HODNOCENÍ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 476 HODNOCENÍ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY ASSESSMENT OF RESEARCH, DEVELOPMENT A INNOVATIONS IN THE REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. Ing. Viktorie Klímová Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Lipová 41a, Brno, Ćeská republika zitek@econ.muni.cz, klimova@econ.muni.cz ANOTACE V současném globalizovaném světě se české podniky nemohou spoléhat na svou konkurenční výhodu spočívající v nízkých nákladech, ale chtějíli být úspěšné, musí své konkurenční výhody stavět zejména na inovacích. Inovace jsou považovány za hnací motor ekonomického a sociálního rozvoje regionů a podílejí se na růstu zaměstnanosti, ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedním z hlavním zdrojů technických inovací je výzkum a vývoj. V tomto článku se zabýváme stavem výzkumu, vývoje a inovací v regionech ČR a zaměřujeme se, jak na vstupní zdroje, tak na dosažené výsledky. ANNOTATION In the present global world the Czech firms can t rely on their competitive advantages in low cost, but if they want to bu successful, they have to compet through innovations. Innovations are considered as the engine of economic and social development of regions and they contribute to growth of emplyment, economic performance and internation competitiveness. Research and development is one of the main sources of technical innovations. In this article we deal with research, development and innovations in the Czech regions and we focus both inputs and outputs. KLÍČOVÁ SLOVA výzkum, vývoj, inovace, výdaje, lidské zdroje KEY WORDS research, development, innovations, expenditure, human resources ÚVOD Výzkum a vývoj jsou považovány za jeden z hlavních zdrojů pro inovace. Významný, nikoliv však jediný. Věda je důležitá pro celkový rozvoj lidské společnosti. Výzkum a vývoj je náročný nejen z hediska šíře řešených problémů, ale také z hlediska finančních a lidských zdrojů. Efektivně vynaložené zdroje mohou vést k zavádění nových inovací a tím pádem ke zvyšování konkurenceschopnosti celé země i jednotlivých regionů. Česká republika se v roce 2001 připojila k Lisabonské strategie, která byla schválena v roce Lisabonská strategie si klade za cíl, aby se Evropská unie do roku 2010 stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností. V roce 2002 na summitu v Barceloně bylo rozhodnuto o tom, že každý členský stát EU má do roku 2010 dosáhnout úrovně 3 % HDP vynaložených na výzkum a vývoj, přičemž jedna třetina těchto výdajů má být financována vládním sektorem a zbylé dvě třetiny těchto výdajů mají být čerpány z podnikatelského sektoru. UKAZATELE HODNOCENÍ VÝZKUMU A VÝVOJE Ukazatele pro hodnocení výzkumu a vývoje můžeme rozdělit do dvou základních skupin. První skupinou jsou individuální ukazatele, které publikují statistické řady. Sdružené ukazatele vznikají agregací několika individuálních ukazatelů. V našem článku se věnujeme pouze individuálním ukazatelům. Individuální ukazatele mohou měřit vstupy (zdroje) V&V, výsledky V&V a jejich účinky a využití V&V. V rámci hodnocení vstupů se hodnotí zejména náklady a lidské zdroje. Výsledky V&V a jeho účinky se hodnotí pomocí patentové statistiky anebo prostřednictvím bibliometrické analýzy.

2 477 Mezi ukazatele využití V&V patří technologická platební bilance 1, výrobky a služby náročné na V&V a statistika informační společnosti. Pro mezinárodně srovnatelnou statistiku o V&V byl vytvořena příručka OECD, tzv. Frascati manuál. Tento manuál slouží pro standardizaci statistických ukazatelů výzkumu a vývoje na mezinárodní úrovni v oblasti měření a hodnocení vědeckých a technologických činností. První verze Frascati manuálu vznikla v roce 1963 v italském městečku Frascati z podnětu OECD. Současná 6. verze Frascati manuálu je součástí statistického systému nejen v zemích OECD. Frascati manuál se věnuje měření oblastí výzkumu a vývoje z hlediska jeho vstupů. Rovněž poskytuje definice, klasifikace a členění z oblasti V&V. VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ Celkové hrubé výdaje na výzkum a vývoj (GERD 2 ) jsou celkové vnitřní výdaje na V&V realizovaný na území státu v daném období. Vnitřní výdaje jsou všechny výdaje na V&V prováděný v rámci statistické jednotky nebo ekonomického sektoru v daném období bez rozlišení zdroje financování. Tyto výdaje se měří v běžných cenách anebo se mohou měřit také jako podíl na HDP a potom se hovoří o intenzitě V&V. Výdaje na V&V se rozlišují podle sektoru financování a podle sektoru provádění V&V. Sektory financování zahrnují: podnikatelský sektor; vládní sektor (bez vyšších a vysokých škol); soukromý neziskový sektor; sektor vyšších a vysokých škol; zahraničí. Sektory provádění jsou shodné, avšak nezahrnují zahraničí. Pokud jde o absolutní výdaje na VaV, jsou tyto nejvyšší v Praze (téměř 38 % veškerých výdajů v ČR). Následuje Středočeský kraj představující 1/5 celostátních výdajů. Třetí místo pak zaujímá Jihomoravský kraj. Tyto tři kraje představují dohromady 70 % veškerých výdajů na VaV v ČR. Naopak suverénně nejnižší výdaje jsou v Karlovarském kraji. Výdaje nižší než jedna miliarda ročně jsou investovány do VaV v šesti krajích. Mezi roky došlo k nejvyššímu nárůstu výdajů v kraji Karlovarském (přesto i nadále výrazně zaostává) a v kraji Královehradeckém (index změny 2,00). Nejméně se výdaje zvýšily v kraji Moravskoslezském a Libereckém (shodně o 14 %) a dále v Praze (o 20 %). 1 Technologická platební bilance sleduje mezinárodní toky (příjmy a výdaje) průmyslového vlastnictví a know-how. Obsahuje tyto operace: patenty, licence za patenty, nepatentované know-how, modely a vzory, ochranné známky, technické služby a financování mezinárodního V&V mimo národní teritorium. Data jsou často sestavována z údajů centrálních bank. 2 Gross Domestic Expenditure on R&D Proporce rozdělení výdajů na VaV v jednotlivých krajích se značně liší, přesto vždy platí, že nejvyšší podíl představuje podnikatelský sektor (jen v Praze a Jihočeském kraji nepřekračuje 50 %), přičemž v některých krajích je naprosto dominantní (Vysočina 97,42 %, Zlínský 92,72 % či Pardubický 92,06 %). Vládní sektor představuje významný zdroj výdajů na VaV zejména v Praze (pře 35 %) a dále v krajích Jihočeském, Jihomoravském, Královehradeckém a Karlovarském (v rozmezí %). Zajímavé je též srovnání sektoru VŠ a VOŠ. Zde dominuje Jihomoravský kraj s více než 26 % podílem následován Olomouckým krajem (téměř 23 %). Pro lepší srovnatelnost údajů je vhodné přepočítat absolutní hodnoty výdajů na VaV na hodnoty relativní vztažené jednak na jednoho obyvatele a v případě podnikových výdajů též na jednoho zaměstnance. Ze srovnání ukazatele výdajů na VaV přepočtených na jednoho obyvatele je zcela zřejmá dominance Prahy. Středočeský kraj na druhém místě dosahuje pouze 55,7 % hodnoty hlavního města. Třetí místo patří celkem jednoznačně Jihomoravskému kraji (3 530 Kč / obyvatele). Ostatní kraje se pohybují v rozmezí Kč / obyvatele. Porovnáním indexů meziročních změn je zřejmé, že se výdaje v krajích vyvíjejí zcela odlišně, do značné míry je tento fakt determinován vývojem vládních výdajů, určitou roli však hrají též podnikové výdaje. Pozitivem jistě zůstává skutečnost, že index změny 2004/2000 přesehuje ve všech krajích hodnotu 1,00. Jak už bylo konstatováno výše, hrají ve většině krajích dominantní roli podnikové výdaje. Má tedy jistě smysl se jimi zabývat též samostatně a s využitím relativních hodnot přepočtených na obyvetele a zaměstnance. Ve výdajích na jednoho obyvatele je na tom nejlépe Středočeský kraj a Praha (oba přes 5 tis. Kč). S výraznou ztrátou třetí je pak Pardubický kraj (nedosahuje ani 50 % druhé Prahy).Rozdíly mezi dalšimi osmi kraji jsou pak již poměrně malé a hodnota výdajů na VaV na obyvatele se pohybuje v rozmezí 1,77 1,00 tis. Kč. Pod hranicí jednoho tisíce Kč zůstavájí kraje Karlovarský, Ústecký a Jihočeský. Index změny ve sledovaném období dosáhl ve dvou krajích (Zlínském a Středočeském) hodnoty nižší než 1,00, což znamená že se zde podnikové výdaje přepočtené na obyvatele snížily. K nejvyššímu nárůstu naopak došlo v Praze (index změny 1,69), v Moravskoslezském (1,66) a v Jihomoravském kraji (1,63).

3 478 Tabulka 1: Výdaje na VaV podle krajů (v tis. Kč) a index změn (dle sektoru provádění) Index Celkové výdaje na VaV (v tis. Kč) Kraj změn /00 Hl. m. Praha ,20 Středočeský ,26 Jihočeský ,48 Plzeňský ,43 Karlovarský ,18 Ústecký ,57 Liberecký ,14 Královéhradecký ,00 Pardubický ,58 Vysočina ,46 Jihomoravský ,78 Olomoucký ,44 Zlínský ,60 Moravskoslezský ,14 ČR celkem ,32 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok Tabulka 2: Výdaje na V&V dle sektoru provádění v roce 2004 (v %) Kraj Soukromý Podnikatelský Vládní Sektor VOŠ Celkové výdaje na neziskový sektor (%) sektor (%) a VŠ (%) V&V (tis. Kč) sektor (%) Hl. m. Praha 44,38 35,37 19,56 0, (100%) Středočeský 85,57 14,40 0,00 0, (100%) Jihočeský 48,03 30,66 19,81 1, (100%) Plzeňský 81,09 0,19 18,11 0, (100%) Karlovarský 77,15 22,85 0,00 0, (100%) Ústecký 88,62 2,18 8,93 0, (100%) Liberecký 87,04 1,01 11,71 0, (100%) Královéhradecký 57,98 23,01 19,01 0, (100%) Pardubický 92,06 0,07 7,73 0, (100%) Vysočina 97,42 2,58 0,00 0, (100%) Jihomoravský 50,20 23,23 26,44 0, (100%) Olomoucký 76,10 0,85 22,67 0, (100%) Zlínský 92,72 0,33 6,95 0, (100%) Moravskoslezský 79,62 2,94 17,33 0, (100%) ČR celkem 63,69 21,16 14,77 0, (100 %) Pramen: ČSÚ: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004, vlastní přepočty

4 479 Tabulka 3: Celkové výdaje na VaV na obyvatele (v tis. Kč) a index změn Kraj Výdaje na VaV na obyvatele Index změn /00 02/01 03/02 04/03 04/00 Hl. m. Praha 9,33 8,69 8,79 10,20 11,41 0,93 1,01 1,16 1,12 1,22 Středočeský 5,17 6,42 6,76 6,15 6,36 1,24 1,05 0,91 1,03 1,23 Jihočeský 1,24 1,29 1,36 1,64 1,83 1,04 1,05 1,21 1,12 1,48 Plzeňský 1,06 1,18 1,51 1,30 1,52 1,12 1,27 0,86 1,17 1,44 Karlovarský 0,15 0,22 0,25 0,30 0,32 1,53 1,14 1,19 1,05 2,18 Ústecký 0,39 0,61 0,56 0,74 0,62 1,55 0,92 1,32 0,84 1,58 Liberecký 1,77 1,70 1,79 1,91 2,03 0,96 1,05 1,07 1,06 1,15 Královéhradecký 1,07 1,24 1,21 1,43 2,15 1,17 0,97 1,19 1,50 2,02 Pardubický 1,70 1,95 2,01 2,50 2,70 1,15 1,03 1,24 1,08 1,59 Vysočina 0,70 0,61 0,82 0,83 1,02 0,88 1,33 1,01 1,24 1,47 Jihomoravský 1,96 2,72 2,80 3,10 3,53 1,39 1,03 1,11 1,14 1,80 Olomoucký 1,14 1,16 1,38 1,43 1,66 1,02 1,19 1,04 1,16 1,46 Zlínský 0,82 1,15 2,08 1,53 1,33 1,40 1,81 0,73 0,87 1,62 Moravskoslezský 1,52 1,39 1,12 1,92 1,76 0,91 0,80 1,72 0,92 1,16 ČR celkem 2,58 2,77 2,90 3,16 3,44 1,07 1,05 1,09 1,09 1,33 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok , Okresy ČR v roce Tabulka 4: Podnikové výdaje na obyvatele (v tis. Kč) a index změn Index Výdaje na obyv. (v tis. Kč) změny Kraj /02 Hl. m. Praha 3,00 3,61 5,06 1,69 Středočeský 6,15 5,43 5,44 0,89 Jihočeský 0,62 0,80 0,88 1,41 Plzeňský 0,83 0,98 1,23 1,48 Karlovarský 0,22 0,24 0,24 1,09 Ústecký 0,50 0,67 0,55 1,10 Liberecký 1,58 1,52 1,77 1,12 Královéhradecký 0,83 1,09 1,25 1,50 Pardubický 1,82 2,26 2,49 1,37 Vysočina 0,81 0,82 1,00 1,23 Jihomoravský 1,09 1,29 1,77 1,63 Olomoucký 1,00 1,06 1,26 1,27 Zlínský 1,56 1,24 1,23 0,79 Moravskoslezský 0,84 1,57 1,40 1,66 ČR celkem 1,77 1,93 2,19 1,24 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004, Okresy ČR v roce

5 480 Tabulka 5: Podnikové výdaje na VaV na jednoho zaměstnance (v tis. Kč) a index změn Index Výdaje na zaměst. v tis. Kč změny Kraj /02 Hl. m. Praha 5,51 6,62 9,44 1,71 Středočeský 12,01 10,66 10,71 0,89 Jihočeský 1,24 1,59 1,75 1,41 Plzeňský 1,63 1,94 2,42 1,49 Karlovarský 0,43 0,47 0,47 1,09 Ústecký 1,00 1,34 1,08 1,07 Liberecký 3,14 3,02 3,46 1,10 Královéhradecký 1,66 2,19 2,54 1,53 Pardubický 3,67 4,53 5,08 1,39 Vysočina 1,67 1,69 2,02 1,21 Jihomoravský 2,21 2,62 3,58 1,62 Olomoucký 2,00 2,14 2,57 1,28 Zlínský 3,23 2,54 2,53 0,78 Moravskoslezský 1,73 3,23 2,88 1,67 ČR celkem 3,51 3,83 4,35 1,24 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČS: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004, 2003, VŠPS Pokud jde o podnikové výdaje přepočtené na jednoho zaměstnance, je výsledek velmi podobný hodnotám přepočteným na obyvatele, a to jak z hlediska pořadí krajů, tak z pohledu rozdílů mezi PRACOVNÍCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Tento ukazatel přibližuje rozsah výzkumných a vývojových zdrojů. Počet pracovníků je možné srovnávat například s demografickými údaji nebo s údaji o zaměstnanosti. Ukazatel počtu pracovníků ve V&V se sleduje ve dvou základních podobách. První formou je evidenční počet zaměstnanců (fyzických osob) ke konci kalendářního roku - tzv. headcount. Headcount vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech. Jeho omezení spočívá v tom, že nezahrnuje i osoby pracující prozpravodajskou jednotku na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Druhou formou je počet zaměstnanců v přepočtu na plné úvazky z podílů pracovní doby věnované výzkumu a vývoji (fulltime equivalent FTE). Tento ukazatel lépe vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem u zaměstnanců V&V. U zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než V&V, je započtena pouze příslušná část jejich pracovní doby. Tak nedochází k nadhodnocení údajů o počtu zaměstnanců, kteří se věnují VaV. Zahrnuje také osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. nimi. Pouze vlastní hodnoty ukazatele se z pochopitelných důvodů (zaměstnanců je méně než obyvatel) zvýšily. Srovnání krajů podle výdajů na VaV přepočtených na jednoho zaměstnance a výzkumníka (FTE) nabízí několik zajímavých výsledků. Oběma ukazatelům výrazně vévodí Středočeský kraj. Pořadí na dalších místech je pak již pro oba ukazatele rozdílné. Pokud jde o přepočet na zaměstnance, patří druhé místo Moravskoslezskému kraji. Mezi dalšími devíti kraji jsou pak již jen velmi malé rozdíly. Při přepočtu na jednoho výzkumníka za sebou velmi těsně následují kraje Pardubický, Ústecký, Plzeňský a Moravskoslezský. Nejnižší hodnoty dosahuje v obou dvou případech Karlovarský kraj.

6 481 Obrázek 1: Výdaje na V&V v roce 2004 na jednoho zaměstnance a výzkumníka (FTE) (v tis. Kč) Výzkumník Zaměstnanec Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004 Posledními sledovanými ukazateli jsou počty zaměstnanců a výzkumníků přepočtené na obyvatele a na zaměstnance. Prezentované tabulky uvádějí jak absolutní, tak relativní hodnoty v roce 2004 ještě dále členěné na skupinu Headcount a FTE. Pro větší přehlednost textu budou popsány pouze výzkumníci FTE. Nejvíce výzkumníků pracuje v Praze (7363), Jihomoravském (2244) a Středočeském (1947) kraji. Ve všech ostatních krajích ČR pracuje ve VaV méně než tisíc výzkumníků. Úplně nejmíň jich je v Karlovarském kraji (54). Tabulka 6: Zaměstnanci a výzkumníci ve VaV v roce 2004 a jejich podíl na obyvatelstvu Procentní podíl na obyvatelstvu Zaměstnanci Výzkumníci Zaměstnanci Výzkumníci Kraj Headcount FTE Headcount FTE Headcount FTE Headcount FTE Hl. m. Praha ,06 1,01 1,28 0,63 Středočeský ,46 0,31 0,23 0,17 Jihočeský ,35 0,18 0,18 0,09 Plzeňský ,35 0,14 0,12 0,06 Karlovarský ,09 0,04 0,03 0,02 Ústecký ,13 0,05 0,07 0,03 Liberecký ,39 0,18 0,20 0,10 Královéhradecký ,39 0,19 0,20 0,09 Pardubický ,46 0,24 0,21 0,11 Vysočina ,15 0,10 0,07 0,05 Jihomoravský ,91 0,34 0,56 0,20 Olomoucký ,39 0,18 0,21 0,08 Zlínský ,32 0,14 0,13 0,06 Moravskoslezský ,30 0,14 0,18 0,08 ČR celkem ,59 0,28 0,33 0,16 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004 Podíl výzkumníků na obyvatelstvu dosahuje hodnot 0,02 0,63. Nevyšší je tento podíl v Praze, druhý je Jihomoravský kraj, který nedosahuje ani jedné třetiny pražské hodnoty, třetí kraj Středočeský. Následují kraje Pardubický a Liberecký. Jen minimální je podíl výzkumníků na obyvatelstvu v Karlovarském a Ústeckém kraji.

7 482 Tabulka 7: Zaměstnanci a výzkumníci ve VaV v roce 2004 a jejich podíl na zaměstnanosti Procentní podíl na zaměstnanosti Zaměstnanci Výzkumníci Zaměstnanci Výzkumníci Kraj Headcount FTE Headcount FTE Headcount FTE Headcount FTE Hl. m. Praha ,86 1,89 2,40 1,18 Středočeský ,91 0,60 0,46 0,34 Jihočeský ,69 0,35 0,36 0,17 Plzeňský ,70 0,28 0,23 0,13 Karlovarský ,17 0,07 0,06 0,03 Ústecký ,25 0,10 0,14 0,05 Liberecký ,76 0,35 0,40 0,19 Královéhradecký ,79 0,39 0,40 0,19 Pardubický ,93 0,49 0,43 0,23 Vysočina ,31 0,19 0,13 0,10 Jihomoravský ,84 0,68 1,13 0,40 Olomoucký ,80 0,37 0,42 0,17 Zlínský ,66 0,29 0,26 0,12 Moravskoslezský ,63 0,28 0,37 0,15 ČR celkem ,17 0,56 0,67 0,32 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004 Přepočet výzkumníků na zaměstnance vychází opět obdobně jako u předchozího ukazatele. Pořadí krajů je zcela shodné, jen hodnoty jsou logicky vyšší. Tabulka 8: Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (FTE) na zaměstnanosti a index změn Podíl na zaměstnanosti (%) Index změn Kraj /02 04/03 04/02 Hl. m. Praha 1,73 1,86 1,89 1,08 1,01 1,09 Středočeský 0,55 0,63 0,60 1,15 0,96 1,10 Jihočeský 0,32 0,35 0,35 1,10 1,00 1,10 Plzeňský 0,31 0,25 0,28 0,80 1,11 0,88 Karlovarský 0,06 0,08 0,07 1,35 0,95 1,28 Ústecký 0,09 0,09 0,10 0,96 1,15 1,11 Liberecký 0,32 0,31 0,35 0,97 1,13 1,10 Královéhradecký 0,26 0,29 0,39 1,11 1,33 1,48 Pardubický 0,45 0,44 0,49 0,96 1,11 1,07 Vysočina 0,17 0,17 0,19 1,05 1,12 1,18 Jihomoravský 0,59 0,66 0,68 1,12 1,03 1,16 Olomoucký 0,30 0,32 0,37 1,08 1,14 1,23 Zlínský 0,31 0,29 0,29 0,94 0,99 0,93 Moravskoslezský 0,24 0,27 0,28 1,14 1,02 1,17 ČR celkem 0,51 0,54 0,56 1,08 1,03 1,11 Pramen: Vlastní výpočty na základě ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004, 2003 VZTAH MEZI VÝDAJI NA VAV A DALŠÍMI VELIČINAMI (REGRESNÍ A KORELAČNÍ ANALÝZY) Při zpracování tohoto článku jsme se snažili najít možné vztahy mezi výdaji na výzkum a vývoj a některými indikátory, ať už makro či mikroekonomického charakteru. Z celé řady náznaků různých vztahů jsme nakonec vybrali dva, o nichž si myslíme, že jsou minimálně zajímavé a jistě do určité míry něco vypovídají o struktuře těchto výdajů.

8 483 První z prezentovaných analýz je vztah mezi výdaji na výzkum a vývoj na jednoho obyvatele v tisících Kč a regionálním HDP na jednoho obyvatele v Kč. Ukázalo se, že mezi proměnnými je relativně silný vztah (korelační koeficient 0,65). Jeho těsnost se ještě zvýšila, když jsme z analýzy vypustili Středočeský kraj. To zřejmě potvrzuje hypotézy, které soudí, že Středočeský kraj je na tom ekonomicky mnohem lépe, než by se mohlo zdát ve světle některých indikátorů charakterizujících ekonomickou úroveň. Korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,89. Na základě výsledků analýz je zřejmě možné interpretovat situaci v krajích ČR tak, že čím je jejich ekonomická úroveň vyšší, tím vyšší jsou výdaje na výzkum a vývoj. Jinak řečeno, vyspělejší regiony koncentrují výdaje na výzkum a vývoj, což jejich hospodářský náskok nejen zachovává, ale též zvyšuje. Graf 1: Vztah mezi výdaji na V&V na zaměstnance a regionálním HDP na obyvatele Regionální HDP na obyvatele (Kč) ,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 Výdaje na V&V na obyvatele (tis. Kč) Legenda: skutečné hodnoty očekávané hodnoty (regrese) Pramen: ČSÚ Druhou z analýz je vztah mezi výdaji na výzkum a vývoj na jednoho zaměstnance v tisících Kč a podílem inovačních firem v průmyslu (v %). Podobně jako v předchozím případě jsme vyloučili Středočeský kraj. Hodnota korelačního koeficientu se tentokrát zvýšila ještě výrazněji, po zmíněné úpravě dosáhl hodnoty 0,61. Je tedy možné konstatovat, že čím vyšší je v kraji procentuální podíl inovačních firem v průmyslu, tím vyšší jsou výdaje na výzkum a vývoj na jednoho zaměstnance. Při určitém zjednodušení bychom možná mohli dokonce tvrdit, že oproti prvnímu případu, se jedná jen o alternativní mikroekonomický přístup. Ale to jen v případě, že se plně ztotožníme s myšlenkou, že hlavním zdrojem rozvoje regionů jsou inovační firmy, jejichž nedílnou součástí je podpora VaV.

9 484 Graf 2: Vztah mezi výdaji na V&V na zaměstnance a podílem inovačních firem v průmyslu 45,0 40,0 Podíl inovačních firem v průmyslu (%) 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 7,00 8,00 9,00 10,00 Výdaje na V&V na zaměstnance (tis. Kč) Legenda: skutečné hodnoty očekávané hodnoty (regrese) Pramen: ČSÚ VEŘEJNÁ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE V ČR Nejvýznamnějším subjektem při tvorbě rozpočtu na výzkum a vývoj je Rada pro výzkum a vývoj. Konečnou výši určuje Ministerstvo financí. Ministerstvo financí přiděluje prostředky jednotlivým správcům rozpočtových kapitol. Správci rozpočtových kapitol jsou: a) Grantová agentura ČR, b) Akademie věd ČR, c) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a d) ostatní ministerstva Tito správci následně přerozdělí finance mezi soukromý sektor, ústavy Akademie věd, vysoké školy a resortní ústavy. Ve všech těchto případech se jedná buď o institucionální podporu VaV organizací nebo o účelovou podporu VaV programů (projektů). Účelová podpora je poskytována prostřednictvím veřejné soutěže. Účelová podpora může být poskytnuta na programový projekt, grantový projekt nebo na veřejnou zakázku ve VaV. V programovém projektu příjemce definuje, jak přispěje k naplnění cílů programu stanovených poskytovatelem. V grantovém projektu si příjemce cíle a způsoby řešení určí sám. Ve veřejné zakázce provádí příjemce výzkum pro potřeby poskytovatele, přičemž poskytovatel je jediným uživatelem výsledků. Účelové finanční prostředky mohou být poskytnuty buď jako dotace (u projektů, jejichž výsledky jsou určeny ke zveřejnění, slouží státní správě nebo více uživatelům) anebo jako půjčka (jestliže výsledky jsou určeny pro jednoho uživatele). Institucionální podpora je poskytnutí finančních prostředků na výzkumný záměr, specifický výzkum na vysokých školách anebo na mezinárodní spolupráci ČR ve VaV na základě mezinárodních smluv. Národní politika výzkumu a vývoje ČR na léta byla vládou schválena v lednu Dokument se zaměřuje na úlohu českého výzkumu ve vztahu k budování Evropského výzkumném prostoru, Lisabonskou strategii a Barcelonské cíle. Důraz je kladen na hodnocení VaV, lidských zdrojů, mezinárodní spolupráci a praktickou realizaci výsledků VaV. Dokument se rovněž zabývá principy, vizemi a strategickými nástroji politiky VaV. V současné době se připravuje nová Politika. V červnu 2005 byly vládou schváleny Dlouhodobé základní směry výzkumu. Tyto Směry mají sloužit i pro přípravu nové Národní politiky. Úkolem Směrů je určit priority perspektivních výzkumných směrů z hlediska přínosů, které jsou pro ekonomiku a její konkurenceschopnost a pro udržitelný rozvoj

10 485 společnosti nejdůležitější. Stanovená témata 3 mají hrát dominantní roli ve výzkumu. Národní program výzkumu II byl navržen pro období a financuje projekty aplikovaného výzkumu, které mohou v počáteční fázi (max. 2 roky) obsahovat i minoritní podíl výzkumu základního. Výdaje z veřejných zdrojů se předpokládají přibližně 7,5 miliard Kč, jeden projekt může získat až 30 mil. Kč. NPV II se skládá ze tří tématických programů a tří průřezových programů. ZÁVĚR Ukazatele pro hodnocení výzkumu a vývoje se dělí na individuální a sdružené ukazatele. můžeme rozdělit do dvou základních skupin. V článku jsme se věnovali pouze individuálním ukazatelům. Individuální ukazatele mohou měřit vstupy (zdroje) V&V, výsledky V&V a jejich účinky a využití V&V. Výdaje na V&V se sledují podle sektoru financování nebo podle sektoru provádění. Nejvyšší absolutní výdaje na VaV jsou v Praze, následuje Středočeský a Jihomoravský kraj. Tyto tři kraje představují dohromady 70 % veškerých výdajů na VaV v ČR. Nejnižší výdaje jsou v Karlovarském kraji. Proporce rozdělení výdajů na VaV v jednotlivých krajích se značně liší, přesto vždy platí, že nejvyšší podíl představuje podnikatelský sektor. Obdobné pořadí platí i po přepočtu výdajů na jednoho obyvatele. Je tedy možné konstatovat, že čím vyšší je v kraji procentuální podíl inovačních firem v průmyslu, tím vyšší jsou výdaje na výzkum a vývoj na jednoho zaměstnance. LITERATURA [1] ČSÚ: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok, [2] ČSÚ: Okresy ČR v roce [3] ČSÚ: VŠPS [4] ČSÚ: Technické inovace [5] Kadeřábková, A. a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky Analýza. Linde nakladatelství, Praha, [6] Prnka, T. a kol.: Průvodce systémem veřejné podporu výzkumu a vývoje v ČR Repronis, Ostrava, [7] Vaněček, J.: Ukazatele hodnocení výzkumu a vývoje ve světě a v ČR, studie Technologického centra AV ČR, Praha, září [8] Výzkum a vývoj v ČR: Příspěvek vznikl při řešení projektu 1M0524 Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky V podnikových výdajích na jednoho obyvatele i na zaměstnance je na tom nejlépe Středočeský kraj a Praha, s výraznou ztrátou třetí je pak Pardubický kraj. Nejvíce výzkumníků pracuje v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Podíl výzkumníků na obyvatelstvu dosahuje hodnot 0,02 0,63. Nevyšší je tento podíl v Praze, druhý je Jihomoravský kraj, třetí kraj Středočeský. Na základě výsledků analýz je zřejmě možné interpretovat situaci v krajích ČR tak, že čím je jejich ekonomická úroveň vyšší, tím vyšší jsou výdaje na výzkum a vývoj. Jinak řečeno, vyspělejší regiony koncentrují výdaje na výzkum a vývoj, což jejich hospodářský náskok nejen zachovává, ale též zvyšuje. 3 Dlouhodobé základní směry výzkumu: Udržitelný rozvoj (Biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje); Molekulární biologie (Molekulárně a buněčně biologické přístupy v biomedicíně, biotechnologii, potravinářství a šlechtění); Energetické zdroje (Podpora dlouhodobě udržitelného zajištění energetických zdrojů); Materiálový výzkum; Konkurenceschopné strojírenství (Výzkum pro konkurenceschopné strojírenství); Informační společnost; Bezpečnostní výzkum.