Hradecké ekonomické dny
|
|
- Zbyněk Dvořák
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Hradecké ekonomické dny Roč. 4(1) Recenzovaný sborník mezinárodní odborné konference Hradecké ekonomické dny 2014 Hradec Králové 4. a 5. února 2014 Antlová * Antoušková * Attl * Bachmann * Bartošová * Beck * Bečica * Benada-Hruška * Blažek * Bórawski- Wilamowski * Borská * Boukalová-Kolářová * Brożek * Celer * Cimler-Čechurová * Čámská Čapek * Čechurová * Čemerková * Čermáková-Mareš * Černohorská-Černohorský-Kynclová * Čopíková Dittrichová Draessler-Soukal-Kašpar * Ďuriník * Fedorová-Rajchlová-Brož * Formánková-Válová Gołębiewska- Bugajska * Grenčíková-Španková * Gurinová-Hovorková Valentová * Hajdíková- Komárková-Pirožek * Hájek-Režný * Hájková * Halajčuk-Procházka * Haltofová-Přečková * Hamplová Hančovská * Hedvičáková-Pozdílková * Hintošová-Klamarčík * Hlaváček * Horváthová-Davidová * Hrdlička Hubínka *Ivanová-Kútik *Janeček *Janeček *Janoušková-Sobotovičová *Januška-Špicar * Jedličková- Jedlička * Jelínková * Jiřincová *Kajanová * Kala * Kalabisová * Kalouda * Karas- Režňáková * Kisela-Vajda- Užík * Klapalová * Klementová-Svoboda * Antlová * Antoušková * Attl * Bachmann * Bartošová * Beck Bečica * Benada-Hruška * Blažek * Bórawski-Wilamowski * Borská * Boukalová-Kolářová * Brożek * Celer Cimler-Čechurová * Čámská * Čapek * Čechurová * Čemerková * Čermáková-Mareš * Černohorská- Černohorský- Kynclová * Čopíková * Dittrichová *Draessler-Soukal-Kašpar * Ďuriník * Fedorová-Rajchlová- Brož * Formánková-Válová * Gołębiewska-Bugajska * Grenčíková-Španková * Gurinová-Hovorková Valentová * Hajdíková-Komárková-Pirožek * Hájek-Režný * Hájková * Halajčuk-Procházka * Haltofová- Přečková * Hamplová * Hančovská * Hedvičáková-Pozdílková * Hintošová-Klamarčík * Hlaváček Horváthová- Davidová * Hrdlička * Hubínka * Ivanová-Kútik * Janeček * Janeček * Janoušková- Sobotovičová Januška- Špicar * Jedličková-Jedlička *Jelínková * Jiřincová * Kajanová * Kala * Kalabisová KaloudaKaras-Režňáková * Kisela-Vajda-Užík * Klapalová * Klementová-Svoboda * Antlová * Antoušková Attl * Bachmann * Bartošová * Beck * Bečica * Benada-Hruška * Blažek * Bórawski-Wilamowski * Borská Boukalová-Kolářová * Brożek * Celer * Cimler-Čechurová * Čámská * Čapek * Čechurová * Čemerková Čermáková-Mareš * Černohorská-Černohorský-Kynclová * Čopíková * Dittrichová * Draessler-Soukal- Kašpar * Ďuriník * Fedorová-Rajchlová-Brož * Formánková-Válová * Gołębiewska-Bugajska * Grenčíková- Španková * Gurinová-Hovorková Valentová * Hajdíková-Komárková-Pirožek * Hájek-Režný * Hájková Halajčuk-Procházka * Haltofová-Přečková * Hamplová * Hančovská * Hedvičáková-Pozdílková * Hintošová- Klamarčík * Hlaváček * Horváthová-Davidová * Hrdlička * Hubínka * Ivanová-Kútik * Janeček * Janeček Janoušková-Sobotovičová * Januška-Špicar * Jedličková-Jedlička * Jelínková * Jiřincová * Kajanová * Kala Kalabisová * Kalouda * Karas-Režňáková * Kisela-Vajda-Užík * Klapalová * Klementová-Svoboda Antlová * Antoušková * Attl * Bachmann * Bartošová * Beck * Bečica * Benada-Hruška * Blažek * Bórawski- Wilamowski * Borská * Boukalová-Kolářová * Brożek * Celer * Cimler-Čechurová * Čámská * Čapek Čechurová * Čemerková * Čermáková-Mareš * Černohorská-Černohorský-Kynclová * Čopíková
2 Hradecké ekonomické dny Roč. 4(1) Recenzovaný sborník mezinárodní odborné konference Hradecké ekonomické dny 2014 Hradec Králové 4. a 5. února 2014 Hradec Králové Univerzita Hradec Králové 2014
3 Výkonný editor: Ing. Pavel Jedlička, CSc Univerzita Hradec Králové, vydáno pod Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC-BY-NC). ISSN (Print) ISSN (Online) ISBN Publikace neprošla jazykovou úpravou.
4 OBSAH PŘEDMLUVA... 9 AGILITA V PROJEKTOVÉM ŘÍZENÍ AGILITY IN PROJEKT MANAGEMENT Klára Antlová PRODUKČNÍ MULTIPLIKÁTOR TURISTICKÝCH VÝDAJŮ V GEOPARKU ČESKÝ RÁJ A PRODUCTION MULITIPLIER OF TOURIST EXPENDITURES IN GEOPARK CZECH PARADISE Michaela Antoušková EKONOMIKA ČESKÉHO LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH CZECH SPAS ECONOMY AND TOURISM Pavel Attl OTEVŘENOST FIREM KE ZVEŘEJŇOVÁNÍ STRATEGICKÝCH DEKLARACÍ: WEBOVÉ STRÁNKY ČESKÝCH FIREM OPENNESS OF COMPANIES TO PUBLISHING STRATEGIC STATEMENTS: WEBSITES OF CZECH COMPANIES Pavel Bachmann VLIV SOUČASNÉ LIBERALIZACE RUSKÉHO TRHU NA ČESKÉ FIRMY IMPACT OF CURRENT LIBERALIZATION OF THE RUSSIAN TRADE ON THE CZECH COMPANIES Veronika Bartošová SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ VERSUS EKONOMICKÁ VYSPĚLOST REGIONŮ V ČESKÉ REPUBLICE THE SOCIAL ENTREPRENEURSHIP VERSUS THE ECONOMIC DEVELOPMENT OF THE REGIONS IN THE CZECH REPUBLIC Vojtěch Beck VENKOV V ČR A JEHO ROZVOJ FORMOU MAS RURAL DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC AND LOCAL ACTION GROUPS Jiří Bečica FAKTOROVÉ PORTFOLIO: APLIKACE NA PSE FACTOR PORTFOLIO: APLICATION ON PSE Luděk Benada, Juraj Hruška PODNIKY POD ZAHRANIČNÍ KONTROLOU V PROSTŘEDÍ ČESKÉ EKONOMIKY FOREIGN CONTROLLED ENTERPRISES IN THE CZECH ECONOMY Ladislav Blažek ZMIENNOŚĆ CEN MLEKA I JEGO PRODUKTWÓW W POLSCE PO INTEGRACJI Z UNIĄ EUROPEJSKĄ PRICE VOLATILITY OF MILK AND ITS PRODUCTS IN POLAND AFTER INTEGRATION WITH EUROPEAN UNION Piotr Bórawski, Łukasz Wilamowski
5 PRÁVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU LEGAL ASPECTS OF OUTSOURCING Jana Borská...86 MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY A MULTIFONDOVÉ FINANCOVÁNÍ LOCAL ACTION GROUPS AND MULTI-FUNDING Kateřina Boukalová, Alena Kolářová...93 MODELE EKONOMETRYCZNE OPARTE NA SZEREGACH CZASOWYCH I DANYCH PRZEKROJOWYCH ECONOMETRIC MODELS BASED ON TIME-SERIES AND CROSS-SECTIONAL DATA Katarzyna Brożek STRATEGICKÁ ANALÝZA V PRAXI THE STRATEGIC ANALYSIS IN PRACTICE Čeněk Celer MOŽNOSTI VYUŽITÍ RFID TECHNOLOGIE V RETAILU POSSIBILITIES OF USING RFID TECHNOLOGY IN RETAIL Petr Cimler, Lenka Čechurová ČESKÉ MODELY PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ Z POHLEDU UŽIVATELE CZECH MODELS PREDICTING FINANCIAL DISTRESS FROM THE USER'S PERSPECTIVE Dagmar Čámská SCHIZOFRENIE A PARADOXY MANAGEMENTU ŠKOL SCHIZOFRENIA AND PARADOX OF SCHOOL MANAGEMENT Robert Čapek KRITÉRIA ÚSPĚCHU VS. HLAVNÍ DŮVODY NEÚSPĚCHU PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH V ČESKÝCH PODNICÍCH SUCCESS CRITERIONS VS. MAIN REASONS OF PROJECT FAILURE REALIZED IN CZECH COMPANIES Lenka Čechurová KRITÉRIA IMPLEMENTACE LOGISTICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU CRITERIA FOR IMPLEMENTATION OF LOGISTICS INFORMATION SYSTÉM Šárka Čemerková, Marta Wilczková SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ A JEHO DOPADY NA VÝKONNOST PODNIKŮ V CESTOVNÍM RUCHU THE IMPACTS OF CONSUMER BEHAVIOR UPON THE TOURIST TRADE COMPANY PERFORMANCE Helena Čermáková, David Mareš INTEGRACE DLUHOPISOVÝCH TRHŮ THE INTEGRATION OF BOND MARKETS Liběna Černohorská, Jan Černohorský, Lucie Kynclová
6 NÁVRH METODIKY TVORBY KOMPETENČNÍCH MODELŮ S VYUŽITÍM METODY AHP A SAATYHO METODY STANOVENÍ VAH THE METHODOLOGY PROPOSAL OF A COMPETENCE MODELS CREATION USING THE AHP METHOD AND SAATY S METHOD OF DETERMINING WEIGHTS Andrea Čopíková PENÍZE A OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK V ČESKÉ REPUBLICE MONEY AND SECURITY OF BANKNOTES IN THE CZECH REPUBLIC Jaroslava Dittrichová MODELY ASYMETRICKÉ INFORMACE O CENĚ PRO TRH ZÁKLADNÍCH BANKOVNÍCH SLUŽEB INFORMATION ASYMMETRY ON PRICE MODELS FOR THE RETAIL CORE BANKING SERVICES MARKET Jan Draessler, Ivan Soukal, Martin Kašpar DISPARITA ZEMÍ EU PODLE VZDĚLANOSTI, NEZAMĚSTNANOSTI A HDP DISPARITY EU COUNTRIES BY LEVEL OF EDUCATION, EMPLOYMENT AND GDP Jaroslav Dufek, Kristina Somerlíková UVEDENÍM PODŘADNÉHO VÝROBKU KE ZVÝŠENÍ TRŽNÍHO PODÍLU INCREASING MARKET SHARE WITH THE INTRODUCTION OF AN INFERIOR PRODUCT Michal Ďuriník RIZIKOVÝ KAPITÁL V ČESKÝCH PODNICÍCH Z POHLEDU VÝVOJE POČTU ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH VÝKONNOSTI VENTURE CAPITAL IN CZECH ENTERPRISES WITH REGARD TO NUMBER OF EMPLOYEES AND THEIR PRODUCTIVITY Fedorová Anna, Jaroslava Rajchlová Jaroslava, Zdenek Brož EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ MÉDIÍ V PREZENTACI MANAŽERSKÝCH PŘEDMĚTŮ EFFECTIVE USE OF MEDIUMS IN MANAGERIAL SUBJECTS PRESENTATION Sylvie Formánková, Adriana Válová OGRANICZENIA ROZWOJU SEKTORA MAŁYCH I ŚREDNICH PRZEDSIĘBIORSTW W POLSCE REDUCE TO THE DEVELOPMENT OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES IN POLAND Barbara Gołębiewska, Anna Bugajska TRENDY V APLIKÁCII FLEXIBILNÝCH FORIEM ZAMESTNÁVANIA TRENDS IN APLICATION OF EMPLOYMENT FLEXIBLE FORMS Adriana Grenčíková, Jana Španková NOVÉ METÓDY PRI ZÍSKAVANÍ ZAMESTNANCOV NEW METHODS OF RECRUITMENT Adriana Grenčíková, Jana Španková
7 PROBLEMATIKA TRANSFORMACE HODNOT SLOVNÍ ORDINÁLNÍ PROMĚNNÉ V SOUBORECH EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ISSUES OF THE TRANSFORMATION OF QUALITATIVE ORDINAL VARIABLE VALUES IN THE FILES OF ECONOMIC INDICATORS Kateřina Gurinová, Vladimíra Hovorková Valentová KOMPARACE PRÁVNÍCH FOREM NEMOCNIC PŮSOBÍCÍCH V PROSTŘEDÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V ČR COMPARISON OF LEGAL FORMS OF HOSPITALS OPERATING IN HEALTH SERVICES ENVIRONMENT IN THE CZECH REPUBLIC Táňa Hajdíková, Lenka Komárková, Petr Pirožek MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ TEMPA RŮSTU HDP ČR A SR V LETECH INTERNATIONAL COMPARISON OF CZECH AND SLOVAK GDP GROWTH IN THE YEARS Ladislav Hájek, Lukáš Režný MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZNAČKY VYSOČINA REGIONÁLNÍ PRODUKT V CESTOVNÍM RUCHU HOW TO USE REGIONAL BRAND VYSOČINA REGIONAL PRODUCT IN TOURISM Hana Hájková NÁKLADY REGIONŮ NA ZAJIŠTĚNÍ PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE PROSTŘEDNICTVÍM ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY COSTS OF REGIONS TO PROVIDE PRE-HOSPITAL EMERGENCY CARE BY EMERGENCY MEDICAL SERVICES Tomáš Halajčuk, Miroslav Procházka POJIŠTĚNÍ LESŮ V ČR FOREST INSURANCE IN THE CZECH REPUBLIC Pavlína Haltofová, Lenka Přečková PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE SE ZHORŠUJE? IS THE BUSINESS ENVIRONMENT IN THE CZECH REPUBLIC GETTING WORSE? Eva Hamplová VPLYV GENDERU NA VÝBER COPINGOVÝCH STRATÉGIÍ MANAŽÉROV IMPACT OF GENDER ON THE SELECTION OF COPING STRATEGIES MANAGERS Erika Hančovská SROVNÁNÍ KLASICKÉHO A GENETICKÉHO ZPŮSOBU ŘEŠENÍ PROBLÉMU OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO THE TRAVELLING SALESMAN PROBLEM - COMPARISON OF THE CLASSICAL WAY OF SOLVING AND THE GENETIC ALGORITHM Martina Hedvičáková, Alena Pozdílková RIADENIE KULTÚRNEJ DIVERZITY MANAGING CULTURAL DIVERSITY Aneta Bobenič Hintošová, Viliam Klamarčík
8 VÝVOJ A ÚZEMNÍ DIFERENCIACE PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČESKÉ REBUBLICE A NA SLOVENSKU DEVELOPMENT AND TERRITORIAL DIFFERENTIATION OF FOREIGN DIRECT INVESTMENT IN THE CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA Petr Hlaváček METODIKA ZAVEDENÍ A VYUŽÍVÁNÍ TALENT MANAGEMENTU V ORGANIZACÍCH METHODOLOGY OF INTRODUCTION AND UTILIZATION OF TALENT MANAGEMENT IN THE ORGANIZATION Petra Horváthová, Marcela Davidová SKRYTÉ RIZIKO REALIZACE VKLADŮ U DRUŽSTEVNÍCH ZÁLOŽEN HIDDEN RISK OF USING DEPOSITS AT CREDIT UNIONS Pavel Hrdlička AUTOMATIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT PROPOJENÍM SYSTÉMU R S WEBOVÝM SERVEREM APACHE AUTOMATISATION OF STATISTIC DATA PROCESSING BY JOINING R SYSTEM AND APACHE WEB SERVER Zbyněk Hubínka PODNIKATEĽSKÉ PROSTREDIE A ZAHRANIČNÉ INVESTÍCIE V REGIÓNOCH SR ENTREPRENEURIAL ENVIRONMENT AND FOREIGN INVESTMENT OF THE REGIONS SR Eva Ivanová, Ján Kútik ŘÍZENÍ OBCÍ A REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA MANAGEMENT OF MUNICIPALITIES AND RECODIFICATION OF PRIVATE LAW Jan Janeček POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z POHLEDU PLATEBNÍ BILANCE STATUS OF TOURISM IN TERMS OF BALANCE OF PAYMENTS Petr Janeček DPH JAKO VÝZNAMNÝ ZDROJ VEŘEJNÝCH PŘÍJMŮ VAT AS A SIGNIFICANT SOURCE OF GOVERNMENT REVENUE Jana Janoušková, Šárka Sobotovičová MANAŽERSKÁ HRA DEMOSTRUJÍCÍ PRINCIPY METODY 5S MANAGERIAL GAME DEMOSTRATING 5S METHOD PRINCIPLE Martin Januška, Radim Špicar FINANCE A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH FINANCE AND ADULT EDUCATION Iva Jedličková, Pavel Jedlička VÝZNAM KULTURNÍCH ROZDÍLŮ V SYSTÉMECH ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI THE IMPORTANCE OF CULTURAL DIFFERENCES IN PERFORMANCE MANAGEMENT SYSTEMS Lucie Jelínková
9 DIVERSITY MANAGEMENT- PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ APLIKACE ORGANIZACEMI V ČESKÉ REPUBLICE DIVERSITY MANAGEMENT- EXAMPLES OF SUCCESSFUL APPLICATION BY ORGANIZATIONS IN THE CZECH REPUBLIC Milena Jiřincová POTENCIÁL VYUŽITIA M-LEARNINGU POTENTIAL OF MOBILE LEARNING UTILIZATION Helena Kajanová MANAGEMENT A FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE MANAGEMENT & FINANCIAL AND ECONOMIC CRISIS Tomáš Kala ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ENVIRONMENTAL INDICATORS OF SUSTAINABLE TOURISM Jana Kalabisová ŘÍZENÍ CENY KAPITÁLU CENTRÁLNÍ BANKOU JAKO KYBERNETICKÝ PROCES COST OF CAPITAL MANAGEMENT BY CENTRAL BANK LIKE THE CYBERNETIC PROCESS František Kalouda MOŽNOSTI VYUŽITÍ BANKROTNÍHO MODELU K MĚŘENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA PODNIKU POSSIBILITIES FOR THE APPLICATION OF A BANKRUPTCY PREDICTION MODEL FOR MEASURING CREDIT RISK OF A COMPANY Michal Karas, Mária Režňáková TVORBA PRAVIDIEL OBCHODNEJ STRATÉGIE NA BÁZE SCREENINGU FUNDAMENTÁLNYCH INFORMÁCIÍ TRADING RULES CREATION FOR TRADING STRATEGY BY USING SCREENING OF FUNDAMENTAL INFORMATION Pavel Kisela, Viliam Vajda, Martin Užík ŘÍZENÍ ODPADŮ JAKO ZDROJE HODNOTY MOŽNÉ SMĚRY ZKOUMÁNÍ WASTE MANAGEMENT AS THE SOURCE OF VALUE POTENTIAL COURSES OF RESEARCH Alena Klapalová VLIV LIDSKÉHO KAPITÁLU NA EKONOMICKOU ODOLNOST REGIONŮ IMPACT OF HUMAN CAPITAL ON THE REGIONAL ECONOMIC RESILIENCE Tereza Klementová, Ondřej Svoboda ROZPOČTY EVROPSKÝCH HLAVNÍCH MĚST KULTURY BUDGETS OF EUROPEAN CAPITALS OF CULTURE Jaroslav Kacetl
10 PŘEDMLUVA Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, katedra ekonomie pořádala ve dnech již 12. mezinárodní vědeckou konferenci Hradecké ekonomické dny 2014 (HED 2014). Cílem a záměrem konferencí HED je prezentace výsledků vědeckovýzkumné činnosti v oblasti ekonomie, podnikové ekonomiky a managementu, vytvoření pravidelné platformy pro setkávání odborníků blízkých oborů, posilování interdisciplinárních vztahů a výzkumu, navazování osobních kontaktů důležitých pro předkládání společných výzkumných projektů a vytvoření prostoru pro prezentaci i publikování mladých pedagogů. To vše splňuje i letošní ročník konference HED Pět dílů recenzovaného sborníku z konference HED 2014 obsahuje 300 příspěvků, 184 příspěvků v češtině, slovenštině a polštině 116 příspěvků v angličtině. Nejvíce přihlášených příspěvků bylo v sekci Ekonomika a management firem a v sekci Economy and management of enterprises and regions. Příspěvky byly tematicky rozděleny a projednávány v osmi sekcích. 1. Aktuální otázky bankovnictví a finančních trhů 2. Makroekonomické souvislosti rozvoje regionů 3. Ekonomika cestovního ruchu 4. Ekonomika a management firmy 5. Economy and management of enterprises and regions 6. Ekonomia i zarządzanie regionów i przedsiębiorstw 7. Matematické modely v ekonomii 8. Moderní trendy managementu Poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě konference, členům vědeckého, organizačního a programového výboru. Poděkování patří i recenzentům a editorovi za zpracování a vydání sborníku. Věřím, že konference Hradecké ekonomické dny přispěla k výměně odborných poznatků a navázání a prohlubování dobrých kolegiálních vztahů. Významným úspěchem a oceněním pro katedru ekonomie, katedru managementu a celý tým bylo zařazení sborníků z konferencí Hradecké ekonomické dny za roky do databáze CPCI (Conference Proceedings Citation Index) na Web of Science. Také u sborníku HED 2014 budeme o jeho zařazení do uvedené databáze usilovat. V Hradci Králové dne Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. vedoucí Katedry ekonomie Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové 9
11 10
12 AGILITA V PROJEKTOVÉM ŘÍZENÍ AGILITY IN PROJEKT MANAGEMENT Klára Antlová Technická univerzita v Liberci Klara.antlova@tul.cz Klíčová slova: projektové řízení agilní přístupy kritické faktory informační systémy a komunikační technologie Key words: project management agile approaches critical success factors information systems and communication technologies Abstract: Article explains reasons of most important factors of failures in project management. The aim of the article is to find the ways how to solve these failures. One of the possibilities is to use agile approach. Therefore there are mentioned the basic principles of these methods. Article also brings the results of survey which has been realised in forty Czech companies during We can see, that software and internet companies are using agile approaches more often than other companies from building and machinery industry. 11
13 Úvod Trendy posledních několika let, kterými jsou globalizace, rostoucí složitost, dynamické trhy, technické i ekologické změny, odkrývají pozadí posunu společenských paradigmat a dávají vzniknout novým vizionářským představám o dalším směřování soudobé společnosti a moderních organizací [3]. Je nezbytné, aby současné organizace byly schopny včas reagovat na měnící se podmínky. Jedním z možných řešení jak rychle reagovat, je vykonávat řadu činností a změn v organizaci prostřednictvím projektů. To znamená, že je přesně definován cíl konkrétního úsilí, tomuto úsilí se pak vymezí časová náročnost, ale i potřebné materiální, technické, personální či finanční zdroje a vše se zkoordinuje tak, aby vynaložené zdroje přinesly maximální užitek [15,16]. Uplatnění projektového řízení generuje několik nezanedbatelných výhod: přesné plánování podnikatelských zdrojů (finance, personál, materiálně-technické zázemí), zefektivnění a podstatné zjednodušení vnitropodnikového řízení i řízení dodavatelskoodběratelských vztahů a jasnou strukturu cílů reflektující stanové vize a strategické záměry. Přesto řada realizovaných projektů nesplňuje očekávané přínosy. Průzkum zaměřený na úspěšnost implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) realizovaný Ernst & Young [5] v České republice ukázal, že téměř 50% projektů zavádění informačních systémů (IS) nebylo dokončeno včas. Rovněž náklady na projekty byly velmi často překračovány a 5% projektů bylo zcela zastaveno, aniž by bylo dokončeno. V posledních letech můžeme být svědky hledání nové definice respektive redefinice projektového řízení, tak, aby bylo schopno reagovat na rychle měnící se požadavky v současném ekonomickém prostředí. Dokonce lze nalézt v odborné literatuře i takové názory, že projektové řízení je zastaralé [20]. Budeme-li hledat v odborné literatuře (viz tabulka č.1) důsledky selhání jednotlivých projektů, můžeme je rozdělit dle následujících čtyř faktorů. 12
14 TAB. 1: Důvody selhání projektů Organizační Lidské faktory Podnikové procesy Technologie faktory: Nedostatek podpory projektu ze strany managementu [2] Nedostatek znalostí a dovedností v oblasti projektového řízení [1] Špatně definované projektové procesy [10] Nevhodné technologické a komunikační nástroje [13] Velikost organizace Nedostatek Nevhodně Nedostatečné (organizace je příliš zkušeností definované členění znalosti a veliká) [17] projektového projektu, rozsah a dovednosti s ICT manažera [18,9] milníky projektu [1] [12,14] Tradiční Resistence Nepřítomnost organizační kultura zaměstnanců vůči zákazníka [8] [19] změnám [7] Nedostatečná Nevhodný plán komunikace projektu [5] projektového týmu a vedení [4] Zdroj: Autor Úspěšně dokončené projekty [11] poukazují na potřebu nových přístupů směrem k zákazníkovi, na flexibilitu změn a vhodnou správu požadavků zákazníka. Tyto nároky splňují agilní přístupy, kterým je věnována následující část příspěvku. 1. Agilita v projektovém řízení Co slovo "agilní" vlastně znamená? Podle slovníku cizích slov čilý, aktivní, horlivý. Základní určující podmínkou agility v kontextu vývoje projektu je možnost změny zadání v průběhu celého vývoje. Zákazník tedy má možnost za chodu svoje požadavky 13
15 modifikovat, aniž by to mělo za následek masivní přetváření již provedené práce, a tím zbytečné plýtvání časem i zdroji všech zúčastněných. Agilní metodiky vznikly v polovině 90. let minulého století jako reakce na těžké tradiční metodiky, kterým byla vytýkána byrokratičnost, zkostnatělost a neschopnost flexibilně reagovat na změny. Řada odborných publikací zabývajících se agilními přístupy vychází z různých teoretických základů, jako např. Štíhlý výroba (Lean Production), Teorie omezení (Theory of Constraints), Cooperative Game Theory, Six Sigma, Teorie chaosu (Chaos Theory). Agilita se vyznačuje především v rozčlenění práce do krátkých cyklů, pravidelným a častým odevzdáváním úloh, zapojením zákazníka do procesu plánování a samozřejmě organizací týmu. Jedním z nejčastěji zaváděných agilních přístupů je Scrum proces, jehož cílem je rozčlenit velké a komplexní projekty, které je těžké najednou obsáhnout a pochopit. Rozděluje rozsáhlé oblasti na menší celky a stanovuje priority jednotlivých úloh. Agilní přístupy deklaruje Manifest agilního vývoje softwaru, který sepsala v únoru 2001 skupina sedmnácti programátorů (agilemanifesto.org). Termín scrum pochází z rugby, kde se používá pro znovuzahájení hry po menším přerušení. Průběh projektu podle metodiky Scrum připomíná zápas rugby - tým postupuje kupředu jako jednolitý sehraný celek, přičemž míč (symbolizující stav projektu) poskakuje střídavě dozadu a dopředu. Poprvé byl rugbystický přístup k projektovému řízení popsán v roce 1986, kdy Hirotaka Takeuči a Ikudžiro Nonaka [20] představili novou metodiku zvyšující rychlost a flexibilitu. Základem byla praktická zkušenost různých podniků v automobilovém, polygrafickém a tiskařském průmyslu. Originální metodiku aplikoval Ken Schwaber ( ve své firmě v 90. letech 20. století. Ten během dalších let s dalšími lidmi metodiku pojmenoval, rozpracoval a utřídil. Scrum proces je jednou z nejčastěji používaných agilních metod. Scrum umožňuje dodávat v pravidelných iteracích (Sprintech) zákazníkovi hodnotu. Pokaždé včas, pokaždé to co zákazník očekával. Zároveň je to proces postavený na týmové spolupráci, získávání časté zpětné vazby a transparentní komunikaci v rámci týmu a firmy, ale i směrem k zákazníkovi. Celý Scrum proces probíhá v pravidelných 14
16 cyklech, které by obecně neměly být delší než 30 dní. Délka Sprintu závisí na povaze projektu, ale měla by umožňovat dokončení běžné úlohy v rámci jednoho Sprintu. Výhodou Sprintů je pravidelnost. Každý Sprint tým odevzdává svoji práci a prezentuje výsledky. Potom se vždy zkontrolují úlohy a případně se upraví konec projektu. Plánování úloh probíhá dvoufázově. Před začátkem Sprintu je porada před plánováním (pre-planning meeting), kde se sejdou zástupci všech zájmových skupin vedoucí projektu, zástupce vedení, zákazníka, zástupce jiných týmů závislých na výstupu. Ti společně stanoví priority na následující Sprint a identifikují oblasti - Story, na kterých budou jednotlivé týmy pracovat. Následuje plánovací porada, kde tým sám plánuje práci ze seznamu nejdůležitějších oblastí identifikovaných na předchozí poradě jednotlivé úlohy. Výsledkem je už konkrétní plán, který se tým zaváže splnit. Vzhledem k tomu, že se zaměstnanci podílí na plánování, je i jejich zainteresovanost na výsledku vyšší než obvykle. Navíc se tím učí nejen odhadovat ale i organizovat práci a jejich výsledky jsou předvídatelné a spolehlivé. Aby celý proces fungoval, potřebuje mít tým dostatečnou samostatnost v rozhodování, plánování či případném přeplánování úloh jiným lidem. Zaměstnanci musí nést zodpovědnost za své výsledky a musí o nich také plně rozhodovat. Je nezbytné, aby zákazníci byli přítomni plánování na poradě, aby byli zapojeni do procesu a spolupodíleli se na určování priorit. Na konci Sprintu je pak dobré zorganizovat pro zákazníky prezentaci, aby byla zajištěna zpětná vazba a úlohy se mohly případně upravit. Na zákazníka tak časově nejsou kladeny nijak velké nároky, navíc pravidelně, vždy na konci Sprintu vidí výsledek. 2. Metodologie a sběr dat Využívání agilních metod v České republice je ve srovnání se zahraničím na mnohem nižší úrovni [1]. V roce 2013 bylo autorkou článku realizováno dotazníkové šetření, které oslovilo celkem 40 organizací resp. projektových manažerů. Cílem průzkumu bylo zjistit, zda se agilní přístupy v českých podnicích začaly více prosazovat. Dotazník měl celkem 20 otázek týkajících se využívání metod projektového řízení, výsledků již hotových projektů a znalostí agilních přístupů. Deset zkoumaných organizací bylo z oblasti ICT, 8 z oblasti Automotiv, 5 organizací bylo výrobních podniků (stavebnictví), 11 organizací bylo zaměřené na služby (propagace a marketing) a 6 podniků bylo z oblasti logistiky. 15
17 V ICT organizacích je znalost agilních přístupů mnohem větší než v ostatních firmách (8 projektových manažerů agilní přístupy používá). Rovněž všechny organizace z oblasti Automotivu projektové řízení používají (především dle standardů Prince2, PMBOOK a IPMA), 5 projektových manažerů má jisté povědomí o agilních přístupech. Horší situace je u organizací z oblasti stavebnictví, kde pouze ve 3 větších firmách jsou využívány určité zásady projektového řízení, co se týče agilních přístupů nejsou zde známy. V šesti logistických firmách je projektové řízení využíváno (ve 2 používají standardní metodiky, ostatní mají svá projektová pravidla), pouze 2 projektoví manažeři znají pojem agilní přístup. Ve zbývajících 11 organizacích z oblasti služeb je projektové řízení opět využíváno jen v pěti větších firmách. Rovněž agilní přístupy nejsou projektovým manažerům známy. Na otázky týkající se kritických faktorů úspěšnosti se většina projektových manažerů shodla v následujících faktorech: organizační (silná podpora vedení, kooperující a kulturní prostředí, komunikace členů projektového týmu, členové týmu jsou schopni si sami organizovat řadu činností, vysoká motivace členů týmů, členové týmu mají vhodné kompetence a znalosti), procesní (projektové týmy jsou adaptibilní, potřeba plnění časového harmonogramu, vhodné komunikační nástroje, dokumentace projektu), a na přístupu k zákazníkovi (přítomnost zákazníka, dobré vztahy se zákazníkem). Závěr Výsledky realizovaného průzkumu prokázaly, že agilní přístupy jsou stále nejvíce využívány v projektech softwarových a internetových organizacích. Zde o nich také mají největší znalosti projektoví manažeři. Přesto je nezbytné, aby v organizacích byla firemní kultura, která umožňuje v co největší míře vhodnou komunikaci členů projektových týmů a rovněž komunikaci se zákazníkem. Rovněž je nezbytné, aby členové projektových týmů byly neustále seznamování s novými trendy v projektovém řízení. Agilní metody jsou souborem nejlepších praktik a doporučení, ale jako každá metodologie nesmějí být brány nijak dogmaticky. Z tohoto pohledu jsou tyto metody spíše volnou filozofií, která je podporována firemní kulturou a nikoliv striktními pravidly. 16
18 Literatura: [1] BUCHALCEVOVÁ, A. Agilní metodiky a správa požadavků. Tvorba softwaru Ostrava, EF, VŠB TU, 2007, s ISBN [2] ČECHUROVÁ, L. Bariéry implementace řízení portfolia projektů v Českých podnicích, Hradecké Ekonomické Dny, 2013, s , ISBN [3] DRUCKER, P.F Výzvy managementu pro 21. století, Praha: Management Press, ISBN X, 2005 [4] EWUSI-MENSAH, K., PRZASNYSKI, Z. H : Factors Contributing to the Abandonment of. Information Systems Development Projects. Journal of Information Technology 9(3), , 1994 [5] ERNST AND YOUNG SURVEY [6] HRAZDILOVÁ-BOČKOVÁ, K. Budoucí scénáře českého projektového řízení, E+M, Ekonomie a Management vol. 2009/3, s.6-18, ISSN [7] HUJŇÁK, P., HUJŇÁK, J. Znalosti v akci. In Konference Knowledge Management, ISBN , 2002 [8] IBM, Research: Services Science. - A New Academic Discipline, (2008/03/24) [9] ISACA Information Systems Audit and Control Association, [10] JAAFARI, A. Project and program diagnostics: A systemic approach, International Journal of project Management 25, pp , 2007 [11] GARTNER GROUP. (cit ) [12] KPMG, Global IT Project Management Survey, (cit ) [13] KONRÁDOVÁ, M. Úroveň projektového řízení, efocus, 2/2007, pp , Praha. [14] PIPC Global Project Management Survey, (cit ), [15] PMI (Project Management Institute) A Guide to the Project Management 17
19 [16] PMBOK, [cit ] [17] SCHWANINGER, M., Intelligent Organizations, Berlin: Springer, ISBN , 2006 [18] VALENTA, K., K. HRAZDILOVÁ, E. Vořechová., State of Project Management Practise in the Czech Republic, E+M, Economics and Management, vol. 3/2005, s [19] WALLACE, L., KEIL, M. Software Project Risks and Their Effect on Outcomes, Communications of the ACM 47(4), 68 73, 2004 [20] WEILL, P., SUBRAMANI, M., BROADBENT, M., Building IT Infrastructure for Strategic Agility. MIT Sloan Management Review 44(1), s.57 65,
20 PRODUKČNÍ MULTIPLIKÁTOR TURISTICKÝCH VÝDAJŮ V GEOPARKU ČESKÝ RÁJ A PRODUCTION MULITIPLIER OF TOURIST EXPENDITURES IN GEOPARK CZECH PARADISE Michaela Antoušková Česká zemědělská univerzita v Praze antouškova@pef.czu.cz Klíčová slova: multiplikátor výdaje turistů ekonomické dopady cestovního ruchu strukturální analýza Key words: multiplier tourist expenditures economic impacts of tourism structural analysis Abstract: Economic impacts of tourism can be measured by several different methods. One of the approaches is a multiplier concept, which measures the marginal effects of tourists expenditures. Presented paper focuses on determination of production multiplier in the Czech Paradise geopark. To determine the multiplier, the tourists survey was conducted, in order to find out the level and structure of tourists expenditures. Subsequently, the structural analysis was conducted. The analysis of input-output tables enabled to determine the multipliers for the national industries. Finally, production multiplier of tourists expenditures was determined. 19
21 Úvod Ekonomické dopady cestovního ruchu na ekonomiku, a to na regionální i národní úrovni, lze hodnotit pomocí řady metod. Mezi tyto metody patří satelitní účet, teorie exportní báze, Keynesův multiplikátor, ad hoc modely, input-output analýza, či matice sociálního účetnictví a modely všeobecné rovnováhy. Výběr vhodné metody je podmíněn dostupností potřebných dat, finanční náročností získání dat, časovou náročností výzkumu, i dalšími okolními podmínkami. Často využívaným přístupem k hodnocení dopadů cestovního ruchu na ekonomiku patří koncept multiplikátoru [8]. Tento přístup předpokládá, že prodej produktů jednoho podniku vyžaduje nákup produktů od jiného podniku. Předpokládá tedy, že podniky nespotřebovávají pouze primární zdroje, ale spotřebovávají také meziprodukty. A tedy změna finální poptávky v určitém odvětví neovlivní pouze produkci tohoto odvětví, ale i produkci odvětví dodavatelů [3]. Multiplikátor lze pak tedy definovat jako poměr přímé, nepřímé a indukované změny v ekonomice k přímé výchozí změně [2]. Na základě pojetí různých autorů lze multiplikátory členit na několik typů: transakční, produkční, příjmový, vládní, dále pak multiplikátor zaměstnanosti či dovozu [3,7]. Velikost multiplikátoru je ovlivněna vnitřní strukturou ekonomiky a vzájemným prolínáním výdajů mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Mezi další determinanty hodnoty multiplikátoru patří např. velikost ekonomiky, schopnost regionu poskytovat turistické zboží a služby, či povaha a stupeň propojení turistického průmyslu s ekonomikou regionu [9,3]. I přes své slabiny [8] je koncept multiplikátoru často používaným nástrojem pro hodnocení ekonomický dopadů cestovního ruchu. Tento příspěvek si klade za cíl stanovení multiplikátoru cestovního ruchu v geoparku Český Ráj. Metodika Za účelem stanovení produkčního multiplikátoru turistických výdajů bylo nutné provést vlastní šetření turistů v regionu. Strukturální analýza umožnila určit multiplikátory pro jednotlivá odvětví národní ekonomiky. Výsledný multiplikátor byl následně stanoven poměrem výdajů v jednotlivých odvětvích a hodnotou multiplikátoru v daném odvětví. 20
22 1. Šetření turistů V období od dubna do října 2012 bylo provedeno šetření turistů v geoparku Český Ráj. Šetření se účastnili turisté i návštěvníci geoparku. Výběr míst pro dotazování a konkrétní dny byly vybrány tak, aby byla zajištěna reprezentativnost výběrového souboru. Respondenti byli osloveni prostřednictvím osobního dotazování. Hlavní část dotazníku byla zaměřena na výdaje, které turisté mají v průběhu jejich pobytu ve sledované oblasti. Respondenti vyjadřovali výdaje v následujícím členění: ubytování, stravování v restauračních zařízeních, stravovaní mimo restaurační zařízení (nákup potravin), vstupné do kulturních, přírodních či obdobných objektů, další rekreační služby a nákup suvenýrů. Další otázky dotazníkové šetření byly směřovány na osobní údaje respondentů. Provedené šetření zahrnovalo 520 respondentů. 2. Strukturální analýza (input-output analýza) Strukturální analýza vycházela ze symetrických input-output tabulek (dále SIOT) publikovaných Českým statistickým úřadem. S ohledem na výsledky šetření turistů ve sledované oblasti, které bylo zaměřeno na domácí cestovní ruch, byly využity tabulky popisující užití tuzemských produktů ve struktuře odvětví x odvětví (v běžných cenách). Matice koeficientů vstupů byla získána normalizací SIOT podle řádků, tj. a ij =z ij /x i. Matice distribučních koeficientů byla získána pak podle sloupců, tj. b ij =z ij /x i V maticovém vyjádření pak platí: A = Zx -1 (1) B = x -1 Z, (2) kde x vyjadřuje diagonální matici s prvky x i na diagonále a ostatními prvky rovny nule, Z představuje matici dodávek a užití, A je matice přímých koeficientů (koeficientů vstupů), B je matice distribučních koeficientů. Přímé koeficienty udávají, jaká je hodnota jednotlivých meziproduktů spotřebovaných na výrobu jedné jednotky určitého výrobku (pohled odběratele). Distribuční koeficienty udávají, jak velký podíl z jedné vyrobené jednotky je dodán do jednotlivých odvětví (pohled dodavatele). Kromě přímé spotřeby lze sledovat také spotřebu nepřímou. Součet přímé a nepřímé spotřeby pak tvoří spotřebu komplexní, pro niž platí rovnice: Ax + y = x (3) X Ax = y (4) (I A)x = y (5) 21
23 Řešením tohoto systému lineárních rovnic je: X = ( I A) -1 y, (6) kde L = (I A) -1 je matice koeficientů komplexní spotřeby, které se také označují jako multiplikátory produkce (I představuje jednotkovou matici) [4]. Výsledky Provedené šetření turistů ukázalo, že turisté mají největší výdaje v oblasti ubytování. V průměru turisté za ubytování utratí 304,09 Kč za osobu a den. Za stravování turisté utratí průměrné 367,47 Kč, z čehož 67,56% jsou výdaje na stravování ve stravovacích zařízeních a 32,44% jsou výdaje vynaložené na nákup potravin mimo stravovací zařízení. Vstupné do kulturních objektů, na přírodní atraktivity či další vstupné tvoří průměrně 119,19 Kč za osobu/den. Za dopravu v rámci území utratí turisté průměrně 73,84 Kč. Další výdaje turistů na rekreační služby a nákup suvenýrů činní 96,36 Kč. Celkové výdaje turistů tvoří v průměru 975,08 Kč na osobu a den. Poměr sledovaných položek na celkových výdajích je vyjádřen v tabulce č. 1. TAB. 1: Struktura výdajů turistů (osoba/den) ubytování 31,19 % stravování 25,46 % stravování mimo stravovací zařízení 12,22 % vstupné 13,67 % doprava v rámci regionu 7,57 % rekreační služby 6,94 % Zdroj: Vlastní šetření Provedená strukturální analýza identifikovala multiplikátory jednotlivých odvětví národní ekonomiky. Hodnota multiplikátorů pro vybraná odvětví je demonstrována v tabulce č. 2. Multiplikátory vyjadřují dopady každé jedné vložené Kč do jednotlivých odvětví národní ekonomiky. Tedy 1 Kč vložená do potravinářského průmyslu se projeví v celkové národní produkci jako 2,14 Kč. Každá vynaložená 1 Kč do odvětví sportovních, zábavních a rekreačních služeb se projeví v národní produkci jako 1,99 Kč. Každá 1 Kč utracená na ubytování se projeví v národní produkci jako 2,02 Kč. 22
24 TAB. 2: Hodnota multiplikátorů vybraných odvětví ekonomiky potravinářský průmysl 2,14 pozemní a potrubní doprava 1,87 letecká doprava 1,98 sportovní, zábavní a rekreační služby 1,99 ubytovací zařízení 2,02 stravovací zařízení 1,84 výroba nápojů 1,92 Zdroj: Vlastní propočty na základě údajů publikovaných ČSÚ [4] Hodnota multiplikátoru turistických výdajů je potom vypočítána na základě struktury výdajů turistů a multiplikátorů pro jednotlivá odvětví (viz tabulka č. 3). Multiplikátor turistických výdajů je stanoven v hodnotě 1,92. Tedy každá 1 Kč turistických výdajů zvýší národní produkt o 1,92 Kč. TAB. 3: Výpočet multiplikátoru turistických výdajů struktura výdajů hodnota multiplikátoru multiplikátor tur. výdajů ubytování 0,31 2,02 0,63 stravování 0,25 1,84 0,47 stravování mimo stravovací zařízení 0,12 2,15 0,26 vstupné 0,14 1,61 0,22 doprava v rámci regionu 0,08 1,87 0,14 rekreační služby 0,07 1,99 0,20 multiplikátor 1,92 Zdroj: Vlastní propočty Průměrné výdaje turistů za jeden den pobytu jsou 975,08 Kč, tedy jeden den pobytu jednoho turisty při průměrné spotřebě zvýší národní produkt o 1 837,59 Kč. Na základě znalosti hodnoty multiplikátoru lze následně odvozovat dopady výdajů turistů na národní produkt v závislosti na délce pobytu a počtu turistů. 23
25 Závěr a diskuse Jedním z přístupů hodnocení ekonomických dopadů cestovního ruchu je koncept multiplikátoru, který měří dodatečné dopady vynaložených turistických výdajů na ekonomiku. Cílem příspěvku bylo určit hodnotu produkčního multiplikátoru ve studované oblasti, jíž je geopark Český Ráj. Výsledky provedeného výzkumu stanovují hodnotu multiplikátoru na 1,92. Tedy každá 1 Kč vynaložených turistických výdajů zvýší národní produkci o 1,92 Kč. Při průměrných výdajích jednoho turisty při jednom dni pobytu, které činní 975,08 Kč, se produkce zvýší o 1 837,60 Kč. Hodnota produkčního multiplikátoru v geoparku Český Ráj o 0,43 nižší než hodnota produkčního multiplikátoru v Jihočeském kraji [1], a o 0,08 nižší než uvádí Rojíček pro odvětví pohostinství. Výsledky provedeného a prezentovaného výzkumu mohou být ovlivněny strukturou respondentů. Dotazováni byli návštěvníci i turisté geoparku (z důvodu zachování reprezentativnosti skutečné struktury účastníků cestovního ruchu v regionu). Návštěvníci, tedy účastníci cestovního ruchu, kteří v regionu nepřenocovávají, významně mění strukturu multiplikátoru. A to nejen tím, že multiplikátor pak neobsahuje sektor ubytování, ale také strukturou výdajů v oblasti stravování, jelikož struktura stravování turistů a návštěvníků liší. Přesto, že koncept multiplikátoru je běžně využívaným přístupem k hodnocení ekonomických dopadů, je založen na řadě předpokladů, jakými jsou např. elasticita nabídky či zachování poměru importu a spotřeby v rámci jednotlivých odvětví. Při porušení základních předpokladů, výsledky modelu selhávají. Koncept multiplikátoru také neodráží negativní vlivy cestovního ruchu v regionu (vlivy na okolní prostředí). Pro přesnější analýzu dopadů cestovního ruchu v regionu je tedy vhodné koncept multiplikátu doplnit i dalšími analýzami. Poděkování: Poznatky uváděné v tomto příspěvku vznikly na základě podpory Interní grantové agentury Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, v rámci podpořeného grantu č Analýza dopadů dotačních programů v oblasti cestovního ruchu na ekonomiku turistické oblasti Český Ráj. 24
26 Literatura: [1] ANTOUŠKOVÁ, M., Ekonomické hodnocení nepřímých dopadů cestovního ruchu na produkci Jihočeského kraje. Acta Universitatis Bohemiae Meridionales, 2010, vol 13, no 1. ISSN [2] ARROW, K., BOLIN, B. Economic Growth, Carrying capacity, and the Environment. Ecological Economic, 1995, vol 268, pp , ISSN [3] COOPER, C., FLETCHER, J. Tourism, Principles and Practise. London: Prentice Hall, s. ISBN [4] ČSÚ, Symetrické tabulky Input-Output (SIOT), [online] [cit ]. Dostupné z < [5] DWYER, L., FORSYTH, P., SPURR, R. Evaluating tourism s economic effects: new and old approches. Tourism Management, vol. 25, no. 3, pp , ISSN [6] ROJÍČEK, M., Klíčová odvětví v české ekonomice z pohledu input-output analýzy. Pracovní sešity CES VŠEM. 2007, č. 2. ISSN: x. [7] STYNES, D., J. Approchaes to estimating the economic Impacts of Tourism, Some examples. c1999 [online] [cit ]. Dostupné z < [8] STYNES, D., J. Estimanting Economic Impacts of Tourism Spending on Local Regions; A Comparison of Satelite and Survey/I-O Approchaes. c1996 [online] [cit ]. Dostupné z < > [9] WALL, G., MATHIESON, A. Tourism changse, impacts and opportunities. London: Pearson Education, s. ISBN
27 EKONOMIKA ČESKÉHO LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH CZECH SPAS ECONOMY AND TOURISM Pavel Attl Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. attl@vsh.cz Klíčová slova: ekonomika lázeňství lázeňský cestovní ruch rentabilita lázeňství Key words: spa industry economy spa tourism profitability of spas Abstract: A The spa industry today is increasingly influenced by external circumstances. These effects are created by economic, social, political and other factors that have a direct or indirect impact on the development of Czech spas. The most recent, and probably the most painful, intervention into the development of spa care, involves the changes made to the list of indications and the regulation of spa treatment in The spa industry is losing its support from public financing and is increasingly becoming part of the market environment. The decrease in patients with comprehensive or partially-covered spa care is being compensated for by self-paying patients within the scope of domestic and inbound tourism. Úvod V posledních letech se vedou diskuse o postavení a především další budoucnosti českého lázeňství. Některé systémové změny, především úpravy indikačního seznamu a s tím spojená redukce pacientů v rámci tzv. komplexní (KLP) a příspěvkové (PLP) lázeňské péče, přinesly do tohoto oboru obavy o jeho další budoucnost. Stejně tak se negativně projevují další vlivy, jako například odklon od klasického léčebného lázeňství a růst nové konkurence v podobě tzv. wellnessového lázeňství [1], a to nejenom v České republice, ale i jinde v Evropě, vízové problémy návštěvníků přijíždějících z Ruska apod. 26
28 Všeobecně je přijímána teze, že obor lázeňství je v ohrožení a že bez pomoci státu mu hrozí výrazná redukce či dokonce zánik. Některé okolnosti toto tvrzení jednoznačně podporují. Do existenčních potíží se již dostaly lázně Velichovky či Lipová lázně, některá další lázeňská zařízení musí propouštět ve velkém své zaměstnance, redukují počet svých léčebných domů a provozoven, omezují investiční činnost apod. Zatímco oblast nákladů je z větší části ovlivnitelná jednotlivými lázeňskými podniky, je zásah do stránky výnosů z podstatné části věcí výše uvedených legislativních a administrativních opatření a lázně tak stojí před otázkou, jak se s těmito vlivy vyrovnat. Lázeňství je zároveň bráno jako obor, který je nedílnou (a zároveň významnou) součástí systému zdravotní péče České republiky, a to vedle péče nemocniční a ambulantní. Je také důležitým motivem pro účast v cestovním ruchu. Přínosy lázeňství jsou přitom v kontextu předešlého vnímány hlavně ve smyslu zdravotním a ekonomickém, někdy se též mluví o přínosech společenských a environmentálních. Ekonomickými přínosy zdravotního cestovního ruchu (včetně cestovního ruchu lázeňského) se zabývá řada autorů [2, 3, 6]. Přitom, a to je důležité zdůraznit, za příjemce přínosů lze považovat jak hospodářské podniky, tak i obce (samosprávy) a stát. Lázeňství je dlouhodobě podporováno v rámci cestovního ruchu z úrovně státu i některých krajů. Otázka tudíž zní: Jaký je skutečný význam lázeňství jako zdravotního oboru a jak je na tom lázeňství z ekonomického hlediska v posledních 10 letech? Jak se změnila struktura návštěvníků a jaké jsou hlavní zdroje financování, na kterých je lázeňství ekonomicky závislé? A jak může pomoci jeho dalšímu rozvoji podpora lázeňského cestovního ruchu na celostátní a regionální úrovni? 1. Ekonomika lázeňství České republiky České lázeňství je často pro svou bohatou a úspěšnou historii pokládáno za tzv. české rodinné stříbro. Množství lázeňských míst či míst, ve kterých se využívaly přírodní léčivé zdroje (v minulosti se jednalo celkem o 250 takových míst), jakož i současný rozsah lázeňství (36 lázeňských míst) vytvářejí představu, že lázeňství je ekonomicky významným oborem s významným podílem na tvorbě HDP, zaměstnanosti a dalších makroekonomických ukazatelích. Skutečnost nám pomůže přiblížit graf 1. V něm je 27
29 porovnáván vývoj základních ekonomických ukazatelů (náklady, výnosy, hospodářský výsledek) českého lázeňství v letech GRAF 1: Vývoj nákladů, výnosů a hospodářského výsledku českých lázní v letech (údaje v mil. Kč) náklady výnosy hospodářský výsledek Zdroj: vlastní na základě údajů [4, 94] Je zřejmé, že lázeňství v České republice je ekonomicky malým oborem, jehož celospolečenský význam je často vnímán jako důležitější, než tomu ve skutečnosti je. Jinak je však třeba pohlížet na význam lázeňství na regionální a místní úrovni, neboť zde lázeňství hraje často významnou či dokonce rozhodující ekonomickou roli. Lázeňství a lázeňský cestovní ruch má na této úrovni schopnost (kromě jiného) podílet se na zmírňování regionálních disparit. Výnosy lázeňství v České republice dosáhly v roce 2012 celkem 8,774 mld. Kč a mají dlouhodobě mírnou tendenci růstu (za posledních 10 let celkem o 21,1 %). Tempo růstu nákladů je přitom nižší, neboť ty ve sledovaném období vzrostly o 1,229 mld. Kč (nárůst o 17,7 %). Dále je možné konstatovat, že i přes všechny nepříznivé vnější vlivy je lázeňství jako celek ekonomicky zdravým oborem, který je dlouhodobě ziskový 28
30 a rentabilní. Je však třeba zdůraznit, že existují významné regionální rozdíly ve výkonnosti a rentabilitě lázeňských zařízení. Důležitá pro ekonomiku lázeňství je struktura pacientů, kteří lázně navštěvují. Zde bylo až doposud rozhodující, jaký je podíl pacientů, jejichž pobyt je hrazen z prostředků zdravotních pojišťoven. Tito pacienti přijíždějí do lázní v rámci tzv. komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Tento podíl se v posledních letech neustále snižuje, což vede k nutnosti orientovat se na samoplátecké skupiny pacientů a návštěvníků lázní. TAB. 1: Struktura výnosů (příjmů) lázeňských léčeben podle jejich zdrojů Rok Počet lázeňských zařízení Celkové výnosy v mil. Kč tržby od zdravotních pojišťoven Z toho v % tržby mimo zdravotní pojišťovny dotace ,5 48,5 0, ,4 47,4 0, ,3 56,5 0,0 Zdroj: vlastní na základě údajů [4, 95] Z výše uvedených dat vyplývá, že podíl zdravotních pojišťoven ve struktuře výnosů lázeňských léčeben trvale klesá. Od roku 2002 tento podíl klesl o 12,3 % a blíží se pouhé jedné čtvrtině všech příjmů lázeňských léčeben. Zároveň ve stejném období významně stoupl podíl samoplátců, a to jak tuzemských, tak i zahraničních. Dalším z faktorů, který má a především v budoucnosti bude mít vliv na ekonomické výsledky lázeňství, je počet návštěvníků a jejich struktura, především však průměrná délka jejich pobytu. I když lze největší změny ve struktuře pacientů očekávat až v roce 2013, kdy se projeví důsledky redukce indikačního seznamu, jsou základní trendy ve vývoji délky pobytů zřejmé i z údajů předchozích let. Průměrná délka tzv. ošetřovacích dnů podle jednotlivých skupin pacientů je zřejmá z grafu 2. 29
31 GRAF 2: Vývoj průměrné délky pobytů v českém lázeňství (dospělí) v letech ,9 25,5 25,9 21,2 21,3 21, , ,9 15,5 14,5 13, ,8 6,2 6 0 Tuzemci KLP Tuzemci PLP Tuzemci samoplátci Cizinci samoplátci Pacienti celkem Zdroj: vlastní na základě údajů [5, 19] I zde lze vysledovat v posledních letech jednoznačný trend, a tím je postupné zkracování průměrné délky pobytu. Jenom ve sledovaném období poklesla průměrná doba pobytu o 2,1 dne, přičemž nejmarkantnější pokles byl u tuzemských a především zahraničních samoplátců. Vzhledem k tomu, že od letošního roku lze očekávat podstatný pokles průměrné délky pobytu především u komplexní lázeňské péče tuzemských pacientů, je pro lázně životně důležité udržet či spíše prodloužit průměrnou délka pobytu u samopláteckých pacientů. I když české lázně ve většině dlouhodobě zastávají strategii udržení tzv. klasického léčebného lázeňství, tj. lázeňství založeného na využití přírodních léčivých zdrojů, s komplexním a především dlouhodobým vlivem lázeňské péče na zdraví pacientů, je zřejmé, že trendy posledních let jsou jiné. Dochází ke zkracování pobytů, snižování výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči a k rozvoji nabídky orientované na samoplátecké zákazníky. 30
32 Závěr Ani několik století dlouhá historie českého lázeňství nedává záruku, že vývoj tohoto tradičního oboru bude v následujících letech úspěšně pokračovat. Přitom lázeňství má na mikroregionální a oblastní úrovni značný ekonomický a sociální význam a může napomáhat zmírňování regionálních disparit. Vzhledem k legislativním změnám ve financování lázeňství v posledních letech musí dojít k daleko širší orientaci na samoplátecké skupiny zákazníků, a to jak českých, tak i zahraničních. I proto je tak důležitá podpora lázeňství a lázeňského cestovního ruch na celostátní i regionální úrovni. Už proto, že přínosy lázeňství neplynou pouze do podnikové sféry, ale také do rozpočtu obcí a měst a také do státního rozpočtu. Poděkování: Příspěvek Ekonomika českého lázeňství a cestovní ruch je zpracován v rámci Plánu na uplatnění výsledků projektu výzkumu a vývoje Ministerstva pro místní rozvoj České republiky WD Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit, který v letech řešila Vysoká škola hotelová v Praze. Literatura: [1] ATTL, P. Současné trendy v rozvoji evropského lázeňství. In C.O.T. bussines, červen Praha: C.O.T. media. ISSN , s [2] ATTL, P Ekonomický vliv systému zdravotního pojištění na české lázeňství. In Czech Hospitality and Tourism Papers, roč. 7, 2011, č. 13. Praha: VŠH. ISSN , s [3] ATTL, P., ČERTÍK, M. The Financing of Czech Spas with Health Insurence Funds. In Sborník příspěvků z konference Liberec Economic Forum Liberec: Technical University of Liberec, ISBN , s [4] Ekonomické informace ve zdravotnictví 2002, 2007, [online]. [cit ]. Dostupné na: < [5] Lázeňská péče 2002, 2007, 2010, [online]. [cit ]. Dostupné na < 31
33 [6] MOLNÁR, C. Health Tourism in Hungary: History, its Revaluation and Tencencies. [online]. [cit ]. Dostupné na: < 32
34 OTEVŘENOST FIREM KE ZVEŘEJŇOVÁNÍ STRATEGICKÝCH DEKLARACÍ: WEBOVÉ STRÁNKY ČESKÝCH FIREM OPENNESS OF COMPANIES TO PUBLISHING STRATEGIC STATEMENTS: WEBSITES OF CZECH COMPANIES Pavel Bachmann Univerzita Hradec Králové Klíčová slova: poslání CE TOP 500 firma webové stránky Key words: mission CE TOP 500 company website Abstract: Corporate strategic statements play a role in both inward organization and toward its external environment. The objective of this study is to determine the level of openness of Czech firms in the publication of these statements. Methodically study uses content analysis of websites on a sample of 87 Czech companies present in CE TOP 500 ranking made by auditing firm Delloite. The results showed that most companies publish their mission (91.8 %) or vision (85.8 %). The company values were presented in less than half of the cases (49.4 %). 1. Poslání společnosti a jeho komunikace veřejnosti Obecně se za strategické deklarace ve firemním sektoru považují především prohlášení o poslání, vizi a hodnotách společnosti. Ačkoli například Haberberg a Ripleyová (2008) tvrdí, že tyto tři koncepty jsou vzájemně přesahující a různí autoři používají rozdílnou terminologii, takže vlastně není jasné, co se přesně jednotlivými prohlášeními myslí, tak základní rozdíly přesto existují. Poslání neboli mise vyjadřuje smysl existence organizace a odpovídá na otázku proč organizace vznikla. Keřkovský a Vykypěl (2002) uvádějí, že každá organizace nebo instituce byla založena k naplnění určitého poslání, vyrábět zboží nebo poskytovat služby svým zákazníkům. Naproti tomu vize na poslání navazuje. Schermerhorn ji vymezuje jako popis ideálního stavu, jak by mělo dané 33
35 podnikání vypadat. Jedná se o mentální obraz vyprodukovaný fantazií. Popis může zahrnovat, jak budou věci vypadat, kde bude podnikání uskutečňováno, s kým, co budete dělat a pro koho. Chování v organizaci pak je primárně ovlivňováno hodnotami a organizační kulturou. Právě tyto dvě základní proměnné přitom byly v minulosti problematické v zemích střední a východní Evropy, neboť po roce 1989 bylo často díky vžitým nevhodným postojům k pracovní morálce jednodušší založit novou společnost, než se snažit transformovat starší, socialistickou. Schermerhorn (2005) uvádí, že ve strategickém řízení přítomnost hodnot v organizaci napomáhá k budování identity organizace, dává firmě povahu a vede chování členů organizace smysluplným a konzistentním způsobem. Strategické deklarace hrají svou úlohu samozřejmě jak směrem dovnitř organizace, tak vysílají signál, ke svému vnějšímu okolí. Haberberg a Ripleyová (2008) říkají, že např. poslání je často komunikováno formálně a veřejně. Podobně, stejní autoři (ibid, p. 343) tvrdí: Jasné poslání, vize a soubor hodnot představují jistoty, které by organizace měla přibít na návěstí a držet je, přestože svět kolem ní se mění. Je zřejmé, že všechna tato prohlášení je třeba komunikovat jak směrem dovnitř, tak směrem ven externím stakeholderům. Webové stránky jsou přitom primárně záležitostí externí komunikace firmy, konkrétně se pak dotýkají především jejích public relations (PR). Machová (2006) uvádí, že PR se zaměřuje na budování dlouhodobého pozitivního vztahu s okolím, aby informovala externí cílové skupiny o záměrech, aktivitách, o tom, jak se organizaci daří a tak ovlivňovala obraz o společnosti. Všechny tyto činnosti jsou pak realizovány proto, aby pozitivně ovlivnily veřejnost. Internetová komunikace nabízí samozřejmě možnosti podobné, jako tradiční média, nicméně se ukazuje, že v řadě případů je tento způsob komunikace efektivnější a zcela určitě rychlejší. Právě chováním společností v oblasti zveřejňování strategických deklarací v prostředí internetu, zaměřeném konkrétně na velké české společnosti se zabývá předložený text. 34
36 2. Cíl a metodika Cílem práce bylo zjištění současného stavu v oblasti zveřejňování strategických deklarací českými firmami. Příspěvek přitom navazuje na předchozí práce Holubáře (2013) nebo Barta (2001), ve zmíněné oblasti detailněji rozebírá pozici českých firem v rámci společností střední a východní Evropy. V rámci naplnění cíle byly vymezeny následující výzkumné otázky: VO1: Do jaké míry velké české společnosti zveřejňují svá poslání? VO2: Do jaké míry velké české společnosti zveřejňují svou vizi? VO3: Do jaké míry velké české společnosti zveřejňují své hodnoty? Výzkumný vzorek byl získán z výsledků hodnocení CE Top 500 agentury Deloitte za rok Ten sleduje největší společnosti v regionu střední a jihovýchodní Evropy a pořadí je sestaveno podle konsolidovaných výnosů za daný fiskální rok. Pro účely předložené studia a detailní analýzu českých firem bylo z daného žebříčku vybráno 87 společností se sídlem v České republice. Hlavní metodou sběru dat na webových stránkách těchto společností byla obsahová analýza. Hewson (2007) označuje tento způsob za tzv. internetem zprostředkovaný výzkum (Internet mediated research). Obsahová analýza je běžně aplikována u testování jakékoli části psaného textu nebo zaznamenaného sdělení, a to ve velkém množství oblastí od marketingu a mediálních studií, přes literaturu a rétoriku, etnografii a studia kultur, gender a věkovou problematiku, sociologii a politické vědy, psychologii a kognitivní vědy a mnohá další pole zkoumání. Kromě toho obsahová analýza odráží blízký vztah mezi socio a psycholingvistikou a hraje sjednocující roli v rozvoji umělé inteligence. Volba této metody měla několik dále vysvětlených důvodů: (1) relativní komplexnost, tj. zahrnutí adekvátního vzorku velkých českých společností, (2) nestrannost, kdy výzkumník získává informace bez nutnosti přímo spolupracovat se zkoumanou organizací, (3) plynulý rozvoj internetu jako komunikační platformy. Pro kvantitativní hodnocení získaných dat bylo využito podobných kritérií jako v předchozí práci Holubáře (2013), jeho shrnutí je k dispozici v tabulce 1. Hodnocení 0 vyjadřuje, že dané prohlášení (poslání, vize nebo hodnoty) zcela chybí, hodnocení 1 označuje situaci, ve které je prohlášení jen okrajově zmíněno, a/nebo je nekonkrétní či 35
37 špatně formulované, hodnocení 2 vystihuje stav, kdy je dané prohlášení spojeno dohromady s jiným (například vize je spojeno s posláním, či jsou tato prohlášení zaměněna), hodnocení 3 pak poskytuje ideální stav, formulace je výstižná a prohlášení jako celek odpovídá teoretickým charakteristikám. 3. Výsledky 3.1 Zveřejňování poslání Poslání je prohlášením, které firmy znají a používají na svých webových stránkách nejčastěji, zcela totiž chybí jen méně než desetina misí (9,2 %), na rozdíl od vize (40,2 %) či hodnot (). Střední hodnota pro dané hodnocení na škále od 0 do 3 činila 1,69 bodu. Nejvíce frekventovaným způsobem zveřejnění je spojení poslání s jiným firemním strategickým prohlášením, nejčastěji s vizí, které bylo zjištěno u dvou pětin zkoumaných organizací. Dále více než čtvrtina firem přibližuje svá poslání veřejnosti pouze okrajově či jej nedokáže vhodně formulovat. Jasné a výstižné poslání má k dispozici pouze přibližně šestina podnikatelských subjektů (16,1 %). Chybějící poslání pak neuváděla zmíněná desetina firem. Graf 1: Zveřejňování poslání velkými českými firmami (N=87) 14; 16,1% 8; 9,2% zcela chybí 25; 28,7% okrajově zmíněno, špatně formulované spojení s jiným prohlášením 40; 46,0% ideální stav; odpovídá teoretické charakteristice Zdroj: Holubář (2013) 36
38 3.2 Zveřejňování vize Vize, jak již bylo uvedeno, je v českém prostředí používána jako strategická deklarace výrazněji méně než poslání. Veřejnost se z webových stránek nedozví nic o vizi ve více než dvou pětinách případů (40,2 %). Okrajově je vize zmíněna u přibližně pětiny firem (19,5 %), necelá čtvrtina organizací pak vizi spojuje s jiným prohlášením (24,1 %). Jasnou a výstižnou vizi má, podobně jako v případě poslání, zhruba šestina organizací (16,1 %). Komplexní výsledky poskytuje graf 2. Graf 2: Zveřejňování vize velkými českými firmami (N=87) 14; 16,1% zcela chybí 21; 24,1% 35; 40,2% okrajově zmíněno, špatně formulované spojení s jiným prohlášením ideální stav; odpovídá teoretické charakteristice 17; 19,5% Zdroj: Holubář (2013) 3.3 Zveřejňování hodnot Podnikové hodnoty jsou firmami využívány ještě méně často než vize nebo poslání. Na webových stránkách velkých českých firem nebyly hodnoty k dispozici přibližně v polovině případů (50,6 %). Okrajově zmíněné nebo špatně formulované hodnoty byly prezentovány u více než desetiny firem (12,6 %), stejný podíl organizací pak hodnoty spojil s jiným prohlášením. Necelá čtvrtina organizací však poskytovala informaci o svých podnikových hodnotách přesně tak, jak by měla teoreticky vypadat. Výsledky ilustruje graf 3. 37
39 Graf 3: Zveřejňování hodnot velkými českými firmami (N=87) 21; 24,1% 11; 12,6% 11; 12,6% 44; 50,6% zcela chybí okrajově zmíněno, špatně formulované spojení s jiným prohlášením ideální stav; odpovídá teoretické charakteristice Zdroj: Holubář (2013) 4. Diskuse a závěr Přestože strategické deklarace teoreticky patří mezi nezbytné nástroje firemního managementu, tak výzkum ukazuje, že přinejmenším v oblasti komunikace vůči vnějšímu prostředí, nejsou v praxi příliš často využívány. Nejčastěji je ve vztahu k veřejnosti poslání, následně vize. Nejméně často pak podnikové hodnoty. Z důvodu omezeného rozsahu článku není možné postihnout více aspektů, které se prezentace strategických prohlášení týkají, nicméně je zajímavé, že mezi společnostmi, kde zcela chybělo poslání, se nacházely i významné firmy jako Škoda Auto či T-Mobile ČR. Literatura: 1. BART, C. K.: Exploring the application of mission statements on the World Wide Web In: Internet Research: Electronic Networking Applications and Policy. Vol 11. No ISSN: HABERBERG, A.; RIPLEY, A.: Strategic management: Theory and application. Oxford University Press, ISBN: HEWSON, C. Gathering data on the Internet. Qualitative approaches and possibilities for mixed methods research. The Oxford Handbook of Internet Psychology. Oxford University Press ISBN:
40 4. HOLUBÁŘ, J. Otevřenost firem ke sdílení strategických informací ve střední a jihovýchodní Evropě. Diplomová práce. Supervizor: Pavel Bachmann. Fakulta informatiky a managementu UHK, KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O. Strategické řízení teorie pro praxi, První vyd., Praha: C. H. Beck, 2002, 172 s., ISBN X 6. MACHOVÁ, H., Mezinárodní marketing., Druhé vyd., Praha: Grada Publishing a.s., 2006, ISBN X 7. SCHERMERHORN, J. R. Management. John Wiley and Sons. New York, ISBN:
41 VLIV SOUČASNÉ LIBERALIZACE RUSKÉHO TRHU NA ČESKÉ FIRMY IMPACT OF CURRENT LIBERALIZATION OF THE RUSSIAN TRADE ON THE CZECH COMPANIES Veronika Bartošová Technická univerzita v Liberci Veronika.Bartosova1@tul.cz Klíčová slova: liberalizace clo automobilový průmysl Světová obchodní organizace lokalizace Key words: liberalization customs automotive industry World trade organization localization Abstract: The aim of this issue is to evaluate the impact of the Russian accession to the World trade organization on the business conditions of Czech companies in automotive industry, which due to the unfavorable commercial conditions before RF s integration decided to locate their production in this market. The evaluation is conducted on the basis of figures provided by the Czech company Benteler that was established a new plant in Kaluga in 2009 and after that is the evaluation generally used. This evaluation compares two situations current production in Kaluga with hypothetical export from Czech plant. Úvod Významný podíl na nárůstu důležitosti světového obchodu a potažmo i jeho vlivu na jednotlivé firmy a podmínky podnikání lze přisoudit liberalizačním tendencím, které v 50. letech odstartovala Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade, GATT), jež později vyústila v založení současné Světové obchodní organizace. Zájem o členství ve WTO je ohromný, počet členských zemí se v současné době vyšplhal na číslo 159. Posledním přistoupivším členem se 2. března 2013 stal Tádžikistán. Za Českou republiku Dohodu o WTO signoval Vladimír Dlouhý, ministr průmyslu a obchodu, ratifikoval ji poté prezident Václav Havel. [8] 40
42 Rusko, největší stát na světě, rozporuplná země plná kontrastů a poslední velká a vlivná ekonomika stojící mimo členskou základnu WTO, si na svůj vstup do Světové obchodní organizace musela počkat rekordně dlouhou dobu, než se 22. srpen 2012 stala další členskou zemí. Tímto členstvím se RF zavázala k principu nediskriminace, transparentnosti, přehlednosti, podpoře spravedlivé hospodářské soutěže či v neposlední řadě k odstraňování obchodních bariér. [8] Atraktivita ruského trhu, konkrétně potenciál ruského automobilového průmyslu, zaujala i společnost Benteler ČR, jenž patří k největším německým průmyslovým podnikům specializujícím se na výrobu automobilových součástek. Benteler lze považovat za společnost nadnárodní, neboť jednotlivé závody jsou umístěné po celé Evropě, USA, Kanadě, Mexiku a dalších koutech světa. Situace na trhu i vysoké náklady v podobě celních sazeb přivedly společnost v roce 2009 k vybudování nového závodu v ruské oblasti Kaluga, kde byla v uplynulém roce 2012 dokončena závěrečná fáze výstavby tohoto závodu. 1. Rusko ve Světové obchodní organizaci Přístupová jedná RF o vstupu do WTO trvala neuvěřitelných 18 let. Podle slov Anatolija Aksakova, prezidenta Asociace regionálních bank, existuje několik důvodů, proč právě Rusko ustavilo tento rekord: Za prvé, nás tam dlouho nechtěli vůbec přijímat. Za druhé, u nás samotných jsou velmi polarizované pohledy na vstup do WTO. A nakonec, v mnohých otázkách jsme zaujali tvrdé pozice, abychom tak hájili zájmy naší země. [9] Po bilaterálním jednání s EU a s USA byla poslední zemí blokující přijetí Ruska do WTO Gruzie. Dlouhodobé rusko-gruzínské napětí vyvrcholilo v roce 2008, kdy Gruzie ve snaze získat ztracené území zpět zaútočila na Jižní Osetii, na což ruská strana, která dlouhodobě podporovala vlády separovaných území, reagovala silným protiútokem. Několikadenní válka skončila 16. srpna 2008 a jejím výsledkem bylo uznání nezávislosti pro oba státy a jejich odtržení od Gruzie. [5] Na osmé Ministerské konferenci Světové obchodní organizace, která se konala ve švýcarské Ženevě, tak mohla již být Ruská federace oficiálně prohlášena za jejího člena. Ruští ekonomové vnímají tento vstup za velice důležitý krok, který bude mít pozitivní dopad na celé hospodářství. Podle Světové banky by mělo HDP Ruska v následujících deseti letech každoročně růst o 3,3 %, v dlouhodobějším horizontu by se 41
43 mělo roční zvýšení HDP pohybovat až kolem 11 % za rok. Mezi další pozitivní vyhlídky patří například příliv přímých zahraničních investic, technologická modernizace, rozvoj malého a středního podnikání či zvýšená konkurence na domácím trhu Naopak běžní občané v této otázce nezaujímají jasné stanovisko. Podle průzkumu je téměř 30 % Rusů nespokojeno s členství své země ve WTO a dalších 24 % občanů je o jeho prospěchu nerozhodná. [4] 2. Automobilový průmysl v Rusku Rusko je v současné době po Německu druhým největším automobilovým trhem v Evropě, který v sobě má velký potenciální růst. Na 1000 obyvatel připadá v Rusku 250 automobilů, v porovnání s Českou republikou, kde na 1000 obyvatel připadá 438 automobilů, se může zdát tento poměr nízký. Důležitými fakty jsou ale počet obyvatel a velikost vozového parku. Umírněnému růstu, jenž započal rok před vstupem do Světové obchodní organizace, předcházela dlouhodobá stagnace zapříčiněná dluhovou krizí v Eurozóně. Osudový rok 2009 přinesl pokles prodeje ve výši 1,5 milionu automobilů, o rok později prodeje začaly i díky zavedení šrotovného opět stoupat. V roce 2011 ruský trh s automobily stále rostl pozitivním tempem a to i v druhé polovině roku, kdy došlo k ukončení šrotovného. Celkový prodej automobilů činil ke konci roku , což představovalo nárůst o 38 % oproti uplynulému roku. Vstupem do Světové obchodní organizace se Ruská federace zavázala, že během let značně sníží celní povinnost (viz TAB. 1), což může mít za následek přesun domácí poptávky ve prospěch zahraničních výrobků či zvýšení podílu Ruska na celosvětovém prodeji. [3] TAB. 1: Změny v celních sazbách na dovoz komodit Rok Clo (%) 30,0 25,0 25,0 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 Zdroj: An overview of the Russian and CIS automotive industry [online]. [3] Podle dat Asociace evropského obchodu výroba aut v RF dosáhla v roce 2012 rekordní hranice 1,9 mil. automobilů, na čemž se zahraniční montovny podílely 63,2 % (tj. 1,2 mil. vyhovených kusů) a zbylá část připadla na tuzemské výrobce. Počet automobilů, které byly za tento rok do Ruska dovezeny, dosáhl čísla 965 tis. kusů. 42
44 Tento rok se považuje za rok přelomový, který naplnil a stabilizoval trh. Nyní lze předpokládat 5-10% pokles poptávaných automobilů, na čemž má zásluhu jednak cena ropa, ale i zvýšené ceny pojištění, úvěrů, pohonných hmot, povinného ručení a další zdražení.) [2] 3. Liberalizace RF z pohledu české firmy Pro zhodnocení dopadu členství RF ve WTO je vycházeno z údajů společnosti Benteler, která v současné době patří k největším německým průmyslovým podnikům a zároveň je i jednou z největších firem v severních Čechách operující v mezinárodním prostředí. Atraktivita ruského trhu i překážky vzájemného obchodu přivedly společnost Benteler k rozhodnutí lokalizovat v ruské Kaluze. Ruským specifikem pro lokalizaci zahraničních firem jsou dva dekrety, tzv. Dekret 166 a Dekret 566. První z nich, Dekret 166, podepisují s ruskou vládou OEMs, druhý Dekret je uzavírán s jednotlivými subdodavateli. Zahraniční subjekty jsou pomocí těchto Dekretů motivováni možností uplatňovat nižší cla a to v řádu až 10 %. Na oplátku se OEMs či subdodavatelé zavážou, že na ruském trhu zlokalizují určitý procentní podíl své výroby. Konkrétní požadované procento lokalizace pro OEMs v jednotlivých letech uvádí TAB. 2: [1] TAB. 2: Požadovaná roční výše lokalizace OEMs dle Dekretu 166 Lhůta pro dosažení určitého % lokalizace 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok 6.rok Nově vzniklé závody (350 tis. automobilů/rok) není není není 30 % 40 % 60 % Zaběhlé závody (300 tis. autobilů/rok) 35 % 40 % 45 % 50 % 55 % 60 % Zdroj: interní podklady firmy Benteler, vlastní zpracování Na společnost Benteler se vztahuje Dekret 566, v němž se zavázala každých 15 měsíců zlokalizovat 15 % obratu a to až do roku 2016, kdy vyprší platnost podepsané úmluvy. Pokud se Benteleru nepodaří v daných časových intervalech zlokalizovat požadované procento produkce, je povinna ruským úřadům zpětně doplatit clo. 43
45 3.1 Zhodnocení lokalizace Cílem tohoto článku je hodnotit, jaký vliv má na české společnosti přistoupení RF do WTO. Analýza vychází ze zhodnocení důležitých faktorů (náklady, prodejní cena, marže, obrat společnosti Benteler) a to ve dvou stavech. Prvním z nich je současná lokální produkce v Kaluze a druhým hypotetická varianta exportu z českého závodu. Obě analýzy počítají s 10 % marží a vycházející z výrobního programu VW Kaluga 2014, ve kterém je plánována výroba 5 součástek (svařenců) na Fabii a Polo: přední náprava (A), zadní náprava (B), levé spodní rameno (C), pravé spodní rameno (D), přední nárazník (E). Výsledek první stavu, tedy očekávaný obrat pro rok 2014 při lokální výrobě v Rusku, zachycuje TAB. 3: TAB. 3: Obrat závodu Benteler v případě lokální výroby Druh svařence PC v Rusku (v EUR) Produkce (v ks) Obrat (v EUR) Marže 10 % (v EUR) A 31, , ,9 B 60, , ,7 C 8, , ,4 D 8, , ,4 E 13, , ,0 Celkový obrat , ,4 Zdroj: interní informace společnosti Benteler, vlastní zpracování Nyní bude provedena hypotetická analýza, ve které se bude předpokládat, že výše zmíněné svařence budou vyráběny v centrálním závodě v Chrastavě a poté do ruské Kalugy pouze exportovány. Účelem této hypotézy je zjistit, o jak velkou položku zvýší exportní náklady (uvažována pouze doprava a clo) celkové náklady na produkci. Náklady na 1 cestu z z Chrastavy do Kalugy (což je pro představu vzdálenost km) představují částku 3 250,-Eur (vč. nakládky, vykládky, poskytnutí speciálních přepravníků). Pro přepravu plánovaného množství produkce na rok 2014 bude potřeby vykonat celkem cest, celkové náklady na dopravu tedy činí ,- Eur. Dopravné na hraniční přechod Krasnaya Gorka (vzdálenost od centrály 1 325km), které je potřeba pro výpočet celní hodnoty zboží, činí částku ,-Eur. Co se týče druhé položky, tedy klíčové výše cla, tak pro danou přepravu bude činit částku ,2,-Eur. Výpočet vychází z 5 % celní sazby, která se vztahuje právě na různé části a příslušenství motorových vozidel spadající pod celní kód Za celní 44
46 hodnotu je považována celková fakturovaná hodnota zboží, jež zahrnuje náklady na dopravu (až na místo vstupu zboží na ruské hranice) vč. nakládky a vykládky zboží. Zrekapitulují-li se potřebné údaje zmíněné v předešlých výpočtech, je získána celní hodnota zboží ve výši ,-Eur. Sečte-li se výše dopočítané částky, tedy clo a dopravu do Kalugy, dostáváme částku ,2 Eur tedy celkovou hodnotu, o kterou se firmě Benteler zvýší náklady v případě, že bude plánovanou produkci exportovat. Jak je z přehledu v TAB. 4 dále patrné, náklady na vývoz produkce (zde kalkulováno pouze s dopravou a clem, oproštěno od pojištění, nákladů na certifikace aj.) by ve snaze udržet určitý zisk z prodeje zvedly i prodejní cenu, čímž by se produkce společnosti Benteler stala na ruském trhu méně konkurenceschopná, neboť cena je jedním z rozhodujících faktorů v jakémkoliv obchodě. TAB. 4: Kalkulace exportních nákladů na jednotku produkce a určení nové PC Svařenec PC (EUR) Produkce (v ks) PČ PM Rozdělení nákladů Náklady na 1 ks Nová PC (v EUR) A 31, ,24 24,96 55,96 B 60, , ,47 48,19 108,19 C 8, , ,31 6,24 14,24 D 8, , ,31 6,24 14,24 E 13, , ,94 10,49 23,49 Celkem ,2 Zdroj: vlastní kalkulace Pozn.: zaokr. na 2 deset.místa, zvolena metoda kalkulace pomocí poměrových čísel Jak ukazuje předešlá analýza, investice do lokálního závodu jsou efektivně vynaložené finanční prostředky a to i po vstupu Ruska do WTO, jejíž zásluhou se tento trh stává liberálnějším. Postupně se sice eliminují celní překážky vedoucí nejen společnost Benteler k lokalizaci na tomto území, zůstává zde však velká geografická vzdálenost, kterou exportéři z České Republiky při vývozu na ruský trh musí překonávat. Kromě překonání dopravních nákladů lokalizace umožňuje firmě Benteler být konkurenceschopnější na daném trhu a zároveň ji to otevírá prostor k získání dalších zakázek, o které by v případě vývozu z ČR nemohla soutěžit. 45
47 Závěr Výsledek kalkulace ukázal, že 90 % celkových exportních nákladů je tvořeno částkou za dopravu a zbylých 10 % představuje celní zatížení, jež nyní kalkuluje s 5 % koeficientem na dovoz svařenců. Celní nákladová položka tedy přestává mít dominantní roli při rozhodování o exportu či lokalizaci. Tuto úlohu nyní převzalo dopravné, neboť liberalizační tendence žádným způsobem nemohou zkrátit geografickou vzdálenost, která je mezi Kalugou a Českou republikou. Z výpočtu je tedy patrné, že bude-li společnost Benteler chtít být konkurenceschopná na ruském trhu, což znamená, že nebude zvyšovat prodejní ceny svých součástek díky nákladům na dopravu, bude pro ni i nadále výhodnější pro ruské odběratele vyrábět v lokálním závodě. A jaké dopady má tedy přistoupení Ruska do Světové obchodní organizace na české společnosti? Jak se prokázalo, i nadále je výhodnější vyrábět lokálně. Firmy jsou však po otevření ruského trhu tlačeny být co nejkonkurenceschopnější, tedy vyrábět co nejlevněji. Aby toho dosáhly, budou muset snižovat lokální náklady například nákupem všech materiálů od ruských dodavatelů (zde je riziko horší kvality), stažením drahých manažerských pracovníků či snížením své obchodní marže. Poděkování: Tento článek mohl vzniknout díky poskytnutým údajům centrálního závodu společnosti Benteler ČR, s. r.o. a rovněž díky společnosti Kapras transport, s. r.o., jež poskytla potřebné data ke kalkulaci dopravy. Poděkování patří i Poradenskému a informačnímu centru Generálního ředitelství cel. Literatura: [1] ARABADJI, T. Russia: The race to localise [online]. Russia Supply Chain, 2012 [vid ] Dostupné z: [2] BUSINESSINFO: Informace z mezinárodní konference automobilového průmyslu AUTOINVEST 2013 v Rusku [online]. Businessinfo, 2013 [vid ]. Dostupné z: 46
48 [3] ERNST & YOUNG: An overview of the Russian and CIS automotive industry [online]. Ernst & Young, 2013 [vid ]. Dostupné z: y/$file/russia%20automotive_2012.pdf [4] EVSEEV, V., WILLSON, R. WTO accession: Implications for Russia [online]. Irex, 2013 [vid ]. Dostupné z: [5] CHECHEL, A. Russia reaches accord with Georgia on WTO [online]. Businessweek, 2011[vid ]. Dostupné z: [6] KRAFT, J., FÁREK, J. Světová ekonomika a ekonomická integrace v období globalizace. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, 252 s. ISBN [7] ŠRONĚK, I. Světová obchodní organizace. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 1997, 69 s. ISBN [8] WTO: Members and Observers [online]. WTO, [vid ] Dostupné z: [9] ŽDANOVA, A. Vstup Ruska do WTO: výhody a perspektivy [online]. Hlas Ruska, 2013 [vid ] Dostupné z: 47
49 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ VERSUS EKONOMICKÁ VYSPĚLOST REGIONŮ V ČESKÉ REPUBLICE THE SOCIAL ENTREPRENEURSHIP VERSUS THE ECONOMIC DEVELOPMENT OF THE REGIONS IN THE CZECH REPUBLIC Vojtěch Beck Vysoká škola sociálně správní Havířov beck@vsss.cz Klíčová slova: sociální ekonomika sociální podnik region ekonomický rozvoj Key words: social economy social enterprise region economic development Abstract: The paper is focused on the newly expanding sector of the social economy and its innovative tool to support social and economic development of the regions, which is a social enterprise. It is a completely new phenomenon there has progressed in the Czech business environment in the last few years, creating new social enterprises and in individual regions very unevenly. Their importance is increasing, especially in regions affected by economic and social problems. Úvod Česká republika se v posledních letech potýká s relativně narůstajícími sociálními a ekonomickými problémy ve společnosti. Roste míra nezaměstnanosti a to zejména určitých specifických skupin na trhu práce. Pro tyto skupiny osob pak představuje značné riziko možnost jejich potencionálního sociálního vyloučení. Ve společnosti existují lidé, kteří jsou v důsledku svého zdravotního či sociálního znevýhodnění obtížně uplatnitelní na trhu práce a ve společnosti a jedno z možných řešení jejich zpětného začlenění představuje právě sociální podnikání. 48
50 1. Sociální ekonomika Téma sociální ekonomiky se objevilo poprvé v roce 1967 během světové výstavy v Paříži a formování tohoto pojmu vycházelo z principů a myšlenek sociální solidarity a spravedlnosti. V roce 1980 byla sepsána Charta sociální ekonomiky a kolébkou sociální ekonomiky se stala Francie. Charta definuje hlavní sdílené hodnoty subjekty sociální ekonomiky jako demokratický princip rozhodování, princip svobodného zapojení členů v organizaci, princip použití zisku ve prospěch zájmů členů nebo zájmu organizace sociální ekonomiky. Hlavními oblastmi sociální ekonomiky jsou pracovní integrace, osobní služby, místní rozvoj znevýhodněných oblastí. Typy a formy podniků sociální ekonomiky mají různou podobu. Evropská komise používá definici CEP CMAF, která za základní čtyři pilíře sociální ekonomiky považuje družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace. Důležitou podmínkou subjektů sociální ekonomiky je jejich samostatná ekonomická činnost. [2] Sociální ekonomika v České republice má dlouhou tradici zejména na venkově. Česká kulturní a hospodářská identita byla v období Habsburské říše založena na dobrovolných aktivitách občanské společnosti. V té době vznikaly malé firmy ve formě výrobních a spotřebních družstev, vzájemných či obecních záložen a družstevních kampeliček. V době světové hospodářské krize ve 30. letech 20. století úloha těchto družstev a společností ještě rostla. Historický vývoj českých zemí v období válečné totality a v období po roce 1948 přerušil tradici sociální ekonomiky na 50 let. V té době byla výrazně narušena a omezena nezávislost ekonomického rozhodování družstev a dalších společností. Novodobý nástup sociální ekonomiky v České republice můžeme pozorovat až po roce 2000, kdy začaly vznikat drobné firmy, sítě a pilotní projekty za výrazné podpory fondů EU a některých zahraničních nadací. [1] 2. Sociální podnikání v České republice Sociální ekonomika vymezuje pojem sociální podnikání jako souhrn ekonomických aktivit se znaky podnikání, které směřují k naplňování obecně prospěšných cílů. Společenská prospěšnost zahrnuje sociální, ekonomické a environmentální aspekty, 49
51 označované také jako 3P People, Profit, Planet. Sociální podnikatelé jsou charakterističtí tím, že podnikají a směřují svou činnost a chování k naplňování obecně prospěšných cílů, preferují veřejný prospěch před svým osobním, maximalizují svůj dobrý pocit. Velmi důležitým znakem tzv. sociálního chování je však dobrovolné rozhodnutí subjektů (jednotlivců, firem, podniků), které projeví vůli se takto chovat, které přijmou za své a plně se ztotožní se znaky a principy sociálního chování, na kterém je pak založeno samotné sociální podnikání. Značným problémem sociálního podnikání v České republice je fakt, že tato forma podnikání nemá dosud žádnou právní oporu a nebyla schválena žádná legislativní úprava, která by sociální podnik jednoznačně definovala. Rovněž na institucionální úrovni chybí centrální veřejnoprávní organizace, která by tuto oblast zastřešovala. V současné době tak existuje zájmová platforma s názvem TESSEA Tematická síť pro sociální ekonomiku, která vznikla jako výstup stejnojmenného projektu financovaného z OP LZZ v letech a realizovaného Novou ekonomikou, o.p.s. [3] Závěrem roku 2012 realizovala společnost P3 People, Planet, Profit o.p.s. ve spolupráci s Nadací ProVida dotazníkové šetření v sociálních podnicích v České republice. Základním výstupem tohoto šetření bylo monitorování počtu firem, které se hlásí k sociálnímu podnikání. V České republice existují významné regionální rozdíly v počtu sociálních podniků. Jejich největší počet byl zaznamenán v Praze, v Moravskoslezském kraji a kraji Ústeckém. Naopak pouze jeden sociální podnik vykazují regiony Libereckého a Karlovarského kraje. Malé zastoupení sociálních podniků lze rovněž vysledovat v krajích Plzeňském a Jihočeském. [4] 50
52 GRAF 1: Počty sociálních podniků v České republice Vysočina Jihočeský Zlínský Královéhradecký Pardubický Karlovarský Plzeňský Středočeský Jihomoravský Olomoucký Ústecký Liberecký Moravskoslezský Praha Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice [cit ], dostupné na WorldWide Web vlastní zpracování 3. Ekonomický rozvoj v regionech NUTS III Nyní se zaměříme na vývoj a srovnání sledovaného ukazatele HDP na obyvatele v jednotlivých regionech NUTS III České republiky, tzn. v jednotlivých krajích. Z tabulky č. 1 jednoznačně vyplývá, že pomineme-li region Praha, pak nejvyššího HDP na obyvatele dosahuje Jihomoravský kraj, který dosahuje prvenství pravidelně od roku Ještě v roce 2006 se umístily před Jihomoravským krajem kraje Středočeský a Plzeňský. Za Jihomoravským krajem se v letech umístily kraje Plzeňský, Středočeský a Moravskoslezský. V letech dosahoval nejnižších hodnot ukazatele HDP na obyvatele Karlovarský a Olomoucký kraj, přičemž od roku 2008 se dostal na poslední místo kraj Karlovarský. Ve srovnání údajů za rok 2006 a 2011 si nejvíce polepšily regiony Praha a Moravskoslezský kraj, u kterého se ukazatel HDP na obyvatele zvýšil o Kč. [5]
53 TAB. 1: Regionální HDP (na obyvatele v Kč) v regionech NUTS III Česká republika Regiony NUTS III (kraje) Praha Zlínský Vysočina Ústecký Středočeský Plzeňský Pardubický Olomoucký Liberecký Královéhradecký Karlovarský Jihomoravský Jihočeský Moravskoslezský Zdroj: Český statistický úřad cit , dostupné na WorldWide Web - vlastní zpracování 52
54 Závěr Základním cílem příspěvku bylo vymezit pojem sociální ekonomika a představit její inovativní nástroj sociální inkluze a prevence proti sociálnímu vyloučení a to sociální podnikání. V České republika se myšlenka sociálního podnikání teprve rozvíjí, přestože má svá racionální východiska v historickém vývoji českých zemí, v tradici ke sdružování občanů a vytváření spolků za účelem dosažení společného cíle. Po roce 2000 dochází v českém podnikatelském prostředí ke vzniku prvních novodobých sociálních podniků, přičemž jejich zastoupení je v jednotlivých regionech České republiky velmi nerovnoměrné. Vzhledem k provedené analýze ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů NUTS III v České republice lze konstatovat, že k regionům s největším počtem založených sociálních podniků patří, jak regiony s relativně vysokým HDP, tak rovněž regiony, které zaostávají ve svém vývoji za republikovým průměrem. Z toho lze usuzovat, že neexistuje jednoduchá korelace mezi ekonomickou vyspělostí či nevyspělostí regionu a počtem založených sociálních podniků. Motivy pro založení sociálních podniků jsou velmi rozmanité, stejně tak, jako jejich různé formy. Například na území Hlavního města Prahy existuje nejvyšší počet sociálních podniků vzhledem k prohlubujícím se sociálním problémům nárůst počtu sociálně patologických skupin (osoby závislé na užívání návykových látek, osoby bez přístřeší apod.). Jiné formy sociálních podniků směřují k pracovní integraci osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností a to v důsledku jejich sociálního a především zdravotního handicapu. Není proto divu, že poměrně značný počet sociálních firem vykazují regiony Ústecký a Moravskoslezský, které vedou žebříčky v míře nezaměstnanosti. Závěrem lze tedy uvést, že sektor sociální ekonomiky je sektor, který se zejména v zemích Západní Evropy podařilo etablovat do stávajících hospodářských a sociálních systémů jednotlivých zemí a že představuje jeden z nejúčinnějších nástrojů sociální inkluze. Jak tomu bude v České republice, lze jen obtížně predikovat. Nicméně je jasné, že se Česká republika potýká s celou řadou ekonomických a sociálních problémů, které 53
55 stávající ekonomický a sociální systém není schopen rychle a efektivně řešit. Proto, dle mého názoru, lze přijmout nové myšlenky, nově směry a nástroje, které jsou českému prostředí historicky i hodnotově blízké. Literatura: [1] BEDNÁRIKOVÁ, D. a P. FRANCOVÁ. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR plná verze. 1. Vydání, Praha: Nová ekonomika, ISBN [2] DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Nadace Universitas, ISBN [3] Rekapitulace forem podpory sociálního podnikání v ČR. Personální a poradenské sociální družstvo Brno, [4] Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice cit , dostupné na WorldWide Web - [5] Český statistický úřad cit , dostupné na WorldWide Web - vlastní zpracování 54
56 VENKOV V ČR A JEHO ROZVOJ FORMOU MAS RURAL DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC AND LOCAL ACTION GROUPS Jiří Bečica Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Jiri.becica@vsb.cz Klíčová slova: rozvoj venkova obec finanční prostředky metoda Leader místní akční skupiny Key words: rural development municipality financial resources the Leader metod local action groups Abstract: The Czech Republic is characterized by highly fragmented settlement structure with a large percentage of small "rural" Municipalities which have a low population and manage a budget. To fulfill these Municipalities of their mission, looking for different ways to increase your budget. One option is to use cooperation through local action groups, which financially supported by European Union. This paper aims to bring the definition of rural areas in the Czech Republic and financing activities by rural Leader for local action groups in the period Úvod ČR je charakteristická velkým počtem malých venkovských obcí (do tis. obyv.). Důsledkem malých obcí je zvyšující se pravděpodobnost jejich potíží se zajišťováním základních služeb pro obyvatelstvo, což je dáno nákladností zajišťování služeb v kombinaci se způsobem přerozdělování daňových příjmů do místních rozpočtů. Řada obcí se proto snaží zvýšit své příjmy a jednou z možností, která nabízí přijatelné řešení, je vstup do určité formy spolupráce s dalšími obcemi nebo jinými soukromými či veřejnoprávními subjekty. Hlavním důvodem pro navazování různých forem spolupráce je zájem spolupracujících subjektů racionálně a efektivněji využívat vlastní 55
57 disponibilní zdroje a prostředky k dosahování stanovených cílů. Základním předpokladem subjektů je, že výsledkem kooperativní spolupráce si alespoň jeden z nich polepší, přičemž ostatní si nepohorší. V praxi však všechny subjekty spíše předpokládají získání nějakých výhod. Jednou z formy spolupráce jsou i Místní akční skupiny. Cílem příspěvku je snaha o kritický pohled na venkov a venkovské obce v ČR a financování jejich aktivit metodou Leader u Místních akčních skupin v období let Pro účely příspěvku bude ověřována hypotéza ve znění: "Alokace finančních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova, osy IV. opatření 1.2 Realizace místní rozvojové strategie, je určující pro rozvoj venkova." 1. Vymezení venkova v podmínkách EU a ČR Venkov je neoddělitelnou součástí ČR, ze správního hlediska však nikde v legislativě ČR není vymezeno, které obce jsou venkovské a které městské. K vymezení venkova lze převzít definici venkova dle OECD, kterou používá i Eurostat, a tato je založena na kritériu přepočtené hustoty obyvatelstva, kdy rozlišujeme: převážně venkovské regiony - více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (obce s méně než 150 obyvateli na 1 km 2 ); významně venkovské regiony ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel; převážně městské regiony ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel. V rámci států EU zaujímají převážně a významně venkovské regiony 91 % území EU, ve kterých žije více jak 56 % populace. [2] V České republice pokrývají převážně a významně venkovské regiony dle této metodiky 99,4 % území, na kterých žije 88,6 % obyvatel ČR (více jak 9 mil. obyv.) na km 2. [1] Obce, které mají méně jak obyvatel, jsou v podmínkách ČR považovány za venkovské. Dle ČSÚ má více než čtvrtina sídel na území ČR méně než 200 obyvatel a žije zde pouze 1,9 % lidí. Téměř 80 % obcí vykazuje počet obyvatel do jednoho tisíce a žije v nich přibližně 17 % obyvatel. Sídelní rozdrobenost ČR naznačuje fungující demokracii, avšak znamená, že většina malých obcí se potýká s nedostatkem finančních prostředků na svůj rozvoj, příspěvek se proto v další části zabývá formou spolupráce 56
58 v podobě Místních akčních skupin a pokusí se ukázat rozvoj venkova pomocí financování aktivit metodou Leader v období let Financování venkova metodou Leader Metoda LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku), jejímž iniciátorem je Evropská unie, vznikla v roce 1991 v zemích EU15. Postupně byly realizovány programy LEADER II a LEADER +, na které plynule navázal LEADER Hlavním smyslem těchto iniciativ byla a je intenzívní podpora rozvoje venkova prostřednictvím místních obyvatel a spolupráce více subjektů. Od roku 2007 je metoda LEADER součástí jedné z os Programu rozvoje venkova ČR na období , tj. osy IV - LEADER. Metoda Leader se řídí sedmi hlavními principy, dle nařízení Rady (ES) číslo 1698/2005. Podpora rozvoje venkova je pak uvedena v Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), článek 61. Záměrem EU v souvislosti s metodou Leader je podpora spolupráce na místní úrovni. Finančně jsou podpořeny počáteční aktivity spolupracujících uskupení (např. MAS), a to až do doby, kdy budou tato společenství samostatná, soběstačná a nezávislá na dalších dotacích plynoucích z rozpočtů EU. Dále program funguje jako jakási metodická podpora spolupráce. 3. Program rozvoje venkova a metoda Leader v ČR v letech Program rozvoje venkova je v ČR rozdělen do čtyř základních os, které vymezují hlavní cíle rozvoje venkova, kterým je trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru, zamezení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství, rozvoj podnikání, snižování míry nezaměstnanosti na venkově, vytvoření nových pracovních míst a posílení sounáležitosti venkovského obyvatelstva. Přes osy I a II proudí dotace přímo do zemědělství, tj. k zemědělským subjektům ve formě podpory tzv. multifunkčního zemědělství, kdežto osy III a IV se zaměřují na komplexní rozvoj venkova a konečnými příjemci dotací jsou obce, neziskové organizace, nezemědělští podnikatelé, apod. Prostřednictvím metody Leader je financována osa číslo IV, která má zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech tím, že principem zdola-nahoru umožní 57
59 zainteresovaným stranám vypracovat vlastní strategii a podpoří projekty pro místní rozvoj. V letech bylo na Státním zemědělském intervenčním fondu, v souvislosti s osou čtyři PRV, administrováno celkem žádostí o dotaci v opatření Realizace místní rozvojové strategie, z toho 7,1 tis. žádostí bylo schváleno k podpoře PRV a bylo na ni vyčleněno 3,1 mld. Kč. V tomto opatření bylo podpořeno celkem 4,8 tis. žadatelů, z toho 1 tis. fyzických osob a 3,8 tis. osob právnických, přičemž fyzickým osobám bylo schváleno žádostí a právnickým žádostí o dotaci. Největší procento schválených žádostí zaujímají samotné obce (cca ze ¾), zatímco např. svazkům obcí patří poslední příčka, viz graf číslo jedna. GRAF 1: Příjemci dotací v opatření IV.1.2 Zdroj: Informační systém SZIF, vlastní zpracování Při pohledu na alokaci finančních prostředků v rámci IV. osy PRV opatření 1.2 Realizace místní rozvojové strategie, zjištěná data vyznívají spíše v neprospěch rozvoje venkova jako celku a v neprospěch potřeby partnerství, tedy alespoň z pohledu metody Leader. Graf číslo dvě ukazuje nejvíce využívaná opatření, která svou povahou patří spíše do kategorie udržovací, než do kategorie rozvojové (s vědomím využití zejména na straně obcí). Obce těmito opatřeními, jak už sám jejich název napovídá (III občanské vybavení a služby; III obnova a rozvoj vesnic), nejčastěji řeší infrastrukturu, občanskou vybavenost, péči o vlastní majetek a jeho obnovu. Tato opatření také naznačují jistou sólovitost, takže větší obce při jejich realizaci ani nemusí mít potřebu spolupráce. Opatření III je dále nejvíce využíváno 58
60 nestátními neziskovými organizacemi (NNO). Mimo tohoto opatření podávají NNO v největším počtu žádosti v opatřeních III.2.2 ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova a v menší míře do opatření III.3.1 vzdělávání a informace. V tomto opatření také nejvíce žádaly církevní organizace, naopak s. r. o. měly nejvíce žádostí o dotaci schváleno v opatření III.1.2 podpora zakládání podniků a jejich rozvoj. Svou roli v této praxi hraje i nastavení PRV ČR. Žadatelé při podání žádosti o dotaci nemusí nutně uzavírat spolupráci s jiným subjektem a neexistuje zde ani motivace v podobě bonusů za práci v partnerství. GRAF 2: Přehled proplacených projektových opatření PRV ČR v letech Zdroj: Informační systém SZIF, vlastní zpracování Z grafu číslo dvě je patrné, že rozdíly mezi využívanými opatřeními osy IV. jsou propastné. Čerpání některých z opatření osy IV.1.2 PRV je natolik nízké, že v porovnání s výše zmiňovanými upřednostňovanými opatřeními zanikají na ose. Podrobněji se proto rozdílům věnuje tabulka číslo jedna, vycházející z dat SZIF. 59
61 TAB. 1: Finanční alokace proplacených žádostí opatření IV.1.2 PRV v Opatření proplacené žádosti počet v mil. Kč projektů I Modernizace zemědělských podniků 236, I Investice do lesů, technika 11,00 46 I Lesnická infrastruktura 9,00 17 I Přidávání hodnoty zeměd. a potrav. produktům 36,00 99 I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost 0,50 3 II Podpora společenských funkcí lesů 4,00 6 III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy 20,00 44 III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje 157, III.1.3 Podpora cestovního ruchu 104, III Obnova a rozvoj vesnic 711, III Občanské vybavení a služby 1 340, III.2.2 Ochrana a rozvoj kultur. dědictví venkova 422, III.3.1 Vzdělávání a informace 17,00 74 Zdroj: Informační systém SZIF, vlastní zpracování Shrnutím dostupných poznatků při alokaci zdrojů v ose IV.1.2 PRV za období lze uvést, že na 1 MAS připadá v období v průměru 63 schválených projektů (1 žádost = cca 450 tis. Kč dotace). Zdroj SZIF uvádí, že největší počet žádostí na 1 MAS je 144 a nejmenší 18. Z celkové částky 3,1 mld. Kč bylo do konce roku 2012 proplaceno 2,4 mld. Kč, 739 mil. Kč zbývá k proplacení a 778 mil. Kč nebylo závazkováno. Závěr V rámci venkovského prostoru je důležitou rozvojovou podporou regionální politika, která usiluje o snižování disparit mezi jednotlivými regiony a zabezpečuje jejich systematický rozvoj. Na úrovni EU je od 90. let pomocí finančních prostředků podporována metoda Leader, která by měla přispívat ke zlepšení kvality života na venkově, ochraně přírodního i kulturního dědictví, tvorbě pracovních míst, ale zejména rozvoji území. V podmínkách ČR je program Leader využíván v rámci PRV, osy IV. Finanční prostředky jsou poskytovány účelově pomocí MAS, které jsou složeny ze zástupců veřejné správy, podnikatelů, neziskových organizací a veřejnosti, přičemž 60
62 soukromý sektor musí být zastoupen ve více než 50 % a MAS v rámci své působnosti samy rozhodují o tom, které projekty podpoří. Opatření osy IV. PRV mají převážně kladný vliv na rozvoj venkova (zejména pak samotných obcí) ČR, jen výjimečně ale produkují např. zmíněná nová pracovní místa a rozvíjí hlubší spolupráci mezi zainteresovanými stranami. PRV zajišťuje aplikaci metody Leader na území ČR, ale není zcela dořešen mechanismus, který by zajistil, aby všechny podpořené MAS plně fungovaly metodou Leader. V souvislosti s principy Leaderu se ne úplně ideálně prezentuje samostatnost, odpovědnost a pravomoci MAS při realizaci Strategického plánu Leader (SPL). Podobně jsou na tom také otázky týkající se partnerství na projektové úrovni, anebo otázky integrovaného postupu a inovativnosti na úrovni SPL i projektů. V úvodu příspěvku uvedená hypotéza ve znění: "Alokace finančních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova, osy IV. opatření 1.2 Realizace místní rozvojové strategie, je určující pro rozvoj venkova." byla vyvrácena, neboť finanční analýzou uvedeného opatření bylo zjištěno, že subjekty v rámci této osy, ve sledovaném období , nejvíce využívají dotačních zdrojů v opatřeních, které více než s rozvojovými činnosti souvisí se standardními udržovacími aktivitami na území obcí. Tento trend je dlouhodobý. Z uvedených zjištění vyplývá, že osa IV.1.2 PRV ČR v uvedeném období tak docela neplní svou rozvojovou funkci. Spolupráce je významným prvkem v souvislosti s rozvojovými aktivitami na venkově, je založena na dobrovolnosti, ochotě a pocitu sounáležitosti spolupracujících subjektů. Umožňuje snadněji a účinněji dosáhnout požadovaných výsledků a v řadě případů (převážně u malých obcí) je také jedinou cestou, kterou lze dojít k vytýčenému cíli. Avšak je důležité nalézt takový systém spolupráce, který bude všem zúčastněným vyhovovat, bude realizován koncepčně a bude dostatečně účinný při dosahování stanovených met. Na základě výše uvedeného se nabízí otázka, zda metoda Leader v ČR nefunguje více než metodický nástroj, spíše jako pouhý prostředek k získávání dotací z EU, bez výše zmíněných účinků dlouhodobého rozvoje a vzájemné spolupráce. 61
63 V některých zemích EU se to zřejmě daří, avšak ČR k nim dle mého názoru v hodnoceném období let nepatří. Literatura: [1] Český statistický úřad. Obecné poznatky k vymezení venkova. [on-line]. [cit ]. Dostupné z: 41fed56aacfa8529c1256f b03/7fa3c8a2fda5a21ec12574d60024ee21/$FILE/ k01.pdf [2] European commision. Agriculture and Rural Development. [on-line]. Rural Development policy [cit ]. Dostupné z: [3] Informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU s. Vydalo CDK ve spolupráci s EKR. [4] Ministerstvo zemědělství ČR. PRV [on-line]. eagri [ ]. Dostupné z: 62
64 FAKTOROVÉ PORTFOLIO: APLIKACE NA PSE FACTOR PORTFOLIO: APLICATION ON PSE Luděk Benada, Juraj Hruška Masarykova univerzita Klíčová slova: akcie portfolio riziko výnos faktor Key words: stock portfolio risk return factor Abstract: The paper is focused on the index portfolio. The decision of a rational investor is based on two factors. He has to consider the both. On the one hand it is return to the other risks. In our paper we focused on the return side. While we assume that the return on the security and hence the portfolio does not only affect market development. We investigate the price-setting process by using index analysis on the Prague Stock Exchange. We use the sensitivity to analyzed factors for replication of portfolios in the situation of short sale and in the situation of ban on short sale. We compare our results with other investment strategies. Úvod Vznik disciplíny moderní teorie portfolia se datuje do 50. let minulého století a je nerozdělitelně spojen se jménem H. Markowitze. Jeho myšlenky ve své době byly revoluční, protože přináší zcela nový pohled na investování. Mění se přístup investorů. Alfou a omegou již není výnos samotný, ale investor za předpokladu racionálního chování musí zohledňovat rovněž podstoupené riziko při investici. Navíc je zohledňován i vztah mezi cennými papíry. Dalším krokem v genezi teorie portfolia byl rovnovážný model oceňování kapitálových aktiv (CAPM). Výhodou tohoto modelu je jednoduchost. Nevýhodou pak značné množství předpokladů, které musí být splněny, 63
65 aby model fungoval. 1 Proto je model podrobován kritice. 2 Existuje velké množství studií, které se snažili o verifikaci tohoto modelu. 3 Nesnáze ve verifikaci měly za následek zrod modifikovaných verzí CAPM. 4 Základní myšlenka modelu je položena na vztahu individuální tržní prémie k tržnímu výnosu. Jiná linie v myšlenkovém pojetí tvorby ceny cenných papírů vychází z citlivosti konkrétního cenného papírů na vybrané faktory. Tedy v tomto pojetí není tržní vývoj jedinou determinantou cenotvorného procesu akcie. 5 Podle zastánců této teorie mezi vysvětlované proměnné při tvorbě kurzu akcie, či jiného aktiva vstupují do hry kromě trhu samotného také např. makroekonomické faktory, či vývoj cen vstupních materiálů. 6 Investor bude vyhledávat takovou kombinaci cenných papírů, která mu bude generovat co nejvyšší výnos, resp. bude sestavovat portfolio z aktiv představující minimální možné riziko definované druhým centrálním momentem. Řešením tohoto předpokladu je tedy efektivní množina přístupných portfolií. V našem příspěvku se zabýváme aplikací faktorového portfolia na Burzu cenných papírů Praha. Ke stanovení vah dostupných akcií pro tvorbu replikovaného portfolia pracujeme v optimalizační úloze s maximalizací očekávané výnosnosti. 1. Metodologie Základní charakteristikou cenného papíru je výnosnost a riziko. Obě veličiny jsou definovány takto: (1) (2) 1 MARKOWITZ, H., Portfolio selection, The Journal of Finance, Vol. 7, No. 1., 1952, pp Roll, R., A critique of the asset pricing theory s tests Part I: On past and potential testability of the theory, Journal of Financial Economics 4, North-Holland Publishing Company, 1977, FAMA, E., F., KENNETH R. FRENCH, Common Risk Factors in the Returns on Stocks and Bonds. Journal of Financial Economics, 1993, 33:1, pp BENADA, L., HRUSKA, J., Verification of a linear dependence between the risk premium and the systematic risk: Empirical testing based on data from PSE, Proceedings of the 10th Inte. BRNO, EUROPEAN FINANCIAL SYSTEMS 2013: PROCEEDINGS OF THE 10TH INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE, od s , 7 s SHARPE, W., F.; Factors in NYSE Security Returns, , Journal of Portfolio Management, No. 4, 1982, Ross, S. A. (1976). The Arbitrage Theory of Capital Asset Pricing. Journal of Economic Theory, 13, 1976, pp
66 OLS: (3) Pomocí metody nejmenších čtverců odhadneme citlivost konkrétního cenného papíru na vybrané faktory. (4) Při odhadování β cenných papírů jsme použili techniku running window s posunutím jednoho měsíce. (5) V následující regresi bude vysvětlovaná proměnná β cenného papíru a jako vstupní hodnota vysvětlující proměnné budou citlivosti faktorů. Parametry jsou použity k výpočtu vyrovnaných hodnot β. Ty byly dále použity k výpočtu vah pro cenné papíry do portfolia. za podmínky: (6) (7) Optimalizační úloha: Parciální derivací podle Xi dospějeme k výrazu: max (8) (9) 65
67 Dalším krokem je nutné provést seřazení jednotlivých akcií dle vztahu r r i i f C kde poslední akcie, u níž platí daná podmínka, představuje cut-off C *. V případě zákazu sell short bude k výpočtu vah brána jako poslední právě tato akcie. Pokud bude sell short povolen, bude C * představovat hranici nástupu krátkých pozic. Výpočet samostatných vah vychází z následujících vztahů: kde x z i i n z i 1 i z i r r i i f C * 2 ei i (10) (11) i 2. Data Ke zpracování byla použita data z databáze Bloomberg. Sledované období je leden 1998 říjen S ohledem na charakter faktorů byly k analýze použity měsíční výnosnosti. Celkově jsme metodou OLS zkoumali 21 faktorů z pohledu citlivosti na výnosnost cenného papíru. Ke každému faktoru bylo přidáno jedno zpoždění. Posléze byl model testován na výskyt multikolinearity pomocí testu Variation Inflation Factor. Testem byla indikována přítomnost multikolinearity, proto byly z modelu vyloučeny následující faktory: CPI, USD, ropa, úroková sazba, měnové kurzy (USD, RUB, PLN). Výsledný model pracuje pouze z 22 proměnnými. U osmi faktorů bylo použito také jedno zpoždění. Následující tabulka agreguje vysvětlující proměnné použité ke stanovení citlivosti faktorů na výnosnost cenného papíru. 66
68 TAB. 1: Vysvětlující proměnné v OLS modelu CETV CEZ Erste KB ORCO PM Telefonica Unipetrol Průmyslná produkce 2,0255-1,6778-2,6467 1,9642-0,2103-7,1708-0,4975 3,8034 Průmyslná produkce_1 0,4753-0,9949-1,8905-2,4476 2,5786-1,5379 2,6827-2,1262 EUR/CZK -0,0320-0,1452-0,1157-0,0486-0,1550-0,0283-0,1474 0,0422 EUR/CZK_1-0,0423 0,0039-0,1344 0,0034-0,0059-0,0229-0,1042-0,0269 GBP/CZK -0,1178-0,0560-0,2866-0,0464-0,3705-0,1788-0,2483 0,0664 CHF/CZK 0,0112-0,2949-0,2103-0,1409-0,1665-0,2115-0,1925 0,0543 JPY/CZK -0,0959-0,3639-0,5212-0,4093-0,6997-0,4317-0,1644 0,0121 JPY/CZK_1-0,3579 0,0481-0,2714-0,1926-0,4828 0,2898-0,2336 0,0309 Běžný účet PB 6, , , ,1920 4, ,1001 8, ,3163 Finanční účet PB -31, , , , , , , ,7363 Míra nezaměstnanosti_1 0,1730-0,0397 0,1794 0,0389 0,0446-0,0540-0,1454 0,0412 Míra nezaměstnanosti 0,0761-0,0026 0,1768-0,0484 0,0563-0,0084-0,0009-0,0360 Měnový agregát M2_1-0,0137 0,0300 0,0962 0,0397 0,0223 0,0100 0,0086 0,0430 Měnový agregát M2-0,0150-0,0511-0,0563-0,1150-0,0668-0,0636-0,0581 0,0909 Rizikovost bank 0,0745-0,1788 0,0011-0,0292 0,1031-0,0490-0,3610-0,0131 Uhlí 0,8665 0,9853 1,5967 1,3212 1,3054 0,6834 0,8052 1,0152 Uhlí_1-0,3702-0,3098 0,5711-0,4329 0,5634-0,6092-0,1899 0,4487 DAX 0,2580 0,7548 0,9581 0,6673 0,7695 0,6607 0,1521 0,3197 WIG20 0,4265 1,0092 0,9597 1,1003 0,7636 0,7015 0,3346 0,4889 WIG20_1-0,1003 0,3710 0,4429 0,1189 0,4944-0,1117 0,6382 0,2013 BUX 0,3043 1,0160 0,9399 0,7356 0,9025 0,6069 0,1726 0,7997 BUX_1-0,0413 0,2580 0,2831 0,3181 0,5708-0,0287 0,6607 0,3797 R^2 adj. 0,9398 0,9842 0,9738 0,7966 0,8360 0,9730 0,8359 0,9694 Zdroj: vlastní konstrukce na základě regresní analýzy Pro možný výskyt heteroskedasticity byla data zpracována robustním odhadem. S ohledem na dostatek pozorování jsme asymptoticky předpokládali normalitu dat. Ta byla potvrzena i grafickým znázorněním Q-Q grafů. Poměrně vysoké hodnoty koeficientu determinace indikují rozumnou vypovídací sílu modelu. 3. Výsledky Podle stanovené metodiky jsme vytvořili od ledna 2012 do října 2013 celkem dvacet jedna portfolií. Níže uvedená tabulka uvádí, které akcie vstupovaly do portfolia v případě možnosti prázdného prodeje, či v případě jeho zákazu. Pokud prodej na krátko nebyl přípustný, byla portfolia vytvářena pouze ze dvou akcií Komerční banka a Philip Morris. Tato logika vychází také z korelačního koeficientu, který byl u těchto dvou titulů na nízké úrovni a v posledním období vykazoval i zápornou hodnotu (-0,23621). V důsledku vývoje trhu byla indikována nutnost replikace portfolií. Uvedená tabulka zachycuje průměrnou váhu každého cenného papíru a směrodatnou odchylku těchto vah. 67
69 TAB. 2: Váhy v portfoliích CETV CEZ Erste KB ORCO PM Telefonica Unipetrol Zakázaný short sell Průměrná váha , , Směrodatná odchylka vah , , Povolený short sell Průměrná váha 0,1703 1,4087-0,5580-1,0288 0,4796-0,6048 0,9505 0,1825 Směrodatná odchylka vah 0,7976 1,6423 1, ,5247 4,8308 2,3252 3,8996 0,5404 Portfolio dle Markowitz Průměrná váha 0,0605 0,1320-0,1408 0,0169 0,0056 0,2736 0,4176 0,2345 Směrodatná odchylka vah 0,0437 0,0664 0,0888 0,0870 0,0308 0,0341 0,1001 0,0520 Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků optimalizace Pro porovnání výsledku naší strategie, která byla založena na aktivním portfolio managementu, uvádíme také vývoj trhu, portfolio založené na Markowitzovu přístupu (minimalizace rizika), portfolio, ve kterém je investována stejná částka do každého cenného papíru a strategie buy and hold, kdy pro investiční rozhodnutí jsou důležité indikované váhy v prvním portfoliu. U této strategie již nedochází k replikaci. GRAF 1: Srovnání portfoliových strategií Zdroj: vlastní zpracování na základě skutečného tržního vývoje sledovaných akcií 68
70 Z obrázku je patrné, že námi zvolená strategie za předpokladu zakázaného prodeje na krátko, je společně se strategií buy and hold nejvýnosnější. Pokud bychom, ale používali strategie kontinuální replikace za předpokladu možnosti prázdného prodeje, tak bychom během prvních šesti měsíců zaznamenali ztrátu všech investovaných prostředků a tím by naše investice byla ukončena. Na druhou stranu replikační strategie založena pouze na realizaci dlouhých pozic začala být stejně efektivní jako strategie buy and hold až v poslední části sledovaného období. Uvažujeme-li transakční náklady, tak nejvhodnější strategií se ukazuje být právě buy and hold. Tržní bench mark přesáhla ještě strategie konstantních portfolií. Naopak portfolio vytvořené v souladu s Markowitzovým konceptem vykázalo menší výnos než trh. Závěr V našem příspěvku jsme se zabývali praktickou aplikací faktorového portfolia na podmínky Burzy cenných papírů Praha. Analyzovali jsme tržní data v období Zkoumali jsme vliv vybraných faktorů na cenový vývoj vybraných cenných papírů. Po vyselektováni faktorů, které vykazovaly známky multikolinearity jsme pracovali s 22 vysvětlujícími proměnnými. Pomocí metody nejmenších čtverců byly odhadnuty citlivostí jednotlivých faktorů, které následně vstupovaly do další regrese jako vysvětlující proměnné. Parametry získané touto regresí byly použity k získání vyrovnaných hodnot β. Poté jsme uvažovali výpočet vah cenných papírů pro tvorbu portfolia pro dvě situace. Zakázaný a povolený prázdný prodej. V případě povoleného prodeje na krátko jsme za šest měsíců od zahájení investice zbankrotovali. Naopak naše strategie v případě nemožnosti krátkého prodeje vykazovala v porovnání s ostatními investičními strategiemi nejlepší výsledky. Pokud bychom ovšem uvažovali transakční náklady, jako nejvhodnější investiční strategie by vyšla ideologie založená na buy and hold. Poděkování: Prezentovaný příspěvek je součástí výstupů z projektu Specifického výzkumu MUNI/A/0753/2012 Evropské finanční systémy 2013, řešeného na Katedře financí, Ekonomicko-správní fakulty, Masarykovy univerzity v roce
71 Literatura: [1] BENADA, L., HRUSKA, J. Verification of a linear dependence between the risk premium and the systematic risk: Empirical testing based on data from PSE, Proceedings of the 10th Inte. BRNO, EUROPEAN FINANCIAL SYSTEMS 2013: PROCEEDINGS OF THE 10TH INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE, od s , 7 s [2] ELTON, E. J., GRUBER, M. J., BROWN, S. J., GOETZMANW. N. Modern Portfolio Theory and Investment Analysis, 8th ed. John Wiley&Sons, New Jersey, 2011, ISBN-10: [3] FAMA, E., F., KENNETH, R. FRENCH, Common Risk Factors in the Returns on Stocks and Bonds. Journal of Financial Economics, 1993, 33:1, pp [4] MARKOWITZ, H., Portfolio selection, The Journal of Finance, Vol. 7, No. 1., 1952, pp [5] ROLL, R. A critique of the asset pricing theory s tests Part I: On past and potential testability of the theory, Journal of Financial Economics 4, North-Holland Publishing Company, 1977, [6] ROSS, S. A. (1976). The Arbitrage Theory of Capital Asset Pricing, Journal of Economic Theory, 13, 1976, pp [7] VERBEEK, M. A Guide to Modern Econometrics, john wiley & Sons; 4th edition, 2012, s. 514, ISBN-13:
72 PODNIKY POD ZAHRANIČNÍ KONTROLOU V PROSTŘEDÍ ČESKÉ EKONOMIKY FOREIGN CONTROLLED ENTERPRISES IN THE CZECH ECONOMY Ladislav Blažek Masarykova univerzita blazek@econ.muni.cz Klíčová slova: nadnárodní společnosti přímé zahraniční investice podniky pod zahraniční kontrolou Key words: multinational companies foreign direct investments foreign controlled enterprises Abstract: A result of inflow of foreign direct investments into the Czech economy is the creation and development of the sector of enterprises under foreign control. Their share of gross value added increased between 1995 and 2010 six times and in 2010 was 30%. The share of employment in this period increased five times and in 2010 was 20%. Foreigncontrolled enterprises also showed a higher long-term productivity compared to domestic enterprises. The paper analyses these phenomena for the Czech economy as a whole and for selected industrial sectors and tries to figure out the causes of this situation. Úvod V uplynulých letech provedl kolektiv katedry podnikového hospodářství Ekonomickosprávní fakulty Masarykovy univerzity poměrně rozsáhlý výzkum týkající se organizace a řízení nadnárodních společností působících v České republice. Získané poznatky byly shrnuty do dvou publikací charakteru monografií. Jde o publikaci Nadnárodní společnosti v České republice I. z roku 2010 [1], kde jsou formulována východiska výzkumu a prezentovány empirické studie pěti poboček nadnárodních společností sídlících v České republice a publikaci Nadnárodní společnosti v České republice II. vydanou v roce 2011 [2], ve které jsou prezentovány empirické studie dalších deseti 71
73 poboček a zejména pak statistické vyhodnocení a interpretace dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 335 podniků. V navazujících výzkumných aktivitách, které následovaly po vydání těchto monografií, šlo o další interpretaci získaných poznatků a zejména o jejich začlenění do širších ekonomických i společenských souvislostí. V rámci těchto aktivit byla mimo jiné pozornost věnována též přímým zahraničním investicím v České republice a podnikům pod domácí a zahraniční kontrolou. Cílem článku je stručně seznámit s výsledky provedené analýzy rozvoje podniků pod zahraniční kontrolou sídlících v České republice, jako důsledku přílivu přímých zahraničních investic. 1. Přímé zahraniční investice Vznik a rozvoj nadnárodních společností je nerozlučně spjat s velkými mezinárodními investičními aktivitami v podobě přímých zahraničních investic, (zkráceně PZI). Jde o investice zahraničních investorů do podniků v hostitelské zemi, a to buď stávajících nebo nově vybudovaných, za účelem získání takové rozhodovací pravomoci v těchto podnicích, která jim umožní aktivní a dlouhodobou realizaci jejich podnikatelské činnosti. Jedná se o investice zajišťující v daném podniku nejméně desetiprocentní podíl na základním kapitálu, nebo nejméně desetiprocentní podíl na hlasovacích právech. Po jistém váhání na počátku transformačního procesu se příliv PZI do české ekonomiky začal výrazně zvyšovat. V souladu s celosvětovým trendem rostl v uplynulých dvaceti letech stav PZI nejen v České republice, ale též v ostatních zemích střední Evropy velmi dynamicky [6], [7]. Stav přímých zahraničních investic v České republice činil k více než mld. Kč. Z hlediska podílu jednotlivých zemí jednoznačně dominují země Evropské unie. Jak vyplývá z grafu 1, největší podíl má Nizozemí (téměř 30 %), následuje Německo (bezmála 14 %) a Rakousko (cca 13 %). Více než pětiprocentní podíl má ještě Lucembursko a Francie. Dlužno poznamenat, že Nizozemí, Německo a Rakousko se na čele investorů udržují v uvedeném pořadí již od roku 2000, přičemž náskok Nizozemí vůči Německu a Rakousku se postupně zvětšuje. 1 1 Údaje, ze kterých vyplývá, že nikoli německé, ale nizozemské společnosti mají v České republice největší podíl přímých zahraničních investic, jsou překvapující. Nicméně realita je oproti uvedené statistice evidentně jiná: Na českém trhu jsou de facto dominantní německé nadnárodní společnosti, a to jak z hlediska vloženého kapitálu, tak i celkového významu pro českou ekonomiku. Vysvětlení uvedeného rozporu spočívá v tom, že Nizozemí patří v Evropě k daňovým rájům, kam společnosti 72
74 GRAF 1: Země s největším podílem přímých zahraničních investic v České republice [%] % 0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00 Nizozemí Německo Rakousko Lucembursko Francie Švýcarsko Kypr Španělsko Spojené státy americké Slovensko Belgie Velká Británie Polsko Švédsko Japonsko Itálie Korejská republika Dánsko Zdroj: [4], vlastní výpočty 2. Podniky pod zahraniční kontrolou Realizací přímých zahraničních investic postupně vznikaly a rozvíjely se podniky pod zahraniční kontrolou, a to zpravidla v podobě dceřiných společností velkých nadnárodních společností 2. Šlo buď o koupi majetkového podílu od domácího vlastníka stávajícího podniku, nebo o vytvoření podniku nového. z jiných evropských zemí ve velké míře umísťují své pobočky. To se týká i Německa. Řada německých společností proto vlastní české pobočky nikoli přímo, ale zprostředkovaně přes své pobočky sídlící v Nizozemí. [5] Prizmatem účelové lokalizace sídla nadnárodních společností, resp. jejich poboček do zemí, které jsou z hlediska daní a dalších podmínek podnikání vůči investorům mimořádně vstřícné, je třeba rovněž pohlížet na podíly PZI z některých dalších států, a to z Lucemburska, Kypru i Rakouska. 2 Pro podnik pod zahraniční kontrolou platí, že vlastnický podíl zahraničního investora je větší než 50 %. Analogicky pak platí, že v podniku pod domácí kontrolou má domácí investor vlastnický podíl větší než 50 %. 73
75 Empirické výzkumy ukazují, že pokud má zahraniční vlastník v podniku podíl, pak se ve velké většině případů jedná o podíl majoritní. Například ze statistiky České národní banky vyplývá, že z celkového počtu podniků se zahraniční majetkovou účastí je téměř 73 % vlastněno zahraničním investorem stoprocentně a dalších 20 % podniků vykazuje podíl zahraničního investora ve více než padesátiprocentní výši. [8] Z toho lze odvodit, že téměř všechny přímé zahraniční investice byly u nás realizovány s cílem získat nad podniky vlastnickou kontrolu. Podobné závěry lze učinit i z našeho výzkumu. [2] Počet, velikost i celkový význam podniků pod zahraniční kontrolou u nás dlouhodobě rostl. V sektoru finančních podniků, tj. bank, pojišťoven apod., je jejich postavení již zcela dominantní. Vývojový trend v sektoru nefinančních podniků vyplývá z tabulky č. 1. Zatímco podíl podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě vytvářené všemi podniky byl v roce 1995 víceméně zanedbatelný, neboť činil pouze 5 %, v roce 2010 se již jednalo o 30 %. Během patnácti let tedy vzrostl šestkrát. Pronikání přímých zahraničních investic do jednotlivých odvětví národního hospodářství bylo značně diferencované. Nejsilněji se projevovalo ve zpracovatelském průmyslu a bankovnictví. Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu vzrostl z pouhých 10 % v roce 1995 na 56 % v roce V tabulce č. 1 jsou uvedena ta odvětví zpracovatelského průmyslu, kde podíl podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě přesáhl v roce 2010 hranici 50 %. Mimořádný nárůst zaznamenal rafinérský průmysl, kde až do roku 2005 byl podíl podniků pod zahraniční kontrolou nulový. V roce 2010 však již jejich podíl v tomto odvětví činil dominantních 94 %. Velice významný podíl podniků pod zahraniční kontrolou je v odvětví výroby dopravních prostředků, kde již v roce 1995 tvořil 40 % a dále se zvyšoval až na 89 % v roce Vysoký podíl na hrubé přidané hodnotě vykazují též podniky pod zahraniční kontrolou v chemickém průmyslu (60 %), v odvětví výroby pryžových a plastových výrobků (66 %), výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (62 %) a v elektrotechnickém průmyslu (60 %). Nadpoloviční podíl vykazuje i odvětví výroby strojů a zařízení (55 %). Mimo zpracovatelský průmysl je významný růst v odvětví informační a komunikační činnosti, kde v roce 1995 byl podíl podniků pod zahraniční kontrolou pouhých 7 %. Do roku 2010 vzrostl téměř desetkrát, na 67 %. 74
76 Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou se též významně podílejí na zaměstnanosti. V roce 1995 činil tento podíl za všechny nefinanční podniky jen 4 %, v roce 2010 již 20 %. Vzrostl tedy pětkrát. V rámci celého zpracovatelského průmyslu bylo v roce 1995 zaměstnáno v podnicích pod zahraniční kontrolou 8 % pracovníků, v roce 2010 již 42 % pracovníků. Z údajů uvedených v tabulce č. 1 je patrné, že podíl jednotlivých vybraných odvětví na zaměstnanosti je v rámci sledovaného patnáctiletého období úměrný podílu těchto odvětví na hrubé přidané hodnotě, ovšem s tím, že až na výjimku v elektrotechnickém průmyslu, je podíl na hrubé přidané hodnotě vždy větší, než podíl na zaměstnanosti. Tato skutečnost avizuje, že produktivita práce v podnicích pod zahraniční kontrolou je vyšší než v podnicích pod domácí kontrolou. TAB. 1: Podíl soukromých nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti v roce 1995 a 2010 [%] podíl soukromých nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě zaměstnanosti index index Česká republika celkem , ,00 Zpracovatelský průmysl , ,25 - Rafinérský průmysl Chemický průmysl , ,38 - Výroba pryž. a plast. výrobků , ,56 - Výroba ost. nekov. min. výrobků , ,57 - Elektrotechnický průmysl , ,94 - Výroba strojů a zařízení , ,33 - Výroba dopravních prostř , ,00 Informační a komunikační činnosti , ,17 Zdroj: [3], vlastní výpočty To je zřejmé z tabulky 2, kde je uvedeno porovnání produktivity práce, vyjádřené v hrubé přidané hodnotě na zaměstnance za rok, mezi soukromými podniky pod domácí a zahraniční kontrolou. Vidíme, že produktivita práce v podnicích pod zahraniční kontrolou je mnohem vyšší. S jedinou výjimkou, kterou je elektrotechnický průmysl. 75
77 TAB. 2: Produktivita práce soukromých nefinančních podniků pod domácí a zahraniční kontrolou v roce 1995 a 2010 [tis. Kč/pracovník/rok] podniky pod kontrolou podniky pod kontrolou rozdíl domácí zahraniční podíl domácí zahraniční podíl Česká republika celkem , ,79 0,35 Zpracovatelský průmysl , ,78 0,29 - Rafinérský průmysl ,39 1,39 - Chemický průmysl , ,43 0,01 - Výroba pryž. a plast. výrobků , ,29-0,51 - Výroba ost. nekov. min. výrobků , ,96-0,14 - Elektrotechnický průmysl , ,90 0,00 - Výroba strojů a zařízení , ,23-0,59 - Výroba dopravních prostř , ,94 0,17 Informační a komunikační činnosti , ,80 0,87 Zdroj: [3], vlastní výpočty Na této, pro domácí podniky nepříznivé skutečnosti je nejvíce znepokojivé, že nedochází k postupné konvergenci, ale naopak, že tempo růstu produktivity práce podniků pod domácí kontrolou ve většině případů zaostává za tempem růstu produktivity práce podniků pod zahraniční kontrolou. Zatímco v roce 1995 byla uvedená relace za celou českou ekonomiku 1,44, o patnáct let později již dosahovala hodnoty 1,79. V rámci celého zpracovatelského průmyslu je toto rozevírání nůžek poněkud menší, ale přesto významné: 1,50 v roce 1995 oproti 1,78 v roce Nicméně mezi uvedenými odvětvími docházelo ve sledovaném období k zajímavým rozdílům: Výrazně se zvětšující rozdíl produktivity práce v odvětví informační a komunikační činnosti, naproti tomu jistá konvergence v odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, nebo v odvětví výroby strojů a zařízení. 3. Diskuse Je evidentní, že konkurenční výhoda je ve zcela převažující míře na straně podniků pod zahraniční kontrolou. Položme si otázku, co je příčinou tohoto stavu? Na základě faktografických zdrojů, včetně vlastních výzkumů lze předpokládat, že přínos zahraničního investora spočíval většinou v tom, že akvizovaným či nově založeným podnikům dodal kapitál potřebný pro technologickou modernizaci a vytvoření potřebných kapacit. Zároveň dodal potřebné know how. Podniky se zpravidla staly součástí koncernů - velkých nadnárodních společností. To bylo spojeno s vnitrokoncernovou specializací a kooperací a z toho plynoucím růstem produktivity práce. Velmi významným faktorem bylo zajištění přístupu na světové trhy, kde se 76
78 jednotlivé české podniky samy mohly prosadit jen velmi obtížně. Mohlo jít též o získání světově uznávané značky. V neposlední řadě šlo o přínos kvalitního systému řízení, včetně rozvoje kvalifikace a motivace pracovníků a rozvoje manažerských dovedností. Podniky pod domácí kontrolou ve většině případů těmito konkurenčními výhodami nedisponovaly. Pokud se dostávaly s výše zmíněnými podniky do přímých konkurenčních střetů, nebývaly zpravidla úspěšné. Proto hledaly méně náročné tržní segmenty, s orientací na nižší kvalitu svých výrobků, což ovšem bylo spjato s jejich nižší cenou i nižší přidanou hodnotou. Pozitivní efekt z působení nadnárodních společností v České republice však mohly získávat, a často také získávaly, ty domácí podniky, které se staly jejich dodavateli. Ani tam však jejich situace nebyla snadná, protože nadnárodní společnosti, reprezentované svými podniky sídlícími v České republice, byly zpravidla ve výrazně silnější vyjednávací pozici. Mohly si určovat tvrdé podmínky. Pokud je však domácí podnik byl ochoten a schopen plnit, zpravidla na tom profitoval. Domácí podniky tak získávaly pro svoje výrobky stabilní odbyt, často jim bylo poskytováno know-how apod. Závěr Výše uvedené řádky otevírají řadu otázek, které si zasluhují na kvalifikovanou odpověď. Efekty, které přináší poměrně masivní vstup nadnárodních společností do českého podnikatelského prostředí, je třeba hlouběji analyzovat. Jde o hlubší pohled na konkurenci a kooperaci mezi oběma sektory. Pokud podniky pod zahraniční kontrolou domácím podnikům ostře konkurují a vytlačují je z trhu, pak máme co do činění s tzv. duální ekonomikou. Pokud naopak oba sektory jsou schopny v rámci dodavatelsko - odběratelských vztahů spolupracovat tak, aby z této spolupráce profitovaly obě strany, pak je působení poboček nadnárodních společností pro českou ekonomiku jako celek přínosné. Výzkumný kolektiv katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity proto v prvním čtvrtletí roku 2014 připravuje dotazníkové šetření, s cílem získat na reprezentativním vzorku podniků informace vhodné pro analýzu aktuální situace v předmětné oblasti. 77
79 Literatura: [1] BLAŽEK, L. a kol. Nadnárodní společnosti v České republice I. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 189 s. ISBN [2] BLAŽEK, L. a kol. Nadnárodní společnosti v České republice II. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 345 s. ISBN [3] CES VŠEM, NOZV NVF Konkurenční schopnost české ekonomiky Praha: Linde, s. ISBN [4] ČNB. Přímé zahraniční investice za rok ČNB [online]. [cit.: ]. Dostupné na: [5] MERCKAERT, J., NELH, C. Ekonomika v pohybu. Nadnárodní společnosti, daňové ráje a přelétavé bohatství. Praha: Educon, 2012, 53 s. ISBN [6] MICHALEK, J. J., BRZOZOWSKI, M., CIESLIK, A. (eds.) The Relationship between Human Development, Exports and Foreign Direct Investments in Emerging Europe. Oxford: s. ISBN [7] UNCTAD. World investment report 2012: Towards a new generation of investment policies. UNCTAD [online]. [cit.: ]. Dostupné na: [8] ZAMRAZILOVÁ, E., Přímé zahraniční investice v české ekonomice: Rizika duality a role trhu práce. Politická ekonomie, č s ISSN
80 ZMIENNOŚĆ CEN MLEKA I JEGO PRODUKTWÓW W POLSCE PO INTEGRACJI Z UNIĄ EUROPEJSKĄ PRICE VOLATILITY OF MILK AND ITS PRODUCTS IN POLAND AFTER INTEGRATION WITH EUROPEAN UNION Piotr Bórawski, Łukasz Wilamowski University of Warmia and Mazury in Olsztyn pboraw@uwm.edu.pl Słowa kluczowe: mleko zmienność cen produktów mlecznych kwot mlecznych Key words: milk price volatility milk products milk quotas Abstract: The objective of the paper was to present the volatility of milk and its products. The price volatility of milk and its products is determined by various factors, such as: supply and demand, milk quotas and other. The price of milk and its products generally has increased in the years The average price of milk increased from 108,3 PLN/100 kg in 2004 to 175,5 PLN/100 kg in The changes in price of milk products were bigger than milk prices. Zmienność cen Ceny są bezpośrednio powiązane z mechanizmami rynkowymi i ich zmienność jest zjawiskiem naturalnym. Występowanie zmienności cenowych jest związane z żywiołowymi reakcjami producentów, którzy wytwarzają artykuły rolne [4]. Produkty rolnicze narażone są na zmienność cen za sprawą sytuacji, jaka w danym czasie panuje na światowych rynkach. Wpływ na nią ma także Wspólna Polityka Rolna. Zajmuje się ona bowiem regulacją cen m.in. na rynku mleka, wołowiny i pszenicy [2]. Wahania cen mogą mieć chrakter sezonowy, cykliczny, przypadkowy oraz mogą być związane z trendami rozwojowymi rynków. Wahania sezonowe są kształtowane przez czynniki przyrodnicze, społeczne, politykę gospodarczą, a także 79
81 przez postęp techniczny. Z kolei zmienność przypadkowa, jest wywołana przyczynami losowymi. 1. Rynek mleka w Polsce W Polsce produkcja mleka jest bardzo ważną gałęzią gospodarki rolnej. Może świadczyć o tym fakt, że w 2004 roku Polska była największym producentem mleka krowiego wśród nowych państw członkowskich w Unii Europejskiej. W 2004 roku udział produkcji polskiego mleka na świecie stanowił 2,3%, natomiast w Unii Europejskiej 8,7%. Dawało to Polsce 11 miejsce pod względem światowej produkcji mleka [1]. W 2007 roku w kraju było 656,5 tys. dostawców mleka wytwarzających ponad 8% europejskiej produkcji mleka. Dla większości rolników sprzedaż mleka jest podstawowym źródłem utrzymania. Od 1990 roku obserwuje się spadek produkcji mleka, lecz mimo to Polska jest nadal jednym z czołowych producentów w Unii Europejskiej. W 2007 roku zajmowała czwarte miejsce po Niemczech, Francji oraz Wielkiej Brytanii [14]. Efektywność produkcji mleka jest ściśle uzależniona od opłacalności produkcji, która jest determinowana przez rodzaj stosowanej technologii, stopień przychodów oraz kosztów, a także od opłacalność tej produkcji w poszczególnych krajach [11]. Jednym z instrumentów regulacji rynku i cen mleka jest system kwotowania, który w Unii Europejskie został wprowadzony w 1984 roku, natomiast w Polsce w 2004 roku. W Polsce systemem kwotowania zajmuje się Agencja Rynku Rolnego (ARR) i jej zadaniem jest prowadzenie rejestru producentów oraz nadzorowanie przyznanych kwot mlecznych. Kwota mleczna określa ilość mleka w kilogramach, jaką dany producent może wprowadzić na rynek, a jej celem jest ograniczanie i stabilizacja produkcji mleka [10]. Zagospodarowanie nadwyżek rynkowych mleka wymagało dużego dofinansowania do eksportu, a także do przemysłowego przetworzenia produktów. Czasami nadwyżki mleka i przetworów były niszczone. Ograniczenie produkcji miało skutkować wzrostem cen mleka, a tym samym wspierać dochody producentów [3]. Przydział kwoty mlecznej był oparty na produkcji mleka w roku poprzedzającym wprowadzenie kwotowania powiększonej o 1% [8]. Kwoty mleczne są ograniczone przez Unię Europejską czasowo, początkowo wprowadzono je na 5 lat, następnie wydłużono ich zastosowanie do sezonu 2014/2015 [9]. Główną przesłanką do zniesienia limitów produkcyjnych na mleko jest możliwość efektywniejszej regulacji podaży mleka na rynku, a system kwotowania natomiast nie 80
82 realizuje już swojego podstawowego zadania [13]. Należy wprowadzić mechanizmy łagodzące skutki usunięcia kwot mlecznych, ponieważ rynek mleka jest bardzo wrażliwy. Brak kwot mlecznych może spowodować spadek cen skupu mleka przy jednoczesnym wzroście produkcji [5]. Narodowa kwota mleczna dla Polski została ustalona 13 grudnia 2002 roku w Kopenhadze na szczycie Unii Europejskiej. Wynosi ona ton, z czego ton jest przeznaczone dla dostawców hurtowych, a ton dla dostawców bezpośrednich. Podczas dyskusji w Kopenhadze ustalono również rezerwę restrukturyzacyjną, która wynosiła ton. Polska jako pierwsza z krajów przyjętych w 2004 roku do Unii Europejskiej wykorzystała swój limit produkcyjny. Na koniec roku kwotowego 2007/2008 Unia Europejska zwiększyła narodowy limit produkcyjny mleka dla Polski do 9,38 mln ton [6]. Od lutego 2012 roku obserwowany był stopniowy wzrost ceny. W lutym średnia cena skupu mleka wynosiła 175,2 zł za 100 kg i była wyższa o 1,6% w porównaniu do średniej ceny mleka notowanej w lipcu. Od lipca średnia cena mleka zaczynała systematycznie wzrastać, osiągając w grudniu najwyższą cenę 175,6 zł za 100 kg. Powodem najwyższej ceny mleka w grudniu może być mniejsza podaż mleka, a także zwiększone zapotrzebowanie przemysłu spożywczego na mleko związane z okresem przedświątecznym [7]. W ciągu ostatnich lat notowano dużą zmienność cen mleka. Analizując wykres 1 dotyczący średnich cen mleka w Polsce w latach , można zauważyć, że od 2003 roku do 2008 cena mleka systematycznie rosła. Dopiero w 2009 roku krajowa cena skupu mleka obniżyła się o 2,6 % w stosunku do roku ubiegłego. W 2010 roku średnia krajowa cena mleka wynosiła 162,3 zł/100kg i była wyższa o 1,1 % od ceny w 2009 roku. Porównując rok 2003 i 2013, można zaobserwować, iż cena mleka przez okres 10 lat wzrosła o 67,2 zł/ 100kg, co stanowi 62,1% wzrostu. 81
83 WYKRES 1. Średnie roczne ceny mleka w Polsce w latach Źródło: [12] Po przystąpieniu Polski do Unii Europejskiej w 2004 roku, a także dzięki regulacji produkcji, ceny mleka wykazują pewną stabilność. W okresach rocznych nie ma dużych wahań cen, natomiast na przestrzeni 10 lat można zauważyć trend rosnący [7]. Analizując średnie roczne ceny masła extra konfekcjonowanego, można zauważyć, że były one niestabilne i ulegały wahaniom w latach (wyk. 2). W 2011 roku cena masła osiągnęła najwyższy poziom w analizowanym okresie i wynosiła 15,7 zł za kilogram. W 2012 roku nastąpił jej wyraźny spadek (o 10,6%). Najniższą średnią cenę masła extra konfekcjonowanego odnotowano w 2006 roku i osiągnęła ona wartość 9,9 zł za kilogram. Największy wzrost ceny masła nastąpił w roku 2010 w stosunku do roku Cena masła wzrosła wówczas o 2,30 zł, co stanowi wzrost o 20%. Ogólny wzrost cen w latach w przypadku masła konfekcjonowanego extra wyniósł 41,3%. Po przystąpieniu Polski do Unii Europejskiej średnie roczne ceny sera dojrzewającego edamskiego charakteryzowała tendencja malejąca. Sytuacja ta utrzymywała się do roku 2007, w którym to nastąpił wzrost ceny sera do 12,8 zł/kg (17,4%) w stosunku do roku Cena sera w 2008 roku ponownie uległa zmniejszeniu (o 12,3%) w porównaniu do Od 2009 roku średnie roczne ceny sera wykazywały trend rosnący (wyk. 2). Najwyższą średnią roczną wartość sera dojrzewającego edamskiego zanotowano w roku 2013 i wynosiła ona 14,1 zł/kg, natomiast najniższą w 2006 roku (10,9 zł/kg). 82
84 Największy wzrost ceny sera wystąpił w roku 2007 w stosunku do roku Średnia roczna cena sera edamskiego wzrosła w latach o 17,4%. WYKRES 2. Średnie roczne ceny mleka w Polsce oraz wybranych przetworów zł/1kg w latach mleko ser dojrzewający edamski masło extra konfekcjonowane mleko pełne w proszku rok Źródło: [12] Średnie roczne ceny mleka pełnego w proszku charakteryzowały się największymi wahaniami wśród omawianych przetworów mlecznych (wyk. 2). Podobnie jak w przypadku średnich rocznych cen sera, po przystąpieniu do Unii Europejskiej ceny mleka pełnego w proszku również wykazywały tendencje malejącą. W 2007 roku nastąpił dynamiczny wzrost ceny mleka w proszku do 11,8 zł za kilogram i wynosił on 32,6% w stosunku do roku 2006 i był to najwyższy wzrost ceny w omawianym czasie. W 2008 roku nastąpił spadek ceny, tak jak miało to miejsce w przypadku sera dojrzewającego edamskiego i wyniósł on 28,3%. Najniższa średnia roczna cena mleka pełnego w proszku odnotowano w 2009 roku i wynosiła ona 8,2 zł za kilogram. Najwyższą cenę mleka w proszku odnotowano dla roku 2013, gdzie kształtowała się ona na poziomie 12,3 zł za kilogram i była, aż o 50% wyższa od najniższej ceny w badanym okresie. Wzrost ceny mleka pełnego w proszku w latach wyniósł 2,1 zł za kilogram, co stanowi 20,6% (wyk. 2). 83
85 Podsumowanie i wnioski W przypadku cen mleka jego zmienność występuje w niewielkiej skali, a zmiany te są mało gwałtowne. Jest to spowodowane regulacjami ze strony Unii Europejskiej. Wyraźnie zauważalna jest stabilizacja cen mleka po wdrożeniu systemu kwotowania produkcji mleka. Cena mleka jest ściśle uzależniona od podaży w danym okresie. Widoczne to jest w okresie letnim, gdzie produkcja mleka jest największa w roku, a cena w tym czasie jest niższa. W okresie zimowym obserwuje się sytuację odwrotną. Ceny przetworów mlecznych charakteryzują się o wiele większą zmiennością niż ceny mleka. Zmienność cen masła extra konfekcjonowanego, sera dojrzewającego edamskiego oraz mleka pełnego w proszku jest na podobnym poziomie i nie przekracza 50%. W omawianym okresie ( ) zanotowano wzrost cen ww. przetworów. Dla masła ekstra konfekcjonowanego wzrost był najwyższy i wyniósł 41,3%, mleko pełne w proszku charakteryzowało się podwyżką ceny o 20,6%, natomiast najniższym wzrostem ceny charakteryzował się ser dojrzewający edamski (17,4%). Literatura: [1] BÓRAWSKI, P. Milk price volatility in Poland. Electronic Journal of Polish Agricultural Universities. Economics, Tom 9, nr 2, 2006, Wydawnictwo Uniwersytetu Przyrodniczego we Wrocławiu, ISSN [2] BÓRAWSKI, P., KWIATKOWSKI J. Zmienność cen na rynku żywca drobiowego (w:) Borkowski B. (red.). Metody ilościowe w badaniach ekonomicznych nr. VIII. Wydawnictwo SGGW w Warszawie, 2007, s , ISSN [3] GUBA, W., DĄBROWSKI, J. Deregulacja rynku mleka w Unii Europejskiej skutki i zalecenia dla Polski. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 99, Zeszyt 1, 2012, s , ISSN [4] HAMULCZUK, M., KLIMKOWSKI, C. Zmienność cen pszenicy w Unii Europejskiej. Zeszyty Naukowe SGGW w Warszawie - Problemy Rolnictwa Światowego, Tom 11(26), Zeszyt 4, 2011, s , ISSN [5] JUSZCZYK, S. Uwarunkowania poziomu cen surowego mleka w USA. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G, Tom 97, Zeszyt 3, 2010, s , ISSN
86 [6] KASZTELAN, P. System regulacji produkcji mleka w Polsce. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 96, Zeszyt 1, 2009, s , ISSN [7] KOŁOSZYCZ, E. Zmienność cen mleka a profil ryzyka w gospodarstwach mlecznych. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 99, Zeszyt 1, 2012, s , ISSN [8] MALAK-RAWLIKOWSKA, A. Kwotowanie produkcji mleka i jego skutki na przykładzie wybranych krajów Unii Europejskiej. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 93, Zeszyt 1, 2006, s , ISSN [9] MATYSIK-PEJAS, R. Sezonowość skupu mleka oraz jego cen przed i po wprowadzeniu systemu kwotowania w Polsce. Zeszyty Naukowe SGGW w Warszawie - Problemy Rolnictwa Światowego, Tom II (17), Zeszyt 2, 2007, s , ISSN [10] RUNOWSKI, H. Teoretyczne i praktyczne aspekty obrotu kwotami mlecznymi w gospodarstwach rolnych. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 93, Zeszyt 1, 2006, s , ISSN [11] RUSIELIK R., ŚWITŁYK M. Efektywność techniczna produkcji mleka w wybranych europejskich gospodarstwach w latach Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 99, Zeszyt 1, 2012, s , ISSN [12] RYNEK MLEKA. Stan i perspektywy. Instytut Ekonomiki Rolnictwa i Gospodarki Żywnościowej, nr 42/2012,Warszawa, ISSN [13] WILCZYŃSKI, A. Unijny rynek mleka w perspektywie zniesienia kwot mlecznych. Roczniki naukowe SERiA, Tom 8, Zeszyt 1, 2011, s , ISSN [14] ZIĘTARA, W. Tendencje zmian w produkcji mleka w Polsce. Roczniki Nauk Rolniczych, Seria G Ekonomika Rolnictwa, Tom 96, 2009, Zeszyt 1, s , ISSN
87 PRÁVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU LEGAL ASPECTS OF OUTSOURCING Jana Borská Česká zemědělská univerzita v Praze borska@pef.czu.cz Klíčová slova: outsourcing offshoring multisourcing - kupní smlouva - smlouva o dílo Key words: outsourcing offshoring multisourcing purchasing - contract Abstract: Outsourcing for an organization means leaving some activities that are then provided by third party, because it can be cheaper, faster and better. If these parties are located abroad, then it is a so-called offshoring. Options of exclusion of certain activities in the company are unlimited. Each phase of real outsourcing activities requires the creation of legal conditions suitable for implementation. Due to the inability to precisely define this concept is impossible to have comprehensive legislation of the content of such contract which would include at least the type classification of a contractual relationship under named contract. Most often there is the main contract and the other which is supporting, both of them mutually depend on each other. Each contract is not treated by name, but by the content of the contractual relationship. Úvod Z historického hlediska je naše společnost charakterizována jako společnost postindustriální neboli informační. V osmdesátých letech minulého století dochází ke změně pohledu na vývoj fungování ekonomiky. V celém světě začaly probíhat v ekonomice zrychlené procesy a globalizační tendence, v jejichž důsledku vyvstala potřeba moderních přístupů, které by nahradily klasické modely řízení podniků moderními přístupy. Koncem devadesátých let a začátkem 21. století se zrychlují globalizační procesy a zcela klíčovou roli hraje především nástup elektroniky 86
88 a výpočetní techniky. V naší zemi počátkem devadesátých let zaniklo centralizované plánování a byl vytvořen právní základ přechodu na tržní ekonomiku. Tehdy nově přijatý obchodní zákoník, jako forma úpravy soukromoprávních vztahů ve společnosti s minimální ingerencí státu v procesech podnikání, přinesl právní podklad pro zcela nové formy a na ně adekvátně navazující smluvní vztahy v podnikatelském prostředí. Pro naši ekonomiku byl významným impulsem vstup na jednotný evropský trh, ve kterém téměř vymizely hranice pro pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Byla přijata další opatření, která zjednodušila podmínky pro podnikání v rámci Evropské unie zejména tím, že došlo ke zrušení cel a limitujících dovozních a vývozních kvót v rámci EU. Vstup cizího kapitálu a výše uvedená opatření vedla především ke zvýšení konkurence mezi podniky působícími nejen v České republice, ale i v Evropě a kdekoliv na světě. Zvyšování konkurence zcela logicky vede ke skutečnosti, že se zvyšuje nabídka na trhu, výrobky se vyrábí ve vyšší kvalitě většinou v nižších cenách. Cenová konkurence vede podniky k hledání nových způsobů výroby a poskytování služeb ve vyšší kvalitě při maximálním snižování nákladů. Jen takovýto racionální způsob s cílem maximálního zefektivnění procesů vede k možnosti dlouhodobě zajistit prosperitu. Jednou z metod racionalizace a zefektivnění procesů při zachování hlavního předmětu svého podnikání, je metoda outsourcingu. V současnosti jednou z nejvyužívanějších metod zefektivnění řízení. Její masivní rozvoj přinesl popularitu na takové úrovni, že lze hovořit o fenoménu naší doby. 1. Pojem, obsah a členění outsourcingu Pojem outsourcing patří v soudobé ekonomické praxi mezi velice frekventované termíny. Do dnešní doby avšak neexistuje univerzální definice tohoto pojmu, resp. doposud v odborných kruzích nebylo dosaženo konsenzu při definování jeho významu. Nelze tedy jednoznačně označit určitou definici za oficiální či správnou. Pojem outsourcing je tedy používán nekonzistentně a to napříč mnoha odvětvími a obory, právní terminologii nevyjímaje. Z tohoto důvodu není možné ani vytvořit adekvátní a cílené právní prostředí pro realizaci právních vztahů spojených s využitím outsourcingu. 87
89 Outsourcing (Outside Resource Using) v doslovném překladu znamená používání vnějších zdrojů, fakticky představuje rozhodování mezi dvěma strategiemi dělej nebo nakup (Make or Buy). Při outsourcingu se tedy jedná o přemístění (převedení, vytěsnění) jedné nebo více aktivit, které dosud organizace realizovala výhradně ve vlastní režii, na externí organizaci, od které výsledky těchto aktivit (výrobky či služby) nakupuje. Přesunutím výrobní fáze vně organizace, její úroveň vertikální integrace klesá a aktivity, které jsou z původní firmy vytěsněny, jsou pak nakupovány za ceny v souladu s principem tržního odstupu, což jsou ceny tržní. Jsou-li transakce realizovány firmami v rámci jednoho státu, lze hovořit o domácím outsourcingu, v opačném případě lze hovořit o outsourcingu zahraničním, přeshraničním či mezinárodním. [2, 2] Zásadním rozdílem mezi outsourcingem a prostým nákupem je pak dlouhodobost vztahu mezi klientem a poskytovatelem outsourcingu. Základní pojmy spojené s outsourcingem lze nalézt ve statistickém klasifikačním systému, kde pro subdodavatelské činnosti (outsourcing) jsou v rámci klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE užívány pojmy zadavatel (komitent), je charakterizován jako jednotka, která vstupuje do smluvního vztahu s jinou jednotkou (dodavatel) a vyžaduje po ní vykonání konkrétní výrobní činnosti či služby. Dodavatel (komisionář), je charakterizován jako jednotka, která vykonává konkrétní činnosti na základě smluvního vztahu se zadavatelem. Lze použít i pojem subdodavatel. V klasifikaci ekonomických činností používaných v rámci Evropské unie se činnosti vykonávané dodavatelem nazývají na základě smlouvy nebo dohody nebo prostředkování v zastoupení. Subdodavatelství je charakterizováno jako smluvní závazek, podle kterého zadavatel požaduje po dodavateli vykonání konkrétní výrobní činnosti či služby. Outsourcovat lze část výrobního procesu, celý výrobní proces, stavební činnosti, podpůrné činnosti, personalistické služby nebo jiné činnosti. Rozsah není nijak omezen. Ve výrobě poskytuje zadavatel dodavateli technické zadání činnosti, která má být provedena na vstupním materiálu. Podle materiálů OECD subdodavatelství nastává, když jeden podnik- hlavní výrobce nebo kontraktor uzavírá smlouvu s jiným podnikem subdodavatelem. Výstup je zpravidla zahrnut do finální produkce hlavního výrobce. 88
90 Dodavatelská firma musí striktně dodržovat technické či obchodní specifikace hlavního dodavatele pro konkrétní výrobky či služby. [2, 3] Outsourcing dnes představuje integrální součást podnikových operací, jeho využívání nesmí být nahodilé, ale musí být chápáno jako součást strategického řízení, které zahrnuje veškeré podnikové aktivity od výroby, financí až po výzkum a vývoj. Aby bylo možné využívat těchto služeb úspěšně, vyžaduje se pečlivé a efektivní hodnocení, srovnání a zvažování budoucích možných dopadů na podnik. Výzkumy provedené v této oblasti však prokazují, že téměř polovina sjednaných kontraktů nedosahuje požadovaných výsledků. Složitost výše uvedených procesů vyžaduje přistupovat k dané problematice komplexně v rámci tzv. multisourcingu, kde na základě nového myšlení, které zahrnuje komunikaci, interakci, monitorování funkcí jak uvnitř organizace, tak i vně. Je zde posuzována sourcingová strategie, hodnotí dodavatele, nastoluje strategii typu win win, ze které mají prospěch obě stany. Mění se tak zastaralý pohled na outsourcing jako na autonomní službu, ve které je dodavatel nepřítelem a management nemá potřebné kompetence k jeho řízení. Multisourcing je proaktivní outsourcing. Outsourcing může vystupovat na úrovni taktické, kdy organizace řeší problémy a hledá jejich rychlé řešení např. na úrovni lidských zdrojů, momentálního výpadku služeb apod. Dále může vystupovat na úrovni strategické, kde je využívána zejména přidaná hodnota outsourcingu při rozvoji organizace a dále na úrovni transformační, kde pomáhá zpravidla budovat novou tvář a strukturu organizace. Jednou ze specifických forem outsourcingu je offshoring. Anglický překlad tohoto slova je mimo pobřeží. Původně byl pojem offshoring spojován s daňovými ráji. Jedná se o přesunutí jedné či více aktivit z mateřského státu do zahraničí. [2, 4] Mezi právní aspekty outsourcingu lze zahrnout také institucionální pohled, který je založen na neekonomické bázi. Jedná se o fakt, kde firmy ve vzájemném ohraničeném prostoru sjednocují strukturu, pracovní procesy a často i strategii. Činí tak na základě polického a institucionálního vlivu společnosti, která vytváří právní prostředí, kde upravuje zejména vlastnictví duševních práv, obchodní ujednání a změny v právním prostředí. 89
91 2. Smlouvy v outsourcingu Rozhodování o outsourcingu patří mezi strategická rozhodnutí vrcholového managementu. Z pěti fází, které provází životní cyklus outsourcingu, kterými jsou rozhodnutí o outsourcingu, hodnocení a výběr partnera, smlouva, uvedení do života a využívání a hodnocení efektivnosti, je z právního hlediska nejdůležitější třetí část výše zmíněného životního cyklu a to je smlouva. Tato fáze zahrnuje vyjednávání o podmínkách smlouvy a o celkovém harmonogramu spuštění outsourcingu a o doprovodných smlouvách. Doprovodné smlouvy hrají nezastupitelnou roli tam, kde se vytěsňuje vedle samotného procesu i kapitál nutný k jeho realizaci, tedy hmotný a nehmotný investiční majetek a lidské zdroje. Celý převod výrobních prostředků byl do řešen zák. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ( dále jen ObchZ ) a od se potupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen OZ) a lze využít smluvní typ prodej Smlouva o prodeji podniku původně podle ust. 476 až 488a ObchZ, dle nové právní úpravy OZ Smlouvy o koupi závodu 2175 až 2183, původně Smlouva o nájmu podniku dle 488b až 488i ObchZ, nově upraveno jako Pacht závodu OZ 2332 až 2344, 2349 až Jedná-li se o lidské zdroje, je nutné postupovat v tomto případě podle příslušných ustanovení zákoníku práce a uzavřít smlouvu o převodu zaměstnanců. V této fázi je vhodné ustanovit tým pracovníků z obou smluvních stran, který bude zodpovědný za proces implementace. Smlouva by měla předvídat budoucí problémy. K základním požadavkům, které budou smlouvou upraveny, patří jasná specifikace předmětu smlouvy, pokud cena bude dohodnuta pevně, je nutné vždy uvést přesný výčet plnění, ošetření rizik, mezi které patří zejména ochrana osobních dat inflační a měnová doložka, obchodní tajemství, odpovědnost za vady, řešení náhrady škody, odpovědné osoby při způsobu hodnocení a kontroly dodržování smluvních podmínek, způsob vypořádání při ukončení spolupráce. Mohou být pro uzavření smlouvy využity tzv. typové pojmenované smlouvy, které jsou upraveny v nové právní úpravě OZ jako relativní majetková práva. Smlouva o dílo je původně upravena 536 až 565 ObchZ, nově upraveno OZ 2586 až Smlouva o dílo je chápána jako činnost časově omezená a ukončená, zatímco outsourcing je činnost kontinuální, opakovatelná. Dalším smluvním typem je pacht závodu, který je upraven OZ a obsahově zařazen mezi druhy nájemních smluv, jejímž obsahem je užívání věci a požívání užitků a plodů z ní. Je 90
92 upraven OZ 2332 až 2344, 2349 až Dalším vhodným typem může být Mandátní smlouva upravena ObchZ 566 až 576, nově upraveno OZ jako Příkaz v 2430 až Využívá se v případě, pokud objednatel má zájem, aby dodavatel fungoval jako prostředník, zpravidla sjednává obchod či jako prostředník. Nepojmenované (inominátní smlouvy) dle OZ lze uzavírat ve smyslu ust odst. 2., kde není právním řádem tento smluvní typ přímo upraven, poskytuje však větší volnost v úpravě obsahu smlouvy. Současně je však nutné takto uzavřenou smlouvu považovat za rizikovou vzhledem k typu smlouvy, která není výslovně upravena v zákoně. Obsah smlouvy musí být ujednán tak, aby zde byly upraveny všechny podstatné náležitosti smlouvy, protože nelze k nápravě využít textu zákona typově upravené smlouvy. U outsourcingových smluv není rozhodující název smlouvy, protože právní řády jednotlivých zemí zpravidla posuzují smlouvy nikoliv podle formy, ale podle obsahu. Již bylo zmíněno, že pro outsourcing se často užívá soustava smluv, přičemž je jedna základní smlouva a od ní jsou odvozeny ostatní smluvní typy, které smlouvu doprovázejí. Závěr Dobře zvolená strategie outsourcingu může zajistit dlouhodobou prosperitu organizace. V různých oblastech společného prostoru podnikání se firmy homogenizují ve smyslu jejich struktury, pracovních postupů a často i strategie. Jejich vzájemná spolupráce vede k efektivnímu využití výrobních zdrojů. Z institucionálního hlediska se předpokládá, že organizační stejnorodost je výsledkem normativních procesů, které ovlivňují spolupráci firem. Lze se domnívat, že čím více je daná oblast podnikání institucionalizovaná, tím rychleji dochází v tomto odvětví k využívání outsourcingu. Součástí tohoto procesu je i vytváření právních podmínek pro realizaci outsourcingu. 91
93 Literatura: [1] FRIEDMAN, T. L. Svět je plochý: stručné dějiny jedenadvacátého století. Přel. Jaroslav Veis. 1. vyd. Praha: Academia, s. ISBN [2] DVOŘÁČEK, J., TYLL, L. Ousourcing a offshoring podnikatelských činností, vyd. C. H. Beck, s. ISBN [3] Zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník v platném znění, účinnost do [4] Zákon 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění, účinnost od [5] Zákon 262/2006 Sb., Zákoník práce v platném znění 92
94 MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY A MULTIFONDOVÉ FINANCOVÁNÍ LOCAL ACTION GROUPS AND MULTI-FUNDING Kateřina Boukalová, Alena Kolářová Česká zemědělská univerzita v Praze boukalova@pef.czu.cz, kolarovaa@pef.czu.cz Klíčová slova: místní akční skupina zkušenost multifondové financování operační programy Key words: local action group experience multifunds operational programmes Abstract: In order to maximize impact of the EU policy a series of common provisions for the next programming period was laid down by Commission. Particular attention will be paid to territorial cohesion through Community-led Local Development which offers to the local community opportunities to draw financial means from more than one particular fund. The multi-funding scenario was designed taking into consideration local needs and potential. It can be a powerful tool, showing that local communities can take concrete steps towards rural development. The contribution evaluates whether local communities are flexible to drawdown from the others funds taking into account that CLLD is obligatory under the EAFRD (LEADER). Úvod komunitně vedený místní rozvoj jako nástroj pro rozvoj venkova Diskutovanou otázkou budoucího programového období je uplatňování multidimenzionálního přístupu k rozvoji venkova. Tato diskuse vyvstala jako reakce na dnes dominující sektorový přístup, který nebyl v tomto plánovacím období schopen včas definovat potřeby daného území a nasměřovat tak do regionů odpovídající množství finančních prostředků. Toto je navíc často umocněno neochotou aktérů ústřední, regionální, a dokonce lokální správy decentralizovat rozhodování blíže k lidem žijícím v daném regionu. Evropská komise v rámci reforem budoucí kohezní a společné zemědělské politiky (SZP) přistoupila k úpravě legislativních norem týkajících se fondů 93
95 Společného strategického rámce 1 tak, aby bylo možné uplatnit jednotnou metodologii pro všechny fondy a regiony a zároveň v praxi umožnit implementaci rozvoje vedeného místními komunitami [6]. Nástrojem určeným k rozvoji venkovských oblastí, který zdůrazňuje potřebu zapojení místních obyvatel do rozvoje své lokality, se má stát Komunitně vedený místní rozvoj (Community - led local development CLLD). Jeho záměrem je navázat na praktické zkušenosti s fungováním přístupu LEADER a tyto zkušenosti dále rozšiřovat. Shodným rysem obou zmiňovaných přístupů je usnadnit provádění místního rozvoje, stejně jako tvorba integrovaných a víceodvětvových (multisektorových) strategií a zaměření se na konkrétní subregionální území, které dokáže lépe stanovit místní potřeby a zahrnout inovativní prvky v místních souvislostech, spojené s vytvářením sítí a případnou spoluprací [6]. Odtud se i nadále odvozuje odpovědnost místních akčních skupin za realizaci těchto strategií. Myšlenkou CLLD, a stejně tak LEADERu (vzniklých na bázi endogenního modelu rozvoje venkova), je přenést rozhodování na místní úroveň, neboť čím blíže se nachází aktér k řešenému prostoru, tím je jeho konkrétní dopad na dění v dané lokalitě větší. Právě na tomto principu fungují územně působící partnerství typu místních akčních skupin. V některých případech může být monofondovost místní strategie překážkou ve vytváření územně souvislých strategií 2 [8], a proto bude nově CLLD horizontálně prostupovat napříč fondy společného strategického rámce a tím vytvoří vazby mezi jednotlivými politikami EU. Místním subjektům se uplatňováním CLLD poprvé otevírá možnost jak financovat své aktivity z více evropských fondů (dnes převážně prostřednictvím podpory MAS z Evropského fondu pro rozvoj venkova). Navíc se předpokládá maximální sazba spolufinancování z fondů v rozmezí % [14,5]. Z tohoto důvodu článek hodnotí připravenost území (prostřednictvím příjemců v podobě MAS) využít modelu multifondového čerpání prostředků v nastávajícím 1 EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development, EFRD European Fund for Regional Development, ESF European Social Fund, CF Cohesion Fund) 2 V současném programovacím období jsou malá města (např. přes obyv.) vyloučeny ze strategií financovaných LEADERem, jelikož nejsou definována v PRV jako venkovská oblast členského státu. Nyní by se tato malá města stát součástí strategií financovaných v rámci CLLD z ESF a ERDF, neboť CLLD bude možné implementovat ve všech typech území včetně venkovského, městského, přeshraničního, venkovského s urbanizovanými centry či pobřežního. 94
96 programovém období. Hodnocení je postaveno na zhodnocení zkušeností s realizací projektů ze současných operačních programů (OP). 1. Teorie učících se regionů a její nástin v problematice lokálních partnerství Pro Českou republiku je charakteristická rozdrobenost sídelní struktury. Z jednoho úhlu lze toto považovat za výhodu, protože se zde nachází samospráva blízko občanům. Na druhou stranu fragmentace znamená problémy především v otázkách rozvoje, protože malé obce nemají dostatek kapacit (ať už finančních, časových či personálních) svůj rozvoj plánovat nebo následně realizovat [18]. Z tohoto důvodu začaly v 90. letech vznikat ve spojitosti s rostoucím důrazem kladeným na projekty s nadobecním či regionálním dopadem první mikroregiony. V průběhu roku 2003 se pak objevily první místní akční skupiny (MAS). Tato institucionalizovaná uskupení spojují aktéry z veřejného, neziskového a soukromého sektoru s cílem podpořit rozvoj venkovského území. MAS fungují na základě principů přístupu LEADER 3. Hlavním cílem tohoto přístupu je aktivizovat obyvatele ve venkovských oblastech a posílením spolupráce komunit podpořit ekonomiku těchto regionů. V současném programovém období je přístup LEADER obsažen v národních programech rozvoje venkova jako IV. osa dokumentu Program rozvoje venkova (PRV). Právě z této osy mohou MAS čerpat prostředky na rozvoj subregionálních území. LEADER se stal v počátcích své implementace ve venkovských oblastech novinkou (zejména to platilo pro post-komunistické země, protože lidé zde nebyli zvyklí sami se aktivně podílet na rozhodování o budoucnosti místa, kde žijí [12], neboť poprvé nabízel veřejné zdroje prostřednictvím soukromoprávního aktéra (místní akční skupiny), který zahrnoval subjekty z více sektorů. Komunitní rozhodování včetně společné přípravy rozvojové strategie mělo zaručit jak synergické efekty plynoucí především ze vzájemné spolupráce, tak inovativní řešení problémů venkovských oblastí. [7]. Samotné Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova [17] chápalo inovační přístup jako jeden z principů přístupu LEADER. Realizace inovativních přístupů byla výslovným definičním znakem tohoto přístupu (čl. 61). Jak ale dokládají studie např. z Německa, postupem 3 Původem akronym složený z francouzských slov: Liaison entre actions de développment rural. 95
97 času přestaly být projekty realizované prostřednictvím LEADERu opravdu inovativní a za inovace bylo označeno cokoli, co znamenalo něco nového pro tu kterou konkrétní oblast, i přesto, že daná záležitost již byla aplikována v jiném území [4]. Aktivizace místního partnerství znamená příležitost pro aktéry v území spojit své síly a začít se autonomně organizovat a převzít nedílnou spoluzodpovědnost za regionální rozvoj, protože učící se lidské zdroje a instituce v regionech jsou považovány za jeden z rozhodujících faktorů konkurenceschopnosti [11]. Odkazujíce na endogenní model rozvoje venkova s jeho důrazem na využívání místních zdrojů a animaci aktivit na venkově můžeme stejné myšlenky nalézt v institucionálních teoriích k regionálnímu rozvoji. Do této skupiny náleží i teorie učících se regionů, kdy zpětně podle R. Floridy se učící regiony stávají stále významnějším zdrojem inovací a ekonomického růstu [9]. Podstatným prvkem této teorie jsou podle Blažka a Uhlíře [3] tzv. kodifikované, které je možné naučit se pomocí instrukcí a návodu a nekodifikované vědomosti, získané pouze vlastní zkušeností a spoluúčastí na dané činnosti [3] a které jsou v souvislosti s tímto článkem stěžejní, jelikož znamenají předávání informací o nových postupech [3], tj. zkušeností daného území s realizací projektů financovaných z operačních programů (ne jen dnes převážně z PRV) a následné přenesení těchto zkušeností do nového programového období , kdy budou aktivity MAS financovány ne jen z programů rozvoje venkova, ale také z operačních programů dle toho, z jakého fondu převažují investice na jejich území. 2. Metodika Cílem příspěvku je zjistit a posoudit připravenost místních akčních skupin na mechanismus multifondového financování v příštím programovém období. Schopnost MAS byla posuzována prostřednictvím analýzy čerpání finančních prostředků z operačních programů strukturální politiky a komparuje tuto skutečnost se současným stavem příprav nového plánovacího období. Data pro praktickou část byla získána z veřejně dostupné databáze příjemců dotací Ministerstva pro místní rozvoj k měsíci listopadu roku Ze všech realizovaných projektů víceletého finančního rámce byly vybrány projekty, jejich příjemci byly místní akční skupiny. Data byla analyzována pomocí výpočtů základních poměrových ukazatelů. 96
98 3. Diskuse Aktuálnost zkoumané problematiky souvisí s nastavováním pravidel pro budoucí programové období. MAS se otevírá možnost financovat svoje projekty integrovaným způsobem prostřednictvím i ostatních operačních programů strukturální politiky (dosud byly způsobilé čerpat primárně z PRV v rámci SZP). Ty MAS, které v současném programovacím období využily možnost čerpat ze sektorových OP, mají v nadcházejícím sedmiletém rámci předpoklady tyto zkušenosti využít při implementaci tzv. multifondového financování. Z celkového počtu 175 existujících MAS jich prostřednictvím strukturálních fondů realizovalo své projekty jen 31 z nich, tj. pouze 17,7 %. Právě u těchto MAS je předpoklad uplatnění nabytých zkušeností v novém programovém období a snazší orientace v problematice financování projektů z více fondů než jen z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Za sledované období od roku 2008 do října roku 2013 bylo realizováno 58 projektů v celkové hodnotě Kč. Počet projektů realizovaných MAS na celkovém počtu projektů realizovaných v tomto období v rámci kohezní politiky tvoří pouze 0,1 %. Proplaceno do území místních akčních skupin bylo v současné době zatím 60 % z výše uvedené alokované částky ( Kč), což je ovlivněno skutečností, že 57 % projektů se nachází ve fázi realizace a k vyplacení finančních prostředků bude docházet ještě v průběhu následujících dvou let. Z celkového počtu 58 projektů začala realizace u 39 z nich teprve v letech Z hlediska tematického zaměření projektů jich bylo 38 % realizováno prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost, ve kterém pravděpodobně dokázaly MAS nalézt největší tematické průniky s jejich strategickými plány (pokud nebyla MAS podpořena z PRV) nebo Strategickými plány LEADER v případě podpořených MAS. Dále MAS realizovaly nejvíce projektů z regionálních operačních programů, jejichž systém implementace může být pro MAS více průchozí než systém ostatních sektorově zaměřených OP a i zde může být tematicky větší shoda mezi implementovanými strategiemi, neboť jednotlivé NUTS II při tvorbě strategií by měly vycházet z potřeb daného regionu. 97
99 GRAF 1: Realizované projekty podle jednotlivých operačních programů (v %) Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 2. zachycuje rozložení finančních prostředků alokovaných přes MAS v jednotlivých operačních programech. Průměrná částka projektu realizovaná MAS v rámci strukturální politiky je Kč. V rámci OP Přeshraniční spolupráce byly však v porovnání s ostatními OP realizovány spíše méně finančně náročné projekty s průměrnou hodnotou Kč. I v případě většiny individuálních projektů realizovaných v rámci kohezní politiky je ale jejich částka podstatně vyšší než MAS obvykle rozdělují prostřednictvím grantových projektů z PRV, kde je horní hranice alokace na jeden projekt nastavena v maximální výši Kč. GRAF 2: Rozložení finančních prostředků alokovaných přes MAS v jednotlivých operačních programech (v %) Zdroj: vlastní zpracování 98
100 Nejvíce finančních prostředků, 38 %, bylo alokováno prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a prostřednictvím Regionálních operačních programů (ROP) 34 %, konkrétně pak Jihovýchod, Jihozápad, Severovýchod, Severozápad, Střední Čechy a Střední Morava. Jediným ROP, ze kterého MAS nežádaly, byl ROP Moravskoslezsko. Tyto aktivní MAS budou moci své zkušenosti se systémem implementace využít v navazujícím plánovacím období v rámci Integrovaného operačního programu, kde byla do současné doby přislíbena pro realizaci CLLD částka ve výši 6,5 mld. Kč. Nejedná se o definitivní množství finančních prostředků, ale je předpokladem, že tato částka nebude již snižována. Nejvíce využívaný OP LZZ bude v novém období uplatňován prostřednictvím OP Zaměstnanost. Na realizaci CLLD je z tohoto programu vyčleněno k listopadu ,02 mld. Kč, což činí přibližně 3 % alokovaných finančních prostředků pro tento OP. Vyšší potenciál, který však MAS zcela nevyužily, nabízí současný OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Role MAS se v novém programovém období posiluje v obdobně zaměřeném operačním programu Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV), ve kterém bude kladen důraz na projekty zaměřené na pomoc školám v animaci života na venkově. Z operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) byl prostřednictvím MAS realizován pouze 1 projekt. Toto bylo způsobeno také faktem, že lokální partnerství nemohla v současném programovém období žádat o finanční prostředky z kohezního fondu a OP ŽP byl z 85 % financován právě tímto fondem. Zbylých 15% bylo financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). V novém programovacím období vzniká místním akčním skupinám příležitost čerpat ve větším rozsahu z tohoto operačního programu, protože by měl být změněn poměr peněz pocházející z kohezního fondu ve prospěch ERDF, kde už MAS čerpat mohou (diskuse v současné době probíhá nad tzv. kotlíkovými dotacemi, neboli lokálními topeništi). Místní partnerství, která realizovala projekty ze strukturálních fondů lze v rámci ČR zařadit mezi zkušenější, protože fungují v průměru 8,3 roku. Průměrná doba činnosti v celostátním průměru je viditelně nižší, a to 6,9 let fungování. Lze tedy shrnout, že i když zkušenosti získané administrací projektů prostřednictvím programu LEADER, mohly pak tyto zkušenější MAS uplatnit právě při administraci další projektů financovaných z kohezní politiky a tím získat pro region větší množství finančních 99
101 prostředků. Už v těchto aktivitách lze nalézt předchůdce plánovaného zavádění multifondového financování v novém programovém období. Zkušenosti nabyté prostřednictvím realizace projektů financovaných z více zdrojů tak budou moci tyto MAS uplatnit jako nekodifikované znalosti v novém programovém období Z OP Podnikání a inovace pak MAS nevyužily žádné opatření, které umožnilo příjemců z řad neziskových organizací či obecně prospěšných společností čerpat finanční prostředky z uvedené oblasti podpory. Pro nové programové období není ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu do současné chvíle uvažováno o tom, že by umožnilo MAS využívat CLLD v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v novém programovém období. Roli MAS vnímá spíše jako aktivizační pomoc podnikatelům v rámci absorpční kapacity v území. Z hlediska územní dimenze bylo nejvíce projektů realizováno v Jihočeském kraji, celkem 15, následoval kraj Olomoucký a Středočeský s 8 projekty. Naopak kraje Pardubický a Vysočina nerealizovaly projekt žádný a Zlínský, Ústecký a Liberecký pouze po jednom projektu. V Jihočeském kraji se o nejvyšší alokaci zasloužila především MAS Chance in Nature, která ze strukturálních fondů realizovala 10 projektů s celkovou alokací Kč. Druhé nejčastěji čerpající MAS s počtem projektů 5 byly skupiny z Plzeňského kraje (MAS Český západ s alokací Kč) a Karlovarského kraje (MAS Sokolovsko s alokací Kč). Závěr V novém programovém období bude na území České republiky fungovat nejméně 170 místních akčních skupin. V případě zachování plnohodnotné činnosti MAS je potřeba vyčlenit na jednu skupinu minimálně 3 mil. EUR na celé programové období Uvedenou výši finančních prostředků by měla zajistit alokace 5 % z programu LEADER (EAFRD) a minimálně 2 % z ostatních fondů (NS MAS, SPOV 2013). Přestože podoba LEADER bude v budoucím období rozdílná od stávající (současná podpora občanské vybavenosti, služeb a podniků bude spadat v letech pod IROP), procentuální rozložení zůstane zachováno v rozsahu 5 % (Společná zemědělská politika) a z ostatních fondů je k listopadu 2013 přepokládaná alokace kolem 10 % (kohezní politika). Z provedené analýzy vyplynulo, že i přes nízký počet 100
102 MAS zapojených do kohezní politiky v současném programovém období, lokální partnerství čerpala nejvíce z OP Lidské zdroje zaměstnanost a Regionálních operačních programů. V budoucím programovém období pak na tyto programy navazují OP Zaměstnanost a Integrovaným operačním programem, které na integrovaný nástroj CLLD vyčlenily nejvíce finančních prostředků ze všech operačních programů. Ty MAS, které pak realizovaly projekt v tomto programovém období, budou moci minimálně rámcově využít nabyté nekodifikované znalosti v novém programovém období Poděkování: Tento příspěvek vznikl za podpory interního grantu Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze s názvem: Využití finančních prostředků fondů EU pro rozvoj venkova č :11110/1312/3112, a Analýza dopadů dotačních programů v oblasti cestovního ruchu na ekonomiku turistické oblasti Český Ráj : 11110/1312/3142 a Potenciál spolupráce očima místních akčních skupin: synergie nebo obava č : 11190/1312/3156. Literatura: [1] BINEK, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007, 140 s. ISBN [2] BINEK, J. a kol. Synergie ve venkovském prostoru, Aktéři a nástroje rozvoje venkova. Brno: GaREP, 2009, 96 s. ISBN [3] BLAŽEK J. a UHLÍŘ D. Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, implikace). Praha: Karolinum, 2011, 344 s. ISBN [4] DARGAN, L., SHUCKSMITH, M., LEADER and Innovation. Sociologia Ruralis, 2008, vol. 48, no. 3, pp , DOI: /j x [5] EVROPSKÁ KOMISE, Common Guidance of the European Commision Directorates-General Agri, EMPL, Mare and Regio on Community-led local development in European Structural and Investment Funds, 2013; [online], dostupné z www: < 101
103 4_29.pdf > [6] EVROPSKÁ KOMISE, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně EFRR, ES, FS, EZFRV, ENRF, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fond a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, Brusel 11. října 2011 [7] EVROPSKÁ KOMISE. Leader Factsheet, Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006, 27 s. ISBN [8] EVROPSKÁ KOMISE, Politika soudržnosti Brusel, 2012, [online],dostupné z www: < /docgener/informat/2014/community_cs.pdf> [9] FLORIDA, R., Toward the learning region. Futures, 1995, vol. 27, no. 5, pp [10] CHABIČOVSKÁ K. a kol. Rozvojový interaktivní audit. Přístupy k řešení disparit. Brno: GaREP, 2009, 66 s. ISBN [11] JEŽEK, J., Učení se, sítě a samoregulace jako základní stavební kameny učících se regionů, Košice: příspěvek na konferenci Národná a regionálna ekonomika VI, Ekonomická fakulta TU v Košicích, 2006, pp ISBN [12] MARQUARDT, D., Möllers, J., Buchenrieder, G., Social Networks and Rural Development: LEADER in Romania. Sociologia Ruralis, 2012, vol. 52, no. 4. pp doi: /j x [13] MÁTL, O., SRNOVÁ, E., ŠTEGMANNOVÁ, I. Analýza potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2010, 156 s. [online], dostupné z www: < [14] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Metodika pro přípravu programových dokumentů, 2013, dostupné z www: < fondy.cz/getmedia/f21f8a22-dc1d-4bc7-bec9-f25e305b26bb/ metodika_pro_zprac-_op_aktualizace_ii_f21f8a22-dc1d-4bc7-bec9- f25e305b26bb.pdf> 102
104 [15] STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND. Program rozvoje venkova ČR, 2007, [online], dostupné z: < /anonymous/eafrd> [16] NÁRODNÍ SÍŤ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN, SPOLEK PRO OBNOVU VENKOVA, Úloha místních akčních skupin při rozvoji venkova je nezpochybnitelná. Zpravodaj venkova, 4/2013. pp. 5-13, dostupné z www: < [17] RADA EU. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), [online], dostupné z www: < F> [18] SVAZ MĚST A OBCÍ ČR. Projekt Podpora meziobecní spolupráce odůvodnění projektu, 2013, 6 s. [online], dostupné z www: 103
105 MODELE EKONOMETRYCZNE OPARTE NA SZEREGACH CZASOWYCH I DANYCH PRZEKROJOWYCH ECONOMETRIC MODELS BASED ON TIME-SERIES AND CROSS- SECTIONAL DATA Katarzyna Brożek Uniwersytet Technologiczno Humanistyczny im. K. Pułaskiego w Radomiu kania6669@wp.pl Key words: economy econometrics models examples Abstrakt: Mathematical models have many applications in economics, in particular in the framework of mathematical economics and econometrics. The paper is a review of selected models used in econometrics. The econometric model is an equation (or system of equations), which sets out the essential quantitative relationships between economic phenomena under consideration. As part of this paper discusses examples econometric models based on time-series and cross-sectional data. Introdukcja Modele matematyczne mają swoje zastosowanie w ekonomii w ramach ekonomii matematycznej i ekonometrii. W niniejszej pracy skupię się na wybranych modelach ekonometrycznych. Modele oparte na szeregach czasowych zilustruję przykładem. Przykład 1. W najprostszej postaci zależność wielkości konsumpcji jest uzależniona, po pominięciu składnika losowego, wyłącznie od wielkości dochodów, jakie mają do dyspozycji gospodarstwa domowe w danym okresie: (1) 104
106 gdzie: - konsumpcja w okresie t, dochód do dyspozycji w okresie t, konsumpcja autonomiczna, parametr, k krańcowa skłonność do konsumpcji, parametr. Kategorie statystyczne często różnią się nazwą i zakresem pojęciowym od kategorii używanych w ekonomii. Podczas lektury Roczników Statystycznych Rzeczypospolitej Polskiej wydawanych przez Główny Urząd Statystyczny (GUS) dowiemy się, że od 1992 r. gromadzi się dane o realnych dochodach do dyspozycji brutto oraz spożyciu indywidualnym w sektorze gospodarstw domowych. Występowanie w określeniu dochodów terminu realny świadczy o notowaniu wartości tej kategorii statystycznej w cenach stałych. Dla zapewnienia zgodności danych i uniknięcia problemu analizowania zmian cen, obserwacje wartości spożycia indywidualnego również powinny zostać dokonane w cenach stałych. Warto również zwrócić uwagę na definicję dochodów do dyspozycji brutto stosowaną przez GUS, co umożliwi poprawną interpretację oszacowanych parametrów funkcji konsumpcji. Dochody do dyspozycji brutto w sektorze gospodarstw domowych uzyskuje się w wyniku skorygowania dochodów pierwotnych brutto o: podatki od dochodów i majątku, składki na obowiązkowe ubezpieczenia społeczne, świadczenia z ubezpieczeń społecznych, świadczenia z pomocy społecznej i transfery. Dochody do dyspozycji brutto w gospodarce narodowej są przeznaczone na finansowanie spożycia oraz oszczędności brutto. 1 Gdy gromadzimy dane w postaci szeregów czasowych często łatwiej jest znaleźć wiadomości o zmianach danej zmiennej w czasie niż jej bezwzględne wartości w kolejnych okresach. Tak jest również w tym przykładzie. W tabeli 1 zestawiono wynotowane z roczników statystycznych wielkości dynamiki dochodów i spożycia. Należy pamiętać, jak rozumieć zmienne modelu (1): 1 Welfe W. Ekonometryczne modele gospodarki narodowej Polski, Warszawa 2002, s
107 TAB. 1. Dynamika dochodów do dyspozycji i spożycia indywidualnego Rok Dynamika (rok poprzedni = 100) Dynamika Ct (rok poprzedni = 100) , Źródło: Roczniki statystyczne Rzeczpospolitej Polskiej Dla uzyskania szeregów czasowych dochodów realnych i spożycia indywidualnego wystarczy teraz wynotować z Rocznika Statystycznego Rzeczypospolitej Polskiej 2006 wielkość dochodów realnych z 2005 r. i wykorzystując wskaźniki dynamiki, obliczyć wartości zmiennej. Niestety, nie odnajdziemy tam poszukiwanej wartości. Do naszej dyspozycji jest informacja o dochodach nominalnych do dyspozycji brutto w sektorze gospodarstw domowych. Wystąpienie w określeniu kategorii statystycznej terminu nominalny świadczy o notowaniu wartości tej kategorii w cenach bieżących. Pojawiającą się trudność możemy pokonać, przyjmując, że wielkości dochodów nominalnych i realnych w 2005 r. w cenach 2005 r. są identyczne, i wtedy wykorzystać zgromadzone wskaźniki dynamiki odnoszące się do kategorii realnej. Podobnie postąpimy z wartościami spożycia indywidualnego. Wyniki obliczeń zawiera tabela
108 TAB. 2. Obliczenia pomocnicze dochodów do dyspozycji i spożycia indywidualnego Rok , , , , ,7 22, , , , , , ,8 17, , , , ,7 Źródło: Opracowanie własne Do oszacowania parametrów funkcji konsumpcji zastosujemy metodę najmniejszych kwadratów. Otrzymane oszacowanie jest następujące: (2) Dopisanie ^ nad symbolem zmiennej objaśnianej oznacza zależność oszacowaną. W ekonomii współczynnik stojący przy zmiennej nosi nazwę krańcowej skłonności do konsumpcji. Oznacza to, że z dodatkowego 1 mld zł dochodów do dyspozycji brutto w latach byliśmy skłonni przeznaczyć na konsumpcję średnio około 800 mln zł. Stąd wynika, że krańcowa skłonność do oszczędności brutto jest równa 1 - krańcowa skłonność do konsumpcji, czyli 1-0,801 = 0,199. I tu znowu warto sięgnąć do definicji pojęcia oszczędności brutto. Stanowią one,,[...] część dochodów do dyspozycji brutto przeznaczoną na akumulację, tj. nakłady brutto na środki trwałe, przyrost rzeczowych środków obrotowych, aktywów, transfery kapitałowe oraz wierzytelności netto lub zadłużenie netto". 2 Spożycie autonomiczne, niezwiązane z poziomem dochodów realnych, jest oszacowane na poziomie około 172 mld zł. 2 Welfe W. Ekonometryczne modele gospodarki narodowej Polski, Warszawa 2002, s
109 Warto zauważyć, że dane użyte do oszacowania parametrów funkcji konsumpcji są szeregami czasowymi, które mierzą wartość kategorii statystycznej w ciągu roku. W ekonomii takie kategorie, których wartości tworzą się w ciągu całego danego okresu, noszą nazwę strumieni. Natomiast kategorie statystyczne, których pomiaru dokonuje się w określonym momencie, nazywa się zasobami (np. liczba ludności w Polsce w dniu 31 grudnia 2007 r.). Modele oparte na danych przekrojowych również zilustruję przykładem. Przykład 2. Jednym z głównych ekonomicznych problemów w rozszerzonej Unii Europejskiej jest zróżnicowanie rozwoju regionów. W przykładzie zilustruję wybrany aspekt badań regionalnych dotyczący poziomu życia ludności. Wykorzystam dane przekrojowe z 2000 r. dotyczące 39 regionów Polski (zgodnie z klasyfikacją NTS). W tabeli poniżej przedstawiono informacje dotyczące bazy sektora opieki zdrowotnej, zamożności regionu mierzonej poziomem wynagrodzeń i produktem krajowym brutto oraz struktury demograficznej. TAB. 3. Dane o podregionach (2000) Dolnośląskie Kujawsko - pom. ULM ULPOP LEK STOM PIEL PKB BED WYNB 67,90 15,40 15,29 2,25 54,64 12,82 48,54 1,73 legnicki 71,90 12,10 17,33 4,07 54,05 18,89 39,06 2,17 wrocławski 41,00 13,10 12,25 2,48 38,31 11,12 36,36 1,69 bydgoski 65,30 13,60 18,18 2,57 45,87 15,53 45,87 1,77 toruńsko-włocławski 59,20 13,80 16,86 2,89 44,84 12,76 43,10 1,69 Lubelskie bialskopodlaski 39,20 15,90 16,86 2,09 54,64 9,65 57,14 1,57 chełmsko-zamojski 37,60 16,80 19,88 3,63 68,49 9,29 48,08 1,59 lubelski 53,90 15,50 30,67 5,36 61,35 12,55 57,80 1,80 Lubuskie gorzowski 65,60 12,70 20,28 1,82 55,56 15,12 54,05 1,75 zielonogórski 64,10 13,10 15,72 1,53 39,06 14,02 40,16 1,72 Łódzkie łódzki 51,60 16,10 18,59 2,72 42,55 11,47 48,54 1,57 jeleniogórskowałbrzyski piotrkowskoskierniewicki 47,70 15,60 16,16 2,77 39,84 12,27 38,61 1,77 Małopolskie krakowsko-tarnowski 37,70 15,00 14,79 2,57 36,36 11,00 31,75 1,76 nowosądecki 33,00 13,40 15,31 2,62 43,48 10,01 40,00 1,61 Mazowieckie ciechanowsko-płocki 46,60 14,50 18,15 1,84 47,62 14,67 44,05 2,05 ostrołęcko-siedlecki 37,60 15,30 14,75 1,57 40,98 9,83 34,25 1,74 warszawski 54,20 14,90 14,90 1,84 33,56 13,93 39,53 2,08 108
110 radomski 47,30 15,20 16,42 3,02 39,84 9,83 33,90 1,70 Opolskie opolski 52,30 14,50 16,34 1,45 44,84 13,37 46,08 1,80 Podkarpackie 45,70 13,70 18,52 3,84 45,66 12,41 42,02 1,74 35,30 14,70 16,64 3,15 52,91 10,74 39,22 1,61 Podlaskie białostocko-suwalski 62,50 16,20 31,45 2,26 57,80 12,55 55,25 1,75 łomżyński 47,10 14,90 17,27 1,01 44,44 8,88 42,74 1,67 Pomorskie słupski 56,40 11,70 14,41 1,45 39,22 11,36 34,84 1,59 gdański 49,40 11,20 11,64 1,04 35,21 11,85 32,47 1,72 Śląskie północnośląski 62,60 16,10 21,51 3,85 45,66 13,73 48,54 1,69 południowośląski 64,00 12,90 18,87 2,27 44,44 16,08 51,55 2,01 centralny śląski 100,00 14,10 30,40 3,67 62,11 20,90 72,46 2,21 Świętokrzyskie świętokrzyski 45,80 16,30 20,28 2,93 52,63 12,45 45,87 1,79 elbląski 59,00 12,60 13,39 1,59 40,32 12,02 41,67 1,71 olsztyński 62,40 12,40 16,67 1,43 43,29 13,67 45,87 1,76 ełcki 57,70 12,60 11,11 0,27 35,46 9,92 32,89 1,61 Wielkopolskie pilski 55,40 12,10 12,25 0,19 34,48 12,98 44,44 1,62 rzeszowskotarnobrzeski krośnieńskoprzemyski Warmińskomazurskie Zachodniopom. poznański 49,80 12,30 10,19 0,78 29,76 14,80 35,21 1,72 kaliski 47,70 13,90 13,09 1,75 37,04 12,13 40,49 1,59 koniński 42,90 13,50 14,08 1,93 37,04 12,26 37,17 1,94 Poznań 100,00 16,30 47,62 4,49 70,42 32,95 94,34 2,18 szczeciński 73,50 13,40 23,64 4,03 45,25 17,67 56,50 1,93 koszaliński 62,60 12,60 14,77 2,89 41,15 12,71 38,46 1,65 Źródło: Rocznik statystyczny województw 2001, Główny Urząd Statystyczny, Warszawa 2001 Legenda: BED LEK PIEL PKB STOM ULM ULPOP WYNB łóżka w szpitalach ogólnych na 10 tys. ludności lekarze na 10 tys. ludności pielęgniarki na 10 tys. ludności PKB 1999 mln zł/tys. ludności stomatolodzy na 10 tys. ludności ludność w miastach w % ogółu ludność w wieku poprodukcyjnym w % ogółu przeciętne miesięczne wynagrodzenie brutto (tys.) Zdefiniowanie zmiennej objaśnianej i zaproponowanie zestawu zmiennych objaśniających jest równoznaczne ze sformułowaniem hipotezy, która podlega weryfikacji w toku procesu modelowania ekonometrycznego. W tym przykładzie 109
111 hipoteza dotyczy czynników wpływających na alokację przestrzenną lekarzy i przyjmuje postać jednorównaniowego liniowego modelu ekonometrycznego (2.3) gdzie: - liczba lekarzy na 10 tys. ludności w regionie ; - ludność w wieku poprodukcyjnym w % ogółu w regionie ; produkt krajowy brutto w min na 1 tys. ludności w regionie i; - liczba łóżek w szpitalach ogólnych na 10 tys. ludności w regionie - parametry strukturalne modelu; składnik losowy modelu. Po oszacowaniu parametrów otrzymano model (2.4) Łatwo zauważyć, że zwiększenie wartości każdej ze zmiennych objaśniających skutkuje zwiększeniem teoretycznej, czyli wynikającej z modelu liczby lekarzy na 10 tys. ludności. Interpretacji oszacowań wartości pojedynczych parametrów strukturalnych modelu ekonometrycznego dokonuje się zgodnie ze stosowaną w naukach ekonomicznych zasadą ceteris paribus. Stwierdza się, iż na podstawie oszacowanego modelu można oczekiwać, że zwiększenie udziału ludności w wieku poprodukcyjnym w regionie o 1 punkt procentowy, przy niezmienionych wartościach pozostałych zmiennych objaśniających, skutkuje zwiększeniem liczby lekarzy średnio o 1,14 na 10 tys. ludności. Podobnie, zwiększenie poziomu PKB o 1 min zł na 1 tys. ludności, przy niezmienionych wartościach pozostałych zmiennych objaśniających, powoduje wzrost liczby lekarzy średnio o 0,43 na 10 tys. ludności. Wraz z każdym nowym łóżkiem szpitalnym na 10 tys. ludności w regionie, przy tej samej strukturze ludności i niezmienionym poziomie PKB, liczba lekarzy wzrasta średnio o 0,36 na 10 tys. ludności. Wartość wyrazu wolnego równa 19,80 jest oszacowaną wartością zmiennej objaśnianej dla zerowych wartości zmiennych objaśniających. Ekonomiczna interpretacja tej wartości jest możliwa tylko w sytuacji, gdy jest sensowne założenie, że 110
112 wszystkie zmienne objaśniające jednocześnie przyjmą wartość zero. Widać, że taka interpretacja wyrazu wolnego w przypadku modelu (2.4) nie istnieje. Po pierwsze dlatego, że zmienne objaśniające nie przyjmą jednocześnie wartości zerowych, a po drugie dlatego, że wartość wyrazu wolnego jest ujemna. Model ekonometryczny jest równaniem (lub układem równań), które przedstawia zasadnicze powiązania ilościowe między rozpatrywanymi zjawiskami ekonomicznymi. Co najmniej jedno z równań modelu ekonometrycznego jest równaniem stochastycznym, tj. zawierającym składnik losowy. Ze względu na rolę zjawisk ekonomicznych w modelu ekonometrycznym można wyróżnić zjawisko ekonomiczne wyjaśniane przez model, czyli zmienną objaśnianą, oraz zjawiska, które oddziałują na zmienną objaśnianą, czyli zmienne objaśniające. Zazwyczaj zjawiska ekonomiczne są bardzo złożone. Konsekwencją tego jest to, że zaobserwowane wartości zmiennej objaśnianej nie są dokładnie równe wartościom wyznaczonym z modelu lecz oscylują wokół nich. Odchylenia rzeczywistych wartości zmiennej objaśnianej od jej wartości wyznaczonych z modelu są odzwierciedlone przez składniki losowe. Literatura: [1] WELFE, W. Ekonometryczne modele gospodarki narodowej Polski, Warszawa 2002 [2] Roczniki statystyczne Rzeczpospolitej Polskiej [3] Rocznik statystyczny województw 2001, Główny Urząd Statystyczny, Warszawa
113 STRATEGICKÁ ANALÝZA V PRAXI THE STRATEGIC ANALYSIS IN PRACTICE Čeněk Celer Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem cenek.celer@ujep.cz Klíčová slova: strategické řízení analýza portfoliové modely Key words: strategic management analysis portfolio models Abstract: The integral part of strategic management is realization of needful analyses which are condition for effective synthesis strategy creation. The study deals with results of survey the aim of which was finding which methods of analysis domestic companies use. 152 managers of companies which operate in the north of the Czech Republic took part in this survey. The results show that it could be paid more attention to issue of strategic management in the domestic conditions. Connecting of lower parts to process of strategic management is lacking too. Úvod Strategický management ovlivňuje postavení podniku pozitivně i negativně rozhodně intenzivněji, než řízení taktické, či operativní. Na předvídání možných příležitostí a řešení případných problémů strategického obsahu je v podstatě založeno úspěšné podnikání. Současné globální a hyperkonkurenční prostředí [5, 15] i hospodářská recese kladou na řídící pracovníky mimořádné nároky, protože ti musejí poznat a posoudit vývojové trendy. Neměli by přitom pátrat po exotických novotách [např. 4, 79-83], ale implementovat praxí vyzkoušené techniky a s jejich pomocí efektivně reagovat na turbulentní prostředí. Na využívání některých technik strategické analýzy byl zaměřen níže popisovaný výzkum. 112
114 1. Význam strategické analýzy Strategická situační analýza je nezbytným předpokladem syntézy - tvorby strategie, neboť umožňuje manažerům, aby si uvědomili, jaká je současnost, jaké existují předpoklady úspěchu, na co by se měli dnes i v budoucnu soustředit a kam by mělo jejich snažení směřovat. Nezbytnou podmínkou jejich úspěšné realizace je samozřejmě schopnost řídících pracovníků vytvářet optimální podmínky pro účast svých spolupracovníků na celém procesu strategického řízení. Přitom je důležité formulovat strukturu, obsah a provedení analýzy s ohledem na její smysl a účel. 2. Cíl a metody výzkumu V první polovině roku 2013 proběhlo dotazníkové šetření, v jehož průběhu byli náhodně osobně osloveni odpovědní manažeři 152 podniků působících převážně na severu Čech. Bližší charakteristiku vzorku respondentů obsahuje tabulka č. 1. TAB. 1: Skladba dotazovaných Obor podnikání Počet zaměstnanců do nad 251 Výroba Obchod Služby Vlastnické vztahy Součást mezinár. společnosti s centrálou mimo ČR Součást mezinárodní společnosti s centrálou v ČR Tuzemské - není součástí zahraniční společnosti Zdroj: vlastní zpracování Cílem výzkumu se stalo posouzení současné situace v používání vybraných nástrojů strategické analýzy zejména v podmínkách hospodářské recese. Autor, učitel, si také šetřením ověřoval aktuálnost náplně učiva a deklarovaných výstupů. Dotazník tvořily v rozhodující míře uzavřené položky dichotomické i polytomické; současně se kladl důraz na validitu a reliabilitu dotazníku. Získané informace byly hodnoceny pomocí srovnávací analýzy. 3. Vybrané výsledky výzkumu Jak vyplývá z tabulky č. 2, odpovědní řídící pracovníci vyjadřují převážně kladný přístup k strategickému řízení. 113
115 TAB. 2: Vztahy ke strategickému řízení ve sledovaných podnicích (v %) Postoje % Strategické řízení dává pracovníkům jasné cíle a směry budoucí činnosti 28 Podniky používající strategické řízení jsou více efektivní 21 Strategické řízení umožňuje reagovat na měnící se podmínky 19 Uplatňování strategického řízení zkvalitňuje práci manažerů 15 Existují podniky, které jsou efektivní i bez strategického řízení 8 Podmínky se mění tak rychle, že manažeři nemohou dlouhodobě plánovat 4 Strategické cíle jsou často obecné 4 Zdroj: [3, 2], vlastní zpracování Tři čtvrtiny dotázaných uvádějí, že ve své řídící praxi uplatňují některé postupy strategického řízení. Detailnější strukturu odpovědí zachycuje tabulka č. 3. Více jak polovina sledovaných podniků formuluje své poslání (misi), v níž deklaruje základní úmysl vlastníků i vrcholového vedení. Zejména podniky, které nejsou součástí zahraniční společnosti a poslání mají zpracované, s ním však většinou neseznamují řadové zaměstnance. TAB. 3: Používání strategického řízení ve sledovaných podnicích Uplatňování strategického managementu Počet zaměstnanců do nad 251 Ano Ne Zdroj: vlastní zpracování Cíle jsou, obdobně jako vize, významným motivačním činitelem. V průběhu zjišťování označovali dotazovaní tři cíle, které považují za nejdůležitější. Na první místo v jejich hierarchii uvádějí spokojenost zákazníků. Podnikové priority zobrazuje tabulka č. 4. Kategorie cílů převzaty kvůli event. komparaci z dostupných údajů Johnsona a Scholese [3, 11]. 114
116 TAB. 4: Pořadí kategorií cílů podle jejich významu (v %) Cíle % SJ* Spokojenost zákazníků Ziskovost Kvalita výrobků a služeb Růst podniku Udržení podílu na trhu Hospodárnost 8 7. Vědeckotechnický rozvoj 2 6. * Pořadí cílů 82 největších podniků USA, 1993 Zdroj: vlastní zpracování, [in: 3, 11], Za hlavní faktory, které ovlivňují tvorbu cílů [3, 11], považují respondenti vlivy okolí a disponibilní zdroje. V šetření označovali maximálně tři možnosti. Zejména vliv okolí je přičítán současné hospodářské situaci země. Závažnost jednotlivých vlivů zachycuje tabulka č. 5. TAB. 5: Faktory ovlivňující tvorbu podnikových cílů (v %) Faktory % Okolí 27 Disponibilní zdroje 27 Vlastnosti managementu 13 Očekávání stakeholders 13 Minulé zkušenosti 11 Interní prostředí 9 Zdroj: vlastní zpracování Podniky při analýze podnikatelského prostředí ve většině případů v podstatě postupují podle zásad MAP [2, 64], i když o podstatě této metody má širší povědomí pouze 15 % oslovených vedoucích pracovníků. Pouze necelá pětina podniků využívá při hodnocení externích analýz Porterův model pěti sil. Matice scénářů, resp. pravděpodobnostní stromy využívají pouze ve třech dotazovaných podnicích. K rozhodování o dalším vývoji podniku, jeho strategických obchodních jednotek, resp. produktů se mohou využívat také portfoliové modely. Z dotazníkového šetření je zřejmé, že tyto techniky uplatňuje pouze 34 oslovených podniků (tedy 22 %). Jedná se převážně o podniky se zahraniční účastí s více jak 50 zaměstnanci. Matici BCG používá 15 podniků, matici GE McKinsey 23 a matici přežití 11. Pouze 4 dotazované podniky 115
117 provádějí rozbor hodnototvorných řetězců, SWOT analýzu uskutečňuje 56 % dotazovaných. Systematicky analyzují své vnitřní prostředí jenom sedm podniků. 4. Shrnutí výsledků Autor se s obdobným souhrnnějším výzkumem nesetkal, v řadě publikací se totiž objevují pouze dílčí informace o praktické aplikaci strategické analýzy a jejich nástrojů v tuzemských podmínkách. Proto nebylo možné provést účinnou komparaci. Z výsledků výzkumu vyplývá, že většina oslovených podniků se ke strategickému řízení hlásí proto, že díky jemu si utvářejí normy fungování, priority v dlouhodobém horizontu včetně cesty, kterou se chystají ubírat. Manažeři větších podniků s centrálou v ČR, resp. v zahraničí zdůvodňují absenci strategických analýz tím, že veškerá významná rozhodnutí přicházejí právě z ústředí. Proto se věnují převážně taktickému a operativnímu řízení, i když některé postupy strategické analýzy přesto uplatňují (např. částečnou analýzu PEST, SWOT). Výzkum ukazuje, že mnoho tuzemských podniků misi nezpracovává. Ve vyspělých ekonomikách se přitom poslání často vyskytuje na předních místech webových stránek i ve výročních zprávách společností; každý zaměstnanec jej zná a každý by se podle něj měl chovat [1, 33]. Některé oslovené podniky s centrálou v ČR, či v zahraničí respektují poslání, včetně nadřazené podnikové strategie, vlastní misi nerozpracovávají. Strategické cíle jsou zásadní pro upřesnění podnikové vize, kterou konkretizují a upřesňují. Výsledky výzkumu se do jisté míry odlišují od údajů, které publikovali Scholes a Kevan před více jak dvěma desítkami let ve svém kultovním díle Exploring Corporate Strategy. Samozřejmě nelze srovnávat hospodářskou situaci USA počátku devadesátých let minulého století se současnými tuzemskými poměry, které tvorbu cílů v rozhodující míře determinují. Dnes většina podniků, zřejmě kvůli recesi, nepočítá s růstem, dokonce realisticky (snad i skepticky) ani neusiluje o udržení svého podílu na trhu. Až překvapující je jejich apatie vůči vědeckotechnickému rozvoji. Za jeden z hlavních důvodů takového přístupu lze zřejmě považovat neúčinnou vládní politiku v této oblasti, popř. fakt, že mateřské podniky zajišťují pro své dcery vědecký výzkum mimo Českou republiku. To ostatně potvrzují i údaje týkající se vlivů působících na tvorbu podnikových cílů. Manažeři reagují především na podnikové okolí, což také potvrzuje výsledek výzkumu rozšířené použití SLEPT/PEST analýzy. Čtvrtina dotázaných okolí analyzuje, ne však systematicky a soustavně. Manažeři také 116
118 realisticky vycházejí při tvorbě cílů z disponibilních zdrojů. Nedostatečný důraz je však kladen na analýzu interního prostředí. Ačkoliv portfoliové analýzy nejsou rozhodujícím nástrojem strategických rozhodnutí [4, 96], přece jen představují jeden z analytických kroků tohoto procesu. Respondenti logicky uvádějí, že je pro ně obtížné získávat potřebné údaje, a když je přece jen získají, ztrácejí na své aktuálnosti. Portfoliové modely lze např. použít tehdy, pokud se podnik rozhoduje o outsourcingu některých svých aktivit. Nebo naopak, když má podnik vlastní zkušené a dobře vybavené IT oddělní, může jeho služby nabízet jiným organizacím. Podstatná většina respondentů nemá ponětí o hodnototvorném řetězci, resp. hodnotové síti, s jejichž pomocí lze vymezovat strategické aktivity podniku. Někteří dotazovaní tuto metodu sice znají, ale nepoužívají především proto, že nemají přístup k potřebným informacím, bez nichž nelze takovou analýzu účinně provést. Závěr Autor si je vědom, že šetřením nepostihl celé spektrum problematiky strategické analýzy, nicméně z výsledků vyplývá, že otázkám strategického řízení by mohlo být věnováno v tuzemských podmínkách více pozornosti. Svůj dluh na tom mají především vzdělávací instituce, které manažery připravují. To ostatně potvrdili i sami respondenti, kteří doporučují pevnější vazbu vzdělávání s praxí, která by vybavila absolventy potřebnými odbornými kompetencemi. Neškodila by zřejmě spoluúčast zkušených manažerů na tvorbě učebních opor, dlouhodobější neformální odborná praxe studentů managementu v podnicích. Řídícím pracovníkům dnes také pomáhají při zavádění systémů strategického řízení nejrůznější agentury, k dispozici jsou specializované internetové portály. Za významnou rezervu na straně managementu lze považovat zapojování nižších článků do procesu strategického řízení. A které metody jsou nejspolehlivější? V tomto ohledu se odborníci většinou liší [1] [2] [4] [5]. Není totiž možné doporučovat obecně platné návody, týkající se struktury a provedení strategické analýzy, ať již např. kvůli turbulentnímu prostředí, charakteru oboru, situaci podniku. Poděkování: Autor děkuje manažerům za jejich vstřícný přístup při dotazníkovém šetření. 117
119 Literatura: [1] FOTR, J., VACÍK, E., SOUČEK, I., ŠPAČEK, M., HÁJEK, S. Tvorba strategie a strategické plánování. Teorie a praxe. Praha: Grada, 2012, 382 s. ISBN [2] HANZELKOVÁ, A., KEŘKOVSKÝ, M., MATHAUSER, M., VALSA, O. Business strategie. Krok za krokem. Praha: Beck, 2013, 162 s. ISBN [3] KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL O. Strategické řízení. 2. vyd., Praha: Beck, 2006, 206 s. ISBN [4] MALLYA, T. Základy strategické řízení a rozhodování. Praha: Grada, 2007, 246 s. ISBN [5] ZUZÁK, R. Strategické řízení podniku. Praha: Grada, 2011, 172 s. ISBN
120 MOŽNOSTI VYUŽITÍ RFID TECHNOLOGIE V RETAILU POSSIBILITIES OF USING RFID TECHNOLOGY IN RETAIL Petr Cimler, Lenka Čechurová Západočeská univerzita v Plzni lcechuro@kmo.zcu.cz Klíčová slova: RFID retail bezkontaktní platba bezkontaktní platební karta Key words: RFID retail contactless payment contactless credit card Abstract: RFID technology has various applications. This article is dealing with one of them. Companies operating in retail are dealing with highly competitive environment and therefore try in many different ways to beguile customers into shopping in their stores. Consumers show interest in spending minimum possible time in a store. Implementation of contactless payment terminals operating on RFID technology helps to fulfil this requirement. The paper given presents results of a research focused on availability of contactless payment in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. Úvod V současné době je pro retailery stále těžší přilákat zákazníky. Jedna z možností zvýšení atraktivity obchodu je zavedení moderních technologií, které zákazníci uvítají. Právě potřeby a přání zákazníků z velké části determinují samotný způsob prodeje, mezi nejčastěji skloňované patří zážitek spojený s nakupováním a tendence zkracování času stráveného na prodejně vyvolaná stále rychlejším životním tempem. Tato tendence významně urychluje zavedení bezkontaktních platebních terminálů. Rychlost s jakou jsou bezkontaktní platební terminály zaváděny, přímo závisí na počtu vydávaných bezkontaktních platebních karet. Cílem příspěvku je porovnat možnosti platby bezkontaktní platební kartou v maloobchodech v České republice a Německu. 119
121 1. RFID technologie v retailu Aplikace moderních technologií do oblasti retailu je vyvolána řadou faktorů jako např. zrychlení odbavení zákazníka při placení, ochrana proti krádežím, sledování pohybu zboží ve skladu a na prodejně, jeho kontinuální doplňování a objednávání apod. Vše uvedené je možné zajistit různými způsoby implementace RFID technologie do maloobchodního podniku. Zavedení této technologie do podniku může být iniciováno zevnitř podniku (s cílem snížit chybovost, zrychlit a zpřesnit informace v reálném čase o skladovém hospodářství apod.) či zvnějšku (pro případ RFID technologie urychlující placení může být vyvolána zákazníky). [5, 7] Užití bezkontaktní platební karty je jednoduché, kartu není nutné vkládat do terminálu, stačí jí přiložit či mávnout nad terminálem a během několika sekund platba proběhne [3]. Do plateb o velikosti 500 Kč či 20 EUR nemusí zákazník vkládat PIN kód, u plateb vyšších než uvedené částky je nutné PIN zadat [2]. Použití bezkontaktní platební karty zkracuje dobu platby na třetinový čas oproti platbě v hotovosti a na poloviční čas při porovnání se standardní platební kartou [1]. Mezi další nejnovější trendy využití RFID technologie v retailu patří inteligentní zkušební kabinky, které umožňují přehrávání oblíbené hudby zákazníka či zobrazení produktů, které se hodí ke zkoušenému kusu oblečení a jsou dostupné v dané prodejně ve zkoušené velikosti. [4] 2. Bezkontaktní platební karty V České republice byly první bezkontaktní karty vydány na přelomu května a června Od té doby bylo vydáno více než 2,5 milionu karet, zpočátku byly vydávány na žádost klienta, v současné době už jsou součástí standardní nabídky. Lidé si je velmi rychle oblíbili, což bylo dáno i rychle se rozšiřujícími možnostmi touto kartou platit v obchodech [8]. Oproti tomu v Německu byly tyto karty vydávány až od poloviny roku Velmi pozvolná výměna terminálů ze stran retailerů a relativně málo bezkontaktních platebních karet v oběhu způsobuje nižší oblibu bezkontaktních plateb v maloobchodě oproti České republice. [6] 3. Současná možnost platby Inspirací pro výzkum byly neexistující informace o přesnějším počtu obchodů, kde je možné platit bezkontaktně a tedy počet podniků, který už RFID technologii využívá. 120
122 Cílem výzkumu bylo tedy zmapovat současnou nabídku možností platby pomocí bezkontaktních platebních karet. Výzkum probíhal v 6 krajích v České republice (Plzeňském, Libereckém, Karlovarském, Středočeském, Ústeckém kraji a v Praze) a ve 2 spolkových zemích Německa (Sasko a Bavorsko) podle totožné metodiky. V každém státě bylo navštíveno 500 obchodů 6 sortimentních kategorií, potřebné informace byly získány na základě pozorování. Konkrétní rozdělení je zachyceno v následující tabulce. TAB. 1: Základní charakteristika vzorku ČR SRN počet obchodů celkem z toho: oblečení potraviny drogerie Elektro bytové vybavení sportovní potřeby Zdroj: autoři, 2013 V rámci výzkumu mohly být navštíveny prodejny jedné značky ve více lokalitách, což umožnilo následné porovnání vybavenosti prodejen jednoho retailera bezkontaktními terminály v různých částech státu. V České republice byly navštíveny obchody celkem 136 retailerů, v Německu 124. V obou zemích byl navštíven přibližně stejný počet prodejen v každé kategorii dle sortimentního typu, je tedy možné porovnávat jednotlivé kategorie zvlášť i všechny prodejny v jednotlivých státech dohromady. Celkové výsledky za všechny prodejny dohromady jsou shrnuty na obrázku 1, kde je vidět jasná převaha možností bezkontaktní platby v ČR, kde je každá druhá prodejna vybavena bezkontaktním terminálem. Oproti tomu v Německu je možné takto platit pouze v každém desátém obchodě. 121
123 OBR. 1: Možnosti bezkontaktní platby v ČR a SRN 100% 80% 48,6% 60% 40% 90,2% standardně 20% 0% 51,4% ČR 9,8% SRN Zdroj: autoři, 2013 Následující dva obrázky detailně zobrazují možnosti platby bezkontaktní platební kartou v České republice a Německu. Nejčastěji je možné bezkontaktně zaplatit v prodejnách s potravinami, naopak nejméně často v obchodech s bytovým vybavením a sportovními potřebami. I nejhorší výsledky, které jsou v rámci ČR dosaženy, jsou výrazně lepší než výsledky německé. OBR 2: Možnosti bezkontaktní platby v ČR 100% 80% 60% 47% 27% 45% 44% 64% 65% 40% 20% 0% 53% 73% 55% 56% oblečení potraviny drogerie elektro bytové vybavení 36% 35% sportovní potřeby bezkontaktně standardně Zdroj: autoři, 2013 V německých obchodech je situace odlišná. Nejčastěji je možné využít bezkontaktní platební kartu v drogeriích, nejméně často v prodejnách potravin. Obchody prodávající bytové vybavení jsou v obou zemích vybaveny bezkontaktními terminály minimálně. 122
124 Při porovnání obou obrázků je možné vyvodit závěr, že žádná z německých prodejen (s respektem sortimentního typu) se vybaveností příslušnými terminály nepřibližuje českým prodejnám. České prodejny jsou minimálně 3x častěji vybaveny bezkontaktním terminálem než německé, v případě prodejen potravin je to dokonce 12x častěji. OBR 3: Možnosti bezkontaktní platby v SRN 100% 80% 60% 40% 89% 94% 84% 90% 95% 92% 20% 0% 11% 6% 16% 10% 5% 8% oblečení potraviny drogerie elektro bytové vybavení sportovní potřeby bezkontaktně standardně Zdroj: autoři, 2013 Závěr Jedna z možností využití RFID technologie v maloobchodě je zavedení bezkontaktních platebních terminálů do prodejen. Ty umožňují zákazníkům, kteří mají bezkontaktní platební kartu významně urychlit placení. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že vybavenost českých prodejen těmito terminály je velmi dobrá, každá druhá prodejna jimi disponuje. Češi jsou též poměrně dobře bezkontaktními platebními kartami vybaveni a novou možnost platby si velmi oblíbili. V Německu je současná situace výrazně horší, bezkontaktní platby jsou možné pouze v každém desátém obchodě. V obou zemích se předpokládá růst počtu vydaných karet stejně jako možností bezkontaktní platby v samotných prodejnách. 123
125 Poděkování: Prezentovaný výzkum byl financován projektem SGS Možnosti a potenciál využití moderních technologií v maloobchodě realizovaným na Katedře marketingu obchodu a služeb Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni. Literatura: [1] Contactless Credit Card Advantages. [online]. Technovelgy, 2013 [cit ]. Dostupné z: [2] FRYATT, L. Sparkasse trials contactless payment. [online]. VentureVillage.eu, 2012 [cit ]. Dostupné z: [3] O CONNOR, C. Chase Offers Contactless Cards in a Blink. [online]. RFID Journal, Vydáno dne: [cit ]. Dostupné z: [4] OSTMAN, Hanna. The smart fitting room concept. [online]. RFID Arena, 2013 [cit ]. Dostupné z: %E2%80%9Csmart-fitting-room%E2%80%9D-concept.aspx [5] RFID FOR RETAIL: Item level tagging. [online]. Impinj, 2013 [cit ]. Dostupné z: _rfid_tagging_ for_apparel_faq.aspx [6] Six German banks to introduce contactless payment with Visa. [online]. Card and Payment Jobs, 2012 [cit ]. Dostupné z: [7] SWEDBERG, C. IER's Expedited Self Payment Kiosk Speeds Up Checkouts. [online]. RFID Journal, Vydáno dne: [cit ]. Dostupné z: [8] TŮMA, O. Bezkontaktní platební karty. Jsou bezpečné? [online]. Penize.cz, 2013 [cit ]. Dostupné z: bezkontaktni-platebni-karty-jsou-bezpecne 124
126 ČESKÉ MODELY PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ Z POHLEDU UŽIVATELE CZECH MODELS PREDICTING FINANCIAL DISTRESS FROM THE USER'S PERSPECTIVE Dagmar Čámská Vysoká škola ekonomická v Praze dagmar.camska@vse.cz Klíčová slova: bankrotní modely Česká republika finanční situace předpověď Key words: bankruptcy models Czech Republic financial situation prediction Abstract: Models predicting financial distress provide a quick answer if an examined corporation has high risk of bankruptcy or not. The creation of these different methods and tools has started since 1960's in the United States. The bankruptcy models have been constructed in the Czech Republic after political-economic changes in Central and Eastern Europe at the end of 1980's and beginning of 1990's. This paper is focused on the introduction of the Czech methods predicting financial distress and it critically valuates the possibilities of their use. Úvod Finanční zdraví a stabilita jsou důležité pro každou podnikatelskou jednotku, protože v případě dlouhodobě špatných finančních výsledků nemůže být její dlouhodobá existence na trhu zaručena. To pak vyúsťuje v odchod z trhu, ať již dobrovolný nebo mnohem častěji nedobrovolný, kdy společnost končí v insolvenčním řízení. Finanční zdraví každé společnosti závisí na řadě faktorů, které se vzájemně kombinují a doplňují. Nejvíce informací o finanční kondici společnosti má samotná společnost, resp. její manažeři. Finanční zdraví ale nezajímá jen společnost samotnou, ale i řadu subjektů, které jsou zúčastněny na jejím podnikání. Mezi tyto subjekty můžeme řadit dodavatele, zákazníky, banky a další finanční instituce, státní orgány apod. Tito partneři potřebují 125
127 pro svou činnost spolupráci se stabilní společností, které nehrozí v bezprostřední budoucnosti odchod z trhu. Pro rychlé posouzení finančního zdraví a stavu proto tito partneři často využívají modely a metody predikce finanční tísně, které jim poskytnou odpověď na otázku, zda analyzovaná společnost je ohrožena zvýšeným rizikem bankrotu, či nikoliv. Tato otázka je důležitá v tržních ekonomikách v každém období, ale výzkumy posledních let [např. 9] ukazují zvyšující se nárůst počtu insolvenčních řízení podnikatelských subjektů, čímž rostou i nároky na možnost předpovědi finančních obtíží firem. Po politicko-ekonomických změnách ve střední a východní Evropě na přelomu 80. a 90. let 20. století dochází ke konstrukci ryze českých metod a modelů predikce finanční tísně. Konstrukce národních přístupů k předvídání finančních těžkostí není typická jen pro Českou republiku, ale i pro další tranzitivní ekonomiky [1]. Zaměřme se nyní na naše české národní přístupy k predikci bankrotu a ukažme si možnost jejich aplikace z pohledu uživatelské praxe. 1. Rodina indexů IN Nejvýraznější zastoupení v rámci skupiny modelů predikce finanční tísně v českém prostředí má neoddiskutovatelně rodina indexů IN vytvořená manželi Neumaierovými. Prvním sestaveným modelem se stal index IN95 [7], který byl nazván dle roku svého vzniku. Index IN95 měl ale i svého předchůdce, protože na úplném počátku 90. let docházelo k přejímání zahraničních přístupů a postupů do českého prostředí, na což navázala úprava zahraničních modelů, tak aby lépe odpovídaly specifikům národní ekonomiky. Tento přístup je charakteristický pro tzv. Altmanův modifikovaný model, kdy došlo k rozšíření originálního modelu o šestý poměrový ukazatel, který je dán jako podíl závazků po lhůtě splatnosti a výnosů, jehož váha ve vyhodnocovací rovnici je mínus jedna [10]. Model modifikovaného Altmanova Z-Score vznikl proto, aby reagoval na tehdejší podnikohospodářskou situaci České republiky, kdy české firmy měly obtíže s hrazením závazků a často se dostávaly do situace, kdy platily se zpožděním, až po datu splatnosti. Situace nebyla zanedbatelná, a proto musela být zohledněna i v predikčních modelech. Ukazateli obsahujícímu závazky po lhůtě splatnosti byla přiřazena relativně vysoká váha. Váha ostatních poměrových ukazatelů se ale v modelu 126
128 neměnila, čímž nedošlo k úpravě původního modelu pomocí testování českých reálných podnikových dat. Tento nedostatek již odstranil výše zmíněný index IN95, který byl sestaven na základě dat více než tisíce českých podniků. Na index IN95 navázal index IN99, který je řazen k bonitním indexům, protože jeho cílem na rozdíl od předvídání finanční tísně podniku je závěr, zda podnik tvoří nebo netvoří hodnotu ve smyslu kladné ekonomické přidané hodnoty (EVA). Po indexu IN99 přišla varianta IN01, která stejně jako poslední člen rodiny IN IN05 [6] zohledňuje věřitelské i vlastnické riziko, odpovídá tedy nejenom na otázku, zda je podnik ohrožen bankrotem, ale zároveň i na otázku, zda tvoří hodnotu. Všechny výše představené modely rodiny IN jsou zkonstruovány pomocí diskriminační analýzy. Uživatel pak dosazuje účetní data do rovnice modelu a výsledek vyhodnocuje s pomocí vyhodnocovacích pásem a zón modelu. Uživatelsky jsou modely založené na myšlence diskriminační analýzy velmi příjemné, protože nevyžadují od uživatele žádné speciální matematicko-statistické znalosti. Výraznou nevýhodou Altmanova modifikovaného modelu a indexu IN95 je použití ukazatele obsahujícího závazky po lhůtě splatnosti, protože zjištění jejich hodnoty je pro externího uživatele silně problematické. Dalším kritickým bodem je důvěryhodnost účetních dat, která jsou vstupním zdrojem pro modely predikce finanční tísně. Většina zahraničních i českých autorů ale přijímá předpoklad, že data jsou důvěryhodná, transparentní a zobrazují reálně a věrně ekonomickou situaci podniku. Pokud tento předpoklad přijmeme také, tak mnohem výraznějším problémem se v současnosti jeví dostupnost základních účetních dat. Mnoho podniků neplní svoji základní zveřejňovací povinnost a jejich účetní výkazy nejsou dostupné. Tato skutečnost je charakteristická pro hospodářství jako celek a je ještě výraznější u podniků, které se dostávají nebo již dostaly do finanční tísně [2]. 2. Nová optika metod predikce bankrotu České akademické prostředí přichází s úvahami a návrhy nových metod předpovídání finančních obtíží podniků i v současnosti, ač sama autorka by byla opatrná v závěru, že dosud vyvinuté modely jsou nedostačující a jejich vypovídací schopnost nízká. K nejnovějším příspěvkům můžeme řadit CCB model (Come Clean Bankruptcy) 127
129 Vítězslava Hálka [3] publikovaný v loňském roce nebo modely zkonstruované pomocí diskriminační analýzy Karasem a Režňákovou [4]. Model V. Hálka se snaží reagovat na většinu kritiky, která je s modely předpovědi bankrotu spojena. Model si klade za cíl vystihnout specifičnost odvětví a vystihnout aktuální ekonomické prostředí. Bohužel z toho vyplývají i výtky na aplikovatelnost tohoto modelu. Model je založen na velkém množství kroků, jejichž obsahová náplň je nám známa z provádění klasické finanční analýzy, což dokládá, že analýza pomocí modelu je velmi obsáhlá a pečlivá, tudíž velmi časově náročná. Přitom bankrotní a bonitní modely jsou většinou autorů vnímány jako rychlé indikátory finančního zdraví podniků [např. 5]. Dalším problémem je, že aktuální ekonomické prostředí se v posledních letech výrazně měnilo, což by kladlo další nárok na uživatele v podobě přizpůsobení modelu, neboť ten byl zkonstruován pomocí dat do nástupu poslední ekonomické krize. Autorská dvojice Karas a Režňáková se drží klasického nástroje diskriminační analýzy pro tvorbu modelu, ale sami zpochybňují vhodnost dat, která jsou použita. Používaná data totiž nejsou normálně rozdělena, a proto dochází ke snaze o jejich normalizování na základě transformací. Je otázkou, zda základní uživatel bude schopen takový model použít, pokud nebude mít dostatečné matematicko-statistické zázemí. Zároveň by uživatel měl být opatrný při interpretaci závěrů, protože jednou z proměnných, které model používá, je celková velikost aktiv. Použití této proměnné znevýhodňuje malé a střední firmy. V současnosti většina firem vstupuje do insolvence zcela majetkově vyprázdněných [2], tj. není v nich již žádná majetková podstata, a proto se použití proměnné celková velikost aktiv jeví vhodně. Odpovězme si ale na otázku, co je cílem predikčních modelů, predikovat blížící se úpadek s dostatečným předstihem, protože pokud jsou firmy již majetkově vyprázdněné, tak již zřejmě dlouhodobě neplnily své základní poslání. Na to ale Hálek [3] argumentuje, že ekonomické úvaha nemá při výběru ukazatelů v algoritmu místo. 3. Metoda životaschopnosti Harry Pollaka Všechny dosud uváděné metody predikce finanční tísně podniku byly založeny výhradně na historických účetních datech, což je zpochybňováno Jindřichem (Harry) Pollakem [8], jehož cílem není přímo hodnotit finanční zdraví podniku, ale věc širší, 128
130 a to jeho životaschopnost. Pollakovým výstupem je metoda životaschopnosti podniků založená na deseti faktorech, převážně exogenních, ovlivňujících podnik a jeho budoucí existenci (výzkum trhu, výrobky odpovídající trhu, spokojení zákazníci, zájmy finančních účastníků, poměr k životnímu prostředí, kapitálová základna, výhodné stanoviště, personál, finanční výsledek a dodavatelé). Kritika této metody je nejčastěji založena na skutečnosti, že je velmi subjektivní, protože při udělování bodů jednotlivým kritériím silně závisí na osobě hodnotitele. Druhý problém je spojen s tím, že posuzovatel musí být s fungováním analyzovaného podniku velice dobře obeznámen, protože jinak nemůže dojít k relevantním záměrům. Doposud metoda nebyla testována na rozsáhlejším vzorku dat. Závěr Závěrem je nutno upozornit, že přehled představených metod predikce finanční tísně podniků, které vznikly v České republice, si neklade za cíl být úplný. Řada autorce známých metod byla záměrně vynechána, a to z několika důvodů. Zhodnocení možnosti použití těchto metod pro uživatele by bylo shodné s metodami představenými, některé přístupy vznikly již v 90. letech a jsou spíše poplatné tehdejšímu hospodářskému prostoru nebo se jedná o metody praxí výrazně opomíjené. Stejně tak stránkový rozsah příspěvku neumožnil rozsáhlejší komparaci, z tohoto důvodu bylo vynecháno přesné znění jednotlivých metod a modelů, které jsou pro zájemce k nalezení v odkazované literatuře. Není pochyb o tom, že model predikce finanční tísně musí nejen poskytovat spolehlivé výsledky pro své uživatele, ale měl by dostát i uživatelskému komfortu, tj. základní uživatel nemusí umět ovládat složitý matematicko-statistický aparát, zároveň mu bude odpověď poskytnuta relativně rychle a data, která metoda používá, jsou pro něj běžně a bez vysokých dodatečných nákladů dostupná. Poděkování: Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Konkurenceschopnost institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IGA2) 129
131 Rozhodující aspekty vývoje konkurenceschopnosti podniků a národních ekonomik v globálním hospodářském systému registrovaného pod číslem VŠE IP Autorka by také ráda osobně poděkovala své školitelce paní doc. RNDr. Ing. Haně Scholleové, Ph.D., a Ing. Jiřímu Klečkovi, Ph.D., za jejich trpělivost a bezmeznou podporu. Literatura: [1] ČÁMSKÁ, D. National View of Bankruptcy Models In: PAVELKA, T. LÖSTER, T. (eds.). International Days of Statistics and Economics. Slaný: Melandrium, 2012, pp ISBN [2] ČÁMSKÁ, D. Základní charakteristiky podniků v insolvenci. In: JEDLIČKA, P. (ed.). Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní konference Hradecké ekonomické dny 2013, Díl I., Ekonomický rozvoj a management regionů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, pp ISBN [3] HÁLEK. V. Predikce finanční tísně podniku na základě vlastního bankrotního modelu CCB. Praha: Gaudeaums, s. ISBN [4] KARAS, M., REŽŇÁKOVÁ, M. Finanicial Ratios as Bankruptcy Predictors: The Czech Republic Case. In: PAVELKOVÁ, D., STROUHAL, J., PASEKOVÁ, M. (eds.). Proceedings of the 1st WSEAS International Conference on Finance, Accounting and Auditing (FAA'12). Athény: WSEAS, 2012, pp ISBN [5] KLEČKA, J., SCHOLLEOVÁ, H. Bankruptcy models enunciation for Czech glass making firms. Economics and management, 2010, no. 15, pp , ISSN [6] NEUMAIEROVÁ, I. Index IN05. In: Evropské finanční systémy. Brno: Masarykova univerzita, 2005, pp ISBN [7] NEUMAIEROVÁ, I. a NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vydání. Praha: Grada, s. ISBN [8] POLLAK, H. Jak obnovit životaschopnost upadajících podniků. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, s. ISBN [9] SVOBODOVÁ, L. Trends in the number of bankruptcies in the Czech Republic. In: JEDLIČKA, P. (ed.). Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní konference 130
132 Hradecké ekonomické dny 2013, Díl III., Ekonomický rozvoj a management regionů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, pp ISBN [10] SYNEK, M. Další metodiky, dostupné z [ ] 131
133 SCHIZOFRENIE A PARADOXY MANAGEMENTU ŠKOL SCHIZOFRENIA AND PARADOX OF SCHOOL MANAGEMENT Robert Čapek Univerzita Hradec Králové robert.capek@uhk.cz Klíčová slova: management školy vzdělání základní škola Key words: school management education basic school Abstract: Text shows the specifics of the general principles of management applied to common basic school. The aims of education are not the same as the goals of the producer. The teachers are not the usual workers. It is also not clear what is the product of education. In this text, I'm trying to prove, hat the patterns of management are not portable to school and for many reasons they can not be. Úvod Téměř každá publikace o managementu obsahuje podobnou definici, jako je tato: Obecné zásady managementu jsou shodné pro různé typy organizací, uplatňují se shodně v podnikatelských subjektech, v průmyslu či ve službách, v neziskových organizacích, ve školství. [2] Rád bych v této krátké analýze ukázal, jak ošidné mohou tyto obecné zásady managementu být v případě státní základní školy. Souhlasím, že management podniků a firem, který respektuje zákonitosti managementu jako vědeckého oboru, zpravidla dostává jasné odpovědi na své otázky. Je pouze záležitostí řídících dovednosti těchto pracovníků, jak kvalitní bude konkrétní realizace. Při této činnosti má management zpravidla dostatek informací, podle kterých se může řídit. Důležitou roli mezi nimi hrají ekonomické ukazatele. Mohli bychom dokonce konstatovat, že pragmatický pohled na záležitosti řízení dělá vše jednoduší: nejdůležitější je zisk. Pokud jej firma negeneruje 132
134 dostatečný, může využít pestrou škálu opatření: zvýšit produktivitu pracovníků, snížit náklady, lépe propagovat svůj výrobek nebo služby, hledat nové trhy, podporovat prodej a další. Tématem tohoto textu je specifická situace managementu škol, kde mnohé obecné zákonitosti managementu neplatí a jejich aplikace může dokonce být kontraproduktivní. Škola je většinou definovaná jako společenská instituce, jejíž tradiční funkcí je poskytovat vzdělání žákům příslušných věkových skupin v organizovaných formách podle určitých vzdělávacích programů. Státní škola je ta, která je organizována státem (nebo obcí), nikoliv tedy soukromá nebo církevní. Ředitelem státní školy (pro jasnější ilustraci předpokládejme, že budu vždy psát o základní škole, kterých je v ČR přibližně pět tisíc) je většinou bývalý učitel. Ten není v otázkách managementu nijak vzděláván, a proto se zpravidla účastní různých vzdělávacích modulů. Tam je s obecnými principy managementu seznámen, ale jak vypadají reálné podmínky pro jejich aplikaci ve škole? 1. Plánování a cíle Nejdůležitějším úkolem manažera v práci skupiny je dosáhnout jistoty, že každý pochopil cíle a účel skupiny, včetně metod pro jejich dosažení. Plánování je ve své podstatě vytváření určité ideje [1] I když obecné cíle jednotlivých škol jsou většinou vepsány ve školních vzdělávacích programech, mohly by být se stejným výsledkem zamknuté v trezoru České národní banky. Učitelé nemívají žádnou povědomost o zaměření školy a její filozofii, natož aby se na ni podíleli. S výjimkou alternativních škol vůbec o filozofii vzdělávání své školy neuvažují. Je opravdu zajímavé, jak málo času věnují ředitelé tomu, aby svému týmu vysvětlili, o co v jejich škole jde. Ale není se čemu divit, učitelé podobné věci ke své práci nepotřebují. V alternativních školách je to jinak, jejich duchovní otcové a matky víceméně dobře popsali filozofii celé školy. Ať to byl Steiner, Freinet nebo Montessori - napsali mnoho knih a jejich pokračovatelé také. Kdybych chtěl tedy učit například ve Waldorfské škole, mohu si přečíst mnoho textů o filozofii a cílech takové školy. Vedení této školy pak své učitele velmi dobře vede právě tím směrem, kam se škola toho typu ubírat má. Ale co by si měl přečíst učitel české školy? Jejich konání je zúženo na jejich vyučovací předmět a snahu daný žáky 133
135 předmět naučit. Ani při tvorbě kurikulárního dokumentu, jakým je Školní vzdělávací program, se na vytváření idejí školy zpravidla nepodíleli a často tvorbu tohoto dokumentu pojímali formálně a s neochotou. Na přímou otázku, jakou má jejich škola filozofii, odpovídají frázovitě, bezobsažnými hesly jako je například připravit žáky na život apod. Velmi málo škol má totiž vzdělávací filozofii, ze které by mohly vycházet konkrétní cíle. Velmi často jsou v jedné sborovně učitelé, kteří působí na žáky v opačných směrech. To, co jeden zakazuje, druhý podporuje. Metody, které jeden učitel používá, druhý zavrhuje. Je nutné stanovit konkrétní cíle (úkoly), které je nutné plnit, a to s určením odpovědností za jejich plnění, určením termínů plnění, určení způsobů průběžné a závěrečné kontroly. [1] Jaké konkrétní cíle má učitel? Jak může být kontrolován? Zeptejte se ředitele, jaké konkrétní (vzdělávací!, ne byrokratické) úkoly zadal učitelům ve své škole. Zeptejte se učitele v české škole, jaké konkrétní (vzdělávací!, ne byrokratické) cíle on osobně má. Odpovědí uslyšíte celou řadu: - připravit žáky na přijímací zkoušky na střední školu; - předat žákům základní poznatky ze svého předmětu; - naučit žáky milovat přírodu; - ukázat žákům, že matematika je potřebná a užitečná věc apod. Různé odpovědi ukazují, že management škol konkrétní cíle nestanovil a žádná odpovědnost není určena. Někteří učitelé preferují u žáků znalosti (žák musí znát všechny české krále), jiní si stanoví vzdělávací cíle v oblasti studijních dovedností (žák by měl umět pracovat s historickými prameny) nebo v oblasti postojů (žák by měl milovat historii). Tyto cíle neukládá management školy, ale vycházejí z osobní preference učitelů. Skutečnost je tedy taková, že učitel si jako pracovník školy ve své primární pracovní činnosti (vzdělávání žáků) dělá, co chce a jak chce. V této věci nemá závazné pokyny ze strany managementu školy, ale pouze povšechný rámec vzdělávacího obsahu, daný svým vlastním tematickým plánem (potažmo Školním vzdělávacím programem). 134
136 2. Kontrola, hodnocení, odměňování Manažerská funkce kontrolování je zaměřena na měření a korigování vykonané práce, aby bylo jisté, že plány budou plněny a cílů dosaženo. Plánování a kontrolování spolu těsně souvisejí, přesto je metodicky vhodné obě funkce při výkladu oddělovat. Management kontroly je obvykle chápán jako systém se zpětnou vazbou, proces kontroly zahrnuje zpětnou vazbu. Podstatou a posláním kontroly je včasné zjištění odchylek od původního záměru, jejich rozbor a přijetí závěrů k nim. [1] Jak se ve škole provádí kontrola? U byrokratických úkolů je to jednoduché, mají termín odevzdání. Ale jak kontrolovat hlavní cíle, tedy vzdělávací? Už jsem naznačil, že konkrétní cíle vlastně často nejsou stanoveny. Ve škole nastává další schizofrenní situace: nekontroluje se produkt, ale proces. Tedy není předmětem kontroly vzdělávací cíl, ale pouze prostředek, který k němu vede: vyučovací hodina. Management školy provádí hospitaci, což je jiný název pro pozorování. A často se vedoucí pracovník chová jako nepříliš dobrý výzkumník: zobecňuje detaily, nezaznamenává své pozorování do připraveného pozorovacího archu, preferuje pouze jediný způsob výuky - a tedy uplatňuje subjektivní kritéria. Pohospitační rozhovor je pak pro mnoho učitelů velmi deprimující zkušenost: poslouchají výtky a příkazy, jak učit správně (tedy podle preferencí hospitujícího). To, co je přehlíženo, je efekt experimentátora a BIAS efekt, tedy fakt, že už svou přítomností ve třídě pozorovatel všechny činnosti výrazně ovlivňuje zvláště když mluvíme o řediteli školy. Protože mnohé vedení škol je bezradné v tom, jak kontrolovat vzdělávací proces, přenáší důraz na kontrolu věcí, které mnohým učitelům připadají (podle mého soudu oprávněně) malicherné tedy na včasnou docházku do práce, školní byrokracii, plnění nepedagogických úkolů apod. Je symptomatické, že v několika nástrojích na měření školního klimatu je školní byrokracie považována za nejzávažnější překážku učitelské profese Dovolím si upozornit na analogickou situaci, která existuje na mnoha fakultách. Kontrolní hodnotící odměňovací činnost se nezaměřuje na vzdělávací činnost (v oblasti kvality přímé pedagogicko didaktické činnosti oblasti se fakulty chovají pasivně a je jim v podstatě lhostejná), ale na to, co je možné jednoduše spočítat tedy na vědecké body. 135
137 Hodnocení pracovníků je proces, v němž se (1) zjišťuje, zda pracovní činnost lidí probíhá v souladu s vytčenými cíli, (2) výsledky se hodnoceným pracovníkům sdělují a projednávají se s nimi, (3) hledají se způsoby, jak zlepšovat pracovní výkony (výstupy práce) a pracovní chování (mezilidské vztahy, tj. vztahy mezi kolegy, k zákazníkům, dodavatelům ). (OBST a kol., 2006, s. 43) Hodnocení pracovníků školy (v našem případě učitelů) skrývá další čertova kopýtka. Jedním ze zajímavých paradoxů je například ten, že na rozdíl od výroby může být učitelova činnost hodnocena ne podle toho, jak ji realizoval, ale podle toho, jak ji učitel posléze prezentuje. Když v továrně nepřišroubuje na pásu dělník šroub, viditelně chybí. Když ředitel vytkne učiteli, že nedostatečně procvičoval učivo, může se učitel bránit, že další hodina je plánována celá jako procvičovací. Pokud ředitel vytkne učiteli, že se žáky málo komunikoval, může učitel tvrdit, že cílem hodiny bylo posílit dovednost žáků vytěžit co nejvíce z mluveného slova učitele a dovednost vést si přehledné poznámky. A tak dále. Učitel deklaruje jednu věc, ale faktem je věc jiná. Ovšem konkrétní indikátor chybí. Hodnocení pracovníků je ve školách prováděno nahodile, plošně a vedení školy analyzuje především chyby a přehmaty učitelů. Dokonce i v případech, kdy výše skutečné odměny neodpovídá představám či požadavkům jednotlivých pracovníků, jsou s oceňováním svého výkonu v přidělené pracovní roli relativně spokojeni, pokud jsou přesvědčeni o tom, že odměny jsou rozdělovány spravedlivě. [2] Obvyklý požadavek na spravedlivé rozdělení mzdových prostředků není ve škole naplňován a ani být nemůže. Odměňování (a tedy motivování) pracovníků je další záležitost, která je ve škole problematická. V případě školy je naprostá většina zaměstnanců učitelé. Drtivá většina učitelů nastoupí do práce jako učitel a ve stejné funkci i odejde do důchodu. Není tu žádná možnost, kam po několika letech pilné práce povýšit. Jedinou vertikální eventualitou je stát se ředitelem nebo jeho zástupcem. To je ovšem cíl, ke kterému vzhlíží jen velmi malý počet učitelů. Jiné funkce jako třeba vedoucí předmětové komise nebo vedoucí kabinetu nejsou nijak honorovány, nejsou chápány jako povýšení, nedelegují žádné pravomoci a jsou vnímány stejně prestižně, jako např. řízení inventurní komise. Tady má vedení školy tedy pouze omezenou možnost, vlastně skoro žádnou, jak povyšovat (a takto odměňovat nebo motivovat) své pracovníky. 136
138 Zbývá tedy plat. Jako každý státní zaměstnanec, i učitel má plat určen tabulkami. Neblahým faktem je, že v tabulce se postupuje vzhůru pedagogickou praxí, odučenými léty. Tedy: kdo učí déle, má větší základní plat. To je samozřejmě demotivující prvek a management školy s tím nemůže nic dělat. Pohyblivá složka odměn není velká a při špatném hospodaření anebo jiné finanční nouzi je první položkou, která roztaje. Ředitelům umožňuje jen velmi malou diferenciaci. Pokud by si měl průměrný učitel vybrat, zda si bude své povinnosti plnit jen velmi ležérně nebo věnovat škole hodiny navíc, aktivně pracovat a nešetřit úsilím, pak několik set korun navíc není žádným velkým hybatelem tohoto rozhodnutí. Je zřejmé, že mladí, ale i starší aktivní učitelů nechápou odměny jako spravedlivé, pokud jejich starší kolegové mají platy vyšší i při mnohem méně aktivnějším přístupu (samozřejmě jsem si vědom, že ve škole neplatí mladý pracovník = aktivní, starý pracovník = neaktivní). 3. Zákazníci nebo klienti Prosperita firmy nevychází z priority vlastních zájmů, kterým se musí přizpůsobit odběratelé, ale naopak ze zájmů zákazníka, kterým se musí přizpůsobit struktura a chování dodavatelů. [3] Jedna z největších schizofrenií managementu školy jako příjemce obecných zásad managementu spočívá ve fatální neujasněnosti, kdo je klientem (respektive zákazníkem) služeb školy a co je produktem vzdělávání. Co je ve škole produkt? Nabízí se odpověď, že vzdělání. Jenomže jaký má takové vzdělání výsledek, co ho reprezentuje, aby ho bylo možné ukázat? Mnoho ředitelů si myslí, že takovou reprezentací vzdělání a propagovatelným produktem jsou známky. Proto školy přecházejí na online systémy, pomocí kterých může rodič známky sledovat od svého počítače. V mysli školního managementu je to totéž, jako výkladní skříň plná baťovských botek. To je ale velký omyl. Na rozdíl od bot, které můžeme posoudit z hlediska kvality materiálu, ruční práce, designu apod., na známce nepoznáme, zda reprezentuje dobrou anebo mizernou práci učitele. Navíc mnoho známek je špatných, čtyřky a pětky a jak ty mohou prezentovat dobrou práci školy? Nad tím se už ředitelé nezamýšlejí. Nebo je školním produktem žákům předané kurikulum, ať to záměrné (dané vzdělávacím plánem) nebo skryté? Pokud ano, proč není rodiči poptáváno jako služba? Mohou rodiče vůbec cokoliv od státní školy poptávat? 137
139 Komu škola skládá účty? Na rozdíl od firmy státu. Přičemž nejen v oblasti ekonomické (hospodaření školy), ale například i v oblasti ideologické. Přitom školy samy hovoří o tom, že jejich klientem je buď žák anebo rodič, případně oba a ani v tom není obecná shoda. Důležité je, že státní školy se chovají, jako kdyby to nebyl nikdo. To by si firma nemohla ke svým klientům nikdy dovolit. Kdyby škola považovala žáka za svého klienta: nikdy by mu nemohla dát špatné známky, čekaly by ho kvalitně připravené vyučovací hodiny, učitelé by ho respektovali jako neopakovatelnou osobnost a používali individuální přístup, mohl by se podílet a rozhodovat o mnoha edukačních záležitostech atd. Kdyby škola považovala za svého klienta rodiče: přijala by ho jako partnera do vzdělávacího procesu, umožnila by mu rozhodovat o důležitých školních záležitostech, nedeptala by ho na nedůstojných třídních schůzkách, nenechala by ho poníženě čekat ve frontách na konzultace, předávala by mu kvalitní informace o vzdělávání jeho dítěte, organizoval, aby pro něho četné akce apod. České školy se chovají k rodičům hanebně a paradoxně se přitom uchází o jeho přízeň a předání toho nejcennějšího, co rodič má jeho dítěte. Závěr Existuje pohled, který tvrdí, že vzdělávání nemůže být pojednáno tržně, protože je službou v obecném společenském zájmu. Specifické rysy vzdělávací činnosti, zvláštní vzájemné vazby účastníků vzdělávání, neměřitelnost výstupů, individuální charakter cílů a další parametry bezesporu školu vyjímají ze zmiňovaných různých typů organizací. Do těch se vrátí, až bude možné spočítat vzdělávací efektivitu projektového vyučování, cenu znalosti myšlenkové mapy, změřit jas dětských očí a spočítat náklady na úsměv rodiče. Literatura: [1] OBST, O. a kolektiv autorů Základy obecného managementu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 74 s. ISBN [2] PITRA, Z. Základy managementu (management organizací v globálním světě počátku 21. století). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 350 s. ISBN
140 [3] VEBER, J. Management. Základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000, 700 s. ISBN [4] Mapa školy pro základní školy. Souhrnná zpráva. SCIO 2008 I. 139
141 KRITÉRIA ÚSPĚCHU VS. HLAVNÍ DŮVODY NEÚSPĚCHU PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH V ČESKÝCH PODNICÍCH SUCCESS CRITERIONS VS. MAIN REASONS OF PROJECT FAILURE REALIZED IN CZECH COMPANIES Lenka Čechurová Západočeská univerzita v Plzni lcechuro@kmo.zcu.cz Klíčová slova: projekt projektové řízení úspěšný projekt příčiny neúspěchu Key words: project project management successful project causes of failure Abstract: Popularity of project management has grown significantly in Czech companies from all industries over the past few years. With growing number of projects executed, need for evaluation of its success grows as well. Evaluation of factors that upset the progress of a project or prevent its successful completation is crucial. The paper given presents a study focused on success criterion identification of projects and main causes of failure of projects carried out by small and medium enterprises operating in the industry of services in the Czech Republic. Data collected from the Czech companies are compared with results of international research. Úvod Společnosti realizují projekty v dynamicky se měnícím prostředí, které ovlivňuje zejména externí projekty (řízení zakázek zákazníků jako projekty), ale též projekty interní (projekty realizované uvnitř podniku realizované čistě pro jeho potřeby) [6, 65]. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat faktory, které jsou považovány za kritéria úspěchu projektů u malých a středních firem působících v sektoru služeb v České republice a ty porovnat s nejčastějšími důvody neúspěchu projektů. 140
142 1. Úspěšnost projektů a faktory neúspěchu Projekty jsou typické tím, že jsou omezeny několika faktory, které jsou nejčastěji zobrazovány projektovým trojimperativem. Ten vystihuje, že projekt je omezen časem, zdroji a výsledky projektu [3, 8]. Autoři nejsou jednotní v otázce, co vše se skrývá pod poslední komponentou trojimperativu. Proto Kapur [5, 80] zavedl jednoduchou rovnici vystihující omezující faktory projektu. Projekt = Harmonogram + Rozsah + Rozpočet + Kvalita. Project Management Institute [1, 43] definoval celkem devět tzv. znalostních oblastí. Tyto znalostní oblasti by měly být brány v úvahu při přípravě i realizaci projektu a lze tedy říci, že do jisté míry ovlivňují úspěšnost projektu. A právě mezi omezujícími faktory obecně a faktory úspěšnosti projektů existuje velmi silná vazba, jak dokládají výsledky mezinárodního společnosti Pricewaterhouse Coopers [4]. Situaci v České republice mapuje výzkum, jehož výsledky jsou prezentovány v tomto příspěvku. 2. Současná praxe řízení projektů Pro výzkum současné praxe řízení projektů v České republice byly vybrány malé a střední podniky působící v sektoru služeb. Ten lze vymezit různými způsoby, pro účely výzkumu byla vybrána definice služeb Světové obchodní organizace [8], které odpovídají skupiny klasifikace NACE F až S [7]. Prezentovaná data představují průběžné výsledky kvantitativního výzkumu. V tabulce 1 je shrnuta základní charakteristika vzorku firem. Celkem budou prezentována data za 65 podniků, z nichž třetina představuje střední podniky, čtvrtina malé podniky a zbylá část mikro podniky. Zastoupení jednotlivých skupin klasifikace NACE je též obsaženo v tabulce. TAB. 1: Základní charakteristika vzorku právní forma velikost podniku podniků s.r.o. a.s. ostatní mikro malé střední celkem celkem zastoupení jednotlivých skupin dle klasifikace CZ-NACE Rev. 2 F 4 J 16 N 3 S 4 G 6 K 2 P 5 H 6 L 2 Q 4 I 2 M 7 R 4 Zdroj: autor,
143 Nejprve je třeba identifikovat, jaká kritéria jsou pro podnik klíčová při rozhodování o tom, zda byl projekt úspěšný či nikoli. Na základě výsledků výzkumu společnosti Pricewaterhouse Coopers [4] bylo respondentům navrženo 6 kritérií s možností uvedení dalšího, který ve výběru nebyl. Respondenti mohli označit libovolný počet kritérií. Následující obrázek zachycuje konkrétní kritéria a absolutní počet jejich označení. OBR. 1: Kritéria úspěšnosti projektů dodržení rozpočtu včasné dokončení naplnění cíle projektu dodržení standardů kvality naplnění ekonomických přínosů dodržení rozsahu projektu Zdroj: autor, 2013 Z obrázku je patrné, že klíčovými faktory úspěšnosti jsou pro 3 podniky z 5 dodržení rozpočtu projektu, časového harmonogramu a naplnění cíle projektu. Pro necelou polovinu respondentů je klíčové dodržet definované standardy kvality a naplnit očekávané ekonomické přínosy. Každý třetí respondent uvedl, že součástí posuzování úspěšnosti projektu je též dodržení rozsahu projektu. Výsledky přibližně odpovídají výsledkům získaným výzkumem společnosti Pricewaterhouse Coopers. Autoři Cooke a Tate [2, 276] zdůrazňují roli spokojeného zákazníka při posuzování úspěšnosti projektu, žádný z respondentů však tuto možnost neuvedl. Nestává se často, že projekt běží přesně podle představ či v ideálním případě plánu projektového manažera. Během projektu může docházet a často také dochází k situacím, které mají vliv na jeho úspěšnost. Na obrázku 2 jsou shrnuty nejvýznamnější faktory, které svým vlivem znemožňují do jisté míry úspěch projektu. Pro úplnost je třeba uvést, že respondenty dotazníkového šetření byli projektoví manažeři, členové projektového týmu či ředitelé firem. 142
144 Celkem bylo respondenty identifikováno 30 příčin neúspěchu projektu, pro účely článku bylo vybráno 12 nejčasteji se opakujících, které jsou včetně absolutní četnosti jejich výskytu zachyceny na následujícím obrázku. OBR. 2: Nejčastější příčiny neúspěchu projektu změny rozsahu projektu během realizace změny v okolním prostředí časové zpoždění špatná komunikace nedostatečné množství lidí nejasné priority při souběhu více projektů špatně nadefinované cíle projektu nedostatečné množství peněz nedostatečná kontrola průběhu projektu zanedbávání plánovací činnosti není software usnadňující plánování nedostatečná kvalifikace členů týmu Zdroj: autor, 2013 Příčiny neúspěchu je možné rozdělit na ty, které jsou projektovým manažerem a celým týmem neovlivnitelné a na ty, které projektový tým v čele s projektovým manažerem může ovlivnit. Jednoznačně ovlivnitelné příčiny neúspěchu jsou například špatná komunikace, zanedbání plánovací činnosti, nedostatečná kontrola průběhu projektu či nedostatečná kvalifikace členů projektového týmu. Časové zpoždění leží na pomezí mezi dvěma skupinami příčin, pokud se projekt opozdí oproti plánu, může to být dáno externími příčinami, které jsou neovlivnitelné (např. počasí), naopak může být časové zpoždění též interního charakteru, tj. časový harmonogram byl špatně sestaven či byly nepřesně odhadnuty doby trvání jednotlivých činností, což ve svém důsledku způsobí zpoždění projektu oproti plánu. Již zmíněný výzkum společnosti Pricewaterhouse Coopers [4] se též zaměřil na odhalení nejčastějších důvodů neúspěchu projektu. Jednoznačně nejčastější příčinou bylo časové zpoždění, které nastalo vinou špatných odhadů dob trvání činnosti. Dále 143
145 bylo zjištěno, že neúspěch zapříčinila nedostatečná podpora projektů vrcholovým vedením podniku a též špatně definované cíle projektu. Stejně jako v případě výzkumu v českém prostředí se dále objevily změny rozsahu projektu během jeho realizace, nedostatečné zdroje, špatná komunikace a změny v okolním prostředí. Je tedy možné říci, že firmy působící v České republice i ty působící po celém světě čelí stejným problémům. Ve výsledcích českých podniků se neobjevila žádná příčina neúspěchu projektu, která by byla unikátní. Mezi vybranými příčinami neúspěchu a kritérii pro hodnocení úspěšnosti projektu lze najít shodu. Nejčastější příčina neúspěchu byla označena změna rozsahu projektu během realizace. Zajímavé je, že 2 ze 3 firem (konkrétně 16 z 24), které tuto příčinu označily, též uvedly, že úspěšný projekt posuzují též podle dodržení rozsahu projektu. Tyto firmy tedy kladou na rozsah projektu důraz, ale zároveň jim způsobuje problémy. Prakticky stejný výsledek byl zjištěn u časového zpoždění, tj. 2 ze 3 firem (přesně 13 z 20) se vyjádřily, že mají problém s dodržením časového harmonogramu, přestože podle jeho dodržení posuzují úspěšnost projektu. Velmi podobný výsledek byl nalezen též u definice cílů projektu, kde 3 z 5 firem (přesněji 9 z 15) měly s jejich definicí problémy a zároveň je považovaly za měřítko úspěšnosti. Z výše uvedeného je patrné, že mezi faktory posuzující úspěšnost projektu a příčinami neúspěchu existuje vazba. Závěr Jako nejčastěji používaná kritéria úspěšnosti projektů jsou v současné praxi českých podniků považována dodržení rozpočtu, dodržení časového harmonogramu a naplnění cílů projektu. Poslední dvě jmenovaná kritéria byla též často zmiňována jako faktory způsobující neúspěch projektu, což dokládá provázanost faktorů určujících úspěch projektu a příčin neúspěchu projektů. Mezi nejčastěji uváděnými důvody neúspěchu projektů lze najít poměrně dost těch, které je možné v rámci kontinuálního vzdělávání projektového manažera a členů projektového týmu eliminovat jako např. špatná komunikace, nedostatečná průběžná kontrola projektu či kvalifikace členů týmu. 144
146 Literatura: [1] A guide to the project management body of knowledge (PMBOK guide). 4th ed. Newtown Square: Project management institute, 2008, 467 s. ISBN [2] COOKE, H., TATE, K. The McGraw-Hill 36-hour project management course. New York: McGraw-Hill, ISBN [3] DOBSON, M., S. The triple constraints in project management: managing innovation in complex products and systems. 3. ed. Vienna, Va.: Management Concepts, 2004, 77 s. ISBN [4] Insights and Trends: Current Portfolio, Programme, and Project Management Practices The third global survey on the current state of project management. [online] PricewaterhouseCoopers, [cit ]. Dostupné z: [5] KAPUR, G., K. Project management for information, technology, business, and certification: managing innovation in complex products and systems. 3. ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson/Prentice Hall, 2005, 528 s. ISBN [6] KODAMA, M. Project-based organization in the knowledge-based society: achieving project bottom-line succe$$. 3. ed. London: McGraw-Hill, 2003, 493 s. ISBN [7] NACE Rev. 2.0: Metodická příručka. [online]. Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z: ce%29/$file/metodicka_prirucka_cz_nace_rev_2.pdf [8] Sector-by-sector information: Services sectoral classification list. [online]. World Trade Organization, 1991 [cit ]. Dostupné z: 145
147 KRITÉRIA IMPLEMENTACE LOGISTICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU CRITERIA FOR IMPLEMENTATION OF LOGISTICS INFORMATION SYSTÉM Šárka Čemerková, Marta Wilczková Slezská univerzita v Opavě cemerkova@opf.slu.cz, wilczkova@opf.slu.cz Klíčová slova: logistika informační systém kritéria implementace Key words: logistics information system criteria implementation Abstract: The paper deals with the research on criteria for the implementation of logistics information system in the enterprise. Providing of the information flow is part of the management of logistics activities, which aim is to provide the required level of customer service. The cost of information flows management are part of the total logistics costs and therefore according to data about the information needs, one of the most important tasks of company management is to decide on the amount of investment in the establishment of logistics information system and the amount of its operation cost. Úvod Zajištění vysoké úrovně zákaznického servisu je základním úkolem řízení logistiky v podniku a nutné pro udržení stabilního postavení na trhu a zabezpečení konkurenceschopnosti. V rámci logistiky to znamená nutnost řídit hmotné toky, a proto je nutné zajistit optimální úroveň toků informačních. Předpokladem zabezpečení vhodných informací v podnicích je výběr a implementace logistického informačního systému (LIS). Úkolem LISu je shromažďování, zpracování, uchovávání a následná distribuce údajů na místa, pro která jsou vybrané informace nezbytně nutné pro realizaci 146
148 logistických aktivit a tím dosažení všech cílů, které jsou v kompetenci pracovníků logistiky v podniku. 1. Výběr a nákup logistického informačního systému Implementace logistického informačního systému předpokládá znalost kritérií, která jsou nutná pro nákup a provoz informačního systému. V podnicích jsou k dispozici odborníci se zkušenostmi se zaváděním různého software potřebného pro podnikání, ale pro oblast logistiky tyto znalosti nejsou dostatečné. Prvním problémem je samotný přístup k řízení logistiky v podniku, kde častokrát chybí odborníci se zaměřením na logistiku a častokrát se pravomoc a zodpovědnost tříští v několika útvarech bez znalosti vztahů mezi jednotlivými logistickými aktivitami a odpovídajícími náklady [1], které jsou navzájem závislé. Proto i informační systém, nebo spíše vybraný software, podniky pořizují podle požadavků jednotlivých oddělení bez ohledu na vztahy mezi logistickými náklady. V případě, že podnik má odborníky, kteří se věnují logistice, tak dalším problémem může také být snaha o získání nejlepšího a tím častokrát příliš nákladného informačního systému bez ohledu na skutečné informační požadavky, přičemž motivací se stává zájem být nejúspěšnější firmou ve všech oblastech, tj. v práci s informacemi, a ze zřetele se ztrácí core-business a zájem zákazníka. Další opomíjenou možností v rámci řízení informačních toků v podniku může být outsourcing. V podnicích je malý zájem o outsourcing v oblasti správy informačních systémů především z obavy manažerů podniku ze ztráty, znehodnocení nebo zcizení dat a proto preferují častokrát méně efektivní přístup, kdy se shromažďování, třídění, uchovávání a distribuci dat věnují samostatně ve firmě. Pro výběr a nákup vhodného LISu je nutná spolupráce všech oddělení [2], které se podílejí na řízení a využívání logistických informací. Na základě společného postupu je nutné stanovit soubor kritérií, která budou představovat primární nákupní požadavky na dodavatele LISu. 147
149 2. Vlastní výzkum Cílem výzkumu bylo zjistit, která kritéria jsou pro podniky při zavádění LISu nejvýznamnější, dále zda firmy zajišťují správu LISu samostatně. Dotazníkové šetření proběhlo v měsících duben a květen Nástrojem výzkumů byly standardizované anonymní dotazníky vypracované pracovníky katedry logistiky OPF SU v Karviné. Dotazníky byly tazateli (studenty OPF SU) vyplněny pomocí face-to-face rozhovorů s majiteli (jednateli) náhodně vybraných firem. Vyplněné dotazníky byly podrobeny optické kontrole a následně zpracovány za použití MS Excelu. Tazatelé oslovovali respondenty v Moravskoslezském kraji. Bylo získáno celkem 82 řádně vyplněných dotazníků. 2.1 Charakteristika respondentů Z hlediska právní formy lze respondenty rozdělit takto: největší podíl zaujímají společnosti s ručením omezeným (61%, 50 firem), následované shodně po 19,5% OSVČ a akciovými společnostmi (16 firem). Jiné typy právních forem se mezi dotazovanými firmami nevyskytly. Na druhou stranu, toto jsou nejběžnější právní formy v podnikatelské sféře. Ve vybraném vzorku firem jsou co do velikosti firem zastoupeny všechny typy společností. Největší podíl (24,6%) zaujímají malé firmy s maximálně 5 zaměstnanci následované společnostmi s počtem zaměstnanců 6 až 19 (21%). Třetí místo obsadily firmy s 250 a více zaměstnanci (15,8%) následované na čtvrtém místě společnostmi s počtem zaměstnanců 26 až 49 (14%). Naopak nejmenší podíl zaujímají společnosti s 50 až 99 zaměstnanci (7%) a s 20 až 25 zaměstnanci (5,3%). Předmětem zájmu tazatelů byl i obor podnikání dotazovaných firem. Protože není výjimkou, že má firma více oborů podnikání, uváděly firmy ten obor, který je pro ně hlavní. Největší podíl (29,3%) zaujímají shodně firmy věnující se průmyslu a obchodní společnosti následované společnostmi podnikajícími ve službách (22%). Čtvrtou pozici obsadily stavební společnosti (9,8%). Nejméně jsou ve vzorku zastoupeny dopravní firmy a zemědělci (oboje 4,9%). Je také běžnou praxí, že firmy působí z hlediska oblasti působení na více trzích. Respondenti proto vyplňovali převažující oblast působení. Mezi respondenty tvořily firmy s převažující působností na mezinárodním trhu největší podíl (29,3%) 148
150 následované firmami s národní působností (26,8%). Firmy s místní působností a krajskou působností zaujímají stejný podíl (22%). Z geografického hlediska převažují ve zkoumaném vzorku firmy z okresu Karviná (39%) následované firmami z Ostravy (29,3%) a Opavy (14,6%). Nejméně jsou zastoupeny firmy z okresu Frýdek-Místek (9,8%) a Nový Jičín (7,3%). 2.2 Kritéria implementace a správa LISu Součástí výzkumu bylo posouzení, která kritéria vedení firem považuje v rámci zavádění LISu za nejvýznamnější, jedná se o soubor následujících proměnných: návratnost, cena, kvalita, komplexnost, rozšiřitelnost, servis, SW náročnost, HW náročnost. Po zavedení informačního systému je dalším důležitým prvkem rozhodnutí o správě systému. OBR. 1: Realizace správy LISu ve firmě 10% 24% 66% sami outsourcing obojí Z obrázku je zřejmé, že převládá správa LISu v režii firem. Závislost mezi dvěma kvalitativními znaky právní forma a správa LISu byla testována chi-kvadrát testem nezávislosti v kontingenční tabulce. P-hodnota testu je rovna 0,0008, což svědčí ve prospěch závislosti mezi znaky, kdy OSVČ a s.r.o. preferují vlastní správu, naopak akciové společnosti outsourcing. Firmy také odpovídaly na otázku: Jaká kritéria jsou pro Vaši firmu rozhodující při zavádění LISu? Každé z kritérií, viz tabulka, hodnotily škálou 1 velmi rozhoduje, 2 průměrně rozhoduje, 3 nerozhoduje, 4 neumím posoudit. V tabulce jsou zachyceny u každého kritéria také průměrné známky, a to celkem a také bez položky neumím posoudit. Kritérium s nejnižším průměrným hodnocením je pro firmy nejdůležitější, naopak s nejvyšším průměrným hodnocením má při rozhodování nejmenší váhu. 149
151 TAB. 1: Průměrné hodnocení kritérií Počet firem hodnotících danou známkou průměr celkem průměr bez 4 Návratnost , ,72973 Cena , , Kvalita , , Komplexnost , , Rozšiřitelnost , , Servis , SW náročnost , , HW náročnost , ,28125 Respondenti byli také dotazováni, zda jim ve firmě schází logistický odborník se vzděláním na úrovni Bc. a Ing. Kladně v obou případech odpovědělo pouze 8 firem. U úrovně Bc. odpovědělo 24 firem, že toto nedokážou posoudit, u úrovně Ing. se jednalo o 32 firem. Zbytek odpovědí byl záporný. Toto vysoké číslo lze vysvětlovat tím, že mnoho lidí má stále pojem logistika spojený výhradně s dopravou, popřípadě se skladováním, a nechápe logistiku v celé její šíři. 3. Možnosti zlepšení zajištění logistických informačních toků V rámci implementací logistického informačního systému je nutné uvědomit si, že podnik musí dosahovat logistické cíle, kterými jsou zajištění požadované úrovně zákaznického servisu a optimální řízení celkových logistických nákladů. Základním předpokladem dosahování cílů v oblasti logistiky je zajištění vysoké odborné úrovně pracovníků se zaměřením na logistiku, a akceptace specifik řízení logistiky a tím i specifik práce se zajištěním informačních toků. V návaznosti na zvýšenou odbornost pracovníků je pak možné analyzovat náklady na zavedení a provoz LISu a je nutné zvážit realizovatelnost nových přístupů k práci s informacemi (větší důraz na elektronickou výměnu dat v rámci celého dodavatelského řetězce) a posoudit také možnosti outsourcingu v oblasti IT. Další možností, která může přispět k lepšímu řízení logistických nákladů v oblasti práce s informačními toky je výběr vhodného postupu pro zajištění, implementaci a provozování LISu. Návrh postupu: 150
152 1. Identifikace potřeby informaci a identifikace informačních toků. 2. Analýza informačních toků, především se zaměřením na vznik, zpracování a dodání informací ve správný čas na požadované místo s ohledem na redundance. 3. Stanovení kritérií pro výběr LISu zaměření na možnost podpory řízení celkových logistických nákladů, zajištění kompatibility s informačními systémy zákazníků, dodavatelů, snížení duplicit a redundance v informačních tocích apod. 4. Porovnání a výběr vhodného dodavatele LISu na základě vybraných kritérií, mezi které také patří možnost další podpory ze strany dodavatele. 5. Implementace a provoz LISu důraz na jednoduchost, rychlost a použitelnost. 6. Kontrola a hodnocení úspěšnosti provozu LISu v podniku zjednodušení a zefektivnění informačních toků, výsledky v oblasti řízení celkových logistických nákladů a zajištění zákaznického servisu. 7. Následná opatření v oblasti individualizace informačních sestav, zákaznické podpory od dodavatele. Závěr Implementace logistického informačního systému v podniku představuje velkou finanční investici, úkolem které je zajištění zlepšení dosahování logistických cílů a tím zabezpečení cílů celopodnikových. Management každého podniku musí při rozhodování vycházet z informačních potřeb pro realizaci logistických činností a brát v úvahu možnosti dalšího rozvoje a trendy v oblasti podnikové logistiky. Poděkování: Článek byl vytvořen v rámci projektu OP VK č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studijních programů na Slezské univerzitě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné. Literatura: [1] GRANT D., B., LAMBERT, D., M. a kol. Fundamentals of Logistics Management. European edition. London: The McGraw Hill, ISBN [2] LUKOSZOVÁ, X. Nákup a jeho řízení. Brno: Computer Press, ISBN
153 SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ A JEHO DOPADY NA VÝKONNOST PODNIKŮ V CESTOVNÍM RUCHU THE IMPACTS OF CONSUMER BEHAVIOR UPON THE TOURIST TRADE COMPANY PERFORMANCE Helena Čermáková, David Mareš Česká zemědělská univerzita v Praze cermakovah@pef.czu.cz, mares@pef.czu.cz Klíčová slova: spotřební chování výkonnost stabilita cestovní ruch Key words: consumer behavior performance stability tourist trade Abstract: The paper is dealing with the impacts of consumer behavior and customer preferences upon the tourist trade companies performance. In the first part, the consumer behavior and consumer preferences are defined and an analysis of statistical data using the methodology chosen is added. It is continued by analyzing and by presenting appropriate indices for measuring the performance in tourist trade enterprising. The paper continues by a specification of causal relations between consumer behavior and performance, thus also by a stability analysis in tourist trade both from the viewpoint of the consumption of individuals and from that of enterprising units in tourist trade. Úvod Spotřební chování jako celek vykazuje specifika, která se mohou definovat jako měřitelná a neměřitelná a která ve svém důsledku hrají klíčovou roli při preferencích spotřebitele, a tudíž při jeho spotřebních vydáních. To vše má rovněž dopad na obrat, výkonnost a stabilitu podniků v cestovním ruchu. Pokud bude definováno spotřební chování, pak jen na statistických a měřitelných datech, ke kterým se zvolí vhodná metodika tak, aby se dala určit příčinná souvislost spotřebního chování zvláště pak vlivu preferencí spotřebitele na výkonnost a stabilitu podniků v cestovním ruchu. Pro 152
154 měřitelnost výkonnosti a stability jsou zvoleny vhodné ukazatele vzhledem ke specifiku podnikání v cestovním ruchu. 1. Spotřební chování Vzhledem k tomu, že tématem stati je problematika cestovního ruchu, musí se k ní přistupovat z pohledu nutnosti či zbytnosti spotřebních vydání. Výdaje na kulturu TAB. 1: Spotřeba domácností SRÚ průměry na 1 člena domácnosti ročně v letech ROK Spotřební vydání v Kč v tom (%) 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 2. Alkoholické nápoje, tabák ,1 19,3 19,3 19,1 2,7 2,8 2,8 2,9 3. Odívání a obuv 5,2 5,0 5,0 4,8 4. Bydlení, voda, energie, paliva 5. Bytové vybavení, zařízení domácn. opravy 19,9 21,4 21,7 22,4 6,8 6,7 6,2 6,2 6. Zdraví 2,7 2,7 2,7 2,7 7. Doprava 11,1 10,5 10,7 10,9 8. Pošty a telekomunikace 4,7 4,6 4,6 4,5 9. Rekreace a kultura 10,5 10,3 10,2 9,8 10. Vzdělávání 0,6 0,6 0,7 0,6 12. Ostatní zboží a služby (např. osobní péče pojištění a další) 10,6 10,9 11,1 11,0 Zdroj:[1] 153
155 a cestovní ruch se mohou považovat za nemandatorní výdaje domácností či jednotlivců, za takzvaně zbytné, proto lze předpokládat jejich vysokou citlivost na vývoj ostatních položek spotřeby, zvláště pak na mandatorní nezbytné položky, a rovněž lze předpokládat jejich vysokou citlivost na vývoj hrubé čisté mzdy a na výkonnost ekonomiky jako celku. Výše uvedená tabulka je přehledem všech spotřebních vydání, tj. mandatorních i nemandatorních. Z výše uvedeného lze odvodit, že rekreace a kultura si udržuje stabilní poměr na spotřebních vydáních, a to kolem 10 %, nicméně je třeba tuto hypotézu podrobit hlubší analýze a vycházet z předpokladu, že spotřební vydání se dělí na mandatorní a nemandatorní viz metodika [4, 175]. Rovněž statistický soubor vykazuje odchylku kolem 5 % (součet procent není 100 %, ale kolísá kolem 95 %). Rovněž data za rok 2012, 2013 v době psaní článku nebyla k dispozici (ročenka 2012 obsahuje pouze data z roku 2011) TAB. 2: Upravená mandatorní a nemandatorní spotřeba domácností SRÚ průměry na 1 člena domácnosti v letech ROK Upravené spotřební vydání (Kč) v tom Kč Mandatorní výdaje Nemandatorní výdaje z toho rekreace a kultura , , , ,43 z toho rekreace a kultura v % 32,95 % 32,28 % 32,20% 31,39% z toho alkoholické nápoje tabák 8,47 % 8,77 % 8,84 % 9,29 % z toho bytové vybavení, zařízení 21,34 % 21 % 19,57 % 19,86 % domácnosti; opravy. z toho vzdělávání 1,88 % 1,88 % 2,21 % 1,92 % z toho ostatní služby (např. osobní péče, pojištění a další) 33,26 % 34,16 % 35,04 % 35,23 % Zdroj: [1] a dále upraveno na základě [4, 175] Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitel má pevnou strukturu vydání za nemandatorní výdaje, v nichž se vydaní za rekreaci a kulturu umisťují na druhém místě. Českého spotřebitele lze tedy charakterizovat jako spotřebitele, který má silný sklon vydávat své peněžní prostředky za kulturu a rekreaci, a to ve výši pohybující se nad CZK ročně. Z výše uvedeného lze rovněž vyvodit, že český spotřebitel ve svých 154
156 nemandatorních výdajích preferuje vydání za rekreaci a kulturu. Důležitým faktorem je však čistý příjem, který spotřebitel obdrží a částečně utratí za nemandatorní výdaje. TAB. 3: Čisté peněžní příjmy v relaci s výdaji na rekreaci a kulturu ROK Čistý peněžní příjmy celkem Rekreace a kultura Procento z čistého peněžního příjmu 8,57 % 8,34 % 8,15 % 7,96 % Zdroj: [1] - vlastní zpracování Výše uvedená tabulka jasně ukazuje, že procento připadající na rekreaci a kulturu je stabilní a pohybuje se kolem 8 %. Lze tedy předpokládat, že při zvyšujícím se čistém příjmu či jeho poklesu se bude vydání za rekreaci a kulturu stabilně pohybovat kolem 8 % a na základě toho lze predikovat i budoucí vývoj obratu podnikání v cestovním ruchu, pakliže bude znám předpokládaný čistý příjem v následujících letech. 2. Výkonnost Problematikou výkonnosti se u nás dlouhodobě zabývají autoři [5], kteří spojují výkonnost a tržní hodnotu firmy či modelují prediktivní bankrotní modely pro české podniky jako jsou IN indexy, které navazují na Altmanův model finančního zdraví. Postupným vývojem rovněž docházelo i ke spojování finančních a nefinančních ukazatelů např. u autorů [3], nicméně jako stálý ukazatel pro měření výkonnosti se používaly tržby. TAB. 4: Výkonnost podnikání v cestovním ruchu v mil. Kč ROK Ubytovací služby, stravovací služby, kulturní služby, rekreační a ostatní zábavní služby Zdroj: [2] vlastní zpracování Tržby se mohou považovat za nejvhodnější ukazatel, protože není ovlivněn nákladovou a úvěrovou politikou podniků v cestovním ruchu a lze ho spojovat se spotřebou domácností. Pro další detailnější zkoumání uvedených dat je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že statistický soubor obsahuje v roce 2010 semi-definitivní data a v roce 2011 předběžná data, roky 2012 a 2013 nejsou v době tvorby tohoto článku k dispozici. 155
157 Závěr Z hlediska statistických dat se podařilo analyzovat spotřební chování a preference spotřebitelů v ČR a dopady tohoto chování a preferencí na výkonnost podniků v cestovním ruchu, a to na základě rozložení spotřebních vydání. Českého spotřebitele lze tedy charakterizovat jako spotřebitele, který má pevnou strukturu vydání za nemandatorní výdaje, v nichž se vydání za rekreaci a kulturu umisťují na druhém místě. Rekreace a kultura si udržuje stabilní poměr na spotřebních vydáních, a to kolem 10 %. Český spotřebitel tedy má silný sklon vydávat své peněžní prostředky za kulturu a rekreaci. Vzhledem k hlubší analýze je třeba odvozovat spotřební vydání za kulturu a rekreaci nejen na základě jejich stability v nemandatorních vydáních nebo na celkových vydáních, ale i vzhledem k příjmu spotřebitele; tam však dochází rovněž k stabilnímu poměru vydání za rekreaci a kulturu, a to ve výši kolem 8 %. Českého spotřebitele lze tedy charakterizovat jako spotřebitele, který svá vydání za kulturu a rekreaci nehodlá v nemandatorních vydáních příliš eliminovat ani ve vztahu ke svému čistému příjmu, a to se pak odráží i ve stabilitě tržeb. Literatura: [1] Česká statistická ročenka 2012 [cit ], dostupné na World Wide WEB - [2] Česká statistická ročenka 2012 [cit ], dostupné na World Wide WEB - v_cr [3] KAPLAN, R., NORTON, D. Balance scorecard, Strategický systém měření výkonnosti podniku, 3. Vyd. Praha: Management Press, 2002, 268 s. ISBN [4] MAREŠ, D. Kritické faktory sociálně ekonomického zabezpečení fyzických osob s úvěrem. Ekonomika a řízení ve zdravotních a ekonomických službách, 2013 p.p , ISBN [5] NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy, 1. Vyd. Praha: GRADA, 2004, 215 s. ISBN
158 INTEGRACE DLUHOPISOVÝCH TRHŮ THE INTEGRATION OF BOND MARKETS Liběna Černohorská, Jan Černohorský, Lucie Kynclová Univerzita Pardubice Klíčová slova: integrace dluhopisový trh ANOVA Evropská unie státní dluhopisy Key words: integration bond market ANOVA European Union government bond Abstract: The integration of financial market is actual topic in the context of integrating tendencies within the European Union. We focused on bond markets in this paper. The aim of the paper is to assess the integration of bond markets in the European Union. To do this, we used mathematical-statistical one-factor analysis of variance ANOVA. We applied data about the yield of government ten years bonds of selected countries of the International Monetary Fund. The result is an opinion that the integration of bond markets in the European Union has been deepened. Úvod Trhy státních dluhopisů jsou hlavním zdrojem financování nejen pro centrální vlády jednotlivých zemí, ale i pro municipality. Tyto trhy jsou rovněž důležité proto, že jsou státní dluhopisy považovány za měřítko při oceňování jiných cenných papírů. Integrace dluhopisových trhů může přinést rezidentům dvě podstatné výhody. První výhoda spočívá v tom, že vlády mohou významně redukovat náklady při obsluze svého dluhu, protože integrovaný trh dovoluje investorům se geograficky lépe bránit proti zcela lokálním ekonomickým šokům, což může vést k nižší prémii za likviditu, a následkem toho se mohou snížit platby úroků ze strany vlád. Druhou výhodou je, že integrace dluhopisových trhů přispívá k vyšší transparentnosti a homogenitě při samotném oceňování dluhopisů [7, 25]. 157
159 Cílem článku je pomocí zvolených metod posoudit integraci dluhopisových trhů v Evropské unii. 1. Metodiky hodnocení finanční integrace 1.1 Vymezení pojmů V ekonomické literatuře lze nalézt celou řadu definic procesu finanční integrace. Za obecně užívanou definici integrace finančních trhů se považuje formulace [3, 7] z Evropské centrální banky: Trh pro daný soubor finančních nástrojů a/nebo služeb je plně integrován v případě, že všichni potenciální účastníci trhu se stejnými relevantními charakteristikami: (i) čelí jednotnému souboru pravidel, pokud se rozhodnou jednat s těmito finančními nástroji a/nebo službami; (ii) mají rovnocenný přístup k výše uvedenému souboru finančních instrumentů a/nebo službám a (iii) je s nimi jednáno rovnocenně, když jsou aktivní na trhu. Jak poznamenává [10, 751], různé výnosy identických aktiv jsou zapříčiněny zejména legislativními a ekonomickými bariérami nebo dalšími bariérami, jako je různý jazyk, různé preference spotřebitelů, nedostatečné mobility vypůjčovatelů apod. 1.2 Návrh metodiky hodnocení finanční integrace V teorii i praxi existují různé přístupy k měření integrace finančních trhů (blíže viz [5]). V této práci jsme se rozhodli použít statistickou metodu jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA), která umožňuje porovnávat střední hodnoty několika základních souborů. Princip této metody spočívá v rozkladu celkového součtu čtverců odchylek od aritmetického průměru, vypočítaného ze všech naměřených hodnot na několik složek, které přísluší předpokládaným zdrojům variability. Tyto složky se vzájemně porovnávají a na základě jejich poměrů lze činit závěry, zda celkový rozptyl vznikl především v důsledku rozdílnosti středních hodnot, nebo v důsledku náhodných vlivů [8, 165]. ANOVA tedy testuje nulovou hypotézu, že všechny náhodné veličiny Y i mají stejné střední hodnoty µ i. Pokud je nulová hypotéza zamítnuta, je nutné odhalit, které výběry se od sebe významně liší, a tak způsobily zamítnutí hypotézy. K tomu budeme používat Scheffého nebo Tukeyovu metodu, protože počet pozorování je v každé skupině stejný. 158
160 TAB. 1: Průměrné výnosy ze střednědobých státních dluhopisů v jednotlivých zemích EU v letech , v % p.a. Země Rakousko 3,39 3,80 4,30 4,36 3,94 3,23 3,32 Belgie 3,43 3,82 4,33 4,42 3,90 3,46 4,23 Bulharsko 3,87 4,18 4,54 5,38 7,22 6,00 5,36 Kypr 5,16 4,13 4,48 4,60 4,60 4,60 5,79 Česká republika 3,61 3,68 4,65 4,30 3,98 3,89 3,70 Dánsko 3,40 3,81 4,29 4,28 3,59 2,93 2,73 Estonsko 3,98 4,30 5,63 8,16 7,78 5,97 5,91 Finsko 3,35 3,78 4,29 4,29 3,74 3,01 3,01 Francie 3,41 3,80 4,30 4,23 3,65 3,12 3,32 Německo 3,35 3,76 4,22 3,98 3,22 2,74 2,61 Řecko 3,59 4,07 4,50 4,80 5,17 9,09 15,75 Maďarsko 6,60 7,12 6,74 8,24 9,12 7,28 7,64 Irsko 3,33 3,77 4,31 4,53 5,23 5,74 9,60 Itálie 3,56 4,05 4,49 4,68 4,31 4,04 5,42 Lotyšsko 3,88 4,13 5,28 6,43 12,35 10,34 5,91 Litva 3,70 4,08 4,55 5,61 14,00 5,57 5,16 Lucembursko 2,41 3,30 4,46 4,61 4,23 3,17 2,92 Malta 4,56 4,32 4,72 4,81 4,54 4,19 4,49 Nizozemí 3,37 3,78 4,29 4,23 3,69 2,99 2,99 Polsko 5,22 5,23 5,48 6,07 6,12 5,78 5,96 Portugalsko 3,44 3,92 4,42 4,52 4,21 5,40 10,24 Rumunsko 7,01 7,23 7,14 7,70 9,69 7,34 6,65 Slovensko 3,52 4,41 4,49 4,72 4,71 3,87 4,42 Slovinsko 3,81 3,85 4,53 4,61 4,38 3,83 4,97 Španělsko 3,39 3,79 4,31 4,37 3,98 4,25 5,44 Švédsko 3,38 3,71 4,17 3,89 3,25 2,89 2,61 Velká Británie 4,46 4,37 5,04 4,58 3,65 3,61 3,12 Eurozóna 3,44 3,86 4,33 4,36 4,03 3,78 4,31 Zdroj: výpočty autorů na základě [9] 159
161 K tomu, aby mohla být použita ANOVA, musí být splněny předpoklady normality a homogenity rozptylů základních souborů. V této práci bude využíván Shapiro Wilkův test k ověření normality a Bartlettův test k ověření homogenity rozptylů (blíže viz [8, ]). 2. Data a empirické výsledky V tomto článku jsme použili data Mezinárodního měnového fondu, konkrétně vývoj průměrného výnosu ze střednědobých státních dluhopisů v jednotlivých zemích Evropské Unie (EU). Výchozí data jsou uvedena v následující tabulce. Do analýzy byly zahrnuty všechny země EU vyjma těch, u nichž byl nedostatek statistických dat (Tab. 1). Zkoumané období bude rozděleno na dvě období, abychom mohli vývoj v oblasti integraci dluhopisových trhů. Jako první období jsme stanovili roky a druhé období zahrnuje roky , tj. roky, kdy se již projevily důsledky finanční krize. V případě prvního období byl splněn předpoklad normality (všechny p hodnoty jsou větší než α). Stejně tak byl splněn i předpoklad homogenity rozptylů (p hodnota je větší než zvolená hladina významnosti α = 0,05. Z důvodu rozsahu článku zde uvádíme pouze finální výsledku testu. Takže může být provedena ANOVA. Jelikož byla nulová hypotéza jednofaktorové analýzy rozptylu zamítnuta, tzn., že mezi průměrnými výnosy státních dluhopisů v jednotlivých zemích EU existuje rozdíl, je nutné zjistit, které země se od sebe natolik liší, že způsobily zamítnutí hypotézy K odhalení dvojic zemí, které způsobily zamítnutí nulové hypotézy ANOVY byl použit Tukeyův test. Výsledek tohoto testu je zobrazen v tabulce 2. Na základě výsledku Tukeyova testu můžeme říci, že nejvíce odlišné výnosy ze státních dluhopisů má Maďarsko a Rumunsko (v tabulce orámováno), jejichž výnosy byly ve všech třech analyzovaných letech poměrně výrazně vyšší, než v ostatních zemích EU. Zamítnutí nulové hypotézy také způsobila dvojice zemí Lucembursko Polsko (v tabulce orámováno), jejichž výnosy ze státních dluhopisů jsou vzájemně také odlišné. 160
162 TAB. 2: Mnohonásobné porovnávání výnosů státních dluhopisů v prvním období Zdroj: výpočty autorů na základě [9] Pro druhé období nebylo možné ANOVU použít, protože nebyl splněn předpoklad normality zkoumaných dat (p hodnoty u Kypru a Litvy jsou menší než než α). Proto bylo nutné využít neparametrickou obdobu ANOVY, a to Kruskalův Wallisův test, jehož nulová hypotéza byla zamítnuta (díky velmi nízké p hodnotě), a proto bylo nutné provést vícenásobné porovnávání, které pomohlo odhalit, které dvojice zemí se od sebe liší a způsobily tak zamítnutí nulové hypotézy. Výsledky vícenásobného porovnávání jsou prezentovány v tabulce
163 TAB. 3: Mnohonásobné porovnávání výnosů státních dluhopisů v druhém období Zdroj: výpočty autorů na základě [9] Jak je patrné z tabulky 3, výraznější rozdíl mezi výnosy ze státních dluhopisů byl pouze mezi dvojicí zemí Švédsko Maďarsko (v tabulce orámováno). 3. Diskuse výsledků Pokud porovnáme tabulky č. 2 a č. 3, lze souhrnně říci, že finanční integrace se prohloubila. Trhy vládních dluhopisů zemí EU byly ve druhém období téměř plně integrovány. Porovnáme-li naše výsledky s výsledky studií, které byly provedeny v letech, kdy jednotná měna euro již několik let existovala, nicméně nezkoumají vliv finanční krize, pak ke stejným závěrům dochází např. [3, 35], který konstatuje, že s uvedením eura a společné měnové politiky výnosy vládních dluhopisů konvergovaly ve všech zemích. Naše výsledky korespondují i s výsledky [2, 29], či [4, 17], kteří uvádí, že konvergence bylo většinou dosaženo na dluhopisových trzích zejména zemí Evropské měnové unie. Naopak [1, 2852] tvrdí, že finanční trhy jsou jen částečně integrovány, zejména u zemí, které jsou mimo Evropskou měnovou unii u nich je jasná vyšší náchylnost k externím rizikovým šokům. Podle [6, 62] je patrný vliv finanční krize na integraci jednotlivých částí finančních trhů. V předkrizovém období docházelo k rychlému přizpůsobování cen na všech ve studii sledovaných trzích. S počátkem krize je patrný nástup divergentního 162
164 vývoje až do téměř poloviny roku 2009, kdy se situace na finančních trzích začala dočasně uklidňovat. Závěr Cílem článku bylo posoudit integraci dluhopisových trhů v zemích EU. V tomto článku byla využita statistická metodu jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA). Pomocí ní jsme porovnaly střední hodnoty několika základních souborů dat, kdy celkový součet čtverců odchylek od aritmetického průměru lze rozložit na několik složek, které přísluší předpokládaným zdrojům variability. Tyto složky jsme pak vzájemně porovnaly a na jejich základě učinily závěry o důvodech vzniku celkového rozptylu zda převažuje významnost rozdílu středních hodnot nebo náhodné vlivy. Vycházeli jsme z dat Mezinárodního měnového fondu o vývoji průměrných výnosů ze střednědobých státních dluhopisů v jednotlivých zemích EU v letech Vyjmuli jsme ty země, u nichž nebyla dostupná data v celé časové řadě. Provedená ANOVA nám ukázala, že se integrace na dluhopisových trzích prohloubila. Trhy vládních dluhopisů zemí EU byly ve druhém období, tj. v letech téměř plně integrovány. Poděkování: Článek vznikl za finanční podpory GAČR, projektu č. GA P403/10/1235 The Institutional Responses to Financial Market Failures a dále za finanční podpory vědecko-výzkumné aktivity v oblasti "Hospodářská politika a správa" (Projekt č. SGFES01/2013). Vznik článku byl podpořen Grantovou agenturou ČR v rámci projektu č S Vzájemná interakce krizí státu a bank. Literatura: [1] ABAD, P. a kol. (2010). EMU and European government bond market integration. Journal of Banking & Finance, vol. 34, no. 12, pp , ISSN [2] ADAM, K., a kol. Analyse, Compare and Apply Alternative Indicators and Monitoring Methodologies to Measure the Evolution of Capital Market Integration in the European Union. Palermo: University in Palermo, CSEF
165 [3] BAELE, L., a kol. Measuring Financial Integration in the Euro Area. ECB Occasional Paper Series, No. 14, Frankfurt am Main: European Central Bank, ISSN [4] BERBEN, R. B, JANSEN, W. Bond Market and Stock Market Integration in Europe. DNB Working Papers 060. Amsterdam: Netherlands Central Bank, 2006 [5] ČERNOHORSKÝ, J., KYNCLOVÁ, L. The Impact of the Financial Crisis on Integration of Bond Markets in the European Union. In Proceediíngs of the 14th International Conference on Finance and Banking. Karviná: Silesian University, pp , 2013, v tisku [6] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s Eurozónou. Praha: Česká národní banka, 2011 [7] KOMÁRKOVÁ, Z., KOMÁREK L. Integrace finančního trhu vybraných nových členských zemí EU s eurozónou. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2008 [8] KUBANOVÁ, J. Statistické metody pro ekonomickou a technickou praxi. Bratislava: Statis, 2004, ISBN [9] MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND. International Financial Statistics: Yearbook Washington, D.C.: International Monetary Fund, 2012 [10] VODOVÁ, P. Measuring the Integration of Credit Markets. Proceediíngs of the 12th International Conference on Finance and Banking. Karviná: Silesian University, pp , 2009, ISBN
166 NÁVRH METODIKY TVORBY KOMPETENČNÍCH MODELŮ S VYUŽITÍM METODY AHP A SAATYHO METODY STANOVENÍ VAH THE METHODOLOGY PROPOSAL OF A COMPETENCE MODELS CREATION USING THE AHP METHOD AND SAATY S METHOD OF DETERMINING WEIGHTS Andrea Čopíková Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava andrea.copikova@vsb.cz Klíčová slova: analytický hierarchický proces kompetence kompetenční model Saatyho metoda Key words: analytic hierarchy proces competency competency model Saaty method Abstract: The aim of this paper is to describe the proposed methodology of the competency models creation which was the base for the creation of competency models for given work positions in the organization. There are explained used methods in detail in the introductory part of the paper and then the issue of competencies and competency models and their use in practice is explained. In the application part of the paper, the detail process of the competency models creation is described using quantitative pairwise comparisons (so-called Saaty s method), which belong among the most commonly used methods for determining the weights and it is used in the process of AHP (Analytic Hierarchy Process). Úvod Pojem kompetence se dnes běžně používá ve dvou základních významech. Prvním je kompetence jako pravomoc, oprávnění, obyčejně udělené nějakou autoritou nebo patřící nějaké autoritě. Druhý význam slova kompetence zdůrazňuje schopnost vykonávat nějakou činnost, umět ji vykonávat, být v příslušné oblasti kvalifikovaný. Tento druhý 165
167 význam je spojen s manažerskými kompetencemi a v tomto příspěvku je používán termín kompetence v tomto smyslu. 1. Saatyho metoda stanovení vah a metoda AHP Při tvorbě kompetenčních modelů bylo použito kvantitativní párové srovnávání (tzv. Saatyho metoda). Při této metodě jsou srovnávány všechny páry kritérií a hodnocení se ukládá do tzv. Saatyho matice S = (s ij ), kdy i, j = 1,2,, k. Prvky matice jsou interpretovány jako odhady podílu vah i-tého (w i ) a j-tého (w j ) kritéria [1]: s w i ij ;. (1) wj S ij [ 1/9 ; 9] Samotné porovnání kritérií udává velikost preference, která se vyjadřuje určitým počtem bodů ze zvolené stupnice. Při porovnávání se určuje nejen, zda je jedno kritérium preferováno před druhým, ale také to, o kolik je lepší. Uživateli to umožňuje lépe specifikovat preference k jednotlivým kritériím a zpřesnit tak výsledek konečného rozhodnutí. Saaty doporučuje využít devítibodovou stupnici, jejíž liché stupně jsou opatřeny deskriptory uvedenými v Tab. 1. Sudý počet bodů vyjadřuje mezistupně a slouží k jemnějšímu rozlišení preferencí. Důvody pro zvolený rozsah stupnice jsou okolnosti, že všechny prvky by měly být stejného řádu. TAB. 1: Saatym doporučená bodová stupnice s deskriptory Počet bodů Deskriptor 1 Kritéria jsou stejně významná 3 První kritérium je slabě významnější než druhé. 5 První kritérium je silně významnější než druhé. 7 První kritérium je velmi silně významnější než druhé. 9 První kritérium je absolutně významnější než druhé. Zdroj: [2, 182] Matice S je čtvercová matice řádu n x n, pro jejíž prvky platí:,, (2) 166
168 tedy matice S je reciproční. Na diagonále matice S jsou vždy hodnoty jedna (každé kritérium je samo sobě rovnocenné). Dříve, než se počítají váhy jednotlivých kritérií, je nutné ověřit, zda je zadaná matice párových porovnávání konzistentní. Zjišťuje se tím, zda v zadání jednotlivých párových srovnání nedochází k rozporu. Míru konzistence lze hodnotit různými způsoby, jedním z nich je např. index konzistence definovaný takto: CI ( max n), ( n 1) (3) kde λ max je největší vlastní číslo matice S a n je počet kritérií. Matice S je dostatečně konzistentní, jestliže CI < 0,1 [6]. Výpočet vah ze Saatyho matice je možné provést několika způsoby. Výchozí (Saatyho) postup je založen na výpočtu vlastního vektoru matice v dle vzorce: S v max v (4) Jednou z jednodušších, aproximativních a často používaných metod je stanovení vah s využitím váženého geometrického průměru řádků rozhodovací matice S. Normalizací těchto průměrů (jejich vydělením součtem těchto geometrických průměrů) získáme přibližné váhy kritérií w i. w i k k j 1 k s i 1 j 1 ij s ij 1 k 1 k pro i=1, k.. (5) Pokud je matice S konzistentní, je rozdíl mezi vahami zjištěnými pomocí vlastních čísel v i a přibližnými vahami w i získanými jako normalizované geometrické průměry řádků matice S minimální. Saatyho metoda stanovení vah je základem rozhodovací metody AHP (Analytický hierarchický proces). V metodě AHP se kombinuje kvantitativní i kvalitativní přístup k hodnocení jednotlivých dílčích variant a výsledkem je nejen kvantifikace jednotlivých variant rozhodnutí, ale i návrh optimálního řešení a citlivostní analýza tj. hodnocení reakce modelu na změny vstupních proměnných. Metoda je navíc hierarchická, umožňuje rozkládat složité nestrukturované situace na jednodušší komponenty a vytvářet tak vícestupňové rozhodovací procesy. Hierarchická struktura procesu AHP 167
169 je lineární struktura obsahující několik úrovní, přičemž každá z nich obsahuje několik prvků. Jednotlivé úrovně hierarchické struktury přitom odpovídají uspořádání od obecného ke konkrétnímu - čím obecnější jsou prvky ve vztahu k danému rozhodovacímu problému, tím zaujímají ve struktuře vyšší úroveň a naopak. Nejvyšší úroveň hierarchie obsahuje vždy pouze jeden prvek, kterým je cíl vyhodnocování, naopak nejnižší úroveň představuje jednotlivé varianty (alternativy) řešení. 2. Kompetence a kompetenční modely Kompetenční modely jsou v praxi stále více používány, a to především v organizacích se zahraniční účastí [3]. Kompetence jsou definovány jako prokazatelné charakteristiky osoby zahrnující znalosti, dovednosti, schopnosti, vlastnosti a chování, které jsou důležitým nástrojem k dosažení očekávaných výsledků práce a přispívají k úspěchu organizace. Kompetence můžeme členit: Ze sociálně-psychologického hlediska na kompetence řešení problému, interpersonální kompetence a kompetence sebeřízení. Podle kompetenční orientace organizace na orientaci produktovou (kompetence řešení problému), orientace zákaznická (kompetence interpersonální), orientace provozní a systémová (kompetence sebeřízení) [3]. Kompetence můžeme rovněž rozdělit podle toho, jak pomocí nichž můžeme předpovídat výkon v určité pracovní pozici, a to na prahové kompetence (základní charakteristiky, které každý potřebuje pro danou pozici jako minimální, aby splnil přidělené úkoly) a na odlišující kompetence (rozlišují vynikající výkony od průměrných). Další pohled na dělení kompetencí je založen na typu práce a na něj navázaných potřebných dovednostech. Výsledný profil konkrétní pozice vzniká jako kombinace dovedností z těchto tří kategorií: manažerské kompetence (dovednosti a schopnosti, které přispívají k vynikajícímu výkonu v roli manažera, např. řešení konfliktů, strategické myšlení, koučování a další), interpersonální kompetence (nezbytné pro efektivní komunikaci a budování pozitivních vztahů s ostatními, např. empatie, vyjednávání, prezentační dovednosti a další) a technické kompetence (dovednosti vztahující se ke konkrétní pracovní pozici, např. programování, sběr dat a jejich analýza, sestavování rozpočtu a další). Kompetence lze rozdělit i na základě toho, pro kterou skupinu zaměstnanců jsou určeny, a to na kompetence klíčové (pro všechny zaměstnance), týmové (pro skupiny, které jsou vzájemně závislé a projektově 168
170 zaměřené), funkční (personalistika, finance, marketing atd.), vůdcovské a manažerské [5]. Kompetenční modely poskytují dobrý základ pro vytvoření integrovaného systému řízení lidských zdrojů. Kompetenční modely slouží nejen jako nástroj pro vertikální, ale i horizontální integraci. V rámci řízení lidských zdrojů jsou považovány za spojující prvek všech aktivit. Pole možností využití kompetenčních modelů v procesech řízení lidských zdrojů jsou zachycena ve Schématu 2. SCHÉMA 1: Uplatnění kompetenčního modelu Zdroj: [4,51] 3. Návrh metodiky tvorby kompetenčních modelů v organizaci Proces návrhu kompetenčních modelů na vybrané pracovní pozice byl rozdělen do následujících fází: a) Přípravná fáze. Cílem přípravné fáze bylo získat podklady pro identifikaci klíčových pracovních pozic, pro něž budou kompetenční modely vytvořeny, získat informace o cílech a strategických záměrech vybrané organizace a porozumět organizační struktuře vybrané organizace. b) Fáze získávání dat. Cílem této fáze bylo získat podrobné informace o pracovních pozicích, pro něž budou kompetenční modely vytvořeny. K identifikaci kompetencí pro vybrané pozice byla vybrána technika panelu expertů, technika přímého pozorování a analýza pracovních úkolů. c) Fáze analýzy a klasifikace kompetencí. Cílem této fáze bylo navrhnout předběžný seznam neboli databázi kompetencí. Na základě získaných a následně 169
171 zpracovaných informací z přímého pozorování, z analýzy pracovních úkolů a na základě použité techniky panelu expertů byla vytvořena předběžná databáze kompetencí. d) Fáze popisu a tvorby kompetencí. Cílem této fáze bylo popsat jednotlivé kompetence pro vybrané pozice v organizaci. Nejdříve byla vytvořena stupnice důležitosti kompetencí, tzn. jak důležitá je daná kompetence pro úspěšné fungování na dané pozici (viz Tab. 2). Dále bylo nutno nadefinovat úrovně kompetencí, které slouží k tomu, aby bylo možno posoudit úroveň rozvoje kompetence jednotlivých zaměstnanců (viz Tab. 3). TAB. 2: Stupnice důležitosti kompetencí Stupnice důležitosti Zdroj: vlastní zpracování Popis stupňů důležitosti kompetence má pro dosažení excelentní úrovně výkonnosti vysoce marginální význam kompetence je pro dosažení excelentní úrovně výkonnosti důležitá kompetence je pro dosažení excelentní úrovně výkonnosti velmi důležitá kompetence má pro dosažení excelentní úrovně výkonnosti rozhodující význam TAB. 3: Úrovně kompetencí Úrovně kompetencí Popis úrovně Slabá úroveň 1 Základní úroveň 2 Střední úroveň 3 Vysoká úroveň 4 Excelentní úroveň 5 Zdroj: vlastní zpracování e) Fáze tvorby kompetenčních modelů. Pro tvorbu kompetenčních modelů byla použita metoda AHP (Analytický hierarchický proces), jejímž základem je již dříve zmíněná Saatyho metoda stanovení vah. Vybrané kompetence byly rozděleny do tří skupin: manažerské, interpersonální a technické kompetence. Rozklad kompetencí s využitím metody AHP je znázorněn ve Schématu 2. Z kompetencí znázorněných na tomto grafu byly vytvořeny kompetenční modely pro vybrané pracovní pozice. Pomocí Saatyho metody stanovení vah byly nadřízeným vybrané pracovní pozice a držitelem 170
172 pracovní pozice vzájemně porovnávány jak kompetence na první úrovni (manažerské, interpersonální a technické), tak kompetence v těchto jednotlivých skupinách, s cílem zjistit, které kompetence mají největší hodnotu pro danou pracovní pozici. Z globálních vah u jednotlivých kompetencí byl vypočítán jejich aritmetický průměr. Na základě těchto výsledných hodnot a výše uvedených skutečností byly těmto kompetencím přiřazeny stupně důležitosti dle Tab. 2. Rovněž byly jednotlivým kompetencím přiděleny cílové hodnoty, které udávají očekávanou úroveň kompetence pro danou pozici. Následně pak byly navrženy kompetenční modely pro vybrané pracovní pozice. f) Fáze vyjasnění očekávání. Dalším krokem k vytvoření konečné podoby kompetenčních modelu bylo v rámci diskuse vyjasnění si rozdílného pohledu na důležitost příslušných kompetencí a odsouhlasení navržených stupňů důležitosti a cílových hodnot kompetencí. Na základě těchto skutečností byly vytvořeny kompetenční modely pro vybrané pracovní pozice. SCHÉMA 2: Rozklad kompetencí s využitím metody AHP Zdroj: vlastní zpracování g) Fáze ověření a validizace vytvořeného modelu. V tomto kroku bude prakticky ověřeno, zda kompetenční modely skutečně popsaly takové chování, díky kterému manažeři dosahují excelentních výsledků. To znamená, zda je možno se na vytvořené kompetenční modely spolehnout při výběru, hodnocení, vzdělávání a rozvoji manažerů. Jako způsob validizace bylo navrženo transformovat popisy chování u jednotlivých kompetencí do položek dotazníku a vytvořit nástroj pro 360 zpětnou vazbu. 171
173 h) Fáze implementace kompetenčního modelu do systému řízení lidských zdrojů. Kompetenční modely budou ve vybrané organizaci využívány především při výběru, hodnocení, vzdělávání a rozvoji manažerů a vedoucích zaměstnanců. Závěr Kompetenční model představuje v organizaci jakýsi pomyslný "most". Propojuje práci samotnou s hodnotami a principy organizace. Uplatňování kompetenčního přístupu zkvalitňuje řízení lidských zdrojů v organizaci, přispívá k upevňování a propagaci hodnot organizace, usnadňuje práci manažerům a personalistům při výběru, vzdělávání a rozvoji a při hodnocení zaměstnanců. Cílem tohoto článku bylo seznámit čtenáře s problematikou kompetencí a tvorby kompetenčních modelů v praxi. Příspěvek poskytuje pro specialisty na lidské zdroje, manažery na všech úrovních a pro podnikatele praktické a užitečné informace o možném postupu při tvorbě kompetenčních modelů v organizaci. Povzbuzuje čtenáře k přemýšlení o možnostech využití kompetenčních modelů v praxi a jejich nesporných přínosech. Literatura: [1] FIALA, P. Modely a metody rozhodování. Praha: Oeconomica, ISBN [2] FOTR, J., ŠVECOVÁ, L., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H., RICHTER, J. Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. Praha: Ekopress, ISBN [3] HRONÍK, F. Hodnocení pracovníků. Praha: Grada, ISBN [4] HRONÍK, F., VEDRALOVÁ, J., HORVÁTH, L. Kompetenční modely. Projekt ESF učit se praxí. Brno: Motiv Press, ISBN [5] KUBEŠ, M., SPILEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence. Způsobilosti výjimečných manažerů. Praha: Garda, ISBN [6] SAATY, T. L., VARGAS, L. G. Models, Methods, Concepts & Applications of the Analytic Hierarchy Process. Boston: Kluwer Academic Publishers, ISBN
174 PENÍZE A OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK V ČESKÉ REPUBLICE MONEY AND SECURITY OF BANKNOTES IN THE CZECH REPUBLIC Jaroslava Dittrichová Univerzita Hradec Králové jaroslava.dittrichova@uhk.cz Klíčová slova: peníze bankovky ochranné prvky padělky znalosti Key words: money banknotes protective elements counterfeit money knowledge Abstract: The aim of this paper is to formulate an view on issue of money and their security. In accordance with Act No.6/1993 Coll., on the Czech National Bank, the CNB has the exclusive right to issue banknotes and coins, including commemorative coins, in the Czech Republic. The CNB manages the circulation of currency and promotes the smooth and efficient operation thereof. Then in detail analyzes of individual protective elements of Czech banknotes. Especially for banknotes also provides information about the style of forgery of certain security features. The practical part is focused on the analysis of money. For this intent was selected questionnaire survey on students of University of Hradec Králové, Faculty of Informatics and Management. Úvod V souladu se zákonem č. 6/1993 Sb. má Česká národní banka výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince a řídit peněžní oběh. Současná podoba bankovek, právní a technická ochrana platidel proti padělání je výsledkem dvacetiletého vývoje a existence české měny. Tento příspěvek je věnován bezpečnostním prvkům českých bankovek. Jednotlivé ochranné prvky českých bankovek jsou popsány tak aby bylo zřejmé, jaké jsou jejich bezpečnostní rysy a ztvárnění, následně je věnována pozornost stylu a možnostem padělání a příkladům odhalení falzifikátů. Součástí článku je vyhodnocení dotazníku finančních znalostí o ochranných prvcích českých bankovek na základě šetření (podporované technologií Google Docs) 173
175 u studentů Univerzity Hradec Králové, Fakulty informatiky a managementu zaměřené na znalosti ochranných prvků českých bankovek. 1. České bankovky a jejich ochranné prvky Velikost bankovek je stanovena právní normou. Ochranné prvky na českých bankovkách lze rozdělit do dvou typů: ochranné prvky vznikající při výrobě papíru a ochranné prvky vznikající při tisku. Bankovkový papír, jako důležitý rozlišovací znak pravosti bankovek, je velmi odlišný od normálně používaného papíru především svojí tloušťkou, strukturou a zbarvením. Svoji strukturou vykazuje specifické vlastnosti, mezi které patří vysoká pevnost a pružnost, udávaná výdrž je až 10 tisíc ohybů, což u normálního papíru není možné. Jelikož se při tisku používají různé tiskové barvy se speciálním složením, musí být bankovkový papír schopen tyto barvy pojmout a udržet. Důležitou vlastností je také samotná hmotnost papíru a tloušťka, která je okolo 0,1 mm. Bankovkový papír je speciálně vytvořené spojení vláken rostlinného původu a to především z bavlny, lnu a konopí, zpevněné pomocí různých plnidel a klížidel. Toto složení dodává bankovkovému papíru při zkoumání hmatem jedinečný pocit na omak, některé vlastnosti však ztrácí na své síle při používání a opotřebování bankovek. Přímo při výrobě bankovkového papíru vznikají tři ochranné prvky: vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna. Padělatelé zpravidla používají volně dostupný papír vyznačující se horší kvalitou. Při zkoumání hmatem by mělo být zřejmé, že se jedná o padělek, jelikož samotné složení tohoto papíru je z celulózy. Při dlouhodobém používání se tento papír láme a nedosahuje takových kvalit jako pravý bankovkový papír. Pro zlepšení této záporné charakteristiky papíru používají padělatelé různé vosky a lepidla jako povrchové úpravy. To ovšem dělá padělaný papír hladší, lesklejší a znatelně silnější. [2] Vodoznak je první ze tří ochranných prvků vznikající už při výrobě bankovkového papíru, přesněji při zplstňování papírní hmoty na sítech. Požadovaný obrazec vodoznaku je vylisován speciálně upraveným válcem, který dle potřeby vytlačí do tuhnoucí hmoty místa vyvýšená i zahloubená. Hmota bankovkového papíru pak ztuhne odlišným způsobem od zbytku bankovkového papíru. Rozdělují se dva typy průhledů vodoznaku a to pozitivní, kdy se zvýšený nános hmoty papíru v průhledu proti 174
176 světlu jeví jako tmavší oproti zbytku a negativní, kdy se v místě zeslabení papírové hmoty jeví v průhledu proti světlu jako světlejší. Zajímavou vlastností je nejen použití světlých a tmavých obrazců, ale i jejich kombinace. Současné české bankovky používají lokalizovaný, stupňovitý figurální vodoznak, který je umístěn pouze na určitém místě, ne na celé ploše bankovkového papíru. Stupňovitý vodoznak je tvořen kombinací pozitivního a negativního vodoznaku společně s odstupňováním mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí. Figurální vodoznak představuje portrét osoby, který je na českých bankovkách také zobrazen na hlavním tiskovém obrazci lícní strany. Na padělaných bankovkách vodoznak může úplně chybět nebo je vytvořen natištěním bílé barvy na povrch bankovkového papíru. Vodoznak vyrobený touto technikou nemá odstupňované odstíny a samotná kresba je nepřesná. Padělek lze odhalit i pod UV lampou, kdy se natištěný vodoznak jeví jako tmavá kresba. Vodoznak je napodobován také promaštěním papíru za pomoci různých tuků zvyšujících propustnost světla, nebo vylisováním příslušného obrazce. Tyto techniky by měly být rozpoznatelné jak hmatem, tak i pohledem na bankovkový papír. Ochranný okénkový proužek také vzniká už při výrobě bankovkového papíru. Představuje proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papírové hmoty. Specialitou tohoto prvku je, že na lícní straně vždy po 5 mm vystupuje na povrch. Z rubové strany vypadá jako jednolitý tmavý proužek. Na okénkách stříbrné barvy je čitelný mikrotext s nominální hodnotou bankovky směřující od zdola nahoru. Pro test pravosti je možné přítomnost proužku vypreparovat jehlou nebo špendlíkem například z okraje papírové hmoty bankovky. Na padělcích je ochranný okénkový proužek nahrazen například napodobením kresbou pomocí tužky, pastelky nebo stříbřenky. Jiné padělané techniky využívají natištění linky světlou barvou, nalepením nebo nalisování staniolu, případně horkou ražbou (tepelná úprava). Byly také zjištěny případy, kdy padělek byl složen ze dvou kusů papíru (sendvičový typ) a mezi nimi vložen tenký drátek nebo nit, případně vypreparovaný ochranný proužek z bankovky s nižší nominální hodnotou. Tyto padělky jsou zpravidla nápadné svojí šířkou. [2] 175
177 Ochranná vlákna jsou poslední z ochranných prvků vznikající při výrobě bankovkového papíru. Jsou to barevná vlákna rozmístěná náhodně do vlhké papírní hmoty. Dříve se používaly rostlinné vlákna nebo zvířecí chlupy, dnes se používají vlákna z umělých hmot. Ochranná vlákna lze rozdělit podle viditelnosti na viditelná pod UV lampou a viditelná za denního světla. Na starších vzorech bankovek byly použity vlákna o délce 6 mm viditelná pouze pod UV zdrojem s namodralou fluorescencí. Novější vzory bankovek jsou vybaveny vlákny viditelnými za denního světla, ale i viditelnými pod UV zdrojem se žlutou fluorescencí. Padělatelé používají k nahrazení tohoto ochranného prvku tisk nebo vlákna nakreslí. V případě UV aktivních vláken bývá využit centrofix. O pravosti bankovky se dá, podobně jako u ochranného okénkového proužku, přesvědčit využitím špendlíku nebo jehly a část vlákna vypreparovat z bankovkového papíru. Ochranná vlákna na pravých bankovkách prostupují papírní hmotou a nejsou pouze na povrchu. U napodobenin se pouze seškrábne barva nebo jsou vlákna nalepená na povrchu. [2] Soutisková značka je ochranný prvek vyplývající z technologie tisku. Tento prvek vzniká za současného tisku obou stran bankovky. Jeho dvě části, každá na jedné straně bankovky, se v průhledu proti světlu spojí a vznikne jednolitý obrazec s přesně navazujícími hranami. Starší vzory bankovek obsahovaly písmena C a S. Dnešní typy bankovek tvoří značku ČR. Soutisková značka je kruhová. U padělaných bankovek dochází k tisku postupně, jedna strana zvlášť než druhá. To zapříčiní, že při pohledu proti světlu na sebe jednotlivé části soutiskové značky nenavazují přesně a mnohdy se i překrývají. Skrytý obrazec opět vychází z technologie tisku. Je založen na optickém efektu vyvolaném specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, na které dopadá světlo. Říká se mu také sklopný efekt, protože prvek je viditelný pouze při sklopení bankovky v úrovni očí vodorovně proti zdroji světla. Je umístěn na lícní straně bankovek v ornamentech na rameni portrétu, případně pod ním. V případě pohledu z delší strany bankovky se obrazec jeví jako tmavý (pozitivní), naopak při pohledu z kratší strany bankovky je obrazec světlý (negativní). Padělky tento prvek většinou nemají, protože je velmi těžko napodobitelný a vyžaduje speciální tiskové techniky. 176
178 Opticky proměnlivá barva je poslední ze známých prvků vznikající při tisku. Jak název napovídá, jedná se o prvek založený na optickém efektu, který je vytištěný speciální tiskovou barvou, měnící své zabarvení podle závislosti mezi bankovkou a úhlem, pod kterým na ni dopadá světlo. Zlatá barva, která je vidět při čelním pohledu, se při sklopení proti zdroji světla mění na barvu zelenou. Jedná se o velmi barvu vyráběnou pouze ve Švýcarsku. Proto se používá pouze na bankovkách Kč 5000, 2000 a U pěti-tisícové bankovky je prvek vyobrazen jako šestiúhelník s hlavou lva. U dvou-tisícové bankovky je použita lyra a u tisícové bankovky je lipový list. U starších vzorů bankovek je možné najít barvu purpurovou se změnou na zlatou až zelenou. U novějších vzorů bankovek jsou barvy sjednocené na změnu ze zlaté na zelenou. Výroba samotné bravy je velmi drahá a proto se používá pouze na nominálech vysoké hodnoty. Ku prospěchu ochrany je i fakt, že je vyráběna pouze na jednom jediném místě na světě. Z pohledu kontroly se jedná o efektivní prvek jak ověřit pravost bankovky. Ale ne vždy je dobré se spoléhat pouze na jeden prvek. Opticky proměnlivá barva je další z velmi technologicky pokročilých ochranných prvků. Padělané bankovky zpravidla optickou změnu postrádají. Iridiscentní pruh je další z ochranných prvků vznikající při tisku bankovky. Je to duhově proměnlivý (iridiscentní) proužek o šířce 20mm umístěný na lícní straně bankovky blíže k pravé straně. Na českých bankovkách se nachází pouze na nominálech Kč 1000, 2000 a Při běžném pohledu se jeví jako průhledný avšak při sklopení proti zdroji světla získává slabý barevný nádech s kovovým odleskem (namodralý, nazlátlý). Od shora dolů, na pravém okraji proužku, jsou vyznačena světle (negativně) čísla označující nominální hodnotu bankovky. Při sklopení proti zdroji světla se čísla jeví jako tmavá oproti zbytku pruhu. Iridiscentní pruh bývá často napodobován, proto z hlediska ochrany se nedoporučuje na tento prvek spoléhat. [2] Mikrotext je pouhým okem skoro nerozeznatelný prvek vznikající také při tisku bankovky. Text je tištěn jak tiskem z hloubky tak tiskem z plochy. Umístění na bankovkách je individuální - na lícní straně ve velkém hodnotovém čísle, kolem portrétu, v podtisku textů, atd. 177
179 Na všech bankovkách je vždy na lícní straně v pruhu barvy číselně vytištěna nominální hodnota. Obdobně na rubové straně v pruhu barvy je skryt mikrotext slovně nebo číselně označující nominální hodnotu bankovky. U padělaných bankovek tento prvek většinou chybí. Nejenže je vyžadována speciální technologie pro tisk takto malého textu, ale ve většině je zapotřebí delšího zkoumání na odhalení tohoto prvku. UV barva je použita pro bankovky novějšího vzoru, bezpečnostní prvek je viditelný pouze pod ultrafialovým světlem. Tento prvek je vysoce sofistikovaný, protože UV aktivní prvky nejsou jenom natištěné plochy, ale také části bankovkového papíru, především ochranná vlákna. Nejedná se tedy čistě o prvek vznikající při tvorbě papíru ani při tisku, ale jeho vznik prostupuje celým procesem výroby bankovky. Zajímavostí je, že určité aktivní prvky mají pod ultrafialovým světlem jiné zbarvení a tyto sady barev se také liší mezi jednotlivými nominály. Pro padělatele je velmi obtížné napodobit všechny aspekty ochranného prvku. Je samozřejmé, že pouze natištění UV barvy může být oku matoucí, ale při kombinaci s jinými bezpečnostními prvky se stává tento prvek nenapodobitelný. Především pro UV aktivní ochranná vlákna musí padělatelé počítat i s vytvořením lepšího bankovkového papíru. [2] Hlavní tiskový obrazec bankovky je nejvýraznější část tisku se skládá z umělecky vytvořeného tématu jako portrét osoby. Společně s názvem banky, číselným i slovním označením hodnoty a jinými dekory, tvoří nejnápadnější část celého tisku bankovky a je mu věnována největší péče při tisku. Zpravidla je tisk proveden barvou tisknutou z hloubky. Podtisky jsou v posledních letech velmi využívanou technologií pro znemožnění vytváření kopií. Jsou to jemné, sotva viditelné opakující se geometrické obrazce nebo ornamenty. Spoluvytváří hlavní tisk, dodávají bankovce větší barevnost a mají především ochrannou funkci před fotochemickou reprodukcí. Dodatek V bankovkové grafice se nepoužívá rozklad obrazu do pravidelně uspořádaných bodů pomocí autotypické sítě, jak je tomu běžné u novinového tisku. Z tohoto důvodu nenajdeme na bankovce souvislé plochy barvy, ale obrazce jsou tisknuty pomocí individuálně vedených linií (liniový tisk). 178
180 Čísla bankovek jsou jedinečná pro každou bankovku. Je zaručeno, že u jedné série se čísla neopakují a ani po zničení neupotřebené bankovky se stejná čísla znovu nepoužijí. Důležitým prvkem ochrany bankovek je i jejich barevnost avšak mohou nastat rozdíly v barevnosti na stejném nominále různé série. Podobně různé chemické vlivy mohou u bankovek způsobit barevné změny, nejčastěji například vypráním. Často bývají jako vyprané bankovky předkládány padělky zhotovené na černobílém reprodukčním zařízení. [2, 3, 4, 5] 2. Padělky Při padělání bankovek mají padělatelé jediný cíl. Vyrobit nejvěrnější kopii pravé bankovky, tu pak prodat za zboží a lehce získat bankovky pravé. V praxi je tento cíl stejný ať již se jedná o organizovanou skupinu nebo pouze jednotlivce. Nezákonné reprodukování peněz je trestným činem téměř v každém státě. V případě usvědčení jsou tyto činy považovány za velmi vážné a následná výše trestu tomu také odpovídá. V České republice je Česká národní banka jediným emitentem hotovostních peněz ze zákona a pravidelně sleduje počet padělků na našem území. Statisticky jsou padělky podle České národní banky rozděleny do 5 skupin: neumělý padělek (nebezpečnost 5) - velmi snadné rozpoznání padělku, nekvalitně zpracované ochranné prvky, méně zdařilý padělek (nebezpečnost 4) - napodobení tiskových technik i ochranných prvků je nedokonalé, zdařilý podělek (nebezpečnost 3) - použity jiné tiskové techniky, některé ochranné prvky chybí, nebezpečný padělek (nebezpečnost 2) - ochranné prvky jsou napodobeny částečně, barevný vjem je velmi dobrý, velmi nebezpečný padělek (nebezpečnost 1) - padělky zhotovené odborníky při použití stejných tiskových technik. Ochranné prvky jsou dokonalé. Rozlišení pomocí důkladné analýzy s hledáním markantů. Pokladní v obchodech i bankách musí být schopny rozlišit padělek až do stupně nebezpečnosti 3. Padělky typu 1 a 2 dokážou rozlišit jen speciálně školení profesionálové pomocí speciálních přístrojů. Podle České národní banky množství padělků za poslední roky ubylo. Také relativně k padělání eura je na tom česká koruna lépe. Mezi nejčastěji padělané bankovky patří 179
181 nominály o hodnotě 500 Kč a 1000 Kč, kvalita padělků nedosuje ani zdařilého stupně a většina zadržených padělků je zařazena do skupiny 4. [1, 3, 4] Dotazník znalostí ochranných prvků bankovek K analýze byl vytvořen dotazník, s cílem zjistit vědomosti o ochranných prvcích českých bankovek studentů Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Dotazník byl koncipován tak, aby podal obecné informace o znalostech bezpečnostních prvků českých bankovek a určil následné používání těchto vědomostí v praxi při kontrole těchto bezpečnostních prvků na bankovkách. Dotazník se skládal z 9 otázek, které byly tematicky směřovány pro potřeby následné analýzy. Vlastní distribuce probíhala v lednu 2012, jako distribuční systém byl zvolen . Samotný sběr dat byl podporován OLAP technologií Google Docs. Celkem na dotazník zareagovalo 640 studentů z 2320 možných, kteří v období zkoumání byly studenty Fakulty informatiky a managementu. [6] Dotazník zjišťoval studovaný obor, předmět, v němž se respondenti setkali tématem ochranných prvků bankovek, jaké bezpečnostní prvky českých bankovek student zná, zda kontrolujete tyto prvky a příp. zkušenosti s padělanou bankovkou. Především u otázek, kde bylo využito možnosti vlastní odpovědi studentem, byla výsledná shromážděná data podrobena určité standardizaci. Jelikož studenti v mnohých případech správně odpovídali a určovali bezpečnostní rysy bankovek jako speciální tisk a samotný bankovkový papír bylo ovšem nutné sjednotit odpovědi a stanovit jednotný systém hodnocení. Z tohoto důvodu byly za správnou odpověď zvoleny pouze ochranné prvky udávané ČNB a to v následujícím znění: vodoznak, okénkový proužek s mikrotextem, barevná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, proměnlivá barva, iridiscentní pruh, mikrotext. Vyhodnocení dotazníku Na dotazník odpovědělo 640 studentů, 27,59 % všech oslovených, nejvíce se na odpovědích podíleli studenti Informačního managementu (35 %), 72 % studentů uvedlo, že neabsolvovali předmět zabývající se tématem bezpečnostních prvků peněz. Respondenti převážně znali jeden až tři prvky. Přesněji 77 % respondentů nezná více jak 3 ochranné prvky českých bankovek. Oproti tomu pouze 2,6 % studentů zná alespoň 7 ochranných prvků. 180
182 V úvahu také připadá zastoupení jednotlivých ochranných prvků. Z průzkumu vyplynulo, že více jak 70 % studentů zná vodoznak a okénkový proužek s mikrotextem. Přesněji 88 % (565 studentů) vodoznak a 73 % (467 studentů) napsalo ochranný okénkový proužek. Třetím nejznámějším prvkem jsou barevná vlákna v zastoupení 176 studentů a to znamená 28 %. Ostatní prvky nepřesahují 20 % zastoupení ve výběru. [6] Závěr S problematikou ochrany peněz se běžně setkáváme, ale ne vždy je věnována dostatečná pozornost ochranným prvkům peněz. Bankovky jsou kontrolovány nejen při placení, v bankách při uložení, či ve směnárnách, ale také jako prevence z pozice centrální banky. Jakýkoliv člověk, který se dostává do styku s hotovostními penězi, by měl být vybaven znalostí bezpečnostních prvků bankovek i mincí. Velice důležitý je zákon č. 136/2011 Sb., o běhu bankovek a mincí, který se zabývá problematikou peněz a jejich ochranou, upravuje i problematiku výměny a identifikace necelých bankovek, definování typů poškozených bankovek a mincí a jejich odvody k ČNB. [8] Literatura: [1] ČNB. Výroční zpráva ČNB online URL: i_zpravy/download/vyrocni_zprava_2012.pdf [2] ČNB: Vnitřní školící materiály ČNB [3] ČNB. Tiské zprávy. online URL: [4] ČNB. URL: [5] DITTRICHOVÁ, J., PTATSCHEKOVÁ, J. Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Grada Publishing, 2013, 1. vydání. 144 s. ISBN [6] KRAVCIV, J. Peníze a bezpečnost. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. FIM [7] Zákon č. 6/1993 Sb. ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance [8] Zákon 136/2011 Sb. ze dne 27. dubna 2011 o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 181
183 MODELY ASYMETRICKÉ INFORMACE O CENĚ PRO TRH ZÁKLADNÍCH BANKOVNÍCH SLUŽEB INFORMATION ASYMMETRY ON PRICE MODELS FOR THE RETAIL CORE BANKING SERVICES MARKET Jan Draessler, Ivan Soukal, Martin Kašpar Univerzita Hradec Králové jan.draessler@uhk.cz Klíčová slova: asymetrická informace o ceně Stigler model trh RCBS Key words: information asymmetry on prices Stigler model RCBS market Abstract: This article is focused on the area of information asymmetry. The objective of the consumer is usually to find the minimum price for the product, but in reality it is hindered to the detriment of consumers by information asymmetry on prices. In addition, a consumer often does not take into consideration the costs linked to the process of finding the optimum price (according to his or hers individual demand). Yet those costs, that must be made (e.g. time), may significantly affect the efficiency of the whole process. This article compares the models based on the original idea G. J. Stigler that describes the search for the optimal price for the purpose of savings. Úvod Asymetrie informací je stavem, kdy jedna strana trhu má více informací než strana druhá, dovoluje lépe informované straně z tohoto stavu profitovat. Tento jev byl poprvé popsán ekonomem Arrowem, ale samotný termín pochází až ze slavného článku od G. A. Akerlofa The Market for "Lemons". Od té doby se jedná o nedílnou součást neoklasického paradigmatu, která koriguje příliš velkou abstrakci, které se ve vztahu k informacím dopustila Cambridgeská škola, především Marshall a Robinsonová. 182
184 Pro tento článek je ale významný především článek [7], kde je řešen problém asymetrické informace o ceně, nikoliv o užitné hodnotě statku, či o volbě smluvního agenta, jako tomu bylo a je u hlavních směrů zabývajících se asymetrií informací. Stigler představil problém přibližující neoklasiku blíže k realitě. Vycházel z myšlenky, že zákazník, který zvažuje zakoupení určitého produktu, snaží se najít obvykle tu nejnižší z možných cen (v řeči neoklasiky maximalizuje přebytek spotřebitele, nikoliv užitek, jak bývá milně interpretováno). Stigler sám upozornil na to, že vzhledem k možným nákladům na samotné hledání nejnižší nalezená cena nemusí být optimální (přinést maximální přebytek). Jestliže uvážíme, že vlastní proces procházení nabídek je zatížen náklady, které navíc rostou s každým dalším hledáním, lze zřejmě stanovit, při jakém počtu nabídek, resp. při jaké hledané ceně, je výhodné hledat další nabídky, a naopak je výhodnější hledání zanechat. V následujícím textu jsou řešeny modely, vycházející z této koncepce, popisující odhad parametrů pro maximalizaci úspor. Dále je řešena otázka, jakou formu užít pro reálný trh základních bankovních služeb (dále jako RCBS). 1. Modely Před deskripcí zmíněných modelů nejprve předpokládejme: Zákazník nemá podrobné informace o konkrétní ceně produktu u jednotlivých prodejců, z tohoto pohledu probíhá hledání produktu víceméně náhodně. Pravděpodobnostní rozdělení ceny produktu na trhu je popsáno distribuční funkcí spojitou a diferencovatelnou na. Hledání je zatíženo pouze náklady, které vznikají v přímé souvislosti s hledáním nového produktu. Celkové náklady jsou funkcí počtu provedených hledání. V našem případě budou popsány lineární funkcí, kde vyjadřuje počet opakování hledání a jsou konstanty charakterizující náklady na hledání. Produkt je odebírán opakovaně. Tedy náklady vynaložené na hledání nemusí být získanou úsporou vyrovnány okamžitě, ale až po určitém počtu opakování čerpání produktu. Návratnost je reprezentována konstantou, v případě okamžité návratnosti. 183
185 1.1 Model střední hodnoty nalezené ceny produktu Tento model je představen v [7] v podobě spíše teoretického modelu, než přímo aplikovatelného nástroje pro ohodnocení trhu, či chování spotřebitele. To ovšem i vychází z doby, kdy model vznikl. Pro bližší komentář k tomuto problému shlédněte prosím [2]. Model byl proto doplněn o nové předpoklady. Pravděpodobnost, že během hledání bude nalezen prodejce s cenou nižší než alespoň jedenkrát, je dána: (1) Střední hodnotu ceny nalezeného produktu v náhodném výběru nabídek vyjádřil Robert Sollow vztahem (2) Střední hodnota celkové úspory, které lze dosáhnout po nalezení hledání, lze vyjádřit předpisem (3) kde vyjadřuje aktuální cenu produktu, za kterou klient produkt v minulosti získával. Přírůstek úspory v závislosti na počtu hledání (4) Maxima očekávané úspory lze dosáhnout pro, pro které platí (5) pokud takové existuje. V opačném případě je dosaženo maximální úspory pro. Nutno připomenout, maximální úspora nemusí být kladné číslo, v takovém případě je již cena dostatečně nízká a další hledání se již nevyplatí. 1.2 Model střední doby hledání Pravděpodobnost nalezení požadované ceny právě po vybrání -té nabídky je dána (6) Očekávaná doba, potřebná k dosažení požadované ceny nechť je dána střední hodnotou počtu vyhledaných nabídek (7) a očekávaná hodnota úspory je tedy ve formě 184
186 Klient dosáhne maximální úspory tehdy, pokud (8) (9) za předpokladu, že lze takovou podmínku vzhledem k zadaným parametrům splnit. I v tomto případě je hledání efektivní, pouze tehdy, když maximální úspora je kladné číslo. 1.3 Upravený model střední doby hledání V předchozích modelech se vyšlo z předpokladu, že nabídky tvoří velmi rozsáhlou (nekonečnou) populaci. S přihlédnutím k obvyklé abstrakční úrovni, založené na souboru spotřebitelských možností, ovšem není běžné, aby platilo, že při zjištění ceny jedné nabídky bude změna množiny dosud neprohledaných nabídek limitně nulová. Vzhledem k tomu je zde nutnost úpravy. Model malého trhu naopak předpokládá, že počet nabídek je dostatečně malý. Pravděpodobnost nalezení produktu s požadovanou cenou v následujícím hledání je tak vzhledem k potenciální možnosti rychlého vyčerpání trhu ovlivněna výsledky předchozích hledání. Problematice malého trhu odpovídá situace nabídky např. v malé izolované oblasti, kde možnost využít nabídky mimo tuto oblast je pro klienta nevýhodná problematiku nabídky velmi specifického zboží, kdy počet prodejců je omezen. Předpokládejme, že na trhu je nabídek, z nich odpovídá požadované ceně. Potom střední počet hledání, které vede k nalezení nabídky s požadovanou cenou, odpovídá poměru (10) Stanovení počtu nabídek vyhovujících požadavku na cenu znamená provedení průzkumu všech nabídek. To samo o sobě není efektivní. V následujícím modelu tedy budeme uvažovat hypotetickou nekonečnou populaci nabídek s rozdělením ceny popsané distribuční funkcí. Nabídky na malém trhu budeme dále chápat, jako náhodný výběr tj. očekávaný počet vyhovujících nabídek je určen přibližně. Potom pro model malého trhu lze střední dobu nalezení určit předpisem 185
187 (11) Je zřejmé, že při rostoucí velikosti souboru platí 2. Komparace modelů a výběr Předpokládejme, že ceny produktu na trhu mají rovnoměrné rozdělení. Potom je cena produktu popsána distribuční funkcí (12) Potom ve smyslu modelu 1 je střední hodnota nalezené ceny produktu vyjádřena (13) Maximální, ale ne nutně kladné úspory lze dosáhnout pro, pro které platí (14) V případě druhého modelu je střední doba nalezení požadované ceny vyjádřena (15) a očekávané maximální úspory je dosaženo v případě, že (16) V případě modelu malého trhu je střední doba nalezení požadované ceny vyjádřena (17) a očekávané maximální úspory je dosaženo v případě, že (18) Otázka aplikace modelů je spojena s problémem vytvoření informace o ceně, resp. problém nákladů na průzkum. Tento problém není separovaný a má vztah i k veličinám jako je cena nebo koncentrace, resp. konkurence na trhu. Společným jmenovatelem je souhrnný termín netransparentnost. Tento problém je přítomný jak na trhu domácím viz [1], [2], ale také zahraničním. V rámci výsledků následného odvětvového šetření [6], 186
188 které je vzato jako východisko ve zprávě Komise [4] bylo jasně stanoveno, že: Rozhodnutí zákazníků retailového bankovnictví jsou omezována informační Asymetrií.. Zelená kniha [5] zaměřená komplexně na maloobchodní finanční služby na trhu EU (vedle běžných účtů též projekt SEPA, úvěry fyzickým osobám, zhodnocování úspor apod.). Jedním ze zjištění byl i významný cenový rozptyl u RCBS, který nelze vysvětlit pouze rozdílnou cenovou hladinou, či politikou. Vzhledem k výše popsanému je možné považovat trh RCBS jako za trh s existencí asymetrické informace o ceně. Pro spotřebitele v ČR má konkrétně parametry, že u 16 poskytovatelů je možné si otevřít 41 účtů. Výčet obsahuje pouze poskytovatele s bankovní licencí celorepublikovým dosahem a počtem klientů přes Drobní, regionální a družstevní poskytovatelé nejsou bráni v potaz. Vzhledem k tomu je evidentní, že původní Stiglerův model, či jeho přepracování nejsou vhodné pro modelování této situace. Zůstává tedy poslední varianta založená na zohlednění změn velikosti množiny neprohledaných nabídek. Všechny tři modely byly následně testovány, resp. numericky řešeny (dodatečná nastavení byla použita z [2]). Byla sledována závislost celkové úspory na hledané ceně produktu pro různou dobu návratnosti. Maximální úspora pak vyjadřuje vztah optimální ceny vedoucí k maximální úspoře a návratnosti vložených nákladů. Křivky maximálních úspor se lišily relativně málo a maximální úspory nastávaly nejdříve v modelu malého trhu. Přesto všechny 3 modely, při nastavení odpovídajícím RCBS v ČR, vykázaly maximální úsporu v rámci stejného měsíce. Závěr Oba modely dochází z hlediska maximalizace úspor ke srovnatelným výsledkům. Nevýhodou Stiglerova modelu je poměrně komplikované vyjádření střední hodnoty ceny v integrálním tvaru založené na formuli R. Sollowa. Model je tak nutno, až na výjimky, řešit numerickou cestou. Přestože Stigler [7] sám ve svém článku zmiňuje i problém malého trhu, je tento problém pomocí Stiglerova modelu řešitelný jen velmi obtížně, resp. v článku se mu již potom nevěnuje. Poslední model byl nejen snazší na řešení, ale také blíže realitě. Realitou pro modelování byl zvolen trh RCBS. Ten na 187
189 základě studií [3], [4], [5], [6] vykazuje znaky cenové netransparentnosti a cenový rozptyl u RCBS, který nelze vysvětlit pouze rozdílnou cenovou hladinou, či politikou. Vzhledem k výše zmíněnému pro aplikaci pro cílový trh je doporučený model třetí. Při vzájemné komparaci ovšem nebyly při daném nastavení shledány významné rozdíly mezi modely. Křivky maximálních úspor se lišily relativně málo a maximální úspory nastávaly nejdříve v modelu malého trhu. Přesto všechny 3 modely, při nastavení odpovídajícím RCBS v ČR, vykázaly maximální úsporu v rámci stejného měsíce. Poděkování: Článek vznikl v rámci projektu specifického výzkumu ICT jako nástroj efektivity a růstu, projektové číslo 2108 v roce 2013 na Univerzitě Hradec Králové Fakultě informatiky a managementu, podpořený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Literatura: [1] DRAESSLER, J., SOUKAL, I. Consumer desired price modeling case study on the RCBS market. Procedia - social and behavioral sciences. 2012, no.62 ( ), s ISSN [2] DRAESSLER, J., SOUKAL, I., HEDVIČÁKOVÁ, M. Probabilistic model of optimal price search on the retail core banking services market. International journal of mathematical models and methods in applied sciences. 2012, vol.6, no. 2, s ISSN [3] European Commission Directorate-General for Health and Consumers Protection. Data collection for prices of current accounts provided to consumers. [online]. 2009, [cit ]. Dostupné z: [4] Komise Evropských společenství. COMMUNICATION FROM THE COMMISSION for Sector Inquiry under Article 17 of Regulation (EC) No 1/2003 on retail banking (Final Report). [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: 188
190 [5] Komise Evropských společenství. Green paper on Retail Financial Services in the Single Market. [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: [6] Komise Evropských společenství. INTERIM REPORT II CURRENT ACCOUNTS AND RELATED SERVICES: Sector Inquiry under Article 17 of Regulation (EC) No 1/2003 on retail banking. [online]. 2006, [cit ]. Dostupné z: [7] STIGLER, G. J. The Economics of Information, The Journal of Political Economy, 1961, vol. 69, no. 3, s
191 DISPARITA ZEMÍ EU PODLE VZDĚLANOSTI, NEZAMĚSTNANOSTI A HDP DISPARITY EU COUNTRIES BY LEVEL OF EDUCATION, EMPLOYMENT AND GDP Jaroslav Dufek, Kristina Somerlíková Mendelova univerzita v Brně dufek@mendelu.cz, somerlik@mendelu.cz Klíčová slova: země EU vzdělanost nezaměstnanost HDP klasifikace a pořadí zemí Key words: EU countries education unemployment GDP classification and ranking of countries Abstract: The paper evaluates the differences between the countries of the European Union in terms education of population, of unemployment and of gross domestic product. Baseline data for analysis are relating to the year The selected indicators are calculated by basic characteristics of the level, variability, skewness and kurtosis, and the polygon of frequency distribution. The main result is the classification of countries by cluster analysis into groups. Breakdown by country is presented in the dendrogram and graph clusters. In terms of all three indicators is a set of 27 countries divided into five homogenous groups that are analyzed. Point method is provided for the ranking of countries. Úvod Mezi zeměmi EU se vyskytují větší či menší rozdíly v úrovni vzdělanosti jejich populací. Je v zájmu každé země, aby se zvyšovala kvalita jejího tzv. lidského kapitálu, aby tedy u produktivní části populace bylo dosahováno odpovídajícího vzdělání vedoucího nejen k získání požadovaných znalostí, ale i dovedností a schopností uplatnit se úspěšně na trhu práce. Je zřejmé, že vyšší kvalita lidského kapitálu je základním předpokladem k dosahování příznivějších sociálně ekonomických výsledků a že tedy přispívá k rozvoji dané země. Cílem příspěvku je poukázat na úroveň vzdělání obyvatel, 190
192 nezaměstnanosti a HDP v zemích EU a z tohoto hlediska provést jejich členění do homogennějších skupin a stanovit pořadí jednotlivých zemí. 1. Materiál a metodika Předmětem zkoumání je soubor 27 zemí EU, přičemž výchozí data pro analýzu jsou získána z Eurostatu a vztahují se k roku Při zpracování a hodnocení jsou využity následující ukazatele: procento dospělých 25 64letých, kteří završili alespoň úplné střední vzdělání (sekundární a terciální vzdělání), míra nezaměstnanosti, HDP (hrubý domácí produkt) na 1 obyvatele v tržních cenách. Analýza vychází ze stanovení základních jednorozměrných číselných charakteristik. Všechny země EU byly zvažovány jako rovnocenné jednotky a každá z nich měla stejnou váhu, proto byla zvolena prostá forma výpočtu. Pro srovnání rozdělení ukazatelů je sestrojen polynom z jejich standardizovaných hodnot. Členění zemí do více či méně homogenních skupin bylo zpracováno na základě hierarchické shlukové analýzy metodou nejvzdálenějšího souseda při Euklidovské vzdálenosti. Pro stanovení pořadí zemí je uplatněna tzv. bodová metoda vycházející z váženého bodového skóre, přičemž bodové hodnoty pro i-tý ukazatel v j-té zemi jsou rovny: b i j / x / x i j max x x min min / / 100 (%).. při pozitivní působnosti, b i j / x / x max max x x i j min / / 100 (%).. při negativní působnosti. Pořadí zemí je dáno dosaženým celkovým váženým skóre všech tří vybraných ukazatelů Σb ij w i, přičemž: 191
193 b i j bodová hodnota i-tého ukazatele v j-té zemi, w i váha i-tého ukazatele, b ij w i bodové skóre i-tého ukazatele v j-té zemi. Zpracování dat, výpočty a zhotovení grafů bylo provedeno elektronicky za použití software Microsoft Excel a Unistat ver Výsledky Pozornost je věnována formálnímu vzdělání a dvěma makroekonomickým ukazatelům, které mohou být vzdělaností populace ovlivňovány. Jsou to: míra nezaměstnanosti a HDP na 1 obyvatele. Vypočtené charakteristiky úrovně, variability, šikmosti a špičatosti vybraných ukazatelů poskytuje TAB. 1. TAB.1: Charakteristiky vybraných ukazatelů souboru zemí EUv roce 2011 Charakteristiky Vzdělaná populace 25 64letých v % Míra nezaměstnanosti Aritmetický průměr 75,29 9, Medián 77,3 8, Směrodatná odchylka 15,69 4, Variační koeficient 0,2084 0,4372 0,4397 Minimum 31,1 4, Maximum 92,9 21, Šikmost 1,556 0,987 2,371 Špičatost 2,362 0, 606 8,897 HDP na 1 obyvatele Zdroj: vlastní výpočty Je zřejmé, že absolutní úroveň je vzhledem k rozdílným měrným jednotkám neporovnatelná. Z výsledků vyplývá, že vzdělanost obyvatel vykazuje zhruba poloviční variabilitu než oba zbývající makroekonomické ukazatele a na rozdíl od nich má pravostrannou nesouměrnost rozdělení. Potvrzuje to rovněž vzájemný vztah hodnot jejich aritmetických průměrů a mediánů, kdy v případě vzdělání je medián větší než aritmetický průměr a naopak u míry nezaměstnanosti a HDP je medián menší. Všechny 192
194 tři ukazatele mají větší špičatost oproti normálnímu rozdělení, přičemž největší je v případě HDP a poukazuje tedy na vysokou koncentraci. Vzájemné porovnání průběhu rozdělení četností hodnocených ukazatelů umožňuje grafické zobrazení jejich bezrozměrných standardizovaných hodnot o nulové úrovni a jednotkové variabilitě [1], [2], jak to prezentují polynomy na OBR. 1. Členění zemí EU do skupin, v nichž jsou si země podle vybraných ukazatelů blízké (podobné), umožňuje využití shlukové analýzy [3], [4]. OBR. 1: Polygon rozdělení četností podle standardizovaných hodnot vybraných ukazatelů zemí EU v roce Zdroj: vlastní zpracování (Microsoft Excel) Vytváření skupin zemí je založeno na zhotoveném dendrogramu, podle něhož lze zvolit vhodný počet skupin (shluků), jímž jsou současně přiřazeny jednotlivé země [2]. Na základě dendrogramu na OBR. 2 lze usuzovat, že jako vhodný počet skupin se jeví 5 skupin prezentujících dostatečnou homogenitu zemí. 193
195 OBR. 2: Dendrogram zemí EU podle vzdělání, nezaměstnanosti a HDP 6 5 v z d á l e n o s t shluků z e m ě E U Zdroj: vlastní zpracování (Unistat 4.53) Skupina a) průměrná až podprůměrná vzdělanost, průměrná až podprůměrná nezaměstnanost, průměrný HDP: 12 zemí: 1 Belgie, 4 Dánsko, 5 Německo, 7 Irsko, 10 Francie, 11 Itálie, 12 Kypr, 18 Nizozemsko, 19 Rakousko, 25 Finsko, 26 Švédsko, 27 Spojené království. Skupina b) nadprůměrná vzdělanost, průměrná až nadprůměrná nezaměstnanost, podprůměrný HDP: 10 zemí: 2 Bulharsko, 3 Česká republika, 6 Estonsko, 13 Lotyšsko, 14 Litva, 16 Maďarsko, 20 Polsko, 22 Rumunsko, 23 Slovinsko, 24 Slovensko. Skupina c) průměrná až podprůměrná vzdělanost, průměrná až nadprůměrná nezaměstnanost, průměrný až nadprůměrný HDP: 2 země: 8 Řecko, 9 Španělsko. Skupina d) průměrná vzdělanost, podprůměrná nezaměstnanost, výrazně nadprůměrný HDP: 1 země: 15 Lucembursko. Skupina e) výrazně podprůměrná vzdělanost, průměrná nezaměstnanost, podprůměrný HDP: 2 země: 17 Malta, 21 Portugalsko. Pořadí zemí z hlediska ukazatelů charakterizujících vzdělání, nezaměstnanost a HDP je stanoveno na základě bodové metody, přičemž pro všechny tři ukazatele byly stanoveny stejné váhy. 194
196 TAB. 2: Pořadí zemí EU z hlediska vzdělání, nezaměstnanosti a HDP roku 2011 Čís. Země Σb ij w i Pořadí Čís. Země Σb ij w i Pořadí 1 Belgie 1, Lucembursko 1, Bulharsko 1, Maďarsko 1, Česká rep. 1, Malta 0, Dánsko 1, Nizozemsko 1, Německo 1, Rakousko 1, Estonsko 1, Polsko 1, Irsko 0, Portugalsko 0, Řecko 0, Rumunsko 1, Španělsko 0, Slovinsko 1, Francie 1, Slovensko 1, Itálie 1, Finsko 1, Kypr 1, Švédsko 1, Lotyšsko 1, Spojené král. 1, Litva 1, Zdroj: vlastní zpracování Přední místa zaujímají země střední a severní Evropy (Rakousko, Česká republika, Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko), na posledních místech jsou jihoevropské země (Španělsko, Portugalsko, Řecko, Malta). 195
197 Závěr Země EU spojuje společný zájem o sociálně ekonomický rozvoj, vykazují však přesto z různých důvodů více či méně rozdílné výsledky. V práci je zaměřena pozornost na úroveň vzdělání jejich produktivní části populace, konkrétně na procentický podíl 25 64letých s alespoň úplným středoškolským vzděláním a v souvislosti s tím na dva makroekonomické ukazatele a to na míru nezaměstnanosti a HDP na 1 obyvatele. Z hlediska společného hodnocení uvedených tří ukazatelů bylo vytvořeno 5 skupin zemí, které vykazují vyšší stupeň homogenity. Ve skupině a) jsou zařazeny především vyspělé západní a severské země, které dosahují podle všech tří ukazatelů zhruba průměrných hodnot. Skupinu b) představují země střední a východní Evropy, které v minulosti prošly socialistickým vývojem. I když vykazují všechny nadprůměrnou vzdělanost obyvatel, projevuje se u nich přesto průměrná až nadprůměrná nezaměstnanost a především pak nízká úroveň HDP. Země skupiny c) jsou typické vyšší nezaměstnaností, skupina d) je jako centrum EU charakteristická vysokou úrovní HDP. Nejnižší vzdělanost obyvatel je v zemích skupiny e), což se odráží i v podprůměrném HDP. Literatura: [1] DUFEK, J., MINAŘÍK, B., BORŮVKOVÁ, J. Disparita a hodnocení krajů České republiky podle indikátorů demografického vývoje. Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje sv. 52, č. 4, s ISSN [2] MINAŘÍK, B., DUFEK, J., JADCZAKOVÁ, V. Population age in the countries of the European Union. [CD-ROM]. In ICABR 2011, 2011, s ISBN [3] ŘEZANKOVÁ, H., HÚSEK, D., SNÁŠEL, V. Shluková analýza dat. Praha: Proffesional Publishing, 2007, 196 s. ISBN [4] VOJTKOVÁ, M. Zhlukovanie krajín EÚ podľa vybraných ukazateľov Lisabonskej stratégie. Statistika, 2008, 4: ISSN x. 196
198 UVEDENÍM PODŘADNÉHO VÝROBKU KE ZVÝŠENÍ TRŽNÍHO PODÍLU INCREASING MARKET SHARE WITH THE INTRODUCTION OF AN INFERIOR PRODUCT Michal Ďuriník Masarykova univerzita Klíčová slova: marketing volba návnada asymetrická dominance nákupní rozhodování Key words: marketing choice decoy asymmetric alternatives purchase decision Abstract: New product introduced into the product portfolio does not have to cannibalize the market share of current products. Even without generating direct sales, properly designed new product can increase the market share of currently offered product, and it can decrease the proportion of customers who decide not to buy. This is caused by the asymmetric dominance effect, consequences of which are dependent on personal traits of a customer. This field offers opportunities for use in the business practice, and it is also a promising research area with the impacts of interpersonal differences, and ways of resisting the effect in decision making to be further investigated. Úvod Se zavedením nového výrobku do produktového portfolia se často pojí obavy ze snížení tržního podílu výrobků stávajících. Čím více je nový výrobek podobný některému ze současných produktů, tím větší jsou obavy z kanibalizace. Ne vždy tomu tak ale musí být - přidáním vhodně zvoleného výrobku do portfolia je možné zvýšit tržní podíl stávajících výrobků. Tato práce se zabývá efektem asymetrické dominance, kdy dochází ke zvýšení tržního podílu výrobku A zavedením výrobku A, jež se původnímu A blízce podobá, je však od něj o málo horší (je méně preferován). 197
199 1. Asymetrická dominance Efekt asymetrické dominance ve výběru z možností představili před třiceti lety Huber, Payne a Puto [6]. Mějme množinu tří možností k výběru, neboli tří výrobků na trhu, A, B a C. Asymetricky dominovaná možnost C je taková alternativa, která je objektivně horší, neboli méně preferovaná, než A, je tedy alternativou A dominována. Možnost B je v porovnání s A, a rovněž v porovnání s C, v některých dimenzích lepší a v některých horší alternativa B tedy nedominuje nad žádnou jinou, ani není jinou alternativou dominována. Takovouto možnost A nazývají Huber, Payne a Puto [6], a v návaznosti na ně i ostatní autoři, cílová alternativa (Target option). Možnost B je nazývána konkurenční alternativa (Competitor) a možnost C návnada (Decoy). Cílovou je nazývána možnost A proto, že její popularita (jak často ji spotřebitelé volí) roste zavedením návnady je tedy možné cíleně použít návnadu k podpoře cílového produktu. Účelem návnady není přímo generovat zisk (je ve všech ohledech horší než cílová možnost, tudíž ji volí minimum subjektů), ale podpořit prodejnost cílového produktu [6]. K empirickému testování efektu kotvy se nejčastěji využívá experimentů, ve kterých si subjekty vybírají ze dvou (cílová a konkurenční), nebo tří (návnada, cílová a konkurenční) alternativ. V realitě však, jak podotýkají Gonzalez-Prieto et al. [4], je zákazník málokdy v situaci, kdy je nucen vybrat si právě jednu variantu a nemá možnost obchod či e-shop opustit bez nákupu. Ve svém experimentu proto zařadili do nabídky alternativ i tzv. no-choice option, tedy možnost nevybrat si žádný z nabídnutých produktů. Skupina, která měla mezi alternativami i návnadu, volila odchod bez nákupu signifikantně méně častěji než ti, kteří se s kotvou nesetkali [4]. Jsou-li produkty definovány na dvou dimenzích, například cena (1. dimenze) a kvalita (2. dimenze), můžeme vzájemnou polohu cílové, konkurenční alternativy a návnady znázornit graficky (OBR.1). Návnadou, zvyšující podíl těch, kteří volí cílový produkt, je potom produkt se stejnou cenou a nižší kvalitou (X), stejnou kvalitou a vyšší cenou (Y), nebo méně kvalitní alternativa za vyšší cenu (Z). 198
200 OBR. 1: Různé možnosti umístění asymetricky dominované alternativy. Zdroj: zpracováno podle [6] 2. Teoretické ukotvení efektu asymetrické dominance Úspěšnost návnad ve zvyšování podílu těch, kteří si zvolí cílovou možnost, bývá vysvětlována dvěma teoriemi. První teorie [6] je založena na percepčním rámování (perceptual framing) rozhodovacího problému. Je několik možností nastavení návnady, které jsou na OBR. 1 reprezentovány body X, Y a Z. Bod X reprezentuje strategii změny rozpětí (range strategy), Y změnu frekvence (frequency strategy) a Z změnu frekvence i rozpětí (range-frequency strategy) příslušné dimenze hodnocení. Umístění návnady v bodě X (nebo jinde na svislé úsečce od cílové možnosti po vodorovnou osu) zvyšuje rozsah hodnot na dimenzi, ve které je cílová alternativa slabší. Nyní už cílová možnost v této dimenzi hodnocení nevychází jako nejhorší, navíc se vnímaný relativní rozdíl mezi cílovou a konkurenční možností zmenšuje [8]. Návnada v bodě Y (nebo jinde na vodorovné úsečce od cílové možnosti po svislou osu) zvyšuje frekvenci hodnot na 199
201 dimenzi, ve které cílová možnost vychází lépe. Tím se zvyšuje subjektivně vnímaná vzdálenost cílové a konkurenční alternativy [6] a také roste vnímaná důležitost této dimenze hodnocení [3]. Umístění návnady v bodě Z (nebo jinde v šedé oblasti, mimo její horní a pravou hranici) by mělo kombinovat výhody obou výše zmíněných strategií. Huber et al. [6] však upozorňují, že efekt návnady se zde může zmenšit nutnost zvažovat dvě dimenze současně může ztížit rozpoznání dominance cílové alternativy nad návnadou. Alternativní teorie vysvětlující fungování efektu návnady je založena na tzv. nákladech přemýšlení (cost of thinking) [6]. Podle této teorie, mentální náklady (mental costs) rozhodování mezi cílovou a konkurenční variantou jsou relativně vysoké v porovnání s rozhodováním mezi cílovou alternativou a návnadou. Ve druhém případě je rozhodování jednoznačné a bez kognitivní námahy, cílová alternativa je totiž ve všech dimenzích lepší než návnada. Na druhé straně, cílová i konkurenční možnost jsou každá lepší v jiné dimenzi hodnocení a rozhodnout mezi nimi tedy znamená upustit od jedné výhody ve prospěch druhé. Jak poznamenávají Ariely a Wallsten [1], vypořádání se s takovýmito ústupky (trade-offs) ztěžuje rozhodování, protože zde není žádné pevné rozhodovací pravidlo, o které by se spotřebitel mohl opřít a tudíž je vyžadována relativně velká kognitivní námaha. Ne každý se však snaží kognitivní námaze vyhnout, existují zde značné interpersonální rozdíly. 3. Individuální rozdíly Přidání návnady do množiny alternativ je podle empirických studií účinnou metodou, jak zvýšit šanci, že si zákazník zvolí právě tu možnost, kterou si obchodník přeje, aby si zvolil, a to nejen v kategorii automobilů a piva [6], ale také u mikrovlnek a jízdních kol [1] při výběru obědu v jídelně [5] nebo při nákupu letenek [4]. Ačkoliv se jedná o robustní efekt, Johnson et al. [7] upozorňují na roli individuálních rozdílů, které mohou vyústit v různý účinek nasazení možnosti-návnady do množiny alternativ u lidí s různými osobnostními charakteristikami. Jednou z takovýchto charakteristik může být i potřeba poznání (Need for Cognition, NC). Potřebu poznání definují Cacioppo a Petty [2] jako individuálně diferencovanou míru, v jaké se jedinec dobrovolně a rád věnuje kognitivně náročným činnostem. Lidé s vysokou potřebou poznání si přemýšlení užívají a uspokojuje je, zatímco lidi s nízkou potřebou poznání přemýšlení obtěžuje a věnují se mu, pouze pokud je k tomu 200
202 dostatečný důvod nebo motivace. Ti, kteří mají NC vysokou, vyhledávají při rozhodování dodatečné informace a spoléhají se na objektivní fakta a také častěji zapojují metakognici (přemýšlení o vlastních myšlenkových procesech), naopak ti s nízkou potřebou poznání zvyknou zakládat svá rozhodnutí na afektivním základě. Spíše, než o potřebu v pravém slova smyslu, se tedy jedná o vnitřní motivaci věnovat se kognitivně náročným úkolům. Lze předpokládat, že lidé s vysokou NC budou odolnější vůči manipulaci návnadou, tedy že při experimentálním testování nebude mít přítomnost návnady v množině alternativ vliv na podíl subjektů s vysokou potřebou poznání, které zvolí cílový produkt. Lze tak usuzovat z toho, že vyšší kognitivní námaha pro ně není demotivátorem a nemají tedy potřebu zaměřovat se pouze na jednodušší rozhodování. Také je pravděpodobné, že návnadu, která je podřadná cílové variantě, označí za irelevantní a dále se k ní ve svém rozhodování nebudou vztahovat. Ariely a Walsten [1] upozorňují na nutnost vypořádat se s ústupky (viz výše), a zde může vysoká potřeba poznání mít i protichůdný vliv, tedy zvyšovat náchylnost k ovlivnění návnadou. Lidé s vysokou NC při svém rozhodování vyhledávají co nejvíce záchytných bodů, o které by se mohli opřít, a přítomnost návnady by mohla být právě takovým bodem [9]. Také častěji zapojují metakognici, tedy kromě jiného přemýšlejí o tom, jak a proč se rozhodují tak, jak se rozhodují [9]. Simonson [10] představil pojem odůvodnitelnost (justifiability) jako možné vysvětlení efektu návnady tvrdí, že pro člověka je jednodušší zdůvodnit si svou volbu, pokud tato plně dominuje nad jinou alternativou. Odůvodnění případné volby konkurenční alternativy již není tak jednoznačné, protože vyžaduje hodnocení výše zmíněných ústupků (trade-offs) v některých dimenzích hodnocení alternativ. Protože lidé s vysokou NC mají potřebu odůvodňovat svá rozhodnutí svému okolí, ale i sami sobě, můžeme na základě výše uvedeného očekávat, že budou náchylnější podlehnout efektu návnady. 4. K dalšímu zkoumání Protože empirický výzkum zabývající se vztahem individuální úrovně potřeby poznání a efektem návnady nebyl autorovi tohoto textu v době psaní k dispozici, pokládá autor tyto souvislosti za hodné empirického zkoumání. Na základě předchozích výzkumů a předložených teorií možno hypotetizovat jak to, že zvyšující se NC znamená klesající schopnost návnady ovlivňovat rozhodování o výběru, tak také pravý opak, tedy že vyšší 201
203 NC se pojí s vyšší náchylností podlehnout vlivu návnady. Autor navrhuje k testování hypotéz využití klasického experimentálního designu s kontrolní skupinou vystavenou volbě pouze mezi cílovou a konkurenční alternativou, a skupinou, kde nabídnuté alternativy obsahují i návnadu. K navazujícímu výzkumu se nabízí využití téměř dominovaných alternativ (nearly-dominated decoys) a ověření, jakými způsoby je možno snížit vliv návnady na rozhodování jednotlivce. Závěr Tato práce představuje vliv efektu asymetrické dominance na rozhodování jednotlivce při výběru z několika alternativ, tedy i při nákupním rozhodování. Zavedení asymetricky dominované návnady do množiny alternativ zvyšuje podíl těch, kteří se rozhodnou pro cílový produkt, snižuje podíl těch, kteří se rozhodnou pro konkurenční produkt a snižuje podíl těch, kteří se nerozhodnou pro žádnou z variant. Individuální rozdíly a jejich souvislost s účinností návnady je slibným prostorem k budoucímu empirickému výzkumu. Využití efektu asymetrické dominance v obchodní praxi je poměrně jednoduše realizovatelné, a pokud bude návnada vhodně nastavena, může pro podnik znamenat významné navýšení zisku. Zde však na podnikateli leží tíha etické otázky, tedy zda, a do jaké míry, je morální využívat toto poznání lidské ovlivnitelnosti ke zvýšení ziskovosti. Poděkování: Tento příspěvek je výstupem specifického výzkumu Masarykovy Univerzity MUNI/A/0762/2012. Literatura: [1] ARIELY, D., WALLSTEN, T. S., Seeking Subjective Dominance in Multidimensional Space: An Explanation of the Asymmetric Dominance Effect. Organizational Behavior and Human Decision Processes. 1995, vol. 63, no. 3, pp [2] CACIOPPO, J. T., PETTY, R. E., The need for cognition. Journal of Personality and Social Psychology. 1982, vol. 42, no. 1, pp
204 [3] CURRIM, I. S., WEINBERG, C. B., WITTINK, D. R. The Design of Subscription Programs for a Performing Arts Series. Journal of Consumer Research, 1981, 8(June), pp [4] GONZALEZ-PRIETO, D., SALLAN, J. M., SIMO, P., CARRION, R. Effects of the addition of simple and double decoys on the purchasing process of airline tickets. Journal of Air Transport Management. 2013, vol. 29, pp [5] HANKS, A. S., JUST, D. R., SMITH, L. E., WANSINK, B. Healthy convenience: nudging students toward healthier choices in the lunchroom. Journal of Public Health , vol. 34, no. 3, pp [6] HUBER, J., PAYNE, J. W., PUTO, C. Adding Asymmetrically Dominated Alternatives: Violations of Regularity and the Similarity Hypothesis. Journal of Consumer Research. 1982, vol. 9, no. 1, pp [7] JOHNSON, S., SHU, B., DELLAERT B. G. C., FOX, C.R. Beyond Nudges: Tools of a Choice Architecture. Marketing Letters. 2012, vol. 23, pp [8] PARDUCCI, A. Contextual effects: a range-frequency analysis. In Handbook of perception, vol. II, eds. L. Carterette and M. P. Friedman, New York: Academic Press, 1974 [9] PETTY, R., BRINOL, P., LOERSCH, C., MCCASLIN, M. Need for Cognition. In: LEARY, M. R, HOYLE, R. H. Handbook of individual differences in social behavior. New York: Guilford Press, 2009, pp ISBN [10] SIMONSON, I. Choice Based on Reasons: The Case of Attraction and Compromise Effects. Journal of Consumer Research. 1989, vol. 16, no. 2, pp
205 RIZIKOVÝ KAPITÁL V ČESKÝCH PODNICÍCH Z POHLEDU VÝVOJE POČTU ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH VÝKONNOSTI VENTURE CAPITAL IN CZECH ENTERPRISES WITH REGARD TO NUMBER OF EMPLOYEES AND THEIR PRODUCTIVITY Anna Fedorová, Jaroslava Rajchlová, Zdenek Brož Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně fedorova@fbm.vutbr.cz; rajchlov@mendelu.cz; broz@fbm.vutbr.cz; Klíčová slova: rizikový kapitál financování podniky zaměstnanci Key words: venture capital financing businesses employees Abstract: This research, conducted between 2012 and 2013, focused on a group of Czech enterprises financed partially by venture capital. The productivity of employees and the development of the number of employees was analyzed and compared in the selected group of enterprises. The time period observed in this research for each enterprise started one year before the venture capital investor entered the company and ended three years after the exit of the investor. Available data allowed thorough research of observed indicators between 1998 and The research was divided into four stages and results include these conclusions. It is not possible to confirm that the number of employees increased during the presence and after the exit of venture capital investor. However it is possible to confirm that the productivity of employees increased. Úvod Na základě zahraničních studií o vlivu rizikového kapitálu v ekonomice jsme ve výzkumném úkolu Výzkum interních a externích faktorů ovlivňujících hodnotu podniku zaměřili pozornost na vývoj počtu zaměstnanců v podnicích s účastí rizikového kapitálu v teritoriu České republiky. V posuzování vlivu rizikového kapitálu na zaměstnanost se publikují protikladné výsledky. Někteří autoři, např. [1], konstatují 204
206 pozitivní vliv rizikového kapitálu na růst počtu zaměstnanců v dotčených podnicích a jin [3] růst počtu zaměstnanců nepotvrzují. Náš výzkum rizikového kapitálu v podmínkách České republiky měl čtyři etapy a na rozdíl od zahraničních studií jsme sledování vývoje prostého počtu zaměstnanců v podnicích rozšířili o kvalitativní charakteristiku, kterou jsme nazvali výkonnost zaměstnanců. 1. Materiál výzkumného úkolu Výzkumný materiál pro všechny etapy výzkumu vychází z údajů všech podnikatelských subjektů, které byly v období 1998 až 2011 v České republice financovány rizikovým kapitálem. Základní soubor, se kterým se pracovalo ve všech etapách výzkumu, obsahuje celkem 93 podniků se sídlem v České republice. Zdrojem k získání souboru podniků, financovaných rizikovým kapitálem byla Česká asociace private equity a venture kapitálu. Údajů o počtu zaměstnanců jednotlivých podniků byly získány z veřejně přístupných účetních závěrek. Rizikový kapitál se podílel v letech 1998 až 2011 na financování 93 českých podniků, získali jsme údaje o 63 podnicích, tj. 68 % celkového základního souboru. U 30 podniků buď nebyly účetní závěrky uloženy ve Sbírce listin, nebo nebyly Obchodním rejstříkem digitalizovány a nepodařilo se jich zjistit jinou cestou. Výběrovým souborem je tak 63 podniků. Z 63 podniků byly shromážděny údaje o přepočteném počtu zaměstnanců za období jeden rok před vstupem investora a během účasti investora rizikového kapitálu pro celkem 60 podniků a pro 3 podniky byly nalezeny údaje pouze za období po výstupu investora. Podniků, z nichž investor vystoupil, bylo identifikováno celkem 23 (z celkových 63 podniků) a pro 19 z nich byly získány údaje. U 39 podniků byly zjištěny kompletní údaje za celé sledované období, u 11 podniků chyběly údaje za rok před vstupem investora rizikového kapitálu, v 13 podnicích chyběly některé údaje během doby trvání investice. Pro hodnocení výkonnosti zaměstnance (VZ) jsme vycházeli z námi stanovené definice výkonnosti zaměstnance. = 205
207 Vysvětlivky: PVHO je zkratkou pro provozní výsledek hospodaření očištěný od výsledku z prodeje majetku, PVH označuje provozní výsledek hospodaření, TPDMaM znamenají tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, ZCDMaM představuje zůstatkovou cenu prodaného dlouhodobého majetku a prodaný materiál, PPZ značí průměrný přepočtený stav zaměstnanců. 2. Cíle jednotlivých etap výzkumu, metodika a diskutované výsledky První etapa V první etapě výzkumu [2] jsme sledovali dvě roviny vývoje počtu zaměstnanců. V první rovině jsme zjišťovali a posuzovali vývoje počtu zaměstnanců v jednotlivých podnicích s účastí rizikového kapitálu, a to v době jeden rok před vstupem, v době koexistence a v období nejvýše tří let po výstupu investora rizikového kapitálu z podniku. S nástroji Popperovy logiky a popisné statistiky jsme potvrdili vysoký stupeň vlivu rizikového kapitálu na růst počtu zaměstnanců nejen v době přítomnosti investora v podniku, ale i po jeho výstupu z podniku. Ve druhé rovině jsme provedli komparaci vývoje počtu zaměstnanců v podnicích s účastí rizikového kapitálu s vývojem zaměstnanosti v České republice. Zjistili jsme, že podniky s účastí rizikového kapitálu vykazovaly ve sledovaném období nižší růst počtu zaměstnanců, než jaký byl zjištěn v celém národním hospodářství. Celkový závěr: v České republice v letech sice rostly počty zaměstnanců v podnicích s rizikovým kapitálem, ale celková zaměstnanost v národním hospodářství rostla rychleji. Proto konstatujeme, že v letech se v České republice neprojevil pozitivní vliv rizikového kapitálu na růst počtu zaměstnanců. Druhá etapa Druhá etapa výzkumu [4] byla zaměřena na vývoj výkonnosti zaměstnanců v definovaném souboru českých podniků, financovaných rizikovým kapitálem v letech Pro realizovaný výzkum byla formulována domněnka, že angažovanost rizikového kapitálu v podniku vede k růstu výkonnosti jeho zaměstnanců. Výzkum byl veden ve třech aspektech: v prvním byl zjišťován vývoj výkonnosti zaměstnanců v období kooperace investora rizikového kapitálu s podnikem. V rámci sledování druhého aspektu byl zjišťován vývoj výkonnosti zaměstnanců i po výstupu 206
208 (exitu) investora rizikového kapitálu z podniku, a to v období nejvýše tří let po exitu. Jako třetí aspekt byla provedena komparace období kooperace investora s podnikem s obdobím po exitu investora z podniku. Domněnka o pozitivním vlivu rizikového kapitálu na růst výkonnosti zaměstnanců byla potvrzena po dobu přítomnosti rizikového kapitálu v podniku vysokým stupněm u 87 % podniků. K růstu výkonnosti zaměstnanců docházelo u 84 % podniků i v době tří let po exitu investora. Zároveň se ukázalo, že růst výkonnosti zaměstnanců byl četnější v době přítomnosti investora v podniku, po jeho exitu se četnost růstu výkonnosti zaměstnanců snížila. I po odchodu investora z podniku však k růstu výkonnosti zaměstnanců docházelo, dokonce i u těch podniků, které růst v době jeho přítomnosti nevykazovaly. Na základě logické indukce výsledků jednotlivých sledovaných aspektů jsme vyslovit závěr, že rizikový kapitál ovlivnil pozitivní vývoj výkonnosti zaměstnanců i po jeho odchodu z podniku. Třetí etapa Ve třetí etapě výzkumu [5] byla sledována a porovnávaná četnost růstu výkonnosti zaměstnanců a četnost růstu počtu zaměstnanců. Oba jevy byly sledovány ve dvou rovinách: - v první rovině byla zaměřena pozornost na četnost růstu veličiny výkonnost zaměstnance a četnost růstu veličiny počet zaměstnanců u souboru zkoumaných podniků po celé vymezené období, tj. rok před vstupem investora, v období kooperace investora rizikového kapitálu s podnikem, popř. po odchodu investora z podniku, avšak nejvýše tři roky, a to bez rozlišení období. Prodloužení časového intervalu sledování i na dobu po odchodu rizikového kapitálu umožňuje zjistit případné tendence vývoje, založené investorem, - ve druhé rovině byla pozornost zaměřena na podniky, jež byly exitovány a sledován a komparován vztah obou veličin v období kooperace investora rizikového kapitálu a s obdobím po výstupu investora z podniku. Při zkoumání celého souboru sledovaných podniků bylo zjištěno, že 63 % podniků vykazovalo vyšší četnost růstu veličiny výkonnost zaměstnance, pouze v případě 23 % podniků byla zjištěna vyšší četnost růstu veličiny počet zaměstnanců. Při sledování změny výkonnosti zaměstnanců a počtu zaměstnanců, zjištěných v roce před vstupem investora a prvním roce vstupu investora rizikového kapitálu bylo vyšetřeno, že 207
209 v případě 57 % podniků klesla výkonnost zaměstnance a v případě 61 % podniků klesl počet zaměstnanců. Dalším rovinou výzkumu byla komparace četnosti růstu sledovaných veličin během kooperace podniku s investorem a po výstupu investora z podniku. Byl formulován poznatek, že v podnicích, ve kterých působil rizikový kapitál v České republice, signifikantně častěji rostla výkonnost zaměstnanců než jejich počet, a to nejen v době přítomnosti investora, ale i po jeho odchodu. Čtvrtá etapa V poslední etapě výzkumu vývoje počtu zaměstnanců a jejich výkonnosti byly stanoveny dva cíle: 1) Posoudit vývoj sledovaných jevů jinými metodami zkoumání, než které byly užity v předešlých etapách výzkumu. Tento postup považujeme za způsob ověření potvrzení nebo vyvrácení - získaných poznatků a formulovaných závěrů. Z metodologického hlediska v něm spatřujeme jistou analogii s opakovanými exaktními pokusy, a proto ho považujeme za důležitý. Při zjišťování změny přepočteného stavu zaměstnanců ve sledovaných podnicích jsme vycházeli ze zjištěných ročních stavů zaměstnanců v podnicích v celém sledovaném období a z nich vypočtenou průměrnou změnou počtu zaměstnanců. Průměrná změna počtu zaměstnanců byla vyšetřena jako meziroční změna počtu zaměstnanců a z dosažených hodnot vypočten průměr. Jako výsledná veličina pak byla zjišťována procentní změna počtu zaměstnanců k průměrnému počtu zaměstnanců. Zjištěné hodnoty této veličiny jsme posuzovali tak, že pokud je veličina kladná, pak to znamená, že počet zaměstnanců průměrně rostl, pokud je zjištěná veličina záporná, pak počet zaměstnanců průměrně klesal. Při zjišťování změny výkonnosti zaměstnance ve sledovaných podnicích byla vypočtena průměrná výkonnost na jednoho zaměstnance. Z hodnot meziroční změny ukazatele výkonnost zaměstnance byla dalším výpočtem stanovena hodnota průměrného přírůstku výkonnosti zaměstnance. Posuzovanou veličinou byla pak veličina procentní změny výkonnosti zaměstnance k průměrné výkonnosti zaměstnance. Interpretace této veličiny je analogická s interpretací veličiny procentní změny počtu zaměstnanců k průměrnému počtu zaměstnanců. 2) Získat nové poznatky podrobnějším sledováním vývoje počtu zaměstnanců a jejich výkonnosti v českých podnicích s angažovaností rizikového kapitálu. 208
210 Kritériem nové rozlišovací úrovně zkoumání byla stanovena velikost podniků. Pro rozčlenění podniků do velikostních skupin byl použit pouze jeden rozlišovací znak, a sice počet zaměstnanců, který je předmětem našeho zájmu. Při rozčlenění podniků do velikostních skupin bylo respektováno Nařízení Komise (ES) č.800/2008. Při celkovém pohledu na podniky z hlediska změny počtu zaměstnanců nelze potvrdit růst počtu zaměstnanců v podnicích s angažovaností rizikového kapitálu, jelikož bylo zjištěno, že u 51 % podniků docházelo k průměrnému ročnímu poklesu počtu zaměstnanců. Sledováním výkonnosti zaměstnanců bylo zjištěno, že 52,4% podniků ze souboru zkoumaných podniků vykazovalo průměrný roční růst této veličiny. Podrobněji lze výsledky popsat takto: - počty zaměstnanců rostly spíše v malých podnicích stejně jako výkonnost zaměstnanců těchto podniků - v případě středních podniků je vidět výrazný pokles veličiny průměrný počet zaměstnanců a také pokles výkonnosti zaměstnanců - u velkých podniků byla celková situace charakterizována spíše poklesem počtu zaměstnanců a růstem výkonnosti zaměstnanců u významné části této skupiny. Souhrnně lze konstatovat, že v malých podnicích bylo nejlépe využito kooperace investora rizikového kapitálu a podniku, a to jak z pohledu růstu počtu zaměstnanců, tak růstu jejich výkonnosti a současně v malých podnicích bylo zjištěno nejmenší procento podniků, ve kterých za sledované období klesaly dotčené veličiny. Velmi podobný vývoj jsme vysledovali ve velkých podnicích. 23,6 % velkých podniků vykázalo jak růst počtu zaměstnanců, tak růst výkonnosti zaměstnanců. Střední podniky dosáhly růstu obou charakteristik pouze v 16 % případů. Z výsledků této etapy výzkumu, zkoumajícího vývoj počtu zaměstnanců lze konstatovat, že zpřesňuje závěry výzkumu z roku 2012 v tom tvrzení, že ve 43 % podniků sice docházelo k nějakému růstu počtu zaměstnanců, ale počet zaměstnanců se celkově průměrně nezvýšil. V oblasti výkonnosti zaměstnanců ukazují výsledky čtvrté etapy výzkumu, že tato veličina průměrně rostla v 54,4 % podniků. Zpřesňující výsledky tak vypovídají o skutečnosti, že v 34,4 % podniků, byl sice zaznamenán nějaký růst sledované veličiny, 209
211 ale procentní průměrnou změnu této veličiny posuzujeme jako její meziroční průměrné klesání. Komparace výsledků předchozích etap a poslední etapy výzkumu k danému tématu TAB. 1.: Shrnutí etap výzkumu za léta 2012 a 2013 dřívější etapy výzkumu rok 2012 poslední etapa výzkumu rok 2013 vývoj počtu zaměstnanců v případě 81 % podniků byl identifikován nějaký nárůst počtu zaměstnanců v jednotlivých letech sledovaném období (od 14,29 % do 100 % času sledovaného období). v případě 38 % podniků byl zjištěn zvyšující se počet zaměstnanců za celé sledované období. vývoj výkonnosti zaměstnanců V případě 88,77 % podniků došlo k nějakému růstu veličiny výkonnost zaměstnance v jednotlivých letech (od 25 % do 100 % času sledovaného období). V případě 54,4 % podniků byla zjištěna zvyšující se výkonnost zaměstnance za celé sledované období. Zdroj: vlastní zpracování Závěr Z komparace výsledků, dosažených různými metodami zpracování vyplývají stejné závěry: - nelze potvrdit, že by za přítomnosti investora rizikového kapitálu a po jeho odchodu z podniku docházelo k růstu počtu zaměstnanců, - u veličiny výkonnost zaměstnanců konstatujeme, že za přítomnosti investora rizikového kapitálu a bezprostředně po jeho odchodu z podniku docházelo k jejímu růstu. Nad rámec této základní shody v závěrech byl v poslední etapě výzkumu zpřesněn obraz o vývoji počtu zaměstnanců a jejich výkonnosti kvantifikací vývoje jejich průměrných veličin. 210
212 Poděkování: Článek byl zpracován za podpory IGA VUT FP, vedeným pod názvem Výzkum interních a externích faktorů ovlivňujících hodnotu podniku, a označením FP-S a IGA FRRMS MZLU č Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu. Literatura: [1] ENGEL, D. Höheres Beschäftigumgswachstum durch Venture Capital. Discussion Paper no Mannheim: ZEW, 2001 [2] FEDOROVÁ, A., RAJCHLOVÁ, J., Development of number of employees in the Czech companies with venture capital investment. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2012, roč. LX, č. 7/ 2012, pp ISSN [3] MANIGART, S., W. VAN HYFTE, Post Investment Evolution of Venture Backed Companies. Frontiers of Entrepeneurship Research. Wellesley, MA: Babson College [4] RAJCHLOVÁ, J., FEDOROVÁ, A., Financování českých podniků rizikovým kapitálem a vývoj výkonnosti jejich zaměstnanců. Trendy ekonomiky a managementu, 2013a, roč. VII, č. 14, pp ISSN [5] RAJCHLOVÁ, J., FEDOROVÁ, A., Zaměstnanci a jejich výkonnost v českých podnicích financovaných rizikovým kapitálem. Český finanční a účetní časopis. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2013b, roč. 2013, č. 1, pp ISSN
213 EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ MÉDIÍ V PREZENTACI MANAŽERSKÝCH PŘEDMĚTŮ EFFECTIVE USE OF MEDIUMS IN MANAGERIAL SUBJECTS PRESENTATION Sylvie Formánková, Adriana Válová Mendelova univerzita v Brně sylvie.formankova@mendelu.cz, adrianavalova@seznam.cz Klíčová slova: prezentace média Power point manažer Key words: prezentation medium Power point - manager Abstract: This paper deals with the effectiveness of media used by presenting managerial subjects. According to the results of the research among the students of the subject Managerial Skills at the Faculty of Business and Economics, Mendel university in Brno, the most effective form of presenting is the combination of media, for example Power point and a blackboard. To engage the attention of the audience, the speaker should start the presentation with shocking information, surprise or a joke and during the presentation activation methods of teaching should be used. Úvod Prezentace a prezentační dovednosti patří mezi manažerské dovednosti. Techniky správného prezentování jsou vyučovány také v rámci předmětu Manažerské dovednosti na PEF, Mendelovy univerzity v Brně, kde jsou studenti připravování na působení v manažerských pozicích, které by mohli v budoucnosti zastávat. Představuje se zde několik způsobů prezentování, přesto mezi nejčastěji využívaná média patří Power pointová prezentace. Tento způsob prezentování je velmi oblíbený jak na akademické půdě, tak v obchodní sféře, především pokud se jedná o prezentování projektů, návrhů, výsledků činnosti a podobně. Hierhold [2] uvádí deset typů prezentací. Pracovní 212
214 jednání, projednání/posouzení projektu, prezentace před představenstvem, motivační konference, obchodní prezentace, informační akce, panelová prezentace, školení, odborná přednáška a oficiální stanovisko pro veřejnost. V případě výuky manažerských předmětů na vysoké škole by se dalo hovořit o kombinaci odborné přednášky a školení, kde se přenášejí poznatky a vědomosti na přímo nebo nepřímo motivované dospělé osoby, a to zpravidla po delší dobu, popř. se sdělí aktuální dosažené výsledky vědecké práce ostatním. [2, 25] Power pointová prezentace má své výhody a nevýhody. V každém případě není jediným efektivním nástrojem prezentování manažerských předmětů na akademické půdě a ani v podnikové praxi. Cílem tohoto příspěvku je tedy zjistit efektivnost využívaných médií při prezentování manažerských předmětů a na základě průzkumu vybrat médium (popř. kombinaci vybraných médií), které je nevhodnější z hlediska atraktivnosti a zapamatování si prezentované látky posluchači. 1. Využití médií při prezentaci Vhodná volba média při prezentaci může být nápomocná v mnoha směrech. Může usnadnit prezentujícímu výklad, pomáhá vizuálně dokreslit přednášenou látku, může ušetřit čas, který by jinak přednášející strávil dlouhým vysvětlováním a podobně. Právě první z těchto zmíněných důvodů může vést k domněnce, že nejvíce využívaným médiem při prezentaci manažerských předmětů je právě Power pointová prezentace. Přednášející nemusí znát každé slovo a detail přednášené látky, podstatné údaje, čísla si může promítnout na právě komentovaném snímku. Výhodou tohoto média je, že se jedná o cenově výhodnější nástroj, lze v něm průběžně realizovat změny úpravy pro určitou cílovou skupinu nebo daného zákazníka. Změny je možné aktualizovat a realizovat do poslední chvíle před prezentací. Pokud prezentující využije již vytvořené šablony, je velmi jednoduché a rychlé přenést text do podoby prezentace. Po skončení prezentace zůstanou důležitá data uchována v počítači či na přenosném médiu. V dohledné době stále platí, že tato projekce působí moderně, technicky perfektně, ale také chladně. Nevýhodou ovšem může být, že promítaná prezentace nemusí být z technických důvodů dobře čitelná a viditelná (obvykle je nutno zatemnit místnost), mohou nastat problémy s přeskakováním snímků, propojením na internet, rychlostí. 213
215 Důležité je pamatovat si, že každá prezentace má tři části slajdy, poznámky a prospekty. Velmi snadno se stane, že prezentace je strohá, neustále se používá stejná šablona nebo naopak působí kýčovitě, je přemíra informací na jednom snímku nebo příliš mnoho animačních prvků. Slajdy by měly podpořit řeč prezentujícího rychle, efektivně a silně. Měly by být co nejvíce vizuální. Verbální obsah, verbální důkazy, emoce a pocity by měly vycházet z mluveného projevu. [3, 81] To si ovšem mnoho přednášejících neuvědomuje. Ke splnění výše zmíněného cíle byl vytvořen dotazník skládající se z 19 otázek. Tento dotazník byl rozeslán mezi studenty 3. ročníku bakalářského a 1. ročníku magisterského studia Provozně ekonomické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. Cílovou skupinou byli studenti předmětu Manažerské dovednosti. Průzkumu se účastnilo 111 respondentů, z toho 29,09 % mužů a 70,91 % žen. Cílem bylo zjistit, která média jsou pro ně při prezentování manažerských předmětů atraktivní a která jim pomohou si z probírané látky co nejvíce zapamatovat. Záměrně byly vybrány pouze předměty z oblasti managementu a marketingu, neboť při prezentování v předmětech zaměřených na informatiku, statistiku a podobně je zapotřebí zcela jiná forma prezentování. Dílčím cílem bylo zjistit, jaká forma úvodu posluchače nejvíce zaujme a tím je motivuje i nadále věnovat svou pozornost danému tématu. Tento cíl byl stanoven na základě předchozích průzkumů, kdy bylo zjištěno, že přibližně 80 % názoru získá posluchač během prvních tří až čtyř minut kontaktu s řečníkem (u TV vysílání prvních 45 sekund). [1, 59] Před provedením průzkumu byla stanovena hypotéza H 0 : Více než 70 % prezentací v manažerských a marketingových předmětech je vedeno formou Power pointové prezentace. Tato hypotéza byla potvrzena. Téměř 88 % (87,39) respondentů odpovědělo, že většina přednášek, které v rámci těchto předmětů navštěvují, byla formou Power pointové prezentace případně kombinace Power pointové prezentace s využitím tabule a jiných nástrojů (12,61 %). Jiná forma grafického zpracování prezentace (např. prezi), nákresy na tabuli či flipchart ani promítání fólií se na přednáškách nevyskytují. I přes své nedostatky se toto médium jeví jako nejefektivnější, především tedy v kombinaci s jinými nástroji (viz obr. č. 1). 214
216 OBR. 1: Média nejvíce nápomocná k zapamatování informací (v procentech) Zdroj: Vlastní průzkum Studenti si nejvíce informací zapamatují, pokud je prezentace vedena pomocí kombinace několika prvků, například Power pointu a tabule. Proto je vhodné i nadále toto médium využívat a doplňovat o pestrý výklad pomocí promítnutého videa, nákresů na tabuli, využití rekvizit a dalších aktivizačních prvků. Doporučení na základě odpovědí u této otázky je ovšem dosti limitující, neboť studenti nemohou posoudit, zda by jim lépe vyhovovala forma prezentace v prezi či pomocí jiného grafického zpracování, pokud přednášky touto formou vedeny nejsou. Nemají tedy možnost srovnání. Je pravděpodobné, že výsledky u této otázky by byly odlišné, pokud by měli studenti možnost srovnání všech médií. Pokud se prezentující rozhodne pro power point, je zcela jistě vhodné, aby nevyužíval stále jednu šablonu a snažil se tuto prezentaci udělat co nejzajímavější a tuto grafickou podporu Power pointu vnímat skutečně pouze jako grafickou podporu, nikoliv náhradu celého výkladu. Je možné se inspirovat světovými guru v prezentování, mezi které patří například Guy Kawasaki, Seth Godin či Garr Reynolds nebo postavit prezentaci na principu pecha kucha, 20 x 2 a další. [4] V průzkumu byla také potvrzena hypotéza, že největší pozornost posluchačů je soustředěna v úvodu prezentace. Tato hypotéza byla potvrzena necelými sedmdesáti 215
217 procenty respondentů (67,12 %). Je proto zapotřebí tuto část prezentace velmi pečlivě zpracovat a posluchače v tomto úseku co nejvíce zaujmout. Existuje několik způsobu, jak prezentaci uvést a upoutat posluchačovu pozornost. Podle průzkumu přednášející své prezentace obvykle začínají názvem tématu (53,48 %), což není příliš efektivní. Studenty nejvíce zaujme prezentace, pokud je uvedena šokující informací, překvapením (64 %). Čtyřicet devět procent respondentů by také zaujala prezentace, která je uvedena vtipem a u 38 % respondentů by uspěla přednáška uvedená otázkou či řečnickou otázkou. Nejméně atraktivní je pro studenty právě uvedení názvem tématu (8 %) a pouhých 16 % procent studentů by zaujalo, pokud by na úvod zazněl citát. OBR. 2: Nejvhodnější způsob uvedení prezentace/přednášky Řady1; Názvem tématu ; 8,18% Řady1; Otázkou, popř. řečnickou Řady1; otázkou; 38,18% Vyjádřením hlavních myšlenek na úvod; 31,82% Řady1; Citátem; 16,36% Řady1; Vtipem; 49,09% Řady1; Fakty a statistikou týkající se tématu; 20,91% Řady1; Šokující informací, překvapením; 63,64% Zdroj: Vlastní průzkum Kromě využití médií při prezentování bylo také zkoumáno, jaká forma výuky studentům nejvíce vyhovuje. Čtyřicet čtyři procent (43,69 %) studentů si nejvíce informací zapamatuje, pokud je výuka vedena neformálně, vyučující se pohybuje mezi studenty, udržuje oční kontakt a zapojuje studenty do výuky, ptá se na jejich názory a zkušenosti. Čtvrtina posluchačů (25,68 %) nepreferuje zapojení do výuky, ale neformální styl výuky vyučování jim vyhovuje. Čtvrtina studentů je schopna si zapamatovat nejvíce informací z formálního stylu prezentování, s výkladem u tabule, 216
218 ovšem s jejich zapojením do výkladu. Pouze pěti procentům (5,41 %) studentů vyhovuje formální styl výuky bez jejich aktivizace v rámci výkladu. Proto je žádoucí, aby prezentující zaměřil svou pozornost na vhodné aktivizační metody výuky, připravil si otázky, výukové hry a další možné nástroje vedoucí k efektivnějšímu zapamatování probírané látky a také k udržení pozornosti posluchačů. Podle výsledků průzkumu jsou studenti schopni věnovat pozornost probíranému tématu méně než 60 minut (ale více než 30 minut). Důležitost zapojení studentů do výkladu za účelem lepšího zapamatování informací byla potvrzena také v další otázce, kde studenti uvedli, že více informací se naučí na seminářích (68,18 % respondentů). Zde jsou studenti aktivně zapojováni do výuky. Nejvíce jim vyhovuje, když prezentující kreslí a píše na tabuli a studenti si současně dělají poznámky do sešitu (40,99 %). Semináře jsou z poloviny případů vedeny formou výkladu zapojením studentů a práce ve skupině, týmu. Druhou nejčastější formou výuky je poté forma výkladu s pomocí power pointové či jiné grafické prezentace. První z uvedených forem studentům obvykle nejvíce vyhovuje (45,95 %), druhá již tak atraktivní není (13,06 %). Proto další a vhodnější alternativou je forma diskuze pomocí předem připravených otázek a témat k rozboru. Závěr Cílem tohoto příspěvku bylo zjistit efektivnost využívaných médií při prezentování manažerských předmětů a na základě průzkumu vybrat médium (kombinaci vybraných médií), které je nevhodnější z hlediska atraktivnosti a zapamatování si prezentované látky posluchači. Na základě průzkumu bylo zjištěno, že nejefektivnější je kombinace několika médií, například Power pointové prezentace a tabule. Aby prezentující své posluchače zaujal již v úvodu, kdy je také jejich pozornost nejvyšší, měl by výklad začít šokující informací, překvapením, popřípadě vtipem. Posluchači podle průzkumu jsou schopni vnímat prezentované informace maximálně 60 minut, proto je tedy důležité zapojovat průběžně aktivizační prvky výuky. Tato doporučení mohou být zobecněna nejen pro akademickou půdu, ale také pro obchodní prostředí, kdy jednotlivci či skupiny přednáší výsledky svého výzkumu, navrhují inovace, představují nový produkt a další. 217
219 Poděkování: Poděkování patří všem účastníkům průzkumu, kteří svou účastí přispěli k možnosti zkvalitnění výuky manažerských a marketingových předmětů na vysokých školách, především na PEF, MENDELU v Brně. Literatura: [1] ALLHOFF, DIETER- W., ALLHOFF W. Rétorika a komunikace. 14. vydání. Grada Publishing, Praha, 2008, 200s, ISBN [2] HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada Publishing, 2005, 408s, ISBN [3] REYNOLDS, G. Prezentace a zen. Jednoduše a srozumitelně o designu prezentací a jejich předvádění. Zoner press. Brno ISBN [4] OSBORNE, T. An Age of Presentation: Styles, Trends, and Trendsetters. cit [ ] Dostupné z WWW: 218
220 OGRANICZENIA ROZWOJU SEKTORA MAŁYCH I ŚREDNICH PRZEDSIĘBIORSTW W POLSCE REDUCE TO THE DEVELOPMENT OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES IN POLAND Barbara Gołębiewska, Anna Bugajska Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie barbara_golebiewska@sggw.pl, anna_bugajska@sggw.pl Słowa kluczowe: przedsiębiorca małych i średnich przedsiębiorstw rozwój Key words: entrepreneur the small and medium-sized enterprises development Abstract: The study attempts to examine the factors that limit the development of small and medium-sized enterprises. The primary objective of the study was to present and evaluate the factors that support and hinder the development of entrepreneurship in the sector on the basis of surveys conducted among selected entrepreneurs. It was found that the development of the SME sector largely depends on the financial support and advisory assistance of local government institutions. An important factor was the lack of suitably qualified staff and complicated tax regulations. Wstęp Sektor małych i średnich przedsiębiorstw (MSP) w wielu państwach jest różnie definiowany. Fakt ten wpływa niekorzystnie na wiarygodność danych w statystykach prowadzonych przez międzynarodowe instytucje, ponieważ bazują na krajowych systemach sprawozdawczych Powoduje to powstawanie mylnego obrazu stanu gospodarek poszczególnych krajów. Od 2003 roku w Unii Europejskiej, w tym również w Polsce stosowana jest nowa klasyfikacja sektora małych i średnich przedsiębiorstw. W polskich przepisach definicja ta znajduje zastosowanie w ustawie o swobodzie działalności gospodarczej. Określenie kategorii MSP w prawodawstwie Unii Europejskiej oraz w polskiej ustawie o swobodzie działalności gospodarczej opiera się 219
221 na progach zatrudnienia oraz wielkości realizowanego obrotu lub sumy aktywów jego bilansu sporządzonego na koniec roku [1]. Przedsiębiorstwa sektora małych i średnich przedsiębiorstw stanowią najliczniejszą grupę wśród przedsiębiorstw działających w Polsce. Według badań Głównego Urzędu Statystycznego działające w Polsce w 2010 roku przedsiębiorstwa generowały blisko trzy czwarte PKB (71,6%). Sektor MSP generuje co drugą złotówkę PKB (47,6%), w tym najmniejsze firmy blisko co trzecią (29,6%). Udział średnich podmiotów jest trzy razy mniejszy (10,4%) niż mikrofirm, a małych prawie cztery razy (7,7%). Wyraźnie niższy niż w UE jest rozmiar sektora małych przedsiębiorstw w Polsce mierzony jego udziałem w wartości dodanej brutto przedsiębiorstw. Zauważalnie większy wkład w tworzenie wartości dodanej brutto w Polsce niż w UE-27 cechuje mikrofirmy oraz w mniejszym stopniu średnie i duże podmioty [6]. Najliczniejszą grupę przedsiębiorstw w całym okresie stanowiły podmioty zatrudniające do 9 pracowników. W wyniku kryzysu, liczba najmniejszych podmiotów zmniejszyła się o ok. 6,4% w 2009 roku. Małe przedsiębiorstwa w porównaniu do mikrofirm bardziej odczuły skutki kryzysu, ponieważ liczba podmiotów w tej grupie zmniejszyła się o ok. 7,6% [5]. Powstawanie nowych przedsiębiorstw świadczy nie tylko o przedsiębiorczości, ale wpływa także na ogólny wzrost atrakcyjności regionów. Na rysunku 1 przedstawiono jak kształtowała się liczba MSP w stosunku do liczby ludności w Polsce w roku Najwięcej przedsiębiorstw sektora MSP na 1000 mieszkańców funkcjonowało w województwie mazowieckim oraz zachodniopomorskim. W regionach tych średnio na 1000 mieszkańców przypadało od 133,9 do 131,3 MSP. Najmniej MSP na 1000 mieszkańców przypadało w województwach podkarpackim, lubelskim oraz podlaskim. Piasecki zwraca uwagę, iż dzięki rozwojowi systemu rynkowego pozycja sektora MSP w Polsce z każdym rokiem jest coraz większa, dzięki czemu następuje stymulowanie rozwoju gospodarczego, a także realizacja zadań społecznych i politycznych [3]. Według Noronha Vaz T. małe firmy opierają swoją działalność na lokalnych zasobach czynników produkcji. W te wzajemne interakcje małych firm i środowiska lokalnego za każdym razem bezpośrednio zaangażowane są lokalne społeczności, którym przynoszą one znaczne korzyści. Rola środowiska lokalnego w rozwoju MSP nie ogranicza się 220
222 jednak tylko do dostarczania zasobów. Niezwykle ważne jest także, aby środowisko to tworzyło przyjazny dla małej przedsiębiorczości klimat, interpretowany jako pewien rodzaj bliskości kulturowej, społecznej i geograficznej [2]. RYS. 1: Liczba zarejestrowanych MSP na 1000 mieszkańców w Polsce w 2010 roku Źródło: [5]. 1. Cel pracy, materiał i metody badawcze W pracy podjęto próbę zbadania czynników, które ograniczają rozwój sektora małych i średnich przedsiębiorstw, a tym samym określenia narzędzi, które zapobiegną negatywnym tendencjom w badanym sektorze. Podstawowy cel pracy to przedstawienie i ocena czynników wspierających oraz hamujących rozwój przedsiębiorczości w sektorze na podstawie badań ankietowych, przeprowadzonych wśród wybranych przedsiębiorców oraz literatury przedmiotu. Główne zadania badawcze, które podjęto w pracy to przedstawienie czynników wpływających na rozwój MSP na podstawie literatury naukowo-badawczej oraz ustalenie barier rozwoju badanego sektora, z uwzględnieniem wewnętrznych oraz zewnętrznych aspektów. W pracy wykorzystano publikacje dotyczące tematyki sektora małych i średnich przedsiębiorstw, w tym dane z raportu przygotowanego przez Polską Agencję Przedsiębiorczości. Wykorzystano dane Głównego Urzędu Statystycznego oraz wyniki badań własnych. Dane uzyskane z GUS 221
223 posłużyły do scharakteryzowania powiatu mławskiego pod względem liczby ludności, stopy i struktury bezrobocia oraz podmiotów gospodarczych na danym obszarze. W celu określenia czynników ograniczających rozwój sektora małych i średnich przedsiębiorstw przeprowadzono w 2013 roku badanie ankietowe wśród przedsiębiorstw działających na terenie powiatu mławskiego. Wybór próby miał charakter losowy. Ankietę skierowano do 70 przedsiębiorstw. Wskaźnik zwrotu ankiet wyniósł 64%. Wśród respondentów największy udział stanowiły przedsiębiorstwa osób fizycznych. 2. Ograniczenia rozwoju sektora MSP w wybranym rejonie Określenie czynników hamujących rozwój sektora MSP jest niezbędnym etapem do wprowadzenia efektywnego systemu wspierania przedsiębiorczości. Mają one charakter zarówno endogeniczny, jak i egzogeniczny. Wśród barier wewnętrznych najczęściej występują czynniki psychologiczno-społeczne wynikające z doświadczenia oraz kompetencji właścicieli, zarządzających i pracowników. Drugą grupę czynników stanowią przesłanki wynikające z otoczenia przedsiębiorstwa. Porządkując ograniczenia, na jakie napotykają polscy właściciele MSP, wg. Piątkowskiego można podzielić je w następujące grupy [4]: bariery o charakterze rynkowym, problemy związane z finansowaniem rozpoczęcia i prowadzenia działalności, problemy dotyczące barier administracyjnych i prawnych, niedoskonałości systemu fiskalnego, działalność aparatu państwa związanego m. in. z przedłużającymi się procedurami administracyjnymi, niedostateczny poziom wiedzy i wykształcenia przedsiębiorców oraz pracowników, bariery wynikające z dostępu do informacji, problemy związane z pozyskiwaniem nowych pracowników Do czynników otoczenia podmiotu należy między innymi koniunktura gospodarcza oraz uwarunkowania prawne wynikające z polityki państwa. Na te elementy pojedyncze podmioty nie mają znaczącego wpływu, a oddziaływanie czynników zewnętrznych na funkcjonowanie przedsiębiorstwa ma często decydujące znaczenie. Oceniając skalę 222
224 trudności przy podejmowaniu działalności gospodarczej najwięcej respondentów wskazało, że napotkali małe problemy podczas zakładania przedsiębiorstwa. Na duże utrudnienia wskazało ok. 33% ankietowanych. Ocenili oni, iż obecna sytuacja na rynku (rok 2013) nie sprzyja powstawaniu podmiotów gospodarczych. Na rysunku 2 przedstawiono rodzaje barier rozwoju MSP w badanym powiecie. RYS. 2: Bariery rozwoju MSP w powiecie mławskim wg respondentów finansowe prawne trudności i koszty związane z rejestracją przedsiębiorstwa podatkowe problemy lokalizacyjne Źródło: badania własne Według respondentów największą barierą w rozwoju sektora MSP na terenie powiatu mławskiego były bariery finansowe. Dostęp do kapitału oraz duże nakłady w początkowym okresie działalności przedsiębiorstwa stanowiły poważny problem dla prawie co czwartego ankietowanego. Kolejnym czynnikiem utrudniającym rozwój był brak odpowiednio wykwalifikowanej kadry. Z danych GUS wynika, że najczęściej poszukiwanymi pracownikami na rynku pracy w powiecie mławskim są osoby z wykształceniem zawodowym a nie wyższym [6]. Coraz częściej brakuje odpowiednio wykwalifikowanych murarzy, elektryków czy stolarzy. W ocenie ponad połowy respondentów niedostateczny poziom kwalifikacji zawodowych i wiedzy pracowników negatywnie wpływa na rozwijanie działalności firmy. Zdaniem 20% respondentów barierą, która jest praktycznie nie do pokonania jest lokalizacja powiatu, pomimo tego, iż przez większą część obszaru przebiega trasa krajowa, która teoretycznie powinna 223
225 zwiększać atrakcyjność powiatu. Jednakże bliskość dużych miast (Ciechanów, Płońsk, Warszawa, Olsztyn) powoduje, że potencjalni klienci korzystają z usług/produktów znanych firm usytuowanych w tych właśnie ośrodkach, a paradoksalnie bliskość trasy szybkiego ruchu to ułatwia. Na skomplikowane przepisy podatkowe, szczególnie konstrukcję podatków dochodowych oraz VAT, wskazało ok. 35% respondentów. Najczęściej wskazywanymi rodzajami barier rynkowych był zbyt skomplikowany stopień przejrzystości i jednoznaczności podatków pośrednich oraz wysokość stawek podatku dochodowego. Częste nowelizacje ustaw podatkowych szczególne trudności sprawiają przedsiębiorstwom osób fizycznych, które nie posiadają środków finansowych na korzystanie z biur rachunkowych i prowadzą ewidencję oraz księgowość we własnym zakresie. Interesujący jest fakt, iż jedynie przedsiębiorstwa osób fizycznych oraz spółki cywilne wskazały, że nieprzejrzyste konstrukcje podatków pośrednich stanowiły barierę w rozwoju przedsiębiorstw sektora MSP. Dla spółek jawnych poważny problem stanowił niejednorodny system interpretacji przepisów ze strony organów podatkowych. Na bariery wskazane przez respondentów często składa się wiele czynników. Ze względu na to, iż najwięcej respondentów wskazało na bariery finansowe, jako najważniejsze ograniczenia rozwoju sektora w dalszej części opracowania przedstawiono rodzaje tych barier (rysunek 3). Najbardziej obciążający kondycję finansową przedsiębiorców powiatu mławskiego był poziom pozapłacowych kosztów pracy. Wysokie obciążenia przedsiębiorców wynikające z faktu zatrudnienia pracownika powodują często zatrudnianie na czarno. Brak kapitału na rozpoczęcie działalności gospodarczej oraz trudności z finansowaniem bieżącej działalności stanowią przeszkodę dla co piątego respondenta. Najmniejsze utrudnienia wynikające z planowania finansowego wskazało 7% ankietowanych. Według 34% respondentów rozwojowi MSP w powiecie mławskim zagraża konkurencja ze strony sieci handlowych/usługowych. 224
226 RYS. 3: Bariery finansowe w prowadzeniu i rozwoju działalności gospodarczej poziom pozapłacowych kosztów pracy 32 oprocentowanie i procedury związane z ubieganiem się o zewnętrzne źródła finansowania 19 problemy z planowaniem finansowym 3 brak kapitału oraz trudności związane z finansowaniem działalności gospodarczej Źródło: badania własne Podsumowanie i wnioski Przeprowadzone badania pozwoliły stwierdzić, iż największym ograniczeniem rozwoju sektora MSP na terenie powiatu mławskiego były bariery finansowe. Ważnym czynnikiem był brak odpowiednio wykwalifikowanej kadry. W ocenie ponad połowy respondentów niedostateczny poziom kwalifikacji zawodowych i wiedzy pracowników negatywnie wpływał na rozwijanie działalności firmy. Na skomplikowane przepisy podatkowe, szczególnie konstrukcję podatków dochodowych oraz VAT, wskazało ok. 35% respondentów. Najbardziej obciążający kondycję finansową przedsiębiorców powiatu mławskiego jest poziom pozapłacowych kosztów pracy. Według 34% respondentów konkurencja ze strony sieci handlowych/usługowych zagraża rozwojowi MSP w powiecie mławskim. Najczęściej wskazywanymi rodzajami barier rynkowych był zbyt skomplikowany stopień przejrzystości i jednoznaczność podatków pośrednich oraz wysokość stawek podatku dochodowego. Według ankietowanych najczęstszymi czynnikami infrastruktury hamującymi rozwój małych i średnich przedsiębiorstw w powiecie mławskim jest zbyt mała powierzchnia użytkowa lokali oraz poziom infrastruktury technicznej. Podsumowując można stwierdzić, że rozwój przedsiębiorstw sektora MSP w dużej mierze zależy od wsparcia finansowego oraz pomocy doradczej instytucji samorządowych w kwestiach związanych z uregulowaniami prawnymi. Ograniczenie 225
227 negatywnego oddziaływania tych sfer zwiększy przedsiębiorczość małych i średnich przedsiębiorstw, a tym samym doprowadzi do ożywienia lokalnych gospodarek, co z kolei w końcowym efekcie wpłynie na atrakcyjność gospodarki całego kraju. Literatura: [1] MIKOŁAJCZYK, B., KRAWCZYK, M. Sektor przedsiębiorstw mikro, małych i średnich w krajach Unii Europejskiej. Studia Europejskie 2006, vol. 2, pp , ISSN X. [2] NORONHA VAZ, T. The environmental context for small firms in the EU. [w] Noronha Vaz, T., Viaene, J., Wigier, M. (Eds), Innovation in the Small Firms and Dynamics of Local Development, Scholar, Warsaw, 2004, Poland, pp. ISBN [3] PIASECKI, B. (red.) Ekonomika i zarządzanie małą firmą, Wyd. PWN, Warszawa Łódź, 2001, s. 602, ISBN [4] PIĄTKOWSKI, W. Bariery rozwoju małych i średnich przedsiębiorstw [w:] Przemiany i perspektywy polityki gospodarczej, red. K. Piech, Wyd. PTE, Warszawa, 2001, 188 s. ISBN [5] Raport o stanie sektora małych i średnich przedsiębiorstw w Polsce w latach Wyd. PARP, Warszawa 2012, 210 s. ISBN [6] Statistical Yearbook of the Republic of Poland, GUS, Warszawa, 915 s. ISSN
228 TRENDY V APLIKÁCII FLEXIBILNÝCH FORIEM ZAMESTNÁVANIA TRENDS IN APLICATION OF EMPLOYMENT FLEXIBLE FORMS Adriana Grenčíková, Jana Španková Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne adriana.grencikova@nuni.sk, jana.spankova@tnuni.sk Klíčová slova: flexibilita trh práce flexibilné pracovné vztahy nezamestnanosť Key words: flexibility labor market labor relations flexible unemployment Abstract: The paper addresses current issues related to the important role of flexible types of employment. Flexible work options were once considered a way to earn extra income, however, they have become increasingly important and common nowadays. The benefits provided by these relations gradually understand employees and employers. Information and communication technologies have significantly contributed to the expansion and diversification of flexible work arrangements. The authors emphasize social aspects of flexible types of working and their significance, and identify reasons for their use and labor relations analyze selected in Slovak Republic. Úvod Okolitý svet sa mení čoraz rýchlejšie a zmeny zasahujú aj také oblasti, v ktorých by prevratný nástup noviniek iba málokto predpokladal. Veci, ktoré dnes považujeme za isté a nemenné, možno už zajtra vôbec nebudú existovať. Vývoj za posledných pár rokov dokazuje prítomnosť tohto trendu aj na trhu práce. Flexibilné formy zamestnávania sa stali aktuálními už v 60. rokoch 20. Storočia 3. V súvislosti s rýchlymi zmenami v ekonomike a nepriaznivou situáciou na trhoch práce jednotlivých krajín prebieha celosvetová diskusia na tému potreby rastu flexibility trhu práce. Otázky týkajúce sa flexibility trhu práce priťahujú pozornosť odborníkov z celého sveta. Flexibilizácia pracovných trhov je pre krajiny EÚ jedným z kľúčových cieľov na 227
229 národnej a medzinárodnej úrovni. Spolu s konceptom celoživotného vzdelávania je považovaná za hlavnú stratégiu v boji proti vysokej nezamestnanosti, za ktorú boli v predchádzajúcich dvoch desaťročiach vo veľkej miere zodpovedné rigidné a nepružné pracovné trhy. Winkler, Wildmanová 6 uvádzajú, že ciele politiky trhu práce v krajinách EU sa významne premenili na prelome 80. a 90. rokov. Potreba prispôsobenia sa politických opatrení štrukturálnych a technologických zmien zosilnela vo všetkých rozvinutých európskych ekonomikách. Zmeny sú reprezentované predovšetkým rozvojom informačného priemyslu, rozvoj kultúrnych a sociálnych služieb, posilnenie internacionálneho charakteru hospodárskej produkcie. V politike bol pokladaný väčší dôraz na zvýšenie efektivity realizovaných opatrení a väčšiu flexibilitu pracovného trhu. Základné kritéria politických opatrení sú ale skôr ekonomické. Jedná sa teda skôr o dosiahnutie efektívnej zamestnanosti, než zamestnanosti plnej. Strana dopytu po práci je hlavnou prioritou trhu práce. Na strane druhej politické opatrenia sledujú aj udržanie sociálneho konsenzu v spoločnosti. Obsah týchto sociálnych istôt a konsenzu je podobný vo všetkých rozvinutých krajinách Európy. Napriek tomu, že flexibilná pracovná sila je využívaná čoraz častejšie, stále sa v dostatočnej miere využívajú tradičné prístupy k pracovnému pomeru a to z pohľadu zamestnávateľov aj zamestnancov 5. Vzhľadom na súčasnú prebiehajúcu ekonomickú a hospodársku recesiu, by sa mal pracovný trh viac orientovať na flexibilnú pracovnú silu. Táto skupina zamestnancov umožňuje firmám a podnikom oveľa väčšiu flexibilitu mať voľnejšie ruky. Napríklad prostredníctvom flexibilného pracovného pomeru je možné lepšie regulovať náklady na zamestnanca podľa aktuálnych potrieb, ušetria sa tak úradné, časové aj finančné náklady. Flexibilná pracovná sila je vhodnou voľbou pre tých, ktorí nevyhľadávajú pevnú pracovnú dobu po celý rok, dá sa chápať aj ako jedna z variant alternatívneho pracovného pomeru. V personálnej stratégií je flexibilná pracovná sila definovaná ako člen pracovného tímu spoločnosti, ale bez trvalého úväzku. Medzi takýchto zamestnancov patria napríklad konzultanti, zmluvní dodávatelia jedná sa väčšinou o dodávateľov so skúsenosťami 228
230 a zručnosťami pre špecializované pozície. Ďalej sú to outsourcingoví pracovníci a pracovníci na dočasný pracovný úväzok. Väčšina zamestnávateľov však nepodkladá flexibilnú pracovnú silu za kľúčovú vo svojej spoločnosti. Bez ohľadu na región, flexibilná pracovná sila nepredstavuje pre zamestnávateľov dôležitú súčasť podniku a jeho podnikovej stratégie. Flexibilná pracovná sila môže predstavovať dôležitú súčasť napríklad v sezónnych odvetviach ako sú napríklad lesníctvo, rybolov, poľnohospodárstvo, doprava a komunikácie. Najmenej si silu takýchto vzťahov ale cení spracovateľský priemysel. Aj napriek flexibilite, podniky takýchto zamestnancov považujú za menejcenných, napriek mnohým prínosom či už z hľadiska finančných úspor alebo profesijných znalostí. Najčastejšie sa flexibilná pracovná sila využíva v priebehu sezónnych prác, ako zástup za zamestnancov, pri dočasnom voľne alebo dovolenke, pri preverovaní kandidátov na stálu pozíciu, pri rýchlej identifikácií talentov ktorí vyžadujú zvláštne vzdelanie atď. 1. Flexibilné pracovné vzťahy Flexibilné formy zamestnania sa v poslednej dobe stávajú častým javom na pracovnom trhu, jedná sa o čoraz diskutovanejší jav, ktorý však pri určitých podmienkach môže prinášať pozitívny vplyv na trh práce. V krajinách Európskej únie sa jedná o už dobre známe formy zamestnania, v SR predstavuje podiel čiastočných pracovných úväzkov len asi 2% z celkového počtu zamestnaných (priemer EÚ je okolo 17% zamestnaných), čo naznačuje, že slovenský trh práce je nepružný vo využívaní zamestnávania na skrátený pracovný úväzok 2, 23. Flexibilné pracovné vzťahy majú svoje negatíva aj pozitíva. Armstrong 1, 321 tvrdí: Využívanie pracovníkov na čiastočný pracovný úväzok má pre zamestnávateľov určité výhody. Ide o väčšiu možnosť uplatnenia flexibilnej pracovnej doby, lepšie využitie budov a zariadenia zavedením ďalšej zmeny, znižujú sa náklady práce na jednotku výroby spôsobené redukciou príplatkov za prácu nad čas pre pracovníkov na plný úväzok a zvyšuje sa produktivita práce spôsobená väčšou pozornosťou pracovníka pre práci v priebehu kratšej pracovnej doby. 229
231 2. Analýza vybraných flexibilných pracovných vzťahov v SR Ako sme už spomínali, práca na skrátený pracovný úväzok, práca na dobu určitú, pružný pracovný čas a domáca práca, patria medzi najviac využívané flexibilné formy zamestnávania. Aspoň jeden z uvedených druhov flexibilného zamestnania využíva až 74% spoločností. Bližšie si priblížime uvedené flexibilné pracovné vzťahy, kde nám k ich lepšiemu priblíženiu pomôžu aj nasledovné grafické znázornenia. Práca na skrátený úväzok a na dobu určitú Zmluvy na kratší pracovný čas a na dobu určitú zaraďujeme medzi jedny z hlavných typov flexibilných pracovných vzťahov. Aj daný typ zamestnania si prešiel viacerými fázami a jeho využívanie postupne narastá. Nižšie na porovnanie uvádzame graf, kde je znázornený nárast využitia zamestnancov na kratší pracovný čas a na dobu určitú. Na porovnanie je tu rozdiel medzi rokom 2004 a rokom 2012, kde je jasne vidieť nárast z pôvodných 16,2% na 19,2%. Oproti roku 2004 tu teda vidíme až 3% nárast uvedenej zamestnanosti. GRAF 1: Nárast zamestnanosti na skrátený pracovný úväzok v SR Zdroj: vlastné spracovanie autoriek na základe údajov Eurostatu 7 Podiel využívania daného typu zamestnania sa ale podľa jednotlivých krajín EU odlišuje. Niekde sa využíva viac, inde menej. Sú krajiny, kde je daná forma zamestnania využívaná až takmer pri polovici obyvateľstva a sú krajiny, kde nie je využívaná takmer vôbec. Ako názornú ukážku uvádzame graf s jednotlivými percentuálnymi hodnotami vybraných krajín EU, kde na konci grafu uvádzame aj Slovensko. 230
232 GRAF 2: Využívanie skráteného pracovného úväzku Zdroj: vlastné spracovanie autoriek na základe údajov Eurostatu 7 Z grafu vyplýva, že Holandsko patrí medzi krajinu, kde je využívanie zamestnania na dobu určitú a skrátený pracovný úväzok zastúpené výrazne najviac, reprezentuje ho tu až 48,9%. Je to takmer polovica všetkých zamestnaných obyvateľov. Pri krajinách ako Spojené kráľovstvo, Nórsko, Dánsko, Rakúsko, Nemecko alebo Švédsko môžeme vidieť, že podiel takto zamestnaných ľudí je takmer rovnaký a pohybuje sa v rozmedzí 25 až 27%, čo je oproti krajinám ako Bulharsko a Slovensko stále výrazné číslo. Slovensko patrí so svojimi takmer 4% medzi krajiny, kde sa daný typ zamestnania stále nevyžíva často. Napriek tomuto číslu je predpoklad, že svetová kríza bude mať za následok zvyšovanie počtu takto zamestnaných ľudí. Najmenej osôb pracujúcich na skrátený pracovný čas a dobu určitú nájdeme v Bulharsku, kde je zastúpená len 2,4% podielom. Pružný pracovný čas Pružný pracovný čas zamestnávateľ môže ale aj nemusí povoliť, zvyčajne ho môže zaviesť na základe prerokovania so zamestnancami. Pri pružnom pracovnom čase však musíme rozlišovať o aký druh sa presne jedná. Vždy je tu potrebná zásada dodržovania celkového pracovného času, ktorý musí mať zamestnanec odpracovaný. Aj tu si názorne ukážeme jeho využívanie v porovnaní s celkovým počtom pracujúcich. 231
233 GRAF 4: Podiel zamestnancov s pružným pracovným časom v SR Bežní zamestnanci Zamestnanci s pružným pracovným časom Zdroj: vlastné spracovanie autoriek na základe údajov Eurostatu 7 Z predchádzajúceho grafu môžeme jasne vidieť, že pomer pracujúcich osôb s pružnou pracovnou dobou je neporovnateľne nižší oproti bežným zamestnancom. Je to necelých 6% z celkového počtu zamestnaných. Aj napriek tomu že sa zaraďuje do skupiny najpoužívanejších flexibilných pracovných vzťahov, jeho zastúpenie v tejto skupine je teda pomerne malé. Treba tu však spomenúť aj fakt, že až 56% osôb s pružným pracovným časom sú ženy. Práca z domu a telepráca Práca z domu je taktiež často využívaným flexibilným druhom zamestnania. Okrem možnosti pracovať z pohodlia domova, ponúka aj pružné rozvrhnutie pracovného času, čo pri klasickom spôsobe zamestnania väčšinou nie je možné. Poskytuje aj prijateľné riešenie pre vyťažené matky s deťmi, prípadne pre osoby trpiace nejakým zdravotným postihnutím alebo môže byť vhodným riešením pre absolventov. Zamestnanec takto šetrí aj náklady na cestovanie do práce. Sú tu samozrejme ale aj určité druhy negatív, ktoré tento druh zamestnania môže priniesť. Jedným z nich môže byť napríklad určitá izolovanosť pracovníka, prípadne horšia možnosť jeho kariérneho rastu. V nasledujúcom grafe vidíme jeho využívanie počas rokov 1998 až 2010 vo vybraných krajinách EU a aj samotný priemerný vývoj v celej EU. Krivky nám ukazujú, ako sa situácia postupne menila, celkovo má ale v krajinách EU stúpajúcu tendenciu. Na 232
234 Slovensku nastal jej najväčší rozmach na prelome rokov 2005 až 2006, pričom jej najväčší prepad nastal v roku 2010, kde ale na začiatku roka 2011 opäť vzrástol. GRAF 5: Percento zamestnancov pracujúcich z domu vo vybraných krajinách EÚ Zdroj: Eurostat 7 Výskumy potvrdzujú, že v Európe pracuje formou práce z domu alebo telepráce 5% obyvateľov. Poväčšine ju reprezentujú zamestnanci v IT technológiách, rôzni analytici, finanční sprostredkovatelia, pracovníci v realitách, makléri alebo telemarketingoví pracovníci. V nasledujúcom grafe uvidíme jej percentuálne zastúpenie vo vybraných krajinách EU a aj samotného Slovenska. GRAF 6: Využitie telepráce vo vybraných krajinách EÚ Zdroj: vlastné spracovanie autoriek na základe údajov Eurostatu 7 233
235 Z grafu vidíme, že najviac zastúpené je tu Luxembursko s viac ako 12% podielom. S takmer 12% podielom nasledujú Rakúsko a Francúzsko. Švédsko a Taliansko už v danom type práce nemajú veľké zastúpenie, takisto ako Slovensko, ktoré využíva prácu na doma a teleprácu len necelými 4%. Medzi krajinu, ktorá daný typ zamestnania využíva len nepatrne patrí Rumunsko s podielom 0,2%, čo predstavuje skutočne veľmi malé, priam až zanedbateľné číslo. Záver Ako sme už spomínali príčin nedostatočnej flexibility na trhu práce môže byť hneď niekoľko. Danej problematike je v súčasnosti venovaná zvýšená pozornosť či už kvôli existujúcej kríze a aj v jej dôsledku alarmujúco sa zvyšujúcej nezamestnanosti. Napriek tomu, že v ostatných krajinách EU sa daným typom zamestnania prikladá oveľa väčší význam, predpokladá sa, že je len otázkou času, kedy aj na Slovensku nadobudne oveľa väčšie rozmery. Pokiaľ sa bude ekonomická a hospodárska situácia aj naďalej zhoršovať, flexibilné pracovné vzťahy budú s určitou pravdepodobnosťou narastať s oveľa väčšou rýchlosťou. Ich využívanie bude musieť byť samozrejme podporené aj zo strany štátu, ktorý by mal aj úpravou niektorých pracovných zákonov využitie týchto foriem zamestnania zjednodušiť. Na Slovensku je stále narastajúca nezamestnanosť, využívanie flexibility je pomerne nízke aj napriek tomu, že by mohla napomôcť k zvýšeniu zamestnanosti. Okrem toho je tu stále nedostatočná informovanosť o všetkých možnostiach, ktoré flexibilita ponúka. Taktiež štát svojimi bariérami v legislatíve neprináša zamestnávateľom a ani uchádzačom o zamestnanie takmer žiadne výhody. Flexibilitu teda nevnímajú veľmi pozitívne zamestnanci ani zamestnávatelia aj napriek viacerým výhodám, ktoré im môže priniesť. Otvoriť a rozvinúť trh pracovných ponúk smerom k vyššej flexibilite je možné nielen zmenou legislatívy, ale najmä zmenou postoja mnohých zamestnávateľov a ich ochoty hľadať tvorivé riešenia pre časť svojich zamestnancov. 234
236 Poďakovanie: Príspevok bol pripravený v rámci Projektu z operačného programu vzdelávanie ITMS Literatúra: [1] ARMSTRONG, M., Řízení lidských zdroju. Nejnovější trendy a postupy. Praha: Grada Publishing, 2007, 321s. ISBN [2] IVANOVÁ, E., Vplyv globálnej hospodárskej krízy na trh práce v SR. In: Sociálnoekonomická revue. Trenčín: FSEV, 2010, č.3, 22-26s. ISSN [3] KRAJŇÁKOVÁ, E., Flexibilné formy zamestnávania na európskom trhu práce. In: Sociálno-ekonomická revue. Trenčín: FSEV, 2004, č.1 (2), 40-47s. ISSN [4] VOJTOVIČ, S., The Importance of the Flexible Forms of Employing. In: Scientific Papers of the University of Pardubice Series D. 15. pp. ISSN X [5] VOJTOVIČ, S., STRUNZ, H., Flexibilita trhu práce v podmienkach znalostnej ekonomiky. In: Sociálno-ekonomická revue, Trenčín: FSEV, 2010, 3(8), s. ISSN ISSN [6] WINKLER, J., WILDMANOVÁ, M., Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. Praha: Computer Press, s. ISBN [7] EUROSTAT, www. eurostat.sk 235
237 NOVÉ METÓDY PRI ZÍSKAVANÍ ZAMESTNANCOV NEW METHODS OF RECRUITMENT Adriana Grenčíková, Jana Španková Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Adriana.grencikova@nuni.sk, jana.spankova@tnuni.sk Kľúčové slová: získavanie zamestnancov sociálne siete nové metódy vyhľadávania odborné znalosti Key words: recruitment social media new ways to search for employees expertise Abstract: Traditional recruitment strategies have proven to be successful for several decades and have been used extensively even today. Currently, new methods of recruitment processes have emerged due to the evolution of the Internet, such as for instance the use of social media or online job portals. The present paper addresses new methods, namely information technology and social networking in recruitment. The authors compare possibilities to recruit potential employees with social media, and analyse their key advantages and disadvantages. Úvod Sociálne siete zažívajú v posledných rokoch obrovský boom. Ešte stále nemožno hovoriť, že ich popularita dosiahla vrchol 4. Obrovské množstvo ľudí na jednom mieste poskytuje zamestnávateľovi výhodu pri hľadaní vhodného kandidáta. Či už je to obrovská databáza ľudí, alebo jednoducho rýchle rozšírenie správy o nábore na voľné pracovné miesto. Sociálne siete poskytujú mnoho výhod, avšak majú aj svoje úskalia. V súčasnej dobe môžeme medzi najviac využívané sociálne siete z hľadiska získavania zamestnancov zaradiť nasledovné: LinkedIn, Facebook, Twitter. Všetky tri sú založené na rovnakom princípe, avšak navzájom sa od seba odlišujú. Pri porovnávaní klasických metód a nových metód získavania zamestnancov si ako prvé všimneme to, že nové 236
238 metódy sú založené na využívaní internetu a jeho možností. Internet poskytuje mnoho výhod oproti klasickým metódam, a to najmä: vysokú rýchlosť vyhľadávania uchádzačov, ušetrenie času a personálnych zdrojov pri hľadaní uchádzačov, vysokú rýchlosť rozširovania informácií o voľnom pracovnom mieste, nižšie náklady pri hľadaní zamestnanca, personálna činnosť môže byť uskutočňovaná skoro kdekoľvek, stačí na to len počítač a pripojenie na internet. Medzi nevýhody nových metód by sme mohli zaradiť niekedy až príliš veľké množstvo potenciálnych uchádzačov a teda dlhší čas na selektovanie vhodných kandidátov. Taktiež, niektorí zamestnanci, najmä tí starší, nepoužívajú sociálne siete a ani nie sú zaregistrovaní na on-line pracovných portáloch. To spôsobí, že sa k nemu nemusí dostať ponuka na voľné pracovné miesto. 1. Výhody a nevýhody získavania zamestnancov pomocou siete LinkedIn LinkedIn je profesne orientovaná sociálna sieť založená v roku 2002 a spustená v máji Momentálne má viac ako 175 mil. užívateľov. Využíva sa na vytváranie profesných sietí, či už medzi fyzickými osobami navzájom alebo medzi právnickými a fyzickými osobami. LinkedIn sa podobá na Facebook. Narozdiel od Facebooku, LinkedIn využívajú len pracujúci ľudia (aj tí čo nemajú prácu ale hľadajú si ju) alebo firmy. Najčastejšie sa používa na inzerovanie voľných pracovných miest, priame vyhľadávanie nových pracovníkov, publikovanie odborných článkov na tému personalistika a iné veci súvisiace s kariérou. Pre úplné používanie služieb LinkedIn je potrebné sa zaregistrovať. Registrácia sa skladá zo zadania kontaktného u, hesla, mena a priezviska. Následne sa môžu vyplniť ostatné osobné údaje ako rok narodenia, fotografia, vykonávané práce, dosiahnuté vzdelanie a iné. LinkedIn je najlepšia stránka na vyhľadávanie zamestnancov s vysoko odbornými schopnosťami. Pre jej maximálne využívanie je potrebné si zakúpiť Premium účet. Avšak aj bez neho môže personalista vyberať podľa obmedzeného filtru, ktorý si sám navolí. Ide o filtrovanie napr. názvu podniku, kde možný uchádzač aktuálne pracuje, štátu alebo mesta kde sa podnik nachádza, odboru v ktorom pracuje, predchádzajúce spoločnosti v ktorých pracoval, podľa vysokých škôl kde sa vzdelával a jazyku jeho profilu. S prémiovým účtom sa dá ešte filtrovať podľa skupín, rokov praxe, funkcie, úrovne služobného veku, oblasti záujmu a veľkosti spoločnosti. Pomocou služby LinkedIn je možné sa priamo spojiť s uchádzačom o zamestnanie za pomoci krátkych súkromných správ. 237
239 Najväčšia výhoda tejto metódy je overiteľnosť údajov o uchádzačovi. Ďalej je to veľký počet potenciálnych zamestnancov s odbornými schopnosťami, jednoduché vyhľadávanie, možnosť zverejňovania ponúk voľných pracovných miest aj možnosť priameho vyhľadávania zamestnancov. Nevýhodou môže byť to, že pre niektoré dodatočné služby je nutné si zaplatiť premium účet. Taktiež nevýhodou je pomerne málo zaregistrovaných pracujúcich Slovákov s odbornými znalosťami. 2. Výhody a nevýhody získavania zamestnancov pomocou siete FaceBook Facebook je sociálna sieť založená Markom Zuckerbergom 4. februára Momentálne je najväčšia sociálna sieť na svete. V tomto roku dosiahla hranicu jednej miliardy užívateľov. Slúži najmä na komunikáciu, udržiavanie a vytváranie priateľstiev a spoločenstiev, zdieľanie videí, obrázkov, fotiek a myšlienok. Taktiež sa v nej nachádza aj digitálna zábava vo forme hier. Pre využívanie služieb je potrebné sa zaregistrovať a vytvoriť si profil. Profil sa skladá z viacerých častí. Užívateľ si naň môže pridať svoju osobnú fotografiu, prípadne iné fotografie, vyplniť svoje záujmy, upraviť svoje meno, zmeniť dátum narodenia, pridať bydlisko a miesto narodenia, pridať školy a odbory na ktorých študoval alebo študuje, pridať zamestnania, resp. zamestnávateľov, u ktorých pracoval alebo pracuje, ďalej môže pridávať videá alebo statusy, prípadne informovať o svojich životných udalostiach (narodenie dieťaťa, štúdium v zahraničí a iné). Taktiež môže zdieľať adresy na zaujímavé stránky alebo "Like-ovať" stránky, ktoré sa mu páčia. Najdôležitejšie časti profilu sú však nastavenia ochrany súkromia. Tu si môže užívateľ nastaviť kto všetko bude vidieť jeho profil (verejný alebo súkromný profil) a čo bude vidieť (len základné informácie alebo aj fotky a iné). Taktiež má možnosť nastaviť si chovanie menoviek na fotografiách (či ľudia môžu automaticky označovať používateľa na fotografiách alebo musí dať užívateľ súhlas). Ďalej sú tu nastavenia zobrazenia reklám a blokovaní užívatelia. Používateľ facebooku má mnoho možností ako si upraviť svoj profil. Facebook na samotné používanie profilu vyžaduje len minimálne množstvo informácií a to meno, priezvisko a dátum narodenia. FaceBook sa veľakrát používa ako nástroj vyhľadávania nových pracovníkov alebo ako "kontrolný" nástroj pre overenie faktov o stávajúcich uchádzačoch o zamestnanie. Najčastejšie sa používa v USA, kde aj vznikol. Avšak aj niektorí európski 238
240 zamestnávatelia ho využívajú, či už na jednu alebo na druhú možnosť. Personalista pri hľadaní vhodných kandidátov pomocou služby Facebook má niekoľko možností: 1) zaplatiť si reklamu na hlavnej stránke s ponukou voľnej pracovnej pozície, 2) ponúknuť alebo upozorniť na voľné pracovné miesto pomocou statusu, fotografie, videa alebo QR kódu priamo na facebookovskej stránke podniku. 1. možnosť zaplatenie si reklamy Spoločnosť FaceBook ponúka široké možnosti vytvorenia reklamy na mieru. Zákazník si môže nastaviť detaily komu bude reklama zobrazená (vek, záľuby, členovia rôznych skupín, miesto bydliska alebo aktuálne miesto pobytu atď.) a ako bude zobrazená (či v podobe banneru na pravej strane profilu vybraných potenciálnych zákazníkov alebo v podobe, že priatelia potenciálnych zákazníkov dali "Like" prezentovanej stránke alebo udalosti). V prípade hľadania nových zamestnancov sa však ako najvhodnejšia alternatíva javí reklama konkrétneho príspevku stránky firmy, ktorý pojednáva o ponuke voľného pracovného miesta. Spoločnosť bude platiť za každé kliknutie na odkaz od potenciálnych záujemcov. Cena sa väčšinou pohybuje od 0,8 dolára do 1,2 dolára za kliknutie. Výhody sú presné nastavenie profilu ľudí, ktorým bude reklama smerovaná, široký záber potenciálnych uchádzačov o zamestnanie, jednoduchá administrácia, rýchle rozšírenie správy. Nevýhody sú, ak má používateľ facebooku vypnuté cookies, reklama sa nezobrazí, riziko že sa prihlási o voľné miesto príliš veľa záujemcov, niektorí ľudia sú pasívni voči akejkoľvek reklame a teda jej nebudú venovať pozornosť, obmedzené len na používateľov služby FaceBook, je to platená služba. 2. možnosť Upozornenie na voľné pracovné miesto priamo z facebookovej stránky spoločnosti Tento model dáva spoločnosti niekoľko možností ako upozorniť ľudí na voľné pracovné miestoa to napísať status (príspevok) o tom, že je voľné pracovné miesto, uverejniť zaujímavú fotografiu s ponukou voľného pracovného miesta, uverejniť odkaz, ktorý bude po kliknutí presmerovávať ľudí na internetové stránky spoločnosti a priamo na článok o voľnej pozícií, uverejniť video, ktoré bude upozorňovať na voľné pracovné 239
241 miesto, uverejniť QR kód, ktorý bude obsahovať informácie o voľnom pracovnom mieste. Výhodou je, že budú priamo oslovení ľudia, ktorí sa zaujímajú o spoločnosť a jej aktivity, možnosť veľmi kreatívnej reklamnej kampane, možnosť rýchleho šírenia odkazu na voľné pracovné miesto, nulové náklady, oslovenie veľkého počtu ľudí. Nevýhodo je riziko že sa prihlási o voľné miesto príliš veľa záujemcov, fanúšikovia spoločnosti nemusia byť cieľovou skupinou potenciálnych zamestnancov na určitú pozíciu, obmedzené len na používateľov služby FaceBook, obmedzený rozsah oslovených potenciálnych uchádzačov. Ako bolo už spomenuté, FaceBook umožňuje používateľovi profilu nastaviť si profil podľa svojho uváženia. Pri voľne dostupnom profile s veľkým počtom informácií o užívateľovi môže byť tento profil zaujímavý pre personalistu. Nielenže tam nájde súkromné údaje o uchádzačovi ako skutočný vek, školy a zamestnania, v ktorých bol, môže tam taktiež nájsť jeho zlozvyky, z jeho príspevkov alebo statusov zistiť jeho osobnostné rysy a názory. Napríklad, ak personalista hľadá pracovníka, ktorý má byť nekonfliktný a nefajčiar a na uchádzačovom profile nájde jeho fotku, na ktorej fajčí cigaretu a háda sa so svojimi priateľmi, je jasné, že to nie je ten "pravý". Služba Facebook môže určite poslúžiť ako nástroj pre vyhľadávanie a oslovovanie vhodných záujemcov o zamestnanie. Jej výhodou je jej veľkosť viac ako 1 mld. užívateľov, jej jednoduchosť a pomerne laxný prístup užívateľov k ochrane osobných údajov (vo väčšine prípadov). 3. Výhody a nevýhody získavania zamestnancov pomocou siete Twitter Twitter je internetová služba založená v roku 2006, ktorá ponúka mikrobloging a sociálnu sieť aktuálne okolo 500 miliónom užívateľom. Mikrobloging je vo formáte krátkych správ (do 140 znakov), ktoré píše užívateľ profilu a ktoré vidia všetci ľudia, ktorí sa prihlásili k odberu správ. Na používanie služby Twitter je potrebná registrácia. Tá sa skladá z mena a priezviska, určenie u a hesla. Následne môže užívateľ služby nastaviť svoju fotografiu, napísať niečo o sebe do svojho profilu a potom si len vyhľadáva osoby alebo spoločnosti, ktoré ho zaujímajú a označí sa ako ich "follower" (nasledovník, ten, čo sleduje čo sa u nich deje). Potom dostáva každý tweet (správu), ktorý sa ich týka a to aj od ľudí, ktorých nesleduje. To je spôsobené tagovaním, teda označovaním jednotlivých ľudí alebo skupiny vo svojom príspevku. Používateľ môže 240
242 jednotlivé príspevky zdieľať alebo komentovať, prípadne ich označiť ako obľúbené. Možnosti hľadania nových zamestnancov sú podobné ako v prípade služby Facebook, avšak v obmedzenej miere. Spoločnosť, ktorá má založený profil môže uverejniť tweet s ponukou voľnej pracovnej pozície, prípadne môže zverejniť odkaz na video, prípadne stránku s odkazom na voľnú pracovnú pozíciu alebo uverejní fotografiu s ponukou voľnej pracovnej pozície. Tento tweet ako prví dostanú všetci followeri, ktorí ho však následne môžu zdieľať a tým prilákať pozornosť svojich kamarátov alebo ich followerov. Takto sa správa rozšíri k veľkému počtu potenciálnych uchádzačov o zamestnanie. Táto metóda hľadania zamestnancov má svoje výhody, ale aj nevýhody. Medzi výhody patrí rýchlosť, akou sa šíri informácia. Ďalej sú to nulové náklady, jednoduché použitie a možnosť oslovenia veľkého počtu potenciálnych uchádzačov. Medzi nevýhody môžeme zaradiť to, že správa sa nedá zacieliť na presne vymedzenú vzorku ľudí, ďalej možnosť prihlásenia príliš veľkého počtu ľudí a nakoniec jej obmedzené pôsobenie len v rámci siete Twitter. 4. Využívanie možností on-line pracovných portálov S postupným rozširovaním internetu na území Slovenska a čoraz väčšou základňou ľudí ho používajúcich, začala vznikať myšlienka zoskupenia ponúk práce na jednom mieste a to on-line. Tak začali vznikať on-line pracovné portály pre zamestnávateľov a ľudí hľadajúcich si prácu. On-line pracovné portály majú niekoľko výhod pre zamestnávateľa aj pre uchádzačov. Pre uchádzačov je to, že všetky ponuky voľných pracovných miest na jednom mieste, možnosť triedenia voľných pracovných miest podľa typu (trvalý pracovný pomer, brigáda), miesta výkonu práce a kategórií (informatika, elektronika, manažment atď.), možnosť vytvorenia si vlastného životopisu a jeho zviditeľnenie zamestnávateľom, všetky tieto činnosti je možné vykonávať kedykoľvek a kdekoľvek, kde sa nachádza pripojenie na internet (uchádzač nemusí kvôli opýtaniu sa na voľné pracovné miesta navštíviť pracovnú agentúru či jednotlivé firmy), niektoré pracovné portály poskytujú na svojich stránkach fórum, v ktorom sa dajú získať odpovede na otázky týkajúce sa práce alebo zamestnávateľa a iné služby ako porovnanie platov a pod. Pre zamestnávateľov poskytujú on-line pracovné portály jednoduché a rýchle pridávanie inzerátov na voľné pracovné miesto (táto služba je väčšinou platená), prístup do 241
243 databázy uchádzačov a ich životopisov, vyhľadávanie vhodných uchádzačov podľa vopred zadaných kritérií, možnosť hromadného posielania správ neprijatým alebo prijatým uchádzačom o zamestnanie. Medzi najznámejšie slovenské pracovné portály môžeme zaradiť najmä: Profesia.sk, Kariera.sk, Práca.sme.sk, Job.sk, Trenkwalder.sk, IndexNoslus.sk a iné. Tieto portály poskytujú služby ako možnosť vyhľadania práce podľa zamerania a miesta výkonu práce, možnosť vytvorenia konta a vloženia svojho životopisu na stránku, možnosť pridania inzerátu a jeho administrácia, možnosť vyhľadávania uchádzačov v databáze portálu podľa stanovených kritérií. Viaceré pracovné portály ponúkajú možnosť využívania služieb fóra. Toto fórum je dostupné ako pre zamestnávateľov, tak pre uchádzačov o prácu. Tu sa môžu preberať veci týkajúce sa firiem (napr. povesť), pracovnej pozície (predpoklady na uchádzača, charakteristika vykonávanej práce) ale aj iných vecí (poradenstvo ohľadom kontrol, účtovníctva atď.). Viaceré portály poskytujú základné informácie o výberovom konaní pre uchádzača, sú to rôzne tipy a triky ako sa pripraviť na pohovor, ako má vyzerať životopis a motivačný list a pod. Naopak, pre zamestnávateľa poskytujú kompletné alebo aspoň čiastočné vydanie najnovšieho zákonníka práce. Momentálne je najväčším a najznámejším pracovným portálom Profesia.sk. Na slovenskom trhu pôsobí už 16 rokov a to od roku 1997, kedy bol založený. Má najväčšiu databázu uchádzačov a spolupracuje s najväčším množstvím zamestnávateľov. Taktiež poskytuje najviac doplnkových služieb (napr. fórum, porovnanie miezd). Portál taktiež každý rok usporadúva veľtrh práce s názvom "Profesia days", kde sa prezentujú zamestnávatelia s voľnými pracovnými pozíciami. Pri hľadaní nových zamestnancov môžeme využiť dve hlavné metódy: 1) Oslovenie kandidátov pomocou inzerátu na voľné pracovné miesto, čiže vytvárame inzerát s ponukou voľného pracovného miesta, ktorý obsahuje všetky potrebné náležitosti a následne ho uverejníme na pracovnom portály. Tento inzerát bude voľne viditeľný všetkým návštevníkom pracovného portálu, ktorí naň môžu okamžite reagovať. 2) Vyhľadanie a následné priame oslovenie vhodných kandidátov z databázy pracovného portálu. Pri tejto metóde nevytvárame inzerát, ale používame databázu používateľov pracovného portálu. Pracovné portály umožňujú záujemcom o prácu 242
244 registráciu na svojich stránkach a následné vytvorenie vlastného životopisu, ktorý je uložený na servery. K týmto životopisom má za poplatok zamestnávateľ prístup a môže si filtrovať vhodných uchádzačov podľa viacerých kritérií. Následne môže vybraných uchádzačov priamo osloviť a pozvať ich na pracovný pohovor. Pracovné portály budú aj v budúcnosti dôležitým miestom, kde sa budú stretávať zamestnávatelia s uchádzačmi, pretože poskytujú výhody pre obidve strany. Je možné, že on-line pracovné portály budú vytláčať kamenné personálne agentúry alebo si aspoň budú zakladať kamenné pobočky na sprostredkovanie priameho kontaktu s uchádzačmi. Záver Po tom, ako sa v organizácii rozhodne o vytvorení nového pracovného miesta alebo o jeho zmene, je z ekonomického hľadiska dôležité čo najrýchlejšie pracovné miesto obsadiť. Do popredia sa dostáva otázka: ako skrátiť čas potrebný pre výber zamestnanca? 6, 43. Pri porovnávaní klasických metód a nových metód získavania zamestnancov si ako prvé všimneme to, že nové metódy sú založené na využívaní internetu a jeho možností. Internet poskytuje mnoho výhod oproti klasickým metódam, a to najmä vysokú rýchlosť vyhľadávania uchádzačov, ušetrenie času a personálnych zdrojov pri hľadaní uchádzačov, vysokú rýchlosť rozširovania informácií o voľnom pracovnom mieste, nižšie náklady pri hľadaní zamestnanca, personálna činnosť môže byť uskutočňovaná skoro kdekoľvek, stačí na to len počítač a pripojenie na internet. Medzi nevýhody nových metód by sme mohli zaradiť niekedy až príliš veľké množstvo potenciálnych uchádzačov a teda dlhší čas na selektovanie vhodných kandidátov. Nevýhodou je aj skutočnosť, že niektorí zamestnanci, najmä tí starší, nepoužívajú sociálne siete a ani nie sú zaregistrovaní na on-line pracovných portáloch. To spôsobí, že sa k nemu nemusí dostať ponuka na voľné pracovné miesto. Celkovo môžeme klasické a nové metódy porovnávať zo štyroch základných hľadísk a to časové, finančné, hľadisko oblastného zasiahnutia a hľadisko náročnosti. Z porovnania nám teda vychádza, že nové metódy v konečnom dôsledku prevyšujú nad klasickými metódami. Avšak to neznamená, že klasické metódy sa neoplatí používať. Výber metódy pri hľadaní nových zamestnancov by mal závisieť od viacerých faktorov (zameranie podniku, charakteristika pracovného miesta, image podniku atď.) a od aktuálnej situácie (nedostatok voľných pracovných miest, časová tieseň pri hľadaní 243
245 nového zamestnanca a iné.). Taktiež je vhodné jednotlivé metódy kombinovať, aby sa dosiahol čo najväčší efekt za čo najmenej finančných a personálnych prostriedkov. Poďakovanie: Príspevok bol pripravený v rámci Projektu z operačného programu vzdelávanie ITMS Literatúra: [1] BOYD, D.M., Social Network Sites: Definition, History and Scholarship. In: Journal of Computer-Mediated Communication, New York: Wiley-Blackwell, s ISBN [2] JOBVITE, Inc., The Jobvite Social Recruiting Survey Jobvite. ISBN [3] SCOTT, D., M., The New Rules of Marketing and PR. New York: John Wiley & Sons, s. ISBN [4] SEDLÁČEK, M., Potenciál sociálnych sieté pri hľadaní zamestnania. In: Sociálnoekonomická revue. Trenčín: FSEV, 2012, č.3, s. ISSN [5] VELŠIC, M., Správa z výskumu: Sociálne siete na Slovensku. In: Scribd [online] [cit ]. Dostupné z: [6] VOJTOVIČ, S., Riadenie personálních činností v organizácii. 1. vyd. Bratislava: Iris, s. ISBN
246 PROBLEMATIKA TRANSFORMACE HODNOT SLOVNÍ ORDINÁLNÍ PROMĚNNÉ V SOUBORECH EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ISSUES OF THE TRANSFORMATION OF QUALITATIVE ORDINAL VARIABLE VALUES IN THE FILES OF ECONOMIC INDICATORS Kateřina Gurinová, Vladimíra Hovorková Valentová Technická univerzita v Liberci katerina.gurinova@tul.cz, vladimira.valentova@tul.cz Klíčová slova: obměny znaku ordinální proměnná ordinální škála pořadí variabilita hodnot Key words: unique values ordinal variable ordinal scale order variability Abstract: The aim of this paper is to answer the question how best to transfer the ordinal variable unique values expressed in words into the numeral form. It has been pointed out that the published recommendations in statistical books are not uniform; what is more, they even contradict their claims. The authors of this article have focused on several possibilities of how to transform qualitative ordinal variable. They put an emphasis on summarizing the advantages and disadvantages of each possibility, moreover, these advantages and disadvantages are evaluated in terms of their possibility of the mentioned frequency distributions features description and their comparison. Úvod V každé statistické publikaci, většinou v některé z úvodních kapitol, se nachází kategorizace proměnných podle různých hledisek. Za velmi důležité je dle např. [3] považováno členění typů proměnných podle vztahů mezi obměnami a hodnotami. Tvůrcem této typologie je americký psycholog S. S. Stevens. Ten ve svých pracích, např. [8], definoval čtyři různé škály měření nominální, ordinální, intervalovou a poměrovou. V česky psaných statistických publikacích se často pojem intervalová škála, resp. intervalová proměnná nahrazuje pojmem metrická a pro poměrovou škálu, resp. poměrovou proměnnou se vžilo označení kardinální viz např. [2]. Každý z typů 245
247 proměnných se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které mají vliv na to, jakými statistickými metodami mají být tyto proměnné zpracovávány. Z pohledu, jakých hodnot mohou jednotlivé proměnné nabýt, má své specifické postavení ordinální (pořadová) proměnná, neboť je možné ji vyjádřit jak slovně, tak i číselně. Některé ordinální proměnné jsou přirozeně vyjádřeny číselnými hodnotami, jiné, které jsou vyjádřeny prvotně slovním způsobem, je možné na číselnou proměnnou převést. A právě problematika způsobu transformace hodnot slovně vyjádřené ordinální proměnné je předmětem našeho zkoumání. Impulsem k tomuto zkoumání byla příprava studijních materiálů k předmětu Statistický rozbor dat z dotazníkových šetření, prováděná v rámci projektu FRVŠ č. 2218/2011 s názvem Zkvalitnění a rozšíření výuky předmětu Statistický rozbor dat z dotazníkových šetření formou e-learningu. 1. Metodologie a východiska zkoumání Jak už bylo výše uvedeno, je toto pojednání zaměřeno pouze na jeden typ proměnné, kterou je proměnná ordinální. Už bylo zmíněno, že jde o proměnnou slovní nebo číselnou. Dále je pro ni charakteristické, že její obměny lze hierarchicky setřídit jak např. uvádějí autoři v [7, 617] od nejlepšího po nejhorší, nejmenšího po největší, nejtmavšího po nejsvětlejší. Při srovnání dvou hodnot ordinální proměnné je možné určit, zda jsou stejné nebo se od sebe liší, a zároveň lze určit rozdíl mezi nimi. Faktem ovšem zůstává, že velikost tohoto rozdílu není exaktně změřitelná, tj. v případě, že pracujeme např. s proměnnou vojenské hodnosti, která nabývá obměn vojín, svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr, praporčík atd., pak můžeme určit, že rozdíl mezi vojínem a svobodníkem je jedna hodnost, ale nemůžeme tuto vzdálenost vyjádřit v žádných měrných jednotkách. Současně nemůžeme ani říci, že vzdálenost mezi nadrotmistrem a praporčíkem je stejná jako v případě vzdálenosti hodností vojín a svobodník, a to i přesto, že je mezi nimi také vzdálenost jedné hodnosti. Po této stručné charakteristice ordinální proměnné je třeba uvést, že jsme se v tomto článku zaměřily právě na ty ordinální proměnné, které jsou původně slovní. Tyto slovně vyjádřené obměny lze vyjádřit pomocí pořadových čísel. A právě tato problematika je v dostupné literatuře nedostatečně či rozporuplně komentována. Např. v [1, 40] se uvádí: Odpovídajícím variantám můžeme pak přiřadit čísla z přirozené řady čísel od 1 do k (je-li počet obměn k). Oproti tomu autorka publikace [7, 31] zastává názor, že...(pořadí lze vyjádřit čísly 1, 2, 3 zcela stejně jako čísly 10, 12, 20). Různé vzdálenosti 246
248 mezi pořadími nemají význam většího či menšího intervalu mezi hodnotami proměnné. A přidejme ještě názor, zveřejněný v [4, 544]: Pro označení pořadí obměn hodnot nemusí být použito nutně takovýchto nezáporných čísel, ale i čísel záporných. V této práci jsme se tedy zaměřily na to, jak se různě vyjádřené obměny stejné slovní ordinální škály projeví při zpracování dat pomocí popisných charakteristik, a na závěrečné doporučení, jak transformovat hodnoty slovní ordinální škály do číselné podoby. Konkrétně jsme svou pozornost soustředily na měření úrovně a variability ordinálních škál. Jednak sledujeme, jakých hodnot nabývají vybrané charakteristiky úrovně pro různě vyjádřenou ordinální škálu, a poukazujeme na možnosti jejich interpretace, dále pak zkoumáme, jak se použití různých měr variability odrazí na výsledku v případě, že zcela stejnou slovní ordinální škálu transformujeme na číselnou různými způsoby. Za tímto účelem jsme nasimulovaly deset různých vyjádření stejné slovní ordinální škály a pro každou stanovily hodnoty všech zkoumaných měr úrovně a variability. Z měr úrovně jsme sledovaly medián ( ~ x ), který je velmi vhodnou charakteristikou úrovně pro ordinální proměnnou, neboť označuje skutečnou prostřední hodnotu uspořádaného statistického souboru. Z měr variability zde uvádíme poměrový koeficient diferenciace (P D ) jeho výpočet viz např. [5, 36], normovaný Likertův koeficient diferenciace (L norm D ), jehož výpočet je možné nalézt v [7, 35], ordinální rozptyl (dorvar), který je uveden např. též v [7, 77], kvadratický průměr vzájemných odchylek, popsaný v [1, 48], průměrnou absolutní odchylku od mediánu ( d ), uvedenou např. v [1, 45], Giniho střední diferenci ( ), kterou je možné dohledat např. v [2, 59], a směrodatnou odchylku (s x ), která je uvedena např. v [6, 56]. 2. Praktické aspekty transformace hodnot slovní ordinální proměnné Údaje, na kterých jsme prováděly veškerá zkoumání, pocházejí z Výroční zprávy o činnosti Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci (dále jen EF TUL) za rok Jedná se o data o pedagogické kvalifikaci akademických pracovníků EF TUL v roce Jde o typickou slovně vyjádřenou ordinální proměnnou, která nabývá pěti variant asistent, odborný asistent, odborný asistent s vědeckou hodností, docent, profesor. Četnosti výskytu těchto variant jsou postupně 3, 39, 34, 8, a 4. Uvažovaly jsme tedy ve všech 10 simulovaných případech stejnou proměnnou s těmito konkrétními 247
249 četnostmi výskytu jednotlivých obměn. Postupně jsme nahrazovaly slovně vyjádřené varianty pořadími uvedenými v tabulce 1 ve sloupečku označeném Škála. Nejprve jsme uvažovaly tradičně doporučované pořadí 1, 2, 3, 4, 5 ve smyslu stupně pedagogické kvalifikace. Takto vyjádřená škála byla v dřívějších letech doporučována téměř ve všech publikacích, kde byla zmínka o nahrazování hodnot ordinálních proměnných pořadovými čísly. Dnes už je zřejmé, že ne všude je pro správné uchopení podstaty ordinální proměnné tato transformace vhodná. Např. v případě, že sledovanou proměnnou je nejvyšší dokončené vzdělání s obměnami bez vzdělání, základní vzdělání, středoškolské bez maturity, středoškolské s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské, se intuitivně nabízí přiřazení hodnoty nula všem hodnotám bez vzdělání. Není žádné vzdělání, čili přidělím nulu. Prvnímu stupni vzdělání, kterým je vzdělání základní, přidělím hodnotu jedna, atd. Z toho důvodu jsme nahradily hodnoty naší sledované proměnné hodnotami 0, 1, 2, 3, 4, 5, abychom měly možnost posoudit, jaký dopad to bude mít na hodnoty vypočtených charakteristik a jejich interpretace. Další typ označení hodnot ordinálních škál, který se používá v posledních letech zejména v sociologických průzkumech, je přiřazení záporných hodnot negativním emocím, spojeným s vnímáním určitého podnětu. Zde je toto pojetí reprezentováno škálou -2, -1, 0, 1, 2. Další škála 10, 20, 30, 40, 50 slouží k ověření toho, co se stane v případě, že mezi jednotlivými obměnami je vzdálenost větší než jednotková, i když je tato vzdálenost mezi jednotlivými stupni škály stejná. Pátá z testovaných škál má sloužit k ověření tvrzení [7, 31]. Mezi jednotlivými stupni škály není stejná vzdálenost a není tedy ani jednotková. Takto vyjádřená škála by mohla být brána např. jako hodnocení významu jednotlivých stupňů pedagogické kvalifikace pro účely akreditačních řízení (nejmenší význam asistent, největší profesor). Další způsoby vyjádření téže škály experimentují s tím, jaký vliv má skutečnost, že mezi jednotlivými stupni škály jsou vzdálenosti 2, resp. 3 jednotky, že vzdálenosti jsou různé a mezi hodnotami se objevují záporná čísla i nezáporná čísla viz tabulka
250 TAB. 1: Hodnoty vybraných charakteristik úrovně a variability pro různě vyjádřenou ordinální škálu Škála ~ norm x P D L D dorvar x d s x K 1,2,3,4,5 3 0,1859 0,4659 0,4436 1,2266 0,6932 0,8973 0,8624 0,1,2,3,4 2 0,1859 0,4659 0,4436 1,2266 0,6932 0,8973 0,8624-2,-1,0,1,2 0 0,1859 0,4659 0,4436 1,2266 0,6932 0,8973 0, ,20,30,40, ,1859 0,4659 0, ,2656 6,9318 8,9734 8,6236 1,3,10,25, ,2075 0,4339 0, ,2521 6,3636 8, ,0203 2,4,6,8,10 6 0,1859 0,4659 0,4436 2,4531 1,3864 1,7947 1, ,106,107, 108, ,1859 0,4659 0,4436 1,2266 0,6932 0,8973 0, ,13,16,19, ,1859 0,4659 0,4436 3,6797 2,0795 2,6920 2,5871 0,10,50,100, ,1979 0,4310 0, , , , , ,0,1,100, ,0950 0,1912 0, , , , ,1956 Zdroj: vlastní výpočet na základě dat z Výroční zprávy o činnosti EF TUL za rok 2011 Tabulka 1 obsahuje hodnoty vybraných charakteristik úrovně a variability pro různé způsoby vyjádření stejné slovní ordinální škály. Je zřejmé, že hodnota mediánu bude ve všech případech různá, neboť je to prostřední hodnota uspořádaného souboru a bude se nacházet vždy na stejném místě neklesající řady hodnot. Důležité je správně zpětně přiřadit číselně vyjádřenou obměnu původní slovně vyjádřené obměně dané proměnné. Z charakteristik variability je první v pořadí v tabulce 1 uveden poměrový koeficient diferenciace (P D ). Pokud je slovní ordinální škála převedena na stupnici, kde vzdálenost mezi jednotlivými stupni je konstantní, je hodnota P D vždy totožná. Nezáleží přitom na velikosti této vzdálenosti, ani na umístění škály na číselné ose. Problematická je však situace při použití stupnice s různými vzdálenostmi mezi jednotlivými stupni, kdy stupnice vznikne libovolnou monotónní transformací ordinální škály se stejnými vzdálenostmi mezi jednotlivými stupni. Pak jsou v závislosti na použité transformaci hodnoty P D odlišné než u škál se stejně vzdálenými stupni. Výhodou P D však je skutečnost, že se vždy pohybuje ve stejných mezích, konkrétně mezi 0 a 1. Další v pořadí je v tabulce 1 normovaný Likertův koeficient diferenciace. Při použití norm L D jsou zřejmé obdobné zákonitosti, jako u P D. V případě, že stupnice, na kterou 249
251 převedeme ordinální slovní škálu, má vzdálenosti mezi jednotlivými stupni konstantní, je hodnota LD norm shodná. Jakmile však vzdálenosti mezi jednotlivými stupni nejsou stejné, hodnota LD norm je odlišná a různí se případ od případu podle vzdáleností, které jsme mezi stupni udělali. Stejně jako u poměrového koeficientu je výhodou této míry, že její hodnoty se mohou pohybovat pouze v mezích od 0 do 1, což je z hlediska interpretace velikosti dané míry nesporně pozitivní. Zaměříme-li nyní pozornost na ordinální rozptyl (dorvar), vidíme, že vzhledem ke své konstrukci je tato míra variability zcela netečná ke zvolené stupnici, na kterou je slovní ordinální škála transformována, neboť při stanovení její hodnoty jsou používány pouze kumulativní relativní četnosti jednotlivých kategorií a počet kategorií. V důsledku toho se jakákoli transformace do výsledné hodnoty této míry nepromítne. Z tohoto úhlu pohledu lze ordinální rozptyl považovat za univerzální míru, která poskytuje vždy stejnou informaci o variabilitě zkoumané ordinální proměnné. Dále se zaměřme na kvadratický průměr vzájemných odchylek ( x K ). Vzhledem ke skutečnosti, že tato míra vychází ze všech možných čtverců vzájemných odchylek n hodnot ordinální proměnné, má dobré předpoklady pro exaktní měření variability ordinální proměnné. Pro ordinální škály, které mají jednotkové vzdálenost mezi kategoriemi, se může se pohybovat v rozmezí od 0 do 2n, viz [1, 48], přičemž n 1 nezáleží na tom, kde je škála situována na číselné ose. Jakmile však jsou mezi jednotlivými stupni škály stejné vzdálenosti, nikoli však jednotkové, obecně k, výsledná hodnota této míry je k krát větší. Pokud vzdálenosti mezi stupni škály nejsou shodné, je hodnota míry zcela závislá na provedené transformaci. Interpretace výše uvedené míry se pak bude jevit jako značně diskutabilní, neboť její hodnota nebude shora omezena. Průměrnou absolutní odchylku od mediánu ( d ) lze rovněž považovat za vhodnou pro měření variability ordinální škály, protože, na rozdíl od průměrné absolutní odchylky od průměru, není závislá na aritmetickém průměru, který je čistě hypotetickou veličinou, ale na mediánu, tedy na konkrétní hodnotě ordinální škály. V podstatě udává, o kolik stupňů se v průměru liší jednotlivé stupně škály od prostředního stupně škály. Pro tuto interpretaci je však nezbytné, aby vzdálenosti mezi stupni škály byly jednotkové. Pokud jsou vzdálenosti shodné, ale nejsou jednotkové (obecně k), je opět výsledná hodnota dané míry k násobkem hodnoty pro škálu s jednotkovými vzdálenostmi. V případě 250
252 různých vzdáleností mezi stupni škály jsou výsledky odlišné od předchozích, protože závisí na provedené transformaci. Podíváme-li se do tabulky 1 na hodnoty Giniho střední diference ( ), vidíme, že tato míra vykazuje naprosto shodné zákonitosti jako kvadratický průměr vzájemných odchylek a průměrná absolutní odchylka od mediánu. Shodné výsledky dává pro jakékoli škály se stupni vzdálenými o 1, pro škály se stupni vzdálenými obecně k je pak k násobkem této hodnoty. V případě škál s různými vzdálenostmi mezi stupni bude její interpretace zřejmě dosti krkolomná a její informační schopnost nebude vysoká. Poslední mírou variability, uvedenou v tabulce 1, je směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka je zcela nepochybně vhodnou mírou variability pro metrické proměnné, ale v případě ordinálních škál lze pozorovat při jejím použití určité anomálie, plynoucí především ze skutečnosti, že jde o míru absolutní variability. Pokud je škála převedena na stupnici, kde vzdálenost mezi jednotlivými stupni je jednotková, je hodnota směrodatné odchylky vždy totožná. Je přitom lhostejné, kde je takováto škála umístěna na číselné ose. Jakmile však jsou vzdálenosti mezi jednotlivými stupni škály jiné než jednotkové, obecně k, výsledná hodnota směrodatné odchylky je pochopitelně k krát větší. Pokud vzdálenosti mezi stupni škály nejsou shodné, je hodnota směrodatné odchylky odlišná než ve výše uvedených případech a je zcela závislá na provedené transformaci. Jelikož směrodatná odchylka není shora omezena, interpretace velikosti variability je v jejím případě někdy problematická. 3. Diskuze nad výsledky V návaznosti na provedené výpočty a uvedené komentáře v kapitole 2 vyvstává nyní potřeba zamyslet se nad tím, jak zodpovědět otázky položené v úvodní části této práce. Hodnoty proměnné, kterou jsme použily jako příklad pro různou podobu transformací na číselné hodnoty, by jistě mohly být jednoduše nahrazeny řadou přirozených čísel 1 až 5. To by odpovídalo podstatě proměnné první stupeň pedagogické kvalifikace nahrazen hodnotou 1, druhý stupeň hodnotou 2, atd. Tato transformace je jednoduchá a výsledky všech charakteristik na základě ní vypočtených, jsou snadno a logicky interpretovatelné. V žádném případě však nechceme použití takovéto podoby ordinální škály paušalizovat. Jak už bylo uvedeno, nahrazování hodnot slovní ordinální škály číselnými hodnotami by mělo vycházet z charakteru dané škály. U použité proměnné pedagogická hodnost by se dále nabízelo i použití škály č. 5, s hodnotami 1, 3, 10, 25 a 45, pokud bychom připustili myšlenku, že jde o přiřazení jakési váhy jednotlivým 251
253 hodnostem např. v případě akreditace studijního oboru. Pak je ale otázkou, zda takové nahrazení hodnot není už vlastně převod, resp. změna ordinální proměnné na metrickou, kterou by vlastně byl počet bodů přidělených jednotlivým hodnostem. V každém případě už by u této podoby dané škály bylo třeba se zamýšlet nad správnou interpretací vypočtených charakteristik, která nevyznívá tak jednoznačně jako v případě první zmíněné škály. Závěr Jak už bylo uvedeno v úvodní části této práce, smyslem našich aktivit bylo poukázat na různé možnosti transformace slovně vyjádřených ordinálních proměnných, resp. škál a postihnout dopad různého stanovení numericky vyjádřených pořadí na výsledky charakteristik úrovně a variability a zejména pak možnosti jejich interpretace. Z předchozího textu tedy vyplývá, že možností, jak nahradit slovně vyjádřené obměny ordinální proměnné numerickými obměnami je v podstatě nekonečně mnoho, je potřeba se jen rozhodnout, co je pro konkrétní sledovanou proměnnou typické, a jak by mohly její hodnoty být nejlépe vyjádřeny pomocí číselných hodnot. Při tomto rozhodování je zcela určitě potřeba přihlédnout k tomu, jak snadno či obtížně pak mohou být interpretovány hodnoty charakteristik vypočtených z daného souboru hodnot. Jako optimální se jeví stanovení takové škály, která bude mít vzdálenosti mezi jednotlivými stupni jednotkové, bez ohledu na to, zda danou škálu tvoří pouze hodnoty kladné nebo hodnoty nezáporné, případně hodnoty záporné i nezáporné. A přesto, že zde byly popsány důsledky různých způsobů vyjádření téže ordinální škály pomocí numerických hodnot na hodnoty vybraných popisných statistik, je nezbytné při případném srovnávání dvou či více různých slovně vyjádřených ordinálních škál, aby tyto škály byly numericky vyjádřeny pouze jedním způsobem. 252
254 Literatura: [1] CYHELSKÝ, L. Cvičebnice k Úvodu do statistiky. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2000, 126 s. ISBN [2] CYHELSKÝ, L. Variabilita hodnot statistického znaku, její stupeň a jeho měření. Statistická revue, 1990, č. 11, s [3] CYHELSKÝ, L., PROKEŠ, R. Stevensova koncepce měření a z ní vyplývající klasifikace proměnných. E+M Ekonomie a Management, 2001, ročník IV, č. 4, s , ISSN [4] CYHELSKÝ, L., VALENTOVÁ, V. Význam základní klasifikace ukazatelů pro korektní interpretaci vzájemných odlišností jejich hodnot. Politická ekonomie, 2006, ročník LIV, č. 2006/4, s ISSN [5] HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, 360 s. ISBN [6] KAZMIER, L. J., POHL, N. F. Basic Statistics for Business and Economics. 2nd ed. New York: McGraw-Hill Publishing, 1984, 592 s. ISBN X. [7] PECÁKOVÁ, I. Statistika v terénních průzkumech. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 232 s. ISBN [8] STEVENS, S. S. On the Theory of Scales of Measurement. Science [online]. Vol. 103, No. 2684, s [vid ]. Dostupné z: < [9] VAN MATRE, J. G., GILBREATH, G. H. Statistics for Business and Economics. 3 rd ed. Homewood: BPI IRWIN, 1987, 786 s. ISBN
255 KOMPARACE PRÁVNÍCH FOREM NEMOCNIC PŮSOBÍCÍCH V PROSTŘEDÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V ČR COMPARISON OF LEGAL FORMS OF HOSPITALS OPERATING IN HEALTH SERVICES ENVIRONMENT IN THE CZECH REPUBLIC Táňa Hajdíková, Lenka Komárková, Petr Pirožek Vysoká škola ekonomická, Fakulta managementu, Jindřichův Hradec, Masarykova univerzita hajdikova@fm.vse.cz, komarkol@fm.vse.cz, pirozek@econ.muni.cz Klíčová slova: nemocnice právní formy hospodářský výsledek počet zaměstnanců počet hospitalizací Keywords: hospitals legal forms net income number of employees number of hospitalizations Abstract: The subject of the processed topic is to discuss the level of health services through a variety of legal forms. In the context with the performed transformation of legal form of the selected hospitals we can evaluate the elapsed period of their existence. The article aims to analyze the hospitals by means of chosen indicators between 2007 and 2011, and find out the difference of legal forms used in the period. Empirical research has been conducted evaluating secondary data taken from the financial statements and internal materials of hospitals in 2007 and Expected theoretical and practical contribution will lead to the drafting of a set of indicators evaluating the financial health of hospitals, which are related to the use of legal forms. 254
256 Úvod Transformace právní formy nemocnic je stále předmětem diskusí v mnoha zemích střední a východní Evropy. Po roce 2000 byla aktuálně řešena transformace spojená s přechodem od rozpočtově a příspěvkově zaměřených právních forem směrem k právní formě obchodní společnosti i v České republice. Základním impulsem bylo převedení okresních nemocnic ze státu na nově zřízené kraje. V této souvislosti se objevují prvotní náznaky nevyhovujícího stavu formy příspěvkové organizace s ohledem na hospodaření a s tím spojený požadavek na provedení transformace. Taktéž se očekávalo, že v souvislosti s transformací právní formy dojde k optimalizaci sítě nemocnic, případně akutních lůžek, stabilizaci hospodaření nemocnic a zároveň zachování dostupnosti a kvality zdravotní péče. Vedla se široká diskuse ohledně povahy poskytování zdravotní péče a s tím možné povahy poskytování zdravotnických služeb. Na jedné straně se začaly prosazovat názory spojené s vyšším zastoupením tržního přístupu [8]. Na straně druhé byly a jsou zastávány názory, kdy dominanci hraje veřejný sektor a zdravotnictví je spojeno především s charakterem veřejné služby [5]. Někteří autoři zastupující názory opírající se o dominantní roli veřejného sektoru ve zdravotnictví uváděli, že zdravotnické systémy, kde tržní mechanismy hrají větší roli, jsou nákladné a málo hospodárné, ale jsou přijatelné pro občany bohatých zemí. V souvislosti s aktivitou krajů se tedy obávali oslabování koncepční a řídící role ministerstva zdravotnictví a růstu vlivu dodavatelů [3]. Na úrovni transformované právní formy nemocnic argumentovali tím, že vlastnictví nemocnic nehraje primární roli při rozhodování o ekonomické efektivitě [2]. Velmi často byla použita argumentace ze zahraničí, která se opírala o poznání z cizích zemí, že veřejné neziskové nemocnice mohou být efektivnější než soukromé ziskově orientované nemocnice, případně, vlastnictví nemocnice nerozhoduje o ekonomické efektivitě a je až druhořadé. Důraz je dán na netržní instituce jako prostředek k napravení výsledků neefektivnosti, nevýkonnosti tržního selhání ve zdravotnických službách [1]. V mnoha studiích není potvrzena ekonomická efektivita spojená se soukromým vlastnictvím [7]. S ohledem na právní formu se objevují i názory, kdy větší autonomie nemocnic přináší vyšší flexibilitu řešení konkrétních problémů prostřednictvím managementu na úrovni nemocnic. Je ovšem nutno podotknout, že se jednalo o argumentaci na základě převzatých poznatků zejména ze zahraničí, kdy konkrétní zkušenosti s transformací právní formy nemocnic chyběla 255
257 [6]. Před samotnou transformací měly nemocnice právní formu příspěvkových organizací s omezenou možností ovlivňovat hospodaření, zejména osobní náklady, které tvoří vysoký podíl na celkových nákladech nemocnice [9]. Cílem příspěvku je vyhodnotit prostřednictvím vybraných ukazatelů s odstupem několika let, používané typy právní formy nemocnic a zjistit zda existuje vztah mezi hospodářským výsledkem a právní formou, dále vztah mezi počtem zaměstnanců a počtem hospitalizací a právní formou v roce 2011 oproti zkoumanému roku Na základě provedené analýzy vybraných ukazatelů, následně vyhodnotit hospodaření jednotlivých skupin nemocnic podle použité právní formy. 1. Použité metody Pro vyhodnocení transformace právní formy nemocnic bylo použito výročních zpráv nemocnic za roky 2007 a Výroční zprávy byly získány prostřednictvím www stránek nemocnic, případně z uložených podkladů na www stránce obchodního rejstříku. V souvislosti se samotnou výroční zprávou byly obsažené údaje kontrolovány s účetní závěrkou, kterou musí obchodní organizace povinně uveřejňovat na www stránkách ministerstva spravedlnosti. U příspěvkových organizací byly údaje získány taktéž prostřednictvím www stránek nemocnic nebo z údajů vedených na ministerstvu financí, kam metodicky spadá financování příspěvkových organizací. Celkem bylo získáno 186 výročních zpráv. Vzhledem k neúplnosti zkoumaných údajů u 106 výročních zpráv byl celkový počet výročních zpráv eliminován na konečný počet 80 zkoumaných nemocnic. U 80 nemocnic ze 186 se pracovalo s údaji za rok 2007 a stejný postup byl zachován pro nemocnice s údaji za rok U každé nemocnice byly zaznamenány následující údaje: rok publikace výroční zprávy, název nemocnice, právní forma, hospodářský výsledek, počet zaměstnanců, počet hospitalizací, vedlejším zaznamenaným ukazatelem byla úplnost výroční zprávy. Všechny prezentované analýzy byly provedeny za pomoci statistického software R, verze (R Core Team 2013). [10] 256
258 2. Výsledky a. Hospodářský výsledek Analyzováno bylo 80 nemocnic ze 186 (43.0%), u kterých byl hospodářský výsledek po zdanění za roky 2007 a 2011 ve výročních zprávách k dispozici. Jednalo se o 33 akciových společností, 30 příspěvkových organizací, 15 společností s ručením omezením a byly zde i 2 obecně prospěšné společnosti. TAB. 1: Kladný hospodářský výsledek vs. právní forma absolutní (relativní četnosti) Rok a.s. (33) s.r.o. (15) ostatní (32) celkem (80) (63.6%) 11 (73.3%) 21 (65.6%) 53 (66.3%) (57.6%) 13 (86.7%) 24 (75.0%) 56 (70.0%) 2011 vs (48.5%) 8 (53.3%) 14 (43.8%) 38 (47.5%) Zdroj: vlastní výpočty Kladný hospodářský výsledek vykázala v obou letech většina nemocnic (66.3% v roce 2007, resp. 70.0% v roce 2011). V obou sledovaných letech byly na tom nejlépe nemocnice typu s.r.o. a nejhůře nemocnice ve formě a.s. Pozorované rozdíly v počtu kladných hodnot hospodářského výsledku dle právní formy však nejsou statisticky významné (chí-kvadrát test nezávislosti: p=80.1% pro rok 2007, resp. p=11.3% 1 pro rok 2011). Porovnáme-li hospodářské výsledky jednotlivých nemocnic v letech 2007 a 2011, pak jen u 47.5% nemocnic došlo k vylepšení hospodářského výsledku v roce 2011 oproti roku Pokud budeme rozlišovat nemocnice dle jejich právní formy, tak jen u s.r.o. došlo k nárůstu hospodářského výsledku u nadpoloviční většiny (53.3%) nemocnic zahrnutých do analýzy. Pozorované rozdíly v relativních počtech (a.s. 48.5%, s.r.o. 53.3%, resp. ostatní 43.8%) nemocnic, kterým se vedlo v roce 2011 lépe než v roce 2007, nejsou však statisticky významné (p=82.0%). b. Počet zaměstnanců Analyzováno bylo 55 nemocnic ze 186 (29.6%), tj. všechny nemocnice, které ve výroční zprávě uvedly v letech 2007 a 2011 počet zaměstnanců. Jednalo se o 23 akciových společností, 23 příspěvkových organizací, 7 společností s ručením omezením a byly zde i 2 obecně prospěšné společnosti. 1 Z důvodu nesplněného požadavku na očekávaný počet četností u chí-kvadrát testu nezávislosti, byla p- hodnota stanovena na základě Monte Carlo simulace s počtem replikací
259 TAB. 2: Počet zaměstnanců vs. právní forma průměr (směrodatná odchylka) Rok a.s. (23) s.r.o. (7) ostatní (25) 2 celkem (55) p- hodnota (688.0) (127.0) (1581.4) (1285.1) (665.6) (145.9) (1736.1) (1398.8) vs (podíl) Zdroj: vlastní výpočty (0.122) (0.160) (0.080) (0.112) Z popisných statistik (TAB 2) lze vyčíst, že průměrný počet zaměstnanců je nejnižší u společností s ručením omezením a nejvyšší u příspěvkových organizací v obou sledovaných letech. Závislost počtu zaměstnanců na právní formě byla ověřována pomocí ANOVA testu (p-hodnota TAB.), kdy počet zaměstnanců byl zlogaritmován z důvodu heteroskedasticity. Z výsledku jednotlivých testů vyplývá, že počet zaměstnanců mezi nemocnicemi různých právních forem se statisticky významně liší v obou sledovaných letech 2007 a Následnou Tukeyovou metodou mnohonásobného porovnávání byl identifikován v obou letech statisticky významný rozdíl mezi s.r.o. a ostatními organizacemi (p=0.001 pro rok 2007, resp. p=0.002 pro rok 2011). Dále pak byl pro každou nemocnici určen podíl počtu zaměstnanců pro rok 2011 vůči roku 2007 (3. řádek TAB.), kdy předchozí dva zmiňované typy nemocnic zaznamenaly průměrný nárůst zaměstnanců (o 4.7%, resp. 5.7%) na rozdíl od akciových společností, které v počtu zaměstnanců nepatrně klesly (o 0.7%). Tento rozdíl ve vývoji v počtu zaměstnanců dle právní formy nemocnic za období 2007 a 2011 nelze však statisticky prokázat (p=0.178). c. Počet hospitalizací Analyzováno bylo pouze 37 nemocnic ze 186 (19.9%), u kterých byly k dispozici údaje o počtu hospitalizací v obou sledovaných letech 2007 a Jednalo se o 17 akciových společností, 17 příspěvkových organizací, 2 společností s ručením omezením a byly zde i 1 obecně prospěšné společnosti. 2 Ostatní = 23 příspěvkových organizací a 2 obecně prospěšná společnosti 258
260 TAB. 3: Počet hospitalizací vs. typ společnosti (obchodní/neobchodní) ) průměr (směrodatná odchylka) Rok a.s. a s.r.o. (19) p.o. a o.p.s. (18) celkem (37) p-hodnota ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) vs (podíl) (0.108) (0.101) (0.103) Zdroj: vlastní výpočty Průměrný počet hospitalizací je v průměru nižší u obchodních společností (a.s. a s.r.o.) než u společností neobchodního typu (příspěvkové organizace a obecně prospěšné společnosti). Welchovým t-testem však nelze jen těsně potvrdit statisticky významný rozdíl (p=5.8%, resp. p=5.7%). Počet hospitalizací v roce 2011 oproti roku 2007 nepatrně v průměru klesl o 0.8%, konkrétně u obchodních společností o 0.9% a u neobchodních o 0.7%. Závěr Příspěvek hodnotil závislost stanovených kritérií nemocnic v letech 2007 a Vzhledem k použitým zdrojům bylo poměrně obtížné interpretovat stanovené ekonomické parametry zjištěné prostřednictvím výročních zpráv nemocnic. Mnohé výsledky výkaznictví byly buď neúplné, nebo neodpovídaly vykazovaným hodnotám uváděným v účetní závěrce. Přesto je možné vyvodit velmi zajímavé závěry ze vzájemných vztahů mezi parametry a sledovanými roky. Ze statistického zpracování byl zjištěn vztah právní formy k hospodářskému výsledku. Dosažené výsledky ukazují, že právní forma akciové společnosti si stojí, co se týče hospodářského výsledku, nejhůře. Naproti tomu právní forma s.r.o. si stojí nejlépe. Tyto společnosti nemají odlišnost jen z pohledu daňového, ale i právního. Vliv na výši hospodářského výsledku u různých typů právních forem společností může být způsoben velikostí nemocnice daného typu. Výsledky ukazují, že zejména společnosti typu s.r.o. jsou menší nemocnice a jejich zastoupení z celkového sledovaného počtu nemocnic je druhý nejmenší. Průměrný počet zaměstnanců je nejnižší u společností s ručením omezením a nejvyšší u příspěvkových organizací v obou sledovaných letech. Zda je zjištěná hodnota spojena 259
261 s typem vlastníka bude předmětem dalšího šetření, nicméně je zde určitý naznak přezaměstnanosti u právní formy příspěvkové organizace, kterou výhradně využívá veřejná správa. Závislost počtu zaměstnanců na právní formě, ukazují výsledky jednotlivých testů a vyplývá z nich, že počet zaměstnanců mezi nemocnicemi různých právních forem se statisticky významně liší v obou sledovaných letech 2007 a Podíl počtu zaměstnanců pro každou nemocnici pro rok 2011 vůči roku 2007, zaznamenal průměrný nárůst zaměstnanců u nemocnice typu společnosti s ručním omezeným a příspěvkové organizace. Naopak, akciovým společnostem, počet zaměstnanců nepatrně poklesl. Rozdíl ve vývoji v počtu zaměstnanců dle právní formy nemocnic za období 2007 a 2011 však nelze statisticky prokázat. Počty hospitalizací jsou průměrně nižší u obchodních společností než u společností neobchodního typu a nepatrně poklesly v roce 2011 oproti roku Těsně nelze potvrdit statisticky významný rozdíl. Důvodně lze předpokládat, že dosažený výsledek má nezanedbatelné dopady na produktivitu všech právních forem nemocnic. V dalším výzkumu bude uvedený parametr ve vazbě na produktivitu práce a s tím souvisejících parametrů s ohledem na financování. Předmětem dalšího zkoumání bude zjištění závislosti počtu odborného personálu na hospodářském výsledku. U počtu hospitalizací bychom chtěli zjistit závislost na hospodářském výsledku. Taktéž je nutno zmínit, že se realizovaný výzkum potýká s některými omezeními, které vyplývají z dostupnosti použitých dat a zejména použitou formou finančních zdrojů. Hospodářský výsledek u nemocnic je neobvyklý, a to především u obchodních společností. Jeho součástí jsou dotace a výše tohoto výnosu je odvislá od mnoha dalších faktorů. Z tohoto důvodu je nutno provést některá zpřesnění a problém závislosti je potřeba řešit dále. Dále je zde třeba uvést, že ze zjištění autorů vyvstávají nové požadavky na hodnocení finančního zdraví nemocnic. Výsledný přístup by nejen akceptoval hodnocení ze strany výnosů, ale měření finančního zdraví z pohledu nákladů by mohlo napomoci k nastavení shodného indexu pro všechny typy nemocnic. 260
262 Poděkování: Příspěvek vznikl za podpory grantu GAČR P403/12/1557. Literatura: [1] ARROW, K. J. Uncertainty and the welfare economics of medical care. The American Economic Review. Number Bulletin of the WHO. February 2004, 82(2) str [2] HÁVA, P., KRUŽÍK, L. Základní vývojové tendence české zdravotní politiky po roce 1990 In: Zdravotní politika a ekonomika. Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I. Kostelec nad Černými lesy. IZPE 2002 [3] HOLČÍK, J. Zdraví a peníze. ČAS Lék.čes. 143, 2004, č. 1., s. 4-8 [4] JAKAB, M., PREKER, A., HARDING, A., HAWKINS, L. The introduction of market forces in the public hospital sector. Health, Nutrition a Polulation Discussion Paper. World Bank, Washington [5] MALÝ, I. Problém optimální alokace zdrojů ve zdravotnictví. MU, Brno 1998, 114 s. [6] MACHE, S., SCUTARU, C., VITZTHUM, K., QUARCOO, D.,SCHÖFFEL, N., WELTE, T., KLAPP, B., GRONEBERG, D. Does type of hospital ownership influence physicians' daily work schedules? An observational real-time study in German hospitál departments. Human Resources for Health, 7:41 p [7] OZCAN, Y. A., LUKE, R. D., HAKSEVER, C. Ownership and Organizational Performance: A Comparison of Technical Efficiency Across Hospital Types, Medical Care, 30(9), 1992, str [8] PIROŽEK, P. STŘÍTECKÝ, R. Iluze a fakta právní postavení nemocnic v krajích vyžaduje novelizaci, Euro ekonomický týdeník, 42/2003, s [9] STRITECKY, R., PIROŽEK, P. Review of Possible Approaches to the Health Market, Proceedings of the 18 International Case Mix Conference PCS/E 2002, ; Innsbruck, Austria 2002 [10] R CORE TEAM: R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria, URL: 261
263 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ TEMPA RŮSTU HDP ČR A SR V LETECH INTERNATIONAL COMPARISON OF CZECH AND SLOVAK GDP GROWTH IN THE YEARS Ladislav Hájek, Lukáš Režný Univerzita Hradec Králové ladislav.hajek@uhk.cz, lukas.rezny@uhk.cz Klíčová slova: růst HDP hospodářská politika zdanění daňové zatížení Key words: GDP growth economic policy taxation tax burden Abstract: During the last 20 years the gross domestic product (GDP) increased only by 67.9% in the Czech Republic, while in the Slovak Republic for the same period by 128%, i.e. more than twice compared with the CR. Slovak economic policy for the whole period in terms of GDP per capita and in terms of convergence to the European Union (EU) seems to be more pragmatic and successful. The rapid economic development of Slovakia was mainly based on different concepts and enforcement of fiscal policy, on more efficient tax system, including tax collection, tax evasion reduction, and lower overall tax burden. Úvod Po rozdělení společného československého státu a se vznikem samostatné České republiky (ČR) a Slovenské republiky (SR) v roce 1993 dochází k rozdílnému vývoji obou národních ekonomik. Rychlejší rozvoj Slovenska nelze vysvětlit jen nižší výchozí ekonomickou úrovní jako základu, ke kterému jsou roční přírůstky hrubého domácího produktu (HDP) vztahovány a vypočítávány. Vývoj HDP je, přes všechny výhrady k jeho měření a mezinárodnímu srovnávání [8], důležitým makroekonomickým i psychologickým faktorem, který ovlivňuje podnikové kalkulace rentability a rozhodování, kdy především změny jeho objemu a struktury (spotřeba domácností, 262
264 celkové investice, vládní výdaje a vývoz) ovlivňují objem a strukturu prodaného zboží a služeb, utvářejí určité podnikatelské očekávání. Metoda mezinárodního srovnání uvedeného makroekonomického ukazatele vede k hledání hlavních příčin rozdílného vývoje v oblasti hospodářské politiky vlády ČR a SR, která ve svém důsledku ovlivňuje souhrnnou produktivitu práce a míru ekonomického růstu. 1. Srovnání tempa růstu HDP v ČR a SR v letech Od vzniku dvou samostatných republik, v letech , se rozvíjelo Slovensko ve srovnání s ČR podstatně rychlejším tempem. Za 20 let od vzniku ČR a SR v roce 1993 do roku 2012 se zvýšil HDP ČR jen o 67,9 %, ale HDP Slovenska za stejné období o 128 %, tj. více jak dvojnásobně (2,28 krát) - viz graf 1 na další straně. Hospodářská politika Slovenska v porovnání s hospodářskou politikou českých vlád za celé sledované období se z hlediska růstu HDP na obyvatele i z hlediska konvergence k EU jeví jako úspěšnější. Pro ekonomiku ČR a SR byl důležitým podnětem ekonomického růstu vstup do Evropské unie v roce Pro Slovensko kromě toho i vstup do Evropské měnové unie a přijetí eura v roce [7] Přijetí eura urychlilo nominální i reálnou konvergenci Slovenska k Evropské unii. V roce 1995 dosahoval slovenský HDP na obyvatele jen 63 % úrovně ČR, v roce 2012 to bylo už 82 %. Slovensko patří v posledních letech k nejrychleji se rozvíjejícím zemím EU. [3] GRAF 1: Vývoj HDP ČR a SR v letech (meziroční změna v %, stálé ceny, rok 1993 = 100) HDP v % k základnímu roku (1993) Zdroj: [7], vlastní zpracování Česká republika Slovenská republika 263
265 Celkový pohled na výkonnost ekonomiky ČR prostřednictvím ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) ukazuje, že ČR ztrácí pozice vůči Slovensku i EU jako celku. V roce 2001 dosahoval v ČR HDP na obyvatele 73 % průměru EU, v roce 2007 to bylo 83 %, ale v roce 2012 poklesl tento podíl na 79 % průměrné úrovně EU. Na Slovensku v roce 2001 činil HDP na obyvatele pouhých 53 % průměru EU, v roce % a v roce %. [3] 2. Specifické aspekty hospodářské politiky v ČR a SR po roce 1993 Monetární politika centrálních bank v době základních úrokových sazeb blížících se nule má omezené možnosti. Rozhodující význam z hlediska ekonomického rozvoje v této situaci nabývá fiskální politika vlády, stanovení daňových sazeb a zajištění daňové spravedlnosti, jejich plošného a rovného působení na jednotlivé ekonomické subjekty náležející do shodné daňové skupiny. Z hlediska účinnosti fiskální politiky jsou mezi ČR a SR zásadní rozdíly především v oblasti zdanění a celkového daňového zatížení. Ekonomika ČR je od počátku 90. let 20. století v některých oblastech dlouhodobě vystavena různým formám nekalé konkurence, kdy jsou porušována pravidla volného trhu v neprospěch domácích výrobců a vytváří se silný konkurenční tlak na domácí výrobce. Na Slovensku ve sledovaném období docházelo k rychlejší korekci opatření hospodářské politiky a novelizaci zákonů, které se neosvědčily např. v oblasti fiskální politiky a zdanění, zdravotních pojišťoven, penzijní reformy aj. 2.1 Daňový systém V daňovém systému ČR se postupně snižovala nominální sazba daně z příjmu právnických osob ze 45 % v roce 1993 až na 20 % v roce 2009 ze základu daně, který je snížen o odečitatelné položky dané Zákonem o daních z příjmu. Daň z příjmu fyzických osob v ČR byla v roce 2009 stanovena jednou sazbou, a to ve výši 15 % pro všechny příjmové skupiny. Došlo však k rozšíření daňového základu o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. I přes snížení nominální sazby daně na 15 %, reálná sazba daně z příjmu fyzických osob dosáhla 20,25 %. Daň z přidané hodnoty (DPH) v ČR od roku 1993 postupně rostla (snížená sazba z 5 % na 15 %). Růst sazeb DPH se však neprojevil ve vyšším výběru této daně. V období 264
266 stabilních nebo klesajících sazeb bylo tempo růstu vybraných prostředků u DPH výrazně vyšší, než v období zvyšování těchto sazeb. [6] Na Slovensku byla v roce 2004 zavedena rovná daň ve výši 19 %, která byla po devíti letech zrušena. Od roku 2013 se daň z příjmu zvýšila na 23 % a zaměstnancům s hrubou mzdou nad eur měsíčně vzrostlo zdanění příjmu nad uvedenou částkou z 19 % na 25 %. Došlo také k omezení maximální výše 40% paušálních výdajů na částku eur ročně. Živnostníkům se také zvýšily odvody na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Příjmy z DPH v absolutním vyjádření měly na Slovensku stoupající tendenci. Rostl rovněž jejich relativní podíl tak, že tvoří více jak polovinu celkových daňových příjmů. Na růstu příjmů z DPH se podílela změna sazeb DPH, kdy zavedením jediné sazby vzrostla celková efektivní sazba této daně. Mírný pokles ve výnosu DPH nastal po zavedení snížené sazby na zdravotnické pomůcky, léky a tiskoviny. [1] Na Slovensku se z dividend neplatí daň z příjmů. Dividendy rovněž nejsou předmětem odvodů na sociální zabezpečení (podléhají však zdravotnímu pojištění v maximální výši eur ročně). Kromě daně z nemovitostí, která je příjmem místních rozpočtů, byla na Slovensku od roku 2013 zavedena nová daň z nemovitostí, která je příjmem státního rozpočtu. Tato daň je založena na cenových mapách a měla by odrážet tržní cenu nemovitostí. Při hledání dodatečných příjmů do státního rozpočtu se obrací pozornost vlády na Slovensku i v jiných zemích EU k bankovnímu sektoru, jehož fungování na principu částečných bankovních rezerv je stále více vnímáno ekonomy, ale i politiky jako hlavní příčina cyklicky se opakujících finančních krizí. V této souvislosti vystupuje do popředí Chicagský plán vlády USA z 30. let 20. století. Jeho alternativní rozpracování a realizace by umožnila podle některých názorů předejít zhroucení celého finančního systému. [2] V duchu uvedené studie dochází na Slovensku i v dalších zemích EU k dílčím reformám bankovního systému a změnám v přístupu k finančnímu sektoru i v oblasti zdanění. Od roku 2012 jsou banky na Slovensku povinny odvádět z vkladů daň ve výši 0,5 %. Podobné odvody byly zavedeny např. i ve Francii, Rakousku, Německu, Velké Británii, Maďarsku. Dalším zdrojem dodatečných daňových příjmů státního rozpočtu Slovenska jsou regulované společnosti z oblasti telekomunikací, dopravy, farmaceutického průmyslu, 265
267 energetiky aj., jejichž roční obrat přesáhne 3 milióny eur. Pro tyto společnosti byl zaveden speciální odvod na měsíční bázi, který činí v ročním úhrnu 4,2 % z výsledku jejich hospodaření. [4] 2.2 Fiskální registrační pokladny Slovensko ve srovnání s ČR účinněji řeší problémy spojené s výběrem a vymahatelností daní, snižováním daňových úniků a sankcionováním za porušování daňových zákonů. Důležitou úlohu v tomto směru má na Slovensku od roku 2008 zákon o fiskálních registračních pokladnách, který byl rovněž v ČR schválen, ale novelou byla jeho platnost zrušena. Zavedení fiskálních registračních pokladen (FRP) v ČR prosazuje většina podnikatelů prostřednictvím svých profesních sdružení jako je Svaz obchodu a cestovního ruchu, který se po dlouholetém bezvýsledném úsilí o zavedení FRP obrátil na začátku roku 2013 na Evropskou komisi. Podle údajů Českého statistického úřadu neplatí DPH v ČR téměř 70 % obchodníků. Daňový systém ČR je nekomplexní a neúčinný, postrádá fiskální registrační pokladny nebo jakýkoliv jiný nástroj k prosazení daňové spravedlnosti a rovného postavení všech subjektů na trhu. Přitom zkušenosti se zavedením fiskálních registračních pokladen jsou v řadě zemí pozitivní (např. na Slovensku, v Itálii, v SRN, Maďarsku, Polsku aj.). Přiznané tržby se v důsledku tohoto opatření zvýšily o %. [5] Fiskální registrační pokladny umožňují vedle informací o objemu prodaného zboží nebo poskytnutých služeb chránit spotřebitelský trh i po stránce kvality, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti, neboť prodejci mají pro každý druh zboží legálního, a tedy identifikovatelného dodavatele, jehož výrobky splňují požadavky z hlediska národních i evropských norem a daňových zákonů. Dochází k zrovnoprávnění podmínek konkurence, k podstatnému snížení daňových úniků a k růstu příjmů veřejných rozpočtů. Jeden z přístupů k odhadu daňových přínosů registračních pokladen vychází z mezinárodního srovnání se Slovenskem. Po zavedení fiskálních registračních pokladen na Slovensku odhadovalo Ministerstvo financí SR dodatečný daňový přínos FRP přibližně na 8 mld. korun ročně. ČR má dvakrát více obyvatel, vyšší HDP na obyvatele, a tedy i vyšší úroveň spotřeby. V porovnání se slovenskou ekonomikou je tak vliv uvedených dvou faktorů více jak dvojnásobný. Vliv zavedení FRP na daňové 266
268 výnosy (v porovnání s údaji za Slovensko) by tak mohl být v ČR více jak 20 mld. Kč ročně. Nejedná se o dodatečné zdanění, ale převedení nezákonně zadržených prostředků do veřejných rozpočtů, kam svou povahou patří. Podle některých odhadů se na český trh dostává nelegálním způsobem přibližně 30 % celkové spotřeby alkoholických nápojů, cigaret, benzinu a nafty, textilních, oděvních a kožedělných výrobků. Podobně je tomu i u řady dalších výrobků. Domácí výrobci pak nemohou takovému zboží (částečně nebo zcela nezdaněnému) cenově konkurovat, omezují výrobu, propouštějí pracovníky nebo zanikají. Zavedením fiskálních registračních pokladen by se zvýšila kontrola a výběr nejenom daní z příjmu (vytvořil by se prostor pro jejich snížení směrem k nule), ale i daně z přidané hodnoty (DPH), daní spotřebních a dovozního cla, zabránilo by se daňovým únikům a podvodům s refundací DPH, které jen u pohonných hmot odhaduje Ministerstvo financí ČR na 15 mld. Kč ročně. Tím by se zrovnoprávnily podmínky konkurence na domácím trhu i pro české výrobce a některé prodejce, rozšířila by se domácí výroba, zaměstnanost a s tím související výběr daní. Vytvořily by se tak podmínky pro snížení některých daňových sazeb. Na Slovensku dosavadní praxi fiskálních registračních pokladen rozšiřují od konce roku 2013 na základě zkušeností z Tchaj-wanu, kde tento systém využívají již od roku Zájem o přijímání, a tedy i vydávání dokladů z FRP se podstatně zvýší pravidelným slosováním prostřednictvím státního Tiposu. Ministerstvo financí SR předpokládá, že snížením daňových úniků a zvýšením efektivnosti výběru jen u DPH Slovensko získá dodatečně za rok 1,1 miliardy eur (28 miliard korun), tj. přibližně 25 % z dosavadních daňových příjmů vlády z DPH. [10] S efektivností daňového systému souvisí i to, že Slovensko má v rámci Evropské unie jedno z nejnižších daňových zatížení. Podle údajů OECD bylo v roce 1995 celkové daňové zatížení (podíl daní včetně sociálního a zdravotního pojištění na HDP) na Slovensku 40,3 % (v ČR 38,6 %) a v roce 2011 na Slovensku 28,8 %, zatímco v ČR 35,3 %. [9] Daňová politika jako součást hospodářské politiky má významný vliv na fungování ekonomického systému na mikroekonomické i makroekonomické úrovni. Přes problémy mezinárodní srovnávání daňového zatížení a hodnocení vlivu daňového systému na národní ekonomiku můžeme hodnotit daňový systém SR ve srovnání s ČR jako efektivnější z hlediska výběru daní, snižování daňových úniků a daňové 267
269 spravedlnosti. Vytváří příznivější a rovné konkurenční podmínky pro podnikání, které jsou jedním z významných faktorů rychlejšího vývoje slovenské ekonomiky ve srovnání s ČR. Vliv některých nových opatření v oblasti fiskální politiky po roce 2012 na ekonomický rozvoj ČR a SR bude možno zhodnotit až s určitým časovým zpožděním. Závěr Rozdíly ve vývoji tempa růstu HDP jsou výrazem různých koncepcí, cílů a účinnosti hospodářské politiky vlády ČR a SR. Ve srovnání se SR a dalšími zeměmi EU nebyl v ČR vytvořen účinný legislativní rámec pro rovné podmínky v oblasti zdanění a podnikání mezi domácími subjekty, ale ani ve vztahu k zahraniční konkurenci. Byla podceněna úloha veřejného sektoru a veřejných financí v tržní ekonomice, a to nejen na počátku ekonomické transformace v 90. letech, ale i v letech následujících. Hospodářská politika Slovenska za celé sledované období se z hlediska ekonomického růstu i z hlediska konvergence k EU jeví jako více pragmatická a úspěšná. Podstatně rychlejší ekonomický růst Slovenska v uplynulých 20 letech byl založen především na rozdílném pojetí a prosazování fiskální politiky ve srovnání s ČR, na efektivnějším daňovém systému včetně výběru daní a snižování daňových úniků, nižším celkovém daňovém zatížení, a tím i příznivějších podmínkách pro podnikání. Poděkování: Autoři by rádi poděkovali Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, za podporu grantem Informační a komunikační technologie jako nástroj efektivnosti a růstu, v původním znění ICT jako nastroj efektivity a růstu, číslo projektu 8/2013, číslo smlouvy Literatura: [1] BÁNOCIOVÁ, A. Analýza vývoja dane z pridanej hodnoty v Slovenskej republike. E+M Ekonomie a Management, 2009, roč. 12, č. 4, s , ISSN [2] BENEŠ, J., KUMHOF, M. The Chicago Plan Revisited [online]. IMF Working Paper, WP/12/202, Srpen [cit ]. Dostupné z: < 268
270 [3] HDP na obyvatele v PPS. ČSÚ. [online]. [cit ]. Dostupné z: < [4] Ekonomika Slovenska 2012: Vývoj ukazovateľov reálnej ekonomiky Slovenskej republiky v období od roku 2006 do roku EURO EKONÓM. [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] FASSMANN, M. Registrační pokladny: Nástroj proti šedé ekonomice. [online]. [cit ]. Dostupné z: < [6] HÁJEK, L., HAMPLOVÁ, E., JEDLIČKA, P., KOVÁRNÍK, J. Vybrané aspekty kauzality daňové incidence. E+M Ekonomie a Management, 2013, roč. 16, č. 4, s , ISSN [7] HÁJEK, L., KRÁLIK, J. Ekonómia a hospodárska politika v ekonomike SR a ČR. Zvolen: Bratia Sabovci, ISBN [8] HÁJEK, L. Měření hrubého domácího produktu a ekonomický růst v Evropské unii a USA. E+M Ekonomie a Management. 2005, roč. 8, č. 4, s. 5-13, ISSN [9] OECD. Revenue Statistics. [online]. [cit ]. Dostupné z: < [10] ČERNOHOUZ, JAN. Chystané daňové změny na Slovensku: Levicová vláda tlačí na pilu. PATRIA. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 269
271 MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZNAČKY VYSOČINA REGIONÁLNÍ PRODUKT V CESTOVNÍM RUCHU HOW TO USE REGIONAL BRAND VYSOČINA REGIONAL PRODUCT IN TOURISM Hana Hájková Vysoká škola obchodní v Praze hajkovaha@vso-praha.eu, han.hajkova@ .cz Klíčová slova: Vysočina regionální značka tematický produkt Key words: Vysočina regional brand thematic product Abstract: The aim of the article is to find the possibilities how to use the regional brand Vysočina regional product in tourism sector. In order to understand the Vysočina tourism potential there are first described strengths and weaknesses of tourism development in Vysočina. The attention is also paid to principles of regional brands in the Czech Republic with focus on the region Vysočina. Practical part deals with attitudes of representatives of organizations Vysočina Tourism in order to find out, if there is a chance to support using the regional brand in tourism. There is also presented the opinion of accommodation and hospitality services on this topic. Úvod Cílem příspěvku je využít potenciál značky Vysočina regionální produkt v cestovním ruchu. Regionální značky upozorňují na výrobky a služby, které mají původ v daném regionu a jsou výsledkem práce malých, středních podnikatelů a řemeslníků. Právě regionální značka může být vhodným vodítkem pro návštěvníky, kteří rádi objevují specifika regionu všemi smysly a chtějí ochutnat, zažít i vyzkoušet něco nového. Dnes už návštěvníci vyhledávají zážitek, autentickou zkušenost, nespokojí se pouze se značenými pěšími a cyklotrasami, chtějí si dovolenou užít. Aplikace 270
272 takového konceptu by mohla být ideální volbou také pro region Vysočina, na což poukazuje i následující příspěvek. Pro lepší pochopení potenciálu cestovního ruchu na Vysočině jsou nejprve zhodnoceny silné a slabé stránky cestovního ruchu na Vysočině a naznačeny možné cesty dalšího rozvoje. Následuje vysvětlení principu fungování regionálních značek na území České republiky se zaměřením na projekt Vysočina regionální produkt a možnosti jeho využití v cestovním ruchu. V praktické části jsou zveřejněny postoje zástupců organizace Vysočina Tourism týkající se ochoty tematický produkt finančně, organizačně a marketingově podporovat. Na závěr jsou poskytnuty výsledky dotazníkového šetření mapující zájem podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách regionální značku získat. 1. Silné a slabé stránky cestovního ruchu na Vysočině Vysočina je velmi rozsáhlý, různorodý a rozmanitý region, což na druhou stranu může být bráno jako nevýhoda, neboť stěžuje návštěvníkům jasnou identifikaci s něčím konkrétním a typickým. Přesto si většina návštěvníků Vysočinu spojuje s širokou nabídkou přírodních a kulturních atraktivit. Často bývá skloňována také v souvislosti s čistotou ovzduší a neporušenou přírodou. Hlavním lákadlem v oblasti přírodního potenciálu jsou bezesporu Žďárské vrchy. Jsou protknuté mnoha rozličnými cyklotrasami a vodními plochami, které krom rybolovu plní také funkci rekreační. Z kulturních atraktivit se každému nejprve vybaví památky zapsané na seznam UNESCO městská památková rezervace Telč, židovská čtvrť spolu s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči a poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. I přes tento nesporný potenciál je Vysočina dlouhodobě 3. nejméně navštěvovaným krajem České republiky (dle statistik ČSU předčí pouze Pardubický a Ústecký kraj). Dalším nepříznivým jevem je postupné zkracování délky pobytu jednoho hosta v regionu, což je bohužel celorepublikový trend [1]. Důvodů pro nízký zájem o návštěvu Vysočiny může být několik. Vysočina v konkurenci jiných českých regionů významně pokulhává. Hlavním handicapem je absence vyššího pohoří, nejvyšší hora Javořice měří 837 m. n. m., což je v porovnání s ostatními českými horami podprůměr [5]. Tato skutečnost také ovlivňuje délku zimní 271
273 sezóny, neboť sněhová pokrývka často vydrží jen omezenou dobu. Další slabinou je nedostatek kvalitních vodních ploch. I když se na Vysočině nachází mnoho rybníků a vodních nádrží, obvykle se v nich v letních měsících nedoporučuje koupat z důvodu vysokého výskytu sinic a chlorofylu [2]. Často zmiňovaným problémem uváděným ze strany návštěvníků i podnikatelů jsou také omezené možnosti využití volného času obzvláště v případě nepříznivého počasí. Posledním důležitým slabým místem je nemožnost identifikovat kraj Vysočina s něčím specifickým, jedinečným, unikátním. Vysočina dosud nemá vybudovanou značku, image, kterým by na potenciální návštěvníky působila. Zde se nabízí možnost spojovat region Vysočina s venkovem, zemědělstvím, regionálními výrobky, řemesly, tradicemi či místní gastronomií. Vysočina je region venkovského charakteru s výrazným zastoupením zemědělství, o čemž svědčí i fakt, že zaujímá 3. místo mezi kraji v podílu zemědělské a orné půdy [3, 33]. Dalším charakteristickým rysem Vysočiny je vysoký podíl malých obcí, což potvrzují také statistiky (dosahuje nejnižší hustoty obyvatel ze všech krajů České republiky) [3, 33]. Právě venkovská krajina a významné zastoupení obyvatel v zemědělské výrobě jsou důležité prvky, které Vysočinu od ostatních regionů odlišují. Vytvořit produkty venkovského turismu s cílem znovuobnovení tradic a řemesel, regionálních výrobků a zemědělských surovin, to je směr, kterým by se mohl region v budoucnu ubírat a profilovat. Trend návratu k tradicím je patrný také v zahraničí. Např. podnikatelé v Rakousku vsadili na zprostředkování zážitků přímým zapojením návštěvníků do života na venkově. V nabídce produktů krom ubytování ve venkovských staveních, na statcích, v penzionech nechybí ani možnost ochutnat v zdejších restauracích místní pivo, víno, mošt, objednat si sýr, uzeninu, typické pokrmy či připravit si pod vedením zkušeného šéfkuchaře vlastní pokrm. Do cestovního ruchu se zapojují také drobní řemeslníci, kteří pravidelně organizují exkurze a workshopy, při nichž zasvětí návštěvníky do tajů jejich řemesla a oni si pak sami mohou vyrobit suvenýr na památku. Vznikají tak tzv. tematické stezky, které umožňují návštěvníkům mít zážitek nejen z jízdy na kole či pěší túry a zastávek u zajímavých turistických cílů, ale i získat autentickou zkušenost. Tyto 272
274 tematické programy jednoduše návštěvníky vtáhnou do života místních obyvatel a zprostředkují jim staré osvědčené postupy a zvyklosti. Každý region přitom vychází z vlastních předností a ty využije i v oblasti cestovního ruchu. 2. Uplatnění značky Vysočina regionální produkt v cestovním ruchu Právě tvorba atraktivního tematického produktu může být pro Vysočinu východiskem, jak se odlišit od ostatních regionů a vybudovat jedinečné image postavené na zemědělské tradici a řemeslné výrobě. O tom, že region Vysočina má dobré předpoklady pro rozvoj řemesel a regionálních výrobků svědčí projekt Vysočina regionální produkt, jehož velkou slabinou zůstává dosud nulové využití v oblasti cestovního ruchu. O možnostech uplatnění značky Vysočina regionální produkt v oblasti cestovního ruchu, konkrétně při tvorbě tematického produktu, pojednává následující kapitola. 2.1 Význam regionálních značek Značka Vysočina regionální produkt je součástí národního systému označování regionálních výrobků a služeb, který zaštiťuje Asociace regionálních značek, o. s. Cílem regionálních značek je upozornit na kvalitní výrobky a služby, které mají původ v daném regionu. Každý produkt musí prokázat kvalitu splněním jednotných kritérií, která jsou vyžadována, a jejich dodržování je podrobeno kontrole. [6] Projekt regionálního značení je plně v souladu s principy udržitelnosti, neboť podporuje lokální výrobce a živnostníky a propaguje pouze produkty, které mají původ v daném regionu. Přispívá k oživení starých tradic, upevňuje vazbu místních ke kulturním kořenům a podporuje rozvoj řemeslné výroby. Každý výrobce musí během výroby a zpracování svých produktů dbát na ekologické principy provozu a splňovat konkrétní environmentální kritéria. V rámci projektu regionálního značení mohou být certifikovány řemeslné výrobky, potraviny a zemědělské produkty, přírodní produkty, ubytovací a stravovací služby, nově také zážitky. Podmínkou úspěšné certifikace je schopnost dobře reprezentovat daný region, dlouholetá tradice a historie výroby. Úkolem regionálních značek je také zviditelnit daný region, jeho tradice, řemesla, typické pokrmy a suroviny, ale i upozornit na možnosti ubytovaní a stravování. To jsou důležité motivy pro návštěvu regionu, lze je tedy využít i v oblasti cestovního ruchu. Do 273
275 projektu regionálního značení se od jeho zahájení roku 2004 zapojilo již 22 regionů České republiky, mezi nimiž figuruje i region Vysočina [4]. 2.2 Značka Vysočina regionální produkt Značka Vysočina regionální produkt funguje od roku 2007 a veškeré organizační a koordinační aktivity zajišťuje organizace ZERA Zemědělská ekologická regionální agentura, o. s. K bylo v tomto regionu certifikováno celkem 46 výrobků - konkrétně v kategorii řemeslné výrobky a umělecká díla 21 produktů, v kategorii potraviny a zemědělské produkty 17 výrobků a ve skupině přírodních produktů bylo certifikovaných 8 zástupců. Certifikace ubytovacích, stravovacích služeb a zážitků v regionu zatím neprobíhá. Udělení značky je podmíněno splněním všech požadovaných kritérií (vazba k regionu, zaručení kvality, šetrnost k přírodě, jedinečnost spojená s regionem, tradiční výrobek, z místních surovin, ruční práce, s motivem Vysočiny, výjimečné vlastnosti), jejichž dodržování je prověřováno nezávislou kontrolou. Držitelé značky jsou povinni za její užívání platit pravidelné poplatky. Jednorázový registrační poplatek spojený s vyřízením žádosti činí Kč a platí na 3 roky (v případě obnovy značky platí podnikatel Kč na další 2 roky). Každý podnikatel navíc musí ročně platit poplatek na marketing a propagaci značky v hodnotě 500 Kč až Kč (poplatek se liší podle velikosti firmy) [4]. Nově byl organizací ZERA, o. s. počínaje rokem 2012 zahájen projekt Síť prodejen regionálních produktů, jehož pomocí vzniknou na Vysočině certifikované prodejny regionálních výrobků, nositelů značky Vysočina regionální produkt. Certifikované prodejny usnadní nákup certifikovaných výrobků spotřebitelům i návštěvníkům regionu, kteří tak mohou snadno a rychle vše nakoupit na jednom místě [7]. 2.3 Využitelnost značky Vysočina regionální produkt v cestovním ruchu Slabinou systému regionálního značení na Vysočině je jeho omezené využití v oblasti cestovního ruchu. Jaké jsou tedy možnosti rozvoje značky v souladu s požadavky cestovního ruchu? Regionální značka může v budoucnu fungovat jako základ pro tvorbu tematického produktu nazvaného např. řemeslné stezky nebo trasy Ochutnejte Vysočinu, naučte se řemesla. Při tvorbě produktu se předpokládá úzká spolupráce s organizací Vysočina Tourism, jejímž hlavním cílem je podpora cestovního ruchu na 274
276 Vysočině a propagace cílových míst. Návštěvníci budou moci řemeslné stezky objevovat na kole nebo pěšky. Během cesty budou moci v prověřených restauracích ochutnávat místní výrobky a pokrmy (pivo či jiné místní nápoje, pečivo, pokrmy připravované z certifikovaných surovin, sladké dezerty ad.), přenocovat v ubytovacích zařízeních nabízejících suvenýry v podobě regionálních řemeslných výrobků či se přímo od řemeslníků dozvědět o způsobech výroby pro region typických produktů. K oslovení nových návštěvníků přispěje doprovodný program v letní, ale i mimosezóně v podobě pravidelných řemeslných workshopů s možností vytvořit si vlastní výrobek, farmářských trhů, hudebních festivalů či tradičních folklórních akcí. Princip systému regionálního značení zůstane stejný s tím, že budou do certifikace nově zahrnuta také ubytovací a stravovací zařízení, která stejně jako výrobky musí splňovat požadovaná kritéria (úplný seznam kritérií viz Všechny prověřené subjekty budou moci po řádném zaplacení členských poplatků využívat jednotnou propagaci poskytovanou nejen ze strany organizace ZERA, o. s., jak je tomu dnes, ale i prostřednictvím organizace Vysočina Tourism. Cílem do budoucna je vytvořit na internetu oficiální stránky produktu řemeslné stezky a jejich prostřednictvím umožnit přímou rezervaci ubytování či prodej certifikovaných výrobků přes internet, dále pak informovat o projektu, certifikovaných subjektech, o plánovaných a realizovaných akcích. Účast na tematickém produktu bude ryze na bázi dobrovolnosti, certifikované subjekty se mohou rozhodnout, zda se do projektu zapojí či nikoliv. Je třeba také počítat s problémy, které mohou při přípravě a realizaci tematického produktu nastat. Hlavním úskalím, kterým mohou organizátoři projektu čelit, je nezájem podnikatelů se v cestovním ruchu angažovat, neochota zpřístupnit své prostory návštěvníkům, poskytnout informace a podělit se o praktické zkušenosti. Řemeslní výrobci budou pravděpodobně nuceni investovat nějaké finanční prostředky do stavební úpravy stávajících prostor a do nákupu základního vybavení (židle, stoly), což je může také odradit. Protože příprava a realizace produktu je finančně náročná, bude těžké získat dostatek finančních prostředků, což může celý projekt ohrozit. 3. Implementace tematického produktu v praxi Důležitým předpokladem úspěšné implementace produktu řemeslné stezky v praxi je funkční spolupráce a aktivní zapojení do tvorby tematického produktu nejen ze strany 275
277 agentury ZERA, o. s., ale i z pozice organizace Vysočina Tourism. Aby bylo možné zjistit postoje obou vybraných subjektů, byli kontaktováni jejich zástupci a požádáni o součinnost při vyplnění dotazníku. Dalším nezbytným krokem bylo zjistit, jaký je zájem podnikatelů o regionální značku. Pro tyto účely bylo provedeno terénní šetření ubytovacích a stravovacích zařízení na Vysočině (v létě 2013), jehož prostřednictvím bylo sledováno, zda mají podnikatelé zájem se do regionálního značení v budoucnu zapojit. Výsledky jednotlivých šetření jsou součástí následujícího textu. 3.1 Přístup Vysočina Tourism Organizaci Vysočina Tourism během rozhovoru, který probíhal dne , zastupovala Ing. Jitka Mattyašovská. Ze slov Ing. Mattyašovské jasně vyplývá, že si Vysočina Tourism význam a potenciál regionálních výrobků pro rozvoj cestovního ruchu uvědomuje, což potvrzuje také skutečnost, že s organizací ZERA, o. s. aktivně spolupracuje, např. se společně účastní výstav a veletrhů. Vysočina Tourism se v minulosti podílela na vydávání letáků regionálních výrobků. Měli také zájem na oficiálních stránkách Vysočiny otevřít e-shop certifikovaných výrobků, ale z této iniciativy nakonec sešlo. V roce 2015 Vysočina Tourism plánuje oslovit certifikované výrobce s žádostí, aby prezentovali své výrobky na roadshow v dubnu roku Vyjádřila také ochotu propagovat Síť certifikovaných prodejen, jakmile začne fungovat, neboť je to dobrý způsob, jak pomoci zpřístupnit regionální výrobky rezidentům i návštěvníkům. Mezi další aktivity Vysočina Tourism patří dohoda s regionální rozhlasovou stanicí na přípravě nového pořadu (předpokládané vysílání 2 4 měsíce v roce 2014), který představí zajímavé nebo nově vzniklé turistické cíle na Vysočině, regionální produkty a regionální potraviny nebo služby z oblasti turismu. Rozšíření certifikace na ubytovací a stravovací služby v rámci projektu Vysočina regionální produkt nevidí Ing. Mattyašovská jako vhodný krok vzhledem k velkému množství již existujících certifikačních systémů a značek kvality. Dle jejího názoru dalšími takovými aktivitami se situace v této oblasti dále více znepřehledňuje a bylo by tak rozumnější využít již stávajících zavedených certifikačních systémů např. Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky AHR ČR nebo pro ubytování v soukromí certifikace Svazu venkovské turistiky atp. 276
278 Po představení produktu řemeslné stezky byla Ing. Mattyašovská požádána o vyjádření, zda by v budoucnu byla ochota ze strany Vysočina Tourism tento projekt finančně, marketingově a organizačně podpořit. Ing. Mattyašovská konstatovala, že realizace/organizace a marketingu takto zaměřeného produktu se Vysočina Tourism ráda zapojí. Ohrožení však vidí ve finančním pokrytí aktivit projektu, které v této chvíli nejsou zajištěny ani promyšleny. Na závěr také upozornila, že Vysočina Tourism žádá o dotaci na tematické produkty, které budou realizovány v průběhu roku 2014/2015. Konkrétně se jedná o produkty se zaměřením na gastronomii (včetně zapojení regionálních potravin a produktů), putování po rozhlednách, po židovských stopách a MICE. 3.2 Přístup organizace ZERA, o. s. Zástupci organizace ZERA, o. s. byli kontaktováni na a požádáni o vyplnění dotazníku. Odpověď přišla obratem a byla z ní patrná ochota a zájem dotazník vyplnit. Nakonec se vzhledem k pracovní vytíženosti zaměstnanců zpětnou vazbu získat nepodařilo. Přislíbili však, že vyjádření zašlou v průběhu prosince Z toho důvodu nebylo možné odpovědi do příspěvku zahrnout. 3.3 Zájem podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách Aby bylo možné zjistit, jak se k certifikaci regionální značkou staví podnikatelé v ubytovacích a stravovacích službách, bylo provedeno dotazníkové šetření formou osobní návštěvy oslovených provozovatelů. Podnikatelé byli nejprve kontaktováni na a požádáni o spolupráci na vyplnění dotazníku buď formou zaslání odpovědí na , nebo prostřednictvím osobní návštěvy. Celkem bylo osloveno 106 podnikatelů ze 4 turisticky atraktivních oblastí Vysočiny, kde je nejvyšší koncentrace ubytovacích a stravovacích zařízení. Konkrétně byly vybrány lokality Humpolecko, Žďársko, Telčsko a nakonec Třebíčsko. Vlastní šetření probíhalo v měsících červenec a srpen roku Z celkového počtu 106 respondentů se podařilo získat odpovědi od 59 podnikatelů, z nichž 9 využilo možnost zaslat vyplněný dotazník na . Návratnost dotazníků je 55,7%. 277
279 Na otázku, zda by podnikatelé měli zájem získat značku Vysočina regionální produkt za předpokladu splnění základních kvalitativních a ekologických kritérií a po zaplacení registračního poplatku v hodnotě od 2000,- do 5000,- Kč dle velikosti zařízení, odpovědělo 78% respondentů zamítavě. Pouze 22% provozovatelů vyjádřilo ochotu se do projektu regionálního značení zapojit. Výsledek na první pohled nevyznívá příliš pozitivně. Důvody nezájmu podnikatelů lze vysvětlit především neochotou platit registrační poplatek. Z odpovědí podnikatelů jasně vyplývá, že je demotivuje povinnost vynakládat vlastní finanční prostředky za účast na projektu, který není prověřený a není tedy zaručen pozitivní efekt v podobě růstu návštěvnosti zařízení. Pokud by bylo zapojení do projektu během prvních 3 let zdarma, využilo by této možnosti až 33% zamítavě hodnotících respondentů. V dalších letech by byli ochotni zaplatit, pokud by se projevil přínos v podobě vyšší publicity a potažmo růstu návštěvnosti. Dalším limitujícím faktorem, který odrazuje až 33% respondentů, je obava, že kritéria pro získání značky budou finančně náročná. Zbylí respondenti jednoznačně odmítli možnost se do projektu regionálního značení v budoucnu zapojit. Nejčastějšími důvody nulového zájmu je nedůvěra v certifikační systémy kvality obecně, špatná zkušenost z minulosti nebo konstatování, že klienti se rozhodují podle ceny, dle jejich názoru certifikáty o výběru vhodného zařízení nerozhodují. Závěr Cílem příspěvku bylo najít vhodný způsob využití značky Vysočina regionální produkt v cestovním ruchu. Jak praktické příklady ze zahraničí ukazují, regionální značka může sloužit jako východisko pro tvorbu tematického produktu zaměřeného na znovuobnovení starých řemesel, tradic a zprostředkování místních surovin a produktů vyrobených na Vysočině návštěvníkům. Aby bylo možné vyhodnotit pravděpodobnost implementace produktu řemeslné stezky v praxi, bylo třeba prověřit postoj všech zúčastněných subjektů. Zpětnou vazbu se podařilo získat od zástupců Vysočina Tourism, kteří shledávají jako hlavní bariéru realizace projektu nedostatek finančních prostředků. 278
280 Možností řešení financování projektu je získání peněz z fondů Evropské unie a finanční zapojení certifikovaných subjektů, které by za získání značky a následnou propagaci platili. To se ovšem neshoduje s požadavky provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, ne všichni jsou ochotní finanční spoluúčast na projektu zaručit. Důvody pramení z obav, že za vynaložené prostředky nedostanou patřičnou protihodnotu v podobě růstu návštěvnosti. Až bude projekt na trhu cestovního ruchu zavedený a úspěšný, finančnímu zapojení se nebrání. Z šetření podnikatelů tedy vyplývá, že 22% provozovatelů má zájem se do projektu zapojit bez výhrad, dalších 26% pouze za předpokladu nulového poplatku. Celkem 26% podnikatelů odrazují finanční nároky na splnění požadovaných kritérií. Zbývající respondenti certifikační systémy nepovažují za důvěryhodné a o možnosti získat značku tedy neuvažují. Aby bylo možné učinit jasné rozhodnutí, zda má smysl projekt v budoucnu podporovat, je třeba získat vyjádření také od organizace ZERA, o. s., která projekt Vysočina regionální produkt zaštiťuje, dále provést šetření mezi již certifikovanými výrobci, aby bylo zřejmé, zda budou mít zájem se v cestovním ruchu angažovat. Poděkování: Tento příspěvek je součástí projektu č. FRV 1/2013 Analýza současného stavu a návrhy opatření pro zvýšení návštěvnosti v turistickém regionu Vysočina, který byl finančně podpořen Fondem rozvoje vědy Vysoké školy obchodní v Praze. Literatura: [1] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2013): Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích, online na staženo dne [2] KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA (2013): Koupací plochy v kraji Vysočina, online na staženo dne [3] MAJEROVÁ, V., KOSTELECKÝ, T., SÝKORA, L.: Sociální kapitál a rozvoj regionu, Příklad Kraje Vysočina, Praha: Grada, 2011, s 244, ISBN
281 [4] REGIONÁLNÍ ZNAČKY (2013): Portál o regionálním značení výrobků a služeb, online na staženo dne [5] TURISTIKA (2013): Javořice (vrchol), online na staženo dne [6] ZÁBRANSKÁ, H. Regionální značky a jejich význam pro cestovní ruch, recenzovaný článek ve vědeckém nekonferenčním sborníku, Prešovská univerzita Prešov 2011, s 104, ISBN [7] ZERAAGENCY (2013): Aktuality o projektu Síť prodejen regionálních produktů, online na staženo dne
282 NÁKLADY REGIONŮ NA ZAJIŠTĚNÍ PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE PROSTŘEDNICTVÍM ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY COSTS OF REGIONS TO PROVIDE PRE-HOSPITAL EMERGENCY CARE BY EMERGENCY MEDICAL SERVICES Tomáš Halajčuk, Miroslav Procházka Univerzita obrany Hradec Králové Klíčová slova: rozpočet kraje financování zdravotnictví zdravotnická záchranná služba ekonomika zdravotnictví Key words: regional expenditures health care financing emergency medical service health care economy Abstract: The Emergency Medical Service represents the main part of the Pre Hospital Emergency Care. The level of provided financial sources is the main determinant of its own existence and functionality according to patients demand. The main part of the financial responsibility is based on regional authorities budgets. This contribution aims on contributions differences between regions in the Czech Republic. Úvod Vytváření adekvátní sítě poskytovatelů zdravotní péče v regionu představuje velmi významnou oblast zdravotní politiky, jež je zajišťována prostřednictvím regionální autority kraje. Mezi základní povinnosti, které jsou na kraje v této oblasti delegovány, patří povinná registrace každého poskytovatele zdravotní péče, která je podmínkou pro následné uzavření smlouvy o úhradách poskytované zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami. Mimo tuto administrativní povinnost vstupuje kraj aktivně do systému zdravotnictví prostřednictvím jím zřizovaných poskytovatelů zdravotní péče, zejména krajských nemocnic a dalších lůžkových zdravotnických zařízení (odborných léčebných 281
283 ústavů, léčeben dlouhodobě nemocných, dětských domovů apod.) a také prostřednictvím zřízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS) příspěvkové organizace, která jako jediná z výše uvedených musí být zřízena na základě úkolů stanovených zákonem. 1. Výdaje krajských rozpočtů Pro pokrytí činnosti krajských příspěvkových organizací, včetně ZZS, jsou klíčové nejen zákonné podmínky pro jejich činnost, úkoly stanovené ve zřizovací listině, ale i celkový rozpočet případně výdaje se kterými příslušný kraj může disponovat. Běžné výdaje krajských rozpočtů, mezi které patří právě také příspěvky kraje, jako zřizovatele zdravotnických zařízení jsou uvedeny v TAB. 1. Z tabulky je patrné, že mezi celkovými objemy finančních prostředků běžných výdajů panují značné rozdíly. Tyto rozdíly jsou způsobeny celou řadou faktorů, jenž také sekundárně ovlivňují celkovou výši výdajů na zdravotnictví i na podrobněji sledované příspěvky na poskytovatele zdravotnické záchranné služby [3,4]. TAB. 1: Běžné výdaje krajů po konsolidaci v letech (v tis. Kč) Zdroj dat: [2] 282
284 Nejvyšší rozpočtem, posuzováno na základě běžných výdajů po konsolidaci disponují velké kraje, ať z hlediska počtu obyvatel, tak i z pohledu rozlohy. Absolutně nejvyšším rozpočtem pak disponuje hl. m. Praha, konkrétně cca 44 mld. Kč v roce Naopak zdaleka nejnižším rozpočtem disponuje Karlovarský kraj, jehož 8,37 mld. Kč v roce 2012 představuje suverénně nejnižší objem běžných výdajů všech krajů. 2. Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická záchranná služba je podle stávající legislativy příspěvkovým zdravotnickým zařízením kraje. Její právní forma je stanovena zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, konkrétně 8 odst. 1, který uvádí, že poskytovatelem zdravotnické záchranné služby je příspěvková organizace zřízená krajem, a to v souladu s 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dále je v 8 odst. 2 zákona o zdravotnické záchranné službě uvedeno, že Zdravotnická záchranná služba je na území kraje poskytována jedním poskytovatelem, nepodílí-li se na poskytování této služby spolu s poskytovatelem z jiného kraje. Z výše uvedeného důvodu kopírují zdravotnické záchranné služby rozložení krajských samosprávných celků. Jejich celkový počet je tedy stejně jako krajů 14 (počítáno včetně hl. m. Prahy). Z hlediska trhu se tedy jedná o jakousi formu regulovaného monopolu, kterou reguluje kraj a částečně také zdravotní pojišťovny stanovením výše úhrad za poskytnutou zdravotní péči. 3. Příspěvky krajů na zajištění provozu ZZS Příspěvky krajů na zajištění činnosti ZZS spočívají dominantně v poskytování pravidelného ročního příspěvku na činnost, konkrétně provozního příspěvku [5]. Celková výše příspěvku by měla zohledňovat potřeby pokrytí území kraje přiměřeným počtem výjezdových skupin všech typů posádek ZZS. Přehled výdajů krajů na poskytovatele zdravotnické záchranné služby v letech 2008 až 2012 je uveden v TAB. 2. Reálná velikost provozních příspěvků odpovídá základním krajským specifikům, jako je počet obyvatel kraje a rozloha území kraje [6]. 283
285 TAB. 2: Provozní příspěvky ZZS z rozpočtů krajů v letech (v tis. Kč) Praha Stč Msk Úst Olo JM Lib Zl JiČ Vys HK Pce Plz Kva Zdroj dat: [1] Z TAB. 2 je patrné, že nejvyšší provozní příspěvky jsou přidělovány ZZS Středočeského kraje (403 mil. Kč v roce 2012), Moravskoslezského kraje (363 mil. Kč v roce 2012), Plzeňského kraje (287 mil. Kč v roce 2012) a Jihomoravského kraje (286 mil. Kč v roce 2012). Nejnižší příspěvky jsou naopak přidělovány Zlínskému kraji (157 mil. Kč v roce 2012), Pardubickém kraji (142 mil. Kč) a Karlovarském kraji (136 mil. Kč v roce 2012), které mimo specifickou Prahu svojí rozlohou patří mezi pět nejmenších [7]. Velmi zajímavé jsou rozdíly v trendech vývoje celkového objemu příspěvků mezi jednotlivými roky. Zatímco většina krajů poskytuje provozní příspěvky ze střednědobého hlediska obdobného rozsahu, vybrané kraje, konkrétně Moravskoslezský kraj, Jihočeský kraj a zejména Plzeňský kraj poskytuje pravidelně navyšovaný provozní příspěvek. U Plzeňského kraje představuje navýšení provozního příspěvku mezi roky 2008 až 2012 nárůst ve výši 38 %. 4. Provozní příspěvky ZZS jako podíl na běžných výdajích kraje Z hlediska možného posuzování výše příspěvku v rámci daného kraje se jako vhodný nástroj jeví posouzení jeho výše jako relativního podílu na běžných výdajích kraje [6]. Vzhledem k absenci jakýchkoli pravidel pro stanovování výše příspěvku kraje na činnost ZZS se jedná o čistě politické rozhodnutí krajského zastupitelstva vyjadřující míru ochoty platit na zabezpečení PNP a vycházející dominantně z historických 284
286 zkušeností/zvyklostí a lobbistických schopností managementu ZZS. Význam provozního příspěvku kraje pro ZZS je o to větší, že představuje průměrně 63 % celkového příjmu a je tudíž hlavním zdrojem financování ZZS i PNP obecně.dalšími zdroji jsou úhrady poskytnuté zdravotní péče zdravotními pojišťovnami v rozsahu 35 % příjmy z mimořádné činnosti cca 2% [6,3]. TAB. 3: Provozní příspěvky ZZS jako relativní podíl na běžných výdajích kraje Praha 0,57% 0,58% 0,54% 0,46% 0,48% Stč 1,36% 1,36% 1,19% 1,27% 1,26% Msk 0,86% 0,89% 0,87% 0,91% 0,97% Úst 0,92% 0,88% 0,92% 0,91% 0,86% Olo 0,95% 0,89% 0,82% 0,83% 0,90% JM 0,81% 0,77% 0,72% 0,78% 0,82% Lib 1,31% 1,26% 1,17% 1,27% 1,29% Zl 1,14% 1,01% 0,98% 1,01% 0,99% JiČ 1,12% 1,10% 1,14% 1,18% 1,27% Vys 1,04% 1,03% 0,99% 1,07% 1,13% HK 0,95% 1,02% 0,98% 0,96% 1,00% Pce 0,99% 1,06% 1,04% 1,10% 0,99% Plz 1,18% 1,18% 1,37% 1,48% 1,62% Kva 1,62% 1,59% 1,40% 1,32% 1,47% Zdroj dat: [1, 2] V TAB. 3 jsou uvedeny relativní podíly provozních příspěvků jednotlivých ZZS na běžných výdajích příslušných krajů. Signifikantně nejnižším poměrem výdajů se vyznačuje Praha (0,48 % v roce 2012) a další větší kraje, zejména Jihomoravský kraj 0,82 % v roce 2012), nebo Moravskoslezský kraj (0,97 % v roce 2012). Překvapivě mezi kraje s nižším poměrem výdajů na ZZS patří také Olomoucký kraj (0,90 % v roce 2012). Na druhé straně mezi kraje s nejvyšším poměrem výdajů krajských rozpočtů na poskytnuté provozní příspěvky na ZZS patří Plzeňský kraj (1,62 % v roce 2012) a Karlovarský kraj (1,47 % v roce 2012). 285
287 Závěr Záměrem příspěvku bylo popsat základní ekonomický rámec financování ZZS v regionech ČR, který je dominantně tvořen příspěvky krajů na provoz ZZS. Z výsledků srovnání vyplývá, že existují signifikantní rozdíly jak v absolutních objemech ekonomických zdrojů poskytovaných regiony, které jsou jednotlivé kraje ochotny poskytovat na činnost ZZS, tak i v dynamice vývoje těchto příspěvků. V současné době nejsou stanovena v ČR jednotná pravidla pro stanovování výši příspěvků na činnost ZZS z krajských rozpočtu a z tohoto důvodu je vhodné sledovat rozdílné přístupy jednotlivých krajů. V souvislosti s růstem zájmu veřejnosti o efektivní nakládání s jejími prostředky lze předpokládat zvýšený zájem také o tuto oblast výdajů. Na tématu autoři dále pracují s cílem najít způsob objektivního srovnání výdajů v této oblasti a jejich efektivnosti ve využívání veřejných zdrojů. Literatura: [1] Asociace zdravotnických záchranných služeb Vybrané ukazatele Zdravotnických záchranných služeb ČR. Web Asociace zdravotnických záchranných služeb. [Online] AZZS, [Citace: ] Dostupné na WWW: < [2] Rozpočet veřejně, o. s Rozpočet obce. [Online] Rozpočet veřejně, o. s., [Citace: ] Dostupné na WWW: < [3] HALAJČUK, T. a kol. Financování zdravotnické záchranné služby-srovnávací ukazatele. Medicína katastrof 2012 Hradec Králové: Zdravotní a sociální akademie Hradec Králové [Citace: ] Dostupné na WWW: [4] HALAJČUK, T Ekonomický rámec fungování Zdravotnické záchranné služby v České republice. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, s , 388 s. ISBN [5] HALAJČUK, T SELECTED COST INDICATORS OF PRE - HOSPITAL EMERGENCY CARE IN THE CZECH REPUBLIC. Journal of International Scientific Publication: Economy & Business, 2013, roč. 2/7, s ISSN
288 [6] PROCHÁZKA, M., HALAJČUK, T FINANCING OF THE PRE- HOSPITAL EMERGENCY CARE IN THE CZECH REPUBLIC. Journal of International Scientific Publication, 2013, roč. 2/7, s ISSN [7] Centrum pro regionální rozvoj České republiky SROVNÁNÍ KRAJE S ČESKOU REPUBLIKOU. Regionální Informační Servis. [Citace: ] Dostupné na WWW: < [8] Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) 287
289 POJIŠTĚNÍ LESŮ V ČR FOREST INSURANCE IN THE CZECH REPUBLIC Pavlína Haltofová, Lenka Přečková Slezská univerzita v Opavě haltofova@opf.slu.cz, preckova@opf.slu.cz Klíčová slova: lesnictví riziko požár vichřice Key words: forestry risk fire wind storm Abstract: Forest insurance in the Czech Republic is related to the difficulty of the valuation of a forest, which is demanded for insurance payments assessment. It is complicated and it differs in kinds of risks, which could be possible to insure. The aim of this research is to give an overview of forest insurance in the CR and discuss the related risks. An insurance market was analysed and the related literature is reported. Only a few insurance companies insure for an abiotic damage (e.g. wind, fire and snow). Their share on required insurance premium is small due to the fact, that it is not reported separately but includes crop insurance as well. Úvod Problematika pojištění rizik je aktuální ve všech oblastech. Nejdůležitější a někdy nejobtížnější částí samotného pojištění je stanovení pojistné hodnoty, a pak i částky, zvláště pak v případě pojištění lesů s ohledem na dlouhověkost a rizika, která mohou ohrozit produkci dříví. Lesem rozumíme lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa [10]. V ČR zabírají lesní porosty 34,9 % z rozlohy státu, což je asi 27, 516 tis. km % lesů je ve vlastnictví státu, 12,8 % ve vlastnictví obcí a měst. Ostatní lesy jsou soukromé. Z jehličnatých dřevin největší plochu zabírá smrk (47,7 %), borovice (13,9 %) a z listnatých dub (7,4 %) a buk (7,2 %). [6] 288
290 Cílem výzkumu je podat ucelený přehled propojištěnosti lesů v ČR a to především s ohledem na komplikovanost ocenění pro účely pojištění, neboť v analýze pojištění [5] je toto limitováno pouze na analýzu současného stavu v těžbě dříví, aj. ukazatelů lesnictví, ale není zde ani zmínka o pojištění tohoto sektoru. Výsledky mohou být hodnotné především v souvislosti s církevními restitucemi, kdy se zvýší procento soukromých subjektů hospodařících s lesy, a tak potencionální možnost pro pojišťovny. V současné době hospodaří na většině státních lesů státní podnik Lesy české republiky, s. p., nebo správy národních parků, či vojenské lesy a statky. V první fázi výzkumu byla analyzována situace v pojištění lesů v ČR. K tomu byla použita data vykazována Českou asociací pojišťoven (ČAP), jejichž podíl na předepsaném pojistném ČR za rok 2012 byl téměř 84 %., a pojistné podmínky pojistitelů. Zároveň byla analyzována relevantní především zahraniční literatura zabývající se touto problematikou limitována rozsahem příspěvku. V druhé fázi byla zjištění konfrontována a shrnuta. 1. Rizika abiotického a biotického poškození porostů Lesní porosty jsou ohroženy jak biotickými, tak abiotickými činiteli a představují pro vlastníka především riziko v podobě poškození, či úplného zničení dřevní hmoty. Některá rizika je možné pojistit, v takovémto případě je ale obtížné najít pojistnou hodnotu, resp. výši pojistného tak, aby to nesnížilo výrazně čistý výnos z lesa. Pojištění lesů zpravidla poskytuje ochranu pro případ poškození nebo zničení lesních porostů a lesních školek vlivem požárů nebo krupobití, případně i dalších živelních rizik (vichřice, tíha sněhu, povodeň a záplava, sesuv půdy atd.). Kouba [4, 225] uvádí faktory poškození podle věkových stupňů pro porost o rozloze 100 ha. S narůstajícím věkem se snižuje faktor poškození sněhem, ale naopak roste ohrožení větrem a to tak, že v porostech starých 380 let Kouba uvádí poškození téměř 100 %. V mýtném věku let je to 13,43 ha, zatímco sněhem jsou ohroženy spíš mladší porosty do věku 60 let, ve kterých uvádí poškození na 9,51 ha plochy. Ohrožení ohněm je ve všech věkových stupních stejné 0,2 ha. Tento faktor může vstoupit do výpočtu pojistné hodnoty a pojistného plnění při pojistné události. Pojištění dříví proti požárům může být spojeno s informační asymetrií a to nepříznivým výběrem, kdy mohou být častěji pojišťovány právě ty porosty, které jsou k požárům náchylné [3, 192]. 289
291 Porosty mohou být také ohroženy biotickými faktory jako je např. okus semenáčků, či ohryz zvěří, nebo napadení podkorním hmyzem, houbovými patogeny, aj. U mladých kultur pak mohou vzniknout dodatečné náklady na vylepšení. U starších porostů je míra poškození mnohdy velmi obtížně zjistitelná před samotným smýcením porostu, neboť vady dřeva mohou být skryté a ovlivní až sortimentaci a následný prodej, resp. prodejní cenu. Diagnostické znaky napadení dříví některými houbovými patogeny by mohly sloužit k čím jak nejpřesnějšímu určení pojistné hodnoty porostu. 2. Analýza pojištění lesů Pojištění lesů patří mezi zemědělské pojištění [2] a do této kategorie se také řadí pojištění plodin, hospodářských zvířat a nákaz hospodářských zvířat. Při rozhodování o výběru pojištění jsou hlavním zdrojem webové stránky pojistitelů a ČAP. ČAP nezveřejňuje žádné informace k tomuto druhu pojištění. Pouze Česká pojišťovna a.s. (ČP) a Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. (HVP) zveřejňuje pojistné podmínky. Generali Pojišťovna a.s. (GP) a UNIQA pojišťovna, a.s. (UNIQA) uvádí, že tento druh pojištění sjednává, ale pojistné podmínky nelze vyhledat. ČSOB Pojišťovna, a. s. (ČSOBP) a Kooperativa pojišťovna, a.s. (KOOP) vůbec neuvádí, že tento druh pojištění sjednává. Výroční zpráva ČAP ani webové stránky neuvádějí, že i ČPP sjednává tento pojistný produkt. Důvodem nedostatečné informovanosti je především to, že se jedná o speciální produkt a sjednává se výjimečně. V tabulce 2 jsou uvedeny pojišťovny sjednávající pojištění lesů a plodin (PLP) za období V ČR jsou vykazovány údaje o pojistném trhu v souladu s přílohou č. 1 k Zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví [9]. Část B této přílohy specifikuje odvětví neživotních pojištění. Pojištění lesů spadá mezi pojištění škod na majetku podle bodu 8 a 9 [9]. V rámci Individuálních výsledků členů ČAP [1] je možné předepsané pojistné pro pojištění lesů vyhledat v pojištění majetku podle odvětví 8 a pojištění majetku podle odvětví 9. Pojištění majetku podle odvětví 8 zahrnuje pojištění škod na majetku způsobených požárem, výbuchem, vichřicí, přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava), jadernou energií a sesuvem nebo poklesem půdy. Pojištění majetku podle odvětví 9 zahrnuje pojištění škod na majetku vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou). Předepsané pojistné (PŘPO) pro pojištění lesů je nutno hledat v odvětví 8 a
292 ČAP [1] uvádí samostatně předepsané pojistné za podnikatelská pojištění a předepsané pojistné pojištění lesů a plodin vykazuje jako součást podnikatelského pojištění. Pojištění lesů nelze vyčíslit samostatně. TAB. 2: Pojistitelé sjednávající PLP za období let Pojišťovna Pojištění Česká pojišťovna a.s. (ČP) ČSOB Pojišťovna, a. s. (ČSOBP) Generali Pojišťovna a.s. (GP) Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. (HVP) Kooperativa pojišťovna, a.s. (KOOP) UNIQA pojišťovna, a.s. (UNIQA) lesů ano ano ano ano ano ano ano ano plodin ano ano ano ano ano ano ano ano lesů ano ano ano ano ano ano ano ano plodin ano lesů ano ano ano ano ano ano ano ano plodin ano ano ano ano ano ano ano ano lesů ano ano ano ano ano ano ano ano plodin ano ano ano ano ano ano ano ano lesů ano ano ano ano plodin ano ano ano lesů ano ano ano ano ano ano ano ano plodin ano ano Zdroj: zpracováno dle dat ČAP [2] Obr. 1 uvádí předepsané pojistné pro pojištění lesů a plodin za období let 2005 až 2012 dle pojistitelů. ČSOB, KOOP a UNIQA vykazují za celé období nejnižší výši předepsaného pojistného. Největší podíl předepsaného pojistného v roce 2012 patřil pojišťovnám ČP, GP a HVP. Tito pojistitelé taktéž vykazují nejvyšší předepsané pojistné pro sledovaný pojistný produkt. U ČP se předepsané pojistné pro pojištění lesů a plodin podílí na předepsaném pojistném neživotního pojištění 3,77 % a 18,27 % na předepsaném pojistném pojištění majetku. U GP je podíl PŘPO PLP na neživotním pojištění 3,49 % a 14,11 % na pojištění majetku. A u HVP podíl na neživotním pojištění je 7,17 % a 18,78 % na pojištění majetku. U ostatních pojišťoven jsou podíly nižší než 0,54 %, což je zanedbatelný podíl oproti výše zmíněným třem pojišťovnám. Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu poskytlo v letošním roce 2013 státní podporu až do výše 30 % uhrazeného pojistného na pojištění lesních školek. Pojistnou částku zpravidla stanovuje pojištěný (pojistník) a měla by odpovídat skutečné hodnotě lesního porostu, případně je 291
293 tato částka stanovena jako smluvně dohodnutá mezi pojištěným a pojistitelem. Výše pojistného závisí kromě dohodnutých pojistných částek a rozlohy pojištěného lesa i na OBR. 1: Vývoj předepsaného pojistného pro PLP za období Předepsané pojisnté v tis. Kč Vývoj předepsaného pojistného pro pojištění lesů a plodin - odvětví 8+9 v letech ČP ČSOBP GP HVP KOOP UNIQA Zdroj: zpracováno dle dat ČAP [1] míře rizika s ohledem na dřevinnou skladbu a charakter lesa, jelikož rizika nejsou všude stejná. Výše spoluúčasti bývá standardně 10 %, avšak je možné tuto výši změnit po vzájemném jednání s pojišťovnou. Výše spoluúčasti má vliv na výši pojistného. [8] ČP nabízí dva různé produkty - pojištění lesních porostů a pojištění lesních školek. Pojištění lesních školek je k dispozici od a jej lze sjednat pro sadební materiál pěstovaný v lesních školkách. Základní pojištění tvoří pojištění rizik krupobití a požár. K tomuto základnímu pojištění lze sjednat připojištění na rizika povodeň, záplava, vichřice a mráz. Toto připojištění lze sjednat pro pojištěným vybraný sadební materiál. Pojištění lesních porostů je standardní součástí zemědělského pojištění ČP řadu let. Kalamity posledních let (2007, 2008) Kyrill, Emma a Ivan zvýšily poptávku po riziku vichřice [8]. Z tohoto důvodu přistoupila ČP k inovaci tohoto pojištění, a to nejen rozšířením o toto pojistné nebezpečí. Pojištění lesních porostů včetně pojištění vichřice se standardně sjednává od začátku roku Pojištění je možné sjednat ve třech typech: pojištění na hodnotu dřeva, pojištění zvýšených nákladů na vytěžení po 292
294 poškození sjednaným pojistným nebezpečím a pojištění nákladů na nové zalesnění po poškození sjednaným pojistným nebezpečím. Základním pojištěním je kombinace pojistného nebezpečí požár a typu pojištění dřevo. Podle pojistných podmínek má pojistná částka odpovídat hodnotě pojišťovaného lesního porostu. Závěr Pojištění lesů v ČR je okrajovou záležitostí, i když hodnota lesních porostů je významná. Analýzou současného stavu bylo zjištěno, že pouze několik pojišťoven v ČR nabízí pojištění lesů převážně proti abiotickým činitelům, avšak jejich podíl na předepsaném pojistném je minimální a to i s ohledem na skutečnost, že není samostatně vykazováno a že jde o zcela specifický produkt. Nejvyšší předepsané pojistné pro pojištění lesů a plodin vykazuje Česká pojišťovna. Výzkum poukazuje na další možné analýzy především v oblasti oceňovacích postupů pojišťoven při stanovení pojistné hodnoty a pojistného plnění. Přínosem může být i budoucí analýza a kvantifikace rizik vyskytujících se u lesních porostů a jejich vliv na pojištěnost. Poděkování: Článek vznikl za podpory projektu "Inovace studijních programů na Slezské univerzitě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné", reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Literatura: [1] Česká asociace pojišťoven: Individuální výsledky členů ČAP (VZ 2005 VZ 2012): [Online]. [cit ]. Dostupné z < [2] Česká asociace pojišťoven: Výroční zprávy ČAP : [Online]. [cit ]. Dostupné z: < view=pro+web+výroční+zprávy> [3] GUANGYU, X., YUE, H. Analysis on Market Failure of forest Insurance in China Based on the Supply Perspective. Proceedings of 2011 International Symposium Low-carbon Economics and Sustainable Forestry Management, 2011, pp , ISBN [4] KOUBA, J. Forest Life and its Temporal Uncertainty. Forstwissenschaftliches centralblatt, 2002, no. 121, pp
295 [5] Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví. Analýza pojistného trhu VI [Online]. [cit ]. Dostupné z: < [6] Národní inventarizace lesů. [Online]. [cit ]. Dostupné z: <ftp://ftp.uhul.cz/public/nil/publikace_nil/nil CR cela kniha_nfi CZ complete book/nil CR _NFI CZ pdf> [7] Relevantní pojistné podmínky České pojišťovny, a.s. rok 2013 [8] Silvarium. cz, Informační server pro myslivce a lesníky: Pojištění lesních porostů a lesních školek. [Online]. [cit ]. Dostupné z: < lesnicka-prace-c-12-10/pojisteni-lesnich-porostu-a-lesnich-skolek> [9] Zákon č. 277/2009 Sb., zákon o pojišťovnictví [10] Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů 294
296 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE SE ZHORŠUJE? IS THE BUSINESS ENVIRONMENT IN THE CZECH REPUBLIC GETTING WORSE? Eva Hamplová Univerzita Hradec Králové eva.hamplova@uhk.cz Klíčová slova: Světová banka Zpráva Doing Business 2014 podnikání podnikatelské prostředí Key words: The World Bank Report Doing Business 2014 business business environment Abstract: The presented article responds to the latest report of the World Bank in the area of assessment and mutual comparison of business conditions through the study Doing Business The basic purpose is to assess the change in position of the Czech Republic among 189 countries of the world in the period from June 2012 to May 2013, when its rating got significantly worse. The analysis of specific causes of the above mentioned change can help to create a quality business environment and increase competitiveness of Czech business entities and foreign entities operating in the Czech Republic. Úvod Příznivé podnikatelské klima je nejen otázkou velmi významnou, ale dalo by se říci, že dokonce prvořadou, a to zejména v moderním tržním prostředí. Cílené zkvalitňování podnikatelského prostředí je v zájmu celé společnosti, neboť se projeví v mnoha oblastech. Nejedná se pouze o ekonomický růst, či blahobyt, ale významný je dopad příznivého podnikatelského prostředí na zaměstnanost, kde se podnikatelský sektor stal klíčovým faktorem, inovace, státní rozpočet či v neposlední v řadě i vnější ekonomickou rovnováhu.[5] Podmínky k podnikání v zemích světa již po dobu 11 let hodnotí Světová banka spolu s Mezinárodní finanční korporací a následně zveřejňuje ve 295
297 svých závěrečných zprávách pod názvem Doing Business.[1] Poslední studie komparuje obchodní pravidla a předpisy ve 189 zemích světa v rámci 11 klíčových ukazatelů. Od poslední studie se počet sledovaných zemí rozrostl o další 4 země. Celkový index, je výsledkem průměrné hodnoty dílčích hodnocení pouze 10 ukazatelů a zařazuje každou komparovanou zemi do celosvětového žebříčku a v rámci něho do 7 skupin (31 zemí ve skupině OECD, 47 Saharské Afriky [zkr. SSA], 33 Latinské Ameriky a Karibiku [zkr. LA & C], 25 Evropy a Střední Asie [zkr. E & CA], 25 východní Asie a Tichomoří [zkr. EA & P], 20 Blízkého východu a severní Afriky [zkr. ME & NA], 8 zemí z jižní Asie [zkr. SA]). 1. Metodický postup hodnocení kvality podnikatelského prostředí Data získaná ve studii Doing Business 2014 zahrnují 2 oblasti ukazatelů: 1. ukazatele charakterizující sílu právních institucí ve sledované zemi a to konkrétně: získání úvěru, ochrana investorů, zajištění dodržování smluv a řešení úpadku [3,86-91]; TAB č ukazatele charakterizující složitost a nákladovost regulačních procesů ve sledované zemi v podobě hodnocení: zakládání podniku, vyřízení stavebního povolení, získávání elektrické energie, registrace nemovitostí, placení daní, zahraniční obchod [3,86-91]; TAB č. 1. V rámci jednotlivých sledovaných oblastí jsou vyhodnocovány ukazatele dle 3-6 dalších dílčích kritérií a tím je zajištěna objektivita hodnocení a zejména odbornost, neboť jednotlivá hodnocení zajišťují v jednotlivých zemích seriózní auditorské a právní kanceláře. Každý z 10 ukazatelů má určitou váhu v celkovém hodnocení, ale neznamená to, že země na prvním místě v celkovém hodnocení automaticky zaujímá první místo i v hodnoceních dílčích. To dokazuje samotný Singapur, který již 5 let udržuje prvenství v celosvětovém žebříčku, přitom dosahuje prvenství pouze v jednom z dílčích kritérií a to je zahraniční obchod [3, 90]. Nový Zéland sice dosahuje prvenství v oblasti zahájení podnikání a ochrany investorů, přesto je již pátým rokem na 3. místě. 296
298 TAB. 1: Přehled dílčích oblastí hodnocení podnikatelského prostředí a v nich umístění České republiky v celosvětovém žebříčku vč. zemí zaujímajících prvenství Země Česká republika Dílčí oblasti hodnocení: I II III IV V VI VII VIII IX X Zahájení podnikání Vyřízení stavebního povolení Zajištění zdroje el. energie Registrace nemovitostí Získání úvěru Ochrana investorů Placení daní Zahraniční obchod Zajištění dodržování smluv Ukončení podnikání Celkové hodnocení OECD V Zdroj: [1, 6], vlastní zpracování; I Nový Zéland, II Hong Kong SAR, III Island, IV Gruzie, V Malajsie, VI Velká Británie, VII Spojené arabské emiráty, VIII Singapur, IX Lucembursko, X Japonsko. 2. Hodnocení jednoduchosti podnikání v celosvětovém měřítku Ekonomiky zařazené vysoko v celosvětovém měřítku z pohledu jednoduchosti podnikání mají tendenci propojovat účinně své regulační procesy se silnými právními instituty, které chrání majetek a práva investorů. Země OECD mají s vysokou rezervou, v průměru 30. umístění v celosvětovém žebříčku a mají tak nejvhodnější podmínky k podnikání v obou sledovaných oblastech tj. v síle právních institucí a v složitosti a nákladnosti regulačních procesů. Česká republika jako člen OECD tento průměr svým 75. místem zhoršuje. Regiony Evropy a Střední Asie, mimo OECD s průměrným zařazením v celosvětovém měřítku na 71. místě, se vyznačují relativně silným institucionálním zázemím, ale složitějšími a finančně náročnějšími regulačními procesy. Významným reprezentantem této 25-členné skupiny je Gruzie, která zaujímá (TAB. 2), dokonce 8. místo v celosvětovém hodnocení. Regiony východní Asie a Tichomoří (průměrné celkové 88. místo), Blízkého východu a severní Afriky (průměrné celkové 107. místo) i Latinské Ameriky (průměrné celkové 98. místo) mají relativně efektivní 297
299 regulační proces, zaostávají ale v síle právních institucí relevantních k obchodní regulaci. Právě region východní Asie a Tichomoří je reprezentován ekonomikou Singapur a Hongkong, které si drží svá přední místa po celé sledované období od roku Země regionu jižní Asie (průměrné celkové 121. místo) a regionů Saharské Afriky (průměrné celkové 142. místo) mají nejenom významně složitější a dražší regulační procesy, ale právní a institucionální jistoty jsou v těchto zemích velmi slabé. I když je skupina zemí Saharské Afriky nejpočetnější a nejlépe hodnocená země tohoto regionu Mauricius, obsadila 20. místo (TAB. 2), nic to nemění na tom, že celkově je tento region hodnocen z pohledu podmínek k podnikání velmi nízko. TAB. 2: 10 vybraných zemí s nejsnadnějšími podmínkami k podnikání podle studie SB ve spolupráci s MFC a vybrané nejúspěšnější země sledovaných regionů vč. ČR Skupina Počet obyvatel HNP na obyv. v $ Singapur EA&P Hongkong EA&P Nový Zéland OECD USA OECD Dánsko OECD Malajsie OECD Korea OECD Gruzie OECD Norsko E&CA Velká Británie OECD Mauricius SSA Saudská Arábie ME&NA Chile LA & C Česká republika OECD Srí Lanka SA Zdroj: [1, 6], vlastní zpracování 298
300 3. Hodnocení podmínek podnikání v ČR a zemí Visegradské čtyřky Umístění ČR v rámci světového žebříčku jednoduchosti podnikání je neuspokojivé. Celkové letošní 75. místo posouvá Českou republiku o 7 příček, bohužel negativním směrem. Srovnání tedy v rámci OECD, EU či celého světa nemá velkou vypovídací hodnotu. V rámci skupiny Visegradské čtyřky (TAB. 3) zaujímáme postavení nejhorší. Pokud provedeme rozbor dílčích kritérií (GRAF 1) zjistíme, že jsou některé oblasti, které můžeme v České republice hodnotit pozitivně. Zejména jde o podmínky usnadňující ukončení podnikání, registrace nemovitostí, ochrana investorů a zahraniční obchod. Mezi slabší články podmínek pro podnikání jsou pak viditelné (GRAF 1) nesnáze při získávání úvěrů a složité placení daní. Kritické jsou pak podmínky pro zahájení podnikání, zajištění zdroje elektrické energie a zajištění dodržování smluv. TAB. 3: Země Visegradské čtyřky podle pořadí v celkovém hodnocení podmínek podnikání podle studie SB ve spolupráci s MFC Skupina Počet obyvatel HNP na obyv. v $ Polsko OECD Slovensko OECD Maďarsko OECD Česká republika OECD Zdroj: [1, 6], vlastní zpracování 4. Kritická místa hodnocení České republiky Co je příčinou toho, že se podmínky pro jednoduché podnikání v České republice zhoršují a jsou tak odlišné od ostatních zemí OECD, Evropské unie či dokonce i V 4? Z TAB. 1 vyplývá, že ke zhoršenému pohledu na podmínky podnikání z pohledu Světové banky došlo u 7 kritérii z 10. Jako neutrální je posuzováno hodnocení zajištění dodržování smluv a zlepšení se projevilo u posuzování podmínek zahraničního obchodu a podmínek pro ukončení podnikání. Některé změna podmínek skutečně souvisí se systémovou změnou v legislativě dané země. Jiná změna postavení v hodnocení Světové banky vyplývá ze změn v jiné či jiných zemích. V České republice bylo 8 kritérií z 10 ovlivněno sekundárně. K žádným tzv. reformním krokům nedošlo, přesto změna nastala. Změny tohoto typu nebyly jen negativní, ale u dvou kritérií měly sekundárně pozitivní dopad. Jde o hodnocení podmínek usnadňující zahraniční obchod a podmínky pro ukončení podnikání. 299
301 Na základě dvou reformních kroků byly zhodnoceny podmínky podnikání u zajištění dodržování a vymáhání smluv a registrace nemovitostí. Pozitivní dopad měla tzv. reforma úspěšnosti vymáhání smluv. Z hodnocení vyplývá, že v České republice se zjednodušilo a urychlilo soudní řízení stejně tak, jako vlastní množství soudních rozhodnutí. Přesto tato změna Českou republiku v hodnocení neposunula a právě v tomto kritériu zůstává na stejném 75. místě jako v loňském roce. Bohužel druhá tzv. reforma registrace nemovitostí měla negativní dopad. Z hodnocení Světové banky vyplývá, že v České republice se zhoršily podmínky pro podnikání v souvislosti se změnou přímé majetkové daně z převodu nemovitostí. Sazba daně z převodu nemovitostí činí 4 % namísto 3 % ze základu daně a to s platností od [blíže Zákon č. 503/2012 Sb.]. Tímto se pozice České republiky právě v tomto kritériu posunula z 28. na 37. místo. GRAF 1: Hodnocení ČR dle jednotlivých dílčích ukazatelů v rámci všech sledovaných zemí a v rámci zemí V4 Ukončení podnikání (29) Zahájení podnikání (146) 189 Vyřízení stavebního povolení (86) Ukončení podnikání (1) Zahájení podnikání (4) 4 Vyřízení stavebního povolení (3) Zajištění dodržování smluv (75) Zajištění zdroje el. energie (146) Zajištění dodržování smluv (4) Zajištění zdroje el. energie (4) Zahraniční obchod (68) 1 Registrace nemovitostí (37) Zahraniční obchod (2) 1 Registrace nemovitostí (2) Placení daní (122) Získání úvěru (55) Placení daní (3) Získání úvěru (3) Ochrana investorů (98) Ochrana investorů (2) Zdroj: [2, 8], vlastní zpracování Závěr Uvedený výčet ukazatelů, hodnotících postavení České republiky v celosvětovém měříku a zároveň v rámci regionálního uskupení zemí Visegradské čtyřky, staví české podnikatelské prostředí do nedobrého světla. Při srovnávání podmínek podnikání jsme uvedli kritická místa, která při podnikání v České republice způsobují naší nekonkurenceschopnost v rámci OECD, EU i samotné V-4. Bohužel podle studie 300
302 Světové banky změny v posledním roce hodnocení vedly k výraznému zhoršení postavení České republiky. Jde dozajista o příčiny spojené se slabou a nestabilní legislativní podporou podnikání, daňovými úpravami, ale daleko významnější jsou zdlouhavé, komplikované administrativní procedury některých agend, které zásadně a citelně podnikatelské prostředí narušují. Tím se stává problémové nejenom vlastní nastartování podniku (146. místo) a jeho založení, podmínka složitosti odběru elektrické energie (146. místo), placení daní (122. místo), ale i ochrana investorů (98. místo), kde Česká republika není zařazena ani mezi první polovinu hodnocených zemí v celosvětovém měřítku. Stojí před námi v tomto roce 2014 velmi významná reformní úprava podnikání. Mění se a zaniká Obchodní zákoník, Občanský zákoník a vytváří se nové legislativní podmínky pro malé a střední podnikání. Zdali byla zahraniční zkušenost a úroveň podnikatelského prostředí inspirací při tvorbě nových zákonů a zdali bude tato velká reformní úprava pozitivně hodnocena samotnými domácími podnikatelskými subjekty a v neposlední řadě i nezávislou institucí Světovou bankou, je nyní otázkou. Literatura: [1] Doing Business 2014: Understanding Regulations for Small and Medium-Size Enterprises. Washington D.C., World Bank 2013, 316 s. ISBN [2] Doing Business 2014: Economy Profile: Czech Republic, Washington D.C., WB 2013, 111 s. [3] HAMPLOVÁ, E., Komparace podnikatelského prostředí České republiky a sousedních států, sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference HED 2012, Díl I, Hradec Králové, Česká republika, January 31- February 1, 2012, Hradec Králové: Gaudeamus, 2012, s [4] HAMPLOVÁ, E., Posouzení konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí v České republice a v zemích OECD, sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference HED 2013, Díl I, Hradec Králové, Česká republika, February 19-20, 2013, Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, s [5] MIKOLÁŠ, Z., Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciál a dynamika podnikání, Praha: Grada 2005, s
303 VPLYV GENDERU NA VÝBER COPINGOVÝCH STRATÉGIÍ MANAŽÉROV IMPACT OF GENDER ON THE SELECTION OF COPING STRATEGIES MANAGERS Erika Hančovská Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne erika.hancovska@tnuni.sk Kľúčové slová: záťaž stresový faktor rodové rozdiely zvládanie záťaže stratégia správania sa Key words: stress stress factor gender differences coping with stress behavioral strategies Abstract: The research carried out in the field of managers qualities, their personalities and managers workload, stressors has become more and more urgent. The study is based on a relatively good choice of behavioural strategy. The present study introduces our own research. The analysis also takes into account the situational and contextual aspects of these situations. The study focuses on significant differences in the choice of selected coping strategies in connection with the basic socio-demographic characteristic of manager sex. Úvod Život manažéra je proces plný rozporov, ktorý si vyžaduje riešenie menej alebo viac zložitých záťažových situácií. Svojimi požiadavkami preverujú jeho prispôsobivosť, kladú nároky na zdravotnú, fyzickú zdatnosť i psychickú odolnosť manažéra. Záťažové situácie nie sú vo všeobecnosti nežiaduce, pretože prispievajú k mobilizácii psychických síl, podnecujú k učeniu, hľadaniu nových ciest, stimulujú ďalší rozvoj osobnosti manažéra. Sú impulzom prebúdzajúcim vlohy a tvorivé predpoklady, ktoré by inak ostali nerealizované [6]. S nárastom záťažových situácií sa zvyšuje aj počet manažérov, ktorí majú problémy efektívne sa prispôsobiť daným podmienkam. Efektívnejšie zvládanie stresu a záťažových situácií u manažéra je predpokladom jeho efektívnejšieho správania a konania. Vyžaduje si to osvojiť si niektoré nové manažérske 302
304 trendy a techniky komunikácie, ktoré sú jasné, zrozumiteľné, pružné a konštruktívne. Z pohľadu fungovania firmy je to najmenej nákladný faktor, ktorý prinesie aj zefektívnenie, interpersonálnych vzťahov, podnikovej kultúry, celkovej pracovnej klímy a image firmy navonok voči klientom, dodávateľom, odberateľom a konkurencií. 1. Rodové rozdiely zvládania záťaže V posledných desaťročiach 20-teho storočia, keď ženy vstúpili na pracovný trh v oveľa väčšom množstve ako pred tým sa rozdiely medzi pohlaviami začali znižovať, práca a rodina sa objavila ako jasná disciplína a obraz konfliktu práca rodina pomaly ale isto nahradil predpoklady o delených oblastiach pre ženy a mužov. Konflikt medzi prácou a rodinou môžeme popísať ako formu určitých vzťahových konfliktov, v ktorých tlak z práce (rodiny) je sťažený o tlak z rodiny (práce). Zmeny v demografickom rozložení pracovnej sily boli podnetom k väčšiemu zameraniu sa na otázky práce a rodiny. Okrem zvýšeného počtu žien, párov, kde zarábajú obaja a rodičov samoživiteľov na pracovisku, technologická zmena a potreba byť neustále konkurencieschopným zvyšuje tlak na organizácie a zamestnancov rovnako. Tento tlak akoby automaticky bol prepojením na vznik stresu a záťaže u jednotlivcov. Aj keď jednotlivé údaje sa môžu líšiť v závislosti od príjmu, povolania alebo veku, tieto problémy idú naprieč všetkými sociálno-ekonomickými úrovňami a pociťujú ich rovnako ženy, ako aj muži [1]. Vplyv genderu na výber copingových stratégií bol skúmaný vo viacerých štúdiách, ale výsledky nie sú jednoznačné. Staršie výskumy [3] poukazovali na genderové rozdiely v copingu, kde muži používali viac priame copingové stratégie, zamerané na riešenie problému, než ženy, zatiaľ čo u emočne orientovaných stratégií sa neobjavili žiadne rozdiely. Iné výskumy [5] naopak u problémovo orientovaných stratégií nenašli žiadne genderové rozdiely, zatiaľ čo u emočne orientovaných stratégií sa objavil vyšší výskyt u žien. Niektoré výskumy sa zaoberajú práve vzťahom genderu, stresovej situácie a výberu copingových stratégií. Tu sa zase výsledky rozchádzajú: napríklad Folkmanová a Lazarus [3] zistili, že muži používajú copingové stratégie zamerané na riešenie problému, keď je stresová situácia spojená so zamestnaním, zatiaľ čo pri stresoroch, ktoré sa týkajú rodiny a zdravia, sa žiadny rozdiel neobjavil. 303
305 Všeobecne je prijímaný názor, pokiaľ hovoríme o riešení problému, že muži sa snažia problém vyriešiť alebo sa mu vyhnúť, zatiaľ čo ženy potrebujú dať voľný priebeh svojim emóciám a hľadajú podporu. V metaanalytickej štúdii vykonanej autormi Tamres, Janicki a Helgeson [7] bolo ukázané, že ženy v porovnaní s mužmi používajú celú škálu copingových stratégií. Najväčším rozdielom bolo zistenie, podľa ktorého sa sociálna opora vyhľadáva z emocionálnych dôvodov [2]. Ženy taktiež oveľa častejšie prechádzajú bolesťami a tiesňami ako muži. Tieto rodové rozdiely a zvládanie sú vysvetlené tým, že ženy sú náchylnejšie na stresové situácie a ich tendencia vyhýbať sa týmto situáciám je oveľa stresujúcejšia [4]. 2. Preferencia vybraných copingových stratégií na báze metodiky COPE V nadväznosti na už realizované výskumy v oblasti zvládania záťaže so zameraním na rodové rozdiely vo výbere copingových stratégií sme uskutočnili výskum. Výskumnou vzorkou boli manažéri, muži a ženy, na rôznych stupňoch riadenia, teda prvostupňoví manažéri, druhostupňoví manažéri a vrcholoví manažéri. Veľkosť výskumnej vzorky bola určená tak, aby mala dostatočnú výpovednú hodnotu. Výskumnú vzorku spolu tvorilo 254 respondentov. Respondenti výskumnej vzorky boli vyberaní z dostupných zdrojov. Výskumná vzorka mala charakter dobrovoľníkov a dostupného výberu. Vo výskume sme predpokladali existenciu významných súvislosti rodových rozdielov v preferencií vybraných copingvých stratégií v stratégiách správania COPE. Pri zisťovaní rodových rozdielov v stratégiách správania COPE v odpovediach mužov a žien sme získané údaje analyzovali pomocou t testu, ktorý je možné použiť pri skúmaní premennej s dvoma úrovňami. Výsledky sú prezentované v tabuľke 1 a grafe
306 TAB. 1: Rodové rozdiely v stratégiách správania COPE COPE muž priemer žena priemer t-test významnosť rozptýlenie 2,5447 2,4733 0,836 0,404 zvládanie 2,7683 2,6870 1,006 0,315 popretie 2,1626 2,0153 1,713 0,088 alkohol 1,9146 1,4504 4,601 0,000 citová podpora 2,5732 2,6336-0,653 0,514 praktická podpora 2,3943 2,4733-0,947 0,345 nezaujatosť 2,1992 1,9580 2,922 0,004 ventilovanie 2,3618 2,4962-1,599 0,111 pozitivita 2,6626 2,5878 0,814 0,416 plánovanie 2,9553 2,8015 1,791 0,075 humor 2,5081 2,2137 3,186 0,002 akceptovanie 2,6382 2,6527-0,173 0,862 náboženstvo 2,2520 2,1336 1,067 0,287 obviňovanie 2,6220 2,6260-0,051 0,960 Zdroj: vlastné spracovanie podľa výstupov štatistického programu SPSS Podľa vedcov sú ženy skutočne ovládané svojimi hormónmi. Zástupkyne nežnejšieho pohlavia sú citlivejšie na kľúčový stresový hormón podľa štúdií aj jeho veľmi malé množstvo môže u nich vyvolať nepokoj a zmätok. Muži sú v porovnaní s nimi imúnnejší vďaka vysokému množstvu chemických látok v krvi. 305
307 GRAF 1: Rodové rozdiely v stratégiách správania COPE 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 muž priemer žena priemer Zdroj: vlastné spracovanie podľa výstupov štatistického programu SPSS Ak sa pozrieme na tabuľku a graf 1vidíme, že výrazný štatistický rozdiel sme zistili v: Stratégií alkohol, kde muži skórovali vyššie (priemerná hodnota 1,9146), na štvorstupňovej škále, ako často využívajú vzniknuté rôzne spôsoby správania sa pri záťaži, ako ženy (priemerná hodnota 1,4504). Tieto hodnoty sa najviac u mužov približujú k škále niekedy to robím, niekedy sa tak správam a u žien sa približujú k škále nikdy to nerobím, nikdy sa tak nesprávam. Môžeme teda povedať, že stratégiu alkohol by viac využívali muži ako ženy, čo zodpovedá očakávaným predpokladom. Stratégií nezaujatosť, kde muži skórovali vyššie (priemerná hodnota 2,1992) ako ženy (priemerná hodnota 1,9580). Tieto hodnoty sa najviac u mužov aj u žien približujú k škále niekedy to robím, niekedy sa tak správam. Uvedené zistenia v podstate dokumentujú skutočnosť, že rovnako muži ako aj ženy pri záťaži by niekedy využili stratégiu nezaujatosti, muži však vo väčšej miere.. Stratégií humor, kde opäť muži skórovali vyššie (priemerná hodnota 2,5081) ako ženy (priemerná hodnota 2,2137). Tieto hodnoty sa najviac u mužov približujú k škále dosť často to robím, dosť často sa tak správam) a u žien sa približujú k škále niekedy to robím, niekedy sa tak správam. Môžeme povedať, že muži pri riešení záťažových a stresových situácií, by viac využívali humor ako ženy. K hladine významnosti sa približujú aj stratégia popretie stratégia plánovanie. 306
308 Stratégia popretie, kde rozdiel priemerných hodnôt u mužov aj u žien, je veľmi malý (muži 2,1626 a ženy 2,0153). Tieto hodnoty sa najviac u obidvoch kategórií približujú k škále niekedy to robím, niekedy sa tak správam, aj keď s malým rozdielom. To dokazuje aj skutočnosť, že rovnako muži aj ženy pri záťaži by niekedy využívali stratégiu popretia, muži však vo väčšej miere. Stratégia plánovanie, kde muži skórovali len o niečo vyššie (priemerná hodnota 2,9553) ako ženy (priemerná hodnota 2,8015). Tieto hodnoty sa najviac u obidvoch kategórií približujú k škále dosť často to robí, dosť často sa tak správam, čo dokazuje fakt, že rovnako muži aj ženy pri záťažových situáciách by využívali stratégiu plánovania dosť často, opäť však muži vo väčšej miere. Pri ostatných stratégiách správania neboli zaznamenané významné štatistické rozdiely. Výsledky nášho výskumu poukazujú na relatívne správnu voľbu copingovej stratégie u manažérov a manažériek v záťaži. Pri stratégiách zameraných na únik, ktoré ktorú v manažmente môžeme identifikovať ako úmyselne si nevšímam problémy, neriešim vzniknuté problémové situácie, zamestnávam sa inou činnosť, odvraciam pozornosť od problému, snažím sa, aby iní ľudia nevideli do problému, snívam o lepšej budúcnosti, vyhľadávam samotu, viac času trávim koníčkami, vyhýbam sa ľuďom, a pod., by pri riešení vzniknutých náročných situácií, viac využívali muži manažéri ako ženy manažérky. Pri stratégiách zameraných na sociálnu oporu, ktoré v manažmente môžeme identifikovať ako poradím sa s kolegom, očakávam súcit a porozumenie, pracovné problémy riešim s členmi rodiny, vyhľadávam spoločnosť na vyrozprávanie sa, očakávam rady od manažérov s podobným problémom a pod., naopak ako v stratégií vyhýbania, by viac využívali ženy manažérky, ako muži manažéri. Pri stratégiách zameraných na riešenie problému, ktoré v manažmente môžeme identifikovať ako pracovné problémy si usporiadam tak, aby mali čo najväčšiu šancu na vyriešenie, hľadám najoptimálnejšie riešenie, vytvorím si pracovný plán celej akcie, vytýčim si ciele na vyriešenie, zvážim starostlivo všetky možnosti, venujem celú svoju pozornosť riešeniu problému, postupujem plánovite, nie unáhlene a pod., by viac využívali muži ako ženy. 307
309 Záver Po realizácií nášho výskumu a po analýze pracovných problémov, ktoré manažéri uviedli ako druhotná platobná neschopnosť, neplnenie termínov, finančné problémy, nekalá súťaž pri obstarávaní zákazky, nedostatok pracovných ponúk, právne a daňové predpisy, interpersonálne nezhody v práci, ale aj vplyv vlastného súkromia na pracovný výkon, odporúčame využitie väčšej, efektívnej kreativity pri riešení problémov a analytický prístup k riešeniu problémov. Ak si manažér dokáže vytvoriť vlastnú šablónu ako sa vyrovnávať so záťažou, ide o ideálny postup. K tomu musí vedieť správne využiť minulé skúsenosti. Literatúra: [1] ALUKO, Y.A.. Work - family conflict and coping strategies adopted by women in academia. Gender &behaviour. Ile-lfe, 2009, Vol. 7, Iss.1 p [2] AMIRKHAN, J.H. A factor analytically derived measure of coping: The coping strategy indicator. Journal of Personality and Social Psychology, 1990, 59, [3] FOLKMAN, S., LAZARUS, R. S. Appraisal, coping, health status and psychological symptoms. Journal of Personality and Social Psychology. 1986, Vol. 49, No. 4, pp [4] HULÍN, M., LISÁ, E. Some situational and personality determinants of coping among managers. Studia Psychologica. ISSN , 2009 Vol. 51, No. 2-3, pp [5] PRITCHARD, M. E., WILSON, G. Using emotional and social factors to predict student success. Journal of College Student Development. 2003, 44, [6] ŠTEFANČIKOVÁ, A. Selected aspects of people s involvement to quality management system in the wood processing company. In: WoodEMA Trnava. UCM in Trnava 2012, 21 s. ISBN [7] TAMRES, L., JANICKI, D., HELGESON, V. S. Sex differences in coping behavior: A meta-analytic review. Personality and Social Psychology Review. 2002, 6,
310 SROVNÁNÍ KLASICKÉHO A GENETICKÉHO ZPŮSOBU ŘEŠENÍ PROBLÉMU OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO THE TRAVELLING SALESMAN PROBLEM - COMPARISON OF THE CLASSICAL WAY OF SOLVING AND THE GENETIC ALGORITHM Martina Hedvičáková, Alena Pozdílková Univerzita Hradec Králové martina.hedvicakova@uhk.cz, alena.pozdilkova@uhk.cz Klíčová slova: problém obchodního cestujícího genetický algoritmus MATLAB Key words: travelling salesman problem genetic algorithm MATLAB Abstract: This article compares many ways of solving the traveling salesman problem. Two different algorithms (Boruvka's algorithm and genetic algorithm) are described, implemented and compared by using a real economic example. At the first part classical heuristic methods and methods using graph theory are described, which can be also used in other transportation problems, emphasis is placed on modified Boruvka's algorithm. In the second part genetic algorithm is described and implemented. This algorithm generates at the beginning the first generation, chooses ve thousand parents by the roulette method, crosses these pairs and determines the next generation. This process continues with next generations until stabilization. At the end this two algorithms are compared, the solution is illustrated by the graph. Úvod S problémem obchodního cestujícího se v praxi setkáváme často. V případech, kdy je potřeba distribuovat určitý materiál od jednoho či několika málo dodavatelů k většímu množství spotřebitelů, se okružním spojením ušetří mnoho nákladů v porovnání se situací, kdy by se každá cesta realizovala odděleně. Problém obchodního cestujícího představuje hledání nejkratší okružní cesty mezi M městy, která mají předem známé vzdálenosti. Tyto vzdálenosti vlastně představují 309
311 náklady na jednotlivých cestách (předpokládáme náklady na cestu z města A do města B stejné jako na cestu z B do A). Cílem je tyto celkové náklady minimalizovat. Problém nespočívá ani tak ve stanovení libovolného postupu nalezení nejkratší cesty. Jeden takový postup je totiž skoro samozřejmý - stačí jednoduše prohledat všechny možné uzavřené cesty mezi danými městy a vybrat nejkratší z nich. Problémem však je, že s rostoucím počtem měst počet možných cest rychle narůstá, a tím se doba potřebná k propočtu hrubou silou stává zcela neúnosnou už při několika málo desítkách uzlů. Problém obchodního cestujícího a obecně dopravní problémy mají široké uplatnění v praxi. Kromě již zmiňované distribuce materiálu se může jednat také o problémy z oblasti informačních technologií, například prohledávání webových stránek, optimalizace datových toků v sítích nebo optimalizace v přístupu k datům v distribuovaných databázích. Algoritmů z oblasti dopravních problémů se využívá také v manažerském rozhodování. 1. Přehled známých metod pro problém obchodního cestujícího Problém obchodního cestujícího patří mezi tzv. NP-těžké úlohy, což jsou úlohy velmi dobře formulovatelné, ale velmi těžko řešitelné. V praxi se řeší například heuristickými metodami, obecnými metodami a metodami založenými na teorii grafů nebo také pomocí genetických algoritmů. V této kapitole jsem vycházela z [Kučera, 2009] a [Lawler et al., 1985]. 2. Heuristické metody Heuristické metody je skupina metod, které dávají přípustné řešení s tím, že hodnota účelové funkce nemusí být optimální. Heuristické metody jsou narozdíl od exaktních metod rychlé, polynomiální a nedělá obtíže jimi řešit i rozsáhlé úlohy. Hlavní a podstatnou nevýhodou je, že nezaručují nalezení takového řešení, které je globálním optimem, případně nelze určit odhad chyby. Heuristické metody lze dělit na metody vytvářející řešení, které konstruují řešení od začátku, a na metody zlepšující řešení, vycházející z nějakého daného řešení, které vylepšují iteračními postupy. Metody vytvářející řešení dále dělíme na metody se sekvenčním postupem, které pracují lokálně a všímají si pouze okolí částečného výsledku, a metody s paralelním postupem, 310
312 které postupují globálně - začnou na několika místech zároveň a potom částečná řešení spojí v řešení globální. 2.1 Obecné metody Důležitou skupinu metod tvoří obecné metody. Tyto metody mají obecné využití i pro jiné typy transportních úloh, přičemž náklady na cestu z města A do města B nemusí být stejné jako náklady na cestu z města B do města A. Nevýhodou těchto metod je to, že pro ně není znám žádný odhad přesnosti řešení. V této kapitole jsem čerpala z [Karp, 1979], [Švasta, 1978], [Webb, 1971]. Mezi obecné metody patří například metoda výhodnostních čísel, metoda Habrových frekvencí, spojovací metoda, metoda ztrát nebo Švastova metoda. 2.2 Metody založené na grafových algoritmech Další velkou skupinou algoritmů, využitelných pro problém obchodního cestujícího, jsou metody založené na algoritmech teorie grafů. V této kapitole jsem čerpala z [Borůvka, 1926] a [Pelikán, 2001]. Nejrychlejšími jsou tzv. hladové algoritmy, které pracují velmi jednoduše. Nejdříve vyberou nejvýhodnější hranu (hranu s minimálními náklady), definitivně ji zpracují a v dalším výpočtu se k ní již znovu nevracejí. Mezi nejznámější metody patří například metoda nejbližšího souseda, metoda minimální kostry grafu, metoda zatřiďování nebo vkládací metody. 2.3 Evoluční metody Další možností, jak řešit problém obchodního cestujícího, je využití evolučních algoritmů. V této kapitole jsem vycházela z [Hynek, 2008] a [Zelinka, 2009]. V evolučních metodách je výhodné využití přirozené reprezentace, kde například cestu B - A - D - E - C reprezentujeme jako chromozomový řetězec (b a d e c). Výhodné je dále využití speciálních operátorů křížení. Jedním z nejvhodnějších pro tuto úlohu je operátor křížení s rekombinací hran. Jedná se o nejúspěšnější známý operátor pro využití v úloze obchodního cestujícího. Jeho zvláštností je, že ze dvou rodičů vzniká pouze jediný potomek. Každý úsek cesty ve vytvářeném potomkovi pochází od některého z rodičů. Operátor k tomu využívá tzv. hranovou tabulku, která ke každému městu připíše seznam jeho sousedů, pocházejících od obou rodičů. Postup je takový, že 311
313 se vybere náhodně město s minimálním počtem sousedů. Toto město se z hranové tabulky poté vypustí a pokračuje se dále stejným algoritmem. Algoritmus hledá minimální možnou okružní cestu mezi parametricky zadaným počtem bodů v rovině, využívá přitom výběru rodičů pomocí ruletového kola. Takto vybrané dvojice rodičů jsou kříženy pomocí operátoru křížení s rekombinací hran. Tím nám z každé dvojice rodičů vznikne potomek, kterého ponecháme pro další generace pouze v případě, že má lepší ohodnocení než oba rodiče. V opačném případě ponecháme lepšího z rodičů. Takto pokračujeme až do dosažení určité přesnosti, kdy v našem příkladě již v dalších generacích nedochází ke zlepšení. Toto řešení si pro kontrolu nakreslíme a považujeme ho za "dostatečně dobré". Tímto postupem se můžeme dostat do lokálního místo globálního optima, ale při zadané úloze byly s využitím evolučního algoritmu, popsaného výše, experimentálně dosaženy nejlepší výsledky. 3. Praktický příklad srovnávající klasický a genetický přístup Lisovna plastů se zabývá výrobou a distribucí plastových kelímků pro chemický průmysl. Sídlo firmy je v Hradci Králové v České republice, její pobočky jsou v dalších sedmi městech. Každý měsíc firma distribuuje kelímky do všech svých poboček. Náklady na jednotlivé cesty jsou závislé na čase, jak dlouho je objednávka vyřizována (mzda řidiče závisí na odpracovaných hodinách), a na vzdálenosti mezi jednotlivými městy (náklady na dopravu jsou přímo závislé na ceně nafty). Průměrná spotřeba nafty je 15 litrů na 100 kilometrů, průměrná cena nafty je 36,50 Kč za litr. Průměrná cestovní rychlost auta je 60 kilometrů za hodinu. Úkolová mzda řidiče je 130 Kč na hodinu. Fixní náklady na 1 kilometr jsou 10 Kč (včetně opotřebení). Cílem je nalézt okružní cestu s minimálními celkovými náklady. Vzdálenosti mezi jednotlivými městy jsou popsány v tabulce
314 TAB. 1: Vzdálenosti jednotlivých měst HK Pardubice Brno Praha Olomouc Zlín Ostrava Liberec HK Pardubice Brno Praha Olomouc Zlín Ostrava Liberec V následující kapitole bude tento příklad řešen jak klasickou cestou (s využitím modifikované metody minimální kostry grafu), tak genetickým algoritmem, a tyto dva přístupy budou srovnány. 3.1 Výsledky pro klasické řešení Použitím metody minimální kostry grafu dostáváme minimální okružní cestu o délce 904 km, která prochází městy v následujícím pořadí: Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Ostrava, Zlín, Brno, Praha, Liberec. x = 9.04 * 15 * 36: /60 * ( ) Celkové náklady jsou 7058,7 Kč. 3.2 Výsledky pro genetický algoritmus Generace 0 Pardubice - Liberec - Praha - Brno - Zlín - Ostrava - Olomouc - HK = 934 Generace 1 Zlín - Brno - Praha - Liberec - HK - Pardubice - Olomouc - Ostrava = 904 Generace 2 Zlín - Ostrava - Olomouc - Pardubice - HK - Liberec - Praha - Brno = 904 Použitím genetického algoritmu jsme získali řešení již ve druhé generaci, v následujících krocích se pouze potvrzovalo jiným pořadím měst. Toto řešení je shodné s řešením klasickým způsobem, tedy 904 km. Celkové náklady jsou 7058,7 Kč. 313
315 V přechozím příkladu bylo řešení nalezeno během dvou generací, algoritmus byl testován i pro větší počet měst. Pro 11 měst bylo optimální řešení nalezeno během 4 generací, pro 20 měst bylo potřeba 16 generací. Závěr Tento článek srovnává dva různé způsoby řešení problému obchodního cestujícího, a to klasické řešení pomocí modifikovaného algoritmu minimální kostry grafu a genetciký přístup založený na operátoru s rekombinací hran. Oba přístupy jsou srovnány na praktickém ekonomickém příkladu, řešení je graficky ilustrováno. Poděkování: Autoři by rádi poděkovali Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, Česká republika na podporu výzkumu grantem Informační a komunikační technologie jako nástroj efektivnosti a růstu, v původním znění ICT jako nastroj efektivity a růstu, číslo projektu 8/2013, číslo smlouvy 2108, a také za nefinanční podporu tohoto výzkumu. Dále bychom rádi poděkovali Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, Česká republika na podporu výzkumu grantem GAČR Tato práce byla dále podpořena v rámci projektu 314
316 č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace a podpora doktorského studijního programu (INDOP), který je financován z EU a ČR fondů. Literatura: [1] BORŮVKA, O. O jistém problému minimálním. Práce moravské přírodovědecké společnosti, 1926, vol. 3, no. 3, pp [2] HYNEK, J. Genetické algoritmy a genetické programování. 1. vydání Praha: Grada, [3] KARP, R. M. A patching algorithm for the non-symetric traveling salesman problem. SIAM J. Computation, 1979, vol. 8, pp [4] KUČERA, P. Metodologie řešení okružního dopravního problému, 1. vydání Praha: ČZU, [5] LAWLER, E. L., LENSTRA, J. K., RINNOY KAN, A., H., G., SHMOYS, D. B. The traveling salesman problem. 1.vydání John Willey and Sons Ltd., [6] PELIKÁN, J. Diskrétní modely v operačním výzkumu. 1. vydání Praha: Professional publishing, [7] ŠVASTA, J. Příspěvek k systému řešení okružního problému v podmiínkách zemědělské výroby. Zemědělská ekonomie, 1978, vol. 24, pp [8] WEBB, J. An effective heuristic algorithm for the traveling salesman problem. Operation Research, 1971, vol. 21, pp [9] ZELINKA, I. Evoluční výpočetní techniky: principy a aplikace. 1. vydání Praha: BEN,
317 RIADENIE KULTÚRNEJ DIVERZITY MANAGING CULTURAL DIVERSITY Aneta Bobenič Hintošová, Viliam Klamarčík Ekonomická univerzita v Bratislave, Podnikovohospodárska fakulta v Košiciach aneta.bobenic-hintosova@euke.sk, viliam.klamarcik@gmail.com Kľúčové slová: kultúrna diverzita kultúrna inteligencia emočná inteligencia kultúrna adaptabilita Key words: cultural diversity cultural intelligence emotional intelligence cultural adaptability Abstract: The article deals with content analysis of the terms cultural diversity and cultural intelligence, perceived as a prerequisite for successful functioning within the framework of culturally diverse environment. The aim of the article is to identify the existence and strength of the relation between the level of cultural intelligence and chosen variables (gender, age, education, frequency, length and types of international experience holiday, study abroad, foreign internship, business trip, working abroad and level of language skills). The results indicate that the length of international experience has significant relation to the overall level of cultural intelligence as well as to its dimensions, meaning that longer exposure to culturally diverse environment increases level of cultural intelligence. Úvod Po dlhé obdobie, až do konca 90. rokov, sa globálne pôsobiace spoločnosti držali manažérskeho modelu, ktorý sa riadil teóriou ignorujúcou kultúrne rozdielnosti. Trend udávalo presvedčenie, že najlepšie manažérske praktiky vyvinuté v jednej krajine sú kompletne prenositeľné a prakticky aplikovateľné aj v iných krajinách. Až rastúca mobilita ako manažérov tak aj študentov, ktorá zintenzívnila spoluprácu medzi ľuďmi rôznych národností a etník, napomohla k uvedomeniu si faktu, že práve národná kultúra a riadenie kultúrnej diverzity sú kritickým imperatívom súčasnej doby vedúcim 316
318 k žiaducemu pracovnému úspechu. Diverzné prostredie môže na jednej strane priniesť celý rad nových stimulov a osobné obohatenie účastníkov, ale na druhej strane môže byť tiež zdrojom nedorozumení plynúcich z rozdielnych očakávaní, hodnôt a presvedčení. Aj napriek tomu, že predovšetkým americká literatúra ponúka množstvo rád a postupov ako sa s kultúrnou diverzitou vysporiadať, existuje málo empirických dôkazov o jej pozitívnych alebo negatívnych aspektoch v praxi [3]. Kultúrna diverzita môže byť chápaná prostredníctvom mnohých kategórií avšak najčastejšie sa stretávame s vnímaním kultúrnej diverzity práve z pohľadu národnosti a etnického pôvodu. Spôsob, akým skupina jednotlivcom rieši problémy definuje ich kultúrne pozadie [10], pričom každý jednotlivec je tvorcom a nositeľom danej kultúry zároveň a prezentuje svoju príslušnosť ku konkrétnemu národu [4]. Členovia sociálnych skupín pozostávajúcich z rôznych národností (kultúr) majú sklon líšiť sa v subjektívnych charakteristikách, ktoré v podstatnej miere ovplyvňujú ich vzájomnú interakciu. Táto interakcia je navyše ovplyvnená aj etnickým pôvodom jednotlivcov, pričom platí, že jednotlivci rovnakého etnického pôvodu majú tendenciu združovať sa a pracovať spolu [5]. Oba demografické atribúty majú pritom ako pozitívny tak aj negatívny vplyv na riadenie diverzity na pracovisku. Štúdie organizačnej demografie prezentujú veľké množstvo rôznorodých perspektív a teórií kultúrnej diverzity. V skutočnosti však neexistuje žiaden konsenzus v tom, čo pojem kultúrna diverzita vyjadruje, a teda ani jej všeobecne prijatá a ustálená definícia. Vychádzajúc z tohto faktu môžeme usúdiť, že vplyv kultúrnej diverzity na interakcie medzi jednotlivcami na pracovisku je prinajmenšom pochybný. Na jednej strane môže viesť k potenciálne zníženej úrovni komunikácie a k zvýšenému výskytu konfliktov [9], na strane druhej kultúrna diverzita so sebou prináša rozličné zdroje informácií, kognitívnych konštrukcií [7] a kreativitu, ktorej výsledkom sú tak žiaduce inovácie. K úspešnej kooperácii a interakcii s ľuďmi z rozličných kultúr zásadným spôsobom prispieva predovšetkým emocionálna (EQ) a kultúrna (CQ) inteligencia. EQ stojí za 47% až 56% pracovného a životného úspechu [8], pričom ju chápeme ako schopnosť monitorovať vlastné aj cudzie pocity a emócie, rozlišovať ich a následne využívať túto informáciu za účelom usmerňovania vlastného myslenia a činov [6, 189]. Pre úspešné 317
319 zvládnutie životných situácii v multikultúrnom prostredí však EQ sama o sebe nie je postačujúcim elementom, a preto sa v kultúrnom kontexte stáva kritickým nadanie človeka úspešne sa adaptovať do nového kultúrneho prostredia [2]. Túto schopnosť nazývame CQ a skladá sa zo štyroch hlavných dimenzií: metakognitívnej, kognitívnej, motivačnej a behaviorálnej. Bez dostatočnej úrovne CQ ani osoba s vysokou sociálnou, intelektuálnou a emocionálnou inteligenciou, ktorá je úspešná vo vlastnej krajine a kultúre, nie je schopná preniesť svoje schopnosti a zručnosti do cudzej krajiny. Zároveň platí, že čím vyššia je úroveň EQ, tým silnejší je pozitívny efekt CQ na kultúrnu adaptabilitu a znižujú sa aj negatívne efekty ako napríklad kultúrny šok. Cieľom príspevku je identifikovať existenciu a silu vzájomného vzťahu medzi úrovňou kultúrnej inteligencie a vybranými premennými (pohlavie, vek, vzdelanie, frekvencia, dĺžka a typy medzinárodnej skúsenosti dovolenka, štúdium v zahraničí, zahraničná stáž, pracovná cesta a stála práca v zahraničí a úroveň jazyka). Príspevok je parciálnym výstupom z riešenia projektu VEGA č. 1/0812/13 Faktory interkultúrnej komunikácie a osobnostné aspekty vysporiadania sa s kultúrnou diverzitou. 1. Metodika výskumu Za účelom zberu vstupných dát bol realizovaný prieskum prostredníctvom online dotazníka, ktorý sa okrem získania všeobecných demografických údajov o respondentoch, ich medzinárodných skúsenostiach a jazykových schopnostiach zameriaval predovšetkým na určenie CQ jednotlivých respondentov prostredníctvom škály kultúrnej inteligencie (CQS ), vyvinutej Soon Angom a Linn Van Dyneovou [1]. Pomocou tohto nástroja sa skúmajú štyri základné dimenzie CQ; CQ Strategy (metakognitívna CQ), CQ Knowledge (kognitívna CQ), CQ Drive (motivačná CQ) a CQ Action (behaviorálna CQ). Prieskum prebiehal v mesiaci júl 2013 a zapojilo sa do neho celkovo 133 respondentov, z ktorých bolo po ďalšej selekcii do výskumu zaradených 103 platných dotazníkov. Respondenti pochádzajú z 23 krajín sveta, pričom 59,22% tvoria ženy a 40,78% muži. Najpočetnejšou vekovou skupinou sú respondenti vo veku od 22 do 25 rokov (64,08%) s najvyšším dosiahnutým vzdelaním II. stupňa (59,22%). 318
320 Všetky získané dáta sme následne analyzovali za pomoci korelačnej analýzy s použitím neparametrického Kendall tau-b korelačného koeficientu a viacúrovňového hierarchického regresného modelu. 2. Výsledky a diskusia Pri pohľade na Tabuľku 1 pozorujeme najvyšší stupeň závislosti medzi premennou dĺžka medzinárodnej skúsenosti a celkovou úrovňou kultúrnej inteligencie. Táto pozitívna závislosť sa prejavila aj vo vzťahu k metakognitívnej, kognitívnej a motivačnej dimenzii kultúrnej inteligencie. Na základe toho môžeme usúdiť, že dlhšia expozícia medzinárodnému prostrediu zvyšuje úroveň kultúrnej inteligencie. Okrem toho boli identifikované štatisticky významné vzťahy medzi CQ, resp. jej dimenziami a špecifickými typmi medzinárodnej skúsenosti a jazykom, avšak ich miera asociácie bola nanajvýš malá. TAB. 1: Výsledky korelačnej analýzy Zdroj: Vlastné spracovanie na základe údajov z programu IBM SPSS Statistics Desktop 21 CQ CQS CQK CQD CQA Dĺžka IE *** ** *** *** Stála práca v zahr * Dovolenka ** Štúdium v zahraničí * Jazyk * IE: medzinárodná skúsenosť; CQ: kultúrna inteligencia; CQS: CQ Strategy; CQK: CQ Knowledge; CQD: CQ Drive; CQA: CQ Action * Hladina významnosti p < 0,05 ** Hladina významnosti p < 0,01 *** Hladina významnosti p < 0,001 Zistenia korelačnej analýzy čiastočne potvrdzuje aj hierarchická regresná analýza, ktorej výsledky sú znázornené v Tabuľke 2. Použitý viacúrovňový hierarchický regresný model umožňuje pridávanie ďalších nezávislých premenných do modelu tak, aby sme mohli odhadnúť účinok každej z nich. Základom je tvorba za sebou idúcich lineárnych regresných modelov (Model 1 a Model 2), pričom nasledujúci model obsahuje vždy 319
321 Typ IE nové premenné (skupinu premenných). Tabuľka 2 zobrazuje len modely a regresné koeficienty, u ktorých bola preukázaná štatistická významnosť (F). TAB. 2: Výsledky hierarchickej regresnej analýzy CQ CQK CQD Model 1 Model 2 Model 2 Model 1 Model 2 Pohlavie Vek Vzdelanie * skupina Frekvencia IE Dĺžka IE ** ** * * * Dovolenka Štúdium v zahr Zahraničná stáž Pracovná cesta Stála práca v zahr skupina Jazyk R² F IE: medzinárodná skúsenosť * Hladina významnosti p < 0,05 ** Hladina významnosti p < 0,01 Zdroj: Vlastné spracovanie na základe údajov zo štatistického programu R Pozitívna závislosť medzi dĺžkou medzinárodnej skúsenosti a CQ Strategy, a jazykom a CQ Knowledge, ktorá bola odhalená korelačnou analýzou, však výsledky hierarchickej regresnej analýzy nepotvrdili. Aj napriek tomu, že medzinárodná skúsenosť sa vo všeobecnosti považuje za dôležitý faktor, ktorý zvyšuje úroveň CQ, je potrebné rozlišovať medzi jeho kvantitatívnou a kvalitatívnou stránkou. Z výsledkov analýzy je zrejmé, že frekvencia (kvantita) medzinárodnej skúsenosti v zásade významne nevplýva na úroveň CQ, avšak dĺžka medzinárodnej skúsenosti má významný vzťah k celkovej úrovni CQ ako aj k jej dimenziám, pričom je zároveň úzko spätá aj s kvalitatívnym vyjadrením medzinárodnej skúsenosti, a to konkrétne jej typom. Zaujímavým zistením je fakt, že premenná vzdelanie sa takmer vo všetkých modeloch prejavila ako negatívne závislá vo vzťahu 320
322 k závislým premenným. Ak by sme tento výsledok voľne interpretovali, znamenalo by to, že nižšia úroveň dosiahnutého vzdelania zvyšuje úroveň kognitívnej dimenzie CQ a de facto implicitne aj celkovú úroveň CQ. V budúcom výskume by preto mohlo byť zaujímavé bližšie analyzovať vzťah medzi kontextom (obsahom) vzdelania zameraného práve na medzikultúrne rozdielnosti v danom odbore a úrovňou CQ v porovnaní s rovnakým vzťahom avšak bez vzdelania s prihliadnutím na kultúrnu diverzitu. Záver Ako vyplýva z výsledkov výskumu, čím je expozícia kultúrne diverznému prostrediu dlhšia, tým pozitívnejšia závislosť vzniká vo vzťahu ku CQ. Zároveň je však potrebné posudzovať tento vzťah nielen z kvantitatívneho, ale aj z kvalitatívneho hľadiska. Inými slovami, nie každý typ medzinárodnej skúsenosti vplýva rovnako pozitívne na úroveň celkovej CQ. Menej jednoznačne môžeme interpretovať zistenie, že úroveň CQ môže byť ovplyvnená aj kontextom dosiahnutého vzdelania. Efektívne riadenie kultúrnej diverzity si preto vyžaduje komplexný prístup s dôrazom na dĺžku a kvalitu medzinárodných skúseností. Literatúra: [1] ANG, S., et al. Cultural intelligence: Its measurement and effects on cultural judgment and decision making, cultural adaptation and task performance. Management and Organization Review, 2007, vol. 3, no. 3, pp ISSN [2] EARLEY, C.P., MOSAKOWSKI, E. Cultural Intelligence. Harvard Business, 2004, vol. 82, no. 10, pp ISSN [3] ELY, R. J., THOMAS, D. A. Cultural diversity at work: The effects of diversity perspectives on work group processes and outcomes. Administrative Science Quarterly, 2001, vol. 46, no. 2, pp , ISSN [4] HAMBRICK, D. C. When groups consist of multiple nationalities: Towards a new understanding of the implications. Organization studies, 1998, vol. 19, no. 2, pp ISSN [5] CHATMAN, J. A., et al. Being different yet feeling similar: The influence of demographic composition and organizational culture on work processes and 321
323 outcomes. Administrative Science Quarterly, 1998, vol. 43, no. 4, pp ISSN [6] SALOVEY, P., MAYER, J. D. Emotional Intelligence. Imagination, Cognition and Personality, 1990, vol. 9, no. 3, pp ISSN [7] STAHL, G. K., et al. Unravelling the effects of cultural diversity in teams: A metaanalysis of research on multicultural work groups. Journal of International Business Studies, 2010, vol. 41, no. 4, pp ISSN [8] STEIN, S. J., BOOK, H. E. The EQ Edge: Emotional Intelligence and Your Success. 3. vyd. Ontario: John Wiley & Sons, 2011, 368 s. ISBN [9] TRIANDIS, H. C. Cognitive similarity and interpersonal communication in industry. Journal of Applied Psychology, 1959, vol. 43, no. 5, pp ISSN [10] TROMPENAARS, F., HAMPDEN-TURNER, CH. M. Riding the Waves of Culture: Understanding Cultural Diversity in Business. 2. vyd. Londýn: McGraw- Hill, 1997, 275 s. ISBN
324 VÝVOJ A ÚZEMNÍ DIFERENCIACE PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČESKÉ REBUBLICE A NA SLOVENSKU DEVELOPMENT AND TERRITORIAL DIFFERENTIATION OF FOREIGN DIRECT INVESTMENT IN THE CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA Petr Hlaváček Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem petr.hlavacek@ujep.cz Klíčová slova: zahraniční investice lokalizační faktory zaměstnanost Key words: foreign investments location factors employment Abstract: The article focuses on analysis of development of the foreign direct investments in the Czech Republic and Slovakia since The objective of the article is to specify aspects, which influenced the inflow of the foreign direct investments at the state and the country level. The foreign direct investments are deployed highly unequally in the Czech Republic and Slovakia and there are significant differences between metropolitan regions and the other regions. The regional differences are influenced by geographical location of the regions with respect to Western countries, potential of the regional centres as well as and to a certain extent the impact of public policy related to the field of foreign investments that usually prefer location of the foreign investors in troublesome regions. Úvod V období ekonomické transformace se průběhu devadesátých let ekonomiky států střední a východní Evropy otevřely globálnímu trhu, na kterém jejich dosavadní produkce v technologických a kvalitativních parametrech značně zaostávala. Pro dosažení ekonomického růstu bylo nezbytné prostřednictvím privatizace a budování otevřeného ekonomické prostředí získávat zahraniční investice, které se měli stát i nositelem postupné integrace a restrukturalizace tranzitivních ekonomik. Příliv 323
325 přímých zahraničních investic se stal jedním ze základních kritérií, použitých pro komparaci ekonomik ve střední a východní Evropě. Hodnocení přílivu zahraničních investic do ekonomik států ve střední Evropě zpracovali Carstensen, Troubal [2], autoři poukazují na významné lokalizační faktory, jako jsou nízké pracovní náklady a nedostatečně využitý tržní potenciál. Prostorové rozmístění zahraničních investic v České republice hodnotil například Toušek, Tonev [8], kteří popisující vyšší atraktivitu příhraničních regionů. Damborský, Říhová [3], Hlaváček [5] konstatují značnou nerovnoměrnost v rozmístění přímých zahraničních investic v České republice, kdy se vyšším přílivem přímých zahraničních investic vyznačují spíše vyspělejší regiony se silnějším ekonomickým potenciálem. Analýzou přílivu přímých zahraničních investic na Slovensko se zabývali Wokoun, Tvrdoň a kol. [10], Šipikal [6], hodnotící vývoj zahraničních investic a institucionální podmínky vstupu investorů do slovenské ekonomiky. 1. Cíle a metodologie Výzkumným cílem článku je zhodnotit příliv přímých zahraničních investic po roce 2000 do regionu střední Evropy. Na příkladě České republiky a Slovenska je analyzován vývoj stavu přímých zahraničních investic a vlivy, které determinovaly vývoj zahraničních investic mezi roky 2000 a Specifickým cílem článku je vyhodnotit prostorové rozdíly v rozmístění přímých zahraničních investic na úrovni krajů v obou sledovaných státech v závislosti vybraných kritériích. Makroekonomickou komparaci obou států doplňuje regionální dimenze, zaměřená na analýzu stavu přímých zahraničních investic na krajské úrovni. Datová základna výzkumu vychází v případě přímých zahraničních investic na národní a regionální úrovni z dat České národní banky a Národní banky Slovenska. Ostatní kategorie dat pochází z Českého statistického úřadu a Statistického úřadu Slovenské republiky. 2. Vývoj stavu přímých zahraničních investic v České republice a na Slovensku Od konce devadesátých let stav přímých zahraničních investic v České republice a na Slovensku dlouhodobě roste (viz Graf 1). Pouze v České republice se v letech 2003 a 2011 krátkodobě projevil nízký pokles celkového stavu přímých zahraničních investic, 324
326 neboť odliv přímých zahraničních investic převýšil jejich příliv. Vyšší příliv mezi roky 2003 až 2007 je provázán s vlivem konjunkturní fáze vývoje ekonomiky, která je ukončena nástupem hospodářské krize v roce GRAF 1: Stavy přímých zahraničních investic v České republice a na Slovensku 25 v letech (na zaměstnance., v mil. eur) Stav PZI (SR) Stav PZI (ČR) Zdroj: vlastní výpočet na základě dat České národní banky, Národné banky Slovenska, Českého statistického úřadu a Štatistického úradu Slovenskej republiky Nižší tempo růstu se projevuje v makroregionálním útlumu investic a určité saturaci zahraničními investicemi, neboť je prakticky ukončena vlna velkých privatizací z devadesátých let a příliv market-seeking investic. Na konci devadesátých let ve Slovenské republice končilo období nízkého zájmu zahraničních investorů o Slovensko a objem zahraničních investic po roce 2000 začíná výrazně narůstat. V tomto období jsou rozdíly mezi státy poměrně výrazné, v objemu přímých zahraničních investic po přepočtení na zaměstnance je v České republice jejich koncentrace zhruba o dvě třetiny vyšší než na Slovensku. Změna trendu v přílivu přímých zahraničních investic souvisí s proreformní orientací nové vládní politiky. V prostředí budování otevřené ekonomiky v souvislosti se vstupem Slovenska do Evropské unie se podle Šipikala [2003, 134] začaly více projevovat výhodnější nákladově-logistické faktory, privatizace významných slovenských společností (např. Slovenský plynárenský priemysel, Slovenské telekomunikácie), které podpořily příliv zahraničních investic. Efekty hospodářských reforem se projevují v následujících letech v přírůstku přímých 325
327 zahraničních investic, které nepřetržitě rostou až do konce sledovaného období, roku Indexaci trendu vývoje stavu přímých zahraničních investic mezi roky 2001 a 2011 zobrazuje tabulka č. 1, ve které je zobrazen procentuální přírůstek stavu přímých zahraničních investic na zaměstnance vždy ke konci sledovaného intervalu v komparaci k počátku vymezeného intervalu (2000, 2004,2008). TAB. 1: Růst objemu přímých zahraničních investic na zaměstnance mezi roky , , (v %) Index PZI Index PZI Index PZI Česká republika 53,7 81,6 14,6 Slovenská rep. 146,0 80,8 9,4 Zdroj: vlastní výpočet na základě dat České národní banky, Národné banky Slovenska Pokles tempa přílivu zahraničních investic do České republiky a Slovenska v posledních letech ovlivňuje společně s ekonomickou recesí v EU také řada podobných okolností. Privatizační procesy v obou státech jsou prakticky ukončené, přímé zahraniční investice typu market-seeking byly ve větší míře realizovány. Z pohledu pětifázové Dunningovi teorie zahraničních investic [4], vyšší míra saturace ekonomik obou zemí zahraničními investicemi a vývoj v posledních letech (viz Graf 1) také poukazuje na zřejmý posun zemí do další fáze, kdy prostředí je oproti situaci v devadesátých letech již částečně saturované a zároveň roste odliv tuzemských investic do zahraničí. Současně se tuzemští i lokalizovaní zahraniční investoři více integrují místní ekonomické prostředí s globálními produkčními řetězci, jejichž význam popisuje např. Blažek [1, 232]. Konkurenční výhoda obou států, tj. nižší výrobní náklady v rámci factor-seeking investic, oproti západoevropským zemím sice přetrvává, ale se vstupem Bulharska a Rumunska do Evropské unie vzniká silná konkurence vůči státům střední Evropy, kterou posilují i ostatní balkánské a východoevropské státy včetně Turecka. 326
328 3. Regionální rozdíly v koncentraci přímých zahraničních investic Příliv přímých zahraničních investic na úrovni sledovaných republik lze hodnotit také v regionálním kontextu, který poukazuje na různou míru investiční atraktivity jednotlivých krajů. Objem přímých zahraničních investic k roku 2011, přepočtený na zaměstnance, zobrazuje Obr. 1. Na úrovni krajů jednoznačně dominují metropolitní regiony Prahy a Bratislavy, s výrazně vyšší koncentrací přímých zahraničních investic. S odstupem následují regiony v zázemí hlavních měst, Středočeský a Trnavský kraj. OBR. 1: Regionální rozdíly v přímých zahraničních investicích na zaměstnance (v tis. eur na zam.) Zdroj: vlastní výpočet na základě dat České národní banky, Národné banky Slovenska, Českého statistického úřadu a Štatistického úradu Slovenskej republiky V České republice do stejné kategorie patří také Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Brněnský kraj, Liberecký kraj a Moravskoslezský kraj. V hodnocení regionální diferenciace koncentrace přímých zahraničních investic, lze v těchto kategoriích vymezit řadu regionálně specifických faktorů, které v různé intenzitě vymezují atraktivitu jednotlivých regionů (také viz Viturka [9, 131]. Vyšší koncentrace v případě Plzeňského kraje souvisí se silným regionálním centrem, což je příklad také Libereckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. V případě slovenských regionů se v lokalizaci přímých zahraničních investic více projevuje význam geografické polohy území s vyšší atraktivitou regionů v západní části státu, což je 327
329 příklad Žilinského a Trenčianského kraje. U českých regionů je uvedený faktor také významný, ale příklad Karlovarského kraje s velmi výhodnou geografickou polohou a slabou koncentrací přímých zahraničních investic, respektive příklad Moravskoslezského kraje (v opačném významu), poukazuje na roli silných regionálních center, jejich odvětvové specializace a význam aglomeračních efektů v lokalizačním rozhodování, což také zdůvodňuje vyšší koncentraci přímých zahraničních investic v Košickém kraji. Závěr Stav přímých zahraničních investic se vyvíjel v obou státech v podobném trendu, ale s parciálními rozdíly. Ve slovenské ekonomice je vyšší příliv přímých zahraničních investic částečně opožděn, a výrazně roste až v období po realizovaných hospodářských reformách a vstupu Slovenska do Evropské unie. Objem přímých zahraničních investic na zaměstnance po roce 2000 je sice nižší než v České republice, Slovensko ale dosahovalo dlouhodobě vyšší tempo růstu přímých zahraničních investic, i v období hospodářské krize. Z hlediska regionální úrovně, jsou přímé zahraniční investice koncentrovány nerovnoměrně, metropolitní regiony Prahy a Bratislavy výrazně dominují nad ostatními kraji. Vyšší atraktivita krajů je spojená s geografickou polohou a potenciálem regionálních center. Na individuální rozhodování o lokalizaci zahraničních investic působí také veřejná politiky, která prostřednictvím investičních pobídek může usměrňovat umístění investic do vybraných problémových regionů. Poděkování: Vypracováno na základě podpory studentského grantového projektu v rámci specifického vysokoškolského výzkumu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Literatura: [1] BLAŽEK, J. Regionální inovační systémy a globální produkční sítě: dvojí optika na zdroje konkurenceschopnosti v současném světě? Geografie, 2012, vol. 117, no. 2. ISSN
330 [2] CARSTENSEN, K, TROUBAL, F. Foreign direct investment in Central and Eastern European countries: a dynamic panel analysis, Journal of Comparative Economics, 2004, vol. 32, pp ISSN [3] DAMBORSKÝ, M., ŘÍHOVÁ, G. Přímé zahraniční investice v ČR. Regionální studia, 2008, no. 2. ISSN [4] DUNNING, J. H. Theories and Paradigms of International Business Activity. Edward Elgar Publishing Limited, 2002, 521 p. ISBN [5] HLAVÁČEK, P. The Foreign Direct Investments in the Usti Region: Theory, Actors and Space Differentiation. E & M Ekonomie a Management, 2009, vol.12, no. 4., pp ISSN [6] ŠIPIKAL, M. Regionálna dimenzia priamych zahraničných investícií. V: ŠIKULA, M. a kol. Ekonomické a sociálne súvislosti integrácie Slovenska do Europskej únie. Bratislava pp ISBN X [7] ŠIPIKAL, M. (2010): Priame zahraničné investície v ekonomike Slovenska. V: WOKOUN, R, TVRDOŇ, J. a kol. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. 1st ed. Praha: Oeconomica, 2010, pp ISBN [8] TOUŠEK, V., TONEV, P. Foreign Direct Investment in the Czech Republic (with the emphasis on border regions). Acta Universitatis Carolinae, Praha, 2003, vol. XXXVIII/1, pp ISSN [9] VITURKA, M. Regionální disparity a jejich hodnocení v kontextu regionální politiky, Geografie, 2010, vol. 115, no. 2, pp ISSN [10] WOKOUN, R, TVRDOŇ, J. a KOL. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010, 204 pps. ISBN
331 METODIKA ZAVEDENÍ A VYUŽÍVÁNÍ TALENT MANAGEMENTU V ORGANIZACÍCH METHODOLOGY OF INTRODUCTION AND UTILIZATION OF TALENT MANAGEMENT IN THE ORGANIZATION Petra Horváthová, Marcela Davidová Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava petra.horváthová@vsb.cz, marcela.davidová@vsb.cz Klíčová slova: talent management myšlenková mapa metodika praxe Key words: talent management mind map methodology practice Abstract: A key element in the fulfilment of organization s objectives stated are human resources, primarily talented individuals. Therefore there is a need for the organization to apply the system of talent management. The fear of its time and organizational performance often result that in the end organizations will not apply this approach. The aim of this article is to introduce the methodology of implementation and utilization of talent management in the organization as an instrument for the implementation of this approach in practice. To meet the target of this article, by the method of synthesis from the known knowledge of this approach, a mind map of talent management was created. On its basis, into steps structured methodology for the implementation and utilization of talent management in the organization was made by means of the methods of induction and deduction. Úvod Systém talent managementu se skládá z několika oblastí, z řady provázaných dílčích činností. Jeho komplexní aplikace, tedy jak zavedení jeho využívání, tak vlastní realizace všech jeho procesů v každodenním fungování organizace je jistě časově i organizačně náročná [2, 10]. I přes prokazatelné přínosy talent managementu velmi často vede tato obava z časové i organizační náročnosti, jinými slovy jakýsi strach z nezvládnutí aplikace daného přístupu organizace k tomu, že talent management, i přes 330
332 rozhodnutí o realizaci tohoto přístupu, v případě dostatku finančních i ostatních zdrojů a splnění dalších podmínek zavedení a využívání talent managementu, nakonec neaplikují. Tento fakt byl potvrzen i dotazníkovým průzkumem využívání talent managementu v organizacích jednoho z regionů České republiky, v organizacích Moravskoslezského kraje, kdy část organizací za důvod nevyužívání talent managementu uvedla právě organizační náročnost aplikace tohoto přístupu v praxi. Pro překonání této bariéry by organizacím jistě pomohl nějaký návod, postup, který by organizace mohly použít pro praktickou realizaci tohoto přístupu a následné využití všech jeho přínosů pro organizaci. Takovýmto vhodným nástrojem, návodem, určitou pomůckou by mohla být metodika zavedení a využívání talent managementu v organizaci. A právě popis takovéto metodiky a jejího použití je cílem článku. 1. Materiál a metodika V první fázi byla metodou syntézy všech dostupných poznatků o talent managementu vytvořena myšlenková mapa talent managementu v organizaci. Taková myšlenková mapa nám umožňuje podívat se na problematiku talent managementu ze všech možných úhlů, poznat jeho strukturu, udělat si představu nejen o všech dílčích oblastech a jednotlivých činnostech tohoto systematického přístupu, ale také o postupu jejich realizace, jejich komplexnosti a provázanosti. Myšlenková mapa znázorňuje talent management jako komplex šesti základních oblastí. Každá z těchto oblastí se dále rozpadá na činnosti, kdy jednotlivými činnostmi např. oblasti Základní pojmy talent managementu jsou Talent a Talent management. Pouze v jednom případě, který se týká oblasti Procesy talent managementu, se tato oblast dělí na podoblasti a ty pak dále na činnosti, kdy jednotlivými činnostmi podoblasti Získání, jsou Klíčové role, Potřeba a zdroje talentů, Klíčové kompetence a Výkon atd. Ve druhé fázi bylo tohoto schematického znázornění logické posloupnosti, návaznosti a provázanosti oblastí, podoblastí i činností talent managementu v organizaci v podobě myšlenkové mapy použito jako východiska pro návrh, za využití metod indukce a dedukce, metodiky zavedení a využívání talent managementu v organizaci. 331
333 2. Výsledky Podoba vytvořené metodiky zavedení a využívání talent managementu v organizaci vychází ze struktury myšlenkové mapy talent managementu, kdy její jednotlivé kroky kopírují logickou posloupnost dílčích oblastí i podoblastí tohoto přístupu i jejich jednotlivých činností. Metodika byla navržena tak, aby její struktura i obsah poskytla organizaci, která se rozhodla pro zavedení a využívání talent managementu, co nejpřesnější návod na provádění jednotlivých kroků implementace i následné realizace tohoto komplexního a systematického přístupu k práci s talentovanými jednotlivci. Po souhrnu metodiky zavedení a využívání talent managementu v organizaci, jež je uveden v tab. 1, následuje detailní popis některých (z důvodu omezeného rozsahu článku) oblastí a činností. Popis zbývajících oblastí, eventuálně podoblastí a činností, stejně jako myšlenkovou mapu talent managementu, lze nalézt v publikaci [4]. Oblast 1: Základní pojmy talent managementu Stěžejním úkolem každé organizace, která se rozhodne, že se bude věnovat systematické práci s talenty, je definovat nejen svou koncepci talent managementu, ale zejména to, koho bude za talent považovat a v jakých skupinách svých zaměstnanců bude talenty hledat [1, 27]. 332
334 TAB. 1: Souhrn metodiky zavedení a využívání talent managementu v organizaci Číslo Oblast Podoblast Činnosti Základní pojmy Talent 1 talent managementu Talent management Časový horizont Prostředí Strategie Požadavky na talent 2 talent managementu Aktivity Rozpočet Řídící role Podmínky talent managementu Procesy talent managementu Řízení talent managementu Hodnocení talent managementu Zdroj: vlastní zpracování Činnost Talent Získání Rozvoj Udržení Iniciace a podpora (vrcholové vedení) Propojení s podnikatelskou strategií Vyčlenění zdrojů Klíčové role Potřeba a zdroje talentů Klíčové kompetence Výkon Potenciál Talent-pool Program Realizace Hodnocení Řízení kariéry Atraktivnost zaměstnavatele Realizace aktivit Pověst organizace Řízení segmentů talentů Řízení toku talentů Řízení talentů na dálku Problémy talent managementu Audit Hodnocení úspěšnosti Definicí talentu existuje celá řada, ta nejběžnější z nich popisuje talentovaného jednotlivce jako člověka, který podává jak vysoký výkon, tak projevuje vysoký potenciál. Obdobně existuje několik názorů i na to, mezi jakými skupinami zaměstnanců vyhledávat talent. Organizace mohou hledat své talenty pouze mezi 333
335 zaměstnanci zastávajícími manažerské pozice, nebo i mezi specialisty, nebo jen mezi specialisty, nebo mezi všemi zaměstnanci [3, 62]. Aby bylo zaručeno, že s ohledem na dosahování podnikatelských cílů organizace věnuje své úsilí správnému talentu, je potřeba organizační vymezení talentu pravidelně přezkoumávat. TAB. 2: Talent Cíl činnosti: Přínos činnosti: Realizace činnosti: Definice talentu. Vymezení chápání talentu v organizaci. Úvodní (přípravná) fáze aplikace talent managementu v organizaci. Zúčastněné role: 1 Vrcholové vedení organizace. 2 Potřebné materiály: 3 Žádné. Zdroj: vlastní zpracování Činnost Talent management Talent management je nejčastěji definován jako systém získání, udržení a rozvoje talentů, jako proces, kterým organizace identifikuje, řídí a rozvíjí své zaměstnance v současné době a pro budoucnost [2, 11]. TAB. 3: Talent management Cíl činnosti: Přínos činnosti: Realizace činnosti: Zúčastněné role: Potřebné materiály: Zdroj: vlastní zpracování Oblast 2: Strategie talent managementu Definice podoby práce s talentovanými zaměstnanci. Identifikace souboru činností tvořících systém talent managementu. Úvodní (přípravná) fáze aplikace talent managementu v organizaci. Vrcholové vedení organizace. Rozpočty. Aby bylo zavedení a využívání systému talent managementu v organizaci přínosné, vyžaduje to od vrcholového vedení nejen deklaraci chápání talent managementu jako jedné z priorit organizace, ale také poskytnutí závazku investic času a skutečného zapojení do realizace tohoto přístupu. Aby bylo využití času a dalších zdrojů co nejefektivnější, měla by být v organizaci vytvořena strategie talent managementu. 1 Nejedná se o výčet všech zúčastněných rolí, jen o uvedení hlavních z nich. 2 Nejčastěji generální ředitel a ředitelé funkčních oblastí (personální ředitel, výrobní a technický, finanční atd.). 3 Nejedná se o výčet všech potřebných materiálů, jen o uvedení nejdůležitějších z nich. 334
336 Činnosti: Časový horizont, Prostředí, Požadavky na talent, Aktivity, Rozpočet Strategie talent managementu má podobu dokumentu uspořádaného do několika oddílů, kdy každý z nich se zabývá určitou specifickou klíčovou otázkou, jako např. časovým horizontem aplikace systému talent managementu, vlivem okolního prostředí, požadavky na talent, aktivitami talent managementu, rozpočtem, apod. TAB. 4: Strategie talent managementu Cíl činností: Přínos činností: Realizace činnosti: Zúčastněné role: Potřebné materiály: Zdroj: vlastní zpracování Činnost: Řídící role Formulace strategie talent managementu. Vyjasnění všech možných aspektů strategie talent managementu. Úvodní (přípravná) fáze aplikace talent managementu v organizaci. Vrcholové vedení organizace. Talent manažer. Podnikatelská strategie. Kritické kompetence. Potřeba talentů. Již v průběhu tvorby strategie talent managementu je bezpodmínečně nutné přesně si definovat řídící role (talent manažera, spolupracovníka talent manažera, liniového manažera, zaměstnance, vrcholového vedení, specialisty zodpovědného za rozvoj, oddělení řízení lidských zdrojů atd.). Je potřeba jasně specifikovat zodpovědnost za všechny aktivity související s aplikací talent managementu v organizaci. Jednotlivé řídící role se mohou překrývat, tzn., že jeden člověk může vykonávat (i jen částečně) více než jednu řídící roli. TAB. 5: Řídící role Cíl činnosti: Přínos činnosti: Realizace činnosti: Zúčastněné role: Potřebné materiály: Zdroj: vlastní zpracování Specifikace očekávání a požadavků kladených na všechny jednotlivce podílející se na realizaci strategie talent managementu. Určení zodpovědnosti jednotlivců a požadavků na ně kladených při naplňování strategie talent managementu. Počáteční fáze tvorby strategie talent managementu. Vrcholové vedení organizace. Popisy a specifikace pracovních rolí. Strategie talent managementu. 335
337 Oblast 3: Podmínky talent managementu Pro zajištění kvalitního zavedení a využívání talent managementu v organizaci musejí být nutně splněny určité podmínky. Pouze tehdy bude talent management úspěšný, pokud bude iniciován a podporován vedením organizace a provázán s podnikatelskou strategií organizace. Samozřejmostí je vyčlenění určitých zdrojů, a to nejen finančních, na talent management. Činnost: Inspirace a podpora Iniciace a podpora talent managementu týmem vedoucích pracovníků je jedním z klíčových kritérií pro dosažení úspěchu talent managementu. Programy v oblasti talentů, které podporuje vrcholový management, bývají úspěšnější. Tím, že jdou sami příkladem a demonstrují podporu, vedoucí pracovníci definují, co je pro jejich organizaci důležité. TAB. 6: Inspirace a podpora Cíl činnosti: Přínos činnosti: Realizace činnosti: Zúčastněné role: Potřebné materiály: Zdroj: vlastní zpracování Činnost: Propojení s podnikatelskou strategií Deklarace talent managementu jako priority organizace. Naplnění podmínky úspěšné realizace talent managementu. Úvodní (přípravná) fáze aplikace talent managementu v organizaci. Vrcholové vedení organizace. Žádné. Podmínkou efektivního fungování práce s talenty je vytvoření takové strategie talent managementu zaměřené na talentované zaměstnance, která bude v souladu s podnikatelskou strategií organizace. Pouze z této strategie, samozřejmě prostřednictvím strategie řízení lidských zdrojů, mohou vycházet klíčová rozhodnutí, zda a které aktivity talent managementu realizovat. Za významné považujeme také propojení a vazby na znalostní management, jako podstatný determinant konkurenční schopnosti podniku [7, 1047]. 336
338 TAB. 7: Propojení s podnikatelskou strategií Propojení strategie talent managementu s podnikatelskou Cíl činnosti: strategií organizace. Přínos činnosti: Naplnění podmínky úspěšné realizace talent managementu. Úvodní (přípravná) fáze aplikace talent managementu Realizace činnosti: v organizaci. Zúčastněné role: Vrcholové vedení organizace. Talent manažer. Potřebné materiály: Podnikatelská strategie. Strategie talent managementu. Zdroj: vlastní zpracování Závěr Organizace by měly systém talent managementu pro jeho prokazatelné přednosti uplatňovat v hojnější míře. Vedení řady organizací by využívání talent managementu uvítalo, brání jim v tom však obava z určité finanční, personální či organizační náročnosti. Nástrojem pro překonání této bariéry by se mohla stát předložená metodika zavedení a využívání talent managementu v organizaci. Zahraniční praxí je přístup využívání talent managementu při řízení lidských zdrojů důkladně prověřen, organizace jej považují za platný, hodnověrný a užitečný nástroj systematické práce s talentovanými jednotlivci [5, 131]. Při řízení svých lidských zdrojů systém talent managementu skutečně využívají. Dokladem tohoto tvrzení jsou např. výsledky šetření 2011 State of Talent Management, provedeného celosvětově největším sdružením odborníků v oblasti talent managementu New Talent Management Network v lednu 2011 [6, 17]. Systém talent management je zaveden a s úspěchem používán u 65 % respondentů účastnících se daného šetření. I v našich podmínkách by měl být talent management jistě aplikován. Je možno vyslovit přesvědčení, že v blízké budoucnosti, s přibližováním úrovně práce našich odborníků personalistů ke standardní úrovni práce personalistů vyspělých ekonomik, se systém talent managementu stane nedílnou součástí a nezbytným článkem instrumentálie v oblasti řízení lidských zdrojů většiny českých organizací. Literatura: [1] BERGER, L. A., BERGER, D. R. The Talent Management Handbook: Creating Organizational Excellence by Identifying, Developing & Promoting Your Best People. New York: McGraw-Hill, ISBN
339 [2] CANNON, J. A., McGEE, R. Talent Management and Succession Planning. London: CIPD, ISBN [3] GOLDSMITH, M., CARTER, L. Best Practices in Talent management: How the World s Leading Corporations Manage, Develop, and Retain Top Talent. New York:Wiley, ISBN [4] HORVÁTHOVÁ, P. Talent management. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN [5] KINLEY, N., BEN-HUR, S. Talent Intelligence: What You Need to Know to Identify and Measure Talent. New York: Wiley, ISBN [6] NTMN (New Talent Management Network). Survey 2011 State of Talent Management. [ ]. Dostupné z: [7] MIKLOŠÍK, A., HVIZDOVÁ, E., ŽÁK, Š. Znalostný manažment ako podstatný determinant udržateľnosti konkurencieschopnosti podniku. Ekonomický časopis, Bratislava: Ekonomický ústav SAV: Prognostický ústav SAV, 2012, vol. 60, no. 10, pp , ISSN
340 SKRYTÉ RIZIKO REALIZACE VKLADŮ U DRUŽSTEVNÍCH ZÁLOŽEN HIDDEN RISK OF USING DEPOSITS AT CREDIT UNIONS Pavel Hrdlička Česká zemědělská univerzita v Praze hrdlicka@pef.czu.cz Klíčová slova: družstevní záložny likvidita pojištění vkladů rozložení rizika Key words: credit unions liquidity deposit insurance distribution of risk Abstract: Credit unions provide for their members in the implementation of cashless payments and deposit accounts products. These products are fully comparable to bank products. These deposits are usually associated with a higher rate of return on investment and lower load fees. Deposits at credit unions are insured in the same way as deposits at banks. This creates the impression of losing the ability to dispose of deposits up to a maximum period of 20 days. The paper shows the risk of limiting the disposal of deposits for several months and the resulting risk to liquidity. The paper also sets out recommendations for risk reduction. Úvod Na Českém trhu aktivně působí 13 družstevních záložen s celkovým počtem více než členů. Mezi nabízené služby pro vkladatele patří běžné bankovní účty, spořicí účty a termínované vklady. Článek se zaměřen identifikaci málo zjevných rizik, při využívání služeb družstevní záložny fyzickou osobou a stanovení základního doporučení k omezení rizika. 1. Postavení člena družstva Povolení ke vzniku a činnosti družstevních záložen vydává Česká národní banka (dále jen ČNB). Družstevní záložna musí mít ve svém názvu výraz družstevní záložna, spořitelní družstvo, úvěrní družstvo či spořitelní a úvěrní družstvo. 339
341 Činnosti, ke kterým je povolení vydáváno jsou: 1. přijímání vkladů od vlastních členů, 2. poskytování úvěrům vlastním členům. Je tedy patrné, že pro realizaci vkladu (běžného, spořícího či terminovaného) u družstevní záložny musí být vkladatel členem takové družstevní záložny (vyjma taxativně zákonem stanovených výjimek, kterými jsou například obce, veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky, vyšší územní samosprávné celky a podobně). Členství vzniká za podmínky složení členského vkladu. Vkladatel se tak stává členem družstva, čili spolumajitelem družstevní záložny, jejíž členský vklad uhradil. Členové družstva neručí za závazky družstva (pokud ve stanovách družstva není stanovena uhrazovací taková povinnost, maximálně však do výše trojnásobku hodnoty členského vkladu). Souhrn členských vkladů pak tvoří základní kapitál družstva. Člen družstva se po splacení členského vkladu stává spolumajitelem družstva v rozsahu poměru výše jeho členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů. Pro člena družstva z toho plyne oprávnění účastnit se a hlasovat na nejvyšším orgánu družstva schůzi členů družstva, která se koná dle stanov družstva, nejméně 1 x v roce. 2. Nabídka produktů družstevních záložen Družstevní záložny nabízejí pro fyzické osoby vkladové produkty podobné produktům bank, jak ukazuje následující tabulka nabídky produktů u několika vybraných družstevních záložen. 340
342 TAB. 1: Nabídka služeb a výše členských vkladů vybraných družstevních záložen a vybraných bank Úroková Úroková míra Poplatky za míra termínovaný vedení účtu, Výše Internet. Plat. spořicí vklad na 12 přijatou a členského bankovnictví karty účet měsíců částka odeslanou platbu, vkladu částka Kč provedení inkasa Kč Artesa, spořitelní družstvo ANO ANO 1,10% 2,60% zdarma 100 Kč Záložna 4 Kč odchozí CREDITAS, ANO ANO 1,25% 1,50% platba spořitelní (včetně inkasa) družstvo 100 Kč Vedení účtu 95 Kč, odchozí platba Československá 10 Kč, obchodní ANO ANO 0,65% 0,35% příchozí platba banka, a. s. 6 Kč, - inkaso 6 Kč BRE Bank S.A., organizační složka podniku ANO ANO 0,1% 1% zdarma - Zdroj: vlastní zpracování na základě: [3] [4] [5] [6] V rámci běžných vedení účtů jsou u těchto družstevních záložen k dispozici standartní bankovní služby, jako je povolení inkasa, povoleni plateb SIPO, příchozí a odchozí tuzemské i zahraniční platby, trvalé platební příkazy. Vydávány jsou běžně akceptované platební karty typu MasterCard, Visa a další, tedy účty jsou plně srovnatelné s bankami. Z výše uvedeného je patrné, že služby družstevních záložen jsou vůči službám bankovních domů pro běžné potřeby plně srovnatelné, poplatky za finanční operace 341
343 odpovídají poplatkům nízkonákladových online bank a současně tyto družstevní záložny nabízejí vyšší míru zhodnocení volných finančních prostředků. Družstevní záložny tak pokryjí běžné potřeby fyzických osob po bankovních produktech. 3. Pojištění vkladů Družstevní záložny mají povinnost účastnit se pojištění pohledávek z vkladů. Vklady jednotlivých členů jsou tak pojištěny až do výše odpovídající EUR, tedy zhruba Kč. Vklady jsou pojištěny u Fondu pojištění vkladů, který má povinnost realizovat výplatu vkladů do 20 dnů od oznámení o platební neschopnosti ze strany ČNB. 4. Důsledky zmrazení prostředků pro klienty Sektor družstevních záložen byl zátěžovým testem ČNB označen jako rizikový. Klienti družstevních záložen však na základě výše uvedených informací získávají dojem, že od momentu, kdy dojde k omezení vyplácení vkladů družstevní záložnou do výplaty všech vkladů ze strany Fondu pojištění vkladů uplyne maximálně 20 dnů. Výplata pojištění je však dle 41d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění, zahájena v okamžikem Oznámení ČNB o neschopnosti dané finanční instituce dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Nedostupnost vkladů pro členy Metropolitního spořitelního družstva (dále MSD) však ukazuje další významné riziko pro klienty družstevních záložen. MSD obdrželo od ČNB dne Rozhodnutí o předběžném opatření, které přijímání vkladů od svých členů (vyjma splátek úvěrů) a poskytování úvěrů došlo v reakci na Usnesení Vrchního státního zastupitelství k uzavření všech pobočky MSD u přerušení platebního styku to znamená i realizaci odchozích plateb. Zablokováno bylo více než 2,7 miliardy Kč. V praktickém důsledku tak od MSD nepřipisovala platby na účty svých klientů, od nedocházelo ani k realizaci odchozích plateb. Platby zaslané MSD pod tak byly také blokovány, nedocházelo k jejich vratce odesílateli. V začátku června 2013 došlo k prodeji cenných papírů vlastněných MSD. K blokaci takto získaných prostředků 342
344 nedošlo, tyto prostředky byly použity k postupnému vyplácení požadavků členů na základě úředně ověřených platebních příkazů, dle data doručení (nikoliv k jejich úplnému uspokojení) došlo ze strany MSD k podání žádosti o uvolnění části zajištěných peněžních prostředků k výplatě příkazů provedení plateb členů bylo Vrchním státním zastupitelství v Praze sděleno MSD zamítavé stanovisko k uvolnění požadované částky. Později došlo k zákazu proplácení platebních příkazů z výnosů z prodeje cenných papírů, proplácení tak bylo realizováno pouze z prostředků získaných splátkami úvěrů. Poslední revize dokumentu těchto informací byla provedena k , kdy MSD obdržela zamítavé stanovisko k uvolnění finančních prostředků. Závěr Služby moderních družstevních záložen plnohodnotně nahrazují služby bank. Členové družstevních záložen mohou provádět operace na běžném účtu včetně plateb kartou a zhodnocovat vklady na spořicích i terminovaných vkladech. Nemají tak potřebu užívat další bankovní produkty. Současná realizace běžného a spořicího účtu v jedné družstevní záložně, bez dostatečné finanční rezervy v jiných institucích může pro vkladatele znamenat zásadní ohrožení jeho likvidity. Bylo prokázáno, že ztráta přístupu ke vkladovým účtům tedy možnost realizace odchozí platby z družstevní záložny může dosahovat několika měsíců. Doporučením je rozložení finančních prostředků mezi družstevní záložny a banky takovým způsobem, aby byla dostatečně zajištěna očekávaná likvidita po dostatečně dlouhé období. Příspěvek se nezabývá hodnocením postupu ČNB či Vrchního státního zastupitelství, ani identifikací možnosti obdobných rizik u bankovních institucí. Literatura: [1] Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: 87/1995 Sb. 1995, 18 ( ) [2] Obchodní zákoník. In: 513/1991 Sb [3] ARTESA, spořitelní družstvo. [online] Dostupné z: 343
345 [4] ZÁLOŽNA CREDITAS, spořitelní družstvo. [online] Dostupné z: [5] ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a. s. [online]. Dostupné z: [6] BRE BANK S.A., organizační složka podniku. [online]. Dostupné z: [7] Zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: 21/1992 Sb [8] Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012. Česká národní banka [online] Dostupné z: s/fs_ /fs_ _shrnuti.pdf [9] Aktualizace prohlášení MSD In: Metropolitní spořitelní družstvo [online] Dostupné z: [10] PŘEDSTAVENSTVO MSD. Aktuální informace k platebnímu styku MSD. In: Metropolitní spořitelní družstvo [online] Dostupné z: [11] PŘEDSTAVENSTVO MSD. Prohlášení ze dne In: Metropolitní spořitelní družstvo [online] Dostupné z: [12] PŘEDSTAVENSTVO MSD. Prohlášení ze dne In: Metropolitní spořitelní družstvo [online] Dostupné z: [13] PŘEDSTAVENSTVO MSD. Prohlášení ze dne In: Metropolitní spořitelní družstvo [online] Dostupné z: [14] PŘEDSTAVENSTVO MSD. Prohlášení ze dne In: Metropolitní spořitelní družstvo [online] Dostupné z: 344
346 AUTOMATIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT PROPOJENÍM SYSTÉMU R S WEBOVÝM SERVEREM APACHE AUTOMATISATION OF STATISTIC DATA PROCESSING BY JOINING R SYSTEM AND APACHE WEB SERVER Zbyněk Hubínka Technická univerzita v Liberci zbynek.hubinka@tul.cz Klíčová slova: statistika vícerozměrné metody faktorová analýza socket webová rozhraní Key words: statistics multidimensional methods factor analysis socket web interfaces Abstract: The text describes a method of preparation and analytic processing of data from research/measuring/survey by freely accessible software equipment so that the output should be as variable as possible (web presentation, printable sheet(s), CSV, database) and to ensure the reproduction of any change of inputs to the output in real time. Consequently, the application of the method on factor/principial component's analysis of the matrix of socioeconomical indicators (as a partial output of project TD010029) is presented. The stress is given to mutual connection of tools used to the chain with certain marks of virtuality. Úvod Většina dostupných nástrojů pro statistické zpracování dat disponuje více či méně uživatelsky přívětivým rozhraním dokáže sestavit srozumitelný a vědecky správný výstup, ovšem při hromadném zpracování rozsáhlých bloků dat a variabilních požadavcích na výstup zpravidla ztroskotávají. Smyslem tohoto materiálu je popis metody řešení dané situace s nasazením výhradně volně dostupných nástrojů, definování parametrů jejich vzájemné spolupráce a poukázání na mořnosti dalšího rozšíření. 345
347 Popisovaný systém spočívá v propojení nástroje výpočetního a analytického s nástrojem (ev. nástroji) prezentačním. Prezentačním nástrojem je takto WWW server Apache s implementovaným interpreterem jazyka PHP, výpočetní a analytické prostředí je balík R. Propojení obou nástrojů je realizováno síťovým socketem, ovšem zde striktně v rámci zařízení loopback, tedy bez definované konektivity s okolním síťovým prostředím jako zásadním požadavkem bezpečnosti. Řešení bylo realizováno pro prezentaci výstupů faktorové analýzy matice indikátorů, jak bylo řečenno v abstraktu. Implementaci bude věnována poslední část dokumentu. 1. Stávající situace Na trhu je k dispozici škála statistického software, ovšem v cenově dostupných relacích a pro náročnější statistické výpočty (regresní, resp. korelační analýza není v tomto článku považována za náročný výpočet, neboť na její provedení stačí tabulkový kalkulátor typu OOCalc, pokud akceptujeme jeho omezení co do rozměru dat). Jejich nedostatky lze shrnout do následujících bodů: Striktně požadovaný formát vstupu, v některých případech (Statgraphics) dokonce omezení i v rámci formátu CSV. Preferuje se ruční zadávání. Omezení co do rozměru vstupních dat. Obvykle je dáautomatizace STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE DAT PROPOJENÍM SYSTÉMU R S WEBOVÝM SERVEREM APACHE AUTOMATISATION OF STATISTIC DATA PROCESSING AND PRESENTATION BY JOINING R SYSTEM AND APACHE WEB SERVERno tím, že programy nejprve uloží celý vstupní soubor do operační paměti počítače a potom teprve s nimi pracují. Pokud má mít příslušný produkt rozhraní WYSIWYG, v podstatě to ani jinak nejde. Důležité je, že po provedení požadovaných výpočtů nedochází k uvolnění paměti, proto nelze najednou pracovat s větším objemem dat. Omezený počet výstupních formátů, jak co do samotné povahy výstupu (dokument pro tisk, webová stránka, tabulka pro SQL databázi...), tak co do parametrů konkrétního druhu výstupu, počínaje použitým písmem a konče dodržováním standardů dle existujícího popisu komplexního formátu (PDF, implementace XML apod.). Uživatel je nucen buď výstupy přeformátovat ručně, nebo se podřídit estetice definovaného výstupu. 346
348 Problémy s interoperabilitou v rámci ev. serverového nasazení neexistují konektory mezi běžnými servery a statistickými balíky. Uzavřenost většina produktů je proprietární a nejsou k dispozici příslušné vendory s poukazem na copyright. Binární formáty ukládání dat nejsou obvyklé, ale pokud se vyskytují, jsou rovněž bez dokumentace. Jejich dekódování metodami reversního inženýrství je zdlouhavé a s nejasnými výsledky. Cena až na jedinou výjimku, jak bude uvedeno dále, je nutné za použití produktů platit licenční poplatky, ať již jednorázové nebo v pravidelných intervalech. Není předmětem této statě polemizovat nad problematikou placeného nebo volně šiřitelného softwaru, budiž jen poznamenáno, že daný problém řeší produkt dále popisovaný. Rozumným řešením se zdá nasazení balíku R, vzhledem k modulární koncepci, práci s daty offline (vstupy se zadávají buď formou strukturovaného souboru, nebo z příkazové řádky) a licenční politice distributora, jímž je Free Software Foundation (). Orientace na shell ovšem může potenciální uživatele odrazovat, naštěstí lze tento nástroj přimět k práci tak, že bude zcela transparentní příprava vstupů ani prezentace výstupů nebude obsahovat známky jeho přítomnosti. 2. R jako součást procesu zpracování dat R[1] je řádkové prostředí pro matematické a statistické výpočty. Vychází z placeného produktu S, ovšem udržován je FSF bez nároku na poplatky. Lze jej používat jak v řádkové verzi, tak ve vývojovém rozhraní Rstudio. Druhá varianta je k dispozici jednak jako aplikace, jednak jako takřka identické webové rozhraní poskytované interním serverem. V některém z uvedených provedení je R provozováno nejčastěji, ale jeho možnosti jsou ještě rozmanitější. Především to je interpret Rscript použitelný analogicky běžnému UNIXovému shellu, tj. lze v něm psát spustitelné skripty s deklarovaným přesměrováním interpreteru, a potom Rserve, samostatný proces 347
349 spouštěný z prostředí R, ale běžící jako server * očekávající na definovaném portu požadavky klienta, jímž je interpreter ** některého skriptovacího jazyku (C#, Java, PHP). Co se týče implementace webových služeb, kromě již zmíněného Rstudia existuje zásuvný modul pro Apache nazvaný Rapache, který umožňuje interpretaci sekvence příkazů R jako webovou stránku. Obě dvě implementace mají své nedostatky Rstudioserver je příliš jednoduchý a pro realizaci moderních webových stránek s kombinovaným obsahem se nehodí, modul Rapache, jakkoli se jeví jako nejlepší varianta, není k dispozici ve stabilní verzi, nelze ho použít mimo OS Linux a do některých běžných distribucí (např. Gentoo) není zařazován vůbec. Zbývá tedy využití R jako interpreteru buď hotového a v odkládacím prostoru sestaveného skriptu (Rscript), nebo jako nástroj zpracování streamu posílaného po TCP/IP síti prostřednictvím socketu (Rserve). Rscript vyžaduje následující postup zpracování: 1) sestavení dávkového souboru a jeho uložení do odkládacího prostoru, 2) volání systémového spouštěče (funkce exec(), system(), catch() apod., podle použitého jazyka), 3) vyčištění odkládacího prostoru. Znamená to odkazovat se nejen na systémový interpreter, ať to je příkazová řádka nebo shell, ale zároveň definovat přístupová práva do odkládacího prostoru. To je jednak nobratné, jednak to může představovat bezpečnostní riziko, protože je třeba uživateli, jehož jménem je příkazový řádek otevírán, zajistit práva zápisu a spouštění. V případě neočekávané havárie interpreteru může být celý systém otevřen ev. útočníkovi. Jako optimální se tedy jeví využití Rserve. Tato varianta s sebou nenese zásadní bezpečnostní rizika (Rserve naslouchá na zařízení loopback, které nepatří k vnější síti) a pracuje bezestavově na základě definovaného handleru, *** takže R po zobrazení stránky bezpečně zapomene vše, co mu bylo předáno a je připraveno přijímat další příkazy bez obav z možného použití existujících proměnných nebo definic. * Serverem se v tomto materiálu rozumí aplikace (program), která zůstává v paměti a očekává na svých vstupech požadavky klientských aplikací. Příkladem budiž server Apache poskytující webový obsah a klient Firefox, který poskytovaný obsah zobrazuje. ** Interpret(er) zpracovává kód sekvenčně, na rozdíl od kompilátoru, který pracuje dávkově a produkuje spustitelný proud. ***Handler je speciální proměnná daného prg. jazyka ukazující na ustavenou službu, zde specifický druh síťového spojení. 348
350 3. Rserve socket server pro R Rserve[2] očekává datový proud na daném portu a předává jej R jako sekvenci znaků. Každý znak konce řádku znamená, že předchozí text bude považován za příkaz a bude R proveden. Začátek a konec sezení je definován dobou aktivity na daném portu, a to tak, že komunikace se otevírá nastavením handleru a ukončuje odpojením interpreteru, ze kterého je Rserve volán. Proto si konektor v podobě knihovny vystačí pouze se dvěma příkazy definování handleru a předání dat typu řetězec již definovanému handleru. Konektor pro PHP je jednoduchý a je k dispozici v podobě zdrojového kódu. Omezený rozsah tohoto materiálu nedovoluje se podrobněji zmínit o principech socketové komunikace, vše bude uvedeno v souborné dokumentaci. Rserve je sice spouštěn v rámci prostředí R, ale po spuštění zůstává jako samostatný proces v paměti. Spouští se nejlépe sekvencí R CMD Rserve přímo z příkazové řádky. Přesná konfigurace je uvedena v materiálu [2], jen je třeba upozornit, že není vhodné, aby naslouchal jinde, než na localhost:6311 a pod uživatelem s minimálními právy. Podrobnosti budou uvedeny v dokumentaci. Správně spuštěný Rserve vyžaduje ještě patřičný konektor, což je knihovna definující obě základní funkce vytvoření handleru a předávání dat. Další text se bude zaměřovat pouze na propojení s interpreterem jazyka PHP, protože v něm byla naprogramována jak existující aplikace, tak i prostředí pro zpracování dat. 4. PHP jako preprocesor PHP[3] je původně preprocesor jazyka HTML sloužící pro dynamické generování webových stránek (původní název zní Pretty Home Page), dnes je to jeden z nejpropracovanějších objektově orientovaných jazyků, ovšem jeho stabilní místo zůstává na webu. Obvykle je pevně propojen s webovým serverem, ovšem kromě výstupu v podobě HTML stránky je schopen de facto libovolného parsingu může vytvářet neformátovaný text, PDF soubory, datové proudy, jednoduchou grafiku atd. Právě variabilita výstupních formátů daná tím, že PHP dokáže na libovolné zařízení poslat libovolnou sekvenci bytů umožňuje výstupy z R zcela přeformátovat a vyrobit z nich výstup podle požadavků zadavatele. Je jen na programátorovi, nakolik sám rozumí výstupu z R, aby jej dokázal správně interpretovat. Konektor pro PHP definuje objekt RserveConnection(), jemuž se jako povinný parametr zadává adresa Rserve serveru (typicky localhost). Z tohoto objektu se využívá metoda 349
351 evalstring(), která předává svůj parametr jako text přímo R. R se chová, jako by otevíralo uživatelské sezení, tj. pamatuje si všechny postupně vložené sekvence, i kdyby byly víceřádkové. Metoda evalstring() vrací výstup z R jako vícerozměrné pole, které potom programátor podle potřeby rozloží na jednotlivé složky. Podrobněji bude uvedeno v dokumentaci. Tím se uzavírá celá virtualizace R uživatel, který poskytl webovému serveru prostřednictvím prohlížeče data, dostane výsledek v podobě zcela nesouvisející se samotným R. Pro uživatele je celý model zpracování transparentní. 5. Aplikace online faktorová analýza matice indikátorů Jako dosud jediná aplikace byla realizována online faktorová analýza. Výchozí data pocházejí z projektu TD Vymezení subregionů pro rozlišení a řešení sociálních a ekonomických disparit (webové stránky projektu Nejprve byla defir statisticsnována struktura socioekonomických indikátorů pro jednotlivé obce a obce byly sdruženy do subregionů, v rámci kterých byly indikátory agregovány. Nad indikátory byla provedena faktorová analýza s cílem definovat faktory formující subregiony. Přesný popis lze nalézt v materiálu [4], zde následuje pouze popis realizace. Před samotnou analýzou byly jednotlivé indikátory posouzeny na vhodnost zařazení do modelu Kaiser-Meyer-Olkinovou mírou (popsáno v řadě materiálů, jak vědeckých tak výukových), kde jako dolní meze byly stanoveny hodnoty 0,7 pro celkovou míru vhodnosti a 0,6 pro míru vhodnosti daného indikátoru. Následně byla provedena samotná faktorová analýza, kde došlo k dalšímu vypouštění indikátorů s malou jedinečností aby se vyloučil náhodný vliv, byla procedura spouštěna desetkrát a vyřazovaly se indikátory se stabilně malou jedinečností, typicky 0,005, což byla hodnota předávaná samotnému výpočetnímu mechanismu jako nejmenší možná. Počet faktorů byl stanoven pomocí výpočtu vlastních čísel kovarianční matice indikátorů a jejich kumulací až po poslední vlastní číslo větší než 1. Aby se vyloučily zdánlivé korelace, byla provedena šikmá rotace faktorů metodou promax. Výstupy byly interpretovány běžným způsobem, přičemž jako minimální sycení daného faktoru byla dána hranice 0,3 (Podle [5,242]). Výsledky se staly podkladem pro certifikovanou metodiku. Z předchozího textu vyplývá, že lze celý postup do značné míry zautomatizovat. Nejprve se uvažovalo o realizaci v podobě konečného automatu, ale při 350
352 experimentálních změnách vstupů se dospělo k závěru, že lze celý postup při zachování vypovídací schopnosti zautomatizovat zcela a vytvořit z něj prostou sekvenci s výhradou volby metody rotace a extrakce faktorů. Rotace prozatím (prosinec 2013) byla ponechána pouze promax, alternativní extrakce faktorů je součástí výstupu, takže uživatel si může vybrat, která z metod je pro jeho data vyhovující. Závěr možnosti rozvoje Systém je pod stálým vývojem. Existuje webová stránka zobrazující výstupy jak výpočtu indikátorů, tak i stanovení faktorů a jejich vah, která bude rozšířena tak, aby bylo možné využít i jiná vstupní data než ta z projektu, bude možné i nastavit jednotlivé parametry analýzy. Vše bude dále prezentováno a dokumentace bude uvedena v příslušné technické zprávě. Dodatek seznam použitých funkcí* psych::kmo(m1) nfactors::eigencomputes(cov(m1)) psych::fa(m1,rotate='promax',max.iter=10,nfactors=7,scores='regression') psych::principal(m1,rotate='promax',max.iter=10,nfactors=7,scores=true) Literatura: [1] CHAMBERS, J. M. Software for Data Analysis: Programming with R. Springer, [online] ISBN [2] Rserve - Binary R server. [online] [3] PHP Manual. [online] [4] ŽIŽKA, M., et al. Hospodářský rozvoj regionů: Vymezení funkčních regionů, významné socioekonomické faktory, regionální odolnost a inovační intenzita. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, [5] MELOUN, M., MILITKÝ, J. Kompendium statistického zpracování dat. Academia Praha ISBN *Parametry funkcí vycházejí z popisované aplikace: m1 je matice indikátorů, počet faktorů je samozřejmě variabilní. Faktorová skóre byla ukládána do samostatných souborů a zobrazována zvlášť. 351
353 PODNIKATEĽSKÉ PROSTREDIE A ZAHRANIČNÉ INVESTÍCIE V REGIÓNOCH SR ENTREPRENEURIAL ENVIRONMENT AND FOREIGN INVESTMENT OF THE REGIONS SR Eva Ivanová, Ján Kútik Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne eva.ivanova@tnuni.sk, jan.kutik@tnuni.sk Kľúčové slová: podnikateľské prostredie priame zahraničné investície regionálny hrubý domáci produkt regionálna hrubá pridaná hodnota regionálna zamestnanosť Key words: entrepreneurial environment foreign direct investments regional gross domestic product regional gross value added regional unemployment rate Abstract: The quality of the environment is formed by some factors influenced by the decisions made by the government and institutions in the public administration and regional selfgovernment. The quality of the regional entrepreneurial environment is assessed by means of the index of the regional entrepreneurial environment. The index is formed by more than one hundred indicators. The quality of the entrepreneurial environment ensures the level of the social-economic regional development. The paper aims at monitoring the regional entrepreneurial environment through the index of the regional business activities, of the environment and at monitoring the social-economic regional development that is based on the regional GDP and the unemployment rate. Úvod Úroveň rozvoja a kvalita podnikateľského prostredia v ekonomike ovplyvňuje fungovanie a konkurencieschopnosť podnikov a celkový hospodársky rast. Hodnotenie kvality podnikateľského prostredia nachádzame pri hodnotení podmienok fungovania podnikov, ktoré sleduje Svetová banka, v rámci SR je to Podnikateľská aliancia Slovenska. Úroveň rozvoja podnikateľského prostredia sa vyjadruje Indexom 352
354 podnikateľského prostredia (IPP). Tento index sa zostavuje na základe tvrdých dát, teda údajov zisťovaných zo štatistických databáz a z mäkkých dát, t.j. na základe názorov manažérov, v ktorých vyjadrujú vlastné skúsenosti, tieto údaje sú zisťované pomocou dotazníkového prieskumu. Kvalitu podnikateľského prostredia v regiónoch SR vyjadrujeme Indexom regionálneho podnikateľského prostredia (IRPP), ktorý zostavuje Podnikateľská aliancia Slovenska (PAS, je jej vlastným indexom a základným nástrojom na zisťovanie podmienok podnikania v regiónoch SR. Hodnotenie podmienok podnikania sa realizuje na báze hodnotenia okresov SR, ktorých je v79. Výsledky hodnotenia zachytené v IRPP majú slúžiť ako východisko pre rozhodovanie na celoštátnej úrovni a na úrovni regionálnych samospráv pri tvorbe strategických rozvojových programov. Predmetom príspevku je poukázať na to, že kvalita podnikateľského prostredia ovplyvňuje prílev priamych zahraničných investícií do krajiny a ekonomickú výkonnosť regiónov, ktorú hodnotíme na základe hrubej pridanej hodnoty a hrubého domáceho produktu, sociálnu úroveň hodnotíme na základe miery nezamestnanosti. Uvedené ukazovatele sledujeme na úrovni NUTS 3, čo predstavuje 8 krajov SR. 1. Podnikateľské prostredie a meranie podnikateľského prostredia v regiónoch SR Pojmom podnikateľské prostredie označujeme podmienky a predpoklady k začatiu, k realizácii a k ukončeniu podnikateľskej činnosti. Vláda by mala svojou hospodárskou politikou vytvárať také podnikateľské prostredie, ktoré zabezpečí rozvoj podnikania na celoštátnej úrovni, ale aj na úrovni regiónov a obcí. Na meranie podnikateľského prostredia v regiónoch SR sa používa Index regionálneho podnikateľského prostredia (IRPP), ktorý je základným nástrojom na hodnotenie kvality podnikateľského prostredia v regiónoch SR. Takéto hodnotenie realizovala PAS na úrovni okresov na konci roka 2009 a v roku 2010, pričom vychádzala z dostupných štatistických údajov a z mäkkých dát získaných prieskumom názorov manažérov. IRPP je zostavený na základe hodnotenia 106 nezávislých indikátorov, z ktorých každý dosahuje hodnoty od 1 po
355 Týchto 106 indikátorov je zoradených do 8 pilierov, ktoré predstavujú hlavné oblasti podnikateľského prostredia, ďalej sú podľa príbuznosti indikátorov rozdelené do štyroch subindexov, ktoré sú použité na tvorbu skóre za jednotlivé sledované okresy. Pri zbere údajov zo štatistických databáz sa PAS zamerala na vytvorenie uceleného zoznamu všetkých faktorov, ktoré majú zásadný vplyv na podmienky podnikania. Vznikla tak množina obsahujúca 92 skupín údajov, ktoré boli spracované na základe lineárnej transformácie, ktorá bola postavená tak, aby jej výstupom pre každý okres bola hodnota od 1 po 6 označená ako skóre, pričom vyššie skóre (hodnota 6) znamená najlepší stav v okrese, naopak nižšia hodnota (hodnota 1) znamená v hodnotenej oblasti najhorší stav. Nasledujúci prehľad ukazuje združenie indikátorov do štyroch subindexov a ôsmich pilierov. Subindex I: Ekonomická aktivita 1. Pilier: ekonomické prostredie 2. Pilier: ekonomické výstupy Subindex II: Verejná správa a legislatíva 3. Pilier: legislatíva 4. Pilier: verejná správa Subindex III: Technológie a infraštruktúra 5. Pilier: infraštruktúra 6. Pilier: technológie Subindex IV: Vzdelávanie a ľudské zdroje 7. Pilier: Ľudské zdroje 8. Pilier: Vzdelávanie Na meranie podnikateľského prostredia v regiónoch SR použijeme hodnotenie na úrovni predstavených štyroch subindexov a v rámci nich vybraných pilierov. 2. Zahraničné investície Investície ako základný zdroj ekonomického rastu môžu byť financované domácim alebo zahraničným investorom. Zahraničné investície, ktoré sú financované zahraničným investorom, môžu mať podobu priamej zahraničnej investície, portfóliovej investície alebo pôžičky a úveru. 354
356 Priama zahraničná investícia (PZI) predstavuje kategóriu medzinárodných investícií, ktorá vyjadruje zámer subjektu, ktorý je rezidentom jednej ekonomiky (priamy investor), získať trvalý podiel v podniku so sídlom v inej ekonomike - podnik priamej investície. (MMF Manuál platobnej bilancie, 5. edícia, paragraf 359.) Trvalý podiel vyjadruje existenciu dlhodobého vzťahu medzi priamym investorom a podnikom priamej investície a významný stupeň vplyvu na riadenie podniku. Podľa Kordoša, M. 3] definujeme PZI ako investície, ktoré sú založené na dlhodobom vzťahu k podniku a odrážajú trvalý záujem o kontrolu rezidentským subjektom jednej krajiny (zahraničný investor alebo materská spoločnosť) v podniku rezidenta inej krajiny. Portfóliové investície zahŕňajú také činnosti, ako sú transakcie s cennými papiermi, ktorých cieľom je výnos. Poskytnutie pôžičiek a úveru, predstavuje aktivity zabezpečujúce dlhové krytie domácich investícií. 3. Výsledky a diskusia V tejto časti práce sa zameriame na vybrané konkrétne výsledky zistené o podmienkach podnikania v SR. Vychádzame zo analytickej štúdie, ktorú realizovala PAS na konci roku 2009 a v roku Autormi štúdie sú J. Hajko, P. Klátik, M. Tunega. Údaje v štúdii sú zhromažďované na základe databázy Štatistického úradu SR, Ministerstva vnútra SR, Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny SR, Národnej banky SR a iných inštitúcií. Pri hodnotení regiónov na úrovni NUTS 3 postupujeme tak, že vychádzame z hodnotenia okresov a na základe skóre vypočítaného za jednotlivé okresy patriace do regiónu (kraja) vytvoríme priemerné skóre regiónu podľa jednotlivých subindexov, ktoré sme popísali v kapitole 1. V nasledujúcich tabuľkách sú predstavené vybrané ukazovatele, ktoré sú významné pre hodnotenie určitej oblasti, ktorá vytvára subindex. Zo subindexu I sme vybrali pilier 2, ekonomické výstupy a to konkrétne hrubú pridanú hodnotu v krajoch SR, ktorá je spolu s HDP na obyvateľa v krajoch jedným z hlavných ekonomických výstupov odrážajúcich kvalitu regionálneho podnikateľského prostredia a Subindex IV, pilier 7 (ľudské zdroje). 355
357 TAB. 1: Priemerné skóre Indexu regionálneho podnikateľského prostredia podľa subindexov Kraj Skóre BA TT TN NR ZA BB PO KE IRPP 4,08 3,69 3,47 3,33 3,36 3,08 3,03 3,23 Subindex I 4,30 3,82 3,47 3,39 3,41 3,13 2,97 3,26 Subindex II 3,14 3,16 3,27 3,34 3,29 3,36 3,59 3,40 Subindex III 4,10 3,72 3,42 3,12 3,16 2, ,10 Subindex IV 4,29 3,78 3,59 3,41 3,49 3,07 3,04 3,23 Zdroj: Konkurencieschopné regióny 21 2] Vysvetlivky skratiek v tabuľkách: BA Bratislavský kraj TT Trnavský kraj TN Trenčiansky kraj NR Nitriansky kraj ZA Žilinský kraj BB Banskobystrický kraj PO Prešovský kraj KE Košický kraj IRPP Index regionálneho pod. prostredia Ako uvádzajú Masárová a Habánik 4], aj napriek nevýhodám ukazovateľa HDP na obyvateľa, ktoré kritizujú jeho odporcovia a napriek nezrovnalostiam v metodike, jeho zisťovanie je zatiaľ najpresnejším ukazovateľom ekonomickej úrovne regiónov. TAB. 2: Regionálny HDP na obyvateľa za obdobie Kraj/Roky Regionálny hrubý domáci produkt na obyvateľa (v b. c.) v BA , , , , , ,22 TT 9 895, , , , , ,69 TN 8 081, , , , , ,48 NR 8 125, , , , , ,56 ZA 7 536, , , , , ,40 BB 6 565, , , , , ,67 PO 5 384, , , , , ,71 KE 7 720, , , , , ,63 SR 9 154, , , , , ,72 Zdroj: Štatistický úrad SR 7] 356
358 Habánik 1] uvádza, že východiskom pre konštrukciu HDP na obyvateľa sú regionálne zisťovania pridanej hodnoty v odvetvovom členení. Pridaná hodnota získaná za celú ekonomiku sa potom alokuje do regiónov podľa miesta výrobného alebo službotvorného procesu. Z tabuľky je zrejmý výrazný odstup Bratislavského kraja vo vývoji HDP na obyvateľa v krajoch SR, v sledovanom období HDP na obyvateľa rástol vo všetkých krajoch do roku 2008, v roku 2009 bol výrazný pokles vo vývoji HDP z dôvodu hospodárskej krízy. V roku 2010 zaznamenáva HDP mierny rast. Takéto rastové obdobie zaznamenávame vo všetkých krajoch aj po 2010, ak čerpáme z priebežných výsledkov zverejnených v štatistických databázach. TAB. 3: Regionálna hrubá pridaná hodnota v b.c. (mil. EUR) podľa SK NACE Rev. 2 Kraj/Roky BA , , , , , ,258 TT 4 867, , , , , ,913 TN 4 314, , , , , ,607 NR 5 115, , , , , ,102 ZA 4 650, , , , , ,668 BB 3 835, , , , , ,079 PO 3 815, , , , , ,458 KE 5 290, , , , , ,480 Spolu SR , , , , , ,565 Zdroj: Štatistický úrad SR 7] Podobne ako HDP na obyvateľa aj regionálna pridaná hodnota má do obdobia krízy, do roku 2009 vo všetkých krajoch rastúcu tendenciu. V roku 2009 sa rast tohto ukazovateľa zastavil, výnimka je Bratislavský kraj, kde aj v roku 2009 je mierny rast hrubej pridanej hodnoty. V roku 2010 nastáva vo všetkých krajoch rast tohto ukazovateľa. 357
359 TAB. 4: Prílev PZI v krajoch SR (v tis. ) v období Roky Kraj BA TT TN NR ZA BB PO KE SR Zdroj: Vlastné spracovanie podľa NBS (2013) [5] Záporná hodnota prílevu PZI predstavuje pohľadávku voči zahraničnému investorovi a zriaďovateľovi organizačnej zložky cudzozemca v tuzemsku vyššie ako záväzky voči priamemu zahraničnému investorovi a zriaďovateľovi organizačnej zložky cudzozemca v tuzemsku. Vývoj priamych zahraničných investícií v krajoch SR výrazne ovplyvňujú také faktory ako je kvalifikovaná pracovná sila a jej dostupnosť, stupeň rozvoja dopravnej infraštruktúry, ale aj vládna politika realizovaná prostredníctvom investičných stimulov. Investičné stimuly smerujú najmä do regiónov, kde je vysoká miera nezamestnanosti. Vláda sa v týchto regiónoch snaží podporiť zamestnanosť, teda ovplyvňovať trh práce. Ako uvádza Španková, Grenčíková, Bajcarová 6] trh práce je jedným z najviac skloňovaných pojmov v súčasnej ekonomike. Spája sa nielen s politikou štátu v období hospodárskej krízy, ale aj každodenným životom obyvateľov regiónov. Nasledujúca tabuľka ukazuje mieru nezamestnanosti v regiónoch SR. Vývoj miery nezamestnanosti v krajoch SR sledujeme na základe Výberového zisťovania pracovných síl, ktoré uskutočňuje Štatistický úrad SR. 358
360 TAB. 5: Miera nezamestnanosti (v %) za obdobie Kraj/obdobie Bratislavský 5,2 4,3 4,2 3,6 4,7 6,1 5,8 5,72 Trnavský 10,4 8,8 6,5 6,2 9, ,6 9,43 Trenčiansky 8,1 7,1 5,7 4,7 7,3 10,2 8,7 10,89 Nitriansky 17,8 13,2 7,1 8, ,4 12,5 14,08 Žilinský 15,2 11,8 5,55 7,7 10,6 14,5 14,3 12,79 Banskobystrický 23,8 21,1 14,1 18,2 18,8 18,6 17,5 20,81 Prešovský 21,5 18,1 12, ,2 18,6 17,8 20,66 Košický 24,7 20,3 13,02 13,5 15,5 18,3 19,6 19,58 SR 16,2 13,3 11,0 9,6 12,1 14,4 13,5 14,24 Zdroj: Štatistický úrad SR 8] Záver Z analyzovaných údajov je zrejmé, že v regiónoch SR sú výrazné rozdiely vo všetkých sledovaných ukazovateľoch. Skvalitnenie podnikateľského prostredia by danú situáciu mohlo zlepšiť tým, že vláda do štátu priláka zahraničných investorov, ale aj tým, že zlepší podnikateľské prostredie pre domácich výrobcov, najmä pre malé a stredné podniky, ktoré predstavujú v SR, ale aj v cele EÚ najväčšieho zamestnávateľa a zároveň najväčšieho subdodávateľa pre veľké podniky. Literatúra: [1] HABÁNIK, J. a kol. Hospodárska politika. 1. vydanie. Trenčín: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, 2012, 296 s. ISBN [2] HAJKO, J., KLÁTIK, P., TUNEGA, M. Konkurencieschopné regióny 21. Bratislava: Podnikateľská aliancia Slovenska, 2011, 430 s. ISBN [online] [cit ]. Dostupné z: [3] KORDOŠ, M. Systém regulácie zahraničnoobchodných vzťahov USA. Trenčín: Trenčín: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne. 2008, 245 s. ISBN [4] MASÁROVÁ, J., HABÁNIK, J. Rozdiely vo vývoji hrubého domáceho produktu v regiónoch Slovenskej republiky. Vedecký monografický zborník. Ekonomický 359
361 rozvoj a ekonomická výkonnosť regiónov. Trenčín: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne ISBN [5] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Priame zahraničné investície. [online] [cit ]. Dostupné z: STATIST/SPB/PZI/PZI_2003.PDF [6] ŠPANKOVÁ, J., GRENČÍKOVÁ, A., BAJCAROVÁ, K. Absolventi vysokých škôl na trhu práce. Sociálno-ekonomická revue. No. 1/2013, s , Trenčín: TnUAD v Trenčíne. ISSN [7] ŠTATISTICKÝ ÚRAD SR. Regionálne účty. [online] [cit ]. Dostupné z: [8] ŠTATISTICKÝ ÚRAD SR. VZPS Výberové zisťovanie pracovných síl. [online] [cit ]. Dostupné z: 360
362 ŘÍZENÍ OBCÍ A REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA MANAGEMENT OF MUNICIPALITIES AND RECODIFICATION OF PRIVATE LAW Jan Janeček Univerzita Pardubice jan.janecek@upce.cz Klíčová slova: občanský zákoník obce management majetek Key words: Civil Code municipalities management property Abstract: The paper presents a brief analysis of the potential impacts of the recodification of private law, which is ongoing currently in the Czech Republic, on the management of municipalities. The paper divides the provisions of the new Civil Code into three groups according to the nature of their impact on the management of municipalities. Special attention is paid to the impact of the new legal regulation on management of municipal property. The paper draws attention to the resulting risks and provides possible techniques, which could minimize their negative impact. Legal changes accompanying the re-codification of private law towards the municipalities are found to be insufficient. Úvod Rekodifikace soukromého práva, které právě v České republice probíhá, bude mít zcela jednoznačně dopad na řízení všech ekonomických subjektů podrobených českému právnímu řádu (nutnost přizpůsobit se změněným obsahům právních závazkových vztahů založených před účinností nové právní úpravy, pochopení nový právních institutů a vytvoření si postoje k nim z hlediska dalších činností subjektu, přizpůsobení zakladatelských právních jednání právnických osob, atd.). Směrem k obcím pak tyto změny soukromého práva budou v mnoha ohledech nabývat specifických rozměrů, neboť celky územní samosprávy, na rozdíl od subjektů podnikatelského charakteru (především tedy obchodních korporací) dále podléhají veřejnoprávní úpravě 361
363 zohledňující a současně dotvářející jejich postavení. Obce nemůžeme jednoduše nazírat jen jako jednu z možných forem právnické osoby ve smyslu soukromoprávním, nezbytné je naopak také vnímat jejich postavení v rámci výkonu veřejné moci. Přitom platí, že veřejnou moc obce realizují jak prostředky soukromoprávními, tak mocenskými, co do právní povahy založenými na normách práva veřejného. Ovšem i vystupování obcí v soukromoprávních vztazích vykazuje vysokou míru modifikace normami práva veřejného; navíc, jak upozorňuje Hulkó, tato právní úprava není ideální a vykazuje celou řadu mezer [2, 156]. V souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva, tak můžeme narážet na celou řadu případů, kdy nová úprava civilního práva nepřímo, a zřejmě také bez vědomého úmyslu zákonodárce, ovlivní konkrétní rozsah povinností vyplývajících obcím z předpisů práva veřejného, především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen OZř ). Že většina těchto změn bude souviset s majetkem obcí a jejich hospodařením s ním, je pak nasnadě. Vždyť právě majetkové vztahy představují tradiční předmět úpravy civilního práva. 1. Nový občanský zákoník a obecní zřízení S určitou mírou zjednodušení lze typově rozdělit ustanovení nového občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen NOZ ), resp. změny, které přináší oproti dosavadní právní úpravě, podle jejich možného dopadu na obce do tří základních skupin: a) bez dopadu na postavení a činnost obcí, b) s obecným dopadem na všechny právnické osoby, tedy i na obce, ba) bez dopadu do veřejnoprávních povinností obce, bb) s dopadem do veřejnoprávních povinností obce, c) s výhradním dopadem na postavení a činnost obcí. Ustanovení nového občanského zákoníku, která by bylo možné zahrnout do skupiny a) jsou jednoznačně nejčetnější. Je to logické, rekodifikace přináší celou řadu důležitých změn, nejde však o obrat o 180 stupňů. Na druhou stranu identifikace toho, že určité ustanovení nové právní úpravy nepřináší žádné změny oproti úpravě dosavadní, může být v mnoha případech obtížná a závěry nejisté. Často totiž až aplikační praxe umožní rozpoznat skutečný dopad nové právní úpravy. 362
364 Druhou skupinu ustanovení nového občanského zákoníku, kterou jsme označili písmenem b), je možné dále vnitřně členit podle dopadu jednotlivých ustanovení NOZ do povinností obcí vyplývajících z veřejnoprávních předpisů, především přímo z obecního zřízení. Z první podskupiny můžeme na tomto místě uvést například změny v právní úpravě nájemních vztahů, které si vyžádají posouzení konkrétního obsahu každé z obcí v minulosti uzavřených nájemních smluv tak, aby bylo možné s účinností od 1. ledna 2014 určit obsah právních vztahů, které jsou těmito smlouvami založeny (viz např. ustanovení 2274 NOZ, které nově umožňuje nájemci dát byt do podnájmu i bez souhlasu pronajímatele nebo ustanovení 2258 NOZ, díky kterému mohou nájemci v bytě chovat i bez souhlasu pronajímatele domácí zvířata). Podobně bude mít na hospodaření obcí dopad také například nově definovaná nemovitá věc v právním smyslu. Především v situacích, kdy obec vlastní pozemek zastavěný cizí stavbou, resp. obráceně, obec vlastní stavbu na cizím pozemku, vznikne obci celá řada povinností (viz především 3054 NOZ a násl.). Obecně lze shrnout, že směrem k těmto změnám právní úpravy, které je možné podřadit do shora definované podskupiny ba), by obce měly především identifikovat samotnou změnu právní úpravy, s ohledem na její charakter pak vyhodnotit obsah stávajících právních vztahů, které vznikly před účinností nového občanského zákoníku a následně novou právní úpravu promítnout do již existujících právních vztahů s cílem zjistit, do jaké míry a jak bude modifikovat postavení obce v těchto vztazích. Pokud nově vzniklý obsah právních vztahů (práva a povinnosti obcí a jejich smluvních partnerů) nebudou korespondovat se záměry obce (např. setrvání v nájemním vztahu se stane z hlediska kritérií účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti pro obec dále nežádoucí), měly by obce přijmout příslušná opatření (např. projednat a schválit ukončení takových vztahů, jednat o jejich změnách apod.). Tento postup, tedy analýza obsahu všech právních vztahů a dopadu nové právní úpravy na jejich podobu by měl být ze strany obcí, ale nejen jich, uplatněn universálně. To samozřejmě bude vyžadovat vynaložení nemalých nákladů. Jen tak však mohou obce jednoznačně identifikovat možná rizika pro jejich hospodaření. Co bylo právě řečeno směrem ke změnám zařaditelným sub ba) bude platit v obecné rovině také o změnách, které je možné podřadit do skupiny bb) s tím rozdílem, že dopad posledně zmíněných změn bude podstatně širší a také rizika, která pro obec tyto 363
365 změny přinesou, budou vážnější. Jde především o to, že obce, kromě toho, že jsou právnickými osobami (v tomto ohledu na ně tedy změny právní úpravy dopadají takříkajíc obecně), představují také jednoho z vykonavatelů veřejné správy. Jejich postavení je tak modifikováno normami veřejného práva, které zohledňují fakt, že obce mají plnit své specifické úkoly v rámci veřejné správy. Tomu také odpovídá charakter právní úpravy regulující jejich postavení v majetkoprávních vztazích. Havlan mluví o územních samosprávných celcích jako o vlastnících se zvláštním posláním [1, 192]. Pro zjednodušení lze uvést, že obce jsou při hospodaření se svým majetkem povinny postupovat tak, aby jejich majetek byl využíván hospodárně, účelně a efektivně. Z hlediska procesu rozhodování o naložení s obecním majetkem pak zákon o obcích stanoví několik málo výslovných zákazů určité právní dispozice s obecním majetkem, dále platnost některých právních jednání obce podmiňuje předchozím zveřejněním záměru takové dispozice (převod, nájem, výpůjčka nemovité věci) a vždy je vyžadováno předchozí schválení realizované právní dispozice s obecním majetkem k tomu příslušným orgánem obce. Změny soukromého práva pak nepřímo mění také obsah těchto veřejnoprávních povinností, když jediná novela obecního zřízení přijatá v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (zákon č. 303/2013 Sb.) reagovala na zásadní změny jen zcela formálně (např. pojem právního úkonu, který se v zákoně o obcích objevuje, je nahrazován termínem právní jednání apod.). Od 1. ledna 2014 tak budou obce nuceny aplikovat prakticky nezměněné veřejnoprávní předpisy v podmínkách nového soukromého práva. To bude přinášet směrem k plnění jejich veřejnoprávních povinností celou řadu výkladových komplikací. Jako příklad můžeme uvést například tradiční povinnost obce zveřejňovat záměr pronájmu obecní nemovitosti. Doposavad byla nájemní smlouva upravena jako smluvní typ v ustanoveních 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem nájemního vztahu bylo právo nájemce dočasně užívat za úplatu pronajímatelovu věc a brát z ní užitky. Podle nové právní úpravy však dochází k určitému zúžení obsahu nájmu v tom, že práva nájemce již nezahrnují možnost brát z věci také užitky. Takovému právnímu vztahu by naopak odpovídal vztah založený novým smluvním typem - smlouvou pachtovní (viz 2332 NOZ). Smlouvu pachtovní však obecní zřízení vůbec nezná. Platnost doposavad uzavíraných nájemních smluv, které svým obsahem odpovídaly novému smluvnímu typu smlouvy pachtovní, byla 364
366 podmíněna předchozím zveřejněním záměru obce takovou smlouvu uzavřít (záměr plní mimo jiné důležitou úlohu při zvyšování transparentnosti nakládaní s obecním veřejným majetkem). Bylo skutečně úmyslem zákonodárce vyjmout uzavírání všech právních vztahů, jejichž obsah bude po 1. lednu 2014 odpovídat pachtovní smlouvě, povinnosti zveřejňování záměru? Podobně například obecní zřízení nereaguje na zavedení smluvního typu výprosy, který byl doposavad zahrnut pod smluvní typ výpůjčky. Výpůjčka je v novém občanském zákoníku upravena taktéž, její obsah je však užší. Podobných příkladů bychom našli celou řadu. Obce tak v souvislosti s rekodifikací soukromého práva budou nuceny vyřešit další problém tím je otázka, jak aplikovat ustanovení obecního zřízení, jejichž obsah (resp. rozsah jejich dopadu) byl nepřímo novým občanským zákoníkem změněn, a to v mnoha případech proti smyslu veřejnoprávní úpravy (např. snížení transparentnosti nakládání s nemovitostmi apod.). Na tomto místě lze doporučit při aplikaci ustanovení obecního zřízení zohledňovat také výklad teleologický a historický (i když posledně zmiňovaný není považován za příliš spolehlivý, viz [3, 8] a literaturu tam citovanou), který povede pravidelně k širšímu uplatnění veřejnoprávních norem i na ty právní dispozice s obecním majetkem, které smluvním typem nebudou výslovně odpovídat smluvním typům vyjmenovaným v zákoně o obcích. Půjde tedy o výklad rozšiřující. Opačný postup by vedl ke snížení míry transparentnosti hospodaření obcí a současně by také, alespoň prozatím, zvyšoval riziko neplatnosti realizovaného právního jednání obce. Poslední skupina změn, které rekodifikace soukromého práva směrem k obcím přináší, byla shora označena jako s výhradním dopadem na postavení a činnost obcí. Jde o ta ustanovení nového občanského zákoníku, jejichž osobní působnost dopadá právě jen na obce. Zmínit tak lze např. založení nové pravomoci obce rozhodovat o způsobu pohřbu ( 114 NOZ), možnost povolání obce jako dědice, je-li v poslední vůli odkazováno obecně definované skupině osob, jako například chudým nebo potřebným ( 1503 NOZ), povinnost obce nakládat určitým způsobem s nalezenou věcí, resp. posléze nabývání vlastnictví k takové věci ( 1051 a násl. NOZ), možnost vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku ( 1260 odst. 2 NOZ), apod. Realizace těchto ustanovení by v zásadě neměla činit obcím větší potíže. To zřejmě nebude platit o naposledy zmíněném, podle kterého by se obec měla stát vydržitelkou služebnosti, pokud její 365
367 obsah bude odpovídat veřejnému statku. Toto ustanovení se zdá být poněkud nejasné. Veřejným statkem je věc v obecném užívání ( 490 NOZ). Veřejný statek a obecné užívání jsou kategoriemi veřejnoprávními. Povaha obecného užívání nespočívá v soukromoprávním oprávnění užívat cizí věc, je založena na existenci veřejnoprávního předpisu, který pravidelně s věnováním věci obecnému užívání a faktickým výkonem takového práva vznik veřejného statku spojuje. Služebnost je naproti tomu pojmem soukromoprávním. Je zakládána pravidelně právním jednáním konkrétních osob, v jejichž právní dispozici také tento vztah dále zůstává. Jak upozorňuje Spáčil [4], u citovaného ustanovení nového občanského zákoníku tak není zřejmé, v čem by měla spočívat vydržení způsobilá držba soukromého práva a také to, kdo by tuto držbu reálně vykonával (samotná obec nebo její občané jako její členové). Lze nicméně předpokládat, že v průběhu vydržecí doby, která je desetiletá, dojde k vyjasnění i tohoto ustanovení. Závěr Rekodifikace soukromého práva vyvolá u obcí, ale nejen u nich, potřebu přijetí celé řady organizačních opatření. Obecně lze doporučit, aby všechny právní vztahy založené před účinností nové právní úpravy byly podrobeny analýze zaměřené na změny jejich obsahu v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva. Následně by mělo být ze stran obcí rozhodnuto, zda takto změněné vztahy nadále vyhovují kritériím sledovaným při činnostech obcí (zákonem definovaná působnost a jí odpovídající úkoly). Tento proces sám o sobě bude v případě většiny obcí poměrně zdlouhavý a také nákladný, když posouzení dopadu změn právní úpravy bude často vyžadovat provedení odborných analýz. Směrem k realizaci veřejnoprávních povinností obcí při hospodaření s jejich majetkem lze v současné době doporučit aplikaci daných předpisů založenou na rozšiřujícím výkladu. Touto cestou lze snížit riziko vzniku neplatných právních vztahů. Literatura: [1] HAVLAN, P. Veřejné vlastnictví v právu a společnosti. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2008, 318 s. ISBN [2] HULKÓ, G. Some General Thoughts on the Relation of Public Property and Municipalities. In Hulkó, G., Patyi, A. (Eds.). Public Finances Administrative 366
368 Autonomies. Györ : Universitas-Györ Nonprofit Kft, 2012, pp ISBN [3] MOLITORIS, P. Základné teoretické východiská logickej argumentácie pri odôvodnení rozhodnutí správnych orgánov. In Verejná správa a spoločnosť, ročník XIV., č. 1/2013, s ISSN [4] SPÁČIL, J. Věcná břemena v návrhu občanského zákoníku. ASPI verze 2013, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, ASPI ID: LIT39726CZ. 367
369 POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z POHLEDU PLATEBNÍ BILANCE STATUS OF TOURISM IN TERMS OF BALANCE OF PAYMENTS Petr Janeček Západočeská univerzita v Plzni janecp00@kmo.zcu.cz Klíčová slova: cestovní ruch obchodní bilance ekonomika cestovního ruchu Key words: tourism balance of payments tourism economics Abstract: The paper deals with the role of tourism in the Czech Republic's balance of payments. It examines the influence of expenditure and income from tourism on balance of payments and their position in relation to other items in the current account balance of payments. There is analyzed trade foreign exchange from tourism flows between the major trading partners of the Czech Republic, because tourism is a part of trade. The results of the analysis can be used to assess the impact of tourism in the national economy in relation to other sectors. Also, the results may help in the development of tourism policy. Úvod Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy. Je velmi dynamicky se rozvíjejícím segmentem ekonomiky [3]. Protože je cestovní ruch multioborová disciplína není zcela jednotný ani pohled na jeho zkoumání. Odborníci na mezinárodní úrovni se přou, zda je cestovní ruch vědeckou disciplínou či nikoli. Na jedné straně se prosazuje názor, že cestovní ruch je samostatnou vědeckou disciplínou. Velká skupina odborníků a teoretiků turismu však zastává opačný názor a přiklání se k tvrzení, že turismus není samostatným vědním oborem, ale je předmětem výzkumu jiných vědních oborů, např. geografie, ekonomie, psychologie, sociologie, antropologie apod. [4]. Turismus není ekonomicky ani statisticky uzavřený kvůli tomu, že přesahuje do řady 368
370 dalších ekonomických i neekonomických činností a oborů. Ekonomická a statistická neuzavřenost a heterogennost turismu způsobuje nelehké sledování jeho ekonomických i neekonomických efektů a vlivů, což je jistě také jednou z příčin jeho nedostatečného politického a ekonomického docenění [6]. 1. Metodika Dynamickým činitelem internacionalizace hospodářského života je vývoz a dovoz služeb mezi jednotlivými zeměmi. Zásadní rozdíl mezi zbožím a službami realizovanými uvnitř národních ekonomik i v mezinárodní sféře spočívá v nehmotnosti služeb ve srovnání s fyzickou povahou zboží. Při zjišťování rozsahu služeb uvnitř národních ekonomik se vychází ze systému národních účtů. Zdrojem informací mezinárodního pohybu zboží a služeb je platební balance země, respektive její běžný účet. Po položce vývoz a dovoz zboží obchodní bilance následuje vývoz a dovoz služeb, kde je obsažen i turismus [1]. Běžný účet platební bilnace je jedním z nástrojů, kterým lze hodnotit vliv cestovního ruchu na ekonomiku [5]. V analýze bylo využito dat běžného účtu platební bilance dle teritoriálního členění. Položka turismus byla porovnávána s vybranými položkami běžného účtu. Srovnány byly také interakce mezi Českou republikou a jejími největšími obchodními partnery (Čína, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Velká Británie). Cílem analýzy je vysvětlit význam turismu z pohledu platební bilance v České republice. 2. Cestovní ruch a devizové příjmy a výdaje Při zkoumání vlivu turismu na platební bilanci lze vyjít z prostého porovnání příjmů a výdajů turismu a jejich rozdílu - tedy salda devizových příjmů a výdajů ze zahraničního turismu. Devizové příjmy představují příjmy tuzemských výrobců, poskytovatelů a zprostředkovatelů služeb a zboží od zahraničních turistů. Jedná se tedy o příjmy z aktivního cestovního ruchu. Devizové výdaje turismu jsou představovány výdaji za pasivní turismus tedy za realizované objemy zboží a služeb tuzemských obyvatel v zahraničí. Z porovnání příjmů a výdajů za turismus můžeme určit, zda se jedná o zemi vysílací či přijímací. Ve sledovaném souboru deseti zemí má Česká republika záporné saldo pouze s Francií, Polskem a Rakouskem. Nejvyšších příjmů realizuje ze zahraničního turismu s Německem a Ruskem. V grafu vývoje devizových příjmů a výdajů turismu (TAB. 1) je znatelný převis příjmů nad výdaji z turismu. To 369
371 potvrzuje, že Česká republika je příjmovou zemí turismu. Strmý pokles křivek v grafu v roce 2013 je způsoben zpracováním jen částečných dat za první dva kvartály. Nejvyššího rozdílu mezi příjmy a výdaji turismu došlo v roce Od roku 2006 rostou výdaje turismu cca o 10% s výjimkou mírného poklesu v letech Příjmy z turismu dosáhly svého maxima v roce 2007 a od té doby mírně klesaly. Ovšem od roku 2012 se projevuje opětovný nárůst a předběžná data slibují, že by mělo být dosaženo opět výsledků blížících se hodnotám z let TAB. 1: Vývoj devizových příjmů a výdajů turismu (mil. CZK) , , , , , , , ,0 0, * Devizové příjmy turismu Devizové výdaje turismu Saldo devizových příjmů a výdajů turismu Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ČNB [2] 3. Význam turismu v porovnání se službami a zbožím Srovnáním výdajů a příjmů z turismu s dalšími kategoriemi běžného účtu platební bilance lze určit jeho relativní význam v tvorbě příjmů a výdajů. Zvolenými kategoriemi k porovnání turismu jsou příjmy a výdaje ze zboží a ze služeb. Zboží tvoří v běžném účtu obchodní bilance asi tři čtvrtiny celkového objemu výdajů a příjmů. V grafu ekvivalenty exportu (TAB.2) jsou zachyceny poměry služeb, zboží a turismu, které ukazují ekvivalentní postavení v běžném účtu platební bilance. Ekvivalent exportu služeb na exportu zboží je v rozmezí od 10 do 20%. To určuje, že ekvivalent exportu turismu na exportu zboží nepřesáhne 10% respektive je jeho maximální hodnota 7%. Větší zastoupení má ekvivalent exportu turismu na exportu služeb. Ten se pohybuje v rozmezí od 32 do 43%. Můžeme tedy usuzovat, že turismus má značný význam při 370
372 exportu služeb. V dynamickém vývoji exportu turismu se projevuje od roku 2006 jeho snižující poměr na exportu služeb. TAB. 2: Ekvivalenty exportu 50% 40% 30% 20% 10% 0% * ekvivalent exportu služeb vůči exportu zboží ekvivalent exportu turismu vůči exportu služeb ekvivatelnt exportu turismu vůči exportu zboží Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ČNB [2] Stejná analýza byla provedena v položkách importu zboží, služeb a turismu. Je zřejmé, že pokud bylo uvedeno v předchozí kapitole, že je Česká republika příjmovou zemí, bude podíl importu turismu na importu služeb a zboží nižší než je tomu u exportu. Křivky ekvivalentů nevykazují na první pohled žádných skokových extrémů. Ekvivalent importu služeb vůči importu zboží se pohybuje relativně stále v hodnotách okolem 15%. Dochází zde k malým jedno či dvou procentním odchylkám v čase. Podobný vývoj má i ekvivalent importu turismu vůči importu zboží. Zde se dosahuje hodnot od 3 do 4%. Můžeme tedy konstatovat, že u poměru importu zboží služby a importu zboží - turismus nedošlo k žádným výrazným změnám v období od 2004 do Ovšem křivka ekvivalentu importu turismu vůči importu služeb idikuje změny. Průběh křivky připomíná tvar sinusoidy, která má svá minima okolo 22% a maxima okolo 26%. Nicméně v posledních čtyřech letech je znatelný klesající podíl importu turismu na službách v běžném účtu platební bilance. 371
373 TAB. 3: Ekvivalent importu 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% * ekvivalent importu služeb vůči importu zboží ekvivalent importu turismu vůči importu služeb ekvivalent importu turismu vůči importu zboží Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ČNB [2] Výše uvedené propočty ukazují jednoznačně na pokles relativní váhy zahraničního turismu měřené na zákadě srovnání vybraných položek běžného účtu platební bilance. Ačkoliv příjmy z turismu i výdaje na pasivní turismus měly (až na určité výjimky) absolutně rosoucí tendenci, tempo exportu a importu jiných položek běžného účtu bylo vyšší, takže export a import turismu relativně ztrácí [5]. Zajímavý pohled na turismus ukazuje jeho podíl na příjmech a výdajích v teritoriálním členění. Tabulka 4 srovnává export a import turismu se sousedními zeměmi České republiky. U dvou zemí Polsko a Rakousko dochází k zápornému saldu turismu. Polsko vykazuje také záporné saldo u položky zboží. Evokuje to k vytváření závěrů, že polský nákupní turismus přitahuje stále mnoho českých turistů. Nicméně nemůžeme si myslet, že příjezdy českých turistů zapříčinily záporné saldo u položky zboží obzvláště, pokud je ekvivalent importu či exportu turismu vůči zboží 4%. Rakousko oproti tomu vykazuje záporné saldo služeb. V tomto případě se turismus podílí z poloviny na tvorbě záporného salda služeb spolu s položkou ostatní služby. 372
374 TAB. 4: Srovnání exportu služeb turismu vůči vybraným partnerům České republiky v roce 2012 (mil. CZK) Země/ skupina zemí Zboží Služby Turismus svět % podíl turismu na službách % ekvivalent turismus/zboží vývoz , , ,0 32% 5% dovoz , , ,4 22% 3% saldo , , ,6 x x EU-27 vývoz , , ,8 33% 5% dovoz , , ,5 25% 4% saldo , , ,3 x x Německo vývoz , , ,1 47% 6% dovoz , , ,9 23% 3% saldo , , ,2 x x Polsko vývoz , , ,0 39% 4% dovoz , , ,9 53% 4% saldo , , ,9 x x Slovensko vývoz , , ,6 22% 4% dovoz , , ,0 29% 5% saldo , , ,6 x x Rakousko vývoz , , ,2 34% 5% dovoz , , ,5 39% 9% saldo , , ,2 x x Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ČNB [2] Závěr Z analýzy vyplynulo, že turismus je významným odvětvím služeb, které se podílí na tvorbě vyrovnané platební bilance. Nicméně v porovnání s devizovými příjmy za zboží hraje v platební bilanci spíše nevýznamnou roli. Ukázalo se, že v samotném odvětví služeb hraje turismus stále menší roli. To je dáno rostoucím poměrem ostatních služeb na úkor turismu, protože v absolutním vyjádření můžeme stále mluvit o nárůstu turismu zachyceném v běžném účtu platební bilance. Podle běžného účtu platební bilance je Česká republika příjmovou zemí pro většinu států ze zkoumaného vzorku. Vysílací zemí je ČR pouze v relaci s Francií, Polskem a Rakouskem. Z pohledu platební bilance vychází turismus jako obor s malým vlivem na ekonomiku státu. Analýza se zabývala přímým vlivem turismu na platební bilanci. Jeho působení není jednoznačně založeno pouze na ekonomických základech a taktéž není zachyceno pouze v běžném účtu 373
375 platební bilance. Proto je nutné při tvorbě závěrů týkajících se působení turismu na ekonomiku sátu vzít v potaz i další vlivy a jejich monitoring. Literatura: [1] CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika: základní nárys a nový vývoj. 1. vyd. Praha: ETC Publishing, 1997, 257 s. Manager - podnikatel (ETC Publishing). ISBN [2] ČNB Statistika běžného účtu platební balance v teritoriálním členění [online]. c [citováno dne ]. Dostupné na www: < _tc/>. [3] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN [4] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN [5] PALATKOVÁ, M & ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN [6] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. ISBN
376 DPH JAKO VÝZNAMNÝ ZDROJ VEŘEJNÝCH PŘÍJMŮ VAT AS A SIGNIFICANT SOURCE OF GOVERNMENT REVENUE Jana Janoušková, Šárka Sobotovičová Slezská univerzita v Opavě janouskova@opf.slu.cz, sobotovicova@opf.slu.cz Klíčová slova: daň z přidané hodnoty daňový mix inkaso DPH sazba daně Key words: value added tax tax mix collection of tax tax rate Abstract: This article deals with the tax collections development in the Czech Republic, comparison of selected indicators since 1993 and the analysis of their dependence which is determined on the basis of the correlation matrix. There is a growing trend in VAT collection with the exception of 2009 and the collection is significantly affected by both changes in tax rates, as well as by the movements of goods and services between the rates. According to the analysis findings, the strong correlation between VAT as percentage of total taxation and reduced rate and also between VAT as percentage of total taxation and VAT collection was confirmed. In relation to the VAT collection was also found strong correlation with a reduced rate and a strong negative correlation with a standard rate. Úvod Daň z přidané hodnoty je charakterizována jako všeobecná nepřímá obratová neduplicitní daň uvalená na koncovou spotřebu zboží a služeb, která je jedinou povolenou všeobecnou daní ze spotřeby v zemích Evropské unie [4]. V České republice byla daň z přidané hodnoty zavedena v roce 1993 a nahradila daň z obratu. Záměrem bylo zajištění stabilního a dostatečného příjmu do státního rozpočtu při současném udržení sociální rovnováhy ve společnosti, neboť se jedná o daň postihující spotřebu, která má dopad na všechny sociální vrstvy. Předmětem daně z přidané hodnoty byla veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, 375
377 pokud zákon nestanovil jinak. Nový zákon, který začal platit ke dni vstupu ČR do EU, přinesl především podstatnou změnu systému uplatňování DPH v rámci dodávek zboží a služeb uskutečněných mezi subjekty usazenými v členských státech. 1. Inkaso daně z přidané hodnoty v ČR Vývoj podílu daně z přidané hodnoty v rámci daňového mixu v ČR je uveden v následujícím grafu. Z uvedených údajů je zřejmé, že podíl DPH se zvýšil od roku 1995 z 16,8 % na 20,4 % z celkových daňových příjmů (včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění). Celkově se daňové příjmy zvýšily z 545 mld. na mld. Kč, což představuje 245,3 %. Výnosy daně z přidané hodnoty zaznamenaly vyšší tempo růstu a zvýšily se téměř trojnásobně. GRAF 1: Daňový mix v ČR v letech 1995 až 2012 Zdroj: vlastní zpracování [2] Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty včetně základních rysů dynamiky časové řady, jako je absolutní přírůstek a koeficient růstu jsou uvedeny v tabulce č. 1. Absolutní přírůstek (diferenci prvního řádu) byl vypočten podle vzorce 1:, t = 2,3, n (1) kde: y t je hodnota inkasa DPH v roce t a y t-1 je hodnota inkasa DPH v roce t
378 Koeficient růstu udává, o kolik procent vzrostla hodnota časové řady v daném časovém okamžiku oproti období v předchozím časovém okamžiku, byl vypočten podle vzorce 2:, t = 2,3, n (2) TAB. 1.: Inkaso DPH v letech 1993 až 2012 Rok Výnosy DPH (v Absolutní přírůstky Koef. růstu Rok Výnosy DPH (v Absolutní přírůstky Koef. růstu mil. Kč) (v mil. Kč) mil. Kč) (v mil. Kč) , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,010 Zdroj: vlastní zpracování [1] Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, že výnosy mají neustále rostoucí tendenci s výjimkou roku 2009, kdy se projevil vliv ekonomické recese, která ovlivnila nízkou konečnou spotřebu domácností a vlády. Nejvyšší absolutní přírůstek byl dosažen v roce 2005, když se do výnosů plně promítly změny, které byly provedeny v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Tyto legislativní změny ovlivnily inkaso daně již v roce 2004 i přesto, že vstoupily v platnost až v květnu. V následující tabulce č. 2 je provedena statistická deskripce vývoje inkasa DPH v letech 1993 až Výnosy DPH se od roku 1993 zvýšily o mil. Kč a dosahují 360 % výnosů z roku Průměrná výše ročního výnosu je mil. Kč. 377
379 TAB. 2.: Statistická deskripce vývoje inkasa DPH v letech 1993 až 2012 Střední hodnota ,7821 Šikmost 0, Chyba střední hodnoty 15122,85593 Rozdíl maxima a minima ,6013 Medián ,5 Minimum 77103,8 Směrodatná odchylka 67631,46774 Maximum ,4013 Rozptyl výběru Součet ,642 Špičatost -1, Počet 20 Zdroj: vlastní zpracování 2. Sazby daně z přidané hodnoty v ČR V době zavedení daně z přidané hodnoty v České republice byla uplatňována základní sazba daně ve výši 23 % a snížená sazba daně ve výši 5 %. V tabulce č. 3 je uveden vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v České republice od jejího zavedení až po současnost. TAB. 3.: Vývoj sazeb daně v České republice Období Snížená sazba daně Základní sazba daně Od Zdroj: vlastní zpracování, [5] a [6] Z uvedeného přehledu změn je patrné, že nejprve docházelo ke snižování základní sazby daně a to zejména s cílem postupného sbližování sazeb daně. Z důvodu nutnosti konsolidovat veřejné finance došlo v roce 2008 ke zvýšení snížené sazby daně. V rámci protikrizového opatření byla od 1. ledna 2010 zvýšena jak snížená, tak i základní sazba daně a trend zvyšování sazeb daně pokračuje až do současnosti. Průměrná základní sazba daně v členských státech EU v roce zavedení byla 16 %. Česká republika zavedla DPH se základní sazbou daně o 7 % vyšší, než byl průměr v členských státech [3]. 378
380 Průměrná snížená sazba daně v členských státech EU v roce zavedení byla 4,3 %. Snížená sazba daně v České republice byla v roce zavedení nad průměrem EU. Změny snížené sazby daně mají za následek především zvýšení cen potravin a tím snížení reálných příjmů domácností. 3. Závislost vybraných ukazatelů V následující korelační matici (tabulka č. 4) jsou prezentovány výsledky závislosti ukazatelů výnosy DPH jako procento z daňových výnosů, inkaso DPH, základní sazba a snížená sazba daně. Měření síly lineární závislosti bylo počítáno podle Pearsonova korelačního koeficientu, který je vyjádřen vzorcem 3: (3) TAB. 4.: Korelační matice vybraných ukazatelů DPH k daň.výnosům Inkaso DPH ZS SS DPH k daňovým výnosům 1 Inkaso 0, Základní sazba (ZS) -0,6460-0, Snížená sazba (SS) 0,8363 0,7497-0, Zdroj: vlastní zpracování GRAF 2.: Závislost mezi inkasem DPH a výnosy DPH k celkovým daň. výnosům Inkaso DPH y = 42959x R² = 0,6162 DPH % daňových výnosů Zdroj: vlastní zpracování 379
381 Silná závislost v souvislosti s výnosy DPH k celkovým daňovým výnosům byla prokázána u inkasa DPH a snížené sazby daně. Ve vztahu k inkasu DPH byla dále zjištěna silná závislost u snížené sazby a silná negativní závislost u základní sazby daně. V ČR se s výjimkou roku 2009 zvyšuje inkaso DPH a současně také rostou celkové daňové výnosy. Jelikož tempo růstu inkasa DPH je vyšší než tempo růstu celkových daňových příjmů, zvyšuje se (s výjimkou let 2006 a 2007) také podíl DPH na celkových daňových výnosech jak vyplývá z grafu 2. Silná negativní závislost byla zjištěna mezi inkasem DPH a základní sazbou daně jak je uvedeno v obrázku 3. Tato skutečnost je ovlivněna zejména tím, že do roku 2009 docházelo ke snižování základní sazby daně a současně k růstu inkasa DPH. Výše inkasa DPH je kromě sazby daně ovlivněno také přesuny jednotlivých druhů zboží a služeb mezi sazbami. Obrácená situace (a také silná závislost) byla u snížené sazby daně, která byla do roku 2007 ve výši 5 % a od roku 2008 rostla a současně se zvyšovalo také inkaso DPH. GRAF 3.: Závislost mezi základní sazbou daně a inkasem DPH Základní sazba daně y = -2E-05x + 24,275 R² = 0,7218 Inkaso DPH Zdroj: vlastní zpracování Závěr Spotřební zdanění a zejména daň z přidané hodnoty, je jedním z nejvýznamnějších zdrojů státního rozpočtu. Úloha daně z přidané hodnoty obzvláště v období ekonomické krize je signifikantní. V souvislosti s nutností konsolidace veřejných financí stát přijímá taková opatření, která jsou jednoduchá na zavedení, zaručí potřebný výnos a současně jsou v souladu s dlouhodobou daňovou politikou, tj. přesouvání daňové zátěže z důchodových daní do ze spotřeby. Tím dochází ke zvyšování nepřímého zdanění obyvatelstva, například zvýšením sazeb daně, které kvůli regresivnímu charakteru DPH 380
382 dopadne zejména na obyvatelstvo s nižšími příjmy (v relativním srovnání s vysoko příjmovými skupinami). Výnosy daně z přidané hodnoty jsou kromě sazeb daně také významně ovlivňovány přesuny jednotlivých druhů zboží a služeb mezi sazbami a také výší základu daně. Ačkoliv jsou daňové výnosy ovlivňovány i mnoha dalšími faktory, komparativní analýza ukázala silnou závislost mezi většinou zkoumaných ukazatelů, avšak důležitá je také interakce mezi nimi. Jednou z možností, jak zajistit vyšší výnosy z DPH bez zvyšování základní sazby daně je zvýšení výkonnosti daně. Výkonnost daně z přidané hodnoty lze zlepšit rozšířením plnění, která jsou předmětem daně, omezenějším používáním snížených sazeb a osvobození od daně, efektivnější daňovou správou a řádným dodržováním zákona. Poděkování: Tento článek vznikl v rámci projektu Inovace studijních programů na Slezské univerzitě v Opavě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, číslo projektu CZ.1.07/2.200/ Literatura: [1] FINANČNÍ SPRÁVA. Údaje z výběru daní. [online]. Praha: Finanční správa [vid. 12. srpna 2013]. Dostupné z: [2] MFČR. Fiskální výhled ČR - květen [online]. Praha: MFČR [vid. 12. srpna 2013]. Dostupné z: [3] SOBOTOVIČOVÁ Š., Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v České republice. In: Sborník a [CD-ROM] II. Mezinárodní vědecké konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků. Karviná: SU OPF, s. ISBN [4] ŠIROKÝ, J., BLECHOVÁ, B. Is the increasing of the Value Added tax Rates the Consequence of Economic Crisis? Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ISBN [5] Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platných předpisů [6] Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 381
383 MANAŽERSKÁ HRA DEMOSTRUJÍCÍ PRINCIPY METODY 5S MANAGERIAL GAME DEMOSTRATING 5S METHOD PRINCIPLE Martin Januška, Radim Špicar Západočeská univerzita v Plzni mjanuska@kpm.zcu.cz Klíčová slova: manažerské hry 5S štíhlý management Key words: managerial games 5S lean management Abstract: The present article deals with the use of managerial games demonstrating the principle of the 5S method in teaching. The article describes the game and discusses the benefits of using managerial games and comparing the results of university students and employees who have played these games for corporate training. Lean management applies methods directly in to practice and therefore these methods are simple to simulate and understand in form of the game. Using managerial games is a very effective learning process because players can test their theoretical knowledge and directly compare them with practical experience. According to the results of surveys awarded at the end of the course almost all participants value the usage of management games in learning very positive. Úvod Předkládaný článek se zabývá využitím manažerských her pro výuku principů štíhlého managementu. Konkrétně se tento článek zabývá hrou 5S number game, která má za cíl prakticky předvést přínosy zavedení metodiky 5S v podniku. V článku je popisována hra a jakým způsobem hru do výuky aplikovat. Dále jsou popisovány výsledky, kterých studenti dosáhli a vyhodnoceny časy a ohlas studentů. Hra je zavedena na cvičeních v rámci předmětu operativní management podniku na Západočeské univerzitě v Plzni (dále jen OMP a ZČU) a v rámci školení zaměstnanců firem. 382
384 1. Využití manažerských her ve výuce operativního managementu V rámci výuky předmětu OMP na ZČU se v praktických cvičeních používá soubor manažerských her určený k demonstraci štíhlých principů. Konkrétně se jedná o hru Kanban bar zaměřenou na demonstraci metody Kanban, principů tlaku a tahu a významnosti a problémy spojenými s držením zásob [1]. Dále se pro výuku používá hra Frog factory, která simuluje výrobní linku a slouží k demonstraci tlačných a tažných principů, významnosti školení zaměstnanců a variability poptávky trhu [2]. Jako poslední se používá hra 5S number game, která je popsána v tomto článku. Za zmínku určitě stojí portál leansimulations.org [4], který se zabývá právě využitím manažerských her pro výuku štíhlých principů. Cílem štíhlého managementu je redukovat plýtvání ve všech podnikových procesech v jakékoliv jeho formě a tím tedy zvyšovat efektivitu. Například podle autorů Košturiak a Frolík [5] je štíhlá výroba definována takto: Způsob organizační změny, který je nejčastěji spojen s cílem zvýšení zisku. Toho je možné dosáhnout zaměřením se na snížení nákladů 2. Hra 5S, popis a postup Popisovaná hra demonstrující metodu 5S vychází z hry 5S number game, která je dostupná na portálu lean.org [3]. Autoři tuto hru přeložili do českého jazyka, dopracovali a rozšířili pro použití v rámci univerzitní výuky. Následně jí testovali i v rámci školení zaměstnanců. Pro realizaci hry je potřeba vytisknout připravené obrázky a mít k dispozici projektor nebo hodiny. První kolo Po několika zkušebních bězích se nejvíce osvědčilo hru začínat bez jakéhokoliv teoretického úvodu do metody 5S. Účastníkům se rozdá první obrázek, viz obr. 1., jehož účelem je simulovat výrobní prostor bez jakéhokoliv uspořádání. Účastníci dostanou úkol realizovat výrobní proces výrobku, který je simulován postupným přeškrtáním číselné řady 1 až 50. Zároveň se pustí stopky s tím, že si účastníci mají zaznamet čas, jak dlouho jim to trvalo. První problémy s kvalitou viz pravá polovina obr. 1. se objeví hned ze začátku kde není jasné, jestli číslo 3 4 je špatně napsané 34 s mezerou nebo jestli je možné škrtnout 3 a 4. Odpověď na dotaz co s tím je jednoduchá a to, že se musí sami rozhodnout jak s tím naloží a že pokud jim posléze bude číslo chybět, ať se ho zapíší stranou jako neshodu 383
385 a pokračují v procesu. Jde o to že by se to následně v praxi muselo řešit stejně jako když se objeví problém s kvalitou a nepoužitelností vstupního materiálu ve výrobě. Další problém je v identifikaci čísla 6 a 9. Samozřejmě tento problém je i u čísel 66, 68, 86, 89, 98 a 99. Demonstruje důležitost využití 5S pro vizuální kontrolu. Následuje problém s tím, že je na obrázku několik sedmiček. Ovšem pro ukázkouvý proces stačí pouze jedna. Na tomto se demonstruje pozdeji přínos metody 5S pro redukci plýtvání zásobami. Další problém se kterým se účastníci setkají je, že číslo 13 a následně několik dalších čísel je přetištěné jiným číslem a je ho tedy velice težké najít. 5S zrychluje procesy a zkracuje prostoje způsobené hledáním nástrojů a materiálu. Účastníkům je řečeno, že jim můžou chybět až 3 čísla a že tente jev nastene až v intervalu Chybý potom čísla 38 a 44 a případně číslo 34 podle toho, jesli ho na začátku využili místo 3 a 4, či nikoliv. OBR. 1: První list cvičení, problémy s kvalitou Zdroj: vlastní zpracování podle [3] Po skončení prvního kola následuje diskuze na téma potenciálních zlepšení simulovaného procesu. První kolo trvá podle zkušeností od 7 do 15 minut, přičemž průměrná doba zpracování je cca 12 minut. Účastníci se většinou sami bez problémů doberou k řešení které je vhodné aplikovat. V rámci výuky je jim tedy představeno jak se na tuto problematiku kouká metoda 5S. Druhé kolo Následuje zavedení prvního kroku z metody 5S. SEIRI úklid - Zjistit, které věci jsou na pracovišti zbytečné, a odstranit je (díly, zařízení, nástroje, dokumenty apod.) 384
386 V simulovaném případě se jedná o odstranění všech čísel, která nejsou nezbytná pro vytvoření číselné řady 1-50 viz obr. 2. OBR. 2: Druhý list cvičení Zdroj: vlastní zpracování podle [3] Druhé kolo trvá podle zkušeností 2-5 minut, přičemž průměrná doba je cca 3,5 minuty. Následuje debata, kde se poukazuje, že již částečné zavedení 5S přináší ohromnou časovou úsporu. Účastníci dále argumentují nutností čísla standardizovat a srovnat. V dalších kolech již hra pokračuje pouze formou debaty a účastníkům se již žádné papíry nerozdávají. Následuje zavedení dalšího kroku metody 5S. SETION uspořádání - Narovnat jednotlivé předměty blízko místa, kde jsou třeba. Stanovit meze množství na dílně. SEISO čistota - Čistota je druh kontroly. Odstranit špínu, prach a odpady. Zajistit, aby se nástroje, zařízení a pracoviště jen leskly. OBR. 3: Uspořádání, standardizace Zdroj: vlastní zpracování podle [3] 385
387 Na obr. 3 je vidět v horní části výhoda uspořádání dílů respektive nástrojů v procesu. V takto uspořádaném procesu již není problém škrtnout řadu čísel 1-50 během deseti sekund. SEIKETSU standardizace Standardizovat postupy 5S a zapracovat je do běžných pracovních postupů, aby se z nich stala běžná pracovní náplň. SHITSUKE disciplína - Pracovat podle standardů, používat ochranné pomůcky a v první řadě vynucovat dodržování principů 5S. Následuje výklad na nutnost standardizace, kde se dá v případě, že je dost času využít další z manažerských a to hra standartní prasátko [6], demonstrující přínosy a funkci standardizace. OBR. 4: Vizuální kontrola kvality Zdroj: vlastní zpracování Na obr. 4 je demonstrováno, že při vhodném použití vizualizace pracovního místa jsou případné problémy s kvalitou detekovatelné v řádu sekund, kdyžto najít je na obr. 1 by bylo v řádu desítek minut. Po posledním kole následuje diskuze na téma 5S, kde studenti vidí přínosy této metody, případně kde by se dala využít na pracovišti školených zaměstnanců. 3. Metoda 5S Metoda 5S je dle názoru autorů jednou z nejefektivnějších jednorázových metod zlepšování co se týče poměru náklady na implementaci a přínosy. Metoda při správném zavedení přináší následující benefity a jako sekundární benefit zvyšuje bezpečnost práce a zlepšuje pracovní prostředí: 386
388 Zvýšení kvality Správné uspořádání materiálu a nástrojů snižuje počet chyb a zlepšuje opakovatelnost procesů. Umožňuje pracovníkům na první pohled vidět, co mají dělat pro zajištění kvality a zajišťuje viditelnost problémů a tím možnost jejich řešení. Snížení nákladů Zkracuje čas přecházení, odstraňuje hledání dílů, uvolňuje podlahovou plochu a šetří místo tím, že odstraňuje vše, co není potřebné. Situace nedostatečných nebo nadměrných zásob jsou rozeznány a zřetelně signalizovány. Podporuje rychlou přípravu, pružnost, jednoduchost, hospodaření s prostorem. Závěr Závěrem lze říci, že manažerské hry jsou velice efektivním nástrojem na podporu výuky a jsou vnímány velice pozitivně jak ze strany univerzitních studentů, tak ze strany zaměstnanců v rámci podnikových kurzů. Zaměstnanci firem mají bohatší zkušenosti s praktickou aplikací a je to vidět i v následných diskuzích na toto téma, ale chybí jim často teoretické vědomosti. Na druhou stranu studenti mají dostatečné teoretické základy, ale mnohdy jim chybí zkušenosti z praktické realizace. Manažerské hry jsou výborným doplňkem výuky a autoři jejich využití doporučují. V případě zájmu o využití výukových materiálů je možné autory kontaktovat, případně využít odkazy zmíněné v textu. Literatura: [1] ŠRÁMKOVÁ, B., FIEDLER, L., JANUŠKA, M., KUDRNA, J., ŠŤASTNÁ, L. Kanban Principle Training Game "Kanban Bar". In Advances in Sustainable and Competitive Manufacturing Systems. Heidelberg: Springer, s ISBN , ISSN [2] JANUŠKA, M., KUDRNA, J. Utilization of free lean games in education and comparison of results in business and academic field. In Recent Researches in Applied Economics & Management. Business Administration and Financial Management - Volume 1. Athens: WSEAS Press, s ISBN , ISSN X 387
389 [3] 5S number game (cited ) GAME.PPT [4] List of free lean games. Portal leansimulations.org (cited ) [5] KOŠTURIAK, J. a Z. FROLÍK. Štíhlý a inovativní podnik. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 237 s. ISBN [6] Kanban Cody, Standard Pork, (cited ) 388
390 FINANCE A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH FINANCE AND ADULT EDUCATION Iva Jedličková, Pavel Jedlička Univerzita Hradec Králové iva.jedlickova@uhk.cz, pavel.jedlicka@uhk.cz Klíčová slova: vzdělávání dospělých finanční gramotnost grantová podpora vzdělávání bariéry ve vzdělávání Key words: adult education financial literacy grant support of education barriers in education Abstract: This paper is focused on the role of finance in adult education as an important part of lifelong learning. This role is connected with the current understanding of important educational topics, with supporting of educational activities for adults and with the attitudes of adults towards learning opportunities. In all mentioned aspects the finance is of great importance: financial literacy has become one of the most frequent topics in adult education, financial support through the operational programmes of European Social Fund has significantly changed the current world of adult education, finance is the strongest barrier for non-participation of Czech adults in non-formal education. Úvod Vzdělávání v dospělosti je v kontextu směřování k učící se společnosti považováno za samozřejmou součást života člověka v 21. století. Idea celoživotního učení sice není nikterak novým konstatováním (jak je možno doložit známým výrokem Jana Amose Komenského Každý věk je určen k učení a tytéž meze jsou člověku dány pro život a pro učení. [1]), avšak naléhavost, s jakou je téma celoživotního učení nastolováno od konce 20. století v národních i nadnárodních dokumentech ke vzdělávací politice, je nepřehlédnutelná. Současný svět vzdělávání dospělých je velmi dynamický a charakterizuje jej několik silných vývojových trendů. K nim patří zejména velký kvantitativní rozvoj a obsahová 389
391 dynamičnost (další trendy týkající se například výukových metod a forem atd. zůstanou stranou pozornosti tohoto příspěvku). V obou uvedených vývojových trendech, tedy kvantitativním rozvoji i obsahových proměnách, představují finance důležité téma, a proto budou předmětem bližší charakteristiky; zejména v českém prostředí ovšem vystupují finance rovněž jako podstatný determinant účasti dospělých ve vzdělávání, a proto bude rovněž tomuto aspektu věnována pozornost. 1. Finance jako téma vzdělávání dospělých Obsahová dynamičnost, tedy proměna obsahu vzdělávání dospělých, je významnou charakteristikou vzdělávání dospělých na přelomu století. Neznamená to sice, že tradiční témata zájmového či občanského vzdělávání dospělých, jako jsou cizí jazyky nebo dějiny kultury apod., přestávají být vyhledávána a nabízena, rozhodně je však nepřehlédnutelné, že vývoj společnosti posledních desetiletí nastolil některá zcela nová témata vzdělávání dospělých. Je to očividně proto, že nové vědomosti a dovednosti, které dospělý člověk dříve (a vlastně nepříliš dávno) nepotřeboval, patří k tak samozřejmé vybavenosti současnosti, že jejich získání či doplnění je nezbytné. Jedním z takových (a to velmi silných) témat je potřeba orientace ve světě financí. Frekventovaný pojem finanční gramotnosti je stále častěji nastolován v souvislosti s potřebou aktualizovat vzdělávací kurikulum už na základní a střední škole, jak o tom svědčí například iniciativy ministerstva financí na jedné straně a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na straně druhé: výslednicí těchto iniciativ je například také nový akcent přikládaný finanční gramotnosti v kurikulárních dokumentech, například Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Současný dospělý člověk ovšem neměl ve své první vzdělávací cestě (povinném vzdělávání a na ně navazující první profesní přípravě) takovou vzdělávací příležitost, a tak se právě problematika finanční gramotnosti jako tématu vzdělávání dospělých stává dalším výrazným dokladem toho, jak vzdělávání v dospělosti naplňuje kompenzační funkci celoživotního učení, tedy je příležitostí k odstraňování nebo alespoň zmírňování vzdělávacího deficitu z dětství a mládí. 390
392 K cílové skupině dospělých se v problematice finanční gramotnosti obracejí vzdělávací subjekty různého typu, od bankovních institucí až k občanským sdružením. Zákonitě není finanční gramotnost dospělých vzdělávací prioritou škol; výjimku v tomto ohledu představují vysoké školy, které tuto problematiku zařadily do své vzdělávací nabídky ve svých univerzitách třetího věku jako programu celoživotního vzdělávání určeného seniorské (v některých případech i předseniorské) populaci. Tím by ovšem neměl být výčet subjektů reagujících na aktuální potřebu občanského vzdělávání dospělých vyčerpán, rozhodně dosud nenaplňují svoji roli v oblasti občanského vzdělávání dospělých veřejnoprávní média. (Vzhledem k rozdílné edukační účinnosti rozhlasového a televizního vysílání je třeba litovat především nevyužitého edukačního potenciálu veřejnoprávní televize, a to i přes některé dílčí pokusy v posledních letech.) Ve směřování k finanční gramotnosti dospělé populace bude rozhodně zapotřebí hledat další, nové impulsy, neboť dosud využívané metody a formy výuky nepřinášejí očekávaný edukační výsledek. Sociálně patologické jevy související s absencí finanční gramotnosti dospělých jsou příliš častým mediálním tématem, a tedy jednoznačným dokladem naléhavosti tohoto konstatování. 2. Finance jako iniciátor rozvoje vzdělávání dospělých Ve spojení financí a rozvoje vzdělávání dospělých je možné vidět různorodou souvislost. Pro současný svět vzdělávání dospělých přinejmenším ve středoevropském regionu je však zapotřebí zdůraznit především fakt, že dosud nikdy nebylo vzdělávání dospělých podpořeno tak velkými finančními prostředky, jako je tomu nyní. Značný kvantitativní rozvoj vzdělávání dospělých, obecně zaznamenatelný v celosvětovém měřítku od devadesátých let dvacátého století, byl ještě umocněn jednoznačnými rozvojovými impulsy, které představovaly a stále představují operační programy Evropského sociálního fondu. V České republice se jedná zejména o Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) v programovacím období let 2004 až 2006 s alokovanou částkou 318,8 mil. EUR z EU a 103,6 mil. EUR ze státního rozpočtu ČR nebo Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) v programovacím období 2007 až [srov. 2, nestr.] (Obdobné operační programy jako nástroje podpory rozvoje lidských zdrojů jsou samozřejmě realizovány v dalších zemích.) 391
393 TAB. 1: Finanční prostředky vybraných operačních programů podpory vzdělávání v České republice (v EUR) Zdroj financování OP RLZ OP LZZ OP VK EU veřejné zdroje ČR celkem Zdroj: vlastní výpočet podle [2] Údaje uvedené v tabulce představují pro Operační program Rozvoj lidských zdrojů konečné částky (neboť jde o ukončené programovací období 2004 až 2006), pro operační programy současného programovacího období pak částky předpokládané, plánované (realizace všech projektů dosud nebyla ukončena, včetně jejich financování, proto ještě nelze uvést konečné částky). Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je na cílovou skupinu dospělých vzdělávaných zaměřen jen zčásti, proto prostředky alokované v tomto operačním programu nejsou určeny výlučně pro vzdělávání dospělých. Kromě těchto uvedených operačních programů byly projekty zaměřené na vzdělávání dospělých realizovány ještě v několika dalších operačních programech. Masívní finanční podpora vzdělávání dospělých, jak ji umožňují výše uvedené (i další) operační programy Evropského sociálního fondu, způsobila ještě výraznější kvantitativní rozvoj vzdělávacích příležitostí pro dospělé, než jaký byl v devadesátých letech minulého století. Vzdělávání dospělých, jak je ze zaměření operačních programů (i jejich názvů) zřejmé, nejpočetněji podporující kvalitní (nové nebo vyšší) profesní uplatnění vzdělávaných, nabylo s vyhlášením jednotlivých výzev operačních programů na důležitosti: zaměstnavatelské subjekty jakékoli velikosti, charakteristiky a zaměření záhy identifikovaly tuto příležitost pro profesní rozvoj vlastních pracovníků. Pro realizaci těchto vzdělávacích projektů vznikla rovněž řada nových vzdělávacích institucí. 392
394 Jakkoli je v předchozích konstatováních obsaženo pozitivní nahlížení na aktuální rozvoj světa vzdělávání dospělých umožněný grantovou podporou prostřednictvím operačních programů Evropského sociálního fondu, nelze přehlédnout, že také v tomto případě má mince i svou rubovou stranu: profesní a další profesní vzdělávání vybraných cílových skupin dospělých má takto nesouměřitelnou konkurenční výhodu jiné oblasti vzdělávání dospělých, jiné cílové skupiny dospělých vzdělávaných, jiné instituce vzdělávající dospělé takovou masívní finanční podporu nemají, část světa vzdělávání dospělých se tedy realizuje ve zcela jiných finančních a organizačních parametrech. Ani adresáti vzdělávací nabídky účastníci vzdělávacích akcí nejsou ve srovnatelné situaci: na jedné straně vzdělávací příležitosti s nulovým účastnickým poplatkem (a s jistým rozměrem materiální podpory při účasti na vzdělávací akci, například úhrady jízdného apod.), na druhé straně klasická verze vzdělávací akce s účastnickým poplatkem, jehož výše je výsledkem kalkulace nákladů na vzdělávací akci a počtu účastníků ve výukové skupině. Tato nerovnost dopadající na realizaci vzdělávacích akcí z pohledu zadavatelů, organizátorů i účastníků vede k nebezpečné deformaci světa vzdělávání dospělých. 3. Finance jako determinant účasti dospělých ve vzdělávání Souvislost finančního rámce přípravy a realizace vzdělávací akce s mírou využití vzdělávacích příležitostí potenciálními účastníky vzdělávání by neměla být opomíjena. Představuje totiž závažný determinant účasti dospělých ve vzdělávání, jak o tom svědčí výsledky empirických šetření realizovaných v národním měřítku i v mezinárodním srovnání. Z výzkumů realizovaných v národním měřítku je namístě uvést především obsáhlý výzkum Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje týmu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vedeného Miladou Rabušicovou. Z dat té části výzkumu, která mapuje bariéry ve vzdělávání dospělých, vyplývá, že momentální nedostatek finančních prostředků potřebných pro vstup do neformálního vzdělávání je nejen nejsilnějším důvodem neúčasti ve vzdělávání v rámci tzv. situačních bariér (vedle bariér institucionálních a osobnostních), ba co více, je nejčastěji uváděným důvodem neúčasti vůbec uvedlo jej 53% respondentů neparticipujících na vzdělávání. [srov. 3, ] 393
395 Toto konstatování respondentů není nijak výjimečné v kontextu jiných realizovaných šetření v národním měřítku (ovšem menšího rozsahu než uvedený výzkum Rabušicové a spolupracovníků): čeští dospělí uvádějí nemožnost účastnit se vzdělávání z důvodu vysoké finanční náročnosti takřka tradičně. Zda je to skutečný důvod relativně nízkého podílu dospělé populace účastnící se vzdělávání (ve srovnání s respondenty srovnatelných zemí), nebo pouze důvod zástupný (třeba vzhledem k poměru obvyklé výše účastnických poplatků k průměrné mzdě apod.), je tématem ke zmapování a dalšímu zkoumání. Závěr Souvislost financí a vzdělávání dospělých je vícevrstevnatá a její pojmenování a charakteristiky vypovídají výrazně o aktuálních vývojových trendech vzdělávání dospělých: Zaprvé finance, přesněji finanční gramotnost, jako silné (přitom relativně nové) téma v neformálním vzdělávání a informálním učení dospělých dokládají jeho obsahovou dynamičnost. Zadruhé jsou finance rovněž podstatným iniciátorem dalšího kvantitativního rozvoje vzdělávání dospělých, a to zejména vzhledem k podněcující roli masívní grantové podpory, jak z ní těží část vzdělávání dospělých například v České republice v prvních desetiletích tohoto století. Konsekvence silné podpory vybraných segmentů vzdělávání dospělých pro edukační praxi dospělých jako celek je ovšem výzvou k podrobnější analýze, stejně jako třetí aspekt vztahu financí a vzdělávání v dospělosti, kterým je údajná finanční náročnost participace ve vzdělávání dospělých, jak ji jako bariéru účasti uvádějí v silné míře respondenti empirických šetření. Literatura: [1] KOMENSKÝ, J. A. De rerum humanarum emendatione consultatio catholica. Tomus 2, Pampediam, Panglottiam, Panorthosiam, Pannuthesiam. Praha: Academia, s. ISBN neuv. [2] Evropský sociální fond v ČR, 2013, [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. (eds.). Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN
396 VÝZNAM KULTURNÍCH ROZDÍLŮ V SYSTÉMECH ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI THE IMPORTANCE OF CULTURAL DIFFERENCES IN PERFORMANCE MANAGEMENT SYSTEMS Lucie Jelínková Univerzita Pardubice lucie.jelinkova@student.upce.cz Klíčová slova: výkonnost řízení měření systém kulturní rozdíly Key words: performance management measurement system cultural differences Abstract: Performance is an indicator of business success. Due to turbulent external environment, it is necessary to solve business performance systematically. The paper deals with attributes of corporate success in a turbulent business environment and measurement the effectiveness of their activities. It focuses on business performance and its measurement and management systems. It points to the need to take account of cultural differences in performance management systems due to advanced degree of globalization. The aim of the paper is to characterize the conditions for application of selected new trend in performance management systems in Czech enterprises based on foreign experience. Úvod Turbulentní podnikatelské prostředí přináší na začátku 21. století řadu nových výzev a změn. Úspěšnost podniku je dána také schopností rychlé reakce na tyto změny. Provázanost podniků napříč kontinenty díky globalizačním efektům neustále roste. Vzhledem k rostoucím nárokům se jeví současné systémy řízení výkonnosti používané v České republice v některých ohledech jako nedostatečné. Cílem příspěvku je identifikovat nový trend v systémech řízení výkonnosti využitelný v českých podnicích na základě zahraničních zkušeností. 395
397 Příspěvek byl zpracován na základě screeningu a rešerší českých i zahraničních tištěných i elektronických zdrojů včetně impaktovaných časopisů a komparace jednotlivých metod řízení výkonnosti. 1. Podnik v turbulentním prostředí Pro dnešní globalizovaný svět jsou charakteristické neustálé a rychle probíhající změny. Vliv těchto změn a dynamika jejich vývoje je patrná zejména v oblasti podnikatelského prostředí. Tento dynamický vývoj může být charakterizován např. těmito aspekty: rychlé tempo vědecko-technického pokroku, globalizace a celosvětová informační provázanost. Jako další výzvy 21. století, lze uvést rostoucí nároky na personální řízení a organizační změny, nové předpoklady strategického významu, informační revoluci, znalostní management a produktivitu znalostního pracovníka. [3] Klíčem k úspěchu je nejen na tyto změny či výzvy včas a dobře zareagovat, ale také umět se na ně připravit a dokázat je mnohdy s předstihem identifikovat. Mezi základní atributy úspěšného podnikání v turbulentním prostředí lze zařadit: marketingové předpoklady a plnění ekonomických cílů, technické a technologické předpoklady, lidské zdroje a kvalitní organizaci řízení, měnící se roli managementu. [4] Úspěšnost podniku lze také vyjádřit prostřednictvím efektivnosti jeho činnosti. Následující tabulka (TAB. 1) uvádí přehled současných metod měření efektivnosti. 396
398 TAB. 1: Přehled současných metod měření efektivnosti Metoda Charakteristika Výpočtový vztah Vyjádření efektivnosti poměrem Poměru výstupů výstupu a vstupu, nutná a vstupů konkretizace položek, efektivní = výstup/vstup kladný poměr výstupu a vstupu. Rozpočtu Sledování konkurence Efektivnost = každá přidaná koruna do rozpočtu musí přinést více jak jednu korunu na zisku. Sledování konkurence, absolutní báze orientace na konkrétní podnik; relativní báze orientace na celé odvětví. Poměru obratu Určení procentuální výše nákladů a jednotky na jednotku z obratu nebo prodeje. Efektivnost vyjadřuje pomocí Poměru pevné poměru určené pevné částky částky a stanovené podnikem a počtu jednotky prodaných/vyrobených jednotek. Potřeba stanovení reálného konkrétního a měřitelného cíle Úkol cíl a vymezení činnosti pro jeho splnění. Zdroj: upraveno podle [5] 2. Výkonnost a její měření a řízení zisk/ náklady Absolutní báze: výdaje daného podniku = výdaje konkurence Relativní báze: X procent ze zisku na náklady v daném odvětví výše obratu /počet jednotek pevná částka/počet jednotek Přínos ze splnění cíle/ /náklady vynaložené na jeho splnění Úspěšnost podniku se odvíjí od jeho výkonnosti. Výkonnost lze obecně definovat jako způsob, respektive průběh, jakým zkoumaný subjekt vykonává určitou činnost, na základě podobnosti s referenčním způsobem vykonání (průběhu) této činnosti. [8] Jakékoliv progresivní systémy řízení nemohou fungovat bez základní zpětné vazby poskytované systémy měření výkonnosti. [6] Za systém měření výkonnosti lze považovat každé konkrétní řešení procesu měření výkonnosti, které je založeno na systémovém přístupu. [8] Následující tabulka (TAB. 2) zachycuje vývoj systémů měření výkonnosti v čase. 397
399 TAB. 2: Vývoj systémů měření výkonnosti Rok Systém měření výkonnosti vytvoření Před 1980 ROI, ROE, ROCE 1980 The Economic Value Added Model EVA 1988 The Activity Based Costing ABC 1988 The Activity Based Management ABM 1988 The Strategic Measurement Analysis and Reporting Technique SMART 1990 The Customer Value Analysis CVA 1992 The Balanced Scorecard BSC 1998 The Integrated Performance Measurement Framework 1999 The European Foundation for Quality Management Model EFQM 2001 The Performance Prism PP 2006 The Performance, Development and Growth Benchmarking System Zdroj: [7] Řízení výkonnosti lze označit za kontinuální a pružný proces, který stanovuje, jak mají nejlépe účastníci spolupracovat, aby bylo dosaženo požadovaných výsledků. Systém se zaměřuje - spíše než na retrospektivní hodnocení výkonnosti - na budoucí plánování výkonu a zlepšení. [9] 3. Potřeba zohlednění kulturních odlišností v systémech řízení výkonnosti Systémy řízení výkonnosti jsou rozšířeny po celém světě. Provázanost jednotlivých zemí je díky globalizačním efektům patrná zejména v podnikatelském prostředí. Začíná se proto hovořit o univerzálním systému řízení výkonnosti, jako o novém globálním systému řízení výkonnosti. Univerzální systém řízení výkonnosti vychází z předimplementační fáze, fáze zavedení systému a výsledné fáze. [1] Za základních pět univerzálních principů řízení výkonnosti, které vedou k efektivnímu řízení výkonnosti bez ohledu na kulturní souvislosti, mohou být označeny následující principy: 1. Shoda mezi popisy pracovních míst a organizačními cíli. Tato shoda zajistí, že zaměstnanci budou moci svým chováním a výkony více přispět k dosažení cílů organizace, usnadní organizační změny a pomohou získat organizaci konkurenční výhodu. 2. Zajištění přiměřeného školení pro účastníky systému řízení výkonnosti. 398
400 3. Měření výkonu na základě měření chování zaměstnance a měření výsledků jeho práce na jednotlivých i kolektivních úrovních. 4. Poskytování zpětné vazby o výkonu. 5. Alokace odměn (hmotných i nehmotných). [1] Kulturní odlišnosti jednotlivých zemí světa ovšem ovlivňují, jakým způsobem jsou tyto systémy navrženy a propracovány, stejným způsobem je také značně ovlivněna jejich účinnost. Tento fakt potvrzuje i závěr ze studie provedené v 97 nadnárodních korporacích s dceřinými společnostmi v zemích východní Evropy. Z této studie vyplývá, že interpersonální aspekty jsou přizpůsobovány vždy kultuře v dané zemi. [2] Systémy řízení výkonnosti by měly být navrženy a realizovány s přihlédnutím k místním kulturním normám, a pokud se tyto normy změní, měl by se změnit i navržený systém. Jako kulturní dimenze, které jsou zvláště relevantní pro řízení výkonnosti, lze uvést následujících pět dimenzí: 1. individualismus kolektivismus (výsledky jednotlivců versus celé skupiny, lidé v individualistických zemích jako např. USA mají tendenci klást velký význam na individuální úspěchy, naopak lidé z kolektivistických zemí jako např. Čína kladou větší důraz na kolektivní úspěchy), 2. nerovnoměrné rozdělení moci (např. státy Mexiko, Čína, Irák, Rakousko, atd.), 3. vyhýbání se nejistotě (minimalizace nejistoty přes zákony, pravidla, bezpečnostní opatření, např. státy Francie, Německo, Japonsko), 4. mužskost - ženskost (rozdílné role a postavení ve společnosti podle pohlaví a převažujícího počtu osob daného pohlaví mužská/ženská společnost) gender management, 5. fatalismus (lidé s výbornou pracovní morálkou, disciplína každodenního života, např. státy Indie, Rusko). [1] Následující tabulka (TAB. 3) uvádí postupy a doporučení týkající se zohlednění kulturních odlišností v systémech řízení výkonnosti. 399
401 TAB. 3: Přehled osvědčených postupů a doporučení pro zahrnutí kulturních Univerzální řízení výkonnosti 1. Shoda mezi popisy pracovních míst a organizačními cíli. 2. Zajištění přiměřeného školení pro účastníky systému řízení výkonnosti. 3. Měření výkonu na základě měření chování zaměstnance a měření výsledků jeho práce na jednotlivých i kolektivních úrovních. 4. Poskytování zpětné vazby o výkonu 5. Alokace odměn (hmotných i nehmotných) rozdílů do systémů řízení výkonnosti Zdroj: upraveno podle [1] Příklad kulturní odlišnosti Vyvarování se nejistoty Nízká nerovnoměrnost rozdělení moci Velký podíl individualismu Vyvarování se nejistoty Vysoký počet žen (ženská společnost) Nízká nerovnoměrnost rozdělení moci Velký podíl fatalismu Velký podíl individualismu Velká nerovnoměrnost rozdělení moci Velký podíl kolektivismu Velký podíl kolektivismu Vyvarování se nejistoty Příklad zemí Japonsko, Německo, Francie Austrálie, Izrael, Dánsko Dánsko, Francie, Irsko Řecko, Belgie, Polsko, Maďarsko Švédsko, Norsko, Nizozemsko Finsko, Norsko, Německo Indie, Rusko, Mexiko USA, Velká Británie, Nizozemsko Čína, Mexiko, Irák Guatemala, Jižní Korea, Singapur, Čína Nigerie, Ekvádor Argentina, Portugalsko, Turecko Doporučení a osvědčené postupy Vytvořit a neustále revidovat vysoce konkrétní popisy pracovních míst. Povzbuzovat zaměstnance, aby byli aktivními účastníky v procesu vytváření popisů práce. Poskytovat školení na individuální bázi. Poskytovat vysoce standardizovaná, strukturovaná a off-the-job školení. Poskytovat vzdělávací programy, které obsahují možnosti pro mezilidskou interakci mezi účastníky. Poskytovat vzdělávací programy, které podporují aktivní účast trainee. Vyzdvihovat chování nad výsledky (ale měřit obojí). Vyzdvihovat výkon jednotlivce před kolektiv-ním výkonem (ale měřit obojí). Podporovat dohled, poskytovat zpětnou vazbu. Používat nekonfrontační a nepřímou řeč, nejlépe v neformálním prostředí. Vyvarovat se nespravedlivého odměňování. Poskytovat velmi jasný a podrobný popis, jaké typy chování a výsledky práce patří jednotlivci a kolektivní úrovni a povedou ke snazšímu rozhodování o odměně. 400
402 Závěr Jedním z nejvýznamnějších soudobých trendů v oblasti řízení výkonnosti je rostoucí potřeba zohlednění kulturních odlišností. Je to logický a nevyhnutelný krok ve vývoji těchto systémů v reakci na prohlubování globalizace. Pro podniky je výzvou a zároveň i nutnou změnou. V tomto příspěvku jsou charakterizována jednotlivá doporučení a osvědčené postupy, jakým způsobem reagovat na různé kulturní odlišnosti při vytváření systémů řízení výkonnosti na základě zahraničních zkušeností. Literatura: [1] AGUINIS, H., JOO H., GOTTFREDSON, R. K. Performance management universals: Think globally and act locally. In Business Horizons, 2012, pp [2] CLAUS, L., HAND, M. L. Customization decisions regarding performance management systems of multinational companies: An empirical view of Eastern European firms. In International Journal of Cross Cultural Management, 2009, pp [3] DRUCKER, P. F., MEDEK, P. Výzvy managementu pro 21. století. Praha: Management Press, ISBN X [4] KOLEKTIV: Úvodní posouzení PP. Praha: PA Consulting Group, 2004 [5] PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada, s ISBN [6] SOLAŘ, J. Rozbor výkonnosti firmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská s. ISBN [7] STŘÍTESKÁ, M., ZEMANOVÁ, B., JELÍNKOVÁ, L. Řízení výkonnosti v českých podnicích. In Nové trendy v podnikové ekonomice a managementu. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013 [8] WAGNER, J. Měření výkonnosti. Praha: Grada, s. ISBN [9] WAGNEROVÁ, I. Hodnocení a řízení výkonnosti. Praha: Grada s. ISBN
403 DIVERSITY MANAGEMENT- PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ APLIKACE ORGANIZACEMI V ČESKÉ REPUBLICE DIVERSITY MANAGEMENT- EXAMPLES OF SUCCESSFUL APPLICATION BY ORGANIZATIONS IN THE CZECH REPUBLIC Milena Jiřincová Západočeská univerzita v Plzni milenaj@kpm.zcu.cz Klíčová slova: diverzita diversity management případová studie Česká republika Key words: diversity diversity management case study Czech Republic Abstract: The main goal of this paper is to briefly introduce a new concept of diversity management, which begins to be used in the Czech Republic following the example of West and Nordic countries. First of all there is short theoretical background and there is also defined the current state of diversity and its utilization in the Czech Republic. Using the case study method, there are presented three best practices of utilization of diversity management by organizations in CR that are actively engaged in this area. The research includes organizations from different areas to better show the width of the possibility to use diversity management in the country. Úvod Moderní management se neustále vyvíjí a přichází se stále novými koncepty a možnostmi, které reagují na současnou ekonomickou situaci a trendy, situaci na trhu práce, politickou/legislativní situaci nebo na všeobecně rozšířený fenomén globalizace. Stejně jako v jiných oborech, i v managementu jsou klíčovým faktorem úspěchu inovace a neustálé zlepšování metod a postupů. V poslední době je stále více patrný obrat od tzv. tvrdých hodnot k hodnotám měkkým, a to jak v teorii, tak v praxi. Tento obrat je zřejmý zejména v oblasti lidských zdrojů a vnímání jejich důležitosti- viz rozvoj talent managementu, motivačních programů, péče o spokojenost zaměstnanců 402
404 apod. V posledních deseti letech se v České republice objevil zcela nový koncept managementu přejatý ze Spojených států a ze západních a severních evropských zemí, který úzce souvisí s globalizací, situací a vývojem na trhu práce, s demografickým vývojem, s legislativou a otázkami diskriminace. Tento koncept se v angličtině nazývá jako diversity management nebo také managing diversity a jeho smyslem je dodržování rovných příležitostí pro všechny potencionální i stávající zaměstnance, a to vše nad rámec legislativy za účelem dosažení mnoha výhod jako je lepší image podniku, větší spokojenost a výkonnost zaměstnanců nebo snazší přístup k zákazníkům a na nové trhy. Při zpracovávání tohoto příspěvku byla využita metoda desk research i field research. Pomocí rešerše literatury byl vytvořen stručný teoretický rámec shrnující historii a základní uchopení pojmu diverzita a diversity management. Z odborných publikací také vychází kapitola popisující stav diverzity a jejího řízení v ČR. Jako ukázka příkladů dobré praxe využití DM v České republice byly zvoleny případové studie, které vznikly na základě osobních interview autorky s předními představitelkami HR managementu tří velkých podniků působících v ČR a na základě studia vnitropodnikových materiálů. Z těchto případových studií byl vybrán pouze výňatek těch nejdůležitějších zjištění. 1. Teoretický rámec Vzhledem k novosti konceptu diversity managementu (dále jako DM) a jeho zahraničnímu původu je pro jeho pojetí v českém prostředí důležité nejprve definovat jeho obsah a význam, jelikož je DM v každé zemi silně ovlivněn tamním kontextem, historií, zvyklostmi, pokrokem, demografií apod. DM má své počátky ve Spojených státech, kde se začal rozvíjet po roce 1964, kdy byl přijat dokument Civil Rights Act, který oficiálně zakazoval diskriminaci. Zákony potírající diskriminaci vyvolaly nejprve zavádění tzv. afirmativních akcí (pozitivní diskriminace), které se však časem ukázaly jako nespravedlivé vůči většině, neefektivní a vyvolávající nespokojenost ve společnosti. [9] Diversity management je však založen na jiném principu, ačkoliv bývá často s afirmativními akcemi chybně zaměňován. Jeho smyslem je zajistit spravedlivé a rovné podmínky pro všechny. Hubbard [7] definuje diversity management jako proces plánování, organizování, řízení a podpory kolektivních směsí tak, aby přinášely měřitelné výsledky v organizačním výkonu. 403
405 Diversity management může být velice široký v závislosti na tom, na které aspekty diverzity se podniky chtějí zaměřit. Diverzita sama o sobě není pouze anglickým výrazem pro různorodost, ale ve svém původním vyjádření charakterizuje určitý koncept, jehož cílem je vytvořit podmínky pro rozvoj osobního potenciálu jednotlivců. Hubbard [7] i další autoři nabízejí dokonce dělení diverzit na různé typy a dimenze. Nejčastěji využívané dělení diverzity rozlišuje dimenzi primární a sekundární. Do primární dimenze diverzity patří aspekty jako je pohlaví, věk, rasa, mentální a fyzické schopnosti a sexuální orientace. Jsou to vlastnosti, které jsou člověku vrozené a nelze je dobře změnit. Tyto vlastnosti bývají většinou snadno na první pohled viditelné a jedinci bývají na tyto odlišnosti velice citliví. Do sekundární dimenze diverzity se řadí mnoho dalších aspektů, jako je vzdělání, status, vyznání, jazyk, ekonomická úroveň apod. V důsledku takového množství aspektů diverzity může být diversity management pojímán velice zeširoka. V každé zemi se podniky zabývají většinou pouze vybranými aspekty diverzity v závislosti na kontextu. Situace využití DM a jednotlivých aspektů diverzity je blíže popsána v následující kapitole. 2. Diverzita v ČR a možnosti jejího řízení Trh práce v ČR se stává stále více diverzifikovaný v důsledku otevírání trhů a působení nadnárodních organizací, také v důsledku demografických změn (stárnutí obyvatelstva) a změn sociálního vnímání ve společnosti. Tento stav nabízí možnost využití diverzity pro podniky působící v ČR, aby tak nejen naplnily zákony České republiky, ale také prostřednictvím této inovace zlepšily svou image a konkurenceschopnost. Podniky v ČR se nejčastěji zabývají genderovou a věkovou problematikou. Možná proto, že tyto dvě oblasti jsou vnímány občany České republiky jako nejčastější původci diskriminace na trhu práce. (Čerpáno z výsledků výzkumů Evropské komise in [8]) Z toho důvodu a z důvodu zestručnění následující tabulka č. 1 zobrazuje pouze vybrané ukazatele týkající se těchto dvou aspektů. První řádek ukazuje vývoj podílu počtu žen v poměru ke 100 mužům, ze kterého je patrné, že poměrově je v ČR ve všech sledovaných letech více žen než mužů. Přesto bývá o ženy na trhu práce obecně menší zájem než o muže (viz míra nezaměstnanosti v tab. č. 1) a v zaměstnání stále ještě přetrvávají rozdíly v platech mužů a žen. Kromě genderové diverzity je v ČR vysoká také diverzita věková, kterou dokazuje rostoucí věkový medián obyvatelstva v předposledním řádku tabulky č. 1. Lze pozorovat i trvalý rostoucí trend u tzv. indexu 404
406 stáří, který ukazuje podíl počtu obyvatel starších 65 let ku počtu 100 dětí ve věku 0 14 let. Trend stárnutí obyvatelstva nebude sice pokračovat do nekonečna, ale už teď zde vyvstává problém velkého počtu nezaměstnaných starších obyvatel a na druhé straně také mladých absolventů. TAB. 1: Vývoj vybraných demografických ukazatelů v ČR v letech ženy/100mužů 105,5 105,4 105,4 105,3 105,2 104,9 104,7 104,2 103,8 103,7 muži- nezam. 6,7 5,9 6,1 7,0 6,5 5,8 4,2 3,5 5,8 6,4 ženy- nezam. 9,9 9,0 9,0 9,9 9,8 8,8 6,7 5,6 7,7 8,5 věk. medián ,1 39,1 39,2 39,4 39,6 index stáří ,2 102,4 105, ,8 Zdroj: Vlastní zpracování podle [3] I na těchto málo ukazatelích lze dokázat, že diverzita na trhu práce v ČR není zanedbatelná a je zde prostor pro její využití. Obecně ale podniky v České republice vnímají diversity management a možnosti jeho využití spíše skepticky ve srovnání například s naším sousedem Slovenskem. Existují také statisticky významné rozdíly ve vnímání diversity managementu a jeho benefitů ze strany manažerů a jejich podřízených. [5] 3. Příklady dobré praxe Pro tento text byly vybrány tři příklady dobré praxe, a to z oboru bankovnictví, farmacie a telekomunikací. Záměrně byly zvoleny podniky z odlišných oblastí podle teorie Eisenhardta [6] a podobného výzkumu jako je tento [4]. Své interní údaje poskytla Česká spořitelna, a.s. [1], Zentiva Group, a.s. [10] a telekomunikační společnost [2], která si přeje zůstat v anonymitě. Česká spořitelna (dále ČS) je považována za jednoho z průkopníků konceptu diversity managementu v ČR, se kterým již vyhrála mnoho soutěží a patří mezi nejatraktivnější zaměstnavatele. Pro řízení diverzity zde v roce 2008 vznikl komplexní program s názvem DIVERSITAS. ČS se nejprve zaměřila hlavně na otázku genderu. Cílem je kromě jiného zvýšit podíl žen v managementu a odstranit nerovnosti v odměňování na stejných pozicích. Kromě žen podporuje ČS obecně rodiče s dětmi bez ohledu na jejich pohlaví prostřednictvím programu Čáp, který se stará o work-life balance a snazší návrat po rodičovské dovolené do práce. Následně se ČS zaměřila také na věkovou 405
407 diverzitu, protože její statistiky ukazují vysoký počet starších zaměstnanců i mladých absolventů. V rámci jejího age managementu vznikl program Sova na podporu zaměstnanců starších 55 let (mezigenerační dialog, mentoring, vzdělávání, atd.). Kromě toho nezapomíná ČS ani na zaměstnance s postižením, i když zde má ještě své rezervy, pro které zřídila program Transition na začátku roku Probíhá formou stáží, jejichž cílem je zvýšit počet zdravotně postižených zaměstnanců v ČS. Cíle v oblasti diverzity se podařilo zahrnout do výkonnostních kritérií pro seniorní management. Hlavní přínosy práce s diverzitou vidí ČS v úspoře nákladů na přijímání a zacvičování nových zaměstnanců, zlepšení image společnosti a zvýšení motivace a spokojenosti zaměstnanců. V Zentivě je největší pozornost věnována diverzitě genderové a národnostní, což je přirozené vzhledem k její nadnárodní orientaci. Pouze v pražské centrále pracuje devět různých národností, v roce 2012 to bylo více než 14 % cizinců. Zentiva se aktivně snaží ulehčit příchod zahraničního zaměstnance do české kultury. Každý dostane tištěného průvodce se všemi potřebnými informacemi v angličtině, Zentiva pomáhá s imigrační a daňovou agendou a nabízí i poradenství pro partnera, který sem se zaměstnancem přijel. Pomáhá vyhledat ubytování nebo vhodnou školku/školu pro jeho děti, zprostředkovává lékařskou péči a poskytuje výuku češtiny a vlastního kouče. Zentiva však nezapomíná ani na své české zaměstnance, o jejichž spokojenost se pravidelně zajímá ve svých dotazníkových šetření a sami tito zaměstnanci spatřují v národnostní diverzitě různé benefity (respekt, tolerance, jazyky, kreativita atd.). V genderové oblasti nemá Zentiva potíže s nízkým počtem zaměstnaných žen (spíše naopak- pracuje zde cca 60 % žen). Rozdíly ve mzdách na stejných pozicích se tu neobjevují a ženy jsou hojně zastoupeny i v managementu. Ženy (ale i muže stejně jako ČS) podporuje svou prorodinnou politikou- podpora návratů po mateřské a rodičovské dovolené, flexibilní pracovní doba nebo příspěvek na školné apod. Nedostatek starších pracovníků v Zentivě také není v důsledku dlouhého setrvávání zaměstnanců v podniku. Průměrný věk zaměstnanců v administrativě byl v roce ,9 let, ve výrobě dokonce 43,3 let. Zentiva má spíš problém se zaměstnáváním mladých absolventů, což řeší trainee programem a spoluprací s farmaceutickou a chemickou fakultou v Hradci Králové a v Brně. 406
408 Jedna z předních českých elekomunikačních společností (dále jen společnost) přijímá programy na řízení diverzity shora (od své mateřské společnosti v zahraničí) a vytváří si i své vlastní. Zaměřuje se zejména na diverzitu genderovou, národnostní a věkovou. Dbá tedy na genderovou vyrovnanost (společnost vede žena a ve vrcholovém vedení je poměr žen a mužů vyrovnaný). Problém se zaměstnáváním žen je spíše ve středním managementu, kam se často ženy po mateřské dovolené už nechtějí vracet. Proto byl vytvořen program zaměřený na podporu komunikace mezi rodiči na MD nebo RD a společností. Vznikl i speciální externí informační portál a příručka pro tyto zaměstnance. Speciálně pro matky ze středního a vyššího managementu vznikl program Program for High Potential Women. Společnost ze ¾ funguje na systému flexi office, to znamená, že ve firmě je méně stolů než zaměstnaných, kteří kombinují práci v kanceláři s prací z domova a často i se zkráceným úvazkem. Průměrný věk ve společnosti je spíše nižší (31 let), možná v důsledku nespočtu trainee programů pro studenty i absolventy. Národnostní diverzita je zde přirozeně vysoká a společnost nemá žádné speciální programy na její řízení. Závěr Diverzita obyvatel nejen v České republice roste a je stále více v popředí zájmu zákonných orgánů, společnosti i samotných podniků. Některé výzkumy ukázaly [3][4], že v České republice je diversity management sice pořád ještě mladou disciplínou, ale existují zde organizace, které se jej snaží aktivně využívat za účelem dosažení spokojenosti zaměstnanců a zvýšení jejich motivace, zlepšení image organizace nebo jej využívají ve spojení s marketingem a businessem. Tři výše popsané příklady dobré praxe jen potvrzují závěry, že organizace v České republice nejčastěji zaměřují svou pozornost na diverzitu genderovou, věkovou a národnostní a že dokáží vnímat benefity, které jim práce s diverzitou přináší. Co se týče zbylých aspektů primární diverzity (postižení, sexuální orientace), zde zatím české organizace zaostávají, ale jsou si vědomy těchto nedostatků a do budoucna plánují se těmto oblastem věnovat. 407
409 Literatura: [1] BUDWAY-ŠTROBACH, V. HR manažerka ve společnosti Česká spořitelna,a.s. Interview ze dne , Česká spořitelna, Olbrachtova 1929/62, Praha 4. [2] ČERNÁ, D. HR manažerka v telekomunikační společnosti. Interview ze dne [3] EGER, L. a kol. Diversity Management. Comparison- the best practices of Visegrad countries. Plzeň: NAVA, 2012, 139 s., ISBN [4] EGEROVÁ, D., EGER, L., KRIŠTOFOVÁ, Z. Diversity Management: A Necessary Prerequisite for Organizational Innovations? Liberec Economic Forum 2013, 2013, Technical University of Liberec, Faculty of Economics, s , ISBN [5] EGEROVÁ, D., JIŘINCOVÁ, M., LANČARIČ, D., SAVOV, R. Applying the concept of diversity management in organisations in the Czech Republic and the Slovak Republic a research survey. Technological and Economic Development of Economy, 2013, vol. 19, no. 2, pp , ISSN [6] EISENHARDT, K. M. Building Theories from Case Study Research. The Academy of Management Review, 1989, vol. 14, no. 4, pp [7] HUBBARD, E. E. The Manager s Pocket Guide to Diversity Management. Amherst: HRD Press, 2004, 195 s. ISBN [8] JIŘINCOVÁ, M. Potential Future Managers and Their Opinion on the Issue of Diversity, Inclusion and Their Possible Use in Management. Journal of Competitiveness, 2013, vol. 5, no. 2, pp , ISSN X [9] KELLY, E., DOBBIN, F. How Affirmative Action Became Diversity Management. Employer Response to Antidiscrimination Law, 1961 to American Behavioral Scientist, 1998, vol. 41, no. 7, pp , ISSN [10] READER, H. HR manažerka ve společnosti Zentiva Group,a.s. Interview ze dne Na adrese: U kabelovny 130, Praha
410 POTENCIÁL VYUŽITIA M-LEARNINGU POTENTIAL OF MOBILE LEARNING UTILIZATION Helena Kajanová Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne helena.kajanova@tnuni.sk Kľúčové slová: vzdelávanie m-learning digitálna gramotnosť Key words: education m-learning digital literacy Abstract: It is predicted there will have been 1,5 billion users of smartphones by the end of The use of mobile devices to connect youth to education, workforce training and development, and job opportunities seems like an obvious solution. M-learning allows people to perceive new ideas or share information with others anytime and anywhere. In addition to hardware and software, digital literacy is essential for the application of m- learning. Úvod Pri využití IKT vo vzdelávaní získal e-learning v krátkej dobe medzi rokmi 1995 a 2000 vedúcu pozíciu. Mnohí predpokladali, že to bolo konečné riešenie pre podnikové a univerzitné vzdelávanie. Ale po roku 2000 PC a telefóny s pevnou linkou začali byť nahrádzané bezdrôtovými zariadeniami. Táto skutočnosť mala dôležité didaktické rozmery, pretože prišlo k uvoľneniu študenta, ktorý strácal veľa času z pracovného dňa pripojením na počítač či štúdiom pred obrazovkou počítača. 1. M-learning M-learning je technicko-didaktický model, ktorý sa vyvíja samostatne, ale čiastočne je vnímaný ako rozšírenie e-learningu, ako napr. webové portály prístupné prostredníctvom WAP mobilného internetu. Ako m-learning sa označuje akákoľvek forma učenia, ku ktorej dochádza prostredníctvom mobilných zariadení [5]. 409
411 TAB. 1: Rámec m-learningu Technológia IVR SPRÁVY MOBIL WEB APLIKÁCIE VOICE SMS USSD GPRS BLUETOOTH WiFi LOW END FEATURE SMART Spôsob SYNCHRÓNNE ASYNCHRÓNNE FROMÁLNE INFORMÁLNE Oblasť Nadá- Odbor- Kurzy Jazyky Zruč- Gramot- Vzdelá- vzdelávania cia Primárna Sekundárna Terciárna nosť Certifikovaná Seba- pre a podpora Prax/ zlep- šenie učiteľov Prebiehajúce vzdelávanie Zlepšenie štúdia Nový nosti potrebné pre život Rozvoj v spoločnosti Zručnosti Vzdelávanie Technick á nosť Matematická gramotnosť Finančná vanie zdravia Podpora v oblasti pacienta Vzdelávanie pacientov vzdelávania odborníkov Účastníci Zdroj: GSMA [2] Učiaci sa ŠTUDENT UČITEĽ ZAMESTNANEC SEBAMO- TIVOVANÝ Metóda DOPLŇUJÚCE NEZÁVISLÉ K iným alebo na podporu iných Ako samostatný spôsob prístupu na AKADE- MICKÁ KOMU- NITA vzdelávacích činností POSKY- TOVA- TELIA OBSAHU ŠTÁTNE ORGANI- ZÁCIE OPERÁ- TORI MOBIL- NÝCH SIETÍ vzdelávacie nástroje, zdroje či kurzy NEŠTÁT- NE ORGANI- ZÁCIE DODÁVA -TELIA TECHNO- LÓGIÍ Možnosti mobilného širokopásmového prístupu sa budú rozširovať, predpokladá sa, že viac ako jedna miliarda užívateľov smarfónov na svete narastie na tri miliardy alebo viac po roku Organizácie ako iheed a Vedecké animácie bez hraníc (SAWBO), 410
412 využijú túto novú príležitosť pre on-line (alebo lokálne uložené) poskytovanie obsahu prostredníctvom animovaných videí, ktoré informujú obce o témach, ako je čistenie vody, dojčenie a liečba malárie a cholery. V ďalšom kroku by sa tento typ obsahu mal zahrnúť do viacerých štruktúrovaných masových otvorených on-line kurzov (MOOCs), ktoré kombinujú video, text a fóra v otvorenom formáte on-line. TechCrunch ocenený ako najlepší Startup roka 2012 je mooc platforma, kde sú k dispozícii zadarmo on-line kurzy pre dva milióny študentov [7]. Výhody m-learningu [1] zhrnuté v nasledujúcich troch bodoch umožňujú, že vyučovanie je: Kontinuálne: kde učenie nie je závislá na čase a mieste. Relevantné: kde obsah, učebné osnovy a nástroje sú aktuálne a relevantné. Adaptívne: kde výučba sa prispôsobuje potrebám jednotlivých študentov. Nevýhody m-learningu tiež súvisia hlavne s využívaným IKT. Je nevyhnuté pri m- learningu mať určitú úroveň digitálnej gramotnosti. Digitálne rozdelenie, označované ako digitálna priepasť, sa aj na Slovensku rovnako ako v iných vyspelých krajinách stáva novým typom spoločenského rozdelenia (obrázok 1) [8]. OBR. 1: Digitálne rozdelenie spoločnosti (digital divide) Zdroj: Velšic [8] V súčasnosti sa nedá na 100 % zabrániť nasledovným nevýhodám súvisiacim s využívaním IKT: cyberstalking, cyberharassment, virtuálne šikanovanie, phising a pravdepodobne najzávažnejšou nevýhodou môže byť krádež identity. Austrálske štáty 411
413 a územia zaviedli pri využívaní IKT nové zákony, ktoré zaraďujú k trestným činom prevzatie alebo ukradnutie cudzej totožnosti osoby [3]. Rastúca rozmanitosť používaných zariadení z hľadiska rozmerov a funkcionality smeruje k väčšiemu uspokojovanou individuálnych potrieb. Súčasne rastie internet vecí pripojených, ale neviditeľných zariadení (graf 1). Spotrebitelia sa stále častejšie pripájajú napríklad k automobilom, predajným automatom, vstupným bránam kontrolujúcim lístky a pod. Pre spotrebiteľov sa stáva normou zdieľanie informácií a používanie viacerých zariadení trvale pripojených k internetu, čo vedie k zavádzaniu väčšieho počtu služieb založených na cloud riešeniach. GRAF 1: Internet vecí (Počet pripojených zariadení v biliónoch) Zdroj: ITU [4] Záver V súčasnosti je využívanie IKT vo vzdelávaní v podobe m-learningu riešením nielen vzhľadom na náklady, ktoré s ním súvisia. Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR v súlade so záväzkami Slovenskej republiky vyplývajúcimi zo Stratégie Európa 2020, ktorého tézy sú rozpracované v materiáli Koncepcia informatizácie rezortu školstva s výhľadom do roku 2020 DIGIPEDIA 2020 rozbehlo projekt 412
414 digitalizácie regionálneho školstva v Slovenskej republike [6]. K celkovým cieľom patria aj plne digitalizované učivo a digitálne vzdelávanie vo všetkých školách na Slovensku. Literatúra: [1] BROWN, J. Future M-learning Opportunities. In: Mobile Learning for Expanding Educational Opportunities: Workshop Report ICT in Education Unit, UNESCO Bangkok, Prakanong: UNESCO Asia and Pacific Regional Bureau for Education, s Online [ ]. Dostupné na internete: [2] GSMA. mlearning:a Platform for Educational Opportunities at the Base of the Pyramid. Online. [ ]. Dostupné na internete: pdf [3] HENDERSON, M., ZWART, M., LINDSAY, D., PHILLIPS, M. Will u friend me? Legal Risks and Social Networking Sites. Online. [ ]. Dostupné na internete: l/intro/snsandrisks_educationresource_a5.pdf [4] ITU. THE STATE OF BROADBAND 2013: UNIVERSALIZING BROADBAND. Online. [ ]. Dostupné na internete: [5] LORENZ, M. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělání pro záškoláky. ProInflow. Online [ ]. Dostupné na internete: < ISSN [6] MŠVVaŠ SR. Koncepcia informatizácie rezortu školstva s výhľadom do roku 2020 DIGIPEDIA s. Online. [ ]. Dostupné na internete: [7] RAFTREE, L., MARTIN, N. What s Holding Back Mobile Phones for Education? Stanford Social Innovation Review Blog. Standford Social Innovation Review. February 11, Online. [ ]. Dostupné na internete: 413
415 ation [8] VELŠIC, M. Digitálna gramotnosť na Slovensku Bratislava: Inštitút pre verejné otázky. 20 s. ISBN
416 MANAGEMENT A FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE MANAGEMENT & FINANCIAL AND ECONOMIC CRISIS Tomáš Kala Univerzita Hradec Králové tomas.kala@uhk.cz Klíčová slova: finanční a ekonomická krize management peníze Key words: financial and economic crisis management money Abstract: The article is focused on impacts of errors and failures in a performance of responsible politicians, government, public and corporate officials, which led to an unprecedented violation in the implementation of economic and financial operations and of trust, and its consequences to the development of global financial and economic crisis The principal root causes of the economic crisis, including the lingering crisis, were: violations of ethical principles in the performance of political and managerial functions, poor leadership and supervisory activity, and incorrect understanding of a role of money in the modern economy. There are outlined several precautions to prevent next financial and economic crisis development in the article, too. Úvod V lednu roku 2011 publikovala tzv. Angelidesova komise (The Financial Crisis Inquiry Commission (FCIC)) - ustavená vládou USA pro vyšetření příčin finanční krize zprávu [1, str. 15]. Konstatovala v ní, že - v důsledku této krize - více než 26 milionů Američanů bylo nezaměstnaných anebo nemohlo najít celodenní práci. Asi 4 miliony rodin přišlo v exekucích o své domovy a dalších čtyři a půl milionů se ocitlo v exekučním řízení anebo nesplácelo splátky na svých hypotečních úvěrech. Zmizelo téměř 11 bilionů dolarů bohatství domácností. Krize smetla důchodové a životní úspory lidí. Malé i velké podniky pocítily nesnáze hluboké recese. To vše způsobilo 415
417 velkou zlobu zejména u těch lidí, kteří dodržovali všechna pravidla a najednou se octli bez práce a v nejistých vyhlídkách do budoucnosti. Celý národ čekala nesnadná cesta k obnově ekonomické síly. Ve zprávě se též konstatuje [1, str. 16], že to byly roky špatného rozhodování a regulace odpovědných vládních, bankovních a dalších institucí, které vytvořily potenciál pro vypuknutí krize. Avšak jiskrou, která zažehla sled událostí vedoucí k plnohodnotné krizi na podzim 2008, byl kolaps trhu s nemovitostmi spojený s nízkými úvěrovými sazbami, lehce dosažitelnými úvěry, spornými regulacemi a toxickými hypotékami. Biliony dolarů rizikových hypoték byly zabudovány do celého finančního systému. Jakožto cenné papíry, respektive jistiny vázané na hypotéky, byly balíčkovány a znovu přebalovány a prodávány investorům po celém světě. Krize dosáhla seismické povahy v září 2008 s pádem společnosti Lehman Brothers a poté když hrozil kolaps pojišťovacího giganta American International Group (AIG). Paniku rozvířil nedostatek transparentnosti rozvah největších finančních institucí, spolu se spletí vzájemných propojení mezi institucemi, které byly považovány za příliš velké aby mohly padnout. To způsobilo, že se úvěrové trhy zadrhly, zastavilo se obchodování země, akciový trh propadl a ekonomika byla vržena do hluboké recese. Na téma finanční a ekonomické krize v letech bylo publikováno velké množství prací po celém světě [2-6]. Mnohé z nich označilo jako její hlavní příčinu nesprávnou aplikaci, respektive nedostatečné znalosti anebo selhání ekonomických mechanismů a pravidel v praxi [2-6]. Je skutečností, že ekonomická věda má vážné slabiny v axiomatických pojmech a teoriích, jako například v teorii ekonomického růstu, teorii hodnoty, kvantitativní teorii peněz, a v mnoha dalších [7-9]. Tento příspěvek je zaměřen chyby a selhání při výkonu manažerských funkcí odpovědných politických, vládních, veřejných a podnikových představitelů, které vedly k bezprecedentnímu porušování pravidel při provádění ekonomických a finančních operací a při správě cizího majetku a ve svých důsledcích k rozvinutí globální finanční a ekonomické krize. Pozornost je věnována příčinám doznívající krize z let , zejména porušování etických zásad při výkonu manažerských funkcí, nekvalitnímu vedení a kontrolních činností managementu, nesprávnému pochopení role peněz v moderní ekonomice a možným opatřením proti jejich vzniku a eskalaci. 416
418 Porušování etických zásad a povinností při správě cizího majetku Angelidesova komise ve své zprávě konstatovala [1, str. 17], že krize v letech byla výsledkem lidského konání a lidské nečinnosti, ne dílem matky přírody anebo pomatených počítačových modelů. To finanční kapitáni a veřejní správci finančního systému ignorovali varování a neprošetřili, neporozuměli a nezvládli vznikající rizika v systému, který je tak zásadní pro blaho americké veřejnosti. Dopustili například praxi tzv. subprime hypoték pro klienty, kteří by si je za standardních podmínek nemohli dovolit. Hypotéky se uzavíraly prostřednictvím brokerů, kteří dostávali odměnu na základě počtů uzavřených hypoték. Úroková míra u těchto subprime hypoték byla pohyblivá, navíc v prvních letech měli klienti možnost splácet jen úroky. Americká vláda je dokonce podporovala prostřednictvím vlastních společností (jako například Fannie Mae and Freddie Mac). Takto například selhal samotný Federální rezervní systém USA, který včas nepřijal potřebná regulační opatření a nezastavil příliv těchto toxických hypoték a řádně neprověřoval nákup a prodej hypotečních cenných papírů a dalších finančních institucí, nedbal na dodržování adekvátních reserv bank, dopustil financování typu overnight market a další prohřešky proti bankovní etice. Tak například banka Bear Stearns s vlastním kapitálem 11 miliard dolarů měla 383,6 miliard dolarů závazků, přičemž až 70 miliard dolarů si půjčovala na overnight trhu. Podobně mimořádně nízký kapitál měly další banky jako Goldman Sachs, Lehman Brothers, Merrill Lynch a Morgan Stanley. Zejména velké investiční banky a bankovní holdingy se zaměřovaly na rizikové tradingové aktivity, které jim přinášely tučné zisky a tudíž i obrovské bonusy pro jejich manažery. Přitom například výkonný ředitel Citigroup Angelidesově komisi přiznal, že obchody v objemu 40 miliard dolarů v hypotečních jistinách byly pro něj malé, aby vzbudily jeho pozornost. AIG senior mangement ignoroval podmínky a rizika u obchodů s deriváty spřaženými a hypotečními jistinami v objemu 79 miliard dolarů. Přitom finanční sektor USA v letech 1999 až 2008 vydal 2,7 miliardy dolarů na vykázané federální náklady na lobbying a na činnost příslušných politických komisí a expertů více než 1 miliardu dolarů. Ameriku snad nejvíce šokoval rozsah ztráty schopnosti a nezávislosti dohledu nezbytného pro zajištění finanční stability. 417
419 Poslední globální finanční a ekonomická krize v letech odkryla flagrantní porušování etických principů ve výkonu politických a manažerských funkcí po celém světě, včetně našeho území, jako - nadřazování osobního prospěchu před zodpovědností při výkonu politických a manažerských funkcí (včetně vrcholných politiků a manažerů), - netransparentní a nedemokratické rozhodování (v politických sekretariátech, lobbystických a zájmových spolcích), - nestabilní, často účelově konstruovaný, uzpůsobovaný a netransparentní právní systém, - nekonzistentní a nekoherentní politická a veřejná kontrola, - nedůsledné uplatňování práva v případech mimořádně závažných podvodů, krádeží, úplatků, korupce, zneužívání postavení, apod. Krize odkryla systémová selhání v řídících procesech a kontrolních systémech a zpochybnila zejména - problematickou nesmírnou moc centralistických orgánů jako je FED (tj. The Federal Reserve System), centrální banky, které jsou oprávněny provádět fatální rozhodnutí a zásahy do ekonomiky bez předběžné demokratické kontroly - problematickou regulativní roli institucí jako je Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a další, které mají tendenci používat metody a nástroje centrálního řízení a plánování, které se v minulosti neosvědčily v mnoha zemích světa, včetně naší republiky, - všeobecně nízké vzdělání a zkušenosti v ekonomice a financích (a někdy i v politice) top-manažerů ve státních, regionálních, místních a dalších veřejných vlády a instituce - ve srovnání se vzděláváním a odbornou praxi z "ostřílených profesionálních manažerů" bank a obchodních organizací, - nevýrazné oportunistické vedení bankovních a veřejně-správních a dalších institucí, nedostatečné kontrolní a revizní činnosti a další. Poslední, jakožto i předchozí hospodářské krize, měla své kořeny i v nesprávném chápání role peněz v moderní ekonomice, zejména v nepochopení toho, že - peníze by měly sloužit, nikoliv vládnout, 418
420 - peníze jsou velmi důležitým a užitečným nástrojem pro dobrý chod ekonomiky, avšak pouze jenom nástrojem, - peníze vyjadřují konsensus o hodnotových relacích, slouží jako platební nástroj, jako nástroj pro hodnocení ekonomičnosti věcných procesů, představují právo (opci) na získání určitého věcného vlastnictví, výrobků (zboží), cenných artefaktů, závazků (akcií, dluhopisů), a mají další nepostradatelné funkce, - pro rozvoj zdravé ekonomiky, prosperity a blahobytu však musí být k dispozici nejen peníze, ale i další "nástroje", jako jsou know-how, vzdělaní, zkušení a zruční pracovníci a manažeři, vědecké poznatky, moderní technika a technologie, informační, dopravní a komunikační prostředky a mnoho dalších nástrojů a předpokladů, - jejich nedostatek nebo nedostatečná úroveň vedou k celkové zaostalosti země a k regionálním a místním disparitám, - peníze v rukou spekulantů představují destruktivní smrtící nebezpečí pro ekonomiku, podnikání, sociální a politický vývoj na celém světě. Závěr Hospodářské krize, včetně doznívající krize z let , nemusí být zapříčiněny jen nedostatečnými relevantními znalostmi a špatnými teoriemi z oblasti ekonomie, nýbrž hrubým porušováním pravidel při provádění ekonomických a finančních operací a při správě cizího majetku odpovědných politických, vládních, veřejných a podnikových představitelů. Byli to především vrcholní politici a manažeři, kteří předstírali, že plní své celospolečenské poslání a cíle, avšak řádně nevykonávali jim svěřené kontrolní a regulační funkce, nevyvozovali náležité závěry, nepřijímali adekvátní rozhodnutí a nekoordinovali jejich realizaci v praxi. Naopak, přehlíželi a ignorovali poznatky o flagrantním porušování zásad a standardů při poskytování tzv. subprime hypoték, vytváření rezervních fondů bank a další nešvary. Neplnili ani nejzákladnější manažerské povinnosti a funkce (ani ty, které již dávno formuloval Henry Fayol [9]) a způsobili tak finanční a věcné škody a lidské tragédie zcela mimořádného rozsahu po celém světě a oslabení a ohrožení celého kapitalistického ekonomického systému a jeho paradigma. 419
421 Aby se zabránilo vzniku a rozvoji finančních a ekonomických krizí je třeba zejména: - zlepšit politickou praxi a politické systémy důslednějším implementováním demokratických a sebe-řídících principů a důslednou konstruktivní veřejnou kontrolou, - zkvalitnit zákony a právní systémy a praxi soudů tak, aby se účinně o zamezilo zneužívání moci, informací, peněz, apod. k osobnímu prospěchu, o omezila spekulace, korupce, diskriminace, zejména veškeré formy bankovních a burzovních spekulací, defraudací, podvodů, vydírání atd. - zdokonalit funkce peněz s cílem zintenzívnění šetrného pokroku a rozvoje blahobytu na zemi, - vzdělávat vrcholné politiky a manažery v etice, ekonomice, financích, managementu, politice a dalších významných oborech - a to v předstihu před jejich uvedením do politických a manažerských pozic, - učit/vzdělávat lidi v podnikání a poctivém obchodování, - učit/vzdělávat každého občana v demokracii a jejím uplatnění v každodenním životě a nerezignovat na bezpráví a chaos, - zdůraznit roli managementu, zejména osobní odpovědnost všech manažerů, politiků a veřejnosti, pro budoucí vývoj lidstva. Literatura: [1] Angelidesova komise Conclusion of the Financial Crisis Inquiry Commission, leden Dostupné na: acecloud.com/fcic_final_report_conclusions.pdf ( ) [2] Kolektiv autorů, Financial Crisis Inquiry Commission, Wikipadia 2013, dostupné na: ( ) [3] BERNANKE, B. S. Four Questions about the Financial Crisis,přednáška na Morehouse College, Atlanta, Georgia, Board of Governors of the FederalReserve Systém, 14. dubna, 2009, Dostupné na: ( ) 420
422 [4] CLAESSENS, S., KOSE, M. A. Financial Crises:Explanations, Types, and Implications, IMF Working Paper WP/13/28, International Monetary Fund 2013, dostupné na: ( ) [5] Kolektiv autorů, Financial crisis of , Wikipedia 2013, dostupné na: ( ) [6] NG, S., WRIGHT, J.H. Facts and Challenges from the Great Recession for Forecasting and Macroeconomic Modeling, Journal of Economic Literature, 51(4), , Dostupné na: ( ) [7] Kolektiv autorů, Economic growth,wikipedia 2013, dostupné na: ( ) [8] Kolektiv autorů, Quantity theory of money,wikipedia 2013, dostupné na: ( ) [9] Kolektiv autorů, Henri Fayol's Principles of Management, dostupné na: ( ) 421
423 ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ENVIRONMENTAL INDICATORS OF SUSTAINABLE TOURISM Jana Kalabisová Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. kalabisova@vsh.cz Klíčová slova: Lipno nad Vltavou environmentální indikátory udržitelný cestovní ruch Key words: Lipno nad Vltavou environmental indicators sustainable tourism Abstract: The article gives a description of different authors dealing with the measuring of the tourism effects and focuses on sustainable tourism measuring with the use of indicators, primarily in the environmental area, that is however inseparable component of all three pillars, including economic and social area. It presents a final indicator set composed for the project Measuring the tourism effects in Lipno nad Vltavou Municipality that was realized by the Institute of Hospitality Management in Prague. The realization of this project is a follow-up of the MMR ČR WD project. Úvod Aktivity cestovního ruchu (dále jen CR) hrají důležitou roli v rámci procesu udržitelného rozvoje. Jedná o velice dynamickou oblast, která rok od roku významně přispívá v oblasti ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Tvoří také společnou vazbu spojující konzumenty, turisty, průmysl, přírodní prostředí a místní komunitu. Asi nikdo nepochybuje o tom, že CR hraje významnou roli, dokonce může sehrát až klíčovou roli v případě např. méně rozvinutých oblastí, při celkovém rozvoji apod. Může přinést možnost pracovních míst pro místní obyvatele nebo např. příliv investic. Na druhé straně může CR poškodit místní ekosystém nebo přírodní zdroje, stejně jako narušit místní kulturní bohatství. Z uvedených důvodů je potřeba vnímat udržitelný 422
424 cestovní ruch v souvislosti se všemi jeho pilíři tedy ekonomickým, sociálním i ekologickým. Hodně pozornosti bylo v minulosti přivozováno především ekonomické oblasti, která je z pohledu národního hospodářství stále nejdůležitější. V tuto chvíli existuje několik způsobů, jak měřit udržitelnost CR, ale otázkou je, zda může být adekvátně monitorován a transparentně měřen. Od října 2012 do března 2013 byla Vysoká škola hotelová v Praze řešitelem projektu Měření efektů cestovního ruchu v obci Lipno nad Vltavou. Jednalo se o výzkumný projekt, jehož cílem bylo stanovení způsobu pravidelného měření efektů a trendů CR pro obec Lipno nad Vltavou, určení druhu, četnosti a formy sběru dat. Projekt měl dále zhodnotit, zda existovala či existuje jiná možnost, jak zmírnit ekonomickou zaostalost obce, než rozvojem CR a navrhnout doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu CR v obci. K pravidelnému měření byla zvolena metoda indikátorů, pomocí kterých lze jednoduše a srozumitelně prezentovat složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. 1. Měření efektů cestovního ruchu Měřením efektů CR se zabýval např. Getz [3], který ve své studii vybral v anglické literatuře 150 modelů CR a rozdělil je na deskriptivní, explanatorní a prediktivní, podle jejich vztahu k realitě. Podobné resumé zpracoval Scarpino [7], který poukázal na skutečnost, že v množství různých metodologických přístupů a perspektiv turistického a ekonomického rozvoje, je většina zaměřena makroekonomicky a navržena pro makro úroveň. Důležitým nástrojem měření efektů CR se ukázaly být indikátory. Např. Carruthers and Tinning [2] uvádějí, že při splnění určitých podmínek (např. participace místní komunity) měří indikátory výstižně specifika, které jsou lokálně důležité a vyvíjejí se v čase s tím, jak se mění dané podmínky. Zatímco jistý počet indikátorů udržitelného CR už byl vyvinut na národní úrovni, regionální indikátory začnou nabývat na důležitosti v momentě, kdy je veřejné rozhodování decentralizováno na regiony nebo lokální komunity. Problémy řešené na regionální úrovni se mohou lišit od těch na národní požadavky na vhodné nástroje 423
425 šité na míru [4]. Např. Brida a kol. [1] navrhli, že efekty CR musejí být měřeny lokálně, ne jako součást celé ekonomiky. 2. Indikátory v oblasti udržitelného cestovního ruchu Jak uvádí Musil [5], důležitým nástrojem pro sledování vývoje CR v destinacích ve vztahu k jeho udržitelnosti jsou indikátory udržitelnosti CR, především pak ty, které jako ucelený soubor vypracovala UNWTO (United Nations World Trade Organisation). Efekty CR a jejich indikátory lze členit na základě mnoha kritérií. Za vhodný metodologický podklad pro tvorbu konkrétních indikátorů lze považovat soubor deseti klíčových indikátorů udržitelného rozvoje, který zpracovala expertní skupina při UNWTO v roce Obsahuje klíčové a univerzální indikátory, i specifické indikátory pro vybrané typy destinací. Bližší popis těchto indikátorů uvádí souhrnně např. Páskova [6], velmi podrobně jsou pak rozpracovány UNWTO [9]. Navržené indikátory je třeba podle místních podmínek rozpracovat, aby je bylo možné využívat na různých úrovních a pro různé destinační typy. Dle Závodné [11] závisí chápaní udržitelnosti na tom, kdo pracuje s indikátory udržitelnosti, pro koho a k čemu indikátory slouží. Je velmi jednoduché si zdůvodnit, proč je důležité udržitelný CR měřit. Daleko více je však problematické vytvořit efektivní a praktický systém měření. 3. Environmentální indikátory v oblasti udržitelného cestovního ruchu Jako hlavní metodické studie pojednávající o environmentálních indikátorech v oblasti udržitelného CR lze považovat studie EU (European Union) a UNWTO. Významnou studii v oblasti environmentálních indikátorů realizovalo Generální ředitelství Podniky a průmysl EU. Současný systém má 27 klíčových a 40 volitelných indikátorů. Všechny indikátory jsou seskupeny do 4 hlavních oblastí udržitelnosti (Tabulka 1). TAB. 1: Klíčové a volitelné indikátory Oblast udržitelnosti Počet klíčových Počet volitelných Celkem indikátorů indikátorů Destinační management Ekonomická hodnota Sociální a kulturní dopad Environmentální dopad Zdroj: vlastní na základě EU [8] 424
426 Z přehledu jasně vyplývá, že nejvíce indikátorů je navrženo pro oblast environmentálního dopadu, celkem 26. Další instituce, která se pokusila o klasifikaci environmentálních indikátorů je UNWTO ve své knize Indicators of sustainable Development for Tourism Destinations: A guidbook (UNWTO, 2004). Kniha obsahuje ve 3. části celkem 42 udržitelných oblastí prezentovaných ve 13 sekcích. 2 z těchto sekcí se zaměřují na udržitelná témata (Ochrana hodnotného přírodního jmění, Omezení dopadů CR na životní prostředí), která obsahují rozsáhlé soubory environmentálních indikátorů, které ale není možné vzhledem k rozsahu tohoto článku rozepsat. Výsledky Pro studii v Lipně nad Vltavou byla využita jako základ pro stanovení sady indikátorů i návrhů možných opatření v rámci jednotlivých klíčových témat závěrečná zpráva s názvem Sustainable Tourism Indicators and Destination Management, která TAB. 2: Výsledná sada indikátorů Cíle udržitelnosti Předmět Klíčové Celkem udržitelnosti indikátory indikátorů 1. Ekonomická proveditelnost Místní prosperita Kvalifikovanost v oblasti zaměstnanosti Sociální rovnost Uspokojení návštěvníků Místní kontrola Blahobyt místního společenství Kulturní bohatství Integrita krajiny Biologická diverzita Efektivita zdrojů Kvalita životního prostředí Politická stabilita CELKEM Zdroj: vlastní
427 vznikla na základě semináře realizovaného dubna 2007 v oblasti Kolašin v Černé hoře [10] a která vycházela při stanovení možných indikátorů z knihy Indicators Guidebook UNWTO (2004). Výsledné počty indikátorů pro studii v Lipně nad Vltavou jsou obsaženy v Tabulce 2. Pro Lipno nad Vltavou byla navržena sada celkem 98 indikátorů, z nichž bylo 43 klíčových. Ze 13 udržitelných témat jsou celkem 4 zaměřeny environmentálně a celkem obsahují 22 klíčových a 26 indikátorů. Vzhledem k rozsahu článku nelze podrobněji posat uvedený soubor indikátorů. Závěr CR přináší mnoho pozitivních i negativních efektů zasahujících do mikroekonomické i makroekonomické oblasti. Tyto efekty, které CR přináší, je potřeba objektivně posuzovat vhodnými metodami na úrovni jednotlivých obcí, mikroregionů nebo regionů. I přes rychlý vývoj v oblasti udržitelného cestovního ruchu existují stále mezery v koncepčním přístupu k tomuto tématu. Můžeme konstatovat, že tato oblast je stále v procesu vývoje a chybí velice potřebný metodický rámec. Článek udává stručný přehled metod měření efektů CR a přibližuje metodu měření s využitím indikátorů. Pozornost byla zaměřena na klíčové metodické mezinárodní studie pojednávající o indikátorech udržitelného CR, které obsahují také environmentální indikátory. V článku byla představena výsledná sada indikátorů, která se stala jedním z výstupů projektu Měření efektů cestovního ruchu v obci Lipno nad Vltavou. V současné době probíhá v Lipně nad Vltavou sběr dat, který bude předmětem budoucích analýz a závěrů. Literatura: [1] BRIDA, J., PEREYRA, J., DEVESA, M.: Evaluating the Contribution of Tourism to Economic Growth. Anatolia: An International Journal of Tourism & Hospitality Research [serial online]. Hospitality & Tourism Complete, Ipswich, MA. December 2008; 19(2): [2] CARRUTHERS, G., TINNING, G.: Where, and how, do monitoring and sustainability indicators fit into environmental management systems? Australian Journal of Experimental Agriculture, 43(3): ,
428 [3] GETZ, D. Models in Tourism Planning. Tourism Management 7(1): 21-32, [4] MICKWITZ, P., MELANEN, M., ROSENSTROM, U., SEPPALA, J.: Regional eco-efficiency indicators a participatory approach. Journal of Cleaner Production 14(18): , [5] MUSIL, M.: Hodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v otevřeném území. In Musil, M.: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty). Sborník příspěvků z kulatého stolu, Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, Jindřichův Hradec, 2010, ISBN [6] PÁSKOVÁ, M.: Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Kralové, Gaudeamus, 298 s., 2008, ISBN [7] SCARPINO, M.: Tourism systems: An analysis of the literature for improved subnational development. [online], 2013 [cit ]. Dostupné na < tourgune.org/uploads/tinymce/filemanager/conferenciatourismsystems_subntlde vpmt_shelly pdf> [8] EUROPEAN UNION. European Tourism Indicator System, TOOLKIT, For Sustainable Destinations. DG Enterprise and Industry, European Union, [online]. Únor, 2013 [cit ]. Dostupné na < /newsroom/cf/_getdocument.cfm?doc_id=7826> [9] UNITED NATIONS WORLD TOURISM ORGANISATION: Indicators of Suistanable Development for Tourism Destinations. A Guidebook. Madrid: UNWTO. 507 str., 2004, ISBN > [10] UNITED NATIONS WORLD TOURISM ORGANISATION, MINISTRY OF TOURISM AND ENVIRONMENT. Sustainable Tourism Indicators and Destination Management, Final report. World Tourism Organisation, Ministry of Tourism and Environment, Regional Workshop, Kolašin, Montenegro, dubna Dostupné na < [cit ] [11] ZÁVODNÁ, L. S.: Faktory rozvoje udržitelného cestovního ruchu. Sborník příspěvků z kulatého stolu, Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, Jindřichův Hradec, 2010, ISBN
429 ŘÍZENÍ CENY KAPITÁLU CENTRÁLNÍ BANKOU JAKO KYBERNETICKÝ PROCES COST OF CAPITAL MANAGEMENT BY CENTRAL BANK LIKE THE CYBERNETIC PROCESS František Kalouda Masarykova universita Klíčová slova: cena kapitálu bankovní systém diskontní sazba tržní úroková míra kybernetika Key words: cost of capital banking system discount rate market interest rate cybernetics Abstract: The paper is devoted to managing the cost of capital by central bank in banking system of CR. Particularly it is focused to the process of managing the market interest rate by discount rate. Effectiveness of this process is (on condition ceteris paribus) in some circumstances question for discussion. The new contribution of the paper is first of all in the methodological field it used methodological means of cybernetics. The aim of the paper is the influence objectification of the central bank (discount rate) to the commercial bank (market interest rate). Úvod Bankovní úvěr patří v ČR stále k nejvýznamnějším zdrojům financování podniků. Vedle dostupnosti v potřebném objemu a čase patří k jeho rozhodujícím charakteristikám i cena, tržní úroková míra [7, 298]. Všeobecně se předpokládá, že na velikost tržní úrokové míry má rozhodující vliv centrální banka, a to prostřednictvím diskontní sazby Diskontní sazba v podstatě určuje cenu peněz, resp. cenu úvěrů v ekonomice... zůstaneme-li pouze v oblasti úvěrů, můžeme identifikovat šest hlavních úrokových sazeb, resp. úrokových měr.. : [7, 297]. Z těchto šesti hlavních úrokových sazeb budeme diskontní sazbu, tržní 428
430 úrokovou míru a v omezené míře i mezibankovní úrokovou míru [7, 298], v podobě PRIBORu.. Je zřejmé, že Hlavním cílem změn diskontní sazby ze strany centrální banky je ovlivnit pohyb, resp. úroveň dalších úrokových sazeb v ekonomice a tím působit na poptávku subjektů po úvěrech. [7, 299]. Tyto aspirace centrální banky jsou ve všech tržních ekonomikách v zásadě analogické, což je možné dokumentovat příkladem z USA nástrojem instrumentária Fedu je diskontní sazba, což je úroková sazba na půjčky, které Fed poskytuje bankám. [6, 583]. Problémem je v této situaci především jistá dvojznačnost efektů diskontní sazby. Ta může v jednom extrému vést až ke stavu, kdy Problematické účinky změn diskontní sazby centrální banky na chování bank jsou hlavním důvodem toho, že se tyto sazby v řadě zemí mění jen mírně a v delších časových obdobích. [7, 299], což je zřejmá výzva k opatrnosti. Naproti tomu, v jiných ekonomických situacích Na druhou stranu, v celé řadě ekonomik banky reagují na změny (především) diskontní sazby velmi citlivě. Dokonce někdy nemusí dojít ke změně této sazby, ale stačí, aby centrální banka dala na vědomí, že uvažuje o změně diskontní sazby. Reakce je pak téměř stejná, Hovoříme o tzv. oznamovacím efektu diskontní sazby (announcement effect) [7, ] Zmíněná nejednoznačnost stanovisek ekonomie hlavního proudu na efekty diskontní sazby na tržní úrokovou míru je hlavním motivem ke tvorbě tohoto příspěvku. 1. Cíl a metodologie Cílem příspěvku je zobjektivizovat vliv diskontní sazby na tržní úrokovou míru, což chápeme v obecné rovině primárně jako problém komunikace a řízení. K tomu využíváme metodického aparátu teoretické disciplíny, která se v podmínkách ekonomie hlavního proudu v ČR k danému účelu až dosud neaplikovala. Touto teoretickou disciplínou, která se zabývá řízením, je kybernetika. jako věda o obecných zákonech vzniku, přenosu a zpracování informace ve složitých systémech a o obecných zákonech řízení těchto systémů. [5, 11]. Z metod vlastních kybernetice (přesněji technické kybernetice) budou pro analýzu chování bankovní soustavy ČR využity statická [5, 17] a přechodová charakteristika [5, ], [9, 40] a teorie hysterezní křivky [9, 61]. Testovány budou linearita, statičnost a výsledná přesnost regulace [9, 76 a další] bankovní soustavy jako 429
431 kybernetického systému. Součástí metodického aparátu příspěvku jsou mimo již uvedené i popis a běžné analyticko-syntetické postupy. Příspěvek tak aspiruje na ověření hypotézy o závislosti tržní úrokové míry na diskontní sazbě: Zatímco směr vlivu je zřejmý zvýšení, resp. snížení úrokových sazeb centrální banky vytváří tlak na růst, resp. pokles dalších úrokových sazeb, otázkou zůstává, o kolik se přesně změní další úrokové sazby... [9, 299]. Vliv diskontní sazby na tržní úrokovou míru je studován za předpokladu ceteris paribus. Pozdější rozšíření na podstatné okolí zkoumaného problému (úvěrový transmisní mechanismus) se tím nevylučuje. V presentaci výsledků je pro rozsah dat dávána přednost grafickým výstupům. 2. Data Vstupní data jsou čerpána z veřejně dostupných zdrojů [2], resp. [3], na něž tímto odkazujeme. Tato data zahrnují časový horizont od do Přitom specielní význam mají údaje z časového období od do , která zde označujeme pracovně druhý cyklus ve smyslu druhého cyklu vzestupu a poklesu tržní úrokové míry. 3. Výsledky a diskuse 3.1 Použitelnost instrumentária technické kybernetiky v ekonomice Pramen 1, 270 zastává v této záležitosti vcelku jednoznačné stanovisko: Je potřebí pouze formální podobnosti, abychom mohli očekávat, že metody používané v technice budou vhodné i pro ekonomické modely. Tato podmínka v našem případě splněna je. 3.2 Přehled vstupních dat (TAB. 1) Základní přehled o dostupných datech je v TAB. 1. S ohledem na cíl příspěvku budou v daný okamžik zajímavé dvě ze tří uvažovaných sazeb a to diskontní sazba a tržní úroková míra. Je totiž zřejmé, že tržní úroková míra a PRIBOR vykazují podstatně odlišné závislosti na změnách diskontní sazby. 430
432 tržní úroková míra (%) TAB. 1: Přehled tři sazby Zdroj: zpracování autora 3.3 Test linearity bankovní soustavy - statická charakteristika (TAB. 2) Pro statickou charakteristiku je třeba z množiny dat uvažovat pouze ustálené hodnoty (viz TAB. 2). To jsou pro naše potřeby hodnoty neměnné alespoň tři měsíce. I tak vykazuje analyzovaná soustava nejednoznačnou vazbu výstupů na vstupy [9, 71]. TAB. 2: Statická charakteristika ustálený stav (aproximace polynom 3. stupně) ,5 1 1,5 2 2,5 3 diskontní sazba (%) Zdroj: zpracování autora Ze statické charakteristiky je zřejmé, že analyzovaná soustava je nelineární. To vede k dílčímu závěru, že může být (alespoň potenciálně) i nestabilní. 431
433 3.4 Test statičnosti bankovní soustavy - přechodová charakteristika (TAB. 3) Přechodová charakteristika je vytvořena z jen omezené množiny vstupních dat. To dává i omezené možnosti její interpretace. TAB. 3: Přechodová charakteristika ustálený stav Zdroj: zpracování autora Z dostupných dat lze nicméně dovozovat, že analyzovaná soustava vykazuje tendenci k periodickým ustáleným kmitům (tedy k situaci na hranici stability). Je zřetelné i směřování k nestabilnímu stavu (amplituda kmitů se po počátečním útlumu zvětšuje). 3.5 Test přesnosti regulace vliv nelinearity soustavy (TAB. 4) Z TAB. 4 je zřejmé, že bankovní soustava ČR (pro malé výchylky lokálně stabilní [9, 76]) vykazuje pro dlouhé časové období nelinearitu typu hystereze. Její velikost činí pro diskontní sazbu 1 % přibližně 0,39 % z výchozí hodnoty tržní úrokové míry 3,52 %. 432
434 TAB. 4: Hysterezní eroze oznamovacího efektu diskontní sazby Zdroj: zpracování autora Soustava se může dostat do stavu, kdy diskontní sazba bude příliš nízká (blízká nule) a nebude tak schopna plnit svoji regulační roli. Její oznamovací efekt (announcement effect) tedy může vlivem hystereze postupně erodovat. Závěr Bankovní soustava ČR vykazuje, jako kybernetický systém, tyto parametry chování: 1) Jde o nelineární systém. 2) Nelinearita je identifikována jako typ hystereze. 3) Pro malé změny vstupní veličiny (čas) vykazuje lokální stabilitu. 4) Pro velké změny vstupní veličiny (viz čas druhého cyklu ) se již vliv nelinearity projevuje a diskontní sazba ztrácí oznamovací efekt i účinnost jako regulátor. 5) Systém je na hranici stability, vykazuje však zřetelné tendence k nestabilitě. To jsou výsledky do jisté míry překvapující. Potvrzují sice hypotézu citovanou v kapitole 1, současně vzbuzují však vážné obavy o možnosti regulace tržní úrokové míry diskontní sazbou v podmínkách ČR. Srovnání s monobankou se v této souvislosti nabízí s vysokou naléhavostí [4, 31], [8, ], a to i při jasném vědomí všech nevýhod této varianty organizačního uspořádání bankovního sektoru [7, ]. 433
Informace pro uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů (2016/17) Státnicové předměty navazujících magisterských studijních oborů
Informace pro uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů (2016/17) doporučení k uznání státnicových předmětů potvrzuje garant předmětu doporučení k uznání předmětů, které nejsou uvedeny jako státnicové,
Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů
Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Podnikání a administrativa 7 Mezinárodní obchod Ekonometrie Obecná ekonomie III 8 Velkoobchod a maloobchod Management 9 Marketingové řízení Strategický
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce
v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky
K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové
Dopad fenoménu Industrie 4.0 do finančního řízení
Akademičtí řešitelé výzkumné organizace: Ing. Josef Horák, Ph.D. doc. Jiřina Bokšová, Ph.D. Katedra financí a účetnictví ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s. 17. ledna 2018 Struktura prezentace: Základní informace
VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE
VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE Jaroslav Mach, Jaroslava Burianová Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská universita Praha Anotace: Příspěvek obsahuje návrh
hydrological important areas by aggregated indicators - gross domestic product (GDP) Legenda\Legend Ortofotomapa/Orthophoto: CENIA (geoportal.gov.
Vyhodnocení ekonomického potenciálu v území zasaženém potenciální realizací LAPV prostřednictvím agregovaného ukazatele hrubého domácího produktu (HDP) ve vybraných hospodářských odvětvích soubor 12 map
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ Řešitelský tým Vedoucí projektu: Ing. Eva Jaderná, Ph.D., Katedra marketingu a managementu
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách Selected aspects of the relationship of supply and demand in location analyses Tereza Beníšková, Jaroslav Urminský VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
FE TUL. Master. Business Administration MARKETING AND INTERNATIONAL TRADE
FE TUL Master Business Administration MARKETING AND INTERNATIONAL TRADE Compulsory classes Name of the class Common compulsory classes Mikroekonomie II / Microeconomics II 2/2 zp./zk. 5 prof. Ing. Jiří
dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in
1. Empirical Estimates in Stochastic Optimization via Distribution Tails Druh výsledku: J - Článek v odborném periodiku, Předkladatel výsledku: Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., Dodavatel
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt
ABSOLVENTI doktorského studijního programu Ekonomika a management, studijní obor Podniková ekonomika a management
ABSOLVENTI doktorského studijního programu Ekonomika a management, studijní obor Podniková ekonomika a management 2006 2018 2006 Ing. Dita Hommerová, Ph.D. Téma disertační práce: Řízení vztahů se zákazníky
Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Řešené projekty. Projekty mimo univerzitu. Akademické stáže. doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.
Životopis Osobní údaje doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D. Vzdělání 2000 Bc. Brno University of 2002 Ing. Brno University of 2005 Ph.D. Brno University of 2009 Doc. Tax Counseling Corporate Finance and Business
Karta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Podnikatelství (Podnik) Číslo předmětu: 5450333 Garantující institut: Garant předmětu: Institut ekonomiky a systémů řízení Ing. Lucie Krčmarská, Ph.D. Kredity:
Manažerská ekonomika
PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami
Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu
Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu 8. ročník mezinárodní vědecké konference HOTELNICTVÍ, TURISMUS A VZDĚLÁVÁNÍ Vysoká škola hotelová v Praze Zdeněk Tůma Ondřej Špaček KPMG Česká republika 19. října
Banking Executive Survey 2014 Výsledky za Českou republiku
Výsledky za Českou republiku Zdeněk Tůma, Partner odpovědný za služby pro finanční sektor, KPMG Česká republika Praha 2014 1 Ačkoli se ekonomická situace zlepšila, jsou čeští bankéři konzervativnější než
Program XVI. mezinárodní vědecké konference TEORETICKÉ A PRAKTICKÉ ASPEKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ 8. - 9. 4. 2011 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Program XVI. mezinárodní vědecké konference TEORETICKÉ A PRAKTICKÉ ASPEKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ 8. - 9.. 0 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Rajská budova VŠE, místnost RB 09 (první patro) 8:0-9: Registrace
Manažerská ekonomika
MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky
REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ
Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY
Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy
Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká
Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz
+(420) 572 548 035 Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz Iveta Hashesh (rozená Matušíková) se narodila v ČR v Uherském Hradišti.
FE TUL. Bachelor. Business Administration PRODUCTION MANAGEMENT
FE TUL Bachelor Business Administration PRODUCTION MANAGEMENT Compulsory classes Common compulsory classes Mikroekonomie I / Microeconomics I prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. (50 %) doc. PhDr. Ing. Pavla Bednářová,
Karta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Marketing (MARKE) Číslo předmětu: 545-0235 Garantující institut: Garant předmětu: Institut ekonomiky a systémů řízení prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc.
Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu
Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15 Katedra podnikání a managementu doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D.
Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu
Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15 Katedra a managementu prof. Ing Zdeněk Mikoláš, CSc. Rodinné doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. Rozvoj klíčových kompetencí podnikatelů a manažerů
PŘILOHY Příloha 1. Vzor dotazníku
PŘILOHY Příloha 1. Vzor dotazníku V rámci mojí disertační práce s názvem Využití datové základny ERP pro APS/SCM v plánování produkčních systémů na fakultě Podnikatelské na VUT v Brně Pro zpracování výzkumu
INVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD
INVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD KRISTÝNA BRZÁKOVÁ KAROLÍNA PŘIDALOVÁ 1 AGENDA Seznámení s cíly článku, metodologie Teoretické přístupy k problematice
Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO
Výsledky průzkumu PMF 2015 Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Jana Havlíčková, Preciosa, a.s.; členka představenstva PMF Kateřina Maršíková, Ekonomická fakulta, TUL Síla HR, Praha, Slovanský dům,
Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010
Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 10. 2014 26 Souhrn Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2013 Consumption of Health Services in the years
Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 9. 2013 40 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2012 Consumption of Health Services in the years 2007 2012
Dopad fenoménu Industrie 4.0 do finančního řízení
Akademičtí řešitelé výzkumné organizace: Ing. Josef Horák, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Bokšová, Ph.D. Katedra financí a účetnictví ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s. 16. ledna 2019 Struktura prezentace: Základní
POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system
POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system Marie Brandejsová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální
TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a
Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích
Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR 1 Systémový přístup Kulturní a institucionální změna / Strukturální
Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008
TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle
Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice
Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008
PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní
SEZNAM PUBLIKACÍ A DALŠÍCH VÝSLEDKŮ
SEZNAM PUBLIKACÍ A DALŠÍCH VÝSLEDKŮ Stav k 11. 6. 2018 Články ve vědeckých časopisech s IF (počet bodů: 42,48) 1. FEJFAROVÁ, M., URBANCOVÁ, H. Application of the competency-based approach in organisations
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie
Ochrana & Bezpečnost 2013, ročník II., č. 3 (podzim), ISSN Ing. Ondřej Bos, Politika a program řízení kontinuity činností (2013_C_02)
Ing. Ondřej Bos Politika a program řízení kontinuity činností Anotace Politika a program jsou klíčové pro volbu optimálního modelu řízení kontinuity činností v organizaci. V příspěvku se čtenář seznámí
VLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM
VLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM Rudolf Kampf, Eva Zákorová 1 Anotace: Článek se zabývá vlivem vybraných činností na dopravní systém a vlivem dopravního
FE TUL. Bachelor. Business Administration MANAGEMENT OF SERVICES
FE TUL Bachelor Business Administration MANAGEMENT OF SERVICES Compulsory classes Common compulsory classes Mikroekonomie I / Microeconomics I prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. (50 %) doc. PhDr. Ing. Pavla Bednářová,
Životopis. v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze vyučující 2012 ŠKODA AUTO Vysoká škola, o.p.s. vedoucí katedry
Životopis Osobní údaje doc. Ing. Jiřina Bokšová, Ph.D. Vzdělání Ing. Vysoká škola ekonomická 2004 Ph.D. Vysoká škola ekonomická Doc. Vysoká škola ekonomická Účetnictví a finanční řízení podniku Zaměstnání
Model byl např. publikován v závěrečné výzkumné zprávě z tohoto projektu.
Restrikce veřejných výdajových programů a výdajových aktivit veřejných služeb Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc.,katedra veřejných financí, VŠE v Praze Referát je součástí výstupu z výzkumného projektu
Lázeňská péče v roce 2010. Balneal Care in 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 5. 2011 10 Lázeňská péče v roce 2010 Balneal Care in 2010 Souhrn Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje o
BENCHMARKING VEŘEJNÝCH SLUŽEB
BENCHMARKING VEŘEJNÝCH SLUŽEB Hana Kočková ÚVOD V současné době se stále častěji setkáváme s požadavky na zvýšení výkonu veřejné správy, na zkvalitnění služeb, které veřejná správa poskytuje. Tyto požadavky
Vnímání zeleného marketingu mladou generací s aplikací na automobilový trh. doc. Ing. Jana Přikrylová, Ph. D. Ing. Eva Jaderná, Ph. D.
Vnímání zeleného marketingu mladou generací s aplikací na automobilový trh doc. Ing. Jana Přikrylová, Ph. D. Ing. Eva Jaderná, Ph. D. Složení týmu doc. Ing. Jana Přikrylová, Ph. D. doc. Ing. Tomáš Kincl,
Význam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE
MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se
HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
20. medzinárodná vedecká konferencia Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí, Fakulta bezpečnostného inžinierstva ŽU, Žilina, 20. - 21. máj 2015 HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO
Lázeňská péče v roce Balneal Care in 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21. 4. 2010 9 Lázeňská péče v roce 2009 Balneal Care in 2009 Souhrn Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje o
Obsah: 1. Úvod Executive summary Hlavní závěry výzkumu Metodika Vzorek respondentů 9
Strana 0 z 10 Obsah: 1. Úvod 2 2. Executive summary 3 3. Hlavní závěry výzkumu 4 4. Metodika 9 5. Vzorek respondentů 9 6. Organizátoři a partneři, realizační tým 10 Strana 1 z 10 1. Úvod Před čtyřmi lety
Sociálně-politické rozhodování v praxi: modelování zaměstnanosti v agrokomplexu ČR. Marie Pechrová Ondřej Chaloupka
Sociálně-politické rozhodování v praxi: modelování zaměstnanosti v agrokomplexu ČR Marie Pechrová Ondřej Chaloupka Úvod Jedním z důležitých aspektů rozvoje venkova je udržení zaměstnanosti. Význam agrokomplexu
Změny v subdodavatelském průmyslu po vstupu TPCA do české republiky
ČESKÁ ZEMĚDLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Změny v subdodavatelském průmyslu po vstupu TPCA do české republiky Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Zilvar, CSc. Vypracoval: Daniel Nývlt
Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů
Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový
VYUŽITÍ ICT V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH ČR ICT UTILIZATION IN AGRARIAN COMPANIES IN THE CZECH REPUBLIC
VYUŽITÍ ICT V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH ČR ICT UTILIZATION IN AGRARIAN COMPANIES IN THE CZECH REPUBLIC Jan Jarolímek, Jiří Vaněk, Radek Brázda Souhrn Rozšíření informačních a komunikačních technologií, včetně
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
HODNOCENÍ SOCIO- EKONOMICKÉHO PŘÍNOSU CYKLOTURISTIKY
HODNOCENÍ SOCIO- EKONOMICKÉHO PŘÍNOSU CYKLOTURISTIKY Ing. Martin Šauer, Ph.D. Ing. Petr Halámek, Ph.D. Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více. 1 Východiska Předmětem výzkumu byla cykloturistika
Karta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: Garantující institut: Garant předmětu: Finanční řízení podniku (FRP) 545-xxxx Institut ekonomiky a systémů řízení Ing. Jana Magnusková,
SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček
SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing
PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING
PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING Daniel Salava 1 Anotace: Tento článek se zabývá problematikou a aspekty užití indexového benchmarkingu zejména v malých
FE TUL. Master. Business Administration MANAGEMENT OF BUSINESS PROCESSES
FE TUL Master Business Administration MANAGEMENT OF BUSINESS PROCESSES Compulsory classes Mikroekonomie II / Microeconomics II 2/2 zp./zk. 5 prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. (60 %) doc. PhDr. Ing. Pavla Bednářová,
Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR
Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
Patterns of Business Internationalisation in Visegrad Countries
Patterns of Business Internationalisation in Visegrad Countries In Search for Regional Specifics edited by Antonio Duréndez and Krzysztof Wach Universidad Politécnica de Cartagena Cartagena 2014 Revisores
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness
MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová
MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského
Znalostně založené podnikání
Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROCESNÍ UKAZATELE OVLIVŇUJÍCÍ FIRMY V JIHOČESKÉM KRAJI # MOST IMPORTANT PROCESS INDICATORS FOR COMPANIES IN SOUTH BOHEMIAN REGION
, ISBN 978-80-7394-382-0 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROCESNÍ UKAZATELE OVLIVŇUJÍCÍ FIRMY V JIHOČESKÉM KRAJI # MOST IMPORTANT PROCESS INDICATORS FOR COMPANIES IN SOUTH BOHEMIAN REGION PYROUTKOVÁ Martina, VRCHOTA Jaroslav
Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 4. 2014 4 Souhrn Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013 Balneal Care in 2013 Tato Aktuální informace přináší
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.
Okruhy otázek a literatura k přijímacím zkouškám na navazující magisterské studium z odborného předmětu
a literatura z odborného předmětu 1 a literatura k přijímacím zkouškám na navazující magisterské studium z odborného předmětu Aktualizace: 9. 10. 2007 Podniková ekonomika 1. Pojetí podniku a jeho právní
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekonomie a managementu doc. Ing. Čeněk Celer, CSc. Analýza procesu strategického řízení vybrané organizace Evaluace marketingové strategie vybrané organizace
Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI
Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013
VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Katedra statistiky Studijní obor: Veřejná správa a regionální rozvoj Teze k diplomové práci VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN Vypracovala:
OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE
Studijní program: Řízení lidských zdrojů a ekonomika práce Studijní obor: Ekonomika a řízení lidských zdrojů Typ studia: bakalářské OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Akademický školní rok 2013/2014
NABÍDKA BUSINESS A MANAŽERSKÉHO PORADENSTVÍ - BMC Consulting Souhrnná www prezentace ( www BMC Offer Summary )
1. NABÍDKA BUSINESS A MANAŽERSKÉHO PORADENSTVÍ - BMC Consulting Souhrnná www prezentace ( www BMC Offer Summary ) Text a dokument souhrnné www prezentace:nabídka NANAŽERSKÉHO A BUSINESS PORADENSTVÍ - BMC
Využití marketingové komunikace pro zvýšení konkurenceschopnosti sdružení MIVES. Bc. Markéta Matulová
Využití marketingové komunikace pro zvýšení konkurenceschopnosti sdružení MIVES Bc. Markéta Matulová Diplomová práce 2010 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá problematikou zvýšení konkurenceschopnosti
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích
Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0
David Kaprál 14.8.2014
David Kaprál 14.8.2014 Proč výzkum? Cíle výzkumu: barometr očekávání firem (makro/mikro-prostředí) aktuální nálada vývoj v čase od r. 2011 identifikovat metriku a faktory úspěšnosti firem v čase od r.
PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma
Novinky v projektovém řízení
Novinky v projektovém řízení Jiří Krátký Struktura prezentace - O Společnosti pro projektové řízení - Trendy v projektovém řízení - Nejčastější chyby v projektech - Certifikace projektových manažerů -
Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy
Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Agenda Představení společnosti Capgemini Aktuální stav implementace služeb veřejné správy Přínosy rozvoje služeb veřejné správy Trendy dalšího vývoje
KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů
KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných
Indikační skupiny lázeňské léčebně rehabilitační péče Indication Groups of Balneal Care
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 4. 2014 7 Souhrn Indikační skupiny lázeňské léčebně rehabilitační péče 2009 2013 Indication Groups of Balneal Care
Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?
Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány
Risk management in the rhythm of BLUES. Více času a peněz pro podnikatele
Risk management in the rhythm of BLUES Více času a peněz pro podnikatele 1 I. What is it? II. How does it work? III. How to find out more? IV. What is it good for? 2 I. What is it? BLUES Brain Logistics
Spokojenost zákazníků a metody jejího měření v oblasti cestovního ruchu
Spokojenost zákazníků a metody jejího měření v oblasti cestovního ruchu Odpovědná řešitelka: doc. Ing. Jozefína Simová katedra marketingu Spoluřešitelky: Ing. Lenka Půlpánová Ing. Adéla Zemanová Projekt
Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress.
Recenzenti: Doc. Ing. Pavlína Pellešová, Ph.D. Doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D. Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována
ROZHODOVÁNÍ V OBLASTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ E. Svoboda Ústav řízení a marketing PEF VŠZ Brno, Zemědělská 5, Brno Anotace:
ROZHODOVÁNÍ V OBLASTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ E. Svoboda Ústav řízení a marketing PEF VŠZ Brno, Zemědělská 5, 613 00 Brno Anotace: Práce se zabývá důležitými aspekty výsledků ekonomické
Životopis. Osobní údaje. Pedagogická činnost. Řešené projekty. Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE
Životopis Osobní údaje Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE Pedagogická činnost IKK MOP OST PEU ZVS EGGA EVPR ZVSA ZVSA EHPAC RRMOP RRZVS RRZVSA Řešené projekty Interkulturní kompetence (PEF) Mezinárodní
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)