Význam plavání. Potopení, zanoření a orientaci pod hladinou. Záběrové dovednosti, rozvoj pocitu vody

Transkript

1 Význam plavání Aktivity ve vodě s nejmenšími dětmi jsou v současnosti nejdynamičtější oblastí plavecké výuky. Hlavním smyslem kojeneckého plavání jsou společné příjemné prožitky dětí a rodičů, přiměřená pohybová stimulace a získávání nejzákladnějších plaveckých dovedností. Pohybová hra ve vodě podporuje celkovou aktivitu malého dítěte a napomáhá tak jeho optimálnímu vývoji. Voda, stejně jako ostatní živly, nás ve svých různých podobách fascinuje. Jsme k ní přitahováni a zároveň v nás vzbuzuje respekt. Život je od počátku spojen s vodou. Plod se vyvíjí ve vodním prostředí a novorozenec se může za dodržení určitých podmínek a s naší pomocí do vody vracet tak, aby mu tam bylo velmi příjemně. Kladný vztah dítěte k vodě je přirozený. Malé dítě dokáže být plně zaujato vodou po dlouhou dobu. Pozorovat proud vody, stavět mu překážky, nořit do vody ruce, brouzdat se vodou, do omrzení vodu nabírat, přenášet, vylévat. Hrát si s vodou a hrát si ve vodě. Voda je pro nás důležitá a my bychom k ní měli mít vztah zvládnutý. Jako rodiče máme možnost vztah k vodě a rozvoj plaveckých dovedností u svých dětí výrazně ovlivňovat od úplných začátků. V nácviku bezpečného zvládnutí vody musíme dětem pomoci, samy to nezvládnou. Rané plavecké aktivity formují vztah k vodě, plavání a k dalším pohybovým aktivitám ve vodě do budoucna. Kontakt s vodou by měl být pro dítě vždy příjemný a plavecké dovednosti by měly být získávány nejlépe zajímavou hrou, podněcováním experimentace a navozováním činností vedoucích k pohybové zkušenosti. Umět plavat ve smyslu bezpečně zvládnout vodní prostředí je dovednost užitečná. Plavání kojenců a batolat je spojeno se začátky senzomotorického učení ve vodě. Jde o: Plavecké dýchání Splývání Potopení, zanoření a orientaci pod hladinou Pády a skoky do vody Záběrové dovednosti, rozvoj pocitu vody Cílem je tedy naplnění možností, které jsou dětem více či měně geneticky dány.

2 Kurzy plavání kojenců a batolat od 6.měsíců v bazénu Od půl roku věku dítěte pokračujeme, nebo i začínáme, plaváním v bazénu s vodou teplou 31 C, v příjemném a klidném prostředí. Žabičky a žabáčci jsou rozděleny podle věku a pokročilosti do skupinek maximálně po šesti dětech s maminkami. Délka lekce je 30 minut, pobyt ve vodě v závislosti na věku dítěte činí cca 30 minut. Náplní lekce je především hra a cvičení rodičů s dětmi ve vodě, nácvik manipulace s dětmi, poloh a úchopů, abecedy potápění, skoků, otužování a spoustou básniček a říkadel. Vše pod vedením zkušených instruktorek s potřebnou kvalifikací. Kurzy kojeneckého plavání od 2.měsíců ve vaničce I když jsme zvyklí používat název plavání kojenců, nejde vůbec o to naučit kojence plavat. U nejmenších dětí jde především o radostnou hru rodičů s dětmi ve vodě s využitím kladného vztahu k vodnímu prostředí, ve kterém se dítě vyvíjelo v nitroděložním životě. Přesto však má kojenecké plavání velký význam pro pozdější výuku plaveckých způsobů. Ze všech předností je nejhodnotnější psychický a citový dopad tohoto zájmu na rodiče, děťátko a ostatní členy rodiny. S plaváním kojenců se dá začít ihned po zahojení pupečníku. Pro dítě je voda naprosto přirozené prostředí, vždyť v ní strávilo většinou celých devět měsíců a až na výjimky miminka vnímají koupání pozitivně a radostně. Při samotném plavání se zaměřujeme na posilování břišních a zádových svalů, učíme děti splývat na hladině nejprve s oporou, následně i bez ní a učíme děti pracovat s dechem tzv. abecedou potápění. Při veškerých prvcích se naprosto řídíme psychomotorických vývojem dítěte a jeho individuální reakcí na jednotlivé prvky při plavání. Dítě má z pohybu ve vodě v těsné blízkosti rodiče radost, těší se na něj. Rodiče to motivuje věnovat se dítěti více, než vyžaduje základní péče. Tím se lépe poznávají, získávají k sobě hlubší citové pouto a zájem o sebe. Plavající děti jsou v porovnání s dětmi, které neplavou prokazatelně otužilejší zdravější, lépe se vyvíjejí po psychomotorické stránce, jsou pohybově zdatnější, bystřejší, vnímavější, lépe spí i jí, trpí méně bolestmi bříška v důsledku odcházení střevních plynů.

3 Kojeneckých plaváním dosahujeme v kombinace s rehabilitací velmi dobrých výsledků při léčení tělesně postižených dětí, kojenců s lehkými odchylkami neuropsychického vývoje nebo lehkými mozkovými disfunkcemi a s chronickým onemocněním horních cest dýchacích. Plavat s Vaším miminkem budeme ve Vaší vaně v domácím prostředí. Vana je napuštěná klasickou vodou z vodovodu, bez další chemické úpravy. Teplota vody se řídí podle potřeb Vašeho miminka. Instruktorka se věnuje pouze Vám a Vašemu miminku a lekce je rozdělena na tři části: 1. Teorie ve které Vám předáme informace o psychomotorickém vývoji děťátka, manipulaci, pomůcek a hraček pro děti, literatury aj. 2. plavání 3. masáž děťátka Vždy respektujeme psychomotorický vývoj dítěte a veškeré pohybové aktivity ve vodě i na suchu z něj vycházejí. Příklad sledu deseti postupových činností pro novorozence a kojence v prostředí vany 1. Seznámení s vodou,potopení těla a setrvání v náruči v klubíčku ve vodě. 2. Klubíčko, mírné uvolnění v klubíčku, zrakový a hlasový kontakt. 3. Klubíčko s pohupováním, kontakt hlasem, zpěvem. 4. Klubíčko s pohupováním, rozevřené klubíčko, kontakt klidným hlasem, zpěvem. 5. Klubíčko s tažením za hlavičkou a zpět, zrakový kontakt, pomůcky. 6. Poloha na zádech s rukou pod hlavičkou a zadečkem, tažení za hlavičkou a zpět, zrakový kontakt s využíváním pomůcek. 7. Poloha na zádech s krátkým uvolňováním ruky pod zadečkem, tažení po vlnovce. 8. Poloha na zádech s uvolňováním ruky pod zadečkem, držení za bradičku nebo bez takového držení, tažení po vlnovce. 9. Poloha na zádech, tažení za hlavou po elipse, nácvik přehmatu rukou při tažení. 10. Poloha na zádech s pohybem v různých směrech, po osmičce.

4 Plavecké dýchání Dýchat umíme všichni, dýcháme reflexně. Ve vodě je dýchání jiné. Stojíme-li ve vodě po ramena a dýcháme nad vodou, je vdech ztížen. Pro rozpínání hrudníku se musí proti hydrostatickému tlaku a odporu prostředí více zapojit vdechové svaly. Pokud trváme i na výdechu do vody, a ten v plavání potřebujeme, je výdech opět ztížen. Proudu vydechovaného vzduchu klade voda odpor. Pro malé dítě je plavecké dýchání významnou zátěží. Pro plavání je důležitý určitý rytmus dýchání. Považujeme tedy za velmi důležité se plaveckému dýchání učit. Pro plavecké dýchání je typický krátký intenzivní vdech a postupný úplný výdech do vody. Nácvik výdechu do vody musíme spojovat s nácvikem potopení úst, dále celé obličejové části a následně celé hlavy. 1. Začínáme výdechy do hladiny, do mističky, kterou tvoří spojené ruce maminky, nebo vlastní, můžeme využít hry, kdy foukáním poháníme míček či lehký předmět po hladině. 2. Potopení úst a částečný výdech. Bublání do vody 3. Hlubší výdech pod hladinou, lehkým zhoupnutím se pod vodu ve vertikální poloze (podřepem). Usilujeme o úplný výdech do vody, nad vodou provádíme již jen vdech. 4. Výdech stejné kvality spojíme s předklonem hlavy. Správně bychom měli již v tomto okamžiku provést i výdech nosem, ale to bývá pro malé dítě obtížné. 5. Usilujeme o kratší vdech a postupný prohloubený výdech. 6. Výdech prohlubujeme, můžeme spojit s otevřením očí. Otevření kontrolujeme úkolem pod vodou ukazujeme dítěti hračku, snaží se o vylovení hračky. 7. Výdechy rytmizujeme, snažíme se vnutit určitý režim dýchání. 8. Dýchání spojujeme s nácvikem splývavých poloh. 9. Dýchání spojujeme s potápěním a skokem do vody. 10. Dýchání zapojujeme při provádění přetáčivých pohybů ve vodě.

5 Splývání Jedná se o splývavé polohy na prsou, na zádech, vznášení, rovnováha ve vodě. Metodika plavání kojenců od 6.měsíce Plavat můžeme začít v každém věku, samozřejmě je nejlepší začít co nejdříve. Cílem činnosti v tomto období je především vyvolat radost dítěte z jakéhokoliv pohybu ve vodě, a to na hladině i pod vodou. Poloha na zádech Každý pohyb ve vodě začínáme polohou na zádech. Zádovou polohu se snažíme udržet nejlépe po celou dobu rozplavání. Děti leží většinou klidně na hladině nebo uplatňují hlavně spontánní pohyby. Při vznášení a splývavé poloze na zádech se snažíme upoutat pozornost dítěte výrazem obličeje a gestikulací natolik (verbální projev neslyší, neboť má potopené uši), aby se neotáčelo na silnější podněty z okolí. Provádíme ji tak dlouho, dokud dítě těší, poté přejdeme do odpočinkové polohy. Téměř každé dítě se dostane do období, kdy polohu na zádech odmítá. Nenutíme ho násilím, pokoušíme se o to pravidelně znovu, hravou formou, aspoň na krátkou chvíli. Důležitá je správnost provádění polohy na zádech, tzn. Vhodně stimulujeme dítě ve vodě tak, aby boky byly blízko hladiny a hlavička v prodloužení těla. Chceme dospět ke zpevnění trupu i končetin, u horních končetin ke vzpažení. 1. Znaková poloha držení oběma rukama, jedna pod hlavičkou, druhá pod zadečkem 2. Znaková poloha držení pod hlavičkou a za bradičku 3. Znaková poloha držení oběma rukama v týlní oblasti 4. Znaková poloha nadlehčení hlavičky s využitým pomůcek 5. Znaková poloha držení oběma rukama v pase 6. Znaková poloha držení oběma rukama za kyčle (stehna)

6 Poloha na bříšku Poloha na bříšku je u dětí v tomto období stále oblíbenější. Mohou lépe sledovat okolí, aktivně se pohybovat, uchopit hračky a potápět se. Vedeme-li děti k potápění citlivě a postupně, je to jejich oblíbená činnost. Některý z nich samy neustále sklánějí hlavu pod hladinu. Se zatajeným dechem sledují předměty umístěné na dně. Při potápění se často smějí, napijí se jen výjimečně. Pod vodou již vydrží dlouho, roční dítě až sekund. Jasně rozlišují potápění (se zadržením dechu) a dýchání do vody. Poloha na bříšku je aktivní polohou pro nácvik potápění a pro rozvoj pohybů dolními končetinami. 1. Poloha na prsou držení oběma rukama dlaň na hrudník, palec podpírá bradu. 2. Poloha na prsou za ramínko, brada je na rodičovském zápěstí. 3. Poloha na prsou držení oběma rukama za hrudník 4. Poloha na prsou držení jednou rukou ukazovák a prostředník je pod bradou, ostatní prsty pod hrudníkem Vertikální polohování Svislou polohu využíváme s delší výdrží až v době, kdy již pokročila vertikalizace dítěte na suchu. 1. Držení s oporou hlavy ruce jsou přes záda a přes hrudník 2. Držení za hrudník čelem nebo zády k sobě Relaxační polohování Tyto polohy navozují rodičům i dítěti pocit jistoty, bezpečí, zklidnění a relaxaci. Využíváme je pro odpočinek, zklidnění dítěte následně po provádění nových, náročnějších cvičení, při ztrátě pozornosti či únavě dítěte. Můžeme při nich provádět pasivní cvičení (pohybujeme končetinami, či lehká masáž) 1. Poloha v náruči vleže vertikálně na prsou rodiče. 2. Poloha v náruči v klubíčku 3. Poloha v náruči záda jsou opřená o hrudník rodiče 4. Poloha sedací 5. Využití pomůcek plavecké desky, kruhy aj.

7 Potopení, zanoření a orientaci pod hladinou Abeceda potápění Potápění dosáhneme pouze trpělivým a nenásilným způsobem Výchozí poloha pro potápění je poloha na bříšku s držením za ramínko Začínáme vždy od nejjednoduššího prvku po složitější Rychlost a návaznost prvku si určuje dítě samo Podstata abecedy potápění Vytvoření podmíněného reflexu zatajení dechu před potopením na určitý signál Děti do 4.měsíce mají reflex zatajení dechu když začnou trénovat před tímto obdobím, reflex se posiluje a u dětí přetrvává dovednost na daný pokyn zatajit dech ZÁKLADNÍ PRVEK A Otírání obličeje mokrou dlaní namočenou ve vlažné vodě. Směr otírání je od čela dítěte, přes kořen nosu, směrem k bradě Zvolit signál jméno a ÁÁÁ ŠUP Signál by měl být vysloven klidně, ale důrazně Nechat čas na uvědomění Signál používat pouze při nácviku potápění, nikde jinde Ruka přichází ze strany, aby dítě reagovalo pouze na zvukový podnět Signál trénovat několikrát denně ZÁKLADNÍ PRVEK B Polití obličeje dítěte na kořen nosu kapkami vody z dlaně Oslovení, signál B prvek provádíme vždy po zopakování vždy po zopakování prvku A ZÁKLADNÍ PRVEK C Polévání vodou z kelímku na kořen nosu Prodlužujeme dobu polévání od půl vteřiny do tří Vodu nabíráme rovněž z boku hlavy a lijeme slabým proudem

8 ZÁKLADNÍ PRVEK D Když kojenec zatajuje dech, můžeme přidat další prvek D Zopakovat předchozí prvky Poté dítě oslovíme a polijeme obličej a v průběhu polévání dítě krátce a lehce zhoupneme pod vodní hladinu Úchop za ramínko, druhá ruka volná k polévání obličeje Nepotápět hluboko po nos, pusinku Postupně prohlubujeme ponor a prodlužujeme dobu potopení ZÁKLADNÍ PRVEK E Dítě ponoříme bez polévání po vyslovení signálu a lehkém nadnesení Na moment lehce zhoupneme pod vodní hladinu a pozvolna prodlužujeme dobu ponoření Hloubku ponoru zvětšujeme postupně po nos, oči, po čelo a stále hlouběji pod vodu ZÁKLADNÍ PRVEK F Ponoření bez podpory rukou Po oslovení, použití signálu ponoříme dítě a na chvilku upustíme, aby se tělíčko vznášelo chvilku samostatně, potom jej zachytíme a zvedneme nad hladinu Dobu upouštění opět prodlužujeme postupně od půl do tří vteřin Po oslovení a signálu mírně nadneseme a upustíme do vody za hračkou, na kterou jsme jej předem lákali. Poté dítě vytáhneme a pokračujeme ve splývání za hračkou v poloze na bříšku Neustále používáme hračky pestré, barevné, často obměňované. Instruktorka neustále musí respektovat věk, náladu a pokročilost dítěte. Rodiče nabádat k důslednosti, posloupnosti a trpělivosti, nic neuspěchat, brát to jako hru. Stále si s dítětem povídat, zpívat mu, usmívat se, snažit se být klidný, nespěchat Pády a skoky do vody

9 Skoky spojené s potápěním Nácvik skoků zařazujeme okolo 7. až 8. měsíce (v době, kdy se dítě samo posazuje). Nácvik potápění po skoku skoky nacvičujeme od jejich nejjednodušší podoby. V první fázi posadíme dítě na okraj bazénu, který je ve výšce hladiny. Oběma rukama uchopíme dítě kolem hrudníku a pomalu přeneseme do vody, postupně přenesení zrychlujeme, až se z toho stane skok s dopomocí. Nejprve "skáčou" hračky, pak dítě. Skok můžeme po vyslovení signálu spojit s potopením. Druhá fáze potápění po skoku dítě posadíme na okraj bazénu a uchopíme je pouze za ruce. Nožky mu položíme na madlo, dotek je nutí odrazit se, takže skáče téměř samostatně. Dítě se nesmí dostat do visu za ruce. Využíváme vlastní hmotnosti dítěte a necháme je dopadat do stále větší hloubky. Prodlužujeme také dobu ponoření. Samostatný skok dítěte k této fázi přistupujme až po dokonalém zvládnutí skoku za ruce. Zpočátku skáče dítě ze sedu s odrazem od madla. Později ze stoje. Skok a ponoření za hračkou teprve po zvládnutí samostatného skoku, lákáme děti ke skoku za hračkou, kterou současně ponoříme pod hladinu, kde jim ji podáme. Záběrové dovednosti, rozvoj pocitu vody

10 Rozvoj pocitu vody a záběrových pohybů navozujeme záměrně. Necháváme působit vlastnosti vody na dítě v nejrozmanitějších činnostech. Spoléháme na smyslovou (hmatovou, rovnovážnou, kinestetickou) zkušenosti dítěte, která se s velkou pravděpodobností promítne do takových kvalit, jaké charakterizujeme popisem v pozdější plavecké technice vyhmátnout vodu, uchopit a odtlačit, zabrat, opřít se atd. Pro raný věk jde o experimentace se vznášením a změnami poloh těla ve vodě. Později jsou to cvičení a hrátky s vodou naplácáme vodě, pohladíme ji, nakreslíme klubíčko, srdíčko (pohyb rukou dítěti nejprve vedeme, později ho provádí samo), zacvičíme si ruce v pěst, roztáhneme prsty apod. Použitá literatura: PaedDr.Irena Čechovská, CSc. Eva Kiedroňová, Plavání dětí s rodiči Jak se rodí vodníčci

11