Ing. Filip Petrách 65

Transkript

1 DISPARITY NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI PŘÍČINY, TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Ing. Filip Petrách 65 Abstrakt: Tento příspěvek srovnává přístupy českých a zahraničních autorů řešících problematiku regionálních disparit. Dále se zabývá analýzou vybraných segmentů rozvojového potenciálu na úrovni obcí Jihočeského kraje způsobujících disparity mezi těmito územními jednotkami v kontextu obecních rozpočtů a migrace mezi územními celky. V příspěvku je využita shluková analýza ke srovnání migračních a socioekonomických ukazatelů. Klíčová slova: obec, rozpočet, migrace, disparita Title: Disparities on Regional Level Causes, Theoretical Approaches Abstract: This report compares approaches of Czech and foreign authors, who solve disparities on regional level. Then it analyses selected parts of a development potential on the South Bohemian region community level. It inquires into the differences among these municipalities due to their budgets and resident migration. In this report is used cluster analysis for comparing migration and social-economic indicators. Key words: municipality, budget, migration, disparity Úvod Česká republika po roce 1989 prodělala množství změn v oblasti hospodářské a společenské a v neposlední řadě v oblasti legislativy. Tyto přeměny byly na úrovni obcí vzájemně doprovázeny více či méně rozsáhlými migračními toky a také změnami v rozpočtech územních celků. Tyto dvě oblasti spolu úzce souvisí. Migrace obecně slouží také k vyrovnávání rozdílů mezi územními celky, konkrétně pak na trhu práce, jehož výstupy mají poměrně významnou návaznost na obecní rozpočty především v podobě daní. Význam migrace všeobecně roste z důvodu rostoucího počtu migrantů na celém území České republiky. Dle Roubíčka (1997) je migrace (stěhování obyvatelstva) chápána jako forma mechanického pohybu obyvatelstva. V tomto případě se hovoří o skutečné migraci jako o formě prostorové mobility, která probíhá mezi dvěma územními jednotkami, s trvalým charakterem změny pobytu, tzn. změny trvalého bydliště. Naproti skutečné migraci je uváděna jiná forma prostorového pohybu, která nevede k trvalé změně bydliště, ale pouze k dočasné. V takovémto případě se jedná o dojížďku, vyjížďku a cestování. 65 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra ekonomiky, petraf00@ef.jcu.cz 143

2 Literární rešerše V současné globalizaci ekonomiky začíná opět nabývat na významu potenciál menších regionů. Amin (2004) nahlíží na tuto problematiku na základě výstupů studií konkurenceschopnosti průmyslových oblastí, které využívají pro posílení svých pozic čerpání místních aktiv. Boháčková (2004) využívá k definici rozvojového potenciálu hodnoty dlouhodobých socioekonomických ukazatelů pro zjištění vývojových tendencí. Pozitivní vývojové tendence se podílejí na tvorbě rozvojového potenciálu, v opačném případě by měly být eliminovány (i za účasti strukturálních podpor), aby rozvojový potenciál neovlivňovaly negativním způsobem. Dle Fidrmuce (2005) lidé migrují z různých důvodů: uvažování o založení rodiny, zlepšení podmínek bydlení nebo pobyt ve specifické oblasti. Migrace a mobilita slouží také ke snižování nezaměstnanosti a k získání vyšších platů. Zároveň pomáhá zmírňovat rozdíly v regionální zaměstnanosti. Groenewold (2008) analyzuje účinnost regionální a federální vládní politiky při snižování meziregionální nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti, stejně jako příjem na obyvatele, se liší výrazně v regionech Evropy. Pracovní mobilita může hrát roli při řešení regionálních disparit. (Ederveen, 2007) Felsenstein (2005) řeší závislost mezi objemem disparit a velikostí území dané země či regionu. Velikost území může být měřena třemi rozdílnými a nezávislými parametry rozloha, populace a ekonomika. Malé země jsou charakterizovány menšími trhy a jsou více otevřené pro vnější obchod. Menší populace (nižší počet obyvatel) může vést k nižším extrémům a rozdílům sociálních a ekonomických ukazatelů. Dopad velikosti území na ekonomické výstupy není však absolutní. Příležitosti a omezení, které vznikají díky menší rozloze území a omezenými přírodními zdroji mohou být doplňovány technologickými inovacemi a lidským kapitálem. Jestliže malá země je definována z hlediska fyzické rozlohy, je zde vyvíjen tlak na to, aby zejména nabídka půdy byla brána jako samostatná část. V důsledku malé rozlohy je zde také malý zemědělský sektor. Toto je však výhoda pro malé rozvojové ekonomiky (Armstrong 2002). Na druhou stranu omezená nabídka půdy v malých zemích způsobuje jistá omezení pro plochy určené k zástavbě a ty pak nejsou rovnoměrně rozloženy. Tato nerovnoměrnost rozložení půdy a bytové zástavby tedy způsobuje větší rozdíly v těchto menších zemích než v zemích s velkou rozlohou. Cíl a metodika Cílem tohoto příspěvku bylo zjištění postupů a metod autorů řešících problematiku regionálních disparit jejich vznik, příčiny a případné návrhy jejich odstranění. Následovalo zmapování území Jihočeského kraje dle vybraných ukazatelů a rozdělení do shluků pomocí shlukové analýzy. Socioekonomické charakteristiky zastupovaly tyto proměnné: příjmy obce na 1000 obyvatel, výdaje obce na 1000 obyvatel, volná pracovní místa na 1000 obyvatel, míra nezaměstnanosti v %, nové byty na 1000 obyvatel. Na druhé straně figurovaly migrační ukazatele: přistěhovalí na 1000 obyvatel, vystěhovalí na 1000 obyvatel. 144

3 Pro každý ukazatel k odfiltrování proměnných s méně významným vlivem na změny byla použita korelační matice, která byla potřebná pro shlukovou analýzu. Následně byla vybrána pro podrobnější zkoumání proměnná přistěhovalí na 1000 obyvatel, která dostatečně ovlivňuje výše zmíněné změny ve vývoji obcí. V dalším kroku byla provedena shluková analýza (shlukování metodou k průměrů), která měla za úkol rozdělit obce do pěti skupin, které charakterizovaly příjmy a výdaje obcí na 1000 obyvatel a volná pracovní místa na 1000 obyvatel. Tímto byla zjištěna úroveň rovnoměrnosti rozdělení a rozmístění finančních prostředků směřujících do rozpočtů obcí v kraji. Výsledky Analýza byla prováděna v letech 2001 a Pro zkoumanou proměnnou přistěhovalí bylo vytvořeno v jednotlivých obdobích celkem 5 shluků, které byly ovlivňovány proměnnými na hladině významnosti nižší než 0,05. Z celkového počtu sedmi proměnných (příjmy obce na 1000 obyvatel, výdaje obce na 1000 obyvatel, volná pracovní místa na 1000 obyvatel, míra nezaměstnanosti v %, nové byty na 1000 obyvatel, přistěhovalí na 1000 obyvatel, vystěhovalí na 1000 obyvatel), které byly relativně převedeny pro jednotné srovnání, splnily podmínky v korelační matici v roce 2001 celkem 3 proměnné (příjmy na 1000 obyvatel, výdaje na 1000 obyvatel, volná pracovní místa na 1000 obyvatel) a v roce 2008 celkem 4 proměnné (příjmy na 1000 obyvatel, výdaje na 1000 obyvatel, volná pracovní místa na 1000 obyvatel, míra nezaměstnanosti v %). Tabulka 1 Průměrné hodnoty ovlivňujících proměnných v roce 2001 Příjmy na 1000 obyvatel v tis. Kč 22930, , , ,6 6628,9 Výdaje na 1000 obyvatel v tis. Kč 28985, , , ,1 5888,4 Volná místa na 1000 obyvatel 2,7 3,2 4,6 2,7 3,0 Tabulka 2 Shluky počet obcí v roce 2001 Počet obcí Tabulka 3 Průměrné hodnoty ovlivňujících proměnných v roce 2008 Příjmy na 1000 obyvatel v tis. Kč 40120, , , , ,9 Výdaje na 1000 obyvatel v tis. Kč 49647, , , , ,2 Volná místa na 1000 obyvatel 4,0 3,1 5,1 5,2 3,7 Tabulka 4 Shluky počet obcí v roce 2008 Počet obcí

4 V roce 2001 i 2008 bylo nejvíce obcí zastoupeno ve shluku číslo 5, který vyjadřoval celkově nejnižší hodnoty proměnných (příjmy a výdaje na 1000 obyvatel). V roce 2001 zde bylo 301 a v roce obcí, což znamená mírný nárůst a přesun části obcí ze shluků s vyššími příjmy a výdaji. Proměnná volná pracovní místa v tomto případě neměla značný význam, jelikož mohlo docházet k určitému zkreslení z hlediska vypovídací schopnosti této proměnné. Naopak nejméně početným shlukem byl označen shluk číslo 2, který v roce 2001 zahrnoval 12 obcí a v roce obcí, došlo tedy k zanedbatelné změně, ale struktura zastoupených obcí se v tomto shluku změnila. Tento shluk byl charakterizován nejvyššími příjmy a výdaji na 1000 obyvatel v Jihočeském kraji. Závěr Autoři kladou důraz na to, že při zkoumání příčin disparit by se měl absolutní faktor rozlohy jednotlivých územních celků zkoumat jako samostatná specifická proměnná. Při celkové analýze regionů dochází více méně ke shodě ve volbě socioekonomických a demografických ukazatelů (nezaměstnanost, migrační salda atd.) Při řešení otázky zda jsou velké regiony se svými vlastnostmi, disparitami a charakteristikami pouze zvětšenými kopiemi malých regionů dochází mezi autory k částečné rozdílnosti názorů, která je také patrná při posuzování faktoru rozlohy daného území. V rámci shlukové analýzy Jihočeského kraje, která byla zaměřena na rovnoměrnost rozdělování finančních prostředků do obecních rozpočtů, bylo zjištěno, že na nejnižší úrovni (úroveň obcí) je rozložení finančních prostředků mezi jednotlivé obce poměrně nerovnoměrné a byly zde významné rozdíly. Při zkoumání vyšších úrovní (obce s rozšířenou působností a okresy) došlo k postupnému vyhlazování velkých rozdílů v příjmech vyšších územních celků. Z výsledků analýz bylo patrné, že stát pomocí přerozdělování finančních prostředků by měl redukovat disparity a nerovnováhu jednotlivých obcí a tím by se měla také snižovat celková migrace z relativně chudých územních celků do bohatých. Za celé sledované období v letech docházelo poměrně ke stabilnímu a lineárnímu růstovému trendu příjmů obecních rozpočtů. Literatura [1] AMIN, A. An Istitutionalist Perpective on Regional Economic Development. In: Reading Economic Geography. In Reading Ecenomic Geography. Malden, MA: Blackwell Publishing, p. ISBN P [2] ARMSTRONG, H. W., READ, R. The Phantom of Liberty? Economic Growth and Vulnerability of Small States. Journal of International Development 14: [3] BOHÁČKOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M. Development Potential in Regions and Its Monitoring. Agricultural Economics. 2004, č. 6, s [4] EDERVEEN, S., R. NAHUIS, et al. Labour mobility and regional disparities: the role of female labour participation. Journal of Population Economics 2007, 20 (4):

5 [5] FELSENSTEIN, D. and PORTNOV, B. The Liability of Smallness; Can We Expect Less Regional Disparities in Small Countries?, 2005, pp in Felsenstein D. and Portnov B (eds) Regional Disparities in Small Countries, Springer, Heidelberg. [6] FIDRMUC J. Labor Mobility during Transition: Evidence from the Czech Republic. [Pracovní mobility v období transformace: Fakta z České republiky.]. Washington: William Davidson Institute, [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [7] GROENEWOLD, N. and HAGGER, A. J. Regional Unemployment Disparities: An Evaluation of Policy Measures. Australian Economic Papers. 2008, 47 (4): [8] PETRÁCH, F. Vybrané segmenty rozvojového potenciálu na úrovni obcí. České Budějovice, s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. [9] ROUBÍČEK, V. Úvod do demografie. Praha: CODEX Bohemia, s. ISBN