Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Hněvošice

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

2 Úvodní slovo starosty Vážení spoluobčané, v naší obci Hněvošice byl schválen záměr - zpracování Komunitního plánu sociálních služeb. Byly schváleny dvě pracovní skupiny: Pracovní skupina - Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Pracovní skupina - Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v Hněvošicích je součástí strategického rozvoje v dané oblasti. Výstupy z komunitního plánování budou sloužit především Vám občanům. Byli bychom velice rádi, kdyby poslání a vize komunitního plánu navržené členy pracovních skupin byly naplněny. Potom bychom společně mohli realizovat aktivity uvedené v Komunitním plánu rozvoje sociálních služeb v Hněvošicích. Proto, jak doufám, komunitní plán podá věrný obraz toho, co je třeba v těchto službách změnit, aby se těm, kteří sociální služby potřebují, žilo v naší obci co nejlépe. Musíme si přiznat, že sociální politika, ať chceme nebo nechceme, se dotýká každého z nás. Ing. Vladimír Daněk starosta obce Hněvošice 2

3 Obsah 1. Úvod do komunitního plánování Struktura KP Hněvošice Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Priority Podpora a rozvoj aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné Podpora pečovatelské služby Zajištění a podpora občanské poradny Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Priority Podpora spolkové činnosti Podpora volnočasových aktivit Podpora prorodinných aktivit Podpora vzniku a fungování zázemí pro mládež Průřezové aktivity Průřezové priority Propagace a informovanost Podpora komunitního plánování Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Závěr Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska Zdroje financování

4 1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4

5 Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků 5

6 Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. 6

7 Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Hněvošice, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině, Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 7

8 2. Struktura KP Hněvošice Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Khýrová Simona Dornová Marie Kremserová Růžena Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Dornová Marie Hanušová Monika Kalvarová Gabriela Khýrová Simona Kremserová Jiřina Kremserová Růžena 8

9 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Hněvošice bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť otázky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Hněvošice. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 9

10 3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Hněvošice dosahuje katastrální výměry 616 ha. Počet obyvatel v obci byl k celkem osob. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové kategorii 0-14 let 146 osob, tj. 14,2 %. V produktivním věku let bylo 746 osob, tj. 72,4 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 13,4 % osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 40,6 let. Skladba obyvatel je následující: Počet obyvatel k Skladba obyvatel obce Hněvošice Počet obyvatel ve věku 0-14 let let 65 a více let Celkem Muži Ženy Z následujícího grafu je patrný pokles počtu obyvatel až do roku 2007, kdy nastala změna trendu, se stavy obyvatel začaly meziročně zvyšovat. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 2 osoby. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v letech 2006, 2010 a Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v roce Vývoj počtu obyvatel v letech

11 Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech V Hněvošicích byl koncem roku 2013 zaznamenán celkový úbytek obyvatel o 5 osob méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek mělo především záporné saldo migrace (migrační saldo dosahuje hodnoty -7 obyvatel), ale také přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek ve výši dvou osob). V obci Hněvošice eviduje kontaktní pracoviště Opava ke konci října 2013 celkem 55 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 11

12 Prosincový stav nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů). Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech ,48 11,36 10,43 11, ,51 7,45 8, Seznam poskytovatelů sociálních a dalších služeb v Hněvošicích TJ Sokol Hněvošice Lesní Hněvošice SDH Hněvošice Opavská Hněvošice Kynologický klub Hněvošice 12

13 3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Hněvošice V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Hněvošice, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 24 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 60 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využilo 7 respondentů. Celkem tedy bylo získáno 91 odpovědí, což činí 8,8 % obyvatel obce. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení široké veřejnosti 60 65,9 Obecní úřad Hněvošice 24 26,4 Prostřednictvím internetu 7 7,7 Celkem Dotazníkové šetření 26% 8% 66% Přímé oslovení široké veřejnosti Obecní úřad Hněvošice Prostřednictvím internetu 13

14 Zastoupení dle pohlaví Pro zjištění potřeb, které jsou často rozdílné i podle pohlaví, jsme se v přímém oslovení snažili o rovnoměrné rozložení na muže a ženy. Jak je již obvyklé, více odpovídaly ženy, nežli muži. Z celkového počtu respondentů bylo 60 % žen a 40 % mužů. Pohlaví Počet Podíl v % Muži Ženy Bez odpovědi 1 Celkem Zastoupení dle pohlaví 60% 40% Muži Ženy Zastoupení dle věkových skupin Důležitým faktorem pro stanovení rozvoje sociálních služeb je zjišťování potřeb v oblasti sociálních služeb u všech věkových kategorií. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že největší procento odpovědí bylo získáno od respondentů ve věku let (33 %), naopak nejmenší procento odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii let (17,6 %). Věk Počet Podíl v % , a více 25 27,5 Celkem

15 Zastoupení dle věkových skupin 27% 33% 18% 22% a více Bydliště Abychom zamezili odpovědím těch občanů, kteří bydlí mimo obec Hněvošice, bylo zapotřebí zjistit, zda bydlí v dané obci, či jinde. Z uvedené tabulky vyplývá, že téměř 98,9 % respondentů pochází přímo z obce Hněvošice. Jeden respondent na tuto otázku neodpověděl. Bydliště Počet Podíl z celku v % Hněvošice 90 98,9 Jinde 0 0,0 Bez odpovědi 1 1,1 Počet odpovědi 90 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Zjištění využívání sociálních služeb je důležité pro stanovení současné situace a předpokladu dalšího vývoje. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že téměř 64 % respondentů využívá služby či aktivity osobně, v pěti případech jsou to prarodiče (17,9 %), stejný podíl procent (7,1 %) získávají rodiče a děti, pouze v jednom případě využívá služby či aktivity někdo jiný. Neodpovědělo 66 respondentů. 15

16 Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 18 19,1 64,3 Děti 2 2,1 7,1 Rodiče 2 2,1 7,1 Prarodiče 5 5,3 17,9 Někdo jiný 1 1,1 3,6 Bez odpovědi Počet odpovědí 28 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 7% 7% 18% 4% 64% Já osobně Děti Rodiče Prarodiče Někdo jiný V současnosti využívané sociální služby V další otázce mohli respondenti odpovídat, jaké konkrétní služby či návazné aktivity v současnosti využívají. Z odpovědí vyplynulo, že největší zájem mezi respondenty je o služby pro seniory (32,5 %), téměř 25 % respondentů uvedlo, že nevyužívá žádné služby, stejný podíl odpovědí (12,5 %) získávají jiné služby a aktivity pro děti a mládež, tři respondenti využívají poradenství (7,5 %). 16

17 V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 13 32,5 Služby pro zdravotně postižené občany 2 5,0 Charitní ošetřovatelská služba 2 5,0 Poradenství 3 7,5 Služby pro občany v nouzi 0 0,0 Služby a aktivity pro nezaměstnané 0 0,0 Aktivity pro děti a mládež 5 12,5 Jiné 5 12,5 Žádné 10 25,0 Bez odpovědi 55 Počet odpovědí 40 Celkem % V současnosti využívané sociální služby 25% 13% 7% 32% 5% 5% Služby pro seniory Služby pro zdrav.postižené občany Charitní ošetřovatelská služba Poradenství Aktivity pro děti a mládež Jiná Žádné Na otázku jiné odpověděli někteří respondenti takto: Schůzky seniorů v Hněvošicích Kynologický klub Stolní tenis pro veřejnost Dětský domov (pěstounská péče) Taneční 17

18 Kde tyto služby využíváte Z průzkumu vyplývá, že téměř 76,7 % respondentů využívá služby přímo v obci Hněvošice, mimo obec využívá služby 23,3 % občanů. Na otázku neodpovědělo 65 respondentů, což činí 68,4 %. Kde tyto služby využíváte? Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Hněvošice 23 24,2 76,7 Jinde 7 7,4 23,3 Bez odpovědi 65 68,4 Počet odpovědí 30 Celkem Kde tyto služby využíváte 23% 77% Hněvošice Jinde Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějakou službu využívají. Uživatelé jsou se službami či aktivitami, většinou spokojeni. Kladně odpovědělo téměř 76,9 % respondentů, mohlo by se zlepšit uvedlo šest občanů (23,1 %). Neodpovědělo 65 respondentů. Spokojenost se službami Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 20 22,0 76,9 Mohlo by se zlepšit 6 6,6 23,1 Nespokojen 0 0,0 0,0 Bez odpovědi 65 71,4 Počet odpovědí 26 Celkem

19 Spokojenost se službami 23% Velmi spokojen 77% Mohlo by se zlepšit Jaké sociální služby nebo zařízení, poskytující služby, podle Vás v obci chybí V následující otázce jsme se respondentů dotazovali, jaké sociální služby nebo zařízení poskytující služby v obci podle jejich názorů chybí. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Z odpovědí vyplynulo, že téměř 21 % respondentů postrádá klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem, následuje domov pro seniory 15,7 %, nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby a aktivity pro nezaměstnané (7,1 %), dále ošetřovatelská zdravotní služba (6,7 %). Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji stacionář, sportovní multifunkční prostory (hřiště, kurty) a tělocvičnu či kluziště. 19

20 Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Počet Podíl z odpovědí v % Domov pro seniory 40 15,7 Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby 18 7,1 Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti 15 5,9 Ošetřovatelská zdravotní služba 17 6,7 Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem 53 20,8 Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné 11 4,3 Zařízení pro osoby bez domova 4 1,6 Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí 12 4,7 Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách 5 2,0 Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané 16 6,3 Poradny pro dluhovou problematiku 15 5,9 Půjčovna kompenzačních pomůcek 11 4,3 Aktivity pro nezaměstnané 18 7,1 Pedikúra, masáže, rehabilitace 5 2,0 Jiné 15 5,9 Bez odpovědi 1 Počet odpovědí 255 Celkem

21 Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci Domov pro seniory Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti Ošetřovatelská zdravotní služba 4% 6% 6% 2% 5% 1% 4% 2% 7% 6% 16% 21% 7% 6% 7% Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné Zařízení pro osoby bez domova Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané Poradny pro dluhovou problematiku Půjčovna kompenzačních pomůcek Aktivity pro nezaměstnané Pedikúra, masáže, rehabilitace Jiné Na otázku jaké jiné odpověděli někteří respondenti takto: Stacionář 4x Péče o imobilní seniory Tělocvična, kluziště 2x Pomoc osobám závislým na alkoholu Půjčovna kompenzačních pomůcek na obecním úřadě PC kurzy pro seniory Sportovní multifunkční prostory (hřiště, kurty) 4x Právní poradna v sociálních věcech Pozornost cílovým skupinám Zaměření pozornosti v rámci zpracování SPRSS na cílové skupiny bylo důležité pro zjištění nastavení jednotlivých respondentů na dané cílové skupiny. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží senioři, rodiny s dětmi a osoby se zdravotním postižením. 21

22 Pozornost seniorům Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Počet Počet Počet Počet Počet Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Kde získáváte informace o sociálních službách V následující otázce jsme zjišťovali, kde respondenti získávají informace o sociálních službách. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Nejvíce informací o sociálních službách, získávají občané prostřednictvím internetu (34,9 %), 45 respondentů uvedlo, že získává informace od svých známých (26,6 %), 27 občanů získává informace na obecním úřadě (16 %). 22

23 Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 27 16,0 Úřad práce 7 4,1 Poskytovatelé služeb 14 8,3 Známí 45 26,6 Zpravodaj 15 8,9 Internet 59 34,9 Jinde 2 1,2 Bez odpovědi 2 Počet odpovědí 169 Celkem Kde získáváte informace o sociálních službách 35% 1% 16% 4% 8% Obecní úřad Úřad práce Poskytovatelé služeb Známí 9% 27% Zpravodaj Internet Jinde Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, většina občanů není o procesu komunitního plánování dostatečně informována, a to celých 75,5 % respondentů. Pro ošetření tohoto rizika budeme komunikovat s obecním úřadem a ve spolupráci s ním zahájíme kroky pro zlepšení informovanosti občanů. 23

24 Jste informováni o KP sociálních služeb Počet Podíl z odpovědí v % Ano 22 24,7 Ne 67 75,3 Bez odpovědi 2 Počet odpovědí 89 Celkem Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 75% 25% Ano Ne Závěr Z analýzy vyplynulo, že nejvíce odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii let. Osobně využívá služby či aktivity více než polovina respondentů. Nejvíce využívanou službou v současnosti, občané označili služby pro seniory. Většina respondentů je se službami spokojena. Občané nejvíce postrádají klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem, dále domov pro seniory, nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby a aktivity pro nezaměstnané. Nejvíce informací o sociálních službách získávají občané prostřednictvím internetu. Největší pozornost dle respondentů by měla být zaměřena na seniory a rodiny s dětmi. Nejmenší pozornost si dle respondentů zaslouží lidé v sociální krizi. Většina respondentů uvádí, že není o procesu Komunitního plánování sociálních služeb dostatečně informována. 24

25 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Popis cílové skupiny Senioři Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti, ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. 25

26 Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 26

27 Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. Osoby s kombinovaným postižením U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Silné stránky Slabé stránky 1. Funkční spolky 2. Setkávání seniorů 3. Zdravotní služby 4. Duchovní správa 5. Knihovna 6. Obecní sál 7. Existence pošty 8. Dopravní spojení 1. Neexistence služeb pro seniory 2. Pečovatelská služba 3. Nedostatečná otevírací doba pošty 4. Místní obchod 5. Neexistence odborného sociálního poradenství Příležitosti Ohrožení 1. Existence volného prostoru 2. Dotace 3. Volby 4. Legislativa 1. Volby 2. Legislativa Priority 1. Podpora a rozvoj aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné 2. Podpora pečovatelské služby 3. Zajištění a podpora občanské poradny 27

28 Priorita S1 Podpora a rozvoj aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. Nicméně v obci Hněvošice funguje klub seniorů, který není registrován jako spolek. Realizuje však aktivity pro cílovou skupinu. Duchovní správa rovněž realizuje velké množství aktivit pro cílovou skupinu. Přednášková činnost pro seniory bude zaměřena na obranu proti podomnímu prodeji, bezpečnost a právní pomoc. Mnozí senioři jsou ještě velmi aktivní, stejně jako zdravotně znevýhodnění a rádi se vzdělávají. Zdůvodnění Vytvoření samostatného prostoru pro schůzky cílové skupiny by mohlo rozšířit stávající aktivity. Přednášky, které budou zaměřeny na obranu proti podomnímu prodeji, na osobní bezpečnost a další právní pomoc, zajistí seniorům informace jak se proti těmto negativním jevům bránit, na koho se mohou případně obrátit o pomoc a jaká mají práva. Senioři a zdravotně znevýhodnění jsou často velmi aktivní a chtějí se dále vzdělávat. Vytvoření nabídky vzdělávacích aktivit, kurzů, tréninky paměti apod. napomohou tuto aktivit ještě více rozvíjet. V obci zatím není zakázán podomní prodej, byť je to v pravomoci obce. Proto se členové pracovní skupiny rozhodli iniciovat vznik této vyhlášky. 28

29 Opatření Priorita S1 Podpora a rozvoj aktivit pro seniory a zdravotně znevýhodněné 1.1. Zajištění vhodných prostor pro setkávání 1.2. Podpora vzdělávání 1.3. Podpora aktivit seniorů a zdravotně znevýhodněných 1.4. Vyhlášení zákazu podomního prodeje Analýza vhodných prostor Vybavení prostor Zajištění přednášek pro seniory a zdravotně znevýhodněné (témata bezpečnost, dluhová problematika, ochrana spotřebitelů) Popis opatření Další vzdělávací aktivity (např. počítačová gramotnost, trénink paměti apod.) Podpora aktivit, které realizují senioři a zdravotně znevýhodnění (např. společenské, kulturní a sportovní aktivity) Zvážení vyhlášení zákazu podomního prodeje pro bezpečnost seniorů před dluhovou pastí Realizátor Obec Hněvošice, jednotlivé spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Hněvošice, dary Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Zajištěné a využívané prostory cílovou skupinou Realizované přednášky pro cílovou skupinu Realizovaná školení pro cílovou skupinu Počet aktivit, realizované pro cílovou skupinu a cílovou skupinou Schválení vyhlášky o zákazu podomního prodeje Nová, stávající Cílová skupina je informována a je vzdělanější Cílová skupina má prostor, kde se může scházet Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů pro cílovou skupinu 29

30 Priorita S2 Podpora pečovatelské služby Charakteristika Pečovatelská služba je služba podle zákona o sociálních službách. Obec Hněvošice nebude sama zajišťovat tuto službu pro své občany, nicméně bude občanům nejen předávat informace, ale v případě, že vznikne potřeba zajistit pečovatelskou službu i pro občany, kteří nemají možnost získat příspěvek na péči, uzavře smlouvu s poskytovatelem služby. Pečovatelská služba je služba podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Zdůvodnění Potřeba zajistit péči o seniory a zdravotně postižené v jejich domácím prostředí je stále markantnější. I v obci Hněvošice stárne populace. Rovněž se změnily rodinné podmínky. Děti stárnoucích rodičů jsou zaměstnány, nemohou se o své rodiče postarat. Pečovatelská služba je předstupněm dalších sociálních služeb pro seniory (Domov pro seniory). 30

31 Priorita S2 Podpora pečovatelské služby 2.1. Zajištění poskytovatele Popis opatření 2.2. Vyhledávání potřebných občanů v obci Realizátor Obec Hněvošice, vybraný poskytovatel Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Hněvošice, platby klientů Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Nová, stávající Občané jsou zajištěni pečovatelskou službou a mohou delší dobu zůstat ve svém vlastním prostředí Dopady na cílovou skupinu Občané, kteří nejsou schopni si pečovatelskou službu hradit sami, dostávají příspěvek od obce na základě smlouvy uzavřené s poskytovatelem Počet občanů využívajících pečovatelskou službu. Indikátory úspěšnosti Počet občanů, kterým zajistila pečovatelskou službu obec Priorita S3 Zajištění a podpora občanské poradny Charakteristika Občanská poradna je sociální službou dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách 37 (3), poskytuje odborné sociální poradenství. Občanská poradna je nezávislým místem bezplatné, důvěrné a nestranné pomoci, provází občany při jejich obtížích. Občanská poradna poskytuje rady, informace a pomoc lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopni ji řešit vlastními silami ani s pomocí svého okolí. Usiluje o to, aby občané netrpěli neznalostí svých práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. Občanská poradna je realizována Charitou Opava, do obce by dojížděl její pracovník. Je možné také poradenství přes telefon nebo internet. Služba zahrnuje: poskytovat odborné sociální poradenství přispívající k řešení nepříznivých sociálních situací na základě principů bezplatnosti, nezávislosti, nestrannosti a diskrétnosti, co největší míra systematické a komplexní práce s uživatelem na základě individuálního přístupu a respektování jeho názoru, doprovázení uživatele při řešení jeho problému při maximálním využití přirozené sítě místních institucí a kontaktů, podpora uživatele při řešení jeho problému vedená tak, aby byl schopen samostatného jednání nezávisle na poradně. 31

32 Zdůvodnění V Obci Hněvošice narůstá potřebnost zajistit odborné poradenství v oblasti sociálních služeb, dluhovém poradenství, právním poradenství apod. Je nereálné, aby tuto službu zajišťovala obec sama. Bude navázána spolupráce s některým z poskytovatelů této služby z okolí, který bude zajišťovat službu jednou týdně nebo dle potřeby a zájmu cílové skupiny. Je nezbytné zajistit anonymní prostor pro realizaci služby a informovat veřejnost, že tato služba je k dispozici. Opatření Priorita S3 Zajištění a podpora občanské poradny 3.1. Zajištění poskytovatele poradenství 3.2. Zajištění prostor pro realizaci občanské poradny 3.3. Informování občanů o zřízení občanské poradny a jejím fungování Analýza možných realizátorů Navázání spolupráce s realizátorem Podpora občanské poradny v obci Popis opatření Analýza vhodných prostor Vybavení prostor Realizátor 3.3. Zajištění informovanosti obyvatel o poskytované službě Obec Hněvošice, vybraný realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Hněvošice, MPSV Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Nová Cílová skupina je informována Cílová skupina konzultuje a řeší s odborníky své problémy Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů pro cílovou skupinu Zajištěné prostory pro poskytování služby Realizované konzultace pro cílovou skupinu Počet konzultací/kontaktů s klientem Počet zástupců cílové skupiny využívající službu 32

33 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. Funkční rodina je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci. Problémová rodina v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí. Disfunkční rodina v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru. 33

34 Afunkční rodina poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život: v chudobě, bez účasti na trhu práce, bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí, bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.: nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, špatné bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. 34

35 Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být: rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další. Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob: nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů. 35

36 SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Silné stránky 1. Funkční spolky 2. Spolupráce školy a rodičů, obce 3. Zdravotní služby 4. Duchovní správa 5. Knihovna 6. Volný čas hřiště 7. Obecní sál 8. Existence pošty 9. Dopravní spojení Příležitosti 1. Existence volného prostoru 2. Dotace 3. Volby 4. Legislativa Slabé stránky 1. Nedostatečná otevírací doba pošty 2. Místní obchod 3. Zázemí pro mládež 4. Odborné sociální poradenství 1. Volby 2. Legislativa Ohrožení Priority 1. Podpora spolkové činnosti 2. Podpora volnočasových aktivit 3. Podpora prorodinných aktivit 4. Podpora vzniku a fungování zázemí pro mládež Priorita R1 Podpora spolkové činnosti Charakteristika Podpora spolkové činnosti není službou dle zákona o sociálních službách, nicméně je velmi významnou návaznou aktivitou. Spolková činnost v obci není příliš rozsáhlá (sport, myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, kynologický klub, nicméně tyto organizace vyvíjí aktivity i pro cílovou skupinu. 36

37 Zdůvodnění V obci hrají spolky důležitou roli při zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež, ale i pro rodiny jako takové a tím je snižováno riziko sociálně-patologických jevů včetně zvyšování rizika požívání návykových látek. Priorita R1 Podpora spolkové činnosti v obci Popis opatření 1.1. Podpora a rozvoj spolkové činnosti v obci včetně finanční a materiální podpory Realizátor Obec Hněvošice, jednotlivé spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Hněvošice, dary, nadace, nadační fondy, MSK Finanční náročnost Nová nebo stávající služba stávající Rodiny, děti a mládež mají dostatečný prostor pro kulturní, Dopady na cílovou skupinu sportovní a společenské vyžití a jsou částečně chráněny před sociálně-patologickými jevy Indikátory úspěšnosti Funkční spolky v obci, realizující aktivity pro cílovou skupinu Priorita R2 Podpora volnočasových aktivit Charakteristika Volnočasové aktivity v obci nejsou službou podle zákona o sociálních službách. Jedná se o další aktivity pro cílovou skupinu především ze strany neformálních sdružení a aktivit. Využívání relaxační zóny by mohlo být masivnější především po jejím případném rozšíření. Zdůvodnění Využívání a rozšíření již realizovaných prostor (např. relaxační zóna) je prostředkem pro větší zapojení občanů do zdravého životního stylu a podpory prorodinné politiky. Neformální sdružení občanů velkou měrou přispívají ke komunitnímu životu v obci. 37

38 Opatření Priorita R2 Podpora volnočasových aktivit 2.1. Finanční a materiální podpora neformálních sdružení občanů 2.2. Rozšíření relaxační zóny a její využívání pro prorodinné aktivity Alokování finančních prostředků v rozpočtu obce na aktivity Materiální a organizační pomoc při realizaci aktivit Popis opatření Analýza potřeb dalších volnočasových aktivit Zajištění rozšíření Relaxační zóny v obci pro sportovní, kulturní a společenské vyžití občanů a prorodinné aktivity Realizátor Obec Hněvošice, jednotlivé spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Hněvošice, dary, nadace, nadační fondy Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Stávající, nová Rodiny, děti a mládež mají dostatečný prostor pro kulturní, sportovní a společenské vyžití a jsou částečně chráněny před sociálně-patologickými jevy Jsou podporovány prorodinné aktivity, které zvyšují Dopady na cílovou skupinu sounáležitost uvnitř rodiny, ale zároveň navenek Aktivity pro mládež odpovídají jejím potřebám Jsou k dispozici prostory, kde se mohou lidé setkávat na kulturních a společenských akcích, které zabraňují sociálněpatologickým jevům, pocitu odtržení Neformální sdružení realizují aktivity pro cílovou skupinu Rozšířená relaxační zóna, která je využívána pro volnočasové aktivity v obci a prorodinné aktivity Indikátory úspěšnosti Zpracovaná analýza potřeb mladých lidí Vyhodnocená analýza, aktivity odpovídající jejím výstupům Počet osob účastnících se jednotlivých aktivit Počet akcí a aktivit realizovaných pro cílovou skupinu Priorita R3 Podpora prorodinných aktivit Charakteristika Podpora prorodinných aktivit není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. Jedná se o zajištění přednášek, seminářů a dalších akcí, které mají za cíl snížit negativní jevy (šikana, gamblerství, drogová závislost, alkohol, kouření). Součástí priority je rovněž mezigenerační propojování a komunikace. Tyto aktivity přispějí ke snížení případných negativních sociopatologických jevů. 38

39 Zdůvodnění Rodina jako taková je stále více zahlcována vnějšími vlivy (působení televize, internetu, Tyto aktivity přispějí ke snížení případných negativních socio-patologických jevů. Je zřejmé, že běžné přednášky jsou nedostačující, musí se tedy hledat nové formy a metody, jak žáky zaujmout tak, aby nepodléhali návykovým látkám či jiným negativním jevům. Opatření Priorita R3 Podpora prorodinných aktivit 3.1. Realizace přednášek a seminářů s tématikou negativních jevů 3.2. Podpora a realizace mezigeneračních aktivit Analýza existujících subjektů, realizujících přednášky na daná témata Popis opatření Zajištění přednášek, zajištění výstupů z nich Realizace akcí, které propojují jednotlivé generace Prezentace výstupů z těchto aktivit pro příklad dobré praxe Realizátor Obec Hněvošice, jednotlivé spolky a neformální sdružení, realizátor přednášek a seminářů Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Hněvošice, dary, nadace, nadační fondy Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Nová Cílová skupina je informována o možných dopadech negativních jevů Dopady na cílovou skupinu Je sníženo riziko užívání návykových látek Mladí lidé i senioři jsou vzájemně informováni o problémech, se kterými se potýkají a dochází k většímu vzájemnému porozumění Jsou známy organizace, které realizují přednášky a semináře na daná témata Přednášky jsou realizovány, vyhodnocena jejich úspěšnost Indikátory úspěšnosti Jsou realizovány akce propojující jednotlivé generace Výstupy jsou prezentovány jako příklady dobré praxe Počet realizovaných akcí Počet osob, které se přednášek zúčastnily Počet aktivit mezigenerační komunikace 39

40 Priorita R4 Podpora vzniku a fungování zázemí pro mládež Charakteristika Daná priorita není sociální službou dle zákona o sociálních službách, je však velmi důležitým momentem pro zajištění aktivního a smysluplného trávení volného času dětí a mládeže. Zjištění potřeb mladých lidí pro adekvátní aktivity a prostory. Zdůvodnění Vytvoření samostatného prostoru umožní mladým lidem učit se být zodpovědní za něco, co případně sami pomáhali budovat a zároveň budou využívat volný čas aktivním a smysluplným způsobem. Bez toho, aniž bychom zjistili, co cílová skupina potřebuje, nemá smysl začít realizovat jakékoli aktivity. Opatření Priorita R4 Podpora vzniku a fungování zázemí pro mládež 4.1. Analýza potřeb cílové skupiny Realizace analýzy potřeb cílové skupiny (především internet, přímé dotazování) Zpracování výstupů analýzy, zveřejnění výsledků 4.2. Zajištění zázemí pro cílovou skupinu Analýza vhodných prostor pro mládež (pouze Popis opatření za předpokladu zájmu cílové skupiny z bodu Zajištění úpravy vybraných prostor 4.3. Zajištění aktivit pro mládež Zajištění smysluplné náplně pro mládež Práce s mládeží (sami si vyberou aktivity, budou se podílet na úpravě prostor a na náplni klubu ) Obec Hněvošice, jednotlivé spolky a neformální sdružení, mladí Realizátor lidé v obci Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Obec Hněvošice, dary, nadace, nadační fondy Nová Cílová skupina využívá daný prostor Zvyšuje se zodpovědnost cílové skupiny za své vlastní aktivity a prostor, který získali Snižuje se riziko sociálně-patologických jevů Jsou známy potřeby cílové skupiny Je nalezen a upraven prostor pro aktivity cílové skupiny Cílová skupina se aktivně sama podílí na obsahové náplni v daném prostoru 40

41 6. Průřezové aktivity Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny. Průřezové priority 1. Propagace a informovanost 2. Podpora komunitního plánování Průřezová priorita P1 Propagace a informovanost Charakteristika V obci existuje několik médií, která občané využívají pro získávání informací. Využívaným médiem je zpravodaj, v menší míře internet. Obecní rozhlas a televize fungují dobře a jsou velmi dobrým prostředníkem pro informovanost občanů. Zdůvodnění Přestože v obci jsou zajištěny základní potřeby občanů, je nezbytné, aby o dalších sociálních službách, které jsou realizovány poskytovateli z okolí, byli informováni. Pro občany je pro získávání informací nejblíže právě obecní úřad. I proto bude umístěn na úřadě tzv. katalog sociálních služeb (seznam služeb a aktivit v okolí obce). Ve zpravodaji budou průběžně umísťovány informace o těchto službách i s jejich popisem (občan netuší, co obsahuje služba např. terénní program). Informace tedy musí jít ze strany obce jednoduše a srozumitelně. 41