EUROBAROMETR 74 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2010

Transkript

1 Standard Eurobarometer Evropská komise EUROBAROMETR 74 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2010 Standard Eurobarometer 74 / Autumn 2010 TNS Opinion & Social NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora. 1

2 Obsah 1. VNÍMÁNÍ EKONOMICKÉ SITUACE V ČR A EU... 3 Národní ekonomika... 3 Evropská ekonomika DŮVĚRA V INSTITUCE KRIZE V EVROPSKÉ UNII... 7 Aktuální fáze krize... 7 Problémy EU a jejich řešení POTŘEBA A VNÍMÁNÍ REFOREM Reformy v ČR Evropské reformy TECHNICKÉ SPECIFIKACE DOTAZNÍK

3 1. Vnímání ekonomické situace v ČR a EU Národní ekonomika Stejně jako v minulých letech, i v rámci podzimního šetření Eurobarometr byl zkoumán názor veřejnosti v jednotlivých evropských zemích na stav národní a evropské ekonomiky. V České republice není stav národní ekonomiky vnímán pozitivně, i když se situace postupně zlepšuje. I přes úsporné balíčky a škrty ve státním rozpočtu, které česká vláda prosadila, má jen 17 % české veřejnosti za to, že situace národní ekonomiky je dobrá. Nejedná se o velký podíl, ale je patrné zlepšení oproti jaru 2010, kdy národní ekonomiku hodnotilo kladně jen 10 %. Častěji je národní ekonomika negativně vnímána staršími lidmi a osobami s nižším vzděláním. Jedná se o osoby, které se samy řadí spíše k nižší příjmové třídě, nebo o nezaměstnané. Ti totiž současnou situaci vnímají nejcitlivěji mají pocit, že škrty ve státním rozpočtu zmenšují jejich sociální jistoty. Nespokojenost s vlastním životem promítají i do vnímání ostatních zkoumaných oblastí jsou skeptičtí vůči současnému stavu i vývoji ekonomiky a mají za to, že se Evropa ani ČR neubírají správným směrem. Na druhé straně sledujeme, že lidé spíše mladší (studenti) a lidé s vyšším vzděláním a dobře finančně zajištění vnímají situaci lépe než ostatní. Vzhledem k tomu, že jsou častěji se svým životem spokojeni, promítá se jejich pozitivní vnímání i do hodnocení ostatních zkoumaných aspektů. Více věří jak národní, tak evropské ekonomice, důvěřují více euru apod. Vnímání národní i evropské ekonomiky se z pohledu populace ČR odvíjí od toho, jak velká část veřejnosti je celkově spokojena se svým vlastním životem. S nárůstem počtů osob, které budou finančně zajištěné a obecně budou jejich očekávání do budoucna lepší, můžeme očekávat nárůst spokojenosti se všemi zkoumanými jevy. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU 27 jsou Češi ohledně národní ekonomiky mírně skeptičtější než ostatní. Evropané sice v průměru vnímají stav své národní ekonomiky rovněž jako špatný (poměr 30 : 70), ale podíl pozitivních odpovědí je oproti ČR téměř dvojnásobný. Tradičně nejlépe hodnotí své národní ekonomiky státy Beneluxu a Skandinávie. Velmi špatně jsou na tom podle mínění veřejnosti ekonomiky států, na které krize dopadla nejvíce Řecka, Irska a také Španělska. V návaznosti na tuto otázku bylo také zjišťováno, které problémy České republiky jsou vnímány jako nejzásadnější. Jako nejproblematičtější vnímá veřejnost ekonomickou situaci a nezaměstnanost (shodně 42 % osob). V tomto ohledu se česká populace neodlišuje od průměrného hodnocení EU 27. Přesto zde existují rozdíly obyvatelé zemí, kde je národní ekonomika vnímána hůře, jmenují primárně zmíněné dva problémy. Ti, kteří svou národní ekonomiku vnímají lépe, častěji jmenují také zdravotnictví nebo růst cen a inflaci. Mezi jmenovanými problémy v ČR se objevily také důchody. Jako problém, kterému Česká republika v současné době čelí, jej jmenuje 18 % veřejnosti. I když je to v ČR v pořadí až 5. nejčastěji jmenovaný problém, v evropském kontextu se jedná o jeden z nejvyšších podílů větší obavy z problémů spojených s důchody pociťují jen Belgičané a Slovinci. Souvislost můžeme hledat opět v mediálně často diskutované důchodové reformě, která na Čechy čeká v následujících letech. Výhled do budoucna není podle české veřejnosti příliš dobrý. Zlepšení situace národní ekonomiky očekává jen 17 % osob, zhoršení se obává dvojnásobek (39 %). V tomto ohledu jsou Češi velkými pesimisty, horší očekávání mají jen obyvatelé zemí, kde jsou dopady krize nejviditelnější (Řecko, Irsko, Portugalsko ). 3

4 Evropská ekonomika Evropská ekonomika je českou veřejností hodnocena lépe než ekonomika národní. Její stav hodnotí jako dobrý 3 z 10 obyvatel České republiky. Ve srovnání s ostatními zeměmi se jedná o průměrnou hodnotu. Češi se v tomto ohledu vymykají z pravidla, že nové členské země hodnotí evropskou ekonomiku daleko lépe než země EU 15. U některých z nových členských zemí dokonce registrujeme převahu podílu odpovědí dobrá nad odpověďmi špatná (pobaltské státy, Polsko, Bulharsko, Rumunsko). Češi tedy věří evropské ekonomice více než ekonomice národní, přičemž jejich hodnocení se blíží spíše názoru obyvatel zemí EU 15, kteří zaujímají k ekonomice EU pesimističtější postoje než obyvatelé nových členských zemí. To je nejspíše dáno tím, že obyvatelé NČZ 12 hodnotí své národní ekonomiky spíše špatně, takže evropské hospodářství se jim proti tomu jeví jako relativně dobře fungující. Diferenciace hodnocení stavu evropské ekonomiky v rámci české populace je obdobná jako u hodnocení ekonomiky národní. Současný stav hodnotí lépe lidé s vyšším socioekonomickým statusem, kteří jsou zároveň optimističtější ve výhledu do budoucna. Naopak lidé s nižším socioekonomickým statusem vyjadřují častěji negativní názory, a to jak na současný stav evropského hospodářství, tak na jeho další vývoj. Obecně můžeme říci, že Češi do budoucna věří více ekonomice evropské než národní, i když ani výhled ekonomiky EU není příliš dobrý. Ve zlepšení věří 18 %, kdežto zhoršení se obává 26 %. 39% 51% Vývoj hodnocení současné ekonomické situace (součet odpovědí "velmi dobrá"+"spíše dobrá") Nejnižší hodnoty 26% 26% 28% 19% 16% 18% 17% 10% Podzim 2008 Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2010 Podzim 2010 ČR - národní ekonomika Průměr EU27 ČR - evropská ekonomika Průměr EU27 Graf ukazuje vývoj hodnocení národní i evropské ekonomiky v České republice a pro srovnání i průměr hodnocení za všechny země EU 27. Zřetelně se zde profilují změny, ke kterým v průběhu času dochází, i rozdílné vnímání stavu národní a evropské ekonomiky. Dlouhodobě je stav evropské ekonomiky hodnocen lépe než stav ekonomiky národní, a to i v průměru EU 27. K velmi výraznému snížení hodnocení dobrá u obou ekonomik došlo na přelomu let 2008/2009 a dále k mírnému poklesu až k minimu na jaře 2010 (počátek řecké krize). V současné době se ale zdá, že se hodnocení národní i evropské ekonomiky zlepšuje. Především u hodnocení evropské ekonomiky Češi překonávají průměr EU 27, i když jen o několik procentních bodů. Je vidět, že ekonomická krize byla Evropou vnímána dříve než ČR, ale názory na stav ekonomik nebyly v evropském průměru tak negativní jako v naší zemi. Jak v ČR, tak v EU ale již dochází ke zlepšování situace. 4

5 2. Důvěra v instituce Do šetření Eurobarometr byly opět zařazeny také otázky na důvěryhodnost národních a nadnárodních institucí, které by se řešením krize měly nebo mohly zabývat. Důvěra v instituce byla zkoumána bez dalších návazností na konkrétní témata. Z výzkumu vyplynulo, že Češi své vládě ani parlamentu nedůvěřují. Daleko větší důvěru má v současné době Evropská unie. Důvěra v parlament je mezi českou veřejností tradičně velmi nízká. V současné vlně šetření projevuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR důvěru jen 17 % osob, naopak 80 % české veřejnosti tvrdí, že parlamentu nedůvěřuje. Oproti minulým šetřením sledujeme mírné zvýšení důvěry (o 5 procentních bodů), důvěra v tuto instituci se tak vrací k hodnotám z jara Důvěra v národní vládu není v současné době o mnoho vyšší důvěřuje jí 26 % obyvatel ČR. Nicméně v případě vlády sledujeme postupný pokles důvěry. Důvěra vládě J. Fischera, která vedla zemi po pádu vlády M. Topolánka od května 2009 do července 2010, byla velmi vysoká, ale po řádných volbách, ve kterých zvítězila středo-pravicová koalice, pozorujeme pokles důvěry z 37 % (podzim 2009) až k hodnotám z okolo 26 %, tedy jakémusi standardu. Evropské unii věří daleko více osob. Zatímco národním institucím lidé nevěří, u EU je to naopak většina (50 %) osob Unii důvěřuje. Větší důvěru k těmto institucím mají spíše příznivci pravice a také lidé s vyšším socioekonomickým statusem, podnikatelé a studenti. Tito lidé, kteří nemají větší finanční problémy a záleží jim především na reformách, svobodném pohybu a podnikání, projevují obecně vyšší důvěru jak v národní, tak v nadnárodní instituce. Naopak menší důvěru v národní i nadnárodní instituce vykazují voliči levice, lidé s nižšími příjmy nebo nezaměstnaní. Ze srovnání všech zemí EU 27 vyplývá, že nové členské země (včetně ČR) důvěřují daleko více institucím nadnárodním a především EU (poměr 65 : 35 ve prospěch důvěry) než institucím národním (v případě národní vlády je poměr opačný, 30 : 70). I když národní instituce mají nižší důvěru než EU, existují oblasti, které by česká populace řešila raději na úrovni národní než evropské. Jedna z otázek si kladla za cíl zjistit, zda by dle názoru občanů měly být určité problémy řešeny národními institucemi či Evropskou unií. Národní instituce mají důvěru především v rozhodování o daních, důchodech a vzdělávání. Zvláště v případě daní je česká veřejnost velmi silně přesvědčena o tom, že by je měl řešit národní stát a nikoliv EU. Naopak EU by se měla zabývat obranou, bojem s kriminalitou (a terorismem) a ochranou životního prostředí. V tomto směru se naše země nijak neodlišuje od evropského modelu, v podstatě všechny zkoumané aspekty jsou obyvateli zemí EU 27 vnímány podobně. Zdá se tedy, že národní instituce nemají důvěru částečně kvůli aférám (ať již virtuálním či skutečným), korupci a dlouhým diskuzím nad podobami reforem. Co se ovšem týká rozhodování o těch oblastech, které jsou občanům nejblíže, věří Češi národním institucím více než těm evropským. Důvodem může být i vnímání Evropy našimi občany EU nám nerozumí, její instituce jsou příliš daleko a o otázkách s národními specifiky by rozhodovat neměla. 5

6 Kromě obecné důvěry k jednotlivým institucím byla také zkoumána otázka, kdo podle veřejnosti zemí EU dokáže nejlépe řešit finanční a hospodářskou krizi. V tomto směru se potvrdilo velmi překvapivé zjištění z minulých šetření Eurobarometr, kdy Češi naprosto ojediněle skládají své naděje do seskupení G20 (19 ekonomicky nejsilnějších zemí světa a EU). Na druhém, resp. třetím místě se umístil Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie (15 %, resp. 14 %). Česká veřejnost drží ještě jedno prvenství. Ze všech zemí EU 27 má nejnižší důvěru v to, že jejich národní vláda se s krizí dovede vypořádat. To, že se s krizí dovede nejlépe vypořádat česká vláda, si myslí jen 6 % osob, což je více než třikrát méně než průměr EU 27. G20 Kdo se dokáže s krizí nejlépe vypořádat (jedna možná odpověď) 16% 16% 15% 37% MMF 11% 15% 15% 16% Evropská Unie 14% 22% 23% 29% USA Národní vláda 6% 6% 6% 8% 12% 16% 20% 21% Česká republika EU 27 NČZ 12 EU 15 I když tedy mají Češi v Evropskou unii obecně důvěru, její potenciál vypořádat se s finanční a hospodářskou krizí obyvateli příliš vnímán není. Ve skupině zemí G20 vidí především silný ekonomický potenciál a je možné, že zde hraje roli fakt, že v G20 jsou i země, o kterých média v souvislosti s krizí příliš nemluví (např. Čína, Kanada, Rusko, USA ). Evropská unie se sice dokázala vypořádat s krizí v Řecku nebo aktuálně v termínu sběru dat v Portugalsku a Irsku, ale všeobecná podpora záchranných balíčků v zemích EU není naopak, ozývají se hlasy, že EU svými opatřeními sama sobě spíše škodí. Nové členské země důvěřují Unii daleko více než země EU15 (s výjimkou Řecka a Irska). Češi jsou v tomto ohledu ale ještě skeptičtější. Řešení světové krize leží podle nich především v organizacích, které řeší problematiku na úrovni ještě vyšší než je Evropa. Obecně vzato, čím globálnější je instituce, tím vyšší důvěru ohledně řešení krize u české veřejnosti má. K dispozici máme srovnání dat od podzimu Časová řada ukazuje, že nedochází k zásadním posunům ve vnímání schopnosti jednotlivých institucí. Vláda má ohledně řešení krize tradičně velmi nízkou důvěru (jednu z nejnižších v Evropě) a naopak důvěra v G20 je stabilně velmi vysoká. Vysoká nedůvěra vůči národní vládě ohledně řešení finanční a hospodářské krize mezi Čechy není dána primárně obecně nedůvěrou k vládě (i když ta je jistě také jedním z určujících faktorů), ale spíše tím, že vláda by se podle nich měla zabývat spíše domácími problémy a řešit aktuální otázky české země. Veřejnost si uvědomuje, jak malou roli může hrát česká vláda v řešení globální krize. 6

7 3. Krize v Evropské Unii Aktuální fáze krize Jak bylo možné vidět již z předchozích otázek, finanční a hospodářská krize se promítla do hodnocení situace národní i evropské ekonomiky. Lidé ve všech zemích EU od jara 2009 věřili národnímu hospodářství stále méně a stejně tomu bylo i s důvěrou v hospodářství celé Evropské unie. V současnosti je krize vnímána sice stále výrazně, ale dochází k postupnému zlepšování situace. Fáze finanční a hospodářské krize (odpovědi "dopad krize už dosáhl svého vrcholu") 52% 46% 40% 29% 28% 38% 37% 42% Jde EU správným směrem z krize? (odpovědi "EU jde správným směrem") 53% 45% 47% 34% 40% 46% Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2010 Podzim 2010 ČR průměr EU 27 Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2010 Podzim 2010 ČR průměr EU 27 * Na jaře 2010 nebyla tato otázka do šetření Eurobarometr zařazena Z výše uvedených grafů je vidět, že evropská i česká veřejnost se domnívá, že vrchol krize ve světě a také v Evropě již nastal a postupně by mělo docházet ke zlepšování situace. O tom, že krize již dosáhla svého vrcholu, je v současné době přesvědčena nadpoloviční většina (52 %) obyvatel ČR. Od jara 2009 přesvědčení o kulminaci krize stále stoupá. Ještě na jaře 2010 bylo v ČR většinové mínění nakloněno spíše názoru, že to nejhorší teprve přijde. V listopadu stejného roku si ale již většina lidí myslí, že nejhorší fáze krize je již za nimi. Graf také ukazuje rozdíly mezi Českou republikou a průměrem EU 27. Poněkud překvapivě jsou Češi ohledně vnímání světové krize optimističtější než evropský průměr. Platí přitom opět pravidlo, že obyvatelé NČZ 12 jsou vůči fázi krize optimističtější než lidé ze zemí EU 15. Obdobné zjištění připomíná i druhý zařazený graf. Znázorňuje vývoj přesvědčení české veřejnosti, že Evropská unie se ubírá správným směrem. V průběhu času je toto přesvědčení stále silnější, v současné době má celkem 53 % osob za to, že EU se ubírá správným směrem. Stejně jako u vnímání vrcholu krize, obyvatelé nových členských zemí častěji než lidé z EU 15 zastávají názor, že se EU z krize dostává správným způsobem. Na první pohled se zdá toto přesvědčení nekonzistentní s předchozí nízkou důvěrou v to, že se Evropská unie dokáže nejlépe vypořádat se světovou finanční a hospodářskou krizí. Nicméně při bližším pohledu si musíme uvědomit, že předchozí otázka nebyla specifikována jako řešení krize v EU, ale obecně. Zřejmě proto Češi častěji jmenovali globální instituce, u nichž předpokládají větší vliv na světovou ekonomickou krizi. Optimističtěji naladění jsou opět především lidé s vyšším socioekonomickým postavením (tedy vyššími příjmy, vyšším vzděláním, využívající internet ) a také možná poněkud bezstarostnější studenti. Na tyto skupiny osob doléhá krize nejméně, nejsou v takové míře zasaženi úspornými opatřeními a také předpokládáme, že jsou lépe informováni o problematice evropské (i světové) ekonomiky. 7

8 Problémy EU a jejich řešení I když se ukazuje, že se situace v poslední době zlepšuje, stále se Evropská unie potýká s mnoha problémy. Respondenti měli jmenovat dva nejzásadnější problémy, kterým v současné době EU čelí. Není překvapivým zjištěním, že podle většiny Čechů se Unie potýká především s ekonomickou situací obecně. Na dalších místech se umístily problematické stavy financí jednotlivých členských států a také nezaměstnanost. Současné problémy EU (více odpovědí, možnosti s četností > 5 %) Ekonomická situace Stav veřejných financí členských států Nezaměstnanost Přistěhovalectví Terorismus Rostoucí ceny, inflace Kriminalita Vliv EU ve světě Důchody, penze Životní prostředí Dodávky energií... 13% 14% 12% 15% 11% 12% 10% 8% 7% 6% 7% 4% 7% 6% 5% 4% 24% 21% 23% 27% 53% 46% Česká republika průměr EU 27 Ekonomická situace Evropské unie tíží více obyvatele zemí staré Evropy, česká veřejnost je tedy výjimkou z pravidla. Jako jeden ze dvou nejdůležitějších problémů ji jmenuje více než polovina (53 %) osob, což je více než evropský průměr. Tuto možnost jmenují častěji příznivci levice a lidé s nižšími příjmy. Tyto osoby se obávají především ztráty sociálních jistot, kterou spojují se snižováním státních výdajů v sociální sféře. Zároveň se ale také častěji jedná o podnikatele. Česká republika je závislá na exportu do zahraničí (zvl. do Německa) a špatná ekonomická situace v EU komplikuje podnikatelům možnosti vývozu. Jedním z řešení tohoto problému je bezesporu rozvoj průmyslu a možností podnikání. Při řešení tohoto problému je česká veřejnost rozdělena na 3 stejné části, není zde výrazná převaha jednoho opatření. Preference závisí na současné pracovní i životní situaci osob. Třetina (33 %) by si přála změnit pravidla, aby bylo snadnější založit a provozovat podnik. Toto opatření podporují zvláště současní podnikatelé a také osoby s vyšším vzděláním. Dalších 30 % má za to, že nejlepší je restrukturalizovat odvětví, která mají potíže. Toto opatření podporují častěji lidé s nižším vzděláním a také osoby vykonávající manuální zaměstnání. Poslední třetina (32 %) preferuje maximálně využít příležitosti zelené ekonomiky (tedy obnovitelné zdroje apod.). Toto opatření preferují mladší osoby, studenti a také manažeři společností. Stav veřejných financí členských států je problém podle čtvrtiny (24 %) české populace. Stejně jako u předchozího problému, i zde je vidět, že toto riziko znepokojuje především obyvatele zemí EU 15 (22 %). Staré členské země (a především ty bohatší z EU 6) vidí v nevyrovnaných státních financích ostatních zemí rizika pro své vlastní ekonomiky. V případě dalších záchranných balíčků by tyto země také ze svého rozpočtu přispívaly 8

9 nejvíce. V tomto ohledu se Češi řadí spíše k této skupině než k NČZ 12, které projevují obavy menší (17 %). Důvod, proč Češi reflektují tento problém častěji než ostatní nové členské státy, může spočívat v negativním příkladu některých zemí (Řecko) a s tím souvisejícím akcentem poslední volební kampaně. Úspěšné strany varovaly před zvyšováním schodku veřejných financí. Tento výklad podporuje i zjištění, že relativně větší obavy pociťují voliči pravice, lidé s vyšším vzděláním a podnikatelé, což jsou potenciální voliči stran, které tento argument využívaly. Nezaměstnanost v rámci EU uvedlo jako jeden ze dvou hlavních problémů v rámci EU 23 % české populace. Více se jí obávají lidé s nižším vzděláním a také manuální pracovníci, rozdíly mezi skupinami ale nejsou nijak významné, problém nezaměstnanosti trápí všechny sociodemografické skupiny přibližně stejně. Nezaměstnanosti se obávají spíše obyvatelé zemí EU 15 než nových členských zemí. Největší obavy mají obyvatelé krizí nejvíce postižených států, jako je Řecko, Irsko, Portugalsko nebo Španělsko. V tomto ohledu jsou Češi podobnější obyvatelům NČZ 12. Řešení problému nezaměstnanosti vidí Češi (stejně jako většina Evropanů) především ve dvou směrech. 41 % české veřejnosti by uvítalo možnost přizpůsobit se novým pracovním podmínkám a potenciálním změnám v kariéře. Jen nepatrně méně lidí (38 %) by chtělo podporovat systém celoživotního vzdělávání. Země EU 15 ve větší míře podporují druhou možnost (vzdělávání), zatímco obyvatelé nových členských zemí podporují častěji možnost rekvalifikací. V tomto směru je ČR podobnější spíše skupině NČZ 12. V případě dlouhodobé nezaměstnanosti hrozí riziko chudoby. V tomto ohledu je polovina (50 %) české veřejnosti přesvědčena o tom, že nejdůležitější je zajistit udržitelnost sociální ochrany, důchodových systémů a zdravotní péče. Tento názor převládá v zemích NČZ 12, ve kterých v myšlení lidí přetrvává model sociálního státu, kdy by se o osoby ohrožené chudobou měl starat především stát formou dávek a příspěvků. Na druhé straně, země EU 15 preferují opačný trend poskytovat takovým osobám příležitosti ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání. V ČR tento názor jako nejdůležitější opatření uvádí 24 % osob. Je tedy vidět, že na rozdíl od zemí EU 15 (a především EU 6) postkomunistické země nepreferují cestu z chudoby pomocí vzdělávání a odborné přípravy, ale spíše systémem dávek a sociální ochrany. Řešení chudoby vzděláváním a nabídkou zaměstnání v ČR preferují spíše mladší lidé (zejména studenti) a manažeři. Častěji se také jedná o samotné nezaměstnané, které zřejmě motivuje možnost sehnat práci. Na 4. místě se mezi dvěma největšími problémy Evropské unie objevuje přistěhovalectví. Je zřejmé, že problém jmenují častěji vyspělé země, které mají s přistěhovalci vlastní negativní zkušenosti (Velká Británie, Francie, Belgie, Dánsko ), ale dokonce i v případě ČR tento problém jmenuje 13 % osob. Češi si tedy uvědomují, že i když pro ČR samotnou není přistěhovalectví téměř žádný problém (jmenují ho jen 2 %, oproti např. 27 % ve Velké Británii), pro Evropskou unii jako celek to problém představuje. Obdobný podíl Čechů (12 %) jmenuje jako problém EU terorismus. Opět, jako u přistěhovalectví, není tento problém vůbec vnímán jako problém pro ČR (uvádí ho jen 1 %, na rozdíl např. od Německa 16 %), ale v rámci většího celku EU, kam patří i země angažující se v neklidných oblastech a zároveň s početnými rizikově vnímanými menšinami, mají Češi za to, že terorismus může Evropskou unii ohrozit. Mezi další problémy EU patří podle Čechů rostoucí ceny a inflace (11 %) a kriminalita (10 %). V tomto směru se ČR nijak zásadně neodlišuje od průměru EU 27. Kriminalita je přitom hůře vnímána obyvateli zemí EU 15, zatímco rostoucí ceny veřejností NČZ 12. 9

10 4. Potřeba a vnímání reforem Reformy v ČR V rámci řešení finanční a hospodářské krize je nutné přistoupit k reformám. Jeden z bloků otázek zkoumal, nakolik obyvatelé zemí Evropské unie vnímají potřebu těchto reforem ve vlastních zemích a jak jsou ve skutečnosti ochotni tyto reformy akceptovat. Interpretace otázek přinesla zjištění, že obyvatelé EU 27 silně cítí ve svých vlastních zemích potřebu reforem a uvědomují si, že bude nutné přinést jisté oběti, např. uskromnit se. Zároveň však velká část obyvatelstva není ochotna tyto oběti přinést. Potřeba reforem na národní úrovni a skutečná vůle reformy provádět (odpovědi rozhodně souhlasím + spíše souhlasím ) Připravenost přinést oběti pro reformy ČR 41% 31% EU 27 50% 27% NČZ 12 41% 33% EU 15 53% 26% Reformy i za cenu obětí 72% 8% 77% 10% 74% 12% 79% 8% Potřeba reforem 80% 87% 86% 87% Souhlas v populaci "Ztráta" Zkoumané otázky ČR potřebuje reformu, aby mohla čelit budoucnosti. Potřebujeme zavést reformy, které přinášejí prospěch budoucím generacím, i když to nyní znamená určité oběti. Jste teď připraven(a) snížit svou životní úroveň, abyste garantoval(a) životní úroveň příštích generací? Potřebu reforem v zájmu budoucnosti ČR vnímá až 80 % české veřejnosti. Evropský průměr je 87 %, což je velmi vysoký podíl můžeme tedy tvrdit, že Evropa si uvědomuje potřebu reforem velmi silně. Proreformní názory se objevují zejména mezi pravicově orientovanými obyvateli a lidmi s vyšším vzděláním. Celkově se ale potřeba reforem podle sledovaných sociodemografických charakteristik příliš neliší. Oproti evropskému průměru je podíl souhlasných názorů v ČR nižší, v tomto ohledu česká populace cítí menší potřebu reforem. Vnímání potřebnosti reforem pro budoucnost země je silné zejména v zemích s největšími dopady krize (Řecko, Španělsko, Portugalsko), ale také ve skandinávských zemích. Zavést reformy, které budou ku prospěchu budoucím generacím, i když to bude znamenat určité oběti, je stále ochotna většina obyvatel EU 27. V kontextu celé Unie se jedná o 77 % osob, v České republice pak 72 %. Stejně jako u předchozí otázky, reformy i za cenu obětí by spíše realizovaly osoby, které si nějaké oběti mohou dovolit. Jedná se o populaci s vyšším vzděláním, manažery, osoby s vyšším deklarovaným sociálním statusem. Tito lidé se uskromnění bojí méně, jejich vyšší životní standard jim umožňuje poněkud omezit některé výdaje, aniž by jejich život ztratil na kvalitě. Na druhé straně ale nemůžeme říct, že by lidé s nižším sociálním statusem (s nižším vzděláním, důchodci apod.) měli k reformám pro lepší budoucnost i za cenu jistých obětí vyloženě negativní postoj. Jejich míra souhlasu je jen menší. Mírně větší ochotu k reformám i za cenu jistých obětí mají obyvatelé zemí EU 15. Průměr za tyto země je 76 %, zatímco u obyvatel NČZ 12 je to 74 %. Česká republika se 72 % cítí potřebu reforem ještě méně. 10

11 Ochota lidí podílet se na reformách prospěšných pro budoucnost dramaticky klesá při představě, že by se měly realizovat nyní a mělo by dojít ke snížení životní úrovně obyvatel. V ČR by kvůli příštím generacím vlastní životní úroveň snížilo jen 41 % osob, což je o 31 procentních bodů méně než podíl osob, které by byly ochotny reformy realizovat i za cenu obětí. Z toho můžeme usoudit, že jistá oběť by pro velkou část populace rozhodně neměla představovat snížení životní úrovně. Situace je obdobná při pohledu na průměr všech zemí EU 27. Přibližně polovina osob by si v případě aktuálního snížení své životní úrovně nepřála reformy pro budoucí generace realizovat. I v Evropě tak dochází k úbytku 27 % osob, které by reformy sice za jistých obětí podporovaly, nicméně při představě snížení životní úrovně od této podpory ustupují. Zastánci reforem i při představě aktuální horší životní úrovně jsou především ze zemí EU 15. Souvisí to s faktem, že v těchto zemích žije více lidí v relativně větším blahobytu než v zemích NČZ 12. Tito lidé mohou svoji životní úroveň snížit, aniž by došlo k jejímu úplnému propadu a následným problémům. V případě ČR se častěji jedná o střední generaci, manažery, pravicově orientované voliče a obecně osoby s vyšším deklarovaným socioekonomickým statusem. Jsou to také studenti s jejich tradiční podporou trvale udržitelného rozvoje. V časovém srovnání můžeme vidět, že vnímání potřeby reforem v ČR stále stoupá. V šetření z jara 2010 byl souhlas s podporou reforem v naší zemi na 71 %, nyní je 80 %. Nicméně ochota činit oběti zůstává téměř shodná a při konkrétní představě snížení životního standardu se dokonce podíl osob ochotných provádět reformy v čase snižuje. V EU 27 je ale situace jiná. Především díky obyvatelům zemí EU 15 se průměrný souhlas s reformami i za cenu jistých obětí za všech 27 evropských zemí zvyšuje, stejně tak jako ochota reformy provádět i za cenu snížení životní úrovně. Češi se však této možnosti stále více obávají, což je nutné vnímat v kontextu škrtů ve státním rozpočtu, jež se již nyní silně dotýkají nejchudší části populace. Jedná se o změny ve zdravotnictví, nejistotu ohledně budoucnosti důchodů a také omezení adresátů mnoha sociálních dávek. Jednou z reforem, které by měly pomoci překonat finanční a hospodářskou krizi týkající se také České republiky, je určitě snižování deficitu veřejných financí. Tato problematika byla zkoumána ze dvou pohledů. Zaprvé, zda mají obyvatelé zemí EU 27 pocit, že snižování deficitu veřejných financí již nejde dále oddalovat. S tímto tvrzením souhlasí tři čtvrtiny (74 %) české veřejnosti. Významně vyšší je míra souhlasných tvrzení u vysokoškolsky vzdělaných, živnostníků a podnikatelů a také, celkem pochopitelně, u osob preferujících pravicové politické názory. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou Češi (a stejně tak obyvatelé nových členských zemí) spíše opatrní celoevropský průměr souhlasu je 78 %. Zadruhé, bylo zkoumáno, zda by bylo přípustné schodek veřejných financí navýšit v případě, že by to přineslo nová pracovní místa. O správnosti tvorby pracovních míst i za cenu zvýšení schodků veřejného rozpočtu je přesvědčena téměř polovina obyvatel (47 %). Kromě samotných nezaměstnaných s tímto tvrzením souhlasí častěji také manuálně pracující. Zajímavým zjištěním je fakt, že v odpovědích na tuto otázku není větší rozdíl mezi přívrženci levice, pravice či politického středu. Obyvatelé NČZ 12 jsou zvyšování deficitu veřejných financí výměnou za nové pracovní příležitosti nakloněni více než obyvatelé EU 15. Zatímco mezi obyvateli nových členských zemí podíl osob pro zvyšování schodku převyšuje odpůrce tohoto opatření přibližně v poměru 60 : 40, v zemích staré Evropy je poměr vyrovnaný 50 : 50. Obecné názory na nutnost snižování deficitu veřejných financí jsou spíše pozitivní. Velká většina Čechů má za to, že schodek je třeba okamžitě snižovat. Nicméně pokud by zvýšení deficitu veřejných financí přineslo více pracovních míst, mnoho lidí se přiklání k tvrzení, že v takovém případě by se státní dluh mohl ještě zvýšit. 11

12 Evropské reformy Vedle reforem v České republice by také mělo dojít k reformám v rámci celé EU. Je však třeba mít na paměti, že polovina populace České republiky (a stejně tak ostatních zemí EU 27) uznává, že neví, jak Evropská unie vlastně funguje. Jejich odpovědi jsou tak spíše pocitové, musíme je hodnotit jako pouhou představu o reformách v EU. Jedním z opatření, které by Evropská unie mohla realizovat, je posílení role EU při regulaci finančních služeb. O efektivitě tohoto opatření je přesvědčeno téměř 7 z 10 Čechů. V rámci celé EU 27 se jedná o průměrnou hodnotu. Další pozitivně přijímané opatření je přísnější kontrola aktivit nejdůležitějších světových finančních skupin Evropskou unií. Větší dohled na finančními skupinami ze strany EU se jako účinný nástroj proti krizi jeví třem čtvrtinám (75 %) obyvatel ČR. Optimisticky vidí dopad tohoto opatření spíše mladí lidé, obyvatelé velkých měst a přívrženci pravice. Podíl optimistů je stejný jako průměr EU 27. Mezi dalšími pozitivně přijímanými opatřeními je těsnější koordinace hospodářských politik mezi členskými zeměmi EU. 71 % Čechů se domnívá, že jako řešení současné finanční a ekonomické krizi bude toto opatření účinné. Myslí si to hlavně vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející obyvatelé. Za průměrem EU 27 v tomto ohledu ČR mírně zaostává. U všech tří zmíněných opatření sledujeme mírně vyšší přesvědčení o efektivitě mezi obyvateli zemí EU 15 oproti zemím NČZ 12, rozdíly jsou ale spíše malé. Nejvyšší přesvědčení o efektivitě navrhovaných opatření sledujeme v Belgii a také na Slovensku (Slováci jsou mezi obyvateli zemí NČZ 12 tradičně silnými eurooptimisty), naopak nejvíce skeptičtí jsou Britové. V rámci časového srovnání nedochází k žádným velkým změnám, přesvědčení o posílení kontrolní role EU je stabilně vysoké. Přestože EU by se podle významné části populace neměla podílet na některých specificky národních problémech, její role jako regulátora a dohlížitele nad finančními aktivitami nadnárodních společností je dobře přijímána. Unie by se také měla zaobírat koordinací hospodářských politik (ovšem na národní úrovni zasahovat jen minimálně). Evropská unie pro většinu lidí znamená především hospodářskou sílu a v rámci zachování její ekonomické stability jsou lidé ochotni podřídit se kontrolní roli evropských institucí. Dalšími zjištěními, která podporují výše uvedené závěry, jsou názory populací zemí EU 27 na problematiku angažovanosti Unie na globálních finančních trzích. Nadpoloviční většina (přibližně 6 z 10) Čechů se domnívá, že EU by se měla na finančních trzích více angažovat. V rámci průměru za všechny země EU 27 je přesvědčení ještě silnější. Zároveň má česká veřejnost za to, že Evropská unie má k tomuto cíli dostatek nástrojů a opatření. Souhlas s tvrzením, že EU má, v rámci světové ekonomiky, dostatečný vliv a nástroje k obraně vlastních ekonomických zájmů deklaruje 63 % Čechů. Obyvatelé nových členských zemí jsou optimističtější, Evropě v tomto ohledu důvěřují více než veřejnost zemí EU 15. Kontrola finančních trhů Evropskou unií je tedy Čechy relativně bezproblémově přijímána, vlastní angažování na těchto trzích je již naší veřejností méně pozitivně hodnoceno. Nadpoloviční většina populace ČR si sice myslí, že EU k obraně vlastních zájmů prostředky má, nesmíme ale také přehlížet názory čtvrtiny (24 %) osob, které si to nemyslí. 12

13 Technické specifikace V období od 11. listopadu do 1. prosince 2010 uskutečnilo TNS Opinion & Social, konsorcium složené z TNS plc a TNS opinion, na základě žádosti Generálního ředitelství pro komunikaci Evropské komise vlnu výzkumu Eurobarometr. Vlna Eurobarometru je standardním Eurobarometrem 74 a zahrnuje populaci všech členských států Evropské unie, kteří sídlí v těchto členských státech a dovršili 15 let věku. Standardní Eurobarometr 74 proběhl také ve čtyřech kandidátských zemích (Chorvatsku, Turecku, Bývalé Jugoslávské republice Makedonii a Islandu) a v Tureckém kyperském společenství. V těchto zemích výzkum pokrývá populaci občanů všech zúčastněných zemí, která vládne jedním z jazyků těchto zemí v takové míře, která umožňuje odpovědět na otázky dotazníku. Základní formou výběrového postupu používaného ve všech zemích je vícestupňový náhodný (pravděpodobnostní) výběr. V každé zemi byl počet výběrových bodů stanoven s pravděpodobností úměrnou počtu obyvatelstva (pro celkové pokrytí státu) a hustotě obyvatelstva. Za tímto účelem byly výběrové body vybrány systematicky z každé administrativní regionální jednotky po stratifikaci dle jednotlivých jednotek a typu oblasti. Reprezentují tedy celé území každé prozkoumané země podle jednotek EUROSTAT NUTS II (nebo ekvivalentních) a podle rozdělení rezidentní populace příslušných národností v metropolitních, městských a venkovských oblastech. V každém ze stanovených výběrových bodů byla náhodně vybrána startovací adresa. Další adresy (každá N-tá adresa) byly vybírány standardní procedurou náhodné procházky počínaje výchozí adresou. V každé domácnosti byl rovněž náhodně vybrán respondent (na základě pravidla nejbližších narozenin ). Všechny rozhovory byly provedeny face-to-face v domácnostech respondentů v příslušném národním jazyce. Pokud jde o způsob zaznamenávání dat, byla v zemích, kde je to možné, používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview). Pro každou zemi bylo provedeno srovnání výběrového souboru se základním. Údaje o základním souboru byly získány z populačních dat Eurostatu a z národních statistických úřadů. Pro všechny země, kde průzkum proběhl, byla aplikována procedura vážení založená na popisu základního souboru a využívající marginální a mezibuněčné vážení. Ve všech zemích byly do vážení zahrnuty pohlaví, věk, region a velikost místa bydliště. Pro mezinárodní vážení (např. průměry za EU) využil TNS Opinion & Social oficiální populační údaje Eurostatu nebo národních statistických úřadů. Celkové hodnoty pro základní populaci vstupující do procedur vážení jsou uvedeny níže. Čtenáře upozorňujeme, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost (za jinak shodných podmínek) závisí na velikosti výběrového souboru a zjištěné procentní hodnotě. U výběrových souborů o rozsahu cca 1000 interview kolísají skutečné procentuální hodnoty v rámci následujících intervalů spolehlivosti: Hodnota v procentech 10 % nebo 90 % 20 % nebo 80 % 30 % nebo 70 % 40 % nebo 60 % 50 % Interval spolehlivosti ± 1,9 % ± 2,5 % ± 2,7 % ± 3,0 % ± 3,1 % 13

14 ZKRATKY ZEMĚ INSTITUTY POČTY ROZHOV ORŮ TERMÍNY SBĚRU DAT POPULACE 15+ BE Belgie TNS Dimarso /11/ /12/ BG Bulharsko TNS BBSS /11/ /11/ CZ Česká republika TNS Aisa /11/ /11/ DK Dánsko TNS Gallup DK /11/ /11/ DE Německo TNS Infratest /11/ /11/ EE Estonsko Emor /11/ /11/ IE Řecko MRBI /11/ /11/ EL Španělsko TNS ICAP /11/ /11/ ES Francie TNS Demoscopia /11/ /11/ FR Irsko TNS Sofres /11/ /11/ IT Itálie TNS Infratest /11/ /11/ CY Kyperská republika Synovate /11/ /11/ LV Lotyšsko TNS Latvia /11/ /11/ LT Litva TNS Gallup Lithuania /11/ /11/ LU Lucembursko TNS ILReS /11/ /11/ HU Maďarsko TNS Hungary /11/ /11/ MT Malta MISCO /11/ /11/ NL Nizozemsko TNS NIPO /11/ /11/ AT Rakousko Österreichisches Gallup-Institut /11/ /11/ PL Polsko TNS OBOP /11/ /11/ PT Portugalsko TNS EUROTESTE /11/ /11/ RO Rumunsko TNS CSOP /11/ /11/ SI Slovinsko RM PLUS /11/ /11/ SK Slovensko TNS AISA SK /11/ /11/ FI Finsko TNS Gallup Oy /11/ /11/ SE Švédsko TNS GALLUP /11/ /11/ UK Velká Británie TNS UK /11/ /11/ Celkem EU /11/ /12/ IS Island Capacent /11/ /11/ CY(tcc) Turecké kyperské společenství Kadem /11/ /11/ HR Chorvatsko Puls /11/ /11/ TR Turecko TNS PIAR /11/ /11/ MK Bývalá jugoslávská republika Makedonie TNS Brima /11/ /11/ CELKEM /11/ /12/

15 Dotazník A Číslo průzkumu (AISA) ( ) EB74.1 A B Kód země ( ) EB74.1 B C Číslo výzkumu (klient) ( ) EB74.1 C D Číslo rozhovoru ( ) EB74.1 D E Verze dotazníku (11 7) A 1 B 2 EB73.5 E Položku 28 dotazovat pouze v Turecku. Položku 29 dotazovat pouze v Chorvatsku. Položku 30 dotazovat pouze v turecké kyperské komunitě. Položku 31 dotazovat pouze v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Položku 32 dotazovat pouze na Islandu. Q1 Jaké jste státní příslušnosti? Prosím uveďte název státu nebo států, jejichž jste občanem. Více možných odpovědí ( ) Belgie 1, 15

16 Dánsko 2, Německo 3, Řecko 4, Španělsk 5, o Francie 6, Irsk 7, o Itáli 8, e Lucembursko 9, Nizozemsko 10, Portugalsko 11, Velká Británie 12, Rakousk 13, o Švédsko 14, Finsko 15, Kypr (jižní 16, část) Česká 17, republika Estonsko 18, Maďarsk 19, o Lotyšsko 20, Litv 21, a Mal 22, ta Polsko 23, Slovensk 24, o Slovinsko 25, Bulharsk 26, o Rumunsk o 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, Jiná země Neví, bez odpovědi 34, EB74.1 Q1 TREND MODIFIED POKUD JINÁ ZEMĚ NEBO NEVÍ, UKONČETE ROZHOVOR. QA1 Řekl(a) byste, že jste celkově se svým životem velmi spokojen(a), spíše spokojen(a), spíše nespokojen(a) nebo velmi nespokojen(a)? Nabídnět e 16

17 (17 2) Velmi spokojen(a) 1 Spíše spokojen(a) 2 Spíše nespokojen(a) 3 Zcela nespokojen(a) 4 Neví, bez odpovědi 5 EB73.5 QA1 QA2 Když se sejdete s přáteli či s příbuznými, jak často byste řekl(a), že diskutujete o Jedna odpověď v každém řádku Nabídnět e Často Příležitos tně Nikdy Neví, bez odpovědi (173) 1 Domácích politických záležitostech (174) 2 Evropských politických záležitostech (175) 3 Místních politických záležitostech EB73.4 QA2 QA3 Pokud máte nějaký vyhraněný názor, přesvědčujete někdy své přátele, příbuzné nebo spolupracovníky o tom, aby se k Vašim názorům připojili? Stává se to Nabídnět e (17 6) Často 1 Někdy 2 Výjimečn 3 ě Nikdy 4 Neví, bez odpovědi 5 EB73.4 QA3 Na QA4a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QA4b QA4a Jak hodnotíte současnou situaci v následujících oblastech? Předložte kartu. V každém řádku 1 odpověď Nabídnět e Velmi dobrá Spíše dobrá Spíše špatná Velmi špatná Neví, bez odpovědi (177) 1 Situace (NÁRODNÍ) ekonomiky 17

18 (178) 2 Situace evropské ekonomiky (179) 3 Situace ekonomiky ve světě (180) 4 Vaše osobní situace v zaměstnání (181) 5 Finanční situace Vaší domácnosti (182) 6 Zaměstnanost v (NAŠÍ ZEMI) EB73.5 QA2 (1+4-6) + EB73.4 QA4a (2-3) TREND MODIFIED Na QA4b se ptejte jen v CY(tcc). Ostatní přejdou na QA5a. QA4b (183) 1 (184) 2 (185) 3 (186) 4 (187) 5 (188) 6 EB73.4 QA4b TREND MODIFIED Na QA5a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejděte na QA5b QA5a Jaká jsou Vaše očekávání související s následujícími dvanácti měsíci? Budou lepší, horší nebo stejné, pokud jde o? Jedna odpověď v každém řádku Nabídnět e Lep ší Hor ší Stejně Neví, bez odpovědi (189) 1 Váš život obecně (190) 2 Ekonomickou situaci v (NAŠÍ ZEMI) (191) 3 Finanční situaci Vaší domácnosti (192) 4 Možnosti zaměstnání v (NAŠÍ ZEMI) (193) 5 Vaši situaci v zaměstnání (194) 6 Ekonomickou situaci v EU (195) 7 Ekonomickou situaci ve světě EB73.5 QA3 (1-5) + EB73.4 QA6a (6-7) TREND MODIFIED Na QA5b se ptejte jen v CY(tcc). Ostatní přejdou na QA6a1 18

19 QA5b (196) (197) (198) (199) (200) (201) (202) EB73.4 QA6b TREND MODIFIED Na QA6a1 a QA7a1 se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QA6b1. Na QA6a1 a QA7a1 se ptejte pouze ve verzi A. Verze B přejde na QA6a2 QA6a1 Které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí (NAŠE ZEMĚ)? Předložte kartu. Nabídněte. Maximálně 2 možné odpovědi ( ) Kriminalit 1, a Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Da 4, ně Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Obrana, zahraniční vztahy 7, Bydlení 8, Přistěhovalectv 9, í Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, 12, penze Životní 13, prostředí Energetik 14, a Jiné 15, (NENABÍZEJTE) Žádná z uvedených možností (NENABÍZEJTE) 16, Neví, bez odpovědi 17, EB73.4 QA7a TREND MODIFIED (SPLIT ADDED) 19

20 QA7a1 A které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelíte vy osobně? Předložte kartu. Nabídněte. Maximálně 2 možné odpovědi ( ) Kriminalit 1, a Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Da 4, ně Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Obrana, zahraniční vztahy 7, Bydlení 8, Přistěhovalectv 9, í Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, 12, penze Životní 13, prostředí Energetik 14, a Jiné 15, (NENABÍZEJTE) Žádná z uvedených možností (NENABÍZEJTE) 16, Neví, bez odpovědi 17, EB73.4 QA8a TREND MODIFIED (SPLIT ADDED) Na QA6a2 a QA7a2 se neptejte v CY(tcc). CY(tcc) přejdou na QA6b1. Na QA6a2 a QA7a2 se ptejte jen ve verzi B. Verze A přejde na QA8. QA6a2 Které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí (NAŠE ZEMĚ)? Předložte kartu. Nabídněte. Maximálně 2 možné odpovědi ( ) Kriminalit 1, a Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Da 4, ně Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Zahraniční vliv (NAŠÍ ZEMĚ) 7, Vládní dluh 8, Přistěhovalectv 9, 20

21 í Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, 12, penze Životní 13, prostředí Dodávky 14, energií Změny klimatu 15, Jiné 16, (NENABÍZEJTE) Žádná z uvedených možností (NENABÍZEJTE) 17, Neví, bez odpovědi 18, NE W QA7a2 A které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelíte vy osobně? Předložte kartu. Nabídněte. Maximálně 2 možné odpovědi ( ) Kriminalit 1, a Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Da 4, ně Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Zahraniční vliv (NAŠÍ ZEMĚ) 7, Soukromý dluh 8, Přistěhovalectv 9, í Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, 12, penze Životní 13, prostředí Energetické náklady 14, Změny klimatu 15, Jiné 16, (NENABÍZEJTE) Žádná z uvedených možností (NENABÍZEJTE) 17, Neví, bez odpovědi 18, NE W Na QA6b1 a QA7b1 se ptejte jen v CY(tcc). Ostatní přejdou na QA8. Na QA6b1 a QA7b1 se ptejte jen ve verzi A. Verze B přejde na QA6b2. 21

22 QA6b1 ( ) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, EB73.4 QA7b TREND MODIFIED (SPLIT ADDED) QA7b1 ( ) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, EB73.4 QA8b TREND MODIFIED (SPLIT ADDED) Na QA6b2 a QA7b2 se ptejte jen v CY(tcc). Ostatní přejdou na QA8. Na QA6b2 a QA7b2 22

23 se ptejte jen ve verzi B. Verze A přejde na QA8. QA6b2 ( ) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, NE W QA7b2 ( ) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 23

24 18, NE W Pro všechny respondenty: QA8 Jaké jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, jimž v současnosti čelí Evropská unie? Předložte kartu. Nabídněte. Maximálně 2 možné odpovědi ( ) Kriminalit 1, a Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Da 4, ně Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Vliv EU ve 7, světě Stav veřejných financí členských států 8, Přistěhovalectv 9, í Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, 12, penze Životní 13, prostředí Dodávky 14, energií Změny klimatu 15, Jiné 16, (NENABÍZEJTE) Žádná z uvedených možností (NENABÍZEJTE) 17, Neví, bez odpovědi 18, NE W Na QA9a a QA10a se ptejte jen v IS, MK, TR a HR. CY(tcc) přejdou na QA9b. EU27 přejdou na QA10c. QA9a (36 1)

25 EB73.4 QA9b QA10a (36 2) EB73.4 QA10b Na QA9b a QA10b se ptejte jen v CY(tcc). EU27 přejdou na QA10c. Ostatní přejdou na QA11a. QA9b (36 3) EB73.4 QA9c QA10b (36 4) EB73.4 QA10c Na QA10c se ptejte pouze v EU27. CY(tcc) přejdou na QA11b. Ostatní přejdou na QA11a QA10c Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že (NAŠE ZEMĚ) má nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do Evropské unie? (36 5) Ano, má 1 Ne, nemá 2 Neví, bez odpovědi 3 EB73.4 QA10a Na QA11a se neptejte v CY(tcc). CY(tcc) přejdou na QA11b. QA11a Řekl(a) byste, že v současné době se věci v... obecně ubírají správným směrem nebo 25

26 špatným směrem? Jedna odpověď v každém řádku Nabídnět e Věci se ubírají správným směrem Věci se ubírají špatným směrem Ani tak, ani tak (NENABÍ ZEJTE) Neví, bez odpovědi (366) 1 (NAŠÍ ZEMI) (367) 2 Evropské Unii EB73.4 QA13a TREND MODIFIED Na QA11b se ptejte jen v CY(tcc). Ostatní přejdou na QA12a. QA11b (368) (369) EB73.4 QA13b TREND MODIFIED Pro všechny respondenty: QA12a Rád bych se Vás zeptal(a), nakolik důvěřujete různým institucím. Řekněte mi prosím o každé z následujících institucí, zda jí spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete. Jedna odpověď v každém řádku Nabídnět e Spíše důvěřujet e Spíše nedůvěřu jete Neví, bez odpovědi (370) 1 Tis k (371) 2 Rozhlas (372) 3 Televize (373) 4 Internet (374) 5 Soudy, (NÁRODNÍ) právní systém (375) 6 Policie (376) 7 Armáda (377) 8 Náboženské instituce EB72.4 QA10 (items 1-5, 7) + EB69.2 QA12 (item 6) + EB68.1 QA8 (item 8) TREND 26

27 MODIFIED QA12b A co následující instituce? Řekněte mi prosím, zda jim spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete. Jedna odpověď v každém řádku Nabídnět e Spíše důvěřujet e Spíše nedůvěřu jete Neví, bez odpovědi (378) 1 Odbory (379) 2 Velké firmy (380) 3 Politické strany (381) 4 Vláda (NAŠÍ ZEMĚ) (382) 5 (NÁRODNÍ PARLAMENT) (383) 6 Evropská unie (384) 7 Organizace spojených národů (385) 8 Malé společnosti / malé a střední podniky EB73.4 QA14 (items 3-7) + EB68.1 QA8 (item 1) + EB64.2 QA7 (item 2) TREND MODIFIED QA13 Obecně řečeno, představa, jakou ve Vás vyvolává Evropská unie, je velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní? Nabídněte. Jedna možná odpověď (38 6) Velmi pozitivní 1 Spíše pozitivní 2 Neutrální 3 Spíše 4 negativní Velmi negativní 5 Neví, bez odpovědi 6 EB73.4 QA15 QA14 Co znamená Evropská unie pro Vás osobně? Předložte kartu. Nabídněte. Více možných odpovědí. Rotace shora dolů/zdola nahoru ( ) Mír 1, Ekonomická prosperita 2, Demokracie 3, Sociální ochrana 4, Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 5, 27

28 Kulturní rozmanitost 6, Silnější slovo ve 7, světě Eur 8, o Nezaměstnanost 9, Byrokraci 10, e Plýtvání peněz 11, Ztráta kulturní 12, identity Větší 13, kriminalita Nedostatečná kontrola na vnějších 14, hranicích Jiné 15, (NENABÍZEJTE) Neví, bez odpovědi 16, EB73.4 QA16 QA15 Pro každé z následujících slov mi prosím řekněte, zda by popisovalo Vaši představu o Evropské unii velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně. Předložte kartu. Jedna odpověď v každém řádku Nabídnět e Popisuje velmi dobře Popisuje spíše dobře Popisuje spíše špatně Popisuje velmi špatně Neví, bez odpovědi (403) 1 Moderní (404) 2 Demokratická (405) 3 Ochranářská (406) 4 Nevýkon ná (407) 5 Technokratická EB70.1 QD15 TREND MODIFIED QA16 Slyšel(a) jste o...? Nabídnět e Slyšel(a) Neslyšel( a) Neví, bez odpovědi (408) 1 Evropský parlament (409) 2 Evropská komise (410) 3 Rada Evropské unie (411) 4 Evropská centrální banka EB73.4 QA17 TREND MODIFIED QA17 Řekněte mi, prosím, zda uvedeným evropským institucím spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete. Jedna odpověď v každém řádku 28

29 Nabídnět e Spíše důvěřujet e Spíše nedůvěřu jete Neví, bez odpovědi (412) 1 Evropský parlament (413) 2 Evropská komise (414) 3 Rada Evropské unie (415) 4 Evropská centrální banka EB73.4 QA18 TREND MODIFIED QA18 O každém z následujících výroků týkajících se Evropské unie mi prosím řekněte, zda si myslíte, že je pravdivý či nepravdivý. Jedna odpověď v každém řádku Nabídněte. Rotujte Pravdivý Nepravdi vý Neví, bez odpovědi (416) 1 EU se v současné době skládá z dvacetisedmi členských zemí (417) 2 Členové Evropského Parlamentu jsou voleni přímo občany každého členského státu (418) 3 Švýcarsko je členem Evropské unie EB73.4 QA19 TREND MODIFIED QA19 Jaký je Váš názor na každý z následujících výroků? Řekněte mi prosím u každého z nich, jste-li pro nebo proti tomu. Jedna odpověď v každém řádku Nabídněte. Rotujte Pro Pro ti Neví, bez odpovědi (419) 1 Evropská hospodářská a měnová unie s jedinou společnou měnou, eurem (420) 2 Jedna společná zahraniční politika dvacetisedmi členských států EU (421) 3 Budoucí rozšiřování EU o další země v příštích letech (422) 4 Společná obranná a bezpečnostní politika členských zemí EU EB73.4 QA20 (items 1-3 ) + EB70.1 QA27 (item 4) TREND MODIFIED QA20 Pro každou ze zemí nebo území, které Vám nyní nabídnu, mi prosím řekněte, zda byste byl(a) pro nebo proti jejímu přijetí do Evropské unie v budoucnosti. Rotujte 29