Partnerství v rámci politiky soudržnosti

Transkript

1 Partnerství v rámci politiky soudržnosti Podpora sociálních partnerů prostřednictvím Evropského sociálního fondu v období Úvod Stále více důkazů svědčí o tom, že koordinační a vyjednávací systém zaměřený na reprezentativní činitele, jehož implantování intenzivně probíhá a který se vztahuje na velkou skupinu firem a zaměstnanců, přispívá k hospodářské a sociální výkonnosti. Účast činitelů z oblasti průmyslových vztahů v politické a institucionální debatě navíc nabízí za předpokladu, že různé strany, jež jsou v systému sociálního vládnutí zainteresovány, vnímají koordinaci a partnerství jako společný zájem 1 rozhodující prostředky ke zlepšení prostředí nezbytného pro růst. Sociální dialog může hrát pozitivní roli jak na evropské úrovni, tak na úrovni národní, regionální, sektorové i podnikové. Úspěšná realizace Lisabonské strategie staví na partnerském přístupu, což bylo zdůrazněno i na jarním summitu hlav států v roce 2006, kde zaznělo, že efektivní obnovené partnerství pro růst a zaměstnanost bude vyžadovat aktivní účast a odpovědnost sociálních partnerů. Tento dokument má příslušným aktérům na všech úrovních připomenout důležitost partnerství při řešení komplexních a mnohostranných problémů, které se dnes v politikách zaměstnanosti, sociálního začleňování a lidského kapitálu běžně vyskytují. Legislativní rámec politiky soudržnosti na období podporuje význam i odpovědnost sociálních partnerů při dosahování jejích cílů. S ohledem na důležitost role sociálních partnerů v rámci politiky soudržnosti, stejně jako při implementaci strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu (ESF), vypracovala Komise tři informační přehledy 2, které se vztahují na tato rozdílná, přesto však provázaná témata: Partnerství v rámci politiky soudržnosti Sociální partneři jako příjemci ESF Doplňkovost a provázanost s dalšími finančními nástroji Společenství 2. Politické pozadí Za aktivní podpory Evropské komise položili sociální partneři základy evropského sociálního dialogu na evropské úrovni a dynamickým a inovativním způsobem rozvinuli jeho tripartitní i bipartitní rozměr. Dle článků 138 a 139 Smlouvy konzultuje Komise evropské sociální partnery pokaždé, když se chystá předložit jakýkoliv návrh, který se týká oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. To znamená, že sociální partneři mají velký vliv na konečnou kvalitu akcí Společenství, a tedy i na jejich přidanou hodnotu. Mohou se rovněž účastnit bipartitních jednání, která se 1. Evropská komise (2006), Průmyslové vztahy v Evropě 2. Informační přehledy byly připraveny ve spolupráci s odděleními GŘ EMPL, která zodpovídají za sociální dialog a průmyslové vztahy, a s programem PROGRESS a jejich součástí jsou i příspěvky sociálních partnerů EU Evropská komise

2 2 dané problematiky týkají. Sociální partneři vyjádřili v poslední letech přání podílet se na autonomnějším dialogu na evropské úrovni a přijímají celou řadu iniciativ, včetně rostoucího počtu společných textů nové generace, v nichž formulují určité závazky nebo přijímají doporučení, jež jsou určena jejich národním členům, a usilují o aktivní realizaci činností na národní úrovni, které z dokumentu plynou. K tomu je zapotřebí větší interakce mezi různými úrovněmi, včetně efektivních systémů v rámci průmyslových vztahů a kapacit sociálních partnerů na národní úrovni. Partnerství se projevila jako stěžejní faktor v úsilí o dosažení efektivity politiky soudržnosti v kontextu lisabonské agendy - posilování hospodářské a sociální politiky prostřednictvím zvyšování zaměstnanosti a dostupnosti pracovních míst. Současné směry v oblasti politiky zaměstnanosti vyzdvihují klíčovou roli sociálních partnerů při dosahování cílů Lisabonské strategie a výslovně ji zmiňují v hlavních směrech č. 21 a Na podporu tohoto přístupu uvádí nařízení o ESF pro období , že Fond bude podporovat činnosti v souladu s hlavními směry a doporučeními, jež budou přijaty v rámci Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). 3. Uplatňování zásady partnerství Je třeba zdůraznit, že uplatňování klíčových zásad politiky soudržnosti EU programování, partnerství, spolufinancování a hodnocení bude v programovém období pokračovat. Zásada partnerství je při implementaci evropské politiky soudržnosti stěžejní. Předjímá totiž úzkou spolupráci mezi Komisí, úřady na národní, regionální a místní úrovni v členských státech a dalšími vládními i nevládními organizacemi a orgány v různých fázích implementačního cyklu strukturálních fondů. Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost 4 rozeznávají důležitost zapojení regionálních a místních činitelů a sociálních partnerů, a to zejména v oblastech, kde je nezbytné sblížení, jako například inovace, znalostní ekonomika a nové informační a komunikační technologie, zaměstnanost, lidský kapitál, podnikání, podpora malých a středních podniků (MSP) a přístup ke kapitálovému financování. Tato zásada partnerství je zakotvena v článcích legislativy pro programové období Článek Cíle fondů jsou sledovány v rámci úzké spolupráce (dále jen partnerství ) mezi Komisí a každým členským státem.každý členský stát navazuje v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy partnerství s orgány a subjekty, jako jsou a) příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné moci; b) hospodářští a sociální partneři; c) veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů. Každý členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí nebo jiných oblastech (dále jen partneři ) v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy a s přihlédnutím k potřebě prosazovat rovnost mužů a žen a udržitelný rozvoj prostřednictvím začlenění požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí. 2. Partnerství se uskutečňuje v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi každé kategorie partnerů vymezených v odstavci Partnerství zahrnuje přípravu, provádění, monitorování a hodnocení operačních programů. Členské státy případně zapojí každého z příslušných partnerů, a zejména pak regiony, do jednotlivých fází programování ve lhůtě stanovené pro každou fázi Článek 11 Obecného nařízení č. 1083/2006

3 3 4. Pomoc z fondů konzultuje Komise každý rok s organizacemi, které zastupují hospodářské a sociální partnery na evropské úrovni. Ustanovení článku 11 Obecného nařízení vyžadují, aby každý členský stát uplatňoval zásadu partnerství od samého počátku příprav zásahů strukturálních fondů a aby zapojil nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí nebo jiných oblastech. Takové činnosti vyžadují aktivní, širokou, vyváženou a průhlednou účast příslušných partnerů v procesu. Partnerství při přípravě programu Nejdůležitější úkoly partnerství při přípravě programu na období jsou: prostřednictvím aktivní účasti na procesu konzultace přispět k přípravě národního strategického referenčního rámce (čl. 27 Obecného nařízení) na základě spolupráce s orgány pověřenými vypracováním operačního programu přispět k jeho vypracování (čl. 32 Obecného nařízení) Při hodnocení národního strategického referenčního rámce a operačních programů bude Komise prověřovat i to, zda byl dodržen partnerský přístup, tj.: kteří samostatní partneři a další činitelé se zúčastnili, jaké byly úkoly těchto činitelů a vymezení rozsahu jejich účasti; do jaké míry byl výběr odpovídajících partnerů průhledný a veřejný; jaké byly podniknuty kroky pro zajištění zapojení co největšího počtu subjektů a jejich aktivní účasti. Partnerství při implementaci Zásada partnerství se váže na zásadu subsidiarity, která znamená, že rozhodnutí mají být přijímána na úrovni, která je pro jejich realizaci nejpovolanější, a v kontextu širší sítě pro spolupráci, která sjednocuje zdroje a zkušenosti. Například v Rakousku se odpovědnost za správu strukturálních fondů dělí mezi spolkové a regionální úřady. Díky zavedení zásady partnerství na všech úrovních procesu řízení programu tak došlo k tomu, že mechanismy pro rozdělování strukturálních fondů přispěly ke vzniku různých sítí spolupráce a koordinačních struktur (např. ÖROK Rakouská asociace pro prostorové plánování). V průběhu posledních několika let poukázala různá hodnocení na kladný přínos zásady partnerství na systém strukturálních fondů a přidanou hodnotu, kterou tato zásada může generovat prostřednictvím posílené legitimity, lepší koordinace, zaručení průhlednosti, lepšího způsobu získávání dotací na základě zdokonaleného systému výběru projektů a šíření informací mezi potenciální podpůrné subjekty při implementaci politiky soudržnosti 6. Ze všeobecně známé skutečnosti, tedy, že sociální začleňování a dosažení kvalitní úrovně zaměstnanosti jsou složité a mnohostranné problémy, v praxi vyplývá to, že kladných výsledků může být dosaženo spíše tehdy, jsou-li projekty řízeny partnersky, než když je řídí jedna organizace samostatně. Partnerství v rámci monitorovacích výborů V současné době je účast partnerů v monitorovacích výborech jedním z viditelnějších aspektů uplatňování zásady partnerství v rámci strukturálních fondů. Ve většině případů mají sociální partneři stejná práva účastnit se i volit jako ostatní členové monitorovacích výborů. 6. Tématické hodnocení zásady partnerství: závěrečná souhrnná zpráva, Tavistock Institute, 1999; Studie o výkonnosti implementačních metod strukturálních fondů, ÖIR ve spojení s LRDP a IDOM, 2003; Názor na partneství pro implementaci strukturálních fondů Evropský hospodářský a sociální výbor, 2003; a Zásada partnerství v EU: stále udržitelný prostředek vládnutí napříč vícenásobnými správními arénami?, Michael W. Bauer, 2002.

4 4 Dobrým příkladem je Řecko, kde díky partnerství, které funguje uvnitř monitorovacích výborů, zajišťuje šíření informací souvisejících s programy a projekty strukturálních fondů a přispívá k vyšší účasti aktérů 7. Dle nařízení pro období spadají monitorovací výbory výlučně do kompetence a jurisdikce členských států (článek 63 a 64 Obecného nařízení). Složení monitorovacího výboru musí odrážet zásady partnerství a rovnosti žen a mužů (článek 11 odst. 2 a článek 16 Obecného nařízení) a vycházet z osvědčených postupů předchozích období. 4. Dobré řízení v rámci ESF Partnerství v praxi Možnost udržitelného vývoje a prevence střetů vyžadují partnerství různých zájmů, které se zakládá na vzájemné důvěře a sdílení hodnot. Má-li vláda, soukromý sektor a občanská společnost dokázat účinně zdokonalovat poskytování služeb, je zapotřebí vyřešit několik problémů. Problémy a výzvy v oblasti vývoje jsou na sobě vzájemně příliš závislé a dosáhly příliš vysokého stupně složitosti a finanční a správní zdroje jsou příliš nedostatečné na to, aby kterákoliv samostatná instituce, ať veřejná, či soukromá dokázala těmto socio-ekonomickým výzvám čelit sama. Výkonná a účinná implementace akcí podporovaných z ESF je závislá na dobrém řízení a partnerství mezi příslušnými teritoriálními a socio-ekonomickými činiteli, a zejména na partnerství mezi sociálními partnery a ostatními aktéry, včetně těch na národní, regionální a místní úrovni. Sociální partneři mají na cestě ke změně v tomto širokém partnerství ústřední úlohu a jejich závazek při posilování hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající ve zlepšení úrovně zaměstnanosti a pracovních příležitostí, je klíčový. Sám výbor ESF 8 chápe účast sociálních partnerů při implementaci ESF jako velmi důležitou. Od samého počátku své existence fungoval výbor jako tripartitní orgán, v němž byly rovnoměrně zastoupeni představitelé sociálních partnerů i vlád. To je způsob, jakým se sociální partneři mohou podílet na fungování ESF jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Právně zakotvena je tato zásada v článku 5 nařízení o ESF č. 1081/2006, na jehož základě členské státy zajistí, aby byli... zapojeni sociální partneři. Tato zapojení proběhne, v příslušných případech, v různých fázích programování: příprava, implementace, monitorování a hodnocení operačních programů. Článek 5 1. Evropský sociální fond podporuje řádnou správu věcí veřejných a partnerství. Podpora z tohoto fondu je v souladu s institucionálními opatřeními, která jsou specifická pro každý členský stát, navrhována a prováděna na vhodné územní úrovni s ohledem na celostátní, regionální a místní úroveň. 2. Členské státy zajistí, aby byli do přípravy, provádění a monitorování podpory z Evropského sociálního fondu zapojeni sociální partneři a aby se jich účastnili jiní činitelé na vhodné územní úrovni a proběhly s nimi odpovídající konzultace. Z tohoto hlediska jsou sociální partneři považováni za privilegované partnery ESF. Prostřednictvím zřízení širokého partnerství pro změnu by členské státy měly zajistit dobré řízení, a to tím, že zapojí své parlamentní orgány, sociální partnery a aktéry, včetně aktérů na regionální i místní úrovni. 7. Partnerství v programovém období Analýza implementace zásady partnerství GŘ REGIO, podklady k diskuzi list Článek 147 Smlouvy

5 5 Příkladem je Dánsko, kde je partnerství schválenou součástí implementace programů strukturálních fondů a kde je vypracovávání národních programů založeno na procesu odzdola nahoru v rámci rozsáhlého partnerství. Příprava programů a jejich implementace je decentralizovaná, přičemž vedoucí úlohu hrají různé místní úřady a agentury. Podobný systém je i v Německu, kde jsou socio-ekonomičtí partneři i externí odborníci zapojeni do přípravy programu již od vývojové fáze. Protože poskytování rovných příležitostí a potlačování diskriminace je pro pokrok klíčovým prvkem, je v rámci všech podnikaných kroků zapotřebí zajistit zohledňování rovnosti žen a mužů a jeho propagaci. Sociální partneři hrají v tomto širokém partnerství pro změnu ústřední úlohu a jejich závazek při posilování hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající ve zlepšení zaměstnanosti a pracovních příležitostí, je klíčový. 5. Příslušné odkazy SDĚLENÍ KOMISE Partnerství pro změny v rozšířené Evropě Zvýšení příspěvku evropského sociálního dialogu Příručka Iniciativy Společenství EQUAL pro Rozvojová partnerství Poučení se ze zkušeností partnerství Iniciativy Společenství EQUAL Soubor nástrojů pro budování partnerství Příručka pro partnersky orientované plánování, monitorování a hodnocení pro realizační pracovníky budování EQUAL a mezinárodních partnerství Evropská nadace pro zlepšení pracovních a životních podmínek: sociální dialog v rozšířené EU. Tématické hodnocení zásady partnerství: závěrečná souhrnná zpráva, Tavistock Institute, 1999; Studie o výkonnosti implementačních metod strukturálních fondů, ÖIR ve spojení s LRDP a IDOM, 2003; Názor na partnerství pro implementaci strukturálních fondů Evropský hospodářský a sociální výbor, 2003; a Zásada partnerství v EU: stále udržitelný prostředek vládnutí napříč vícenásobnými správními arénami?, Michael W. Bauer, Partnerství v programovém období Analýza implementace zásady partnerství GŘ REGIO, podklady k diskuzi list

6 6 Výše uvedený text naleznete na stránce Pro další informace: Information service of DG Employment, Social Affairs & Equal Opportunities Communication Unit B-1049 Brussels Fax.: empl-info@ec.europa.eu