ROBINSONEM DNES JAK SI PORADÍME, KDYŽ

Transkript

1 I N T E G R O V A N Á P Ř Í R O D O V Ě D A 6 ROBINSONEM DNES aneb JAK SI PORADÍME, KDYŽ U Č I T E L Ů V N Á M Ě T O V N Í K M e t o d i c k é a p r a c o v n í l i s t y Materiál byl zpracován v rámci projektu Syntézou poznatků přírodních věd k rozvoji klíčových kompetencí učitelů s důrazem na realizaci kurikulární reformy Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

2 2

3 M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A P E D A G O G I C K Á F A K U L T A I N T E G R O V A N Á P Ř Í R O D O V Ě D A 6 ROBINSONEM DNES aneb JAK SI PORADÍME, KDYŽ U Č I T E L Ů V N Á M Ě T O V N Í K M e t o d i c k é a p r a c o v n í l i s t y PhDr. Hana Svatoňová, Ph.D., a kol. Brno

4 Autoři textů: Doc. PaedDr. Eduard HOFMANN, CSc. Doc. RNDr. Jaromír KOLEJKA, CSc. Mgr. Ing. Libor LNĚNIČKA Mgr. Darina MÍSAŘOVÁ, Ph.D. Prof. RNDr. Vladislav NAVRÁTIL, CSc. Mgr. Irena PLUCKOVÁ, Ph.D. RNDr. Aleš RUDA, Ph.D. Doc. RNDr. Boris RYCHNOVSKÝ, CSc. PhDr. Hana SVATOŇOVÁ, Ph.D. RNDr. Hana SVOBODOVÁ, Ph.D. RNDr. Jindřiška SVOBODOVÁ, Ph.D. Koordinátorka: Mgr. Irena PLUCKOVÁ, Ph.D. Recenzenti: Mgr. Ivana GALÍKOVÁ PaedDr. Jaroslava OLŠANSKÁ RNDr. Eva TRNOVÁ, Ph.D. Zdroj obrázku na úvodní straně: Masarykova univerzita ISBN Materiály je možné kopírovat pro výukové účely. 4

5 O b s a h 1 Určujeme svoji polohu pomocí buzoly metodický list 2 2 Určujeme azimut metodický list 5 3 Odhadujeme vzdálenost metodický list 8 4 Mapa místa bydliště umíme se orientovat? metodický list 11 5a Jízdní řád umíme v něm číst? Jízdní řád umíme v něm číst? metodický list 18 5b Jízdní řád umíme v něm číst? Jízdní řád umíme v něm číst? pracovní list 28 6 Jak přestát simulovanou nepohodu v lese pracovní list 38 7 Pojedeme do zahraničí pracovní list 41 8 Jak použít důležitá telefonní čísla a informační zdroje? pracovní list 44 9 Sám doma a co dál? pracovní list Jak rozdělat oheň? pracovní list Bouřka jak se mám chovat pracovní list Povodeň a ochrana života pracovní list Co dělat před, při a po povodni pracovní list V létě u vody jak se mám chovat pracovní list Co dělat, když se otřese země? pracovní list Jak vyzrát na nedostatek vody? pracovní list V čem oheň pomáhá a v čem škodí pracovní list Evakuační plán a hasicí přístroje pracovní list 67 19a Nemoci a zranění metodický list 70 19b Nemoci a zranění metodický list 73 5

6 1 Metodický list Téma: Orientace v neznámém terénu Aktivita: Určujeme svoji polohu pomocí buzoly Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: skupinová práce (dvojice žáků) s metodologickým vysvětlením učitele Časová náročnost: 40 minut Prostředí výuky: třída, školní hřiště, zahrada, příroda Cíle aktivity: Teoretická východiska: - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku, - podporovat u žáků schopnost soustředit se na zadané téma, - umět pracovat s připravovanými podklady, - natrénovat schopnost orientace v jakémkoli terénu, - porozumět a umět používat přístroje a pomocníky pro jednoduchou navigaci, - trénovat přesné vyjadřování a aktivní naslouchání nápadům jiných. Buzola - jednoduchý přístroj, který slouží k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel. Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. Dále je buzola opatřena průzorem, kterým nastavujeme směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich anglického názvu. N - sever (north) S - jih (south) W - západ (west) E - východ (east) Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever jih na stupnici. Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly. Popis buzoly: 1. magnetická střelka (červená část směřuje stále na sever) 2. otáčivé mezikruží s vyznačením světových stran, rozdělené na 360 stupňů 3. pomocná šipka k zaměřování 4. reflexní rovnoběžky v otočném mezikruží pro nastavení severu v noci 5. měřítko pro mapu 2

7 6. centimetrové měřítko 7. lupa pro lepší čtení z mapy 8. pomocné středové čáry k zorientování mapy 9. náměrná hrana k zorientování mapy 10. závěsná šňůrka Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Azimut - úhel, který svírá sever (magnetická střelka) se směrem pochodu. Mapa velkého měřítka, plán města/školy, busola, pravítko, tužka, propiska, barevné pastelky, papír. 1. Učitel krátce vysvětlí teoretické základy určování polohy pomocí buzoly v terénu. 2. Žáci se rozdělí do skupinek po dvojicích. 3. Představte si, že jste sami ve dvojici na horách. Pokuste se splnit následující úkoly: - Zorientujte přiloženou mapu/plán vůči světovým stranám: A. Mapu/plán položte na rovný podklad. B. Buzolu položte na mapu/plán nejlépe k pravému hornímu okraji tak, aby mřížka mapy/plánu (kilometrová síť) byla rovnoběžná s dlouhým okrajem buzoly (ale i s ryskami otočného kotouče a střelkou). Pokud mřížka mapy/plánu není zakreslena, tak rovnoběžně s pravým okrajem mapy/plánu. C. Kotouč na buzole natočte tak, aby značka Severu (N) na něm vyznačená směřovala k hornímu (severnímu) okraji mapy/plánu a rysky otočného kotouče byly zárověň v zákrytu s vyznačenou podélnou linií buzoly. D. Otáčejte celou mapou/plánem, na které je položena busola tak dlouho, až strana magnetické střelky (červeně označená) ukazující na sever se dostane do zákrytu se značkou Severu (N) na otočném kotouči. V tento okamžik míří střelka k hornímu okraji mapy/plánu (mapový sever) a mapa/plán je zorientovan na sever. - Přemístěte se na školní zahradu, či hřiště a zjistěte svoji aktuální polohu: A. Nejprve zorientujte mapu/plán (viz výše). B. Z místa, kde stojíte, si vyhlédněte v okolí nápadné krajinné body (budova, plot, branka, vchod do budovy apod.), které jsou vyznačeny na mapě/plánu, a nejdou zaměnit s jinými body. Mapa/plán nemusí povinně být zorientovan k severu, ale je-li, je to přehlednější. C. Buzolu nasměrujte průzorem (šipkou) k nápadnému bodu v terénu. D. Otočný kotouč natočte tak, aby severní střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče a zároveň byla v brance s označením severu (N). E. Buzolou stále přitom průzorem (šipkou) miřte na daný bod v terénu. F. Buzolu položte na mapu/plán (ta/ten již předtím musí být 3

8 zorientován podle světových stran) rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě/plánu (kilometrovou sítí, pokud na mapě/plánu je vyznačena. Jinak podle pravého, nebo levého okraje mapy/plánu). G. Severní střelka musí být v brance s označením severu (N) na otočném kotouči, které směřuje k severu mapy/plánu. H. Dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod, který jsme si dříve našli v terénu a je vyznačen v mapě/plánu. I. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka, která tímto daným bodem bude procházet. J. To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. Tam, kde se přímky protínají, je naše stanoviště. K. Čím více takto bodů zaměříme, tím přesněji určíme naši polohu. 4. Výsledkem činnosti bude společná debata nad metodou použití busoly a pomocí ní určování své polohy. Závěr: Poznámky a další pomůcky: - zhodnotit a posoudit možnosti použití buzoly, - pochopit základní kartografické dovednosti, - porozumět a pochopit zadané cvičení a umět pracovat s informacemi. Jako plán místa bydliště/školy použijte dostupné mapy v tištěné podobě, případně můžete využít server kde můžete jako podklad použít letecké snímky, či turistické mapy. Pro aktivitu jsou vhodné jakékoli turistické mapy velkého měřítka (1:50 000, 1:25 000). 4

9 2 Cíle aktivity: Teoretická východiska: Metodický list Téma: Orientace v neznámém terénu Aktivita: Určujeme azimut Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: skupinová práce (dvojice žáků) s metodologickým vysvětlením učitele Časová náročnost: 40 minut Prostředí výuky: třída, školní hřiště, zahrada, příroda - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku, - podporovat u žáků schopnost soustředit se na zadané téma, - umět pracovat s připravovanými podklady, - natrénovat schopnost orientace v jakémkoli terénu, - porozumět a umět používat přístroje a pomocníky pro jednoduchou navigaci, - trénovat přesné vyjadřování a aktivní naslouchání nápadům jiných. Buzola - jednoduchý přístroj, který slouží k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel. Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. Dále je buzola opatřena průzorem, kterým nastavujeme směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich anglického názvu. N - sever (north) S - jih (south) W - západ (west) E - východ (east) Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever jih na stupnici. Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly. Popis buzoly: 1. magnetická střelka (červená část směřuje stále na sever) 2. otáčivé mezikruží s vyznačením světových stran, rozdělené na 360 stupňů 3. pomocná šipka k zaměřování 4. reflexní rovnoběžky v otočném mezikruží pro nastavení severu v noci 5. měřítko pro mapu 5

10 6. centimetrové měřítko 7. lupa pro lepší čtení z mapy 8. pomocné středové čáry k zorientování mapy 9. náměrná hrana k zorientování mapy 10. závěsná šňůrka Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Azimut - úhel, který svírá sever (magnetická střelka) se směrem pochodu. Mapa velkého měřítka, plán města/školy, busola, pravítko, tužka, propiska, papír. 1. Učitel krátce vysvětlí teoretické základy určování polohy pomocí buzoly v terénu. 2. Žáci se rozdělí do skupinek po dvojicích. 3. Představte si, že jste sami ve dvojici na horách. Pokuste se splnit následující tři úkoly: - V terénu vidíme nějaký bod, a chceme určit jeho azimut: A. Buzolu nasměrujte průzorem (šipkou) k danému cíli v terénu. B. Otočný kotouč natočte tak, aby severní střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče a zároveň byla v brance s označením severu (N) na otočném kotouči. C. Podélná osa buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu. - Na mapě víte, kde je výchozí místo a cíl, a chcete zjistit, jaký azimut vede z výchozího místa do cíle: A. Spojte počáteční bod (místo, kde se právě nacházíme) s cílovým bodem (místo, kam se chceme dostat), tak aby dlouhý okraj buzoly spojoval výchozí místo s cílem. B. Otočný kotouč na buzole natočte tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě/plánu, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě/plánu. C. Podélná osa buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče azimut. D. Nyní vezmete busolu do dlaně (před tělem). Otočným kotoučem se nehýbá! Celou buzolou otáčejte tak, aby se severní střelka dostala do branky označující sever (N) v otočném kotouči. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly a průzor (šipka) ukazuje k cíli. E. Při následujícím postupu pak udržujte střelku stále v brance a postupujte po šipce umístěné v přední části, nebo podle delší hrany buzoly. - V terénu si vyhlédnete nějaký cíl, ke kterému chcete dojít, i když víte, že cestou jej ztratíte z dohledu: A. Na mapě/plánu si změříme azimut k cíli. 6

11 B. Nyní vemte busolu do dlaně (před tělem). Otočným kotoučem nehýbejte! C. Celou buzolou otáčejte tak, aby se severní střelka dostala do branky označující sever (N) na otočném kotouči. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly a průzor (šipka) ukazuje k cíli. D. Ve směru průzoru si najděte tzv. dílčí cíl, a dojděte k němu. Buzolu nechte nastavenou stále na hlavní cíl. E. Po dojití k dílčímu cíli (hlavní cíl se nám mezitím ztratil z dohledu) opět vemte už nastavenou buzolu, a celou ji natočte tak, aby severní střelka byla v brance. Průzor ukazuje směrem k hlavnímu cíli, i když jej nevidíte. F. V tomto směru si vyhlédněte další dílčí cíl. A tak dál až od hlavního cíle. 4. Výsledkem činnosti bude společná debata nad metodou použití busoly a pomocí ní určování své polohy. Závěr: Poznámky a další pomůcky: - zhodnotit a posoudit možnosti použití buzoly, - pochopit základní kartografické dovednosti, - porozumět a pochopit zadané cvičení a umět pracovat s informacemi. Jako plán místa bydliště/školy použijte dostupné mapy v tištěné podobě, případně můžete využít server kde můžete jako podklad použít letecké snímky, či turistické mapy. Pro aktivitu jsou vhodné jakékoli turistické mapy velkého měřítka (1:50 000, 1:25 000). 7

12 3 Metodický list Téma: Orientace v neznámém terénu Aktivita: Sám na horách Odhadujeme vzdálenost Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce s metodologickým vysvětlením učitele Časová náročnost: 25 minut Prostředí výuky: třída, školní hřiště, zahrada, příroda Cíle aktivity: Teoretická východiska: - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku, - podporovat u žáků schopnost soustředit se na zadané téma, - umět pracovat s připravovanými podklady, - natrénovat schopnost odhadu vzdlenosti v jakémkoli terénu, - porozumět a umět používat přístroje a pomocníky pro jednoduchou navigaci, - trénovat přesné vyjadřování a aktivní naslouchání nápadům jiných. Odhad vzdálenosti v terénu můžeme provést několika způsoby pomocí hole či provázku, biometrických údajů, optických odhadů, pomocí zvuku nebo matematickými způsoby. Pokud nemáte s sebou svoji hůl, nebo provázek s mírami, může se pokusit rozměry odhadnout pomocí rozměrů svého těla. Biometrické údaje průměrného muže Část těla cm palce Kořen nehtu na ukazováku nebo šířka palce 2,5 1 Rozpětí mezi palcem a ukazovákem 20,3 8 Rozpětí mezi palcem a malíkem 22,9 9 Od zápěstí po loket nebo délka chodidla 25,4 10 Od lokte ke špičce ukazováku (tzv. loket) 43,2 17 Od středu čéšky kolena k podlaze 45,7 18 Krok Ne všechny rozměry však lze změřit přímo, větší vzdálenosti se dají krokovat, ale občas člověk potřebuje jen základní odhad s přesností na 50 metrů, proto větší vzdálenosti odhadujeme, podle toho, jaké detaily jsme schopni rozeznat. Lidé co rozeznám přibližná vzdálenost (m) Jasně viditelné oči, ústa 50 Oči vypadají jen jako tečky 100 Knoflíky a podrobnosti 200 oblečení Obličej 300 Pohyb nohou, směr chůze 400 Barva oblečení 500 8

13 Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Závěr: Poznámky a další pomůcky: Přílohy: Věci a útvary co rozeznám přibližná vzdálenost (m) Listí na stromech 200 Větší větve 400 Telegrafní tyče, kmeny 1000 stromů Osamělé stromy 200 Vrcholky kopců 5000 Mapa velkého měřítka, plán města/školy, busola, případně krokoměr, pravítko, tužka, propiska, barevné pastelky, papír. 1. Učitel krátce vysvětlí teoretické základy odhadování vzdálenosti v terénu. 2. Představte si, že jste sami na horách. Pokuste se splnit následující úkoly: - Pomocí krokoměru ujděte vzdálenost 500 m: A. Kolik kroků jste udělali? B. Jak jste zjistili, že jste ušli právě 500 m? C. Víte, kolik cm měří Váš krok? - Pokud nemáte krokoměr, ujděte stejnou vzdálenost a kroky si počítejte: A. Kolik kroků jste udělali? B. Jak jste zjistili, že jste ušli právě 500 m? C. Víte, kolik cm měří Váš krok? - Namalujte si na zem čáru a podívejte se před sebe: A. Určete kolik m je od Vámi nakreslené čáry k tabuli? B. Určete kolik m je od Vámi nakreslené čáry ke dveřím/ k oknu? - Pokud se nacházíte v terénu, stejným způsobem určete: A. Určete kolik m je od Vámi nakreslené čáry ke dveřím do budovy? B. Určete kolik m je od Vámi nakreslené čáry ke plotu (nejkratší vzdálenost)? 3. Vemte si mapu/plán a zjistěte její měřítko. Podle vzorce: 1 cm na mapě = x m ve skutečnosti zjistěte, jak daleko od místa Vašeho stanoviště se nachází pošta, městský/obecní úřad, Vaše bydliště. Objekty mohu být doplněny dle uvážení učitele. 4. Všechny své hodnoty zaznamenejte na papír. Poté Vám učitel sdělí výsledky. 5. Doplňte si tabulku v příloze č. 1 a můžete ji využívat v praxi. 6. Výsledkem činnosti bude společná debata nad metodami odhadu vzdáleností a pomocí ní určování své polohy. - zhodnotit a posoudit možnosti použití krokoměru, - pochopit základní lidské dovednosti, - porozumět a pochopit zadané cvičení a umět pracovat s informacemi. Jako plán místa bydliště/školy použijte dostupné mapy v tištěné podobě, případně můžete využít server kde můžete jako podklad použít letecké snímky, či turistické mapy. Pro aktivitu jsou vhodné jakékoli turistické mapy velkého měřítka (1:50 000, 1:25 000). Příloha č. 1 Osobní míry 9

14 Příloha č. 1 Osobní míry 10

15 4 Metodický list Téma: Sám v cizím městě Aktivita: Mapa místa bydliště umíme se orientovat? Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: skupinová práce (dvojice žáků) s metodologickým vysvětlením učitele Časová náročnost: 35 minut Prostředí výuky: třída Cíle aktivity: Teoretická východiska: - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku, - podporovat u žáků schopnost soustředit se na zadané téma, - umět pracovat s připravovanými podklady, - natrénovat schopnost orientace v místě bydliště, - trénovat přesné vyjadřování a aktivní naslouchání nápadům jiných. Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.). Podle obsahu: topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji), všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků), tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány). Podle účelu: mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické), mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické), mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické), mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé), mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy), mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační), mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh), mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zěmědělské, myslivecké, fytocenologické), mapy pro vodní hopodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské), mapy pro dopravu (silniční, železniční, letecké, cyklistické). Podle měřítka: 11

16 Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: mapy malého měřítka (měřítko menší než 1: , znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené - zkreslení působí hlavně zakřivení Země), mapy středního měřítka (měřítka 1: až 1: ), mapy velkého měřítka (měřítka větší než 1: , zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené - zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf). Podle rozsahu zobrazeného území: mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu), mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule), mapy kontinentů, moří a oceánů, mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením). Mapu nebo plán města velkého měřítka, případně místa bydliště, připravené podklady z metodického listu, počítač s připojením na internet, tabule, případně flipchart, psací potřeby na tabuli, tužka, propiska, barevné pastelky, papír. 1. Učitel krátce vysvětlí, co je to orientační plán, k jakým účelům se používá a jaké typy plánů existují. 2. Žáci se rozdělí do skupinek po dvojicích. 3. Představte si, že jste sami ve dvojici ve městě. 4. Pokuste se najít ve Vašem plánu následující údaje: a) Městský /obecní úřad b) Informační centrum c) Pošta d) Lékárna e) Škola f) Kostel g) Hřbitov h) Ubytovací zařízení i) Nemocnice, případně zdravotní středisko j) Stadion k) Řeka, či rybník l) Koupaliště m) Hlavní komunikace n) Místní komunikace o) Železnice p) Železniční stanice/zastávka q) Pole r) Les 5. U každého objektu určete, jakým symbolem je v mapě/plánu zaznačeno. Symboly si zakreslete do tabulky. 6. Pokud některé z výše vyjmenovaných institucí nebude mapa/plán obsahovat, nepoužijte jej. 7. Navrhněte lepší kartografické vyjádření symbolů či ploch v mapě/plánu použijte pastelky, tužku a propisku. 8. Výsledkem činnosti bude společná debata nad použitou symbolikou a plošným kartografickým vyjádřením. 9. Učitel může na závěr aktivity položit následující otázky. A. K čemu nám mapa/plán místa bydliště slouží? 12

17 Závěr: Poznámky a další pomůcky: Přílohy: B. Jaké plní funkce? C. Pro koho je určen? D. Myslíte si, že předložený plán je aktuální? - zhodnotit a posoudit místo bydliště, - pochopit základní kartografickou tvorbu tematické mapy ČR, - porozumět a pochopit zadané cvičení a umět pracovat s informacemi. Jako plán místa bydliště použijte dostupné mapy v tištěné podobě, případně můžete využít server kde můžete jako podklad použít letecké snímky, či turistické mapy. Mapy/plány v příloze jsou pouze na ukázku, lze využít své mapy/plány. 1. Plán města Kuřim (ukázka) 2. Plán obce Zastávka (z 3. Připravené tabulky 4. Odpovědní arch na otázky 13

18 Příloha č. 1 Plán města Kuřim (ukázka) 14

19 Příloha č. 1 Plán obce Zastávka (z 15

20 Příloha č. 3 Pracovní tabulky 1) Typ objektu/plochy Symbol na mapě Návrh nového symbolu Městský úřad Informační centrum Pošta Lékárna Škola Kostel Hřbitov Ubytovací zařízení Nemocnice, případně zdravotní středisko Stadion Řeka, či rybník Koupaliště Hlavní komunikace Místní komunikace Železnice Železniční stanice/zastávka Pole Les 16

21 Příloha č. 4 Odpovědní arch na otázky 1) K čemu nám mapa/plán místa bydliště slouží? 2) Jaké plní funkce? 3) Pro koho je určen? 4) Myslíte si, že předložený plán je aktuální? 17

22 5a Metodický list Téma: Sám v cizím městě Aktivita: Jízdní řád umíme v něm číst? Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce s metodologickým vysvětlením učitele Časová náročnost: 30 minut Prostředí výuky: třída Cíle aktivity: Teoretická východiska: - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku, - podporovat u žáků schopnost soustředit se na zadané téma, - umět pracovat s připravovanými podklady, - natrénovat schopnost vyhledat si v jízdním řádu příslušné spojení, - rozumět značkám v jízdním řádu, - trénovat přesné vyjadřování a aktivní naslouchání nápadům jiných. Zastávka je označené místo, které je určeno pro zastavování vozidel (či vlaků, lodí) a pro nástup, výstup nebo přestup cestujících. Zastávka je vždy tvořena jednak místem pro zastavování vozidel (kolejiště nebo vozovka zastávky) a jednak místy pro pobyt a pohyb cestujících (nástupiště, případně též další čekací plochy). Pro potřeby cestujících mohou být instalovány ještě další technické věci, které zvyšují komfort cestování, zkracují dobu čekání a zajišťují informovanost cestujících. Jedná se především o označení zastávky (např. označníkem zastávky, svislé či vodorovné dopravní značky, drážní návěstidla, vyznačení názvu zastávky), informace o provozu (zejména jízdní řád, případně vyznačení linek a směrů, tarifní informace, informace o dopravním systému a přepravních podmínkách nebo další informační prvky). Zastávka může být vybavena přístřeškem, případně vlastním osvětlením (zejména jde-li o železniční zastávku), ochrannými prvky (například ochranným zábradlím, dopravním zrcadlem), odbavovacím zařízením (např. výdejna jízdenek, prodejní nebo označovací přístroj) nebo mobiliářem koše, lavičky atd. Jízdní řád tištěný přehled dopravního taktu, tedy kdy a kam jedou dopravní spoje na určité lince, trati nebo v určité dopravní síti nebo oblasti, případně i časový plán jednotlivé jízdy. V původním významu termín označuje abstraktní řád, který je možno vyjádřit různými formami zápisu, v praxi se tak označují knihy, sešity, listy nebo tabule, nebo výstupy v elektronické podobě. Jízdní řády se používají zejména v drážní dopravě (osobní i nákladní železniční doprava, metro, tramvajová doprava, trolejbusová doprava) a v osobní silniční linkové dopravě (kterou představuje zejména autobusová doprava). Termín jízdní řád se v současné době běžně používá i pro vodní dopravu, třebaže nejde o jízdy, ale o plavby. Pro leteckou dopravu se v obdobném významu používá označení letový řád. Jízdní řády se dělí na veřejné a služební. Některé druhy jízdních řádů slouží současně oběma účelům. Druhy jízdních řádů - linkový (sloupcový obousměrný, jednosměrný; řádkový; tabulkový), traťový, souhrnný, zastávkový (staniční), vozový (vlakový), oblastní jízdní řád e elektronický jízdní řád. 18

23 Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Jízdní řád příslušné linky (ukázka v příloze č. 1), připravené podklady z metodického listu, počítač s připojením na internet, tabule, případně flipchart, psací potřeby na tabuli, tužka, propiska, papír. 1. Učitel krátce vysvětlí, co je to jízdní řád, k jakému účelu slouží a co lze všechno z něj vyčíst. 2. Žáci dostanou připravené namnožené podklady z metodického listu. 3. Představte si, že jste sami na zastávce v Babicích nad Svitavou. 4. Prvně popište, jak daná zastávka vypadá a pro jaký druh dopravy je určena (viz příloha č. 2). A. Následně se potřebujete dostat do města. B. Zjistěte, jak daleko (v km) ve směru jízdy je nejbližší město od zastávky. C. Podle připravené tabulky a s využitím jízdního řádu určete, co znamenají jednotlivé symboly v jízdním řádu a pro jaké typy jízdních řádů jsou určeny. D. Kdy jede první ranní spoj, první spoj po poledni a poslední spoj v pracovní den do města? E. Jaký typ dopravního prostředku můžete pro cestu využít? 5. Výsledkem činnosti bude společná debata nad použitou symbolikou v jízdním řádu a její použití. 6. Dále může učitel na závěr aktivity položit následující otázky. A. K čemu nám jízdní řád slouží? B. Jaké druhy jízdních řádů znáte? C. Pro koho je určen? D. Proč se jízdní řád každý rok aktualizuje? Závěr: Poznámky a další pomůcky: Přílohy: - zhodnotit a posoudit místo bydliště, - pochopit základní kartografickou tvorbu tematické mapy ČR, - porozumět a pochopit zadané cvičení a umět pracovat s informacemi. Pro vyplnění tabulky symbolů můžete využít internet: Pro vyhledání spojení může soužit také webová stránka kde po zadání příslušných údajů lze spojení také vyhledat. 1. Železniční jízdní řád trati č. 206 (Praha -) Česká Třebová Brno (ukázka). Platnost 2011/ Popis zastávky (max. 10 řádků). 3. Pracovní tabulky. 4. Odpovědní arch na otázky. 19

24 Příloha č. 1 Železniční jízdní řád trati č. 260 (ukázka). Platnost 2011/

25 21

26 22

27 23

28 Příloha č. 2 Popis zastávky (max. 10 řádků) Zastávka Babice nad Svitavou je určena pro železniční dopravu. Je označena označníkem zastávky. Zastávkou prochází dvoukolejná železniční trať č. 260 (Praha -) Česká Třebová Brno. Na zastávce je nástupiště pro každý směr jízdy vlaku zvlášť. Zastávka je tvořena jednak místem pro zastavování vozidel (kolejiště) a jednak místy pro pobyt a pohyb cestujících (nástupiště, případně též další čekací plochy). Pro potřeby cestujících jsou instalovány ještě další technické věci, které zvyšují komfort cestování, zkracují dobu čekání a zajišťují informovanost cestujících. Jedná se především o označení zastávky (např. označníkem zastávky, drážní návěstidla, vyznačení názvu zastávky), informace o provozu (zejména jízdní řád, tarifní informace, informace o dopravním systému a přepravních podmínkách nebo další informační prvky). Zastávka je vybavena přístřeškem s vlastním osvětlením, odbavovacím zařízením (označovací přístroj) a mobiliářem koše, lavičky atd. 24

29 Příloha č. 3 Pracovní tabulky Do nejbližšího města ve směru jízdy je 10 km od zastávky. Symbol v jízdním řádu Význam symbolu Typ jízdního řádu Jede v pracovní dny v ČR Autobusový, vlakový Jede v neděli a státní svátky v ČR Autobusový, vlakový Jede pouze v pátek Autobusový, vlakový Lehátkový vůz Vlakový Pouze lůžkové vozy Vlakový Povinná rezervace Vlakový Úschova během přepravy, povinná rezervace místa pro jízdní kolo Vlakový Zastavuje jen pro výstup Autobusový, vlakový Zastavuje jen pro nástup Autobusový, vlakový Zastavuje na znamení Autobusový, vlakový Přestup na metro Autobusový, vlakový Spoj příslušnou zastávkou projíždí Autobusový, vlakový Spoj jede po jiné trase Autobusový, vlakový Přeprava jízdních kol Vlakový Restaurační vůz Vlakový Specifický způsob odbavování cestujících Vlakový Spoj vyčká v zastávce na jiný spoj Autobusový, vlakový Návaznost spojů v zastávce Autobusový, vlakový Vůz s oddíly pro přepravu invalidů na vozíku Vlakový Pohraniční přechodová stanice Vlakový 25

30 A. První ranní spoj do města jede v 4:41 hod. B. První spoj po poledni do města jede v 12:18 hod. C. Poslední spoj v pracovní den do města jede v 23:37 hod. D. Jaký typ dopravního prostředku můžete pro cestu využít? Osobní vlak 26

31 Příloha č. 4 Odpovědní arch na otázky 1) K čemu nám jízdní řád slouží? - Pro vyhledání spojení - Pro snadnou a rychlou orientaci ve veřejné dopravě - Pro zjištění km vzdálenosti mezi vybranými stanicemi 2) Jaké druhy jízdních řádů znáte? - Vlakové - Autobusové - Letecké - Vodní 3) Pro koho je určen? - Pro širokou veřejnost - Pro občany obce/města k zjištění spojů - Pro turisty v případě turistických vlaků, autobusů a lodí 4) Proč je jízdní řád každý rok aktualizuje? Ukázka vlakového jízdního řádu: Příprava nového jízdního řádu začíná již v létě a nový jízdní řád začne platit sice až 13. prosince, ale do poloviny srpna musí skončit jednání mezi objednavateli a dopravci. Regionální dopravu objednávají krajské úřady, dálkové vlaky pak Ministerstvo dopravy. Každý kraj má přitom svou představu, jak mají vlaky jezdit. Je to jako v životě. Nové se rodí a staré umírá. Mění se i okolí Českých drah, vznikají nové požadavky na naše služby a poptávka po jiných mizí. Někde se zavře továrna, kam jezdilo hodně cestujících a není už potřeba tolik vlaků. Na jiném místě naopak nový podnik vyroste a dopravu je tam nutné posílit. Také tratě se opravují a při rozsáhlých stavbách je nutné počítat s pomalejší jízdou a výlukami. Vlaky dnes jezdí mnohem rychleji než dřív. Před pěti lety jel nejrychlejší vlak z Prahy do Ostravy 4 hodiny. Byl to Manažer, náš nejrychlejší spoj. Dnes je to standardní doba pro pomalejší vlaky, Pendolino to zvládne za 3 hodiny a 4 minuty. Kolem Prahy i Brna jezdí ve špičce osobní vlaky i každých 15 nebo 20 minut. To nikdy dřív nebylo. 27

32 5b Pracovní list Téma: Sám v cizím městě Aktivita: Jízdní řád umíme v něm číst? Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce s metodologickým vysvětlením učitele Časová náročnost: 30 minut Prostředí výuky: třída Cíle aktivity: Teoretická východiska: - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku, - podporovat u žáků schopnost soustředit se na zadané téma, - umět pracovat s připravovanými podklady, - natrénovat schopnost vyhledat si v jízdním řádu příslušné spojení, - rozumět značkám v jízdním řádu, - trénovat přesné vyjadřování a aktivní naslouchání nápadům jiných. Zastávka je označené místo, které je určeno pro zastavování vozidel (či vlaků, lodí) a pro nástup, výstup nebo přestup cestujících. Zastávka je vždy tvořena jednak místem pro zastavování vozidel (kolejiště nebo vozovka zastávky) a jednak místy pro pobyt a pohyb cestujících (nástupiště, případně též další čekací plochy). Pro potřeby cestujících mohou být instalovány ještě další technické věci, které zvyšují komfort cestování, zkracují dobu čekání a zajišťují informovanost cestujících. Jedná se především o označení zastávky (např. označníkem zastávky, svislé či vodorovné dopravní značky, drážní návěstidla, vyznačení názvu zastávky), informace o provozu (zejména jízdní řád, případně vyznačení linek a směrů, tarifní informace, informace o dopravním systému a přepravních podmínkách nebo další informační prvky). Zastávka může být vybavena přístřeškem, případně vlastním osvětlením (zejména jde-li o železniční zastávku), ochrannými prvky (například ochranným zábradlím, dopravním zrcadlem), odbavovacím zařízením (např. výdejna jízdenek, prodejní nebo označovací přístroj) nebo mobiliářem koše, lavičky atd. Jízdní řád tištěný přehled dopravního taktu, tedy kdy a kam jedou dopravní spoje na určité lince, trati nebo v určité dopravní síti nebo oblasti, případně i časový plán jednotlivé jízdy. V původním významu termín označuje abstraktní řád, který je možno vyjádřit různými formami zápisu, v praxi se tak označují knihy, sešity, listy nebo tabule, nebo výstupy v elektronické podobě. Jízdní řády se používají zejména v drážní dopravě (osobní i nákladní železniční doprava, metro, tramvajová doprava, trolejbusová doprava) a v osobní silniční linkové dopravě (kterou představuje zejména autobusová doprava). Termín jízdní řád se v současné době běžně používá i pro vodní dopravu, třebaže nejde o jízdy, ale o plavby. Pro leteckou dopravu se v obdobném významu používá označení letový řád. Jízdní řády se dělí na veřejné a služební. Některé druhy jízdních řádů slouží současně oběma účelům. Druhy jízdních řádů - linkový (sloupcový obousměrný, jednosměrný; řádkový; tabulkový), traťový, souhrnný, zastávkový (staniční), vozový (vlakový), oblastní 28

33 jízdní řád e elektronický jízdní řád. Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Jízdní řád příslušné linky (ukázka v příloze č. 1), připravené podklady z metodického listu, počítač s připojením na internet, tabule, případně flipchart, psací potřeby na tabuli, tužka, propiska, papír. 1. Učitel krátce vysvětlí, co je to jízdní řád, k jakému účelu slouží a co lze všechno z něj vyčíst. 2. Žáci dostanou připravené namnožené podklady z metodického listu. 3. Představte si, že jste sami na zastávce v Babicích nad Svitavou. 4. Prvně popište, jak daná zastávka vypadá a pro jaký druh dopravy je určena (viz příloha č. 2). A. Následně se potřebujete dostat do města. B. Zjistěte, jak daleko (v km) ve směru jízdy je nejbližší město od zastávky. C. Podle připravené tabulky a s využitím jízdního řádu určete, co znamenají jednotlivé symboly v jízdním řádu a pro jaké typy jízdních řádů jsou určeny. D. Kdy jede první ranní spoj, první spoj po poledni a poslední spoj v pracovní den do města? E. Jaký typ dopravního prostředku můžete pro cestu využít? 5. Výsledkem činnosti bude společná debata nad použitou symbolikou v jízdním řádu a její použití 6. Dále může učitel na závěr aktivity položit následující otázky. E. K čemu nám jízdní řád slouží? F. Jaké druhy jízdních řádů znáte? G. Pro koho je určen? H. Proč se jízdní řád každý rok aktualizuje? Závěr: Poznámky a další pomůcky: Přílohy: - zhodnotit a posoudit místo bydliště, - pochopit základní kartografickou tvorbu tematické mapy ČR, - porozumět a pochopit zadané cvičení a umět pracovat s informacemi. Pro vyplnění tabulky symbolů můžete využít internet: Pro vyhledání spojení může soužit také webová stránka kde po zadání příslušných údajů lze spojení také vyhledat. 1. Železniční jízdní řád trati č. 206 (Praha -) Česká Třebová Brno (ukázka). Platnost 2011/ Popis zastávky (max. 10 řádků). 3. Pracovní tabulky. 4. Odpovědní arch na otázky. 29

34 Příloha č. 1 Železniční jízdní řád trati č. 260 (ukázka). Platnost 2011/

35 31

36 32

37 33

38 Příloha č. 2 Popis zastávky (max. 10 řádků)

39 Příloha č. 3 Pracovní tabulky Do nejbližšího města je km od zastávky. Symbol v jízdním řádu Význam symbolu Typ jízdního řádu 35

40 A. První ranní spoj do města jede v. B. První spoj po poledni do města jede v. C. Poslední spoj v pracovní den do města jede v. D. Jaký typ dopravního prostředku můžete pro cestu využít? 36

41 Příloha č. 4 Odpovědní arch na otázky 5) K čemu nám jízdní řád slouží? 6) Jaké druhy jízdních řádů znáte? 7) Pro koho je určen? 8) Proč je jízdní řád každý rok aktualizuje? 37

42 6 Cíle aktivity: Úvodní text: Pracovní list Téma: Sám v lese Aktivita: Jak přestát simulovanou nepohodu v lese Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: hra na kolektivní a skupinové vyjednávání formou žákovského parlamentu s jednotlivými frakcemi Pomůcky: papír, tužka, pastelky Časová náročnost: podle potřeby, min. cca 60 min (bez cesty) Prostředí výuky: učitelem předem vybraná vhodná lokalita jako cíl přírodovědné vycházky Žáci navrhují a zdůvodňují alternativy řešení zneklidňující situace v lese při zhoršení počasí Realisticky podanou simulací zneklidňující situace během pobytu v lese učitel vybízí žáky k formulování správných návrhů řešení problému za minimalizace paniky na základě rozumného, avšak současně rychlého, efektivního a hlavně správného nalézání dobrých východisek (hru a jednotlivé úkony lze časově omezit). S jakými nepříjemnými až ohrožujícími situacemi se v lese můžeme setkat při náhlé nepřízni počasí, jak se naučit zvažovat nebezpečnost situace a jak hledat řešení? Příklad: Žáka zastihla hluboko v lese prudká podvečerní bouře se silným lijákem. Učitele v předstihu žáky připraví na tematický obsah připravované bezpečnostní vycházky do lesa, kterou lze uskutečnit podle místa školy a disponibilního času jak během denní výuky, tak na školním výletě nebo během školy v přírodě. Předem vyhlédne bezpečné, avšak uzavřené místo v lese, které znemožňuje výhled na krajinu vně lesa, na cestu, či některý obytný, hostinský, výrobní apod. objekt. Aby se vyhnul nepříjemnému nátlaku na žáky, je vhodné lekci realizovat naopak za dobrého počasí, ale současně stimulovat představivost zúčastněných směrem k možnému případu špatné povětrnosti. Žáci by měli sami navrhovat možné nebezpečné situace za výše uvedených okolností a ke každé z nich provádět kolektivní lokální SWOT analýzu, dohadovat se ve frakci a s ostatními frakcemi v parlamentě diskutovat řešení. Žáci si předem nachystají psací potřeby. Na vybraném místě v lese, kde bude možné se rozsadit do půlkruhu (nikoliv kruhu) a kde bude vhodné pódium, vytvoří přibližně velké skupiny (mohou jak čistě chlapecké, tak čistě dívčí, nebo smíšené optimální by bylo zastoupení skupin všech těchto typů současně cca po max. pěti osobách). Každá skupina si zvolí svého mluvčího, který bude publiku v parlamentu rozsazeného na místě prezentovat výsledky jednání frakce. Na začátku jednání nejprve ve frakcích a pak v plénu učitel 38

43 stimuluje představivost žáků nástinem některých možných situací, na jeho vystoupení by měly navazovat podněty z jednotlivých frakcí, jaké další situace mohou nastat (zůstat v lese a přečkat nečas a jakými způsoby, dostat se z lesa nejrychlejší cestou, nejkratší cestou, nejbezpečnější cestou, přivolat pomoc apod.). Nácvik zasedání parlamentu a vzniku diskusních frakcí v rámci přípravy na bezpečnostní vycházku Zadání úkolu (ů): Úkoly: 1. Hodnocením jednotlivých stránek každého navrhovaného řešení jsou odkrývány cesty, jak se s problematickou situací vypořádat. Každá frakce projednává řešení sama a dospívá k posouzení jednotlivých případů. Výhody navrhovaného řešení Slabiny navrhovaného řešení Realizační možnosti daného návrhu Možnosti ohrožení daného návrhu

44 2. Společným prodiskutováním v plénu parlamentu se tvoří názor kolektivu. S ohledem na průběh diskuse pak jednotlivé frakce mohou přehodnotit své návrhy a celkově je hodnotit známkami jako ve škole (vložením x do zvoleného políčka). Situace 1 Návrh řešení 1 Návrh řešení 2 Návrh řešení 3 Situace 2 Návrh řešení 1 Návrh řešení 2 známka Návrh řešení 3 Situace 3 Návrh řešení 1 Návrh řešení 2 Návrh řešení 3 Diskuse ve frakci vede k výběru a zdůvodnění nejlepšího řešení, které se opět přednese plénu, kde se o něm může hlasovat. Správnost výsledku této hry mohou žáci otestovat společným návratem ke škole, resp. na známé místo v obci a později zkušenost prodiskutovat ve třídě. Otázky na závěr: Jakým vybavením při výpravě do lesa je možné snížit rizika projednávaných situací? Jaké ještě jiné nepříjemné a ohrožující situace lze předvídat jak specificky v daném regionu, tak v různých část lesa v okolí školy? 40

45 7 Cíle aktivity: Úvodní text: Pracovní list Téma: Sám v cizině Aktivita: Pojedeme do zahraničí Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce, práce ve dvojicích, skupině Pomůcky: internet, atlas světa, denní tisk, papír, tužka, pastelky Časová náročnost: dle potřeby, cca 30 min Prostředí výuky: počítačová učebna Žáci připravují výpravu do zahraničí do vybrané země Smyslem úkolu je vytvořit návyk, že před cestou do zahraničí nestačí se jen rozhodnout, mít dostatek času a peněz, případně zajištěný dopravní prostředek, ale že je také nezbytné kromě známých atrakcí, či jiných důvodů cesty, také znát případná rizika, se kterými se v dané zemí, resp. regionu zemi obklopujícím, mohou setkat. Tentokrát tedy nepůjde o hledání pozitiv, čili motivací k cestě, ale naopak inventarizace a analýza rizik, které by je mohly při cestě a pobytu ohrozit. Jaké informační zdroje můžeme využít a jak se naučit číst mezi řádky v záplavě rozmanitých informací? Příklad: Chystáme se do země, se kterou má Česká republika normální vztahy. Ačkoliv státní politika a veřejná media se snaží (většinou) fungovat maximálně objektivně, vždy je zapotřebí chápat, že slouží jistým cílům, za kterými stojí konkrétní skupiny lidí. Tomuto faktu se nevyhnuly uvedené složky za žádného režimu. Tomu odpovídá výklad situace v každé zemi. Objektivnost informací je tedy zapotřebí ověřovat křížovým porovnávání různých informačních zdrojů. Optimální jsou dobré jazykové znalosti, jak více než jednoho světového jazyka, tak jazyka používaného v plánované zemi (nemusí to ani být jazyk nejpočetnější populace). Internet nabízí řadu možností, jak informace získat a vzájemně prověřit. Žáci se dohodnou na zemi, kterou hodlají navštívit a postupně si prohlédnou webové stránky českých nejprve oficiálních institucí (např. web Ministerstva zahraničních věcí ČR), podívají se na stránky nezávislých mezinárodních médií (např. Wikipedia) a postupně přejdou na národní média dané země v jazyce, kterému budou rozumět. Zaměří se výhradně na bezpečnostní tématiku. 41

46 Vlastní bezpečnostní hodnocení se bude opírat o známkování zvolených kritérií. Jejich výběr a zdůvodnění bude úkolem žáků, stejně jako vytvoření hodnotící stupnice a vytvoření procedury celkového integrálního hodnocení stavu bezpečnosti v dané zemi. Žáci se tak naučí širší formě prostorového a společenského přemýšlení, vyjednávání v kolektivu a obhajobě nastavených kritérií. Zadání úkolu (ů): Úkoly: 1. Známkováním jako ve škole ohodnoťte společenské faktory, které ovlivňují bezpečnost v zemi, kterou hodláme navštívit (1 nejlepší, 5 nejhorší, v tabulce označí x ). Podle příkladů v tabulce žáci stanovují také další kritéria. Společenské faktory Ekonomická situace hrubý domácí produkt na osobu Zastoupení národnostních menšin Zastoupení náboženských menšin Rozmístění menšin ve vztahu ke spřátelenému zahraničí Míra zločinnosti a motivovaného násilí Bezpečnost na ulici Bezpečnost v dopravních prostředcích a na komunikacích Civilizační nemocnost obyvatelstva, věk dožití Míra vzdělanosti obyvatelstva Členství země v mezinárodních organizacích Hlavní exportní artikl země (duševní či materiální výrobek, surovina) Součet známek Celkový průměr (aritmetický, vážený aritmetický, geometrický apod.) známka

47 2. Známkováním jako ve škole ohodnoťte přírodní faktory, které ovlivňují bezpečnost v zemi, kterou hodláme navštívit (1 nejlepší, 5 nejhorší, v tabulce označí x ). Podle příkladů v tabulce žáci stanovují také další kritéria. Přírodní faktory Četnost případů povodní za stanovené období a kde Četnost případů atmosférických bouří za stanovené období a kde Četnost případů zemětřesení za stanovené období a kde Četnost případů tsunami za stanovené období a kde Četnost případů sněžných lavin za stanovené období a kde Četnost případů přírodních nákaz za stanovené období a kde Četnost případů napadení zvěří za stanovené období a kde Četnost případů sucha za stanovené období a kde Četnost případů horka za stanovené období a kde Četnost případů lijáků za stanovené období a kde Četnost případů vichřic za stanovené období a kde Součet známek Celkový průměr (aritmetický, vážený aritmetický, geometrický apod.) známka Žáci posoudí, jak získat společné výsledné hodnocení země, nebo jejích dílčích regionu. Úkoly na závěr: Vytvořte stupnici pro získané celkové hodnocení bezpečnostní situace v zemi. V ní stanovte, kdy je země bezpečná, s limitovanou opatrností pobytu, bezpečnostně nejistá, riziková a nebezpečná. Proveďte osobní hodnocení spolehlivosti použitých informačních zdrojů. V čem vidíte jejich spolehlivost, či nespolehlivost, posuďte, proč a jak jsou konkrétní informace v daném zdroji uváděné. 43

48 8 Cíle aktivity: Úvodní text: Pomůcky: Pracovní list Téma: Sám na úřadě Aktivita: Jak použít důležitá telefonní čísla a informační zdroje? Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: práce ve dvojicích, skupině Pomůcky: pracovní list k vyplnění a psací potřeby, přístup na internet Časová náročnost: dle potřeby, cca 30 min Prostředí výuky: třída, učebna informatiky 1. V rámci integrovaného tématu Robinson si žáci uvědomí a následně i aplikují znalosti a možnosti důležitých telefonních čísel a informačních pramenů. 2. Pomocí skupinové práce získají praktické dovednosti a zvládnou vysvětlit jak se chovat a jak využívat důležitá telefonní čísla a informační prameny. Každý z nás se někdy ocitne v situaci, kdy potřebuje podat pomocnou ruku. Někdy stačí pomoc rodiny či přátel, jindy musí pomoci odborníci. Mezi ně patří lékaři, hasiči či policisté. Stejně jako znalost důležitých telefonních čísel je potřebná i znalost jak si vyhledat důležité informace, jak je třídit a umět použít. S těmito informacemi souvisí i instituce, které napomáhají běžnému občanovi zvládat a řešit situace, k nimž během života dochází. Pokusme se tedy v tomto pracovním listu natrénovat potřebné znalosti a dovednosti, abychom dokázali důležitá telefonní čísla a informační prameny využít a usnadnili si rozhodování v nelehkých situacích. pracovní list, psací potřeby, třída, počítačová učebna Zadání úkolu (ů): 1. Pomocí dramatizace sehrajte ve skupinách scénky na tato témata: Požár v protějším domě, Zraněný člověk na chodníku, Okradená starší paní na ulici. 2. Ve scénkách využijte důležitá telefonní čísla poučte své spolužáky o tom, jaké v té či oné situaci použít telefonní číslo, jak hovořit s dispečinkem příslušného záchranářského týmu a jak poskytnout první pomoc popř. jak se v té či oné situaci zachovat. 3. Ve dvojicích sehrajte scénky z různých typů úřadů finančního městského, banky, pošty, atd. viz text kapitoly z Integrovaného tématu Robinson. K přípravě využijte internetové stránky a Postup práce: 1. rozdělení skupin 2. příprava scének 3. realizace scének 4. diskuze nad jednotlivými situacemi v rámci třídy Rozdělení úloh a scénář scénky: Doplní žáci. 44

49 9 Cíle aktivity: Úvodní text: Pomůcky: Pracovní list Téma: Sám doma Aktivita: Sám doma a co dál? Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: práce ve dvojicích, skupině Pomůcky: pracovní list k vyplnění a psací potřeby, přístup na internet, kartičky s informacemi a situacemi k hodnocení Časová náročnost: dle potřeby, cca 45 min Prostředí výuky: třída, učebna informatiky 1. V rámci integrovaného tématu Robinson si žáci uvědomí a následně i aplikují znalosti o nebezpečích, která hrozí každému dítěti, které je samo doma. 2. Pomocí skupinové práce získají praktické dovednosti a zvládnou vysvětlit jak se chovat, pokud se o sebe musí sami postarat. Kdo z nás viděl některý z filmů Sám doma, jistě si vybaví všechny možné i nemožné situace, kterými si musel projít malý Kevin. Každý z nás se někdy ocitnul či ocitne v roli Kevina a musí se vyrovnat se situací, kdy je sám doma. Copak dospělý, ten je někdy rád, že mu občas za zády nestojí jeho nejbližší a může mít tzv. chvilku pro sebe. Ale co děti? Jsou také rády samy doma? A co jim v takové domácnosti hrozí a s čím si musí samostatně poradit? V následujícím pracovním listu se naučíme, jak se chovat, když jsme sami doma a dospělý dohled není nablízku. pracovní list, psací potřeby, třída, počítačová učebna Zadání úkolu (ů): 1. Na základě informací na lístku, kde je napsáno, co Jirka sám doma dělá, se ve skupinách zamyslete nad tím, jaká Jirkovi hrozí nebezpečí a jestli je možné děti uchránit od těchto nebezpečí a úrazů v domácnosti, když dospělí nejsou doma. 2. Porovnejte rozdíly mezi povinnostmi rodičů a dětí. Ve skupinách a následně v celé třídě diskutujte nad touto problematikou a pokuste se najít možnosti, jak rodičům v jejich povinnostech ulehčit. Postup práce: 3. Navrhněte, jiný způsob řešení situace Jirky ze závěrečné části příběhu, kdy za dveřmi domu stojí neznámý člověk a snaží se dostat do bytu pomocí různých triků 1. Rozdělte se do skupin. 2. Jeden ze skupiny zapisuje názory ostatních, které navrhují při řešení úkolu Každá skupina si zvolí jednoho mluvčího, který bude hájit rodiče a druhého, který bude hájit děti. 4. Jednotlivé názory si skupiny zapisují, a pak je reflektují v rámci celé třídy. 5. V rámci celé třídy navrhujte možnosti řešení Jirkovy situace ze závěru příběhu. Diskutujte nad problematikou kontaktů s cizími osobami jak na ulici, tak např. přes různé sociální sítě. 45

50 Text ke zpracování: Tak a je to tady! Konečně nadešel den, kdy rodiče musí být od brzkého rána pryč a já mám do večera naprosto celý dům pro sebe. Říkal si dvanáctiletý Jirka, když se ráno probudil a zjistil, že rodiče již odjeli do práce a on, protože jsou prázdniny, je sám doma. Dostal instrukce, jak a co má zvládnout, a samozřejmě má u sebe mobilní telefon pro případ nouze. Tak a jde se snídat! Copak mi mamka asi připravila? No nazdar, na stole je lístek se vzkazem: Jirko, s tátou jsme zaspali. Prosím Tě připrav si snídani a na oběd si také něco uvař. Nezapomeň nakoupit! Seznam máš v peněžence. No to mi to lehárko pěkně začíná! Zase nějaké povinnosti! Proč já? Proč to musím dělat já? Jirka stojí v kuchyni v pyžamu a nemůže uvěřit, že dneska má nějaké úkoly. Vždyť přece dneska byl jeho ideálně volný den! Vše je hotovo. Konečně. Jak ta máma to stíhá. Snídaně, nákup, oběd, nádobí. Pořád něco dělá. Vždyť ona nemá ani chvilku pro sebe. Ale to je hloupost. Dospělí mají všechno mnohem snadnější. Teď jdu ven s kamarádem. Ještě zavolám mamce, protože mám na mobilu nepřijatý hovor. Jejda někdo zvoní u dveří, že by kámoš? Za sklem dveří, které je zvenčí neprůhledné, vidím cizího člověka. Co teď? Nějak divně přešlapuje a zkoumá okolí vchodu do domu. Co mám dělat, co mám dělat? Běžím do pokoje a z okna vidím kamaráda. Rychle beru mobil a volám mu, ať jde přes zahradu, že u hlavních dveří je vetřelec. Kamarád Adam rychle chápe a jde k nám přes zadní vchod. Společně musíme vymyslet, co budeme dělat s možným nepřítelem. Zvonek u dveří stále zvonil. Jirka s Adamem se rozhodli jednat. Jdeme se zeptat, kdo to je! Řekl Jirka odhodlaně. Sešli ke vstupním dveřím a Jirka, aniž by je otevřel, okamžitě promluvil. Kdo je tam? Ozval se mužský hlas. Tady Petr Macoun. Jsem kamarád Tvého táty. Je táta doma? Co teď? Co mám odpovědět? Jirka s Adamem se na sebe podívali. Adama napadl nápad. Rychle utíkal pro hrnek na čaj a začal do něj co nejhlubším hlasem křičet tak, aby to muž za dveřmi slyšel. Jirko, kdo to zvoní? Ať mě nikdo neruší! Potřebuji se po té noční směně prospat! V tom okamžiku muž za dveřmi beze slova odcházel rychlým krokem pryč. Závěr a hodnocení tématu: Doplní žáci. 46

51 10 Cíle aktivity: Teoretická východiska: Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Pracovní list Téma: Sám na ostrově Aktivita: Jak rozdělat oheň? - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce Časová náročnost: 30 minut ve výuce Prostředí výuky: třída - podporovat u žáků schopnost aplikovat získané poznatky do praktické stránky svého života - uvědomit si, jak obtížné může být uhájení života v drsných přírodních podmínkách V podmínkách rozvinuté civilizace se zpravidla otázkou rozdělání ohně nezabýváme. Pokud nejsme kuřáci, nepoužíváme ani zápalky či zapalovač. Teprve v případě, že se octneme v přírodě daleko od civilizace, stane se tato otázka tou zásadní. Rozdělat oheň, nemáme-li zápalky, nebo zapalovač, můžeme třemi základními způsoby: pomocí křesadla, pomocí spojné čočky (lupy) a třením dvou suchých dřev o sebe. Ve všech vyjmenovaných případech hraje podstatnou roli též tzv. troud, tj. suchá látka, která se zapálí jiskrou, nebo soustředěnými slunečními paprsky. Jako troud se nejčastěji používá vysušený mech, lišejník, choroš (houba, rostoucí na stromech), suchá tráva a březová kůra. různorodé informační zdroje, jako např. knihy, pojednávající o přežití, příručky pro skauty Pomocí následujících postupů se pokuste rozdělat oheň. 1. Nejsnadnější způsob rozdělání ohně využívá slunečních paprsků, soustředěných do ohniska spojnou čočkou (lupa, brýlová čočka pro dalekozraké oko). Za jasného, slunného dne se nám podaří lupou zapálit nejen troud, ale i obyčejný papír či dřevo: Obr.1. Rozdělání ohně pomocí lupy. Nemáme-li čočku, můžeme improvizovat: primitivní čočka se dá vyrobit z kusu ledu, nebo ze dvou plastových částí (dno PET lahve), spojených pryskyřicí a vyplněných vodou. 2. Druhý způsob rozdělání ohně v polních podmínkách vyžaduje již více 47

52 trpělivosti a zkušenosti. Není však odkázán na slunné počasí. Potřebujeme k němu tzv. křesadlo (ocílka), což je kousek uhlíkaté oceli (litina) a křemen, pazourek, nebo pyrit. Křemenem škrtneme o ocílku a vzniklou jiskru zachytíme do troudu. Je-li troud dostatečně suchý a získáme-li patřičnou praktickou zkušenost, vzplane troud malým plamínkem, který přiživíme dalším suchým materiálem. Obr. 2. Ocílka, pyrit a křemen (pazourek) 3. Třetí způsob rozdělávání ohně je nejstarší, ale také nejobtížnější. Jeho podstatou je tření dvou suchých dřev o sebe tak dlouho a tak intenzívně, až se dřeva zahřejí na zápalnou teplotu a začnou doutnat. Potom již s nimi zacházíme jako v předcházejícím případě, tj. přiložíme suchý materiál a foukáním rozděláme oheň. Obr. 3. Rozdělání ohně pomocí prostého tření dvou dřev o sebe a pomocí luku. Jistě nemusíme zdůrazňovat, že oheň vždy rozděláváme na místě, kde nehrozí vznik požáru a jeho rozšíření na jiná místa (nejlépe v blízkosti vodních toků, na kamenitém podkladě a rozhodně co nejdále od lesa, obilného pole, apod). 48

53 11 Cíle aktivity: Úvodní text: Pracovní list Téma: Když přichází bouřka Aktivita: Bouřka jak se mám chovat Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: práce ve skupině, příp. celá třída, diskuse Časová náročnost: 2 hodiny Prostředí výuky: třída Posílit vědomosti o zásadách chování v době bouřky, naučit se co nejlépe se o sebe postarat v době bouřky, připomenout si zásady první pomoci Bouřky, silný nárazový vítr a krupobití nás provázejí každé léto. Chováme se v těchto situacích správně? Umíme se o sebe postarat a co nejvíce snížit riziko úrazu? Bouřky vznikají hlavně koncem jara a v létě během dne, kdy je zemský povrch ohříván intenzivním slunečním zářením. Bouřky mohou být dvojího druhu. Bouřky z tepla vznikají během odpoledne nebo večer, když zahřátí zemského povrchu dosahuje svého vrcholu. Druhý typ představují bouřky vyvolané přísunem relativně chladného vzduchu nad přehřátý zemský povrch. V České republice se nejvíce bouřkových dní (až 30 dní za rok) vyskytuje v severních horských oblastech. Nejméně (10 až 20 bouřkových dní) se vyskytuje v západních a středních Čechách a na jižní Moravě. obr.: Cumulonimbus neboli bouřkový mrak. Od prohřáté země se otepluje přízemní vrstva atmosféry, od které se uvolňují "bubliny" teplého vzduchu stoupající vzhůru. Ochlazováním vystupujícího vzduchu ve výškách kondenzuje vodní pára, vzniká směs vodních kapiček a ledových krystalků postupně vytvářející vertikálně vyvinutou oblačnost. Je-li výstupný proud dostatečně silný, oblačnost se může vyvinout do bouřkového stádia. Zadání úkolu (ů): 1. Pročtěte si text Průběh bouřky. Je popis blízký Vaší zkušenosti? Napište krátký popis bouřky, kterou jste zažili. 49

54 Průběh bouřky: Vývojový cyklus bouřky může trvat asi od cca 15 minut do několika hodin. Před bouřkou bývá často až horko a dusno a bezvětří pověstný klid před bouří, kdy se vytváří bouřkový mrak. Na již přicházející bouřku nás často upozorní silný a nárazový vítr, který náhle vystřídal bezvětří. Rychlost větru dosahuje v nárazech 15 až 30 m/s (cca 50 až 100 km/h), ojediněle i více. Zároveň nastupují přívalové srážky doprovázené výrazným zesílením výbojů blesků. 2. Důležité je vědět, jak se mohu v podmínkách, ve kterých mě bouřka zastihla, co nejlépe ochránit. Pročtěte si následující text a podtrhejte nejdůležitější části: Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné - jsou jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy) nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií, a naopak místa vysloveně riziková (viz text níže Za nejvíce rizikové lze považovat následující situace ). Základní pravidlo je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Nelze však na to absolutně spoléhat - často totiž nedokážeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli snažit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem (ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti). Nebezpečnou se situace stává v okamžiku, kdy již vidíme jednotlivé blesky, akutní nebezpečí hrozí, když již slyšíme i hřmění. Z toho tedy vyplývá, že čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší (popřípadě čím je hřmění hlasitější), tím se riziko zvětšuje. 3. Čtěte jednotlivé body z textu a zdůvodněte, PROČ jsou nejvíce rizikové Za nejvíce rizikové lze považovat následující situace: Pohyb osob v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; extrémně nebezpečný je pohyb na horském hřebeni a vrcholech hor. Pobyt na vodní hladině (řek, přehrad, rybníků, jezer, moře) - jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci... Pohyb v jakékoliv otevřené krajině, kdy máme u sebe jakékoli větší kovové předměty (např. jízdní kola, deštníky, golfové hole, krosny s kovovou kostrou, zeměměřičské či fotografické stativy...) nebo se jich dotýkáme (např. pevné řetězy na horách). 50

55 Pobyt pod vzrostlejšími stromy. Pozor - některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších!!! Pobyt v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových!), sloupů veřejného osvětlení a poblíž elektrického vedení. Pobyt v/na libovolných otevřených vozidlech - sportovních, stavebních, či zemědělských, cyklistických kolech a motorkách. Telefonování pevnými linkami (a to i v uzavřených chráněných místnostech), práce s počítačem (zpravidla je spojen nejen s elektrickou sítí, ale i s telefonní sítí přes modem) či jakýmikoliv elektrospotřebiči, připojenými k rozvodné síti. Kontakt s vodou z vodovodu (mytí rukou či nádobí, sprchování...). Pobyt pod skalním převisem, ve vchodu do jeskyně nebo jakékoliv šachty. Pokud jsme v blízkosti bouřky, může být nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zejména jsou-li pneumatiky a půda ještě suché. V okamžiku vystoupení se totiž můžeme stát uzemněním" našeho auta a tím iniciovat blesk. Za mokra by toto riziko mělo být výrazně nižší Nakreslete schematický obrázek pro vhodné chování v bouřce (viz doporučení Co dělat ), v obrázku zdůrazněte, co je důležité. Do obrázku můžete vepsat i text, šipky, vykřičníky atd. Co dělat Pokud nás bouřka zastihne v otevřené krajině, pokusíme se vyhledat co nejnižší polohy (údolí, úvozy, aj.) - musíme však zvážit riziko nečekaného přívalu vody (zejména v soutěsce nebo uzavřené rokli). Na vyvýšených místech se pokusíme zaujmout co nejnižší polohu, nikoliv však vleže; zároveň se také snažíme o co nejmenší kontakt našeho těla se zemí. Z tohoto důvodu je obecně doporučována poloha v podřepu. A pokud možno na špičkách bot (otázkou ovšem je, kdo z nás je schopen tuto polohu vydržet delší dobu). Jsme-li ve skupině, pro jistotu se rozdělíme a hlavně se nedržíme za ruce. Pokud by totiž byl někdo ze skupiny zasažen bleskem, je tak větší naděje, že v okolí bude osoba schopná poskytnout raněnému první pomoc. Budeme-li pohromadě, obzvláště v těsné blízkosti, je velice pravděpodobné, že v případě zásahu bleskem budou zasaženi nejspíše všichni! Bezpečnostní pravidla bychom měli zachovat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění. V případě zásahu bleskem a následného zranění člověka, bývá nadějí pro zasaženého včasná první pomoc - zpravidla je nutná masáž srdce 51

56 a umělé dýchání. 5. Připomeňme si s učitelem první pomoc při zástavě srdeční činnosti, kterou může zásah bleskem vyvolat. Zástava dechu a oběhu u dospělých pacientů, co nejrychleji volat 155 pokud dojde ke zhroucení před námi - pád na zem, bezvědomí - oslovit, nereaguje-li, zkusit bolestivý podnět. Nereaguje-li postižený na podnět, ale dýchá uložit do stabilizované polohy na bok a stále sledovat stav. pokud postižený nedýchá - prekordiální úder = zaťatou pěstí z 20 cm výšky dát úder do středu hrudní kosti a posléze začít nepřímou masáž srdce a dýchání z úst do úst v poměru 30:2 (30x stlačit hrudník, poté následují dva vdechy a stále opakovat) Otázky na závěr: Jmenujte nebezpečné situace, chování při bouřce doprovázené blesky. Jak se mám zachovat, zastihne-li mě bouřka: Doma Ve městě V přírodě - u vody V přírodě - v lese Na horách Pozn. Na která telefonní čísla můžete volat v případě ohrožení života? Co je třeba při hovoru říci? Vyzkoušejte si rozhovor, vytvořte dvojici volaný a záchranář. Detekce bouřek a animace. Průběh bouřek doprovázených deštěm je možné si prohlédnout na Detekce blesků a animace na ukazují počet blesků za minutu. 52

57 12 Pracovní list Téma: Když přichází povodeň Aktivita: Povodeň a ochrana života Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: práce ve skupině,příp. celá třída, diskuse Časová náročnost: hodina Prostředí výuky: třída Cíle aktivity: Úvodní text: Zadání úkolu (ů): Zlepšit naději na záchranu sebe a svých blízkých v případě povodně, vědět: co dělat, co nedělat, kam zatelefonovat, které věci si vzít s sebou v případě evakuace. V letní období dochází často k bouřkám, které jsou doprovázeny silným, obvykle však krátkým deštěm. V situaci, kdy se bouřky s velkými srážkami opakují, hrozí nebezpečí vzniku přívalových povodní. Právě rychlost a prudkost proměny mnohdy nevinně vyhlížejících toků v běsnící živly jsou příčinou lidských tragedií. 1. Jmenujte místa z okolí Vašeho bydliště, která by mohla být či v minulosti byla ohrožena povodní. 2. Co by mohlo být nebo již v minulosti bylo příčinou povodně? 3. Řekněte si, co je třeba v případě nebezpečí zatopení udělat? Jak ochránit sebe, Vaši rodinu, své kamarády? Jak se postarat o malé děti, staré lidi? 4. Co by měl udělat člověk ohrožený povodní doma, co v přírodě na táboře? 5. Co je evakuace? Které věci si vezmete do evakuačního zavazadla? Pro plnění úkolů využijte i následující doporučení: Co dělat v případě povodně? Při varovných zprávách: -přemístíme cenné věci, vodu i potraviny do vyšších pater - připravíme evakuační zavazadlo, uzavřeme přívod vody, plynu a vypneme elektrický proud Pokud povodeň již nastala: - co nejrychleji opustíme ohrožené místo, zvlášť nebezpečné jsou rokle a údolí, ty opouštíme nejbližším svahem - přecházíme-li zaplavená území, pak ne na místech, kde je proud a kde je hloubka vyšší než jeden metr - nepřejíždíme autem zaplavenou vozovku, most či terén, kde nemůžeme odhadnout výšku vody, mosty se mohou pod náporem vody zřítit Po povodni: - jakékoliv potraviny, které přišly do styku s vodou z povodně, nesmíme používat - nebezpečí infekce - vodu před použitím převařovat - veškeré elektrické spotřebiče, které přišly do styku s vodou, je potřeba před použitím prověřit - nenavštěvujeme zbytečně zatopené oblasti, můžeme tak komplikovat záchranné či obnovovací práce 53

58 Otázky na závěr: Na která telefonní čísla můžete volat v případě ohrožení života? Co je třeba při hovoru říci? Vyzkoušejte si rozhovor, vytvořte dvojici volaný a záchranář. Pozn. Nebezpečí přívalových srážek je tím větší, čím níže jsou mraky nad terénem ( těžké mraky plné vody ). Také chybějící hřmění po rozmazaných blescích může indikovat mohutný bouřkový mrak. 54

59 13 Motivace: Pracovní list Téma: Když přichází povodeň Aktivita: Co dělat před, při a po povodni Úvodní text Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: skupinová práce Časová náročnost: 20 minut Prostředí výuky: třída Cíle aktivity: Mezi krizovými situacemi, které jsou způsobeny přírodními vlivy, zaujímají v našich podmínkách významné místo povodně. Dochází při nich k ekonomickým i ekologickým škodám a bohužel také ke ztrátám na lidských životech a zdraví. Proto je důležitá zejména prevence povodní to znamená, že podnikneme řadu opatření, které zabrání samotnému vzniku povodně. Pokud nejsou tato opatření možná (ať už z důvodu finančních, přírodních nebo jiných) je včasná příprava na povodeň důležitým faktorem pro minimalizování škod i ochranu lidských životů. Proto by měl každý znát aspoň základní pravidla chování před, při a po povodni. Povodeň může totiž přijít velmi nečekaně, a kdo je připraven, není překvapen. Žáci se naučí základní kroky, které je třeba podniknout při hrozbě povodně, při jejím průběhu a po povodni. V mapě se naučí rozpoznat území, které může být záplavami ohroženo. Pomůcky: Zápisník, psací potřeby, pastelky, tabule. Výřezy z map v měřítku 1: Zadání úkolu (ů): Žáci vytvoří skupinky po čtyřech. Podle pokynů učitele se v těchto skupinkách snaží vyřešit následující úkoly: Proč vznikají povodně? Žáci by měli být schopni rozlišit povodně z tání a ledových jevů (zimní) a z dešťů dlouhotrvajících a krátkodobých přívalových (letní). Jak můžeme povodním předcházet? Na základě práce s výřezy z mapy (viz příloha) si žáci uvědomí, která místa lze zastavět a která ne. Kam se rozlije voda v území, když stoupne hladina řeky o 1 m, o 2 m, o 3 m a více? Zakreslí pastelkami různými barvami toto území. Jaké mohou být důsledky pro obyvatele při výstavbě v záplavových územích? Co dělat, když přijde povodeň? Žáci by měli být schopni vyjmenovat základní postupy chování před a při povodni. Jak si sbalit evakuační zavazadlo? Žáci by měli být schopni vysvětlit, co je to evakuace a její základní pravidla. Namalují, co všechno by si sbalili do evakuačního zavazadla. 55

60 Co dělat po povodni? Žáci by měli být schopni vyjmenovat základní postupy chování po povodni. Poté si jednotlivé skupinky vyměňují svoje nápady a s pomocí učitele si objasní základní pravidla, která platí před, při a po průběhu povodně. Příloha: Žáci do map barevně zakreslují, jaké území by bylo zaplaveno, kdyby hladina řeky stoupla a 1m, 2m, 3m a více (Pozn. vrstevnice v mapě jsou po 1 m). 56

61 Zdroj map: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v. v. i. URL < 57

62 14 Cíle aktivity: Úvodní text: Zadání úkolu (ů): Pracovní list Téma: Když jsme u vody Aktivita: V létě u vody jak se mám chovat Cílová skupina: žáci ZŠ, SŠ Použité metody a formy: práce ve skupině,příp. celá třída, diskuse Časová náročnost: 2 hodiny Prostředí výuky: třída Posílit vědomosti o zásadách chování při letním koupání, připomenout si zásady první pomoci Dovádění u vody patří k radostem léta, které však mohou být zkaleny. V naší republice každý rok utone asi 200 osob. Jedná se nejčastěji o muže, hlavní příčinou utonutí je totiž přecenění vlastních schopností a sil. K nejrizikovějším místům patří přírodní koupaliště řeky a rybníky. Další častá a tragická zranění provázejí skoky do vody. Každý rok si 250 až 300 převážně sportovců kolem let zraní či přeruší míchu. 1. A)Vysvětlete uvedená doporučení B) Pravidla formulujte kladně. Příklad k 1. pravidlu: Na opuštěných místech se koupejte ve skupině. Pravidla pro pobyt u vody a plavání 1. Na opuštěných místech se nikdy nekoupejte sami. 2. U vody nikdy nepřeceňujte své schopnosti, odhadněte vždy svoji sílu, aby vám zbyla i na plavbu zpět - mezi utonulými je z tohoto důvodu mnoho vynikajících plavců. 3. Pokud neumíte plavat, nehrajte si ve vodě ani její blízkosti. 4. K vodě choďte raději v doprovodu dospělých. 5. Neskákejte do neznámé vody, nevíte jak je hluboká, nebo jestli pod hladinou nejsou kameny nebo jiné předměty. 6. V noci se nikdy nekoupejte, snadno můžete ztratit orientaci. 7. Ve vodě se nestrkejte, schválně nikoho nepotápějte, nevolejte zbytečně o pomoc. 8. Do vody nikdy nechoďte rozpálení nebo přehřátí. 9. Nehrajte si na hrdiny a nepředvádějte se před ostatními, není ostuda přiznat strach a obavy z vody ani to, že třeba ještě neumíte plavat. 10. Na plavidla nepatří děti bez řádně upevněné záchranné vesty. 11. Neplavte v blízkosti plavidel a plavecké dráhy. 12. Neplavte hned po jídle, nechte si alespoň 1 hodinu odstup. 2. Přečtěte si text a řekněte, proč si lidé mohou zlomit obratle a přeruší míchu při skákání šipky do vody. Který skok je bezpečnější a proč? Skoky do vody: MUDr. Luděk Prokop z neurochirurgie na Homolce píše: Skok s odvážným odrazem a šipkou do vody sice vypadá efektně, pokud se ale jedná o vodní 58

63 nádrž neznámou, může takové gesto končit nebezpečným poraněním páteře. Mnoho mladých chlapců - vozíčkářů by o tom mohlo vyprávět: jak byl bazén příliš mělký, jak se pod hladinou jinak hlubokého rybníka skrýval kámen nebo zbytek kdysi rostoucího stromu. Lidé často chybně předpokládají, že je případně zachrání dopředu natažené ruce. Ve skutečnosti je to ale tak, že ruce neudrží padající váhu těla a úderem hlavy o dno dojde k poškozením krčních obratlů s okamžitým ochrnutím spojeným často s následným utonutím. 3. Petr a Honza by si rádi zaskákali do vody. Zatím váhají. Voda je čistá, výška skály asi 5 metrů. Řekněte, jaká pravidla by měli dodržet a co prozkoumat, chtějí-li snížit riziko, že si zlomí páteř? 4. Pozorně si přečtěte text Co mám dělat, když vidím topícího se člověka. Podtrhněte důležité části vět. Co mám dělat, když vidím topícího se člověka? - ihned volat o pomoc, upozornit okolí na to, co se děje - hodit tonoucímu cokoliv, čeho by se mohl chytit /kládu, nafukovací lehátko / - podat mu ze břehu větev nebo provaz a přitáhnout do bezpečí - dle možnosti použít loďku - nesnažit se vytáhnout tonoucího do loďky, stačí, když se zachytí zádě/nikoliv boků, aby loď svoji vahou nepřevrátil/ 59

64 Otázky na závěr: Pozn. 1. Kolik lidí se v České republice v létě utopí? 2. Co je nejčastější příčinou utonutí? 3. Kolik lidí si každé léto zlomí obratle a přeruší míchu a ochrne ve spojitosti se skoky do vody? 4. Které zásady bychom měli při koupání dodržovat? 5. Jak pomůžeme tonoucímu člověku? 6. Na která telefonní čísla můžeme volat v případě ohrožení života? 7. Co je třeba při hovoru říci? Záchrana života masáž srdce a dýchání z úst do úst. Video masáž srdce je dostupný např. na 60

65 15 Cíle aktivity: Teoretická východiska: Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Pracovní list Téma: Když se země třese Aktivita: Co dělat, když se otřese země? - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce Časová náročnost: 20 minut ve výuce Prostředí výuky: třída - podporovat u žáků schopnost aplikovat získané poznatky do praktické stránky svého života - uvědomit si úskalí, která představují chybná rozhodnutí v krizových situacích Víte, že pro Japonce není zemětřesení neznámým a nečekaným jevem? Opravdu. Mírné otřesy zažívají obyvatelé japonských ostrovů několikrát do roka. Proto se již ve škole připravují, jak této krizové situaci čelit. Častou přípravou je, že děti během vyučování sedí na polštářích. Tím si však nezvyšují pohodlí, ale při nácviku zemětřesení zalézají pod stůl a polštáři si chrání hlavu. různorodé informační zdroje 1. Jste cestovatelé a jedete do země, která je známa zemětřesením. Uveďte alespoň tři informace, které byste si měli zjistit, než na cestu vyrazíte. Zdůvodněte svá tvrzení. 2. Z nabízených možností vyberte ty, které popisují, jak byste se v žádném případě neměli zachovat, zastihne-li nás zemětřesení mimo budovu. Zdůvodněte. a) Zůstaňte poblíž vysokých budov. 61

66 b) Při projevu zemětřesení se neprodleně schovejte do tunelů. c) Do poškozených budov už nevstupujte. d) Vzdalte se od železničních tratí a silnic s rychlým provozem. e) Pokud jste na kopci, snažte se dostat na jeho vrchol. f) Jste-li na pláži, snažte se dostat na vyvýšená místa do vnitrozemí. g) Vzdalte se od chemických továren, vojenských objektů, zásobníků plynu, pohonných hmot a chemikálií. h) Jste-li v autě na rovinaté silnici v otevřeném prostoru, zastavte a vylezte ven z auta. 3. Z nabízených možností vyberte ty, které popsují, jak se správně zachovat, zastihne-li vás zemětřesení přímo v budově. Svá tvrzení zdůvodněte. a) Pokud jste uvnitř budovy při začátku zemětřesení, zůstaňte v ní, držte se dále od oken a všech prosklených věcí. b) Stoupněte si mezi zárubně dveří a vyčkejte. c) Schovejte se pod pevný stůl či jiný kus nábytku. d) Ve výškových budovách použijte k rychlé evakuaci výtah. e) Nejlepším místem v budově pro přečkání zemětřesení jsou nižší patra. 4. Jakých chyb by se měli vyvarovat lidé, aby předešli možným zraněním dokumentujících situací při zemětřesení v Chile? 62

67 Pracovní list Téma: Jak si počínat při suchu 16 Aktivita: Jak vyzrát na nedostatek vody? Cíle aktivity: Teoretická východiska: Pomůcky: Postup a návod k činnosti pro školní hodinu: Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: individuální práce Časová náročnost: náročnost 25 minut ve výuce Prostředí výuky: třída - vzbudit u žáků zájem o probíranou problematiku - podporovat u žáků schopnost aplikovat získané poznatky do praktické stránky svého života - uvědomit si úskalí, která představují chybná rozhodnutí v krizových situacích Ačkoliv to není na první pohled zřejmé, potenciální nedostatek vody může zničit celou populaci. Vždyť lidské tělo vydrží bez přísunu pitné vody pouhých 5 dní! Žijeme-lili ve vyspělých zemích, není problém otočit vodovodním kohoutkem, nebo zajít pro vodu do supermarketu. Co by se ovšem stalo, kdyby najednou i tato voda došla? Jak bychom se měli zachovat, abychom přežili? Tuto otázku řeší téměř celý svůj život obyvatelé pouštních oblastí či oblastí s dlouhodobým suchem su a permanentním nedostatkem srážek. různorodé informační zdroje 1. Dostali jste se do suché oblasti se sporou lesní vegetací a řešíte problém s nedostatkem vody. Prohlédněte si následující obrázek zobrazující igelitový sáček uzavírající větvičku s listy a pokuste se vysvětlit způsob, kterým lze takto získat vodu. 2. Zdůvodněte, proč byste při nedostatku vody vody měli respektovat následující doporučení: 63

68 a) fyzicky se nenamáhejte, pokud cestujete, tak pouze v noci, b) nekuřte, c) nezůstávejte na vyhřátém povrchu, d) vyhledejte stín, případně si ho vytvořte např. postavením přístřešku z deky, e) snižte příjem potravy, f) nepijte alkohol, g) dýchejte nosem, ne ústy. Který z nabízených obrázků schematicky zobrazuje příklad rozložení vrstev artézské pánve, které může být v suchých oblastech zdrojem vody? a) b) c) 64

69 17 Motivace: Pracovní list Téma: Když hoří Aktivita: V čem oheň pomáhá a v čem škodí Úvodní text Cílová skupina: žáci I. stupně ZŠ, SŠ Použité metody a formy: skupivá práce, diskuze Časová náročnost: 25 minut Prostředí výuky: třída Oheň je přírodní živel stejně jako voda, země, vzduch, který provází člověka od nepaměti. Už v pravěku se ho lidé naučili využívat, získávat a ovládat. Oheň byl lidem vždy životně důležitým pomocníkem. Bez ohně si vývoj lidstva lze jen stěží představit. Na druhou stranu, když oheň nepoužíváme správně, může velmi škodit, a to jak na majetku, tak i na lidských životech. Proto je nutné znát, jak správně oheň využívat a na co si při jeho využívání dávat pozor. Cíle activity: Pomůcky: Žáci si uvědomí, jak se oheň využíval v minulosti a jak dnes. Budou seznámeni s tím, jak může být oheň v řadě činností pomocníkem, ale také jak může škodit a co všechno může způsobit. Naučí se, jak se zachovat, pokud se s požárem setkají. tabule, psací potřeby Zadání úkolu (ů): Pomozte žákům vymyslet, v čem je oheň potřebný a v čem může škodit. Jak se změnila jeho významnost od pravěku do současné doby? V čem oheň pomáhá: 1. Pomocí ohně se lidé naučili zpracovávat železo a jiné kovy. 2. Oheň zajišťoval teplo a světlo. 3. Oheň zajistil lidem klidný spánek, divoká zvěř se ohně bála a nepřiblížila se k lidským obydlím. 4. Oheň sloužil k přípravě jídel. 5. Pomocí ohně se lidé naučili vyrábět sklo. 6. Oheň se používal k výrobě nádob. 7. Parní stroj ulehčil lidem práci. 8. Bez ohně by si lidé stěží něco uvařili. 9. Pomocí ohně lidé odháněli nebezpečná a útočící zvířata. 10. Výroba elektrické energie probíhá za pomoci ohně. V čem oheň může škodit: Ke všemu, k čemu se oheň používal dříve, využívají oheň lidí i v dnešní době. A mnohem více. Vždy, když člověk oheň založí, je třeba, aby ho také velmi dobře hlídal. Každá nepozornost u ohně může způsobit, že se oheň změní v nebezpečný požár, který může napáchat velké škody na majetku, zdraví a životech lidí. Požár ale může vzniknout i z jiných příčin. Kromě neopatrného zacházení lidí s ohněm (pyrotechnika, hraní se zapalovačem nebo zápalkami, při nesprávném 65

70 používání elektrospotřebičů, při vypalování trávy, rozdělávání ohně), technickou poruchou nebo havárií, kterou zaviní člověk také jako: důsledek některých přírodních procesů (bouřka, povodeň ) úmyslným zapálením, které je však trestné. Největším nebezpečím, které hrozí při požáru, je ohrožení našeho života popálením nebo uhořením. K popáleninám může dojít přímým kontaktem s ohněm nebo kontaktem s rozpálenými předměty (kamna, sporák). Pokud dojde k popálení velké části těla, může se stát, že už se nepodaří popáleného člověka zachránit. Dalším nebezpečím, které vzniká a ohrožuje člověka při požáru, je jedovatý kouř. Ten nás může přidusit nebo i udusit, případně otrávit. Při požáru může dojít také k výbuchu, zvláště když se v okolí ohně vyskytují chemické látky nebo někde uchází plyn. Zopakujte si s žáky kroky, které je třeba podniknout při setkání s požárem. Jaké jsou zásady chování v různých prostředích (v budově, v lese ) Co dělat, když vznikne požár Jestliže vznikne požár, vždy okamžitě z bezpečného místa zavolejte hasiče na linku 150 nebo 112! Pokud je požár malý, pokuste se ho uhasit, ale pozor je to nebezpečné. Neschovávejte se např. do skříně, koupelny, pod postel, protože až by přijela pomoc, nemusela by vás najít. Pokud je místnost zakouřená, klekněte si na zem tam není tolik kouře, a rychle po čtyřech místnost opusťte. Jestliže se dusíte kouřem, dejte si mokrý nebo aspoň suchý hadr přes pusu a snažte se dostat ze zakouřeného prostoru. V žádném případě se ale nesnažte proběhnout ohněm. Závěr: Pokud jste v místnosti, ve které nehoří, ale nemůžete z ní vyjít, protože byste museli projít kolem požáru nebo jít přes silně zakouřený prostor, zavřete co nejrychleji dveře, utěsněte je hadrem, dekou, nebo čímkoliv, co budete mít po ruce. Přelezte k oknu a upozorněte na sebe voláním HOŘÍ, vyvěšením něčeho z okna (polštář, svetr, prostěradlo) nebo se snažte na sebe nějak upozornit. Znalosti, k čemu oheň slouží a jak může škodit, jsou základními znalostmi každého člověka. Do situace, kdy se nečekaně setkáme s ohněm, se může dostat každý. Proto je nutné znát rámcové zásady, jak se v této situaci zachovat. 66

71 18 Motivace: Cíle aktivity: Pomůcky: Zadání úkolu (ů): Pracovní list Téma: Když hoří Aktivita: Evakuační plán a hasicí přístroje Cílová skupina: žáci ZŠ Použité metody a formy: řízený pohyb žáků po budově školy, práce s plány Pomůcky: pexeso Časová náročnost: 20 minut + 20 minut Prostředí výuky: celá škola + třída Úvodní text Abychom předešli vzniku požáru, je třeba dodržovat důležitá pravidla (nehrát si se zápalkami, svíčkami, neodkládat na sporák věci, které tam nepatří ) a být při manipulaci s ohněm vždy opatrní. Když už požár vznikne a máte po ruce hasicí přístroj, použijete ho, než přijedou hasiči. Avšak ne každým hasicím přístrojem můžeme hasit všechno. Pokud vznikne požár ve veřejné budově (škola, nemocnice, úřad ), ve které se dobře nevyznáte, a požár již nelze uhasit, rychle se evakuujte. Při evakuaci sledujte evakuační plány. Na nich jsou umístěny únikové cesty a ty jsou šipkami označené i na zdech. Žáci si zopakují pravidla pro zacházení s ohněm. Naučí se pravidla pro zacházení s hasicím přístrojem. V budově školy najdou hasicí přístroje a zjistí, co s nimi lze hasit. Dále vyhledají evakuační plány a evakuační značky. Projdou si evakuační cestu podle plánu a podle únikových cedulek. S pomocí sady značek se naučí rozpoznávat i méně známé únikové cedulky, se kterými se mohou při vzniku požáru setkat. Zápisník, psací potřeby, tabule, sada značek 1) Co byste dělali, kdyby ve škole vznikl malý požár, který byste byli schopni sami uhasit? Najděte ve škole hasicí přístroje a přiřaďte, co byste s nimi mohli hasit. Hasicí přístroj Co můžeme hasit Práškový Vodní Pěnový Sněhový Plynový/halotronový 67

72 2) Pokuste se ve škole najít evakuační plán a únikové cesty. Víte, co znamenají jednotlivé šipky a značky v plánu a na zdech. Vyzkoušejte si evakuaci z budovy podle evakuačního plánu a podle evakuačních značek. Poté přiřaďte vybrané značky a názvy značek. Značky dělíme na: Výstražné tabulky a značky (žluté) Příkazové tabulky a značky (modré) Zákazové tabulky a značky (většinou červené) Informační tabulky a značky (většinou zelené) Požární tabulky a značky (červené) 68

73 Pozor elektrické zařízení Nebezpeční požáru Výstraha požárně nebezpečné látky Výstraha riziko exploze Výstraha horká plocha Pozor nebezpeční popálení Kouření povoleno Vypni ze zásuvky Zákaz kouření Zákaz použití vody při hašení Zákaz prací s otevřeným ohněm Zákaz vstupu s mobilním telefonem Bezbariérová úniková cesta Únikové schodiště Shromaždiště Únikový východ Tísňový telefon Lékaři Klíč k únikovému východu Východ Hasicí přístroj Požární výtah Požární žebřík Ohlašovna požáru Hlásič požáru Hydrant Požární hadice Požární nářadí 69

74 19a Teoretická východiska: Metodický list Téma: Když nastane náhlá nemoc a zranění Aktivita: Nemoci a zranění Polohování a transport postiženého Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, nižší ročníky gymnázií Použité metody a formy: problémové úkoly, manipulační skupinové činnosti Časová náročnost: dlouhodobý úkol Prostředí výuky: laboratoř Aplikace správných poloh je jedním z nejdůležitějších úkonů správného poskytování první pomoci. Správně volená poloha postiženému velmi uleví a pomůže (poloha léčí), zatím co špatně volená poloha postiženému může přitížit nebo jeho stav výrazně zhoršit. Stabilizovaná poloha na boku s obličejem k podložce (poruchy vědomí s rizikem zvracení) Ortopnoická poloha (v sedě) protidušnostní Protišoková poloha s podloženýma nohama (bezpříčinný kolaps - nevhodná pro poúrazové či záchvatové šoky) Resuscitační poloha Heimlichův manévr uvolnění dýchacích cest, odstranění překážek 70

75 Umělé dýchání Masáž srdce Zjišťování tepu (na zápěstí/na krku) Tlakové body 1) spánkový 2) čelistní 3) krční 4) klíční 5) pažní 6) břišní 7) tříselný 7a) stehenní 8) lýtkový 71