporným hodnotám NPV. Zahájení takového programu je tedy věcí prozíravosti, kalkulované sázky a budoucího růstu cen energií. Uplatnění principu předběžné opatrnosti by se v případě potvrzení nárůstu cen energií jak stavebníkům, tak vládě bohatě vyplatilo. Z hospodářsko-politického hlediska mají tato zjištění citlivostní analýzy zásadní význam pro formulaci praktické politiky, jež nezbytně musí provázet přechod na vyšší energetické standardy. Jde především o míru fiskální podpory jednotlivých typů intervencí. Z hlediska finančního krytí podpor by mohl být program financován obdobným způsobem jako program Zelená úsporám, tedy prodejem emisních povolenek, tzv. AAUs, v rámci pokračování Kjótského protokolu. Je však nutno upozornit, že k datu vypracování Analýzy nebylo o pokračování Kjótského protokolu na mezinárodní úrovni rozhodnuto. Další alternativou je možnost financování programu z výnosů aukcí emisních povolenek v rámci evropského schématu ETS. Zde je rozhodnutí o využití výnosů z aukcí emisních povolenek věcí české vlády a parlamentu. Akcelerovaný přechod na kvalitnější energetické standardy však v každém případě přispívá k redukci emisí skleníkoých plynů a k naplňování budoucích mezinárodních závazků České republiky ve srovnání s pokračováním statu quo, a bylo by z hlediska rozpočtové stability vhodné ho konstruovat jako fiskálně neutrální. Z citlivostní analýzy jednoznačně vyplývá, že preferována by měla být především podpora rekonstrukce existujícího bytového fondu, a to jak z ekonomického hlediska (maximalizace NPV), tak z hlediska ekologického (nižší jednotkové náklady na snížení skleníkových plynů oproti nové výstavbě) a sociálního (zejména panelové domy budou de facto standardem sociálního bydlení). Text: výstup z TZ České rady pro šetrné budovy, o.s., foto: René Volfík 66 stavebnictví 02/11

67 inzerce Nevšední krása stavebních strojů na brněnském výstavišti Co se děje na poli IBF a SHK Další skutečností, která svědčí o kvalitě veletrhu a jeho vysoké prestiži, je nezanedbatelná účast ostatních oborů Mezinárodního stavebního veletrhu IBF a Mezinárodního veletrhu SHK - ve všech oborech stavebnictví, technického zařízení budov, ale i interiéru jsou již dnes přihlášeni všichni lídři oborů. Z oblasti vytápění můžeme například jmenovat firmy KORADO, Variant nebo REGULUS, v otvorových výplních společnosti MASONITE (dveře), PERITO (okna, dveře), FENESTRA (okna), TRIDO, LOMAX (vrata). Z oblasti izolací například JUTA nebo SAINT-GOBAIN ISOVER CZ, a za střechy jmenujme například firmu TONDACH. Ze sanitární techniky a vybavení koupelen pak společnosti USSPA, TEIKO, P.M.H. Invest &Trade. Nesmíme zapomenout ani na firmy spojené se samotnou realizací staveb, které zastupují například firmy HOCHTIEF, Ekonomické stavby, HAAS FERTIGBAU nebo MARSTEEL. Za obory konstrukčních systémů jmenujme například IP systém, PREFA BRNO, P-SYSTEMS nebo FERRUM, ze stavebních materiálů pak BEST, DITON, KM Beta, LIAS VINTÍŘOV nebo WIENERBERGER, PORFIX pórobeton. Řady vystavitelů doplňují účastníci z řad odborných asociací a cechů, jako například Cech topenářů a instalatérů, Společnost pro technologii prostředí, Asociace prodejců topenářské techniky. Letošní ročník Stavebních veletrhů Brno upevní své prvenství mezi stavebními veletrhy nejenom v rámci České republiky, ale i v celé střední a východní Evropě. Na dubnových Stavebních veletrzích Brno se opět v celé své kráse představí největší přehlídka oboru stavebních strojů, které se v uplynulých po 2 letech prezentovaly na veletrzích v Paříži a Mnichově. Stavební stroje se budou prezentovat na volných plochách P a Z. Letošní novinkou v umístění, která bude jistě lahodit oku návštěvníka, bude prezentace krásy stavebních strojů hned za hlavní vstupní branou do areálu brněnského výstaviště, tedy netradičně volných plochách v okolí pavilonu A. Lídři oboru potvrzují důležitost Stavebních veletrhů Brno! Téměř 4 měsíce před zahájením veletrhu jsou již přihlášeni všichni lídři oboru stavebních strojů, za všechny můžeme zmínit např. Phoenix-Zeppelin, Liebherr Stavební stroje ČR, Terramet, Agrotec představí stroje světových značek New Holland a CASE, Kuhn_Bohemia, Staves, Volvo Stavební stroje ČR, NET, CIME, Kohlschein, Ammann Asphalt, Wacker Neuson, Manitowoc Crane Group, Tesas, Top, Avia Ashok Leyland Motors, Atlas Copco, a mnozí další. Green Building má zelenou nejen na veletrhu Šestnáctý ročník komplexu Stavebních veletrhů Brno se bude věnovat celosvětově atraktivním tématům, zejména pak energeticky úspornému stavění, úsporám energií, alternativním zdrojům energií a vytápěcí technice. Všechna témata budou rozvíjena pod společným souhrnným názvem Green Building. Energeticky úsporná řešení budou prezentovány jednak na stáncích jednotlivých vystavovatelů, ale i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně připravován s odbornými asociacemi a partnery veletrhu. Kompletní přehlídka nejen oborů stavebnictví Souběžně se Stavebními veletrhy Brno a veletrhem interiéru MOBITEX se v tradičním jarním termínu od 12. do 16. dubna 2011 uskuteční také specializovaný Mezinárodní veletrh investic, podnikání a rozvoje v regionech URBIS INVEST a Mezinárodní veletrh komunálních technologií a služeb URBIS TECHNOLOGIE. Dochází tak k doplnění již tradiční nabídky stavebních oborů, technického zařízení budov a interiéru o prezentaci investičních příležitostí, podpor podnikání a komunálních technologií a služeb. Více informací naleznete na Jana Tyrichová manažer PR a reklamy Stavební veletrhy Brno, Tel.: , Fax: , jtyrichova@bvv.cz stavebnictví 02/11 67

68 svět stavbařů Chcete znát pravdu o cenách výstavby dálnic? Dne byl v Mladé frontě DNES (strana C1) otištěn článek redaktora Jana Sůry Takto staví stát: ceny asfaltu na dálnicích se liší 18násobně. Tento článek obsahuje řadu nepravdivých informací, které v očích veřejnosti poškozují celý obor silničního stavitelství. Sdružení pro výstavbu silnic Praha považuje za nutné v zájmu objektivního informování veřejnosti zaujmout k tomuto článku následující stanovisko: Studie, která byla podkladem článku a která byla označena za další a těžko zpochybnitelný důkaz o předraženosti českých silnic, vznikla naprostým nepochopením podkladů o měrných cenách staveb, předaných ŘSD ČR studentům 2. ročníku doktorandského studia, kteří ji zpracovali (bez odborné korektury a oponentury) na základě objednávky jako podklad pro jednání NERV o předraženosti dálnic. Je s podivem, že práce této úrovně může být podkladem pro jednání a závěry tak vrcholového orgánu, jakým je NERV, a médii prezentována jako studie ekonomického institutu CERGE. Autoři studie zaměňují cenu za 1 m 2 krytu z kameniva obalovaného živicí s cenou za 1 m 2 celé stavby, která obsahuje veškeré náklady stavby, včetně mostních (případně i tunelových) objektů, zemních konstrukcí, sanací, přeložek, opatření na ochranu životního prostředí atd. Měrné ceny za celou stavbu se výrazně liší právě na základě rozsahu všech objektů stavby, charakteru území, geologických podmínek apod. Jako příklad uvádíme u několika staveb skutečné ceny samotného asfaltového krytu ve srovnání s cenami uváděnými v publikovaném článku, viz tabulka. Studie na základě chybného pochopení úlohy jednotkových cen zpochybnila funkci cenových normativů MD ČR, které jsou od roku 2008 oficiálním, vyhovujícím, pravidelně aktualizovaným a povinně používaným nástrojem investora pro stanovení plánovacích cen staveb dopravní infrastruktury. Tvrzení, že stát nemá jasnou metodiku, která by v zakázkách umožnila stavebním firmám stanovení opravdu reálné ceny, není pravdivé, neboť rezort dopravy má povinně zavedený systém jednotného oceňování staveb ASPE. Představa autorů o zavedení závazných jednotkových cen pro oceňování nabídek, tedy skutečné ceny ceny publikované v článku D 47 MÚK Vrbice tl. 26 cm Kč/m Kč/m 2 D 47 MÚK Klimkovice tl. 22 cm 886 Kč/m Kč/m 2 D8, km 94, 95-99,60 tl. 23 cm Kč/m Kč/m 2 Ceny samotného asfaltového krytu ve srovnání s cenami uváděnými v publikovaném článku MF DNES jakéhosi ceníku stavebních prací, je nepřijatelná a celý systém zadávání staveb v otevřeném trhu je skutečně založen jen na výběru zhotovitele na základě nejnižší nabídnuté ceny. Sdružení pro výstavbu silnic Praha zásadně nesouhlasí s obdobným informováním veřejnosti. K odborné oponentuře článků týkajících se výstavby dopravní infrastruktury nabízíme konzultační pomoc. Autor: Ing. Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic Praha Tendenční výklad statistik a předražené stavební práce Pro novináře bylo vždy vítané téma navážet se do stavbařů. Zneužívají veřejné zakázky, předražují stavby, okrádají státní rozpočet. Když stát nemůže sypat plnými hrstmi, brečí, že nemají práci, že budou ekonomicky zruinováni. V poslední době se z tohoto novinářského folklóru stal také politický apel. A kdyby náhodou tomu někdo nechtěl uvěřit, jsou připraveny důkazy, o kterých nelze ani na chvíli zapochybovat, pocházejí totiž z dílny renomovaných odborníků, opírají se o statistické údaje a ty nelžou. Statistika věc ošidná Statistika se však dá číst podle potřeby zájmových skupin, mimo kontext s ostatními údaji, může nabízet porovnání neporovnatelného anebo, a to není řídký případ, používá ji ten, kdo v ní neumí číst, protože jí nerozumí. Každopádně se pak šíří nepravda. A víme, že i ta nepravda, je-li stokrát opakovaná Nezpochybnitelný důkaz o tom, že ceny stavebních prací v naší republice jsou ve srovnání s průměrem Evropské unie na velmi nízké úrovni, dokládá Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vlády NERV ze září 2009 v tabulce na straně 37 této zprávy. Uvedené hodnoty vycházejí z průkazných údajů, které uvádí Evropský statistický úřad EUROSTAT. Čísla v ní vyjadřují porovnání cen stavebních prací v jednotlivých zemích k průměru EU za stavby celkem a z toho za obytné budovy a inženýrské stavby. V posledním sloupci je vzájemný poměr hodnot za inženýrské stavby a obytné budovy. Poměrové ukazatele cenových úrovní ve stavebnictví, zdroj: Závěrečná zpráva NERV září 2009, str. 37 Tabulka dokumentuje fakt, že si čeští stavbaři nemastí kapsy nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale ani ve srovnání s ostatními zeměmi východního bloku. Nebýt Rumunska, byli bychom na posledním místě. Je paradoxní, jak dokáží s těmito údaji pracovat odborníci. Komentář NERVu poučuje čtenáře: Například v sousedním Rakousku sice staví podle EU- ROSTATU draze, ale konzistentně draze: Cenovou relaci infrastrukturní výstavba/bytová výstavba má Rakousko takřka rovnou jedné. Česká republika má tento poměr na hodnotě 1,62 což znamená, že české infrastrurní zakázky jsou o 62 % dražší oproti cenové hladině v oblasti bytové výstavby. Takto absurdně interpretují zjištěná (a zdokumentovaná) fakta odborníci. Ještě dokonalejšími interprety čísel z tabulky jsou autoři kapitoly Doprava v Politickém programu strany Věci veřejné: Podle závěrečné zprávy Národní ekonomické rady vlády (NERV) je stavba silnic, dálnic a dalších infrastrukturních projektů v ČR předražena o 62 %. NERV to řekl, a basta! Je to ostuda Nevím, jestli jsou výklady jasných fakt vždy zkreslené úmyslně, nebo proto, že je vypracovaly osoby neznající práci se základními matematickými pojmy. Každopádně je to mystifikace, která je základem pro systematické klamání veřejnosti, nejen záměrné, ale i vyžadované a objednané. Současně je interpretace údajů v tabulce (i když správně pojmenovaných jako poměrové ukazatele) ostudou těch, kdo vydávají ve veřejných dokumentech takováto svědectví o špatné kvalitě své práce. Proč jsou české podprůměrné poměrové ukazatele cenových úrovní stavebních prací u obytných staveb a u inženýrských staveb odlišné? Poměr cen obytných staveb v Česku k průměrným cenám obytných staveb EU činí 52 %. Pod průměrem EU jsou všechny nové státy, nižší poměr než ČR má pouze Rumunsko. Tento nízký 68 stavebnictví 02/11

69 koeficient je dán řadou faktorů, které jsou předurčeny vyšší úrovní výstavby obytných budov ve vyspělých evropských zemích nežli v ČR. Jsou to: podstatná rozdílnost používaných materiálů při bytové výstavbě (např. respektujících energetickou úspornost); vyšší podíl výstavby rodinných domů s vyšší cenou bytové jednotky; odlišná (náročnější) dispoziční řešení; větší plocha bytů a příznivější poměr užitné a obytné plochy; lepší vybavenost; větší komplexnost při dokončení bytu (u nás se dostavuje a dovybavuje ještě dlouho po dokončení a cenovém uzavření stavby). Souhrnně to lze vyjádřit konstatováním, že investoři (stavebníci) bytových staveb jsou v ČR podstatně skromnější ve svých nárocích, což je především důsledek rozdílné životní úrovně. U inženýrských staveb je poměr cen v Česku k průměrným cenám inženýrských staveb EU 84 %. Znamená to, že je nejnižší z nových států, z nich Polsko, Slovinsko, Maďarsko, Lotyšsko jsou dokonce nad průměrem EU. Tento fakt nevydává rozhodně svědectví o korupci, nízké intenzitě soutěže mezi stavebními firmami, o měkkém rozpočtovém omezení na straně investora, o intenzivním ovlivňování ze strany stavebních dodavatelů ani o jejich preferenci neúčelně nákladných řešení, jak uvádí ve zdůvodnění této hodnoty v komentáři NERV, ale o tom, že se přece jen náš stát snaží více o to, aby se naše dopravní infrastruktura úrovni západoevropských komunikací postupně přibližovala. Lze stavět laciněji? Neznamená to však, že by i při tom nebylo možné stavět laciněji. V případě, že by stát využíval všechny nástroje, které má v rukou k realizaci úspor při budování dopravní infrastruktury, mohl by být koeficient nižší. Je to legislativa, územní plánování, průtahy při pořizování územních plánů, zásahy občanských iniciativ a kvůli nim zpožďování staveb, předělávání projektů, nové projednávání ÚP, z toho plynoucí prodlužování a zdražování staveb. Ale také zadání investora, zbytečně drahá a mnohdy neodůvodněná objektová skladba, prosazování požadavků účastníků řízení (sjezdy z dálnic, vyvolané investice). Příčiny neefektivního využívání zdrojů již v přípravě stavby a příčiny tohoto stavu je třeba analyzovat a případně i korigovat s cílem optimalizace a snížení celkových nákladů. Nezbytné je provádět audit technického řešení staveb a cenové expertizy K vyrovnanějšímu poměru mezi oběma koeficienty vede jednak potřebná cesta zlepšení standardu bydlení, blížící se úrovni vyspělých zemí, a dále analýza a optimalizace cenových nákladů u staveb dopravní infrastruktury již ve fázi investorské přípravy investice. Připomínám ještě jednou část komentáře k tabulce: Například v sousedním Rakousku sice staví podle EUROSTATU draze, ale konzistentně draze: Cenovou relaci infrastrukturní výstavba/bytová Země Stavby celkem Obytné budovy Inženýrské stavby Inž. stavby/ obyt. stavby Rumunsko ,14 Polsko ,98 Slovinsko ,83 Maďarsko ,82 Malta ,80 Česko ,62 Portugalsko ,57 Lotyšsko ,49 Slovensko ,44 Lucembursko ,38 Estonsko ,32 Řecko ,30 Finsko ,29 Litva ,28 Irsko ,21 Španělsko ,20 Francie ,045 Nizozemí ,02 Rakousko ,02 Dánsko ,95 Německo ,85 Poměrové ukazatele cenových úrovní ve stavebnictví výstavba má takřka rovnou jedné. Nevím, jestli by tvůrci tohoto výroku měli být více spokojeni s konzistentní drahotou jako v Rakousku, nebo s logicky rozdílnou cenovou podprůměrností. Předpokládám však, že rakouský příklad, vyzdvihovaný ve zprávě NERV, není kýžený cílový stav české vlády ani jejích ekonomických poradců a také ne strany Věci veřejné a jejího ministra dopravy. Ještě jeden námět Na jiné místě je uvedeno prohlášení Sdružení pro výstavbu silnic Chcete znát pravdu o cenách výstavby dálnic? k článku MF Dnes o absurdní studii k výpočtu ceny asfaltu (náklad stavby včetně všech objektů vydělený plochou komunikace, s výsledkem od 6600 Kč/m 2 do Kč/m 2 namísto skutečných 880 Kč/m 2 až 1080 Kč/m 2 ). Aby nebyla řeč jen o komunikacích, měl bych pro snaživé odborníky dobrý typ pro podobnou studii z oblasti bytů. V jedné škole za 20 mil. Kč je byt školníka o velikosti 65 m 2. Spočíst stejným způsobem jako u zmíněného asfaltu, za kolik postavili ti zločinci stavbaři 1 m 2 bytu, by byla pochoutka pro novináře, ale jistě také i pro (doufám, že jen některé) politiky! Myslím, že by všichni ti počtáři a výrobci závěrů a komentářů nemuseli mít strach, že by je od státní maturity kvůli matematice vyhodili. Jestli existuje spravedlnost, tak by je k ní totiž ani nepustili. Matematika přece není jen sčítání, odčítání, násobení a dělení. Autor: Ing. Michael Smola, MBA, tajemník Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR 5. ročník soutěže Stavba Moravskoslezského kraje Pátý ročník soutěže o získání titulu Stavba Moravskoslezského kraje 2010 byl odstartován koncem loňského roku. Hlavním cílem této akce, která se koná pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslava Palase, je seznámit laickou i odbornou veřejnost se současnou úrovní stavitelství a architektury v regionu. Na stanovení podmínek soutěže a na samotné organizaci se podílejí Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Obec architektů. V našem kraji je mnoho zajímavých staveb, které pomáhá tato soutěž zviditelnit, a zároveň zvyšuje prestiž architektů, projektantů, investorů a v neposlední řadě také zhotovitelů, sdělil hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslav Palas. Soutěž si také klade za cíl zviditelnit projektové, dodavatelské a investorské subjekty, mající sídlo v Moravskoslezském kraji a své záměry v kraji realizují. Do 15. března 2011 mohou autoři, projektanti, investoři, majitelé objektu nebo stavební firmy zapsat do soutěže stavby dokončené a zkolaudované v Moravskoslezském kraji od roku 2009 do konce roku Hodnotit se bude v pěti kategoriích: stavby občanské vybavenosti, bytové domy, rodinné domy, průmyslové stavby a dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby. Nejlepší stavby bude vybírat jedenáctičlenná porota, složená ze zástupců Krajské stavební společnosti při SPS v ČR, ČKAIT, Obce architektů a představitelů kraje. Přihláška a veškeré informace k účasti v soutěži jsou dostupné na internetových stránkách stavebnictví 02/11 69

70 svět stavbařů Kostelec nad Černými lesy odborné pracoviště v pivovaru V historickém areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy (Středočeský kraj, okres Praha východ) se od roku 2001 postupně obnovuje provoz. V původně zpustlém území s chátrajícími budovami je v současné době v provozu kulturně společenské centrum s širokou nabídkou akcí pro laickou veřejnost i odborníky. Kromě gastronomických aktivit, kde hlavní nabídka pivovarských specialit bude brzy rozšířena o pivo vlastní výroby v původních prostorách a technologickým procesem z 30. let 20. století, se majitelé (společnost Dej Bůh štěstí s.r.o., Ing. Milan Starec, Tomáš Vodochodský) věnují i odborné činnosti v oblasti technického a průmyslového dědictví. Černokostelecký pivovarský archiv a muzeum, o.p.s., je jediná organizace v ČR, která se věnuje historii pivovarství také z hlediska archi- pozitívne príklady profesionálnu sféru angažujúcu sa v téme priemyselného dedičstva nie je však u nás ľahké a jednoznačne identifikovať. V podstate tu nie je pracovisko, ktoré by výskum a ochranu industriálu a technických pamiatok malo dostatočne vyšpecifikované v popise činnosti. Je tu niekoľko jednotlivcov činných v relevantných organizáciách, ako je Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Fakulta architektúry Slovenskej technickej univerzity, Slovenská komora stavebných inžinierov či Slovenské technické múzeum, najmä jeho organizačná zložka Múzeum dopravy. V tejto situácii sa drobná skupina profesionálov snaží problematiku podchytiť najmä po teoretickej stránke a vytvoriť určitý systém záchrany, dokumentovania a protektury a stavebních konstrukcí výrobních objektů. V archivu je evidováno zhruba 4000 pivovarů a sladoven z území Čech, Moravy a Slezska. Výstavní plocha muzea o ploše 4000 m 2 nabízí ukázky historických technologických prvků, které z velké části pocházejí ze zbořených pivovarů a sladoven. Vlastní zkušenosti s obnovou historických výrobních staveb (po stránce projektové, stavební, technologické i ekonomické) nyní chtějí majitelé předávat dál těm, kteří se historickým stavbám, zejména výrobního charakteru, věnují. Přednáškové programy s exkurzemi Pro letošní rok připravilo kostelecké pracoviště přednáškové programy s exkurzemi a praktickými ukázkami přístupu k obnovám historických staveb s názvem Jak jsem potkal fabriku. První blok proběhl Černokostelecký pivovar bude pořádat tři přednáškové semináře (další termíny a vždy v pátek) na téma industriálních staveb. Součástí každé akce je mimo přednášek a diskuzních bloků exkurze a publikace k danému tématu. Vše zdarma v rámci grantového programu Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Tato akce se snaží o propojení teorie s praxí a zároveň usiluje o komplexní pohled na industriální stavbu nejenom z pohledu architekta, ale i technologa či historika. Novým záměrem odborného pracoviště je stát se styčníkem v oblasti technického a průmyslového dědictví. Pro tento účel budou vytvořeny praktické internetové stránky s názvem továrny ( tovarny), kam může přispět svými zkušenostmi každý návštěvník. Touto cestou vyzýváme ke spolupráci majitele historických budov, řemeslníky, projektanty, architekty, pedagogy, studenty, cestovatele a další zájemce, kteří by chtěli přispět k danému tématu. Kontaktní osoby: Ing. Milan Starec, Černokostelecký archiv a muzeum, kvetak@pivovarkostelec.cz; Ing. Šárka Jiroušková, Černokostelecký archiv a muzeum, sarka@pivovarkostelec.cz. Technické památky v Slovenskom prostredí Názov zborníka štúdií posledného bienále Industriální stopy Ve vzduchoprázdnu medzi profesionály a amatéry nabáda k zamysleniu. Pôvodná myšlienka chcela vyjadriť, že na záchranu industriálneho dedičstva nepostačuje iniciatíva zainteresovanej skupiny profesionálov v kooperácii s aktivitami amatérov, pretože, ako výstižne formuloval Sir Neil Cossons: bez širokého porozumění a podpory veřejnosti ten vzácný odkaz zajde na úbytě.... stredí je situácia odlišná. Známe sú prípady rozsiahlych asanácií industriálnych areálov v prostredí Bratislavy, o ktorých bola verejnosť médiami široko informovaná. Podobné kauzy viedli k zvýšenej činnosti zainteresovaných, takže aj v našom prostredí je čo hodnotiť a reflektovať a sú u nás aj Téma Industriálních stop reflektuje niekoľkoročné snahy o záchranu, zhodnotenie, výskum a prezentáciu industriálnej architektúry v Českej republike, zhodnocuje množstvo do teraz vykonanej práce a jej výsledky a diskutuje možnosti ďalšieho postupu napredovania. V Slovenskom pro- pagácie industriálneho dedičstva. Ich činnosť je však často málo zreteľná, rozdrobená, prípadová a tematicky, ale aj disciplinárne uzavretá. Pamiatkový úrad napríklad od roku 2008 vykonáva úlohu mapovania a dokumentovania industriálneho dedičstva a hodnotných objektov technického charakteru. Výsledkom projektu majú byť objekty a areály vyhlásené za národné kultúrne pamiatky. Doteraz zozbieraný materiál však ešte len čaká na ďalšie spracovanie a nie je vytvorený priestor na jeho zverejnenie, propagáciu a širšiu diskusiu. Napokon je tu množstvo jednotlivých pozitívnych príkladov záchrany, prezentácie a zviditeľňovania industriálu a technických pamiatok, odohrávajú sa však prevažne mimo sféry profesionálnych 70 stavebnictví 02/11

71 aktivít, ako aj organizovaných snáh amatérskeho prostredia. Podobné tendencie sú z roka na rok častejšie takže idea ochrany industriálneho dedičstva a jeho hodnota sa pomaly začína dostávať do povedomia širšej verejnosti. Prispeli k tomu v nemalej miere aj udalosti spojené z rozsiahlym odstraňovaním industriálnych stavieb. Najmä v rozpätí rokov 2007 a 2008, keď na Slovensku vrcholil stavebný boom, boli hlavne vo väčších sídlach, realizované urýchlené celoplošné asanácie priemyselných zón. Nesúrodá odborná verejnosť nemohla zásadnejšie ovplyvniť rozhodovacie procesy, hlavne keď územné plány identifikujú priemyselné areály v centrálnych mestských zónach, v urbanistickej terminológii, ako destabilizované plochy a motivácia developerských spoločností bola tak silná, že boli ochotné prekračovať aj zákonné postupy. Jednou z mnohých záchranných iniciatív bola kauza vyvolaná zámerom asanácie priemyselného areálu Kablo v Bratislave. Na prehodnotenie zámeru bola smerovaná výzva zamestnancov Fakulty architektúry STU v Bratislave, samostatne postupoval Pamiatkový úrad SR, Mestský ústav ochrany pamiatok Bratislava a mnohí jednotlivci. Samozrejme neúspešne, keďže na túto situáciu nebola pripravená ani samospráva, ani verejnosť a vôbec nie osamotení odborníci. Už pred viac ako piatimi rokmi sa objavovali kvalitné obnovy a konverzie priemyselných objektov, ešte bez tlaku megalomanských investičných zámerov. Z príkladov možno spomenúť realizácie v priestoroch výskumného ústavu káblov a izolantov VUKI v areáli Kablo v Bratislave: Techo showroom predajcu kancelárskeho nábytku; Galéria veža malá vertikálna galéria súčasného umenia; Konsepti showroom predajcu dizajnového nábytku. V susednom areáli rekonštruovalo združenie projektantov servisný objekt teplárne na polyfunkčné centrum designu a kultúry Design Factory. O niečo ďalej bola uskutočnená podnetná adaptácia historických objektov Slovenských elektrární na nové funkcie: Riaditeľstvo kancelárie, rozvodňa na divadlo Meteorit. Bohužiaľ sa však väčšina takýchto príkladov zatiaľ koncentruje v prostredí Bratislavy. Na záver treba konštatovať súčasný stav, keď stagnujúci trh s nehnuteľnosťami pozastavil investície na hnedých územiach na Slovensku. Ich stavebný fond vyžaduje údržbu a zabezpečenie a tieto reálie vytvárajú tlak na vlastníkov priemyselných areálov v nových intenciách. Čím skôr bude brownfield využitý, tým bude efektivita zhodnotenia investície do nadobudnutia takéhoto majetku vyššia. Predpoklad, že pozemok mimo pár ojedinelých Svojím rozsahom ojedinelá iniciatíva v rámci slovenského územiaje snaha miestnych aktivistov o ochranu a nové využitie tzv. Kuffnerovského hospodárskeho komplexu v Sládkovičove lokalít už nemá hodnotu vyššiu ako samotný stavebný fond, vedie aj výlučne racionálnych vlastníkov, ktorí primárne nemajú záujem o zachovanie a prezentáciu industriálneho dedičstva, k potrebám iniciovať konverziu stavebného fondu pre jeho vhodné využitie. inzerce Soutěžní přehlídka řemesel SUSO hledá talenty Jubilejní 15. ročník Soutěžní přehlídky řemesel SUSO již tradičně prověří dovednosti studentů stavebních oborů. Učni zednických, truhlářských, obkladačských, kamenických, kamenosochařských a dalších oborů mají v rámci tohoto nekomerčního projektu možnost porovnat nejen svůj řemeslný um, ale i teoretické znalosti se studenty škol z celé republiky. Smyslem soutěže je zvýšit zájem žáků o řemeslo a jeho význam do budoucna, zainteresovat podnikatelskou sféru a ve spolupráci s odbornými školami vybudovat ve všech regionech ČR základnu pro výběr budoucích kvalifikovaných řemeslníků. Motivací k účasti v soutěži je pro učně možnost pracovat s materiály a postupy partnerských firem, jimiž jsou například firmy Wienerberger, cihlářský průmysl, Xella CZ, KB - BLOK systém, Schiedel, LB Cemix, STANLEY, DeWALT, Würth a další. Firmy soutěž podporují rovněž formou různých školení pro studenty i pedagogy, během nichž je seznamují s novými technologiemi v oboru. Spojení potenciálu talentovaných učňů a prověřených oborových společností má pro rozvoj řemesla značný význam pro studenty navíc může být úspěch v soutěži vstupenkou k dobré práci v prestižní firmě. Vítězové regionálních kol soutěže SUSO postoupí do finále, jež se uskuteční ve dnech září 2011 během stavebního veletrhu FOR ARCH v Pražském veletržním areálu Letňany. Další informace o tomto zajímavém projektu včetně kalendáře soutěže jsou k nalezení na stavebnictví 02/11 71

72 infoservis Veletrhy a výstavy STAVÍME, BYDLÍME BŘECLAV Výstava stavebnictví, vytápění, bydlení Břeclav, Dům kultury povysilova@omnis.cz STAVITEL národní výstava stavebních materiálů a technologií Lysá nad Labem, Výstaviště Lysá nad Labem pilarova@vll.cz STAVÍME, BYDLÍME TŘEBÍČ Výstava stavebnictví, vytápění, bydlení Třebíč, Fórum, Masarykovo nám. 1313/13 povysilova@omnis.cz STŘECHY, PLÁŠTĚ, IZOLACE 2011 Odborný stavební veletrh Ostrava, Výstaviště Černá louka sekretariát.ovas@cerna-louka.cz PRAGOALARM / PRAGOSEC ročník zabezpečovací techniky, systémů a služeb, požární ochrany a záchranných zařízení Praha 7, Výstaviště Holešovice alarm@incheba.cz STAVÍME, BYDLÍME KROMĚŘÍŽ Výstava stavebnictví, vytápění, bydlení Kroměříž, Dům kultury povysilova@omnis.cz MODERNÍ BYDLENÍ A ZAHRADA 2011 Kontraktační a prodejní výstava pro dům a zahradu Pardubice, ČEZ aréna Sukova třída daniela.fikejsova@mrfp.cz INTEC mezinárodní veletrh nástrojařských a údržbářských strojů, Německo, Lipsko, Výstaviště Lipsko, Neues Messegelände info@messe-intec.de STAVÍME, BYDLÍME JIHLAVA Výstava stavebnictví, vytápění, bydlení Jihlava, Dům kultury povysilova@omnis.cz AQUASET 6. mezinárodní veletrh bazénů, saun, koupelen, sanitární techniky a úpravy vody Praha 7, Výstaviště Holešovice hesoun@terinvest.com MIPIM ročník Mezinárodního veletrhu nemovitostí Francie, Cannes, Calais des Festivals info@mipim.com BAZÉNY, SAUNY & SPA mezinárodní veletrh bazénů, bazénové technologie, saun a lázeňství Praha 9, PVA Letňany, Beranových bazeny@abf.cz STAVÍME, BYDLÍME UHERSKÉ HRADIŠTĚ Výstava stavebnictví, vytápění, bydlení Uherské Hradiště, Klub kultury povysilova@omnis.cz FOR FITNESS & WELL- NESS festival zdravého životního stylu Praha 9, PVA Letňany, Beranových wellness@abf.cz FOR HABITAT veletrh bydlení, renovací a stavby Praha 9, PVA Letňany, Beranových forhabitat@abf.cz Odborné semináře a konference Zákoník práce (minimum znalostí) Jednodenní seminář Praha 1, VÚBP, v.v.i., Jeruzalémská 9 neumannova@vubp-praha.cz AutoCAD LT pokročilý Školení Kolín, Abeceda PC, Kutnohorská 40 info@abecedapc.cz Autodesk Revit Architecture pokročilý Školení Praha 3, Abeceda PC, Domažlická 1053/15 info@abecedapc.cz Autodesk Revit Architecture základní Školení Praha 3, Abeceda PC, Domažlická 1053/15 info@abecedapc.cz Seminář Protherm Odborný seminář pro projektanty V Programu celoživotního vzdělávání ČKAIT hodnocen 1 bodem Olomouc, Hotel Flora, Krapkova 34 stp@stpcr.cz Realizace bezbariérového prostředí pro zrakově a pohybově postižené Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 studio@studioaxis.cz EPBD II Nová směrnice o energetické náročnosti budov a její očekávaný dopad na české stavebnictví Odborný seminář Brno, NSC, Areál BVV (mezi branami 9A a 9B) Bauerova 10, svobodova@stavebnicentrum.cz Stavební tepelná technika a akustika budov a termodiagnostika Odborný seminář Brno, NSC, Areál BVV (mezi branami 9A a 9B), Bauerova 10 svobodova@stavebnicentrum.cz Novela zákona o veřejných zakázkách Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 studio@studioaxis.cz Autodesk Inventor součásti z plastu Školení Praha 3, Abeceda PC, Domažlická 1053/15 info@abecedapc.cz AutoCAD Civil 3D základní školení Praha 3, Abeceda PC, Domažlická 1053/15 info@abecedapc.cz Zásady výstavby, konstrukční detaily a technologie provádění NED a EPD Odborný seminář Brno, NSC, Areál BVV (mezi branami 9A a 9B), Bauerova 10 svobodova@stavebnicentrum.cz Cyklus poruchy staveb poruchy a sanace krovů a šikmých střech Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 studio@studioaxis.cz 72 stavebnictví 02/11

73 Navrhování pasivních domů vytápění a větrání Školení Brno, Krajský úřad JM kraje Administrativní a školicí centrum, Cejl 73 iva.palaskova@pasivnidomy.cz Bezpečné a zdravé pracoviště pracovně právní problematika Seminář Praha 1, VÚBP, v.v.i., Jeruzalémská 9 opletalova@vubp-praha.cz AutoCAD základní školení Školení, Praha 3, Abeceda PC, Domažlická 1053/15 info@abecedapc.cz AutoCAD 3D modelování Školení, Kolín, Abeceda PC, Kutnohorská 40 info@abecedapc.cz Efektivní řízení zakázek Odborný seminář o ICT, Praha, Vyskočilova 1461/2a, Microsoft s.r.o. informace@navisys.cz Semináře v budově ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, oblast Praha, připravila pro autorizované inženýry a techniky v rámci celoživotního vzdělávání ČKAIT odborné semináře OK ČKAIT Praha. Účast na seminářích je hodnocena 1 kreditním bodem: Česká architektura v půlstoletí od konce 2. světové války od do hod. Stavební zákon a koordinátor BOZP a z toho vyplývající souvislosti na staveništi od 9.00 do hod. Vodní zákon od do hod. Hygienické předpisy ve výstavbě od do hod. Veřejné zakázky ve stavebnictví po provedených novelách. Soutěž o návrh od do hod. Bezbariérové užívání pozemních staveb. Požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb od do hod. Solární tepelné soustavy od do hod. Semináře Informačního centra ČKAIT: Statika. Navrhování svislých zděných konstrukcí podle Eurokódu 6. Materiály firmy XELLA CZ pro zděné konstrukce, způsoby výpočtu od 9.00 do hod. Tepelná technika. Hlavní závazné zákony pro oblast tepelné techniky, výpočty a veličiny, energetická náročnost budov, výpočty od 9.00 do hod. Přípravné semináře k autorizačním zkouškám ČKAIT: Cílem dvoudenních kurzů je usnadnit žadatelům přípravu k autorizační zkoušce ČKAIT v oblasti závazných právních předpisů, které jsou nutné pro úspěšné absolvování obecné písemné části autorizační zkoušky. Přihláška on-line: Termíny: ; ; Místo konání: Dům ČKAIT, posluchárna, 1. patro, Sokolská 15, Praha 2, Organizační garant, přihlášky, další informace: Ivana Peřková, IC ČKAIT, tel: , fax: iperkova@ckait.cz, info@ckait.cz inzerce Registrace účastníků A. STAVEBNICTVÍ A RECESE: Kde jsme, kdy a jak z toho ven? Řídí Martin Veselovský, moderátor, Český rozhlas 1. Slavnostní zahájení fóra Petr Nečas, předseda vlády ČR 2. Účtování po roce (závěry minulého fóra vs. realita) Václav Matyáš, prezident, SPS v ČR 3. Stavebnictví v Evropě Co kdo pro obor reálně udělal? Frank Kahlenbach, generální ředitel, EIC, a ředitel SNSP 4. Umíme pronikat do Evropy? Josef Hladik, čestný předseda, Sdružení českých firem působících v SRN 5. Zaslouží si české stavebnictví svoji pověst? Václav Pavelka, Managing Partner, Native PR 6. Quo vadis, stavebnictví? Josef Kotrba, Office Managing Partner, Deloitte Přestávka na kávu/čaj FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2011, 7. ročník Zkrácená verze programu B. Panelová diskuse NÁVRHY ŘEŠENÍ: Co lze udělat pro podporu rozvoje stavebního trhu v ČR? Řídí Martin Veselovský, moderátor, Český rozhlas Pracovní oběd C. PARALELNÍ PANELOVÉ DISKUSE Sekce č. C1 Co a jak budeme stavět v pozemním stavitelství? Moderace: Pavel Pilát, generální ředitel, Metrostav Sekce č. C2 Udržitelné stavění Moderace: Robert Kazda, generální ředitel, Rigips, a Miroslav Linhart, Senior Manager, Deloitte Sekce č. C3 Dopravní infrastruktura Moderace: Pavel Švagr, personální ředitel, České dráhy Sekce č. C4 Územní příprava staveb a úloha projektanta a architekta Moderace: Jaroslav Dokoupil, hlavní architekt, Arch.Design Group stavebnictví 02/11 73

74 v příštím čísle 03/11 březen 74 Březnové číslo bude věnováno tématu Životní cyklus staveb. Příspěvky představí trendy v obnově stavebních konstrukcí, ale i neodstranitelné konstrukční vady z pohledu statiky stavebních konstrukcí. Pokračovat bude seriál prezentující jak předcházet nejčastějším poruchám stavebního skla, tentokrát zaměřený na pochůzné plochy ze skla. Číslo 03/11 vychází 7. března ediční plán 2011 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů časopis Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ediční plán pozice na trhu Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů časopis Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR stavebnictví 02/11 pozice na trhu předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, Brno (IČO: , DIČ: CZ , OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: /0300) Jana Jaskulková Tel.: Fax: jaskulkova@expodata.cz Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR Kontakt pro zaslání edičního plánu 2011 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Jana Jaskulková tel.: , fax: , jaskulkova@expodata.cz Ročník V Číslo: 02/2011 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ Brno IČ: Redakce: Sokolská 15, Praha 2 Tel.: Fax: redakce@casopisstavebnictvi.cz Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: kuncak@expodata.cz Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: taborsky@casopisstavebnictvi.cz Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: zazvorka@casopisstavebnictvi.cz Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: Mobil: duskova@casopisstavebnictvi.cz Inzertní oddělení: Vedoucí manažer: Daniel Doležal Tel.: dolezal@casopisstavebnictvi.cz Jana Jaskulková Tel.: jaskulkova@expodata.cz Hana Kovářová Tel.: kovarova@casopisstavebnictvi.cz Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D. Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: gabzdyl@expodata.cz Předplatné: Jana Jaskulková Tel.: Fax: jaskulkova@expodata.cz Tisk: Česká Unigrafie, a.s. Náklad: výtisků Povoleno: MK ČR E ISSN EAN Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

75 Plánujte s námi! Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách energií a interiéru 16. mezinárodní stavební veletrh mezinárodní veletrh technických zařízení budov Brno Výstaviště Mezinárodní veletrh bydlení

76 Stavíme svět, ve kterém sami chceme žít.