Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Rohov

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Rohov Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

2 Úvodní slovo starosty Vážení spoluobčané, život na venkově se dá přirovnat k soutěži, k soutěži, jejímž cílem je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova, včetně sociální oblasti. Představitelé obcí by měli vyzdvihnout spolkový život v obci, péči o životní prostředí, spolupráci mezi organizacemi, spolky a vedením obce a celkovým životem v obci. Proto je třeba trénovat a dosáhnout vysněné mety, jejíž hlavní cenou je pocit, že v mé obci stojí za to v ní žít! Jsou však životní situace, které jsou v oblasti sociální mnohdy zásadní a někdy neřešitelné. V obci Rohov se v minulosti problematikou sociálních služeb nikdo moc nezabýval, možná proto, že jsme na vesnici zvyklí se o své rodiče či prarodiče postarat až do konce jejich života, pomáhat jim v nemoci a strádání. Okolnosti současného světa, respektive samotné společnosti však otáčí karty a my na vesnici musíme řešit oblast sociální stejně jako rozvoj obce a jeho udržitelnost. V rámci společného projektu Svazku obcí mikroregionu Hlučínska-západ, jsme odstartovali přípravu na toto téma, které nechceme podcenit. Staráme se o své občany, tak, jak se dá, avšak nepředvídatelné okolnosti soukromého života mnohdy postaví občany do neřešitelných situací a kdo jiný, než obec by se měla o své spoluobčany postarat. Proto velmi vítám iniciativu Svazku obcí mikroregionu Hlučínska-západ, který nám s touto problematikou v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb pomůže. A protože se tento proces nemůže a ani nedá řešit od stolu, je zapotřebí, aby se do procesu plánování zapojili samotní občané obce, aby návrhy v představovaném Strategickém plánu rozvoje sociálních služeb obce Rohov odpovídaly potřebám občanů co nejvíce. Poděkování patří všem, kdož se na této práci v naší obci podíleli, a to jak těm, kdož odpovídali na dotazník a anketu, tak především těm, kdož se účastnili práce v pracovních skupinách. Daniel Procházka starosta obce Rohov 2

3 Obsah 1. Úvod do komunitního plánování Struktura KP Rohov Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Průřezové aktivity Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Závěr Seznam poskytovatelů sociálních služeb a návazných aktivit v regionu Opavska Zdroje financování

4 1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4

5 Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce 5

6 Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. 6

7 Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Rohov, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině. Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním. Vzhledem k velikosti obcí se scházely pracovní skupiny společně. 2. Struktura KP Rohov Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Birtková Hana Kubná Marie Švanová Marta Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením a Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Birtková Hana Fedáková Hana Hluchníková Irena Kretková Květoslava Kubná Marie Lehnertová Marie Procházková Kateřina Švanová Marta 7

8 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Rohov bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu a přímým oslovením respondentů, tedy anketou Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Rohov. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 8

9 3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Rohov dosahuje katastrální výměry 664 ha. Počet obyvatel v obci byl k celkem 607 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0-14 let 96 osob, tj. 15,8 %. V produktivním věku let bylo 433 osob, tj. 71,3 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 12,9 % - 78 osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 39,4 let. Skladba obyvatel je následující: Počet obyvatel k Skladba obyvatel obce Rohov Počet obyvatel ve věku 0-14 let let 65 a více let Muži Ženy Celkem Z následujícího grafu je patrný dlouhodobý nárůst počtu obyvatel až do roku 2008, kdy nastala změna trendu, se stavy obyvatel začaly meziročně snižovat. Od roku 2003 do roku 2013 se počet obyvatel v obci snížil o 7 osob. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v roce Vývoj počtu obyvatel v letech

10 V obci Rohov byl koncem roku 2013 zaznamenán celkový úbytek obyvatel o 12 osob méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek mělo především záporné saldo migrace (migrační saldo dosahuje hodnoty -9 obyvatel), ale také záporný přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek -3 osoby) Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech V obci Rohov eviduje kontaktní pracoviště Kravaře ke konci října 2013 celkem 39 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 10

11 Prosincový stav nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů) ,51 Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech ,45 10,48 11,36 10,43 11,23 8, Přímo v Kravařích evidoval Úřad práce v Opavě ke konci prosince 2013 celkem uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných dosahuje 9,7 %. Míra nezaměstnanosti v Kravařích v letech ,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 14,5 13,0 12,2 12,5 9,6 9,2 9,

12 3.3. Seznam poskytovatelů sociálních služeb a návazných aktivit SDH Rohov - sbor dobrovolných hasičů TJ Spartak Rohov - fotbalový klub ČZS Rohov - český zahrádkářský svaz Roháček o. s. - občanské sdružení mladých SK Veha Team - oddíl cyklistiky Klub seniorů 3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Rohov V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Rohov, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazník byl distribuován do všech domácností v obci v počtu 200 ks prostřednictvím Rohovského zpravodaje. Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 11 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 30 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku nevyužil žádný z respondentů. Celkem tedy bylo získáno 41 odpovědí, což činí 6,6 % obyvatel obce. Menší návratnost dotazníků, než je obvyklé, je způsobena mimo jiné také malé potřebě po sociálních službách v obci. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení široké veřejnosti 30 73,2 Obecní úřad Rohov 11 26,8 Prostřednictvím internetu 0 0 Celkem

13 Dotazníkové šetření 27% 73% Přímé oslovení široké veřejnosti Obecní úřad Rohov Zastoupení dle pohlaví Pro potřeby zpracování SPRSS bylo nezbytné zajistit pokud možno rovnoměrné oslovení cílových skupin, což u běžného dotazníkového šetření není možné, ale přímým oslovením toho dosáhnout lze. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky a grafu, tento předpoklad byl naplněn. Na rozdíl od jiných měst a obcí odpovídalo více mužů, než žen. Pohlaví Počet Podíl v % Muži 23 56,1 Ženy 18 43,9 Celkem Zastoupení dle pohlaví 44% 56% Muži Ženy 13

14 Zastoupení dle věkových skupin Každá věková skupina obyvatel má jiné potřeby a představy o tom, co by se pro mělo zajistit, jak by město či obec mělo fungovat pro zajištění důstojného a kvalitního života. Je proto rovněž nutné, aby byl zachován i poměr ve věkovém složení. Jedinou cílovou skupinou, která nebyla do dotazníkového šetření vtažena, jsou mladí lidé od let, což je ale pochopitelné, neboť dojíždí za vzděláním mimo obec. Věkové skupiny Počet Podíl z celku v % , , ,9 60 a více 14 35,9 Celkem Zastoupení dle věkových skupin 36% 36% 28% a více Bydliště Pro zjištění, zda respondenti jsou relevantními pro odpovědi, je nutné se zeptat na jejich bydliště. Pouze dva oslovení respondenti byli občany jiné obce. Bydliště Počet Podíl z celku v % Rohov Jinde 2 4,9 Celkem

15 Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Zjištění využívání sociálních služeb je důležité pro stanovení současné situace a předpokladu dalšího vývoje. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že 14 respondentů využívá nějakou službu či aktivitu osobně, v pěti případech jsou to rodiče nebo někdo jiný. Celých 16 odpovědí, což činí 41 %, bylo bez odpovědi. Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 14 35,9 60,9 Děti 1 2,6 4,3 Rodiče 5 12,8 21,7 Prarodiče 0 0,0 0,0 Někdo jiný 3 7,7 13,0 Bez odpovědi Počet odpovědí 23 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 4% 22% 13% 61% Já osobně Děti Rodiče Někdo jiný V současnosti využívané sociální služby Pro zjednodušení odpovědí respondentům jsme vybrali ze sociálních služeb a návazných aktivit ve spolupráci s obcí Rohov témata, uvedená níže v tabulce. Z odpovědí vyplynulo, že největší zájem mezi respondenty je o ošetřovatelskou službu (pečovatelská služba podle zákona o sociálních službách), služby pro seniory (asistenční služba, kluby pro seniory apod.). 15

16 V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 4 10,5 Služby pro zdravotně postižené občany 1 2,6 Charitní ošetřovatelská služba 9 23,7 Poradenství 2 5,3 Služby a aktivity pro nezaměstnané 0 0,0 Aktivity pro děti a mládež 2 5,3 Jiná 1 2,6 Žádné 19 50,0 Počet odpovědí 38 Bez odpovědi 4 Celkem V současnosti využívané sociální služby Služby pro seniory 50% 10% 3% 24% Služby pro zdravotně postižené občany Charitní ošetřovatelská služba Poradenství 5% Aktivity pro děti a mládež 3% 5% Jiná Žádné Kde tyto služby využíváte Zjištění, kde respondenti využívají služby, bylo rovněž velmi důležité a to pro zjištění dopravní dostupnosti služeb pro občany. Z uvedeného vyplývá, že občané využívají rovnoměrně služby a aktivity jak v Rohově, tak mimo něj. 16

17 Kde služby využíváte Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Rohov 15 36,6 51,7 Jinde 14 34,1 48,3 Bez odpovědi 12 29,3 Počet odpovědí 29 Celkem Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějakou službu využívají, převažovaly odpovědi mohlo by se zlepšit. Jak jste s Vámi uvedenými službami spokojeni Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 8 20,51 33,3 Mohlo by se zlepšit 16 41,03 66,7 Nespokojen 0 0,00 0,00 Bez odpovědi 15 38,46 Počet odpovědí 24 Celkem Spokojenost se službami 67% 33% Velmi spokojen Mohlo by se zlepšit 17

18 Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci Rohov Jaké služby v obci Rohov chybí, jsme zjišťovali v následující otázce. Z odpovědí vyplynul největší zájem o dům s pečovatelskou službou (dnes dům s byty zvláštního určení, jako nájemní byty, ve kterých je poskytována pečovatelská služba). Dále klub pro mládež, masáže a rehabilitace. V případě, že respondenti odpovídali jiné, měli uvést, jaké služby chybí, bohužel v tomto případně nikdo neuvedl další náměty. Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci Rohov Počet Podíl z odpovědí v % Domov pro seniory 5 13,2 Dům s pečovatelskou službou 11 28,9 Klub pro mládež 8 21,1 Osobní asistent 0 0,0 Pedikúra 2 5,3 Masáže, rehabilitace 5 13,2 Jiné 7 18,4 Bez odpovědi 9 Počet odpovědí 38 Celkem Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí 13% 19% 13% 29% Domov pro seniory Dům s pečovatelskou službou Klub pro mládež 5% 21% Pedikúra Masáže, rehabilitace Jiné 18

19 Pozornost cílovým skupinám Zaměření pozornosti v rámci zpracování SPRSS na cílové skupiny bylo důležité pro zjištění nastavení jednotlivých respondentů na další cílové skupiny. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží senioři, rodiny s dětmi a osoby se zdravotním postižením. Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Počet Počet Počet Počet Počet Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Kde získáváte informace o sociálních službách Kde respondenti získávají informace o sociálních službách je rovněž velmi důležité proto, abychom nastavili informovanost občanů prostřednictvím médií, která využívají. Jak se dalo předpokládat, nejvíce informací získávají občané z Rohovského zpravodaje (38,7 %), dále z obecního úřadu a internetu. 19

20 Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 18 24,0 Úřad práce 0 0,0 Poskytovatelé služeb 3 4,0 Známí 3 4,0 Rohovský zpravodaj 29 38,7 Internet 16 21,3 Jinde 6 8,0 Bez odpovědi 1 Počet odpovědí 75 Celkem Kde získáváte informace o sociálních službách Obecní úřad 21% 8% 24% 4% Poskytovatelé služeb Známí 39% 4% Rohovský zpravodaj Internet Jinde Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb (přípravě Strategického plánu rozvoje sociálních služeb) v obci Rohov Poměrně vysoké procento odpovědí Ano je způsobeno tím, že Rohovský zpravodaj je skutečně velmi oblíbený a občané ho dostávají do schránek a čtou. Vedení obce před zahájením přímého oslovení a dotazníkové šetření zpracovalo článek pro občany o celé problematice. 20

21 Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni? Počet Podíl z odpovědí v % Ano 31 81,58 Ne 7 18,42 Bez odpovědi 1 Počet odpovědí 38 Celkem Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 18% 82% Ano Ne Závěr Přestože v obci Rohov nejsou žádné sociální služby a vzhledem k velikosti obci ani není možné některou ze sociálních služeb zřídit, jsou témata, která v rámci zpracování SPRSS budou komunikována v pracovních skupinách a nastavovány priority a opatření pro realizaci. 21

22 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti, ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. 22

23 V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 23

24 Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. Osoby s kombinovaným postižením U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Silné stránky 1. Bezbariérové vstupy do obecního domu a do domu služeb 2. Bezbariérové přechody pro chodce 3. Existence Klubu seniorů 4. Lékař v obci 5. Možnost donášky obědů (restaurace z Kobeřic) zajištění i přes lékaře 6. Existence zpravodaje obce 7. Setkání seniorů (2x ročně) pořádané obcí Příležitosti 1. Změna legislativy 2. Nové programovací období na fondy EU Slabé stránky 1. Neexistence odlehčovací služby 2. Neexistence pečovatelské služby 3. Neexistence domu s byty zvláštního určení (DPS) 4. Neexistence služby pedikúra pro seniory následné služby 5. Chybějící možnost doprovodu seniora k lékaři 6. Neexistence poradny 7. Neexistence dobrovolnictví v obci Ohrožení 1. Změna legislativy 2. Nové programovací období na fondy EU 3. Finanční zdroje obecně Priority 1. Podpora aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné 2. Podpora pečovatelské služby 3. Zajištění a podpora občanské poradny 24

25 Priorita S1 Podpora aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné Charakteristika Podpora aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné není sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé aktivity pro seniory a zdravotně znevýhodněné zajišťuje Klub seniorů, což je neformální sdružení aktivních občanů. Zdůvodnění Podpora organizací, které se těmto cílovým skupinám věnují, je velmi důležitá. Svou činnosti a aktivitami zajišťují zvýšení společenských kontaktů a rovněž přispívají ke zvyšování psychické pohody seniorů a osob se zdravotním postižením, které má přímý vliv i na jejich zdravotní stav. Priorita S1 Podpora aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné 1.1. Podpora Klubu seniorů 1.2. Realizace aktivit obce ve vztahu k seniorům a zdravotně znevýhodněným Realizace besed se seniory a zdravotně znevýhodněné Popis opatření v sociální oblasti Realizace osvětových akcí pro seniory v oblasti bezpečnosti (např. PČR, ochrana spotřebitelů ad.) 1.3. Podpora dalších organizací, věnujících se seniorům a zdravotně znevýhodněným Realizátoři Obec Rohov Jednotlivé organizace a neformální sdružení Nová nebo stávající Stávající, nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Rohov Finanční náklady ,000,- Kč ,000,- Kč Zvýšení aktivního života seniorů a zdravotně znevýhodněných Dopady v obci Zvýšení bezpečnosti seniorů a zdravotně znevýhodněných vůči vnějším vlivům Počet akcí Indikátory Počet účastníků akcí Počet organizací a neformálních sdružení zapojených do aktivit Počet realizovaných přednášek a besed 25

26 Priorita S2 Podpora pečovatelské služby Charakteristika Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Zdůvodnění Pečovatelská služba zajišťuje služby pro osoby, které žijí ve svém přirozeném prostředí. Nejčastěji se jedná o rozvoz obědů, pomoc při běžných úkonech, drobný úklid, nákupy či doprovod k lékaři. V obci Rohov nebude pečovatelská služba zajišťována prostřednictvím obce, ale poskytovatele. V případě, že v obci bude občan, který má nízký příspěvek na péči, či bude čekat na jeho vyřízení nebo zvýšení, uzavře obec smlouvu s poskytovatelem a náklady za pečovatelskou službu uhradí za občana. Priorita S2 Podpora pečovatelské služby 2.1. Navázání spolupráce s poskytovateli pečovatelské služby v regionu Popis opatření 2.2. Uzavření smlouvy s poskytovatelem pro zajištění pečovatelské služby v obci 2.3. Realizace pečovatelské služby u potřebných občanů Obec Rohov Realizátoři Vybraný poskytovatel Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Rohov Finanční náklady Dle uzavřené smlouvy Občané obce jsou zajištěni pečovatelskou službou Prodloužení aktivního života seniorů a zdravotně Dopady znevýhodněných v domácím prostředí Zkvalitnění péče o seniory a zdravotně postižené Počet občanů, kteří využívají pečovatelskou službu Indikátory Počet uzavřených smluv 26

27 Priorita S3 Zajištění a podpora občanské poradny Charakteristika Občanská poradna není službou podle zákona o sociálních službách. Občanské poradny poskytují tato poradenství: sociální dávky, sociální pomoc, pojištění, pracovně právní vztahy a zaměstnanost, bydlení rodina a mezilidské vztahy, majetkoprávní vztahy a náhrada škody, finanční a rozpočtová problematika, zdravotnictví, školství a vzdělávání, ekologie, právo životního prostředí, ochrana spotřebitele, občanské soudní řízení, veřejná správa, trestní právo, ústavní právo. Nejbližší Občanská poradna je v Opavě a zajišťuje ji Charita Opava. Zdůvodnění Odborné sociální poradenství vyplynulo jako potřeba nejen z anketního šetření mezi občany obce Rohov, ale rovněž byla potvrzena pracovní skupinou. Na jednání pracovní skupiny, navrhovali členové PS vznik poradny pro dluhové poradenství, bezplatné právní poradenství a sociální poradenství. Na druhou stranu je zřejmé, že nebude efektivní, aby služba fungovala v obci 5 dnů v týdnu. Bude uzavřena smlouva s poskytovatelem služby a dohodnuty dny, kdy bude v obci poskytována. Zároveň je nezbytné, aby byl vyčleněn prostor pro realizaci služby, který (pokud možno) nebude na úřadě (zachování anonymity). Občané budou o možnostech využití této služby informováni. 27

28 Priorita S3 Zajištění a podpora občanské poradny 3.1. Zajištění poskytovatele poradenství 3.2. Uzavření smlouvy s realizátorem Popis opatření 3.3. Zajištění prostor pro realizaci občanské poradny 3.4. Informování občanů o zřízení občanské poradny a jejím fungování Obec Rohov, Charita Opava, další možní realizátoři návazné Realizátoři aktivity Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Rohov Finanční náklady Dle uzavření smlouvy Občané využívají občanskou poradnu v místě svého bydliště. Občané jsou informováni o možnostech řešení svých osobních Dopady problémů. Snižuje se frustrace občanů z neřešitelných situací. Zajištěné prostory pro poskytování služby Indikátory Počet zástupců cílové skupiny využívající poradenství Počet provedených poradenství. 28

29 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. Funkční rodina je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci. Problémová rodina v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí. Disfunkční rodina v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru. 29

30 Afunkční rodina poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život: v chudobě, bez účasti na trhu práce, bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí, bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.: nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, špatné bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být: rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), 30

31 osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další. Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob: nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů. 31

32 SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Silné stránky 1. Roháček 2. SDH Rohov 3. Existence aktivní zájmových spolků v obci zahrádkáři, sportovci (minifotbal) 4. Dobrá spolupráce spolků a obce 5. Dechová kapela 6. SKV cyklokros 7. TJ Spartak Příležitosti 1. Vznik nových služeb a návazných aktivit v bezprostředním okolí obce Rohov 2. Zvýšení informovanosti občanů o možných aktivitách a službách v okolí Slabé stránky 1. Nezájem lidí 2. Není prostor pro aktivní scházení mládeže Ohrožení 1. Špatná dopravní dostupnost v odpoledních a večerních hodinách pro využívání volného času dětí a mládeže 2. Neexistence základní školy Priority 1. Podpora spolkové činnosti 2. Vznik a podpora klubu pro mládež Priorita R1 Podpora spolkové činnosti Charakteristika Aktivity zaměřené na podporu spolkové činnosti nejsou sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Spolky vyvíjí v obci prostor pro vzájemná setkávání a smysluplné využití volného času nejen dětí a mládeže, ale i celých rodin. Z organizovaných spolků jmenujme alespoň Sbor dobrovolných hasičů a Roháček. Zdůvodnění Spolková činnost a aktivní zapojení občanů, především dětí, mládeže a rodin, je velmi důležitým prvkem při zvyšování sounáležitosti nejen s obcí, ale i mezi sebou navzájem. Díky smysluplnému trávení volného času se snižuje vznik sociálně-patologických jevů. Daná priorita je tedy důležitou návaznou aktivitou plánu. Velmi důležitá je také spolupráce spolků a obce na organizování akcí pro občany. 32

33 Priorita R1 Podpora spolkové činnosti 1.1. Podpora aktivit jednotlivých spolků a organizací, věnujících Popis opatření se dětem a mládeži 1.2. Podpora spolupráce obce a spolků Obec Rohov Realizátoři Spolky a dobrovolné organizace Nová nebo stávající Stávající Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Rohov, vlastní činnost, nadace, nadační fondy Finanční náklady Roháček 40,000,- obec Aktivní spolky v obci Děti a mládež mají zajištěny aktivity ve volném čase Dopady Obec spolupracuje se spolky, jsou realizovány společné aktivity pro občany, především pro děti a mládež Počet dětí a mládeže, účastnících se aktivit Indikátory Počet akcí realizovaných ve spolupráci Počet akcí spolků pro děti a mládež Priorita R2 Vznik a podpora klubu pro mládež Charakteristika Klub pro mládež není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. Klub pro mládež je zařízením pro mladé lidi starší 14 let, kteří nemají možnost setkávání se a trávení volného času smysluplným způsobem. Zdůvodnění V obci Rohov jsou zajišťovány aktivity pro děti (Roháček, z.s.), nicméně chybí volnočasová náplň mladých lidí (tzv. 14+). Je proto nezbytné, aby i tato cílová skupina, která je navíc silně ohrožena vnějšími vlivy (především alkohol, drogy apod.), měla své zázemí a mohli aktivně trávit svůj volný čas. Vytvořením Klubu pro mládež takovýto prostor může vzniknout. 33

34 Popis opatření Realizátoři Nová nebo stávající Zahájení realizace Finanční zdroje Finanční náklady Dopady Indikátory Priorita R2 Vznik a podpora klubu pro mládež 2.1. Analýza zájmu CS o aktivity Přímá komunikace s CS děti a mládež o jejich potřebách 2.2. Analýza možných prostor 2.3. Zahájení realizace aktivity, úprava prostor, materiálnětechnické zajištění 2.4. Zahájení provozu Obec Rohov Spolky a dobrovolné organizace Nová rok rok 2015 Obec Rohov, MVČR, MŠMT, Moravskoslezský kraj, nadace, nadační fondy, EU ,000,- Kč jednorázově ,000,- Kč ročně Vybraný prostor odpovídající potřebám cílové skupiny Zjištěné potřeby cílové skupiny dětí a mládeže Vybudovaný prostor pro mládež Realizované aktivity v klubu Prevence sociálně-patologických jevů Počet dětí a mládeže, účastnících se aktivit Počet akcí realizovaných v klubu Vybudovaný prostor pro mládež 6. Průřezové aktivity Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny. Průřezové priority 1. Propagace a informovanost 2. Podpora komunitního plánování 34

35 1. Propagace a informovanost P1 Průřezová priorita 1 Propagace a informovanost 1.1. Propagace jednotlivých sociálních služeb a návazných aktivit na území obce Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit (Rohovský zpravodaj, internet, rozhlas, apod.) Popis opatření 1.2. Informovanost cílové skupiny o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit, včetně míst, kde se schází občané (např. využití nástěnek u nákupních středisek apod.) Zpracování elektronického katalogu sociálních služeb a návazných aktivit včetně informací o dalších službách v okolí obce Rohov (Ostrava, Opava, okolní obce) Realizátoři Obec Rohov Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Rohov Finanční náklady 20,000,- Kč Zlepšení informovanosti občanů o poskytovaných službách Dopady a aktivitách Zlepšení propagace jednotlivých služeb a aktivit Zvýšení využívání dalších služeb občany obce mimo obec Rohov Počet článků v místním zpravodaji Počet hlášení v rozhlase Indikátory Počet článků na internetu Aktualizované informační tabule u obchodních středisek Zpracovaný internetový katalog sociálních služeb a návazných aktivit 35

36 Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování sociálních služeb Charakteristika Komunitní plánování je nekončící proces. Sociální služby a poskytovatelé se vyvíjí, vznikají nové služby a návazné aktivity, mění se sociodemografické prostředí v obci a jejím okolí. Na tyto změny je zapotřebí reagovat. Zdůvodnění Vzhledem k době realizace plánu (4 roky) může dojít k mnoha změnám (např. přiznání dotace na rekonstrukce dalších budov v obci, nová potřeba občanů o vznik nějaké sociální služby). Aktualizace plánu jednou za dva roky je nezbytná, stejně jako kontrola a vyhodnocování plánu, včetně akčního plánu. To je možné nejen díky setkávání pracovních skupin, ale také případným aktuálním analýzám u cílových skupin. Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování 3.1. Zpracování analýz dle potřeby a situace 3.2. Vyhodnocení analýz a úprava plánu 3.3. Zpracování a vyhodnocení akčního plánu Popis opatření 3.4. Průběžné vyhodnocování SPRSS 3.5. Aktualizace plánu 1x za dva roky 3.6. Pravidelná setkávání pracovních skupin Realizátoři Obec Rohov Nová nebo stávající Stávající, nová Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Rohov Finanční náklady 10,000,- Kč Aktuální data o situaci v obci Zpracovaný akční plán Vyhodnocovaný akční plán Dopady Vyhodnocovaný SPRSS Aktualizovaný plán Pracovní skupiny se schází Zpracovaný akční plán Zpracované a vyhodnocené analýzy Indikátory Pracovní skupiny se schází min. 2x ročně Vyhodnocená realizace plánu 36

37 7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Monitorování a vyhodnocování realizace KPSS je naprosto nezbytnou součástí plánu především ve vztahu ke zjištění efektivnosti a potřebnosti naplánovaných priorit a opatření zejména ve vztahu k cílové skupině uživatelů. Monitorování a vyhodnocování probíhá zpravidla 1x ročně na monitorovacích schůzkách v rámci pracovních skupin. Jsou vyhodnocovány jednotlivé nastavené indikátory výstupů u každé priority a opatření, je vyhodnocován akční plán 1 a jsou připravovány případné úpravy plánu. Pravidelná aktualizace střednědobého plánu pak zajišťuje usměrňování aktivit na základě skutečných potřeb cílové skupiny uživatelů. Pro nastavení skutečných potřeb je rovněž nezbytné provádět průběžnou analýzu sociálních potřeb, která prokáže potřebnost služeb stávajících či nových. Na základě monitorování je důležité aktualizovat také Katalog sociálních služeb pro dostatečné a kvalitní informování veřejnosti. 1 Akční plán je rozpracování jednotlivých priorit a opatření do konkrétních kroků se stanovením zodpovědností, finančních alokací a dalších zdrojů pro jejich realizaci. Stanovuje se zpravidla na jeden rok. 37

38 8. Závěr Obec Rohov, přestože počtem obyvatel patří k nejmenším obcím v mikroregionu Hlučínsko-západ, má kromě jiných aktivit, které jsou obvyklé i v jiných obcích (např. SDH, myslivecké sdružení apod.) také sdružení Roháček, které zajišťuje aktivity pro děti a mládež a rozvíjí tak komunitní život v obci. Obec nemá vlastní sociální služby, ale její představitelé si uvědomují potřebnost těchto služeb i pro své občany. Z provedené analýzy vyplynulo, že občané by uvítali dům s pečovatelskou službou (dům s byty zvláštního určení), což v současné době ani s výhledem na čtyři roky, pro které je plán zpracováván, není reálné. Nicméně jednou z priorit je podpora pečovatelské služby, která by částečně nahradila tuto potřebu občanů. Informace získávají občané jak z obecního úřadu, tak z Rohovského zpravodaje. Je to tedy médium, ve kterém budou vycházet informace o možných sociálních službách v okolí, které si budou moci občané zajistit. V SPRSS obce Rohov jsou definovány i priority, které nejsou sociálními službami ve smyslu zákona o sociálních službách, nicméně tzv. návazné aktivity jsou zcela nezbytné pro komunitní život v obci a v konečném důsledku jsou prevencí jak sociální izolace seniorů, tak podpory aktivního života mladých lidí a tím snižování rizika socio-patologických jevů. Děkujeme všem občanům obce Rohov, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na tvorbě tohoto plánu, především členkám pracovních skupin, které ve svém volném čase věnovaly své náměty s přihlédnutím k potřebám všech občanů. 38

39 Použité zkratky MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra ČR Česká republika KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje KP Komunitní plán, plánování DZU Domy s byty zvláštního určení /bývalé Domy s pečovatelskou službou neboli DPS/ ROP Regionální operační program PS Pracovní skupina ŘS Řídící skupina KPSS Komunitní plán rozvoje sociálních služeb EU Evropská unie SVČ centrum volného času 39

40 Příloha č. 1 Seznam poskytovatelů sociálních služeb a návazných aktivit v regionu Opavska. NÁZEV ZAŘÍZENÍ: Kontaktní údaje: Adresa: Telefon: Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Provozovatel: Ředitel organizace: Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: (dle registrace) Cílová skupina: Praktické informace: Provozní doba: Kapacita služby: Bezbariérovost: Uživatelé služby: Cena služby: Náklady na 1 klienta Počet zaměstnanců Zdroje financování Počet dobrovolníků SDH Rohov Hlavní 180, Rohov hasici.rohov@seznam.cz Sdružení Petr Tomíček Činnosti v oblasti protipožární ochrany, Neziskové instituce sloužící domácnostem Děti, ženy, muži, senioři 40

41 NÁZEV ZAŘÍZENÍ: Roháček z.s. Kontaktní údaje: Adresa: Hlavní 180, Rohov Telefon: Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Sdružení Provozovatel: Ředitel organizace: Mgr. Hana Birtková Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: Činnosti organizací dětí a mládeže (dle registrace) Cílová skupina: Děti, mládež, rodiče, Praktické informace: Provozní doba: Kapacita služby: Bezbariérovost: Uživatelé služby: Cena služby: Náklady na 1 klienta Počet zaměstnanců Zdroje financování Počet dobrovolníků 41

42 Příloha č. 2 Zdroje financování Programu podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok Program realizace specifických opatření Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na rok Program protidrogové politiky kraje na rok Program na podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality na rok Program na podporu komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách MSK a zmírňování následků sociálního vyloučení na rok prace-v-socialne-vyloucenych-lokalitach-msk-a-zmirnovani-nasledku-socialniho-vylouceni-na-rok / Program rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok MPSV 42