PŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU
|
|
- Dalibor Brož
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU (Úvodní text k exkurzi ČAG dne 6. dubna 2001) Jan Prášek Český masív je na konci paleozoika součástí rozsáhlého horského pásma Variscid při jižním okraji tehdejšího evropského kontinentu.. Devonské a spodnokarbonské sedimenty jsou jeho poslední předplatformní jednotkou. Břidličnato-vulkanický komplex devonu je v širší oblasti silesika Nízkého Jeseníku vázaný především na hlubší části sedimentační pánve. Bazální klastika jsou uložena na podloží proterozoických fylitů. Rozsáhlý, spilit-keratofyrový vulkanismus je spojený se vznikem ložisek oxidických a ferochloritických rud. Nadloží bazálních klastik tvoří břidličnaté, stínavsko-chabičovské souvrství. Obsahuje bohatou středně devonskou faunu (např. výskyt v okolí Křišťanovic). Výše leží šedé jesenecké vápence s příměsí tufitů, které dosahují mocnosti až několika desítek metrů. Nejvyšší částí vrstevního sledu devonu tvoří poniklevské souvrství, budované tmavými jílovitými břidlicemi s čočkami radiolaritů. Drahanský vývoj je charakteristický především pro nesouvislé pásmo devonských hornin šternbersko-hornobenešovského pruhu. Bradlový tektonický styl pruhu je důsledkem zejména sudetské a asturské fáze. Podloží devonu zde nebylo ověřeno. Bazálním členem souvrství jsou čabovské břidlice (eifel-givet). Střednědevonského stáří jsou projevy vulkanismu se spilitkeratofyrovou asociací. Charakteristickým je výskyt ložisek rud typu lahn-dill (Barth 1977). Devon kry Maleníku je vyvinutý, s lokálními odchylkami, ve facii Moravského krasu. Vyznačuje se existencí bioherm ve spodním frasmu a různě dlouhými hiáty v rámci dílčích ker, trvajícími od svrchního frasmu do svrchního visé (srov. Mísař a kol. 1983). Flyšová etapa vývoje evropského variského tektogenu reprezentuje vrcholné stádium přetváření geosynklinální pánve v tektogen a je charakteristická vysokou intenzitou procesů přestavby zemské kůry. Tektogeneze variscid probíhala v rámci kolize Gondwany s Laurasií v cirkumekvatoriální zóně. Aktivním blokem bylo předhoří, které se podsouvalo pod tektogen. Dostavba variského tektogenu byla dokončována v molasové etapě navazující na flyšový vývoj a tvořící závěr tektogeneze (Dvořák, 1994). V zájmovém území Nízkého Jeseníku začínal flyšový vývoj zhruba na rozhraní frasn-famen a to v jeho západní části. Sedimenty byly deponovány v zónách maximální subsidence, které se postupně překládaly od západu k východu, tj. od variského mezihoří k variskému předhoří. Oblastí snosu bylo rychle a diferencovaně zvedající se mezihoří. Z vysoko vyzdvižených ker, kde již z důvodů klimatických převládalo mechanické zvětrávání nad chemickým, byl transportován a redeponován chemicky nepřeměněný detrit. Z ostatních, nižších částí reliéfu byly současně transportovány silně chemicky zvětralé sedimenty. Zvolna se zvětšující terestrický vulkanismus spolu s tropickým klimatem ovlivňovaly vývoj rostlinných společenstev na zanášeném okraji mořské pánve. Nejstarší souvrství tak neobsahují goniatitovou makrofaunu a mlže, kteří se postupně přizpůsobovali novému prostředí a jejichž rozvoj je charakteristický až pro svrchní visé. Sedimentační prostor byl protáhlý ve směru SSV-JJZ. Říční toky přinášely materiál od západu, ze zvedajícího se mezihoří a tekly zhruba kolmo k delší ose pánve. Náplavové kužely toků byly mořskými proudy (a gravitací) degradovány a materiál redeponován v zónách maximální subsidence. Takové podmínky můžeme dokumentovat zejména v moravickém a hradecko-kyjovickém souvrství. Depozice materiálu byla pravděpodobně rychlá, avšak epizodická. Dvořák (1986) uvádí jako důkaz přerušování sedimentace na kuželech pozvolné ukládání jemného kalového materiálu ze vznosu (vložky černých tufitických břidlic). Ve směru od západu k východu se nejdříve zvětšuje mocnost jednotlivých vrstev klastických
2 sedimentů, následuje jejich vykliňování a postupný přechod do jiných facií. V ose zóny maximální subsidence se tak nacházejí hrubozrné materiály, zatímco v sedimentačním stínu při západním pobřeží byl deponován jílovitý a prachový klastický materiál. Nejstarší flyšová souvrství jsou charakteristická výrazným gradačním zvrstvením. Ve směru do nadloží se tento typ zvrstvení postupně vytrácí. Dvořák (1994) odhaduje šířku depozičního prostoru flyšového vývoje v jednotlivých vývojových stádiích a před jejich pozdější prostorovou redukcí na km. Jednotlivá stádia (dílčí zóny maximální subsidence) na sebe doškovitě nasedají a stále rychleji migrují směrem k východu jako důsledek intenzívních tektogenních kompresních procesů. Západní okraj flyšového vývoje tak má dlouhodobě charakter regresívní, zatímco východní výrazně transgresívní. Důsledkem těchto procesů je vysoká intenzita ukládání klastik a zrychlený výzdvih plošně se zvětšující snosové oblasti mezihoří. Dokladem je rostoucí hodnota průměru valounů ve slepencových vložkách, a to bez ohledu na prodlužující se délku transportu. Snosová oblast zahrnovala původně keprnickou a orlicko-kladskou klenbu. Později se připojila desenská klenba. Zdvih dílčích ker mezihoří byl doprovázen intruzemi variských granitoidů a subsekventním kyselým vulkanismem. Relikty vulkanismu z období svrchního frasnu představují tenké vložky tufitů. Je pravděpodobné, že počátek subsekventního terestrického vulkanismu je shodný s počátkem flyšového vývoje. Obdobná situace nastala po přesunu zóny maximální subsidence k východu na začátku depozice hornobenešovského souvrství. Tektogeneze západní a východní části Nízkého Jeseníku, oddělených šternberskohornobenešovskou zónou, je výrazně odlišná. V západní části, v průběhu ukládání andělskohorského a hornobenešovského souvrství, klesala postupně jak desenská klenba, tak elevační struktura proterozoického podkladu mezi vrbenskou a šternberskohornobenešovskou zónou. Kry situované východně od šternbersko-hornobenešovské zóny měly v tomto období vysokou pozici. Hladina vznikajících západovergentních vrás klesala k západu. V průběhu ukládání spodní části moravického souvrství se západní pobřeží moře nacházelo v místech dnešní šternbersko-hornobenešovské zóny. Zdrojová oblast se postupně měnila. V moravickém souvrství přibývá úlomků a valounů anchi a epizonálně metamorfovaných sedimentů vrbenské zóny a v jeho svrchní části se objevují valouny proterozoických metagranitoidů desenské klenby. Tak je doložený zdvih desenské klenby, která se stala zdrojem klastického materiálu. V období svrchního visé byly ukončeny hlavní vrásové deformační procesy v této části pánve. V době ukládání spodní části moravického souvrství měly vrásové struktury v dílčích příčných krách různou vergenci. V průběhu mapovacích prací bylo v souladu s výše uvedeným autorem zjištěno, že území s rozdílnou vergencí končí prakticky vždy na příčných dislokacích (směr severozápad-jihovýchod). Tyto dislokace byly zřejmě funkční jak v průběhu samotné sedimentace, tak v období plastické deformace sedimentovaných vrstev. Je pozoruhodné, že stejný směr mají dislokace porušující proterozoický podklad flyšových komplexů. Nejstarší litostratigrafickou jednotkou flyšového vývoje je andělskohorské souvrství. Je charakteristické gradačně zvrstvenými rytmity, složenými z jemnozrných, tmavošedých drob, prachovců a jílovitých břidlic. Zapletal, Dvořák, Kumpera (1989) uvádějí, že relativně četné vložky drob dosahují mocnosti od 1 m až po polohy stovek metrů. Droby obsahují často vložky gravelitových konglomerátů, v jejichž materiálu převládají epizonálně metamorfované krystalické břidlice a klastické sedimenty. V polohách laminitů a černých jílových břidlic místy vystupují vložky parakonglomerátů v mocnostech 2 5 m. V jejich valounovém materiálu byly zjištěny sedimenty, kyselé vulkanity, nízko metamorfované krystalické břidlice a granitoidy. Konodontová mikrofauna z vložek vápenců uvnitř souvrství dokládá stáří famen až tournai.
3 Bezprostřední podloží souvrství podle výše uvedených autorů tvoří v západní části Nízkého Jeseníku devonské horniny vrbenské skupiny, v okolí Sovince moravskoberounské souvrství a v okolí Šternberka břidlice poniklevského souvrství. Lokálně zde však andělskohorské souvrství nasedá na devonské vulkanity. V oblasti šternbersko-hornobenešovského pruhu se z části faciálně zastupuje s poniklevským souvrstvím. Nadložím jsou v celé oblasti výskytu sedimenty hornobenešovského souvrství. Horniny andělskohorského souvrství jsou regionálně metamorfovány od úrovně anchizóny až po facii zelených. Metamorfóza je výsledkem polyfázové deformace, spojené se vznikem vrásových struktur a kliváže několika generací. Intenzita metamorfózy a deformace všeobecně roste od východu k západu. Maximální úrovně dosahuje v okolí Zlatých Hor. Celková mocnost souvrství není známa. Odhaduje se na m. Charakteristické odkryvy byly zjištěny podél silnice Rýmařov Břidličná a v okolí Ondřejova u Rýmařova. Hornobenešovské souvrství tvoří masívní, nezřetelně vrstevnaté tmavošedé droby, místy s čočkami gravelitových konglomerátů. Občasně se vyskytují vložky prachovito-jílovitých, často gradačních, rytmitů, jejichž četnost směrem do nadloží vzrůstá, až postupně zcela převažují. Ve valounovém materiálu jsou zastoupeny kyselé vulkanity, méně pak pískovce, granitoidy a ruly. Stratigrafická pozice odpovídá intervalu spodní až střední visé. Jak uvádějí Zapletal, Dvořák, Kumpera (1989), v oblasti šternbersko-hornobenešovského pruhu nasedá hornobenešovské souvrství s ostrým přechodem na břidlice poniklevského souvrství nebo na moravskoberounská klastika. V západní části Nízkého Jeseníku bývá báze kladena na první významnější drobovou polohu ve stropu andělskohorského souvrství. Směrem k východu od šternbersko-hornobenešovského pruhu souvrství rychle vykliňuje a přechází do souvrství moravického. Celková mocnost je odhadována na m. V hornobenešovském souvrství lze vymezit následující členy: 1. Laryšovské vrstvy t.j. masívní, nezřetelně vrstevnaté droby a drobovité pískovce s rudimentárně vyvinutými vložkami prachovito-jílovitých břidlic. Ve spodní části obsahují droby často tufitickou příměs, popř. polohy živcových drob. Podřízeně se vyskytují čočky gravelitových konglomerátů. Drobový vývoj laryšovských vrstev má v celé oblasti uniformní vývoj. Vrstvy vystupují při bázi souvrství, laterálně se však zčásti zastupují s vrstvami brantickými. 2. Brantické vrstvy t.j. lavicovité až deskovité droby a drobovité pískovce střídající se s gradačně zvrstvenými polohami prachovito jílovitých rytmitů. Poměr drob k sekvencím rytmitů je 3 : 1 až 1 : 1. Směrem do nadloží vložek jemnozrných hornin postupně přibývá. V okolí šternbersko-hornobenešovského pruhu tvoří brantické vrstvy stratigrafické nadloží laryšovských vrstev. Předpokládá se, že ve směru k severu a k západu brantické vrstvy částečně laterálně zastupují vrstvy laryšovské. Na Krnovsku obsahují sedimenty brantických vrstev vložky tufitů. 3. Dalovské vrstvy t.j. jemné laminity až rytmity prachovito-jílovitých břidlic s ojedinělými deskovitými vložkami drob. Jemnozrné horniny mají přitom vždy výraznou převahu. Zapletal, Dvořák, Kumpera (1989) uvádějí, že vymezení nově definovaných dalovských vrstev vychází z geologického mapování. Definují je jako sled hornin rozšířených západně od šternbersko-hornobenešovského pruhu, který v celé ploše vystupuje v nadloží typických sledů hoenobenešovského souvrství. Dalovské vrstvy většinou vystupují při západním okraji povrchových výchozů hornobenešovského souvrství a zřejmě představují jeho distální facii. Moravické souvrství tvoří složitý komplex flyšových sedimentů s převahou tmavošedých prachovito-jílovitých laminitů a rytmitů. Významné jsou polohy vrstevnatých drob, jež kolísají v mocnostech od několika metrů po stovky metrů. Droby často obsahují vložky silně petromiktních jemnozrných až hrubozrných konglomerátů. Na základě určení hlavonožcové fauny bylo jejich stáří stanoveno na Goα 2-3 až Goβ spi. Celé souvrství je uloženo konkordantně
4 v nadloží hornobenešovského souvrství. Je rozšířeno zejména ve východní části Nízkého Jeseníku, včetně zájmové oblasti okolí Slezské Harty, a postupně přechází do stratigraficky mladšího souvrství hradecko-kyjovického. Celková mocnost je odhadována na max m. V okolí Hranic na Moravě a ve vrtech v podloží příkrovů vnějších Karpat je jeho spodní část zastupována karbonáty, případně zde existuje stratigrafický hiát. Svrchní část souvrství má převážně jílovitý vývoj ve značně zredukované mocnosti. Tvoří je následující členy: 1. Bělské vrstvy tj. polohy lavicovitých drob v mocnostech m s hojnými vložkami drobně až hrubě zrnitých konglomerátů, silně petromiktních. Drobové polohy se střídají s řádově stejně mocnými prachovito-jílovitými laminity a rytmity, ve kterých bývá vždy v převaze jemnozná část sekvence. Sporadicky se vyskytující flora a fauna odpovídá nejspíše stáří visé. Bělské vrstvy jsou rozšířeny především v jižní a střední části Nízkého Jeseníku, nedaleko od východního okraje devonského pruhu. Směrem k východu rychle vykliňují. Považujeme je za sedimenty proximální facie, které se zčásti zastupují s bohdanovickými a cvilínskými vrstvami. 2. Bohdanovické vrstvy tj. flyšový sled hornin tvořený tmavošedými, gradačně zvrstvenými prachovito-jílovitými rytmity s polohami laminitů a podřízených vložek deskovitých drob. Na základě hlavonožcové fauny bylo jejich stáří stanoveno na svrchní visé Goα 2-3. Bohdanovické vrstvy představují distální facii moravického souvrství. Vyskytují se ve střední části území Nízkého Jeseníku a dosahují mocnosti okolo m. 3. Cvilínské vrstvy tj. polohy šedomodrých, většinou živcových drob až arkóz s vložkami tmavošedých a světle zelených prachovito-jílovitých rytmitů. V drobách se vzácně vyskytují vložky drobnozrných konglomerátů. Světlé břidlice obsahují tufitickou příměs s lapilli a železitými konkrecemi. Na základě určení hlavonožcové fauny je jejich stáří stanoveno na svrchní visé Goα 2-3. Cvilínské vrstvy jsou rozšířeny zejména v severní části Nízkého Jeseníku. Jsou charakteristické zvýšeným podílem vulkanogenního materiálu. Od ostatních členů moravického souvrství se faciálně odlišují pestrým vývojem. 4. Brumovické vrstvy tj. modrošedé, masívní, gradačně zvrstvené droby s četnými vložkami drobně až středně zrnitých petromiktních konglomerátů. Časté jsou polohy prachovito-jílovitých laminitů, které nabývají na četnosti směrem do nadloží. Břidlice obsahují ojediněle tenké vložky tmavých písčitých vápenců, pelokarbonátové a fosforiticko-křemité konkrece. Hojná goniatitová fauna prokazuje stáří svrchní visé Goα 4 až Goβ fa. Brumovické vrstvy tvoří počátek nového megarytmu v nadloží cvilínských vrstev v severní a střední části území. Směrem k východu se jejich mocnost rychle snižuje a v oblasti Maleníku jsou vyvinuty v jílovitém vývoji v mocnosti několika metrů. V jižní a jihovýchodní části Nízkého Jeseníku se obtížně odlišují od ostatních členů. Na Osoblažsku tvoří bazální část brumovických vrstev hrubozrné konglomeráty od Piskořova. 5. Vikštejnské vrstvy tj. polohy masívních drob a drobových rytmitů s vložkami prachovito-jílovitých rytmitů s podřízenými vložkami jílovitých laminitů o mocnosti několika desítek metrů. Ve spodní části vrstev se při bázi drobových sekvencí vyskytují vložky gravelitových konglomerátů. Hlavonožcová fauna dokládá jejich stráří na svrchní visé Goα el až Goβ mu. Vikštejnské vrstvy tvoří litologický přechod z převážně jílovitého souvrství moravického do hradeckých drob v nadloží. Na povrch vystupují převážně ve střední části území, kde dosahují mocnosti až 250 m. V jižní části Nízkého Jeseníku vystupuje v jejich svrchní části tzv. heltínovská břidličná poloha. V jihovýchodní části území jsou zastupovány flyšovým vývojem s četnými vložkami drobně až středně zrnitých konglomerátů. Směrem k východu se jejich mocnost radikálně snižuje, v podloží karpatských příkrovů jsou vyvinuty ve facii pískovců a vápenců s vložkami jílovitých břidlic.
5 Hradecko-kyjovické souvrství je od moravického souvrství ostře litologicky ohraničeno. Tvoří je lavicovité až deskovité droby s vložkami prachovitých rytmitů. Drobové sekvence obsahují, zvláště ve spodní části, hojné vložky petromiktních drobně až hrubě zrnitých konglomerátů. V jemnozrném vývoji převládají prachovité až prachovito-jílovité rytmity s podřízenými vložkami velmi jemnozrných drob. Na bázi souvrství převažují lavice drob (místy se slepenci), následují laminované břidlice, střídající se s tenkými, karbonatickými, jemně zrnitými drobami. Mocnost je odhadována na m. Nejvyšším obzorem, tzv. Štúrovým mořským patrem, končí sedimentace marinního kulmu a nastupuje paralická uhlonosná molasa. Hradecké vrstvy tj. lavicovité, jemně až hrubě zrnité droby s vložkami a čočkami drobně až středně zrnitých konglomerátů. Vyskytující se vložky prachovito-jílovitých rytmitů jsou podřízené a směrem do nadloží jejich podíl postupně narůstá. Ve valounovém materiálu, na rozdíl od podložních souvrství, převládá stabilní materiál, především křemen a kvarcity. Paleontologicky bylo stáří vrstev doloženo na svrchní visé, nejvyšší Goβ spi až Goγ. Hradecké droby jsou nejvíce rozšířeny v západní části povrchového výchozu hradecko-kyjovického souvrství. Slepencové vložky jsou nejhojnější ve spodní části členu, zejména v okolí Vítkova a Hranic na Moravě. Směrem k východu jsou hradecké droby laterálně zastupovány kyjovickými vrstvami. Vložky konglomerátů se také vyskytují v drobových polohách na Maleníku. Kyjovické vrstvy tj. jílovito-prachovité laminity až rytmity s vložkami deskovitých až lavicovitých jemně až středně zrnitých drob. V břidlicích se místy vyskytují polohy pelokarbonátů, ve svrchní části také vložky uhelných jílovců. Na základě fauny hlavonožců je jejich stáří stanoveno na svrchní visé Goγ 1 až goniatitová zóna E 1. Kyjovické vrstvy jsou rozšířeny při východním okraji Nízkého Jeseníku. Ve svrchní části jednotky postupně převažují jílovité laminity. Celková mocnost vrstev činí asi 800 m, směrem do podloží karpatských příkrovů se postupně snižuje. Vývoj Českého masívu byl ukončen variskou orogenezí ve svrchním karbonu a proto vyšší části svrchního karbonu a mladší formace leží na svém podloží nezvrásněny a jsou součástí platformních jednotek. Literatura BARTH, V. (1977): Čedičové vulkány střední části Nízkého Jeseníku. ČMG, roč. 22, 3, , Praha. DVOŘÁK, J. (1986): Autochthonous basinal sediments of the Variscan Flysch in nízký Jeseník Mountains. (Moravia, ČSFR). Neu. Jb. Geol. Paläont., Mh., 80-84, Stuttgart. DVOŘÁK, J. (1994): Variský flyšový vývoj v Nízkém Jeseníku na Moravě a ve Slezsku. Práce ČGÚ, 3, 80 s., Praha. MÍSAŘ, Z. a kol. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. SPN, 333 s., Praha. ZAPLETAL, J.-DVOŘÁK, J.-KUMPERA, O. (1989): Stratigrafická klasifikace kulmu Nízkého Jeseníku. Věstník ÚÚG, 64, 4, , Praha.
6 Summary The Overview of the Pieces of Knowledge about the Paleozoic of the Nizky Jesenik Mts. The Bohemian Massif is the part of large range of the Variscian mountains with the southern part of the former European continent. The Devonian and lower-carboniferous deposits are its last pre-platform unit. The evolution of the Bohemian Massif was finished by the Variscian orogenesis during the upper Carboniferous. The younger formations are located on its underlying rocks as unfolded ones and they are the indenpendence part of platform units. RNDr. Jan Prášek, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 30. dubna 22, Ostrava, , Jan.Prasek@osu.cz
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
Souvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
Revize paleontologických lokalit v moravickém souvrství Nízkého Jeseníku (spodní karbon, moravskoslezská jednotka Českého masivu)
UNIVERZITA PALACKÉHO v OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geologie bakalářská práce Aleš Novák Revize paleontologických lokalit v moravickém souvrství Nízkého Jeseníku (spodní karbon, moravskoslezská
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
Geologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
Usazené horniny úlomkovité
Usazené horniny úlomkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 4. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s horninami, které vznikly z úlomků vzniklých
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR
CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
Geologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček
Poznávání minerálů a hornin KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Klastické sedimenty složen ené z klastů Klasty = úlomky preexistujících ch hornin, transportované v pevném m stavu Klasifikace na základz kladě
Metamorfované horniny
Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace
Sedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška
Sedimentární horniny Strukturní geologie III. přednáška Horninový cyklus vznik usazováním (sedimentací) různé podmínky, různé prostředí rozmanitá povaha ¾ zemského povrchu zakládání staveb mnohé sedimenty
Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny
Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová
Geologická mapa 1:50 000
Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba
Malé Svatoňovice Jiří Pešek
Čas: 2 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 32 2 N, 16 2 59 E Trutnov 1 1. 1. skalní stěna v permských a křídových sedimentech v Malých Svatoňovicích 2 Úvod Při této exkurzi navštívíte výchoz asi
Sedimentární horniny. Sedimentární horniny.
Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární
Plzeň-Radčice Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Plzeňský kraj GPS: 49 45 44 N, 13 19 34 E Radčice Plzeň 1 1. 2. 1. 2. radčické defilé 2 Vybavení na exkurzi Na exkurzi je třeba vzít si vhodné terénní oblečení, přilbu, dobré boty,
Prokopské a Dalejské údolí Milan Libertin
Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY
1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
Stradonice Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 59 32 N, 14 1 23 E Beroun 1 1. 1. výchozy radnických (lokalita a, b) a nýřanských vrstev (lokalita c) 2 Úvod Během této exkurze uvidí účastníci sedimenty
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd. Petr Barák. Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Petr Barák Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Rostislav
Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Sabina Giblová Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov Rešerše k bakalářské práci Vedoucí práce: RNDr. Nela Doláková, CSc. Obsah 1. Úvod.3 2. Geologie
Metody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2
Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin Cvičení NPL2 Neživá příroda 2 Textury sedimentů Vnější textury z hlediska uspořádání stavebních jednotek mohou být: paralelní Lavicovitá (20 200 cm) Deskovitá
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
HORNINY horninový cyklus. Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy
HORNINY horninový cyklus Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy VYVŘELÉ (magmatické): VÝLEVNÉ + PYROKLASTICKÉ ŽILNÉ HLUBINNÉ OZNAČENÍ TĚLES
V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
Lom u Červených Peček Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové
G8081 Sedimentologie cvičení Profil klastickými sedimenty
G8081 Sedimentologie cvičení 21. 2. 2013 Profil klastickými sedimenty Martin Hanáček jaro 2013 Obsah cvičení Zpracování vybraného sedimentárního profilu samostatná terénní práce. 1) Popis sedimentů (textury,
Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
Barrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
Poznávání minerálů a hornin. Klastické sedimenty
Poznávání minerálů a hornin Klastické sedimenty Stavby sedimentů - textura Vnější textury jsou podmíněny vrstevnatostí a uspořádáním vrstev nebo se objevují na jejich povrchu. Tyto textury vznikají nejčastěji
Geologie Regionální geologie
Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -
Moravsko-slezská oblast
Moravsko-slezská oblast tvoří východní část Českého masivu Složena z kadomského fundamentu Variského zvrásněného pokryvu Předpolí variského orogénu v cyklu variském, Předpolí alpinského orogénu Západních
Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76
Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak
Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří
Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus
Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
Bakalářská práce současný stav problému v literatuře. Rešerše
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Bakalářská práce současný stav problému v literatuře Rešerše Tektonická analýza kyšperského zlomu Lukáš Antl Podzimní semestr Učo: 409
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
METAMORFOVANÉ HORNINY
Cvičení V METAMORFOVANÉ HORNINY - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (ocenění
Vnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Vítězslav Straka Zhodnocení dosavadních průzkumných prací v oblasti ložiska uhlovodíků Uhřice Jih a jejich aplikace při posuzování využitelnosti ložiska
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ
STUDIUM RADIOAKTIVITY KRYSTALINICKÝCH HORNIN A PALEOZOICKÝCH SEDIMENTŮ NA MAPOVÉM LISTU ŠTERNBERK
STUDIUM RADIOAKTIVITY KRYSTALINICKÝCH HORNIN A PALEOZOICKÝCH SEDIMENTŮ NA MAPOVÉM LISTU 14-44 ŠTERNBERK Investigation of radioactivity of crystalline rocks and palaeozoic sediments within the map sheet
Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O)
Datum: Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) POLOHA A ROZLOHA - území ČR má plochu 78 864 km 2-21. místo v Evropě a 114. ve světě - žije v ní 10, 549 mil. lidí - 78. na světě - průměrná hustota zalidnění
2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm
VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená
Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí.
Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí. 5. listopadu 2014 Naši další exkurzi jsme podnikli cestováním autobusem MHD číslo
Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)
Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Rozsah sasko-durynské zóny v sz. části Českého masivu Pozice saxothuringika ve variském orogénu Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách Průběh předpokládané
Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Geomorfologie a využití krajiny... 2 Geologie... 2 Závěr... 9 Zdroje... 9 Obrazová příloha...
Výchoz s fosiliemi u Vrchlabí Jiří Pešek
Čas: 3 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 37 50 N, 15 35 56 E Vrchlabí Trutnov 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY 1 2 1. začátek vycházky 2. konec vycházky GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 2 Výchoz
Ostrava-Petřkovice defilé na Landeku Martin Sivek, Jiří Pešek
Čas: 5 hod. Ostrava-Petřkovice defilé na Landeku Martin Sivek, Jiří Pešek Moravskoslezský kraj GPS: 49 51 59 N, 18 15 54 E Landek Ostrava 1 1. 2. 1. 2. částečně zasucené výchozy prachovců, jílovců a černouhelných
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011).
PŘÍLOHY Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1:50 000 (ČGS 2011). Legenda: 1: antropogenní uloženiny, vytěžené prostory 2: vytěžené prostory Stáří: kvartér, Typ hornin: vytěžené prostory,
Základy petrografie, magmatismus, úložné tvary usazených hornin, metamorfismus
Základy petrografie, magmatismus, úložné tvary usazených hornin, metamorfismus Petrografie - obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
Metody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
NEOVULKANITY NÍZKÉHO JESENÍKU
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geologického inženýrství NEOVULKANITY NÍZKÉHO JESENÍKU bakalářská práce Autor: Vedoucí bakalářské práce: Petra Kubielasová
MASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Michal Uhlíř Deformační analýza krystalinika v okolí Příchovic v Jizerských horách Rešerše bakalářské práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Stavba zemského tělesa
Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího
Sedimentární horniny. Mikroskopie minerálů a hornin. Přednáší Václav Vávra
Sedimentární horniny Mikroskopie minerálů a hornin Přednáší Václav Vávra Makrostrukturní a mikrostrukturní znaky sedimentů Podobně jako u magmatických hornin jsou struktury (makrostruktury) viditelné pouhým
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská
Nerostné suroviny miniprojekt
Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...
REGIONÁLNÍ GEOLOGIE REGIONÁLNÍ GEOL ČR G5021 G502 CVIČENÍ Č. 10 1 Voždová Lenka 2014
REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČR G5021 CVIČENÍ Č. 10 Voždová Lenka 2014 Platformní pokryv Českého masivu nezvrásněné, horizontálně/subhorizontálně uložené sedimenty bez regionální metamorfózy Uložen transgresivně
Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / III. DOKUMENTACE VRTŮ DOKUMENTACE VRTŮ Vrt nejčastější průzkumné dílo (především vig průzkumu) Dokumentace vrtu jednou znejběžnějších
Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík
Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního
Zbraslav Zdeněk Kukal
Čas: 4 hod. Zdeněk Kukal Hlavní město Praha GPS: 49 58 20 N, 14 24 1 E ZBRASLAV Praha 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 3 2 4 1 1. most přes Vltavu 2. zářez silnice, letenské souvrství 3. obří konkrece
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle
Čas: 4 hod. VYCHÁZKA. Oslavany Jiří Pešek. Foto K. Martínek. Oslavany. Jihomoravský kraj GPS: N, E. Brno Oslavany
VYCHÁZKA Čas: 4 hod. Jiří Pešek Jihomoravský kraj GPS: 49 7 43 N, 16 19 55 E Brno 1 1. 2. 1. až 2. defilé na levém břehu řeky Oslavy 2 Úvod Během této exkurze se účastníci seznámí s nejstaršími jednotkami
Lom Ovčín u Radnic Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Plzeňský kraj GPS: 49 50 36 N, 13 36 43 E Radnice Rokycany 1 1. 1. opuštěný, částečně zatopený lom Ovčín 2 Pohled do bývalého lomu Ovčín z dubna 2014. Úvod V rámci exkurze navštívíte
ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového
Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015).
Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). 1. Geologie dotčené oblasti Širší okolí zájmové oblasti patří do lugické neboli západosudetské oblasti.
Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek
Čas: 3 hod. Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 51 34 N, 13 52 41 E Na Štílci Beroun Tlustice Žebrák 1 1. 1. opuštěný, silně zarostlý lom u obce Tlustice 2 Několik údajů z
Přirozená radioaktivita paleozoických sedimentů a chemismus karbonátových hornin na mapových listech Hlubočky a Hranice
Přirozená radioaktivita paleozoických sedimentů a chemismus karbonátových hornin napových listech 25-11 Hlubočky a 25-12 Hranice Natural radioactivity of Palaeozoic sediments and chemistry of carbonate
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD JAN MRÁZEK PŘEHLED GEOLOGIE KOSÍŘE Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc. Brno 2007 2007 Jan Mrázek Všechna
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní